Královéhradecko jící se voda ztratila rychlost a pozbyla niãivého úãinku. Posláním pfiírodního parku je ochrana pfiirozen˘ch a polopfiirozen˘ch ekosystémÛ kolem fieky a jejích mrtv˘ch ramen. Bylinná skladba luk je pfieváÏnû druhotná, protoÏe velkoplo‰né intenzivní zemûdûlství v 70. a 80. letech 20. století bylo zaloÏeno na pravidelné dvouleté obnovû luãních porostÛ v nivû. Cennûj‰í ekosystémy jsou proto zachovány ve zbytcích mrtv˘ch fiíãních ramen, v nichÏ pfieÏívají mizející vodní spoleãenstva s leknínem bûlostn˘m (Nymphaea candida), stulíkem Ïlut˘m (Nuphar lutea), rÛÏkatcem ostnit˘m (Ceratophyllum demersum), stolístkem klasnat˘m (Myriophyllum spicatum) a rdestem vzpl˘vav˘m (Potamogeton natans). Na bfiezích ramen a v baÏinat˘ch sníÏeninách rostou kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), ãestec dlouholist˘ (Pseudolysimachion longifolium) a dal‰í mizející druhy, které
Okres Hradec Králové BùLEâSK¯ PÍSNÍK (1)
místy doprovázejí také aktivní tok Orlice. Voda Orlice v‰ak pfiiná‰í rostliny, naru‰ující pfiirozenou skladbu spoleãenstev. ·ífiení zavleãené kfiídlatky japonské (Reynoutria japonica) a net˘kavky Ïláznaté (Impatiens glandulifera) je natolik intenzivní, Ïe pfiirozená spoleãenstva podél fieky ustupují. Atraktivními prvky parku jsou rozpt˘lená krajinná zeleÀ kolem mrtv˘ch ramen, izolované staré stromy a jejich skupiny na loukách a protipovodÀov˘ch hrázkách. V parku Ïijí ptáci vázaní na vodu: pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos), kulík fiíãní (Charadrius dubius) a ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). V bfiehov˘ch porostech hnízdí slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos) a pûnice (Sylvia spp.). Na loukách lze pozorovat ãejku chocholatou (Vanellus vanellus), koroptev polní (Perdix perdix) a skfiivana polního (Alauda arvensis). Trvale zde Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra).
STR.
68, NA BAHNù (2)
STR.
74, ORLICE – A (3)
STR.
75
23 07 1991
1 KnûÏice chlupatá (Dorycoris baccarum) se vyskytuje na lesních okrajích a svûtlinách. 2 Bfiehy Orlice jsou ve stejnojmenném pfiírodním parku místy hustû zarostlé bfiehov˘mi porosty. 3 âejka chocholatá (Vanellus vanellus) je na‰ím nejhojnûj‰ím hnízdícím bahÀákem. 4 LedÀáãek fiíãní (Alcedo atthis) si staví hnízda ve strm˘ch bfiezích Orlice.
ORLICE – B
84
1
2
3
4
HK 28
STR.
75
2 08 1993
HK 29
85
Královéhradecko
Okres Náchod
3
1
Národní pfiírodní památka
Babiããino údolí
4 ‰Èovíku tupolistého. Území je zároveÀ v˘znamnou kulturní památkou v návaznosti na areál Ratibofiického zámku a parku. Vede jím pfiírodovûdná nauãná stezka s tabulemi osazen˘mi pfiímo v terénu a znaãené turistické cesty. Zejména v letním období je náv‰tûvnost velmi vysoká.
Údolí Úpy mezi obcemi âeská Skalice a Slatina nad Úpou. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: âervená Hora, 280–360 m âeská Skalice, Malá Skalice, Ratibofiice, Slatina nad Úpou, Zlíã, Îernov V˘mûra: 334,23 ha
Vyhlá‰eno: 1952
Pfiedmûtem ochrany tohoto území jsou jednak komplex pfiirozen˘ch biotopÛ (pfiirozené lesy, louky, fiíãní koryto) v údolí Úpy, jednak místa spojená s na‰í kulturní historií (Staré Bûlidlo, zámeck˘ park aj.). Mezi zajímavosti území patfií i technická památka – zavlaÏovací a odvodÀovací pfieronov˘ systém na loukách, pocházející z 19. století. Tento systém v‰ak v souãasnosti jiÏ není plnû funkãní. GEOLOGIE Údolí Úpy je zafiíznuto do rÛzn˘ch typÛ usazen˘ch hornin, ojedinûle (napfi. v blízkosti Viktorãina splavu) do krystalického podloÏí fylitÛ novomûstské skupiny. V profilu údolního svahu se mnohde vyskytují horniny rÛzn˘ch formací. V severní ãásti údolí jsou zastoupeny ãervené pískovce a slepence permského stáfií v podloÏí cenomansk˘ch svrchnokfiídov˘ch pískovcÛ. Ve stfiední ãásti údolí vystupují kromû svrchnokfiídov˘ch sedimentÛ téÏ
164
NA 12
arkózy a slepence svrchního karbonu. V jiÏní ãásti Babiããina údolí pfievaÏují jiÏ jemnozrnné usazeniny svrchní kfiídy – opuky (vápnité jílovce a slínovce bûlohorského a jizerského souvrství) – vystupující ve skalních stûnách severnû od âeské Skalice. Plo‰inu nad údolní hranou místy pokr˘vají pleistocenní fiíãní ‰tûrky, údolní svahy jsou z vût‰í ãásti pokryty zvûtralinami, pozoruhodn˘ je holocenní travertin (pûnovec) pod pramenn˘m horizontem na bázi
2 vápnit˘ch svrchnokfiídov˘ch sedimentÛ (napfi. pod R˘zmburkem). V jiÏní ãásti (pod Ratibofiicemi) se údolí roz‰ifiuje aÏ na 0,5 km ‰irokou nivu pokrytou fluviálními a deluviofluviálními uloÏeninami. V pÛdním pokryvu pfievaÏují hnûdé pÛdy – kyselá kambizem typická, místy i arenická (s podzolem arenick˘m) a kambizem rubefikovaná (perm). Na vápnit˘ch sedimentech se vyvinula pararendzina kambická, na spra‰ov˘ch a polygenetick˘ch hlínách hnûdozemû (typická a luvická) s luvizemí typickou. Tok Úpy lemuje fluvizem typická stfiídavû s fluvizemí glejovou. V údolí lze KVùTENA rozli‰it dva základní typy vegetace – lesní porosty na svazích a luãní porosty v nivû Úpy.
Luãní porosty jsou vût‰inou rekultivované a botanicky velmi chudé. Zajímavûj‰í rostliny se vyskytují jen pfii okrajích nebo na men‰ích louãkách a ve star˘ch sadech – fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), ocún jesenní (Colchicum autumnale), pfiesliãka luãní (Equisetum pratense), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior). Mnohem botanicky bohat‰í jsou lesy, pfieváÏnû s pfiirozen˘m sloÏením dfievin, v jejichÏ podrostu rostou napfi. samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), konvalinka vonná (Convallaria majalis), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), kru‰tík polabsk˘ (Epipactis albensis), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), zapalice ÏluÈuchovitá
(Isopyrum thalictroides), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum). Zajímav˘ je i v˘skyt nûkter˘ch horsk˘ch druhÛ, které se sem dostaly splaveny Úpou z vy‰‰ích poloh – kerblík leskl˘ (Anthriscus nitida), zvonek ‰irolist˘ (Campanula latifolia), fiefii‰niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) aj. Na vhodn˘ch ZVͤENA místech u Úpy hnízdí ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk˘ (Motacilla cinerea), skorec vodní (Cinclus cinclus) a cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). V lesích se vyskytují
napfi. krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (A. gentilis), holub doupÀák (Columba oenas), v˘r velk˘ (Bubo bubo), datel ãern˘ (Dryocopus martius), Ïluna ‰edá (Picus canus), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), s. mal˘ (D. minor), lindu‰ka lesní (Anthus trivialis), lejsek ãernohlav˘ (Ficedula hypoleuca), l. bûlokrk˘ (F. albicollis), s˘kora parukáfika (Parus cristatus), kfiivka obecná (Loxia curvirostra) aj. NPP patfií k druhovû nejbohat‰ím malakozoologick˘m lokalitám, byl zde zji‰tûn v˘skyt 86 druhÛ mûkk˘‰Û (Mollusca). Vût‰inou jde o prvky lesní a luÏní, na opukov˘ch skalách i druhy skalní a teplomilné. Zoogeograficky je v˘znamn˘ v˘skyt vlahovky karpatské (Monachoides vicina).
LESNICTVÍ Smí‰ené porosty na prudk˘ch svazích nad Úpou odpovídají sv˘m sloÏením suÈov˘m lesÛm s pfieváÏn˘m zastoupením javoru klenu, lípy a buku, s vtrou‰en˘m dubem, habrem a jedlí. Vût‰ina lesÛ v‰ak byla naru‰ena smrkov˘mi v˘sadbami, v nûkter˘ch místech pfiedstavují lesní porosty ãisté smrãiny. V lesním hospodafiení se provádûjí zásahy k podpofie pfiirozené obnovy listnat˘ch dfievin a k postupnému omezení smrku v porostech. V území se proVYUÎITÍ vádí pravidelné kosení pÛvodnû rekultivovan˘ch luk, které jiÏ samo o sobû vede k postupnému obohacování jejich druhové skladby, na loukách je omezeno hnojení a v minul˘ch letech byla provedena likvidace porostÛ
11, 12, 15, BIBLIOGRAFIE 45, 47, 54, 62, 79, 128, 157, 158, 159, 160, 161, 191, 192, 234, 302, 340, 365, 377, 400, 403, 404, 405, 433, 436, 438, 439, 469, 480, 491, 521, 524, 526, 527, 528, 529, 530, 531, 532, 533, 534, 545, 557, 561, 562, 563, 564, 565, 566, 567, 568, 569, 570, 575 MAPA ÚZEMÍ
strana 176
1 Na levém bfiehu fieky Úpy v NPP Babiããino údolí vystupují v odkryvech permské pískovce. 2 Leteck˘ pohled na centrální ãást národní kulturní památky. 3 MÛfiice oãkovaná (Thyatira batis) je hojn˘ druh okrajÛ lesÛ a pasek. 4 MÛfiice bûlopásná (Habrosyne derasa) je lokálnû hojn˘ mot˘l s bizarní kresbou na kfiídlech a hrudi.
NA 13
165
Královéhradecko
Okres Trutnov
Vfie‰Èovská Pfiírodní rezervace baÏantnice Lesní porost jiÏnû od Velkého Vfie‰Èova. Katastrální území: Velk˘ Vfie‰Èov
Nadmofiská v˘‰ka: 262–276 m
V˘mûra: 21,08 ha
Vyhlá‰eno: 1949
Pfiírodní rezervace byla pÛvodnû zfiízena k ochranû staré luÏní doubravy s bohat˘m bylinn˘m podrostem. Pfiirozené sloÏení lesních porostÛ v‰ak poskytuje vhodn˘ biotop i fiadû obratlovcÛ a i bezobratl˘ch. Komplexní v˘zkum v rezervaci v roce 1986 vedl k roz‰ífiení plochy chránûného území o dal‰í cenné porosty v sousedství. 23 07 1991
1 Jarní aspekt v porostu Vfie‰Èovské baÏantnice. 2 Lesním porostem Vfie‰Èovské baÏantnice protéká fiíãka Trotina. 3 V PR Vfie‰Èovská baÏantnice byla nalezena cystidovka rybovonná (Macrocystidia cucumis).
1 GEOLOGIE Podkladem jsou písãité a hlinité naplaveniny Trotiny a jejích ramen, mírn˘ svah plochého návr‰í tvofií jemnozrnné svrchnokfiídové sedimenty (slínovce a spongility) bûlohorského souvrství (spodní turon). V jiÏní ãásti kolem Trotiny pfievaÏují fluvizem glejová a typické gleje i pseudogleje. Vy‰‰í partie zaujímá pararendzina kambizemní a typická.
230
TU 14
KVùTENA Podle rekonstrukãní geobotanické mapy náleÏejí lesní porosty k ol‰inám svazu Alnion incanae. LuÏní les tohoto typu se rozkládá v nejníÏe poloÏen˘ch místech rezervace v nivû Trotiny, na su‰‰ích okrajích jsou vyvinuta spoleãenstva dubohabfiin s vysok˘m podílem star˘ch dubÛ. Roste zde napfi. orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), l˘kovec
jedovat˘ (Daphne mezereum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel SchultesÛv (Galium schultesii), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), prvosenka jarní (Primula veris) a p. vy‰‰í (P. elatior). V dubohabfiinû ZVͤENA Ïijí charakteristické druhy tohoto biotopu, napfi. slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis). Hnízdí zde bûÏné druhy, napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major) a brh-
lík lesní (Sitta europaea). U Trotiny se objevuje uÏovka obojková (Natrix natrix), za potravou zalétá ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis).
2
4 Soumraãník jitrocelov˘ (Carterocephalus palaemon) je pomûrnû hojn˘m mot˘lem luk, okrajÛ listnat˘ch lesÛ a lesních svûtlin.
V lesních poLESNICTVÍ rostech se hospodafií s vyuÏitím pfiirozené obnovy tak, aby zÛstala zachována stávající dfievinná skladba, v rámci biologického boje proti ‰kÛdcÛm jsou instalovány ptaãí budky. Hnízdûní ptactva je rovnûÏ podporováno ponecháváním listnat˘ch v˘stavkÛ a doupn˘ch stromÛ. 249, 302, BIBLIOGRAFIE 345, 389, 403, 404, 516, 575
3
4
TU 15
231
Královéhradecko
Krkono‰sk˘ národní park
3
V prudce tekoucích, dobfie okysliãen˘ch vodách nalézáme na kamenech glaciální relikt plo‰tûnku horskou (Crenobia alpina), vyvíjejí se zde larvy jepice horské (Ameletus inopinatus) a po‰vatky Isoperla sudetica. Na písãit˘ch náplavech vzácnû nalezneme podivného hrobafiíka Pteroloma forsstroemi, kter˘ se spí‰e podobá stfievlíku. Trochu níÏe po toku Ïije na kamenech drobn˘ plÏ s nestoãenou ulitou, kamomil fiíãní (Ancylus fluviatilis). Vzácnû, pouze tam, kde je ve vodû rozpu‰tûn˘ uhliãitan vápenat˘, Ïije kor˘‰ ble‰ivec potoãní (Rivulogammarus fossarum). Ze stejn˘ch míst byla popsána jepice krkono‰ská (Rhithrogena corcontica). Na nûkolika málo místech pfieÏívá mihule potoãní (Lampetra planeri). Roz‰ífiení pstruha potoãního (Salmo trutta m. fario) se díky imisnímu okyselení vod znaãnû zmen‰ilo, z vût‰iny horsk˘ch tokÛ zcela vymizel. Pouze v Labském dole v Labi a jeho pfiítoku Panãavû pfietrvává pfied sto lety importovaná, relativnû stabilizovaná populace sivena amerického (Salvelinus fontinalis). V mûlk˘ch vodních nádrÏích a pomalu tekoucích vodách se rozmnoÏují ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a skokan hnûd˘ (Rana temporaria). Vzácnû se vyskytuje i mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra). V okolí vod je hojn˘ konipas horsk˘ (Motacilla cinerea), pro potravu se potápí skorec vodní (Cinclus cinclus) a pfii úpatí Krkono‰ i ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis).
napfi. fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum) a violka bahenní (Viola palustris). Vegetaci lemující bfiehy potokÛ fiadíme do svazu Petasition officinalis a nalezneme zde hlavnû robustní druhy: devûtsil bíl˘ (Petasites albus), d. Kablíkové (P. kablikianus) a d. lékafisk˘ (P. hybridus), kozlík v˘bûÏkat˘ bezolist˘ (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), bodlák lopuchovit˘ (Carduus personata) a krabilici chlupatou (Chaerophyllum hirsutum).
Podzemí Podzemní prostory, jeskynû i stará dÛlní díla mají svou obãasnou i trvalou faunu. K trvale Ïijícím mÛÏeme poãítat slepého ble‰ivce z rodu Niphargus, pfiíleÏitostnû se zde ukr˘vají nûkteré baboãky, mÛra sklepnice obecná (Scoliopteryx libatrix) a píìalka jeskynní (Triphosa dubitata), chrostíci, lumci, bedlobytky a lan˘Ïovky (napfi. Heleomyza captiosa). Podzemí vyuÏívají jako zimovi‰tû i jako letní úkryt napfi. netop˘r velk˘ (Myotis myotis), n. pobfieÏní (M. dasycneme), n. vodní (M. daubentonii), n. ãer-
1
2
1 Jeskynû Netop˘fií ml˘n v Rokytnici nad Jizerou. 2 Netop˘r severní (Eptesicus nilssoni) v Herlíkovick˘ch ‰tolách pravidelnû zimuje. 3 Ledová v˘zdoba v Herlíkovick˘ch ‰tolách, které jsou mj. v˘znamn˘m zimovi‰tûm netop˘rÛ.
340
KRNAP 24
n˘ (Barbastella barbastellus), n. severní (Eptesicus nilssoni) a vrápenec mal˘ (Rhinolophus hipposideros). V˘voj pfiírody Krkono‰ v historické dobû V prvním tisíciletí na‰eho letopoãtu byla oblast Krkono‰ pokryta rozsáhl˘mi hvozdy. Pralesy, tvofiené smrkem, jedlí a bukem, pfiecházely nad horní hranicí lesa v porosty kosodfieviny. Na lavinov˘ch drahách, suÈov˘ch polích a nejvy‰‰ích vrcholech vyrÛstala bylinná vegetace. Po stabilizaci hradské správy byly ve‰keré hraniãní lesy v majetku krále. Ve 13. a 14. století byly Krkono‰e kolonizovány. Kolonisté kluãili a Ïìáfiili lesy, vysu‰ovali baÏinatou pÛdu a pfiemûÀovali rozsáhlé hvozdy v louky, pole a pastviny. Osídlené enklávy se prostíraly nejprve okolo zemsk˘ch stezek, ale postupem ãasu zatlaãovaly lesní porosty do stále neúrodnûj‰ích a nepfiístupnûj‰ích míst. S tûÏbou krkono‰sk˘ch lesÛ také úzce souvisí rozvoj hornictví. Poãátky dolování spadají do období velké kolonizace. První písemné zprávy o dÛlních pracech jsou jiÏ z poloviny 13. století. Nejvût‰ího rozmachu dosáhlo dolování v Obfiím dole a Svatém Petru, vznikly celé hornické osady s fiadou privilegií. Lesní porosty okolo dolÛ byly lidskou ãinností naru‰eny. V 16. a 17. století dosáhla tûÏba dfieva – a zároveÀ devastace lesÛ – nejvût‰ího rozsahu. Mocensko politické dÛvody vedly tehdej‰ího panovníka Ferdinanda I. k tomu, aby do Krkono‰ povolal fiadu cizích ‰lechticÛ, kter˘m svûfioval nejvy‰‰í úfiady a také je náleÏitû odmûÀoval. Jedním z takto získan˘ch stoupencÛ byl i hornick˘ odborník Kry‰tof Gendorf, kter˘ se zaslouÏil o rozkvût hornictví v âechách, zvlá‰tû na Horách Kutn˘ch. Na jeho doporuãení bylo dfievo pro kutnohorské stfiíbrné doly tûÏeno v Krkono‰ích a splavováno aÏ do jejich blízkosti. Specialisté odhadovali v roce 1569 zásoby dfievní hmoty zhruba na 80 let. TûÏilo se holoseãnû na svazích hor, ãímÏ se zamezilo zmlazení stínomiln˘ch dfievin, hlavnû jedle, ale i buku,
1
jehoÏ porosty navíc decimovali místní uhlífii. Tak byla zniãena velká vût‰ina lesÛ hlavnû ve v˘chodních Krkono‰ích, takÏe komise kutnohorsk˘ch dolÛ pfieloÏila tûÏbu jiÏ v roce 1609 do Orlick˘ch hor. Pfiistûhovalci z alpsk˘ch zemí, pfiedev‰ím dfievorubci a horníci, pfiinesli do Krkono‰ svÛj zpÛsob Ïivota a hospodafiení. Skot a kozy pásli nejen na loukách, ale i v lese ãi nad jeho horní hranicí, ãímÏ bránili pfiirozenému zmlazování porostÛ. Svá sídla rozkládali, jak byli zvyklí, i mimo údolní osady. Tfiicetiletá válka pfiinutila obyvatele Podkrkono‰í, aby se i se sv˘mi stády ukryli do hor. Tak vznikla celá fiada sídelních enkláv, zvlá‰tû pfii horní hranici lesa. Konec tfiicetileté války pfiinesl mj. i zmûny v drÏení jednotliv˘ch panství. Nová hospodáfiská situace nutila obyvatele k roz‰ifiování chovu dobytka, kter˘ se stával hlavním zdrojem obÏivy.
1 Modelace labského koryta v Labské soutûsce.
KRNAP 25
341
Královéhradecko Pfiírodní památka
Krkono‰sk˘ národní park
Sluneãná stráÀ
Sluneãná stráÀ se nachází v submontánním stupni v ochranném pásmu KRNAP, asi 800 m v˘chodnû od papírny v Dolním Mar‰ovû. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Svoboda nad Úpou 600–660 m a Mar‰ov I (okres Trutnov) V˘mûra: 14,91 ha
Vyhlá‰eno: 1995
Pfiedmûtem ochrany je rozsáhl˘ komplex slatinn˘ch a ra‰elinn˘ch luk s bohatou a dosud zachovalou mozaikou celostátnû ohroÏen˘ch rostlinn˘ch spoleãenstev. SlouÏí k jejich ochranû a zároveÀ jako genetická banka pro záchranné transfery a pro pûstování ohroÏen˘ch krkono‰sk˘ch druhÛ rostlin, zejména vstavaãovit˘ch. Chránûné území se rozkládá v rozsáhlé mûlké prameni‰tní pánvi zásobované pfieváÏnû povrchovou vodou a odvodÀované levostrann˘m pfiítokem Úpy. V severní ãásti lokality je umûle vytvofiená vodní plocha.
3
4
2 GEOLOGIE V podkladu nalezneme kfiemen-albitické sericitické fylity, ãásteãnû i krystalické vápence. Vût‰ina území je pfiekryta deluviálními aÏ fluviodeluviálními sedimenty polygenetického charakteru. Vyvinuly se tu kyselé organozemní pseudogleje aÏ gleje. Pokryv svahÛ tvofií kambizem dystrická, pfiecházející ve vy‰‰ích polohách do kryptopodzolu typického. V severní ãásti zasahuje do území men‰í plochou i rendzina kambizemní. Vegetaãní kryt je KVùTENA tvofien pestrou mozaikou slatinn˘ch a ra‰elinn˘ch luk, v rámci Krkono‰ zcela mimo-
1
352
KRNAP 36
fiádn˘ch. Vynikají pfiedev‰ím floristick˘m bohatstvím, ale také charakterem zachoval˘ch rostlinn˘ch spoleãenstev ze svazÛ Caricion fuscae, Cardamino-Montion, Violion caninae a Polygono-Trisetion. Hojnû se vyskytují nûkteré zvlá‰tû chránûné druhy, napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Ménû ãetné zde jsou druhy: prha arnika (Arnica montana), ostfiice chabá (Carex flacca), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), svízelka lysá (Cruciata glabra), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica) a rÛÏe pfievis-
lá (Rosa pendulina). Zvlá‰tû cenn˘ je v˘skyt hofieãku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica). Celkem bylo nalezeno pfies 130 pÛvodních druhÛ cévnat˘ch rostlin. Zoologická inZVͤENA ventarizace nebyla na tomto území provedena, náhodnû v‰ak byly nalezeny vzácnûj‰í druhy hmyzu, napfi. kovolesklec jestfiábníkov˘ (Autographa bractea), dlouhososka Villa hottentota a krytohlav Cryptocephalus octopunctatus. V umûlé vodní plo‰e se rozmnoÏují chránûné druhy obojÏivelníkÛ – ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a ropucha obecná (Bufo bufo).
VYUÎITÍ Stfiední ãást Sluneãné stránû byla od roku 1937 vedena a vyuÏívána jako louka. Okolní parcely byly vyuÏívány jako pastviny. Území nebylo pfiíli‰ naru‰ováno ani okolními vlivy (hnojení, splach z polí, turistika). Od poãátku 80. let byla lokalita chránûna formou návrhu na vyhlá‰ení chránûného území. V roce 1985 pak pfie‰la do uÏívání Správou KRNAP a postupnû byl na jednotliv˘ch plochách uplatÀován cílen˘ management vedoucí ke zlep‰ení jejich stavu. ZároveÀ bylo území opakovanû vyuÏíváno jako cílové k záchrannému transferu ohroÏen˘ch druhÛ rostlin. Díky speciální péãi zde dlouhodobû
pfieÏívají pfiesazené vstavaãe – prstnatec bezov˘ (Dactylorhiza sambucina), kru‰tík bahenní (Epipactis palustris), bledule jarní (Leucojum vernum), ocún jesenní (Colchicum autumnale), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia) a dal‰í. Území tedy patfií k plochám slouÏícím k záchranû fytogenofondu Krkono‰. MAPA ÚZEMÍ
strana 354
1 Prstnatec bezov˘ (Dactylorhiza sambucina) byl v PP Sluneãná stráÀ úspû‰nû vysazen. 2 Celkov˘ pohled na PP Sluneãná stráÀ. 3 Prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica) na Sluneãné stráni. 4 Hofieãek ladní pobaltsk˘ (Gentianella campestris subsp. baltica), kriticky ohroÏen˘ druh flóry âR, na lokalitû prospívá pfiedev‰ím díky fiízené péãi o chránûné území.
KRNAP 37
353
