ZÁKLADNÍ ŠKOLA, NEPOLISY, OKRES HRADEC KRÁLOVÉ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA, NEPOLISY, OKRES HRADEC KRÁLOVÉ Nepolisy 142, PSČ: 503 63, IČ: 75015706

Školní řád

Vypracovala: Mgr. Pavla Eliášová, ředitelka školy; projednán na pedagogické radě dne 4. 9. 2012 Účinnost: od 5. září 2012

OBSAH I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ A. B. C. D.

Ustanovení o školním řádu Legislativní rámec Závaznost školního řádu Účinnost

II. VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLY A. B. C. D. E. F. G. H. I.

Práva žáků Povinnosti žáků – chování žáků Zacházení s majetkem školy Docházka do školy Režim školy Školní jídelna Rodiče žáků Zásady omlouvání nepřítomnosti žáků ve škole Časový harmonogram vyučovacích hodin ZŠ

III. VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A. Vnitřní řád školní družiny B. Časový harmonogram školní družiny C. Zásady bezpečnosti ve školní družině

IV. VNITŘNÍ ŘÁD PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY Povinnosti pedagogických pracovníků A. Povinnosti učitelů B. Povinnosti dozírajících učitelů C. Povinnosti vychovatelky školní družiny

V. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ PŘI PRÁCI S DĚTMI A. Bezpečnost a ochrana žáků B. Záznam o školním úrazu 1.Kniha úrazů a) Zápis do knihy úrazů b) Co se uvádí v knize úrazů c) Záznam o úrazu d) Hlášení úrazu e) Zasílání záznamu o úrazu f) Jak postupovat při úrazu C. Ochrana před sociálně patologickými jevy

VI. VNITŘNÍ KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy A. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci B. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

• zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání • zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků • stupně hodnocení prospěchu C. Klasifikace chování • stupně hodnocení chování

D. Výchovná opatření

• pochvaly • opatření k posílení kázně E. Slovní hodnocení • zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií • zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace F. Celkový prospěch žáka • prospěl s vyznamenáním • prospěl • neprospěl • nehodnocen G. Práce v zájmových útvarech H. Postup do vyššího ročníku I. Odložení klasifikace J. Komisionální přezkoušení K. Opravné zkoušky L. Klasifikace a hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Kritéria pro jednotlivé stupně slovního hodnocení u žáků s vývojovými poruchami učení

M. Klasifikace a hodnocení nadaných žáků VII. ŘÁD UŽÍVÁNÍ TĚLOCVIČNY VIII. ŘÁD POČÍTAČOVÉ UČEBNY IX. ŘÁD ŠKOLNÍ CVIČNÉ KUCHYŇKY

I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ A. Ustanovení o školním řádu Školní řád je základní normou organizace. Stanovuje práva, povinnosti a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů žáků, zaměstnanců a zákonných zástupců žáků v souladu s platnými legislativními předpisy. Upravuje a vymezuje provoz a vnitřní režim organizace, podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a podmínky zacházení s majetkem. Obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. B. Legislativní rámec - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění - Zřizovací listina - Zákoník práce - Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení C. Závaznost školního řádu Tento školní řád je závazný pro všechny žáky, zaměstnance organizace a zákonné zástupce žáků. D. Účinnost Tento školní řád nabývá účinnosti dne 1. září 2012 a ruší se školní řád ze dne 7. září 2005.

II. VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLY A. Práva žáků Žáci mají právo: 1) na vzdělání podle školního vzdělávacího programu a na účast ve výuce podle rozvrhu, 2) na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností, 3) jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování, na speciální péči v rámci možností školy, 4) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, 5) na zabezpečení přístupu k informacím, které podporují jeho duchovní, morální a sociální rozvoj, 6) na vyjádření se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich výchovy a vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést sám, nebo prostřednictvím zákonných zástupců buď učiteli, třídnímu učiteli, nebo ředitelce školy, 7) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, 8) na zvláštní péči v odůvodněných případech (v případě onemocnění, zdravotního postižení i v případě mimořádných schopností a talentu), 9) na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku, 10) na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením 11) na svobodu ve výběru kamarádů, 12) na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny, 13) na to, aby byl respektován žákům soukromý život a život jeho rodiny, 14) na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku, 15) na ochranu před všemi formami zneužívání a před kontaktem s drogami, 16) na pomoc vyučujícího v případě, že neporozuměl učivu nebo potřebuje doplnit své znalosti, 17) jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, či jinou osobu, 18) na život v práci ve zdravém životním prostředí, 19) na rovnoměrně rozvržení písemných zkoušek.

B. Povinnosti žáků – chování žáků 1) Žáci dodržují pravidla hygieny a bezpečnosti ve škole i mimo školu. Při každém svém počínání mají na paměti nebezpečí úrazu. Jsou povinni chránit si své zdraví, zdraví svých spolužáků a pracovníků školy. 2) Žáci dodržují zásady slušného chování ve škole. Zdraví učitele, zaměstnance školy a jiné dospělé osoby pozdravem „dobrý den“, chovají se v souladu s pravidly slušného chování. 3) Do školy vstupují určeným vchodem, ten také používají k odchodu. Po vstupu do školy se žáci přezouvají v šatnách do vhodných přezůvek, kde také odloží svrchní oblečení. Při odchodu ze školy si nechávají v šatnách pouze přezůvky a sportovní oblečení na TV uložené v sáčcích.

4) O přestávkách a v době vyučování je zakázáno opouštět budovu školy bez souhlasu učitele. O velké přestávce mohou žáci využít za příznivého počasí prostory za školou, mohou se volně pohybovat po budově školy mimo šaten a vstupního prostoru školy, musí při tom dodržovat pravidla slušného chování a bezpečnosti (vždy pod dohledem učitele). 5) O polední přestávce se žáci za dozoru učitele stravují ve školní jídelně. Následně se společně vracejí do prostor školy, kde si je přebírá učitel, se kterým mají žáci odpolední výuku. Tento pedagog vykonává ve třídě dozor do doby zahájení odpoledního vyučování. 6) Do tělocvičny a odborné učebny přecházejí a vstupují ukázněně s vyučujícím. V případě zájmových činností jen se svým vedoucím. Do tělocvičny se přezouvají do vhodné sportovní obuvi. 7) Žáci se aktivně účastní vyučování a nenarušují průběh vyučovacích hodin. Každý žák je zodpovědný za své chování a studijní výsledky. 8) Žáci zvolení třídním učitelem jako služba týdne dbají na čistotu a pořádek ve třídách, zalité květiny, smazanou tabuli, doplňují křídy, ohlašují zvonem začátek a konec vyučovacích hodin apod. 9) V šatnách jsou žáci jen po nezbytně nutnou dobu, o polední přestávce nesmějí pobývat v šatně. 10) Do školy žáci nesmí nosit věci, které by mohly způsobit úraz, ohrozit zdraví nebo ohrožovat mravní výchovu žáků. Nesmí také nosit cenné předměty, které nepotřebují k výuce a větší obnosy peněz, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost. 11) Pomůcky na vyučování má žák před každou hodinou srovnané, je na svém místě a chová se tiše. 12) Při vyučovacích hodinách nesmějí mít žáci zapnuté mobilní telefony. Vhodnost přinášení mobilních telefonů žáky do školy zváží pečlivě každý zákonný zástupce společně s dítětem. Mobilní telefon je osobní věc žáka, proto je uložen o hodině v aktovce žáka. O přestávkách mobilní telefon má žák také v aktovce nebo u sebe (v kapse, ruce, zavěšen na opasku). 13) Tablety, ultrabooky a další ICT prostředky žáci ve vyučovacích hodinách používají pouze se souhlasem vyučujícího, jinak jsou uloženy v tašce žáka. V době mimo vyučovací hodiny jsou tyto prostředky používány v souladu se zákony ČR a žák se řídí zásadami bezpečného použití internetu. Porušení se bere jako hrubé porušení školního řádu. 14) Žákům školy je zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, stejně jako pití alkoholických nápojů a kouření. 15) Ve škole dodržují žáci pravidla slušného chování, dbají na dobré občanské soužití, nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Zvláště hrubé a slovní úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. 16) Žák zachovává čistotu i v okolí školy, školní jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval pověst školy. 17) Pokud žák zjistí ztrátu osobní věci, okamžitě ohlásí tuto skutečnost vyučujícímu nebo učiteli, který koná dohled a také třídnímu učiteli. Nalezené věci odevzdá nálezce v ředitelně školy. Pokud žák zjistí ztrátu osobní věci, okamžitě ohlásí tuto skutečnost vyučujícímu nebo učiteli, který koná dohled a také třídnímu učiteli. 18) Nalezené věci žáci odevzdávají školnici nebo do ředitelny. 19) Žák školy pomáhá slabším a postiženým spolužákům, případně dalším občanům.

20) Žáci mají povinnost: řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, na vyučovací hodiny přicházejí včas, (tj. 10 minut před zahájením vyučování), aby si stačili připravit potřebné pomůcky před jejich začátkem, účastnit se mimoškolních akcí, na které se přihlásili, dodržovat školní a vnitřní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem, vyjadřuje-li žák své mínění a názory, činí tak vždy slušným způsobem, nepoškozují majetek školy a spolužáků a také ty, které jim byly svěřeny v souvislosti s výukou, případné škody jsou povinni zaplatit, ve školní jídelně se řídí pokyny dozírajících učitelů a pracovníků jídelny, dodržují pravidla slušného stolování, nikdo nemá právo druhému žádným způsobem ubližovat.

C. Zacházení s majetkem školy 1) Žáci mají právo užívat zařízení školy, učebnice, učební pomůcky a potřeby v souvislosti s vyučováním nebo zájmovou činností organizovanou školou. Při tom se řídí pokyny učitelů nebo jiných oprávněných osob. 2) Žáci jsou povinni zacházet se zařízením, učebnicemi, učebními pomůckami a dalšími věcmi tak, aby nedošlo k jejich poškození. 3) Za škodu na majetku školy, kterou žák způsobí úmyslně nebo z nedbalosti bude vyžadována odpovídající náhrada. 4) Zjistí-li žák poškození zařízení, učebních pomůcek nebo dalších věcí, oznámí tuto skutečnost učiteli. Žákovská knížka je důležitý dokument, který je chráněný čistým obalem.

D. Docházka do školy 1) Žáci jsou povinni účastnit se vyučování podle rozvrhu hodin. Na vyučovací hodiny přicházejí včas, aby si stačili připravit věci na vyučování. 2) Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce/notýsku. Při absenci žáka je nutno neprodleně informovat třídního učitele osobně, písemně nebo telefonicky a sdělit mu příčinu absence žáka. 3) Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky. 4) Nepřítomnost žáka ve škole ze zdravotních a jiných vážných důvodů omlouvají rodiče (zákonní zástupci) do tří dnů od začátku nepřítomnosti (dle písmene G. tohoto řádu). 5) Ve vyučovací době navštěvují žáci lékaře jen v nutném případě. 6) Po opětovném nástupu do školy žák neprodleně předloží omluvenku třídnímu učiteli, omluvenku je potřeba přinést nejpozději do 3 dnů po skončení absence. Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu

učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou žádost o uvolnění. 7) Škola má právo v odůvodněných případech vyžadovat lékařské potvrzení na omluvu žáka. 8) Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování: jeden den – třídní učitel, více jak jeden den – ředitel školy na základě písemné žádosti rodičů. 9) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. 10) Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

E. Režim školy 1) Budovu školy pro vstup žáků otevírá školnice v 7.00 hod. Vykonává dozor u dětí, které přicházejí do školy po jejím otevření do 7,30 hod., uzavírá hlavní vchod v 8,00 hod. 2) Žáci vstupují do školy ukázněně, v šatně se přezují do vhodné obuvi, odloží oděv a odcházejí do tříd. 3) Po příchodu do učebny se žáci připravují na vyučování. Začátek vyučování je v 8.00 hodin, probíhá dle pevného rozvrhu, který je vyvěšen ve třídách i ve sborovně školy. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Mezi vyučovacími hodinami jsou přestávky v délce 10 minut, velká přestávka trvá 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 40 minut. 4) V době vyučování (pokud není dohodnuto jinak s tř. uč.) jsou návštěvy zakázány, škola je uzamčena. 5) Žáci mají právo na přestávku časově nezkrácenou. Během přestávek není žákům dovoleno opustit školní budovu. Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené osoby. Nevolnost hlásí svému vyučujícímu, v případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy. 6) Žáci mohou trávit hlavní přestávku za dohledu učitele ve venkovním prostoru školy, pokud jsou k tomu vhodné podmínky. V době mimo vyučování se žáci smějí zdržovat ve školní budově pouze za přítomnosti pedagogického dohledu. 7) Do kuchyňky (v 1. patře) vstupují žáci jen za přítomnosti učitele, do sborovny a ředitelny jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni. 8) V odborných učebnách žáci dodržují bezpečnostní řády těchto učeben. 9) Žáci, kteří se nestravují ve školní jídelně, opustí budovu školy ihned po skončení dopoledního vyučování. Žáci, kteří se stravují ve školní jídelně, opustí budovu školní jídelny ihned po obědě, pokud nenavštěvují školní družinu. Žáci, kteří se nestravují ve školní jídelně a mají odpolední výuku, doprovází své spolužáky do ŠJ a následně zpět do budovy školy.

10) Zbylý čas do zahájení odpolední výuky tráví žáci ve třídě pod dozorem učitele, se kterým mají odpolední vyučování. 11) Po skončení odpoledního vyučování žáci odcházejí za doprovodu vyučujícího do školní družiny, nebo se zdržují v šatně po dobu nezbytně nutnou, přezují se, obléknou a odcházejí z budovy.

F. Školní jídelna 1) Do jídelny odcházejí žáci za doprovodu vyučujícího ihned po ukončení vyučování. Je projevem nekulturnosti zkracovat si cestu přes trávník. 2) Aktovky a přebytečný oděv si ukládají v prostoru před jídelnou na věšáky. Peníze a cenné předměty nedoporučujeme ponechávat ani v odloženém oděvu ani v tašce. 3) Do jídelny žáci vstupují přezuti, nejprve sní polévku pak se ukázněně staví do zástupu pro výdej hlavního jídla podle pokynů dozírajícího učitele. 4) Při stolování je žák tichý a ukázněný, dbá pokynů dozírajících učitelů, vychovatelky, vedoucí školní jídelny a kuchařky. 5) Po skončení oběda zastrčí židli a odnese použité nádobí. 6) Žáci šetří zařízení a vybavení jídelny, hradí svévolně způsobené škody. 7) Z jídelny se neodnáší žádné jídlo, žáci vše snědí v jídelně. 8) Žáci se podřizují pokynům vyučujících i personálu školní kuchyně. Neukázněný žák může být potrestán zařazením na jiné místo fronty čekajících žáků, za opakované přestupky závažnějšího rázu či nekulturní chování může být žák vyloučen ze školního stravování. 9) Po obědě čekají žáci na vychovatelku nebo vyučující se kterou mají další vyučovací hodinu v prostoru před jídelnou, kde se chovají slušně. Žáci, kteří nemají další vyučování odcházejí bez otálení z jídelny.

G. Rodiče žáků 1. Rodiče žáků mají právo: • na svobodnou volbu školy pro své dítě, • nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy, • po dohodě s vyučujícím nahlédnout do vyučovací hodiny, • vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost, • informovat se na chování a prospěch svého dítěte u vyučujících a třídních učitelů v určených konzultačních hodinách, třídních schůzkách, případně v jinou dobu po předchozí domluvě, • u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, • na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, • volit a být voleni do školské rady, • požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu. 2. Rodiče žáků jsou povinni zajistit, aby žák docházel řádně do školy, na vyzvání ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkající se vzdělávání žáka. 3. V případě nepřítomnosti žáka musí doložit důvody jeho nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.

4. Informace rodičům jsou poskytovány také prostřednictvím žákovské knížky, kterou rodiče pravidelně kontrolují a toto stvrzují svým podpisem. Zatajování a časté nepředkládání žákovské knížky žákem se hodnotí jako vážný přestupek, který brání informovat rodiče (5x nepředložení žákovské knížky – stupeň 2 z chování, 10x – stupeň 3 z chování). 5. Rodiče jsou povinni informovat třídního učitele o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. 6. Za povinnost mají oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích. 7. Rodiče mají možnost se podílet na dění v ZŠ, účastnit se různých programů. Jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v ZŠ děje, mají právo vznášet připomínky a podněty k práci školy u učitelů nebo u ředitelky školy. Odpovídají za omluvu nepřítomnosti svého dítěte ve škole – jsou povinni dokládat důvody nepřítomnosti dítěte ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem (písmeno G.).

H. Zásady omlouvání nepřítomnosti žáků ve škole 1. Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce /notýsku/. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. 2. Při absenci žáka je nutno neprodleně informovat třídního učitele osobně, písemně nebo telefonicky a sdělit mu příčinu absence dítěte. 3. Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky. Návštěvy lékařských zařízení je třeba pokud možno realizovat v době mimo vyučování. 4. Po opětovném nástupu do školy žák neprodleně předloží omluvenku třídnímu učiteli. Omluvenku je potřeba přinést nejpozději do 3 dnů po skončení absence. 5. Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Rodiče /zákonní zástupci/ si vždy žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou omluvenku. 6. Třídní učitel může ve výjimečných případech požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem žáka, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem žáka, v případě, že nepřítomnost žáka ve škole přesáhne tři dny školního vyučování. 7. Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování na 1 den třídní učitel, na více dnů ředitelka školy.

I. Časový harmonogram vyučovacích hodin ZŠ 1. hodina 2. hodina 3. hodina 4. hodina 5. hodina polední přestávka 7. hodina

8,00 – 8,45 8,55 – 9,40 10,00 – 10,45 10,55 – 11,40 11,50 – 12,35 12,35 – 13,15 13,15 – 14,00

III. VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A. Vnitřní řád školní družiny Vnitřní řád školní družiny (ŠD) vychází ze školního řádu ZŠ a plně ho respektuje. 1) ŠD slouží k výchově, vzdělávání, rekreaci a k aktivnímu využití volného času žáků a umožňuje přípravu na vyučování. Může organizovat společnou činnost pro děti a rodiče, a to i o víkendech a školních prázdninách. 2) ŠD organizuje program činnosti tak, aby umožňoval žákům volbu mezi různými činnostmi. 3) ŠD využívá ke své činnosti hernu (přístavba), prostory bývalého školního bytu, ale i jiné prostory školy: tělocvičnu, počítačovou učebnu, školní hřiště i zahradu. Za přechody žáků jsou vždy zodpovědné vychovatelky ŠD. 4) Jedno oddělení ŠD je možné naplnit do počtu 30 žáků na pravidelnou docházku. 5) ŠD zřízenou jako součást školy řídí ředitelka školy a za provoz zodpovídají vychovatelky. 6) Ředitelka školy určí počet oddělení v družině, počet žáků v jednotlivých odděleních. 7) O zařazení žáka do ŠD rozhoduje ředitelka školy. Přednostně jsou přijímáni žáci 1., 2. a 3. ročníku. Žáci vyšších tříd 1. stupně jsou zařazováni do naplnění kapacity. 8) Ředitelka školy schvaluje program činnosti ŠD. 9) ŠD je v provozu po celý školní rok od 11,40 – 15,00 hodin, v období školních prázdnin je provoz přerušen. 10) V době, kdy ŠD chce pro žáky organizovat určité činnosti (např. vycházky, různé akce…) vyžadující ucelený či delší pobyt ve ŠD, musí vychovatelka písemně informovat rodiče, že děti budou opouštět ŠD až v určitý čas. 11) Do ŠD jsou přijímáni žáci 1. až 5. ročníku ZŠ na základě řádně vyplněného zápisního lístku. Odhlášení dítěte v průběhu školního roku nebo jakákoli změna týkající se odchodu dítěte musí mít rovněž písemnou formu. 12) Každý rodič vyplní za žáka zápisní lístek do ŠD, který předá vychovatelce. 13) Rodiče žáka přihlášeného k pravidelné docházce do ŠD sdělí družině rozsah docházky žáka a způsob odchodu žáka ze ŠD (na druhé straně zápisního lístku). Ze ŠD si přebírají zákonní zástupci děti osobně (mohou uvést i další osoby oprávněné k vyzvednutí) nebo mohou písemně požádat, aby dítě odcházelo ze ŠD samo v určenou hodinu. Čas odchodu musí být vyznačen v zápisním lístku. Dítě může odcházet ze ŠD po obědě nebo v 15,00 hodin, aby nenarušovalo chod ŠD. 14) Docházka přihlášených žáků je povinná. Každou nepřítomnost je nutno řádně omluvit. Výjimečně lze uvolnit žáka dříve jen na písemnou žádost, která musí obsahovat datum, hodinu odchodu a podpis. Bez této žádosti nebude žák uvolněn. 15) Děti se řídí pokyny pedagogických pracovníků – vychovatelek, respektují všechna bezpečnostní opatření a svým chováním neohrožují spolužáky. V prostorách ŠD dbají děti o čistotu a pořádek. Nepoškozují zařízení a vybavení ani osobní věci spolužáků. 16) Za škodu na majetku školy, kterou žák způsobí úmyslně nebo z nedbalosti bude vyžadována odpovídající náhrada. 17) Žákům ve ŠD je zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, stejně jako pití alkoholických nápojů a kouření.

18) Školní družinu může výjimečně využít i dítě, které není přihlášeno k trvalé docházce, např. v době, kdy je z různých důvodu cíleně či neplánovaně přerušena výuka, či v případě vážných rodinných důvodů (úmrtí v rodině, nevyhnutelná návštěva lékaře apod.), a to po dohodě rodičů s vychovatelkou. Podmínkou je, že nesmí být překročen počet dětí stanovený pro oddělení. 19) Při nevyzvednutí dítěte do stanovené doby je vychovatelka povinna telefonicky informovat zákonného zástupce žáka, příp. je-li to možné, odvést dítě domů osobně. Pokud se nepodaří kontaktovat nikoho z rodiny, bude předáno policii. 20) Výše úplaty = měsíční výše úplaty je stanovena na 50,- Kč na jednoho žáka zařazeného ve školní družině. Úplata je vybírána vždy na začátku příslušného měsíce. O zaplacení jsou zákonní zástupci žáků informováni prostřednictvím žákovských knížek či notýsků. Pokud přihlášené dítě přestane během tohoto měsíce ŠD navštěvovat, nebude se tento měsíční poplatek vracet. Tyto finanční prostředky jsou využívány k nákupu výtvarných a sportovních potřeb, her a pomůcek využívaných dětmi ve ŠD. 21) Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, vychovatelkám školní družiny. Ostatní odvádí do šaten, kde dohlédne, aby žáci odešli ze školy domů. 22) Dětem je denně zajištěn odpolední příjem tekutin (čaj). Vychovatelky dbají zejména v letních měsících, aby žáci dodržovali pitný režim. Kdykoliv během dne se mohou napít. 23) Za bezpečnost a ochranu zdraví žáků v družině odpovídají pedagogičtí pracovníci družiny, a to od příchodu až do odchodu žáka z družiny. Jiný než dohodnutý způsob odchodu žáka ze ŠD je zaznamenáván do docházkového sešitu. 24) Zákonní zástupci žáků jsou seznámeni s řádem ŠD na zahajovací třídní schůzce rodičů. S vychovatelkou řeší vzniklé problémy osobně při vyzvednutí žáka nebo písemnou formou (využijí notýsek pro sdělení). Rodiče mohou ŠD kdykoliv navštívit, zapojit se s dítětem do činnosti a jsou zváni na významnější akce. 25) Ředitelka školy může rozhodnout o vyloučení žáka ze ŠD, pokud tento žák soustavně nebo nějakým významným projevem porušil kázeň a pořádek, ohrožuje zdraví a bezpečnost ostatních, dlouhodobě svévolně nenavštěvuje ŠD nebo z jiných zvláště závažných důvodů. Toto rozhodnutí předem projedná se zákonnými zástupci žáka, vyhotoví o něm písemný zápis a informuje o něm zřizovatele.

B. Časový harmonogram ŠD DEN pondělí úterý středa čtvrtek pátek

I. oddělení (mladší děti) 11,40 – 15,00 11,40 – 15,00 11,40 – 15,00 11,40 – 15,00 11,40 – 15,00

II. oddělení (starší děti) 12,35 – 15,00 12,35 – 15,00 12,35 – 15,00 12,35 – 15,00 12,35 – 15,00

C. Zásady bezpečnosti ve školní družině a) V místnosti • Dodržovat řád školní družiny, školní řád, případně řády odborných pracoven (tělocvična, počítačová učebna, cvičná kuchyňka). • Zákaz manipulace s elektrickými zařízeními. Při činnosti lze užívat pouze spotřebiče z majetku organizace, které byly prohlédnuty a mají příslušný atest revizního technika. • Zákaz vyklápění z oken a manipulace s okny. • Neběhat, neskákat, neklouzat se mimo program, nesjíždět po zábradlí, nestoupat na židle, stoly a jiný nábytek. • Pozor na ostré hrany nábytku, radiátory, používat jen bezpečné pomůcky, např. mladší děti mohou stříhat jen s nůžkami, které mají oblé zakončení. • Udržovat pořádek v místnosti. • Během činnosti dodržovat kázeň a klid. b) V tělocvičně Dodržovat bezpečnostní ustanovení zveřejněné pro danou tělocvičnu. • Před každým použitím nářadí vychovatelka osobně zkontroluje jeho stav. • U každého nářadí musí být podávána záchrana, při cvičení dbát na patřičné rozestupy. • Děti mohou cvičit pouze ve vhodném oblečení a obutí. • Při cvičení a hrách žáci odkládají ozdobné předměty (náramky, prsteny), které by mohly ohrozit jejich zdraví. • Pro míčové hry v tělocvičně musí mít všechna okna a světla drátěné kryty. c) Při akcích ve městě • Při pobytu po komunikacích a v ulicích dodržovat vyhlášku o silničním provozu, s jejími hlavními zásadami před akcí seznámit žáky. • Před přesunem seznámit účastníky s trasou a prostorem. • Určit místo srazu pro případ, že by se některé dítě při přesunu či při hře ztratilo. • Před započetím hry vymezit prostor, zkontrolovat osobně, zda nehrozí nebezpečí střepů, injekčních jehel, želez apod., zda je prostor přehledný. • Při nástupu do autobusu dbát na ukázněný nástup – vychovatelka nastupuje a vystupuje vždy poslední. Je vhodné, aby děti doprovázely dvě dospělé osoby. • Při jízdě dbát na klid ve vozidle, aby hlukem nebyly obtěžováni ostatní cestující. • Pro přechod vozovky používat značené přechody, děti přecházejí hromadně na pokyn vychovatelky, pokud přechod není řízen světly, vychovatelka zajišťuje případné zastavení vozidel uprostřed vozovky a odchází z ní s posledním dítětem. • Místa her by neměla být osamělá, dětem připomeneme nebezpečí kontaktu s neznámými osobami. • V případě rozchodu pro nákupy či samostatnou prohlídku města určíme skupiny dětí (3-5), které budou chodit stále spolu. • Samostatný pohyb dětí po setmění není možný. d) Koupání • Koupání se provádí pouze na vyhrazených místech, kde není koupání zakázáno.

•

• •

Vychovatelka osobně ověří bezpečnost místa pro koupání, přesně vymezí prostor, kde se žáci mohou pohybovat a koupat, učiní taková opatření, aby měla neustále přehled o žácích (čím častěji děti přepočítává, tím lépe). Vychovatelka rozdělí žáky na dvojice, které se při koupání vzájemně sledují. Na závěr koupání vychovatelka žáky přepočítá. Jedna vychovatelka může odpovídat pouze za deset žáků.

Žáci jsou povinni poslouchat a dodržovat veškeré pokyny vychovatelek. Musí hlásit předem svůj odchod na toaletu nebo jakékoliv opuštění prostoru, na kterém se právě družina nachází. Žáci jsou povinni ihned nahlásit úraz (svůj nebo spolužáka).

IV. VNITŘNÍ ŘÁD PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY POVINNOSTI PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ A. Povinnosti učitelů 1. Učitel dodržuje platný pracovní řád. 2. Učitel je povinen důsledně dodržovat vyučovací čas. Během vyučování učitel neopouští třídu. Do školy přicházejí nejpozději 15 min. před vyučováním. 3. Nemůže-li se pro nemoc (či jiný závažný důvod) dostavit do školy, ohlásí tuto okolnost včas (tj. před zahájením vyuč.) vedení školy. Změny rozvrhu nebo výměny hodin oznámí a projedná s ředitelem školy, změnu schvaluje ředitelka školy. 4. Při akcích školy nebo výuce mimo budovu školy soustředí žáky před školou a přivádí je po skončení akce opět až k budově školy. V odůvodněných případech po písemném oznámení rodičům žáka je možný sraz a rozchod podle určení pedagoga. 5. Po příchodu a před odchodem ze školy se seznámí s úkoly (viz nástěnka ve sborovně). 6. Učitel před výukou zkontroluje připravenost žáků i třídy na vyučování (čistota, křída, pomůcky apod.). Udržování pořádku a čistoty třídy je věcí kolektivu žáků a učitelů. 7. Pomůcky určené k vyučování připravuje do třídy během přestávky. Pokud má dohled nad žáky, musí si pomůcky zajistit v době volna. Je odpovědný za odevzdání pomůcek v bezvadném stavu. 8. V průběhu dvouhodinové výuky výchovných předmětů nesmí učitel opustit žáky, přestávku může přesunout před výuku nebo na její konec. 9. Po zkoušení ohlásí učitel známku žákovi před třídou, zdůvodní ji a zapíše do žákovské knížky. 10. Třídní výkazy mají třídní učitelé trvale uloženy ve sborovně, třídní učitel ručí za dobrý stav třídní knihy, dbá na to, aby zápisy do třídní knihy byly řádné a včas. 11. K zajištění kázně používá učitel jen pedagogicky vhodných prostředků (domluva, kázeňský sešit, žákovská knížka). Tělesné tresty nejsou dovoleny. Nepoužívá ani nepedagogických trestů (mechanické opisování, zkoušení za trest, prověrky za trest apod.) 12. Pracovník školy je povinen hlásit ředitelce školy každou změnu bydliště, stavu, číslo účtu, telefonu apod. 13. Jestliže učitel ponechá žáka na doučování (vždy po dohodě s rodiči) ve třídě po vyučování, zodpovídá za jeho pobyt ve škole. Není dovoleno posílat žáky bez dozoru mimo školu. 14. Kontrolu stavu učebnic provádí třídní učitel, je povinností učitele na začátku roku i na konci školního roku učebnice zkontrolovat. 15. Jestliže žák v době vydávání vysvědčení není ve škole přítomen, je učitel povinen jeho vysvědčení odevzdat ředitelce školy. Dříve se vysvědčení vydávat nesmí. 16. Pracovní doba učitele je dána rozvrhem hodin a dozoru. 17. Učitel se dle rozhodnutí ředitelky školy účastní akcí pořádaných školou. 18. Přísný zákaz používání návykových látek a alkoholu.

19. Absenci žáků učitel sleduje, zapisuje řádně každý den při první vyuč. hodině a kontroluje každou hodinu. Z vyučování může být žák omluven pouze na základě písemné žádosti rodičů předložené předem. 20. Během vyučování není povoleno posílat žáky mimo budovu. Učitel žáky nesmí využívat k osobním službám, svěřovat jim klíče od sborovny nebo třídy. 21. Vyučující odpovídá za pořádek ve třídě. Po skončení vyučovací hodiny neopustí učitel třídu dříve, pokud není v pořádku. Vyučující v poslední hodině předá žáky docházející do ŠD vychovatelce ŠD a osobně ohlásí nepřítomné žáky. Pokud žáci nenavštěvují ŠD a stravují se ve ŠJ, předá učitel v poslední hodině tyto žáky dozírajícímu ve ŠJ. 22. Návštěvy rodičů přijímá učitel v předem dohodnutém termínu, nejedná s nimi během vyučování. Při řešení problémů si přizve k jednání dalšího kolegu nebo vedení školy. 23. Učitel užívá veškeré technické vybavení pouze určeným způsobem, odpovídá za poškození a nesmí pověřovat manipulací žáky. Veškeré vybavení tříd spravují třídní učitelé. 24. Úrazy žáků se zapisují do knihy úrazů - uloženo ve sborovně školy. Zápis provádí vyučující příslušného předmětu nebo dozírající učitel. Při lékařském ošetření vyplní vyučující příslušný tiskopis. 25. Účast na ped. radách a pracovních poradách je povinná. Pokud se někdo nemůže zúčastnit těchto porad, je povinen se omluvit a ve vlastním zájmu si zajistit veškeré informace a pokyny. Nepřítomnost a nevědomost není omluvou. 26. Používání mobilních telefonů ve vyučovacích hodinách je nepřípustné. Pedagogičtí pracovníci nechávají své mobilní telefony vypnuty. Dočasnou výjimku může ředitelka školy povolit například ze závažných rodinných důvodů. Toto ustanovení se nevztahuje na akce mimo školu, na výlety, exkurze, kurzy, zájezdy na sportovní utkání apod., kde může být případné použití mobilního telefonu důležité. 27. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

B. Povinnosti dozírajících učitelů 1. Dozírající učitelé jsou povinni nastupovat na dohled nad žáky včas a aktivně ho provádět po celou stanovenou dobu. 2. V případě, že dozírající učitel z osobních důvodů nemůže vykonávat dohled nad žáky, ohlásí tuto změnu ředitelce v takovém předstihu, aby za něho mohla být zajištěna náhrada. 3. Doprovázející učitel ve školní jídelně ručí za bezpečnost a kulturní stolování, za pořádek a klid ve všech prostorách jídelny. 4. Všichni vyučující budou nápomocni dozírajícímu učiteli a nenechají bez povšimnutí žádný přestupek žáků. 5. O přestávkách zůstávají z bezpečnostních důvodů okna ve třídách zavřena.

C. Povinnosti vychovatelky školní družiny 1. Vychovatelka se řídí ustanovením vnitřního řádu pro pedagogické pracovníky. Je povinna dodržovat stanovenou pracovní dobu, nastupuje do zaměstnání nejpozději 15 minut před začátkem výchovné práce.

2. Vychovatelka ručí za bezpečnost všech dětí, které jsou v daném okamžiku svěřeny do její péče. Zaměstnání je povinna organizovat tak, aby měla všechny děti pod dohledem. 3. Během výchovné práce není povoleno posílat žáky mimo budovu. Vychovatelka nesmí žáky využívat k osobním službám, žákům nedovoluje vstup do sborovny. 4. Vychovatelka zodpovídá za to, že děti nebudou vstupovat do oddělení nepřezuté. Kontroluje a zodpovídá za pořádek v odděleních. Zodpovídá za inventář a majetek ve školní družině, dbá na to, aby žáci nepoškozovali majetek ŠD a vypůjčené věci dávali zpět a v pořádku na určené místo. 5. Vychovatelka je povinna sledovat změny v rozvrhu na nástěnce ve sborovně a případně zastupovat nepřítomné kolegyně podle rozpisu. 6. Výlety a exkurze musí být realizovány ve smyslu osnov, povoluje je ředitelka školy. Vycházky a zaměstnání v terénu hlásí vychovatelka předem ředitelce školy. Vychovatelka využívá stejně jako učitelé veškeré technické vybavení. 7. Úrazy žáků – jsou obsaženy v bodě V. – Bezpečnostní opatření při práci s dětmi. 8. Používání mobilních telefonů – vychovatelka ŠD může používat mobilní telefon pouze pro vyřizování provozních záležitostí ŠD.

V. BEZPEČNOSTÍ OPATŘENÍ PŘI PRÁCI S DĚTMI A. Bezpečnost a ochrana žáků a) Ředitelka školy je povinna zabezpečit prostřednictvím pedagogů školy dohled nad žáky, a to při školní i mimoškolní výchově a vzdělávání, tzn. při všech aktivitách organizovaných ZŠ. b) Učitelé jsou osobně odpovědni za bezpečnost a život žáků v době jejich dohledu. c) Ředitelka školy určuje při vyšším počtu dětí nebo při specifických činnostech (plavání, sáňkování apod.) nebo při pobytu v prostředí náročném na bezpečnost dětí další zletilou osobu způsobilou k právním úkonům zajišťující bezpečnost žáků. (Při akcích ZŠ konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků). d) V době realizace zájmových kroužků zodpovídá za žáky, které se činností účastní vždy, vedoucí zájmového kroužku (učitelka, vychovatelka), a to od doby převzetí žáků od třídní učitelky nebo vychovatelky do doby jejich ukončení. Po skončení ZÚ předá žáky navštěvující ŠD vedoucí ZÚ vychovatelce. Žáky, kteří nenavštěvují ŠD doprovodí do šaten, kde se obléknou, přezují a ihned opustí budovu školy. e) Větrání učitelka nebo uklizečka zařizuje výhradně dle potřeby ve třídě, za její nepřítomnosti jsou okna zavřena. f) Při chůzi po schodech dozírající učitel dbá, aby se žáci nestrkali, chodili klidně, drželi se zábradlí. g) Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC. h) Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob. i) Žáci chodí čistě oblečeni a upraveni. j) Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.

k) Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení. l) Při výuce v odborných učebnách (tělocvična, PC učebna, školní cvičná kuchyňka) zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben jsou zvlášť vypracovány. m) Poučení na počátku školního ruku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména: • se školním řádem, • se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu do školy a na veřejných komunikacích, • se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním, • s postupem při úrazu, • s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru. o) Poučení na počátku první vyučovací hodiny přichází v úvahu i u některých předmětů, zejména výtvarné výchovy a pracovních činností apod. Vyučující seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je na možné ohrožení života, zdraví či majetku (též se zápisem o poučení do třídní knihy). p) Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní budovu – jde o takové činnosti, jakými jsou vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze, plavecké výcviky…, všechna poučení zapíše třídní učitel do třídní knihy. Vyučující seznámí žáky se všemi pravidly chování, případnými zákazy apod. a poučení o správném vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude nad dětmi vykonávat dohled. q) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce organizující pedagog oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků. r) Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě na hřišti nebo při akcích pořádaných školou, jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících. Opatření při pobytu žáků venku: • Při pobytu žáků na školním, sportovním či dětském hřišti nedovolí pedagogický pracovník žákům bez dohledu lézt na průlezky, houpačky a jiné nářadí, kde hrozí nebezpečí úrazu. Nedovolí jim též samostatně se vzdálit do prostor, kam sama nevidí, kde nemůže mít o žácích přehled. • Při pobytu mimo školu (ve městě) učí pedagog žáky chodit ve dvojicích a v zástupu tak, aby zajistil jejich bezpečnou chůzi, chodí po chodníku. Učitelé dbají na bezpečné přecházení vozovky, k čemuž používají terčík. Průběžně seznamují žáky s pravidly bezpečného chování na ulici, v dopravě (přechody pro chodce, semafory apod.).

Opatření při sportovních akcích, výletech: • Ředitelka školy rozhoduje na základě náročnosti akce a počtu dětí o určení další způsobilé osoby k zajištění bezpečnosti dětí. • Ředitelka školy stanoví hlavního vedoucího akce, který je povinen poučit žáky o jejich chování a dopravní kázni, o zvláštních situacích, o pravidlech jednání v těchto situacích. • Při akcích mimo sídlo školy vykonává dozor do počtu 25 žáků jeden pedagogický pracovník. • Škola v přírodě – dohled nad dětmi na škole v přírodě je stanoven zvláštním předpisem. Do školy v přírodě nemohou být na základě posudku lékaře vyslány žáci, jejichž zdravotní stav by se mohl v přírodě zhoršit a žáci, kteří by ohrožovali zdraví ostatních přenosnými nemocemi. Zákonní zástupci dítěte musí předložit potvrzení o bezinfekčnosti. s) Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který: • varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, známostmi s neznámými lidmi apod., • upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí a poučí je, jak se v takové situaci zachovat, • informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni, • varuje před koupáním v místech, která neznají atp.

B. Záznam o školním úrazu 1) Kniha úrazů Kniha úrazů je uložena ve sborovně školy, zodpovídá za ni ředitelka školy. V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví. a) Zápis do knihy úrazů provádí: • vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině Tv), • učitel konající dohled nad žáky (např. o přestávkách), • zdravotník (např. při pobytu ve škole v přírodě) • třídní učitel (všechny ostatní případy). b) V knize úrazů se uvede: • pořadové číslo úrazu, • jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného, • popis úrazu, • popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události, • zda a kým byl úraz ošetřen, • podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů, • další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

c) Záznam o úrazu Žáci i zaměstnanci základní školy jsou pojištěni proti úrazu u pojišťovny Kooperativa. V případě úrazu rodič obdrží od ředitelky školy vyplněný formulář k čerpání pojistné události. Toto pojištění je platné pro všechny akce, které škola pořádá. Záznam o úrazu vyhotovuje pedagogický pracovník, který provádí zápis do knihy úrazů, ve spolupráci s ředitelkou školy, jde-li o • úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole, nebo • smrtelný úraz, smrtelným úrazem se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu. Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici v ředitelně školy. Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení o úrazu předá škola zákonnému zástupci. d) Hlášení úrazu O každém úrazu je informována ředitelka školy, v případě její nepřítomnosti její zástupce. O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka. Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitelka školy bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. O úrazu podá ředitelka školy bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu vniklou na životě a zdraví žáků a bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce. e) Zasílání záznamu o úrazu Záznam o úrazu zasílá ředitelka školy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce: • zdravotní pojišťovně žáka, • České školní inspekci. Záznam o smrtelném úrazu zasílá ředitelka školy do 5 pracovních dnů po podání hlášení: • zřizovateli, • zdravotní pojišťovně žáka, • České školní inspekci, • místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Škola zasílá záznamy o úrazu a jejich aktualizaci též zřizovateli na základě jeho písemné výzvy. Škola vždy k 30. září vyrozumí ČŠI o aktualizacích záznamů o úrazu v uplynulém školním roce. Záznam o úrazu a vyrozumění o aktualizacích se zasílá ČŠI v elektronickém formuláři. f) Jak postupovat, stane-li se úraz žáka Všichni zaměstnanci jsou povinni okamžitě poskytnout první pomoc při jakýmkoliv úraze, stane-li se úraz, musí: • zjistit poranění, popřípadě ho konzultovat se zdravotníkem školy, • informovat ředitelku školy nebo jejího zastupujícího, • zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři,

• • •

oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte, provést zápis do knihy úrazů, popř. vyplnit záznam o úrazu, informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník (ředitel) sám třídním učitelem.

C. Ochrana před sociálně patologickými jevy 1. Všichni pedagogičtí pracovníci průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků. 2. Škola zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách, spolupracuje s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže. 3. V oblasti prevence sociálně patologických jevů se zaměřujeme na oblast šikany a vandalismu – blíže obsah průběžných vzdělávacích plánů (prvouka, přírodověda). 4. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitelka školy využije všech možností daných jí příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitelka školy nebo jí pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci. 5. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování, zneužívání informačních technologií k znevažování důstojnosti, ponižování, pomluvám apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným osobám nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitelka školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí. K nápravným opatřením patří: - výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy – nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku); - snížení známky z chování; - převedení do jiné třídy (je třeba individuálně posoudit efektivitu tohoto opatření, aby nedošlo k přesunutí šikany do nového prostředí a podmínek); - vyloučení ze školy při opakování násilí po rozhodnutí výchovné komise – nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku; - ředitelka školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení střediska výchovné péče, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v diagnostickém ústavu; - ředitelka školy podá návrh orgánu sociálně-právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu; Vždy je svolávána výchovná komise, jsou informováni zákonní zástupci a dle platných zákonů má škola ohlašovací povinnost vůči některým dalším institucím (jako je např. orgán sociálně-právní ochrany dítěte, Policie ČR apod.) 6. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.

7. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet. Program proti šikanování Tento Program proti šikanování ve škole slouží k vytvoření bezpečného, respektujícího a spolupracujícího prostředí ve škole, zaměřuje se především na prevenci šikanování a ukazuje postupy řešení šikanování. Je určen všem pedagogickým pracovníkům školy, dále pak nepedagogickým pracovníkům, rodičům a žákům školy. Tento program je nedílnou součástí Primární prevence sociálně patologických jevů ve škole a Minimálního preventivního programu školy a Bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Oblast prevence užívání návykových látek Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky (§ 284 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník), ve škole s nimi manipulovat (manipulací pro účely školního řádu se rozumí přinášení, nabízení, zprostředkování, prodej, opatření, přechovávání). To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením. Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí. (1) V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka (§ 7 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí). (2) Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky (§ 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí). (3) Distribuce dle § 283 trestního zákoníku a šíření OPL dle § 287 trestního zákoníku (a další formy jednání uvedené v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu (§ 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). (4) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu (3).

VI. VNITŘNÍ KLASIFIKAČNÍ ŘÁD PRAVIDLA HODNOCENÍ A KLASIFIKACE ŽÁKA ZÁKLADNÍ ŠKOLY A. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: - soustavným diagnostickým pozorováním žáků, - sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) - kontrolními písemnými pracemi, - analýzou výsledků různých činností žáků, - konzultacemi s ostatními vyučujícími, - podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 2. Při hodnocení a klasifikaci je nutné přihlížet k možnostem a schopnostem žáka. Bude vždy hodnocen vhledem k tomu jaké on udělal pokroky, tedy vlastní zlepšení nebo zhoršení výsledků práce. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky, současně se sdělováním známek žákům. Všechny známky takto zapsané jsou známky, které ovlivní celkové hodnocení a klasifikaci. U každé známky bude konkrétně zapsáno za co nebo z jakého předmětu ji žák obdržel. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Žák, který bude za pololetí chybět na všechny kontrolní práce, musí dodatečně napsat alespoň jednu kontrolní práci daného předmětu (M, ČJ, AJ, prvouka, přírodověda, vlastivěda). 5. O termínu písemné (kontrolní) zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky tohoto celého období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech… 8. Vyučující (na konci každého pololetí) zajistí zapsání známek také do katalogových listů a dbá o jejich úplnost. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z

jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 9. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělila škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 10. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se určuje na základě váženého průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 11. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě. 13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do přehledu o klasifikaci a připraví návrhy na klasifikaci v náhradním termínu apod. 14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: • třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů minimálně vždy ve čtvrtletí, v polovině prvního a druhého pololetí; • třídní učitel nebo učitel daného předmětu kdykoli po vzájemné dohodě na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně. 16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje, nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání také rodičům. 18. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Prověřování znalostí učitel provádí až po dostatečném procvičení učiva. 19. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv třídních učitelů na pedagogické radě.

20. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň jednou za měsíc. Je-li žák zkoušen (písemně nebo ústně), může klasifikační stupeň určit i vychovatelka, která zastupuje učitele trvale ve třídě v době jeho nepřítomnosti.

B. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 16. Ředitelka školy je povinna působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. 19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 24. Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. K hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení podle § 15 odst. 1 a 3 novely vyhlášky č. 48/2005 Sb., lze využít dvou podob zápisu stupňů klasifikace (hodnocení číslicí nebo její slovní ekvivalent). Dle tohoto klasifikačního řádu budou všichni pedagogičtí pracovníci školy používat zápis číslicí. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků a) Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. b) Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. c) Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. d) Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří, - co mu ještě nejde, - jak bude pokračovat dál. e) Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. f) Známky nejsou jediným zdrojem motivace. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)". Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)“. 2. -

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností, předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činností, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správně, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a

hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní činnosti, informatika. Při klasifikaci v předmětech uvedených s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárně využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně

účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě pomůcek, přístrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná a sportovní výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)”.

C. Klasifikace chování Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitelka po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a na akcích organizovaných

školou. Nedostatky v chování žáků se projednávají na pedagogické radě. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu. Stupně hodnocení chování Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

D. Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Pochvaly Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitelka školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů (dokumentace školy). Pochvala třídního učitele: uděluje se za aktivní a soustavou práci pro školní, třídní kolektiv v klasifikačním období. Udělení pochvaly ředitelem školy se uděluje za záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. Zaznamená se na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Opatření k posílení kázně Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení napomenutí neprodleně oznámí ředitelce školy. Udělení důtky třídního učitele bude předem projednáno s ředitelkou školy. Ředitelka školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. Výchovná opatření budou projednána se zákonnými zástupci žáka. Napomenutí třídního učitele – uděluje se za nevhodné chování při vyučovacích hodinách, o přestávkách a na akcích pořádaných školou, za nerespektování pokynů vyučujícího. Důtka třídního učitele – uděluje se za opakované nevhodné chování, kdy žák po předchozím napomenutí nezlepšil své chování; za závažné porušení školního řádu – jednorázové. Důtka ředitelky školy – uděluje se za soustavné a opakované nevhodné chování i přes udělení předchozích výchovných opatření; za závažné porušení školního řádu; neomluvené hodiny. Ředitelka školy, zástupce nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování žáka je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérií, věcné, všestranné. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

E. Slovní hodnocení Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání na pedagogické radě. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka (podle stupňů 1-5). U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení. Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Úroveň myšlení 1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně 3 – dobrý menší samostatnost v myšlení 4 – dostatečný nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování 1 – výborný výstižné a poměrně přesné 2 – chvalitebný celkem výstižné 3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje 1 – výborný samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští 2 – chvalitebný se jen menších chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává 3 – dobrý potíže a odstraňuje chyby 4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 – chvalitebný učí se svědomitě 3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování 1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

F. Celkový prospěch žáka Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. Celkový prospěch žáka je hodnocen v prvním až pátém ročníku školy těmito stupni: prospěl/a s vyznamenáním prospěl/a neprospěl/a nehodnocen/a Žák je hodnocen stupněm: a)"prospěl s vyznamenáním" není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle zásad pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace, b)"prospěl" není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c)"neprospěl" je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) „nehodnocen“ není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

G. Práce v zájmových útvarech Hodnocení výsledků práce v zájmových útvarech organizovaných školou musí být v souladu s novelou vyhlášky č. 48/2005 Sb., tj. toto hodnocení se již na vysvědčení neuvádí. Pro zhodnocení činnosti žáka v zájmovém útvaru si učitelé (vedoucí ZÚ) zvolí vlastní způsob hodnocení práce žáka (jeho dovednosti, vědomosti, chování případně i docházku). Název zájmového útvaru, který žák v daném pololetí navštěvoval, nebudou třídní učitelé zaznamenávat ani do katalogového listu žáka. Vzhledem k tomu, že pedagogičtí pracovníci budou vlastním způsobem hodnotit práci žáků, bude ve třídních výkazech uveden název ZÚ včetně podpisu vedoucího ZÚ za příslušné pololetí. Názvy ZÚ budou taktéž uvedeny ve třídních knihách společně s příjmením a jménem vedoucího ZÚ i údajem odkdy jej vede. To, že žák navštěvoval jím zvolený ZÚ, zaznamenají třídní učitelé do osobní charakteristiky žáka (za příslušný ročník), která je přílohou ke katalogovému listu.

H. Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

I. Odložení klasifikace I. pololetí Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. II. pololetí Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

J. Přezkoumání výsledků hodnocení žáka – komisionální přezkoušení Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky.

1.

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. 2. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2, školského zákona, v platném znění. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. 3. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 4. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené. 5. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 6. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 7. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 8. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 9. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 10. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

K. Opravné zkoušky Opravné zkoušky konají: žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna, v termínu stanoveném ředitelkou školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který konal opravnou zkoušku: Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka) Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… . Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka) Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

L. Klasifikace a hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitelka školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka a doporučení PPP. 2. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 3. Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve který se projevuje postižení žáka. 4. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné,

nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 5. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků mohou pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb, motivační razítka apod. 6. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel s ostatními vyučujícími. 7. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace. 8. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 9. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější klasifikaci. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ze spolupráce s rodiči. 10. Ředitelka školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky lze hodnotit slovně i známkou. (Vyhláška č. 73 /2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění). 11. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči. 12. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

Kritéria pro jednotlivé stupně slovního hodnocení u žáků s vývojovými poruchami učení. a) • • • • •

ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 - ovládá bezpečně 2 - ovládá 3 - podstatné ovládá 4 - ovládá jen částečně, se značnými mezerami ve vědomostech a dovednostech 5 - neovládá

b) • • • • •

úroveň myšlení 1 - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti 2 - uvažuje celkem samostatně 3 - menší samostatnost v myšlení 4 - nesamostatné myšlení 5 - odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c) • • • • •

úroveň vyjadřování 1 - výstižné, poměrně přesné 2 - celkem výstižné 3 - nedostatečně přesné, nedovede se dosti přesně vyjádřit 4 - vyjadřuje se s obtížemi 5 - na návodné otázky učitele odpovídá nesprávně

d) úroveň aplikace vědomostí, řešení úkolů (zvláště praktických) • 1 - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, iniciativně, přesně a s jistotou • 2 - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se drobných chyb • 3 - s pomocí učitele řeší úkoly, s touto pomocí překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští • 4 - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává • 5 - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) • • • • •

píle a zájem o učení 1 - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 - učí se svědomitě 3 - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů 4 - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

M. Klasifikace a hodnocení nadaných žáků Hodnocení nadaných žáků se řídí dle § 17 odst.3 zákona 561/2004 Sb.: a) ředitelství může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit na základě žádosti zákonného zástupce do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti podané prostřednictvím zákonného zástupce žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, b) podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat, c) obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy a vydá správní rozhodnutí o přeřazení žáka do vyššího ročníku v souladu s § 165 odst.2 písmeno a) školského zákona, d) individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky, e) nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do 2 měsíců po skončení pololetí, f) ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci neprospěl nebo nelze-li žáka hodnotit na konci poletí ani v náhradním termínu.

VII. ŘÁD UŽÍVÁNÍ TĚLOCVIČNY Tělocvična je místem, kde vzniká nejvíce školních úrazů, někdy i těžkých. Žáci se proto v hodinách tělesné výchovy musí chovat ukázněně a dbát všech pokynů učitele. Povinnosti školy: Škola je povinna na základě ZP § 133, ods.(1) zajistit 1x ročně periodickou kontrolu tělovýchovného zařízení (nářadí) odbornou firmou, která o provedené kontrole předá škole zápis. Škola zajistí dále vedení sešitu závad (umístěn v tělocvičně) k provádění záznamů o stavu tělocvičny, nářadí a záznamů o zjištěných závadách (případné zjištěné závady zapisuje učitel, který závadu zjistil). Povinnosti učitelů tělesné výchovy: Před zahájením první hodiny tělesné výchovy ve školním roce provede učitel TV poučení o nutnosti zvýšené kázně, upozornění na možná ohrožení zdraví, seznámení s tímto řádem tělocvičny a s dalšími konkrétními příkazy a zákazy. O poučení musí být proveden záznam do třídní knihy a pokud někteří žáci v den poučení chybí, musí být s nimi toto poučení provedeno dodatečně, též prokazatelným záznamem. Kontrolují vhodné oblečení a zejména obutí žáků před začátkem hodiny. Učitelé musí znát zásady poskytování první pomoci při zraněních, které vznikají při tělesné výchově (podvrknutí, zlomeniny, otřesy mozku, odřeniny, zhmožděniny apod.). Zdravotník školy odpovídají za řádné vybavení a doplňování lékárničky pro poskytování první pomoci vč. vyřazování léků a zdrav. materiálu s prošlou lhůtou životnosti. Při hodině tělesné výchovy musí být dodržováno: 1) V šatně i v tělocvičně udržují žáci čistotu a pořádek. 2) Do tělocvičny vstupují žáci v době vyučování pouze v přítomnosti učitele, ve vhodném, čistém cvičebním úboru a zejména ve vhodné, nepoškozené sportovní obuvi. Obuv nesmí mít černou podešev a nesmí dělat na podlaze skvrny. Žáci mají na paměti, že vinou nevhodného oblečení a obutí může dojít k úrazu. 3) Žákům je zakázáno vstupovat do tělocvičny s jídlem nebo se žvýkačkou v ústech. 4) Žáci při hodině tělesné výchovy nesmí mít na krku řetízky a různé ozdoby, na ruce hodinky a prstýnky, větší náušnice, které mohou být zdrojem zranění nejen vlastního ale i spolužáků. Tento požadavek a požadavek uvedený v bodu 2 kontroluje učitel při nástupu před zahájením hodiny. Cenné věci si mohou uschovat u učitele TV. 5) Zdravotní nezpůsobilost ke cvičení dokládá žák lékařským vyjádřením, nebo u přechodné nezpůsobilosti omluvenkou rodičů s odůvodněním, datem a podpisem některého z rodičů. Ta je žákem předložena učiteli před zahájením hodiny tělesné výchovy. 6) Žáci, kteří v hodině necvičí se zdržují během hodiny také v tělocvičně a řídí se pokyny vyučujícího. 7) Před každým použitím nářadí a pomůcek učitel osobně zkontroluje jejich stav z hlediska bezpečného provozu a teprve pak povolí žákům činnost v tělocvičně. Případné drobné nedostatky odstraní. Neodstranitelnou závadu zapíše do sešitu závad a nahlásí ředitelce školy. Poškozené nářadí musí být do provedení odborné opravy bezpečně vyřazeno z používání.

8) U každého nářadí musí být učitelem podávána záchrana. 9) Žákům je zakázáno vcházet bez dovolení do nářaďovny. 10) Lana na šplh nesmí být v jejich dolních koncích uzlována. 11) Žáci udržují sportovní zařízení a nářadí umístěné v tělocvičně i na hřišti v pořádku, vědomě jej nepoškozují a zacházejí s ním podle pokynů učitele. Každou nově vzniklou nebo zjištěnou závadu žáci ihned oznámí vyučujícímu. Úmyslně způsobené škody budou oznámeny rodičům vč. požadování náhrady způsobené škody. 12) Žáci cvičí v tělocvičně jen činnosti určené vyučujícím. Dodržují přesně stanovené postupy a způsoby cvičení. Dodržují veškeré pokyny vyučujícího. Cvičí a chovají se tak, aby neohrozili zdraví své, ani ostatních přítomných osob. Zahájení cvičení na určeném nářadí a náčiní může začít až po povelu vyučujícího. 13) Všechna poranění vzniklá v průběhu hodiny tělesné výchovy, pocity nevolnosti či bolesti musí žáci nebo spolužáci, pokud o tom vědí, neprodleně nahlásit učiteli.

14) Každý odchod z tělocvičny žáci hlásí učiteli, stejně tak ohlásí i návrat do tělocvičny (např. po použití WC). 15) Při cvičení učitel musí dbát na patřičné rozestupy. 16) Pro míčové hry v tělocvičně musí mít všechna okna drátěné kryty. 17) Po skončení vyučovací hodiny vyučující zajistí, aby nářadí a náčiní, které se již během dne nebude používat bylo uklizené, zavřená okna, zhasnutá veškerá světla. 18) Z tělocvičny do šatny odcházejí žáci společně, ukázněně za dozoru učitele, který odchází jako poslední. 19) Po dobu přestávek musí učitelé tělesné výchovy vchod do tělocvičny uzamykat. Žákům je vstup po dobu přestávek do tělocvičny zakázán. Žákům se zakazuje: Nebezpečně „žertovat“ či jinak nebezpečně jednat. V hodině tělesné výchovy mít na krku řetízky, řemínky, provázky a na rukou hodinky, prstýnky a též různé řetízky a řemínky, větší náušnice. V prostorách tělocvičný jíst a pít. Plivat na podlahu tělocvičny. Jakékoliv manipulování s nářadím (šplhadla, švédské bedny, lavičky). Vzdalovat se z tělocvičny v průběhu vyučovací hodiny bez vědomí učitele. Cvičit sami bez pokynu učitele na nářadí. Vědomě házet míče do ochranných sítí oken a světel. Doplňující pokyny pro zájmové útvary a sportovní oddíly TJ. 1) V době mimo vyučování se všichni uživatelé tělocvičny řídí pokyny svého vedoucího, které musí být v souladu s řádem tělocvičny. Tomu hlásí případně způsobené škody nebo zjištěné závady, které zapíše do sešitu závad. 2) Členové zájmových útvarů a cvičenci TJ čekají na svého vedoucího vždy před budovou. 3) Je zakázáno ukládat kola do prostoru chodby, šaten či tělocvičny. K uložení kol slouží stojan před budovou školy. 4) V tělocvičně je zákaz hraní sálové kopané. 5) Po ukončení činnosti zajistí vedoucí úklid nářadí a náčiní, zkontroluje čistotu tělocvičny a šaten, uzavření oken, zhasnutí světel a zodpovídá za uzamčení budovy školy.

VIII. ŘÁD POČÍTAČOVÉ UČEBNY Povinnosti školy: Pracoviště, zejména el. instalace musí být v řádném a bezpečném stavu, nesmí zde být prováděna na el. instalaci žádná provizoria. Periodické revize el. zařízení musí být prováděny v souladu s ČSN 33 1500 a ČSN 33 1610. Na pracovišti musí být vyvěšen tento řád, pokyny pro poskytnutí první pomoci při úrazu elektřinou a ve vzdálenosti max. 20 metrů instalován přenosný hasicí přístroj sněhový S 1,5. Povinnosti vyučujících: 1) Na začátku školního roku musí učitel provést poučení a seznámení žáků s tímto provozním řádem vč. zápisu do třídní knihy. 2) Vyučující na začátku každé hodiny nejprve překontroluje vybavení učebny z hlediska bezpečného provozu a teprve potom povolí žákům činnosti v učebně. Povinnosti žáků: 1) Do učebny se smí vstupovat jen s doprovodem vyučujícího. Bez jeho souhlasu nesmí žáci z učebny ani odcházet. Nenosí s sebou věci nesouvisející s výukou, žádné svrchní oblečení a obuv, které musí být v šatně. (Vzhledem ke zvláštnímu režimu učebny je nutno dodržovat přezouvání). 2) Každý žák si na začátku školního roku pořizuje z hygienických důvodů a z důvodu opakovaného výskytu vší vlastní sluchátka. Ponechává je po celý školní rok na místě, který určí učitel. Po ukončení práce je ukládá tak, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození. 3) Před začátkem práce si každý žák musí zkontrolovat své pracoviště, případné zjištěné závady či poškození neprodleně nahlásí vyučujícímu. 4) V průběhu výuky musí žáci dodržovat veškeré pokyny vyučujícího, se kterými byli seznámeni na začátku hodiny a v jejím průběhu. Nedotýkají se monitorů ani ho nijak neseřizují. 5) Žáci nesmějí spouštět jakékoliv programy z donesených disket či jiných vyměnitelných médií. 6) Nesmí instalovat jakýkoliv software, neodpojovat a nepřepojovat kabely, nepřipojovat či nepřepojovat přídavná zařízení. 7) Mohou spouštět programy pouze pomocí ikon na ploše. 8) Je zakázáno prohledávat disky počítače. 9) Nesmí se provádět žádné operace, které by mohly ohrozit nastavení konfigurace počítače. 10) Jakoukoli vzniklou poruchu v průběhu hodiny či nestandardní chování počítače musí žák neprodleně ohlásit vyučujícímu. 11) Nesmí kopírovat programy z počítače (porušení autorských práv). 12) Není dovoleno zneužívat počítačové sítě k šíření informací, které jsou v rozporu se zákonem. (Zákaz nelegálního kopírování, dodržování autorských práv, zákaz návštěv určitých stránek na internetu…). 13) Žáci neodesílají poštu, která by svým obsahem obtěžovala či urážela ostatní uživatele.

14) Své pracovní místo udržují žáci v pořádku a čistotě. Na stole, kde je umístěn počítač mohou mít jen věci a pomůcky potřebné k výuce. Tašky odkládají žáci na vhodné místo určené vyučujícím. 15) S vybavením učebny zacházejí žáci šetrně. 16) Žáci se musí chovat v učebně tak, aby nebylo ohroženo zdraví a bezpečnost přítomných. 17) V hodině musí být udržován klid a kázeň. Žáci se nesmí pošťuchovat, vyrušovat druhé z práce či jinak nebezpečně jednat. Případná zranění musí neprodleně nahlásit vyučujícímu. Pokyny pro vlastní práci na počítači: - na počítači žáci provádějí výhradně ty práce, které jsou uloženy učitelem a pracují jen u počítače, který určil učitel, - před zahájením práce na počítači si žák vybere (za pomoci vyučujícího) židli s vhodně nastavenou výškou sedadla tak, aby měl chodidla na zemi, - z hlediska ochrany před úrazem el. proudem žáci smějí pouze zapnout a vypnout počítač síťovým vypínačem. Zapínat a jinak manipulovat s přístroji je možno jen se souhlasem učitele, - při psaní na klávesnici počítače zkontrolujte, zda vaše zápěstí jsou uvolněná a rovná, nesmějí směřovat vzhůru, lokty a kolena by měly být pokrčeny v pravém úhlu, - při pohybu mezi lavicemi dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poškození počítačů (pohyb mezi lavicemi však musí být omezen na co nejmenší míru), - kvůli elektromagnetickému vyzařování je zakázáno zdržovat se těsně vedle monitoru nebo těsně za ním. Bezpečná vzdálenost je minimálně 30 cm, - po každé hodině strávené u obrazovky se věnujte 10 minut jiné činnosti, - každá obsluha po ukončení své práce vrátí počítač do původního stavu a uklidí pracoviště. Žáci nesmí - v učebně jíst a pít, - v žádném případě zasahovat do el. instalace a do počítačů (nesmějí počítač otevírat a zasahovat do vnitřního zařízení, dotýkat se přívodů el. napětí a vypínat přístroj z el. sítě), - odpojit klávesnici, „myš“, monitor ani počítač z počítačové sítě, - spouštět neznámé programy, - nosit do učebny vlastní datové nosiče (diskety, CD disky ...) a tyto v počítači používat z důvodů ochrany před zavirováním anebo poškozením chodu operačního systému, - bezdůvodně stlačovat klávesy a jiné ovládací prvky a tím je poškozovat, - odstraňovat sami jakékoliv poruchy na zařízení počítače popř. el. instalaci. Škody na vybavení učebny, způsobené porušením výše uvedených bodů tohoto řádu, nedbalostí nebo úmyslně, budou ohlášeny rodičům a požadována náhrada škody v plné výši.

IX. ŘÁD ŠKOLNÍ CVIČNÉ KUCHYŇKY Povinnosti školy: Na pracovišti musí být vyvěšen tento řád. Na začátku školního roku musí vyučující provést poučení a seznámení žáků s tímto provozním řádem vč. zápisu do třídní knihy. Povinnosti žáků: 1. Před začátkem praktického cvičení si žáci umyjí ruce. 2. Žáci přicházejí do kuchyňky přezuti a v doprovodu učitele. Nenosí s sebou věci, které nesouvisející s výukou. 3. Převléknou se do čistého pracovního oděvu (zástěry, pracovní pláště), upraví si vlasy a připraví potřebné pomůcky (chňapky, utěrky). 4. Jednotlivé skupiny předloží potřeby k přípravě pokrmů ke kontrole. 5. V začátku hodiny zkontrolují své pracovní místo a případné zjištěné závady či poškození neprodleně nahlásí vyučujícímu. 6. Elektrické spotřebiče (hlavní uzávěr) otevírá a zavírá učitel. Vyučujícím jsou žáci seznámeni s návodem k používání sporáku, robotů, kráječů, které zapínají pouze pod jeho vedením. Po použití spotřebiče okamžitě vypnou. 7. Dbají přísně příkazů, jak mají zacházet s noži a jinými ostrými předměty. 8. Na svých úkolech pracují žáci soustředěně a tiše. 9. Během vyučování udržují na pracovním místě pořádek a čistotu. 10. Bez povolení nevycházejí při hodinách z kuchyňky. 11. Před použitím WC odloží zástěru, po použití WC si nejprve umyjí ruce a teprve potom si obléknou zástěru. 12. Znečištěnou podlahu okamžitě setřou, důkladně vysuší a umyjí si ruce. 13. Každý pracuje tak, aby nezranil sebe ani své spolužáky. 14. V hodině musí být udržován klid a kázeň. Žáci se nesmí pošťuchovat, vyrušovat druhé z práce či jinak nebezpečně jednat. Případná zranění musí neprodleně nahlásit vyučujícímu. Žáci jsou také povinni hlásit každou zjištěnou závadu na zařízení i v průběhu vyučování (sami nic neopravují). 15. Při ochutnávání připravovaných pokrmů poslouží vždy zvláštní příbor, jenž musí být po použití okamžitě omyt. 16. Nutno dodržovat zásadu: potravinami neplýtváme! 17. Šetří elektrickým proudem a dbají, aby netekla zbytečně voda z kohoutku. 18. Pracují tak, aby nerozbíjeli a neničili zařízení kuchyňky. 19. Po ukončení práce uklidí učebnu podle příkazu učitele. Nádobí a náčiní kontroluje před uložením služba. 20. Cvičnou kuchyňku žáci opouští po předchozí důkladné kontrole spotřebičů (vypnuté sporáky i voda), zejména se přesvědčí, zda nesvítí kontrolní světlo elektrického sporáku. Škody na vybavení způsobené porušením výše uvedených bodů tohoto řádu, nedbalostí nebo úmyslně, budou ohlášeny rodičům a požadována náhrada škody v plné výši. Žákům se zakazuje: Nebezpečně „žertovat“ (o úrazech aj.) či jinak nebezpečně jednat (šermování noži apod.). Při vaření mít na rukou hodinky, prstýnky a též různé řetízky a řemínky.

Jakékoliv svévolné manipulování s elektrickými spotřebiči. Samostatně odstraňovat jakékoliv poruchy na spotřebičích. Vzdalovat se z kuchyňky v průběhu vyučovací hodiny bez vědomí učitele.