Základní škola a Mateřská škola, Bílý Újezd, okres Rychnov nad Kněžnou Bílý Újezd 47, 518 01 Dobruška
HRAJEME SI SPOLU
V Bílém Újezdě, 1. 9. 2007
Obsah: 1.
Identifikační údaje 1.1. Název vzdělávacího programu Předkladatel Zřizovatel Platnost dokumentu 2. Východiska pro sestavení ŠVP 2.1. Charakteristika školy Skladba pedagogického sboru Údaje o dětech Spolupráce Spolupráce s rodiči Spolupráce s PPP, MS ZŠ. Spolupráce se zřizovatelem Spolupráce s jinými subjekty Akce organizované školou Organizační schéma školy Situační analýza 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Pojetí předškolního vzdělávání Cíle předškolního vzdělávání Specifické cíle školní vzdělávací činnosti Specifika předškolního vzdělávání, metody a formy práce Rámcové cíle Klíčové kompetence Zaměření školy Výchovně – vzdělávací strategie Hlavní pedagogický záměr školní vzdělávací činnosti 4. Vzdělávací obsah 4.1. Školní vzdělávací činnost Použitá literatura Měsíční plány 5. Autoevaluace školy 5.1. Podklady pro vlastní hodnocení školy Oblasti hodnocení školy Důvody, proč provádět autoevaluaci
1.Identifikační údaje 1.1. Název vzdělávacího programu Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (ŠVP PV)
HRAJEME SI SPOLU 1.2. Předkladatel Základní škola a Mateřská škola, Bílý Újezd, okres Rychnov nad Kněžnou
Základní údaje o škole Adresa: Bílý Újezd 47, 518 01 Dobruška Ředitelka školy: Mgr. Milena Švorcová Telefon: 494 666 136
[email protected] E-mail: IČO: 709 808 61 Redizo: 650 060 598 IZO: ZŠ 102 390 398 MŠ 107 585 430 ŠD 117 600 199 ŠJ 102 866 322
kapacita kapacita kapacita kapacita
1.3. Zřizovatel Název: Adresa: Telefon, fax: E-mail:
Obec Bílý Újezd Bílý Újezd 42, 518 01 Dobruška 494 666 111
[email protected]
1.4. Platnost dokumentu -
od 1. 9. 2007
Kontaktní osoba: Mgr. Milena Švorcová, ředitelka školy
40 20 25 55
2.
Východiska pro sestavení ŠVP 2.1. Charakteristika školy
Základní škola, Bílý Újezd, okres Rychnov nad Kněžnou byla zřízena jako příspěvková organizace dne 1. 1. 2003. Od 1. 1. 2005 byl změněn název zařízení na Základní škola a Mateřská škola, Bílý Újezd, okres Rychnov nad Kněžnou. Zřizovatelem je Obec Bílý Újezd. Součástmi zařízení jsou základní škola, mateřská škola, školní družina a školní jídelna. Mezi MŠ a ZŠ se podařilo navázat velice dobrou vzájemnou spolupráci a navodit přátelské vztahy mezi oběma pracovními kolektivy. Materiální vybavení V přízemí budovy je umístěna MŠ, ŠJ, kuchyň, šatny, sociální zařízení. V mezipatře je místnost využívaná jako kabinet a současně ředitelna. V prvním poschodí jsou dvě třídy základní školy a tělocvična. Školní dvůr, zahrada a pískoviště jsou oploceny, tvoří s budovou uzavřený celek. V bezprostřední blízkosti je hřiště, které je využíváno po celý rok (v létě atletika, tenis, míčové hry – v zimě jako kluziště). V blízkém okolí mateřské školy jsou louky, pole, les, rybník, řeka – ideální místa pro výchovné, vzdělávací i relaxační vycházky. Organizace režimu dne Provozní doba MŠ je od pondělí do pátku od 06. 30 do 16. 00 hodin. 6. 30 – 8. 15 Ranní hry dětí, cvičení. 8. 15 – 8. 35 Hygiena, svačina. 8. 35 – 9. 15 Výchovně – vzdělávací činnost. 9. 15 – 11. 15 Pobyt venku. 11. 15 – 11. 45 Hygiena, oběd. 11. 45 – 12. 00 Hygiena, příprava na odpočinek. 12. 00 – 13. 45 Odpočinek. 13. 45 – 14. 00 Vstávání, hygiena. 14. 00 – 14. 15 Svačina. 14. 15 – 16. 00 Odpolední hry dětí. Stravování Příprava stravy je vlastní. Svačiny – od 8. 15 do 8. 30, od 14. 00 do 14. 15 hodin. Oběd od 11. 15 do 11. 45 hodin. Časový odstup jednotlivých jídel jsou 3 hodiny. Pitný režim je celodenně zajištěn, kromě pití při jídle mají děti vlastní lahvičku, kterou si přináší denně z domu. Způsob zajišťování vhodného mikroklimatu Budova je vytápěná akumulačními kamny. V učebnách je zajištěna teplota nejméně 20 – 22°C. Teplota vzduchu na chodbách neklesá pod 18 °C. V letním období je regulována teplota žaluziemi. Žaluzie jsou vnitřní, otáčecí a vytahovací. Kontrola teploty vzduchu je zajištěna nástěnnými teploměry umístěnými ve výšce 1,2 – 1,5 m nad podlahou.Místnosti jsou pravidelně větrány, okna jsou zajištěna sítí proti hmyzu. Paní učitelky dohlížejí na přiměřené oblékání dětí při pobytu uvnitř i venku. Děti pobývají pravidelně a co nejvíce venku. Požadavky na hygienicko-protiepidemický režim Úklid školy zajišťuje školnice, která se souhlasem ředitelky nakupuje čistící a dezinfekční prostředky a toaletní potřeby, nutné pro provoz školy. Na toaletách je k dispozici teplá voda, tekuté mýdlo a ručníky. Úklid je prováděn v rozsahu odpovídajícím vyhlášce 108/2001 Sb. Poznámka: Podrobnější informace v provozním řádu MŠ. 2.2. Skladba pedagogického sboru Pedagogický sbor v MŠ tvoří dvě plně aprobované učitelky, které jsou ochotné stále se vzdělávat. Pedagogické působení je založeno na systematickém uplatňování pedagogické diagnostiky, výchova je pojímána jako důsledně rozvíjející, nikoli omezující, s oporou o pozitivní rysy dítěte. U mladších dětí je prioritou postupné a nenásilné zvykání, rozvoj a upevňování pracovních návyků a
sebeobsluhy se zásadou – „nedělat za dítě to, co je schopné zvládnout samo.“ U předškolních dětí je hlavním cílem dosažení všestranné zralosti a usnadnění přechodu z MŠ do ZŠ a zaměření na mravní výchovu a reesukaci vad ve výslovnosti. Je dbáno na dodržování základních pravidel společenského chování ve styku s ostatními dětmi i s dospělými, umět pozdravit, poděkovat, být ohleduplný, trpělivý a odpovědný. Provozní zaměstnanci V MŠ pracuje jedna školnice, která současně vykonává tuto práci i v ZŠ. 2.3. Údaje o dětech Mateřskou školu navštěvuje 20 dětí ve věku 3 až 7 let. Jsou to děti z Bílého Újezda, Hrošky, Mastů a Roudného. 2.4. Spolupráce 2.4.1. Spolupráce s rodiči Společná rodičovská schůzka se koná na začátku školního roku, kde jsou rodiče seznámení se školním řádem MŠ, ŠJ, režimem dne, provozním řádem MŠ… a dostanou zde všechny potřebné informace. Paní učitelky pravidelně informují rodiče o chování jejich dětí. Škola pravidelně informuje rodiče o dění a připravovaných akcích a to pomocí školní nástěnky, Zpravodaje OÚ a denního kontaktu. Rodiče jsou zváni na všechny akce pořádané školou a často se zapojují do přípravy a organizace těchto akcí. Někteří rodiče podporují školu drobnými sponzorskými dary. Na škole pracuje Sdružení rodičů a přátel školy a Rada školy. 2.4.2. Spolupráce s PPP a MS Pedagogicko-psychologická poradna - vyšetření dětí (SVPU, poruchy chování, vady řeči) přímo ve škole nebo v poradně - konzultace při nápravě vad a poruch - odborná pomoc při sestavování individuálně-vzdělávacích plánů - výběr vhodné literatury, učebních textů a pomůcek - šetření školní zralosti u předškoláků Metodické sdružení - schází se 5x ročně na pedagogických radách (v případě potřeby ihned) - řeší výchovné a vzdělávací problémy dětí a žáků - vytváří podmínky pro bezproblémový přestup dětí do MŠ do ZŠ 2.4.3. Spolupráce se zřizovatelem Starosta obce se aktivně zajímá o činnost školy, podílí se pomocí a sponzorstvím na přípravě školních akcí. Zahajuje nový školní rok a loučí se s předškoláky a s žáky 5. ročníku , kterým předává drobné dárky. 2.4.4. Spolupráce s jinými subjekty - Rada školy - Sdružení rodičů a přátel školy - Myslivecké sdružení Šesterák - H+H Hroška - Klub netradičních sportů Hroška - HC Bílý Újezd - SK Solnice - ZUŠ Dobruška - okolní MŠ a ZŠ 2. 5. Akce organizované školou - slavnostní zahájení a ukončení školního roku za účasti starosty obce a rodičů - vzájemné návštěvy dětí MŠ a ZŠ
- zápis dětí do 1. ročníků (pomáhají žáci 5. ročníku) - maškarní karneval - ples školy a školky - rej čarodějnic - vynášení Morany, vítání jara - rodinné výtvarné soutěže - pracovní dílny pro děti a rodiče (netradiční techniky,…) - vánoční besídka a besídka ke Dnu matek - orientační běh Šlápota - soutěž ve zpívání Slavíček - oslava dne dětí – Pytlácká noc Projekty: dle ročních období – jaro – léto – podzim – zima (výzdoba oken, zvyky, tradice, obyčeje,…..) Více viz. Projekty (dokumentace školy) Soutěže: - výtvarné (hasiči,..) - sportovní (Šlápota, v zimě sáňkování a pekáčování…) - zpěv (Slavíček) 2.6. Organizační schéma školy ředitelka
MŠ
MŠ
ZŠ
Pedagogičtí: 4
ŠD
školnice
hospodářka + ŠJ
kuchařka
Nepedagogičtí: 3
2. 7. Situační analýza Strengths – silné stánky Weaknesses – slabé stránky - tělocvična, místní sportovní areál - malé prostory MŠ - nedostatečné, zastaralé technické - stravování dětí, pitný režim - zájem pedagogů o výsledky vybavení MŠ - limitovaný objem finančních - moderní vyučovací metody - kvalitní spolupráce MŠ a ZŠ prostředků - vzdálenost kulturních a vzdělávacích - provázanost cílů MŠ a ZŠ center - rodinné prostředí - individuální přístup k dětem - znalost rodinných poměrů - dobrá spolupráce s rodiči - absence hrubých kázeňských přestupků - vnitřní morálka a disciplinovanost sboru - prezentace školy na veřejnosti - počítačová gramotnost sboru - zručnost a nápaditost pracovnic Opportunities - možnosti Threats – hrozby - maximální možnost sportovního - nepříznivý vývoj demografické křivky vyžití - nedostatek finančních prostředků - pěkná a blízká okolní krajina, příroda, lesy, louky, řeka, rybník - bezproblémový přestup dětí do ZŠ
3. Charakteristika ŠVP ŠVP jsme tvořili pro „své“ děti v našich, důvěrně známých podmínkách. Na základě důkladné S.W.O.T. analýzy, na základě studia literatury, absolvovaných školení, návštěv jiných školek a na základě vlastních zkušeností jsme získali potřebné zkušenosti a krůček po krůčku tvořili náš program. Tvorba ŠVP byla od samého začátku prací společnou, týmovou. 3. 1. Pojetí předškolního vzdělávání Předškolní vzdělávání (dále PV): - navazuje na výchovu v rodině - usnadňuje svým pojetím přechod dítěte z rodinné péče do kolektivu vrstevníků a systematického výchovně vzdělávacího procesu - je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého dítěte - připravuje odpovídající podmínky pro děti se speciálními výchovně – vzdělávacími potřebami - připravuje děti pro zdárný vstup do 1. ročníku základní školy 3. 2. Cíle PV Podle RVP PV má PV doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. PV má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Mělo by usilovat, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a na lidsky i společensky hodnotném základě, aby čas prožitý v MŠ byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých základů pro život i vzdělávání. Úkolem PV je proto rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení, stejně tak i učit dítě žít ve společnosti ostatních a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané. Důležitým úkolem PV je vytvářet dobré předpoklady pro individuální rozvojové možnosti dětí a umožňovat tak každému dítěti dospět v době, kdy opouští mateřskou školu k takové úrovni, která je pro dítě individuálně dosažitelná. Na základě dlouhodobého a každodenního styku s dítětem i jeho rodiči může PV plnit i úkol diagnostický, zejména k dětem se SVP. Dětem, které to potřebují ( dětem s nerovnoměrností ve vývoji, dětem se zdravotním postižením, se zdravotním a sociálním znevýhodněním), má PV, na základě znalosti aktuální rozvoje dítěte i jeho dalších rozvojových možností, poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči a tím zlepšovat jejich životní a vzdělávací šance. 3.3. Specifické cíle školní vzdělávací činnosti Pedagogické pracovnice mají vždy na zřeteli, že proces vzdělávání je pro děti činností přirozenou, která staví na vnitřní motivaci dítěte. Dítě je sice pedagogem promyšleně vedeno, ale nepociťuje toto vedení jako vnější tlak, cítí se samostatně a svobodně. 1. oblast Dítě a jeho tělo oblast biologická Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost a pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je ke zdravým životním návykům. 2. oblast Dítě a jeho psychika oblast psychologická Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, emoční inteligence, jeho citů, vůle, stejně tak i jeho vzdělávací schopnosti a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjadřování, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznámí a učení.
3. oblast Dítě a ten druhý oblast interpersonální Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti interpersonální je podporovat utváření vztahů dítěte k jínému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů. 4. oblast Dítě a společnost oblast sociálně-kulturní Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti sociálně-kulturní je uvést dítě do společnosti ostatních lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury a umění, pomoci dětem osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní všeobecně uznávané morální i etické hodnoty a podílet se na utváření těchto hodnot. 5. oblast Dítě a svět oblast environmentální Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti environmentální je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění. O vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit základ pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí. Specifické cíle směřují k vytváření podmínek pro optimální výchovu a vzdělávání dítěte, které by mělo v průběhu předškolního vzdělávání příležitost získat ty základní kompetence, které jsou pro jeho osobnostní rozvoj, životní spokojenost a vzdělání žádoucí. 3.4. Specifika PV, metody a formy práce PV maximálně přizpůsobujeme vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny. Dbáme, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání dětí v plné míře respektována. PV je důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb specifických. Každému dítěti je poskytována pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje a v kvalitě, která mu vyhovuje. Vzdělávací působení pedagoga vychází z pedagogické analýzy – z pozorování a uvědomování si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti jeho aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace a pravidelného sledování jeho rozvojových i vzdělávacích pokroků. Pedagogické aktivity probíhají v rozsahu potřeb dětí, každé dítě je stimulováno, citlivě podněcováno k učení a pozitivně motivováno k vlastnímu vzdělávacímu úsilí způsobem a mírou jemu vyhovující. Dítě tak může dosahovat vzdělávacích a rozvojových pokroků vzhledem k jeho možnostem a samo se může cítit úspěšně, svým okolím uznávané a přijímané. Rozvojové předpoklady a možnosti děti vyžadují uplatňovat v předškolním vzdělávání odpovídající metody a formy práce. Proto jsou v hojné míře využívány metody požitkového a kooperativního učení. Hry a činnosti dětí jsou založeny na přímých zážitcích. Je podporována dětská zvídavost a potřeba objevovat a ovládat další dovednosti. Ve vzdělávání je využíváno spontánních nápadů dětí a je jim poskytován dostatek prostoru pro spontánní aktivity a jejich vlastní plány. Učební aktivity proto probíhají především formou nezávazné dětské hry na základě vlastního zájmu a vlastní volby. V dostatečné míře je uplatňováno situační učení. Dítě se tak učí dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje a lépe tak chápe jejich smysl. Další specifickou formou, kterou v PV využíváme, je didakticky zacílená činnost, která je dítěti nabízena a v níž je zastoupeno spontánní a záměrné (cílené, plánované) učení. Tyto činnosti probíhají zpravidla v menší skupině či individuálně. Didaktický styl vzdělávání dětí v MŠ je založen na principu vzdělávací nabídky, na individuální volbě a aktivní účasti dítěte. Pedagog je průvodcem dítěte na jeho cestě za poznáním, probouzí v něm aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, nikoli tím, kdo dítě „úkoluje“ s plnění těchto úkolů kontroluje. Uplatňujeme integrovaný přístup. Vzdělávání probíhá na základě integrovaných bloků, které nabízejí dětem vzdělávací obsah v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích. Dítě tak nezískává jen izolované poznatky či jednoduché dovednosti, získaná zkušenost je komplexnější a stává se pro
dítě snáze uchopitelnou a prakticky využitelnou. Dítě získává skutečné činnostní výstupy – kompetence. 3.5. Rámcové cíle
Rámcové cíle
Jak na to v ŠVP
Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání.
-
dostatek informačních zdrojů propojení informací se životem práce v motivujícím prostředí převaha kladného hodnocení netradiční metody a formy práce
Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost.
-
atmosféra demokracie a přátelství dodržování stanovených pravidel utváření ohleduplného a citlivého vztahu k lidem poznávání a ochrana přírody pomoc v nouzi
Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.
-
vhodná organizace denního režimu bezpečnost, estetičnost a čistota prostředí hygienické a stravovací návyky prevence šikany a násilí relaxace respektování individuálních zvláštností a potřeb osvojování základních pracovních dovedností integrace žáků vyžadujících zvláštní péči rozvíjení schopnosti empatir multikulturní výchova ohleduplnost k slabším, handicapovaným pomoc starým a nemocným
3.6. Klíčové kompetence ŠVP je koncipován tak, aby na úrovni školy vytvářel co nejlepší předpoklady pro postupné osvojování klíčových kompetencí, které stanovuje RVP PV a které tvoří jeho základní strategii. V etapě předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence:
Kompetence
Kompetence k učení
Dosažitelná úroveň (dítě ukončující předškolní vzdělávání) -
Kompetence k řešení problémů
-
-
objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků, symbolů získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo učí se nejen spontánně, ale i vědomě vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje při zadané práci dokončí, co započalo dovede postupovat podle instrukcí a podle pokynů je schopno dobrat se k výsledkům odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí všímá si dění a problémů v okolí řeší problémy, na které stačí známé situace se snaží řešit samostatně (na základě nápovědy a pomoci) složitější situace s pomocí a oporou dospělého postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací při řešení myšlenkových a praktických problémů užívá logických a matematických postupů pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je dále zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti rozlišuje funkční a nefunkční řešení chápe, že vyhýbat se řešení problému nevede k cíli uvědomuje si, že svojí aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch ale také za snahu
Kompetence komunikativní
-
-
-
Kompetence sociální a personální
-
Kompetence činnostní a občanské
-
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) domlouvá se gesty a slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu a funkci v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i dospělými chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní průběžně rozšiřuje svoji slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím dovede využívat informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, telefon..) ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku samostatně rozhoduje o svých činnostech umí vytvořit svůj názor a vyjádřit jej uvědomuje si, že za své jednání nese odpovědnost dětským způsobem projevuje citlivost, ohleduplnost k druhým rozpozná nevhodné chování vnímá nespravedlivost, ubližování, agresivitu.. ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí spolupodílí se na společných rozhodnutích přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla při setkání s neznámými lidmi se chová obezřetně umí odmítnout nevhodnou komunikaci je schopno chápat, že lidé jsou různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost a agresivita se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lepší řešit dohodou dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat a řídit, vyhodnocovat rozpozná svoje silné a slabé stránky odhaduje rizika svých nápadů jde za svým cílem, ale také dokáže měnit cesty a
přizpůsobovat se daným okolnostem chápe, že za svá rozhodnutí odpovídá má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení k úkolům přistupuje zodpovědně váží si práce a úsilí druhých zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje je otevřené k aktuálnímu dění chápe, že zájem o dění kolem je přínosem a že naopak lhostejnost a nevšímavost mají svoje nepříznivé důsledky - má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu a snaží se podle toho chovat - spoluvytváří pravidla společenského soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat - uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat - chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu - ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit - dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní a společenské Pozn.: Úplně znění klíčových kompetencí uvádí RVP PV. -
3.7. Zaměření školy Při tvorbě ŠVP jsme přihlíželi k velikosti školy, k místním a materiálním podmínkám, ke složení pedagogického sboru. Na základě SWOT analýzy jsme stanovili pět základních kamenů: pohyb, řeč, poznávání, estetika, práce. Oblast výchovně – vzdělávací 1. Pohyb: - spojujování pravidelné každodenní pohybové činnosti se zdravím a využívání nabízené příležitosti - zvládání v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině, usilování o jejich zlepšení - spolupráce při týmových činnostech a soutěžích - uplatňování hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorách školy - reagování na základní pokyny a povely k osvojování činnosti a její organizaci 2. Řeč: -
pečování o děti s vadou řeči absence vulgarismů přiměřenou formou seznamování s literaturou, ilustrátory, spisovateli,.. sledování divadelních a hudebních vystoupení vystupování na besídkách utužování forem společenského styku (pozdrav, poděkování, prosba,..)
3. Poznávání: - poznávání nejbližšího okolí - poznávání obce a jejích dominant - objevování okolní krajiny
-
pořádání výletů do okolí své poznatky využíváme v praxi pozorování změn v přírodě (počasí, roční období,..)
4. Estetika: - zkrášlujeme své prostředí (výzdoba, nástěnky..) - vytváříme vkus - pečujeme o zahradu - vztahy (tolerantnost, spolupráce, pomoc slabším…) 5. Práce: - práce podle slovního návodu a předlohy - zvládání elementárních dovedností a činností - dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce - udržování pořádku na pracovním místě - šetření s pracovním materiálem (třídění odpadu) 3.8.
Výchovné a vzdělávací strategie - vytvářet ovzduší vzájemné důvěry, pomoci a spolupráce - společně s dětmi stanovovat pravidla slušného chování a dbát na jejich dodržování - budovat dobrou úroveň a pověst školy lepší prezentací výsledků naší práce - propojit vzdělávací proces MŠ a ZŠ jednotnou koncepcí a vzájemnou spoluprácí - předcházet negativnímu chování dětí
3.9. Hlavní pedagogický záměr pedagogické činnosti Hlavní pedagogický záměr je orientován směrem k dítěti a směřuje k tomu, aby děti získaly dobré základy do života a pro další vzdělávání a aby byly schopny s uspokojením zvládat další životní a vzdělávací etapy. - usilujeme o osobní rozvoj každého dítěte s ohledem na jeho nadání, potřeby, zájmy a schopnosti, se zřetelem na celkový rozvoj osobnosti v úzké součinnosti s rodinou - každé dítě vnímáme jako jedinečnou osobnost, která má své individuální a specifické potřeby a možnosti a jejich aktivitám vytváříme potřebné podmínky – možnost svobodné volby - vycházíme ze znalosti dětí, jejich aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace – každé dítě má právo být jiné, má jiné potřeby rozvíjet se a učit se svým tempem - dáváme dětem možnost spoluúčasti na volbě a tvorbě programu, respektujeme právo dítěte na neúčasti nabízené činnosti – právo být pouze pozorovatelem - respektujeme pedagogické zásady, povzbuzujeme děti nesmělé, posilujeme sebevědomí a pozitivně hodnotíme každého, kdo pracuje na úrovni svého maxima, podporujeme u dětí iniciativu, tvořivost a vlastní fantazii - posilujeme rozvoj pohybových schopností a zdokonalujeme pohybové dovednosti, vytváříme návyky správného držení těla v průběhu celého dne - připravujeme děti na roli školáka, získávání pocitu jistoty a sebedůvěry ve spolupráci s rodinou - intenzívně se věnujeme dětem s odkladem školní docházky v návaznosti na vstup do školy, v úzké spolupráci se ZŠ, rodinou a PPP - věnujeme zvýšenou pozornost a péči dětem zdravotně znevýhodněným, problémový – ve spolupráci s rodinou, pediatrem a PPP Za plnění pedagogického záměru odpovídají všechny pedagogické pracovnice.
5.Autoevaluace školy (podle RVP PV) Předmětem evaluace jsou následující oblasti: - naplňování cílů, které si škola stanovila - výsledky vzdělávání Hlavní kritéria, podle kterých bude škola hodnotit své konkrétní podmínky, formy a metody práce, svou podobu zpracování učiva a výsledky, kterých ve vzdělání děti dosahují, naleznou učitelky v RVP PV. Na jejich základě si mohou stanovit konkrétní ukazatele, které budou sledovat a následně hodnotit. Pravidla pro vnitřní evaluaci a hodnocení Vnitřní evaluaci a hodnocení probíhá na úrovni třídy. Provádí ji učitelky. Analyzují a vyhodnocují podmínky i výsledky výchovně vzdělávacího procesu, hodnotí, nakolik jsou naplňovány naše vzdělávací cíle. Sledují a zaznamenávají individuální rozvoj dětí, jejich individuální pokroky. Vyhodnocují vývoj dětí. Hodnocení: Hodnocení tématického celku provádíme po skončení, nebo i v jeho průběhu, zamýšlíme se nad tím, zda byl vytyčený cíl naplněn. Podle získaných výsledků můžeme dál plánovat tematické celky, jejich části upravovat, obměňovat, obohacovat o nové náměty, hledat nové prostředky činnosti. Hodnocení směrem k dětem provádíme průběžně – hodnotíme individuální výsledky dětí, jejich pokroky, úspěchy, nezdary. Individuální hodnocení má zvláštní význam i pro počáteční sebehodnocení dítěte. S dítětem o dosažených pokrocích vhodně hovoříme. Třikrát ročně zapisujeme pokroky dětí do připravených tabulek v těchto oblastech: - rozvoj osobnosti a samostatnosti dítěte - fyzické a sociální dovednosti - komunikace a osobní projev Z pohledu celé třídy ústně hodnotíme aktivitu, zájem dětí, jejich náměty, odchýlení od plánu, plnění pedagogického záměru, posun sociálních vztahů mezi dětmi, důvody nezdaru a jiné skutečnosti. 5.1. Podklady pro zpracování vlastního hodnocení školy - přehled výchovné práce - školní vzdělávací program - povinná pedagogická dokumentace - hospitační záznamy - protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy - dotazníky 5.2. Oblasti hodnocení školy Podmínky ke vzdělávání - personální podmínky ke vzdělávání - odborná kvalifikace pedagogických pracovníků Materiálně-technické podmínky - zahrada - sportovní hřiště - vybavení nábytkem - vybavení učebními pomůckami a učebními texty, sportovním nářadím, hračkami - vybavení školy audiovizuální a výpočetní technikou Finanční podmínky vzdělávání - přímé neinvestiční výdaje školy (prostředky ze státního rozpočtu) - příspěvek od zřizovatele - další zdroje
Průběh vzdělávání - školní vzdělávací program - plán školy - vedení pedagogické dokumentace Organizace výchovně-vzdělávacího procesu - informační systém - spolupráce se ZŠ, PPP - klima školy Plánování a příprava výuky - soulad výuky s cíli RVP - respektování individuálních potřeb dětí Výchovně vzdělávací formy a metody - řízení výchovně vzdělávací činnosti - plnění stanovených cílů - podpora osobnostního a sociálního rozvoje dětí - uplatňování individuálních možností a potřeb - využívání metod aktivního poznávání, objevování a práce s chybou - respektování individuálního tempa, možnost relaxace Spolupráce školy s rodiči - SRPŠ, Rada školy - informativní schůzky a konzultace pro rodiče - besídky - sportovní a kulturní akce - prezentace na veřejnosti Výsledky vzdělávání - úroveň představivosti a fantazie - chování dětí - pohybový rozvoj - úroveň řečových a jazykových dovednosti 5.3. Důvody, proč provádět autoevaluaci Vnitřní evaluační a hodnotící procesy jsou velmi důležité, protože umožňují zlepšovat kvalitu pedagogických činností a podmínek. Je třeba práci sledovat, hodnotit a výsledků využívat. Procesu evaluace se účastní jak ředitelka, tak učitelky.
