Základní informace o městě Kietrz (německy Katscher, česky Ketř) leží v opolském kraji, v okrese Głubczyckim, středisková obec - sídlo obecního úřadu Kietrz, v jižní části „Płaskowyżu Głubczyckiego“ (Opavská kotlina), nad řekou Trojou (přítok řeky Odry), při hranici s Českou republikou.
Dopravní spojení města s okolím Státní silnice: č.45 Opole - Racibórz – Chałupki (hraniční přechod kousek od Ostravy). Krajské silnice: č. 416 spojující Krapkowice – Kietrz – Racibórz, č. 419 spojující Nowa Cerekwia – Branice, č. 420 spojujícíi Kietrz – Pilszcz (státní hranice). Okresní silnice: č 224 Nowa Cerekwia – Włodzienin, č. 240 Wojnowice – Boguchwałów Stav zatížení cest dopravními prostředky (hustota dopravy) se hodnotí jako střední. Hlavní spojení města s okolím: okresní silnice č. 416, zajińťuje spojení Kietrza z Raciborzem, odkud pak státní silnice č. 45 vytváří nejlepńí spojení s krajským městem Opolem. Rozloha: 18,87 km² Nadmořská výńka: 235 – 320 m Zeměpisná ńířka: 50° 04' 45 '' N Zeměpisná délka: 18° 00' 32 '' E Počet obyvatel (stav ke dni 31. 12. 2008): Obec Kietrz - 6 321 obyvatel, 11 616 obyvatel včetně ostatních vsí spadajících pod obecní úřad Kietrz.
Klimatické podmínky Oblast Kietrzu je charakteristické svými drsnějńími klimatickými podmínkami víc než centrální část opolského kraje, ale na druhou stranu jsou zde mnohem příznivějńí klimatické podmínky než v západní části kraje v nedalekých Górach Opawskich (Opavských horách) nebo na východě Wyżynie Śląskiej (Slezská výńina). Za tyto mírnějńí klimatické podmínky může nižńí nadmořská výńka a hlavně Moravská brána, přes ni sem od jihu proudí teplejńí středomořský vzduch, ale i díky atlantickému proudění ze severo-západu (zvláńtě tento proud pak zmirňuje klima v zimním období). Průměrná celoroční teplota: 17,0 ˚C Průměrná teplota v lednu: -2,0 ˚C Průměrná teplota v dubnu: 7,5 ˚C Průměrná teplota v srpnu: 17,0 ˚C Průměrná teplota v říjnu: 8,5 ˚C, průměrná hodnota srážek 6500 mm.
Samospravní celek Obecní úřad Kietrz spadá pod okresní úřad Głubczyc a krajský úřad v Opole. Obec je rozdělena na 12 „sołectw” (Ves - pomocná jednotka obce. Správním orgánem vsi je „zebranie wiejskie” vesnický sněm, v čele stojí „sołtys”, dozorčím orgánem je „rada sołecka” rada vesnice): Kozłówki, Nowa Cerekwia, Rogożany, Wojnowice, Chróścielów, Nasiedle, Ludmierzyce, Lubotyń, Dzierżysław, Pilszcz, Rozumice, Ściborzyce Wielkie. Obecní rada v Kietrzu má 15 osob. V čele rady stojí starosta Kietrza.
Národnostní složení obyvatelstva Do 16. století zde žili převážně jen Poláci. V následujících stoletích pak tato výrazná převaha obyvatel polské národnosti začala ustupovat a začal se zvyńovat počet obyvatel moravské (české) národnosti a německé národnosti. Po II. světové válce byla větńina obyvatel německé národnosti vystěhována. Nyní zde žije 95% obyvatel poské národnosti a 5% národnosti ostatních.
Občanská vybavenost Školství Statní (veřejné) gymnázium v Kietrzu, Státní (veřejná) ńkola v Kietrzu, komplex ńkolně předńkolních zařízení : v Nasiedlu, Dzierżysławiu, Nowej Cerekwi, Pilszczu, Ściborzycach Wielkich. Mládež, která má chuť pokračovat ve studiu po ukončení gymnázia, má totu možnost v komplexu ńkol v Kietrzu, jehož součástí jsou: Liceum vńeobecně vzdělávací, Liceum specializované, Učňovská ńkola, Liceum vńeobecně vzdělávací pro dospělé. Předškolní vzdělání Státní (veřejná) mateřská ńkola v Kietrzu a dalńí mateřské ńkoly v lokalitách: Nasiedle, Nowa Cerekwia, Dzierżysław, Pilszcz i Ściborzyce Wielkie, které fungují v rámci w/w ńkolně předńkolních zařízení. Zdravotnictví Obecní zdravotní komplex je samostatné, státní (veřejné) zařízení péče o zdraví vycházející z ústavy o ochraně zdraví. Vznikl na základě rozhodnutí obecní rady dne 9. 6. 1998. Zřizovatelem a dozorcem je obecní rada v Kietrzu. Mimo tohoto zařízení se na území obce nacházejí jeńtě 3 soukromá zařízení zdravotní péče. Kultura Obecní centrum kultury v Kietrzu. Nabízí využití v sekcích a zájmových kroužcích jako: keramika, tanec, divadlo, hudba, je zde místo pro milovníky ńachů, bridže a čtenářský klub. Zájmová činnost je vedena kvalifikovanými intruktory. Sekce a kroužky jsou rozděleny podle věkových kategorií.
Sport a odpočinek Na území Gminy Kietrz pracují následující kulturní a sportovní organizace: - Městký sportovní klub "WŁÓKNIARZ" Kietrz – sportovci se účastní I. a II. ligy juniorů a „trampkarzy” (3. věkové kategorie 14, 15, 16 let – možná dorostenci) - Spolek kulturně sportovní „GRYF” - Lidový sportovní klub „ORZEŁ” Dzierżysław - Lidový sportovní klub „POGOŃ” Wojnowice - Lidový sportovní klub „JOKER” Ściborzyce Wielkie - Lidový sportovní klub „BŁYSKAWICA” Rozumice - Učňovské sportovní kluby - oddíly fotbalu a badmintonu. Pravidelné sportovní akce - Den sportu - Turnaj Sołectw (vsí) - Fotbalový turnaj o Pohár starosty Kietrzu - Turnaj stolního tenisu o Pohár starosty Kietrzu - Kietrzańska fotbalová liga 5 mužstev - Mezinárodní Mikuláńký turnaj - Mezinárodní fotbalový turnaj učitelů "BELFER-BALL" Evropské fondy Obec Kietrz využívá evropských fondů k financování projektů na zlepńení infrastruktury a k financování společenských projektů. V roce 2009 obec Kietrz začíná realizaci projektu „Krytý bazén v Kietrzu“, do provozu bude bazén uveden v roce 2011. Tento projekt je z části financovaný z fondu EU. Historie a státem chráněné památky ve městě První zmínka o názvu osady Katscher je datována od roku 1266. Jak uvádějí historické prameny, název pochází z německého slova „Enterich” (polsky kaczor – česky kačer). Lze předpokládat, že osadu založil nějaký Kaczor. První písemně doložená zmínka o Ketre (Katscher) ležícím nad řekou Troją, pochází z roku 1321. Jedná se o akt výměny území sepsaný v „Codex Diplomaticus Moraviae”. Píńe se zde o Kietrzu jako o městě (obci). Proto je rok 1321 uznáván jako rok vzniku
města Kietrz (obce). Městská práva byla přidělena olomouckým biskupem Konrádem. V 11. století zde existovala slovanská osada podřízena českému králi. Za časů biskupa Brunona (1245 – 1281) byla osada z větńí části osídlena Němci. Kietrz je odedávna znám jako město tkalců. Již od roku 1539 zde existovalo bratrstvo tkalcovských čeledníků a v roce 1569 zde vznikl tkalcovský cech. V roce 1784 žilo v Kietrzu 46 pláteníků a 3 soukeníci. V roce 1840 byl v 350 dílnách zpracováván len a bavlna a v 36 vlna. V roce 1870 podnikatelé z Berlína uvedli do provozu továrnu na výrobu plyńe a koberců. Z důvodu malé poptávky začalo tkalcovství upadat. Aby se zabránilo dalńímu úpadku města a pomohlo se nezaměstnaným, byla pozvána společnost, jejímž hlavním cílem bylo starat se o zajińtění zakázek pro samostatné tkalce. Během let tkalcovské tradice obohacovaly program výroby v továrně na výrobu dekoračních tkanin „WELUR”. Tkalcovství v době své největńí slávy umožňovalo práci pro více jak 2000 lidí. Nyní je tkalcovství v úpadku. Na konci 19. století počet obyvatel Kietrza překročil 4000. V době meziválečné pak vzrostl až na 9023 lidí. Období II. světové války nijak nepońkodilo město Kietrz, ale při dobývaní obce Rudou armádou v březnu roku 1945 byl Kietrz vypálen a zničen. V městě (obci) a blízkém okolí se nacházejí početné památky. Patří k nim farní barokní kostel sv. Tomáńe s trojlodní bazilikou ze 17. století. V centru města se zachovala pozdně barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z poloviny 17. století. Na ulici Raciborské se nachází kláńterní kostel Tří králů. Uprostřed náměstí stojí 13 m vysoké sousońí (monument), jež bylo vytvořeno v roce 1730. Sousońí znázorňuje sv. Marii se sv. Elizabeth a v rozích jsou pak postavy sv. Jakuba, sv. Anny, sv. Josefa a sv. Jana. V parkové části náměstí pak stojí pomník sv. Floriana. Anděl u jeho noh drží erb města a latinský nápis na pomníku oznamuje: „Takové cti je hoden ten, kdo svým upřednostňovaným tak velkou lásku dá“. V sousedství farního kostela je zřícenina zámku ze 17. století. Zámek byl sídlem rodu Gaszynů (Niklar Gashinsky von Gaschin), jež byli majiteli Kietrza víc jak 300 let. Na Černé cestě z Kietrzu do Rozumice se nachází otevřený tábor z doby horního paleolitu, svědčící o přítomnosti lidí před více jak 35 tisíci léty.
V roce 1957, 4 km od města byla vytvořena přírodní rezervace „GÓRA GIPSOWA (Sádrová hora)“. Název rezervace je podle hory nacházející se v této rezervaci zabírající rozlohu 1 hektaru, tvořenou převážně stepní florou s pcháčem panonským (Cirsium pannonicum) a kostřavou walliskou (Festuca valesiaca). Na Sádrové hoře (285 m n. m.) se nachází, dnes již nečinný, důl na sádrovec (těžba skončila v 60. letech). Kromě výńe uvedeného jsou na území obce jeńtě dalńí památky jako: - barokně - klasicistický kostel v Nowej Cerekwi - soukromý barokní zámek s výzdobou v přechodovém stylu (přechod mezi barokem a rokokem) z 18. století, parkem ze 17. století a hospodářskými budovami v Nasiedlu - goticko - renesanční kostel z konce 16. století v Pilszcu. Na území obce se také provádějí archeologické vykopávky pod vedením Krajského památkového ústavu. Turistika a cestovní ruch V současné době nejsou na území obce k dispozici žádné turistické služby, ale je možné využít stávající potenciál pro rozvoj aktivní i rodinné turistiky, a to hlavně díky výhodnému umístění obce blízko hranic. Plánuje se vybudování systému cyklotras, jež by mohly propojit cyklotrasy „GÓRNEGO ŚLĄSKA“ (Horního Slezska) s cyklotrasami České republiky. Ve státní (veřejné) základní ńkole v Kietrzu je umístěna stálá archeologická expozice.
Volný čas, kulturní, společenské a sportovní vyžití, výletní místa - Klub důchodců „WRZOS” - Taneční soubor „TROJA” - Kroužky vesnických hospodyněk - Sportovní aktivity : Sportovní hřińtě, sportovní hala, sportovní střelnice, posilovna. Akce - Maratón na poloviční vzdálenost Kietrz - Rohov „Podejdź z serce do serca. Europa bez granic” (Jít od srdce k srdci. Evropa bez hranic) - Dny sportu - Turnaj Sołectw - Fotbalový turnaj o Pohár starosty Kietrzu - Turnaj stolního tenisu o Pohár starosty Kietrzu - Kietrzańska fotbalová liga 5 mužstev - Mezinárodní Mikuláńký turnaj - Mezinárodní fotbalový turnaj učitelů "BELFER-BALL"
Osobnosti dr. Stanislwaw Laskowski: delegát mírové komise ve Vietnamu, pracovník polského velvyslanectví v Addis Abebie, charge d’affaires v Reykjaviku, čestný generální konzul na Islandu prof. zw. dr. Idzi Panic: historik, přednáńející a pracovník University Slezské. Zabývá se předevńím historii středověku a dějinami „Górnego Śląska“ a „Śląska Cieszyńskiego“ (Horního Slezska a Těńínského Slezska) dr. Krzysztof Glodkowski: pracovník University Warmiňsko-mazurské v Olsztynu. Zabývá se společenskou antropologií, etnologií, religiologií a fundamentální teologií prof. zw. dr. hab. Mariusz-Orion Jedrysek: ředitel společnosti zabývající se izotopovou geologií a geoekologií. Zároveň ředitel Ústavu aplikované geologie a geochemie na Wroclavské universitě. V letech 2006 - 2008 byl hlavním státním geologem na ministerstvu životního prostředí. Olga Tokarczuk: vysoce uznávaná spisovatelka středního pokolení v Polsku, píńe pověsti a eseje. Laureátka mnoha cen. Mimo jiné napsala: „Podróż ludzi Księgi“ (Cesta lidí knihy), „E. E.“, „Prawiek i inne czasy“ (Pravěk a jiné doby), „Dom dzienny, dom nocny“ (Denní a noční dům), „Gra na wielu bębenkach“ (Hra na hodně bubnech).
Tradice, zvyklosti a krajové speciality Poláci jsou považováni za národ, který rád slaví svátky, národ držící se tradic a dávných obyčejů. Dávné pohanské obřady sice již ztratily svůj magický charakter, staly se relikvií minulosti a prvkem zábavy. Svázanost s tradicemi se nejvíce projevuje při oslavách velkých církevních svátků: - „Boże Narodzenie“ (Narození Ježíńe) - „Wielkanoc“ (Velikonoce) - „Boże Ciało“ (Boží tělo), při nichž jsou organizována procesí - „dzień Wszystkich Świętych“ (den Vńech svatých).
Kromě těchto církevních svátkům, jsou pak slaveny ještě státní svátky: - „rocznica odzyskania przez Polskę niepodległości“ (Den získání nezávislosti Polska 11. 11. 1918) -„uchwalenia w 1791 r. pierwszej polskiej konstytucji“ (výročí schválení první polské konstituce (ústavy) 3. 4. 1791). V těchto dnech, ústavně stanovených jako státní svátky, se organizují výroční akademie, pochody, koncerty a festivaly. V Polsku se slaví i dalńí svátky, mající trochu jiný charakter: - „Dzień Kobiet“ (Den žen 8. 3.) dnes již méně populární než za doby Polské lidové republiky - „Dzień Matki“ (Den matek 26. 5.)
- „Dzień Babci“ (Den babiček 21. 1.) - „Dzień Dziecka“ (Den dětí 1. 6.), který provází mnohé zábavné programy pro nejmladńí.
Z velkého množství tradic je dobré se zmínit o tradici „Andrzejki“ (svátek na Ondráńe) – poslední zábava před adventem, spojena s věńtěním pro nadcházející rok. Nejpopulárnějńí věńtění je z tvarů, které vytvoří rozehřátý vosk vlitý do studené vody (obdoba lití rozžhaveného olova). Jedním z nejdůležitějńích svátků slavených v Polsku je „Narození Ježíše“, zvláńtě pak atmosféra panující v průběhu Vánoc. S tímto dnem je pak spojeno nejvíce obřadů a obyčejů. Vánoce jsou svátkem nejvíce se slavícím v rodinném kruhu. Velkou roli ve vytváření sváteční atmosféry hraje svátečně vyzdobený domov s hezky ozdobeným vánočním stromečkem, bez kterého si nikdo nedokáže představit svátek „Narození Ježíše“. V dřívějńích dobách prvky sváteční výzdoby byly snopy obilí, seno a sláma. Měly zajistit dobrou úrodu a měly připomínat, v jakých ubohých podmínkách se Ježíń narodil. Tento zvyk dnes připomíná malý svazek sena, který se vkládá pod ubrus. Místo vkládání sena vńak převládá vkládání peněz pod ubrus a po večeři vkládání rybí ńupinky nebo kostičky do peněženky – tyhle obřady pak mají zajistit hojnost na příńtí rok. Na stůl se vždy přidává jeden talíř navíc, pro zbloudilého pocestného (neočekávanou návńtěvu). Může být také výrazem vzpomínky na ty, co už nejsou mezi námi. Vánoční večeře, která dle tradice, začíná s první hvězdou na noční obloze, předchází modlitba, přečtení části Evangelia o narození Ježíńe. Poté nastupuje dělení oplatku - svatého chleba, jako znak pokory, lásky, přátelství a míru. Toto rozdělování oplatku provází vzájemná blahopřání. Sváteční večeře se skládá výhradně z postních jídel. Nejčastěji se jich připravuje 12, protože tolik je měsíců v roce, nebo podle jiného výkladu – 12 bylo apońtolů, kteří ńli za Ježíńem na jeho poslední cestě. Po večeři se pak zpívají koledy a večer končí účastí na Půlnoční vánoční mńi. Sváteční stůl dříve a dnes Sváteční večeře je velmi hojná a rozmanitá. Nejčastějńími jídly jsou: hřibový borńč, nebo borńč z červené řepy s noky s hřibovou nádivkou, rybí polévka, postní jídlo ze zelí (např. zelí s hřiby nebo pirohy s náplní zelí a hřibů, nudle s mákem, bábovky, ovoce, ořechy a jiné sladkosti a hlavně kompot ze suńených slivek, hruńek a jablek. Hlavní chod tvoří ryba. Tradiční rybou je jako u nás kapr. Na vánočním stole nesmí chybět perníčky a dezerty, předevńím makové ńtrúdly nebo medové perníčky. Mezi nejstarńí tradiční jídla v Polsku pak patří „kutia“ jídlo z máku, pńenice, ořechů a rozinek utřených v medu. Jejich přítomnost na vánočním stole je pozůstatkem dávných obřadů k uctění památky zemřelých, které před dávnými věky, v době zimního slunovratu, vykonávali nańi předkové. Karneval V období po svátcích se organizuje „Jasełka“ – amatérské představení na motivy Božího narození. Na vesnici jeńtě dnes můžeme potkat koledníky, jež chodí dům od domu s hvězdou nebo s jesličkami. Přesně podle tradice očekávají „zaplacení za návńtěvu“. Kdysi dostávali sladkosti, co zbyly po vánoční večeři. Dnes nejčastěji dostanou nějaké drobné mince. Často vystupují v převlecích, předvádějí scénky na biblické motivy. Nový rok a jemu předcházející silvestrovská zábava rozjíždí karneval – čas okázalých zábavy, spojený s tancem. Poslední čtvrtek karnevalu, tzv. „tłusty czwartek“ (Mastný čtvrtek), je den, kdy
na stolech kralují sladkosti smažené na tuku: koblížky; nadýchané koule z drožďového těsta nadívané zavařeninou, nebo „chrust“, polské tradiční jídlo, křehké pásky s jedním koncem provlečeným přes naříznutí uprostřed, posypané moučkovým cukrem. Karneval končí okázalou zábavou, v noci z úterý na středu - „środę popielcową, czyli śledzik“ (popelovou středu, tzv. sledíkem). Hlavním večerním jídlem je sleď v nejrůznějńích variantách jako předzvěst přicházejícího půstu. Velikonoce Na Velkou sobotu přicházejí věřící do kostelů, kde církevní hodnostáři (kaplani) žehnají pokrmům připravovaným pro sváteční hostinu. Provádí se svěcení – končí čas půstu. V Polsku svěcení pokrmů sahá do 14. století. Nejdříve se světil pouze beránek pečený z chlebového těsta, dnes musí být ve velikonočním końíku aspoň 7 druhů jídla, z nichž každý něco symbolizuje. Chleba – znak blahobytu a úspěchu, pro křesťany symbol Těla páně (Christ, Ježíńe). Vajíčko – znak znovuzrození života, vítězství nad smrtí. Sůl – minerál životadárný, dříve se věřilo v jeho magickou moc zahánět vńechno zlo. Uzenina – znak zdraví, plodnosti a dostatku. Sýr – symbol přátelství člověka s přírodními silami. Křen – symbol velké síly a fyzického zdraví Těsto – symbol zručnosti a dokonalosti (velikonoční bábovky, koláče). Dle tradice musí být vńe domácí výroby. „Pisanki - kraszanki“ (kraslice) Velikonoce jsou již odedávna spojené s tradicí zdobení vajíček. Kraslice – jednobarevná vajíčka, barvená přírodními barvami získanými z listí, kůry stromů, slupek cibulí, ńińek, květů růží, heřmánku, rákosu, třtiny, slupek ořechů, listů kopřivy a jiných. Časem se začala vajíčka jeńtě ozdobovat ornamenty vyrývanými ostrým předmětem do barvy na skořápce. Podle tradice se posvěcené jídlo zkonzumuje na snídani, po ranní nedělní mńi. Zasedá se ke stolu, který se prohýbá pod nanońeným jídlem. Jídlu vévodí předevńím masité pokrmy: ńunka, klobásy, pańtiky, rolády, maso od žeber, drůbež připravena na různé způsoby, nechybí zde ani vajíčka, velikonoční bábovky, koláče (tvarohové). Z teplých jídel se podávají mimo jiné „żur“ (tradiční polské jídlo), polévka nakyselo s bílou klobásou, nebo vývar z uzeného masa, polévka chřestová s vejcem a bílou klobásou, nebo obyčejný borńč s vajíčkem. Toto vńe servírováno na bílém ubrusu a dozdobeno kraslicemi, jarními květy, v kompozici zelené barvy řeřuńky zelené a samozřejmě zde nesmí chybět velikonoční beránek s cukrovou polevou. Snídaně začíná rozdělením posvěceného vajíčka. Velikonoční pondělí Probíhá podle zvyku „śmigusa-dyngusa“ Ńmigrusta, který přikazoval chlapům polívat děvčata vodou. Dnes je těžké říct, jaký byl prvotní význam tohoto, dnes velmi oblíbeného zvyku. Možná ńlo o akt očistný a posilující pro rození nových životů. Na druhý den se pak jeńtě polívaly nejen ženy, ale i zem, pro zajińtění větńí úrodnosti, a polívaly se také krávy, aby dávaly více mléka.
Typické stravovací návyky Hlavním denním jídlem je oběd, který se jí podle toho, jaká je tradice v té či oné rodině. Ńkolní jídelny fungují ve vńech ńkolách na území obce. Zajímavosti Kietrz a sousední obce jsou známé významnými archeologickými objevy. Nacházejí se zde nejstarńí, v Polsku, stopy lidského osídlování, sahající až 270 tisíc let zpátky. Na území Dzierżysławia byly nalezeny pozůstatky tábořińtě lovců z před 36 tisíci let. Mezi nejvíce cenné archeologické nálezy patří osada keltské kultury objevena vedle kamenolomu nedaleko Nowe Cerekwe, datovaná do 3. století př. n. letopočtem. Byla zde nalezena největńí sbírka keltských mincí. Legendy a pověsti O zlé hraběnce, dej pokoj mrtvým. O povstání v Nové Cerkvi. O Zapadlé krčmě. Co proslavilo, zviditelnilo Kietrz? - Tkalcovské tradice - Výroba koberců, jež se dlouho vyráběly v továrně, dnes již neexistující, výroba dekoračních tkanin „WELUR“. Dnes je tato tradice udržována novou továrnou na výrobu koberců „B. K. Fabryka Dywanów“. - fotbalové mužstvo „Włókniarz Kietrz“, který se v sezóně 1999/2000 probojoval do II. polské ligy, díky 5. místu. - každoročně organizovaný mezinárodní poloviční maratón z Kietrzu do Rohova organizovaný pod heslem „Podejdź z serce do serca. Europa bez granic” (Jít od srdce k srdci. Evropa bez hranic). V roce 2008 startoval rekordní počet běžců. 163 – startujících z celého Polska, Čech a Ukrajiny. Trasa dlouhá 21,097 km vede z části i přes Českou republiku.
