ZÁKLADNÍ
ŠKOLA
ÚPICE-LÁNY
Palackého 793, 542 32 Úpice
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
SKOKY NA LYŽÍCH A OLYMPIJŠTÍ MEDAILISTÉ ŠKOLNÍ ROK
2015-2016
ANNA-MARIE GODEROVÁ 9. A 1
OBSAH I
ÚVOD
II TEORETICKÁ ČÁST 1.
Skoky na lyžích 1.1
Co to jsou skoky
1.2 Výstroj skokanů 1.3 Tréninky
2.
1.4
Hodnocení skoků
1.5
Průběh závodů
1.6
Druhy závodů
1.7
Zdravotní rizika
Historie 2.1
Historie
2.2
Čeští skokani
2.3
Češi mezi světovými rekordmany
2.4
Pravidla a bodování
2.5 Tradiční skokanské země
3.
Tradiční skokanské země
4.
Rekordy 4.1
Světový pohár
4.2
Světové rekordy
5.
Můstky
6.
Olympijští medailisté 6.1
Čeští skokani
2
6.2
Tomáš Goder 6.2.1 Osobní údaje 6.2.2 Skokanská kariéra 6.2.3 Medaile 6.2.4 Můstky 6.2.5 Trenéři 6.2.6 Největší úspěchy 6.2.7 Konec skokanské kariéry 6.2.8 Život
III
PRAKTICKÁ ČÁST Anketa
IV
ZÁVĚR
V
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
VI
PŘÍLOHY
3
I
ÚVOD Vůbec jsem netušila, o čem budu svou absolventskou práci psát. Tak dlouho jsem si nad
tím lámala hlavu, až mě to napadlo „Skoky na lyžích a olympijští medailisté“. To je pro mě to pravé téma. Vybrala jsem si toto téma, protože můj otec je jedním z olympijských medailistů, který skákal na lyžích. A sport se mi velmi líbí, už od malička s otcem sledujeme skoky na lyžích, takže mě tedy k napsání absolventské práce na toto téma přivedl otec. Při zpracování své absolventské práce chci hlavně dosáhnout toho, aby můj otec věděl, že vím, jak byl skvělý skokan a je vzorem pro mnoho mladých skokanů. Absolventská práce by se dala využít, jako motivace nejen ke skokům na lyžích, ale i k dalším sportům, nebo jak skvělých výsledků může člověk dosáhnout, když opravdu chce.
4
II
TEORETICKÁ ČÁST
1. Skoky na lyžích 1.1 Co to jsou skoky
Skoky na lyžích jsou většinou zimní sport, ale skáče se i na umělé trávě. Závodník se snaží o co nejlepší skok z můstku. Pro výkon ve skocích na lyžích je důležitá explozivní síla dolních končetin a rovnováha. Skoky jsou také součástí lyžařské disciplíny severské kombinace. Severská kombinace je zimní sport kombinující skok a běh na lyžích.
1.2 Výstroj skokanů
O výsledcích rozhoduje nejen samotný výkon závodníků, ale i materiál a vybavení, ve kterém startují. Výhodu se pochopitelně snaží získat každý. Ať již díky své tělesné hmotnosti, díky délce lyží či díky materiálu a střihu své kombinézy. V průběhu let se stále více zpřísňovala pravidla, aby byly závody pro všechny účastníky co možná nejspravedlivější a spolu s pravidly se tudíž zpřísňovaly i kontroly. Od shora dolů postupně popíšu jednotlivou skokanskou výstroj.
přilba - Přípustné jsou pouze helmy, jejichž povrch nebo polstrování obepíná hlavu alespoň přes ušní partie. Tvar helmy musí ve všech ohledech odpovídat tvaru hlavy. Průměrné parametry helmy nesmí přesahovat velikost hlavy o víc než 7 cm. Celá helma musí mít ale z bezpečnostních důvodů hladký povrch). brýle - Lyžařské brýle jsou ochranná zařízení očí proti větru a slunečnímu záření s opticky korektním průhledovým plastem, s cílem za všech povětrnostních podmínek zajistit závodníkovi dobrou a ostrou viditelnost. Použití brýlí je doporučeno. Formování brýlí nebo úpravy na brýlích za účelem dosažení lepších aerodynamických vlastností není povoleno.
5
rolák, elasťáky, podkolenice - Tloušťka spodního prádla nesmí přesáhnout 3,0 mm, překrývání je měřeno dohromady. Vzdušná propustnost spodního prádla musí být minimálně 60 l/m2. Velikost a tvar spodního prádla musí být přiměřeny tělesným propozicím závodníka. Maximální povolený přesah ve všech oblastech měření je u spodního prádla 10 cm. Kapuce nejsou povoleny. rukavice - Jsou ochranné proti povětrnostním a vnějším silám. Používání rukavic je naléhavě doporučeno. Velikost rukavic musí odpovídat velikosti ruky. Tloušťka materiálu nesmí překročit pět milimetrů. Povoleny jsou pouze prstové rukavice pro všechny prsty. Rukavice nesmí vykazovat jakoukoliv formu podobnou ploutvím. kombinéza - Druhou důležitou součástí skokanské výstroje je kombinéza. V jejím případě podléhá pravidlům jak materiál, ze kterého je vyrobena, tak i střih a její rozměry vzhledem k tělu skokana. Při kontrole se nejprve ověří propustnost. Ta musí dosáhnout minimální hodnoty 40 l/s. Tato hodnota se ověřuje speciálním měřidlem. vázaní - Žádné omezení týkající se materiálu. Doplňková zařízení cizorodé energie za jiným účelem, než pomoci při odrazu, jsou zakázána. Kompletní systém vázání musí být vycentrován a namontován symetricky paralelně ke směru jízdy. Obrys patového klínu nesmí ve své obvyklé formě přečnívat bočnice lyže. skokanské boty - Poslední částí výstroje, kterou mohou rozhodčí podrobit kontrole je obuv. I díky velikosti bot je možné ovlivnit těžiště lyží a i v tomto případě se skokané snažili všemožně švindlovat. Současná pravidla proto zní, že bota smí být jen max. o 1 číslo větší, než je noha skokana. lyže - První část výstroje, která se kontroluje, jsou lyže. V případě lyží platí základní poučka, že čím delší lyže má skokan k dispozici, tím větší nosnou plochu mu poskytují. V dřívějších dobách se maximální povolená délka lyží pro každého skokana počítala podle jeho výšky. Skokané se proto snažili co nejvíce zredukovat svoji tělesnou hmotnost, aby získali v letu co největší výhodu.
1.3 Tréninky
Tréninky jsou různorodé podle určitých podmínek, jako je třeba počasí nebo terén na daném místě. Nejdůležitější je samozřejmě protahování ať už na začátku tréninku nebo na konci tréninku. 6
můstky Žákovský věk – většina oddílů trénuje na svých můstcích a areálech. Juniorský – absolvování soustředění z 80 % probíhalo v ČR na Moravě a Slovensku a z toho 20 % v zahraničí. Juniorská reprezentace – absolvování soustředění z 50 % probíhalo v ČR a z 50 % v zahraničí. Reprezentace mužů – tréninky probíhaly všude, kde se závodilo. Převážně v zahraničí (kde probíhaly Světové a Kontinentální poháry), ale i v ČR. tělocvična Nejčastěji se hrál fotbal, ale skokani museli dávat pozor, aby se před závodem nezranili. Poté se hrál také tenis, ping pong, volejbal, basketbal (většina míčových her). atletická dráha Nejčastěji se trénuje rychlost. Důležitá také je gymnastika a pro radost a pobavení se skáče do dálky a do výšky. lesy Opět trénování rychlosti, dynamiky, obratnosti, speciálně napodobivé cviky (SNC): pohyb, který se má provést na hraně můstku a při přechodu do letové fáze. Tréninky určuje trenér, ale postupem času od juniorského roku určoval trénink trenér a jedinec PŘÍKLAD: 1. Vytrvalost (běh, kruhový trénink, kolo, intervaly) 2. Kruhový trénink
a) člunkový běh b) krátké sprinty c) step test d) švihadlo e) výskoky (s činkou i bez činky) f) posilování (břišních a zádových svalů)
3. Rychlost (sprinty – atletický trénink) 4. Síla (posilování nohou) 5. Dynamika (většinou žabáci a výskoky) 6. Obratnost (gymnastické cviky) 7. SNC (speciálně napodobivé cvičení) Pohyby, které imitovaly nájezdové postavení, odraz z hrany a letové polohy 8. Protahovaní
7
1.4 Hodnocení skoků
body za délku skoku – každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů), a dále body za metry podle můstku: Typy můstku: K20 - K24: 4,8 bodu za metr K25 - K29: 4,4 bodu za metr K30 - K34: 4 body za metr K35 - K39: 3,6 bodu za metr K40 - K49: 3,2 bodu za metr K50 - K59: 2,8 bodu za metr K60 - K69: 2,4 bodu za metr K70 - K79: 2,2 bodu za metr K80 - K99: 2 body za metr K100 - K169: 1,8 bodu za metr K170 a více: 1,2 bodu za metr. Pád stojí skokana sedm bodů. Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.
body za stylové hodnocení – telemark nebo také pád skokana Od sezony 2010 a 2011 se přičítají nebo odečítají body za vítr, současně gate – aktor – body podle výšky nájezdového okna.
1.5 Průběh závodů
Závody se skládají z několika kroků: oficiální trénink, cvičné kolo, dvě kola závodní.
1. kolo Z kvalifikace postupuje 50 závodníků (postup zajištěn prvním 10). V prvním kole nastupují skokani od posledního postupujícího z kvalifikace po nejvýše umístěné ve Světovém poháru, ale v Turné čtyř můstků je postup jiný. A to takový: Závodníci, kteří postoupí v prvním kole, tak do druhého kola skáčou po dvojicích vždycky ten 8
lepší a ten horší. (př. skokan, který se umístí na první příčce v prvním kole a skokan, který se umístil na poslední příčce v prvním kole).
2. kolo 30 nejlepších, každý postupující získává body do Světového poháru. (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů) Pokud se kvalifikační kolo nekoná, nebo se neuskuteční v den konání závodu, probíhá před prvním závodním kolem kolo zkušební Jeden závod ve skoku na lyžích sestává z: - oficiálního tréninku - jednoho kvalifikačního kola - jednoho zkušebního kola - z dvou závodních kol 1.6 Druhy závodů
ZÁVODY JEDNOTLIVCŮ - Závody smí absolvovat skokani, které nominuje jejich národní svaz a kteří již získali body v Grand Prix nebo alespoň jednou bodovali v závodech Kontinentálního poháru v aktuální (loňské) sezóně. Skokan, který vede v pořadí, získává takzvaný „ŽLUTÝ TRIKOT“, který zůstává v jeho vlastnictví. Musí ho oblékat při: závodě oficiálním vyhlášení vítězů oficiálním tréninku
ZÁVODY DRUŽSTEV – Každé národní mužstvo tvoří čtyři skokané. Trenéři určí pořadí, v jakém budou jejich svěřenci nastupovat. Týmy nastupují dle pořadí v aktuálním žebříčku Světového poháru národů (od země s nejhorším skóre po nejlepší). Jakmile se vystřídají první skokani ze všech soutěžících států, následují druzí atd. Body skokanů z jednoho týmu se sčítají, do druhého kola postupuje osm nejúspěšnějších zemí. V druhém kole každý skokan absolvuje ještě jeden skok.
9
1.7 Zdravotní rizika
Skoky na lyžích jsou rizikovým sportem. Nejčastější příčinou úrazu bývá pád. U skokanů se také setkáváme s bolestmi zad v bederní části páteře. Nejčastější poranění: - akutní: poranění hlavy, poranění páteře, zlomeniny, distorze kolene, poranění pánve
15. 1. 2016 v rakouském Kulmu spadl trojnásobný juniorský mistr světa Lukas Müller. Vážně si poranil páteř a po operaci zůstává částečně ochrnutý. Není ani vyloučena varianta, že už nebude nikdy chodit. Müller se v Kulmu představil jako předskokan, ovšem ve vzduchu se mu vypnulo vázání na jedné z lyží a následoval nekontrolovatelný pád. Lukas si zlomil šestý a sedmý krční obratel. Zůstává tedy v nemocnici na jednotce intenzivní péče ve stabilizovaném stavu, ale nemůže hýbat nohama. Tvrdým dopadem bylo poraněno i dýchací svalstvo, už ale může dýchat bez pomoci přístrojů. Je nutno podotknout, že pro Müllera je Kulm osudným. Pád ho tady potkal už před šesti lety, ale tehdy nebylo jeho zranění tak vážné. Po dopadu odešel k můstku po svých.
2. Historie 2.1 Historie
Skoky vznikly v norském Morgedalu. První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu. V Holmenkollenu měl také premiéru příbuzný sport severská kombinace. Severská kombinace se skládá ze skoků a běhů na lyžích. Skoky jsou součástí zimních olympijských her od roku 1924. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná Turné čtyř můstků dříve Intersportturné. Turné čtyř můstků je název série čtyř závodů ve skoku vždy na přelomu roku. Skládá se ze dvou závodů v Německu (Oberstdorf, Garmisch-Partenkirchen), na které navazují dva závody v Rakousku (Innsbruck, Bischofshofen). Největší popularita skoků nastala mezi roky 1923 – 1933. V roce 1923 přišlo nejvíce návštěvníků na harrachovské závody (20 000 lidí).
10
2.2 Čeští skokani
DRUHÁ POLOVINA 20. STOLETÍ - Pavel Ploc: Bývalý československý skokan na lyžích a Světový rekordman. Od roku 2006 je poslanec. Ve Štrbském Plesu skončil jako nejlepší z československých skokanů na osmé příčce. - Jiří Parma: Je bývalý československý a později český reprezentant ve skoku na lyžích, Jeho největším úspěchem je bronzová medaile v závodě družstev, kterou vybojoval společně s Goderem, Ježem a Sakalou. Ze světových šampionátů má čtyři medaile z toho jednu zlatou z MS na středním můstku. - Tomáš Goder: (v bodu 6.2) - František Jež: V Garmisch-Parterkinchenu se prvně dostal na stupně vítězů a šest dní poté vyhrál svůj první závod v kariéře. Ve Světovém poháru obsadil 5. místo a v Turné čtyř můstků byl stříbrný. - Jaroslav Sakala: Je bývalý český skokan na lyžích, mistr světa v letech na lyžích a olympijský medailista. Na zimní olympiádě v Albertville získal československý skokanský tým Tomáš Goder, František Jež, Jiří Parma a Jaroslav Sakala bronzovou medaili, sám byl v individuálních závodech nejlépe patnáctý). - Rudolf Höhnl: Český skokan na lyžích, trenér a stylový rozhodčí. Na mistrovství světa na Štrbském Plesu byl na čtvrtém místě. Další výrazný úspěch na mistrovství světa ve Falunu vybojoval na středním můstku bronz. V celém Turné skončil pátý, což bylo jeho nejlepší umístění ze všech jedenácti účastí.) - Jiří Raška: Byl český skokan na lyžích, olympijský vítěz a český lyžař století, prvním českým vítězem na ZOH v historii, byl čtvrtý na MS. Týž rok dokázal vyhrát šest závodů v řadě. Na mistrovství světa ve Vysokých Tatrách na něj přišlo sto tisíc diváků. Obsadil druhou příčku na velkém a osmou příčku na středním můstku. Byl také signatářem manifestu Dva tisíce slov. V roce 1969 se na jeden den stal i světovým rekordmanem. Stříbro na MS na velkém můstku v roce 1970. Vítězství v Intersportturné rok poté a bronz na historicky prvním MS v letech na lyžích. Od roku 1974 působil jako trenér a z počátku i souběžně skákal. V letech 1994–1996 byl společně s Medalem a poté Malcem trenérem české reprezentace).
11
SOUČASNOST - Jakub Janda (je český skokan na lyžích. V roce 2006 jako první Čech vyhrál Světový pohár). - Jan Matura (je český skokan na lyžích a bývalý sdruženář). - Roman Koudelka (v poslední sezoně náš nejlepší skokan) - Antonín Hájek (je bývalý český skokan na lyžích. Žádný český skokan na lyžích nikdy neletěl tak daleko - 236 metrů.) - Lukáš Hlava
2.3 Češi mezi světovými rekordmany
1964 – 142 m - Dalibor Motejlek 1969 – 164 m – Jiří Raška 1983 – 181 m – Pavel Ploc
2.4 Pravidla a bodování
Pravidla se v průběhu vyvíjela dle samotného vývoje skoku na lyžích a s tím spojené i bodovaní. V současné době: Hodnotí se délka skoku a technické provedení letové fáze a doskoku (telemarku) – viz 1.4
3. Tradiční skokanské země Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Za tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo a Rakousko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Slovinsku, Polsku a Česku, méně pak ve Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se také účastní skokané ze Slovenska, Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Nizozemska. V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu. Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě. 12
Z toho tedy vyplývá: TRADIČNÍ: Finsko, Norsko, Německo, Rakousko ÚSPĚŠNÉ: Švýcarsko, Slovinsko, Polsko, Česko MÉNĚ ÚSPĚŠNÉ: Francie, Itálie, Rusko V ASII: Japonsko MÉNĚ ÚSPĚŠNÉ: J Korea, Čína, Kazachstán NA ZÁPADU: USA, Kanada NA JIŽNÍ POLOKOULI JE: jediný skokanský můstek. Nachází se v argentinském San Carlos de Bariloche
4. Rekordy 4.1 Světový pohár
Závody Světového poháru: První skokanský světový pohár začal v letech 1979-1980 těsně před Turné čtyř můstků závodem v italské Cortině d’Ampezzo.Závod vyhrál Toni Innauer z Rakouska, celý ročník ale získal po 25 závodech jeho krajan Hubert Neuper. Finálovým závodem byl dvojzávod na středním a velkém můstku na slovenském Štrbském Plesu. Na české území se Světový pohár skokanů objevil v průběhu druhého ročníku v lednu 1981, kdy se jeho pole po Turné čtyř můstků vydalo do Harrachova a Liberce. Obě střediska pak pořádala závody Světového poháru střídavě se Štrbským Plesem. Harrachov také často se svým mamutím můstkem a závody v letech na lyžích, kde se střídal s dalšími funkčními mamutími můstky jako je Planice, Oberstdorf, Vikersund, Kulm. Díky tomu patří Harrachov mezi sedm nejpravidelnějších pořadatelů závodů Světového poháru (do roku 2005), organizovali tu pohár závodů šestnáctkrát, o rok později byl závod zrušen kvůli špatnému počasí. Můstek v Sapporu je nejčastějším (asijským) hostitelem Světového poháru. Další můstky jsou v: Lahti, Planici, Engelbergu nebo proslulý Holmenkollenu v Oslu, Kanadě (Thunder Bay), Spojených státech (Lake Placid). 13
Do Severní Ameriky se skokani obvykle vydávali na začátku nebo na konci sezóny. Závod obvykle zahrnuje od 25 do 30 závodů - dva na jednom můstku ve dvou dnech, začíná na konci listopadu a končí v březnu následujícího roku.
Přehled medailistů Světového poháru Rok 1979/80
1. místo Hubert Neuper
2. místo
3. Místo
Armin Kogler
Stanislaw Bobak
1980/81 Armin Kogler
Roger Ruud
Horst Bulau
1981/82 Armin Kogler
Hubert Neuper
Horst Bulau
1982/83
Matti Nykänen
Horst Bulau
Armin Kogler
1983/84
Jens Weissflog
Matti Nykänen
Pavel Ploc
1984/85
Matti Nykänen
Andreas Felder
Ernst Vettori
1985/86
Matti Nykänen
Ernst Vettori
Andreas Felder
1986/87 Vegard Opaas
Ernst Vettori
Andreas Felder
1987/88
Matti Nykänen
Pavel Ploc
Primož Ulaga
1988/89
Jan Boklöv
Jens Weissflog
Dieter Thoma
1989/90 Ari – Pekka Nikkola
Ernst Vettori
Andreas Felder
1991/92 Toni Nieminen
Werner Rathmayr
Andreas Felder
1992/93 Andreas Goldberger
Jaroslav Sakala
Noriaki Kasai
1993/94
Jens Weissflog
Espen Bredesen
Andreas Goldberger
1994/95 Andreas Goldberger
Roberto Cecon
Janne Ahonen
1995/96 Andreas Goldberger
Ari – Pekka Nikkola
Janne Ahonen
1996/97
Primož Peterka
Dieter Thoma
Kazujoši Funaki
1997/98
Primož Peterka
Kazujoši Funaki
Andreas Widhölzl
1998/99
Martin Schmitt
Janne Ahonen
Noriaki Kasai
1999/00
Martin Schmitt
Andreas Widhölzl
Janne Ahonen
2000/01 Adam Małysz
Martin Schmitt
Risto Jussilainen
2001/02 Adam Małysz
Sven Hannawald
Matti Hautamäki
2002/03 Adam Małysz
Sven Hannawald
Andreas Widhölzl
2003/04
Janne Ahonen
Roar Ljøkelsøy
Bjørn Einar Romøren
2004/05
Janne Ahonen
Roar Ljøkelsøy
Matti Hautamäki
2005/06
Jakub Janda
Janne Ahonen
Andreas Küttel
2006/07 Adam Małysz
Anders Jacobsen
Simon Ammann
2007/08 Thomas Morgenstern
Gregor Schlierenzauer
Janne Ahonen
14
2008/09
Gregor Schlierenzauer
Simon Ammann
Wolfgang Loitzl
2009/10
Simon Ammann
Gregor Schlierenzauer
Thomas Morgenstern
2010/11 Thomas Morgenstern
Simon Ammann
Adam Małysz
2011/12 Anders Bardal
Gregor Schlierenzauer
Andreas Kofler
2012/13
Gregor Schlierenzauer
Anders Bardal
Kamil Stoch
2013/14
Kamil Stoch
Severin Freund
Peter Prevc
2014/15
Severin Freund
Peter Prevc
Stefan Kraft
2015/16
Daniel Andre Tande
Peter Prevc
Severin Freund
4.2 Světové rekordy
Z výčtu světových rekordů jsem si vybrala tyto skokany.
Josef "Sepp" Bradl, přezdívaný Bubi nebo Buwi Bradl Narodil se 8. ledna 1918 ve Wasserburgu a zemřel 3. května v Bavorsku byl rakouský skokan na lyžích a trenér. Závodil především ve 30. a 50. letech 5. března 1936 v Planici jako první skokan na lyžích překonal stometrovou hranici (101 m). O dva roky později posunul světový rekord na 107 m. Bylo to poprvé, co se mistrem světa ve skocích nestal Nor. Roku 1948 v Innsbrucku vyšla jeho autobiografická kniha Mein Weg zum Weltmeister (Moje cesta k titulu mistra světa). V roce 1956 ukončil kariéru. Od roku 1958 působil jako trenér, mimo jiné vedl i rakouskou a německou reprezentaci. Až do své smrti v roce 1982 provozoval s manželkou Paulou alpský hostinec Rupertihaus v Mühlbachu am Hochkönig.
Matti Nykänen Narodil se 17. července 1963, v letech 1996-1998 měl příjmení Paanala. Je finský skokan na lyžích. Patří mezi nejlepší skokany všech dob, vyhrál pět olympijských medailí (z toho čtyři zlaté) a patnáct medailí na mistrovství světa (z toho šest zlatých). Získal zlato a stříbro na Olympiádě v Sarajevu. A Olympiádě v Calgary se stal prvním skokanem, který vyhrál na obou můstcích. Čtyřikrát vyhrál Světový pohár. Již během skákání měl problémy se životosprávou a disciplínou.
15
Byl (oprávněně) podezírán z alkoholismu. Po ukončení sportovní kariéry se z hrdiny a velkého oblíbence národa stala národní ostuda. Nykänen nejenže nepřestal pít, ale začal být podezírán i z braní drog. Začal kariéru velmi špatného rockového zpěváka. Na jeho koncerty lidé chodí jen kvůli tomu, aby viděli někoho, kdo dokázal klesnout tak hluboko. Texty Nykänenových písní jsou povrchní. Později se stal i striptérem s uměleckým jménem „Eagle“ (v překladu jako „Orel“). Měl i několik manželství, kde probíhalo domácí násilí z obou stran. Matti Nykänen strávil i více než rok ve vězení za pokus o zabití přítele jeho rodiny, protože se s ním nepohodl. Byl odsouzen k 26 měsícům odnětí svobody. Po odpykání poloviny trestu byl 21. září 2005 podmínečně propuštěn. Na svobodě ovšem vydržel pouhé sto tři hodiny, poté byl opět zatčen kvůli domácímu násilí a 16. března 2006 odsouzen k dalším čtyřem měsícům vězení. V roce 2006 měl premiéru film o životě Mattiho Nykänena s názvem Matti. Hlavní postavu ztvárnil finský herec Jasper Pääkkönen. Na Štědrý den roku 2009 napadl opilý svou manželku, pořezal ji nožem a škrtil ji. Byl zatčen a hrozilo mu obvinění z pokusu o vraždu. Nakonec byl jeho čin policií přehodnocen jako týrání a vyhrožování.
Anders Fannemel Narodil se 13. května 1991 je norský skokan a současně drží Světový rekord (251,5 metrů) ve Vikersundu (Norsku) dne 15. února 2015. Nejdříve se podařilo světový rekord překonat Peteru Prevcovi, ale nakonec ještě v ten den ho překonal Anders Fannemel. Fannemel začal skákat na lyžích, když mu bylo 14 let, což je poměrně pozdě ve srovnání s jinými. Vyhrál dva Světové poháry a dalších pět umístění na stupních vítězů.
Přehled vývoje světového rekordu.
METRY
KDO
ROK
KDE
101,5
(Josef Sepp) Bubi Bradl
1936
Planica
107
(Josef Sepp) Bubi Bradl
1937
Planica
108
Rudi Gehring
1938
Planica
109
R. Mair
1941
Planica
111
Hans Lahr
1941
Planica
16
112
Paul Kraus
1941
Planica
118
Rudi Gehring
1941
Planica
20
Fritz Tschannen
1948
Planica
124
Willi Gantschnigg
1950
Oberstdorf
127
Sepp Weiler
1950
Oberstdorf
135
Dan Netzel
1950
Oberstdorf
139
Tauna Luiro
1951
Oberstdorf
141
Jose Slibar
1961
Oberstdorf
142
Dalibor Motejlek
1964
Oberstdorf
144
N. Zandanel
1964
Oberstdorf
145
Peter Lesser
1965
Kulm
146
Björn Wirkola
1966
Vikersund
147
Lars Grini
1967
Oberstdorf
148
Kjell Sjöberg
1967
Oberstdorf
150
Lars Grini
1967
Oberstdorf
154
Reinhold Bachler
1967
Vikersund
156
Björn Wirkola
1969
Planica
160
Björn Wirkola
1969
Planica
164
Jiří Raška
1969
Planica
165
Manfred Wolf
1969
Planica
169
Heinz Wosipiwo
1973
Oberstdorf
176
Toni Innauer
1976
Oberstdorf
180
Armin Kogler
1981
Oberstdorf
181
Pavel Ploc
1983
Harrachov
182
Matti Nykänen
1984
Oberstdorf
185
Matti Nykänen
1984
Oberstdorf
186
Mike Holland
1985
Planica
187
Matti Nykänen
1985
Planica
190
Matti Nykänen
1985
Planica
191
Andreas Felder
1986
Kulm
194
Pjotr Fijas
1987
Planica
196
Martin Höllwarth
1994
Planica
203
Toni Nieminen
1994
Planica
209
Espen Bredesen
1994
Planica
17
210
Espen Bredesen
1997
Planica
212
Lasse Ottesen
1997
Planica
214,5
Martin Schmitt
1999
Planica
219,5
Tommy Ingebrigtsen
1999
Planica
224,5
Thomas Hörl
2000
Planica
225
Andreas Goldberger
2000
Planica
227,5
Matti Hautamäki
2003
Planica
228,5
Matti Hautamäki
2003
Planica
231
Matti Hautamäki
2003
Planica
134,5
Björn Einar Romören
2005
Planica
235,5
Matti Hautamäki
2005
Planica
239
Björn Einar Romören
2005
Planica
243
Johan Remen Evensen
2011
Vikersund
246,5
Johan Remen Evensen
2011
Vikersund
250
Peter Prevc
2015
Vikersund
251,5
Anders Fannemel
2015
Vikersund
5. Můstky Harrachov - lyžařské skokanské můstky se staly nedílnou součástí Harrachova. 40 m (K40), 70 m (K70) a 90 m (K90), jsou můstky s kritickým bodem. K90 je od roku 1997 pokryt umělou hmotou pro letní skákání na lyžích. Výše na Čertově hoře je umístěn areál velkých skokanských můstků vybudovaný v letech 1978 - 1983 se skokanským můstkem s kritickým bodem 120 m (K120) a mamutí můstek pro lety na lyžích, který má po poslední přestavbě v roce 2000 kritický bod 185 m (K185).
Rekordy jednotlivých můstků a jejich držitelé: Můstek K40
43,5 m
František Vaculík (ČR)
1999
Můstek K70
77 m
Jan Matura (ČR)
1996
Můstek K90
101,5 m
Wilhelm Brehma (NOR)
1997
Můstek K90 (léto)
102,5 m
Roman Koudelka (ČR)
2006
18
Můstek K120
151 m
Martin Koch (AUT)
2004
Můstek K185
214,5 m
Matti Hautamaeki (FIN)
2002
Lomnice nad Popelkou - Městečko Lomnice nad Popelkou se od roku 2007 může pochlubit další vyhlídkovou stavbou z kategorie rozhledna-skokanský můstek. Netradiční turistická rozhledna vznikla při přestavbě skokanského můstku K70 v rámci modernizace celého areálu. Nachází se ve výšce 28 m a je z něj nejhezčí výhled nejen na skokanský areál, ale i do okolní krajiny. Zpřístupnění veřejnosti proběhlo 4. července 2007. Výjimečnost stavby je zřejmá i z důvodu, že získala ve veřejném hlasování ocenění "Cena sympatie" v soutěži „Stavba roku 2007“ Libereckého kraje.
Desná - skoky v Desné mají opravdu dlouhou tradici. Původně stál skokanský můstek přibližně o velikosti K20, za dnešní základní školou. Kolem roku 1912 se poprvé skákalo na Bílé Desné, kde momentálně stojí skokanský areál. V šedesátých letech byl vybudován areál s můstky K15, K32, K48. V roce 2005 vznikl oddíl Jizerský klub lyžařů Desná. Nejslavnějším odchovancem tohoto klubu je olympijský medailista Tomáš Goder.
Můstky ve Finsku Místo: Jämsä Lahti Kuopio Puijo Kuusamo
Nachází se zde hned několik můstků K130, K97, K60, K35, K25 a K15, Velký můstek navrhli architekti Sulo Järvinen a Erik Liljeblad. Můstek byl v roce 1971 vyhlášen finskou Betonovou stavbou roku. Rekord velkého můstku (K130): 135,5 m - Andreas Widhölzl (2006) Rekord středního můstku: 98,5 m - Adam Małysz (2001)
Planica - nachází se zde mamutí můstek. Jedná se o druhý největší skokanský můstek na světě, již 28krát zde padla hranice světového rekordu. První můstek zde byl postaven již 19
před rokem 1930. V roce 1936 zde pokořil poprvé v historii tohoto sportu hranici 100 m Rakušan Sepp Bradl. V letech 2013 - 2015 byl můstek rekonstruován a zvýšen hill size můstku na 225 metrů. V březnu 2015 se na novém můstku poprvé uskutečnily závody Světového poháru. Rekord nového můstku stanovil Peter Prevc skokem dlouhým 248,5 metru. Není vyloučeno, že v budoucnu bude překonána hranice 250 metrů.
Vikersund - Největší skokanský můstek světa hostí mistrovství světa v letech na lyžích. Mamutí můstek prodělal v roce 2010 kompletní rekonstrukci, která má umožnit skokanům létat až za 250 metrů. V roce 2011 zde Johan Remen Evensen stanovil světový rekord 246,5 metru a očekává se, že magická hranice čtvrt kilometru může padnout. Nahoru na věž vede 930 schodů. Jediný mamutí skokanský můstek nacházející se ve skandinávských zemích.
Rakousko - Okolo roku 1925 se skoky začaly plně rozvíjet a byl zde postaven můstek, který dovoloval skoky na značku 60m. Po 2. světové válce, na jeho místě začal růst 100 metrový mamutí můstek. Rekord: 215,5 m - (Gregor Schlierenzauer r. 2009)
Liberec - Skokanský areál na Ještědu prošel bezproblémově zkouškou během Světového poháru 2008. V průběhu září a října 2007 naše společnost realizovala osvětlení Skokanského areálu na Ještědu tak, aby splňovalo náročné podmínky kladené na kvalitní televizní přenosy během MS.
Machov – Nejbližšími můstky jsou můstky v nedalekém Machově. Všechny skokanské můstky v areálu Hůrka I a navíc i můstek K-6m v areálu Hůrka II jsou vybaveny novou nerezovou nájezdovou stopou. Machovský největší můstek K-64m je bohužel ve špatném stavu a jeho skokanské využití je v současné době nemožné. Můstky pro letní provoz: K-6m - areál Hůrka II, nová zelená hmota K-12m - areál Hůrka I, klasická česká hmota
20
K-19m - areál Hůrka I, klasická česká hmota
Můstky pro zimní provoz: K-6m - areál Hůrka II K-7m - areál Hůrka II K-12m - areál Hůrka I K-13m - areál Hůrka II K-19m - areál Hůrka I K-34m - areál Hůrka I
Slovensko - Štrbské pleso je hlavní slovenské středisko pro skoky na lyžích. Pořádají se zde také soutěže Světového a Evropského poháru a celkově se tu dodnes díky ideálním sněhovým podmínkám konají různé mezinárodní soutěže a závody.
Německo - Pro milovníky zimních sportů je známý především skokanským můstkem Vogtland Arena. Moderní architektura velkého můstku a věže pro rozhodčí. Aréna pojme až 33.000 diváků. Kolejová lanovka vás vyveze na skokanský můstek a na věž. Na vrcholu se vám naskytne panoramatický výhled z vyhlídkové plošiny a oválné věže. Během soutěží tato věž slouží jako prostor pro sportovce, kde se mohou ohřát.
Švýcarsko - Sahá až do roku 1910, kdy zde začali skákat první průkopníci skoku na lyžích. Okolo roku 1925 se skoky začaly plně rozvíjet a byl zde postaven můstek (K60). Po 2. světové válce, na jeho místě začal růst 100 metrový mamutí můstek.
Kulm – V průběhu let se postupně zvětšoval a v roce 1975 zde byly namontovány první větrné zábrany. V roce 1985 také došlo k hlavní rekonstrukci můstku na jeho dnešní podobu. Na Kulmu se pravidelně pořádají závody Světového poháru (oblíbený můstek fanoušků).
USA - Mamutí můstek se nachází v Ironwoodu, ale není využíván. Jeho certifikát vypršel v roce 1995.
21
6. Olympijští medailisté
6.1 Čeští skokani
Zde bych chtěla v souladu s názvem mé absolventské práce vyjmenovat české skokany, kteří ve své kariéře získali olympijskou medaili. Pavel Ploc – Ve Štrbském Plesu skončil již jako nejlepší z československých skokanů na osmé příčce. Třikrát se stal vítězem ankety Král bílé stopy. Umístil se na třetím místě v anketě o nejlepšího českého lyžaře 20. století. V roce 1988 vybojoval stříbrnou medaili a v roce 1984 bronzovou.
Tomáš Goder – vše od bodu 6.2 Jiří Malec – V Calgary na středním můstku vybojoval bronzovou medaili. Cituji Jiřího Malce „Kdo chtěl tenkrát vyhrát s véčkem, musel skákat o pět metrů dál než ostatní.“ Roku 1988 získal bronzovou medaili (K98). Jiří Raška – Jako jediný vybojoval zlatou medaili ve francouzském Grenoble v roce 1968. stříbro na MS na velkém můstku v roce 1970, vítězství v Intersportturné rok poté a bronz na historicky prvním MS v letech na lyžích. Startoval také na ZOH v roce 1972 v Sapporu, kde skončil pátý na středním můstku a desátý na velkém můstku.
6.2 Tomáš Goder
6.2.1 Osobní údaje
Narodil se 4. září 1974 v Jablonci nad Nisou. Je bývalý reprezentant Československé a České republiky ve skoku na lyžích a Olympionik. Navštěvoval jilemnické gymnázium. Byl prvním českým skokanem, který skákal V-styl. Hodně ho považovali za velmi nadějného českého skokana.
6.2.2 Skokanská kariéra
Ke skokům se dostal přes nábor na základní škole pod vedením prvního trenéra Milana Matouška. Poté navštěvoval Jilemnické gymnázium, kde ho trénoval Luděk Matura. Jak už jsem zmínila, tak byl považován za velmi nadějného českého skokana. To potvrdilo i 22
stříbro na juniorském mistrovství světa, které získal v roce 1991. V soutěži družstev byl otec součástí vítězného týmu. Dva týdny poté si odbyl premiéru v závodě Světového poháru. V prosinci 1991 se v Sapporu již dostal na 13. příčku. Při letech v Oberstdorfu v lednu 1992 si vyskákal skvělé dvě 4. místa. Na Zimních olympijských hrách 1992 v Albertville na velkém můstku skončil dvacátý, ale v týmové soutěži získal spolu s Františkem Ježem, Jaroslavem Sakalou a Jiřím Parmou bronzovou medaili. Otec měl na úspěchu značný podíl, protože jeho první skok byl 117 metrů dlouhý a byl zároveň nejdelším skokem první série. Podruhé dolétl na značku 110 metrů a ve své sérii byl druhý nejdelší. V celé týmové soutěži se našli pouze čtyři lepší skokani. V březnu 1992 se zúčastnil mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově, kde skončil na čtvrtém místě. Poté však již dosáhl jen na osmou příčku v závodě v Planici v roce 1993.
6.2.3 Medaile
Zlato a stříbro na juniorském mistrovství světa, které získal v sezóně 1990/91. Olympijskou medaili v roce 1992. V témže roce překonání 9 let starého Československého rekordu Pavla Ploce (181m) na 183 metrů. Dosažený na Světovém poháru v Obersdorfu a získáním dvou 4. míst. Další dosažení medailí bylo při přeborech ČSFR, ČR a Kontinentálních pohárů. V roce 1992 získání 3. místa v celkovém umístění ve Světovém poháru družstev. MS v letech na lyžích v Harrachově 4. místo.
6.2.4 Můstky
- Podle otce nelze zcela upřednostnit můstky, protože všechno se odvíjelo od formy, v které se nacházel, a to znamenalo, že jeden rok mohl být můstek neoblíbený a druhý rok bylo na něm možno vyhrát.
Přehled můstků, na kterých Tomáš Goder skákal: Harrachov Lomnice nad Popelkou (nejoblíbenější můstek otce + poslední skok kariéry) Desná (začátek skokanské kariéry) Tanvald 23
Rožnov Frenštát (první významné umístění mezi mužskou reprezentací 3. místo (15 let) Liberec Machov Slovensko (první dílčí úspěchy talentované mládeže) Polsko Německo (první medaile MS) Rakousko (Stams – v roce 1992 na podzim zranění, dva dny před otcovými osmnáctinami) Francie (vzpomínka na OH) Švýcarsko (největší přátelství se švýcarskými skokany) Norsko Finsko Švédsko Japonsko (první body SP + životní styl) Kanada USA Itálie Slovinsko
6.2.5 Trenéři
Jiří Matoušek (žákovské začátky) Milan Matoušek (žákovské začátky) Luděk Matura (v juniorském věku a mužské reprezentaci) Václav Mečíř (v juniorském věku) Jiří Raška (v juniorské reprezentaci) Ján Táncoš (reprezentace) Jindřich Majer (reprezentace) Heinz Koch (reprezentace) Jiří Rázl (juniorský věk a reprezentace) Pavel Ploc (reprezentace)
24
6.2.6 Největší úspěchy
- 4. místo na MS v letech na lyžích v Harrachově (1992). - 2× 4. místo v závodě SP v letech na lyžích (1992). - MS juniorů 1990/1991 - 1. místo družstva, 2. místo jednotlivci - Držitel československého rekordu 183 metrů (poslední společný československý rekord). - Několikanásobný mistr republiky. - Bronzový medailista ze závodu družstev na ZOH v Albertville (1992). - World Cup 1992 – družstva 3. místo.
6.2.7 Konec skokanské kariéry
Jeho kariéru přerušil pád při letním závodě na umělé hmotě, při kterém si natřikrát zlomil ruku a měl 33 stehů. Po zotavení se již nedokázal vrátit do vrcholové formy a ze skokanských můstků zmizel na konci sezóny 1994. Po třech letech se krátce vrátil. A svůj poslední skok absolvoval v Lomnici nad Popelkou na podzim. Jeho konec kariéry přímo nesouvisel s tím, že už nepodával, tak skvělé výsledky, jako před tím, ale s dalšími zdravotními problémy.
6.2.8 Život
Od roku 1996 žijí v Úpici, kde také zastával funkci předsedy tamní sportovní komise. S manželkou, má patnáctiletou dceru a dvanáctiletého syna. Všichni spolu bydlí v rodinném domečku na Kvíčale, poblíž rodičů z manželčiny strany. Godera rodiče žijí stále v Desné. Tomáš teď momentálně pracuje jako obchodní zástupce v Trutnově.
25
III PRAKTICKÁ ČÁST Rozhovor s otcem: Jak ses ke skokům na lyžích dostal? „Na základní škole v druhé třídě, kde probíhal nábor na závod ve skoku na lyžích.“ Když jsi měl jakýkoliv závod, na co jsi vždy myslel? „Myslel jsem na to, abych skočil co nejdál.“ Měl jsi nějakou motivaci? „Ano měl, daleký skok pro mě byla velká motivace tzv. překonávání sám sebe.“ Měl jsi někdy chuť v průběhu skokanské kariéry skončit? „Ano, tisíckrát, ale každý den není posvícení a je potřeba se trochu zakousnout a jít dál.“ Vrátil by ses ke skokům na lyžích znovu, kdybys měl tu možnost omládnout? „Ano a daleko víc bych si to užíval.“
IV ZÁVĚR Tato absolventská práce mě velmi bavila, protože jsem mohla psát o sportu, o který se zajímám a hlavně také, protože jsem v tom mohla zmínit mého otce, kterého hrozně obdivuji a nikdy na něj nezapomenu. Dozvěděla jsem se dalších spousta zajímavých věcí, které mě otec ani neřekl. A hlavně jsem přečetla knihy, ke kterým bych se asi ani nedostala nebýt mé absolventské práce. Vím, že se má práce každému líbit nebude, ale doufám, že si ji aspoň užijete, tak jako jsem si ji užila já.
26
V SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Z INTERNETU: www.lyzovani.cz/fis-svetovy-pohar/skoky-na-lyzich.html (15. 4. 2016)
http://sport.aktualne.cz/skoky-na-lyzich/l~i:keyword:3864/ (26. 3. 2016) http://www.liberec2009.com/cz/page/1/Zajimave-historicke-mezniky-skoku-nalyzich_detail=2.html (25. 4. 2016)
Z KNIHY: DAVID, Petr. 110 let našeho lyžování. Praha: S & D, 2013. ISBN 978-80-86899-68-8.
HENYCH, Stanislav, František KOLÁŘ a Jan KUBÁT. Ať to frčí: 120 let ČKS SKI Jilemnice. Jilemnice: Český krkonošský spolek SKI Jilemnice ve vydavatelství Gentiana, 2014. ISBN 978-80-86527-37-6.
SLAVÍK, Josef a Stanislav SLAVÍK. Naše skokanské můstky. Jilemnice: Gentiana, 2003. ISBN 80-86527-13-1.
HYBSKÝ, Petr, Simona HORKÁ a Vendula BITTNEROVÁ. Kronika světového poháru ve skocích na lyžích: 1979-2013. Praha: Powerprint, 2013. ISBN 978-80-87415-85-6.
27
VI PŘÍLOHY
VLASTNÍ FOTOGRAFIE:
obrázek č. 1 Na této fotografii můžete vidět medaile Tomáše Godera. Největší a nejcennější medaili jste tuším poznali, je to olympijská medaile. Hned po pravé straně je druhá nejcennější medaile a to zlatá medaile z Mistrovství světa juniorů. A po levé máme tu samou medaili, akorát ve stříbrné barvě. Ráda bych zmínila, že tyto medaile z mistrovství světa mají svůj jedinečný tvar vločky, žádné jiné medaile tento tvar nemají.
obrázek č. 1
28
obrázek č. 2 Fotka je pořízena po závodě z družstev na olympiádě v Albertville, kde naši čeští skokani získali bronzovou medaili. První po levé straně je na fotce Jiří Parma, druhý Jaroslav Sakala, třetí Tomáš Goder a tuto fantastickou čtyřku uzavírá František Jež.
obrázek č. 2
29
