ročník XIII * 2015 Z OBSAHU

Zpravodaj obce Hřivínův Újezd ročník XIII * 2015

www.hrivinuvujezd.cz

Z OBSAHU

Úvodní slovo Lukáše Fabiána Slovo starosty Kulturní dění v obci Skřivánek – dětský folklorní soubor Z činnosti spolků a klubů Válečný rok 1915

Úvodní slovo Dobrý den, vážení spoluobčané, byl jsem požádán, abych sepsal úvodník pro letošní vydání našeho obecního zpravodaje. Přiznám se hned na začátku, že mě požadavek překvapil. Domnívám se totiž, že mě velká většina lidí ještě ani nezná, vždyť zde bydlím krátce. Přesto se o to pokusím. Leden je typickým časem bilancování. Už víme, jaký byl rok předešlý, ale zatím jen tušíme, jaký bude či by mohl být ten letošní. Jaký bude, ale především záleží hodně na nás samotných. Nevěřím na předsevzetí. Přece když s něčím chci začít nebo skoncovat, tak nemusím čekat až na přelom roku. Jisté optimistické plánování je však určitě na místě. Když navíc připočítáme fakt, že v lednu a únoru se na nás valí nejvíce depresí a splínů, je to ten správný čas myslet na něco pozitivního. Něco si naplánovat. Něco, na co se dá těšit. Vždyť i těšení se na příjemnou chvíli či událost je to, co nám přináší radost.

-1-

Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, se těším, že by mohla konečně začít zima a s ní i to, co k ní patří. Tedy lyžování, běžky, bruslení a třeba i sáňkování. Už za pár týdnů se ale začneme těšit na jaro. Na relax na zahrádce či rozkvetlé louce. Ani se nenadějeme a bude tu i radost z prvních sněženek či výpěstků na zahrádce. Pak těšení na dovolenou či letní válení u vody. Zkrátka, těšme se na příjemné okamžiky. Těch nepříjemných chvil život přináší sám víc než dost. Přeji vám, nám a všem okolo, aby byl tento rok lepší než ten předchozí. Numerologie nám v tomto dává naději. Už naše babičky měly vypozorováno, že sudé roky bývají pohodovější než liché. Snad mají pravdu. Bc. Lukáš Fabián editor Zlínského deníku

Slovo starosty Vážení spoluobčané, dovoluji si Vás pozdravit při příležitosti vydání dalšího obecního zpravodaje. Ve svém příspěvku Vám zpětně zrekapituluji minulý rok 2015. V našich životech se odehrály věci příjemné a nadějné, stejně jako situace vážné i méně příjemné. Po parlamentních volbách se v naší společnosti politická situace uklidnila. Bohužel války, které probíhají v arabském světě vyvolaly jeden z největších exodů lidí po druhé světové válce. V přímém přenosu na svých televizorech můžeme vidět jedno z největších přesidlování v dějinách lidstva, které se nás sice přímo netýká, ale dopady pocítíme nakonec všichni. Evropa se svými křesťanskými kořeny nebyla na tento stav připravená. Zde platí staré české přísloví, pozdě bycha honit. Ale vraťme se k nám do obce, kde můžeme svá přání a požadavky realizovat podle finančních prostředků, které dostáváme od státu. Seznámím Vás s investicemi a akcemi, které se u nás v obci uskutečnily. Leden - probíhalo školení občanů k práci na počítači a k novému občanskému zákoníku. Přednášející dojížděli z Valašských Klobouk a seminář byl zdarma. Této nabídky bohužel využilo jen 11 lidí z obce. V obci probíhaly inventury obecního majetku, psala se monitorovací zpráva o využití víceúčelové budovy a sportovního areálu. Dále jsme v tomto měsíci zadali zpracování projektu na cyklostezku Hřívínův Újezd Kaňovice. Geodeti zaměřili místní komunikaci ke hřišti. V průběhu roku jsme cestu od majitelů odkoupili. Dne 16. 1. 2015 proběhlo výběrové řízení na nového nájemce sportovního areálu. Byl vybrán pan J. Šimšalík. Volba z mého hlediska dopadla dobře. Reference jak ze strany Vás občanů, tak i cizích návštěvníků jsou dobré. Ve společenské místnosti sportovního areálu se uskutečnila 24. 1. 2015 výstava k I. světové válce s přednáškou, kterou provedl Ing. Mikulášek (90 lidí + 90 lidí v neděli). Za realizaci výstavy musím pochválit paní Simonu Suchánkovou, Mgr. Miloslava Žmolíka a další, kteří s výstavou pomáhali. Dal se zpracovat projekt na chodník před památníkem I. světové války a od obecního úřadu k RD čp. 96. Ve výběrovém řízení byla vybrána SÚS Zlín, jako dodavatel stavby chodníku k Velkému Ořechovu (1.521.193,- Kč). Únor - 1. 2. 2015 byl ukončen pronájem sportovního areálu f. GASTRO GAME Prostějov a zároveň celý areál převzal pan J. Šimšalík. Byla podána žádost na ÚP Zlín na pět pracovníků na VPP a požádáno o dotaci na Zlínský kraj na opravu památníku pátera Václava Mizery.

-2-

Březen - na zasedání ZO 3. 3. 2015 byl schválen rozpočet obce. Rozpočet byl navržen vyrovnaný příjmy a výdaje ve výši 6.215.000,- Kč. V rozpočtu byly schváleny i položky složkám na jejich činnost. Podali jsme žádost na MK ČR na elektronizaci místní knihovny, kterou jsme taky dostali (32.000,- Kč z celkových nákladů 79.194,- Kč). Dne 14. 3. 2015 proběhl již tradiční košt slivovice spojený s ochutnávkou koláčů (80 lidí). Následujícího dne 15. 3. 2015 se ve zdejších prostorách uskutečnilo Dětské divadlo (90 dětí a rodičů). Zažádali jsme o dotaci na zabezpečení ZŠ a MŠ, kde jsme ale neuspěli. Duben - bylo přijato 5 lidí na VPP, opět musím použít slovo bohužel, jeden pracovník byl propuštěn ještě ve zkušební době. Na požadavek KHS Zlín jsme museli přistoupit k opravě přípravny zeleniny ve sklepních prostorech ZŠ + MŠ. Celkové náklady 70.000,- Kč. Květen - jak jste sami mohli pozorovat, od února do konce listopadu probíhalo pravidelně každý pátek čištění obce naší technikou, traktorem Kiotti. SÚS Zlín zahájila práce na chodníku a silnici k Velkému Ořechovu. Jednalo se o technicky velmi náročnou stavbu. Do realizace stavby zasahovala řada subjektů s různými požadavky. Na pozemku, kde měl být umístěn chodník se nacházely inženýrské sítě, jejichž správci měli takové podmínky, které se jen stěží daly splnit. Do toho vstupovali občané, kteří měli oprávněné požadavky k jejich vjezdům, které projekt podrobně neřešil. Všichni jsme si oddechli, po závěrečné kolaudaci. Celkové náklady nakonec klesly na 1.072.600,- Kč (dotace od ZK 184.000,- Kč). V tomto měsíci byl ukončen projekt na Rekonstrukci obchodu potravin. Zde se ale dostáváme do složité situace, jako u havarijního stavu střechy obecního úřadu. Jedná se o finančně náročné akce, na které se nevztahuje žádný dotační titul. Obec to bude muset financovat sama ze svých prostředků.

Červen - dokončení digitalizace katastru obce spustilo žádosti cizích majitelů pozemků u nás v obci, kteří po obci požadovali okamžitý odkup pozemků, které obec používá (parkoviště, místní komunikace atd.). Museli jsme zvážit, se kterými majiteli jednat co nejrychleji, aby nedošlo ke kolizím. Jednalo se o finančně náročné operace, se kterými obec v rozpočtu nepočítala. Celkem obec musela vykoupit pozemky za 206.000,Kč. Majitelé pozemků bydlící mimo obec mají smyšlené finanční požadavky, které naše obec nemůže akceptovat. Dne 14. 6. 2015 proběhl již tradiční Den obce za hojné účasti Vás občanů. Pestrý program, který byl přichystán s bohatou tombolou, se musel líbit všem účastníkům. Červenec a srpen - byly to měsíce extrémních teplot, kdy naši zaměstnanci museli pravidelně zavlažovat zeleň obce. Dne 5. 7. 2015 byl u kaple sv. Cyrila a Metoděje slavnostně odhalen památník pátera V. Mizery OFM, jediného kněze z naší obce. Památník byl odhalen zástupci františkánů z Uherského Hradiště. Památník byl převezen ze hřbitova na Vel. Ořechově. Před tím byl zrestaurován za 68.002,- Kč) dotace od Zlínského kraje činila 40.800,- Kč). V tomto měsíci byly zadány projekční práce na nadstřešení části sportovního areálu. Bude se jednat o něco podobného, jak ve vedlejší obci v Doubravách. Současně přitom je řešen i venkovní bufet, má stát vedle chodníku k tribuně. Září - po složitých jednáních došlo k odkoupení části parkoviště před prodejnou potravin. Další majitel zbývající části má přemrštěné finanční požadavky. Došlo k prodloužení provozní doby v MŠ od 6:30 do 16:00 hodin. Na žádost nájemce budovy TJ, obec zadala zpracování projektu na rozšíření kuchyně. Naskýtá se možnost nájemci vařit více obědů pro okolní firmy. Po projednání na KHS Zlín se připravuje rozšíření. V září proběhla výstava ČSZ. Musím pochválit nestora těchto výstav pana A. Šimšalíka, paní M. Staňkovou a další pomocníky, kteří se na výstavě podíleli. Je mi jen líto, že v jeho stopách nejdou mladí a další spoluobčané. ČSZ není o politice a dá se tam mnohému naučit. Mám jen obavy, že další generace už nebudou vědět, jak a co kde pěstovat. Jak můžeme žádat o dotace na moštárnu nebo sušárnu, když je tu, pokud se nepletu jen 5 členů ČZS. Říjen - proběhla montáž dvou kusů vrat pro SDH. Realizace vrat stála 188.518,- Kč (dotace od ZK 113.000,- Kč). Byla provedena oprava výtluků po obci za 82.764,- Kč. Na semináři, kterou pořádal E.ON, jsem se dozvěděl zajímavou informaci, že pokud budeme rekonstruovat veřejné osvětlení pomocí dotace, tak musíme zažádat E.ON o věcné břemeno a to za každý elektrický sloup. Cena za jeden sloup 2.500,Kč. Při počtu zhruba 100 sloupů je to 250.000,- Kč. Pokud to ale budeme vyměňovat po jednotlivých

-3-

kusech, jako doposud, tak bez poplatku. Uspěli jsme se žádostí u nadace VIA přes naše SDH, kde dojde k nadstřešení části školního dvora. Náklady 109.000,Kč (dotace 58.000,- Kč). Listopad a prosinec - z ÚP Zlín jsme získali dva pracovníky. Proběhla přednáška o Iránu za velmi slabé účasti veřejnosti (14 lidí). Není to moc příjemné pro přednášejícího a taky pro nás pořadatele. Máme tu ale i pozitivní akce. Jedná se o hody. Chtěl bych vyzvednout organizátory vodění berana a večerní setkání u cimbálu. Ten, kdo byl, nelitoval. Chci ještě jednou poděkovat všem iniciátorům, kteří se do hodových oslav zapojili. Vzpomínky na tuto akci nemohlo pokazit ani propršené nedělní dopoledne při mši svaté. Co nás čeká v letošním roce 2016. Nemůžeme již déle čekat a budeme muset přistoupit k opravě střechy obecního úřadu. Situace je opravdu kritická. Při sněžení se musí odhazovat sníh i pod střechou. Se sousední obcí Kaňovice zažádáme o dotaci na cyklostezku, která by obě obce propojila. Dojde k částečnému nadstřešení školního dvora. Žádáme o dotaci na doplnění herních prvků na dětská hřiště a vznik nového dětského hřiště ve sportovním areálu. Rozšíříme kuchyň ve víceúčelové budově sportovního areálu a budeme pokračovat v legalizaci pozemků, které obec po digitalizaci neoprávněně užívá. To samozřejmě budeme požadovat i po lidech, kteří užívají pozemky obce. Jak možná nevíte, povolení vypouštění odpadních vod nám končí tímto rokem. Prozatím se nemusíme znepokojovat. Mělo by nám být prodlouženo do konce roku 2018. Do té doby ale musí naše obec spolu s Kaňovicemi podniknout kroky, které povedou k výstavbě ČOV. Dále bych Vás chtěl upozornit na tzv. kotlíkovou dotaci, kdy majitelé RD se budou muset prokazovat, že mají správný a ekologický typ kotle. V měsíci lednu 2016 Zlínský kraj zveřejnil výzvu, kde se majitelé RD mohou přihlásit o dotaci. Podmínky a další informace lze získat na webových stránkách Zlínského kraje. V kontextu zpráv i jedna příjemná zpráva. Poplatky za svoz komunálního odpadu, kabelovou televizi, odpadní vody a další zůstávají ve stejné výši jako v roce 2015. Závěrem mně dovolte poděkovat za sebe i Zastupitelstvo obce Hřivínův Újezd za podporu a práci pro obec. Pevně věřím, že společně usilujeme o to, aby Hřivínův Újezd byl obcí, kde se spokojeně a dobře žije Do roku 2016 Vám všem přeji hlavně pevné zdraví, štěstí a mnoho osobních i pracovních úspěchů. Z pohledu budoucnosti naší společnosti soudržnost a jednotu, budeme je potřebovat. Josef Pospíšil starosta obce

Kulturní, školský a sociální výbor Po podzimních volbách do zastupitelstva obce v roce 2014 pracoval kulturní, školský a sociální výbor (KŠSV) v roce 2015 v novém složení. Čtyři členové původního výboru se rozhodli ve volbách již nekandidovat, proto jsme museli složit téměř nový výbor. Činnost KŠSV je velmi rozsáhlá, počet akcí narůstá a není jednoduché vše naplánovat, tak jsme se po vzoru okolních obcí rozhodli požádat o pomoc i členy původního výboru. Byli jsme moc rádi, když tři z nich naší žádosti vyhověli a nový KŠSV pracuje ve složení: Ing. Marcela Petruláková, Mgr. Miroslava Juráková, Mgr. Miloslav Žmolík, Josef Lekeš, Marie Juráková, Ing. Zdeněk Kučera a Ing. Dalibor Odstrčilík. Vzhledem k tomu, že iniciativě a novým nápadům se meze nekladou, tak budeme rádi za každého dalšího spoluobčana, který by měl zájem pomoct s organizací nebo alespoň se podělit o zkušenosti, případně nápady na zlepšení kulturního života v obci. Plán akcí na první pololetí roku 2015 s náhledem i na druhou část roku, byl schválen již v prosinci 2014. Po vzoru minulých let jsme tentokrát již v lednu vydali další ročník zpravodaje. O víkendu 24. - 25. ledna se v sále sportovního a kulturního areálu na hřišti uskutečnila výstava věnovaná tématu I. světové války. Návštěvníci měli možnost se hlouběji seznámit s osudy padlých a přeživších vojáků z naší obce, jimž byla výstava věnována. Ta dále představila stěžejní tažení c. a k. 3. pěšího pluku arcivévody Karla. Právě v jeho řadách bojovala i umírala značná část vojáků ze Slovácka. Po úvodním slovu starosty obce následovala tematická přednáška Ing. et Mgr. Karla Mikuláška, který se zabývá válečnou historií pěších pluků doplňovaných z našeho kraje. Jeho pečlivě připravená přednáška se setkala s velkým ohlasem posluchačů a reálně přiblížila, dnes již polozapomenuté období dějin, jež nelítostně zasáhlo do životů našich předků a navždy změnilo tvář světa. Výstavu připravili kronikářka obce Simona Suchánková a Mgr. Miloslav Žmolík. V únoru prošel obcí již 12. fašankový průvod. Jsme rádi, že se podařilo tuto tradici v naší obci obnovit, a že se daří ji udržovat. V měsíci březnu jsme připravili celkem tři akce. Nejprve to byl 14. března 9. ročník Koštu slivovice a třetí ochutnávka ovocných koláčů. Nezapomněli jsme ani na naše nejmenší a 15. března k nám opět zavítalo loutkové Divadlo Povidlo s pohádkou Kašpárek pánem skalního hradu. Poslední víkend v březnu proběhla přednáška na téma Včelí produkty a jejich využití. Abychom jen nelenošili, tak jsme 25. dubna uspořádali 2. ročník bowlingového turnaje v kategoriích muži a ženy. Poslední dubnový den jsme s pomocí našich hasičů postavili máj, který jsme podle tradic na konci května skáceli. Druhá květnová neděle tentokrát vyšla na 10. května a opět patřila našim

-4-

maminkám a babičkám. O zábavu se jim postaral dětský folklorní soubor Skřivánek a po jejich vystoupení jsme jim za jejich lásku a péči poděkovali květinou, zákuskem a kávou. Hlavní kulturní akcí byl Den obce, který se konal 14. června ve sportovně - kulturním areálu. Na úvod celého dne vystoupil starosta obce Josef Pospíšil. V kulturním pásmu se představili děti místní mateřské a základní školy, folklorní soubor Skřivánek a břišní tanečnice. Byl přichystán kolotoč, trampolína, cukrová vata, malování na obličej a svým vystoupením nás rozveselil klaun. Den jsme zakončili bohatou tombolou. V neděli 5. července se v naší obci, stejně jako každý rok, konala Cyrilometodějská pouť. Ovšem letos byla pouť oproti jiným letům poněkud netradiční. Po mši svaté následovalo znovuodhalení zrestaurovaného pomníku kvardiána P. Václava Mizery OFM jednoho z významných rodáků naší obce. Slavnostního odhalení a posvěcení se po projevu starosty obce ujali naši milí hosté františkánští kněží Otec Bernardin Anton Šmid a Otec Jan Nepomuk Svoboda z konventu v Uherském Hradišti. Novou akcí byl Světluškový rej, který se konal 22. října. Za účasti 40 dětí jsme s lucernami a lampióny prošli obcí. Cestu nám zpestřili například bílá paní, vodník nebo paní broučková. Další akcí byla 4. listopadu cestopisná přednáška R. Baziky na téma Irán. Svatomartinské hody jsme tentokrát spojili s voděním berana a hodovou zábavou, na které hrála Cimbálová muzika Cyril z Luhačovského Zálesí. V sobotu 14. listopadu po obědě, za krásného slunečného počasí, vyrazil krojovaný průvod v počtu 31 účastníků na obchůzku obcí a zval občany na večerní zábavu v místním kulturním areálu, kde se nás sešlo tolik, že jsme se tam jen velmi těžko vešli. V neděli 15. listopadu jsme se pak znovu sešli na Svatomartinské hodové mši, tentokrát bohužel již za horšího počasí. Nejbohatší na kulturní akce je již tradičně prosinec. Vánoční svátky jsme 4. prosince zahájili rozsvícením obecního vánočního stromu. V neděli 13. prosince jsme nejdříve dopoledne přivítali 7 našich nových občánků. Zajímavostí je, že všichni jsou kluci. Odpoledne jsme pak vánoční svátky zpříjemnili našim starším spoluobčanům na Setkání seniorů, kde jim zahrál harmonikář Tonda Šobáň. Třetí ročník vánočního bowlingového turnaje se konal 29. prosince a s rokem 2015 jsme se společně rozloučili na Silvestra před místní prodejnou. Ing. Marcela Petruláková předsedkyně KŠSV

Základní škola Škola v Hřivínově Újezdě žila i v uplynulém roce 2015 životem, ve kterém jsou obsaženy již zavedené tradiční činnosti, ale každým rokem se objevující nové aktivity, které znamenají další zpestření, oživení a rozšíření spektra působení školy. Ve svém stěžejním poslání, kterým je vzdělávání a výchova žáků, dosahuje škola dlouhodobě velmi dobré výsledky, čehož důkazem je mimo jiné i to, že absolventi naší školy bez problémů dokáží obhájit svůj dosavadní prospěch i ve vyšších ročnících na spádových školách ve Velkém Ořechově a v Luhačovicích. Škola ovšem nabízí docházejícím žákům i řadu nadstandardních možností, které už tak samozřejmé či obvyklé na všech školách nejsou. Především různé zájmové kroužky, které pod vedením pedagogických zaměstnanců školy umožňují zúčastněným dětem uplatnit a dále rozvíjet jejich nadání a schopnosti. Folklorní kroužek Skřivánek se stal za krátkou dobu své existence nedílnou součástí kulturního a společenského dění v Hřivínově Újezdě i Kaňovicích. Iniciátorkou a hlavní protagonistkou snah o oživení folklorních tradic života na vesnici je pí. učitelka Mgr. M. Štěpaníková, která si za tuto činnost zaslouží velké uznání. V jejím úsilí jí zdatně pomáhá pí. S. Suchánková. Při veřejných vystoupeních se podařilo zapojit i některé rodiče dětí ze Skřivánka (např. Slavnosti vína v UH, Martinské hody v HU).

V kroužku Šikovných rukou pí. učitelka Mgr. M. Juráková vytváří se žáky množství výrobků – artefaktů, při jejichž tvorbě děti využívají svoji manuální zručnost a estetické cítění. Výtvory žáků pak můžeme obdivovat ve formě výzdoby interiéru školní budovy nebo je například získat na vánočním jarmarku při rozsvícení vánočního stromku obce. Podobně záslužnou práci odvádí i asistentka pedagoga pí. Mgr. J. Hanáčková, která v kroužku Keramiky zhotovuje s dětmi nápadité, originálně ztvárněné skulptury, které se po glazurování a

-5-

vypálení stávají trvalými objekty – doklady dětské dovednosti ztvárnit výtvarné představy. K nadstandardní péči o žáky patří také jejich zapojení do výuky cizího jazyka - angličtiny - již od nástupu do základní školy, a to při práci v zájmovém kroužku Funny English určeném pro všechny žáky 1. a 2. ročníku. Výuku v něm vede pí. Mgr. J. Hanáčková. Obdobně je organizován ve spolupráci s Plaveckou školou Uh. Hradiště v moderně zařízeném areálu v Luhačovicích i plavecký výcvik žáků všech ročníků školy, což není běžné na jiných školách. Velkou vymožeností pro žáky je také možnost navštěvovat výuku hry na hudební nástroje v místě, bez nutnosti dojíždění a to díky navázané spolupráci se ZUŠ Morava. Samozřejmostí je účast žáků a pedagogů naší školy na většině společenských a kulturních akcí obcí Hřivínův Újezd a Kaňovice. Škola je tak nezastupitelnou, organickou součástí života obou vesnic. Na celkové spokojenosti s působením školy a jejím příznivém hodnocení ze strany rodičovské veřejnosti se nemalou měrou podílí i kvalitní stravování dětí. Paní kuchařky – vedoucí školní jídelny pí. L. Pospíšilová spolu s pí. E. Gregorovou dbají na to, aby skladba školní stravy odpovídala současným požadavkům na zdravou výživu a stejně tak, aby byl jídelníček školní kuchyně náležitě pestrý a podávaná jídla dětem chutnala. Pozitivní dojem z prostor základní školy je umocněn rovněž jejich čistotou a upraveností, což poctivě zajišťuje školnice pí. E. Gregorová. Škola má pro svou činnost veškeré potřebné vybavení. V průběhu roku byla prováděna náležitá údržba stávajícího zařízení školní budovy či bylo realizováno další dílčí zlepšení provozních podmínek školy – např. instalace sítí na uložení velkoobjemových míčů v tělocvičně školy apod. V suterénu školní kuchyně byla nově upravena místnost pro úpravu brambor a zeleniny a opraveno odpadní potrubí. Všestrannou podporu poskytuje škole její zřizovatel – Obec Hřivínův Újezd v čele s p. starostou J. Pospíšilem. Velmi vstřícný postoj k naší škole zaujímá i vedení obce Kaňovice. Žáci i zaměstnanci školy si této podpory váží a jsou za ni vděčni. Škola přirozeně také velmi úzce průběžně spolupracuje s rodiči žáků. Zdrojem všeobecných aktuálních informací o dění ve škole jsou zejména webové stránky školy. V závěru chci vyjádřit upřímné poděkování všem, kteří škole v Hřivínově Újezdě v jejím působení pomáhají a vyslovit přání, aby naše škola i v budoucím období prosperovala a pracovala ku prospěchu nás všech. Mgr. Vladimír Zásměta ředitel školy

Mateřská škola Ve školním roce 2015/2016 je zapsáno k předškolnímu vzdělávání 39 dětí. Třídu Mravenečků navštěvuje 24 dětí, kde o jejich spokojenost a přípravu do života se starají paní učitelky Petra Cyroňová a Alexandra Hilnerová. Do třídy Berušek dochází 15 dětí z toho 8 předškoláků, kteří se společně s nově příchozí paní učitelkou Mgr. Martinou Ulčíkovou připravují na vstup do ZŠ. Pro nově nastupující děti byl den 1. září velkým zážitkem. Pomalu překonávaly první delší odloučení od rodičů a tak není divu, že u některých z nich bylo odloučení provázeno slzičkami. Zábava, hry a spousta nových kamarádů je zaujaly natolik, že si za malou chvilinku ani na maminku nevzpomněly.

V letošním školním roce pracujeme podle Školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Náš ŠVP PV nese název „Putování se sluníčkem aneb jen si děti všimněte, co je krásy na světě“. Program vychází z konkrétních podmínek a možností školy, potřeb dětí a požadavků rodičů. Je zaměřen na všestranný rozvoj dítěte, jeho učení a poznávání života. V letošním školním roce mají děti možnost navštěvovat kroužek Pískání jen tak, kde se děti seznámí se základy hry na tento hudební nástroj, ale také se při hře na flétnu naučí správně dýchat. Dále pak děti mají možnost navštěvovat dramatický kroužek, který nabízí dětem šanci, jak se prosadit v kolektivu a ukázat okolí vlastní osobnost. V logopedickém kroužku se věnujeme dětem, které mají problémy s výslovností. V oblasti logopedie úzce spolupracujeme s SPC Zlín, kde k nám dojíždí na konzultace paní logopedka a doporučuje další postup, v případě nutnosti návštěvu klinického logopeda. Další kroužky, které nabízíme dětem ve spolupráci se základní školou je aerobik, Skřivánek a keramický kroužek. V průběhu dopoledních činností se snažíme zařazovat i anglický jazyk, jehož záměrem je děti seznámit s cizím jazykem a připravit je takto na setkání s tímto jazykem na základní škole.

-6-

Za I. pololetí si z MŠ odnášíme spoustu zážitků, kde asi největším zážitkem pro nás byla návštěva dětské herny ve Zlíně „Galaxie“. Děti si celé dvě hodiny užívaly spoustu atrakcí – skluzavek, tobogánů, trampolín a prolézadel.

Do naší mateřské školy zavítalo i divadlo Lenky Sasínové, která přijela s Pohádkou buchlovského zámku a pohádkou O hloupé huse. Všechny děti se zaujetím sledovaly obě pohádky, při nichž se také mohly aktivně zapojit do děje. S vánoční pohádkou k nám přijeli manželé Horákovi z Hodonína. V pohádce se představilo mnoho zvířátek, ale i čert, Mikuláš a anděl. Děti si přiblížily Vánoce a také poznaly, jak je důležité kamarádství a vzájemná pomoc mezi sebou. Jedno podzimní dopoledne jsme si společně zpříjemnili canisterapií, kde nás navštívil čtyřnohý kamarád.

I v dalším pololetí na nás čeká spousta zajímavých zážitků a aktivit, o kterých vás budeme informovat prostřednictvím našich webových stránek. Závěrem bych chtěla poděkovat všem rodičům dětí mateřské školy za ochotu vždy pomoct. Poděkování patří také panu starostovi, celému zastupitelstvu a všem, kteří nám pomáhají. Mgr. Martina Ulčíková vedoucí učitelka MŠ

Skřivánek - dětský folklorní soubor Historie

První náznaky snah o oživení lidové tradice se ukázaly v malé obci Hřivínův Újezd ve Zlínském kraji v listopadu roku 2010, kdy se pět maminek spolu se svými dětmi objevilo na hodové mši svaté v krojích. Je pravda, že kroje to byly poněkud nové, s brokátovými fěrtůšky - vždyť tři z pěti zmiňovaných žen pocházely z oblasti Slovácka, kde se zvyk slavit hody dochoval v původní nezměněné verzi a vývoj slováckého kroje procházel přirozenou cestou. Na Slovácku, jak všichni tuší, o kroje nouze není, zato s tou luhačovickou verzí problém byl. Ve vesnici se kroj nedochoval, a pokud ano, pak si ho majitelé velmi dobře střežili. Ani to maminky neodradilo, a tak se pravidelně se svými dětmi oblékaly do kroje na hodovou mši, ke které přidaly také slavnostní nošení kroje na pouť v obci, která se v naší obci slaví na svátek svatého Cyrila a Metoděje. Přidávali se postupně i muži, jak lze vidět dále. Malý přehled účasti krojovaných na Martinských hodech v Hřivínově Újezdě:      

rok 2010 - 5 krojovaných žen a 4 děvčata rok 2011 - 5 krojovaných žen, 2 krojovaní muži a 5 děvčat rok 2012 - 3 krojované ženy, 2 krojovaní muži a 6 děvčat rok 2013 - 3 krojované ženy, 2 krojovaní muži a 11 děvčat ze Skřivánku rok 2014 - 6 krojovaných žen, 5 krojovaných mužů, 10 děvčat a 2 kluci ze Skřivánku rok 2015 - 10 krojovaných žen, 6 krojovaných mužů, 16 děvčat a 7 kluků (víceméně to byly děti ze Skřivánku a jejich sourozenci)

Po dlouhé době krojované „hody“ v HÚ. Listopad 2010.

-7-

V průběhu těchto let - přesně v září roku 2012, ředitel ZŠ a MŠ Hřivínův Újezd, okres Zlín, pan Mgr. Vladimír Zásměta, napsal žádost o grant, projekt s názvem Skřivánek. Projekt byl zacílený na znovuobnovení a udržení tradičních lidových zvyků oblasti Luhačovského Zálesí, a sice formou zájmového kroužku při základní škole. Znamenalo to samozřejmě materiální a personální zajištění činnosti kroužku, stejně jako jeho dlouhodobou udržitelnost. Díky malé dotaci, sponzorům a finanční pomoci obecních úřadů v Hřivínově Újezdě a v Kaňovicích bylo možné v průběhu školního roku 2012/2013 nechat ušít u paní Jarmily Mališkové v Provodově jednoduché kroje pro celý soubor. V září roku 2013 se Skřivánek pustil do práce.

Činnost kroužku v roce 2015

V březnu 2015 děti předvedly pásmo „Vynášení Mařeny a jarní hry dětí“ na akci zvané Velikonoce na rolnické usedlosti čp. 19 v Kaňovicích, po kterém pak ve slavnostním průvodu vynesly Mařenu, symbol zimy a smrti, obcí až dolů k Černému potoku, který teče za místním OÚ a obchodem, aby ji za slavného pokřiku: „Smrt, smrt ukrutná, kyselica nechutná! Kyselicu sníme, smrtku utopíme!“ do potoka vhodily. V dubnu 2015 v rámci úterních kroužků (které probíhají celým školním rokem) děti úspěšně otloukaly vrbové píšťaličky, vily věnečky z pampelišek a vytvořily si jednoduchý, ale efektní velikonoční věnec z kynutého těsta ozdobený větvičkami krušpánku, perníky, mašličkami a kraslicemi, který si pak odnesly domů. V květnu 2015 se děti opět ukázaly v Kaňovicích, a sice na Setkání seniorů, kde předvedly pásmo písniček, říkanek, jednoduchých tanečků a her. V červnu 2015 soubor vystoupil v Hřivínově Újezdě na Dni obce, kde mimo jiné hry a písně děti představily „králenskou obchůzku“, na kterou se v našem kraji víceméně zapomnělo. V září 2015 Skřivánek pod záštitou obcí Kaňovice a Hřivínův Újezd uspořádal zájezd na Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti, kterého se zúčastnilo, kromě krojovaných dětí a jejich - taktéž krojovaných - rodičů, spousta civilních lidí. Jsme rádi, že využili obcemi zaplaceného autobusu a vyrazili nás podpořit ve Slavnostním průvodu, v němž jsme opět měli tu čest nést ceduli s názvy obcí Hřivínův Újezd a Kaňovice a také ceduli s nápisem Hosté slavností, kterou jsme v podstatě uvozovali v průvodu část obcí, které již nenáleží regionu Slovácko.

V říjnu 2015 soubor podpořil opět kulturní dění v Kaňovicích formou krátkého vystoupení u příležitosti císařských hodů, které se v obci už dlouho neslavily. Vystoupení proběhlo v neděli 18. října po mši svaté před místní kapličkou.

Martinské hody 2015 v Hřivínově Újezdě, za obecním úřadem.

Císařské hody v Kaňovicích. Říjen 2015. Za zmínku stojí zcela jistě i úspěch, který Skřivánek zažil při pořádání krojovaných Martinských hodů včetně vodění berana a hodové zábavy s Cimbálovou muzikou Cyril na podzim roku 2015. V sobotu 14. listopadu po obědě v Hřivínově Újezdě děti spolu se svými rodiči vodily „berana“ (kožešinu pozn. autorek), sem tam zatančily, hlavně ale pořád zpívaly! A večer při muzice předvedly své hodové pásmo nejen krojované děti, ale i krojovaní rodiče. Repertoár pro svá vystoupení dospěláci čerpali od Zdeny Jelínkové, známé sběratelky lidových tanců v Čechách a na Moravě, která pro Luhačovské Zálesí zpracovala písně Nemožem, nemožem, Pod biskupskú horú, Nad tým Častkovem, Měla jsem milého, Zrána jabloňku, Hore dědinú a U Hradišťa stojí šibeničky (Ten újezdský mostek, Na kaňovském mostě šibeničky). Skupiny dětí i dospělých trénovaly pod vedením M. Štěpaníkové, která celou akci iniciovala a připravila. Lidová tombola čítala kolem osmdesáti cen, např. sušená jablka, hříbky, bylinková směs na čaj, sušené šípky, marmelády, zavařeniny, dřevo, brambory, čerstvá jablka, povidla, keramiku, hřebíky, ořechy a dárkové balíčky od obecních úřadů Hřivínův Újezd, Kaňovice a od místního pana hostinského Josefa Šimšalíka. Celý večer provázelo všeobecné veselí, tančilo se, juchalo, jedlo, pilo a zpívalo. V neděli se pak děti i dospělí v krojích zúčastnili hodové mše svaté v místní kapli. Děti v neděli pro vydatný déšť nevystupovaly. Secvičené pásmo předvedli jen dospělí. Velké poděkování patří jak iniciátorce celé akce, tak panu Jindřichovi Jurákovi za doprovod na harmoniku v průběhu sobotního průvodu, večerní zábavy, ale i v neděli před místní kaplí.

-8-

V prosinci 2015 děti vyráběly svíčky ze včelího vosku na vánoční jarmark v Hř. Újezdě. Navíc ještě stihly vystoupit v Hřivínově Újezdě na Setkání s důchodci se svou čertovsky laděnou pohádkou Čistota půl zdraví a pekelnou mazurkou na píseň Velký rej. A v posledním Skřivánku před Vánocemi si stihly vytvořit krásné vánoční dekorace - stromečky z perníku, které si odnesly domů. Do školy a školky pak na výstavku děti vytvořily „zahrádku“ (viz. jedna z přiložených fotografií). Jako poděkování za svou účast ve Skřivánku a na vystoupeních dostaly knihu pohádek z Valašska od Evy Eliášové.

Vánoční zahrádka. V průběhu roku 2015 se nechávaly došít za finanční pomoci obecních úřadů v Hř. Újezdě a v Kaňovicích další dětské kroje - troje dívčí šatičky, jedny dívčí sukně a tři malé chlapecké kroje. Mgr. Miroslava Štěpaníková Simona Suchánková

Pozdrav z farnosti Srdečně zdravím prostřednictvím Zpravodaje na počátku nového roku všechny občany Hřivínova Újezda. Zároveň bych vám chtěl vyjádřit vděčnost. Především těm, kteří jakkoliv pomáháte k růstu naší farnosti. Zvláště bych chtěl poděkovat všem, kteří máte stálou péči (úklid, zdobení, praní prádla, údržbu,…) o naši cyrilometodějskou kapli. Také panu Aloisovi Šimšalíkovi, obětavému kostelníkovi, paní Jitce Jahodové, za vedení dětí v hodinách náboženství, panu Stanislavovi Peňázovi, našim ministrantům Davidovi Lekešovi a Honzovi Šebestovi za pomoc nejen v Újezdě, ale i na Ořechově. Jistě by si zasloužili i další lidé, abych je zde jmenoval, snad se na mě nebudou zlobit. Slovo „děkuji“ se řecky řekne „evcharisto“ a my pro název mše svaté používáme tomuto slovu podobný výraz „eucharistie“ – díkůvzdání. Rád bych tímto pozval každého z vás na díkůvzdání Bohu, které mýváme ve čtvrtek v kapli v zimním období v 17:30 a v letním období v 19 hodin i v neděli do Velkého Ořechova, kde se k díkůvzdání scházíme v 7:20 nebo v 8:45. Doufám, že všichni máme za co děkovat. Třeba za úrodu, která i přes velmi suché léto byla dobrá. Bůh se o nás stará, jako nejlepší otec.

mě navštívená místa nezklamou nebo jestli někomu nebudu na obtíž a nebo jestli nenastane nějaká jiná nepříjemnost… Pouť však předčila všechna má očekávání.

Kéž ti, Bože, lidé vzdají chválu, kéž ti vzdají chválu všichni lidé! Země vydala své plody. Bůh náš nám žehná. (Ž 67)

O malou vzpomínku se nyní s vámi podělím. Jde především o setkání s lidmi u skály neboli u Jeskyně zjevení, kde došlo k zázračnému setkání Bernadetty, čtrnáctiletého děvčete, s „krásnou paní“. Když tato paní o sobě Bernadettě řekla: „Já jsem Neposkvrněné početí“, místní kněz farář Peyramale byl ujištěn, že se jedná o zjevení Panny Marie. Od té doby na toto výjimečné místo putují lidé, aby si vyprošovali Mariinu přímluvu za dar zdraví, a mnoho lidí se odtud domů vrací uzdravených. U této skály, stejně jako v celém poutním areálu, panoval úžasný klid i přes množství poutníků stále přicházejících. Je to proto, že se sem lidé přicházejí modlit a také proto, že v poutním areálu nejsou prodejní stánky. Při modlitbě na tomto místě jsem se setkal s lidmi z celého světa. Zaujalo mě, jak rozdílní jsme my, evropští poutníci, oproti poutníkům z Indie, z arabských zemí, z Afriky. Zatímco my jsme přicházeli jako jednotlivci nebo páry, oni přicházeli jako rodiny. Nebylo výjimkou vidět zde rodinu třeba s šesti dětmi. Rodiče spolu s dětmi klečeli před oltářem u Jeskyně zjevení a všichni, bez nějakého dětského rušení, se se svícemi v rukou modlili. Svíce tam pak zapálili jako svůj obětní dar. Zaujala mě jejich hluboká víra, a když jsem si uvědomil, kolik peněz museli vynaložit na to, aby se celá rodina mohla vydat na pouť ve srovnání s námi, kteří jsme si nemohli dovolit odjet na pouť s více členy z jedné rodiny, i jejich ochota to obětovat.

Spolu s některými našimi farníky děkujeme Bohu také za to, že nám minulý rok dopřál putovat na významná poutní místa Francie do La Saletty a do Lurds CK Aleš Kučera ze Zlína.

Pouť se konala ve dnech od 9. do 17. července a po celou dobu jsme měli příhodné počasí. Já sám jsem byl na místech, která jsme navštívili po prvé (kromě La Saletty) a jako asi každý jiný jsem odjížděl s mírnými obavami, jak se zvládne dlouhá cesta autobusem, jestli se něco důležitého nezapomene, jestli

-9-

Z naší farnosti se pouti účastnili manželé Bílkovi a Čechmanovi, paní Ludmila Malaníková a Dana Čechmanová z Ořechova, pan Jiří Talaš z Doubrav, David a Marta Karpielovi z Kaňovic, paní Marie Zábojníková z Hřivínova Újezda s vnučkou Janou z Dobrkovic a já.

U příležitosti pouti do Lurd jsem si vzpomněl na vtip, který se říká o jedné rodině. Manželé nemohli mít děti a tak si přišli postěžovat za panem farářem: „Co máme dělat?“ a on jim poradil: „Jeďte na pouť do Lurd a zapalte tam svíci Panně Marii.“ A tak se vydali na pouť, zapálili svíci a potom v průběhu několika let se jim narodilo několik dětí. Jednoho dne přišli děti do kostela sami, panu faráři bylo divné proč nepřišli s rodiči a tak se jich zeptal, kde jsou. Děti na to, že rodiče jeli do Lurd tu svíci, kterou tam zapálili, sfouknout.

Nechal jsem se tímto příběhem inspirovat a za manžele, kteří nemohou mít děti, jsem se tam pomodlil a zapálil tam svíci. Další svíci jsem tam zapálil maminkám, které se na narození dítěte připravují, a další jsem zapálil za naše rodiny. Dalším významným setkáním u skály bylo setkání se zástupy nemocných a s dobrovolníky, kteří zde obětavě nemocným slouží. Doufám, že toto putování přineslo užitek nejen nám, účastníkům pouti, ale i všem, za které jsme pouť obětovali a za které jsme se modlili, především našim rodinám a celé farnosti. Už teď je možné vyhlížet další významnou poutní událost, na kterou nás pan Aleš Kučera pozval, na českou národní vlakovou pouť do Lurd v září roku 2017. Svatý Hostýn, Sanktuárium Božího milosrdenství v Krakově, Velehrad – to jsou místa, na která se chystáme putovat v rámci naší farnosti letos. Ať nás každá pouť, na kterou se letos vydáme, přiblíží k tomu nejdůležitějšímu cíli, k Bohu, se kterým se chceme sejít v nebeském domově. Přeji Vám šťastná putování a šťastné návraty domů. P. Martin Vévoda

Sbor dobrovolných hasičů Hřivínův Újezd Pomalu si začínáme zvykat, že požární ochrana se dělí na dvě části. Jedná se o činnost dobrovolnickou, což je sbor dobrovolných hasičů a činnost zásahovou, která je dána zákonem. Ve většině obcí v těchto dvou institucích působí stejní lidé, takže se jedná jen o formální, ale pro nás podstatnou záležitost. Náš sbor dobrovolných hasičů má momentálně 65 členů. Z toho je 27 členů mladších 18 let. Zásahová jednotka má celkem 13 členů. Možná si řeknete: „Proč jen 13?“ Minimální početní stav daný zákonem je pro naši jednotku stanoven na 9 členů. Horní hranice není dána, ale každý člen musí pravidelně absolvovat odbornou přípravu, zdravotní prohlídky, členové mají zvláštní pojištění a každý by měl mít své oblečení, obuv a přilbu, což je finančně velmi náročné. Postupně se nám podařilo vybavit 5 členů třívrstvým zásahovým oděvem a 5 členů jednovrsttvým zásahovým oděvem. Zásahovou obuv a přilbu splňující předpisy má jen 5 členů. Proto jen 13 členů.

Činnost sboru dobrovolných hasičů

Dnes již můžeme říct, že za sebou máme poměrně náročný rok 2015. Pro většinu z nás byl hlavním úkolem a cílem pro rok 2015 oprava motoru sportovní mašiny, který se nám v roce 2014 pokazil.

- 10 -

Podle toho vypadal i počet akcí, které jsme se rozhodli uspořádat. Rozhodně to nebylo jednoduché a všem, kteří nám nejednou pomohli, bych chtěla hned v úvodu poděkovat. Ale vezmeme to postupně. V lednu jsme se již tradičně zúčastnili výroční valné hromady desátého okrsku, která se tentokrát konala v Doubravách. Proběhli zde i volby do okrskového výboru a náš člen Marek Hladiš byl opět zvolen starostou X. okrsku. Taky jsme zde převzali pomyslnou štafetu pořádání okrskových akcí. Podle pravidla z posledních let se sbory střídají podle abecedy a čekalo nás pořádání okrskové soutěže, taktické přípravy a výroční valné hromady okrsku. Nechyběli jsme ani na hasičském plese v sousedním Velkém Ořechově. V únoru nás čekal již dvanáctý Fašankový průvod obcí. Florbalový turnaj ve Velkém Ořechově se bohužel nekonal. Je to škoda, protože naši muži už ho vyhráli dvakrát v řadě a mohli dosáhnout druhého trojitého vítězství. V březnu proběhla porada vedoucích mládeže a konalo se shromáždění delegátů sborů v Sazovicích. Na začátku dubna jsme stáli stráž u božího hrobu a muži se zúčastnili florbalového turnaje v Holešově. Proběhla u nás okrsková schůze. Poslední dubnový den jsme postavili máj. Čekal nás náročný květen. První neděli jsme se vydali na hasičskou pouť na Provodov. Čekalo nás

pořádání okrskové soutěže na místním hřišti a okresního kola hry plamen a dorostu v Otrokovicích. Za naše snažení jsme se odměnili opravenou soutěžní mašinou. Náklady se nakonec vyšplhaly na 98 tisíc, z čehož jsme 23 tisíc hradili z obecního rozpočtu a 75 tisíc z vlastních příjmů. Naše radost netrvala dlouho. Výkon motoru nebyl odpovídající dosaženým časům, tak jsme nechali ještě zkontrolovat čerpadlo a zjistili jsme, že nás bude čekat další investice v podobě opravy čerpadla. Čekaly nás i veselé události. Což byla svíca a svatba dvou našich členů Ondry a Staňky teď již Mrnuštíkových. Na konci května se naši zástupci zúčastnili oslav výročí 120. let od založení sboru dobrovolných hasičů ve Velkém Ořechově. V červnu proběhlo kácení máje, pořádání Okresního kola v požárním sportu na místním hřišti, Krajského kola v požárním sportu na stadionu ve Zlíně a uspořádali jsme přespolní běh pro děti z místní základní školy. Poslední sobotu v červnu jsme pomáhali s organizací Dne obce. Na začátku července jsme vyrazili na společnou dovolenou. Tentokrát byl naším cílem Vranov nad Dyjí. Poslední víkend v srpnu jsme opět pomáhali s pořádáním městské rychlostní zkoušky Barum rally. V září jsme opět pořádali závěrečnou soutěž spojenou s vyhlášením Zlínské ligy požárního sportu. Čekala nás další radostná událost, což byla svíca dalších dvou našich členů Ondry s Katkou a v říjnu jsme moc rádi přijali pozvání na jejich svatbu. V listopadu jsme provedli preventivní prohlídky domácností, bohužel jen v horní části obce. Tradicí se stalo i roznášení vdolečků a slivovice pro občany, po hodové mši v místní kapli.

Přejeme hodně štěstí novomanželům Záhorovým. Foto © Daniel Venter

Výsledky soutěžních družstev

V roce 2015 náš sbor a samozřejmě i obec reprezentovalo celkem 6 družstev – mladší a starší žáci, muži, ženy a dvě společná družstva - muži a ženy HÚ-K. Družstva žáků se zúčastnila osmi soutěží a nejlepším výsledkem bylo druhé místo na okrskové soutěži. Družstvo mužů HÚ-K si dalo za cíl zvládnout dvě ligové soutěže – Zlínskou ligu v požárním sportu

- 11 -

(ZLPS) a Jihovalašskou ligu nočních soutěží (JLNS). Ve velké konkurenci se jim podařilo dosáhnout celkového 10. místa v ZLPS a 7. místo v JLNS. Nejlepší dosažené časy jsou 15:91 na 2B a 18:74 na 3B. Opět nejlepšího výsledku dosáhlo družstvo žen. V celkovém hodnocení ZLPS sice dosáhly jen na 5. místo, ale před poslední soutěží seriálu byly na 3. místě. Bohužel nevydařený požární útok je posunul až na pátou příčku. Velký úspěchem byla účast na Okresním kole v požárním sportu. Soutěže se zúčastnily jen proto, že se konala na místním hřišti. Po tříleté přestávce a bez tréninku překážkových disciplín skončily na druhém místě a postoupily do krajského kola. Úspěchem bylo i 5. místo ve výběrové soutěži O zlatý pohár hejtmana Zlínského kraje ve Slavkově pod Hostýnem. Nejlepší dosažený čas družstva žen v roce 2015 byl 18,38 sekund na soutěži ve Vrběticích.

Činnost zásahové jednotky

Uplynulý rok 2015 byl pro naši jednotku poměrně klidný. V zimních měsících jsme prováděli pravidelnou kontrolu techniky, která musí být připravena k okamžitému výjezdu. V měsíci únoru se jeden člen zúčastnil školení velitelů a strojníků na stanici Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. V dubnu jsme vyjeli s naší cisternou na STK, která proběhla neúspěšně. Nalezené závady jsme nechali opravit a opakovaná kontrola již byla úspěšná. Ani dopravní automobil Ford Transit se neobešel bez menších oprav a byly pořízeny čtyři nové zimní pneumatiky. Dne 24. července byla naše jednotka povolána operačním střediskem k požáru strniště v obci Březnice. Tento výjezd byl vyhlášen pouze pomocí SMS zpráv, protože došlo k selhání systému, který dálkově spouští sirénu. K tomuto požáru vyjeli dva členové. Dne 3. října se naše jednotka zúčastnila námětového cvičení sborů 10. okrsku, které se konalo v naší obci. Na konci října jsme vypomohli hasičům z Kaňovic s propláchnutím ucpaného kanálu. V říjnu se starostovi obce podařilo získat z dotací Zlínského kraje „Obnova hasičských zbrojnic“ finanční prostředky na nová vrata s elektrickým pohonem, která slouží nejen k rychlejšímu výjezdu naší techniky, ale i k lepší ochraně uskladněného materiálu a techniky. Dále byla naše cisterna několikrát použita k zabezpečení soutěží v požárním sportu a v neposlední řadě k zavlažování travnatých ploch v obci. Na závěr chceme poděkovat zastupitelstvu obce a panu starostovi za podporu naší činnosti, kamarádům a fanouškům za přízeň, kterou nám věnují a našim rodinám za pochopení našeho „koníčku“. V roce 2016 přejeme všem spoluobčanům hodně štěstí a hlavně zdraví a všem našim členům nadšení a spoustu sil, ať máme příští rok zase o čem psát. za Sbor dobrovolných hasičů Ing. Marcela Petruláková

TJ Hřivínův Újezd - Kaňovice V rámci činnosti TJ HUK se každoroční tradicí stalo pořádání pokerového turnaje. V roce 2015 byly pokerové turnaje pořádány v závislosti na výročních událostech. Každého turnaje se zúčastnilo asi 25 hráčů, kromě Vánočního turnaje, tehdy přišlo úctyhodných 38 hráčů. Vítězi Fašankového HUKOT Pokerstars, který se uskutečnil 28. února 2015, se stali 1. Josef Hořínek, 2. Ondřej Záhora a 3. Petr Šebesta. Velikonoční HUKOT Pokerstars se konal 4. dubna 2015 a vyhráli 1. Tomáš Fojtík, 2. David Valerián a 3. Jiří Knap. Prázdninový HUKOT Pokerstars byl uspořádán 11. července 2015, na 1. místě skončil Stanislav Ruckl, na 2. Petr Šebesta a na 3. Petr Miko. Pouťový HUKOT Pokerstars proběhl 3. října 2015 a jeho vítězi byli 1. Dominik Šlapal, 2. Václav Gregor, ml., 3. Petr Šebesta. Ve Vánočním HUKOT Pokerstars vyhráli 1. Lukáš Svízela, 2. Vítězslav Novák a 3. Dominik Šlapal. Za výtěžek z těchto akcí se pořizuje spotřební materiál pro činnost TJ (hnojivo, latex, obstřiky aj.). Velké poděkování patří Josefovi Šimšalíkovi za poskytnutí prostoru a všem účastníkům za skvělou atmosféru. Každý rok budované mantinely nainstalované ještě nejsou - počasí bohužel letos zimním radovánkám nepřeje. Od sezóny 2013/2014 máme mladé fotbalisty, kteří se v sezóně 2015/2016 poprvé účastní soutěže mladších žáků. V podzimní části uhráli 7 bodů a jsou na předposledním místě, ale snad s námi budete souhlasit, že v této věkové kategorii v našich podmínkách s nedostatkem malých dětí, je důležitější samotná účast a získávání zkušeností, než ambice větších soupeřů hrát o první místa.

Přípravka TJ Hřivínův Újezd - Kaňovice. Mladí fotbalisté trénují pod odborným dohledem a vedením Radka Šůstka, Radima Šuranského a Josefa Mališky, kterým patří velký dík za časově náročnou práci s těmito mladými hráči. Tréninky probíhají dvakrát týdně. Doprava na zápasy se uskutečňuje především za pomocí rodičů našich mladých fotbalistů, velmi si této pomoci vážíme. Poděkování patří taktéž všem, kteří nějakým způsobem

- 12 -

přidali pomocnou ruku při zajišťování fungování právě těchto družstev mladších žáků a přípravky. Fotbalisté prvního mužstva TJ HUK pod vedením dvojice Petr Valášek - Oldřich Štěpaník, se v jarní části sezony 2014/2015 trápili a dovolujeme si říct, že ostudně nezískali ani jednu výhru v základní hrací době za 3 body a jen díky dobrému podzimu skončili na 8. místě z jedenácti týmů tabulky IV. A třídy okresních soutěží. I po neúspěšném jaru jsme zůstali u vize pracovat s místními mladými hráči a do podzimní části sezony 2015/2016 jsme vstoupili jen s jednou posilou, gólmanem Martinem Hanákem. V létě se bohužel nepodařilo skrz dovolené odehrát ani jedno přátelské utkání, což se bohužel projevilo v úvodu sezony a první 2 zápasy se nesli v duchu jara. Po třetím kole a dobrém výkonu i bodovém zisku se Lhotou přišel zlom a zlepšenými výsledky jsme se z posledního místa dokázali propracovat na 5. místo tabulky IV. A třídy. Hlavním společným cílem pro jaro 2016 je udržet naše mladé hráče při chuti k fotbalu, pokusit se o něco lepší výkony i výsledky a atakovat vyšší příčky tabulky IV. A třídy, než je dosavadní 5. místo. Stolní tenisté TJ HUK na jaře roku 2015 poprvé v historii klubu sestupovali. O jejich sestupu rozhodlo více faktorů. Jedním z důvodů byla slabá výkonnost týmu jako celku a velké pracovní vytížení leaderů týmu. V neposlední řadě o jejich sestupu rozhodlo i několik velmi překvapivých výsledků našich soupeřů v boji o záchranu I. třídy. Do sezóny 2015/2016 nastoupili stolní tenisté ve složení: Šebesta Petr, Miko Petr, Šuráň Adam, Chytil Jan, Mikulec Karel a Novák Vítězslav. Stolní tenisté vstupovali do sezóny ve II. třídě s cílem hrát v klidném středu tabulky a nestresovat se opět v bojích o záchranu. V první polovině sezóny se jim daří jejich cíl plnit a jsou na pěkném 5. místě tabulky II. třídy okresních soutěží. Postavení v tabulce mohlo být i lepší, ale porážka a remíza v posledních dvou kolech znamenala pád ze druhého místa na již zmiňované páté. Do druhé poloviny soutěže si všichni v oddíle stolního tenisu přejí skončit do třetího místa tabulky. Závěrem bychom chtěli všem spoluobčanům jménem TJ popřát hodně zdraví a mnoho pracovních i osobních úspěchů v celém roce 2016. Děkujeme všem přátelům a sponzorům TJ (obce Hřivínův Újezd a Kaňovice, firmy: PENTO, s.r.o.; RUMPOLD s.r.o.; Červenka plus, s.r.o.; DRUCKVO, s.r.o.; Grafické studio VLADO; Petr Marášek – STAVEBNINY; INOX servis s.r.o.; Autodoprava HELBICH s.r.o.) za jejich podporu v uplynulém roce 2015 a spolu s celým oddílem TJ HUK se těšíme na spolupráci v roce 2016. Karel Buršík, předseda TJ HUK Karel Mikulec, místopředseda TJ HUK

Český zahrádkářský svaz Nový rok 2015 nás přivítal teplotou -5 ˚C a sněžením. Na druhý den již prší a celý leden je teplotně nadprůměrný. V Čechách řádí povodně a západní Evropu sužují silné větry. Houbaři v tomto období mohou najít tzv. vánoční houbu. Únor začíná mlhami a náledím. 14. února na fašankový průvod je slunečné počasí s teplotou 14 ˚C. Netypicky se zelená tráva.

V září se koná již 16. ročník výstavy ČSZ. Na výstavě se sešlo 475 rozličných vzorků: např. 85 odrůd jablek, 62 vzorků zeleniny nebo 70 vzorků bylinek. Samozřejmě nechyběly ani vzorky okrasných kvetoucích rostlin. Velké poděkování patří dlouholetému přispívateli p. Miroslavu Žmolíkovi z Ludkovic a také rodině Suchánkové. Pomocnicí při organizaci výstavy byla paní Staňková. Všem, kteří se na výstavě podíleli, patří dík.

Březen, jakoby neplatilo „za kamna vlezem“. Počasí přeje přírodě. Vylézají slimáci a v místní části obce Čabrovy se poprvé ozvala kukačka. Poslední dny v březnu nám ještě zima ukazuje své drápky, padá sníh s deštěm a fouká silný vítr. Velikonoce jsou chladné, ale v druhé polovině dubna již naplno hřeje sluníčko. Pracujeme na zahrádkách a užíváme si velmi teplé počasí, které sebou ale bohužel přináší také sucho, nevítaného hosta zahrádkářů. Květen pokračuje teplým a suchým počasím. Na zahrádce je zem popraskaná jako v parném létě. Všichni si přejí, aby přišel blahodárný májový déšť. Ani červen bohužel déšť nepřináší. Daří se mandelinkám a mšicím, ale rostlinky strádají. Houbaři hlásí, že díky suchu žádné houby nerostou. Prázdninové měsíce lámou teplotní rekordy. Pro 7. srpen padly teplotní rekordy v podstatě na všech meteorologických stanicích v zemi. Vedra vysušují půdu, což zvyšuje nároky na zavlažování. Ovšem průtoky potoků a řek jsou o 50 i více procent menší než obvykle. Trvalým suchem padají plody jablek a trnek.

V říjnu se konečně trochu ochladilo, ale sucho trvá. Až po prvních přeháňkách začínají v lese růst bedly. Na Kamenci rostou václavky. První listopad se hlásí teplotou 21 ˚C. Na cestě k Velkému Ořechovu jsem našel přejetého slepýše. Po spadených jablkách lezou malí slimáci. První slabý mrazík se přihlásil 4. listopadu. Prosinec je beze sněhu, pršívá a ranní teploty se pohybují kolem 2 až 5 ˚C. Podle meteorologů nebylo takové sucho jako v roce 2015 pět set let! Teplé počasí mate přírodu. Ta má spát a zatím kvetou sedmikrásky, tráva se zelená jako na jaře a na silnici před cvičištěm jsem našel přejetého ježka. Rostou jidášovy uši, sympatické malé plodničky. Na jihu země vykvetly třešně. Na konci měsíce u plotu kvete rozrazil perský. Až na Silvestra přichází první větší mrazík loňského roku. A na závěr bych se rád obrátil na čtenáře zpravodaje s prosbou. Malá skupinka zahrádkářů prosí, zda by se k nám nepřipojili další spoluobčané, kteří by rozšířili naše řady a kontinuálně pokračovali v různorodé činnosti jak na poli pěstitelském tak i při poznávání rozmanité přírody naší obce. Alois Šimšalík předseda ČZS Hřivínův Újezd

- 13 -

Český svaz včelařů Rok 2015 bude zapsán, z hlediska prospěchu včelího společenství, jako jeden z nejpříznivějších v historii našeho místního spolku. Chod jednotlivých klimatických prvků, podmiňujících nástup fenologických fází v rozhodném období (druhém čtvrtletí), snad nemohl být lepší. Včelstva se dostala do výborné kondice a produkce medu dosáhla rekordních hodnot. Jako by nám sama příroda chtěla dát zapomenout na tragický rok 2014. Přitom do nového roku 2015 jsme vstupovali s velkými obavami. V loňském roce 2014 včelstvům nijak nepřející počasí, spolu s vrcholící periodou populačního cyklu roztoče Varroa destruktor, měli za následek úhyn cca 1/3 včelstev v republice. Ve Zlínském kraji se k oběma faktorům navíc přidružila, v našich podmínkách neléčitelná, nemoc moru včelího plodu. Ta postihla okolní obce a část z našich přátel musela svá včelstva spálit. Hřivínovu Újezdu se nákaza loni i letos vyhnula. A my věříme a děláme vše proto, aby tento stav zůstal zachován i nadále. Přestože v naší ZO nebyly úhyny, ve srovnání s republikovým průměrem tak drastické, období 09/2014 - 02/2015 nepřežila 1/5 včelstev. Jejich počet v obci se tak přiblížil nejnižším číslům za poslední půlstoletí (v 80-tých letech minulého století počet včelstev v Hřivínově Újezdě běžně dosahoval 150). Navíc vyzimovaná včelstva byla nezřídka oslabená a pokud by se měl opakovat rok 2014 situace by se stala velmi tristní. Eufemicky řečeno. Co se v roce 2014 mohlo pokazit, se taky pokazilo.

Dělnice mravence lesního (Formica sp.) si vyžádala (nadojila) od mšice kapičku medovice. Medovice tvoří hlavní složku potravy těchto mravenců. A protože láska prochází žaludkem, následkem bylo vyvinutí jednoho z nejpozoruhodnějších soužití v hmyzí říši. Mravenci se proměnili v pastevce, kteří chovají mšice. Pečují o ně, pasou je, dojí a chrání před nepřáteli. Úsměvně tuto skutečnost popsal Ondřej Sekora v příbězích Ferdy Mravence. V příznivých obdobích přemnožené mšice produkují tolik medovice, že zbude i na včely. Ve vzájemně propojeném světě kolem nás, tak vliv na množství medovicového medu na našem stole, může mít i tak zdánlivě nesourodý fakt jakým je množství mravenišť v okolí úlu. Foto © Pavel Krásenský

- 14 -

Naštěstí nic negativního z loňského roku se letos neopakovalo. Naopak. Přímo učebnicové postupné střídání fází květu hlavních nektarodárných rostlin mělo za následek rychlé zotavení včelstev a nadprůměrné výnosy květového medu. Faktor, díky kterému zůstane z hlediska produkce medu letošní rok rekordní, však nastal v období 06 - 07/2015. Ideální klimatické podmínky, charakterizované vyšší teplotou, mírnými srážkami a přiměřenou vlhkostí, měly za následek rozmnožení mšic a červců důležitých producentů medovice, z níž včely vyrábějí medovicový (nesprávně označovaný jako tmavý či lesní) med. Výsledkem pak byly velmi vysoké výnosy této potraviny. Celkem jsme jí letos v naší obci vytočili téměř 3 tuny. Jen pro srovnání. Průměrný výnos je cca poloviční a v roce 2014 se v obci nevytočila ani jedna tuna. Příznivého roku také řada našich členů využila ke tvorbě oddělků, ke zvýšení počtu svých včelstev. I když jejich stavy ještě nedosahují předloňských hodnot, přece jen tak došlo k alespoň částečné korekci minulých ztrát. Navíc silná zazimovaná včelstva skýtají perspektivu úspěšného vyzimování a při příznivém průběhu roku nám dávají i velkou naději k úplné nápravě předešlých ztrát. Naše organizace, sdružující včelaře z Hřivínova Újezda, Doubrav a Kaňovic, čítá v současné době 25 členů, kteří zazimovali 164 včelstev. V samotném Hřivínově Újezdě přitom včelaří 14 členů a počet zazimovaných včelstev činí 73. Důležitou událostí byly i lednové volby (konané s pětiletou periodou) předsednictva naší ZO. Novým předsedou se stal přítel Jaroslav Mrázek z Doubrav, který v této funkci vystřídal našeho dlouholetého předsedu přítele Vladislava Šůstka. Ostatní funkcionáři zůstali vesměs beze změny. Rád bych také ještě zmínil v březnu uspořádanou, poutavou přednášku přítele Horáka z Luhačovic zaměřenou na jednotlivé včelí produkty a jejich využití. Vnímáno úzkým pohledem prospěchu včelí populace nemohly být uplynulé dva roky rozdílnější. Jakoby se i do včelího světa, byť v obráceném gardu, přeneslo ono biblické proroctví o letech hladových a bohatých. Pro nás byly dalším z důkazů, jak neodmyslitelně je včelí říše spjata s přírodou, jak je ovlivňována všemi jejími nestálými, proměnnými elementy a také příběhem o tom, jak dokáže překonávat nepříznivá období, dokladem její fascinující schopnosti regenerace Ať je nový rok 2016 i pro Vás oním „bohatým včelím rokem" 2015! Mgr. Miloslav Žmolík místopředseda ZO ČSV Hřivínův Újezd

Kynologický klub Hřivínův Újezd Vzhledem k tomu, že náš kynologický klub funguje teprve od roku 2013, lze konstatovat, že byl pro naši organizaci rok 2015 úspěšný. Podobně jako v roce 2014 se nám podařilo vykonat mnoho práce na úseku údržby a budování našeho klubu, stejně tak jsme byli úspěšní v činnostech a výsledcích našich členů, kteří pozitivně prezentují náš kynologický klub. Martina Pastyříková s fenou xEndy Krosandra: Účast na Prostějovském voříšku: třída štěňat 3. místo, kat. Národní plemena 1. místo. Pavla Nováková se psem Floyd z Boršova: Účast na závodu o Kozinův pohár v kat. ZM: 3. místo, zkouška ZM dle NZŘ.

Samostatnou kapitolou byl letos i růst členské základny. Na začátku roku 2015 byl počet členské základny 23 členů. Ke konci roku 2015 počet našich členů stoupl na 33 členů. Náš klub se zejména u nových členů zaměřuje na výcvik základní poslušnosti, pod vedením hl. výcvikáře našeho klubu Jany Koubkové. Jde převážně o řádnou socializaci psa a základní ovladatelnost. Hlavním cílem je seznámit začínající psovody se zákl. znalostmi s výchovou a výcvikem svého psa, a také upevnit zákl. povelovou techniku. Psovodi se seznámí se zákl. návyky chování psa, mezi něž patří řádná výživová i veterinární péče o psa a chování na veřejných prostranstvích. Psi i psovodi jsou připravováni na možné situace z běžného života.

Aneta Chytilová s fenou Derissa Vita canina: Zkouška ZM dle NZŘ. Aneta Chytilová s fenou Aimy Black Monster: Zkouška ZM dle NZŘ, účast na bonitaci – chovná fena. Petr Fojtík s fenou Iris: Zkouška FPr1 dle IPO. Bronislav Žák se psem Gladiator Errinor: Zkouška BH dle IPO. Obnovena licence klubového figuranta. Jakšík Petr se psem Felixem: Výstava Karl Marx Stad: třída otevřená - V2. Mezinárodní výstava v Lipsku: první kolo - V4, druhé kolo - V1 titul German Winter 2015.

Při výcviku se kombinují cviky zaměřené zejména na poslušnost a soustředěnost psa. U psů je během výcviku důležitý kontakt s jinými psy, s jinými lidmi různých věkových kategorií a případně i s uměle vytvořenými rušivými vlivy, mezi které lze zařadit například nepříjemné zvuky (střelba,…). Všechny tyto výcvikové metody sledují jediný cíl a to, aby pes byl dostatečně socializován. Tento výcvik probíhá každou neděli v dopoledních hodinách od 9:00 hodin. V letním období se čas výcviku posunuje na 8:00 hodinu. Dále se aktivně věnujeme výcviku sportovní kynologie (poslušnost, stopové práce, nácvik obran) a následné přípravy našich členů a jejich pejsků na jednotlivé zkoušky.

Jakšík Petr s fenou Irisa: Výstava Karl Marx Stad: třída mladých - Dobrá. Mezinárodní výstava v Lipsku: první kolo - VN1, CAJC, druhé kolo - VD1, CAJC. Malaníková Hana se psem Sijakem: Oříškiáda v Chropyni - 2.místo, Oříškiáda Slavičín – 2. místo.

Bc. Aneta Chytilová předsedkyně klubu

Žáková Iveta s fenou Ira Bajoal: Zkouška SPr1. Kočík Zdeněk se psem Akimem: Zkouška IPO2, bonitace + výstava na VD – nejlepší obrana.

- 15 -

Myslivecký spolek Hřivínův Újezd - Kaňovice Rok 2015 utekl jako voda a na mně je opět shrnout činnost našeho spolku. Jak jste si určitě všimli, píšu spolku a ne sdružení, jako tomu bylo v minulosti. Je to proto, že od 1. ledna 2014 začal platit nový Občanský zákoník, který transformuje všechna občanská sdružení na spolky. Tato změna se samozřejmě dotkla i nás. Současný nový název Myslivecký spolek Hřivínův Újezd – Kaňovice byl zapsán do rejstříku spolků Krajským soudem v Brně na konci července. Původní název Myslivecké sdružení Hřivínův Újezd – Kaňovice dnes již neexistuje. Rozdělení funkcí zůstalo stejné: předseda – Ivan Vaškůj místopředseda – Matěj Kartiňák hospodář – Ladislav Mikel finanční hospodář – Ladislav Mikulka jednatel – Miroslav Šůstek

Členů máme v současné době 11. V tomto složení jsme v roce 2015 odpracovali poměrně značné množství brigádnických hodin. Samozřejmostí jsou také brigády pro Obec Kaňovice. Jednalo se o natírání palubek určených pro použití při stavbě dřevěného nadstřešení u čp. 3 a jejich následné podbití, nebo o podbíjení stropu na nově přistavené hospodářské budově vedle čp. 3. Velkou část brigád jsme věnovali opravám a výrobě nových posedů a kazatelen. Je to práce, která vyžaduje náš volný čas a prostředky, proto nás velmi mrzí, že jsme se v lokalitě Hraničky (nad hřištěm v HÚ) v létě setkali s vandalismem spáchaným na zcela nové kazatelně. Protože se jednalo o značné poškození, byla tato událost nahlášena Policii ČR, která podobné případy eviduje i u okolních mysliveckých spolků. Přesto věříme, že se jedná o ojedinělý výskyt tohoto trestuhodného chování. Co se týká lovu zvěře, drobnou zvěř v podstatě vůbec nelovíme, o to úspěšnější ale jsme při lovu zvěře černé, která působí nemalé škody na úrodě především kukuřice a obilí a je proto třeba její stav snižovat a tím předcházet eventuálním nárokům na náhrady těchto škod. Nemalé finanční prostředky věnujeme na nákup krmiva, soli a ozdravných granulí pro zvěř. Tímto bych chtěl poděkovat starostům obecních úřadů v Kaňovicích a Hřivínově Újezdu, kteří nám každoročně poskytují finanční příspěvek na nákup již zmiňovaných položek. Díky patří také Honebnímu společenstvu za velmi dobrou spolupráci, na kterou, jak doufám, v roce 2016 navážeme. Za sebe i ostatní členy našeho spolku Vám přeji do roku 2016 hodně zdraví a osobní spokojenosti. Ivan Vaškůj, předseda MS HUK

Místní knihovna V letošním roce v naší knihovně došlo ke změně půjčovní doby ze soboty na pátek od 15:00 – 17:00 hod. a první sobotu v měsíci taktéž od 15:00 – 17:00 hod. Knihovnu navštěvuje 52 stálých čtenářů, návštěvnost činí 349 návštěvníku v roce. V patře budovy OÚ je občanům k dispozici během půjčovní doby i internet. Knižní fond obsahuje 2407 knih na regále, přičemž letos se zakoupilo 62 nových svazků. Časopisy: Rozmarýna, Zahrádkář, Bitvy, Vojska a pro děti Bumík. Z výměnných souborů půjčujeme 197 knih. V tomto roce byla knihovna vybavena z projektu VISK 3 „Zahájení automatizace knihovny v obci Hřivínův Újezd“. Byl pořízen PC, notebook, dataprojektor a barevná tiskárna.

- 16 -

Marie Staňková, knihovnice

Také v Pentu již převažuje optimismus V průběhu roku 2015 avizované zlepšování makroekonomické situace přinášelo optimismus také podnikatelům v autoopravárenství. Vzestup tržeb zaznamenávaly nejen velké společnosti, ale i servisy střední velikosti. Za hlavní důvod nastalé situace je změna v přístupu firem, které pod vlivem informací o konci „blbé nálady“ přestaly odkládat opravy, dále pozitivní vývoj cen pohonných hmot, nárůst a stárnutí vozového parku i elektronizace automobilů. Ve 3. čtvrtletí 2015 byla zaznamenána největší spokojenost s ekonomickou situaci v historii sledování indexu očekávání firem. Nespokojenost vyjádřilo 44 % firem, přičemž pouze 12 % z nich bylo výrazně nespokojeno. Stejně, jako mnohá jiná hospodářská odvětví, postihla v roce 2009 a letech následujících krize i odvětví oprav automobilů. Všudypřítomný a náhlý nedostatek finanční hotovosti způsobil neochotu zákazníků řešit opravy, které nemají vliv na bezpečnost jízdy, neohrožují odebrání osvědčení o technické způsobilosti či pouze ruší estetický dojem z vozu. Petr Manda, výkonný ředitel útvaru Firemního bankovnictví ČSOB, bankovního domu podílejícího se na financování podnikatelských aktivit společnosti Pento, s.r.o., komentoval situaci následovně: „Nejnovější výsledky Indexu očekávání firem ukázaly, že v oboru začíná převažovat optimismus a pozitivní očekávání budoucího vývoje. Důvodem je nejen fakt, že firmy přestaly odkládat opravy, ale že se mění i složení vozového parku. Téměř polovina nově registrovaných vozů jsou ojetiny ze zahraničí a průměrné stáří vozidel se opět prodlužuje.“ Se stářím auta se zákonitě zvyšuje i počet nutných oprav a zároveň životnost jednotlivých součástek významně klesá. Průměrné stáří vozového parku dosahuje nyní úrovně jako v roce 1997, tedy 14,2 roku. Rychlý technologický pokrok znemožňuje u nových vozidel opravy na amatérské bázi a zejména značkovým autoservisům zajistí budoucnost.

„Tím však zároveň výrazně rostou nároky na odbornost a vzdělání automechaniků.“ konstatuje Otakar Dvořák ze společnosti Inter Cars, našeho předního dodavatele náhradních dílů. Pokud chce servis držet krok s dobou, musí se navíc vybavit podstatně lepší technikou a diagnostikou, což může vést ke znevýhodnění neautorizovaných servisů oproti těm značkovým. Neznačkovým autoservisům v minulosti pomohlo schválení tzv. blokové výjimky v roce 2010, v rámci které výrobce nesmí odmítnout uznat záruku, pokud zákazník nechal svůj vůz opravit v nezávislém servisu. Společnost Pento, s.r.o. reaguje na výše popsané trendy každoročními investicemi do nových technologií, přístrojového vybavení a pravidelného vzdělávání svých zaměstnanců. Nejlepší pracovníci se zúčastňují odborných kurzů u specializovaných firem a našich dodavatelů. Získané znalosti pak předávají svým kolegům v podnikovém školicím středisku. V Hřivínově Újezdě se mění sortiment opravovaných autoagregátů, přičemž stále významnější podíl na tržbách získávají opravy zahraničních vzduchových přístrojů, servořízení a brzdových třmenů BPW, Haldex, Knorr, Meritor a Wabco pro nákladní vozy, autobusy, návěsy a přívěsy. Zlínské DIESEL CENTRUM nově nabízí opravy vstřikovačů SMART DELPHI a čerpadel EUP DELPHI používaných v motorech DAF. Ve vstřikovačích jsou měněny všechny funkční části a zákazníkovi jsou k opravě dodávány tiskové protokoly včetně kalibračních kódů. Jednatelé společnosti Pento, s.r.o. se těší na další setkání se stávajícími i novými zákazníky v jeho prostorách a všem přejí do roku 2016 hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. Ing. Lubomír Juráň

Dary ze sv. Hostýna pro místní kapli Nově postavená kaple v Hřivínově Újezdě, před více než 110 lety, obdržela dary ze Svatého Hostýna, na vybavení svého interiéru. K těmto darům patří také čtyři sochy, které jsou v současné době umístěny pod kůrem, jsou to: socha sv. Františka Xaverského, sv. Františka z Pauly, sv. Jáchyma a sv. Terezie z Avily, tyto sochy byly obnoveny péčí důstojného pána P. Františka Chudáčka, tehdejšího faráře na Velkém Ořechově a zároveň člena obecního výboru jmenované obce. Naši předkové v té době měli oblíbené jména pro chlapce František, pro děvče Františka, v převážné části rodin v Hřivínově Újezdě měli Frantu, či Frantíka, Františku nebo Fanynku.

- 17 -

Rád bych se s vámi podělil o životopis jednoho Františků světců umístěných v naší kapli. Bývá zobrazován v řádovém hábitě (viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ikonografie) jako starší mnich s kapucí na hlavě a holí či křížem v ruce. Jeho heslem, je „Charitas“, „láska“.

Svatý František z Pauly

(*27. března 1416 Paola - +2. dubna 1507 Plessis-lès-Tours) byl poustevníkem a později zakladatelem řeholního řádu paulánů. Narodil se v Kalábrii (jižní Itálie) v městečku Paula (dnešní Paola). Jeho rodiče se jmenovali Giacomo Martolilla a Vienna da Fuscaldo.

Jeho rodiče, aby splnili slib daný při narození svého syna sv. Františku z Assisi jej dali v 18 letech na rok do františkánského kláštera (San Marco Argentano). František však po roce odešel a vrátil se domů. Ideál zasvěceného života však neopustil; okolo roku 1435 stáhl se do ústraní a začal žít jako poustevník na pozemcích svých rodičů. Později se k němu začali shromažďovat další muži, kteří s ním chtěli sdílet jeho způsob života, až vznikla poustevnická komunita. Později si postavili i klášter a kostel. František, i když stál v čele komunity, se nikdy nezřekl svých poustevnických ideálů, často trávil celé dny o samotě a podobný způsob života předepsal i svým spolubratřím. Snažil se o kající život a o obrácení k Bohu. Působil často jako usmiřovatel, kazatel pokání a obrácení, a to jak mezi prostým lidem, tak na královských dvorech (v Neapoli či ve Francii). František se proslavil především svými zázraky, schopností předvídat budoucnost či vzdálené události. Jeho řád byl schválen nejprve v rámci diecéze (Cosenza), později papežem Sixtem IV. Schváleny byly postupně i jím napsané 4 řehole. Františkův řád, původně s názvem „Paulánská poustevnická kongregace sv. Františka z Assisi“, se zatím rozšířil po celé jižní Itálii. V roce 1483 František ve věku 67 let opustil Itálii, aby na příkaz papeže odešel do Francie, neboť francouzský král Ludvík XI. si jej vyžádal, aby jej František, proslavený svými zázraky, uzdravil.

František žil až do konce života na francouzském královském dvoře, stále však jako poustevník. Francie byla proto druhým místem, odkud se jeho řád začal šířit. František také založil kromě paulánů i klauzurní řád paulánek a tzv. třetí řád (pro laiky, kteří chtěli žít podobně jako on). František zemřel v Plessis-lès-Tours 2. dubna 1507, na Velký pátek, a zde byl také pohřben. Krátce po své smrti byl blahořečen (7. července 1513) a kanonizován (1. května 1519). Záznamy z jeho kanonizačního procesu, snad prvního v dějinách církve vůbec, se dochovaly. Svatý František z Pauly je velmi uctíván a vážen v jižní Itálii, zvláště jako patron poustevníků, námořníků, lodních důstojníků, cestujících, turistů, vodáků, proti požáru, proti manželské neplodnosti, ochránce proti moru, vegetariánů, bylinářů, alternativních lékařů. Oficiálně byl za svatého prohlášen papežem Piem XII. 27. března 1943. Použitá literatura:   

SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství, 1997. Výpisy z inventáře farnosti Velký Ořechov - kaple (filiální kostel) v Hřiv. Újezdě. Záznamy z obecního úřadu ve Velkém Ořechově.

Zdeněk Mikel, DiS.

Poděkování Vracím se ku svátku sv. Cyrila a Metoděje, ke slavnostní mši svaté spojené se znovuodhalením zrestaurovaného pomníku P. Václava Mizery. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek a jsem ráda, že jsem se jí mohla zúčastnit. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se podíleli na záchraně pomníku mého prastrýce P. Václava. Děkuji starostovi obce J. Pospíšilovi a celému obecnímu zastupitelstvu za podpoření a realizaci myšlenky jeho obnovy, Mgr. M. Žmolíkovi za mapování jeho životních osudů a také všem, kteří se slavnosti zúčastnili. Velebnému panu P. Martinovi a mnichům františkánům jsem byla poděkovat osobně, za vzpomínku na něj. Byli mile překvapeni, že z jeho rodu ještě někdo žije. Jsem ráda, že můj prastrýc neupadnul v zapomnění. Půvabnou je i skutečnost, že vzpomínka na naše dva významné občany – akademického malíře a grafika p. Františka Peňáze a kvardiána P. Václava Mizeru OFM je umístěna v prostranství naší kapličky. Prostoru symbolicky a duchovně spjatém s jejich životní poutí. Marie Kučerová

- 18 -

Na frontách a v zázemí První světové války Díl II. - 1915

V zázemí

Koncem zimy nás odvedence k 3. pěšímu pluku v brněnských10 kasárnách štědře vybavili a poslali na bojiště do Haliče. Uniforma, puška, bajonet, ostré náboje, špičák, lopata, obvazy na rány, mast na vši,… a do kapsy mosazná taštička s adresou, aby se vědělo, koho nepřítel zastřelil. U polského Grybova nás poprvé ovanul dech bojiště. Zarostlí, špinaví, vychrtlí vojáci zásobovacích oddílů, zamazaní polští koníci, polorozbité selské vozíky. Ti všichni se brouzdali mořem bahna, kterému říkali silnice a směřovali kamsi do hor. Za nimi poslali také nás. K půlnoci jsme dorazili do horské vesnice. Naší četě byla přidělena chatrná kůlnička. Vyčerpaní dopadli jsme na zašpiněné roští, zabalili se do přikrývek a spali. Ráno jsme se probudili zaváti sněhem. Kůlna neměla střechu. Došky dávno otrhali dělostřelci pro koně. Narovnali jsme prokřehlé tělo, vytáhli se před kůlnu, poskakovali a pobíhali okolo ní, abychom zahnali chlad. Již rozehřátí jsme zaraženě pozorovali vousaté vojáky, kteří se ploužili kolem nás. Od nich jsme se dozvěděli, že se nacházíme v Bystré. V Bystré u Gorlice.

Deziluze

Hřivínův Újezd před sto lety představoval uzavřenou, zemědělsky soběstačnou jednotku. Můžeme tvrdit, že vesnice by dokázala, byť za cenu snížení životní úrovně a zastavení rozvoje, fungovat i bez prostředků z okolního světa. Alfou a omegou pro ni byla produkce takového množství potravin, které uspokojí její primární životní potřeby. Zisk z prodeje jejich nadprodukce pak umožnil vše ostatní. Události prvního válečného roku proto ještě nepředstavovaly závažný zásah do jejího fungování. Odvod vojáků do armády byl postupný a obec tak v roce 1914 pořád měla dost lidských zdrojů na hladké zvládnutí nejdůležitějších prací na poli (žně, sklizeň brambor, zasetí ozimů). V roce 1915 se ale situace radikálně změnila. Pokračující odvody znamenaly nedostatek pracovních sil na poli. Muži ve věku 18 – 50 let byli, obzvlášť ve druhé polovině války, ve vesnici výjimkou. Přitom potřeba pracovních sil v zemědělství se zvětšila. C. k. vláda, vědoma si nezbytnosti potravin, vydala nařízení k jejich vyšší produkci. Mj. musely být osety sebemenší plochy půdy, nic nesmělo zůstal ležet ladem. Je otázkou zda naše vesnice nařízené dokázala splnit.

Válka, která měla skončit „do švestek“, poté „do Vánoc“ pokračovala. Počátkem roku 1915 již v její brzký konec nedoufali ani největší optimisté. Přesto si jen stěží kdo dovedl představit, že potrvá další čtyři roky, zanechá za sebou miliony mrtvých, zbídačelou zemi a stane se příčinou zániku rakouskouherské monarchie. V roce 1914 dosáhly ztráty rakousko-uherské armády téměř milion mužů. C. k. erár proto přistoupil k odvodům osmnácti a devatenáctiletých branců, mužů ročníků 1895 a 1896. Postupně také probíhaly tzv. přehlídky domobranců a k jednotkám byly povolávány dosud neodvedené starší ročníky (a také dosud neodvedení muži již mobilizovaných ročníků). Nejstarším ročníkem na něhož se za války vztahovala odvodní povinnost byl 1865. Bojový potenciál těchto téměř padesátiletých odvedenců, převážně příslušníků domobraneckých pluků, nebyl příliš velký. Toho si bylo dobře vědomo i armádní velení. V průběhu války proto sloužili spíše u strážních jednotek v zázemí, jako příslušníci trénu či byli nasazováni jako technické a ženijní útvary podílející se na budování zákopů, pevnůstek a dalších vojenských staveb. Služba nebyla snadná, ale umožnila jim strávit většinu války bez bojového nasazení. Privilegium které Hřivíno-úježďané v řadách 3. ppl., 25. zppl. a 25. dppl. neměli. 10

V roce 1915 byly útvary 3. ppl., které nesloužily na frontě (především výcvikové jednotky), přeloženy z Kroměříže do Brna.

- 19 -

Obr. 7.: Ernteurlaub. Dnes již archaický výraz znamenající "dovolenou na žně". I když voják na obrázku spíše oře či podmítá strniště. Dostat dovolenou v době žní a mít tak možnost pomáhat manželce a dětem na poli, bylo jedním z hlavních cílů odvedených sedláků. Autor: neznámý; tisk J. Gerstmayer, Wien.

Sílící dohled eráru také přinesl i další restrikce v životě a povinnostech obyvatel. Zatímco se zavedenými kvótami denní spotřeby mouky nebo rekvizicemi obilí si šikovná hospodyně dovedla poradit (hladový rekvírující voják toho moc nechce najít, zejména pokud sám dostane trochu jídla), proti rekvizicím dobytka, mlecím výkazům, povinným dodávkám potravin se přijatelná obrana hledala těžko. K posílení pracovních sil v zemědělství obdrželo ve škole úlevy z vyučování 20 starších dětí. Zbývající měly velké absence, což ovšem bylo pochopitelně s posvěcením úředních orgánů tolero-

váno. Pořádaly se také nejrůznější sbírky. Peněžní, potravinové, kovů, děti trhaly byliny na čaj pro vojáky,... Třeba vlny a kaučuku se 29. září v obci vybralo 101 kg. Situaci značně zhoršil chod počasí v průběhu roku. Slunečný ale především suchý rok neznamenal nic dobrého. Pršet začalo až v momentě, kdy bylo obilí v mandelech na strništi. Kvůli nedostatku pracovních sil proto často docházelo k jeho neodvážení a tím hnití a plesnivění přímo na poli. Mizerná byla i úroda ovoce a brambor. Druhá polovina roku 1915 tak začíná představovat počátek éry, kdy obec nebude schopna zajistit ani primární potřeby svých obyvatel. Zjednodušeně, přesto výstižně, můžeme poměry ve vesnici během války charakterizovat jako stále obtížnější snahu o produkci potravin a jejich následné zatajování před orgány státní moci.

Průběh bojů roku 1915

Série porážek c. k. armády v uplynulém roce měla za následek, že se země stále víc dostávala do područí svého vojensky a hospodářsky mnohem silnějšího německého spojence. Tato vazba se stávala silnější úměrně prohlubující se politické, vojenské a ekonomické krizi monarchie. Ta ke konci války, především ve vojenské oblasti, měla status pouhého německého satelitu. O všem podstatném rozhodoval generální štáb v Berlíně. Ten začátkem roku 1915 změnil strategický plán vedení války a rozhodl se provést hlavní útok na východě. Cíl byl jediný. Porazit a vyřadit Rusko z války. Boje na východní frontě v období 01-04/1915 měly charakter klasických pozičních bitev zákopové války. Koncem zimy sem přesunulo německé velení část svých jednotek ze západní fronty. Spojené armády ústředních mocností pak po dosažení převahy nad Rusy zaútočily 2. května v úseku Gorlice– Tarnów. Tato mohutná průlomové operace měla za následek ústup ruských sil. Ten se zastavil až s příchodem podzimu a východní fronta přešla opět do fáze zákopové války. Během léta rakousko-uherská a německá armáda postoupily téměř o 500 km na východ. Vyřadit Rusko z boje však nedokázaly. Na srbské frontě panoval relativní klid až do 6. října, kdy spojená rakousko-uherská, německá a bulharská vojska zaútočila. I přes heroický odpor srbská armáda nedokázala odolat trojnásobné přesile a do konce roku byla poražena. Itálie zůstala zpočátku války neutrální. Nakonec po diplomatickém úsilí Dohody, za příslib územních kompenzací na úkor poražených, vyhlásila 23. května 1915 Rakousko-Uhersku válku. Jako hlavní směr útoku si Itálie zvolila přístav Terst, k němuž vedla cesta údolím řeky Soči. Výsledkem byly jen v roce 1915 čtyři bitvy na Soči, ve kterých dokázala c. k. armáda odrazit nepřátelské útoky a zabránit průlomu frontové linie.

- 20 -

Válečný rok 1915 znamenal pro rakouskouherskou armádu obrovské ztráty činící přes 180 000 mrtvých, okolo 640 000 raněných a na 620 000 zajatých a nezvěstných vojáků. Přesto měřeno výsledky na válečném poli, byl nejúspěšnějším v celém průběhu války, byl rokem, který jí přinesl naději.

Boje 3. pěšího pluku

Stejně jako v minulém roce netvořily prapory 3. pěšího pluku (3. ppl.) jeden celek, ale zůstaly podřízeny třem různým vyšším jednotkám. I. prapor (I/3). Po porážce od srbských vojsk (12/1914) byl zdecimovaný prapor (zatímco plný válečný stav činil 1200 mužů a 32 důstojníků, 16. prosince 1914 měl prapor pouze 306 vojáků) stažen z fronty a poslán do zázemí na zotavenou. Vánoce stráví v Jazak-selu, po novém roce je odvelen do Mala Remeta, následně do Golubince (vše obce ve Vojvodině), kde zůstane až do italského vyhlášení války. Poté je spolu s celou nadřízenou 12. horskou brigádou přesunut na italskou frontu. Po příjezdu do železniční stanice Dornberg odchází do vesnice Merna, kde stráví téměř celý červen. 23(?). června je dočasně převelen k 1. hbg. a nasazen do boje u vesnice Plava. I přes velké ztráty prapor odrazí nepřátelské útoky a uhájí své pozice. U 1. hbg. ale zůstane jen pár týdnů a poté se vrací zpátky k 12. hbg. V jejich řadách se zúčastní Druhé bitvy na Soči. Krasová krajina plošiny Doberda, kde se 12. hbg. zapojila do boje, představovala pro činnost vojsk naprosto nepříznivý terén. Nepřehledný, odkrytý a těžce průchodný poskytoval jen omezené možnosti krytu a ženijních prací. Vybavení jež měli vojáci k dispozici jim neumožnilo v tvrdém vápencovém podloží hloubit zákopy. Brzy se tak, vedle nepřátelské palby, staly postrachem, vzduchem létající, ostré vápencové úlomky, vymrštěné dělostřeleckými granáty, proti nimž nebylo úkrytu (třeba zavedení ocelových přileb považovala na počátku války c. k. armáda za zbytečnost). Ke všem obtížím se ještě přidružil v sluncem rozpáleném krasu nedostatek pitné vody 11. Žízeň se tak stala jedním z neodmyslitelných trápení sočského vojáka 12. Když Italové obsadí horu Sv. Michala, dostává 12. hbg. rozkaz k jejímu dobití. Brigáda podniká protiútok a za cenu ohromných ztrát výšinu obsadí. Po třídenních bojích je vystřídána a odchází za frontu. Nicméně hora Sv. Michala opět padá do italských rukou a brigáda musí znovu do útoku. Po prudkém 11

Voda, kterou jednotky z nečetných místních zdrojů získaly, byla často zkažená a obsahovala zárodky nemocí (mj. břišního tyfu). Je pravděpodobné, že právě tímto způsobem se zde břišním tyfem nakazil i pěšák I/3 Metoděj Zábojník (narozen 18. dubna 1887). Sedlák a otec dvou dětí z čp. 46. Zemřel 28. srpna 1915 v nemocnici v Cilli (dnešní město Celje ve Slovinsku). Je pochován na místním vojenském hřbitově. 12 Nedorost 2014 (upraveno).

boji vrcholek dobývá a zahání nepřítele až k řece Soča (ital. Isonzo). Z I/3 však zbývá sotva 500 mužů 13.

Obr. 8.: Italové útočí na R-U pozice. Situace je z 25. července 1915. 12. hbg. (v mapě 12. Gg. Br.) tvoří armádní zálohu, ale v následujících dnech, poté co se Italové zmocní hory Sv. Michala (ital. S. Michele), dostane rozkaz ji dobít zpátky. Zdroj: Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914–1918. Band II. Verlag der Militärwissenschaftlichen Mitteilungen, Wien 1931.

II. a III. prapor, které po přiřazení I. a IV. praporu k jiným jednotkám, tvořily zbytek 3. ppl. (tzv. třeťáci), byly nasazeny na východní frontě. Po neúspěšných bojích s ruskou armádou v závěru roku 1914 je 3. ppl. přeložen na její jižnější úsek, na pozice východně od města Gorlice. Zde se hned po příjezdu zapojí 3.-7. ledna do menších potyček poblíž vesnice Stróža 14. Následující měsíce pluk vede klasické, poziční zákopové boje (nám známé především ze západní fronty). Ty charakter "běžných střetů" překračují 9. a 18.-19. března 15, kdy se pluk musí bránit silnému ruskému náporu. Konec měsíce dubna se nese ve znamení příprav na plánovanou velkou ofenzivu u Gorlice. V ní ale již mají rozhodující slovo němečtí spojenci a pluk se stává útvarem podřízeným německé 11. armádě 16. Vojáci jsou "odříznuti" od světa, přestává jim docházet pošta a pod nejpřísnějšími tresty mají zakázáno sdělovat co se kolem nich děje. Ofenziva začíná 1. května a pluk zpočátku tvoří sborovou zálohu. Po prolomení ruské fronty 2. května se i on zapojuje do útoku. Následující dny jsou nepřetržitou řadou bojů (Jasło, Krasno, Kańczuga), při nichž pluk průlom draze vykupuje svou krví17. 14

Obr. 9.: Hora Sv. Michala. Tento pouhých 275 m n. m. vysoký kopec musí 12. hbg. během pár dní dvakrát vyrvat z italských rukou. Útok znamená pohyb otevřenou vápencovou krajinou takřka bez možnosti krytí. Autor: neznámý.

Brigáda je stažena z fronty a odjíždí vlakem do údolí řeky Gail v Korutanech. Po doplnění dvěma pochodovými rotami pak I/3 zaujímá pozice v masivu Cima Val di Puartis. Zdejší vysokohorská krajina (s vrcholy přesahujícími 2000 m n. m.), se svými urputnými pozičními boji, mrazy, odstřelovači, obtížným zásobováním, představovala další, pro naše předky dosud neznámý, nepříznivý terén se kterým byli nuceni se vypořádat. 14. září se I/3 zapojuje do boje a zaútočí na italské pozice v Lodinutském průsmyku. Útok se za cenu malých ztrát vydaří a praporu je v brigádním rozkaze vyjádřen dík a pochvala. Na tomto, jinak relativně klidném, úseku italské fronty pak prapor setrvá po celý zbytek roku. 13

Když se 1. dubna 1915 stal Rudolf Indra novým řídící m učitelem školy v Hřivínově Újezdě přistěhoval se s ním do obce i jeho syn Vladimír Indra (narozen 12. dubna 1895 v Polichně). V naší vesnici však dlouho nezůstal. Vstupuje dobrovolně do armády (chce být vojákem z povolání) a je poslán na italskou frontu. Kadet Indra padl 11. srpna 1915 na hoře Sv. Michala. Je pochován na místním hřbitově. In memoriam byl (15. října) vyznamenám stříbrnou medailí za statečnost I. třídy (Große Silberne Tapferkeitsmedaille).

- 21 -

Ty se stanou pravděpodobně osudným i vojínu Josefu Miklovi (narozen 29. června 1886). Domkař a otec dvou dětí z čp. 6 je (po 4. lednu) hlášen jako nezvěstný. Dle ruských záznamů umírá 3. února 1915 v nemocnici v Omsku a je pohřben na místním hřbitově. V oficiálním výkazu ztrát c. k. armády je však dodnes veden jako nezvěstný. 15 18. března je v těchto bojích Rusy zajat vojín Miloš Vítek. Narodil se v Hřivínově Újezdě 24. května 1887 na staré škole jako syn řídícího učitele Jana Vítka. Z obce se Vítkova rodina odstěhovala (byla přeložena) v srpnu 1901 do Nedachlebic. Miloš Vítek vstupuje 6. července 1916 do čs. legií v Rusku. V nich dosahuje hodnosti podporučíka. Po válce působí jako učitel v Nivnici. 16 Poměrně často jsem se ve vsi setkal s tvrzením: "Náš dědáček slúžil u Němců. Tam mňél tvrdší vojnu!" Tvrzení odpovídá realitě jen zčásti. 3. ppl. byl po celou válku R-U útvarem. Mnohdy však byl na východní frontě podřízen vyšším německým jednotkám. Např. německá 11. armáda se v květnu 1915 skládala z 10 německých a 2 R-U divizí. A součástí jedné z nich (12. pěší divize) byl i 3. ppl. Vojáci obou stran spolu často přicházeli do kontaktu, neboť jejich jednotky bojovaly vedle sebe. Ovšem vzájemné vztahy, jak píše A. Mudrák z Haluzic, nebyly vždy zrovna ideální. „Všichni (říšští Němci) jsou odměření a hrdí, rakouský voják je u nich něčím velmi podřadným. My si jich nevšímáme, protože v nich vidíme původce vší naší bolesti." Svou roli zde sehrály i Němcům nepochopitelné sympatie Moravanů k jiným slovanským národům (Rusům a Srbům). A. Mudrák dále uvádí: „Stále musím myslet na to, proč tu jsem. Bral mi někdo mou vlast? Ne! Jsem zde proto, aby čeští vojáci byli vybiti za rozkvět našich věčných nepřátel – Germánů. Dva slovanské národy se musejí vzájemně vybíjet.“ 17 Od 6. května 1915 je nezvěstný vojín Jan Zábojník. Narodil se 9. února 1881 v čp. 46. Roku 1908 se po svatbě s Františkou Vyoralovou odstěhoval do Malenovic. Po válce byl úřady prohlášen za mrtvého.

Obr. 10.: Pozice 12. horské brigády v polovině října roku 1915. I. prapor (I/3) zaujal postavení na jejím levém křídle u hory Cima Val di Puartis.

Obr. 11.: Pozice I. praporu (I/3) na levém křídle 12. horské brigády na severních svazích hory Cima Val di Puartis (1933 m n. m.) v zimě 1915/16.

Zdroj: Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914–1918. Band III. Verlag der Militärwissenschaftlichen Mitteilungen, Wien 1932.

Autor: K. u. k. Kriegspressequartier, Lichtbildstelle – Wien in Österreichische Nationalbibliothek.

Obr. 12.: Pěšáci 12. pěší divize v zákopech během druhého dne bitvy u Gorlice.

Obr. 13.: Bitva u Gorlice. Oddíl těžkých kulometů 12. pěší divize útočí na ruské jednotky na kopci Pustki (446 m n. m.).

Autor: Alois Zawatzky in Narodowe Archiwum Cyfrowe.

Autor: Alois Zawatzky in Narodowe Archiwum Cyfrowe.

C. a k. 3. pěší pluk arcivévody Karla (3. ppl.), k. u. k. Infanterieregiment Erzherzog Carl Nr. 3 (IR 3) I. prapor (I/3)

II. a III. prapor (II/3 a III/3)

IV. prapor (IV/3)18

---

12. horská brigáda

48. pěší divize

XV. sbor

6. armáda

1. horská brigáda 12. horská brigáda

18. 58. 48. 12.

XVI. sbor XVI. sbor --IX. sbor VI. sbor

5. armáda 5. armáda 10. armáda 4. armáda 4. armáda 11. něm. armáda 7. armáda 1. armáda 4. armáda 1. armáda Skupina Smekal 4. armáda

3. pěší 23. pěší brigáda pluk

---

pěší divize pěší divize pěší divize pěší divize

24. pěší brigáda 8. pěší brigáda

12. pěší divize 4. pěší divize

VI. sbor II. sbor

7. pěší brigáda

4. pěší divize

--X. sbor

01-05/1915 05-06/1915 06-07/1915 07-08/1915 08-12/1915 01-03/1915 04-05/1915 05-08/1915 09-12/1915 01-04/1915 05-06/1915 07-08/1915 09-10/1915 10-12/1915

Srbská fronta Italská fronta Italská fronta Italská fronta Italská fronta Ruská fronta Ruská fronta Ruská fronta Ruská fronta Ruská fronta Ruská fronta Ruská fronta Ruská fronta Ruská fronta

Tab. 3.: Zařazení 3. ppl. v roce 1915 do vyšších jednotek. Data nemusí být zcela přesná, protože seznamy z nichž vycházejí nemusí být kompletní. Zdroj: Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914–1918. Band II-III. Verlag der Militärwissenschaftlichen Mitteilungen, Wien 1931-32. 18

Osudy IV. praporu v mnohém připomínají historii II. a III. praporu. Stejně jako ony za těžkých bojů postupuje Haličí a dostává se až do centrální oblasti Volyně (dnešní sz. Ukrajina) za řeku Styr, kde stráví konec roku 1915.

- 22 -

15. května se pak vyznamenává při dobytí města Jaroslaw. Spolu s německou gardovou divizí zdolává houževnatý ruský odpor a město dobývá. Útoku přihlíží i císař Vilém II. a pluk mj. obdrží 12. železných křížů 19. Třeťáci překračují řeku San a pokračují v pronásledování ustupujícího nepřítele. Bojují u Duńkowic a Hruszowic. Téměř měsíc trvající boje s odhodlaným protivníkem mají za následek vysoké ztráty a pluk musí být stažen do zálohy. V ní však dlouho nezůstane. Ztráty jsou doplněny pochodovým praporem a vojáci odcházejí zpátky na frontu - do zákopů u Chotyniec. Ruské linie jsou opět prolomeny a pluk pronásleduje ustupující Rusy, s nimiž svádí četné šarvátky. Dostává se až ke Lvovu, poté se stáčí na sever, koncem června přichází do pohraniční vsi Ulhówek a následně překračuje ruské hranice 20. Následující dny jsou ve znamení dlouhých pochodů, pod červencovým sluncem a pluk dochází do Stanisławky. Zde se zakopává a doplňuje stavy 21. Po dvoutýdenním odpočinku se zapojuje do dalšího útoku tentokrát u obce Gajowniki (začíná v noci z 15. na 16. 7.). Pluk se vyznamenává, neboť se mu podaří vytlačit nepřítele ze silného opevnění, čímž umožní průlom nepřátelských pozic a pokračování dalšího postupu celé armády. Proniká do Bończe, kde v relativním klidu zůstává až do konce července. V noci na 31. července opouští Rusové nepozorovaně svoje zákopy a pluk postupuje za nimi. Dostává se až k Chelmu a svádí menší bitvu u obce Ochoźa. Poté je zařazen do armádní zálohy a převelen na jiný úsek bojiště. Pochoduje k pevnost Brest-Litevsk. „Rozbitými, písčitými cestami namáhavě kráčeli jsme vpřed. Nohy se bořily do sypké půdy, srpnové slunce nemilosrdně pražilo, řemení batohu zařezávalo se do ramen, puška tížila, špína svědila po celém těle a vši kousaly. Zakopali jsme se na okraji lesa. Tváře důstojníků byly vážné. Stáli jsme před opevněným Brest-Litevskem22.“ Útok ale provedou jiné jednotky a 25. srpna 3. ppl. vkročí do již obsazeného města. Následující den se znovu "vyznamenává". Vojáci objeví skladiště alkoholu a celý pluk se zpije do němoty. „Ruská pálenka výborně chutnala a nadělala opic víc než dost. Pili všichni. Hladné a slabé žaludky brzy byly otráveny. A už se řádilo! Ale nejvíce bylo těch, kteří proklínali. Kořalka uvolnila záklopku a to co leželo kdesi na 19

Německé válečné vyznamenaní. Přibližný ekvivalent R-U vyznamenání Za statečnost II. tř. (Der Tapferkeit). 20 Od roku 1915 je nezvěstný i František Kolář. Narozen 29. ledna 1891 v čp. 41. Jeho matka domovským právem ve vesnici Pradliska zde pravděpodobně sloužila na statku. Po válce (1927) byl úřady prohlášen za mrtvého. 21 7. července (nebo 18. 7. - údaje se rozcházejí) 1915 byl u vesnice Mazanów (dnešní Polsko) vojenskou hlídkou střelen do prsou příslušník 11. dragounského pluku vojín Jan Gajdošík. Zranění po čtvrthodině podléhá a je pochován na místním hřbitově. Domkař Gajdošík se narodil 4. července 1884 v čp. 83, před válkou žil s manželkou a třemi potomky na čp. 14. 22 Mikulášek 1930.

- 23 -

dně zuboženého nitra, muselo ven. Asi za hodinu je rozkaz nastoupit dál. Marné však jsou rozkazy, celý pluk je zpitý do němoty, nikdo není schopen se postavit. Nezbývá než zde přenocovat. Do rána tři vojáci zemřou na otravu alkoholem23 .“ Vítězné tažení trvalo skoro čtyři měsíce. Čtyři pochodové prapory musely nahradit ztráty. Bylo jen málo těch, kteří se ve zdraví dostali od Gorlice k Brestu. Byl to vítězný pochod, který Moravané zaplatili krví, zdravím a nesčetnými životy. Nyní s úzkostí stáli na kraji východních stepí, muži zvyklí na důvěrné, intimní rozměry jihovýchodní Moravy. Tam v šerých dálkách se ztrácelo Rusko. Rusové o mír neprosí. Ví, že každá nepřátelská armáda se nakonec rozplyne v nekonečných dálavách jejich země. Zářijové dny24 jsou ve znamení vysilujících pochodů (až 50 km denně), neboť pluk je odvelen do východní Haliče. 19. září dorazí do Perevoloky, kde kope zákopy a poté se přesouvá do Pylyavy za řeku Strypu. 7. října zde čelí nepřátelskému protiútoku. Rusové proráží frontu a pluk ustupuje. Následující dny se bez úspěchu snaží dobýt zpět ztracené pozice. „Ze zákopů se vyhoupnou naše linie a ženou se dopředu. Za děsivé ruské palby klesají na umrzlou zem desítky moravských hochů, rozléhá se křik a nářek. Všechny naše oběti jsou marné, ruské pozice jsou nedobytné. Stahujeme se zpět. Rozsetí vojáci mezi pozicemi umlkají, odebírají se k věčnému spánku. Jen vrány občas nad nimi zakrouží a usednou na ně, aby se nasytily25.“

Obr. 14.: Zákopy u řeky Strypy v zimě 1915/16. Před zákopy je viditelný ochranný drátěný zátaras. Autor: K. u. k. Kriegspressequartier, Lichtbildstelle – Wien in Österreichische Nationalbibliothek.

Po tomto nezdaru jsou zdecimovaní třeťáci posláni do zázemí do vesnice Perevoloka. V ní doplní stavy a vrací se zpátky na frontu. S příchodem zimy nabývají boje opět charakter zákopové války. V zákopech u řeky Strypy, za nepříliš silných pozičních střetů, pak 3. pěší pluk zůstává až do zničující ruské Brusilovovy ofenzívy v červnu 1916. Mgr. Miloslav Žmolík 23

Mikulášek 1930. Mudrák 2011. 4. září (nebo 30. 9. - údaje se rozcházejí) 1915 umírá u města Černovice (dnešní Ukrajina) na poranění břicha Josef Šturma. Narodil se 1. června 1893 v čp. 64. Když se jeho matka provdala (18. května 1896) za Josefa Gergelu z Kaňovic, přestěhovali se za ním do této vesnice. 25 Mudrák 2011. 24

Společenská kronika Narození dětí Filip Běhula Vojtěch Jurák Nikolas Kelíšek Jiří Talášek Daniel Valášek Matěj Zábojník Štěpán Zámečník

čp. čp. čp. čp. čp. čp. čp.

89 211 204 171 161 124 69

čp. čp. čp. čp. čp.

134 37 26 45 71

Navždy nás opustili Marie Gregorová Marie Štěpáníková Josef Šůstek Anna Chmelová Marie Juráková

Sňatek uzavřeli Miroslava Chmelová čp. 170 a Michal Rajnoch, Otrokovice

Šárka Marčíková, Tlumačov a Marian Jurák čp. 73

Martina Gregorová čp. 134 a Michal Juřík, Velký Ořechov

Veronika Šústková čp. 1 a Michal Kostelník čp. 1

Kateřina Koláříková čp. 123 a Ondřej Záhora čp. 86

Jubilanti 70. let

Marie Bernátková Ludmila Karpielová Ludmila Miklová Marie Miklová Jarmila Pektorová Svatopluk Švehlík

čp. čp. čp. čp. čp. čp.

156 147 8 120 51 126

80. let

Marie Miklová Ludvík Pavelák

čp. 72 čp. 131

86. let 87. let 88. let 90. let 93. let

Marie Zábojníková Jiřina Šůstková Marie Juráková Anna Chmelová Božena Zábojníková

Pohyb obyvatelstva Počet obyvatel k 01.01.2015: Počet obyvatel k 31.12.2015: I. Přírůstek Narozeno: Přistěhováno:

počet osob 7 11

538 547 II. Úbytek Zemřelo: Odstěhováno:

počet osob 5 4

Do roku 2016 přejeme všem našim spoluobčanům hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v osobním i profesním životě. Děkujeme všem, kteří přispěli ať už článkem, fotografií či se jakkoliv jinak podíleli na tvorbě tohoto zpravodaje. Elektronickou verzi zpravodaje najdete na webových stránkách naší obce.

- 24 -

čp. čp. čp. čp. čp.

19 26 71 45 124

Stalo se

Výstava ku stému výročí vypuknutí I. světové války

Košt slivovice a koláčů

Znovuodhalení pomníku P. Václava Mizery OFM

Zahájení školního roku 2015/16

Svatomartinské hody

Vítání občánků

Zpravodaj obce Hřivínův Újezd Celoroční vydání za rok 2015. Vydal Obecní úřad Hřivínův Újezd v nákladu 250 výtisků. Redakční rada: Mgr. Miroslava Juráková, Mgr. Miloslav Žmolík Tisk: Tiskárna Brázda Redakční rada nezodpovídá za obsah příspěvků a názory jednotlivých přispěvatelů nemusí vyjadřovat názory redakce. Fotografie dodali autoři příspěvků, kteří odpovídají za právní i faktickou bezvadnost svých článků. Fotografie na titulní straně: 1 - Příchod jara. 2 - Drabčík huňatý (Emus hirtus) nalezený na pastvině na Krasnovci. Zákonem chráněný ohrožený druh zapsaný také na Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. 3 - Svatomartinské hody. 4 - Kaple sv. Cyrila a Metoděje.