OBALKA CMYK
Základní škola Nové MĈsto na MoravĈ Leandra ÿecha 860
ALMANACH KE 40. VÝROÿÍ OTEVĕENÍ ŠKOLY 1969 – 2009
sport · daltonská výuka · ekologie · jazyky
ALMANACH KE 40. VÝROČÍ OTEVŘENÍ ŠKOLY 1969 – 2009
Základní škola Nové Město na Moravě Leandra Čecha 860
bnmk
„VzdČlaný þlovČk má vždy v sobČ bohatství.“ (Phaedrus)
1
2
3
PĜekvapily Vás úvodní stránky našeho almanachu? PrávČ jste se se mnou vrátili do historie a pĜeþetli jste si, co Ĝíká kronika o prvním školním roce. A kam Vás zavedu teć? PĜece do souþasné školy! Dáme slovo panu Ĝediteli s paní starostkou.
4
K významným datĤm našeho mČsta patĜilo otevĜení budovy základní školy na ulici Leandra ýecha, které se konalo 28.6.1969. ýas zaþal ukrajovat první týdny, mČsíce a roky její existence. Dnes už stojíme na prahu 40.výroþí této školy. BČhem uplynulých let prošla tĜídami naší školy celá Ĝada žákĤ i pedagogĤ. Všichni se vždy snažili pĜedat žákĤm vČdomosti a dovednosti, které by využili k dalšímu studiu nebo v praktickém životČ. Od školního roku 1973/74 byly zĜízeny sportovní tĜídy. Jejich þinnost trvá s pČtiletým pĜerušením až do dnešních dnĤ. Výuka v tČchto tĜídách navazuje na sportovní tradice našeho regionu nejen v lyžování, ale také v lehké atletice a ve fotbalu. NČkteĜí žáci dosáhli významných úspČchĤ na prestižních závodech. Škola vČnovala péþi i dČtem s poruchami uþení, pro které byly otevĜeny speciální tĜídy. Žáci pracovali pod odborným vedením speciálních pedagogĤ, jež se snažili pomoci jim pĜekonat jejich potíže pĜi získávání vČdomostí a dovedností. A jak vypadá škola dnes? ZmČnila se nejen vnČjší tváĜ školy, ale i vzdČlávací programy. V souþasné dobČ probíhá již druhým rokem výuka podle školního vzdČlávacího programu, který si pedagogové sami vytvoĜili a nazvali Uþíme vidČt víc. K tradiþním sportovním tĜídám pĜibyla od školního roku 2005/06 tĜída s rozšíĜenou výukou jazykĤ. Možnost navštČvovat ji mají žáci od 3. roþníku. VČnujeme se nadále žákĤm se specifickými poruchami uþení, kterým je umožnČna integrace a výuka podle individuálního vzdČlávacího plánu. Metody a formy práce se neustále mČní. Technické vybavení školy umožĖuje zapojovat žáky více do výuky. DČje se tak hlavnČ prostĜednictvím interaktivních tabulí a poþítaþĤ. Žáky vede tento zpĤsob práce k samostatnosti, spolupráci a zodpovČdnosti. Uvedené zásady jsou hlavními principy daltonského vyuþování, které probíhá na naší škole již šestým rokem. PĜál bych si, aby i nadále dokázala naše škola vychovávat takové žáky, kteĜí se v životČ neztratí a s láskou a s vdČþností si vzpomenou na své pedagogy. Mgr. Bohumil Havlík, Ĝeditel školy
Základní škola na ulici Leandra ýecha v Novém MČstČ na MoravČ má od 1.1.2003 detašované pracovištČ v obci Pohledec. DvoutĜídní pohledecká škola byla slavnostnČ otevĜena 1.9.1908, navštČvují ji žáci od 1. do 5. roþníku. Dne 2.5.2009 oslaví škola sté výroþí svého trvání. Výhodou této malé školy je, že mladší dČti zde mají možnost spolupracovat a pĜímo sledovat þinnost a sociální komunikaci dČtí starších, což je pozitivnČ motivuje k jejich vlastní aktivitČ a samostatné práci. Starší dČti se uþí naopak mladším pomáhat, radit jim, chránit je a Ĝešit rĤzné problémy. ěeditelství základní školy dbá na to, aby mČly dČti dvoutĜídní školy tak dobré podmínky jako ostatní žáci. Spolupráce pracovišĢ je výborná. Venkovská škola v Pohledci poskytuje žákĤm mimo základní vzdČlání celou Ĝadu možností k mimoškolní þinnosti prostĜednictvím rĤzných zájmových kroužkĤ - anglický jazyk, kroužek dramatický, taneþní, hudební a keramický. PoĜádá rovnČž mnoho kulturních i sportovních akcí. Velmi dobrá je spolupráce s rodiþi, s obecním zastupitelstvem a také s MŠ v Pohledci.
Marie Kuþerová
5
Vážení a milí, také postupnČ skládáte slova, která jste si vtiskli do pamČti na základní škole? ýtverec nad pĜeponou rovná se souþtu þtvercĤ nad obČma odvČsnami. TČleso ponoĜené do kapaliny je nadlehþováno silou, která se rovná váze kapaliny tČlesem vytlaþené… Základní škola. Pro každého z nás je vzpomínkou a nedílnou souþástí dČtství. Dodnes se mi vybavují jména, která mČ provázela devítiletou povinnou školní docházkou. Jména spolužákĤ i pedagogĤ. Mnozí mají navždy své místo v mém srdci. Pokud jde o uþitele, pak to nejvČtší patĜí tČm nejnároþnČjším. S úsmČvem vzpomínám, jak mi na lavici dopadla bílá kĜída v okamžiku, kdy jsem se ve fyzice vČnovala zcela jiné þinnosti. A nikdy nezapomenu na pĜísný výraz a zvuþný hlas uþitele tČlocviku v momentČ, kdy jsme si z hodiny chtČli udČlat volnou zábavu. PĜesto jsme ho milovali. Vždy mČ fascinovaly parapety oken uvnitĜ tĜídy plné kvČtin, které jsme sbírali, vystavovali nebo lisovali v hodinách biologie, a možná bych ještČ slušnČ obstála s vČtným rozborem, který nás otravoval v úvodu každé hodiny jazyka þeského. Jen lituji, že nepatĜím ke generaci, která už na základní škole odstraĖuje jazykové bariéry a informaþní technologie zvládá bez pĜedsudkĤ. Dryl malé i velké násobilky, vyjmenová slova, shoda podmČtu s pĜísudkem, anglická a nČmecká slovíþka, letopoþty, MendČlejevova tabulka prvkĤ, fyzikální zákony, vzorce, pravidla, poþítaþ hrou, všestranné sportovní dovednosti, výtvarné a hudební vnímání. Ale i první lásky, klukoviny a holþiþí štČbetání. Základy, na kterých si budujeme své životní cesty. To vše je dnešní základní škola. Vedle rodiny jsou to nepochybnČ uþitelé základní školy, kteĜí zásadním zpĤsobem ovlivĖují naše životní postoje, touhu po vzdČlání, upevĖují zdraví i zdravé sebevČdomí, napomáhají hledat naše místo ve spoleþnosti. VždyĢ každý z nás je potĜebný a má svoji cenu. Všichni víme, jak klíþové je toto sdČlení v dobČ, kdy v pĜímém srovnání zaþínáme citlivČ vnímat rozdíly talentu a vrozených schopností. Víme, jak dĤležité je vydat se tím správným smČrem. Základní škola. Složitý organismus, jehož kvalita roste s kvalitou pedagogĤ. Píše se rok 2009 a þtyĜicetiletá historie je dokladem, že v Novém MČstČ na MoravČ máme vynikající školu, která se vedle základních povinností profiluje jako škola s alternativními prvky výuky a jako škola s rozšíĜenou výukou tČlesné výchovy. Pokaždé, když otevĜu dveĜe „nové“ školy, dýchne na mČ lidskost a laskavost. A vČĜím, že rozzáĜené dČtské oþi a krásné vzpomínky vždy budou tou nejlepší odmČnou. ZdeĖka Marková, starostka mČsta
6
Sportovní tĜídy Sportovní tĜídy na naší škole byly zĜízeny od školního roku 1973/1974. Po osmnácti
Jsme škola se sportovním zamČĜením, zaþnČme tedy sportem.
letech jejich trvání byly zrušeny a znovu obnoveny (na základČ rozhodnutí MŠMT) ve školním roce 1996/1997. Zpoþátku sportovní tĜídy vychovávaly pouze lyžaĜe, pozdČji pĜibyly doplĖkové sporty - kopaná a atletika. Za dobu jejich existence vybojovali lyžaĜi a atleti cenná vítČzství na prestižních soutČžích, zejména na Mistrovství ýR, nČkteĜí z nich získali místo v reprezentaþním týmu. Skokan na lyžích Miloš Kadlec (loĖský absolvent) dosáhl dokonce na titul mistra svČta. Také fotbalisté se mohou pochlubit výraznými úspČchy. Žáci sportovních tĜíd jako þlenové oddílu SK Vrchovina dokázali vybojovat postup do 1. ligy. I když se v ní udrželi pouze jednu sezónu (2003/2004), lze to považovat za úspČch. V rámci malé kopané se fotbalistĤm v roce 1999/2000 podaĜilo postoupit do regionálního kola. Žáci se nČkolikrát zúþastnili Coca-Cola Školského poháru. Nejlepšího výsledku dosáhli, když se v roce 2003 probili do sedmého kola, a skonþili tak pĜed branami finále v Praze. V souþasné dobČ sportovní tĜídy nabízí sportovnČ nadaným dČtem vyžití v hodinách tČlesné výchovy, jejichž poþet je rozšíĜen v 6. a 7. roþnících na 4 vyuþovací hodiny týdnČ a v 8. a 9. roþnících
na 5 hodin týdnČ.
V odpoledních hodinách probíhají tréninky pod vedením zkušených specialistĤ. Nároþnost tréninkĤ je dána výkonností dČtí. Žáci mimoĜádnČ nadaní a úspČšní se zúþastĖují i 2-3 denních sezónních soustĜedČní. Žáci využívají v jednotlivých sportech odpovídající vybavení, fotbalisté trénují se zapĤjþenými kopaþkami a míþi, lyžaĜi se zapĤjþenými lyžemi, atleti dostávají sportovní obleþení. Za uplynulá léta se v pozici trenérĤ vystĜídala Ĝada obČtavých lidí. NynČjší lyžaĜe pĜipravuje Petra Letenská, Zora Honzlová a JiĜí Žák. Nesmíme opomenout velmi úspČšné skokany a sdruženáĜe, kteĜí trénují pod vedením Rostislava Latzky a Davida Sýkory. Atlety pĜipravuje Vlasta Holubová. Mladým fotbalistĤm se vČnuje ZdenČk Harvánek. PĜejme jim snaživé svČĜence a hodnČ sportovních úspČchĤ. A co popĜát žákĤm sportovních tĜíd? AĢ prožijí ve svých tĜídách roky, na které se nezapomíná. Roky plné sportování v duchu fair play korunované mistrovskými tituly. Mgr. Stanislav KopĜiva
7
Zisk medailí na MýR
1.
2.
3.
Celkem
1997/98
2
2
4
8
1998/99
6
4
1
11
1999/00
9
4
7
20
2000/01
9
7
6
22
2001/02
7
6
1
14
2002/03
4
4
6
14
2003/04
1
1
4
6
2004/05
4
2
3
9
2006/07
1
0
3
4
2007/08
2
2
0
4
MistĜi ýeské republiky Doležal Jan (biatlon - štafeta) Fialová Tereza (pĜespolní bČh družstev) Formánek JiĜí (biatlon, biatlon - štafeta, bČh na lyžích, pĜespolní bČh družstev, pĜespolní bČh - štafeta, duatlon) Gabriel Tomáš (pĜespolní bČh družstev) Gregor Radek (triatlon) Holub Karel (duatlon, atletika, pĜespolní bČh družstev) Horká Žaneta (duatlon, pĜespolní bČh družstev) Janþík Lukáš (severská kombinace) Janošec Miroslav (bČh na lyžích, pĜespolní bČh družstev) Jílek Jaroslav (atletika - oštČp) Jurovatý VojtČch (biatlon) Kadlec Miloš (skoky na lyžích) Kalich Radim (pĜespolní bČh - štafeta) Krakoviþová Iva (pĜespolní bČh družstev) Krejþí Markéta (pĜespolní bČh družstev) Kršková Barbora (duatlon, pĜespolní bČh družstev, bČh na lyžích, bČh na lyžích - štafeta, biatlon) Kura Hynek (bČh na lyžích) Kutal Petr (severská kombinace) Nejedlý Josef (biatlon - štafeta) Ostrejš Jan (atletika) Pospíšilová Markéta (pĜespolní bČh družstev) Ptáþek Radim (pĜespolní bČh družstev, pĜespolní bČh - štafeta) Sedláþek Václav (pĜespolní bČh - štafeta) Schmier Petr (duatlon) Skalníková Eva (biatlon, duatlon) Vambera Tomáš (severská kombinace) Veselá Petra (bČh na lyžích, biatlon, duatlon) ZeleĖák Michal (pĜespolní bČh - štafeta) 8
A nejvČtší sportovní hvČzdy naší školy?
Výuka jazykĤ
Žáci však musí namáhat nejen tČlo, ale i mozek.
Jazyková gramotnost patĜí vedle práce s poþítaþem k hlavním prioritám souþasného školství. Nelze se tomu divit. VždyĢ vČtšina zamČstnavatelĤ vyžaduje znalost alespoĖ jednoho svČtového jazyka, a to nejenom od manažerĤ a zamČstnancĤ na vyšších pozicích, ale i od Ĝadových pracovníkĤ. Mnoho firem má zahraniþní majitele a v dnešní spojené EvropČ lze získat zamČstnání i v cizinČ, což pĜedpokládá dobré komunikaþní dovednosti. I naše škola pĜispívá k tomu, aby žáci získali v prĤbČhu školní docházky základy alespoĖ jednoho þi dvou cizích jazykĤ. Proto od školního roku 20052006 byla v naší škole od 3. roþníku zĜízena tĜída s rozšíĜenou výukou jazykĤ. S výukou cizího jazyka se však setkávají již žáci 1. roþníku formou pĜípravných jazykových kurzĤ, od 3. roþníku se pak cizí jazyk stává jedním z hlavních pĜedmČtĤ. Podle nového ŠVP (školní vzdČlávací program) si mohou žáci od 7. roþníku zvolit z nabídky druhý cizí jazyk. NejžádanČjším jazykem ze strany žákĤ i jejich rodiþĤ je angliþtina. NČmecký jazyk stojí na druhém místČ v poþtu zájemcĤ. K jejich výuce je dnes bČžnČ využívaná modernČ zaĜízená jazyková uþebna. Její vybavení interaktivní tabulí s dataprojektorem, poþítaþem, sluchátky, DVD pĜehrávaþem a další technikou umožĖuje kvalitní, moderní zpĤsoby výuky, ve kterých se žák aktivnČ zapojuje do uþebního procesu. Žáci mají k dispozici nové kvalitní uþebnice i s programy na interaktivní tabuli, využívají þasopisy, rĤzné druhy slovníkĤ, pĜehledné gramatické mapy a jiné pomĤcky. Své znalosti si mohou dČti utvrzovat i v poþítaþové uþebnČ prostĜednictvím nejmodernČjších výukových programĤ. Jde nám všem o to, aby si žáci odnesli po ukonþení školní docházky dostateþný rozsah slovní zásoby, znalost gramatiky i frází, které jim pomohou komunikovat se svČtem. VždyĢ znalost alespoĖ jednoho svČtového jazyka je dnes pro žáky nutností. Angliþtina je Ĝeþí poþítaþĤ, moderní hudby a vČdy. NČmþina je Ĝeþí našich nejbližších sousedĤ, nejvČtších obchodních partnerĤ. Lze tedy pĜedpokládat, že požadavky na znalost tohoto jazyka budou vždy aktuální. Mnozí z žákĤ budou pak v rámci svého dalšího studia pobývat v zahraniþí, dokonce nČkteĜí z nich budou i v zahraniþí pracovat. Budou tak moci nadále rozvíjet své jazykové znalosti, lépe vnímat a poznávat cizí zemČ a komunikovat s jejich obyvateli. Nebudou cítit žádnou jazykovou bariéru pĜi uskuteþĖování svých zámČrĤ þi cílĤ. Mgr. Alena Hábová, Mgr. VČra Burešová
9
Daltonská výuka na naší škole
Víte, co je to dalton? Ne? Tak si to pojćme pĜeþíst a podívejme se na ukázky.
S daltonskou výukou jsme se poprvé setkali v roce 2003
na ZŠ PĜemyslovo námČstí, Brno-
Slatina. Zaujala nás samostatná aktivní práce dČtí a klidná atmosféra bČhem þtyĜhodinového bloku. V dalších letech jsme navštívili i jiné brnČnské školy, které jsou þleny Asociace þeských daltonských škol, zúþastnili jsme se semináĜĤ a konferencí o daltonské výuce. Daltonský plán uvedla do praxe americká pedagožka Helena Parkhurstová (1887 - 1973), která tímto zpĤsobem zaþala pracovat na škole ve mČstČ Dalton ve 20. letech 20. století. Základem je smlouva mezi uþitelem a žákem postavená na principech volnosti (zodpovČdnosti), samostatnosti a spolupráce. Na naší škole zaĜazujeme daltonskou výuku postupnČ od 1. roþníku. V daltonských blocích, 2 - 5 vyuþovacích hodin týdnČ, si žáci procviþují uþivo a osvojují dovednosti jako je samostatná práce a nezávislé myšlení, schopnost vyhledat si potĜebné informace, kreativnČ Ĝešit úkoly v týmu, pĜi spolupráci vhodnČ komunikovat a Ĝešit problémové situace, efektivnČ organizovat þas, zodpovídat za svoji práci, být tolerantní k druhým. Uþitel ustupuje do pozadí a pĜebírá roli pomocníka, prĤvodce ve vzdČlávacím procesu. Na zaþátku daltonského bloku se žáci spoleþnČ s uþitelem seznámí se zadanými úkoly, s tzv. daltonským plánem, pĜipomenou si daltonská pravidla. Sami si pak zvolí poĜadí plnČní úkolĤ, pracují svým individuálním tempem. Mohou pracovat ve tĜídČ, u stolkĤ na chodbČ nebo v daltonské uþebnČ. Ve tĜídách mají k dispozici knihovnu a poþítaþ. Pokud žáci zodpovČdnČ vypracují zadané úkoly, vČnují se extra úkolĤm (rozšiĜující, problémové úlohy) nebo volným þinnostem. Využívají hry, dČtské þasopisy, knížky, výukové programy. Velmi dĤležité je závČreþné hodnocení. PĜi spoleþné diskusi žáci mohou vyjádĜit své pocity z práce, uþitelem jsou vedeni k zamyšlení, jak se jim daĜilo plnit daltonská pravidla, co je pĜíþinou jejich úspČchu þi neúspČchu. V daltonských blocích se žáci vČnují i projektové þinnosti. SamostatnČ nebo ve skupinách vypracovávají projekty na zadané téma, které pak prezentují pĜed tĜídou. Ke spolupráci jsou žáci vedeni nejen v rámci své tĜídy. DČti z vyšších roþníkĤ pĜipravují programy pro mladší spolužáky, napĜíklad ýertohrátky, Slet þarodČjnic, AZ kvíz. Pomoc starších dČtí na zaþátku školního roku ocení nejen prvĖáþci, ale i jejich paní uþitelky. V letošním školním roce získala naše škola certifikát ýeská daltonská škola - 1. stupeĖ. ěeditel školy jej pĜevzal v listopadu v BrnČ od holandských tvĤrcĤ a propagátorĤ daltonu Roela Röhnera a Hanse Wenkeho. Certifikát je zaslouženou odmČnou za pČtiletou práci uþitelĤ a žákĤ v daltonské výuce. Daltonská pravidla Samostatnost 1. Promyslím si, kterým úkolem zaþnu. 2. NejdĜíve Ĝeším úkol, který zvládnu sám. 3. Pokud si sám nevím rady, poprosím o pomoc spolužáka, uþitele. ZodpovČdnost 1. Snažím se soustĜedit na práci, abych splnil svĤj denní plán. 2. Neruším spolužáky hlasitým mluvením a zbyteþným chozením po tĜídČ. 3. DobĜe zkontroluji dokonþený úkol. 4. Na konci daltonského bloku zhodnotím, jak jsem pracoval. Spolupráce 1. Snažím se pĜispívat svými názory do diskuze. 2. PozornČ poslouchám názory ostatních a respektuji je. 3. PĜi práci se ke všem chovám kamarádsky. 4. Problémy se snažím Ĝešit v klidu, bez hádek. Kolektiv uþitelĤ 1. stupnČ
10
11
12
Žáci mohou pĜi daltonských hodinách pracovat na chodbách u stoleþkĤ, kdekoli ve tĜídČ þi v daltonské uþebnČ.
13
Ekoškola Eco-Schools mezinárodní
(Ekoškola)
organizace
FEE
je -
TĜídíte odpad? My nejen tĜídíme, ale my ekologicky i žijeme.
program
nadace
pro
enviromentální vzdČlávání. Program vznikl v roce 1994 na základČ potĜeby zapojovat mladé lidi do problematiky životního prostĜedí. Tato potĜeba vzešla ze Summitu ZemČ, který organizovaly Spojené národy v roce 1992. Do programu Ekoškola je zapojeno 38 zemí celého svČta a již více než 20 000 škol. V ýeské republice koordinuje tuto þinnost sdružení TEREZA, které se stalo þlenem FEE v roce 2005. Program Ekoškola má jednotnou metodiku sedmi krokĤ, podle nichž se Ĝídí školy ve všech zapojených zemích. 1.
Založení Ekotýmu. Náš ekotým je složen ze zástupcĤ tĜíd 2.- 9. roþníku a schází se jednou za mČsíc. Do ekotýmu patĜí také zástupci uþitelĤ a provozních zamČstnancĤ.
2.
Analýza ekologického stavu školy. Analýzu provádČli všechny tĜídy a zamČstnanci pomocí dotazníkĤ. Byl zjišĢován napĜíklad poþet kvČtin ve tĜídách a kabinetech, byl vážen tĜídČný odpad, abychom vČdČli, kolik jej asi naše škola vyprodukuje, a byly hledány zpĤsoby snížení jeho množství.
3.
Plán þinnosti. Na základČ výsledkĤ analýzy byl stanoven opČt za pomoci všech tĜíd velice podrobný plán na školní rok 2008-2009. NČkteré úkoly toto období pĜesahují. Zpracování plánu bylo zástupci sdružení TEREZA hodnoceno velice kladnČ.
4.
Monitorování a vyhodnocování. PlnČní úkolĤ je hodnoceno prĤbČžnČ a výsledky jsou umístČny buć v ekokoutku, ve školním nebo v místním tisku. Žáci jednotlivých roþníkĤ mají napĜ. služby na úklid areálu školy a kvalita jejich práce je hodnocena každý mČsíc školním rozhlasem.
5.
Enviromentální výchova ve výuce. Jeden pĜíklad za všechny. Žáci prvního stupnČ se zúþastnili pokusu, který mČl dokázat, jak je dĤležité vyhazovat nápojové obaly do kontejneru sešlapané. Z krabic postavili vČž o výšce pĜes 2 metry, pak je sešlapali a výsledkem byla vČž vysoká 58 cm. K dalším pokusĤm patĜila tzv. „pitva“, kdy zkoumali jednotlivé vrstvy krabic na nápoje, nebo „život igelitové tašky“, kdy sledovali cestu této tašky od výroby až po její použití v supermarketu.
6.
Informování a spolupráce. O prĤbČhu plnČní metodiky informujeme veĜejnost prostĜednictvím místního tisku, školního þasopisu nebo vývČsky naší školy. Do spolupráce je zapojena i širší veĜejnost nebo zástupci MČÚ.
7.
Ekokodex. Na základČ analýzy si každá tĜída vytvoĜila heslo z nČkteré oblasti. Tato hesla jsou umístČna na nástČnce v ekokoutku. V prĤbČhu realizace Ekoškoly se tedy zabýváme tČmito tématy - odpady, energie, voda, prostĜedí školy. Mgr. Ladislava Kachlíková
14
Já, spotĜebiþ - TV Dobrý den, jsem televizor Funai, vzdálený pĜíbuzný
Zde je malý dĤkaz mého pĜedchozího tvrzení.
známé firmy Sony. Moje rodina mi Ĝíká po celá léta Funajka. Sestavili mČ patrnČ v roce 1991, a protože tehdy byl na mČ slevový kupón v regionálním tisku, moje rodina mČ zakoupila v létČ 1991 ve ŽćáĜe nad Sázavou. Ve ŽćáĜe byl ve tĜípokojovém bytČ mĤj první domov. MĤj vzhled - jsem postarší dáma, spíše babka, tak za dnešním designovým trendem lehce pokulhávám. Mám tvar klasické krabice šedoþerné barvy, ovládání v dolní lištČ, ale pozor, ovládat mČ mĤžete i na dálku. Má úhlopĜíþka þiní 50 cm. I po tČch letech mám dobrý obraz a sloužím bez problémĤ. Teć již patnáct let sídlím v obývacím pokoji v jednom panelovém bytČ v Novém MČstČ na MoravČ. Jsem položena na nízkém þerném nábytku, velmi se k sobČ hodíme. Rodina mČ zmodernizovala stereo - video soupravou, takže zvukem jsem jako mladice. Mé boky zdokonalují dva reproduktory, které jsou taktéž þerné. Rodina, ve které dČlám spoleþníka, je þtyĜþlenná. Hned, jak mČ zapnou, poznám, kdo z nich se dívá. Seriály - maminka, zprávy, sport a dokumenty, tak to je jistČ tatínek. M.A.S.H. nejþastČji sleduje mladší dcera. A když u seriálu sedí i starší dČvþe, mám radost, vyhrála jsem nad poþítaþem. Mé nejvČtší pracovní nasazení je zpravidla vpodveþer a veþer. A jak to bude dál? Nevím. Snad tu budu ještČ dlouho pracovat, protože se zub þasu na mnČ zatím pĜíliš nepodepsal. A co se mnou až dosloužím? Vyhodí mČ nČkde na nelegální skládku? Brrr, fuj, mezi odpadky? Ne, moje rodina ví, kam se mnou. Dají mČ na pĜíslušný sbČrný dvĤr, tam se spĜátelím s ostatními vysloužilci, spotĜebiþi. A pĜi troše štČstí se tĜeba bude nČjaká má souþástka hodit k „dárcovství“. Tak tohle jsem já - spotĜebiþ Funajka. A má dosavadní životnost. MĤj pĜíbČh snad bude inspirovat jiné rodiny a pochopí, že i ostatní staré spotĜebiþe jsou dobré a nebudou nás zbyteþnČ odstavovat a zatČžovat s námi životní prostĜedí. Klára Kujalová, 9.B
školní ekotým
15
Školní družina Školní družina je nedílnou souþástí naší školy. Je
Škola skonþila. MĤžeme sportovat, tvoĜit, hrát si a odpoþívat.
urþena žákĤm 1.-5. roþníku. Vede dČti k racionálnímu využití volného þasu. ýinnost je zamČĜena na práci v týmu, zdravou soutČživost, rozvoj tČlesné zdatnosti. DĤraz klademe na prvky daltonské výuky: samostatnost, zodpovČdnost, spolupráci. VČnujeme se talentovaným dČtem a žákĤm s poruchami uþení. Družina dČtem nabízí: práci a hry na poþítaþích, zdravé pískání na flétnu, cviþení na gymnastických míþích a overbalech, relaxaþní cviþení a dČtskou jógu, logopedii, turistický klub a zpívání s kytarou a s flétnou. Již devátým rokem je otevĜeno sportovní oddČlení ŠD pro žáky 3.-5. tĜíd, kde si dČti rozšiĜují pĜirozenou aktivitu a pĜipravují se na pĜechod do sportovních tĜíd. PĜi ŠD pracuje sportovní školní klub, jehož þinnost je zamČĜena na atletiku, lyžování a kopanou. Ve školní družinČ mají dČti velmi pestrý program. A co již prožily v tomto školním roce? Na podzim putovaly do okolí mČsta na harmonizaþní ekovýpravu plnou soutČží a her, oslavily „Den stromu“, „Den pozdravĤ“. Družinu navštívilo maĖáskové divadlo Víly Srdíþkové s pohádkami „DČda Listnáþ a skĜítek Kvítek“ a „Jak Míša a Máša slavili Vánoce“. DČti s vychovatelkou chodí každý mČsíc na praktické dílny do DDM Klubíþko vyrobily si ježky ze sena, andČly z keramické hlíny, upletly si vánoþní ozdoby ze slámy a navlékly si slamČný ĜetČz. TĜikrát v týdnu mají možnost využívat tČlocviþnu, a tak svoji energii mohou vybít ve florbalových a fotbalových turnajích nebo v pĜehazované þi pĜi cviþení na gymnastických míþích. PĜi nepĜízni poþasí þasto zpívají a uþí se nové písniþky za doprovodu kytary nebo kláves. HodnČ kreslí a vyrábí z papíru a z rĤzných materiálĤ. Mohou využívat též poþítaþe k vyhledávání informací pro potĜebu výuky i k dČtským hrám. DČti ze sportovního oddČlení školní družiny chodí hrát baseball, bruslí, jezdí na kolech, poĜádají atletický trojboj a prĤbČžnČ rozvíjejí svou obratnost a zvyšují svoji výkonnost. OdmČnou jim je na konci školního roku cyklosoustĜedČní. Martina StrachoĖová
ekovýprava 16
A teć hurá do jídelny na obČd. Na tuto chvíli se naši žáci tČší celé dopoledne.
Školní jídelna Nedílnou souþástí školy je školní jídelna, která prošla v roce 2000 rozsáhlou rekonstrukcí. KuchynČ je vybavena moderním velkokuchyĖským zaĜízením, které umožĖuje zcela nové technologické postupy pro zdravou výživu dČtí. NovČ zaĜízena je i jídelna. Celkovou rekonstrukci dotoval zĜizovatel školy, tedy MČstský úĜad v Novém MČstČ na MoravČ. Náklady se pohybovaly kolem 10 000 000 korun.
DennČ se zde stravuje 136 žákĤ ZŠ z prvního stupnČ, 232 žákĤ ZŠ ze druhého stupnČ, 344 studentĤ gymnázia, 46 zamČstnancĤ školy a 98 ostatních strávníkĤ. PĜi výdeji obČdĤ se strávníci prokazují þipy. TĜikrát v týdnu si mohou vybrat ze dvou druhĤ jídel. VČkové rozložení strávníkĤ je znaþnČ rozdílné, a tak je nČkdy velmi tČžké uspokojit chutČ všech. VždyĢ to, co chutná šestiletým dČtem, nemusí chutnat dospívající mládeži nebo dospČlým. Snahou našeho devítiþlenného kolektivu je uspokojit naše strávníky pĜi dodržování zásad zdravé výživy s ohledem na spotĜební koš, který je pro školní stravování hlavním kritériem. Mrkosová Jana
17
Na chvíli se vzdávám své role prĤvodce, aby i jiní mohli vážnČ þi vesele zavzpomínat.
Kantáta Hudební výchova, jak sám název napovídá, se Ĝadí k výchovným pĜedmČtĤm. KromČ zpívání patĜí do výuky i hudební dČjiny, poslech hudby a celkové rozvíjení estetického cítČní. V tomto duchu jsem se snažila hudební teorii žákĤm zpĜíjemnit poslechem hudebních ukázek, tehdy ještČ zprostĜedkovávaném na staĜiþkém gramofonu ve tĜídČ. V 8.A se zrovna probíral þeský hudební skladatel Bohuslav MartinĤ a jeho slavná kantáta „Otvírání studánek“. Probrali jsme z uþebnice povinný životopis dotyþného skladatele, zpestĜila jsem ho vyprávČním z vlastní þetby, fotografiemi z beletrie. Hodina probíhala pĜímo ukázkovČ. A pak jsem slavnou kantátu pustila. Žáci se odevzdanČ zhroutili do židle, tupČ se zahledČli do prázdna, odhodláni v tichosti ta „muka“ pĜetrpČt. VČdČli, že musí stihnout pak ještČ struþnČ napsat, co je to kantáta. ÚplnČ vzadu sedČl chlapec, plavovlasý, s modrýma oþima a výrazem cherubína - Milánek. ZasnČný výraz jako by pĜímo prožíval hudební tóny, ve tváĜi se mu zraþilo pohnutí a pohled na jeho soustĜedČní by mohl být zadostiuþinČním nejednoho pedagoga. Kantáta doznČla, žáci bČhem minutky napsali, co mČli, a pĜímo od stolku si nosili jedniþky za správnou odpovČć. PĜišel i Milánek s nevinnýma modrýma oþima a pĜedložil svĤj papírek. Na nČm se skvČla tato jediná vČta: „Pantáta je hlavní þinitel v rodinČ.“ TĜída zaĜvala smíchy a Milánek se zapsal do historie naší školy. Mgr. Dagmar Mareþková Pár vzpomínek…. Není tomu tak dávno, co jsem opustila brány této školy. NepatĜím však k vycházejícím žákĤm, ale k ĜadČ uþitelĤ, kteĜí na škole pĤsobili. Do Nového MČsta na MoravČ jsme se pĜistČhovali v roce 1974, uþit jsem zaþala o rok pozdČji. Škola byla nová, na tehdejší dobu moderní, dobĜe vybavená, udivovalo mČ množství žákĤ, poþetný uþitelský sbor. S obavami jsem pĜekroþila práh školy. Setkala jsem se však s výbornými kolegy, kteĜí mČ okamžitČ pĜijali mezi sebe a vždy ochotnČ poradili. Krásné okolí Nového MČsta mnČ uþarovalo, s rodinou jsme podnikali výlety po VysoþinČ, poznávali historii kraje. Uþila jsem na 2. stupni ruský jazyk, dČjepis, pozdČji anglický jazyk. S žáky jsme pronikali do minulosti naší zemČ, exkurzemi a výlety prohlubovali své znalosti. Po mnoha letech jsme na spoleþných setkáních vzpomínali na zážitky ze školních let, tČšili se z fotografií, které jsme tenkrát poĜizovali. ZpČtnČ jsem se dovídala o všech
18
možných alotriích, která dokáží dČti tohoto vČku vymyslet nejen v hodinách, ale i o pĜestávkách. A když jsme zabrousili do výletĤ, nestaþila jsem se divit. Nedávno nás jedna pĜíhoda opČt pobavila. Co se tenkrát stalo? S ruksaky na zádech jsme již druhý den putovali Orlickými horami, cílem našeho snažení byl Šerlišský mlýn, kde jsme mČli veþeĜet a nocovat. Unaveni sluníþkem a desetikilometrovou túrou, znaþnČ vyhladovČlí jsme dorazili k chatČ. Po krátkém ubytování, nezbytné hygienČ, které kluci moc nedali, jsme se sešli v jídelnČ. ýíšník s pĜeplnČným platem talíĜĤ, na nichž vonČly karbanátky s bramborovým salátem, se obratnČ prodíral mezi stoly až do chvíle, kdy jeden všeteþný výteþník, hledající nČco pod stolem, se prudce zvedl a plato i s talíĜi se Ĝítilo k zemi. K mému velkému zdČšení mizeli vyhladovČlí kluci pod stoly, ale jen nČkolika šĢastným se podaĜilo ukoĜistit karbanátek, vítČzoslavnČ se vynoĜit a trofej samozĜejmČ rychle sníst. Oþi ostatních se obrátily ke mnČ vyþkávajíce, co bude dál. Celá tato scéna vyvolala všeobecný smích, k nČmuž se samozĜejmČ pĜidal i vše chápající þíšník. Rozveselené osazenstvo jídelny se ztišilo až opČtovným pĜíchodem þíšníka, kdy již jídlo bylo v klidu rozdáno a beze zbytku snČdeno. Po letech jsme se pĜíhodČ opČt zasmáli a stejnČ jako tenkrát si dnes již mladí muži v legraci vyþítali, kdo mČl to štČstí dostat na výletČ dvojitou veþeĜi. Nejen na žáky, bývalé kolegy, ale i na vlastní výuku ráda vzpomínám. Mohu srovnávat, jak se vše mČnilo. Z nČkterých mých žákĤ se stávali kolegové, do vyuþování pronikaly nové metody práce, mČnily se uþebnice, zkvalitĖovaly se pomĤcky, celá škola se rok od roku mČnila, modernizovala. I ty dČti jsou dnes trochu jiné. Jsou otevĜenČjší, zvídavČjší, rády diskutují a i v tČch alotriích jsou vynalézavČjší. Ráda si povídám s nimi i s jejich rodiþi, které jsem mnohdy také uþila a jejich osudy mČ nadále zajímají, stejnČ jako život školy, kam se ráda vracím. K blížícímu se 40.výroþí otevĜení školy pĜeji všem uþitelĤm kvalitní koncepci do budoucích let, hodnČ snaživých žákĤ, vstĜícných rodiþĤ, dČtem výborné uþitele, kteĜí je úspČšnČ povedou na cestČ za poznáním, budou nejen dobrými vychovateli, rádci, ale i kamarády. Mgr. Ludmila Mixlová Vzpomínky Každý þlovČk si v sobČ celý život nese nČkolik vzpomínek, které se mu vybavují buć nezávisle na jeho vlastní þinnosti, nebo ho k další práci neustále inspirují. Tyto vzpomínky jsou jistČ velmi rĤznorodé a snad mi dáte za pravdu, že mnohé se vztahují k našemu dČtství. Tedy k období, v nČmž se formuje osobnost a vytváĜí se základy budoucího dospČlého þlovČka. Myslím, že nikdo nemĤže Ĝíct, že by si nevzpomnČl aspoĖ na jednu událost spojenou se svým dČtstvím a s dobou, kdy se zaþínal uþit þíst, psát a poþítat. ýasto tyto vzpomínky souvisejí se základní školou - spolužáci, uþitelé, výlety, povinnosti, první školní den… Také já si zpČtnČ mnohé maliþkosti znovu uvČdomuji. PĜiznám se, že svĤj první školní den si vybavuji vlastnČ jen díky fotografiím. Mnohem lépe jsou na tom vzpomínky na spolužaþky a spolužáky, z nichž mnozí zĤstali v mém okolí a stále se s nimi vídám. Výlety - to je samostatná kapitola, na kterou jsem se vždy velmi tČšila bez ohledu na místo urþení exkurze. Asi nejvíce mých vzpomínek patĜí uþitelĤm (vlastnČ uþitelkám, neboĢ školství patĜí stále k profesím, kde pĜevládají ženy). Vzhledem k mému zamČstnání je to docela logické. Pedagogové na všech školách, kterými jsem prošla jako žákynČ a studentka, mi ukázali cestu, po které jsem se vydala. Pokud bych nepotkala tak „zapálené“ uþitele, kteĜí nekonþí s prací s posledním zazvonČním školního zvonku, asi bych se nikdy nestala tČmto lidem kolegyní. Takto mČ ovlivnilo mnoho pedagogĤ - svým pĜístupem k žákĤm, svou správnou pĜísností, svými znalostmi. Ze základní školy urþitČ nezapomenu na paní JiĜinu Pokornou (nauþila mČ tČšit se do školy), paní Vlastu Pechovou (moji bývalou tĜídní a úžasnou kolegyni v mé pedagogické praxi), paní Ludmilu Mixlovou (pĜivedla mnoho svých žákĤ k lásce k historii), bývalou Ĝeditelku paní Boženu ZvČĜinovou, paní Dagmar Mareþkovou 19
(ukázala, že výtvarná výchova není jen nudné malování vodovými barvami), paní Milenu Hlouškovou (dokázala, že pĜírodopis mĤže být poutavý a zábavný). V posledních letech se základní škola na ulici Leandra ýecha mČní v moderní instituci pĜedevším díky práci vedení školy v þele s Mgr. Bohumilem Havlíkem. Škola dostala nový kabát, nové lavice, židliþky, je vybavena moderními interaktivními tabulemi a další poþítaþovou technikou, které pĜibližují výuku souþasným trendĤm. Doba se tedy rychle mČní, mČní se témČĜ vše, co se školou souvisí. Ten, kdo stále zĤstává, je uþitel a žák. PĜestává se mluvit o tom, že žák stojí na jedné stranČ a uþitel na stranČ druhé. Oba se stávají partnery, i když nČkdy je tato spolupráce velmi nároþná. V každém pĜípadČ je uþitel ten, kdo pomáhá, usmČrĖuje, odpovídá na dotazy, provádí žáka úskalími vzdČlání, zdĤrazĖuje dĤležité, neopomíjí maliþkosti; otevírá dČtem oþi dokoĜán, uþí je nejen vidČt, ale pĜedevším vnímat; uþí dČti odlišovat podstatné od nepodstatného - dĤležité v dobČ, kdy míra informací vzrĤstá astronomickou rychlostí. PĜeji základní škole, aby mČla stále dostatek pedagogĤ, kteĜí své povolání nebudou nikdy brát jako pouhou povinnost a pĜes úskalí, která jim dnešní doba pĜináší, budou stále optimisty. PhDr. Lenka Drdlová
Od doby, kdy jsem ve školním almanachu k 30. výroþí školy vzpomínala na pana uþitele Baranyka, ubČhlo deset let a já znovu sedím nad þistým listem papíru. PĜi vzpomínkách na naši tĜídu nelze nevzpomenout na paní uþitelku þeského jazyka a zároveĖ bývalou Ĝeditelku školy, paní Boženu ZvČĜinovou. Vypadala pĜísnČ, ale od zaþátku chtČla, aby výbČrová tĜída „sportovka“ byla nejlepší. Celé þtyĜi roky nás poctivČ „dusila“ rĤznými pouþkami a pĜi pĜípravČ na stĜední školy jsme se pČknČ zapotili, ale stálo to za to. JeštČ dnes se mi vybaví - pomnČnka, domnČnka, vzpomnČl, zapomnČl, pĜipomnČl. Obþas jsme remcali, ale dnes jsem vdČþná. Léta plynula a pĜede mnou byla diplomová práce na pedagogické fakultČ. Oslovila jsem paní uþitelku, zda by si mou práci nepĜeþetla a neopravila chyby. Neodmítla. Pár mČsícĤ nato jsem nastoupila jako uþitelka a byla to právČ „naše paní uþitelka“, která mi pĜála hodnČ štČstí a pevné nervy. I po letech nikdy nezapomene pĜijít na náš tĜídní sraz a chvilku si s námi zavzpomínat na léta již dávno minulá. AĢ se doba jakkoli zmČnila, vzpomínky na její uþitelský um zĤstávají. Mgr. Andrea SedlaĜíková, roz. Bláhová
PondČlí. Zaþíná další pracovní týden, další z tČch tisícĤ, které mám ještČ pĜed sebou. PĜemýšlím, jak bylo krásné být na základní škole, nerušenČ si užívat bezstarostné dny plné radosti. ChtČla bych Vám popsat nČjaký opravdu excelentní zážitek, ovšem 9 let je dlouhá doba a zážitkĤ bylo mnoho a já nedokážu Ĝíci, který byl nejlepší. Na pár z nich si pĜece jenom vzpomínám, i když mamince se moc líbit nebudou! * Nikdy nezapomenu na vodní válku s o rok staršími žáky. Byla to neuvČĜitelná sranda honit se s plnými flaškami vody po naší tĜípatrové škole. Sice spoušĢ byla znatelná, ale v tČchto letech vám jsou následky celkem ukradené, hlavnČ když se pobavíte. A tak jsme bČhali po škole, cákali po sobČ vodou, která konþila nejen na nás, ale i všude jinde, na stČnách, na podlaze, na záchodcích, prostČ všude. Vzpomínám si, že jsem utíkala ze schodĤ, radovala se, jak kluky dobČhnu, když vtom jsem se srazila pĜímo s panem Ĝeditelem. K tomu všemu se mČ zaþal vyptávat, jestli netuším, kdo tu provádí tu nepĜípustnou hru s vodou. Dokážete si to pĜedstavit? Já za zády schovanou, samozĜejmČ dČsnČ nenápadnČ, láhev s vodou a tím nejpĜesvČdþivČjším zpĤsobem s oþima neviĖátka tvrdila, že nemám páru, kdo provádí takovou neĜest. Všechno to dopadlo dobĜe, já si vesele utíkala dál 20
a pan Ĝeditel šel zjišĢovat, koho že to má vlastnČ potrestat. Už ani nevím, jak to dopadlo, ale mám pocit, že tato pro mČ teć už velice zábavná vzpomínka skonþila dobĜe, bez trestĤ. Vím, nejlepší pĜíklad to není, ovšem vzpomínka to je ojedinČlá. Do dob základní školy bych se chtČla na chvíli vrátit. AspoĖ na pár dní si užít tu bezstarostnost školních dní. SolaĜová Martina, absolventka školy * maminka je uþitelkou na naší škole
1. roþník - dotazník
Jsem opČt tady. A se mnou souþasní žáci. Jak vidí školu oni? Zaþnou ti nejmenší.
1. TČšil ses do 1. tĜídy? 2. Co tČ pĜekvapilo? 3. Co tČ ve škole nejvíc baví? 4. Která akce se ti nejvíce líbila? 5. Který pĜedmČt tČ nejvíce baví a proþ?
A jak nejþastČji odpovídali nejmladší žáci naší školy? 1. Na první otázku odpovČdČli skoro všichni ano. Dva žáþci se pĜiznali, že se netČšili, a dva prvĖáþci se tČšili jen trochu. 2. A co naše prvĖáþky nejvíce pĜekvapilo? Tady jsou jejich odpovČdi: - že mČ škola baví
- že píšeme domácí úkoly
- velká tČlocviþna
- vzhled školy a barevné vybavení tĜídy
- uvítací balíþek a první den školy
- dveĜe na þip
- slabikáĜ
- interaktivní tabule (tu jeden žáþek nazval tabulí
- hodná a milá paní uþitelka
interní)
- samostatné šatny
- hezké prostĜedí a zaĜízení školy
- velká budova školy
- pracovní místa mimo tĜídu pro daltonské bloky
- upravená tĜída
- že jim chodí pomáhat páĢáci
- dČti
- všechno
3. Z vyuþovacích pĜedmČtĤ mají u našich nejmenších nejvČtší úspČch tČlocvik, výtvarná výchova a pracovní þinnosti. Našlo se i
nČkolik pĜíznivcĤ pĜestávek. Jedna žaþka si pochvalovala, že
mĤže svaþit a mluvit
s kamarády. Objevil se zde i názor, že nejzábavnČjší je vždy poslední vyuþovací hodina! 4. Nejvíce zážitkĤ naþerpali prvĖáþci pĜi pĜedvádČní dravcĤ, které se konalo na zaþátku školního roku na atletickém hĜišti. Dále se jim líbila i vþelaĜská výstava, koncert Pavla Nováka þi rĤzné tvoĜivé dílny (podzim, advent apod.). 5. K nejoblíbenČjším pĜedmČtĤm patĜí matematika, výtvarná výchova, hudební výchova a tČlesná výchova. A dĤvody? V matematice je baví hra Zamrzlík, ve výtvarné výchovČ tvoĜí a malují, v hudební výchovČ nedostávají domácí úkoly a v tČlocviku cviþí s míþem, bČhají, hrají hry a hlavnČ nemusí psát a sedČt.
21
9. roþník - dotazník
Teć dejme slovo nejstarším.
1.
Porovnej sebe v první a deváté tĜídČ.
2.
Co tČ ve škole nejvíc baví?
3.
Která akce tČ nejvíce zaujala þi na kterou si rád vzpomeneš?
4.
Který pĜedmČt bys mohl mít v rozvrhu každý den?
5.
Vzpomeneš si na nČjakou svoji perliþku?
6.
Stalo se ti, že jsi mČl „okno“? Kdy?
1. Porovnej sebe v první a deváté tĜídČ. ýerný Pavel: V první tĜídČ jsem se tČšil na školu a tČšil jsem se, že se nČco nauþím. Dnes už mám pocit, že vše umím. Tatíþek JiĜí: V první tĜídČ jsem chodil do školy rád, protože mČ bavila. PozdČji jsem si uvČdomil, že je škola nuda a že bych byl radši doma. A v deváté tĜídČ do školy chodím jenom díky nČjaké Marii Terezii, která zavedla povinnou školní docházku. Díky moc! Šoltysová Hana: NeviĖátko - puberĢák. Hanych Ivo: V první tĜídČ jsem byl chytrý, v devítce jsem hloupý. Burešová Natálie: V 1. tĜídČ jsem byla lajdák, v 9. tĜídČ už nejsem. Kuþera Robert: V první tĜídČ jsem skoro nikoho neznal, protože jsme se þerstvČ pĜistČhovali a já šel do školy. Teć mám kamarádĤ plno a jsem NovomČšĢák. Roháþek Radek: VČtší o metr, chytĜejší o desetinu. Havlík Martin: V první tĜídČ samé jedniþky, v deváté samé trojky. Svoboda Vít: Byl jsem menší. Teć víc vím, že vlastnČ nic nevím. Koneþný Petr: V první tĜídČ mČ škola bavila a byl jsem v hodinách aktivní. Postupem þasu jsem zlenivČl. 2. Co tČ ve škole nejvíc baví? ýerný Pavel: Poslední hodina, protože je poslední, a pátky. Tatíþek JiĜí: Pan uþitel Peþínka! ŠtČpán Petr: PĜestávky, kamarádi, obČd a cesta domĤ. Kachlíková Lada: Pozorovat kluky o pĜestávkách, co provádí. Havlík Martin: Pracovní þinnosti - stavíme roboty.
22
Duda Jan: Nejvíc mČ baví cviþení z þeštiny, protože se neznámkuje. 3. Která akce tČ nejvíce zaujala þi na kterou si rád vzpomeneš? ýerný Pavel: Nejspíš asi minulá školní akademie. MináĜ Radim: Turnaj v kopané. Roháþek Radek: SoustĜedČní na snowboardu a beseda s panem Pospíšilem. (pozn. - beseda o sexu) Havlík Martin: Beseda s Ezopem a mikulášská nadílka. (pozn.- téma besedy: drogy; mikulášská nadílka byla akcí 9. roþ. pro žáky 1. stupnČ) Žáková Michaela: Když se nacviþoval ve þtvrté tĜídČ s paní uþitelkou Bartošovou Labutí balet. Ondráþek Lukáš: Nacviþování na akademii s paní uþitelkou Kachlíkovou. 4. Který pĜedmČt bys mohl mít v rozvrhu každý den? BednáĜová Míša: Angliþtinu a tČlocvik. ýerný Pavel: DČjepis a zemČpis. Tatíþek JiĜí: Hudební výchovu. Sice neumím zpívat, ale vždy si tam odpoþinu na další hodinu. Je to taková prodloužená pĜestávka. Žáková Michaela: TČlocvik, matematiku, výtvarku, þeštinu a zemČpis. Vrbecká Dana: Pracovní þinnosti, konkrétnČ šití, vaĜení a peþení. 5. Vzpomeneš si na nČjakou svoji perliþku? BednáĜová Míša: Místo temeno jsem ve škole v pĜírodopise psala vemeno. Bohužel jsem si to spletla. MináĜ Radim: Každé mé vyvolání v hodinČ matematiky. Mrkos Marek: V dČjepise se mČ pan uþitel ptal, kdo byl první þeský král, a já Ĝekl, že Jan Hus. V literatuĜe jsem místo lyricko - epická báseĖ Ĝekl lyricko - epidemická. Vrbecká Dana: Ano, bylo to ve druhé nebo tĜetí tĜídČ, kdy se mi podaĜilo do domácího úkolu, který se skládal ze slovních spojení, napsat místo vybroušené desky vybroušené dČvky. ŠtČpniþka David: Spolužáci tvrdí, že perlím poĜád. Kadlecová Edita: Bratr Ábela byl Kábel.
23
6. Stalo se ti, že jsi mČl „okno“? Kdy? BednáĜová Míša: Skoro každý den, když máme psát nČjaký velký písemný test. Beranovský Karel: Okno mám 24 hodin dennČ. Žáková Michaela: Když jsem mČla recitovat v 8. tĜídČ básniþku. Naprostý trapas! Kadlecová Edita: PĜi zkoušení v chemii. A taky jsem si nemohla vzpomenout, jak dlouho trvala tĜicetiletá válka.
Dravci Škola není jen uþení. O tom Vás pĜesvČdþí naši páĢáci.
Ondra Dacer, 5.A MĤj nejlepší den ve škole byl letos na podzim. Zúþastnil jsem se ukázek výcviku dravcĤ na atletickém hĜišti, které nám pĜedvádČl sokolník z firmy Seiferos z Brna.
Zblízka jsem si prohlédl dravce. Obdivoval jsem jejich kousky a obdivoval jsem, jak byli vycviþení. Ze všech dravých ptákĤ se mi nejvíce líbil orel bČlohlavý. MČl hodnČ velké rozpČtí kĜídel. Pod stromeþek chci knihu o dravcích, protože se mi pĜedstavení moc líbilo.
Mikuláš, andČl a þert v naší škole Jan Hubáþek, 5.A Už je tady ten den. Celá tĜída je v napČtí. Na tabuli je napsané datum 4.12., nČkdo pĜijde a pĜepíše ho na 5.12. Ale hned odbČhne, protože uslyší na chodbČ zvonek. Máme pracovní þinnosti. DČláme ozdoby do naší tĜídy. Vyvlékne se mi nit z jehly, ale když se ji snažím navléknout, už se mi to nepodaĜí. ýerti právČ vtrhli do tĜídy. NČkteĜí žáci už témČĜ breþí. Mikuláš pĜišel k jednomu chlapci, který strnul jako sloup. ýertĤm Ĝekl, aĢ si ho vezmou. JeštČ dva žáky takhle vystrašili. Poté nám andČlé rozdali balíþky se sladkostmi a jak sem vtrhli, tak rychle i odešli.
MĤj nejlepší zážitek Nikola Novotná, 5.A MĤj nejlepší zážitek byl ze zoologické zahrady v BrnČ. PĜijeli jsme, všude bylo krásnČ a zvíĜátka se krmila. VidČli jsme lamy, tygra, levharta, konČ, slony, papoušky, rysa a hyeny. SmČli jsme si vzít peníze, a když jsme se podívali na všechna zvíĜátka, mČli jsme hodinu rozchod. Mohli jsme si koupit, co jsme chtČli. Poté jsme šli na hĜištČ. Nejvíc mČ zaujala prolézaþka a houpaþka. Ale vrátili jsme se ještČ do výbČhĤ. ZapomnČli jsme na žirafu. Ta byla velká a hladová. Také se mi zalíbila hyena. BČhala sem a tam a hledala žrádlo. Opicím se ale nevyrovná. V jedné ruce držely banán a ve druhé lano a houpaly se. Od té doby se mi líbí školní výlety. Škola také poĜádá rĤzné akce. Proto sem ráda chodím. Škola není však jen o akcích, ale o uþení, to je na škole dĤležité.
24
Rokytno Petr Roháþek, 5.A S družinou jsme vyrazili na cyklosoustĜedČní na Rokytno do penzionu Sport. Na tĜi dny jsme se stali indiány. Každý si vymyslel indiánské jméno a já jsem byl Vinnetou. Vyrobili jsme si lapaþ snĤ, který mČl sloužit jako chytaþ špatných snĤ a mČl pouštČt jen ty dobré. Pak jsme barvou na textil vyrobili indiánská triþka, nauþili jsme se indiánské písmo a poslední noc jsme prošli indiánskou stezku odvahy. A poslední den jsme si to frþeli z rokytenského kopeþku domĤ.
ýtyĜi roky za mnou Michal Ondráþek, 5.B V 1. tĜídČ jsme byli na farmČ v Nasavrkách. Mohli jsme se svézt na koni nebo poníkovi. Já jsem si vybral konČ a jízda se mi moc líbila. Zkusil jsem si podojit napodobeninu krávy a docela mi to šlo. U lesa jsme pozorovali divoká prasata a srnky. Výlet se mi líbil. Ve 2. tĜídČ jsme byli na Macoše. Lanovkou jsme se svezli k jeskyni. ChtČli jsme rozhoupat lanovku, ale paní uþitelce se to nelíbilo. Potom jsme zahájili prohlídku Punkevní jeskynČ a svezli jsme se lodiþkou ven. JeštČ jsme si stihli prohlédnout KateĜinskou jeskyni a vrátili jsme se vláþkem k lanovce. Všichni jsme byli docela hodní, jenom Petr vyskoþil z vláþku a posledních deset metrĤ dobČhl! Paní uþitelka ho pokárala. PĜed odjezdem jsme si koupili rĤzné suvenýry. 3. roþník jsme ukonþili výletem do Brna. Navštívili jsme planetárium. SedČli jsme na sedadlech jako v kinČ a pozorovali hvČzdy. Prohlídku muzea jsme museli vynechat kvĤli špatné silnici. V ZOO jsme vidČli lední medvČdy a krmení tuleĖĤ. Obdivovali jsme mnoho dalších zvíĜat. Dovezl jsem si pohlednice. Ve 4. tĜídČ jsme byli v Lednici. Nejprve jsme si prohlédli zámek a zahrady. Pak jsme se podívali do skleníku s rĤznými kvČtinami a také navštívili podvodní svČt. Líbil se mi krokodýl, který se skoro nehýbal. Šli jsme ke hradu a þekání na loćku jsme si zkrátili jeho prohlídkou. Cesta loćkou trvala asi pĤl hodiny a potom jsme se vydali k autobusu. Z výletu jsem si pĜivezl mušli.
MĤj nejlepší zážitek ze školy Karel Kaštánek, 5.B Mým nejkrásnČjším zážitkem ze školy je vánoþní posezení. Vánoce jsou pro mČ nejhezþím obdobím v roce a každý rok se na nČ moc tČším. I loni se nám naše pĜedvánoþní posezení moc povedlo. Tento den jsme se neuþili. To se nám líbilo nejvíc. Ráno jsme se vypravili do kina, kde nám promítali film Hledá se Nemo. Ani nevím, jak se to stalo, ale usnul jsem tam. Spolužák mČ vzbudil, až byly závČreþné titulky. Pak jsme se vrátili do školy a ve tĜídČ jsme mČli pĜipravené rĤzné hry - napĜíklad držení a nošení míþku na pingpongové pálce. Potom jsme si povídali o vánoþních dárcích, kdo by co chtČl, a na výstavku jsme si kreslili vánoþní stromeþky. Také jsme si pro své kamarády pĜipravili nČjaký drobný dárek. My s Jardou si vždycky dáme nČjaký traktĤrek nebo nČco podobného z hospodáĜství. Vždycky si máme o þem povídat. Na poslední hodinu jsme si místo domácího úkolu donesli krabiþku cukroví od maminky, rozložili jsme ho na talíĜe a už se nám sliny sbíhaly. Tak jsme ho pojídali a popíjeli þaj. Jen nám hodnČ rychle zmizelo. Bylo moc dobré a pochutnali jsme si. Pak jsme si popĜáli pČkné Vánoce a hodnČ dárkĤ pod stromeþkem a rozešli se domĤ. Sešli jsme se ve škole až po vánoþních prázdninách a zase jsme si povídali hlavnČ o Vánocích.
25
Naše škola Petr Roháþek 5.A
NČkteĜí v sobČ objevili i básníky.
V naší škole je to všude samé EKO. Odpadky tu tĜídíme, energií šetĜíme. Kontejnery barevné jsou u nás potĜebné. Modrý - papír, žlutý - plast, þervenou nenech se zmást! Když ti mobil doslouží, þervený ti poslouží.
Škola KateĜina Ševþíková 5.A Naše škola ta je skvČlá a uþitelka v ní je milá. Zazvoní, žáci sednou do lavice, tahákĤ mají plné nohavice. Sedí a píší, jsou potichu jako myši. Ve škole se uþí, o pĜestávkách to jen huþí. A to je vše z tohoto dne.
Naše škola David DítČ 5.B
Školní den Ilona Komínková 5.A
V Novém MČstČ stojí škola, pČt dní v týdnu na mČ volá. Volá na mČ: „Kluku, hej, jedniþku zas dneska mČj!“
Ráda dČlám kotrmelce, v tČlocviþnČ jde to lehce. Potom rychle poþítám, sþítám, taky odþítám.
Uþitelka naše tĜídní, na tváĜi má úsmČv vlídný. Píšeme, þteme, poþítáme, plnou hlavu toho máme.
Tvrdé a mČkké i, to mČ ale nebaví.
ýtyĜicet let už je tomu, co první žáci šli ze školy domĤ.
Zpívání a psaní not zvládám jako o závod. Malujeme všichni spolu, nevidím v tom žádnou vČdu. Angliþtina ta mČ zlobí, ještČ že už zase zvoní.
Básnit umí i deváĢáci.
Vzpomínky na školu ŠtČpniþka David 9.B TĜikrát hurá, je to témČĜ za námi, uþitelé oddychnČte a nebućte zklamáni, vždyĢ úsmČvy a vzpomínky zĤstanou vám stále na záblesky našich mozkĤ, které obþas máme. Nebylo nic zvláštního, když cviþilo nás pár, jó, když pĜišla dlouhá chvíle, kdekdo si rád pospal. Diktáty jsme tipovali, šilhali jsme k sousedĤm a cizí jazyk pĜinutil nás k nechápavým pohledĤm. Tak pĜežili jsme ten devátý rok a do stĜední zbývá už jen krok.
26
Proti páĢákĤm nebyli deváĢáci moc sdílní, ale nČjaké zážitky jsem z nich vydoloval.
MináĜ Radim: Nejlepší zážitky byly vždy s pĜáteli na výletech nebo kdekoliv ve škole, a proto mi všichni ti pĜátelé budou chybČt.
NČmeþek JiĜí: Nejlepší zážitek jsem mČl na výletČ v 7. a 8. tĜídČ, kde jsem si to fakt užil. Ale na to, jak mĤj spolužák stál v 9. tĜídČ u tabule v matice a nedokázal spoþítat 4:2 a trvalo mu to 7 minut, na to se taky zapomenout nedá. Tatíþek JiĜí: Já mám ze školy spoustu vzpomínek. HlavnČ na paní uþitelku Bartošovou, která nás uþila od 1. do 5. tĜídy. Nauþila mČ þíst, psát a poþítat a pČt let s ní bylo nezapomenutelných. Byla s ní sranda a myslím si, že jsem s ní prožil nejlepší školní léta. Také na pana uþitele Peþínku nezapomenu do konce života. V pamČti mi zĤstane i škola pĜed rekonstrukcí a stromy, které se pĜed školou vykácely. Též si vzpomínám na výlet v 5. tĜídČ, který se díky Kájovi trochu pĜiostĜil. Kluci z Nové Vsi dČlali na pokoji jako konČ, a tak šel Fanda spát za paní uþitelkou. My s Pavlem jsme šli spát za Radimem, kterej dČsnČ chrápal. Nakonec vše dobĜe dopadlo a mnČ zbyly jen hezké vzpomínky. ýerný Pavel: V jedné hodinČ angliþtiny byl pĜed tabulí Jirka. MČl anglicky Ĝíct, že je nový žák a odkud pĜišel. Poté mu paní uþitelka anglicky Ĝekla, aby si šel vedle mČ sednout. Já to nepochopil, myslel jsem, že mČ paní uþitelka taky vyvolala, a pĜedstoupil jsem pĜed celou tĜídu. A tak jsem se taky musel pĜedstavit. Šoltysová Hanka: Budu ráda vzpomínat na spolužáky a pĜátele, které jsem za tČch 9 let poznala. Na odehrané splnČné i nesplnČné lásky mých spolužákĤ. Na uþitele ve vtipných chvílích. Na výlety a spoleþné akce. Buriánek Mirek: Já si vzpomínám na to, jak jsem v první nebo druhé tĜídČ shodil v první patĜe palmu a musel jsem to uklidit. Honil jsem se kolem ní s deváĢákem a zachytil jsem se o ni. To byl zážitek!
27
Teć si poþtete! UrþitČ dokážete ocenit brilantní odpovČdi našich žákĤ!
Perliþky našich žákĤ ýESKÝ JAZYK Jak se podle biblického pĜíbČhu jmenoval první muž a první žena? Karel a Helena. Jak byla stvoĜena Eva? Z Adama a jeho pachu. Napiš jméno významného Ĝímského básníka. Hovadius.
„ěíkala jsem ti, že cviky v psaní píšeme tužkou.“ „Já jsem mamce Ĝíkala, aĢ nepíše propiskou.“ O þem jsou eposy Ilias a Odyssea? Je to o tom, že Ilias se chce stát manželkou Odyssea. O životČ Iliase a Odise, o jejich lásce k sobČ. (vyprávČní o trójské válce, návrat hrdiny domĤ) Božena NČmcová napsala Babiþku v dobČ své smrti. Jan Neruda psal do Národních listĤ nČco pro dČti, mamky a taĢky. Karel Havlíþek Borovský napsal Tyrolské elegie pĜi pĜechodu Alp. Jaroslav Hašek r. 1911 založil OSN. (založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona) Jaroslav Hašek r. 1911 založil Karlovu univerzitu. J. A. Komenský byl opraváĜ bot.
DċJEPIS Kdo byl první þeský král? T.G.M. Jak vypadal nový znak þeského státu? Dva lvi s þerveným pozadím. Kdy a kde padl Jan Lucemburský? V bitvČ kvĤli šedému zákalu. Kdo byla Jana z Arku? Jedna z manželek Karla IV. - Selka z Francie. - Francouzský král. Znáš názvy nČkterých partyzánských skupin na NovomČstsku? Ne, ale znám, kde byly schovaný (na FryšavČ, na TĜech Studních, ve SnČžném, ….v lesích). KĜížové výpravy - proti ArabĤm a TurkĤm bojovali kĜížové. RozdČlení obyvatelstva v raném stĜedovČku - vašnosta, Ĝemeslníci a rolníci. 28
Mussolini byl zakladatelem fašismu v antickém ěímČ. RODINNÁ VÝCHOVA Koupání novorozence - hlavnČ ho nesmíme utopit, pokud to jde, držíme hlavu nad vodou, po koupání mu vyþistíme všechny otvory na tČle, posypeme mu práškem zadek, obleþeme a vložíme do postele.
HUDEBNÍ VÝCHOVA Co je tohle za strunný hudební nástroj? Medicinbal. PěÍRODOVċDA Jak se jmenují mláćata husy? Housenky. ANGLICKÝ JAZYK pĜeklad - sloni mají tlustou pleĢ…
MATEMATIKA Co mĤžeme Ĝíci o stranách þtverce? ýtverec má stejné strany stejnČ stejné. ýtverec je trojúhelník se þtyĜmi úhly. PRVOUKA Skupenství látek známe napĜ. manšestrové… ZEMċPIS Nejvyšší hora Krušných hor? Krušovice. Mže, Úslava, Úhlava a Radbuza ústí do Ĝeky Sebranky.
29
Seznam zamČstnancĤ školy a žákĤ ve školním roce 2008/09
Vedení školy Ĝeditel zástupce I.stupnČ zástupce II.stupnČ
Mgr. HAVLÍK Bohumil Mgr. HANDSCHUH Miroslav Mgr. PTÁýEK ZdenČk
Zde jsou uvedeni všichni, kteĜí spoleþnČ oslaví 40. výroþí naší školy.
Uþitelé Mgr. BARTOŠOVÁ Marie Mgr. BAXANTOVÁ Zita Mgr. BUREŠOVÁ VČra Mgr. DVOěÁKOVÁ Jana PaedDr. GREGOROVÁ Dana Mgr. HÁBOVÁ Alena Ing. HARVÁNEK ZdenČk Mgr. HOLUBOVÁ Vlasta Mgr. HUBÁýKOVÁ Iva Mgr. KACHLÍKOVÁ Ladislava Mgr. KONVALINKOVÁ Vladimíra Mgr. KOPěIVA Stanislav Mgr. KěÍŽ Aleš KUýEROVÁ Marie (ZŠ Pohledec) Mgr. LÜFTNEROVÁ Anna Mgr. NOVOTNÁ Lucie Mgr. ONDRÁýKOVÁ ZdeĖka ONDRÁŠKOVÁ Ludmila Mgr. PEýÍNKA Roman Mgr. PETROVÁ KateĜina Mgr. PULGRETOVÁ Martina Bc. RģŽIýKOVÁ Olga Mgr. SEDLAěÍKOVÁ Andrea Mgr. SIMONOVÁ Gabriela Mgr. SOLAěOVÁ Zuzana ŠIŠKOVÁ Eva (ZŠ Pohledec) Mgr. TONAROVÁ Ludmila Mgr. URBANOVÁ Jitka Mgr. ZDRAŽILOVÁ Lenka
Školní družina LEMPEROVÁ Vlasta ROHÁýKOVÁ Šárka STRACHOĕOVÁ Martina
Školní jídelna vedoucí THP vedoucí kuchaĜka kuchaĜky
Nepedagogiþtí zamČstnanci MRKOSOVÁ Jana PAZOURKOVÁ Božena
sekretáĜka ekonomka školník asistentka uklízeþky
DÍTċTOVÁ Marie APOLÍNOVÁ Bohuslava MAZLOVÁ Zuzana PROROKOVÁ Miluše TATÍýKOVÁ ZdeĖka VOŠICKÁ ZdeĖka WOLKEROVÁ Dagmar
30
BITTNEROVÁ Milada Ing. DVOěÁKOVÁ Iva MACH Milan BOUKALOVÁ Marta JOBÁNKOVÁ Jaroslava KIRÁLYOVÁ Jana LOUBOVÁ Eva (ZŠ Pohledec) NAVRÁTILOVÁ Jana STARÁ Anna
TĜída: I. A TĜídní uþitelka: Mgr. Lüftnerová Anna
TĜída: I. B TĜídní uþitelka: Mgr. Zdražilová Lenka
BLAŽEK ŠtČpán BULVOVÁ Anna ýECHOVÁ Michaela DVOěÁýEK David FELTLOVÁ Klára GRAĕÁK Jakub HÁJEK Jan HERDA VojtČch HORVÁTH Matouš KLAPAý Vít KREJýÍ Daniel LEMPEROVÁ Adéla MAREýEK Šimon MORAVCOVÁ Iveta PELÁN ZdenČk PESTROVÁ Sabina SLAVÍýKOVÁ Lucie SMETANOVÁ Antonie SMRýEK Miroslav SVOBODA Lukáš ŠEVýÍKOVÁ Tereza TACHIR Martin TULISOVÁ Kristína ZELENÝ Filip ZOBAý Michal
BALVÍN Josef BARANYK MatČj BORKOVÁ Eliška BUKÁýEK Tadeáš DANIEL Filip DOBROVOLNÝ OndĜej DOSTÁL David DVOěÁK Lukáš HUDEC David HUMLÍýEK Pavel CHALUPA Vít KěÍDLOVÁ Renata RAUS ŠtČpán RUNDŠTUK Šimon SVRýKOVÁ Julie ŠACLOVÁ Barbora ŠACLOVÁ Lucie ŠÍR Samuel ŠUSTÁýKOVÁ Lenka ZAJÍýEK David ZAJÍýKOVÁ Gabriela ZAVADILOVÁ Dominika ZEMAN Stanislav ŽÁK Martin
TĜída: II. A TĜídní uþitelka: Mgr. Kachlíková Ladislava
TĜída: II. B TĜídní uþitelka: Mgr. Hubáþková Iva
BOJANOVSKÁ Hana DOLEŽAL Pavel HORÁKOVSKÝ René HRONOVÁ KateĜina KOCANDA Milan KONEýNÝ MatČj KOPECKÁ Adéla KRONDRÁFOVÁ KateĜina LOMÁK Dominik LUKEŠOVÁ Tereza MACKOVÁ Veronika NOVOTNÝ Jakub OVýAýÍKOVÁ Diana SMETANA Petr STARÝ Denis SVOBODA Petr ŠEBEK Richard ŠTORKOVÁ Nikol ŠVARCOVÁ KateĜina ZÍTKA Petr
BRODINOVÁ Markéta DUFEK Petr FELCMANOVÁ Barbora FERIOVÁ Adéla FILIP Stanislav HORVÁTH Michal KALIŠOVÁ Simona KAMENSKÝ Tomáš KOTINSKÝ Petr KOZLOVÁ Lucie MAREýEK Michal PAěÍZKOVÁ KateĜina PEĕÁZ OndĜej SLÁMA Ludvík SLÁMOVÁ Miroslava SLONKOVÁ Marta SMITEK Petr SOCHOR Jan SVOBODOVÁ Tereza ZELENÁ Tamara ZELINGEROVÁ Petra ŽVÁýEK Vladimír
31
TĜída: III. A TĜídní uþitelka: Mgr. SedlaĜíková Andrea
TĜída: III. B TĜídní uþitelka: Mgr. SolaĜová Zuzana
BIELÁK Jaroslav BLAŽKOVÁ Veronika DUDA Petr FERIOVÁ Simona HORVÁTHOVÁ Anna HRON JiĜí CHALUPOVÁ Monika CHODIL ŠtČpán KěEHLÍKOVÁ Tereza LICHTENBERG Jaroslav MORAVCOVÁ Tereza POHANKA Filip RAUSOVÁ Simona SOCHOROVÁ Anna STEJSKAL Jan STěEŠĕÁKOVÁ Tereza ŠACLOVÁ Simona ŠVANDA JiĜí
BEZCHLEBA Vlastimil BONAVENTURA Jan BRABCOVÁ Kristýna FIALA Jan HUBÁýEK Václav CHRÁSTOVÁ Karolína MITRÁŠ Petr NAVRÁTILOVÁ Nela NċMECKÁ Helena NċMEýEK ZdenČk SLÁMA Bohumil SLÁMOVÁ Radka STARÁ Dagmar SUCHÝ David ŠORM Jakub ŠTċPÁNOVÁ Michaela ZEMÁNKOVÁ KateĜina ŽIGA Adam
TĜída: IV. A TĜídní uþitelka: Mgr. Bartošová Marie
TĜída: IV. B TĜídní uþitelka: PaedDr. Gregorová Dana
DOBROVOLNÁ Michaela FERIOVÁ Mária GAŽI Miroslav HÁJEK Dominik HLAVÁý Kamil KAŠTÁNKOVÁ Petra KRAMPOL Mirek KREJýÍ JiĜí KUTċJOVÁ Kristýna MARTAUS Filip NOVOTNÝ Kryštof OBROVÁ Anna OPLETALOVÁ Ivana PETROVIý Daniel POLÁŠEK JiĜí PULGRETOVÁ KateĜina RUBÍN Lukáš SEDLAěÍKOVÁ Tereza SKěIPSKÁ Adéla TACHIROVÁ Michaela ġUPOVÁ Lucie ZOBAýOVÁ Benedikta
ADAMOVÁ Sabina BUDIŠ Jakub ýEJKA Libor DOLEŽALOVÁ Marie FILIPOVÁ Ludmila GLIER Kamil HÁJEK Marek HORÁLEK Jakub CHLUBNOVÁ KateĜina CHMELAěOVÁ Ivana CHROUSTOVSKÝ Jaromír JEýMENOVÁ Nikol KADLEC David LEMPEROVÁ Aneta MACHÁýEK Erik NEýASOVÁ KateĜina ONDěEJKOVÁ Aneta PESTROVÁ Anita RUNDŠTUK Kryštof SLÁMA Dušan SLONKOVÁ Viktorie SVÁýEK Filip VÍTEK Martin
32
TĜída: V. A TĜídní uþitelka: Mgr. Simonová Gabriela
TĜída: V. B TĜídní uþitelka: Mgr. Konvalinková Vladimíra
DACER OndĜej GERLICHOVÁ Veronika HUBÁýEK Jan CHALUPOVÁ Tereza CHODILOVÁ Lucie KAMENSKÝ Jan KOMÍNKOVÁ Ilona KOVÁýIKOVÁ Šárka NOVOTNÁ Nikola OSTREJŠOVÁ KateĜina OSTREJŠOVÁ Vendula RAUS Evžen ROHÁýEK Petr SLONEK Matouš SMAŽIL MatČj SVOBODOVÁ Magdaléna ŠEVýÍKOVÁ KateĜina ŠORMOVÁ Johana ŠVARCOVÁ Michaela VONDRA Michal
BUĆOVÁ Tereza ýÍRTEK Michal DÍTċ David DOLEŽAL David DOSTÁLOVÁ Lucie DUONG HUYEN My HEěMANSKÝ Petr KAŠTÁNEK Karel KOHOUTOVÁ Nikola KOPěIVA JiĜí LAŠTOVIýKA Josef LATZKOVÁ Gabriela MATUŠKOVÁ Petra MISAěOVÁ Markéta MORAVCOVÁ Veronika MORAVEC VojtČch ONDRA David ONDRÁýEK Michal PLOCEK Tomáš POLNICKÁ Anna SLÁMA Jaroslav STARÁ Anežka TUýKOVÁ Helena UHLÍě David ZAJÍýKOVÁ Jana ZDRAŽILOVÁ Ivana
TĜída: VI. A TĜídní uþitelka: Mgr. Petrová KateĜina
TĜída: VI. B TĜídní uþitelka: Mgr. Ondráþková ZdeĖka
DVOěÁK Jan DVOěÁKOVÁ Sabina HLAVÁýOVÁ Anna HUġKA Libor CHROMÁ Dana JANģ František KAMENSKÁ Kristýna KREJýOVÁ Markéta MACHOVÁ SoĖa MORAVCOVÁ JiĜina MORAVCOVÁ Monika NċMEýKOVÁ Jana PECHOVÁ Iveta PLOCEK Petr ROMENIUK David SEDLAěÍK Jakub STARÝ Vít SUCHÁ Hana SVOBODA OndĜej ŠIMKOVÁ Nikola ŠORM MatČj ġUPOVÁ Iveta
BENA Patrik BLAŽÍýEK Radek COURALOVÁ Simona FIALA Jakub HAMPL Tomáš KADLEC Antonín KOŠÍK František KUCHTA Michal KUTÍLEK Vladimír LHOTÁK Roman LORENC Dominik MAZEL Michal NOVOTNÁ Karolína NOVOTNÝ Michal OBŠIL Daniel POLÁŠEK Viktor SLAVÍýEK Michal STARÁ Veronika SVOBODA Tomáš ŠEBEK Dominik ŠTIKAROVÁ Barbora VONDRA Tomáš
33
TĜída: VII. A TĜídní uþitel: Mgr. KĜíž Aleš
TĜída: VII. B TĜídní uþitel: Ing. Harvánek ZdenČk
BEZCHLEBOVÁ Monika ýEJKA Ladislav FEILER Martin HANYCHOVÁ ZdeĖka HORĕAS Milan JAMBOROVÁ Veronika JINEK Antonín KALICH Marek KOMÍNEK Martin KěÍŽOVÁ Kristýna MACHÁýKOVÁ Kristýna MITRÁŠ David MORAVCOVÁ VČra OLIŠAROVÁ Martina PEýINKOVÁ Martina POHANKA Josef PUCHROVÁ Kristýna ěEZNÍýKOVÁ Radka STARÝ ŠtČpán STEJSKALOVÁ Jana ŠIMEK VojtČch VINKLEROVÁ Bohuslava ZOBAýOVÁ Dominika
ADAMEC David BLÁHA Lukáš FIALA Dušan HRDINA OndĜej CHALUPA Tomáš JEýMENOVÁ Vendula MINÁě Lukáš MISAě Tomáš NOVOTNÝ Václav ONDRÁýEK Leoš POLNICKÝ Pavel SEDLAěÍK Dominik SKALNÍK Radek SNÁŠEL JiĜí SODOMKA Rostislav STARÝ Josef SVOBODA VojtČch SVOBODOVÁ Petra ŠANDERA Jan
TĜída: VIII. A TĜídní uþitelka: Mgr. Burešová VČra
TĜída: VIII. B TĜídní uþitel: Mgr. Peþínka Roman
BERANOVSKÝ Libor ýECHAL Petr DVOěÁKOVÁ Jana HORVÁTH Tomáš HRDLIýKA Martin HROMÁTKA Pavel JANģ Marie JANģ Tereza JINKOVÁ Marika KAMENSKÝ Michal KREJýÍ Marek LORENC Pavel MATERNA Tomáš NEJEDLÁ Dominika NċMCOVÁ KateĜina ONDRÁýEK Lukáš ONDRÁýKOVÁ Tereza ONDROVÁ Michaela PETROVÁ Zuzana POLÁŠKOVÁ Michaela POLNICKÁ Arnoštka PěIBYL VojtČch SÁBLÍK Tomáš SEHNALOVÁ Lenka ŠTROBL Ivan TATÍýEK Lukáš TOMEK Marek ZDRAŽILOVÁ Markéta ZELENÁ Michaela
BERAN Martin BUDIŠ VojtČch BUěVAL Lubor ýERNÁ Iveta ýÍRTKOVÁ Lucie GERLICH David HOFTOVÁ Michaela KAŠTÁNEK Marek KOMÍNEK Josef KRATOCHVÍLOVÁ Leona LAŠTOVIýKA Petr NEýAS Tomáš NċMEýKOVÁ Petra OPAT Jakub POLNICKÝ Martin SKALNÍK Petr SLÁMA Petr SOBOTKA VojtČch STARÁ Michaela SYNEK Patrik ŠIMKOVÁ Jenny ŠTOREK Petr VAŠÍK Jan ZELENÝ MatČj
34
TĜída: IX. A TĜídní uþitelka: Mgr. Pulgretová Martina
TĜída: IX. B TĜídní uþitelka: Mgr. Baxantová Zita
BEDNÁěOVÁ Michaela BERANOVSKÝ Karel BURIÁNEK Miroslav ýERNÝ Pavel FILIP Petr GREGOROVÁ Magdalena HALLEROVÁ Denisa HANYCH Ivo KREJýÍ Miroslav KUCHTOVÁ Lucie MATUŠKA Daniel MINÁě Radim NċMEýEK JiĜí NOVÁK Dominik PRģŽOVÁ Petra SÁBLÍKOVÁ Magdalena ŠOLTYSOVÁ Hana ŠTċPÁN Petr TATÍýEK JiĜí ULBRICH Tomáš ZDRAŽIL František
BÍLÁ KateĜina DċDIýOVÁ Klára DÍTċTOVÁ Adéla DUDA Jan DVOěÁK Dominik GABRIELOVÁ Šárka HÁJEK Filip HAVLÍK Martin JINEK Petr KADLECOVÁ Edita KARASOVÁ Martina KONEýNÝ Petr KOŠÍK Jan KUJALOVÁ Klára MRKOS Marek NċMEC Filip ONDRÁýEK Lukáš RUBÍN Tomáš SVOBODA Vít SÝKOROVÁ Andrea ŠTċPNIýKA David ŠTOREK Josef VAŠÍýEK Lukáš VRBECKÁ Dana ZELENÁ Martina
TĜída: IX. C TĜídní uþitelka: Mgr. DvoĜáková Jana BEDNÁěOVÁ Veronika BUREŠOVÁ Natálie FILIP Miroslav GABRIEL Lukáš HAVLÍK ŠtČpán HUMLÍýEK Jakub KACHLÍKOVÁ Lada KLEMPÍěOVÁ Karolína KUýERA Robert NċMEC Radim PECHOVÁ Veronika POLÁŠKOVÁ Petra ROHÁýEK Radek SKALNÍK Jan STRACHOĕ MatČj ŠEMBERK Jakub ŽÁKOVÁ Michaela
35
TĜída: 1., 2.,3. (Pohledec) TĜídní uþitelka: Kuþerová Marie
TĜída: 4.,5. (Pohledec) TĜídní uþitelka: Šišková Eva
1. tĜída HEMZA Martin HUDÁK Vít KREJýOVÁ Kristýna SKALNÍK Pavel SLÍDROVÁ Nikola ŠVANDA Josef
4. tĜída JAMBOR David PEJCHALOVÁ Eva STARÝ Michal 5. tĜída BÁRTKOVÁ Denisa HEMZA Petr LOUBOVÁ Michaela NOVOTNÝ Luboš SVOBODOVÁ Eliška VAěÁK Dominik
2. tĜída BLAHA Alexej JINEK Jan KLOUDA Filip LOUB ZdenČk VEVERKA Michal 3. tĜída FEILER Michal LOUB Miloš SKALNÍKOVÁ Michaela
36
Na dalších stránkách Vás þekají fotografie dokumentující pĜevážnČ souþasné dČní na naší škole.
výstavba školy - rok 1967
fotografie dokonþené školy
první Ĝeditel František Bradáþ pĜi slavnostním otevĜení školy 28.6.1969
37
škola v roce 2004
škola v roce 2008
prvĖáþci pĜed lety …
… a souþasní prvĖáþci
38
první dochovaná fotografie uþitelského sboru - školní rok 1978-79
souþasný uþitelský sbor
39
vstupní hala školy
šatny
výzdoba chodeb
ekokoutek
pingpongové stoly ve 3. patĜe
cviþná kuchyĖka 40
uþebna informatiky
uþebna dČjepisu - práce s interaktivní tabulí
sponzorujeme lvíþka zlatého v ZOO Jihlava 41
certifikáty udČlené naší škole
tento certifikát získaly oba páté roþníky
42
pČvecký soubor
43
zápis do 1. tĜídy
ukázka dravcĤ
advent
podzimní hrátky 44
mikulášská nadílka
Den dČtí
Slet þarodČjnic
návštČva mČstské policie
uþíme se základĤm první pomoci
45
vyrábíme z pedigu
pĜedškoláci ve školní družinČ
nejúspČšnČjší sportovci ve šk.r. 1997/98, Eva Skalníková, Jana Skalníková, Láća Zadina
mistr svČta ve skocích na lyžích Miloš Kadlec
Viktor Polášek - 2.místo na MýR v severské kombinaci v roce 2008
soustĜedČní na snowboardu
TĜi StudnČ 2005 - lyžaĜské soustĜedČní 46
pĜijímací testy do sportovních tĜíd
okresní kolo v malé kopané - 2008 ve Velkém MeziĜíþí
halový turnaj v malé kopané 2007
hodina tČlesné výchovy 47
dČvþata ze 4. roþníku hrají florbal a spolužáci jim ze všech sil fandí
NovomČstský kilometr
stupnČ vítČzĤ NovomČstského kilometru
3. a 4. roþníky na plavání
stolní tenisté 2007 - 2. místo v krajském finále
duben 2008 - vybíjená mezi 5. roþníky 48
atleti - soustĜedČní bereme s úsmČvem
Iva Krakoviþová, mj. medailistka z MýR v bČhu na 300m
s þíslem 209 Kamil Krbek, medailista z nČkolika MýR
Karel Holub, MýR v duatlonu, reprezentant ýR
Markéta Krejþí a Jan Ostrejš, nejúspČšnČjší atleti naší školy - od žactva po juniory sbírali medaile z MýR
MýR 2004 - Jarda Jílek, hod oštČpem
R.Gregor a P.Schmier, mistĜi ýR v duatlonu a triatlonu
medailisté z MýR v duatlonu a triatlonu - zleva Horká Ž., Krejþí M., Schmier P., Gregor R., dole Hrbková L. 49
první celostátní olympiáda, naši školu a kraj Vysoþina reprezentovalo 8 žákĤ - pĜivezli si medaile a finálová umístČní (atletika, triatlon)
Doufám, že jsem pro Vás byl pĜíjemným spoleþníkem. Nahlédli jsme spolu do historie i souþasnosti naší školy. Náš almanach byl vČnován jejímu 40. výroþí a oslavenci se sluší nČco popĜát. PĜál bych jí do budoucna nadšené pedagogy, uþenlivé žáky, vstĜícné rodiþe, pochopení a podporu veĜejnosti. Jenom tak se stane škola místem, kde se budou lidé rádi setkávat, místem, kam se budou rádi vracet.
50
Kontakty Základní škola Nové MČsto na MoravČ Leandra ýecha 860 592 31 Nové MČsto na MoravČ pĜíspČvková organizace tel.: +420 566 618 187 e-mail:
[email protected] web: http://zs2.nmnm.cz ěeditel školy Mgr. Bohumil Havlík tel.: +420 566 616 201 e-mail:
[email protected] Zástupce Ĝeditele školy pro 1. stupeĖ Mgr. Miroslav Handschuh tel.: +420 566 618 187 e-mail:
[email protected] Zástupce Ĝeditele školy pro 2. stupeĖ Mgr. ZdenČk Ptáþek tel.: +420 566 618 187 e-mail:
[email protected] Školní družina: Martina StrachoĖová tel.: +420 739 040 345 e-mail:
[email protected] Spolek rodiþĤ: Ruth Šormová tel.: +420 777 699 915 e-mail:
[email protected]
ALMANACH KE 40. VÝROýÍ OTEVěENÍ ŠKOLY Základní škola Nové MČsto na MoravČ, Leandra ýecha 860 PĜipravily: Mgr. Vladimíra Konvalinková, Mgr. Alena Hábová, Mgr. KateĜina Petrová Textová a grafická úprava: Bc. Pavel Konvalinka Autorka kresleného prĤvodce: Jenny Šimková, žákynČ 8.B Tisk: tiskárna UNIPRESS Žćár nad Sázavou Grafický návrh obálky: Mgr. VČra Burešová Vydala Základní škola Nové MČsto na MoravČ, Leandra ýecha 860 v roce 2009 jako pĜíležitostný tisk. DČkujeme všem, kteĜí se zapojili do tvorby almanachu.
51
ALMANACH KE 40. VÝROýÍ OTEVěENÍ ŠKOLY Základní škola Nové MČsto na MoravČ, Leandra ýecha 860 PĜipravily: Mgr. Vladimíra Konvalinková, Mgr. Alena Hábová, Mgr. KateĜina Petrová Textová a grafická úprava: Bc. Pavel Konvalinka Autorka kresleného prĤvodce: Jenny Šimková, žákynČ 8.B Tisk: tiskárna UNIPRESS Žćár nad Sázavou Grafický návrh obálky: Mgr. VČra Burešová Vydala Základní škola Nové MČsto na MoravČ, Leandra ýecha 860 v roce 2009 jako pĜíležitostný tisk. DČkujeme všem, kteĜí se zapojili do tvorby almanachu.
