OKRES HRADEC KRÁLOVÉ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

OKRES

HRADEC KRÁLOVÉ

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR KRÁLOVÉHRADECKO

Královéhradecko

1

OKRES HRADEC KRÁLOVÉ

2

1 Po kaÏdé povodni se na bfiezích Orlice objevují nové bfiehové nátrÏe. 2 Modrásek oãkovan˘ (Maculinea teleius) je celoevropsky ohroÏen˘m druhem mot˘la, kter˘ Ïije na vlhk˘ch loukách.

Na pfiedcházející stranû: Pfiirozen˘ tok Orlice poblíÏ Nepasic, v popfiedí PP Bûleãsk˘ písník.

58

HK 2

Stfiednû velk˘ okres (875 km2) zaujímá stfied rovinaté v˘chodní ãásti Polabí. Na západû sahá na NovobydÏovsko a Chlumecko, na severu k Jaromûfii a na v˘chodû k Tfiebechovicím pod Orebem. Na jihu se pfiimyká k Pardubicku. PrÛmûrná nadmofiská v˘‰ka se pohybuje kolem 250 m, nejvy‰‰í bod je u obce Chlum (337 m n. m.) u Hofiinûvsi, nejniÏ‰ím Cidlina u ÎiÏelic (206 m n. m.). Nejsevernûj‰í bod okresu (50° 21’ 13” s. ‰; 15° 47’ 01” v. d.) leÏí na okraji lesa, 2 km severoseverozápadnû od obce LuÏany. NejjiÏnûj‰í bod (50° 05’ 46” s. ‰; 15° 27’ 14” v. d.) nalezneme na okraji lesního celku Ohrada, 3 km jiÏnû od obce Pamûtník. Nejzápadnûj‰í bod (50° 08’ 50” s. ‰; 15° 20’ 59” v. d.) se nachází v údolí fieky Cidliny, 3,5 km jihozápadnû od obce Lovãice. Nejv˘chodnûj‰í bod (50° 13’ 28” s. ‰; 16° 02’ 26” v. d.) leÏí v údolí fieky Orlice, 2 km jihov˘chodnû od obce ·tûnkov. Po geologické stránce je území

okresu monotónní. Podkladem jsou pfieváÏnû jemnozrnné svrchnokfiídové sedimenty ãeské kfiídové pánve. NáleÏejí zejména labskému v˘voji (s pfievahou jemnozrnn˘ch vápnit˘ch sedimentÛ), ve v˘chodní ãásti téÏ orlicko-Ïìárskému v˘voji (s pfievahou vápnit˘ch jemnozrnn˘ch pískovcÛ). Témûfi v‰ude jsou pokryty ãtvrtohorními (v˘jimeãnû neogenními) usazeninami, zejména fiíãními naplaveninami Labe a pfiítokÛ, spra‰í, místy i vát˘mi písky. Povrchové tvary na svrchnokfiídov˘ch sedimentech se na tváfinosti georeliéfu terénu projevují celkem v˘jimeãnû. Nûkolik strukturnû denudaãních návr‰í vystupuje ve V˘chodolabské a Orlické tabuli ve v˘chodním a severov˘chodním okolí Hradce Králové, napfi. Traveck˘ kopec (274,1 m n. m.) a Hfiiby (293,6 m n. m.), na vápnit˘ch jílovcích jizerského souvrství (stfiední turon) Spáleník (284,8 m n. m.), âíãínská (278,7 m n. m.), Turek (308,5 m n. m.) aj. na vápnit˘ch jí-

Okres Hradec Králové

lovcích bfiezenského souvrství (svrchní turon – coniak). Nûkteré vyv˘‰eniny jsou pokryty relikty ‰tûrkopískÛ pleistocenní terasy (mindel). Za nejstar‰í (neogenní) fiíãní usazeniny jsou povaÏovány ‰tûrky u Horního a Dolního Pfiímu. BlíÏe k souãasnému toku Labe a Orlice pfievaÏují mladopleistocenní a holocenní fiíãní naplaveniny. Vût‰inu povrchu okresu západnû od toku Labe pokr˘vají pleistocenní spra‰e a spra‰ové hlíny. Geomorfologové fiadí území okresu do soustavy âeská tabule v rámci âeské vysoãiny. Severní a západní ãást okresu vyplÀují Chlumecká a Cidlinská tabule, jiÏní a stfiední ãást vyplÀuje Pardubická kotlina. Do v˘chodní a severov˘chodní ãásti okresu zasahuje celek Orlická tabule sv˘mi podcelky Tfiebechovickou a Úpsko-metujskou tabulí. Podnebí okresu je v˘raznû teplé a pomûrnû suché. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu zde dosahuje 8 °C a ve vegetaãním období 14 °C. Období, kdy se prÛmûrná denní teplota vzdu-

chu pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prÛmûrnû 11. prosince a konãí 21. února. Období bez mrazÛ trvá prÛmûrnû 290 dnÛ v roce a poslední mrazové dny se objevují do konce dubna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick˘ch sráÏek dosahují 550–600 mm, více neÏ polovina (350–400 mm) jich pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnÛ se snûhovou pokr˘vkou se v této oblasti pohybuje kolem 50, první sníh se objevuje kolem 21. listopadu a poslední v druhé polovinû bfiezna. Trnky obvykle rozkvétají v posledních dnech dubna. Královéhradeck˘m okresem protékají ãtyfii vût‰í fieky. Na v˘chodû je to ãást toku Labe a Orlice, které zde jiÏ mají charakter velk˘ch níÏinn˘ch fiek s charakteristicky meandrujícími koryty a na západû men‰í Cidlina s pfiítokem Bystfiice. Krajinu dotváfiejí hojné rybníky, které byly budovány na místech podmáãen˘ch a neobdûlávateln˘ch pÛd. Netvofií v˘razné soustavy, jsou rovnomûrnû rozpt˘leny v krajinû. âetná mrtvá fiíãní ramena vznikla pfiiHK 3

59

Královéhradecko KRAJINN¯ POKRYV

1

1 Pfiirozené koryto Orlice u Ble‰na.

60

HK 4

rozenû nebo regulací na bfiezích Labe a Orlice. Mnohé z nich pfiedstavují cenné pfiírodovûdecké lokality stejnû tak jako zatopené pískovny a ‰tûrkovny. Vût‰ina území okresu leÏí v regionu illimerick˘ch pÛd, pfieváÏnû zemûdûlsky vyuÏívan˘ch, navazujících na Labskou nivu. Nejvût‰í plochy zaujímají hnûdozemû na spra‰ích a spra‰ov˘ch

pfiekryvech kysel˘ch terasov˘ch ‰tûrkÛ a ‰tûrkopískÛ. Hnûdozem typická se vyskytuje západnû kolem Nového BydÏova a severozápadnû aÏ západnû od Hradce Králové jako samostatná pÛdní jednotka. V asociacích s hnûdozemí luvickou tvofií velké plochy jihozápadnû od okresního mûsta (po obou stranách silnice Hradec Králové – Chlumec nad Cidlinou). Mezi StráÏnou Lhotou a Pfiímí se na men‰ích pfievlhãen˘ch okrscích vyvinula i hnûdozem pseudoglejová. V uveden˘ch regionech hnûdozemí severov˘chodnû aÏ jihozápadnû od Hradce Králové se na spra‰ov˘ch pokryvech (spra‰ích a spra‰ov˘ch hlínách, mnohde pfiekr˘vajících ‰tûrkopískové terasy) vytvofiila v men‰ím plo‰ném rozsahu luvizem typická. Pfiímo na aglomeraci Hradce Králové navazují v severní a severozápadní ãásti ‰edozemû. ·edozem typická na spra‰i je dominantní sloÏkou v celcích s ãernozemí hnûdozemní. Severnû od Nového BydÏova se s ãernozemí stfiídá i ‰edozem hnûdozemní.


2

1 3

Pararendziny (pelosoly) na slínit˘ch jílech a slínech i jejich svahovinách zaujímají pomûrnû velké plochy v˘chodnû od okresního mûsta a dále pak pfii jiÏní hranici okresu, v˘chodnû a jihozápadnû od Nového BydÏova. Nejvût‰í podíl patfií pararendzinû pseudoglejové a kambizemi (slabû oglejené), men‰í ostrÛvky tu zaujímá pararendzina typická. âernozemû (typická, hnûdozemní a ãernicová) se vyvinuly v západní ãásti okresu, západnû od Nového BydÏova, v okolí Dobfienic, Hnûvãevsi a Charbuzic na spra‰ích a spra‰ov˘ch pfiekryvech slínit˘ch hornin. âernice typická, glejová a pelická, tvofií pokryvy spra‰í, slínit˘ch jílÛ aÏ slínÛ a bezkarbonátov˘ch nivních sedimentÛ v nivách Cidliny a Bystfiice, západnû od Nového BydÏova a Chlumce nad Cidlinou, pfii hranici s okresem Pardubice a v okolí Osic, Osiãek a Michnovky. Vût‰í celky kambizemû arenické s doprovodn˘m podzolem kambick˘m a také kambizem typická s kambizemí arenickou vznikly na terasov˘ch ‰tûrcích a ‰tûrkopíscích z kyselého materiálu v jiÏní ãásti okresu, v jeho severov˘chodním v˘bûÏku a jihov˘chodnû od Hradce Králové. Podél nûkter˘ch pfiítokÛ Labe, Orlice a Bystfiice (Trotina, Bo‰nick˘ a Stfiíbrn˘ potok aj.) se na bezkarbonátov˘ch nivních sedimentech vyvinuly gleje (glej typick˘ a pseudoglejov˘).

Úseky Labe, Orlice, Cidliny a Bystfiice lemují fluvizemû (typická a glejová) na bezkarbonátov˘ch nivních sedimentech. Z fytogeografického hlediska patfií okres pfieváÏnû k termofytiku (Cidlinská pánev a v˘chodní Polabí). V˘chodní ãást okresu kolem Orlice je fiazena k mezofytiku (Dolní Poorliãí). Z botanického hlediska jsou v okrese nejzajímavûj‰í zachovalé zbytky luÏních porostÛ kolem Cidliny, Bystfiice, Orlice a Labe. V pestrém jarním aspektu zde najdeme dymnivkou dutou (Corydalis cava), d. bobovitou (C. intermedia), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitou (A. ranunculoides), orsej jarní (Ficaria bulbifera), dále zbytky dubohabrov˘ch hájÛ, v minulosti vyuÏívané vût‰inou jako baÏantnice, s l˘kovcem jedovat˘m (Daphne mezereum), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon) a medovníkem velkokvût˘m (Melittis melissophyllum), a koneãnû zbytky star˘ch fiíãních ramen vznikl˘ch umûle pfii regulaci Labe nebo pfiirozen˘m v˘vojem fiíãního koryta Orlice. V nich dodnes rostou napfi. stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea), vzácnûji leknín bûlostn˘ (Nymphaea candida), rdest dlouholist˘ (Potamogeton praelongus), rÛÏkatec ostnit˘ (Ceratophyllum demersum) a jiné vodní rostliny. Pole pfievaÏují v okrese nad ostatními plochami; krajina je intenzivnû ze-

4

1 V labské nivû u Opatovic nad Labem se setkáme se zbytky mrtv˘ch fiíãních ramen. 2 âesnek hranat˘ (Allium angulosum) se vzácnû vyskytuje na zbytcích slatinn˘ch luk. 3 Kozinec dánsk˘ (Astragalus danicus) roste na v˘slunn˘ch opukov˘ch stráních. 4 Na okraji lesa roste ve V˘chodních âechách velmi vzácná kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum).

HK 5

61

Královéhradecko POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

1

2

1 V posledních letech se zaãíná znovu objevovat ryzec syrovinka (Lactarius volemus), kter˘ naãas vymizel vlivem kysel˘ch de‰ÈÛ. 2 Kfiemenáã bfiezov˘ (Leccinum testaceoscabrum) je typickou houbou v bfiezov˘ch náletech.

62

HK 6

mûdûlsky vyuÏívána. Louky a pastviny s pfiirozen˘m bylinn˘m patrem se zde témûfi nevyskytují. Nevelkou rozlohu luk tvofií vût‰inou tzv. trvalé travní porosty, které byly zejména v 80. letech 20. století umûle zaloÏeny osetím zoran˘ch ploch jednodruhovou nebo nûkolikadruhovou travní smûsí. Zemûdûlské osídlení zde zaãalo jiÏ v neolitu a od té doby se zmen‰ovala rozloha lesÛ. Dnes je lesnatost okresu velmi malá (16,5 %), lesní porosty jsou maloplo‰né, rozpt˘lené. Jejich dfievinná skladba je dosti ãasto pfiirozená (doubravy, dubohabfiiny, v nivách fiek zbytky luÏních lesÛ). Lesní hospodafiení, zamûfiené na produkci dfieva, vedlo k v˘sadbû jehliãnat˘ch monokultur, v nichÏ pfievládá smrk a borovice. Monokultury jsou vysazovány i do souvisl˘ch porostÛ listnat˘ch lesÛ. Nejvût‰í lesní celky leÏí západnû od Chlumce nad Cidlinou (Vlkov, Pfiev˘‰ov), v okolí Nechanic

a jihov˘chodnû od Hradce Králové (Novohradecké lesy). Îivoãi‰stvo, zejména entomofauna Královéhradecka, odpovídá poloze okresu ve v˘chodním Polabí, které na severu a v˘chodû pfiechází v pahorkatiny navazující na krkono‰ské a orlickohorské podhÛfií. Teplomilné druhy nalézáme pfiedev‰ím v západní ãásti okresu (Chlumecko). V lesních komplexech v˘chodnû od Hradce Králové tvofií v˘znamn˘ podíl chladnomilnûj‰í podhorské aÏ horské druhy. U vodních ploch lze pozorovat mnoho druhÛ váÏek, vãetnû velmi vzácn˘ch, teplomiln˘ch taÏn˘ch druhÛ – váÏky ãervené (Crocothemis erythraea), více neÏ sto let, aÏ do roku 1998, v âechách nezvûstné, a ‰ídla hnûdého (Hemianax ephippiger) – druh˘ nález v âechách. Z Hradce Králové (PP Na Plachtû) je doloÏen i v˘skyt chladnomilné boreomontánní váÏky ãárkované (Leucorrhinia dubia). Na vlhk˘ch, ãas-


1

to zra‰elinûl˘ch bfiezích vodních ploch na písãitém podloÏí Ïijí v okolí Hradce Králové vzácní stfievlíãci Acupalpus dubius, Bembidion humerale a západoevropsk˘, v âR zde poprvé nalezen˘ druh Elaphropus walkerianus. Bohatou entomofaunu má dolní tok fieky Orlice, kde bylo zji‰tûno 21 druhÛ jepic (Ephemeroptera), 12 druhÛ po‰vatek (Plecoptera) vãetnû vzácn˘ch druhÛ Agnetina elegantula a Xanthoperla apicalis a 27 druhÛ chrostíkÛ (Trichoptera). Na neregulovan˘ch bfiezích Orlice Ïije bohatá litorální entomofauna, napfi. izolovaná populace brouka Psammodius asper z ãeledi vrubounovit˘ch (Scarabaeidae). Zbytky luÏních porostÛ ob˘vá mnoho druhÛ vázan˘ch na staré a duté stromy, napfi. drabãík sr‰Àov˘ (Velleius dilatatus) Ïijící u sr‰ní, tesafiík Rhamnusium bicolor a kozlíãek vrbov˘ (Lamia textor). V solitérních jívách se

2

vyvíjejí krasci Agrilus guerini a Poecilonota dives, ojedinûl˘ je nález tesafiíka Xylotrechus pantherinus (PP Na Plachtû). Na zachoval˘ch mokfiadních loukách dosud Ïijí celoevropsky ohroÏené druhy mot˘lÛ, jako je modrásek oãkovan˘ (Maculinea teleius) a m. bahenní (M. nausithous). Koncem 20. století se velmi roz‰ífiila jinak vzácná mÛra Simyra albovenosa, novû byl nalezen i barevnû nápadn˘ zavíjeã bahenní (Ostrinia palustralis), v âechách znám˘ teprve od r. 1991.

3

1 Mrtvé rameno Orlice u Stfiíbrného rybníka je bohatou lokalitou kriticky ohroÏeného rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus). 2 Rdest dlouholist˘ (Potamogeton praelongus). 3 Kukléfika (Cuculia sp.) Ïije na v˘slunn˘ch tepl˘ch stráních a travnat˘ch okrajích lesÛ.

HK 7

63

Královéhradecko

1 5

2

3

4

1 Bránûnka Clitellaria ephippium je vzácn˘ druh star˘ch luÏních porostÛ. 2 Strakáã bfiezov˘ (Endromis versicolora) je typick˘ mot˘l Novohradeck˘ch lesÛ. 3 Kozlíãek dvojteãn˘ (Oberea ocullata) Ïije na osikách. 4 Jantarka obecná (Succinea putris) se hojnû vyskytuje v bfiehov˘ch porostech mrtv˘ch ramen. 5 StuÏkonoska ‰vestková (Catocala fulminea) Ïije ve star˘ch zahradách a sadech.

64

HK 8

Na svazích sklonûn˘ch k jihu se zachovaly prvky stepní hmyzí fauny. Unikátním územím okresu je z tohoto hlediska PR Bludy, kde Ïije napfi. hnûdásek ãern˘‰ov˘ (Melitaea aurelia). Ze stanovi‰È stepního rázu v okrese ustoupilo nebo vymizelo mnoho nápadn˘ch druhÛ hmyzu, m. j. majky (Meloe), vfietenu‰ky (Zygaena) a li‰aj pry‰cov˘ (Hyles euphorbiae). Mnohé xerotermofilní druhy hmyzu dnes nacházejí poslední útoãi‰tû na druhotn˘ch stanovi‰tích (ruderály a trávníky v areálech sídli‰È a závodÛ, záfiezy a náspy komuninací). Na tûchto druhotn˘ch biotopech se i na okrajích Hradce Králové dosud vyskytují zlatohlávek huÀat˘ (Tropinota hirta), modrásek tmavohnûd˘ (Aricia agestis) a mÛra Eublemma purpurinum. Nezalesnûné písãiny a svûtliny v borech v okolí Hradce Králové ob˘vá mnoho psamofilních druhÛ, napfi. nosatci Coniocleonus turbatus a C. nebulosus, osenice píseãná (Agrotis vestigialis) a pfiástevník fialkov˘ (Coscinia cribraria). Na porosty vfiesu (Calluna vulgaris) jsou vázáni stfievlíãek Bradycellus ruficollis, nosatec Micrelus ericae a osenice pruhovaná (Lycophotia porphyrea). V tepl˘ch doubravách Ïije mnoho vzácn˘ch druhÛ broukÛ, napfi. tesafiíci Rhopalopus spinicornis, Pedostrangalia revestita a krasec Coraebus undatus. Roháã obecn˘ (Lucanus cervus) a zlatohlávek skvostn˘ (Cetonischema aeruginosa) se vyskytují pfiedev‰ím v zachoval˘ch tepl˘ch doubravách Chlumecka. Nápadn˘mi mot˘ly svûtl˘ch dubov˘ch lesÛ a jejich okrajÛ na Chlumecku jsou okáã ovsov˘ (Minois dryas) a bûloskvrnáã pampeli‰kov˘ (Amata phegea). Okáã jílkov˘ (Lopinga achine), roz‰ífien˘ ve svûtl˘ch doubravách, jiÏ

v tomto území vyhynul. Borové lesy ob˘vají napfi. krasec osmiskvrnn˘ (Buprestis octoguttata), krasec Chrysobothris igniventris a kovafiík ãerven˘ (Stenagostus rufus). Na porosty borÛvky v podrostu písãit˘ch borÛ jsou vázány napfi. mÛry Protolampra sobrina a Lithomoia solidaginis. Na hasivce orliãí se vyvíjí velmi lokální a vzácná mÛra bl˘skavka hasivková (Callopistria juventina), v souãasnosti v âR známá pouze z Královéhradecka a T˘ni‰Èska. V rozsáhl˘ch lesních komplexech v˘chodnû od Hradce Králové Ïijí relativnû chladnomilné, horské a podhorské druhy, napfi. vzácn˘ horsk˘ kovafiík Orithales serraticornis. Velmi pozoruhodn˘ je v˘skyt tesafiíka Brachyleptura tesserula, kter˘ jinak na území âR Ïije pouze v Beskydech. K podhorsk˘m aÏ horsk˘m mot˘lÛm tûchto lesÛ patfií mÛry kovolesklec jestfiábníkov˘ (Autographa bractea), k. modfiínov˘ (Syngrapha ain), ‰edavka rudoskvrnná (Apamea rubrirena) a mÛra horská (Lasionycta proxima). Fauna pavoukÛ (Araneida) je v rámci okresu relativnû nejlépe prozkoumána v okolí Nového BydÏova, kde byla studována napfi. spoleãenstva pavoukÛ dubov˘ch lesÛ a bfiehÛ vod. Poprvé v âechách zde byl nalezen barevnû nápadn˘ bûÏník Synaema globosum. Pfiímo v Hradci Králové (PP Na Plachtû) se doposud udrÏeli kriticky ohroÏení kor˘‰i ÏábronoÏka letní (Branchipus schaefferi) a listonoh letní (Triops cancriformis). Fauna mûkk˘‰Û (Mollusca) je v okrese pomûrnû dobfie dokumentována star‰ími sbûry i nedávn˘mi v˘zkumy (napfi. mûkk˘‰i mûsta Hradce Králové, vodní mûkk˘‰i dolního toku Orlice). Na území okresu byly nalezeny západoevropské druhy jinak v âR velmi vzácné – suchomilka bûlavá (Candidula unifasciata) u Jeníkovic a v okolí Opoãna a stfiedomofiskoatlantská tmavoretka bûlavá (Monacha cartusiana) na ruderálech v Hradci Králové a na NovobydÏovsku. Mezi ohroÏené druhy vodních mûkk˘‰Û dolního toku Orlice patfií velevrub nadmut˘ (Unio tumidus), ‰keble rybniãná (Anodonta cygnea) a ‰. plochá

Okres Hradec Králové (Pseudanodonta complanata). Pfiíkladem v âR zcela vyhynulého vodního plÏe je dfiíve i na Hradecku Ïijící plá‰tûnka sliznatá (Myxas glutinosa). Vzácné a ohroÏené druhy obratlovcÛ Ïijí na území okresu v fiadû biotopÛ i pfies znaãnou devastaci intenzivní zemûdûlskou ãinností. Dafií se zde mnoha druhÛm obojÏivelníkÛ. Na území b˘valého vojenského cviãi‰tû „Na Plachtû“, které má jiÏ statut pfiírodní památky, byl doloÏen v˘skyt 16 druhÛ. Z kriticky ohroÏen˘ch zde nalezneme ãolka velkého (Triturus cristatus), blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus), ropuchu krátkonohou (Bufo calamita), skokana skfiehotavého (Rana ridibunda) a s. krátkonohého (R. lessonae). Vzhledem k malé nadmofiské v˘‰ce lokality stojí za zmínku v˘skyt zmije obecné (Vipera berus). Rybníky v západní ãásti okresu jsou hnízdi‰ti i tahov˘mi zastávkami mnoha vzácn˘ch ptaãích druhÛ. V rákosinách Tfiesického rybníka hnízdí napfiíklad chfiástal kropenat˘ (Porzana porzana), ch. vodní (Rallus aquaticus), moták pochop (Circus aeruginosus), rákosník velk˘ (Acrocephalus arundinaceus), s˘kofiice vousatá (Panurus biarmicus) a mnoho dal‰ích. Tok Orlice se sv˘mi náplavy a obnovovan˘mi nátrÏemi je hnízdi‰tûm dal‰ích ptaãích druhÛ. ¤íãní náplavy vyhledávají kulík fiíãní (Charadrius dubius) a pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos), kolmé fiíãní bfiehy jsou jedním z posledních pfiirozen˘ch hnízdi‰È bfiehule fiíãní (Riparia riparia). Poãetná kolonie tohoto druhu o nûkolika stech hnízd je v bfiezích písníkÛ nedaleko obce Pamûtník. ¤eka Orlice je také domovem nûkolika kusÛ vydry fiíãní (Lutra lutra). U men‰ích vodních tokÛ pravidelnû hnízdí ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). V bfiehov˘ch porostech rybníkÛ a mrtv˘ch ramen není vzácností hnízdící moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus). V centru Hradce Králové na soutoku Labe a Orlice je dÛleÏité zimovi‰tû vodních ptákÛ. Bûhem zimního období lze pozorovat poãetná hejna bûÏn˘ch druhÛ – labutû velké (Cygnus olor), kachny divoké (Anas platyrhynchos), lysky ãerné (Fulica atra) a mnoh˘ch dal‰ích. Ze

2

1

vzácn˘ch hostÛ zde byli pozorováni labuÈ zpûvná (Cygnus cygnus), morãáci (Mergus spp.), hohol severní (Bucephala clangula) atd. V Novohradeck˘ch lesích a lesích v okolí Nechanic mÛÏeme potkat poãetná stáda introdukovaného daÀka skvrnitého (Dama dama). V tûchto lesích pravidelnû hnízdí ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), holub doupÀák (Columba oenas), datel ãern˘ (Dryocopus martius), prokázáno bylo hnízdûní kulí‰ka nejmen‰ího (Glaucidium passerinum). Osídlení královéhradeckého okresu se v pravûku zpoãátku soustfieìovalo na pfiíhodn˘ch úsecích fiíãních teras, v klimaticky pfiízniv˘ch obdobích se roz‰ifiovalo i do nivy a na zv˘‰ené terénní vlny v sousedství vodních tokÛ. Dodnes se v tûchto místech nacházejí sídla i ve vzdálenosti jednoho kilometru od sebe. Nejstar‰í doklady pocházejí ze star‰í doby kamenné (Svobodné Dvory). Mezolitické osídlení známe z jiÏních ãástí okresu, z oblasti labské nivy a z hran blízk˘ch teras. Strategická návr‰í na okrajích Urbanické brázdy (Chlum, Probluz) a oblasti podél severních hranic okresu byla rovnûÏ osídlena od pravûku. Rozsáhlá sídli‰tû mlad‰í doby kamenné se rozloÏila po fiíãních terasách s úrodnou spra‰í (Lochenice, Holohlavy, Ploti‰tû). Z následného období eneolitické kultury nálevkovit˘ch pohárÛ pochází doklad nejstar‰ího opevnûní Hradeckého návr‰í. Stopy kultur stfiedního a mla‰ího eneolitu nalézáme v prostoru Osic, na stfiedním toku Bystfiice, v oblasti Chlumu, Mlékosrb a Pfiedmûfiic.

3

4

1 Mláìata sovy pálené (Tyto alba) na hnízdû. 2 V náplavech PP Orlice hnízdí kulík fiíãní (Charadrius dubius). 3 Sojka obecná (Garrulus glandarius) patfií v PP âerná stráÀ mezi bûÏné druhy. 4 Kdysi bûÏn˘ Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio) patfií dnes mezi vzácné druhy.

HK 9

65

Královéhradecko

1

2

3

1

Holohlavy, Chlomek – b˘valé pohfiebi‰tû popelnicov˘ch polí a zaniklá stfiedovûká vesnice v okolí kostela sv. Václava. 2 Nástroje z pozdní doby kamenné. 3 Amfora kultury slezskoplanûtické ze star‰í doby Ïelezné.

66

HK 10

V mlad‰ím pravûku bylo území dne‰ního okresu vyuÏito jiÏ celoplo‰nû. Kultura luÏická osadila souvisle také jeho dosud opomíjenou severov˘chodní ãást, patrnû v pfiímé souvislosti s exploatací druhotn˘ch loÏisek zlata na Opoãensku. Na základû dal‰ích nálezÛ zlat˘ch svitkÛ usuzujeme, Ïe i hradi‰tû v místû starého jádra Hradce Králové bylo centrem dálkového obchodu s tímto kovem. V mlad‰í dobû Ïelezné do na‰ich zemí pronikají Keltové. Jejich osady se formují jako samostatné sídelní celky v povodí Cidliny, stfiední Bystfiice a Labe, pfiiãemÏ ãásteãnû absorbují pÛvodní kulturní podklad. Germánské osídlení je dokumentováno napfi. z Ploti‰tû. Zdej‰í nekropole z mlad‰í doby fiímské s více neÏ 1 400 hroby pfiedstavuje jedno z nejrozsáhlej‰ích pohfiebi‰È GermánÛ nejen u nás, ale i ve Stfiední Evropû. V okrese je nûkolika men‰ími pohfiebi‰ti zachycena i jinak ve V˘chodních âechách v˘jimeãná antropogenní aktivita z období stûhování národÛ dokládající pfiítom-

nost posledních germánsk˘ch kmenÛ ve V˘chodních âechách je‰tû v 5. století n. l. Silné germánské osídlení nejspí‰e zpÛsobilo jistû zpoÏdûní pfii osazování území Slovany. Ranû stfiedovûké osídlení je zde doloÏeno aÏ od stfiedohradi‰tního období. Situace se zaãíná mûnit v 11. století, kdy máme doloÏeny ãetné doklady kolonizace daného prostoru. Region se v té dobû stává trvalou souãástí ãeského státu a je zde formována hradská soustava – základ správního ãlenûní regionu. Zmûny stfiedovûké spoleãnosti a její aktivity jsou charakterizovány mimo jiné i reorganizací probíhající ve 13. století, kdy se osídlení pÛvodnû rozpt˘lené po pfiíhodn˘ch plochách celého katastru soustfieìuje kolem jednoho centra (kostel, panské sídlo). V regionu lze doloÏit dva ãasové horizonty zv˘‰eného zanikání venkovsk˘ch sídel. První se vztahuje k období husitsk˘ch válek, kdy se v prostoru stfiední Cidliny a v okolí Hradce Králové vzájemnû pronásledovala vojska

Okres Hradec Králové husitÛ a oddíly Panské jednoty. Druh˘ horizont zániku vsí je datován do sklonku tfiicetileté války a souvisí s pohyby ‰védsk˘ch vojsk po v˘chodoãeské oblasti. Nezanedbatelnou pfiíãinou zániku vsí byl i rozvoj ‰lechtického podnikání v 16. a 17. století, pfiedev‰ím rybníkáfiství a zakládání velkostatkÛ. Jin˘m specifikem lesních oblasti jsou drobné v˘robní areály, aÈ jiÏ doklady dfievozpracujících pyrotechnologií pfieÏívajících aÏ do novovûku (zbytky po pálení dehtu a uhlí) v okolí Slatiny a Pamûtníku nebo doklady v˘roby Ïeleza, která vyuÏívala drobná loÏiska tzv. bahenní rudy. Samostatnou kapitolou jsou pak vojenská novovûká opevnûní a tábory, s jejichÏ v˘stavbou souviselo hlavnû odstraÀování rozpt˘lené zelenû (Horní Pfiím, Chlum, Sovûtice, Holohlavy). Rozhodující vliv na utváfiení krajiny mûlo zemûdûlství, provozované zde velk˘mi a bohat˘mi statky, které zejména v 19. století mûnily krajinu rozoráváním luk a zásahy do vodního reÏimu. Tyto nepfiíznivé zásahy se zmnohonásobily v období kolektivizace a socializace zemûdûlství ve druhé polovinû 20. století (rozorávání mezí, likvidace zelenû, velkoplo‰né odvodÀování pozemkÛ aj.). V okrese Hradec Králové je celkem 13 chránûn˘ch území, která sv˘m charakterem reprezentují v‰echny dÛleÏité biotopy: nivu pfiirozené fieky (PP Orlice, PR Trotina, PP Pamûtník, PP Na Bahnû), lesní porosty s pfiirozenou skladbou (PR Hofiinûveská baÏantnice, PP Sítovka, PP âerná stráÀ, PP U císafiské studánky), slatini‰tû v inundaci rybníkÛ (PP Roudniãka a Datlík) a v˘slunné opukové stránû (PR Bludy). Z této skupiny se ponûkud vymyká PP Bûleãsk˘ písník, kter˘ je ukázkou pfiirozené sukcese nedávno opu‰tûného písníku. Podobného charakteru je i PP Na Plachtû, zarÛstající b˘valé vojenské cviãi‰tû. K ochranû je navrÏena i jediná lokalita rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus) v âR, v mrtvém rameni Orlice u Stfiíbrného rybníka nedaleko Hradce Králové. V roce 1998 zde byla okresním úfiadem vyhlá‰ena pfiechod-

1

2

nû chránûná plocha na dobu 5 let. Dal‰í pfiechodnû chránûnou plochou (do konce roku 2000) je b˘valé vojenské leti‰tû v lesích poblíÏ Bûlãe nad Orlicí, kde probíhá intenzivní biologick˘ prÛzkum. V okrese je chránûno 76 stromÛ a jejich skupin, pfieváÏnû dubÛ a lip. BIBLIOGRAFIE: 108, 109, 252,

303, 309, 310, 311, 312, 337, 458, 482, 497, 498, 538

1

Rouben˘ ml˘n v Popovicích.

2

Na okraji rezervace Hofiínûveská baÏantnice stojí pomníãek padl˘ch z bitvy u Hradce Králové v roce 1866.

HK 11

67

Královéhradecko

1

2 G EOLOGIE Podkladem jsou nekarbonátové fiíãní písky mladopleistocenního a holocenního toku Orlice s pokryvem fluvizemû glejové, v západní ãásti zasahuje men‰ím okrskem i kambizem arenická. Biotop vznikl umûle po odtûÏení ãásti píseãn˘ch náplavÛ. Na písãit˘ch KVùTENA okrajích vodní plochy prosperují poãetné kolonie rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a plavuÀky zaplavované (Lycopodiella inundata), v tÛÀkách po tûÏbû písku rdestu alpského (Potamogeton alpinus) a r. dlouholistého (P. praelongus). Rostou zde také bûlolist rolní (Logfia arvensis) a b. nejmen‰í (L. minima), plavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum), smldník bahenní (Peucedanum palustre), potoãnice lékafiská (Nasturtium officinale), mrvka my‰í ocásek (Vulpia myuros), nahoprutka píseãná (Guepinia nudicaulis) aj. Pfii mykologickém prÛzkumu byl nalezen Lactarius scoticus, druh z okruhu ryzce kravského (Lactarius torminosus), rostoucí pfieváÏnû v ra‰elini‰tích. Byl zde sbírán poprvé ve V˘chodních âechách, stejnû jako holubinka kyjonohá (Russula clavipes), pfiíbuzná holubince révové (Russula xerampelina).

1 Kozlíãek osikov˘ (Saperda populnea) Ïije na dfievinách luÏních porostÛ. 2 Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) roste na obnaÏen˘ch píseãn˘ch plochách. 3 Pohled do chránûného území Bûleãsk˘ písník.

68

HK 12

3 ZVÍ¤ENA V písníku se rozmnoÏují obojÏivelníci, mj. kriticky ohroÏení skokan skfiehotav˘ (Rana ridibunda) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Îije zde je‰tûrka obecná (Lacerta agilis) a uÏovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí tu bûÏné stromové a kefiové druhy ptákÛ – pûnkava obecná (Fringilla coelebs), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), budníãek men‰í (Phylloscopus collybita) a dal‰í. Základem plánu VYUÎITÍ péãe je udrÏování ãasn˘ch sukcesních stadií, která se postupnû vyvíjejí k bfiezovému resp. dubovému lesu. PrÛbûÏné jsou odstraÀovány nálety dfievin, je zraÀována pÛda a obnaÏován voln˘ písek, udrÏovány jsou mûlké zarÛstající tÛÀky. BIBLIOGRAFIE 475 MAPA ÚZEMÍ

394, 451, strana 85

Pfiírodní památka

Bûleãsk˘ písník

B˘val˘ písník se ‰ir‰ím okolím na západním okraji obce Bûleã nad Orlicí. Katastrální území: Bûleã nad Orlicí

Nadmofiská v˘‰ka: 240 m

V˘mûra: 2,96 ha

Vyhlá‰eno: 1983

Na zamokfieném dnû b˘valého písníku zpÛsobila samovolná sukcese rozvoj ra‰elinn˘ch spoleãenstev s vysokou koncentrací chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin. UmoÏnily to vhodné edafické podmínky a malá konkurence jin˘ch druhÛ rostlin v poãáteãních stadiích rozvoje.


2

1

Pfiírodní rezervace

Bludy

Opuková stráÀ nad Ïelezniãní tratí severnû od vtoku Cidliny do ÎehuÀského rybníka, 1 km severov˘chodnû od obce ZbraÀ. Katastrální území: Lovãice u Nového BydÏova

Nadmofiská v˘‰ka: 210–230 m

V˘mûra: 4,77 ha

Vyhlá‰eno: 1983

Stepní biotop s teplomilnou kvûtenou a entomofaunou, navazuje bezprostfiednû na NPR ÎehuÀská obora, leÏící vût‰í ãástí za hranicemi regionu. Zdej‰í biotop je pro V˘chodní âechy jedineãn˘. GEOLOGIE Svah je tvofien vápnit˘mi svrchnokfiídov˘mi jílovci aÏ prachovci teplického souvrství (svrchní turon), na nichÏ se vyvinula slabû oglejená pararendzina kambizemní. Pfii úpatí svahu se vyskytují malé v˘bûÏky hnûdozemû typické, karbonátové variety ãernozemû typické a ãernice typické. Na bezkarbonátov˘ch nivních sedimentech na jih od Ïelezniãní tratû vznikla rovnûÏ fluvizem glejová.

KVùTENA Druhovû velmi bohat˘ porost teplomiln˘ch a suchomiln˘ch rostlin, kter˘ fiadíme do svazu Bromion erecti. Tento typ spoleãenstev je v celé v˘chodoãeské oblasti velmi ojedinûl˘. Roste zde 13 druhÛ ohroÏen˘ch rostlin, mj. sasanka lesní (Anemone sylvestris), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), ostfiice Micheliho (Carex michelii), pcháã panonsk˘ (Cirsium pannoni-

cum), p. bûlohlav˘ (C. eriophorum), zlatovlásek obecn˘ (Linosyris vulgaris), hofieãek nahofikl˘ (Gentianella amarella), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), ãernohlávek dfiípat˘ (Prunella laciniata), dub p˘fiit˘ (Quercus pubescens) a ãistec nûmeck˘ (Stachys germanica). Kromû toho se zde vyskytují dal‰í ve V˘chodních âechách vzácné rostliny, napfi. kozinec dánsk˘ (Astragalus danicus), máãka ladní (Eryngium campestre), ledenec pfiímofisk˘ (Tetragonolobus maritimus), jetel horsk˘ (Trifolium montanum) aj. Je‰tûrka obecná ZVÍ¤ENA (Lacerta agilis) je na této lokalitû hojná. Hnízdí zde mj. Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio) a pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria). Ze savcÛ byl doloÏen v˘skyt ohroÏeného kfieãka polního (Cricetus cricetus). Na NPR ÎehuÀská obora bezprostfiednû navazují jiÏnû exponované stepní stránû, kde Ïijí teplomilné druhy hmyzu s fiadou stepních prvkÛ. Mezi nejnápadnûj‰í mot˘ly patfií okáã ovsov˘ (Minois dryas),

o. strdivkov˘ (Coenonympha arcania), perleÈovec prostfiední (Argynnis adippe), hnûdásek ãern˘‰ov˘ (Melitaea aurelia), bûloskvrnáã pampeli‰kov˘ (Amata phegea) a nûkolik druhÛ vfietenu‰ek (Zygaenidae). âasnû jarním vzácnûj‰ím druhem je zde drsnokfiídlec bûlopásn˘ (Lycia zonaria) z ãeledi píìalkovit˘ch (Geometridae). Mezi vzácné stepní druhy patfií také saranãata Chorthippus vagans a Stenobothrus crassipes a ãervotoã Lasioderma aterrimum, kter˘ se zde vyvíjí v pcháãi bûlohlavém (Cirsium eriophorum). Pomûrnû hojná je zde cikáda chlumní (Cicadetta montana). Poprvé na území âeské republiky zde byly nalezeny stepní druhy dvoukfiídl˘ch Metopina formicomendicula a Billotia inermis z ãeledi hrbilkovit˘ch (Phoridae). Na vlhãích místech ve spodní ãásti lokality byl nalezen krasec Aphanisticus pusillus, kter˘ Ïije na sítinû (Juncus sp.). Ke vzácnûj‰ím mokfiadním druhÛm patfií i perleÈovec kopfiivov˘ (Brenthis ino). Mezi zdej‰ími mûkk˘‰i je nejnápadnûj‰í hojná páskovka Ïíhaná (Cepaea vindobonensis). Souãasn˘ stav je VYUÎITÍ ohroÏen zarÛstáním kfiovinami. Plán péãe pfiedpokládá alespoÀ obãasné kosení travních porostÛ a odstraÀování náletov˘ch dfievin. Ideálním zpÛsobem údrÏby porostÛ by byla fiízená extenzivní pastva ovcí a koz. 59, 291, BIBLIOGRAFIE 329, 330, 462, 481 MAPA ÚZEMÍ

strana 86

1 Stepní porosty PR Bludy s rozpt˘len˘mi kefii jsou vhodn˘m biotopem pro Èuh˘ka obecného (Lanius collurio). 2 Bezkfiídlou samiãku drsnokfiídlece bûlopásného (Lycia zonaria) lze vzácnû spatfiit jiÏ v bfieznu.

HK 13

69

Královéhradecko GEOLOGIE Podkladem jsou svrchnokfiídové jemnozrnné usazeniny (vápnité jílovce) bfiezenského souvrství (svrchní turon), v západní ãásti fiíãní naplaveniny staropleistocenní terasy (günz) Orlice. Mezi pÛdami pfievládá pararendzina pseudoglejová, na ‰tûrkopíscích silnû kyselá kambizem arenická. Hlavním pfiedKVùTENA mûtem ochrany byl pÛvodnû smí‰en˘ lesní porost s pfievahou dubu letního (Quercus robur) a habru obecného (Carpinus betulus). Tato dubohabfiina svazu Carpinion má charakteristick˘ bohat˘ bylinn˘ podrost. Rostou zde napfi. kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpurata), svízel lesní (Galium sylvaticum), s. vonn˘ (G. odoratum), bfieãÈan popínav˘ (Hedera helix), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) aj. Dubohabfiina je obklopena kulturními porosty s pfievaÏujícím smrkem. Chránûné území je jedním z mála nalezi‰È vzácné houby strmûlky ãí‰kovité (Pseudoclitocybe cyathiformis) ve V˘chodních âechách. Îije zde typická ZVÍ¤ENA lesní fauna, napfi. kánû lesní (Buteo buteo), datel ãern˘ (Dryocopus martius), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), králíãek obecn˘ (Regulus regulus), mlynafiík dlouhoocas˘ (Aegithalos caudatus), sojka obecná (Garrulus glandarius), ze savcÛ veverka obecná (Sciurus vulgaris) a dal‰í bûÏné druhy, vãetnû umûle vysazeného daÀka skvrnitého (Dama dama). Îijí zde napfi. brouci krajník hnûd˘ (Calosoma

1

PP âerná stráÀ v jarním aspektu. 2 Housenka hranostajníka bukového (Stauropus fagi) patfií k nejbizarnûj‰ím ÏivoãichÛm.

70

HK 14

1 inquisitor) a tesafiík Clytus lama. Ze vzácnûj‰ích mot˘lÛ byly nalezeny nûkteré druhy vázané na zachovalé listnaté lesy: srpokfiídlec ol‰ov˘ (Drepana curvatula), s. lipov˘ (Sabra harpagula), píìalka Melanthia procellata a z ãeledi hfibetozubcovit˘ch (Notodontidae) hranostajník bukov˘ (Stauropus fagi) a hfibetozubec plach˘ (Peridea anceps). Po vûtrné kalaLESNICTVÍ mitû a následné v˘sadbû smrkÛ a borovic se zmen‰il rozsah chránûné dubohabfiiny o cca 40 %.


âerná stráÀ

Lesní porost v komplexu Novohradeck˘ch lesÛ, asi 4 km jihov˘chodnû od Nového Hradce Králové, severnû od kóty Vrchbofi (293,7 m n. m.). Katastrální území: Nov˘ Hradec Králové


V˘mûra: 11,46 ha

Vyhlá‰eno: 1960

Pfiedmûtem ochrany je stará dubohabfiina na kfiídov˘ch sedimentech s vy‰‰ím obsahem vápníku, kter˘ podmiÀuje bohatství bylinného patra.

Plán péãe prefeVYUÎITÍ ruje pfiirozenou obnovu star˘ch porostÛ a doplÀování smrkov˘ch v˘sadeb odrostky listnáãÛ (buk lesní, dub letní, javor klen). Kultury a zmlazené skupiny budou chránûny proti okusu zvûfií a bufieni. 31, 149, BIBLIOGRAFIE 156, 302, 323, 319, 390, 403, 406, 407, 434, 429, 491, 493, 575 MAPA ÚZEMÍ

strana 86

2


2

1

3

Hofiínûveská Pfiírodní rezervace baÏantnice Stará baÏantnice jiÏnû od obce Hofiinûves. Katastrální území: Hofiinûves


V˘mûra: 21,02 ha

Vyhlá‰eno: 1933

Pfiedmûtem ochrany je stará dubohabfiina pfiecházející na nejvlhãích místech do porostÛ tvrdého luhu. Stejnû jako v dal‰ích listnat˘ch lesích okresu zde nalézáme bohat˘ bylinn˘ podrost. Lokalita je biocentrem dÛleÏit˘m pro ptactvo a drobné Ïivoãichy.

GEOLOGIE Podkladem jsou svrchnokfiídové sedimenty, pfiedev‰ím vápnité jílovce a slínovce jizerského souvrství (stfiední aÏ svrchní turon), na okrajích pfiekryté pleistocenními spra‰ov˘mi hlínami. Vytvofiila se zde kambizem pelická (pelosol), na nelesních ãástech pararendzina kambizemní s hnûdozemí typickou (na spra‰ov˘ch hlínách).

KVùTENA Smí‰ená dubohabfiina pfiechází na vlhãích místech do luÏního lesa s pfievahou jasanu ztepilého. Lesní porosty fiadíme ke spoleãenstvÛm svazu Carpinion a Alnion incanae. Pfiirozená dfievinná skladba lesa v baÏantnici je provázena rostlinn˘mi druhy vázan˘mi na dubohabfiiny a luÏní porosty. Nejpestfiej‰í vzhled má bylinn˘ podrost v jarním obdo-

bí, kdy kvetou napfi. zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) a s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), kfiivatec Ïlut˘ (Gagea lutea) a k. nejmen‰í (G. minima), dymnivka dutá (Corydalis cava) a d. bobovitá (C. intermedia). V ãasnû letním aspektu hojnû kvete lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

uÏitím pfiirozené obnovy. V mlad‰ích porostech bude dfievinná skladba usmûrÀována probírkami, budou odstraÀovány smrky napadené kÛrovcem a duby s tracheomykózou. 54, 126, BIBLIOGRAFIE 156, 249, 283, 302, 346, 386, 393, 400, 406, 407, 433, 454, 516, 575 MAPA ÚZEMÍ

strana 86

Hnízdí tu holub ZVÍ¤ENA hfiivnáã (Columba palumbus), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), pûnice (Sylvia spp.) atd. Mezi vzácné savce území patfií hrabo‰ík podzemní (Microtus subterraneus). Pfiirozená dfieLESNICTVÍ vinná skladba byla v minulosti naru‰ena v˘sadbami smrku, modfiínu, borovice vejmutovky, dubu ãerveného a douglasky tisolisté, tyto porosty v‰ak zaujímají pouze nepatrnou rozlohu (kolem 6 % plochy). Lesní hospodafieVYUÎITÍ ní je zamûfieno na udrÏení pfiirozené dfievinné skladby s vy-

1 PR Hofiinûveská baÏantnice je izolovan˘ lesní porost v zemûdûlské krajinû. 2 Îluna ‰edá (Picus canus) patfií k ménû bûÏn˘m ‰plhavcÛm. 3 âervenáãek ohniv˘ (Pyrochroa coccinea) se hojnû vyskytuje v listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích.

HK 15

71

Královéhradecko Pfiírodní památka

Na Plachtû

B˘valé vojenské cviãi‰tû kolem rybníkÛ Jáma a Plachta na v˘chodním okraji Nového Hradce Králové. Katastrální území: Nov˘ Hradec Králové


V˘mûra: 39,09 ha

Vyhlá‰eno: 1998

Botanicky i zoologicky unikátní lokalita na tûsném okraji mûstské zástavby, zahrnující rybníky, písãiny, ra‰elinné louky, lesní porosty a rozpt˘lené skupinky kfiovin. MnoÏství ekotonov˘ch pfiechodÛ a sousední mikroklimaticky odli‰né prostfiedí Novohradeck˘ch lesÛ zvy‰ují biodiverzitu území. Nalezneme zde fiadu relativnû chladnomiln˘ch nebo horsk˘ch druhÛ (sítina kostrbatá, mÛra kovolesklec modfiínov˘, je‰tûrka Ïivorodá, ãolek horsk˘) v nadmofiské v˘‰ce 235–245 metrÛ. GEOLOGIE Podkladem jsou jednak svrchnokfiídové sedimenty (vápnité jílovce aÏ slínovce) bfiezenského souvrství, jednak labské fiíãní naplaveniny (‰tûrkovité písky) pleistocenní terasy (mindel). Mezi pÛdami pfievládají arenosoly (kambizem arenická) s podzolem kambick˘m, podél potoka se vyskytuje ãernice typická. Pfiírodovûdecky KVùTENA cenná lokalita vznikla na vojenském cviãi‰ti a zachovala se díky neustálému naru‰ování písãitého pÛdního povrchu tûÏkou vojenskou technikou. Je tvofiena mozaikou stanovi‰È s rÛznou vlhkostí, od rybníkÛ pfies rákosiny a mokré písãiny k vfiesovi‰tím, such˘m pískÛm a remízÛm. Fytocenologick˘ prÛzkum zde nebyl nikdy provádûn, ale flóra

1 Zatopené terénní deprese jsou charakteristick˘m biotopem lokality „Na Plachtû“. 2 Chránûné území Na Plachtû leÏí na okraji mûsta Hradec Králové. 3 Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) je nejvzácnûj‰ím obojÏivelníkem PP Na Plachtû. 4 Líhnutí váÏky ploské (Libellula depressa) v PP Na Plachtû. 5 Listonoh letní (Triops cancriformis) se vzácnû objevuje v periodick˘ch tÛních.

72

HK 16

území byla v posledních dvaceti letech velmi intenzivnû zkoumána. Dosud zde bylo nalezeno 716 druhÛ cévnat˘ch rostlin, 69 druhÛ mechÛ a 107 druhÛ hub. K plo‰nû nejvût‰ím spoleãenstvÛm Na Plachtû patfií baÏinná ol‰ina jihov˘chodnû od rybníka Plachta, slatinná louka severnû od rybníka Jáma, vlhké i su‰‰í vfiesovi‰tû a písãité prohlubnû s porostem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a plavuÀky zaplavované (Lycopodiella inundata). Rostou zde také violka slatinná (Viola stagnina), leknín bûlostn˘ (Nymphaea candida), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), pupeãník obecn˘ (Hydrocotyle vulgaris), divizna ‰vábovitá (Verbascum blattaria), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), bublinatka men‰í (Utricularia minor) aj. Houba strmûlka Josserandova (Omphalina mutila) zde byla nalezena poprvé a zatím naposled (k 1. 1. 2000) v âR. Sbûr lysohlávky kopinaté (Psilocybe semilanceata) je jedin˘ z V˘chodních âech a Peniophora ericksonii zde má jednu ze dvou doloÏen˘ch lokalit ve V˘chodních âechách. Îije zde 16 druZVÍ¤ENA hÛ obojÏivelníkÛ: ãolek velk˘ (Triturus cristatus), ã. obecn˘

1 (T. vulgaris) a ã. horsk˘ (T. alpestris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), v‰echny tfii druhy ropuch – r. obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis) a r. krátkonohá (B. calamita) – rosniãka zelená (Hyla arborea), kuÀka obecná (Bombina bombina) a v‰echny druhy skokanÛ – s. hnûd˘ (Rana temporaria), s. ostronos˘ (R. arvalis), s. ‰tíhl˘ (R. dalmatina), s. skfiehotav˘ (R. ridibunda), s. krátkonoh˘ (R. lessonae) a s. zelen˘ (R. kl. esculenta). Dafií se tu je‰tûrce obecné (Lacerta agilis) a j. Ïivorodé (Zootoca vivipara), slep˘‰i kfiehkému (Anguis fragilis), uÏovce obojkové (Natrix natrix) a kriticky ohroÏené zmiji obecné (Vipera berus). Hnízdí tu strnad luãní (Miliaria calandra), bûlofiit ‰ed˘ (Oenanthe oenanthe), konipas luãní (Motacilla flava), dudek chocholat˘ (Upupa epops) a lindu‰ka luãní (Anthus pratensis). V roce 1993 zde byl naposled pozorován sysel obecn˘ (Spermophilus citellus). OhroÏeny jsou i nûkteré v˘‰e uvedené druhy vázané na otevfiená stepní spoleãenstva, která byla udrÏována provozem vojenské techniky. Dosud zde bylo nalezeno 40 druhÛ mûkk˘‰Û (Mollusca), tfii druhy kor˘‰Û ze skupiny lupenonoÏcÛ (Phyllopoda), 32 druhÛ

váÏek (Odonata), ãtyfii druhy jepic (Ephemeroptera), jeden druh po‰vatky (Plecoptera), osm druhÛ chrostíkÛ (Trichoptera), 884 druhÛ broukÛ (Coleoptera), 580 druhÛ mot˘lÛ (Lepidoptera), 114 druhÛ dvoukfiídl˘ch (Diptera) a 21 druhÛ blanokfiídl˘ch, zvlá‰tû ãmelákÛ (Bombus spp.). Îije zde velmi vzácn˘, stfiedomofiskoatlantsk˘ mûkk˘‰ – tmavoretka bûlavá (Monacha cartusiana), nalezen˘ na teplomiln˘ch ruderálech. V mûlk˘ch vysychajících tÛÀkách a kaluÏích lze nalézt tfii druhy kriticky ohroÏen˘ch kor˘‰Û: ÏábronoÏku letní (Branchipus schaefferi), Ï. snûÏní (Siphonophanes grubii) a listonoha letního (Triops cancriformis). K teplomiln˘m váÏkám patfií ‰ídlatka brvnatá (Lestes barbarus), lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata), ‰ídlo rákosní (Aeshna affinis) a vzácná klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). Tyrfofilními druhy jsou váÏka tmavá (Sympetrum danae), váÏka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) i spí‰e chladnomiln˘ druh vy‰‰ích poloh váÏka ãárkovaná (Leucorrhinia dubia). V rozmanit˘ch typech vodních ploch v chránûném území bylo nalezeno 52 druhÛ broukÛ ãeledi po-


3

4

5 2 tápníkovit˘ch (Dytiscidae). K nejzajímavûj‰ím patfií Potamonectes canaliculatus, ob˘vající ãerstvé, nezarostlé vodní nádrÏe. Písãité, bahnité nebo zra‰elinûlé bfiehy mûlk˘ch tÛní jsou pfiízniv˘m biotopem pro vzácné stfievlíkovité brouky (Carabidae), napfi. druhy Elaphropus walkerianus (prvonález pro území âR), Patrobus australis (druh˘ nález v âechách), Acupalpus dubius a Chlaenius spoliatus. Na bfiehové porosty, rákosiny a ostfiicové porosty u rybníkÛ je vázáno více druhÛ mot˘lÛ, pfiedev‰ím z ãeledi mÛrovit˘ch (Noctuidae), napfi. Simyra albovenosa, Chilodes maritima a rákosnice Archanara sparganii. Byl zde nalezen i velik˘, barevnû nápadn˘ zavíjeã bahenní (Ostrinia palustralis), kter˘ se v âechách roz‰ífiil zcela nedávno. Slatinné louky u rybníka Jáma ob˘vá modrásek oãkovan˘ (Maculinea teleius), z velkého mnoÏství zdej‰ích druhÛ broukÛ lze uvést napfi. krasce Trachys troglodytes. Z tyrfofilních druhÛ na lokalitû Ïije stfievlíãek Bembidion humerale, z mot˘lÛ napfi. pfiástevník Thumatha senex, mÛry Lithomoia solidaginis a Protolampra sobrina a nûkolik jiÏ v˘‰e zmínûn˘ch druhÛ váÏek. Stanovi‰tû stepního rázu, suché trávníky, úhory a teplomilné ruderály hostí mnoÏství

hmyzu, napfi. fytofágní druhy (Psithyrus spp.). Bohatá je rovãeledi nosatcovit˘ch (Sitona nûÏ hmyzí fauna, která se vyvíononidis, Lixus rubicundus, jí na náletov˘ch dfievinách (bfiíTychius lineatulus a Trichosizy, vrby, osiky), napfi. strakáã rocalus barnevillei). Vyskytobfiezov˘ (Endromis versicolovaly se zde i majky (Meloe rura), stuÏkonoska topolová (Cagosus a M. scabriusculus) tocala elocata), bûlopásek topoa vrubounovit˘ brouk Ontholov˘ (Limenitis populi), phagus vittulus, Ïijící pfiedebatolec duhov˘ (Apatura iris) v‰ím v norách syslÛ. a b. ãerven˘ (A. ilia). Ve vûtvích Dosud zde Ïijí mj. modrásek a kmíncích tûchto dfievin se vyAricia agestis, vzácná píìalka víjejí mj. krasci Poecilonota Eupithecia millefoliata a midives, Agrilus guerini, A. suvozející pfiástevník uÏankov˘ rovi populneus, tesafiíkovití (Hyphoraia aulica). Velmi po(Cerambycidae), napfi. Obãetné jsou druhy písãin a vfiesorium cantharinum, Xylotrevi‰È napfi. stfievlíkovit˘ brouk chus pantherinus a Saperda kvapník Harpalus picipennis, perforata. Ve star‰ím lesním povelmi vzácn˘ Leiodes rubigirostu luÏního charakteru byl nanosa z ãeledi Leiodidae (potvrlezen zdobenec zelenav˘ (Gnození v˘skytu v âechách), terririmus nobilis). Z teplomil˘ch kolní nosatci Coniocleonus druhÛ listnat˘ch lesÛ zde byla turbatus a Coniocleonus nezji‰tûna píìalka Cyclophora bulosus, noãní mot˘l osenice píruficiliaria (první nález na úzeseãná (Agrotis vestigialis) a semí âech). Opakovanû nalézaná veroevropsk˘ obaleã Aethes mÛra bl˘skavka hasivková fennicana (první nález na úze(Callopistria juventina) je vámí âech). Vzácn˘ stfievlík leskl˘ zaná na hasivku orliãí (Pteri(Carabus nitens) zde jiÏ vyhydium aquilinum). Z rozsáhl˘ch nul. Typick˘mi vfiesovi‰tními lesních porostÛ pronikají na lodruhy jsou stfievlík Bradycellus kalitu chladnomilné, horské ruficollis a nosatec Micrelus a podhorské druhy. Z kovafiíkoericae. Vfiesem se Ïiví také - vit˘ch broukÛ (Elateridae) to je housenky osenice pruhované napfi. Orithales serraticornis, (Lycophotia porphyrea). Osluz mot˘lÛ více druhÛ mÛr nûné plochy ob˘vá mnoho (Noctuidae) – kovolesklec jestblanokfiídl˘ch (Hymenoptera). fiábníkov˘ (Autographa bracByla zde nalezena Ïahalka Scotea), k. modfiínov˘ (Syngrapha lia hirta. Publikován je v˘skyt ain), ‰edavka rudoskvrnná 15 druhÛ ãmelákÛ (Bombus (Apamea rubrirena) a mÛra spp.) a pûti druhÛ paãmelákÛ horská (Lasionycta proxima).

VYUÎITÍ V minulosti bylo území vyuÏíváno jako vojenské cviãi‰tû, takÏe jeho povrch byl neustále naru‰ován a udrÏován v bezlesém stavu. Asanace probíhající od roku 1994 mají zabránit samovolné sukcesi (zarÛstání náletov˘mi dfievinami, zazemÀování vodních ploch). V letech 1994–1996 byla kaÏdoroãnû posekána slatinná louka u rybníka Jáma, shrabána a odstranûna organická hmota. Následnû byla sledována revitalizace populace orchideje prstnatce májového (z pÛvodních 50 kvetoucích jedincÛ na 120 v roce 1996). Od roku 1994 byly vyfiezány náletové dfieviny z xerotermního svahu nad rybníkem Jáma, z vfiesovi‰tû a z písãit˘ch depresí. Pafiezy byly o‰etfiovány pfiípravkem Round-up. Postupnû se prohlubují vodní nádrÏe. Cílem asanaãních zásahÛ je zachování a pfiípadné roz‰ífiení hodnotn˘ch bezles˘ch stanovi‰È (písãiny, vfiesovi‰tû, slatinná louka) a zachování rÛzn˘ch typÛ mal˘ch vodních ploch s v˘skytem vodního hmyzu a obojÏivelníkÛ. BIBLIOGRAFIE

124, 309, 314, 382, 477, 586

145, 310, 332, 400, 491,

196, 311, 333, 402, 497,

MAPA ÚZEMÍ

84, 224, 312, 335, 425, 501,

117, 303, 313, 336, 464, 582,

strana 87

HK 17

73

Královéhradecko

2

3 1


Na bahnû

Stará ol‰ina a navazující louky u silnice v˘chodnû od Bûlãe nad Orlicí. Katastrální území: Bûleã nad Orlicí, Nepasice


V˘mûra: 4,68 ha

Vyhlá‰eno: 1933

Poslední sukcesní stadium zarÛstání mrtvého ramene Orlice, modelová lokalita sledovaná od dvacát˘ch let 20. století. PÛvodním spoleãenstvem zde bylo pfiechodové ra‰elini‰tû, vzniklé zazemnûním starého orlického ramene. Dal‰í sukcesí v následujících 40 letech do‰lo k pfiemûnû spoleãenstev na ra‰elinnou ol‰inu a tím k zásadní zmûnû sloÏení flóry. V souãasné dobû zaãíná ol‰ina odumírat. GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno holocenními bezkarbonátov˘mi fiíãními hlinitopísãit˘mi usazeninami s pokryvem fluvizemû glejové, na kterou po okrajích navazuje kambizem arenická. PÛvodní pfiechoKVùTENA dové ra‰elini‰tû se vyvinulo

1

v první polovinû 20. století v ra‰elinnou ol‰inu s vtrou‰en˘m dubem a lípou. SloÏení porostÛ odpovídá na celé plo‰e pfiirozenému stavu a danému stanovi‰ti – asociaci Carici elongatae-Alnetum. Vymizely svûtlomilné ra‰elinné druhy, napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kru‰tík bahenní

Leteck˘ pohled na nivu Orlice s pfiírodní rezervací Na bahnû.

2

Na jafie probíhá v PP Na bahnû páfiení skokanÛ hnûd˘ch (Rana temporaria). 3 V chránûném území Na bahnû roste téÏ jehnûdka ol‰ová (Ciboria amentacea). 4 Kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus) je bûÏn˘m rostlinn˘m druhem v nivû Orlice.

74

HK 18

(Epipactis palustris), zábûlník bahenní (Comarum palustre), v‰ivec bahenní (Pedicularis palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) nebo klikva bahenní (Oxycoccus palustris), a objevily se stínomilnûj‰í druhy: ìáblík bahenní (Calla palustris), kapradiník baÏinn˘ (Thelypteris palustris), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), bledule jarní (Leucojum vernum), dymnivka dutá (Corydalis cava), d. bobovitá (C. intermedia) aj. Druhové sloÏení podrostu v ol‰inû se v posledních 30 letech v˘raznû zmûnilo ve prospûch druhÛ ménû nároãn˘ch na pÛdní vlhkost. Rostou zde napfi. strdivka nicí (Melica nutans), brslen evropsk˘ (Euonymus europaeus), pitulník Ïlut˘ (Galeobdolon luteum), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum) a ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea). Pfii mykologickém prÛzkumu zde byl nalezen pavuãinec napit˘ (Cortinarius bibulus), rostoucí v˘hradnû pod ol‰emi, kter˘ nebyl na jin˘ch podobn˘ch lokalitách ve v˘chodoãeské oblasti zaznamenán. Druh Erythricium laetum zde byl objeven na jediné lokalitû ve v˘chodních âechách. Hnízdí tu lesní ZVÍ¤ENA druhy ptákÛ, napfi. strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), s˘kora babka (Parus palustris), brhlík lesní (Sitta europaea), stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes) aj.

4 Zdej‰í bezobratlí Ïivoãichové patfií k druhÛm vázan˘m na vlhkomilnou vegetaci a mokfiady. Mezi dvoukfiídl˘mi (Diptera), nacházíme napfiíklad vzácnûj‰í druhy z ãeledi vláhomilkovit˘ch (Sciomyzidae), bránûnkovit˘ch (Stratiomyidae) a krouÏilkovit˘ch (Empididae). Bylo zde zaznamenáno pût druhÛ váÏek (Odonata), nûkteré dal‰í sem zaletují od blízk˘ch mrtv˘ch ramen z PP Orlice. Hojné je napfi. ‰idélko rumûnné (Pyrrhosoma nymphula). Do v˘voje lesLESNICTVÍ ního porostu nebude v nejbliÏ‰í dobû zasahováno. Lokalita je moVYUÎITÍ delov˘m územím, které je v prÛbûhu celého 20. století odbornû sledováno. Pro nepfiístupnost do nûj nebylo hospodáfisky zasahováno. BIBLIOGRAFIE

156, 169, 216, 302, 378, 379, 406, 407, 491, 560

197, 316, 386, 429,

MAPA ÚZEMÍ

125, 214, 322, 393, 430,

150, 215, 323, 403, 468,

strana 85


2

1


Orlice

Tfii úseky nivy Orlice mezi Ble‰nem a T˘ni‰tûm nad Orlicí. Katastrální území: Ble‰no, Bûleã nad Orlicí, Nepasice, KrÀovice, Tfiebechovice pod Orebem, ·tûnkov


V˘mûra: 90,92 ha vãetnû ochranného pásma

Vyhlá‰eno: 1991

Ochrana zachovalé nivy Orlice s meandrujícím korytem fieky a zbytky mrtv˘ch ramen s bfiehov˘mi porosty a rozpt˘lenou zelení. Chránûné území je souãástí stejnojmenného pfiírodního parku. Bezprostfiednû navazuje na chránûnou ãást nivy Orlice v okrese Rychnov nad KnûÏnou. GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní bezkarbonátové nivní písãité aÏ hlinitopísãité usazeniny Orlice, na nichÏ se vyvinula fluvizem glejová, která postupnû pfiechází do kambizemû arenické (místy aÏ do kambického podzolu). Vût‰ina slaKVùTENA tinn˘ch luk v nivû Orlice byla v minulosti zrekultivována. Zachovaly se pouze zbytky pfiirozené vegetace, zejména v okolí mrtv˘ch ramen a v remízech. Ty lze zafiadit ke spoleãenstvÛm svazu Alnion incanae. Ze vzác-

nûj‰ích rostlin lze v tûchto refugiích nalézt napfi. ãesnek hranat˘ (Allium angulosum), fiefii‰nici bahenní (Cardamine dentata), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), rozpuk jízliv˘ (Cicuta virosa), tajniãku r˘Ïovitou (Leersia oryzoides), ãestec (rozrazil) dlouholist˘ (Pseudolysimachion longifolium), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris) a violku slatinnou (Viola stagnina). Na hladinû nûkter˘ch tÛní se dosud zachovaly porosty leknínu bûlostného (Nymphaea candida) a stulíku Ïlutého (Nuphar lutea). Na

loukách vynikají solitérní staré duby a jilmy. Z hub zde byl nalezen houÏevnatec tygrovan˘ (Lentinus tigrinus), vzácn˘ druh rostoucí v luÏních lesích a v údolích fiek. Na píseãn˘ch náZVÍ¤ENA plavech hnízdí kulík fiíãní (Charadrius dubius) a pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos). Ve svisl˘ch bfiezích mÛÏeme nalézt kolonie bfiehule fiíãní (Riparia riparia) a nory ledÀáãka fiíãního (Alcedo atthis). Bfiehové porosty jsou domovem slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), Ïluvy hajní (Oriolus oriolus) a kalouse u‰atého (Asio otus). Trvale zde Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra) a v okolí fieky velmi poãetná populace introdukovaného norka amerického (Mustela vison). Strmé bfiehy, náplavy a ãistou vodu toku osídluje unikátní fauna bezobratl˘ch. Na obnaÏen˘ch strm˘ch hlinit˘ch bfiezích Ïije napfi. stfievlíãek Bembidion fluviatile, na písãit˘ch náplavech mnoho druhÛ litorálních broukÛ, napfi. stfievlíãek Dyschirius digitatus, drobní kovafiíci rodu Negastrinus a kvûtník Anthicus flavipes. Vzácn˘ vrubounovit˘ brouk Psammodius asper zde má jednu ze dvou v souãasnosti znám˘ch populací na území âech. V˘zkumem dolního toku Orlice, vãetnû úsekÛ zahrnut˘ch do PP Orlice, bylo zji‰tûno 21 druhÛ jepic (Ephemeroptera), 12 dru-

hÛ po‰vatek (Plecoptera) a 27 druhÛ chrostíkÛ (Trichoptera). Pozoruhodné jsou napfi. nálezy vzácn˘ch po‰vatek Agnetina elegantula a Xanthoperla apicalis, které byly v âechách povaÏovány za nezvûstné. Na ãistou vodu je vázána i váÏka klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus), která se vyskytuje podél celého dolního toku Orlice. Vzácn˘mi druhy vodních mûkk˘‰Û dolní Orlice jsou velevrub nadmut˘ (Unio tumidus) a ‰keble rybniãná (Anodonta cygnea). ·keble plochá (Pseudanodonta complanata) zde má jednu z posledních populací v âeské republice. Na zachoval˘ch vlhk˘ch loukách v nivû Orlice Ïijí ohroÏené druhy modráskÛ rodu Maculinea – m. bahenní (M. nausithous) a m. oãkovan˘ (M. teleius). Na luÏních dfievinách bfiehov˘ch porostÛ u fieky a mrtv˘ch ramen se dochovaly nûkteré vzácné druhy hmyzu, napfi. krasec Agrilus guerini, kter˘ se v âechách vyskytuje pouze ve f. o. Dolní Poorliãí a v˘chodním Polabí. Ze vzácn˘ch mot˘lÛ luÏních porostÛ lze uvést srpokfiídlece ol‰ového (Drepana curvatula). Pro zachování VYUÎITÍ vzhledu krajiny je nutno ponechat tok Orlice pokud moÏno pfiirozenû meandrovat, i za cenu jarních a letních záplav v nivû, a pozemky v bezprostfiedním okolí fieky ponechat zatravnûné a pravidelnû je kosit. BIBLIOGRAFIE 337, 498 MAPA ÚZEMÍ

38, 252, strana 85

1 Bfiehy Orlice jsou zpevnûny porosty vrb. 2 V mokfiinách PP Orlice roste kamy‰ník pfiímofisk˘ (Bolboschoenus maritimus).

HK 19

75

Královéhradecko

Roudniãka Pfiírodní památka a Datlík Rybníky Roudniãka a Datlík s pfiilehl˘mi slatinn˘mi loukami mezi Nov˘m Hradcem Králové a Vysokou nad Labem. Katastrální území: Roudniãka, Kluky, Tfiebe‰


V˘mûra: 35,39 ha

Vyhlá‰eno: 1988

Rybníky a slatinné louky v jejich okolí jsou bohatou botanickou lokalitou, známou jiÏ od 19. století. Zachovala se zde vodní a mokfiadní spoleãenstva a ra‰elinné louky s fiadou chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin i ÏivoãichÛ. Lokalita je i dÛleÏit˘m biocentrem v zemûdûlské krajinû.

1

2

GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní fiíãní písãité aÏ hlinité naplaveniny pfiekryté nivními pÛdami (fluvizemí typickou). Okraje jsou jiÏ na svrchnokfiídov˘ch sedimentech (vápnit˘ch jílovcích aÏ slínovcích) bfiezenského souvrství, s pokryvem stfiednû tûÏké ãernice typické a gleje typického. Na okrajích území se nachází kambizem arenická. Centrum lokaliKVùTENA ty tvofií druhovû velmi bohaté slatinné louky svazu Caricion davallianae v okolí rybníkÛ. PrÛzkum zaznamenal více neÏ 350 druhÛ vy‰‰ích rostlin, z toho 18 druhÛ ohroÏen˘ch. Mezi nejzajímavûj‰í patfií ãesnek hra-

76

HK 20

nat˘ (Allium angulosum), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), zemûÏluã spanilá (Centaurium pulchellum), kyprej yzopolist˘ (Lythrum hyssopifolia), jetel jahodnat˘ (Trifolium fragiferum), vrba rozmar˘nolistá (Salix rosmarinifolia), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus) aj. Dafií se zde kriZVÍ¤ENA ticky ohroÏené blatnici skvrnité (Pelobates fuscus), bûÏná je rosniãka zelená (Hyla arborea), pomûrnû hojné jsou je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a uÏovka obojková (Natrix

natrix). Oba rybníky jsou hnízdi‰ti vodního a mokfiadního ptactva: potápky malé (Tachybaptus ruficollis), p. roháãe (Podiceps cristatus), labutû velké (Cygnus olor), motáka pochopa (Circus aeruginosus), chfiástala vodního (Rallus aquaticus), moudivláãka luÏního (Remiz pendulinus) a dal‰ích druhÛ. Na mokfiadní vegetaci (orobinec, zevar) zde Ïijí ve velkém mnoÏství a ve více druzích mandelinkovití brouci rákosníãci (Donacia spp.). Byl tu nalezen vzácn˘ druh krasce Poecilonota dives, kter˘ se vyvíjí pfiedev‰ím v oslunûn˘ch jívách. V rybnících i v potoce Ïije poãetná populace raka

fiíãního (Astacus astacus) a vyvíjí se v nich nûkolik druhÛ váÏek (Odonata). Luãní spoleãenVYUÎITÍ stva je nutno pravidelnû kosit a omezovat v nich nálety dfievin a rákosin, nehnojit umûl˘mi hnojivy a nezasahovat do vodního reÏimu. Lokalita leÏí v bezprostfiední blízkosti Hradce Králové; slouÏí jako cíl vycházek jeho obyvatel. 149, 257, BIBLIOGRAFIE 396, 403, 404, 406, 407, 519 MAPA ÚZEMÍ

strana 88


4

5

1 Ol‰iny mezi rybníky Roudniãka a Datlík. 2 Kaskáda rybníkÛ (Roudniãka, Datlík, Cikán, Bifiiãka) s ra‰elinn˘mi loukami. 3 V˘chodní Datlík.

bfieh

rybníka

4 VáÏka ãtyfiskvrnná (Libellula quadrimaculata) ob˘vá klidné vodní plochy PP Roudniãka a Datlík, zvlá‰tû slatinná jezírka.

3

5 Nápadné pûnodûjky rodu Cercopis dávají pfiednost vlhk˘m stanovi‰tím.

HK 21

77

Královéhradecko

1


Pamûtník

âást nivy Ml˘nské Cidliny jihozápadnû od obce Pamûtník. Katastrální území: Pamûtník


V˘mûra: 33,90 ha

Vyhlá‰eno: 1995

Pfiedmûtem ochrany na lokalitû je pestr˘ komplex mokfiadních, luãních a pískomiln˘ch spoleãenstev v nivû Ml˘nské Cidliny. V souãasné dobû patfií území k nejbohat‰ím botanick˘m lokalitám okresu.

GEOLOGIE Podkladem jsou pleistocenní fiíãní naplaveniny, místy pfiekryté hlinit˘mi aÏ hlinitopísãit˘mi sedimenty. PÛdní pokryv tvofií fluvizem glejová, kambizem arenická, glej typick˘, men‰í ostrÛvky i organozem slatinná. KVùTENA RÛznorodost biotopÛ od mokfiadÛ a tÛní po suché písãiny a remízy je pfiíãinou velké druhové rozmanitosti

78

a bohatství rostlinného krytu. Fytocenologie fiadí vût‰inu porostÛ do spoleãenstev vysokostébeln˘ch ostfiic a trav svazu Magnocaricion elatae a Molinion. Nejvlhãí plochy jsou porostlé rákosinami (Phragmition communis). Roste zde více neÏ 400 druhÛ rostlin, z toho 30 druhÛ ohroÏen˘ch. Mezi nû patfií ovsíãek obecn˘ (Aira caryophyllea), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), trávniãka

1

Celkov˘ pohled na rozsáhlé mokfiady PP Pamûtník.

2

Li‰aj vrbkov˘ (Deilephila elpenor) Ïije na loukách PP Pamûtník.

HK 22

obecná (Armeria vulgaris), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), bûlolist nejmen‰í (Logfia minima), pupeãník obecn˘ (Hydrocotyle vulgaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), pryskyfiník velk˘ (Ranunculus lingua), hrachor bahenní (Lathyrus palustris) aj. RozmnoÏují se ZVÍ¤ENA zde rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan skfiehotav˘ (Rana ridibunda), s. ‰tíhl˘ (R. dalmatina), kuÀka obecná (Bombina bombina) a mnoho dal‰ích obojÏivelníkÛ. Zajímavostí je poãetná populace je‰tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara). BûÏná je uÏovka obojková (Natrix natrix). Rákosiny a podmáãené louky jsou hnízdi‰tûm mokfiadního ptactva. Pravidelnû zde hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago), ãejka chocholatá (Vanellus vanellus), rákosník obecn˘ (Acrocephalus scirpaceus), r. prouÏkovan˘ (A. schoenobaenus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) a cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). Na mokfiadních biotopech se vyskytuje vlhkomilná fauna hmyzu, jejíÏ podrobnûj‰í prÛzkum v‰ak nebyl dosud proveden. Zji‰tûno bylo zajímavé druhové spektrum dvoukfiídl˘ch z ãeledí lupicovit˘ch

2 (Dolichopodidae), vláhomilkovit˘ch (Sciomyzidae) a dal‰ích. U zarÛstajících zatopen˘ch pískoven, v podmáãen˘ch ol‰inách i na loukách bylo nalezeno 10 druhÛ váÏek (Odonata), z nichÏ nejzajímavûj‰í je vzácná teplomilná lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata). Lokalita je jedním z mála míst v˘chodoãeské oblasti, kde se vyskytuje mot˘l bûloskvrnáã pampeli‰kov˘ (Amata phegea). Centrum lokaliVYUÎITÍ ty je stabilizovan˘m ekosystémem, kter˘ nevyÏaduje Ïádné zásahy. V okrajov˘ch ãástech je nutné kosení vlhk˘ch luk, likvidace náletÛ dfievin a omezování ‰ífiení orobince. Maloplo‰ná fiízená tûÏba písku v zarostl˘ch písãinách by umoÏnila obnovení sukcesní fiady spoleãenstev voln˘ch pískÛ. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

337 strana 87


3 GEOLOGIE Podkladem jsou jemnozrnné svrchnokfiídové sedimenty (vápnité jílovce a slínovce) bfiezenského souvrství, ãásteãnû pfiekryté písãit˘mi hlínami, na kter˘ch vznikla pararendzina pseudoglejová (oglejen˘ pelosol). Pfii potoku se vyskytuje pseudoglej glejov˘.

1


Sítovka

Lesní porost v komplexu Novohradeck˘ch lesÛ, asi 4 km jihov˘chodnû od Nového Hradce Králové, severov˘chodnû od kóty Vrchbofi (293,7 m n. m.). Katastrální území: Nov˘ Hradec Králové


V˘mûra: 8,14 ha

Vyhlá‰eno: 1960

Pfiedmûtem ochrany je star˘ smí‰en˘ lesní porost s bylinn˘m podrostem typick˘m pro Královéhradecko. Chránûné území je souãástí velkého lesního komplexu Novohradeck˘ch lesÛ.

2

Pfiirozen˘ smí‰eKVùTENA n˘ lesní porost s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) patfiící k místnímu ekotypu se silnou pfiímûsí dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata). Bylinn˘ podrost b˘val v minulosti bohat‰í. V souãasné dobû je omezen na izolované ostrÛvky a vût‰ina hustû zapojeného stromového porostu je bez podrostu. Rostou zde sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), pitulník Ïlut˘ (Galeobdolon luteum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), strdivka nicí (Melica nutans) a s. jednokvûtá (M. uniflora), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) aj. Hnízdí zde jesZVÍ¤ENA tfiáb lesní (Accipiter gentilis), kánû lesní (Buteo buteo), datel ãern˘ (Dryocopus martius), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), s˘kora babka (Parus palustris), králíãek obecn˘ (Regulus regulus), drozd brávník (Turdus viscivorus), mlynafiík dlouhoocas˘ (Aegithalos caudatus) aj. Z bezobratl˘ch se v zachoval˘ch lesních porostech vyskytují vzácné druhy mot˘lÛ, napfi. mÛra bl˘skavka hasivková (Callopistria juventina), která se vyvíjí na hasivce orliãí (Pteri-

dium aquilinum). Vzácn˘ je i spí‰e podhorsk˘ druh ‰tûtcono‰ smrkov˘ (Calliteara abietis) z ãeledi bekyÀovit˘ch (Lymantriidae) a teplomilná píìalka Comibaena bajularia. Na oslunûn˘ch cestách na okrajích CHÚ Ïijí psammofilní druhy broukÛ, napfi. sviÏníci (Cicindela spp.), mnozí blanokfiídlí (Hymenoptera) a z mot˘lÛ mÛra Paradrina selini. Poprvé v âR zde byla nalezena drobná parazitická mu‰ka Menozziola schmitzi z ãeledi hrbilkovit˘ch (Phoridae). V porostu jsou LESNICTVÍ patrné ‰kody zpÛsobené vûtrem a dfievokazn˘mi houbami, a to zejména u nejstar‰ích stromÛ. Plán péãe pfiedpoVYUÎITÍ kládá pfiirozenou obnovu, v pfiípadû neúspûchu umûlou obnovu autochtonním sadebním materiálem, ochranu mlad˘ch jedincÛ pfied bufiení a okusem zvûfií a probírky v porostech ve prospûch borovice. Staré odumfielé stromy budou ponechány, naopak odstraÀovány budou i dosud Ïivé stromy napadené tracheomykózou. 31, 149, BIBLIOGRAFIE 156, 302, 334, 492, 575 MAPA ÚZEMÍ

strana 86

1 Jarní pohled do lesního porostu PP Sítovka. 2 V PP Sítovka byla nalezena i nápadná houba hlíva holubí (Pleurotus ostreatus f. columbinus). 3 ·tûtcono‰ ofiechov˘ (Calliteara pudibunda) je hojn˘ lesní druh z ãeledi bekyÀovit˘ch.

HK 23

79

Královéhradecko GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní písãitohlinité fiíãní (inundaãní) usazeniny Labe, s pokryvem fluvizemû typické. Na západním okraji u Ïelezniãní tratû se na spra‰i vyvinula i hnûdozem typická. Zachovalé mrtKVùTENA vé labské rameno s charakteristick˘mi luÏními porosty svazu Alnion incanae a zbytky vodních spoleãenstev, které lze zafiadit do svazÛ Nymphaeion albae a Magnopotamion. Rostou zde napfi. stolístek klasnat˘ (Myriophyllum spicatum), stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea), rÛÏkatec ostnit˘ (Ceratophyllum demersum), rdest vzpl˘vav˘ (Potamogeton natans), laku‰ník okrouhl˘ (Batrachium circinatum), ‰ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), v kfiovinách je hojná nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer). Lesy tvofií vût‰inou umûle zaloÏené porosty ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa), dubu letního (Quercus robur), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a topolu (Populus sp.). Zbytky mrtvého ZVÍ¤ENA ramene jsou dÛleÏit˘m biotopem vodního a mokfiadního ptactva. Hnízdí zde chránûné druhy: ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus), za potravou sem zalétá moták pochop (Circus aeruginosus), krahujec

1 obecn˘ (Accipiter nisus). BûÏná je uÏovka obojková (Natrix natrix). V˘raznou pfiíLESNICTVÍ mûs (asi tfietinu plochy) tvofií nepÛvodní dfieviny – smrk a dal‰í jehliãnany. Listnaté porosty jsou schopny samovolného v˘voje, kter˘ simuluje pfiirozen˘ v˘voj lesa kolem mrtv˘ch ramen. Jehliãnany je tfieVYUÎITÍ ba postupnû nahrazovat vhodn˘mi listnáãi. Koryto Trotiny je nutno udrÏovat prÛtoãné, pfii v˘raznûj‰ím zazemnûní ramene je moÏnost odbahnit je.

Pfiírodní rezervace

Trotina

Staré rameno Labe na soutoku s fiíãkou Trotinou severov˘chodnû od obce Lochenice. Katastrální území: Lochenice


V˘mûra: 29,65 ha vãetnû ochranného pásma

Vyhlá‰eno: 1983

Mrtvé rameno Labe s ústím Trotiny a pfiilehl˘mi luÏními porosty tvofií biocentrum – ostrov biodiverzity v intenzivnû obhospodafiované krajinû Polabí.

64, 111, BIBLIOGRAFIE 124, 140, 141, 143, 144, 149, 382, 385, 391, 406 MAPA ÚZEMÍ

strana 87

1 Chránûné území Trotina tvofií staré rameno Labe s ústím fiíãky Trotiny. 2 V PR Trotina Ïije plotice obecná (Rutilus rutilus).

80

HK 24

2


2

3 (Regulus regulus), mlynafiík dlouhoocas˘ (Aegithalos caudatus), s˘kora uhelníãek (Parus ater) aj. Dochovaly se zde nûkteré vzácné druhy hmyzu vázané zejména na staré odumírající nebo trouchnivé stromy a stromové houby. DoloÏen byl napfi. v˘skyt potemníka Diaclina fagi. V oslunûn˘ch dubech na okrajích území Ïije vzácn˘ teplomiln˘ krasec Coraebus undatus.

1

U císafiské Pfiírodní památka studánky Lesní porost v komplexu Novohradeck˘ch lesÛ asi 2 km jihov˘chodnû od Nového Hradce Králové u lesního hfibitova MyslivcÛ. Katastrální území: Nov˘ Hradec Králové


V˘mûra: 1,27 ha

Vyhlá‰eno: 1960

Pfiedmûtem ochrany je asi 170 let star˘ smí‰en˘ porost borovic, bukÛ a smrkÛ, doplnûn˘ duby a bfiízami na písãité pÛdû fiíãní terasy Orlice. Bylinn˘ podrost je pomûrnû chud˘, charakteristick˘ pro Novohradecké lesy, s pfievaÏující borÛvkou.

GEOLOGIE Podkladem jsou ‰tûrkovité pÛdy pleistocenní terasy (günz) toku Orlice, na kter˘ch se vytvofiila kambizem arenická s doprovodn˘m podzolem kambick˘m. Torzo starého KVùTENA smí‰eného porostu s pÛvodní dfievinnou skladbou je zbytkem pfiirozen˘ch lesÛ na ‰tûrkopískov˘ch terasách Tfiebechovické tabule, pfieÏívajícím v rozsáhlém komplexu pfieváÏnû smrkov˘ch a borov˘ch monokultur. Zbytky bylinného podrostu tvofií nenároãné acidofilní druhy rostlin, napfi. konvalinka vonná (Convallaria majalis), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), hasivka orliãí (Pteridium aquilinum), pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium) aj. Hnízdí zde hrdZVÍ¤ENA liãka divoká (Streptopelia turtur), datel ãern˘ (Dryocopus martius), králíãek obecn˘

Plán péãe pfiedLESNICTVÍ pokládá pfiirozenou obnovu, pfii jejím neúspûchu umûlou obnovu bukov˘mi odrostky z osiva matefiského porostu. V bukov˘ch mlazinách budou provádûny probírky. Zachovány zÛstanou i pfiestárlé exempláfie autochtonního buku a borovice. 156, 302, BIBLIOGRAFIE 307, 317, 390, 468, 371, 575 MAPA ÚZEMÍ

strana 88

1 Pfiedmûtem ochrany v PP U císafiské studánky je smí‰en˘ les pfiirozené dfievinné skladby. 2 V lesním podrostu PP U císafiské studánky se hojnû vyskytuje borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus). 3 Z typicky lesních ptákÛ hnízdí v PP U císafiské studánky napfi. s˘kora koÀadra (Parus major).

HK 25

81

Královéhradecko GEOLOGIE Podkladem jsou jemnozrnné svrchnokfiídové sedimenty (vápnité jílovce a slínovce) bfiezenského souvrství, ãásteãnû pfiekryté písãit˘mi hlínami. PÛdní pokryv tvofií pararendzina pseudoglejová a kambizem arenická (místnû i podzol kambick˘). Podél potoka se nachází glej pseudoglejov˘. Fytocenologicky KVùTENA tûÏko zafiaditeln˘ smí‰en˘ lesní porost s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) patfiící k místnímu ekotypu a se znaãnou pfiímûsí dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata). Bylinn˘ podrost je v souãasné dobû omezen na izolované ostrÛvky, vût‰ina hustû zapojeného stromového porostu je bez podrostu. Rostou zde napfi. sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), pitulník Ïlut˘ (Galeobdolon luteum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), strdivka nicí (Melica nutans) a s. jednokvûtá (M. uniflora), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) aj.

1 Chránûné území vzniklo roz‰ífiením PP Sítovka, která má podobn˘ charakter porostÛ. 2 BûÏnou houbou na odumfielém dfievû je outkovka pestrá (Trametes versicolor). 3

Kozlíãek dazule (Acanthocinus aedilis) se vyvíjí v borovicích. Pozorovat jej mÛÏeme od bfiezna do ãervna.

ZVÍ¤ENA Chránûné území pfiímo navazuje na PP Sítovka a druhové sloÏení fauny je v obou územích obdobné. V porostu jsou LESNICTVÍ patrné ‰kody zpÛsobené vûtrem a dfievokazn˘mi houbami, zejména u nejstar‰ích stromÛ. Plán péãe pfiedpokládá pfiirozenou obnovu, v pfiípadû neúspûchu umûlou obnovu sazenicemi ze zdej‰ích zdrojÛ, ochranu mlad˘ch jedincÛ pfied bufiení a okusem zvûfií a probírky v porostech ve prospûch borovice. Staré odumfielé stromy budou ponechány, naopak budou odstraÀovány i dosud Ïivé stromy napadené tracheomykózami. 31, 149, BIBLIOGRAFIE 156, 302, 334, 491, 575 MAPA ÚZEMÍ


U Sítovky

Lesní porost v komplexu Novohradeck˘ch lesÛ, asi 4 km jihov˘chodnû od Nového Hradce Králové, severov˘chodnû od kóty Vrchbofi (293,7 m n. m.). Katastrální území: Nov˘ Hradec Králové


V˘mûra: 6,42 ha

Vyhlá‰eno: 1983

Chránûné území vzniklo pÛvodnû jako roz‰ífiení státní pfiírodní rezervace Sítovka formou chránûného pfiírodního v˘tvoru. Zmûnou kategorie ochrany podle zákona ã. 114/1992 Sb. vznikla dvû území (pfiírodní památky), která mají stejn˘ charakter – star˘ smí‰en˘ lesní porost s bylinn˘m podrostem typick˘m pro Královéhradecko.

strana 86

3

2

82

1

HK 26

Okres Hradec Králové Pfiírodní park

Orlice

Byl zfiízen v roce 1996 na území okresÛ Ústí nad Orlicí, Hradec Králové a Rychnov nad KnûÏnou podél tokÛ Divoké a Tiché Orlice s v˘jimkou oblasti leÏící v CHKO Orlické hory, v délce pfiibliÏnû 200 km. Nadmofiská v˘‰ka území se pohybuje od pfiibliÏnû 500 m na horních tocích Tiché a Divoké Orlice do 230 m pfii ústí Orlice do Labe. Na horních tocích zahrnuje nivu ‰irokou jen nûkolik desítek metrÛ, na dolním toku se v˘raznû roz‰ifiuje. Krajinn˘ charakter se mûní od podhorského k typicky rovinnému s mnoÏstvím fiíãních ramen. V okrese Hradec Králové leÏí jen malá ãást území parku. Jeho geologické podloÏí je tvofieno pfieváÏnû svrchnokfiídov˘mi sedimenty ãeské kfiídové pánve. Nivu s meandrujícím korytem fieky ohraniãují svahy kvartérních ‰tûrkopískov˘ch teras. Dno údolí je pokryto recentními sedimenty. Niva je na území okresu ‰iroká aÏ nûkolik kilometrÛ. Koryto fieky vytváfií soustavu Ïiv˘ch meandrÛ a star˘ch

mrtv˘ch ramen, která jsou obklopena mokfiinami, loukami a zbytky luÏních porostÛ. Územní ochrana nivy Orlice na úrovni odpovídající dne‰nímu pfiírodnímu parku byla prosazována jiÏ od 70. let 20. století. Tato idea v‰ak naráÏela na odpor zemûdûlsk˘ch organizací. Tehdej‰í právní pfiedpisy navíc neumoÏÀovaly vyhlásit ochranu území v˘hradnû pro ochranu krajinného rázu. Tuto moÏnost pfiinesl aÏ zákon ã. 114/1992 Sb. Orlice je jednou z posledních ãesk˘ch fiek, jejichÏ koryto nebylo v rovinné ãásti na dlouh˘ch úsecích regulováno. Tok se dodnes tok pfiirozenû vyvíjí, vznikají nové prÛpichy a mrtvá ramena a dochází také k pravideln˘m záplavám, které se opakují i víckrát roãnû, zvlá‰tû v posledních letech 20. století, kdy byl odlesnûn hfibet Orlick˘ch hor. Na rozdíl od konce 80. let, kdy byla vût‰ina pozemkÛ kolem fieky rozorána, je na pfielomu století záplavové území trvale zatravnûno, aby rozléva-

1 1 Rovinná ãást pfiírodního parku Orlice chrání zachovalou fiíãní nivu s meandrujícím korytem Orlice a mnoÏstvím mrtv˘ch ramen v rÛzném stupni zazemÀování.

HK 27

83

Královéhradecko jící se voda ztratila rychlost a pozbyla niãivého úãinku. Posláním pfiírodního parku je ochrana pfiirozen˘ch a polopfiirozen˘ch ekosystémÛ kolem fieky a jejích mrtv˘ch ramen. Bylinná skladba luk je pfieváÏnû druhotná, protoÏe velkoplo‰né intenzivní zemûdûlství v 70. a 80. letech 20. století bylo zaloÏeno na pravidelné dvouleté obnovû luãních porostÛ v nivû. Cennûj‰í ekosystémy jsou proto zachovány ve zbytcích mrtv˘ch fiíãních ramen, v nichÏ pfieÏívají mizející vodní spoleãenstva s leknínem bûlostn˘m (Nymphaea candida), stulíkem Ïlut˘m (Nuphar lutea), rÛÏkatcem ostnit˘m (Ceratophyllum demersum), stolístkem klasnat˘m (Myriophyllum spicatum) a rdestem vzpl˘vav˘m (Potamogeton natans). Na bfiezích ramen a v baÏinat˘ch sníÏeninách rostou kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), ãestec dlouholist˘ (Pseudolysimachion longifolium) a dal‰í mizející druhy, které

místy doprovázejí také aktivní tok Orlice. Voda Orlice v‰ak pfiiná‰í rostliny, naru‰ující pfiirozenou skladbu spoleãenstev. ·ífiení zavleãené kfiídlatky japonské (Reynoutria japonica) a net˘kavky Ïláznaté (Impatiens glandulifera) je natolik intenzivní, Ïe pfiirozená spoleãenstva podél fieky ustupují. Atraktivními prvky parku jsou rozpt˘lená krajinná zeleÀ kolem mrtv˘ch ramen, izolované staré stromy a jejich skupiny na loukách a protipovodÀov˘ch hrázkách. V parku Ïijí ptáci vázaní na vodu: pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos), kulík fiíãní (Charadrius dubius) a ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). V bfiehov˘ch porostech hnízdí slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos) a pûnice (Sylvia spp.). Na loukách lze pozorovat ãejku chocholatou (Vanellus vanellus), koroptev polní (Perdix perdix) a skfiivana polního (Alauda arvensis). Trvale zde Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra).

1 KnûÏice chlupatá (Dorycoris baccarum) se vyskytuje na lesních okrajích a svûtlinách. 2 Bfiehy Orlice jsou ve stejnojmenném pfiírodním parku místy hustû zarostlé bfiehov˘mi porosty. 3 âejka chocholatá (Vanellus vanellus) je na‰ím nejhojnûj‰ím hnízdícím bahÀákem. 4 LedÀáãek fiíãní (Alcedo atthis) si staví hnízda ve strm˘ch bfiezích Orlice.

84

1

2

3

4

HK 28

Okres Hradec Králové BùLEâSK¯ PÍSNÍK (1)

STR.

68, NA BAHNù (2)

STR.

74, ORLICE – A (3)

STR.

75

23 07 1991

ORLICE – B

STR.

75

2 08 1993

HK 29

85

Královéhradecko BLUDY

STR.

69

01 09 1989

âERNÁ STRÁ≈ (1) STR. 70, SÍTOVKA (2) STR. 79, U SÍTOVKY (3) STR. 82

23 07 1991

HO¤INùVESKÁ BAÎANTNICE

23 07 1991

86

HK 30

STR.

71

Okres Hradec Králové NA PLACHTù

STR.

72

23 07 1991

PAMùTNÍK

STR.

78

24 07 1991

TROTINA

STR.

80

23 07 1991

HK31

87

Královéhradecko ROUDNIâKA A DATLÍK

STR.

76

23 07 1991

U CÍSA¤SKÉ STUDÁNKY

STR.

81

23 07 1991

88

HK 32

Okres Hradec Králové Památné stromy 1. Dub letní, k. ú. Bûleã nad Orlicí, p. ã. 205/7, v louce u Orlice v˘chodnû od obce. O: 415 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 2. Dub letní, k. ú. Bûleã nad Orlicí, p. ã. 646, na bfiehu Orlice severnû od obce. O: 485 cm, Vs: 20 m, S: 300 let. 3. Dub letní, k. ú. Bûleã nad Orlicí, p. ã. 10/1, na návsi v parãíku. O: 370 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 4. Dub letní, k. ú. âernilov, p. ã. 1313, les Kaltouz. O: 375 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 5. Jasan ztepil˘, k. ú. âibuz, p. ã. 99/5, u Malostranského potoka u silnice Smifiice – âibuz. O: 356 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 6. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. Dobfienice, p. ã. 149, u kapliãky na návsi v jiÏní ãásti obce. Dvû nejvût‰í ze skupiny 4 star˘ch lip. O: 330 cm a 395 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 7. Dub letní, k. ú. Dobfienice, p. ã. 385, v lese Na nohavici. O: 440 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 8. Lípa velkolistá zv. „Husova lípa“, k. ú. Dohalice, p. ã. 458/2, u cesty z Dohaliãek do Horních Dohalic. O: 260 cm, Vs: 20 m, S: 90 let, vysazená k 500. v˘roãí upálení M. J. Husa. 9. Dub letní, k. ú. Dohalice, p. ã. st. 60, Kopaniny západnû od Dohalic, u ã. p. 60 na v˘chodním okraji osady. O: 340 cm, Vs: 25 m, S: 120 let. 10. Dub letní, k. ú. Dolní Pfiím, p. ã. 206/2, v louce „Star˘“ jiÏnû od silnice k Nechanicím, u ãistírny odpadních vod. O: 490 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 11. Dub letní, k. ú. Dolní Pfiím, p. ã. 409/1, osada Jehlice, u ã. p. 10. O: 380 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 12. Dub letní, k. ú. Dolní Pfiím. p. ã. 242, v louce „Star˘“ jiÏnû od silnice do Nechanic na bfiehu odvodÀovacího kanálu. O: 510 cm, Vs: 18 m, S: 350 let. 13. Lípa malolistá, k. ú. Hnûvãeves, p. ã. 354/1, uvnitfi obce na kfiiÏovatce silnic pod kostelem. O: 555 cm, Vs: 21m, S: 400 let.

14. Dub letní, 2 exempláfie, k. ú. Holohlavy, p. ã. 198/1, v louce vlevo od silnice ze Smifiic do âernoÏic. O: 345 a 375 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 15. Dub letní, 6 exempláfiÛ, k. ú. Holohlavy, p. ã. 200/1, na pravém bfiehu Labe v poli se zasypan˘mi star˘mi rameny, místní název „V lukách“. O: 410 cm, 370 cm, 360 cm, 360 cm, 440 cm, 445 cm, Vs: 20 m, S: 200 let.

2

3

1

Dub letní v zahradû myslivny pfii silnici ze skfiivan do My‰tûvse.

2

1

Jasan ztepil˘ po pravé stranû silnice ve Starém BydÏovû, smûrem na Nov˘ BydÏov. 3

Lípy malolisté v Hofiinûvsi, u památníku z války 1866.

HK 33

89

Královéhradecko 16. Buk lesní, k. ú. Horní Pfiím, p. ã. 85/7, v lese mezi Tûchlovicemi a Horním Pfiímem. O: 425 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 17. Lípa malolistá, 2 exempláfie, zv. „Hofiinûveské lípy“, k. ú. Hofiinûves, p. ã. 285/2, pÛvodnû skupina 4 lip kolem památníku z války 1866, na okraji lesa 500 m v˘chodnû od obce. O: 470 cm, Vs: 30 m, S: dle kroniky obce Hofiinûves 500 let. 18. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. Hofiinûves, p. ã. 449, v obci na hrázi rybníka Barbora, souãást tzv. ·porkovy aleje. O: 326 cm a 320 cm, Vs: 20 m, S: 300 let.

1

2 1 Borovice lesní na kfiiÏovatce lesních cest jihozápadnû od Star˘ch Nechanic. 2

90

Alej dubÛ letních po pravé stranû cesty z Polánek nad Dûdinou do LedcÛ.

HK 34

19. Jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Hradec Králové, p. ã. 117/2, v parku u Stfiední zdravotní ‰koly v Komenského ulici. O: 290 cm, Vs: 22 m, S: 100 let. 20. Trnovník akát, k. ú. Hradec Králové, p. ã. 139/3, na kfiiÏovatce lic Nezvalova a M˘tská poblíÏ krajského soudu. O: 440 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 21. Lípa malolistá, k. ú. Hradec Králové, p. ã. 184/4, stromofiadí V lipkách. O: 415 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 22. Dub letní, k. ú. Hradec Králové, p. ã. 708/2, v louce u Labe za nemocnicí. O: 500 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 23. Buk lesní, k. ú. Hradec Králové, p. ã. st. 627, v zahradû farního sboru v ulici U kavalíru. O: 440 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 24. Jasan ztepil˘, k. ú. Chlumec nad Cidlinou, p. ã. 1072/2, na jihov˘chodním bfiehu Chlumeckého rybníka pfii v˘toku LuÏeckého potoka. O: 410 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 25. Dub letní, 2 exempláfie, k. ú. Chotûlice, p. ã. 379/3, v parku u zámku. O: 550 cm a 350 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 26. Dfiezovec trojtrnn˘, 2 exempláfie, k. ú. Chotûlice, p. ã. 397, v parku u zámku. O: 195 cm a 165 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 27. Lípa malolistá, k. ú. Jeníkovice, p. ã. 1141/25, v obci u kostela. O: 350 cm, Vs: 26 m, S: 120 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Klamo‰, p. ã. 375/1, na okraji pole pfii silnici do Pfiepych, jihov˘chodnû od obce. O: 400 cm, Vs: 19 m, S: 200 let. 29. Dub letní, k. ú. Kobylice, p. ã. 247/1, Chmelovice, na pasece v lese, jiÏnû od osady Janatov. O: 360 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 30. Dub letní, k. ú. Králíky, p. ã. 283/2, u cesty ve Skfiivanském lese, mohutn˘ v˘stavek v mlad‰ím porostu. O: 415 cm, Vs: 30 m, S: 250 let. 31. Dub letní, 2 exempláfie, k. ú. Kunãice u Nechanic, p. ã. 514/1, ve stfiední ãásti lesa Obora v místní ãásti „Hlubuãek“. O: 445 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 32. Dub letní, 2 exempláfie, k. ú. Kunãice u Nechanic, p. ã. 516/5, ve v˘chodní ãásti lesa Obora, 1 km jihozápadnû od zámku v Hrádku u Nechanic. O: 360 a 500 cm, Vs: 18 m, S: 250 let. 33. Dub letní, 3 exempláfie, javor babyka, 1 exempláfi, k. ú. Kunãice, p. ã. 168/1, zbytek stromofiadí v lese na hrázi rybníka jiÏnû od Star˘ch Nechanic. O: duby 300 cm, 405 cm a 335 cm, Vs: 24 m. O: javor babyka 275 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 34. Dub letní, 6 exempláfiÛ, k. ú. Kunãice, p. ã. 507/3, skupina stromÛ na západním okraji lesa tûsnû u obce. O: max. 305 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 35. Dub letní, k. ú. Kunãice, p. ã. 516/1, v lese mezi zámkem v Hrádku a rybníkem v Rokytníku. O: 405 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 36. Dub letní, k. ú. Kunãice, p. ã. 519/1, v lese v˘chodnû od rybníka v Rokytníku. O: 485 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 37. Dub letní, 20 exempláfiÛ, k. ú. Kunãice, p. ã. 523/1, v lese v˘chodnû od rybníka Îid. O: max. 385 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 38. Dub letní, k. ú. Lovãice, p. ã. 614, Pfiev˘‰ov, severní okraj lesa Víno. O: 565 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 39. Dub letní, k. ú. Lubno u Nechanic, p. ã. 633/3, na západním okraji lesa severnû od Kunãic. O: 445 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 40. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. MÏany, p. ã. 122/1, u kapliãky jiÏnû obce. O: 390 cm, 395 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 41. Dub letní, k. ú. Nepasice, p. ã. 859, Bûleã nad Orlicí, v remízku na bfiehu Orlice v˘chodnû obce. O: 420 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 42. Dub letní, k. ú. Nové Mûsto nad Cidlinou, p. ã. 427/2, les Luhy u Mlékosrb, pfii lesní silnici k hájovnû za mostem pfies Bystfiici. O: 470 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 43. Dub letní, k. ú. Nové Mûsto nad Cidlinou, p. ã. 537/2, les Luhy u Mlékosrb, na odboãce lesní silnice z okresní silnice Písek – Mlékosrby k hájovnû. O: 600 cm, Vs: 28 m, S: 400 let. 44. Dub letní, k. ú. Nov˘ Hradec Králové, p. ã. 675/1, louka za areálem Fakultní nemocnice smûrem k Labi. O: 410 cm, Vs: 20 m, S: 300 let.


2

1 45. Borovice lesní, k. ú. Nov˘ Hradec Králové, p. ã. 942/18, Novohradecké lesy, v lesním porostu 246 C2. O: 227 cm, Vs: 25 m, S: 180 let. 46. Lípa malolistá, k. ú. Plácky, p. ã. 1004/2, Hradec Králové – severní konec Kydlinovské ulice u ã. p. 32. O: 500 cm, Vs: 24 m, S: 150 let. 47. Dub letní, k. ú. Plácky, p. ã. 1018/2, Hradec Králové – Kydlinov, v parku u velkov˘krmny. O: 500 cm, Vs: 24 m, S: 400 let. 48. Topol ãern˘, k. ú. Plácky, p. ã. 1655/1, Hradec Králové – Plácky, u Labe v zahradní kolonii. O: 560 cm, Vs: 28 m, S: 120 let. 49. Lípa malolistá, k. ú. Ploti‰tû, p. ã. 1251, Hradec Králové – Ploti‰tû, vpravo od silnice za Ïelezniãním pfiejezdem. O: 400 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 50. Dub letní, alej, k. ú. Polánky nad Dûdinou, p. ã. 3/1, 3/2, alej po pravé stranû cesty z Polánek do LedcÛ. O: max. 410 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 51. Lípa malolistá, k. ú. Polánky nad Dûdinou, p. ã. 652/1, u silnice obcí u ã. p. 10, kolem stromu je postavena kamenná zídka. O: 465 cm, Vs: 20 m, S: 400 let. 52. Dub letní, k. ú. Popovice, p. ã. 69, u starého roubeného ml˘na ã. p. 68 v západní, ãásti obce. O: 780 cm, Vs: torzo, S: 600 let. 53. Dub letní, k. ú. Probluz, p. ã. 9/1, u ã. p. 49 v severní ãásti obce. O: 350 cm, Vs: 25 m, S: 100 let. 54. Buk lesní, k. ú. Pfiedmûfiice, p. ã. 620/1, star˘ park v areálu ml˘na Budín. O: 370 cm, Vs: 24 m, S: 150 let. 55. Dub letní, k. ú. Radíkovice, p. ã. 303/1, na kraji lesa pfii silnici z Radíkovic do Libãan. O: 500 cm, Vs: 25 m, S: 350 let. 56. Dub letní, k. ú. Radostov, p. ã. 123/1, v lese u cesty mezi Kunãicemi a Radostovem. O: 395 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 57. Lípa malolistá, k. ú. SendraÏice, p. ã. 773/3, na konci obce po blíÏ kfiiÏovatky na Nedûli‰tû. O: 530 cm, Vs: 20 m, S: 250 let. 58. Dub letní, k. ú. Skalice, p. ã. 1137/7, na levém bfiehu Labe u starého ramene jiÏnû od Smifiic. O: 380 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 59. Dub letní, k. ú. Skalice, p. ã. 243, v poli „Na bahnech“ asi 800 m severnû od obce. O: 480 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 60. Dub letní, k. ú. Skalice, p. ã. 300/2, v poli na levém bfiehu Labe, asi 700 m severnû od obce. O: 320 cm, Vs: 20 m, S: 200 let.

3 61. Dub letní, k. ú. Skalice, p. ã. 369/3, mezi lev˘m bfiehem Labe a Malostransk˘m potokem na okraji pole, asi 500 m severozápadnû obce. O: 340 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 62. Dub letní zvan˘ „dub Pardû“, k. ú. Skalice, p. ã. 962/1, Skaliãka, strom ve stráni na levém bfiehu Labe, asi 50 m pod ústím Malostranského potoka do Labe. O: 400 cm, Vs: 17 m, S: 250 let. 63. Dub letní, k. ú. Skfiivany, p. ã. 449/3, v zahradû myslivny pfii silnici ze Skfiivan do My‰tûvse. O: 655 cm, Vs: 28 m, S: 300 let. 64. Jasan ztepil˘, k. ú. Skfiivany, p. ã. 30/1, v zámeckém parku Okresního ústavu sociálních sluÏeb. O: 510 cm, Vs: 26 m, S: 200 let.

1

Lípa malolistá na kfiiÏovatce silnic pod kostelem v Hnûvãevsi.

2

Lípa malolistá v SendraÏicích.

3

Dub letní v poli v˘chodnû od obce Smifiice, mezi Labem a silnicí do âibuzu.

HK 35

91

Královéhradecko 65. Dub letní, k. ú. Slezské Pfiedmûstí, p. ã. st. 58, Hradec Králové – Kociánovice, ve dvofie ã. p. 34, asi 120 m od silnice do Tfiebechovic pod Orebem. O: 530 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 66. Dub letní, k. ú. Smifiice, p. ã. 611/5, v poli v˘chodnû od mûsta, mezi Labem a silnicí do âibuzu. O: 420 cm, Vs: 19 m, S: 200 let. 67. Borovice lesní, k. ú. Staré Nechanice, p. ã. 437, Nechanice, na kfiiÏovatce lesních cest v lese jihozápadnû obce. O: 260 cm, Vs: 25 m, S: 200 let.

1

2

92

1

Jasan ztepil˘ u Malostranského potoka u silnice Smifiice – âibuz.

2

Dub letní v poli u Dolního Pfiímu.

HK 36

68. Jasan ztepil˘, k. ú. Star˘ BydÏov, p. ã. 709/1, po pravé stranû silnice do Nového BydÏova na okraji obce. O: 626 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 69. Dub letní, k. ú. Stfiezetice, p. ã. 45, v severní ãásti obce u ã. p. 34. O: 435 cm, Vs: 25 m, S: 100 let. 70. Dub letní, k. ú. Syrovátka, p. ã. 376, v lese za cukrovarem. O: 445 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 71. Dub letní, k. ú. ·tûnkov, p. ã. 82/1, v chatové kolonii u chaty ã. p. E110. O: 440 cm, Vs: 28 m, S: 200 let. 72. Dub letní, k. ú. Tfiebechovice pod Orebem, p. ã. 481/1, na kraji lesa Bor u silnice z T˘ni‰tû nad Orlicí do Opoãna. O: 506 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 73. Dub letní, k. ú. Tfiesovice, p. ã. 317/3, 374/2, v severozápadní ãásti obce u ã. p. 64. O: 400 cm, Vs: 22 m, S: 150 let. 74. Dub letní, k. ú. Vûko‰e, p. ã. 1127, Hradec Králové – Plácky, proti ústí potoka do Labe. O: 530 cm. Vs: 22 m, S: 300 let. 75. Dub letní, k. ú. Vûko‰e, p. ã. 783, Hradec Králové – Vûko‰e, u starého ramene Labe u dvora Správãice. O: 460 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 76. Dub letní, k. ú. V˘rava, p. ã. 123, v obci v zahradû ã. p. 16. O: 420 cm, Vs: 25 m, S: 200 let.

OKRES HRADEC KRÁLOVÉ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

Recommend Documents