ÚZEMNÍ STUDIE M STSKÉ ÁSTI STARÉ M STO - CENTRUM
PROSINEC 2008
Obsah A.Textová
ást :
A.1. Úvod .......................................................................................................................................... 2 A.2. Zhodnocení d íve vypracované ÚPD, ÚPP ............................................................................ 3 A.3. Stru né zhodnocení sou asného stavu v ešeném území ..................................................... 4 A.4. Vyhodnocení stavu zelen a krajiny v ešeném území ........................................................... 6 A.5. Rozbor limit využití území ......................................................................................................... 7 A.6. Urbanistické a architektonické ešení.................................................................................... 10 A.7. Výtvarný detail, mobiliá ............................................................................................................ 11 A.8. Návrh sadovnických a krajiná ských úprav ............................................................................... 12 A.9. Doprava ................................................................................................................................... 18 A.10. Návrh koncepce technické infrastruktury............................................................................ 20 A.10.1. Návrh vodního hospodá ství............................................................................................ 20 A.10.2. Návrh koncepce energetiky .......................................................................................... 21 A.11. Vliv navrženého ešení na životní prost edí ....................................................................... 24 A.12. asový postup úprav, etapizace ......................................................................................... 25 A.13. Záv r, doporu ení dalšího postupu ..................................................................................... 30 A.14. Fotodokumentace sou asného stavu.................................................................................. 31 A.15. Mobiliá (p íklady jednotlivých prvk ................................................................................... 32
B.Grafická ást : B.1. B.2. B.3.
Širší vztahy s vyzna ením ešeného území Zam ení (polohopisné a výškopisné zam ení) Sou asný stav
v m ítku 1 :5000 v m ítku 1 : 1000 v m ítku 1 : 1000
B.4.
Urbanistický návrh Návrh mobiliá e (p íloha v záv ru textové ásti)
v m ítku 1 : 500
B.5. B.6.
Návrh zelen Doprava
B.7. B.8.
Návrh technického vybavení Etapizace
vm vm vm vm
B.9.
Vizualizace v etn digitálního modelu terénu
1
ítku ítku ítku ítku
1 : 500 1 : 500 1 : 500 1 : 1000
A.1. Úvod A.1.1. Úvod, základní údaje, použité podklady Územní studie m stské ásti Staré M sto byla zpracována na základ smlouvy uzav ené mezi zadavatelem, kterým je Statutární m sto Karviná a zpracovatelem – firmou Ing. arch. Jaroslav Haluza v srpnu 2008. Hlavním cílem ešení p edkládané územní studie je návrh na dotvo ení a estetizaci ploch ve ejných prostranství a kultivace prost edí centrální ásti zástavby místní ásti Staré M sto. V územní studii se v souvislosti s výše uvedeným klade d raz na následující úkoly : a) návrh na kultivaci území a jeho urbanistického dotvo ení; b) návrh p eložek technické infrastruktury s d razem na zvýšení kvality prost edí; c) dopln ní ploch pro sport a rekreaci; d) do ešení vazeb v rámci vymezeného území; e) revitalizace ve ejných prostranství, ve ejné, krajinné a ochranné zelen konkrétních sadovnických a krajiná ských úprav v ešeném území.
v . návrhu
Územní studie m stské ásti Staré M sto byla ve stadiu rozpracovanosti konzultována se zástupci m sta Karviná na jednání, které se konalo 3. 11. 2008 v kancelá i zpracovatele. O projednání byl proveden záznam. 1. Územn
plánovací dokumentace a územn
plánovací podklady
- Územní studie m stské ásti Staré M sto (fa Ing. arch. Haluza, ZP a autor Ing. arch. Helga Kozelská Bencúrová, 12/2007); - Územní plán velkého územního celku Ostrava- Karviná, návrh (Urbanistické st edisko Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. Gajdušek a kol., 06/2005); - Územní plán m sta Karviná (Urbanistické st edisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch. J. Šimí ková, 09/1994); - zm ny . 1 - 7 ÚP m sta Karviná (Urbanistické st edisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimí ková - 1996, 1999, 2000, 2002, 2004, 2005, 2006); - Generel cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska (UDIMO spol.s.r.o., 05/1995); - ÚTP–dopravní problematika VI.b transevropského multimodálního dopravního koridoru v prostoru Moravy a Slezska (Ing. arch. J. Haluza, UDIMO Ostrava, 09/2000); - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI-Morava, spol. s .r. o., Dopravní projektování, spol. s .r. o., Ing.arch.J.Haluza, 06/2003); - Koncepce vyhodnocení dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení programového dokumentu z r.2004, UDI Morava s.r.o., 2007.
2
2. Digitální podklady - Podklady poskytnuté po izovatelem dle p edávacích protokol . 3. Další použité podklady - polohopisné a výškopisné zam ení ešeného území (2008); - ortofotomapa ešeného území (2008). A.1.2. Vymezení ešeného území ešené území se nachází v katastrálním území Staré M sto a náleží do administrativn správního území statutárního m sta Karviná. Území ur ené pro ešení v této studii má tvar v p dorysu písmene „L“ a pruhem zastav ného území kolem nám stí O. Foltýny o ší ce, p ibližn v p dorysu p vodní historické osady Staré M sto. Celková rozloha území ešeného v této studii je 10,4 ha.
A.2. Zhodnocení d íve vypracované ÚPD, ÚPP
Územní plán m sta Karviná, schválený v roce 1994, byl zpracován Urbanistickým st ediskem Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. J. Šimí kovou. Dosud bylo zpracováno a schváleno sedm zm n (r. 1996-2006). V sou asnosti se zahájila p íprava nového územního plánu m sta, do kterého budou promítnuty záv ry z projednaných studií. V prosinci 2007 byla zpracována a následn za átkem roku 2008 projednána Územní studie m stské ásti Staré M sto. P edkládaná územní studie navazuje na zásady stanovené v p edchozím územn plánovacím podkladu, které propracovává do v tší podorbnosti. P i návrhu územní koncepce v m. . Staré M sto nebyl zpracovatel vázán nutností respektovat ešení závazné z územního plánu m sta. Funk ní využití stávajících ploch nebylo oproti územnímu plánu v studii zásadním zp sobem m n no. Plochy bydlení jsou ponechány beze zm n. Zm na se navrhuje v ploše zahrádkové osady, která se doporu uje na zrušení. Systém dopravní obsluhy navržen v územním plánu z stává v zásad zachován. Zm na v obsluze území hromadnou dopravou vychází ze zám r územní studie, zpracované v tomto území v roce 2007 . Ve studii byla provedena aktualizace stávající vodovodní sít v souvislosti s podrobností m ítka grafické ásti. Dál byla provedena aktualizace návrh odkanalizování stávající zástavby dle DUR „Karviná-rozší ení kanalizace, Karviná - kanalizace Staré M sto“ zpracované Hydroprojektem v 10/2007. Bylo zakresleno stanovené záplavové území eky Olše dle opat ení MSK z r. 2007 a záplavové území vodního toku Karvinská Mlýnka, u kterého je v sou asnosti podán návrh na zm nu stanoveného záplavového území.
3
Zm ny navržené v územní studii oproti dosud platnému ÚP jsou promítnuty do výkresu B.1. Širší vztahy.
A.3. Stru né zhodnocení sou asného stavu v ešeném území Místní ást Staré M sto je na Karvinou napojeno ze sil. I/67 z ul. Bohumínské p es výrobní zónu Nová Pole a ze sil. I/59 po ul. Lešetínské. Od centra Karviné je vzdáleno severozápadním sm rem cca 2 km. Centrum sídla bylo vymezeno na obou stranách Starom stského potoka. Jeho páte í jsou dv soub žné komunikace, vymezující Nám stí Ondry Foltýna. Komunikace jsou zpevn né asfaltové, bez obrub a slouží automobilové, cyklistické i p ší doprav . Usek mezi hospodou a kaplí je v sou asnosti z bezpe nostních d vod chrán n rychlostními prahy. Plochy pro parkování nebyly vybudovány. V letním období slouží návšt vník m venkovní posezení, umíst né v ploše komunikace. Komunikace jsou v p evážné ástí centra lemovány zatravn ným pruhem širokým cca 1,0 1,5 m, na který navazuje oplocení pozemk zastav ných rodinnými domy. Území centra navazující t sn po obou stranách na Starom stský potok je v úseku od hospody po ul. Požárnickou volné, travnaté s ke ovitou a vyšší zelení. Centrem obce protéká Starom stského potok (Karvinská Mlýnka), který je zna n zne išt n divokými skládkami a pasoucí se dr beží. Oplocení hospody a 2 dom západn od n j zasahuje tém až k potoku. Prostor kolem potoka je neutešený, bezprízorný. Nadzemní vedení NN vytvá í v centru po obou stranách nám. Ondry Foltýna hustou a nep ehlédnutelnou sí , což snižuje estetickou hodnotu ve ejného prostoru obzvlášt kolem kaple, která je kulturní památkou a nejvýznamn jším objektem v zástavb . Venkovní vedení NN limituje možnost budoucí výsadby d evin. Z hlediska ob anské vybavenosti lze konstatovat, že nové plochy pro vybavenost nejsou ve Starém M st pot ebné, po et, druh a kapacita za ízení je dostate ná, a proto se v této studii ani nenavrhují. Nutno využít již vybudované objekty vybavenosti a op tovn provozovat objekty vybavenosti, v sou asnosti z r zných d vod nevyužívané. Nutno povýšit estetickou hodnotu ve ejného prostoru, doplnit p í né p ší vazby p es vodote a provést sadovnické úpravy všech ve ejných ploch a nezapomenout ani na nejmenší - d tským h išt m v blízkosti památníku. Zástavba je napojena na ve ejný vodovod m sta Karviné, zásobovaný z OOV a lokálního zdroje - prameništ Staré M sto. V území není dosud vybudována oddílná kanalizace, s její realizací se po ítá v nejbližším období. Z hlediska odtokových pom r je ešené území zasaženo záplavovým územím Karvinské Mlýnky a eky Olše. M stská ást Staré M sto je napájená z distribu ní sít 22 kV a z transforma ní stanice 110/22 kV Petrovice u Karviné, distribu ní sí nn v ešeném území je v dobrém mechanickém a elektrickém stavu. P i posuzování dopadu venkovního vedení na ve ejných prostor nutno konstatovat, že sí obzvlášt v blízkosti kaple p sobí negativn svou hustotou a nekoordinovaností.
4
St edotlaké plynovody vedou v ulici Ondry Foltýna a v navazujících místních komunikacích. Po ulici Ondry Foltýna prochází horkovodní p ípojka 2 x DN150 mm do pr myslové zóny Nová Pole. ešené území je sou ástí území Ostravsko – karvinského revíru, jediné t žené surovinové základny erného uhlí v R. Do území ešeného v této územní studii zasahuje t žba Dolu SA, lokalita Jan Karel. Ma území Starého M sta se nachází jak plochy výhradních ložisek, tak težené dobývací prostory. Celé území je sou ástí chrán ného ložiskového území s. ásti Hornoslezské pánve. Staré M sto (zdroj Surovinový informa ní portál) Ložiska výhradní plocha Identifika ní íslo 307060000 307062500
Sub registr B B
íslo ložiska 3070600 3070625
Název
T žba
I O
D l SA, lok.Jan Karel sou asná hlubinná 26863154 D l SA, lok.Jan Karel d ív jší hlubinná 26863154
Organizace OKD, a.s.Ostrava OKD, a.s.Ostrava
Surovina, nerost Uhlí erné Uhlí erné
Dobývací prostory t žené Identifika ní íslo Název I O Organizace Nerost Stav využití Surovina 20041 Karviná - Doly I 26863154 OKD, a.s.Ostrava erné uhlí t žené Uhlí erné Chrán ná ložisková území Identifika ní íslo Název Surovina 07040000 Karviná - Doly Zemní plyn 14400000 s. ást Hornoslezské pánve Uhlí erné, Zemní plyn
Vlivy poddolování v d sledku hornické innosti nejsou zásadního charakteru. Území je ovlivn no d lní inností v dobývacích prostorech DP Karviná - Doly I, lokality Jan Karel Dolu SA. Hlavní d lní dílo Název Úvodní v Novém poli
List ZM 1:50 000 1544
Hlavní surovina Uhlí erné
Druh díla Rok po ízení záznamu Šachta 2002
Katastrální území
Klí 10934
Zastav né území Starého M sta bude postižené poklesy zcela minimáln , pouze na západním okraji zastav ného území sídla Staré M sto s poklesy do max. 0,7 m. Jedná se o lokalitu v blízkosti Olše (ul. Myslivecká).
V ešeném území se nachází nemovitá kulturní památka kaple And l strážných (rejst . ís. ÚSKP 101865), na parc. . 242, k. ú. Staré M sto u Karviné. Vzhled kulturní památky výrazn poškozuje dodate n p istav na st íška - markýza nad trojramenným schodišt m.
5
A.4. Vyhodnocení stavu zelen a krajiny v ešeném území
ešené území zahrnuje historické centrum obce – nám stí Ondry Foltýna. Pom rn úzká plocha zelen s n kolika budovami je obklopena dv ma rovnob žnými komunikacemi, které jsou v okrajových ástech a tém uprost ed spojeny m stky, p echázející p es Starom stský potok, tvo ící vlastní osu plochy. Ve východní ásti území se nachází dva obytné domy obklopené zahradami a budova obecního hostince s zahradou hospodá ským zázemím. Tyto plochy nejsou p edm tem navrhovaného ešení, a koliv jejich sou asný stav vyžaduje rehabilitaci V centrální ásti se nachází kaple a pomník ob tem I. sv tové války. Zbytek plochy je vyjma autobusových ekáren na zastávkách bez zástavby, místy se nachází sloupy nadzemního vedení EN. Rovnob žné komunikace navazují bu p ímo na zahrady jednotlivých dom ojedin le v jižní ásti navazují na minimální travnaté plochy p ed jejich oplocením.
nebo
Terén je rovinatý s prohloubeným p íkopem koryta potoka, který se mírn svažuje sm rem k západu. Krom centrální travnaté plochy s výsadbou jsou sou ástí zelen nejbližšího okolí ešeného území zahrádky jednotlivých dom . P evažuje zde spíše užitkový charakter u starších rodinných dom , u nov jších staveb a p edzahrádek okrasný charakter ploch s rozmanitou výsadbou. Poz statkem p vodní zelen jsou n které soliterní d eviny, p evážn lípy u zahrádkové osady, bývalého obchodu a podél potoka – mohutné duby, lípy a vzrostlé jasany. V centrální ploše jsou to zahrady resp. poz statky sadu, podél potoka krom uvedených vzrostlých d evin náletové porosty bezu a neudržované skupiny lísek, vrby bílé, p estárlé skupiny rodu Prunus, švestky, jasany, olše, zanedbaná a nevhodnými o ezy deformovaná nov jší výsadba b íz, smrk a borovic. Ojedin le se nachází skupina kvetoucích ke – zlatice. Zanedbané plochy s ruderálním porostem se nacházejí mezi zahradami a korytem potoka v západní ásti území. Koryto potoka bylo pravd podobn v minulosti áste n upravováno , v sou asnosti tvo í p ímou linku s mírným zahloubením s travnatými b ehy. Koryto je zaneseno místn odpadky, pr tok vody je minimální, v n kterých ástech je koryto zcela zarostlé. Vodote vyžaduje krom zajišt ní optimálního pr toku vody celkovou revitalizaci s p írod blízkým zp sobem obnovy. Významnou plochou s hodnotnými vzrostlými stromy je areál za nyn jším azylovým domem, kde se nachází množství vzrostlých dlouhov kých d evin - p evážn lip, ojedin le je zde jírovec. Lípy byly v minulosti o ezávány, pozd ji bez o ezu docházelo ke zhoustnutí kosterních v tví a deformaci korun. Tlakové vidlice mohou zp sobit odlamování v tví, tam, kde k tomu došlo, je z ejmé, že lípy mohou mít v kmenech a kodominantních v tvích dutiny. Pokud by došlo k intenzivn jšímu využívání plochy pro sport i rekreaci , je nutné provést na základ odborného posouzení jednotlivých strom op t ošet ení, eventueln odstran ní havarijních d evin (nap . p estárlý topol v blízkosti budovy). P stební pé e o plochu zelen je omezena pouze na kosení travnatých ploch. Dochází k rozr stání p estárlých ke , z nichž mnohé jsou náletového p vodu, vysazené ovocné stromy – švestky, jsou poškozené, prosychají, odlamují se v tve a na kmenech se vyskytují již plodnice 6
d evokazných hub. Náletové d eviny (Prunus sp.) jsou pravd podobn v dob kv tu dosti atraktivní a je možno s n kolika po ítat v nové kompozici do doby , než vzrostou nové výsadby. V tšina jich však bude odstran na v souvislosti s nutným pro išt ním koryta potoka. V nové kompozici výsadeb se uvažuje se zachováním všech dlouhov kých vzrostlých d evin – dub, lípa, jasan a n kterých krátkov kých – vrba, líska, b ízy. Vzrostlé d eviny bude nutno v n kterých p ípadech odborn ošet it o ezem. Ponechané stromy, zejména jejich ko enový systém a kmeny, je nutno p i stavebních pracích maximáln šet it, neskladovat pod nimi stavební materiál , pohonné hmoty apod .a chránit bedn ním . Po ukon ení stavebních prací v jejich blízkosti bude vhodné podpo it jejich vitalitu p ihnojením (nap . Silvamix). Aktuální sortiment d evin ploch ve ejné zelen : jehli naté : Picea abies – smrk ztepilý Pinus silvestris – borovice lesní
Humulus lupulus – chmel Quercus robur- dub letní Parthenocissus quinquefolia – p ísavník p tilistý Prunus cerasifera – myrobalán Prunus domestica – švestka domácí Prunus mahaleb – mahalebka Salix alba- vrba bílá Salix sp.- vrba Sambucus nigra- bez erný Tilia cordata- lípa srd itá
listnaté: Aesculus hippocastanum – jírovec ko ský Alnus glutinosa – olše lepkavá Betula verrucosa – b íza bradavi natá Corylus avellana – líska obecná Forsythia sp.- zlatice Fraxinus exelsior – jasan ztepilý
A.5. Rozbor limit využití území V ešeném se nenachází žádný z prvk dopravní infrastruktury (železnice, silnice I.,II.,III. t ídy), pro které by byly platnou legislativou definována ochranná pásma, jenž bylo nutno respektovat. Základními a ur ujícími limity pro další územní rozvoj jsou limity vyplývající z platné legislativy : 1.1. dle zákona . 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis nutno respektovat : a. chrán ná ložisková území b. ložiska výhradních nerost c. dobývací prostory Dle dokumentace „Nové podmínky ochrany ložisek erného uhlí v chrán ném ložiskovém území eské ásti Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Ji ín, Vsetín, Opava a jižní ásti okresu Ostrava-m sto“ zpracované OKD, a.s. IMGE, o.z. v únoru r.1998 je ešené území p evážn v ploše B1, pouze v severní ásti zasahuje plocha B1. Plocha A je za azena v souladu SN 730039 do I. až II. skupiny staveniš , není tedy vhodná k zástavb
7
vyjma nezbytných liniových staveb, ú elových objekt a ojedin lých zm n staveb. Plocha B1 je za azena dle SN 730039 do III.skupiny staveniš , kde v souladu s §19 horního zákona je povolení veškerých staveb a za ízení, které nesouvisí s dobýváním s výjimkou rodinných dom a zm n staveb, možno vydat pouze se souhlasem MŽP R vydaným po projednání s OBÚ. 1.2. dle zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody v platném zn ní : - významné krajinné prvky 1. 3. dle zákona . 254/2001 Sb. (vodní zákon) v platném zn ní a zákona . 274/2001 Sb ve zn ní pozd jších p edpis : a) stanovené záplavové území eky Olše v etn dle opat ení MSK 129441/2006.
aktivní zóny v í ním km 14,8-25,65
b) stanovené záplavové území vodního toku Karvinská Mlýnka v etn aktivní zóny dle opat ení j. ŽPZ 1670/03 z 2.4.2003, kde je t eba ke všem stavbám, k t žb nerost nebo k terénním úpravám žádat o souhlas p íslušný vodoprávní ú ad dle platným právních p edpis 1. Mimo aktivní zónu m že v záplavovém území stanovit vodoprávní ú ad omezující podmínky. V aktivní zón záplavového území je t eba respektovat omezení a zákazy v souladu s §67 zákona .254/2001 Sb. V aktivní zón záplavových území se nesmí umís ovat, povolovat ani provád t stavby s výjimkou vodních d l, jimiž se upravuje vodní tok, p evád jí povod ové pr toky, provád jí opat ení na ochranu p ed povodn mi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové pom ry, staveb pro jímání vod, odvád ní odpadních vod a odvád ní srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V aktivní zón je dále zakázáno: t žit nerosty a zeminu zp sobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provád t terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod skladovat odplavitelný materiál, látky a p edm ty z izovat oplocení, živé ploty a jiné podobné p ekážky z izovat tábory, kempy a jiná do asná ubytovací za ízení V sou asnosti (11/2008) je podán návrh na zm nu stanoveného záplavového území vodního toku Karvinská Mlýnka ve správ M sta Karviné na OŽP m sta Karviná, hranice t chto nových limit jsou zakresleny v této studii jako návrh, dosud platné stanovené záplavové území je zakresleno jako stav. c) manipula ní pruh podél obou b ehových hran vodního toku dle §49 zákona .254/2001 Sb. (vodní zákon) , v ší ce 6 m u ostatních vodních tok (Karvinská Mlýnka), sloužící provozu a udržování vodních d l a za ízení a zárove pro výsadbu b ehové a doprovodné zelen d) ochranná pásma vodovodních ad a kanaliza ních stok 2 - 1,5 m u vodovodních ad a kanaliza ních stok do pr m ru 500 mm v etn 1
§17 zákona .254/2001 Sb.
2
zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n (zákon o vodovodech a kanalizacích)
8
n kterých zákon
- 2,5 m u vodovodních ad a kanaliza ních stok nad pr m r 500 mm 1.4.
dle zákona . 458/2000 Sb. v platném zn ní nutno respektovat následující limity : Ochranná pásma nadzemních vedení elektrické energie (souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ené kolmo na vedení, která iní od krajního vodi e vedení na ob jeho strany): U nap tí nad 1 kV a do 35 kV platí : - pro vodi e bez izolace - pro vodi e s izolací základní - pro záv sná kabelová vedení
7m 2m 1m
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u stožárových elektrických stanic a v žových stanic s venkovním p ívodem s p evodem nap tí z úrovn nad 1 kV a menším než 52 kV na úrove 7 m nízkého nap tí b) u kompaktních a zd ných elektrických stanic s p evodem nap tí z úrovn nad 1 kV a menší než 52 kV na úrove nízkého nap tí 2m Ochranná a bezpe nostní pásma plynovod
a) u nízkotlakých a st edotlakých plynovod a p ípojek , jimiž se rozvádí plyn v zastav ném území obce, 1 m na ob strany od p dorysu, b) u ostatních plynovod a p ípojek 4 m na ob strany od p dorysu, c) u technologických objekt 4 m na všechny strany od p dorysu. V ochranném pásmu i mimo n j je zakázáno provád t innosti , který by ve svých d sledcích mohly ohrozit plynárenské za ízení, jeho spolehlivost a bezpe nost provozu. ešeným územím neprochází vysokotlaké plynovody. Využití území není limitováno energetickým zákonem stanovenými ochrannými a bezpe nostními pásmy vztahujícími se k vtl. plynovod m. Ochranná pásma za ízení na rozvod tepelné energie ochranné pásmo ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m m eno kolmo k tomuto za ízení (trasa horkovodní p ípojky s potrubím 2 x DN150 mm do pr myslové zóny Nová Pole). 1.5.
dle zákona . 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích v platném zn ní nutno respektovat následující limity: -
trasy podzemních komunika ních vedení (dálkové optické kabely), s ochranným pásmem 1,5 m po stranách krajního vodi e.
9
Podmínky pro styk komunika ních vedení ve ejné komunika ní sít s okolím, ochranné pásma podzemního a nadzemního komunika ního vedení, rozsah omezení a podmínky innosti v ochranném pásmu komunika ních vedení stanoví Zákon . 127/2005 Sb. o elektronických komunikací v § 101 a § 102. Ochranné pásma rádiového za ízení a rádiového sm rového spoje stanoví Zákon . 127/2005 Sb. o elektronických komunikací v § 103.
A.6. Urbanistické a architektonické ešení Centrum Starého M sta si zachovalo p vodní ráz, v etn m ítka zástavby, která vychází z hmotového ešení p vodních staveb. Stejn tak je dosud itelný i p dorys nejstarší ásti sídla kolem potoku, protože zástavba nových rodinných dom se soust edila p evážn do ploch navazujících na p vodní jádrové území ze severu a jihu. V území se dochoval vyšší po et objekt p vodní architektury. Jedná se o domy na parcelách . 85, 82, 73, 70, 205, 207, 209, 213, 239, 243, 245, 264, 265, 276, 278, 285. U t chto staveb se doporu uje p i rekonstrukci dbát na zachování p vodní hmoty a p vodních materiál . Objekty z hlediska architektonického ztvárn ní (fasády, st echy) je vhodné ešit tradi n , tradi ními materiály, v etn krytiny ( ervené st echy - tašky) a zachovat tak v maximální možné mí e místní specifika. Architektonicky nejvýznamn jším objektem je kaple And l strážc , u které je pot eba odstranit nevzhlednou st íšku a v její blízkosti vysadit nižší zele . Mezi architektonicky h e zvládnuté objekty se v zástavb centra adí obzvlášt bývalá prodejna potravin, kterou bude pot eba p e ešit a estetizovat. Obecn lze íct, že v ventru Starého M sta je relativn dostetek zelených ploch, avšak jejich estetická a krajiná ská hodnota je nízká. V p edkládané územní studii je zám r návrhem území kultivovat a celkov jej povznést. V první ad bude nutno odstranit nejvýznamn jší negativa, za které se považuje stav vodote e, nekultivovanost ploch ve ejné zelen , sple venkovních vedení a sloup obzvlášt v území kolem kaple a hospody, architektonicky nevhodné ešení p íst ešku nad vstupem do kaple, který hodnotnou architekturu výrazn poškozuje, absence parkoviš , komplikované a místy i nebezpe né p í né p ší vazby, zahrádková osada se zahradními domky na velmi nízké architektonické úrovni, málo využité areály jako nap . PZKO. Jedním z prvních krok by m la být revitalizace Starom stského potoka (pro išt ní koryta, odstran ní starého oplocení), kabelizace ve ejného osv tlení a vedení NN jižní strany Nám stí O. Foltýna v etapizaci, p i emž d raz je kladen v první etap na kabelizaci v prostoru kolem kaple. Dále se navrhuje dopravní zklidn ní ásti u hospody a kaple a sadovnické úpravy v celém rozsahu ešeného území (viz. kapitola A.7.). V parku u azylového domu se navrhuje vybudovat h išt (2 tenisové kurty a víceú elové h išt ). Stávající komunikace jižn od potoka by m la mít po rekonstrukci charakter obytné ulice s parkovišt m p ímo proti vstupu do hospody. Plochu p ed hospodou se navrhuje p edláždit zámkovou dlažbou, posezení od vozovky odd lit živým plotem.
10
Prost edí centra v této ásti sídla by prosp lo odstran ní nevzhledných oplocení, nebo minimáln jejich zahalení popínavou zelení. Týká se to také oplocení areálu hospody, které je zcela nevhodné. Kultivace prost edí se navrhuje také u pomníka padlým v 1. sv tové válce. V plochách na n j navazujících se navrhuje vytvo it posezení s d tským h išt m. Tento malý par ík je vhodné propojit se severní stranou nám stí Ondry Foltýna novou bezpe n jší lávkou. Lávky v ešeném území by m ly být dopln ny d ev ným oplocením, vhodným do daného prost edí. Za nejvýznamn jší zásahy na druhé – severní stran Nám stí O. Foltýna nutno považovat zrušení zahrádkové osady a zahrnutí této plochy do ploch bydlení tak, aby v této lokalit vznikla zástavba nových rodinných dom . Nezbytná bude p eparcelace pozemk . D ležité bude také kultivovat areál PZKO, který je sterilnou, jednolit vysfaltovanou plochou, bez zelen . Detailný popis konkrétních úprav v rámci ešeného území je sou ástí kapitoly A.8 Návrh sadovnických a krajiná ských úprav.
A.7. Výtvarný detail, mobiliá Na dokreslení vytvá eného prostoru a jeho dalším využívání se velkou m rou podílí mobiliá a drobná architektura. Tyto prvky interiéru sídla by svým ztvárn ním m ly mít vazbu na celek a jejich výtvarná hodnota by m la dát prost edí ur itý ráz. Mobiliá v centru Starého M sta se doporu uje volit jako moderní, na vyšší estetické úrovni, tvarov istý a jednoduchý, po stránce materiálové - kvalitní. V sou asnosti je na trhu široká nabídka r zných firem, jejichž mobiliá by odpovídal stanoveným požadavk m a bylo by jej možno uplatnit v této ásti m sta. P i výb ru mobiliá e a svítidel se doporu uje dodržet jednotnost v materiálech, barv a designu. Za vhodné je považováno umíst ní mobiliá e neutráln p sobících prvk , jednoduchých, istých tvar . Vhodné p íklady jednotlivých prvk mobiliá e jsou obsaženy v p íloze v záv ru za stranou . 31. Mobiliá doporu ený pro ve ejný prostor u pomníku padlým v 1. sv tové válce, resp. u obecního hostince:
lavi ky
parková svítidla skluzavka, pískovišt , proléza ka s žeb íky, houpa ka
odpadkové koše p íp. stojany pro kola
Z hlediska povrchové úpravy se u komunikací navrhují živi ní povrchy, v jižní ásti Nám stí O. Foltýna lze zvažovat I celoplošné vydlážd ní komunikace zámkovou dlažbou nebo žulovými kostkami, minimáln zpomalovací prahy by m ly být provedené ze žulových kostek 12x12 cm. Plocha a p ší trasy v par íku u pomníku, stejn tak u h iš u azylového domu se navrhují z minerálního betonu (v mlatové úprav ), d tské h išt s pískem, resp. k rou. Budování, provoz, kontrola a údržba d tských h iš musí být v souladu s evropskými normami EN 1176-1177. Pro povrchy h iš u azylového domu se doporu uje použít :
11
- venkovní h išt pro mí ové hry– povrch asfaltový, nejlépe s barevn odlišenými hracími plochami, p íp. povrch um lý (nap . Conipur apod.) - tenisové kurty – povrch antuka.
V ešeném území se na severní stran Nám stí O. Foltýna nachází zastávky ve ejné dopravy. Vzhled stávajících je zcela nevhodný, po rekonstrukci komunkace se navrhuje je vym nit za p íst ešky obdobn tvarov jednoduché jako ostatní prvky mobiliá e. Vzhledem k riziku záplav nutno zde umístit p íst ešky bez bo ných plných st n tak, aby se p íst ešek nestal p ekážkou p i rozlivu potoka.
A.8. Návrh sadovnických a krajiná ských úprav Návrh nové kompozice výsadeb je limitován pom rn úzkým prostorem pro výsadbu v blízkosti komunikací s intenzívním provozem, situováním nadzemních sítí s ochrannými pásmy , specifickými podmínkami území v pr myslové krajin a p edpokládanými možnostmi p stební pé e. Cílem nových dosadeb zelených ploch by m lo být zatraktivn ní centrální ásti obce , kde se p edpokládá krom intenzivního provozu i v tší možnost setkávání ob an v klidových zónách a mén komplikovaný p echod k cílovým míst m, kterými jsou obecní hostinec, kaple a výhledov i plocha u pomníku Posezení vhodn rozmíst né v celé ploše území umožní starším ob an m pobyt na tzv. návsi , resp. tolik chyb jící vzájemnou sousedskou komunikaci. Struktura území v blízkosti vodote e s nadzemní trasou sítí limituje rozmíst ní i vlastní sortiment d evin. Optimální výsadba domácích d evin, která by byla nejvhodn jší z hlediska stanovištních pom r , krajiná ského hlediska a zachování tradi ního výrazu centra obce je omezena . Nejvhodn jší druhy d evin – tedy duby a lípy, jsou dlouhov ké d eviny s pom rn pomalým r stem. Nové dosadby se proto zam í na rychleji rostoucí d eviny s výrazným efektem kvetení, p ípadn zajímavým zbarvením list b hem vegeta ního období. Úzký prostor neumož uje výsadbu d evin s mohutnými korunami, ty stávající nesmí být poškozovány o ezem. Zvláš v blízkosti komunikací a sítí by v relativn krátké dob docházelo k o ez m a zbyte ným deformacím korun. D eviny s v tší korunou jsou tedy použity ojedin le na voln jších plochách./ Platanus / P i výsadb je pak nutno jejich další vývoj zohlednit a výsadbu provést blíže vodote e. Kompozice nových výsadeb spo ívá ve výsadb kvetoucích i listov barevn zajímavých d evin alejových výp stk , jejichž úrove ve výši koruny cca 19O cm umožní bezproblémový podchod a podjezd údržbovou technikou . Aleje v okrajových ástech travnatých ploch budou dopln ny kompaktními ke ovými skupinami složenými op t z kvetoucích druh s p evážn jarním efektem kvetení a áste n zajímavým podzimním vybarvením list i plod . V blízkosti vodote e budou vysazeny nižší druhy vrb, svahy budou dopln ny výsadbou trvalek i bylinami vodních spole enstev. Intenzívní dosadby promyšlené v detailu jsou situovány v blízkosti odpo ívadla u památníku , zde bude nutno zpracovat realizátorem detailní provád cí výkres dosadeb. Je nezbytné respektovat ko enový systém a jeho náb hy dvou ponechaných lip. Zvláš efektní bude použití trvalkových záhon a kapradin, které navzájem propojí jednotlivé ke ové skupiny. Zpevn ní
12
odpo ívadla bude vhodné realizovat bu z mlatu anebo vysypáním z drobných valounk - ka írku, p ípadn drobnou žulovou kostkou. Zpevn ní lomovým kamenem je rovn ž vhodné- avšak pravd podobn finan n náro n jší, Zámková dlažba by byla velmi neestetická a tuctová. Vybavení mobiliá em- lavi kami a odpadkovými koši bude vycházet z pot eb a zvyklostí obyvatel, je možné doporu it pohodlné lavi ky s op radly a v tším zastoupením d ev ných prvk / i možností oprav / , betonové lavi ky jsou nevhodné a neestetické.
Návrh kompozice nových dosadeb ve sm ru západ – východ.: Západní ást území bude dopln na na okraji soliterní p evislou vrbou / smute ní /, která se pr b žn bude dosazovat podél potoka v místech, kde by její v budoucnu mohutn jší koruna nep ekážela provozu ani nadzemním sítím. Vrba velmi dob e snáší o e, proto nebude problémem ji pat i n tvarovat. Koruna a výrazný jarní efekt rašení bude i dobrým orienta ním prvkem.na okrajích travnatých ploch budou vysazeny skupiny kvetoucích ke , které zpest í plochy zelen p edevším v jarním období / še ík, tavolník,zlatice, pustoryl,r že /. Výsadby mohou být v hustším sponu ,p edpokládá se pozd jší probírka a v dostate né vzdálenosti od komunikace, aby se zabránilo poškození p i odstra ování sn hu a zajistila se dobrá dopravní viditelnost. Komunikace sm rem k obecnímu hostinci nedovoluje výsadbu strom ani ke , zde je vhodné doplnit pouze popínavé d eviny na druhov velmi r znorodé oplocení jednotlivých zahrad, které by se tímto výrazov sjednotily. Navrženy jsou popínavé d eviny – rdesno baldšuánské a p ísavník p ticípý, které jsou ve velmi krátké dob schopny vytvo it kompaktní porost. Podél vodote e bude nutno v p ípravné fázi odstranit všechny ruderální porosty / kop ivy, chmel,bez erný. Na vy išt né plochy bude navazovat výsadba p evislé vrby, barevn olist né svídy krvavé a skupiny ervenolistých lísek . Výsadbu bude dopl ovat podrost b e anu / 8 ks/m2 a op t p ísavníku a rdesna. Optimální by byla ovšem rekonstrukce oplocení, nejlépe nap . d ev ným pla kovým plotem. Plocha p ed obecním hostincem bude obnovena rozší eným zpevn ním asfaltových ploch a novým parkovišt m. Mezi parkovišt m a zahradou bude vysazena kompaktní skupina t ezalky /4 ks/m2/ a skupina okrasných ervenolistých myrobalán . Výsadba bude provedena tak, aby respektovala ochranné pásmo nadzemního vedení. Husté trasování nadzemních sítí znehodnocuje pohled na centrum obce a je velmi omezujícím faktorem dalších výsadeb. Mezi zahradou Obecního hostince a potokem s komunikací se nacházejí vzrostlé stromy, zejména vzrostlý dub letní, který je skute nou dominantou obce a nem l by být poškozován zbyte ným o ezem. V jeho okolí je nutno odstra ovat náletové d eviny a krom údržby kosením postupn umož ovat rozr stání pokryvného b e anu. Okolí kapli ky bude po oprav komunikace dopln no dosadbou p dopokryvných d evin – skalník,b e an,brslen / cca 8 ks/m2 / a kvetoucími ke i – hortensií a kalinou. P i výsadb je nutno respektovat p ístupy ke kapli a výsadbu situovat spíše blíže ke stavb , na okrajích plochy ponechat udržované pruhy trávníku. V okolí pomníku bude nutno ponechat pouze dv stávající lípy, u kterých by m l být proveden odborný o ez. Vybudováním odpo ívadla u pomníku dojde k vytvo ení klidové plochy pro posezení , na které m že navázat malé d tské h išt . Vhodné zpevn ní odpo inkové plochy bylo již uvedeno, d tské h išt je možné umístit bu v tráv , anebo v pískové ploše. Herní prvky budou
13
pravd podobn jen pro nejmenší d ti, nejlépe d ev né barevn nep íliš výrazné. P ístup ke kapli a k Obecnímu hostinci bude p es potok jednoduchým d ev ným m stkem s oboustrannou op rnou konstrukcí . Odpo ívadlo bude dopln no vhodným typem lavi ek –nejlépe d ev nými s op radlem a odpadkovým košem, lavi ky budou umíst ny rovn ž pod lípou naproti kapli. Odstran ním p estárlých skupin ovocných strom dojde k prosv tlení plochy, kde bude dopln na nová výsadba , složená ze strom , p dopokryvných d evin, ke ových skupin stálezelených d evin, kvetoucích, trvalek a kapradin. V blízkosti potoka budou zachovány perspektivní d eviny. Na odpo ívadlo sm rem ze st ední ásti bude navazovat alej kvetoucích d evin –hrušní, u m stku bude vysazena sakura. Mezi odpo ívadlem a potokem dv magnólie. Odpo ívadlo bude od cesty vedoucí ke kapli odd leno skupinou kvetoucích ke – poléhavé r že, trojpuk,pustoryl, u magnolií vysazen ibišek,poléhavé r že,skupina rododendron , ve stínu lip op r rododendrony, bobkovišn , kompaktní porost t ezalky. U d ev ného plotu skupina lísek, tisu, které budou dopln ny podrostem b e anu,, kapradin a trvalek tak, aby v relativn krátké dob vznikl kompaktn zapojený porost bez nárok na údržbu trávníku. Nejbližší okolí pomníku bude dopln no podsadbou poléhavého tisu, kapradinami a trvalkami. B eh potoka bude osazen kapradinami a trvalkami, ú elná bude rozsáhlá výsadba b e anu. Travnatá plocha u cesty naproti odpo ívadlu u jedné z nejstarších budov obci bude dopln na skupinou ke ových r ží 5 ks/m2. P edprostor u novostavby s vysokou zdí bude dopln n skupinovou výsadbou tavolníku a ervenolistých lísek, za chodníkem pak skupinou r znobarevných kultivar budlejí – letního še íku, javor babyka a muchovník. U ploch, kde je to možné , bude vhodná hust jší výsadba , avšak s respektováním kone né velikosti jednotlivých druh – nap . u lísek je t eba po ítat s jejich budoucí mohutností a výsadbu provád t cca 2 m od sebe. U potoka bud vysazena skupina svídy a nižšího druhu vrby , zlatice , podél obou stran komunikace pak alejové d eviny – okrasné hrušn a p es potok ervenolisté javory, u potoka op t skupina –javor babyka,svída, ervenolistá líska. V blízkosti m stku soliterní p evislá vrba, stejn jako na opa né stran , na rozích pak v tší ke ové skupiny - pustoryl,še ík,vajgélie, svída, zlatice, tavolník, r že a dále soliterní magnólie v ose m stku. Za m stkem v blízkosti potoka skupina nízké vrby a tavolníku, lísky a trvalek. P ed skupinou lip zahrádkové osady bude vysazen platan, který v budoucnu nahradí stávající d eviny v etn vícekmenné vrby, za ním podél cesty ervenolisté javory a ervenokv tý jírovec.U starší zástavby jižn od potoka alej složená z je áb a erven kvetoucích hloh . U komunikace v blízkosti PZKO je navrženo parkovišt a s ním dosadby nižších ke – t ezalka a tavolník japonský, podél parkovišt pak alej javor s kulovitou korunou, na okrajích parkovišt sakury. U potoka další ke ové skupiny – javor ginnala, tavolník, zlatice,trojpuk a n kolik solitér okrasné jablon a st echy.V blízkosti m stku a nové trasy chodníku k zastávce autobusu skupiny vajgélie a kaliny, na volné ploše ke ové skupiny pustorylu a hlohu. U autobusové zastávky bude vysazen za skupinou nízké vrby javor mlé a ervenolistý. Jižn od potoka po odstran ní novodob jší nevhodné výsadby smrku soliterní vrba p evislá se skupinou ke – buddleja,še ík,zlatice,trojpuk.Ponechány budou perspektivní b ízy a k potoku výsadba okrasných jabloní , st echy u potoka skupina trvalek, na konci u mostu op t p evislá vrba , za potokem
14
ervenolistý javor a javor babyka. V blízkosti k ižovatky ke ová skupina – pustoryl, tavolník a vajgélie.Za k ižovatkou výsadba okrasných višní a skupina ke – r že a zlatice. V blízkosti bývalého obchodu bude u nového parkovišt vysazena ke ová skupina – tavolník,pustoryl,zlatice, trojpuk, nižší podrost tavolníku japonského s ervenolistým myrobalánem. Nevzhledná budova by m la být p estav na anebo popnuta p ísavníkem trojcípým, který nevyžaduje oporu. Západní strana dopln na podsadbou t ezalky od stávajícími b ízami a na svahu v tší skupina tavolníku. Novým dosadbám musí p edcházet pro išt ní potoka, prohloubení koryta a zajišt ní dostate ného pr toku vody b hem celého roku.K p írod blízké úprav pat í i místní rozší ení toku tak, aby potok nem l vzhled kanálu, umíst ní kamen a zpevn ní b eh ha ováním s možností zajišt ní prostoru pro živo ichy.Podél potoka bude vhodné dopl ovat vhodné bylinné spole enstvo. Návrh sortimentu výsadeb: jehli naté:
Buddleia alternifolia – budleja st ídavolistá Cornus alba ´Sibirica´- svída krvavá Corylus avellana – líska obecná Corylus maxima ´Purpurea´- líska obrovská Crataegus laevis – hloh obecný Crataegus laevigata ´Paul Scarlet´ Deutzia gracilis- trojpuk n žný Deutzia rosea –trojpuk r žový Forsythia intermedia – zlatice prost ední Hibiscus syriacus – ibišek syrský Hydrangea macrophylla – hortenzie velkokv tá Hypericum ´Hidcote´- t ezalka kalíškatá Magnolia soulangeana – šácholan Soulange v Malus baccata – jablo bobulovitá Philadelphus x lemoinei ´Erectus´- pustoryl Lemoine v Philadelphie x lemoine Platanus x acerifolia – platan javorolistý Prunus cerasifera ´Nigra´- myrobalán Prunus serrulata ´Kanzan´- sakura Prunus padus – st emcha obecná Prunus sargentii – slíva Sargentova Prus calleryana ´Beech Hill´- hruše Calleryova Rosa rugosa – r že svraskalá Rosa ´Sommerwind´- r že poléhavá Salix alba ´Tristis´- vrba bílá p evislá Salix rosmarinifolia – vrba rozmarýnolistá Sorbus aucuparia – je áb pta í Spirea aguta – tavolník význa ný Spirea vanhoutteii – tavolník van Houtte v Spirea japonica ´Little Princess´-tavolník japonský Syringa vulgaris – še ík obecný Viburnum carlesii – kalina Carlesiova Viburnum opulus ´Roseum ´- kalina obecná
Taxus baccata – tis ervený Taxus baccata ´Repandens´ stálezelené: Buxus sempervirens – zimostráz vždyzelený Prunus laurocerasus – bobkoviše Rododendron sp. – rododendron kultivary / nap . ´Catawbiense Boursault ´,´Cunningham White´, Smirnovii- hybrid Antonín Dvo ák apod. / poléhavé a popínavé d eviny: Cotoneaster dammeri ´Radicans´ - skalník Dammer v Euonymus fortunei ´Radicans´- brslen Fortune v Hedera helix – b e an Parthenocissus quinquefolia – p ísavník p ticípý Parthenocissus tricuspidata – p ísavník trojcípý Polygonum aubertii – rdesno Aubertovo Vinca minor – barvínek menší listnaté: Acer campestre- javor babyka Acer ginnala – javor ginnala Acer platanoides – javor mlé Acer platanoides ´Faasens´Black´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Schwedleri´ Aesculus carnea ´Briotii´- jírovec ervený Amelanchier laevis – muchovník hladký
15
Weigela hybrida – vajgélie kv tnatá
Bergenia cordifolia – bergenie srd itolistá Delphinium cultorum – stra ka zahradní Doronicum orientale – kamzi ník východní Filipendula palmata – tužebník dlanitý Geranium endresii – kakost Geranium pretense Geum coccineum - kuklík Hosta fortunei – bohyška Fortuneova Hosta sieboldiana –bohyška Sieboldova Iberis sempervirens – št ni ník vždyživý Ligularia x nessek – popelivka Hesseho Lupinus x hybrida – lupina zahradní Lysimachia punctata – vrbina te kovaná Pachysandra terminalis – pachysandra vrcholová Phlox paniculata – plam nka latnatá Rudbeckia fulgida – t apatka lesklá Tradescantia x andersoniana – podenka Andersenova Trolius x cultorum – upolín zahradní Veronica longifolia – rozrazil Waldsteinia geoides – mochni ka kuklíkovitá
kapradiny : Athyrium – papratka Adianthum – netík Blechnum - žebrovnice Matteucia struthiopteris – pérovník pštrosí Polystichum setiferum – kapradinka bodlinatá Dryopteris dilatata – kapra trávy: Carex pendula – ost ice p evislá Carex grayi Glyceria – zblochan Luzula sylvatica – bika trvalky : Alchemilla mollis – kontryhel m kký Aruncus dioicus – udatna lesní Astilbe x arendsii – echrava Arendsova
Návrh nové výsadby vychází ze stanovištních podmínek, avšak krom domácích d evin a jejich kultivar zahrnuje cizí d eviny, v tšinou výrazn kvetoucí ke e, které jsou již dnes v sídlech zdomácn lé. Cílem výsadeb by m lo být zatraktivn ní centra obce, což umož ují p edevším kvetoucí a jinak barevn zajímavé d eviny. Rovn ž jsou zde použity d eviny, které jsou výskytem plod na podzim užite né pro ptactvo. Mén se zde uplat ují jehli nany, pro které krom tisu nejsou vhodné podmínky. Nedoporu uje se výsadba exotických kultivar jehli natých d evin, zejména thují a cyp išk , které jsou zde naprosto nevhodné. Vlastní realizaci doporu ujeme provád t po etapách a v prvních letech po výsadb zajistit odbornou pé i ,v suchých letech p edevším zálivku. K usnadn ní pé e je vhodné vysadit ke ové skupiny v hustším sponu a opat it mul em, po zapojení provést probírku na kone nou vzdálenost. Intenzivn jší pé i bude vyžadovat okolí pomníku s trvalkovými záhony a kapradinami. Etapizace regenerace ploch zelen : Nejd íve je nutno provést probírky, odstranit rozr stající se nálety, pa ezy, provést ošet ení d evin. Pa ezy by m ly být odfrézovány do hl. minimáln 0,4 m, p itom by m ly být zasypány nejr zn jší prohlubn a díry (z ejm po kácení apod.) alespo tak, aby se terén dal udržovat, v n kterých p ípadech bude osázen p dopokryvnými d evinami a trvalkami. Zásyp musí být proveden kvalitní zeminou. Nadm rn p isypány ale nesmí být ko enové zóny ponechaných strom !! Poté by m ly následovat stavební úpravy (obrubníky, zpevn né plochy, rozvody sítí apod.), soub žn je možno provád t díl í výsadby v t ch ástech areálu, kde již nedojde ke kolizi se stavebními pracemi. Nakonec budou provedeny dosadby a založení travnatých ploch.
16
P i realizaci je nutno po ítat s tím, že požadované kvalit upravené plochy bude nutné p izp sobit i kvalitu údržby. Bez ní by jakékoliv provedené práce nem ly smysl. P edpokládá to nejen pravidelné kosení trávníkových ploch, ale i další pé i o zele . Samoz ejmostí by dnes již m lo být p i zajiš ování údržby odplevelení okolo strom , zálivka a v prvních letech i p ihnojení. Dalším opat ením, ne již tak zcela samoz ejmým, je další odborná pé e spo ívající v kontrole vývoje koruny strom , její výchovný a zdravotní ez. To má n kolik etap - pé e po výsadb , do 5 let po výsadb , do 20 let po výsadb a dále. U ke ových skupin je vedle p ihnojování nutno provád t pravidelné zmlazování atd. Minimáln 2x ro n je nutno provád t ez živých plot . Také trávníkové plochy vyžadují pravidelné p ihnojování, podzimní shrabání listí, jarní vyhrabání trávníku, ob asné provzdušn ní apod. P i realizaci sadových úprav je nutno dodržovat p íslušné platné normy – SN 83 9011, 83 9021, 83 9031, 83 9051. Realizaci musí provést odborná firma. Orienta ní trasy stávajících podzemních inženýrských sítí jsou uvedeny v situaci stavebních úprav. P ed zahájením prací bude nutno vytý it jejich skute né trasy. Rozvržení výsadeb je z ejmé z grafické p ílohy. Pro výsadbu je nutno použít kvalitní školka ské výp stky ( SN 46 4902 Výp stky okrasných d evin). Na kvalit použitých výp stk závisí jejich schopnost dalšího zdárného vývoje. Na velikosti závisí i doporu ený spon pro výsadbu. Velikostní kategorie navržené pro výsadbu strom – vysokokmen, obvod kmene v rozmezí 12 -18 cm, ke ový tvar stromu výška 175-200 cm. Výsadba strom bude provedena do jamek s 50 % vým nou p dy. Jamky je t eba hloubit v ší ce, která odpovídá 1,5 násobku pr m ru zemního balu, hloubka v závislosti na velikosti zemního balu minimáln 0,5 - 0,8 m. Stromy budou ukotveny 3 k ly, p ihnojeny tabletovým hnojivem v množství 8 ks tablet/1 strom (nap . typ Silvamix), kmen alejových strom bude na ochranu kmene proti výparu obalen jutovou tkaninou nebo rákosovou rohoží. Výsadba strom je možná pouze ve vhodném vegeta ním období, tj. íjen - duben. P ed zahájením výsadby ke a trvalek je nutno provést d kladné chemické odplevelení celé plochy ur ené pro výsadbu. Výsadba kontejnerovaných ke bude provedena do jamek o objemu 0,02 – 0,05 m3 s vým nou p dy na 50%. Pro v esovištní d eviny je nutno p ipravit záhon s rašelinou v tl. cca 25-30 cm. Pro výsadbu trvalek bude záhon vylepšen p idáním kompostu v tl. 5 cm. P i výsadb budou ke e a trvalky krom v esovištních p ihnojeny tabletovým hnojivem v množství 2 ks tablet/1 ke (nap . typ Silvamix), rssp. 1 ks / 1 trvalku. Plochy záhon budou zamul ovány drcenou k rou v tlouš ce cca 10 cm. Tím se do doby zapojení usnadní následující údržba a omezí pror stání vytrvalých plevel . Výsadbu kontejnerovaných ke a trvalek je možno provést i mimo hlavní vegeta ní období. Po výsadb bude provedena zálivka v množství 100 l/1 strom, resp. 20 l/1 m2. Poškozené trávníkové plochy budou nov založeny. V prvé ad bude provedeno chemické odplevelení. V prostoru ko enové zóny strom je nutno provád t práce velmi opatrn a nenarušit povrchové ko eny strom , pouze mírn doplnit svrchní vrstvu! Ostatní plochy je t eba p ed výsevem d kladn zkyp it. Odpady, kameny o pr m ru v tším než 5 cm a ásti rostlin, které se obtížn rozkládají, je nutno odstranit. Jemné urovnání je t eba provést do požadované roviny, která se nemá na m eném úseku dlouhém 4 m odchylovat v p ípad parkového trávníku o více než 3 cm. Napojení na obrubníky, kryty ploch apod. mají být plynulá a smí se odchylovat nejvýše o 2 cm sm rem dol . Vegeta ní vrstva bude vylepšena kvalitním kompostem v tl. 2-3 cm, provedeno bude p ihnojení minerálním hnojivem v množství 30 g/m2, osetí parkovou sm sí v množství 30 g/m2 a uválení. Výsev se m že provád t pouze na dob e ulehlých nebo utužených plochách.
17
Nejvhodn jší období pro založení trávníku je zpravidla kv ten až za átek zá í (trávník musí být do za átku zimy alespo 1x pokosen). Tak jak bylo zmín no již výše, nebudou všude vhodné podmínky pro založení trávníku. V jarním období, kdy bude nejlépe z ejmý p irozený jarní efekt podrost , bude nutné vytý it oblasti s jejich nejv tším výskytem a tyto skupiny vyzna it, aby nedošlo k jejich likvidaci p i následných pracích. Na tyto plochy pak naváže místn výsadba trvalek a p dopokryvných d evin v menších skupinách, které se postupn rozrostou a vytvo í zajímavou náhradu trávníkových ploch. Dokon ovací pé e Sou ástí realizace je dle SN DIN 83 9021 a 839031 i dokon ovací pé e, kterou realiza ní firma zajiš uje až do stavu zp sobilého k p ejímce. U výsadeb d evin lze úsp šné ujmutí rozpoznat od poslední t etiny m síce ervna podle r stu letorost , u trávníku je zp sobilosti k p ejímce dosaženo, když v pokoseném stavu dosahuje pokryvnost p dy asi ze 75% rostlinami osevní sm si. Poslední se smí být provedena nejpozd ji jeden týden p ed p ejímkou. Po p ejímce je nezbytné provád t pravidelnou rozvojovou a udržovací pé i o vegeta ní plochy, aby bylo zajišt no dosažení a udržení jejich funk ního stavu.
A.9. Doprava A.9.1. Širší dopravní vazby ešené území se nachází mimo nad azené silni ní tahy – sil. I/67 a I/59. Na sil. I/59 – ul. Ostravskou je území napojeno místní komunikací ul. Lešetínská, na sil I/67 n kolika místními komunikacemi s pr jezdem p es pr myslovou zónu. Tyto místní komunikace lze charakterizovat jako obslužné komunikace funk ní skupiny C tvo ící dopravní páte území, na n ž navazují p ístupové obslužné komunikace a komunikace s režimem obytných ulic funk ní t ídy D. Dopravní intenzity v území nebyly nikdy zjiš ovány, odhadované zatížení je do 500 - 1000 voz/24 hod. V ešeném se nenachází žádný z prvk dopravní infrastruktury (železnice, silnice I.,II.,III. t ídy), pro které by byly platnou legislativou definována ochranná pásma, jenž bylo nutno respektovat. 9. 2. Vyhodnocení stávajícího stavu z hlediska dopravní infrastruktury ešeného území Automobilová doprava Komunika ní kostru území tvo í k iž obslužných komunikací ul.Požárnické, Myslivecké a nám.Ondry Foltýna. Na tyto dv komunikace navazuje „t men“ vedlejší komunikace, která zajiš uje dopravní obsluhu území jižn ul.nám.Ondry Foltýna. Podél ul. Ondry Foltýna severn vodote e je v díl ích úsecích vybudován jednostranný chodník. Autobusové zastávky na této komunikaci nespl ují normové požadavky na umíst ní a nemají zajišt ný pot ebný kvalitativní standard. P ší a cyklistická doprava P ší vazby jsou v ešeném území zajišt ny díl ími úseky chodník podél místních komunikací, jejichž technický stav je neuspokojivý. P ší jsou mnohdy nuceni využít pro ch zi i vozovku. Pro vazby p es vodote jim slouží mosty a lávka.
18
ešeným územím prochází cyklistická trasa tzv. Permoníkova, propojující Rychvald a Orlovou do oblasti Karviná Rybníky. ešeným územím je vedena po stávající komunikaci Foltýnovo náb eží. Vedení trasy z stává beze zm ny. Alternativn lze zvážit její vedení po jižním úseku Foltýnova náb eží kolem kapli ky.
Statická doprava Ve stávající dob je v ešeném území nenachází regulérní parkovací stání, pro odstavování slouží travnaté i nezpevn né plochy. Ve ejná doprava Dopravní obsluha je v území zajiš ována autobusovou linkou MHD, která má na ul. Ondry Foltýna dv zastávky se zastávkovými stáními v jízdních pruzích - na vozovce. 9. 3. Návrh dopravní infrastruktury Automobilová doprava V ešeném území je navržena rekonstrukce ul.Ondry Foltýna s p edpokládanou homogenizací ší kového uspo ádání na jednotnou ší ku vozovky 5,5m, obnovou silni ních obrub a rekonstrukcí odvodn ní, s návaznou opravou povrchu vozovky odfrézováním a položení nového živi ného koberce. Na soub žné komunikaci jižn ul.Ondry Foltýna je p edpokládáno dopln ní silni ních obrub, rekonstrukce odvodn ní a oprava povrchu vozovky odfrézováním a položení nového koberce. Tuto komunikaci je p edpokládáno dopravn koncipovat vyzna it jako obytnou ulici. Vjezd do takto vymezeného území je navrhován p es rychlostní prahy provedené stavební úpravou, nap . ze zámkové dlažby s nájezdovými klíny z dlažebních kostek (m n vhodnou formou je použití montovaných prah s reflexními prvky, s p í ným rozm rem pro rychlost jízdy 20 km/hod). Na úpravu obytné ulice navazuje rekonstrukce vjezd (nap .ze zámkové dlažby) k jednotlivým nemovitostem. 19
P ší a cyklistická doprava V rámci rekonstrukce ul.Ondry Foltýna je navrženo dobudování a rekonstrukce soub žného chodníku v celé délce komunikace s minimální ší kou 1,5m, resp 1,75m v p ípad vedení podél stávajícího i p eloženého oplocení (150 cm = dva chodecké pruhy + 0,25 cm odstup p ší trasu od podélné p ekážky – plotu). Sou ástí úprav pro p ší je vybudování p ších ploch v travnatém pásu mezi jižní a severní v tví ul.Ondry Foltýna v , rekonstrukce a dobudování dvou lávek. Bude se jednat o jednoduchou jednopolovou mostní konstrukce se sv tlou ší kou mezi zábradlím 2,0 - 3,0m. Jako nosná konstrukce jsou navrhovány dva ocelové válcované nosníky, mostovka bude tvo ena d ev nými fošnami a bude osazena d ev ným zábradlím. Statická doprava Ve vybraných místech je navrhováno vybudování parkovacích stání ze zámkové dlažby: Podélná parkovací místa na ul.Ondry Foltýna
9 stání
Restaurace
10 stání
Areál soukromé firmy (bývalá prodejna) 10 stání Výše uvedené kapacity parkovacích stání jsou orienta ní, jejich kapacita bude up esn na podle skute né nápln a pot eb. P i technickém návrhu parkovacích ploch je preferována vhodná kombinace zpevn ných ploch s travnatými plochami pro výsadbu d evin, které zlepší za len ní dopravní plochy do území a budou sou asn sloužit i jako clona proti oslun ní v letních m sících. Ve ejná doprava V ešeném území se p edpokládá rekonstrukce stávajících autobusových zastávek, obsahující p emíst ní zastávek se stáním na vozovce do polohy, v níž bude dodržen normový požadavek na jejich odstup. Sou asn s tím je navržena rekonstrukce nástupiš v zámkové dlažb a osazení nových p íst ešk pro cestující.
A.10. Návrh koncepce technické infrastruktury A.10.1. Návrh vodního hospodá ství A.10.1.1. Zásobování pitnou vodou Z hlediska technické infrastruktury - vodovodu je ešené území napojeno na ve ejný vodovod m sta Karviné, zásobovaný z OOV a lokálního zdroje - prameništ Staré M sto. Provozovatelem vodovodu je SmVaK Ostrava a.s. Byly provedeny zákresy stávající vodovodní sít dle informativních podklad poskytnutých provozovatelem. V rámci navržených chodník dojde k dot ení n kterých ventil na vodovodních p ípojkách, ty bude t eba v nových plochách rekonstruovat. A.10.2. Návrh koncepce odkanalizování území Z hlediska technické infrastruktury - kanalizace je ešené území odkanalizováno pouze áste n , p evážná ást zbývající stávající zástavby bude napojena na navrženou kanalizaci dle projektu DUR „Karviná-rozší ení kanalizace, Karviná - kanalizace Staré M sto“ zpracované
20
Hydroprojektem v 10/2007. M stská OV má dostate nou kapacitu pro napojení i dalších odpadních vod z ešeného území. Je navržen systém oddílné kanalizace. V této studii jsou zakresleny také zám ry dle urbanistické studie zpracované v r.2007 pro celé Staré M sto v rozsahu ešeného území. A.10.1.3. Odtokové pom ry Území je ohrožováno povod ovými pr toky eky Olše a Karvinské Mlýnky. Záplavové území Olše v etn opat ením MSK 129441/2006.
aktivní zóny bylo stanoveno v í ním km 14,8 - 25,65
Záplavové území vodního toku Karvinská Mlýnka v etn aktivní zóny bylo stanoveno dle opat ení Magistrátu m sta Karviná j. ŽPZ 1670/03 z 2. 4. 2003. Ke všem stavbám v záplavovém území, k t žb nerost nebo k terénním úpravám nutno žádat o souhlas p íslušný vodoprávní ú ad dle platným právních p edpis . Mimo aktivní zónu m že v záplavovém území stanovit vodoprávní ú ad omezující podmínky. V aktivní zón záplavového území je t eba respektovat omezení a zákazy v souladu s §67 zákona .254/2001 Sb. V aktivní zón záplavových území se nesmí umís ovat, povolovat ani provád t stavby s výjimkou vodních d l, jimiž se upravuje vodní tok, p evád jí povod ové pr toky, provád jí opat ení na ochranu p ed povodn mi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové pom ry, staveb pro jímání vod, odvád ní odpadních vod a odvád ní srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V aktivní zón je dále zakázáno: - t žit nerosty a zeminu zp sobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provád t terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod - skladovat odplavitelný materiál, látky a p edm ty - z izovat oplocení, živé ploty a jiné podobné p ekážky - z izovat tábory, kempy a jiná do asná ubytovací za ízení V listopadu 2008 byl podán návrh na zm nu stanoveného záplavového území vodního toku Karvinská Mlýnka ve správ M sta Karviné na OŽP m sta Karviná, hranice t chto nových limit jsou zakresleny v této studii jako návrh, dosud platné stanovené záplavové území je zakresleno jako stav.
A.10.2. Návrh koncepce energetiky A.10.2.1. Zásobování elektrickou energií Zhodnocení stávajícího stavu ešené území je zásobováno z distribu ních transforma ních stanic 22/0,4 kV DTS 10070 Ferfetský, DTS 10045 Škola, DTS 10057 U potoka, DTS 10061 MNV Karviná a DTS 10032 Karviná 5 U eky. Distribu ní transforma ní stanice DTS 10070, DTA 10032 a DTS 10057 jsou napájené z distribu ního vedení 22 kV . 170. Distribu ní transforma ní stanice DTS 10045 a DTS 10061 jsou napájené z distribu ního vedení 22 kV . 60.
21
Z jednotlivých distribu ních transforma ních stanic je napájeno distribu ní vedení NN. Distribu ní vedení je vedeno podél severní a jižní ulice nám. Ondry Foltýna. Distribu ní vedení NN je provedeno venkovním vedením AlFe nebo samonosnými kabely AES upevn nými na betonových stožárech. Napájení distribu ního vedení severní ulice nám. Ondry Foltýna z DTS 10045 Škola je provedeno kabelovým vedením 2 x AYKY 3x120+70 uloženým v zemi. Distribu ní sí NN je v dobrém mechanickém a elektrickém stavu. Bilance odb ru elektrické energie V územní studii m stské ásti Staré M sto – centrum, která je zam ena na revitalizaci ve ejných prostranství nejsou navržené žádné nové stavby a ani nejsou žádné požadavky na nové odb ry elektrické energie. Návrh ešení Použité rozvodné soustavy: - primární distribu ní rozvodná soustava 3 x 22 kV, 50 Hz - sekundární distribu ní rozvodná soustava 3 x 400/231 V, 50 Hz Z d vodu úpravy nájezdu do ulice Myslivecká u PZKO bude p emíst n jeden stožár distribu ního venkovního vedení NN mimo navrženou komunikaci a provede se úprava venkovního vedení AlFe 4x70 p icházejícího z východní strany (zkrácení), úprava p ípojky pro PZKO (zkrácení) a vým na ásti vedení AES 4x95 p icházející ze západní strany. V rámci revitalizace ve ejného prostranství je navržena kabelizace stávající distribu ní sít NN a ve ejného osv tlení jižní ulice nám. Ondry Foltýna. Rekonstrukce stávajícího distribu ního vedení NN je navržená ve dvou etapách. První etapa eší rekonstrukci ásti venkovního distribu ního vedení v délce asi 150 m u Obecního hostince a u kapli ky. Druhá etapa eší rekonstrukci zbývající ásti venkovního distribu ního vedení NN jižní ulice nám. Ondry Foltýna v délce cca 350 m. Rekonstrukce distribu ního vedení NN v obou etapách eší nové distribu ní kabelové vedení NN, provedené kabely AYKY 3x120+70 uloženými v zemi. Stávající distribu ní venkovní vedení NN v etn betonových stožáru bude demontováno. Kabelové vedení NN bude uloženo v zeleném pruhu kolem komunikace, p ípadn v chodnících. Z nového distribu ního kabelového vedení NN se musí provést všechny nové elektrické p ípojky pro stávající odb ratele, kte í mají stávající elektrickou p ípojku provedenou vzdušným vedením. Nové kabelové elektrické p ípojky budou provedené z nových pojistkových sk íni instalovaných v pilí ích. Uložení kabel , soub h a k ížení s jinými sít mi technického vybavení musí být provedeno dle SN 73 6005. Rozsah rekonstrukce distribu ního vedení NN lze provést i v jiném rozsahu než je ešen ve druhé variant . Návrh rekonstrukce distribu ní sít NN je z ejmý z výkresu B.7. P i návrhu zásobování elektrickou energii územní studie m stské ásti Staré M sto - centrum byl respektován ÚP sídelního útvaru Karviná, ve zn ní zm n .1 až 7 a územní studie m stské ásti Karviná-Staré M sto.
22
B.10. 2.2. Ve ejné osv tlení Zhodnocení sou asného stavu Na území m stské ásti Staré M sto – centrum je ve ejné osv tlení provedeno venkovními výbojkovými svítidly instalovanými na stožárech distribu ní sít NN kolem komunikací nám. Ondry Foltýna. Svítidla ve ejného osv tlení jsou napojená z ásti venkovním vedením a z ásti kabelovým vedením uloženým na stožárech distribu ní sít NN. Ve ejné osv tlení je zapojeno do n kolika v tví, napojených z rozvad ve ejného osv tlení. Spínání ve ejného osv tlení je provád no centráln . Návrh ešení V rámci revitalizace ve ejného prostranství je navržena kabelizace stávajícího ve ejného osv tlení jižní ulice nám. Ondry Foltýna. Rekonstrukce stávajícího ve ejného osv tlení jižní ulice nám. Ondry Foltýna je navržená ve dvou etapách. První etapa eší rekonstrukci ásti ve ejného osv tlení v délce asi 150 m u Obecního hostince a u kapli ky. Druhá etapa eší rekonstrukci zbývající ásti jižní ulice nám. Ondry Foltýna v délce cca 350 m. Rekonstrukce v obou variantách eší nové ve ejné osv tlení, provedené venkovními výbojkovými svítidly instalovanými na osv tlovacích stožárech výšky 6 m. V první etap je ešeno ve ejné osv tlení propojovací p ší zóny s lavi kami mezi ob mi ulicemi nám stí, u kapli ky. Osv tlovací stožáry budou napojeny kabely CYKY 4x25 uloženými v zemi. Nové ve ejné osv tlení bude napojeno z rozvád RVO ze stávajících vývodu. Stávající výbojková svítidla instalována na stožárech distribu ní sít NN budou demontována v etn kabelového vedení. Osv tlovací stožáry budou osazeny do zeleného pruhu vedle komunikace v minimální vzdálenosti 0,5 m od obrubníku. Kabelové vedení ve ejného osv tlení bude uloženo v zeleném pruhu kolem komunikace, p ípadn v chodnících. Uložení kabel , soub h a k ížení s jinými sít mi technického vybavení musí být provedeno dle SN 73 6005. Rozsah rekonstrukce ve ejného osv tlení lze provést i v jiném rozsahu než je ešena ve druhé variant , v závislosti na rozsahu rekonstrukce distribu ní sít NN. Návrh ve ejného osv tlení je z ejmý z výkresu B.7. B.10.2.3. Elektronické komunikace Zhodnocení sou asného stavu Místní ást Staré M sto telekomunika n p ísluší do telefonního obvodu (TO) Moravskoslezského kraje. Ú astnická p ípojná komunika ní sí je napojená z hlavní digitální automatické úst edny HOST v Karviné, operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. V místní ásti Staré M sto je vybudovaná kabelová ú astnická p ípojná komunika ní sí operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Mimo operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. v ešeném území poskytuje služby elektronických komunikací další ada operátor využívajících kabelové a rádiové komunika ní sít . Mezi n pat í operáto i ve ejné radiotelefonní komunika ní sít T-Mobile Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s., eské Radiokomunikace a.s., a jiní.
23
Návrh ešení V rámci územní studie m stské ásti Staré M sto – centrum nejsou ešené žádné úpravy stávající p ípojné komunika ní sít operátora Telefónica O2 Czech Republic, ani není ešeno napojení nových ú astník sítí elektronických komunikací. A.10.2.4. Zásobování plynem Zásobování Starého M sta plynem je z regula ní stanice Nová Pole ozna ované též jako Bohumínská, která je umíst na na stejnojmenné ulici . Z vysokotlaké regula ní stanice je zemní plyn dodáván do st edotlaké rozvodné sít , dokon ené a uvedené do provozu v roce 2007. St edotlaké plynovody vedou v ulici Ondry Foltýna a v navazujících místních komunikacích. P i stavebních úpravách komunikací je nutno respektovat plynárenská za ízení a práce provád t s ohledem na jejich ochranu podle požadavku provozovatele plynovodu. Navrhované objekty budou p ípojkami napojeny na stávající plynovod. A.10.2.5. Zásobování teplem ástí ešeného území po ulici Ondry Foltýna prochází horkovodní p ípojka 2 x DN150 mm do pr myslové zóny Nová Pole. Horkovodní p ípojka dodává tepelnou energii ze systému CZT do objekt situovaných v pr myslové zón . Objekty pro bydlení, služby a podnikání jsou vytáp ny individuáln z vlastních zdroj tepla, jejíž základním a p evažujícím palivem je zemní plyn. Vedle plynu je nutno podporovat využití všech ekologických alternativních a obnovitelných zdroj energie.
A.11. Vliv navrženého ešení na životní prost edí Ochrana ovzduší : - Karvinsko náleží k rozhodujícím producent m zne išt ní ovzduší v kraji ve všech sledovaných ukazatelích zne išt ní (3 velké zdroje zne iš ování ovzduší - MD, a.s. – D l SM. o.z. – Teplárna Sever, OKD, a.s. – D l Darkov, Teplárny Karviná, a.s.). Krom místních bodových zdroj se na špatné imisní situaci podílí rovn ž p enos zne išt ní ze zdroj mimo ešené území, a to zejména z T ince a Polska. V sou asné dob se p ipravuje aktualizace Programu snižování emisí a imisí Moravskoslezského kraje hodnotí dosavadní stav ovzduší v regionu a stanovuje opat ení k dosažení zlepšení stavu ovzduší i na Karvinsku. Pro zlepšení situace bude nezbytné respektovat náslen po jeho dopracování p ijaté na ízení Moravskoslezského kraje a provést kroky, které umožní sou asný stav zlepšit. - V zastav ném území m. . Staré M st lze konstatovat vysoký podíl zelen ve ve ejných i soukromých plochách. Navrženým ešením se prost edí významn zkultivuje a podíl zelen ve ve ve ejných plochách ješt zvýší, proto lze p edpokládat, že kvalita životního prost edí se v ešeném území po realizaci návrhu dle studie zvýší. Aktivity navrhované v ešeném území nebudou snižovat kvalitu ovzduší. Ochrana podzemních a povrchových vod : -
Budou vybudovány nové kanaliza ní sb ra e s odvád ním splaškových odpadních vod do m stské OV. 24
Likvidace odpad : -
Odpad se navrhuje t ídit a shromaž ovat v nádobách na tento ú el vymezených. Svoz odpadu bude organiza n zabezpe ovat m sto. TKO se bude odvážet na ízenou skládku.
Ochrana p ed hlukem : -
Území se nachází mimo zdroje hluku, ve v tší vzdálenosti od nad azené komunika ní sít sil. I/67, sil. I/59, resp. mimo koridor železni ní trat . 320.
A.12.
asový postup úprav, etapizace
A.12.1. Odhad náklad na provedení jednotlivých etap (orienta ní propo et investi ních náklad ) Dopravní inf rastruktura Orienta ní propo et náklad Rekonstrukce obytné ulice a dopravní stavby v jižní ásti centra jednotka
Jednotková cena vým ra
cena
rekonstrukce povrchu komunikace
m2
600
2400
1 440 000,00
plocha parkovišt
m2
1000
210
210 000,00
p ší lávky p es potok
m2
10000
60
600 000,00
ostatní náklady 10%
225 000,00
celkem - hlava III - bez DPH
2 475 000
celkem - hlava I-XI - bez DPH
3 143 250
Cena celkem s DPH
3 740 468,- K
Rekonstrukce obslužné komunikace se zastávkami v severní ásti centra jednotka
jednotková cena
vým ra
rekonstrukce povrchu komunikace
m2
600
3 000
1 800 000,00
bm m2 m2 ks
390 1 350 1000 100 000
2100 1240 100 4
819 000,00 1 674 000,00 100 000,00 400 000,00 217 400,00 5 010 400 6 363 208 7 572 218
nové obrubníky rekonstrukce chodník plocha parkovišt zastávkové p íst ešky+mobiliá ostatní náklady 10% celkem - hlava III - bez DPH celkem - hlava I-XI - bez DPH Cena celkem s DPH
Cena celkem s DPH v obou ástech centra
cena
11 312 686,- K
Vodohospodá ské stavby Orienta ní propo et náklad Rekonstrukce ventil v chodníku v severní ásti centra v místech napojení vod.p ípojek na ad Cena celkem s DPH ks10 x 8 000 K /ks 80 000,- K
25
Stavby energetiky Orienta ní propo et náklad 1. Rekonstrukce distribu ní sít NN - v rozsahu vymezení území 1. etapy
Kabelové vedení AYKY 3x120+70 uložené ve výkopu v zemi v délce cca 400 m cena 1 200,- K /m
480 000,- K
Pojistkové sk ín v etn pilí e 10 ks, cena 17 000,- K /ks
170 000,- K
Demontáž distribu ního vedení v etn stožáru v délce 150 m
75 000,- K
2. Elektrické p ípojky NN pro stávající odb ratele - v rozsahu vymezení území 1. etapy
17 ks p ípojek, pr m rná délka zemní p ípojky 25 m, kabel CYKY 4x10 uložený ve výkopu v zemi, cena 600 K /m 255 000,- K
Vstup do budovy , napojení elektrom rového rozvád 5 000,- K /kus
e, p ípadn sk ín HDS, 17 ks,
cena 85 000,- K
3. Ve ejné osv tlení - v rozsahu vymezení území 1. etapy -
Ve ejné osv tlení s 10 ks osv tlovacích stožár parkových do výšky 6 m, kabelové vedení CYKY 4x25 uložené ve výkopu v zemi, délka vedení cca 300 m, zemnicí pásek FeZn 30x4 délky cca 280 m, cena 40 000 K /stožár, v etn svítidla kabelového vedení, zem. pásku a zemních prací 400 000,- K
-
Demontáž stávajícího ve ejného osv tlení, 6 ks svítidel, 160 m vedení
30 000,- K
4. Rekonstrukce distribu ní sít NN v rozsahu vymezení území 2. etapy -
Kabelové vedení AYKY 3x120+70 uložené ve výkopu v zemi v délce cca 400 m cena 1 200,- K /m 480 000,- K Pojistkové sk ín v etn pilí e 7 ks, cena 17 000,- K /ks 119 000,- K Demontáž distribu ního vedení v etn stožáru v délce 350 m 160 000,- K
5. Elektrické p ípojky NN pro stávající odb ratele v rozsahu vymezení území 2. etapy -
9 ks p ípojek, pr m rná délka zemní p ípojky 25 m, kabel CYKY 4x10 uložený ve výkopu v zemi, cena 600 K /m 135 000,-
-
Vstup do budovy , napojení elektrom rového rozvád 000,- K /kus
e, p ípadn sk ín HDS, 9 ks, cena 5 45 000,-
6. Ve ejné osv tlení - v rozsahu vymezení území 2. etapy -
Ve ejné osv tlení s 11 ks osv tlovacích stožár parkových do výšky 6 m, kabelové vedení CYKY 4x25 uložené ve výkopu v zemi, délka vedení cca 350 m, zemnicí pásek FeZn 30x4 délky cca 280 m, cena cena 40 000 K /stožár, v etn svítidla kabelového vedení, zem. pásku a zemních prací 440 000,- K
-
Demontáž stávajícího ve ejného osv tlení, 8 ks svítidel, 500 m vedení
40 000,- K
7. P eložka venkovního vedení NN u ul. Myslivecká (PZKO) - v rozsahu vymezení území 3. etapy -
Stožár distribu ní sít NN v etn úpravy vedení distribu ní sít NN
Cena celkem, stavby 1 - 7 s DPH
Sportovní h išt
zaokrouhleno
30 000,- K 2 944 000,- K
a d tské h išt , mobiliá
Orienta ní propo et náklad m.j. m2
chodníky- mlatová úprava 26
množství cena/m.j. celkem K 367 909 333 603
multifunk ní h išt - povrch um lý (Conipur apod) tenisové kurty- povrch antuka lavi ky plocha d tského h išt pískovišt (ohrani ení d ev + výpl pískem) d tská proléza ka s v ži kou (nap HAGS) d tská skluzavka (nap HAGS) sou et DPH 19% náklad v . DPH Cena celkem s DPH zaokrouhleno
m2 m2 kus m2 kmpl kmpl kmpl
560 1 152 8 75 1 1 1
2 020 1 025 5 950 1 500 6 500 75 000 22 000
1 131 200 1 180 800 47 600 112 500 6 500 75 000 22 000 2 909 203 552 749 3 461 952 3 470 000,- K
Sadovnické úpravy, obnova zelen Orienta ní propo et náklad Skute né náklady budou sou ástí provád cí projektové dokumentace, zahrnující náklady na : revitalizace vodote e Revitalizaci potoka je povinnen provád t jeho správce, vlastník, proto není sou ástí výše uvedené kalkulace náklad . -sadovnické úpravy /realizace dle SN/ 1. kácení d evin (cca 130 ks strom a ke ) 35 ks do pr m ru 20 cm 95 ks do pr m ru 30 cm likvidace náletového a ruderálního porostu cca 250 m2
200 K /ks 700 K /ks 50 K /m2
7 000 66 500 12 500
2. likvidace d evní hmoty, odvoz, frézování pa ez cca 80 m2, úprava terénu
4300K /m2
340 000
3. výsadba d evin 64 ks, obvod kmene cca 12-14 cm, s balem, 3x p esazovaný cena cca 4000 k / 1 ks (cena se liší podle druhu) - zahrnuje : hloubení jamek s vým nou na 50 % v rov. obj. do 1,00 m3 výsadba d eviny s balem v rov. p i pr m. do 60 cm osazení k l do 2m ukotvení stromu, zhotovení obalu kmene z juty mul ování, hnojení zalití 100 l/ strom p emíst ní výkopku, nakládání výkopku ,doprava, ztratné atd. náklady na výsadbu 1 ks cca 4000 K výsadba 1 ks stromu celkem cca 8000 K
stromy 512 000,- K
výsadba ke cca 1600 ks , cena pr m r cca 200 K / ks - ke e kontejnerované,hloubení jamek s vým nou 50% v rov. obj. do 0,125m3 mul ování, zahrad. zemina,hnojení,zalití, p emíst ní výkopku, nakládání výkopku,hnojivo, drcená k ra, substrát , doprava, ztratné atd. náklady na výsadbu cca 200 K výsadba 1 ks ke e celkem cca 400 K výsadba ke s balem 8o ks, cena cca 250 K / ks výsadba 1 ks ke e celkem 500 K
27
ke e 680 000,- K
výsadba 300 m2 poléhavých d evin, trvalkové záhony
90 000,- K
4. ošet ení 10 ks vzrostlých strom u potoka , cca 30 ks u h išt cca 5000 K /ks
200 000,- K
5. obnova trávníku cca 6000m2 / 70 K m2
420 000,- K
Celkem odhadované náklady na sadové úpravy v areálu centra Starého M sta
2 328 000,- K
Rekapitulace náklad Položka
Cena v mil. K
Dopravní infrastruktura Vodovod, kanalizace Rozvody nn, v . VO Sportovní h išt , mobiliá Sadovnické úpravy, obnova zelen
11,31 0,08 2,94 3,47 2,33
Celkem stavební náklady
20,13 mil. K
Propo et náklad nutno považovat za p edb žný a orienta ní. Bude up esn n v provád cích projektech jednotlivých staveb a v bližší specifikaci podmi ujících investic.
A.12.2.
asový postup úprav (etapizace)
Realizace navržených úprav je rozvržena do ty asových na sebe navazujících etap. Etapizace bude vycházet ze zajišt ní finan ních prost edk na obnovu centra obce, prioritní bude revitalizace koryta potoka. Stavby za azené z hlediska realizace do 1. etapy : a) z hlediska návrhu za ízení, dotvo ení parteru, provád ní architektonických a sadovnických úprav: V ešeném území – centru Karviné Starého m sta je prioritním prvkem obnovy revitalizace vy išt ní koryta Starom stského potoka zp sobem, umož ující jeho adaptaci na p írod blízkou úpravu vodote e v etn zásah , znemož ující jeho další zne iš ování. Koryto potoka bude nutné obnovit dle specializované PD obnovy vodního toku, z krajiná ského hlediska se jeví jako vhodná obnova prohloubením koryta, zpevn ní b ehu ha ováním, dle možností resp.vodní kapacity vytvo it lokality pro výskyt vodních spole enstev rostlin a refugium živo ich . Zcela nep ípustné je tvrdé zpevn ní b eh , betonování apod. Stavební zásahy vyžadují pr b žnou likvidaci porost vr stajících do koryta potoka a jsou limitující pro další sadovnické úpravy . Provád t výsadbu d evin a následn išt ní koryta potoka by bylo neekonomické a z hlediska vysazovaných d evin neperspektivní. Spole n s obnovou koryta potoka je vhodné doplnit d ev né m stky, umož ující rychlý a bezpe ný p echod mezi ob ma stranami centra obce v etn nové trasy m stku u provozní budovy a autobusové zastávky,
28
obnovu oplocení soukromých zahrad v etn likvidace zbytk plot , obrubník chodník u budovy d ív jší prodejny a v p ípad p eložek inženýrských sítí sloup nadzemního vedení, zpevn ní budoucích parkovacích míst atd. rámci této etapy je možno realizovat výsadby i zásahy do zelen , které p ímo nesouvisí s revitalizací potoka, ale budou sou ástí obnovy komunikací- dosadby na volných plochách, ozelen ní stávajícího oplocení zahrad, v blízkosti pomníku založení odpo inkové plochy -zde by byla obnova koryta potoka realizována ze severní strany,dosadby u kaple, posouzení zdravotního stavu d evin a jejich ošet ení i odstran ní v areálu h išt u budovy dnešního azylového domu, stavební a sadové úpravy v okolí provozní budovy (d íve potravin). Sou ástí první etapy by m lo být také zpevn ní ploch u pomníku a obecního hostince, vybudování d tského h išt . b) z hlediska dopravy: rekonstrukce nám. ul.Ondry Foltýna jižn vodote e v režimu obytné ulice, dobudování p ších a parkovacích ploch podél této komunikace a mezi severní a jižní trasou ul.Ondry Foltýna. Sou ástí toho by m la být i . rekonstrukce autobusových zastávek podél vodote e c) z hlediska energetiky :
rekonstrukce (kabelizace) stávající distribu ní sít NN v etn pilí u s pojistkovými sk ín mi
rekonstrukce stávajících elektrických p ípojek NN odb ratel napojených z rekonstruované distribu ní sít NN rekonstrukce ve ejného osv tlení, nové osv tlovací stožáry s výbojkovými svítidly propojené kabelovým vedením v zemi
demontáž venkovního vedení NN, v etn demontáže betonových stožár
demontáž svítidel ve ejného osv tlení, v etn venkovního vedení VO
d) z hlediska vodního hospodá ství p ednostn nutno do ešit napojení stávající zástavby na m stskou kanaliza ní sí .
OV, tj. vybudovat
Stavby za azené z hlediska realizace do 2. etapy : a) z hlediska návrhu za ízení, dotvo ení parteru, provád ní architektonických a sadovnických úprav: Kácení d evin, odstran ní pa ez v blízkosti revitalizovaného potoka, ošet ení ponechaných d evin, likvidace pa ez , terénní úpravy,výsadby provád né po obnov komunikací, odstran ní, p eložkách i realizaci podzemních inženýrských sítí. Výsadby realizované po obnov koryta , obnova travnatých ploch v ploše vymezené jako 2. etapa. b) z hlediska dopravy: rekonstrukce a ší ková homogenizace nám. ul.Ondry Foltýna severn vodote e, dobudování a rekonstrukce soub žného chodníku v . chodníku podél ul.Požárnické a rekonstrukce zbývajících autobusových zastávek. c) z hlediska energetiky :
rekonstrukce (kabelizace) stávající distribu ní sít NN v etn pilí u s pojistkovými sk ín mi
29
rekonstrukce stávajících elektrických p ípojek NN odb ratel napojených z rekonstruované distribu ní sít NN
rekonstrukce ve ejného osv tlení, nové osv tlovací stožáry s výbojkovými svítidly propojené kabelovým vedením v zemi
demontáž venkovního vedení NN, v etn demontáže betonových stožár
demontáž svítidel ve ejného osv tlení, v etn venkovního vedení VO
Stavby za azené z hlediska realizace do 3. etapy : a) z hlediska návrhu za ízení, dotvo ení parteru, provád ní architektonických a sadovnických úprav: Kácení d evin, odstran ní pa ez v blízkosti revitalizovaného potoka, ošet ení ponechaných d evin, likvidace pa ez , terénní úpravy,výsadby provád né po obnov komunikací, odstran ní, p eložkách i realizaci podzemních inženýrských sítí. Výsadby realizované po obnov koryta , obnova travnatých ploch - v ploše vymezené jako 3. etapa. b) z hlediska dopravy: rekonstrukce a ší ková homogenizace nám. ul. Ondry Foltýna severn vodote e, dobudování a rekonstrukce soub žného chodníku v . chodníku podél ul.Požárnické a rekonstrukce zbývajících autobusových zastávek. c) z hlediska energetiky : p emíst n jednoho stožáru distribu ního venkovního vedení NN, v etn s ním spojené úpravy venkovního vedení NN Stavby za azené z hlediska realizace do 4. etapy : a) z hlediska návrhu za ízení, dotvo ení parteru, provád ní architektonických a sadovnických úprav: výstavba h iš u azylového domu (pozn. lze vybudovat v rámci kterékoliv etapy, není podmín no žádnou z p edchozích etap).
A.13. Záv r, doporu ení dalšího postupu Urbanistická studie je jedním z podklad , nezbytných pro vytvo ení strategie investování v ešeném území, s cílem jednozna n definovat po adí krok nezbytných pro dotvo ení centra Starého M sta, zvýšení kvality životního prost edí pro jeho obyvatele a zvýšení jeho krajiná ské a estetické hodnoty. Dále bude nezbytné :
Územní studii projednat s dot enými orgány státní správy, správci sítí a s organizacemi;
Do ešit stanovení samostatného záplavového území vodního toku Karvinská Mlýnka, bez ovlivn ní vodami z Olše.;
Zpracovat rozvahu o zp sobu financování p ípravy lokality (vybudování dopravní a technické infrastruktury);
30
Zpracovat projekty rekultivací a sadovnických úprav pro všechny lokality urbanistickou studií;
ešené touto
Zpracovat provád cí projektovou dokumentaci pro všechny stavby dopravní a technické infrastruktury;
A.14. Fotodokumentace sou asného stavu V této ásti jsou dokumentovány ásti území s kvalitní zelení, s charakteristickou zástavbou, význa n jšími stavbami, ale i plochy devastované, neudržované, jejichž krajiná ská hodnota je nižší. (na další stran )
31
Karviná – Staré M sto Fotodokumentace sou asného stavu:
Potok protékající centrem obce
Sou asný stav zelen – významn jší d eviny, dominanty:
D eviny poškozené, nálety a nevhodná výsadba
Areál kaple a pomníku
Okolí bývalé prodejny
A.15. Mobiliá (p íklady jednotlivých prvk )
32
