• Zpráva OECD: Česko zaostává ve výdajích na školství • Jak je to u nás s platy zaměstnanců škol a školských zařízení • Člověk by měl vědět, jak se chovat v případě ohrožení
28
21. ZÁŘÍ 2005
STRANA 3 STRANA 5 STRANA 7
XIII. ROČNÍK 19. září Rada Českomoravské konfederace odborových svazů jednala na svém zasedání o problematice vzdělávacího systému České republiky, stabilizaci členské základny a přípravě IV. sjezdu ČMKOS.
19. září Ke slavnostnímu otevření nového sídla Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně proběhla tisková konference, na které vystoupili rektor Petr Fiala a děkan fakulty Ladislav Rabušic.
20. září
„Nespoléhej na nápovědu, Vonásku! Už bys mohl vědět, že vyvolaný nezná bratra!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
Jednání školské komise Asociace krajů proběhlo za účasti předsedy ČMOS pracovníků školství F. Dobšíka v Českých Budějovicích. Na programu byly sociální dialog na úrovni regionů a sjednocení pohledu na vývoj odměňování v jednotlivých krajích.
20. – 22. září
Bude v příštím státním rozpočtu na vzdělávání více peněz? Dává stát na vzdělávání svých občanů dostatek finančních prostředků? Odpověď není jednoduchá, záleží na úhlu pohledu. Držme se proto faktů. Ve srovnání s letošním rokem by resort školství měl v roce 2006 dostat navíc sedm a půl miliardy korun. Regionálnímu školství by z této částky měla připadnout přibližně polovina, z níž většina půjde na zvýšení platů zaměstnanců škol a školských zařízení. Navýšení objemu finančních prostředků se ministryni školství podařilo prosadit. Navíc vláda kývla i na to, že se ve školách nebudou muset propouštět povinná dvě procenta zaměstnanců jako v jiných oblastech veřejné správy a služeb. Pro učitele a ostatní pracovníky škol jistě dobrá zpráva. Jak se tato čísla promítnou konkrétně do růstu platů, to zatím ještě nemá ani ministerstvo školství, ani ministerstvo práce a sociálních věcí přesně spočítáno. Dá se předpokládat, že při zvýšení objemu finančních prostředků o čtyři a půl procenta se bude růst tarifních platů pohybovat kolem šesti procent. Odborový svaz pracovníků
školství dlouhodobě prosazuje, aby se zvyšování platů promítalo především do nárokových složek platu. Argumentuje tím, že je v zájmu celé společnosti vytvořit pedagogickým pracovníkům a ostatním zaměstnancům škol a školských zařízení důstojné podmínky pro jejich práci i život. V příštím roce by ředitelé škol měli mít, stejně jako letos, k dispozici přibližně dvacet procent z celkového objemu mzdových prostředků na osobní příplatky a odměny, o nichž rozhodují sami. „Odborový svaz pracovníků školství není s dosavadními výsledky nespokojen,“ říká František Dobšík. „Vnímáme pozitivně úsilí ministryně školství při jednáních
vlády o přidělení většího množství peněz ze státního rozpočtu pro naše školy. Chceme však i dále usilovat o to, aby tato čísla byla ještě příznivější. Chceme proto oslovit poslance, kteří o konečné podobě státního rozpočtu na rok 2006 budou rozhodovat, znovu chceme jednat s premiérem Paroubkem a dalšími politiky. Nejde nám o kritiku za každou cenu, ale o vytvoření lepších podmínek pro vzdělávání, pro výuku dětí, pro práci učitelů. S pozitivním vývojem naší ekonomiky se otvírá i prostor pro hledání odpovídajících finančních zdrojů. A o to se musí postarat naši politici, to již není úkolem odborů.“ KARLA TONDLOVÁ
Více než stovka středních odborných škol a učilišť z České republiky se představuje na výstavě Vzdělání a řemeslo, jejíž jedenáctý ročník se koná na českobudějovickém výstavišti. Cílem výstavy je seznámit žáky nejvyšších ročníků základních škol s nabídkami středních škol a středních odborných učilišť a pomoci jim při výběru vhodné školy.
22. září K zahájení projektu Otevřená věda proběhne v Praze v Akademii věd České republiky tisková konference, které se zúčastní předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Projekt Otevřená věda má přispět ke zkvalitnění vzdělávání učitelů středních škol v přírodovědných a technických oborech formou praktických kurzů a seminářů a podpořit talentované studenty.
OPRAVA V Dohodě o vzájemných vztazích MŠMT a ČMOS pracovníků školství, kterou jsme zveřejnili v čísle 26 na straně 10, došlo změnou formátu při tisku k přečíslování jednotlivých odstavců. Kapitoly označené římskými číslovkami nemají vlastní číslování. Arabské číslice u jednotlivých odstavců začínají číslem 1 a končí číslem 32.
2 Světový den učitelů vyhlásilo UNESCO 5. října 1994 v Ženevě na 44. Mezinárodní konferenci UNESCO o vzdělávání, za účasti 190 ministrů školství z celého světa. 5. října v roce 1966 byl v Paříži přijat společný dokument Mezinárodní organizace práce (MOP) a UNESCO nazvaný Doporučení o postavení učitelů (Recommendation on the Status of Teachers). Doporučení uznává klíčovou úlohu učitelů, kterou mají při zajišťování vzdělané a prosperující společnosti, a proto považuje za důležité zajistit jim takové podmínky a postavení ve společnosti, aby jim bylo umožněno splnit svou úlohu.
POZVÁNKA Jménem vedení Českomoravského odborového svazu pracovníků školství si Vás dovoluji srdečně pozvat na slavnostní setkání školských pracovníků u příležitosti Světového dne učitelů. Setkání se uskuteční ve formě komponovaného pořadu „Žáci svým učitelům“ ve čtvrtek 6. října 2005 v 10.00 hodin v Ostravě–Zábřehu, ČEZ ARÉNA, Ruská ul. 3077/135 Pozvání přijali: předseda vlády ČR J. Paroubek, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy P. Buzková, předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny W. Bartoš, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje J. Wenigerová. A dále jsou pozváni: poslanci a senátoři příslušných školských výborů, náměstci ministryně školství, hejtman Moravskoslezského kraje, zástupci komise Rady Asociace krajů ČR pro školství, vedoucí odborů školství KÚ, generální ředitel ZPMV ČR, primátor města Ostravy, předseda ČMKOS, zástupci akademické obce, pracovníci školství z jednotlivých okresů a zahraniční hosté.
hledání nového zlatého ámose začíná
podmínky studentských brigád se snad zmírní
Děti mohou pomalu začít hledat učitele, který by si podle nich zasloužil titul Zlatý Ámos. Anketa o nejoblíbenějšího učitele se letos uskuteční už potřinácté. První přihlášky mohou žáci posílat od 28. září, kdy bude soutěž slavnostně zahájena v pražské zoologické zahradě, řekl ředitel ankety Slávek Hrzal. Letos organizátoři chystají jednu změnu. Nominovaní učitelé nejdříve absolvují regionální kolo, z něhož pak nejlepší postoupí do semifinále. Z nich porota vybere finalisty. Podmínky pro soutěž jsou stejné jako v předchozích letech. Přihlášky mohou děti posílat od 28. září do 31. prosince na adresu Klub Domino, Na Nivách 314, 141 00 Praha 4 nebo na e-mail:
[email protected]. Informace o anketě děti najdou na internetové adrese www.zlatyamos.cz.
Sněmovna možná zmírní podmínky zaměstnávání studentů, což by firmy mělo víc motivovat k tomu, aby je najímaly na brigády. Počítá s tím dílčí novela, kterou podpořil školský výbor dolní komory. Sněmovna o předloze rozhodne zřejmě na své říjnové schůzi. Zhoršení podmínek pro zaměstnávání studentů loni přinesl zákon o zaměstnanosti, který připravila vláda. Ochrana se ve svém důsledku obrátila proti ochraňovanému, ochota zaměstnávat studenty klesla.
čtk
českému trhu práce chybějí vysokoškoláci Český trh práce není stále dostatečně nasycen lidmi s vysokoškolským vzděláním. Zaměstnanci s nejvyšším vzděláním z toho těží, jsou na tom lépe než jejich kolegové v jiných evropských zemích, uvedl na Stálé konferenci asociací ve vzdělávání ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký. Řekl, že čeští vysokoškoláci berou téměř o 70 procent víc, než je průměrná mzda v zemi, která činí přes 18 000 korun. „Česká republika se spolu s Maďarskem vymykají situaci v ostatních zemích. Například ve Skandinávii jsou mzdy vysokoškolsky vzdělaných vyšší asi o 20 až 30 procent, než je průměrný plat,“ doplnil. Poznamenal, že v těchto zemích je vysoký podíl lidí s nejvyšším vzděláním. Také nezaměstnanost se vysokoškoláků v ČR týká mnohem méně než jejich kolegů v zahraničí. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvyšuje počet studentů na českých vysokých školách, je třeba počítat s tím, že se jejich postavení přiblíží k průměru v Evropě, poznamenal J. Koucký. čtk
čtk
češi mohou studovat v německu Zhruba 100 českých studentů může pro příští akademický rok získat stipendium Německé akademické výměnné služby. Zájemci si mohou vybrat z několika programů, do většiny z nich se musí přihlásit do 15. listopadu, řekl Miloš Kopal z Domu zahraničních služeb českého ministerstva školství. Stipendium pokryje většinou všechny náklady spojené s pobytem a studiem v Německu. Výměnná služba stipendia českým studentům poskytuje už asi 15 let a bývá o ně poměrně velký zájem. Organizátorům chodí asi třikrát více přihlášek, než je stipendijních míst. Více informací o stipendiích zájemci získají na internetových stránkách www.daad.cz a www.dzs.cz/aia. čtk
v evropské unii podnikají tisíce studentů V Evropské unii a Norsku „podniká“ přes 200 tisíc studentů středních škol. Právě takový počet žáků se účastní různých projektů studentských firem, které je mají připravit na reálné podnikání, až opustí brány škol. V České republice si „byznys nanečisto“ vyzkouší ročně přes 6000 studentů v třech až pěti procentech škol, uvedla v nové studii Evropská komise. Po celé Evropské unii nyní existuje 82 různých
programů, které studentům nabízejí založení firmy a trénink na budoucí skutečné podnikání. To školní se prý navíc od reálného světa byznysu příliš neliší. Průzkumy navíc dokazují, že pětina účastníků podobných programů si po dokončení školy založí vlastní firmu. čtk
změny ve školství podle návrhu lidovců Etika jako samostatný učební předmět, povinná výuka angličtiny už od třetí třídy, talentové zkoušky při přijímání budoucích učitelů na pedagogické fakulty – to jsou některé z novinek, které by v českém školství rádi prosadili lidovci. KDU-ČSL se chce stejnou měrou zaměřit na osobnost žáka i pedagoga, řekla poslankyně a předsedkyně školské komise strany Michaela Šojdrová. Etika by měla být průřezovým předmětem, který M. Šojdrová charakterizuje jako praxi o životě. Znalost angličtiny, jejíž výuku by zajišťovali kvalifikovaní učitelé, označila M. Šojdrová v současnosti za nezbytnost. Lidová strana hodlá změnit také způsob vzdělávání kantorů. čtk
základní školy na moravě odmítají romské děti Některé moravskoslezské základní školy odmítají přijímat romské děti. Ředitelé škol rodiče často odmítají skrytým způsobem a snaží se je přesvědčit, že jiná základní škola bude pro jejich děti vhodnější, řekla koordinátorka pro národnostní menšiny a záležitosti romské komunity Helena Balabánová. Moravskoslezský krajský úřad ale od roku 2003 žádnou stížnost nezaznamenal. Podle H. Balabánové problematika integrace romských dětí do škol v mnohém souvisí s bytovou situací Romů, kdy mnozí z nich na některých místech v kraji stále žijí v ghettech. Obce by podle ní dále neměly tato ghetta rozšiřovat. „Pokud rodiny budou žít rozptýleně a budou mít k tomu příležitost a možnost, tak větší část komunity je začlenitelná i v oblasti školství,“ uvedla H. Balabánová. čtk
3
Výdaje na školství jsou u nás stále nízké, výsledky žáků naopak velmi dobré Jako každoročně i tentokrát OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – zveřejnila údaje o školství 30 zemí, které jsou jejími členy. OECD tyto údaje zveřejňuje již od konce 80. let, a to vždy s dvouletým zpožděním. Česká republika je zde zahrnuta od roku 1992. Letošní data se vztahují ke školnímu roku 2002/2003. Čeští patnáctiletí žáci opět dosáhli nadprůměrných výsledků v matematické gramotnosti. Nejlepší sice byli jako obvykle žáci z Finska, Koreje a Nizozemí, ale mezi dalšími dvanácti zeměmi, které dosáhly nadprůměrných výsledků, byli i Češi. Po jejich boku stáli například dánští, belgičtí a francouzští žáci, do průměru se pak zařadili Irové, Maďaři a Rakušané. Z dvaceti devíti zemí se však dvanáct zemí umístilo i pod průměrem, například Lucembursko, Norsko, Polsko, Slovensko a USA. Pozitivní je i další výsledek našich patnáctiletých žáků, a to v poprvé zkoumané oblasti řešení problémů. Mezi prvními se sice opět umístili Finové, Korejci a Japonci, ale naši žáci se vedle australských, belgických, dánských, švýcarských a dalších zařadili do nadprůměru. Mezi pozitiva bychom mohli zařadit i počty lidí, kteří u nás dosáhli alespoň vyššího sekundárního vzdělání. Podle údajů OECD má v jednadvaceti zemích více než 60 procent populace ve věku 25 – 64 let alespoň vyšší sekundární vzdělání. V České republice je toto číslo podstatně vyšší a dosahuje 89 procent. U populace do 34 let věku dokonce 92 procent. Tato procenta jsou vypočítávána podle mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED a pro názornost schéma vzdělávacího systému České republiky a ISCED přinášíme na straně 10. Fandit si nemůžeme Méně dobrá je však skutečnost, že podíl obyvatel s ukončeným terciárním vzděláním ve věku mezi 25 – 64 lety je u nás ve srovnání se zeměmi OECD poměrně nízký a dosahuje pouze 12 procent. V zemích OECD se pohybuje toto procento mezi 10 až 44. Terciární vzdělání odpovídá u nás vyšším odborným školám a vysokým školám a stejně
ILUSTRAČNÍ FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ
jako v ostatních zemích i u nás se toto procento liší podle věku. Srovnáme-li věkovou kategorii 25 – 34 let, pak průměr v zemích OECD je 29 procent, zatímco u nás pouze 12 procent. Podle ministryně školství Petry Buzkové se však tato situace výrazně zlepšuje. „Míra dokončování studia na vysoké škole byla v České republice velmi špatná, protože zde převažovaly dlouhé studijní programy. Za poslední roky se udělal poměrně rychlý proces strukturace studia, kdy se většina dlouhých programů změnila na bakalářské a navazující programy magisterské,“ uvedla P. Buzková. Tento proces, podle ní, stále pokračuje, i když už je z větší části dokončen. „Výzkum OECD ukazuje oprávněnost tlaku, který vyvíjelo ministerstvo školství, aby došlo ke strukturování programů,“ dodala. V čem zaostáváme Stále výrazně zaostáváme ve srovnání s ostatními zeměmi ve výdajích na školství. Země OECD vydávají na všechny stupně vzdělávání z veřejných i soukromých zdrojů v průměru 6,1 procenta hrubého domácího produktu, zatímco u nás je to pouze 4,4 procenta. Devět z 28 zemí investuje však jen
3,6 až 4,2 procenta HDP. Nejvíce peněz investují do vzdělávání v Dánsku, na Islandu, v Koreji a ve Spojených státech, a to více než sedm procent HDP. Následuje Belgie, Nový Zéland, Norsko a Švédsko s více než 6,3 procenta. „Tyto údaje jsou za rok 2002, ale od roku 2003 se výdaje na všechny stupně vzdělání v Česku zvyšují. Příští rok bude mít ministerstvo školství rozpočet ve výši 109,8 miliardy korun, to je o 8,5 miliardy víc než letos,“ uvedla P. Buzková. Dobře si naše země nestojí ani v parametru výdaje na žáka. Zatímco se roční výdaje na žáka od základní po vysokou školu v zemích OECD pohybují v průměru kolem 7300 amerických dolarů přepočtených na paritu kupní síly, u nás je to přibližně 3500. Za námi je už jen Polsko, Slovensko a Mexiko. Výdaje na žáka u nás jsou sice nízké, paradoxně se to ale neodráží v dosahovaných výsledcích. Naopak, naši patnáctiletí žáci se řadí v mezinárodních šetřeních PISA do nadprůměru. Je to bezpochyby důsledek kvalitní práce našich učitelů. Platy učitelů a vyučovací povinnost I této problematice se zpráva věnuje. Podle ní byly v roce 2003 po patnácti letech služby nejmenší na Slovensku, kde dosahovaly asi 8000 dolarů ročně, Česká republika byla čtvrtá od konce a učitelé si přišli přibližně na 19 000 dolarů. Údaje jsou opět přepočteny na paritu kupní síly v dané zemi, nejde tedy o mechanický přepočet. Nejvíce brali v Lucembursku (více než 80 000). Podle P. Buzkové se však od roku 2003 platy učitelů také výrazně zvedly a je nutno přihlížet i k vyučovací povinnosti učitelů. Ta je podle studie nižší, než je běžné. Stejně tak jsou u nás ve třídě nižší počty žáků, než je průměr OLGA ŠEDIVÁ v zemích OECD.
Od tanku k billboardům Středoškolský profesor Guth-Jarkovský v jednom ze svých katechismů společenského chování napsal, že pokud by domovnice pořádně pracovaly, tak by neměly čas na to, aby se zaměstnávaly sbíráním drbů o nájemnících. Při pohledu na mnohé značně svérázné „aktivity“ našich zákonodárců mám mnohdy pocit, že i oni se mnohem radši jen čímsi zaměstnávají, aby nemuseli doopravdy, seriózně a odpovědně pracovat. Začalo to již brzy po listopadu 1989 a stále to pokračuje. Jedním z počátků bylo natírání sovětského tanku na růžovo, dnes jsme svědky rádoby vtipných billboardů na dálnici z Prahy do Brna, stejně jako oblíbeného komentování všech možných i nemožných skutečností. Smutné ovšem je, že sdělovací prostředky to nejen trpí, ale zřejmě to i vítají. A nejen v okurkové prázdninové atmosféře. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč se musí redaktoři právě politiků ptát na jejich názor i na ty věci a skutečnosti, o nichž je zřejmé,
že jim evidentně nerozumějí. Ovšem jejich jméno, případně i záběr se dostane do novin či televize a jakýsi výzkumný panel, údajně reprezentující všechny ostatní občany, to s povděkem zaregistruje. A body v nesmyslné žebříčkové hitparádě těmto politikům narůstají. Jistě by byla docela zajímavá statistika o tom, kolik přijatých zákonů muselo být v krátké době novelizováno či zcela zrušeno. A kolik zákonů již bylo zapleveleno jakýmsi dodatkem ze zcela jiné oblasti, který do nich byl včleněn jen proto, aby se něco urychleně záplatovalo. A kdyby byla taková statistika doplněna konkrétními jmény, byla by ještě zajímavější. I ve školství by se takové normy našly a reálně můžeme počítat i s tím, že mnohé další – které se třeba i s velikou slávou přijímaly – takovýto osud ještě čeká. JIŘÍ ROHAN
4 Předstihové řízení pro přípravu výpočtu důchodu Je pro zaměstnance v předdůchodovém věku prováděno tzv. předstihové řízení pro účely přípravy výpočtu důchodu? Pokud ano, v čem spočívá? Otázka směřuje k záležitosti týkající se organizace a provádění sociálního zabezpečení, což upravuje zákon č. 582/1991 Sb. K odpovědi využíváme výklad uveřejněný v publikaci Důchodové pojištění, povinnosti zaměstnavatele od roku 2005, autorů H. Pelikánové a V. Šantrůčka; nakladatelství PRAGOEDUCA, Praha 2005. Ve výkladu je uvedeno: „Česká správa sociálního zabezpečení vede evidenci o dobách pojištění. V této evidenci však někdy nejsou podchyceny všechny údaje týkající se jednotlivých občanů. Z toho důvodu jsou občané v předstihovém řízení informováni o dobách pojištění (zaměstnání), které jsou evidovány Českou správou sociálního zabezpečení. Občané tím získávají možnost, aby si obstarali scházející doklady ještě před uplatněním žádosti o důchod. Povinnosti organizací v předstihovém řízení upravuje do roku 2005 § 40 zákona č. 582/1991 Sb. Organizacím je uložena povinnost požádat v rozmezí jednoho až dvou roků před rokem, v němž její zaměstnanec (člen) dosáhne věk stanovený pro vznik nároku na starobní důchod, Českou správu sociálního zabezpečení o výpis z dob pojištění, kterou má tato správa ve své evidenci. Žádost o výpis je organizace povinna zaslat na tiskopise 89 141 0 – ČSSZ (příloha č. 4), a to vždy prostřednictvím OSSZ/PSSZ příslušné podle sídla organizace. V zájmu plynulého vyřizování žádostí o vyhotovení výpisu z evidence doporučuje Česká správa sociálního zabezpečení v rámci zákonem stanoveného období uplatňovat žádosti o výpis k následujícímu datu: • 1. lednu pro zaměstnance, kteří dovrší věk rozhodný pro vznik nároku na starobní důchod v únoru až dubnu příštího roku, • 1. dubnu pro zaměstnance, kteří dovrší věk rozhodný pro vznik nároku na starobní důchod v květnu až červenci příštího roku, • 1. červenci pro zaměstnance, kteří dovrší věk rozhodný pro vznik nároku na starobní důchod v srpnu až říjnu příštího roku,
• 1. říjnu pro zaměstnance, kteří dovrší věk rozhodný pro vznik nároku na starobní důchod v listopadu příštího roku až lednu roku následujícího. K žádance o výpis dob pojištění nelze přikládat žádné doklady. Česká správa sociálního zabezpečení vyhotovuje tento výpis výhradně podle dokladů, které již má založeny v evidenci. Doba zaměstnání před 1. lednem 1993, pokud měl občan v té době trvalý pobyt na Slovensku, je evidována Sociální pojišťovnou – ústředí v Bratislavě. Doklady na tuto dobu budou vyžádány až v rámci důchodového řízení. Případné požadavky na zaslání výpisu dob zaměstnání – pojištění evidovaných slovenským nositelem pojištění je nutno adresovat Sociální pojišťovně – ústředí, ulice 29. augusta č. 8, 813 63 Bratislava. V rámci důchodového řízení bude pak rozhodnuto, zda doby zaměstnání před 1. lednem 1993 se považují za doby pojištění českého státu.
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka Počínaje rokem 2006 bude předstihové řízení nahrazeno zasíláním informativního osobního listu důchodového pojištění, který bude ČSSZ zasílat na žádost občana. Tento informativní osobní list důchodového pojištění bude obsahovat i údaje rozhodné pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu (vyměřovací základy a vyloučené doby od roku 1986).
Jak budou vypadat nové doklady o vzdělání? Bylo již ministerstvem školství stanoveno, jak mají vypadat tzv. doklady o vzdělání – to znamená nové tiskopisy vysvědčení a podobně? Ve Sbírce zákonů ČR částka 81 ze dne
13. června 2005 je publikována vyhláška č. 223/ 2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání. Vyhlášku vydalo MŠMT ČR na základě zákonného zmocnění podle § 28 odst. 7 a 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Vyhláška ve svých přílohách stanoví obsah a formu platných tiskopisů vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu. Vyhláška nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, to je dnem 13. června 2005.
Nechtějí mi vydat zápočtový list Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při vydání zápočtového listu? Ukončil jsem pracovní poměr a bezprostředně další den jsem měl sjednáno další zaměstnání. Vzhledem k tomu, že jsem zaměstnavateli neodevzdal při ukončení pracovního poměru klíče od pracoviště (ty mi byly ale odcizeny při krádeži aktovky a vše je nahlášeno na policii), zaměstnavatel mi nevydal zápočtový list s tím, že musím počkat, až se klíče najdou, nebo až se celá záležitost uzavře. U nového zaměstnavatele, k němuž mám nastoupit, však zápočtový list bezpodmínečně vyžadují. Jak mám postupovat, případně jak se mohu bránit? Povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci při ukončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) je výslovně uvedeno v § 60 odst. 2 zákoníku práce, kde se stanoví: „Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm skutečnosti stanovené prováděcím právním předpisem a další písemnosti týkající se osobních údajů o zaměstnanci.“ Zápočtový list se vydává i v případě, jedná-li se o skončení pracovního poměru na dobu určitou. Zaměstnavatel nesmí zápočtový list zadržovat pro nesplnění určitých podmínek ze strany zaměstnance (vrácení veškerých zapůjčených předmětů, sepsání předávacího protokolu apod.). V případě, že zaměstnavatel zápočtový list nevydá, máte možnost se jeho vydání domáhat soudní cestou. Pro podání této soudní žaloby není stanovena žádná lhůta. Pokud vám v důsledku nevydání zápočtového listu vznikla škoda, můžete se rovněž domáhat její náhrady.
5
Jak je to u nás s platy zaměstnanců škol a školských zařízení Ne každý má rád tabulky. Někdo v nich neumí číst, jiný na nějaké zkoumání nemá čas, třetí statistiku ze zásady nečte. Přesto existuje poměrně velká skupina lidí, kteří nejrůznější tabulky a grafy milují. Pro ně, ale i pro vás ostatní přinášíme zajímavé údaje o vývoji platové úrovně zaměstnanců regionálního školství. Průměrné nominální mzdy v Kč (přepočtené osoby) 1998 12 163 100 100
1999 13 181 108,4 108,4 1018
2000 14 029 106,4 115,3 848
2001 15 248 108,7 125,4 1 219
2002 16 363 107,3 134,5 1 115
2003 17 443 106,6 143,4 1 080
2004 18 583 106,5 152,8 1 140
odhad 2005 19 883 107 163,5 1 300
Podnikatelská sféra Index řetězový Index bazický Změna v Kč meziročně
12 266 100 100
13 173 107,4 107,4 907
14 185 107,7 115,6 1 012
15 390 108,5 125,5 1 205
16 410 106,6 133,8 1 020
17 372 105,9 141,6 962
18 546 106,8 151,2 1 174
19 750 106,5 161,0 1 204
Nepodnikatelská sféra Index řetězový Index bazický Změna v Kč meziročně
11 768 100 100
13 212 112,3 112,3 1 444
13 457 101,9 114,4 245
14 733 109,5 125,2 1 276
16 197 109,9 137,6 1 464
17 692 109,2 150,3 1 495
18 713 105,8 159,0 1 021
20 266 108,3 172,2 1 553
Národní hospodářství Index řetězový Index bazický Změna v Kč meziročně
Regionální školství - průměrné nominální platy v Kč (přepočtené osoby) Reg. školství celkem Index řetězový Index bazický Změna v Kč meziročně Relace k nár. hospod.
1998 10 287 100 100 84,6
Pedagogičtí pracovníci Index řetězový Index bazický Změna v Kč meziročně Relace k nár. hospod.
11 945 100 100
Nepedagogičtí pracov. Index řetězový Index bazický Změna v Kč meziročně Relace k nár. hospod.
7 115 100 100
98,2
1999 11 636 113,1 113,1 1 349 88,3
2000 11 598 99,7 112,7 -38 82,7
2001 12 899 111,2 125,4 1 301 84,6
2002 14 087 109,2 136,9 1 188 86,1
2003 15 691 111,4 152,5 1 604 90,0
2004 16 686 106,3 162,2 995 89,8
2005 1.pol. 17 075 108,1 166 1 280 85,9
13 449 112,6 112,6 1 504 102
13 336 99,2 111,6 -113 95,1
15 013 112,6 125,7 1 677 98,5
16 345 108,9 136,8 1 332 99,9
18 225 111,5 152,6 1 880 104,5
19 480 106,9 163,1 1 255 104,8
20 057 108,5 167,9 1 574 100,9
10 397 110,3 146,1 973 59,6
10 781 103,7 151,5 384 58
10 435 103,4 146,7 340 52,5
58,5
Spolu s Vítem Berkou, ekonomem a právníkem školských odborů, se pokusíme usnadnit vám orientaci v obou tabulkách. Nezalekněte se nezvyklé terminologie. Bazický index srovnává údaje v jednotlivých letech k jednomu výchozímu (v daném případě rok 1998), řetězový pak porovnává vždy předchozí a následný rok. Právě proto jsou oba indexy velmi výmluvné. Nominální plat je zjednodušeně řečeno číslo, které najdete na své výplatní pásce. Statistici operují ještě s tzv. reálným platem, který vyjadřuje to, co si za něj díky inflaci skutečně můžete koupit. Všimněte si výsledků v podnikatelské a nepodnikatelské sféře a tu pak ještě porovnejte s platy pedagogů. Z pohledu cílů obsažených v programových prohlášeních vlády (školství jako priorita, zlepšení platových podmínek pedagogů) je jasné, že platový nárůst ve školství je naprosto nedostatečný. A co je podstatné, neumožňuje řešení problémů nahromaděných z minulosti. Platový vývoj ve školství v podstatě jen kopíruje tempo růstu platů v nepodnika-
8 103 113,9 113,9 988 61,5
8 088 99,8 113,7 -15 57,7
8 524 105,4 119,8 436 55,9
9 424 110,6 132,5 900 57,6
telské sféře. Index nárůstu platů ve školství ve sledovaných letech ve srovnání s tímto indexem v nepodnikatelské sféře vůbec nesvědčí o slibované preferenci. Je však pravda, jak dokládají oficiální čísla, že platy ve školství se v průměru zvyšovaly, i když hlavně v posledních letech, poněkud rychleji než v národním hospodářství. To však platí jen pro vývoj platů pedagogických pracovníků. U provozních a správních zaměstnanců škol tomu bylo naopak. Kdyby sociálnědemokratičtí politici mínili své sliby skutečně vážně, museli by se zasadit o mnohem rychlejší tempo růstu. Ekonomové ministerstva školství před lety spočítali, že k dosažení 130 procent průměrné mzdy v zemi do roku 2006 by pedagogům musely růst platy každoročně o patnáct procent. Jak známo, pro příští rok vláda schválila zvýšení šestiprocentní. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí činila v roce 2004 průměrná mzda zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v podnika-
telské sféře 40 989 korun, v nepodnikatelské 25 579 korun. Ve školství, které je už řadu let vládní prioritou, byl průměrný plat učitele základní školy v prvním pololetí letošního roku 20 920 Kč, střední odborné 22 507 Kč a gymnázia 22 284 Kč. Tito učitelé mají pro výkon svého povolání zákonem předepsané vysokoškolské vzdělání, s nižším vzděláním jich učí, zejména na středních školách, minimum. A tak se nabízí otázka – jaká by asi musela být výše průměrného platu ve školství (jinými slovy, kolik finančních prostředků by vláda musela ze státního rozpočtu zajistit), aby tento plat reálně odrážel kvalifikační strukturu dosahovanou v regionálním školství? Otázek si možná položíte víc. Odpovědět na ně a rozhodnout o případném posílení rozpočtu kapitoly školství musí naši politici. V poslanecké sněmovně k tomu budou mít nejbližší příležitost již za několik týdnů při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2006. VÍT BERKA, KARLA TONDLOVÁ
6
Berete sociální podporu? e Sbírce zákonů ČR částka 86, rozeslané dne 15. června 2005, je pod číslem 233 publikováno sdělení MPSV, kterým se vyhlašuje pro účely státní sociální podpory a sociální potřebnosti částka odpovídající 50 procentům průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok 2004. V tomto sdělení je uvedeno: Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 7 zákona č. 117/ 1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., a podle § 1 odst. 8 zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 422/2003 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., vyhlašuje, že pro účely státní sociální podpory a sociální potřebnosti je částkou odpovídající 50 procentům průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok 2004 částka 9000 Kč. VÍT BERKA
V
výše citovaného rozsudku NejvyšAni v případě, že bude tento ší soud uvádí, že nelze souhlasit dodatek úspěšně uzavřen, se však s názorem, podle kterého se nově nová odborová organizace nestane vzniklá odborová organizace stane automaticky smluvní stranou celé smluvní stranou platné kolektiv- kolektivní smlouvy. Závazný pro ni ní smlouvy dnem, kdy u zaměst- bude pouze dodatek, jehož vyjednavatele začala působit. Změna návání se jako jedna ze smluvních okruhu účastníků platné kolek- stran účastnila – pouze z něj pro ni tivní smlouvy může být vyvolána budou vyplývat práva a povinnosti, pouze souhlasným projevem vůle jestliže v něm nebude výslovně dosmluvních stran. hodnuto jinak. Například pokud Ustanovení § 2 zákona o plu- platná kolektivní smlouva upraralitě odborů upravující společný vuje vztahy mezi zaměstnavatelem postup odboroa původní odbových organizací rovou organizací při sjednávání a v dodatku ke při uzavírání kolektivních kolektivní smlousmluv se použije kolektivní smlouvy vě nebudou tyto až v případě, že vztahy nikterak u zaměstnavatele nově upraveny, působí vedle sebe nebudou z ustavíce odborových organizací v do- novení původní kolektivní smlouvy bě, kdy se kolektivní smlouva sjed- nové odborové organizaci vyplýnává. Vzhledem k tomu, že pod- vat žádná práva ani povinnosti. To le ustanovení § 8 odst. 5 zákona se může týkat například závazku o kolektivním vyjednávání se při zaměstnavatele poskytovat odzměně kolektivní smlouvy postu- borové organizaci příspěvek na puje jako při jejím uzavírání, je při její činnost. V takovém případě zahájení kolektivního vyjednávání by však bylo třeba mít na paměti o dodatku ke kolektivní smlouvě čl. 27 odst. 2 Listiny základních nutné respektovat změnu situace, práv a svobod a ratifikované úmluke které u zaměstnavatele v prů- vy MOP, zejména úmluvu č. 98 běhu platnosti kolektivní smlouvy o právu se organizovat a kolekdošlo. Z uvedeného vyplývá, že po- tivně vyjednávat, které zakazují kud nebude v daném případě mezi jakékoli zvýhodňování některých zaměstnavatelem a dotčenými od- odborových organizací na úkor borovými organizacemi uzavřena jiných v podniku nebo odvětví. dohoda o jiném postupu, musí obě Proto by bylo rozhodně vhodné, odborové organizace zahájit vy- aby v takových případech byly vzájednávání o dodatku ke kolektivní jemné vztahy mezi zaměstnavatesmlouvě společně, nebo v případě, lem a odborovými organizacemi že kolektivní vyjednávání zahájí upraveny nově s ohledem na výše zaměstnavatel, na jeho návrh spo- uvedený zákaz diskriminace. VÍT BERKA lečně reagovat.
Odbory musejí
jednat ve shodě
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Máme dvě odborové organizace Jaký má být správný postup v případě, kdy v průběhu platnosti kolektivní smlouvy začala u zaměstnavatele působit další odborová organizace? Má v tomto případě odborová organizace, která vznikne po uzavření kolektivní smlouvy, právo účastnit se kolektivního vyjednávání o jejím dodatku? V zákoně o kolektivním vyjednávání jsme odpověď na tento problém nenalezli. roblematika uvedená v dotaze není skutečně zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, výslovně řešena. Proto se jím zabývala Legislativní rada ČMKOS dne 24. května 2005 a výkladem zákona dospěla k následujícímu stanovisku: „Postup uzavírání kolektivních smluv je upraven zákonem č. 2/ 1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Podle ustanovení § 2 odst. 3 uzavírají podnikovou kolektivní smlouvu zaměstnavatel a příslušný odborový orgán. Pokud u zaměstnavatele působí více odborových organizací, je nutné dodržovat při kolektivním vyjednávání také ustanovení zákona č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli (zákon o pluralitě odborů), podle jehož § 2 odst. 2 v tomto případě při sjednávání kolektivních smluv musí příslušné odborové orgány vystupovat a jednat s právními důsledky pro všechny zaměstnance jen společně a ve vzájemné shodě, pokud se mezi sebou a zaměstnavatelem
P
nedohodnou jinak. V případě odborové plurality by tedy kolektivní smlouva uzavřená pouze jednou odborovou organizací nebo jen některými z nich (aniž by existovala „dohoda o jiném postupu“) byla neplatná. Na situaci, která je popsána v dotazu, zákon výslovně nepamatuje, a je tudíž nutné konkrétní postup z dotčených právních předpisů dovodit. Zároveň nelze opominout judikaturu, která se k této problematice vztahuje, konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 223/2004. Jak vyplývá z ustanovení § 5 zákona o kolektivním vyjednávání, je kolektivní smlouva závazná pro smluvní strany, tzn. pokud jde o odbory – pro příslušný odborový orgán, který kolektivní smlouvu uzavřel. Odborové organizaci, která není smluvní stranou, nemohou z takové kolektivní smlouvy vznikat žádná práva ani povinnosti, výjimkou je pouze odborová organizace, za niž kolektivní smlouvu uzavřel příslušný vyšší odborový orgán. V odůvodnění
Komisionální zkouška za absenci Do jaké míry se dopustí chyby škola, která stanoví limit zameškaných hodin pro povolení řádné kvalifikace, respektive stanoví maximální možnou absenci, po jejímž překročení bude žák povinen vykonat komisionální zkoušky z jednoho či více předmětů? odnocení výsledků vzdělávání žáků ve středním vzdělávání stanoví obecně ustanovení § 69 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a podrobnosti upravuje vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Školský zákon ani vyhláška č. 13/2005 neurčuje, při jakém počtu zameškaných hodin lze žáka ještě hodnotit a při jakém nikoliv. Podle našeho názoru je třeba posuzovat každý konkrétní případ individuálně podle toho, zda žák obsáhne rozsah učiva daný učebními dokumenty i přes zameškané hodiny či nikoliv. Pokud jde o komisionální zkoušky, školský zákon (§ 69 odst. 4, 7, 9) a § 6 vyhláška č. 13/2005 Sb. stanoví, ve kterých případech žák koná komisionální zkoušku.
H
Podle § 6 odst. 1 citované vyhlášky koná žák komisionální zkoušku v těchto případech: a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, b) koná-li opravné zkoušky, c) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Tento výčet je taxativní a nelze ho platně rozšiřovat, tj. stanovit další případy, ve kterých je žák povinen konat komisionální zkoušku. Vámi navrhovaný postup je v případě komisionální zkoušky v rozporu s příslušnými právními předpisy. VÍT BERKA
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Každý člověk by měl vědět, jak se zachovat v případě ohrožení V Základní škole Zachar v Kroměříži vyzkoušeli branný den a zásady první pomoci „Co to je za blbost? Já žádnou pláštěnku nemám, jsem velkej kluk a nosím deštník. A ty dvě igelitky jsou k čemu, to půjdeme nakupovat?“ Tak přesně tohle si někteří mysleli, zatímco jiní proti zpestření v podobě branného dne protestovali nahlas. Přesto den D nastal a všichni do školy dorazili vybaveni požadovanými pomůckami. Řada rodičů při jejich shledávání jistě zavzpomínala na své dětství, na to, jak navlečeni do pláštěnky, igelitových sáčků a plynové masky překonávali zamořený prostor.
První pomoc není přežitek Další stanoviště bylo věnováno první pomoci. Tady nás čekalo povídání se členy Českého červeného kříže, prohlídka vozidla rychlé záchranné služby a také praktický úkol, jenž byl uveden vtipnou scénkou v podání žáků devátého ročníku. V Žižkových
průběhu let jsme si zvykli na to, že ze škol zmizela branná výchova a spolu s ní i branná cvičení. Přesto řada událostí dokazuje, že každý člověk by měl vědět, jak se zachovat v mimořádných situacích. Zdánlivě obyčejný požár či únik čpavku z chladicího zařízení a v nastalém zmatku snadno dojde k obrovskému osobnímu neštěstí. Zvlášť ohroženy jsou děti, které ještě postrádají řadu životních zkušeností. To jistě měli na paměti ti, kteří pro žáky ze Základní školy Albertova v Kroměříži celou akci na závěr minulého školního roku připravili. Protože má škola hodně žáků a protože víme, že nejvíc se naučíme vlastním prožitkem, naplánovali Mgr. Karel Šerka a Ing. Zdeněk Vopička akci dvoudenní. Skupinky dětí se tak v doprovodu svých učitelů pohybovaly 21. a 22. června mezi jednotlivými stanovišti.
V
Cvičná evakuace školy Branný den byl po oba dva dny zahájen cvičnou evakuací školy. Žáci opouštěli školu s kapesníky přes nos a ústa – byl simulován zamořený prostor. Poté, co se všichni shledali na shromaždišti, vjela na školní hřiště vozidla Hasičského záchranného sboru
a dobrovolných hasičů a v náznaku předvedla, jak by hasiči postupovali při skutečném požáru. Následoval přesun na určená stanoviště. Těch bylo pět, stejně jako skupin, do kterých byly rozděleny třídy.Vzhledem k různé vzdálenosti jednotlivých stanovišť už jenom naplánování přesunů nebylo jednoduché.V areálu školy jsme si prohlédli požární techniku a dozvěděli se, že hasiči kromě hašení pomáhají také při jiných živelních pohromách a mimo to i lidem, kteří například uvíznou v nepřístupném místě a nemohou zpět.
kasárnách bylo připraveno několik příslušníků útvaru civilní
obrany z Bučovic se speciálními vozidly. Na pionýrské louce nám pak dobrovolní hasiči připomněli účel integrovaného záchranného systému a mohli jsme si, většinou poprvé, prohlédnout a zkusit plynové masky. Potom nás čekalo kýžené navlékání do pláštěnek a sáčků, které kupodivu klidně zvládli i rýpalové, zamořený prostor a několik sportovních úkolů
na závěr. V lesíku na Barbořině jsme plnili úkoly z topografie a změřili síly v orien tačním běhu. Co říci závěrem? Zbývá poděkovat všem, kteří branný den připravili a organizovali. Ukázalo se, že není od věci seznámit děti školou povinné se základy první pomoci a chováním v případě ohrožení života. IVA KOPČILOVÁ
Kontakt: Základní škola Zachar Albertova 4062, Kroměříž Tel.: 573 342 583, 775 310 271 E-mail:
[email protected] Pokud má vaše škola zajímavý projekt, jímž byste mohli ostatní inspirovat, napište nám o něm. Rádi ho zveřejníme. Stranu připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
8
Čas vycházek a zájezdů ostravských učitelů
Znáte je? Základní pravopisné jevy a pravopisná pravidla s podrobným výkladem českého pravopisu PAVEL DOLEJŠÍ
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Vzduch voní deštěm, a čím více se vzdalujeme od Ostravy, tím jsou kapky vydatnější. Tentokrát jedeme na dvoudenní výlet do Posázaví. Ptáte se kdo? Učitelé-důchodci odborového svazu školství z Ostravy. Máme nemalé nároky: vidět, poznat, osvěžit unavenou mysl. A ani nepřízeň počasí nám nevadí.
Při výuce českého jazyka v základní škole činí žákům obvykle největší potíže zvládnutí pravopisu. Většina z nich pokládá český pravopis za složitý a obtížný. Tato jazyková příručka má žákům pomoci, aby se pro ně pravopis nestal jen disciplínou, která jim ztrpčuje život. A také by měla pomoci porozumět pravopisu a osvojit si jej po stránce teoretické i praktické. Součástí je 220 pravopisných cvičení a diktátů zaměřených na psaní i/y. Publikaci ocení učitelé, jimž se může stát inspirací pro hodiny českého jazyka. Vydalo ji Nakladatelství a vydavatelství Pavel Dolejší.
Zastávka první – Žďár nad Sázavou Neláká nás muzeum starožitného nábytku a vzácných šperků, ani obrazy starých mistrů. Jsme v muzeu knihy. Čteme: „Kniha je zároveň s kolem, pluhem, lodní plachtou, chlebem a vínem největším objevem lidského rodu.“ (J. Jungmann) Všechno se tu točí kolem knihy. Vývoj od obrázku k písmenu, knihtisk, nejstarší výtisky knih, knihy na řetězech jako ochrana knižního fondu, knihy v sudech jako dopravní prostředek na trh. Obdivovali jsme souborné dílo Komenského i knížku Erasma Rotterdamského Chvála bláznovství. Autor výsměšně kritizuje chyby společnosti, které vládne královna „Hloupost“. Stále žije. Druhá zastávka patřila Karlu Havlíčku Borovskému. Jeho odvaha,
důvtip a břitké slovo by se hodily i v současnosti. Rodný domek v Havlíčkově Borové odhaluje jeho život. Jak výstižně charakterizoval zakladatele moderní české žurnalistiky básník Vítězslav Hálek: „Zápasil všemi silami, jaké jsou člověku dány. Zápasil mužně, poctivě, vytrvale až do posledního dechu. Zápasil jako rek otevřeně, bez zálohy, a proto našli nepřátelé tak snadno cestu k jeho srdci.“ Večer, uprostřed přírody, byl příjemnou změnou.
Druhý den – Havlíčkův Brod Druhý den nás zcela zaujal Havlíčkův Brod. Vydali jsme se památkovou zónou ke staré radnici. Dnes je sídlem krajské knihovny. Nás ale zajímal kostlivec, zvaný Hnát, umístěný v jejím renesančním štítě. Připomíná legendu o hlásném Hnátovi, který zradil své město jihlavským vojskům. Pro výstrahu hrozí dodnes kosou s latinským nápisem Neznáš dne, ani hodiny. Za svůj čin byl ukamenován. Potom jsme navštívili Havlíčkův dům. Stojí na náměstí s nárožním arkýřem a věžičkou. Ve vitrínách jsou uloženy osobní věci Havlíčka a jeho rodiny. Odtud
byl odvezen k nucenému pobytu do Brixenu. Prohlédli jsme si také kostel Nejsvětější Trojice s vyhlídkovou věží a nejstarším zvonem Vilémem, ulitým v Čechách. V parku jsme obdivovali bronzovou sochu Karla Havlíčka Borovského s typicky zvednutou pěstí i malý pomník jeho matky.
Další cíl – Lipnice nad Sázavou Dalším cílem byla Lipnice nad Sázavou. V malém domku nedaleko hradu psal nemocný Jaroslav Hašek své nejslavnější dílo, Osudy dobrého vojáka Švejka. Tehdy netušil, že bude přeloženo do padesáti jazyků. Viděli jsme i sklepní místnost, kde vydechl naposled. Jen samovar a válenky připomínají tu osudovou chvíli. Pak jsme se vydali na nedaleký hřbitov. Malý, zarostlý a opuštěný. U hřbitovní zdi stojí jeho pomník. Otevřená kniha s jeho jménem. Na hrobě ležel věnec. Na černých stuhách jsme četli nápis: Jaroslave, za všechny generace ctitelů dobrého piva, zvláště plzeňského typu. A to nás potěšilo. Pijeme lahodný mok a vzpomínáme. OLGA PAŘÍKOVÁ sekce důchodců Ostrava
Zajímavosti z dějin školství u nás DŮRAZ Ve válečných letech měli žáci gymnázií 4 hodiny povinné tělesné výchovy týdně. Dvě hodiny byly zařazeny do běžného rozvrhu ostatních předmětů, další dvě hodiny byly spojeny a probíhaly odpoledne. Bylo zdůrazněno, že i odpolední hodiny musí být řádně vedeny a řízeny podle předem vypracovaného programu, zcela prosty jakékoliv improvizace. UZNÁNÍ V letech protektorátu propůjčoval státní prezident dr. Hácha – jako výraz uznání za vykonanou práci – středoškolským profesorům, kte-
ří již byli ve výslužbě, čestný titul „ředitel střední školy“. ÚCTYHODNÝ VÝKON V roce 1940 nasbírali žáci škol, i přes nepříznivé léto, 110 tun léčivých rostlin. ZÁKAZ V roce 1891 zakázalo policejní ředitelství dětskou hru „na špačka“, kterou označilo za velice nebezpečnou pro okolní chodce. Současně důrazně varovalo mládež před házením kamení. NAŘÍZENÍ V roce 1891 vydala zemská školní rada nařízení, aby v prvních třídách bylo zavedeno „stojaté pís-
mo“ a chovanci učitelských ústavů aby byli obeznámeni, jak stojatému písmu vyučovat. O šest let později bylo toto nařízení zrušeno a od zavádění „stojatého“ písma bylo upuštěno. PŘEDLOŽENÍ Dne 31. března 1894 uložila zemská školní rada školám, aby nejpozději do 15. dubna jí předložily podle jednotlivých tříd zpracovaný „seznam všech themat, jež žákům tamějšího ústavu za příčinou pěstování dynastických a vlasteneckých citů v tomto školním roce písemně vypracovati bylo uloženo“.
PŘEPRACOVÁNÍ V souvislosti s přechodem na korunovou měnu (místo dřívějších zlatek) byla přepracována i známá a populární Močníkova početnice a od školního roku 1894/95 se mělo ve školách počítat pouze podle tohoto upraveného vydání. SBÍRKA Od roku 1894 bylo zakázáno pořádat mezi žáky sbírky na novoroční obdarovávání školníků a školních sluhů. (Tuto rubriku připravujeme ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze)
9
Vývoj platů učitelů po zavedení katalogu prací – Středočeský kraj
ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz
Srovnání
né mzdy). Nejhůře na tom opět byly učitelky mateřských škol, jejichž mzda nepřesáhla 88 procent. Při srovnání platové úrovně učitelů a pracujících pouze v nepodnikatelské sféře je situace učitelů v průměru o 8 až 12 procentních bodů lepší než při srovnání s celkovou průměrnou mzdou. Nejméně si v tomto srovnání polepšily učitelky mateřských škol, které pobírají 90 procent průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Nejlépe jsou na tom opět učitelé vyšších odborných škol, jejichž mzda činila v roce 2004 130 procent průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Nejdříve se zaměříme na srovnání průměrných platů učitelů jednotlivých typů a druhů škol s průměrnou mzdou ve Středočeském kraji celkem (tj. za podnikatelskou a ne-
Také ve Středočeském kraji došlo v porovnání s rokem 2003 v roce 2004 k navýšení platů ve všech ty-
V této části porovnávání výše platů učitelů regionálního školství před zavedením a po zavedení katalogu prací, který přinesl nový, 16třídní platový systém, se budeme věnovat Středočeskému kraji. Obdobně jako v předchozích článcích, také zde budeme srovnávat platy v roce 2003 a 2004, a to učitelů mateřských a základních škol, gymnázií, středních odborných škol, středních odborných učilišť, speciálních škol a vyšších odborných škol. Uváděné údaje se týkají pouze škol veřejných, tedy škol zřizovaných státem, obcemi nebo kraji.
Typy škol
podíl PM uč. 04/PM v nepodn. sf. 04 v %
podíl PM uč. 03/PM v nepodn. sf. 03 v %
mateřské základní SŠ celkem SŠ celkem gymnázia z toho: SOŠ SOU speciální školy celkem VOŠ VOŠ
podíl PM uč. 03/PM celkem 03 v%
Typ školy
Středočeský kraj
podíl PM uč. 04/PM celkem 04 v%
Relativní příjmy učitelů ve srovnání s celkovou průměrnou mzdou a průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře ve Středočeském kraji v roce 2004 a 2003
82,0 101,5 109,0 109,5 110,1 106,6 105,8 118,0
87,7 106,8 119,9 120,2 120,5 118,5 112,3 124,9
90,4 111,9 120,2 120,7 121,4 117,6 116,7 130,2
x x x x x x x x
Vysvětlivky: PM uč. = průměrná měsíční mzda učitelů SOU = střední odborná učiliště PM celkem = celková průměrná měsíční mzda VOŠ = vyšší odborné školy PM npod. sf. = průměrná měsíční mzda v nepodnikatelské sféře SOŠ = střední odborné školy SŠ = střední školy
podnikatelskou sféru, tedy za všechna odvětví) a s průměrnou mzdou v rámci nepodnikatelské sféry. Údaje o průměrných platech v nepodnikatelské sféře jsou k dispozici až od roku 2004, rok 2003 je tak zdokumentován pouze za oblast celkových platů. V roce 2004 činila průměrná mzda ve Středočeském kraji 20 324 Kč, v nepodnikatelské sféře pak 18 426 Kč. V rámci Středočeského kraje se relativně nejlépe mají učitelé vyšších odborných škol, jejichž průměrná mzda dosahovala 118 procent průměrné mzdy v tomto regionu. Na druhém místě se ocitají učitelé středních odborných škol, kteří si v průměru nosí domů 110 procent průměrné mzdy. Těsně následují učitelé gymnázií se 109 procenty. S malým odstupem následují učitelé středních odborných učilišť a speciálních škol, kteří pobírali okolo 106 procent. Na úrovni průměrné mzdy se pohybují platy učitelů základních škol. Hluboce pod úrovní průměrné mzdy se pohybují učitelky mateřských škol, jejichž plat dosahuje 82 procent průměrné mzdy. V roce 2003 byla situace učitelů o něco lepší. V tomto roce brali nejvíce učitelé vyšších odborných škol (125 procent průměr-
pech škol. Z hlediska poměrného srovnání pak došlo k nejvýraznějšímu nárůstu průměrné měsíční mzdy v základních školách, kde průměrný nárůst výše platů činil 9,6 procenta, což vyjádřeno v korunách představovalo nárůst o 1805 Kč. K dalšímu výraznému nárůstu platů došlo ve vyšších odborných školách, kde nárůst činil 9 procent. Pokud jde o vyjádření v korunách, pak jde o 1987 Kč, což je nejvíce ze všech uvedených úrovní vzdělání. Po základních školách a vyšších odborných školách si nejvíce polepšili učitelé speciálních škol, kde došlo k navýšení v průmě-
ru o 8,7 procenta, tedy o 1730 Kč, ve srovnání s rokem 2003. K nižšímu navýšení platů došlo v mateřských školách, kde učitelky obdržely v průměru o 7,9 procenta více peněz než v roce 2003, což v absolutním vyjádření představuje navýšení o 1214 Kč. Nejmenší růst platů byl v roce 2004 zaznamenán ve středních školách, a to v průměru o 4,9 procenta, přičemž k relativně nejvyššímu meziročnímu nárůstu platů došlo ve středních odborných školách, kde učitelé na svých výplatních páskách v roce 2004 obdrželi v průměru o 5,4 procenta více než v roce 2003, tedy o 1140 korun. Po středních odborných školách následují gymnázia, kde si učitelé polepšili v roce 2004 o 5,1 procenta (tedy o 1070 Kč). Zcela poslední místo, a to jak v rámci středních škol, tak mezi všemi sledovanými typy škol, patří učitelům středních odborných učilišť, kde nárůst platů činil pouhých 3,8 procenta (v absolutním vyjádření šlo o navýšení platů o 784 Kč). Je zřejmé, že ve Středočeském kraji prozatím zůstávají nejvyšší platová ohodnocení v rámci regionálního školství na úrovni vyšších odborných škol, kde průměrná měsíční mzda učitelů činí 23 986 Kč, přičemž v roce 2003 to bylo 21 998 Kč. Následují střední školy, kde jsou platy učitelů zejména na gymnáziích a středních odborných školách na podobné úrovni – na středních odborných školách činí plat učitelů v roce 2004 22 371 Kč, v roce 2003 to bylo 21 230 Kč, na gymnáziích pak 22 246 v roce 2004, v roce 2003 21 176 korun. Učitelé základních škol mají i přes nejvyšší navýšení mezd v roce 2004 stále nižší průměrné ohodnocení než učitelé středních škol, i když se tento rozdíl díky novému systému odměňování snižuje. V roce 2003 činil rozdíl v průměrném platu učitele základní školy a učitele střední školy ve Středočeském kraji 2309 Kč v neprospěch učitele základní školy, v roce 2004 jde již „pouze“ o 1538 Kč v neprospěch učitele základní školy. Současně, jak je z grafu patrné, si nejméně vydělají učitelky mateřských škol, kde činila v roce 2004 průměrná mzda 16 663 Kč.
Výše platové hladiny průměrné měsíční mzdy učitelů v roce 2004 a 2003 v Kč 25 000 22 500
2004
2003
20 000 17 500 15 000 12 500 10 000 7 500 5 000 2 500 mateřské
základní
gymnázia
SOŠ
SOU
speciální školy lk
VOŠ
Projekt umožní vzdělávat vozíčkáře Obecní úřad ve Vysokém Chlumci spolu s tamní základní školou a krajem připravil projekt na vzdělávání vozíčkářů. Koupil auto, kterým vozí do školy postižené žáky, a ve škole vybudoval výtah. Z fondů Evropské unie na to získal 2,3 milio nu korun. Část nákladů hradil stát, kraj a obec. Speciální třídu v základní škole ve Vysokém Chlumci navštěvuje šest vozíčkářů do 21 let. Podle ředitelky školy Mileny Koupené se jejich počet možná do pololetí zvýší na osm. Nejsou to jen mladí lidé ze Sedlčanska, ale také z Milínska nebo Dobříše. Nový výtah umožní zdravotně postiženým přejet do jiného podlaží školy, a tak využívat i tělocvičnu, kde budou probíhat speciální hodiny rehabilitace a terapie. čtk
Brněnská policie chce pomáhat školákům Žáci sedmých tříd brněnských základních škol dostávají v těchto dnech od policie brožurku nazvanou Lexikon školáka. Naleznou v ní například rady o poskytování první pomoci nebo o pomoci šikovanému spolužákovi. Na projektu se kromě městského policejního ředitelství podílí také brněnský magistrát. V brožuře jsou i kontakty na linky důvěry. Je v ní také vysvětleno, kdo a jak smí zacházet se zábavnou pyrotechnikou nebo v čem je alkohol pro děti nebezpečný. Projekt podle mluvčí policie vznikl proto, že policie chce více působit na starší školáky, kteří jsou již v hrubých obrysech schopni pochopit pravidla týkající se trestní odpovědnosti. čtk
Na Pardubicku se budou zavírat školy Pardubický kraj připravuje na příští rok další úspory ve školství. Stejně jako před dvěma lety se dotknou deseti středních škol či učilišť. Změny čekají zařízení, která mají málo žáků, nebo o jejichž absolventy nestojí firmy. Změny, jež kraj připravuje, by měly podle hejtmana Michala Rabase platit od školního roku 2006/2007. Některé školy kraj sloučí s jinými, jiné sestěhuje do jedné budovy. Opatření by se měla dotknout například gymnázia v Králíkách či Opravárenského učiliště v Králíkách. To se bude muset uskromnit a uvolnit část areálu, již chce kraj odprodat. Proti plánu kraje se ohrazují zejména v Králíkách. Brání se ovšem i další města. čtk
10
Schéma vzdělávacího systému České republiky
11
Stále skvě skvělá kondice! Žijete svůj život naplno? Mládí nám nikdo nevrátí a svůj kalendářní věk také ovlivnit nemůžeme, avšak je na nás, zda využijeme každý nový den k aktivnímu způsobu života a naše stárnutí výrazně zpomalíme.
nací vitaminů, minerálů, stopových prvků a dalších látek. Účinnost a bezpečnost přípravku je ověřena nejen v klinických studiích, ale především pozitivními zkušenostmi miliónů žen a mužů na celém světě. Geriavit je vhodný k dlouhodobému užívání i pro diabetiky.
Ženšenový výtažek G115® Zvyšuje tělesnou i duševní výkonnost našeho organismu. Příznivě ovlivňuje činnost srdečně-cévní a nervové soustavy.
Klinicky ověřený účinek Geriavit obsahuje unikátní ženšenový výtažek G115® s vyváženou kombi-
Geriavit pozitivně ovlivňuje: vnímavost a soustředění
Lék k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalový leták!
odolnost proti stresu pocity slabosti a úzkosti
Boehringer Ingelheim, s.r.o., Olivova 4, 110 00 Praha 1
metabolické procesy fyzickou výkonnost obranyschopnost
tel.: + 420 234 655 111
únavu a vyčerpání obecné příznaky stárnutí období rekonvalescence
www.geriavit.cz
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce Vyhlašujeme
FOTOSOUTĚŽ FOTOSOUT ĚŽ Pro informace navštivte www.edu.cz O D M Ě N A pro vítěze Potřebujete se s námi rychle spojit? Kontaktujte nás telefonicky na číslech 224 233 041, 224 233 044, faxem 224 233 043 nebo e-mailem: šéfredaktorka Karla Tondlová redaktorky Olga Šedivá Zlata Šťástková inzerce Zdena Müllerová předplatné Milada Stolárová
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
Bavorské ministerstvo pro vyučování a kultus nabízí hospitační stáže do Bavorska pro učitele němčiny, kteří působí v základních školách, gymnáziích, středních odborných školách, vyšších odborných školách a středních odborných učilištích v České republice.
Hospitační stáže budou realizovány na různých typech škol, které budou určeny bavorskou stranou. Pokud má vyučující zájem uskutečnit hospitační pobyt v Bavorsku na partnerské škole, je třeba uvést adresu školy v příslušném formuláři (dle možností bude zohledněno).
předplatné týdeníku školství UPOZORNĚNÍ PRO PŘEDPLATITELE: Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK URČENO JEN PRO ZCELA NOVÉ PŘEDPLATITELE !!! Objednávám .................. předplatné Týdeníku Školství.
Konkrétní program, podmínky hospitační stáže, termín (v průběhu školního roku 2005 – 2006) a délku hospitační stáže (nejméně 2 týdny, nejvíce 3 týdny) si dohodnou vybraní účastníci s vedením příslušné bavorské školy individuálně.
Jméno – název odběratele: .......................................................
Další podmínky stáže budou upřesněny po výběrovém řízení.
Adresa: ......................................................................................
Formulář přihlášky obdrží zájemci na adrese: DZS MŠMT, Akademická informační agentura, paní Vávrová, P. O. Box 8, 110 06 Praha 1.
..................................................................................................
..................................................... PSČ dodací pošty: .............. E-mail: ......................................................................................
Tel: 224 398 301, e-mail:
[email protected] nebo na: www.dzs.cz / AIA, stáže hospitační pro pedagogy Vyplněný formulář je třeba ještě doplnit profesním životopisem v němčině a souhlasem ředitele školy s hospitační stáží a vše zaslat na výše uvedenou adresu do 25. října 2005.
Číslo 28
21. září 2005
Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): .................... Datum: ................
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 740 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce: Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. E-mail:
[email protected]. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
