VIRÓZY OBILNIN
září 2004
2
Podzimní ošetření za jarní cenu!
4
Přenašeči viróz obilnin, jejich charakteristické znaky a vývoj
6
Virózy – závažná onemocnění obilnin
9
Praktické zkušenosti s Carambou na podzim
10
Ochrana řepky ozimé před škodlivým hmyzem v pozdním létě a na podzim
12
Reportáž ze ZD Dolany
15
BASF s novým logem
OBILNINY
Na podzim za jarní cenu! Otázkou „Plevele v ozimech – na podzim nebo na jaře?“ byl uveden článek v minulém čísle Agrotipu, který se zabýval některými aspekty na toto téma. A protože jsem slíbil pokračování na praktické téma, nechám mluvit skutečně povolané – agronomy z AGRO, družstvo Záhoří v okrese Písek, kteří jsou pravděpodobně největším uživatelem herbicidu Maraton v České republice (možná i v Evropě). Každoročně na podzim ošetřují veškeré ozimé obilniny tímto přípravkem a není tedy divu, že mají spotřebu jako menší distributor – přes 4 tuny. Před naším rozhovorem jsme společně s Petrem Vysokomýtským a ing. Petrem Čunátem projeli katastr, abychom se přesvědčili, jak vypadají pozemky ošetřené Maratonem pár týdnů před sklizní. Popravdě, měl jsem trochu obavy, neboť letos při dostatku vláhy měly plevele ideální podmínky k růstu a důsledky byly mnohde hojně k vidění – kola pcháče, metlice a heřmánky. Ne tak na polích AGRA družstva Záhoří – pozemky byly čisté a agronom byl spokojený.
Pšenice neměla po celou dobu vegetace konkurenci - ani plevelů spodního patra
Položil jsem mu několik otázek, týkajících se praktického použití Maratonu – co je lepší reklamou, než spokojenost zákazníka?
2
Ing. Petr Čunát s předsedou AGRO družstva Záhoří na pozemcích ošetřených Maratonem letos výnos 9,7 t/ha!!
Jak dlouho již používáte Maraton?
Začínali jsme ještě s kombinací Stomp + Isoproturon v roce 1999 na plochách, kde následovala řepka. Vzhledem k tomu, že ostatní plochy ošetřené sulfonylmočovinou jsme na jaře museli kompletně opravovat, následující sezónu jsme již neriskovali a celou plochu pšenice (760 ha) jsme ošetřili Maratonem. Bylo to tehdy poměrně luxusní a drahé ošeření, vždyť stálo celých 1000,- Kč, a tehdy nebyly žádné slevy obvyklé. Postupně jsme pod Maraton zařazovali i ozimý ječmen, žito a tritikale, takže jsme se skutečně dostali na množství asi 4,5 tuny Maratonu. Znamená to tedy, že používáte ověřený přípravek, se kterým jste dlouhodobě spokojeni?
Dá se to tak říci. Navíc cena tohoto ošetření postupně klesala a vzhledem k našim odběrům máme významnou slevu. Aplikuji Maraton za cenu, které nejrůznější
kombinace, dělené aplikace podzim – jaro nebo srovnatelné jarní ošetření nemůže konkurovat, nehledě na to, že v našich ozimech zmizí plevele téměř o půl roku dříve – to je podstatná informace! Každý herbicid má požadavky na způsob, termín a podmínky aplikace. Mohl by si v krátkosti popsat, jak jej používáte Vy?
Hlavní zásada – raději dříve než později! Obvykle čekáme, až začnou být znatelné kolejové řádky, ale například vloni za sucha jsme nečekali a stříkali, i když pšenice nebyla vzešlá, jen tu a tam, na vlhčích místech, píchala. Poslední aplikace proběhly koncem října. S Maratonem zvládáme i různé extrémy, pamatuji si, že nám zamrzlo a čekali jsme s aplikací na oteplení. Vloni byla na částech pozemků pšenice již ve stadiu 3. listu, na ostatních částech teprve vzcházela – i tam jsme bez ohledu na tyto rozdíly aplikovali Maraton. Plevele ale nesmí být přerostlé.
OBILNINY
Pokud jste měli s Maratonem,
nějaký problém, v čem spočíval? Tuším, že to bylo na podzim roku 2001, kdy trvalo velmi teplé a slunečné počasí až do konce listopadu. Teploty odpoledne dlouhodobě vystupovaly přes 20 °C. Na jaře jsme pak opravovali plochy ozimého ječmene ošetřené Maratonem koncem září – utekl tam svízel. Bylo to způsobeno rychlejším odbouráváním pendimethalinu v půdě právě v důsledku těch vysokých, prakticky jarních teplot. Na Moravě je tento herbicid,
a vůbec způsob podzimní aplikace málo rozšířený. Zkuste kolegům popsat základní výhody. Tak já některé aspekty chápu – slyšel jsem, že kupříkladu nemají tak intenzívní problém s metlicí chundelkou, pěstují trochu jiné odrůdy – ty náchylné k vyzimování bych asi také ošetřoval až na jaře. Také jaro mají asi dříve. Nerozumím ale příliš finančním argumentům a navíc, věřím pokusům i vlastní zkušenosti a to vše ukazuje, že na podzim ošetřené obilí dává více! Pro nás je tento argument hlavní. Mezi další podstané patří fakt, že na jaře zkrátka nemáme čas, věnujeme se všemi prostředky řepce, přihnojování a zakládání porostů. Tam už není příliš místa na procházení porostů a rozhodování, které pole budu čím opravovat a čekat na újezdnost. A to nám veškeré aplikace provádí služba! Přiznávám, že se to může zdát jako pohodlnost, ale z mého pohledu je to sázka na jistotu. Na závěr trochu provokativní
otázka – vadí Vám intenzívní žlutá barva Maratonu? (smích – odpovídá Petr Vysokomýtský, předseda AGRO dužstva, který byl rozhovoru i kontrole pozemků přítomen) Napiš, že žlutá je blízko zelené a zelená je naše firemní.
Jak by asi vypadala neošetřená pole, ukazuje kontrola z pokusu v ZOD Olešník v okrese České Budějovice
Čím vyšší podíl ozimů ošet-
Velmi příjemnou, vždyť pro nás to znamená úsporu oproti loňsku více než 130 tisíc!
říte na podzim Maratonem, tím kvalitněji se budete moci věnovat jarním pracem
Děkuji za rozhovor.
Maraton je dlouhodobě
spolehlivý přípravek s vysokou biologickou účinností (viz tabulku)
Tolik praktické zkušenosti přímo od uživatele Maratonu.
Na závěr bych se pokusil shrnout obsah obou článků do několika zásadních bodů:
Aplikujte Maraton raději
Maraton letos za 199,- Kč
Ing. Václav Pavelka
dříve než později, nejlépe když začínají být znatelné kolejové řádky
Náklady na ošetření nejsou
vyšší, než při nejkvalitnějších jarních aplikacích Maratonem ošetřené poros-
ty dávají vyšší výnos, než pole po jarních aplikacích Jen pro připomenutí biologické parametry Maratonu z pokusů ing. Klema v Kroměříži ve srovnání s konkurenčním přípravkem. Biologická účinnost a výnosový vliv herbicidu Maraton Varianta
Účinnost (%)
Výnosová relace v %
Nakolik příjemnou informací
je pro Vás nová podzimní cena Maratonu?
199,- Kč za litr, tedy 796,- Kč/ha!
metlice
svízel
heřmánky violka ptačinec hluchavky
Standard 1,5 l/ha
95,50
50,00
99,25
99,50
99,25
98,75
139
Maraton 4 l/ha
96,00
92,50
98,50
98,00
99,75
97,50
163
(kontrola=100)
(Zdroj: Klem, Farmář 8/2003)
3
OBILNINY
Přenašeči viróz obilnin, jejich charakteristické znaky a vývoj
Některé druhy hmyzích škůdců poškozují hostitelské rostliny a snižují jejich výnos nejen přímo, svým žírem nebo sáním, ale také tím, že jsou vektory – přenašeči nebezpečných virových chorob. Virózy obilnin jsou přenášeny několika druhy mšic (Aphidinea) a křísů (Auchenorrhyncha). Tyto druhy nabodávají rostliny svým bodavě sacím ústním ústrojím, které je v klidu sklopeno nebo ukryto na spodní straně hrudi a při sání vstupuje kolmo do rostlinného pletiva. Virus získávají při příjmu potravy ze svazků cévních, v jejich těle přežívá a při dalším sání je inokulován zpět do rostliny. Rostliny postižené virózou jsou na první pohled odlišitelné zakrslým vzrůstem, kratšími příp. žloutnoucími listy, redukovanými klasy a částečně nebo zcela sterilními květy. Nejvýznamnější virózy obilnin jsou způsobeny virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV – Barley yellow dwarf virus) a virem zakrslosti pšenice (WDV – Wheat dwarf virus).
Kyjatka osenní (Sitobion avenaedirhodum)
Virus zakrslosti ječmene (BYDV) je přenášen několika druhy mšic. Jsou to zejména nejhojnější mšice na listech obilnin kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), dále mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) a v klasech kyjatka osenní (Sitobium avenae). Uvedené druhy infikují všechny pěstova4
Obr. 1. Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), bezkřídlá samička
né obilniny a přes 100 druhů trav, u nichž často probíhá onemocnění bez příznaků. Význam dalších druhů mšic na obilninách (celkem jich je více než 30 druhů, ale jen 6 prakticky významných) je z hlediska přenosu viróz podle současných poznatků podstatně menší až zanedbatelný, nebo se jako přenašeči vůbec neuplatňují. Mšice snadno poznáme. Jde o několik milimetrů velký hmyz s málo sklerotizovaným povrchem těla a poměrně dlouhými tykadly. Vyskytují se v bezkřídlých i okřídlených formách. Okřídlení jedinci mají dva páry jemných blanitých křídel, která jsou v klidu střechovitě složena nad zadečkem, zadní pár je zřetelně menší než přední. Poslední článek zadečku je protažen ve chvostek – kauda, po jehož stranách bývají trubičky – sifunkuly, kterými mšice vylučují tekutinu tuhnoucí ve vosk. Tvar a velikost kaudy i délka, tloušťka a zbarvení sifunkul jsou často důležitým určovacím znakem. Mšice na obilninách mají během roku více generací a vyznačují se obvykle střídáním hostitelských rostlin, tzv. primárních (zimních) a sekundárních (letních) hostitelů. Na zimní hostitele se stěhují během října. Zde se objevuje generace samců i samiček a po
spáření kladou samičky přezimující vajíčka. Z těch se na jaře vyvíjejí živorodé samičky – zakladatelky, které dávají vznik 2-3 živorodým generacím. Okřídlení migranti přeletují během května na letní hostitele – obilniny, na kterých se vyvíjí dalších asi 6 generací bezkřídlých i okřídlených samiček. V té době samičky přelézají, přeletují nebo jsou pasivně transportovány větrem uvnitř porostu i na větší vzdálenosti. Kromě poslední generace, kdy se na zimních hostitelích objevují obě pohlaví a dochází k páření, se mšice vyvíjejí partenogeneticky, tj. bez oplození a v populaci jsou přítomny pouze samičky. Mšice mají obrovský rozmnožovací potenciál, zakladatelky jsou schopny vyprodukovat kolem 100 larev, v dalších generacích rodí okřídlené formy 28-42 a bezkřídlé 36-72 larev, naproti tomu vejcorodé samičky kladou jen asi 10 přezimujících vajíček. Množivost i vitalita jedinců závisí především na kvalitě potravy (zejména dostatek volných aminokyselin) a mikroklimatických podmínkách stanoviště, což následně ovlivňuje aktivitu a migrační schopnosti mšic a tím i intenzitu a rozsah přenosu viróz.
Obr. 2. Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), okřídlená samička
OBILNINY
Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum, obr. 1, 2) je stejně jako ostatní kyjatky poměrně velká mšice s dlouhýma nohama a protáhlým, dozadu se pozvolna rozšiřujícím tělem o délce až 3,3 mm. Její zbarvení je zelené až žlutozelené, nohy, tykadla a sifunkuly jsou zbar-
travách. Na obilninách se vyskytuje nejdříve na listech, později preferuje klasy. Rozhodujícím přenašečem viru zakrslosti pšenice (WDV) je křísek polní (Psammotettix alienus). Podobně jako ostatní stejnokřídlí má bodavě sací ústní ústrojí a jako jiní
Obr. 5. Kyjatka osenní (Sitobion avenae), bezkřídlá samička
Obr. 3. Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), bezkřídlá samička
po černou, často má na hřbetní straně zadečku rezavě hnědé skvrny. Jejím primárním hostitelem je střemcha, sekundárními hostiteli jsou obilniny, kukuřice, různé druhy trav, ale také např. kosatce, sítina a orobinec. Do porostů obilnin migruje z mšic obvykle jako první. Setkáme se s ní na listech, v listových pochvách i v klasech. Příbuzná mšice kukuřicová (Rhopalosiphum maidis), která se také může podílet na přenosu některých viróz, má kratší poslední článek tykadla, kratší sifunkuly a nemá hnědé skvrny na zadečku.
Kyjatka osenní (Sitobion avenae, obr. 5, 6) je mšice dlouhá až 3,3 mm, je zbarvena žluto- až šedozeleně, příležitostně hnědočerveně až tmavohnědě. Jejím důležitým znakem je černé zbarvení noh a sifunkul. Vajíčko přezimuje na
Obr. 3. Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), okřídlená samička
veny stejně jako tělo. Primárními hostiteli jsou růže, řepík, jahodník, pravděpodobně i trávy, letní generace se kromě obilnin včetně kukuřice vyvíjejí na různých druzích trav (psineček, sveřep, srha, jílek, psárka apod.). V porostech obilnin ji najdeme téměř vždy na listech, nejčastěji na jejich spodní straně nebo na zastíněných partiích.
Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi, obr. 3, 4) je drobná mšice dosahující velikosti maximálně 2,4 mm. Je široce hruškovitého tvaru těla, různého zbarvení, od hnědozelené přes olivově zelenou
Obr. 7. Křísek polní (Psammotettix alienus); podle Javorka (1978), Kapesní atlas ploštic a křísů
křísi mohutnou trojúhelníkovitou hlavu s krátkými tykadly. Je nažloutle až žlutohnědě zbarvený a dosahuje velikosti 3-4,5 mm. Dva páry tuhých křídel jsou v klidu střechovitě složeny nad tělem, žilky jsou hnědě lemované. Nohy 3. páru jsou upraveny ke skákání, holeně jsou hustě pokryté trny. Křísek polní přezimuje ve stadiu vajíčka, které samička klade do rostlinných pletiv. Na jaře se líhnou larvy, které procházejí při svém vývoji 5 instary (4x se svlékají). Dospělci první generace se objevují v polovině června. Larvy druhé generace dokončují vývoj počátkem srpna a krátce nato se objevují opět dospělci. Křískové jsou mnohem pohyblivější než mšice, uvedený druh je velmi hojný na polích, loukách a jiných travnatých místech. Ing. Hana Šefrová, Ph.D., Ústav ochrany rostlin MZLU v Brně
Obr. 6. Kyjatka osenní (Sitobion avenae), okřídlená samička; všechny obrázky mšic podle Benady, Šedivého a Špačka (1967), Atlas chorob a škůdců obilnin
5
OBILNINY
Virózy – závažná onemocnění obilnin
Virové zakrslosti patří mezi velmi závažná onemocnění obilnin, která mnohdy vedou ke značným ztrátám na výnosech. Jejich původci jsou především virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf monogeminivirus, WDV) a virus žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus, BYDV). V roce 2002 byl na Moravě a ve východních Čechách zaznamenán silný výskyt těchto virů, v roce 2003 se následkem vymrznutí porostů podstatně snížil. Jejich nebezpečí je však stále velmi aktuální.
Virová zakrslost pšenice (Wheat dwarf monogeminivirus, WDV) Virus zakrslosti pšenice se v ČR skytuje ve dvou formách – pšeničné a ječné. Pšeničný kmen napadá pšenici, oves a žito především v teplejších oblastech, ječný poškozuje ječmen, žito a oves vyskytující se i ve vyšších polohách. Na jařinách je výskyt sporadický, na ozimech v závislosti na vývoji přenašečů – křísů (kříska polního – Psammotettix alienus), snad i ostruhovníka průsvitného (Javesella pellucida).
Virus se vyskytuje a rozmnožuje výlučně ve floému hostitelských rostlin, a šíří se cévními svazky do celé rostliny.
Symptomy, možnost záměny Hostitelskými rostlinami viru zakrslosti pšenice jsou výlučně zástupci čeledi lipnicovitých (Poaceae). Na ječmeni (Hordeum vulgare), pšenici (Triticum aestivum), ovsu (Avena sativa) a žitu (Secale cereale) na dalších hostitelích, např. jílku mnohokvětém (Lolium multiflorum) a lipnici roční (Poa annua) redukcí růstu. Kromě těchto rostlin mohou být hostiteli viru i Avena strigosa, Bromus secalinus, Lagurus ovatus, Lolium perene, Lolium remotum, Lolium temulentum, Triticum durum. Napadené rostliny se mohou vyskytovat v porostu jednotlivě nebo v hnízdech, často bývají za sebou v jednom řádku, ale může dojít i k plošnému rozšíření v porostu. Příznaky napadení jsou velmi variabilní – žloutnutí, zelená až žlutá listová skvrnitost, krnění, zesílené odnožování, potlačení tvorby klasů, odumírání rostlin.
Charakteristickými symptomy jsou kromě žloutnutí až červenání listů i krnění rostlin, především odnoží. Chlorotické skvrny na jaře s přibývajícím stářím přecházejí do nekróz a rostliny postupně odumírají. Rostliny infikované již na podzim většinou během zimy uhynou.
Zdroj infekce Zdrojem viru jsou kromě mladých porostů obilnin, které byly napadeny a infikovány virem již na podzim, také perenující trávy, např. jílky (Lolium) a lipnice (Poa), představující trvalý epidemiologicky významný zdroj infekce.
Na podzim, případně na jaře, křísi infikují mladý porost. Během vegetace přenášejí virus v porostu nejen z rostliny na rostlinu, ale i mezi porosty. Kromě infekce rostoucích a zrajících obilnin, jakož i rostlin z výdrolu, infikují koncem léta a na podzim také nové výsevy. Škody jsou v přímé korelaci s abundancí vektoru a jeho aktivitou úzce spojenou s průběhem počasí. Aktivitu přenašečů, a tím i napadení porostu, výrazně ovlivňují vyšší teploty na podzim. Jiný způsob přenosu, tj. mechanicky, kontaktem, semeny a pylem nebyl prokázán.
Ochrana Nebezpečí napadení zvyšují teplý podzim a časné podzimní výsevy obilnin. Jarní infekce ovlivňují výnosy tím méně, čím později a v čím pokročilejší fázi vývoje porostu nastaly. Agrotechnickým opatřením příznivě ovlivňujícím minimalizaci škod jsou termíny výsevu: je nutné upustit od extrémně časných termínů výsevu ozimých ječmenů v časných termínů jarních ječmenů. Jarní ječmeny reagují citlivěji na infekci virem než ozimé obilniny. K přímým zásahům patří chemická ochrana. Virová zakrslost pšenice
6
OBILNINY
Virová žlutá zakrslost ječmene (Barley yellow dwarf virus, BYDV) Kosmopolitní výskyt viru na obilninách s ekonomicky nejzávažnějšími škodami. Vysoké škody jsou u brzy vysévaných ozimých ječmenů a dalších druhů ozimů, které jsou brzy infikovány. Ztráty z přirozené infekce mohou dosahovat 30-40 %.
menů je výraznější než u ozimé pšenice. Silně napadené rostliny v centru ohnisek po zimě hynou.
mohou být zaměněny s poškození nízkými teplotami, vlhkem, případně nedostatkem dusíku a hořčíku.
Přenašeči – vektory – jsou mšice, především kyjatky – kyjatka osenní (Sitobion avenae), kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) a další druhy.
Zdroj infekce Významným zdrojem infekce jsou na podzim infikované rostliny z výdrolu obilnin, kukuřice, vytrvalé trávy na loukách a okrajích polí, jakož i pleve-
Virus tvoří několik kmenů, které se liší mj. specifitou přenosu obilními druhy mšic. V současné době v našich podmínkách má největší význam kmen PAV. Virus se vyskytuje v nízké koncentraci pouze ve floému rostlin. Hostiteli viru je více než 100 druhů jednoděložných rostlin čeledi lipnicovitých (Poaceae), z nichž ekonomicky nejvýznamnější jsou ječmen (Hordeum), oves (Avena), pšenice (Triticum), tritikale, rýže (Rice), žito (Secale), kukuřice (Zea) a (Sorghum). Významnými hostiteli jsou trávy v trávnících, pastivách a na okrajích pozemků (Bromus, Cynodon, Dactylis, Digitaria, Echinochloa, Eragrostis, Festuca, Lolium, Phleum, Pennisetum, Poa aj.).
Symptomy, možnost záměny
Virová žlutá zakrslost ječmene
U ječmenů, pšenice a ovsa způsobuje virus chlorózu listů a krnění rostlin. Žloutnoucí listy ječmene mají charakteristickou zlatě žlutou barvu. Nadměrně odnožující ječmeny s výrazně zkráceným stéblem připomínají svým vzhledem trsy trav, zatímco oves a pšenice vytváří jen pár odnoží. Rostliny nemetají, nebo vytvářejí jen několik hluchých klasů či lat. Typickým příznakem je proužkovité prosvětlení listů mezi žilkami a okrajem listů.
Při pozdních infekcích na jaře nejsou stébla typicky zkrácena a prvním příznakem napadení je malý, úzký vzpřímeně stojící praporcový list s částečně svinutými okraji. Listy ječmene od špičky proužkovitě matně žloutnou, listy pšenice mění barvu od žluté do oranžově červené až po sytě červenou. Na listech ovsa se od špičky listů táhnou nejprve žlutošedozelené proužky, později se čepel zbarví do červena, listy se svinují. Na listech žita je jen slabě viditelné proužkovité prosvětlení. Později se napadení virem projeví sterilitou kvítků, řídkými latami ovsa a zadinovými scvrklými zrny. Chudé klasy vyčnívající z porostu („kostelní věž“) předčasně dozrávají a jsou osídlovány černěmi.
Na časně vysetých ozimých ječmenech se vyskytují první symptomy občas již na podzim, charakteristické znaky se objevují až v následném roce. Intenzita symptomů závisí na stupni vývoje obilniny při níž došlo k infekci. Listy infikovaného osení žloutnou již za 10 dnů. Žloutnutí se objevuje nejprve na okrajích a šíří se směrem k bázi, v konečné fázi zahrnuje celou plochu. Infikované listy jsou vzpřímené, spíše tužší, neohebné. Rostliny zaostávají v růstu, vytvářejí růžice bez klasů. Zakrnění ozimých ječ-
U ozimých ječmenů způsobuje změnu barvy listů a deprese růstu také virus žluté mozaiky (BYMV), u pšenice a žita také další viry. Listové mozaiky jsou nejlépe viditelné na mladých listech. Symptomy virové žluté zakrslosti ječmene
le, zejména ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli) v dvouděložných polních plodinách. Vektory, jak bylo výše uvedeno, jsou především mšice.
Ochrana Nejvhodnějším opatřením proti podzimní infekci ozimých obilnin je správný, nikoliv extrémně časný, termín výsevu ozimů, pečlivá likvidace výdrolu ještě před vzejitím ozimých obilnin, péče o okraje pozemků a cest. Mezerovité porosty jsou přednostně osídlovány mšicemi. Všechna opatření, která podporují plynulý vývoj rostlin a vyrovnaný bezmezerovitý porost přispívají ke snížení napadení. Jarní obilniny je nutné vysévat pokud možno brzy. Brzy zrající odrůdy a dusíkem nepřehnojované porosty snižují nebezpečí poškození a jarní infekce. K přímým ochranným opatřením patří cílené hubení mšic. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., Ústav ochrany rostlin MZLU v Brně
7
OBILNINY
Vaztak – zaručená ochrana proti přenašečům viróz obilnin a podzimním škůdcům řepky
Úspěšná ochrana obilnin proti přenašečům viróz – kromě agrotechnických – nepřímých – ochranných opatření (viz doporučení v článku Ing. I. Šafránkové Ph.D. ) – především v oblastech očekávaných výskytů křísů i mšic (rozpoznávací znaky a vývoj viz článek Ing. Hany Šefrové, Ph.D.) – tak i ochrana proti hospodářsky škodlivým hmyzím škůdcům v řepce ozimé na podzim (viz článek Ing. Mgr. E. Vaňurové) vyžadují cílený přímý chemický zásah. K těmto účelům je mimořádně vhodný, tj. pro zásahy vysoce biologicky účinné s „bleskovým“ působením, insekticid Vaztak 10 SC. Vaztak 10 SC je velmi účinný světlostabilní pyrethroidní přípravek, určený proti dlouhé řadě druhů
žravého a savého hmyzu, jeho larvám a vajíčkům. Účinkuje jako rychle působící dotykový a požerový jed. Vykazuje i ovicidní a repelentní efekt. Není systémovým přípravkem a je proto třeba dostatečného množství vody k zabezpečení dobrého krycího postřiku. Přípravek, respektive jeho účinná látka, má nízkou rozpustnost ve vodě, proto vykazuje dlouhodobou aktivitu na povrchu listů. Působí obvykle 14-21 dní, účinnost neovlivňuje negativně ani chladnější počasí po ošetření. Povlak aplikovaného přípravku je odolný vůči dešti za předpokladu, že postřik zaschne dříve než začnou srážky (zhruba již do 2 hodin po ošetření může pršet, aniž by byla snížena účinnost). Formulace SC (suspenzní koncentrát) neobsahuje ředidla (v podstatě je to účinná látka ve vodním prostředí), je tudíž při správném zacházení bezpečná pro uživatele. Předností je, že přípravek nezapáchá a není hořlavý. V doporučené aplikační dávce a při dodržení předepsaných podmínek pro ošetření je Vaztak 10 SC relativně neškodný pro včely. Příprava postřikové kapaliny a ošetření jsou velmi jednoduché. Formulaci – suspenzní koncentrát – lze snadno odměřit a bez problémů rozmísit ve vodě. Aplikační
koncentrace k ochraně obilnin proti vektorům postačuje 0,1 l/ha. K ochraně proti podzimním hmyzím škůdcům řepky, zejména pilatce řepkové, se vyplatí koncentraci zvýšit až na 0,15 l/ha. Pokud je žádoucí, je možné Vaztak 10 SC mísit i s herbicidy, fungicidy (naprosto bez problémů s Carambou) či listovými hnojivy. Přesto, hlavně v případech dosud neověřovaných kombinací, se vyplatí provést si orientační zkoušku snášenlivosti.
Kyjatka osenní (Sitobion avenaedirhodum)
Proti mšicím je účinný i další přípravek BASF – Perfekthion. Je to organofosfát, který účinkuje kontaktně i systémově, rovněž jako požerový jed. Přípravek je však jedovatý pro včely. Doporučená aplikační dávka proti mšicím je 0,6 l/ha. Pro zvýšení biologické účinnosti a rozšíření působení lze mísit i s pyrethroidy. Zásada pečlivého pokrytí rostlin aplikační kapalinou je i v těchto případech podmínkou pro dosažení požadovaného účinku. Ing. Zdeněk Lokaj
8
ŘEPKA
Praktické zkušenosti s Carambou na podzim
Mnoho zemědělců již zná naše stacionární stanoviště BASF v Rokytnici u Přerova. Na Polních dnech, které byly i letos hojně navštíveny, měli návštěvníci možnost vidět vše, co jsme pro něco v průběhu vegetace nachystali. Jedná se samozřejmě o celé technologie výroby, především s ohledem na účinnost přípravků naší firmy doporučovaných v těchto systémech. V řepce ozimé, tak jako i jiné roky, jsme zaseli 4 odrůdy – 2 hybridy (Artus a Baldur) a 2 linie (Orkan a Ontario). Termín setí byl standardní pro tuto výrobní oblast – 23. srpna 2003, bohužel mírný přísušek se projevil na počáteční pomalé vzcházivosti. Herbicidní ochranu jsme provedli cca 12 dní dní po zasetí, kdy už bylo jisté, že řepka vzejde. Vsadili jsme na naši špičku a zároveň jistotu – Butisan Star v dávce 2,0 l/ha. Graminicidy jsme neaplikovali vůbec.
Kontrola – typické „vytáhlé“ rostliny
Caramba – již na první pohled je viditelný rozdíl proti kontrole
Po deštích, které přišly ke konci září, a oteplení řepka začala poměrně intenzívně růst a proto jsme se rozhodli pro aplikaci fungicidu Caramba. Nešlo nám pouze o potlačení případného výskytu chorob, ale především o přibrždění růstu řepky ozimé. Samotnou aplikaci jsme provedli dne 2. října 2003 na porost řepky, který měl cca 4-6 listů. Vzhledem k nestejnoměrnosti vzcházení byly některé řepky i větší, ale zase naopak některé menší. Výsledná uvedená velikost řepky byla jakýmsi kompromisem. Dávka caramby, vzhledem k tomu, že stříkáme přes sortiment odrůd, byla stanovena ve vyšší dávce – 1,0 l/ha. Již druhý den po aplikaci bylo zřetelně vidět, že plochy ošetřené Carambou byly více rozkleslé a začínaly se barevně odlišovat od ploch bez ošetření. Tyto rozdíly byly ještě patrnější asi za 7-10 dní po aplikaci. Ošetřená řepka byla sytě zelená a přisedlá k zemi, naopak neošetřená intenzívně rostla a protahovala listy. V literatuře se uvádí, že rostliny ošetřené Carambou mají zcela jiný habitus, včetně kořenového systému. Proto jsme se rozhodli udělat srovnání rostlin. Na plochách ošetřených i neošetřených jsme odebrali rostliny řepek, které jsme podrobili vizuelnímu posouzení. Již při vytahování rostlin z půdy bylo patrné, že ošetřené řepky lépe držely v půdě než neošetřené. Další podstatný rozdíl byl ve velikosti řapíků jednotlivých listů, mohutnosti kořenového systému a celkové velikosti vzrostného vrcholu. Také bylo zřejmé, že v úžlabí listů se začaly na ošetřené varientě více diferencovat postranní větve. Jak je vidět na fotografiích, výše popsané projevy jsou na první pohled patrné, nejen v našich pokusech, ale ve všech porostech řepek, které byly ve správnou dobu ošetřeny Carambou. Tyto plochy
byly lépe připraveny na zimu a lepší habitus rostlin byl zřejmý i v předjaří a po celou dobu vegetace.
Účinnost Caramby se projevil brzy po aplikaci
Co sdělit závěrem: po zkušenostech z minulých let se ošetření Carambou na podzim stává nutnou součástí intentenzívní technologie pěstování řepky. O tom, zda se bude Caramba aplikovat na podzim a v jakém měřítku, rozhodne především množství srážek, nutných pro vzejití řepky, následný stav porostu a teplota na podzim. Caramba, jako každý jiný azolový fungicid, potřebuje pro snadný příjem rostlinou a tudíž dobrý účinek teplotu alespoň 15 °C. Optimální vývojová fáze řepky pro aplikaci Caramby je fáze 4-6 pravých listů. Dávku je třeba stanovit s ohledem na linii (0,7-1,0 l/ha) či hybrid (1,0 l/ha), vývojovou fázi řepky (při vyšší fázi je lepší dávku zvýšit) a předpokládaný výskyt houbových chorob (při vyšším předpokladu fomové hniloby až 1,2 l/ha). V případě, že se budete držet těchto základních doporučení, musíte být s účinností Caramby spokojeni alespoň tak, jako já na stacionárním stanovišti či na provozních plochách na severní Moravě v loňském roce. Ing. Antonín Dostál
9
ŘEPKA
Ochrana řepky ozimé před škodlivým hmyzem v pozdním létě a na podzim
Když se proti škodlivému hmyzu nezasáhne včas ...
Jedním z předpokladů úspěšného pěstování řepky ozimé je její ochrana před škodlivým hmyzem. Od vzcházení řepky do pozdního podzimu je nutno sledovat intenzitu výskytu především dřepčíků, krytonosce zelného, krytonosce černého, pilatky řepkové a mšice zelné.
Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) se vyskytuje ve východních Čechách, na severní Moravě a ve Slezsku. Je nápadně větší než ostatní druhy dřepčíků. Měří cca 4,5 mm. Je černomodrý, lesklý. Jen část noh a hlavy je černohnědá. Do řepkovišť nalétává od srpna do října, zpravidla ve dvou vlnách. Brouci škodí vyžíráním okrouhlých otvorů do čepelí listů a vykusují lodyhy nad i pod povrchem půdy. Poranění mohou být hluboká, zvláště za suchého počasí, a rostliny mohou zahynout. Poškozené rostliny jsou napadány houbovými chorobami a jsou méně odolné proti mrazům. Nejohroženější jsou porosty v bezpro10
střední blízkosti loňských řepkovišť a velmi časně seté a vzešlé porosty. Samičky kladou vajíčka do půdy v těsné blízkosti rostlin. Kladou je až do doby, kdy teplota klesne pod 5 °C. Část larev se líhne na podzim, část na jaře. Larvy jsou velmi pohyblivé, šedobílé, se zřetelnou hlavou a třemi páry hrudních nožek, s četnými tmavými skvrnkami, z nichž vyrůstají štětinky. Typickým znakem je černý štítek na konci zadečku, se dvěma malými, vzhůru zahnutými drápky. Dosahují délky 8 mm. Larvy vnikají do řapíků listů, minují v řapících a v hlavních nervech směrem ke špičce listů, později obráceným směrem a pronikají k vegetačnímu vrcholu, který mohou zničit. Jedna larva zpravidla napadá více listů. Listy odumírají. Hodnota prahu škodlivosti v době vzcházení je 10 % poškozené listové plochy a ve fázi 4 pravých listů 3 a více brouků na 1m2.Toto kriterium se však neosvědčuje, protože velká část brouků se skrývá a nelze je zjistit. Spolehlivější jsou úchyty do
žlutých Morickeho misek Úlovky v miskách se mají sledovat od vzcházení řepky do října 2 x týdně. Jestliže se uloví po několik teplejších dnů vícekrát v průměru 5 a více brouků na jednu misku ve slabých a řídkých porostech, a 10 a více brouků v normálních porostech, je možno očekávat škodlivý výskyt larev. Porosty se ošetří insekticidy teprve tehdy, až se v miskách objeví ve větším množství samičky s výrazně zvětšenou zadní části těla, nadzvedávající krovky. Tedy samičky těsně před kladením vajíček To bývá zpravidla koncem září nebo začátkem října. Při předčasném ošetření ( od 15. do 20. září ) mohou nově nalétlé samičky vyklást další vajíčka, při ošetření od poloviny do konce října již může být pro ošetření pozdě. Dalším kriteriem pro insekticidní ošetření je součet všech ulovených brouků v průběhu 3 týdnů od začátku hlavního náletu, zpravidla od fáze 4 pravých listů řepky, který dosáhl 50 a více brouků v průměru na jednu misku. Ostatní druhy dřepčíků, vyskytujících se v porostech řepky jsou černě, modře, nebo zeleně kovově zbarveni. Někteří mají na krovkách žlutavé pruhy. Jsou menší než dřepčík olejkový. Škodí jen dospělci, nikoliv larvy. Do listů vykusují okrouhlé 1 až 2 mm velké otvory, přičemž zůstává zachována spodní pokožka (okénkový žír). Škodí hlavně za suchého a teplého počasí. Ošetření insekticidy přichází v úvahu, jestliže je poškozeno cca 10 % listové plochy.
Krytonosci jsou nosatci 1 až 5 mm dlouzí, s dlouhým, silně prohnutým noscem, který mohou vložit pod tělo do rýžky na předohrudi a středohrudi. Jednotlivé druhy lze rozlišit podle zbarvení a rozmístění šupinek na těle, podle rýh, tečkování a brv na krovkách a podle dalších znaků. Larvy krytonosců jsou špinavě bílé, rohlíč-
ŘEPKA
kovitě prohnuté, beznohé, se zřetelnou hlavou. Dosahují délky 6 mm. Brouci letního kmene krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma) nalétávají do nových řepkovišť od vzejití řepky až do zimy. Lokálně poškozují děložní a prvé pravé listy žírem. Do listů i do kořenového krčku vykusují jamky. Vajíčka kladou jednotlivě do kořenového krčku nebo pod něj. Larva žírem vyvolává vznik duté kulovité hálky. Rostliny napadené larvami v průběhu zimy za mimořádně nízkých teplot ve zvýšené míře vymrzají, za nadměrného vlhka na jaře zahnívají. Pokud rostliny nejsou oslabeny jinými vlivy, žírem larev netrpí.
Krytonosec černý (Ceutorhynchus picitarsis) se v ČR vyskytuje ojediněle. Samičky kladou vajíčka do řapíků listů. Larvy vykusují chodbičky směrem k vegetačnímu vrcholu, který vykusují a zničí. Poškození rostlin se podobá poškození rostlin dřepčíkem olejkovým. Larvy obou druhů jsou však výrazně odlišné. Práh škodlivosti krytonosce zelného ani krytonosce černého není znám. Pilatka řepková (Athalia rosae) patří mezi hmyz blanokřídlý. Dospělci jsou 6 až 10 mm dlouzí, červenavě žlutí, s černou hlavou
a s černou kresbou na hrudi. Křídla mají sklovitě průsvitná, s černými žilkami, na bázi nahnědlá a přední okraj prvního páru je ve dvou bazálních třetinách černý. Ozimou řepku napadá 3. generace pilatky. Dospělci létají v srpnu a září. Samičky kladou vajíčka do okrajů listů. Housenice jsou válcovité, mají černou hlavu, 3 páry černých noh a 7 párů panožek. Zpočátku jsou šedé, pak tmavnou a nakonec jsou téměř černé. Dosahují délky 18 mm Mladé housenice se zdržují na spodní straně listů a ožírají jejich pokožku. Starší housenice za teplého a slunečného počasí žijí na horní straně listů a na jejich okrajích. Listy vykusují a vyžírají do nich protáhlé dírky. Za chladna a vlhka se skrývají v půdě. Při teplotě nad 28 °C hynou. Housenice je třeba sledovat od vzejití řepky až do konce října. Ošetření insekticidy bývá aktuální v době od rozvinutí šesti listů až vytvoření přízemní růžice, jestliže se vyskytne 1 a více housenic v průměru na jednu rostlinu. Housenice se mají sledovat a porosty ošetřovat za teplého slunečného počasí, kdy se housenice zdržují na horní straně listů. Většinou se jedná o výskyty v ohniscích a stačí ošetření ohnisek.
Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) je zavalitá, špinavě zelená, na povrchu těla pokrytá práškovitou šedobílou voskovou vrstvou. Na spodní straně listů vzešlých rostlinek tvoří malé kolonie. Později okřídlené samičky kladou na všechny nadzemní části rostlin nejprve žlutá, později černá lesklá vajíčka, která přezimují. Řepka ozimá je hlavním zimním hostitelem mšice zelné. Veškeré populace mšice zelné na řepce v příštím roce pocházejí z těchto zimních vajíček. Nálet mšic na podzim je rozvleklý. Vajíčka jsou proti insekticidům přirozeně odolná. Porosty řepky se proti mšici zelné zpravidla na podzim neošetřují a hlavní ošetření insekticidy se uskutečňuje až v příštím roce. Po mnohaletém intenzivním pěstování řepky lze očekávat větší a pravidelnější výskyty škůdců této plodiny. Je možné, že se i skladba škůdců změní. K řešení ochrany řepky proti nim zůstává ještě mnoho otevřených otázek a to nejen v oblasti fytofarmacie. U některých škůdců doposud nejsou prahy škodlivosti známy, v jiných případech je třeba dosavadní prahy škodlivosti upřesnit a stanovit vhodné metody jejich zjišťování. Ing. Mgr. Eliška Vaňurová, Státní rostlinolékařská správa, Brno
11
R E P O R TÁ Ž
Reportáž ze ZD Dolany
Za reportáží jsme se společně s kolegyní Drahomírou Musilovou (specialista BASF na ovoce, révu vinnou a zeleniny) tentokrát vydali do královéhradeckého kraje na podnik, který má zvučné jméno nejenom v tomto regionu. Je to dáno celkovou výměrou půdy, kterou podnik obhospodařuje, dlouhodobě dosahovanými výsledky a nepochybně také úrovní a rozsahem ovocnářství. Na naše otázky odpovídali hlavní agronom ing. Miloslav Kasal a vedoucí závodu ovocnářství ing. Jiří Fišer. O úvodní slovo a charakteristiku podniku jsme požádali předsedu družstva ing. Karla Vlčka. Můžete na úvod čtenářům
přiblížit podnik a podat o něm základní údaje? Zemědělské družstvo Dolany hospodaří ve spodní části Náchodského okresu v blízkosti Babiččina údolí a povodí Úpy – v kraji, kterým se inspirovali A. Jirásek a B. Němcová. Naše současná výměra obhospodařované zemědělské půdy je asi 4 800 ha. Zabýváme se téměř výhradně zemědělskou výrobou, a to klasickou rostlinnou a živočišnou výrobou, a mimo to se specializujeme na části pozemků na výrobu ovocnářskou. Rozsah a struktura rostlinné výroby jsou dány rozdílnými podmínkami v oblasti našeho hospodaření, pěstujeme plodiny od cukrovky až po len a pícniny. Rozhodující objem výroby samozřejmě představují obiloviny a řepka. V živočišné výrobě chováme asi 900 krav s uzavřeným obratem stáda. Kromě toho mimo vlastní obrat nakupujeme zástavové býčky a provádíme jejich výkrm. Dále chováme asi 300 prasnic, od kterých odchováváme selata do váhy 25 kg pro další prodej. Kromě
12
Předseda ZD ing. Vlček
skotu a prasat se v ŽV zabýváme i výkrmem brojlerových kuřat s roční výrobou asi 1200 tun. V ovocnářské výrobě se zaměřujeme zejména na pěstování jablek. V současné době jsme největším pěstitelem jablek v ČR na výměře 340 ha. Dalším objemově významným druhem ovoce jsou u nás višně, v poslední době rozšiřujeme i plochy hrušní. Z nezemědělské výroby provozujeme pouze pilu s drobnou truhlářskou výrobou. Výměrou zemědělské půdy se
řadí váš podnik mezi velké. Prozraďte nám, jak je organizována vnitropodniková struktura. Podnik je členěn do 4 výrobních závodů. Tři závody mají kombinovanou klasickou rostlinnou a živočišnou výrobu. Každý z nich obhospodařuje cca 1500 ha zemědělské půdy. Čtvrtým závodem je závod ovocnářství, který obhospodařuje asi 490 ha. Důležitou součástí řízení závodů je ekonomické řízení. Jednotlivé závody mají každoročně stanovenu vlastní směrni-
ci zisku, na jejíž plnění je přímo vázáno i odměňování. Současně prostřednictvím vnitropodnikové spořitelny závody odpovídají i za zajištění potřebného finančního toku pro jejich hospodaření. Nyní jsme naše kroky nasměrovali za hlavním agronomem ing. Kasalem, abychom jej požádali o informace týkající se rostlinné výroby. Můžete čtenářům přiblížit půdní a klimatické podmínky, ve kterých podnik hospodaří?
Podnik spadá do obilnářského výrobního typu. Pozemky se nacházejí v nadmořské výšce od 260 do 510 m, v klimatických regionech 5-6-7 a na 35 katastrálních územích. Hlavními půdními jednotkami jsou ve spodní části podniku ilimerizované a oglejené hnědozemě, ve vrchní části podniku pak mělké hnědé půdy. Tím je dán i rozsah rostlinné výroby – tj. od intenzivních sadů a cukrovky až po len a pícniny. Pane Kasale, řekněte nám, prosím, jaká je struktura plodin, které v Dolanech pěstujete.
R E P O R TÁ Ž
V rostlinné výrobě jsou hlavními výrobními plodinami obilniny, cukrovka a řepka. Průměrný hektarový výnos za posledních deset let dosáhl u pšenice 6,03 tun, u řepky 3,38 tun, u cukrovky 52,2 tun.
Struktura osevu v letošním roce Obilniny
51 %
Řepka
15 %
Cukrovka
11 %
Luskoviny
2%
Len Pícniny (z toho kukuřice
1,3 % 19,7 % 12 %)
Zmínil jste, že také u vás byly
započaty žně. Jaká je letošní výnosová hladina a můžete ji porovnat s jinými roky? Vzhledem k dosavadnímu vývoji počasí jsou žně stále na počátku, opožděny cca o 10 dní. Předběžné výsledky ukazují, že výnosy by mohly být slibné, ale hodnotit budeme, až bude vše „doma“. Z toho mi vyplývá otázka: „Jak
hodnotíte letošní průběh počasí ve vztahu k porostům?“
Letošní rok vypadá slibněji než rok loňský, kdy vlivem počasních extrémů (přemokření na podzim – holomrazy – sucho na jaře) jsme zaorali 43 % řepky, 73 % ozimého ječmene a 14 % ozimé pšenice. Ale ani letošní průběh počasí není bez problémů. Chladné a vlhčí počasí kladlo větší nároky na fungicidní ochranu a podstatně opozdilo žně. Mohou tedy nastat problémy jak s vlastní sklizní, tak i s kvalitou produkce a včasným osevem ozimé řepky. Vaše technické vybavení jistě odpovídá velikosti podniku. Mohl by jste jej však pro naše čtenáře konkretizovat?
Velkým plusem jsou naše tři posklizňovky vybavené dostatečnou sušící a čistící kapacitou. Umožňují nám v krátkém čase kvalitně ošetřit zrniny i olejniny od kombajnů. Vzhledem k tomu, že většinu produkce jsme schopni na přechodnou dobu uskladnit, nic nás nenutí k prodeji za každou cenu. Sklizeň zrnin a olejnin na 2/3 plochy zajišťují 4 vlastní kombajny. Sklizeň zbývající plochy je zajištěna bezproblémově cizími službami. Podobně i sklizeň cukrovky k naší spokojenosti zajišťují samochodným sklízečem Agroslužby Hradec Králové.
Traktorový park je u nižších výkonových řad zastoupen převážně Zetory, vyšší výkonové řady pak různými typy John Deere. Chemickou ochranu a přihnojení hnojiven DAM 390 zajišťují v rostlinné výrobě 2 až 4 závěsné postřikovače a 1 samochodný postřikovač Tecnoma Laser. Na závodě ovocnářském pracuje 12 rosičů a několik herbicidních ramínek. S aplikační technikou úzce souvisí použití přípravků na ochranu rostlin. Proto mi dovolte, abych se zeptal, které přípravky z nabídky BASF používáte?
Ing. Kasal – hlavní agronom (vlevo) a ing. Fišer – vedoucí ovocnářství
13
R E P O R TÁ Ž
Za pesticidy utrácíme ročně kolem 17 milionů Kč a to i přes to, že se snažíme vybírat si přípravky, které nejlépe vyhovují cenou, účinností a nejsou rizikem pro následné plodiny. Ze souboru pesticidů BASF jsme v ovocnářském závodě použili ve větší míře přípravky Cascade, Clarinet, Delan, Discus, Nomolt. V klasické rostlinné výrobě nejvíce používáme přípravky Arrat, Butisan Star, Caramba, Flirt, Tango Super.
Předpokládám, že naše čtenáře zaujal nemalý rozsah ovocnářského závodu. Proto jsme se pro bližší informace vydali za vedoucím ovocnářského úseku ing. Jiřím Fišerem. Patříte mezi největší ovocnářské podniky v republice. Jaké byly vaše začátky a další vývoj, který vás dovedl až sem?
Zemědělské družstvo Dolany vzniklo sloučením čtyř subjektů v roce 1977 a přešlo mimo jiné i na intenzivní rozvoj ovocnářství. Z původních 200 ha sadů jsme v současné době na 490 ha celkových výsadeb. Souběžně s výsadbou probíhala i výstavba skladů s celkovou kapacitou 5 000 t. Náš podnik je členem Ovocnářské unie a držitel ochranné známky SISPO. Svoji produkci ovoce realizujeme společně pod Odbytovým družstvem CZFRUIT. Stěžejním odběratelem je obchodní řetězec Delvita. Naše čtenáře jistě bude zajímat, jaká je struktura, způsob řízení a celkový systém ovocnářské výroby. Není jistě jednoduché vybudovat tak velký a fungující provoz.
Ing. Fišer – vedoucí ovocnářství (uprostřed) a ing. Kasal – hlavní agronom
Co očekává váš podnik od
vstupu do EU? Máte již vlastní zkušenosti a jaké konkrétně? Co očekáváme od EU? Zatím nám nespadlo do klína nic zadarmo. Nedá se to tedy čekat ani po vstupu do EU. Rozhodující pro přežití bude i nadále intenzita výroby při rozumných nákladech a pružnější reakce na nové podmínky. Jinak nám otravuje život narůstající byrokracie a stále se měnící předpisy a požadavky různých institucí. Někdy to vypadá, že v některých případech chceme být dál než EU. Děkuji vám za rozhovor, který
nám a našim čtenářům umožnil nahlédnout do „kuchyně“ vašeho družstva. Závěrem se Vám dovolím popřát klidné žně s kvalitní a dobrou úrodou. 14
Závod ovocnářství sestává ze dvou výrobních středisek a jednoho střediska odbytu, které je prodejním pracovištěm CZ-Fruit. V každém středisku je 25-30 pracovníků s odpovědným vedoucím. Na sklizeň nabíráme dalších 300350 lidí. Na sklizeň letního ovoce nabíráme brigádníky především z řad studentů, na sklizeň jablek pak nezaměstnané, důchodce ze širokého okolí a část slovenských občanů. A pokud chcete sdělit svým kolegům i něco bližšího; jaká je druhová a odrůdová skladba, typy výsadeb, používaná technika, způsob sklizně, skladování apod.?
Hlavním druhem jsou u nás jabloně na výměře 340 ha, dále višně 110 ha a hrušně 20 ha. Na zbytku výměry pěstujeme třešně, broskve, slivoně a meruňky. Z odrůd jabloní ve starších výsadbách převládá Idared, Golden, Šampion, Rubín a v nových Golden, Goldstar, Jonagold.
Z višní pěstujeme Morelu pozdní a Morelefeuer a hrušně Lucasovu, Eriku, Bohemii a Konferenci. V rámci technologie pěstování od roku 1995 zakládáme výsadby ve formě štíhlých vřeten se závlahou a řešíme i zvýšení opěrných konstrukcí. V těchto výsadbách používáme techniku uzpůsobenou na šířku 3,5 m. Meziřadí je sežínané a v řadách chemický úhor bez kultivace. Sklizeň probíhá do velkoobjemových dřevěných nebo plastových beden, zatím jen ručně. V rámci programu SAPARD jsme v posledních letech investovali zhruba 25 miliónů Kč do změny skladování z chlazení do ULO systému a část do baličky ovoce. Jistě sledujete nové technologie v oboru, je něco co připravujete do budoucna ve vašem podniku aplikovat?
Budoucnost tohoto oboru vidím zejména v uplatnění nových technologií. Zejména v oblasti chemické ochrany, při sklizni využití mechanických sklízečů ovoce pro zvýšení kvality a produktivity. Další zvyšování poměru baleného ovoce a tím lepšímu uplatnění na trhu. Jak hodnotíte letošní sezónu z hlediska speciálních plodin?
Klimatické podmínky letošního roku nebyly vždy jen ideální, zejména z hlediska infekčního tlaku houbových chorob. Přesto očekáváme, že výnosově bude letošní rok patřit mezi lepší ročníky, avšak procento nestandardního ovoce z důvodu krupobití bude podstatně vyšší než v jiných letech. O rentabilitě letošní sezony rozhodnou realizační ceny. Prozatím je cenový vývoj pro nás nepříznivý, ceny višní jsou na poloviční úrovni než loni. Rozhodující budou tedy zejména ceny jablek po sklizni včetně ceny konzervárenského ovoce. V tomto směru zatím nic nenasvědčuje nějakým optimistickým očekáváním. Jsem ráda, že jsme si mohli takto povyprávět, děkuji za vaši trpělivost a sdílnost a přeji vám i vašim spolupracovníkům hodně úspěchů v nelehké práci, která v oboru ovocnářství bezesporu je.
Ing. Drahomíra Musilová Ing. Zdeněk Šonský
INFORMACE
BASF s novým logem Firma BASF představila veřejnosti novou tvář, nové logo, které je výrazem její pozice na trhu.
Čtyři písmena zůstávají nezměněna – vypovídají o tradici a síle firmy v minulosti i pro budoucnost. Dva čtverce symbolizují partnerství a inteligentní způsob řešení úkolů. Jeden je protikladem druhého a zároveň se navzájem doplňují.
Šest nových barev dává prezentacím firmy BASF moderní tvář, různorodost a dynamiku.
15
INFORMACE
Kalendář ochrany rostlin
Kalendář ochrany rostlin
ZÁŘÍ 2004
Co nás èeká v tomto mìsíci?
Příští vydání Agrotipu vyjde s tímto obsahem: Ohlédnutí za sezónou 2004 Jaké byly povětrnostní
podmínky roku Pohledy na regiony očima
OLEJNINY
OBILNINY
herbicidy
Butisan Star
insekticidy
Vaztak 10 SC
graminicidy
Focus Ultra
insekticidy
Vaztak 10 SC
Dùležité: O: projekt OK Caramba + n a s i t u B át = fotoapar
praktika i zástupce BASF
Nezapomeòte na: „Partnerství s BASF“ poslat vyplnìnou složku s kopiemi faktur do 30. záøí 2004!
Technická a poradenská služba BASF: Ing. Ladislav Niklíček, CSc. – 737 240 550, Ing. Zdeněk Lokaj – 737 240 522, Ing. Jan Truneček – 737 240 525, Ing. Václav Pavelka – 737 240 564 – jihočeský region, Ing. Ivo Kulhánek – 737 240 513 – středočeský region, Ing. Vlastimil Čech – 737 240 538 – východočeský region, Ing. Zdeněk Šonský – 737 240 502 – severočeský region, Ing. Stanislav Malík – 737 240 565 – havlíčkobrodský region, Ing. Antonín Dostál – 737 240 519 – severomoravský region, Ing. Michael Bajgar – 737 240 569 – jihomoravský region, Ing. Drahomíra Musilová – 737 240 534 – znojemský region + ovoce, vinná réva, celá ČR, Ing. Andrej Kohaut – 737 240 508 – západočeský region, Ing. Robert Schmiedl – 737 240 507 – kolínský region + mořidla celá ČR, SR
Vydává BASF spol. s r.o., Šafránkova 3, 155 00 Praha 5, tel.: 235 000 111, fax: 235 000 222, www.basf.cz 16
