ZÁŘÍ 2016 VĚTRÁK 1 0

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

0

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

OBSAH

REDAKCE

2 PÁR SLOV OD ŠÉFA A CO NÁS ČEKÁ?

Šéfredaktoři: Jitka Drahotská, Vojtěch Vávra (3.G)

m

3 CESTA DO JUGOŠKY A ZPĚT

Redakce:

Hádají se vůbec muži? A může za to i obyčejný balíček piškotů?

Širín Nafariehová, Aneta Vašáková, Honza Havránek, Tadeáš Lorenz, Albert Prachovský, Vojtěch Vávra, Jitka Drahotská (3.G), Anička Táborská (4.G)

5 ŠÍLENCI ČI GÉNIOVÉ? Dvojice umělců vytvářejících až neskutečný kontrast A. Muchovi v Gallery of Art Prague

6 OD KORZETŮ PO ZVONÁČE

Grafika: Anežka Velinská (4.G)

Co chystá FFUK na první říjnový den a průřez módou šatníků od praprababiček po rodiče

Patronace: Paní profesorky Jana Košanová a Ivana Váňová

7 JADERNÝ REAKTOR Návštěva Matfyzu z pohledu nadšence a amatéra

8 ÍRÁN – ZEMĚ, KAM SE NEJEZDÍ „Potkala jsi nějakého teroristu, Širín?“

Máte ve svých šuplících, deskách, počítačích, nebo ještě v hlavě nápad, kterým byste mohli přispět? Nebojte se ukázat ostatním.

9 KAVÁRNY NAŽIVO Kavárenské nebe již po třetí v Praze

Říjnová uzavírka se koná 23. října.

10 ONDŘEJ KUKAL Muž, kterému kolaps vzal vše

PLENÉR Pár řádků vracejících letní atmosféru červnového plenéru

Výtvory posílejte na email [email protected] anebo vhazujte do bedničky naproti suplování.

1

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

PÁR SLOV OD ŠÉFA Milí čtenáři, počasí je přívětivé, jako by se s létem rozloučit ani nechtělo, ale astronomický podzim dává na vědomí, že školní rok je v našich krajích jako tradičně v plném proudu. Ten proud nám trochu narušuje uzavřený areál tělocvičen, ale kdo se podíval na školu od Velvarské ulice, viděl, že někde velká stavební akce musela na škole začít a podle plánu, i když později, než jsme očekávali, u bloku tělocvičen končí. Ještě zasadit vnitřní parapety do učeben, umýt zvenku okna, rozchodit všechny kličky a prostory pro výuku budou hotové. Vítám mezi námi žáky 1. ročníku, kteří se seznámili v již proslavené Borovici a kterým přeji krásná léta strávená nejen na naší škole, ale také tam, kde je jim nejlépe, a s těmi, které mají rádi a kteří mají rádi je. V tomto školním roce Vás čeká spousta zajímavostí, událostí a aktivit, které jsme pro Vás připravili nebo které připravujete vy pro své spolužáky. K těm prvním patří pobyty v Anglii, ve Španělsku, i Francii, zahraniční výběrový lyžařský kurz, účast v mezinárodních projektech, soutěžích a olympiádách, na sportovních turnajích i tvořivá práce ve výtvarných činnostech nebo v hudebních souborech, které mají na naší škole vysokou úroveň. K těm akcím, které závisejí zejména na Vaší aktivitě, patří například Filmový klub nebo již 21. nastudování Rybovy České mše vánoční. A tak Vám přeji plno elánu, chuti, nápadů a radosti z toho, že se prostě máme. Jak? To si každý z nás umí nastavit sám pro sebe. S přáním krásných dnů Pavel Drtina, ředitel školy

HEJ MISTŘE! "Rybovka", neboli přesněji řečeno Rybova Česká mše vánoční, je projekt, který se traduje na Evropské již 20 let. Letošní rok nebude výjimkou! Tím Vás chceme my, 4.G, pozvat na tuto událost, abyste ji sdíleli s námi! Můžete si přijít zazpívat bas, tenor, alt a soprán nebo se připojit do orchestru. My Vás všechno naučíme a postaráme se o to, abyste si to užili tak jako my! Co je tedy potřeba? Stačí sejít do druhého patra a tam se zapsat, zúčastnit se zkoušek a potom prožít pár hezkých večerů v kostele, kde si „Rybovku“ už všichni dáme na čisto! Všechny další informace Vám podáme v říjnu, a pokud byste chtěli ještě něco vědět, stačí zajít za námi! 4.G :)

2

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

CESTA DO JUGOŠKY A ZPĚT „Ono to nebylo až takové dobrodružství, jak to vypadá,“ říká Honza, když upije doušek z akorát přineseného kafe, „ale na druhou stranu to fakt stálo za to.“ *** „S Tadeášem jsme se rozhodli pro začátek neriskovat a využili jsme stránky Blablacar, takže odvoz až na Krk jsme si zajistili. Pár dní u moře, jugoslávská pohoda, víš, co myslím.“ *** „První velká krize přišla ještě na Krku. Nejspíše z toho, že jsme celý den byli venku na sluníčku, jsem chytil úpal a bylo mi fakt zle. Snažil jsem se alespoň něco sníst, ale brzy jsem pochopil, že ani jedno snědené sousto nemá chuť se v mém žaludku zdržet. Jedinou nadějí mi byly piškoty, které jsem bral. Nikdy jsem si nemyslel, jak moc se dva lidé dokáží pohádat, když jeden zjistí, že mu ten druhý omylem snědl celý balík piškotů.“ *** „Došli jsme až k takové rovnější části silnice, kde nás nemohli řidiči přehlédnout. Oba jsme si libovali, jak dobré místo jsme našli, shodili krosny na zem a začali vyhlížet auta. Lidé kolem nás projížděli a divně pokukovali – někteří dokonce i zatroubili. Byli jsme trochu zmatení, ale čekali jsme dál. Až najednou přibrzdil jeden řidič a ukázal na malou cedulku, která byla zapíchnutá asi půl metru nad zemí, a za ní v řadě další a další. Co jiného než zákaz zastavení.“ *** „Vraceli jsme se stejnou trasou, jakou jsme přijeli. První zastávkou nám byla Riega. Vzal nás jeden chlapík a zajel si kvůli nám skoro o deset kilometrů, jen aby nás hodil na celnici, kde se platí dálniční mýto. Myslím si, že neznám moc lidí, kteří by si užívali oběd uprostřed retardérů, které jsou postavené těsně za celniční budkou,“ směje se. *** „Někdy se nám stalo, že jsme se probudili a věděli jsme, že na den toho opravdu nemáme moc co do pusy. Například v den, kdy jsme se probudili u toho jezera, jsme měli na den jen dvě jablka. Docela vtipné bylo, když jsme jednou stanovali nedaleko parkoviště v Gratzu, který byl pro stopování katastrofou, jelikož jsme stáli hned na začátku města (a tam opravdu nikoho nechytíš), a chtěli jsme si na vařiči ohřát jídlo. Avšak došla náplň, tak nezbývalo nic jiného než se vrátit k tomu nejzákladnějšímu způsobu, jaký člověk zná. Pravdou je, že dělat ohýnek na parkovišti z pár kamenů a klacíku uprostřed bylo opravdu zajímavé.“ *** „Už byl večer a začalo hrozně pršet. Sbalili jsme to z nájezdu a za dálničním valem jsme našli malé jezero. Nikde žádná cedule, jen na druhé straně malá chajda, kde se svítilo. Oba jsme byli dost unavení, ale jak neustále vytrvale pršelo, všemožné zvuky občas vytvářely iluzi, že se někdo pohybuje kolem stanu. Když jsem skoro usnul, trhnutím mě vzbudil vyděšený Tadeáš, který v ruce svíral malý švýcarský nožík na případnou obranu, a nutil mě jít ohlédnout okolí stanu.“ *** „Víš ale co mě nejvíce pak překvapilo, když jsme nasedli úplně unavený do autobusu z Krumlova do Prahy? Jak byla ta cesta nekonečná. Jakmile si mozek uvědomí, že má všechno zajištěné a že se určitě dostane, kam potřebuje, zmizí to vzrušení – nadšení z každého ujetého kilometru, který nám byl odměnou za čekání u nájezdu na dálnici.“ Zažili a převyprávěli Honza Havránek & Tadeáš Lorenc 3.G

3

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

4

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

ŠÍLENCI ČI GÉNIOVÉ? Taky vám prázdniny utekly tak rychle a škola vás již neúnosně vyčerpává, ačkoliv sotva začala? Pokud ano, najdete v tomto článku tipy, jak se od těchto všedních školních dnů trochu odreagovat. Gallery of Art Prague nyní pořádá výstavy třech velikánů - Andyho Warhola, Salvadora Dalího a Alfonse Muchy, které si rozhodně nemůžete nechat ujít. Kdo by nechtěl naživo vidět Warholovu Marilyn nebo Dalího „roztékající se hodiny"? ***

(1904) SALVADOR DALÍ (1989)  Víte, že měl Dalí panickou hrůzu z mravenců? Povídá se, že když byl mladý, choval jako domácího mazlíčka netopýra. Jednoho dne našel tělo mrtvého tvorečka ležet na zemi pokryté mravenci a od té doby je do obrazů maloval jako nosiče smrti.  Stejně tak prý nejedl žádné červené jídlo, ani jídlo, které bylo příliš vícebarevné.  Říká se také, že před malbou jeho nejznámějšího obrazu Persistence paměti sledoval sýr tající na slunci.

(1928) ANDY WARHOL (1987) 

Víte, že rodiče Andyho Warhola byli Ondřej a Julie Warholovi, migranti z tehdejšího Rakouska-Uherska (dnes severovýchod Slovenska)?



Jako dítě trpěl Sydenhamových syndromem (někdy označovaný jako tanec sv. Víta), který zapříčiňoval nekontrolovatelné škubání končetin a částí obličeje.



Andy byl majitelem více než 40 paruk. Když šel ke svému kadeřníkovi, byl schopen si při příští návštěvě vzít delší paruku s tím, že mu vlasy zase povyrostly.

5

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

OD KORZETŮ PO ZVONÁČE Na své si přijdou i fanoušci retra, neboť v Nové budově Národního muzea nyní probíhá výstava s názvem Retro. Jsou zde k vidění nejen šaty z doby 19.-21. století, ale také nejrůznější módní doplňky, hračky, vybavení domácnosti a mnoho dalšího. Celá výstava je zasazena do dobových kulis, které propojují módu s technikou, designovým nábytkem a užitým uměním. Můžete se těšit i na bohatý doprovodný program v podobě módních přehlídek, textilních workshopů nebo soutěžních akcí. Hned 1. října se můžete přijít podívat na slavnostní odhalení Výtvarné zdi ve foyer Švandova divadla při příležitosti 135. výročí jeho založení. Tento projekt je pokusem o zprostředkování výjimečného zážitku, kterého se vám na této akci nepochybně dostane.

Kdo by měl zájem o trochu „kulturnější" způsob odreagování, může si 25. října poslechnout Kühnův smíšený sbor s doprovodem Symfonického orchestru hlavního města Prahy, který vystoupí se skladbou Requiem skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se pořádá v kostele sv. Šimona a Judy a jistě uspokojí každého nadšence vážné hudby. Rozhodně si nenechte ujít ani festival Den architektury konající se 1.- 2. října s letošním tématem „Více je méně“. Je připravených mnoho přednášek, workshopů a normálně uzavřených prostorů přístupných veřejnosti - vše zdarma. Aneta Vašáková 3.G

6

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

KRITICKÝ STAV PRAŽSKÉHO REAKTORU „Například ráno zlotřilý profesor ozáří sůl, kterou zamoří prostory reaktoru. Studenti se pak katastrofy musí zbavit, umístit sůl do izolovaného prostoru a další den si s ní klidně mohou osolit polévku.“ Na konci minulého školního roku se skupina z naší školy pod vedením p. prof. Vyšinky vydala na fakultu Jadernou a fyzikálně inženýrskou v Holešovicích. Po krátké instruktáži a obléknutí žlutých laboratorních plášťů jsme se rozdělili na dvě skupiny a prošli si halu, které dominoval experimentální jaderný reaktor VR-1 , a to od samotného reaktoru po velín. Vojta: „Štěpný jaderný reaktor funguje na principu štěpení jader radioaktivních prvků např. 235U (paliva), ten se při celém procesu zahřívá a uvolňuje 2-3 neutrony. Dále je v reaktoru potřeba moderátor (např. voda), který zpomaluje uvolněné neutrony, a v neposlední řadě jsou zde regulační tyče, ty jsou často z grafitu, který pohlcuje uvolněné neutrony, jež by jinak narazily do dalšího paliva, a reakce by se nedala zastavit. Díky regulačním tyčím se reaktor může nacházet ve třech stavech – nadkritickém, kritickém a podkritickém. Zní to zvláště, ale v tomto případě je kritický stav naprosto vyhovující. A jak z toho všeho dostat využitelnou energii? Teplo z reakce ohřívá vodu, ta proudí do další části, nyní už samotné jaderné elektrárny, kde se již vroucí voda vypařuje a pára je využita k tradiční výrobě elektrické energie pomocí generátoru.“

Jitka: Stačilo se mi podívat na Vojtu a bylo mi jasné, že plave ve fyzikálních myšlenkách stejně nezadržitelně jako neutrony při štěpné reakci, kterou nám velice živě popisoval energický profesor jaderné fyziky před naším malým půlkruhem. Zabalená v tom nejžlutějším plášti a nazutá do návleků tak typických pro lékařské prostředí jsem stála u paty malého reaktoru zvedajícího se do výšky asi šesti metrů. Jako laik jsem se cítila trochu zmateně – asi jako když se poprvé snažíte vplout do příběhů T. Pratchetta, avšak přednáška byla místy opravdu zajímavá. Například fakt, že si každý tým absolventů jaderné fakulty musí sehnat povolení a postavit vlastní funkční malý reaktor, mě překvapil. Vojtěch Vávra a Jitka Drahotská 3.G

7

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

ÍRÁN, ZEMĚ KAM SE NEJEZDÍ? „A je to tam bezpečný? Nebála ses? Potkala jsi tam nějakého teroristu?“ Takhle reaguje většina lidí, když jim řeknu, že jsem byla tohle léto v Íránu. Neptejte se, jak reagují, když jim řeknu, že můj táta odtamtud pochází. Tolikrát jsem se ptala sama sebe, proč to dělají. Možná si Írán pletou s Irákem, kde právě probíhají nepokoje, či za to můžou média, která neobjektivně prezentují blízkovýchodní země? Nebo je zkrátka pro Čechy Írán země neznáma? Ráda bych to změnila, protože si myslím, že má Írán rozhodně co nabídnout. Například v oblasti historie, kultury, gastronomie a hlavně přírody. Aby člověk mohl pochopit dnešní Írán, musí znát trochu jeho historie, protože vysvětlování dnešní situace a režimu, který tam vládne, je velmi obtížné. *** Írán se dříve nazýval Persie, proto se jim správně říká Peršané, ne Arabové. Nejznámější období Persie byly řecko-perské války, kdy Persie podlehla Alexandru Makedonskému. V 7. stol. se Persie zmocnili Arabové a začali ji islamizovat. Do té doby obyvatelé vyznávali tzv. zoroastrismus (náboženství založené na protikladu dobra a zla). V následujících letech se v Persii měnily různé dynastie. Tou poslední byla dynastie Pahlaví (1925-1979). Šáhem byl Reza Pahlaví - za jeho vlády se změnil název Persie na Írán a docházelo k modernizaci Íránu - výstavba moderního průmyslu, železniční sítě a hlavně těžba ropy. Tady začaly velké zájmy Anglie a Ameriky, které podporovaly Írán v modernizaci, ale zároveň získávaly velmi levně ropu. Za vlády šáha ženy nemusely nosit šátek a dokonce jednu dobu byl šátek zakázán, ale nařízení bylo brzy zrušeno, protože ho většina žen nedodržovala. Tato doba se může zdát demokratická, ale když se podíváme pod povrch, zjistíme, že šáh měl svou vlastní tajnou policii a nechával zavírat své odpůrce do vězení. Avšak doba po revoluci v r. 1979, kdy se do čela revoluce postavil A. R. Chomejní, vůdce revoluce, se nedala srovnávat. Chomejní využil nespokojenosti lidí pro svůj prospěch a sliboval věci, které nedodržel. Jeho prostředky byla velká propaganda, které bohužel věřila hodně lidí a dodnes i věří. Spousta „nehodících se lidí“ byla zavřena do vězení nebo zavražděna. Lidé si uvědomovali, že bojovali za něco, co nechtěli, a že už je pozdě. Proto jich mnoho utíkalo do zahraničí. Šáh byl svržen a byla zřízena nová forma státního uspořádání tzv. Islámská republika. Další rána pro občany Íránu přišla 2 roky po revoluci. Saddám Husajn využil nestability Íránu a zaútočil na její západní část (včetně chemických zbraní). Válka trvající 8 let si vyžádala 2 miliony životů a v té době to byl největší konflikt od 2. sv. války. Dnes je situace o dost uvolněnější než po revoluci. Ženy sice stále musí být zahalené, ale většina z nich nosí šátek tak, že jim jsou vidět skoro celé vlasy. Íránské ženy jsou známé tím, že se silně malují, dělají si plastiky nosu (nejvíce plastických operací na světě proběhne právě tady), oblékají se podle „západních trendů“ a dokonce podle průzkumu je zde největší počet žen studujících vysokou školu. Jen doufám, že se ženy budou moct samy rozhodnout, zda ho nosit chtějí, nebo ne.

8

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

Avšak na druhou stranu hodně žen věří a šátek nosit chtějí. Proto jakýkoliv konflikt, který by byl vyvolán, by způsobil opravdu velké nepokoje, čehož se Íránci bojí. Tato velmi rozmanitá země může nabídnout opravdu krásnou přírodu - na severu ji obklopuje Kaspické moře, kde najdete zelené lesy jako u nás v Česku a vysoké hory, na kterých se lyžuje i v létě, ve středu země jsou písečné a solné pouště a úplně na jihu Perský a Omanský záliv s korálovými útesy.

*** V Íránu nejsou některé věci ideální, ale je to rozhodně bezpečná země. Když si pročítám různé cestopisy o Íránu, vždy čtu, jak cestovatele překvapila bezpečnost země a vstřícnost místních obyvatel. Často se stává, že vás Íránci zvou k sobě domů, fotí se s Vámi, nebo Vás chtějí provést po městě. Vzpomínám na jednu paní, která si se mnou začala povídat a na konci rozhovoru mi řekla: „Přála bych si, aby lidé u vás věděli, že Íránci nejsou teroristé a že mají rádi Ameriku.“ Myslím, že solidarita a pochopení ostatních kultur a náboženství bez jakýchkoliv předsudků jsou v dnešní době velmi důležité. Protože v každé zemi žijí „špatní a dobří lidé“ a člověk by je nikdy neměl odsuzovat tak, že je všechny hodí do jednoho pytle. Širín Nafariehová 3.G

***

KAVÁRNY NAŽIVO 2016 Vytištění první knihy na světě, objevení penicillia Alexandrem Flemingem, první pokusné vysílání britské stanice BBC a přijetí obávané Mnichovské dohody. To vše spojuje jeden den – 30. září. Ale neberme to tak navážno. Projekt, který odstartuje právě 30. září 2016 v Kafe Komedie (při zahájení nebude chybět ani vystoupení Malého evropského orchestru), se v Praze (a nově i v mnoha jiných městech) objeví již po třetí. Plno workshopů, divadelních představení, hudby a přednášek zaplní podzimní odpoledne v mnoha kavárnách. Big Band Evropská bude mít i jako minulý rok čest tuto akci uzavřít svým nabitým koncertem 28. října v 18:00 ve smíchovské Kavárně, co hledá jméno. Pokud je vám tedy vyčítáno, že nad hrnkem kávy trávíte až zbytečně moc neproduktivního času, vaše výmluva na říjen je jasná. A pokud jste spíše domácí typ, doufám, že vás alespoň některý program vytáhne z líného stereotypu.

9

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

ONDŘEJ KUKAL Jeden z nejmladších i nejtalentovanějších českých dirigentů náhle upadl do bezvědomí. Po probuzení z kómatu nepoznával vlastní ženu a děti. Hudba mu pomohla k uzdravení. Před dvanácti lety měl český houslista, skladatel a dirigent Ondřej Kukal dirigovat zahajovací koncert festivalu Pražské jaro v Rudolfinu. Bylo mu devětatřicet let a měl před sebou dlouhou kariéru. Jenže Ondřej několik dní před koncertem upadl do kómatu. Tisk vydal zprávu, že zahajovací koncert se ruší kvůli vážné nemoci. Doktoři nevěděli, jestli je to mozková infekční nemoc nebo přepracování. V dnešní době je to téměř nevídané, aby někdo zvládal tolik práce a naplno. Když se Ondřej probudil z kómatu, ztratil paměť, ale jeho nejbližší přátelé a žena ho postavili na nohy. Z paměti se mu vynořily kdysi nastudované skladby, ale nedokázal je pojmenovat. Dnes je v plné síle a skládá nová díla. Za poslech stojí jeho Clarinettino, Koncert pro housle a orchestr op.7 nebo Žalm 42. Ondřej Kukal je jeden z nejhranějších současných českých skladatelů ve světě. Albert Prachovský 3.G ***

PLENÉR 2016 Jak možná mnozí z vás vědí, v červnu minulého školního roku jelo pár výtvarníků naší školy rozšiřovat své výtvarné obzory a dovednosti do plenéru – konkrétně do malebné vesničky Moraveč nacházející se v samém srdci Vysočiny. Čas, který jsme tam strávili, byl věnován (až na stravovací přestávky) malování a kreslení čehokoliv, co se nám zdálo inspirativní, zajímavé a nějakým způsobem i naučné. Díky tomu jsou práce studentů tak rozmanité – od kreseb tužkou zachycující příbytky tamních obyvatel a krajinky až po studie jednotlivých květin malovaných akvarelem. Doufejme tedy, že se plenér stane tradičním výjezdem naší školy a zároveň příjemným zakončením školního roku. Aneta Vašáková 3.G Některé výtvory budou od začátku října viset na nástěnce ve druhém patře. Možná vás budou inspirovat a přidáte se k nám i tento školní rok!

10

●

ZÁŘÍ 2016 ●

VĚTRÁK

11