Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

Pšenice (Triticum L.) Triticum monococum L.  Triticum diccocum SCHUEB  Triticum aestivum L.  Triticum spelta L. 


2


3


4


5


6

Ječmen (Hordeum vulgare L.)


7

Žito (Secale cereale L.)


8

Oves (Avena sativa L.)


9

Tritikale (Triticale)


10

Kukuřice (Zea mays L.)


11

Pohanka (Fagopyrum vulgare Moench)


12

Proso (Panicum miliaceum L.)


13

Požadavky na půdně-klimatické podmínky - pšenice 

Pšenice setá

 

Hlavní plodinou teplejších a sušších oblastí je pšenice. Nejvhodnějšími jsou úrodné půdy – např. černozemě, na spraši, hlinité, vododržné, strukturní s neutrální reakcí.



Pšenice špalda



Méně náročná, snáší extrémní vlhkostní podmínky, nízké nároky na teploty



Jednozrnka, Dvouzrnka



Méně náročné druhy, snáší sucho a písčité a kamenité půdy Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

14

Požadavky na půdně-klimatické podmínky - ječmen 

Ozimý ječmen



není vhodný (časný výsev, vysoké nároky na množství živin na jaře, choroby)



Jarní ječmen



vhodnější, vyžaduje propustné, písčitohlinité půdy



Nahý ječmen



jarní odrůdy, propustné, písčitohlinité půdy v teplejších oblastech


15

Požadavky na půdně-klimatické podmínky - tritikale Tolerantnost k horším půdním podmínkám, horší předplodině, nižší pH  Menší náročnost k obsahu mikroelementů  Větší tolerantnost k horší předplodině 


16

Požadavky na půdně-klimatické podmínky - oves Oves pluchatý  na teplo nejsou vysoké, zato nedostatkem  vláhy trpí. Je proto významnou obilninou  podhorských a horských oblastí.  Oves nahý 


17

Požadavky na půdně-klimatické podmínky - žito Je z obilnin nejvíce mrazuvzdorné,  Snáší lehké - písčité, kyselé půdy i nepříznivé klimatické podmínky, které jsou pro ostatní obiloviny nevhodné.  Je citlivé na přílišnou vlhkost půdy. 


18

Požadavky na půdně-klimatické podmínky - kukuřice Kukuřice je rostlina teplomilná (suma teplot potřebná během vegetace činí 1700-3100°C, minimální teplota pro klíčení je 6°C)  Pozemky vhodné pro kukuřici semají proto od časného jara co nejrychleji prohřívat, mají být dobře a včas zpracovatelné.  Lehčí půdy jsou vhodnější jak těžké.  Kukuřice má nízké nároky na vláhu. 


19

Požadavky na půdně-klimatické podmínky – pohanka  

   

Pohanka je teplomilná rostlina, citlivá na nízké teploty - na pozdní jarní a případně časné podzimní mrazíky Pohance se daří ve vyšších polohách s dostatkem srážek nebo v teplejších sušších oblastech jako druhé plodině pod závlahou Má velkou listovou plochu a vysoký transpirační koeficient (500-700). Nejlépe se jí daří na středních a lehčích půdách, neutužených a dobře zpracovaných, Nesnáší těžké, chladné a slévavé půdy se zásaditou půdní reakcí. Snáší půdy kyselé (i pH 5). Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

20

Požadavky na půdně-klimatické podmínky – proso   





Proso, je teplomilná a suchu vzdorná obilnina. Vysoké nároky na teplotu v průběhu celé vegetace (2050–2550 °C) Mladé rostliny prosa jsou velmi citlivé na chlad (ke vzcházení potřebuje teplotu 10-12 °C). Je méně náročné na vodu. Ke klíčení mu stačí jen 25 % vody z hmotnosti semene, větší nároky jsou jen v době sloupkování rostlin (ranspirační koeficient je 220–250 g. V teplejších oblastech jsou vhodnější těžší půdy a naopak. Důležitá je dobrá půdní struktura a stav přijatelných živin a neutrální půdní reakce. Zcela nevhodné pro pěstování prosa jsou půdy těžké a zamokřené. Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

21

Osevní postup


22

Zařazení v osevním postupu pšenice   

Ze všech obilnin reaguje na předplodinu nejvýrazněji. Obilniny a len nejsou jako předplodiny pro pšenici vhodné. Vzhledem k nebezpečí výskytu houbových chorob by se po sobě neměla pšenice pěstovat 2–5 let.


23

Zařazení v osevním postupu ječmen  

Vhodnou předplodinou jsou okopaniny hnojené hnojem (řepa, pozdní brambory). Ječmen nepěstujeme po hustě setých obilninách.


24

Zařazení v osevním postupu – žito a tritikale  

Pro svou toleranci k předplodině ho lze pěstovat i po obilovině. Žito je pak ideální plodinou pro přechodné období i vzhledem k vysoké konkurenceschopnosti vůči plevelům.


25

Zařazení v osevním postupu oves   



Oves nahý je náročnější než pluchatý V osevním postupu je oves zařazován zpravidla jako doběrná plodina. Výměšky kořenů ovsa navíc inhibují aktivní zárodky hub (po ovsu byl zjištěn v následné obilovině 6-8 x nižší výskyt chorob pat stébel než po jiné obilovině). Využívá se jako krycí plodina


26

Zařazení v osevním postupu kukuřice  



Vzhledem k velkým požadavkům na dusík by měla být zařazována po zlepšujících plodinách, Podíl kukuřice v osevním postupu by neměl překročit 10 % (po sobě ji není vhodné pěstovat – zaplevelení a sněť kukuřičná) Ve směsi s bobem a s podsevem představuje velmi dobrou předplodinu.


27

Zařazení v osevním postupu – pohanka a proso 

Pohanka





Pohanka není náročná na předplodinu (výhodnější je zařazení po zlepšujících předplodinách). Důraz je třeba klást na nezaplevelenost půdy. Sama je přeplodinou s fytosanitárními účinky. Může být také pěstována jako druhá plodina (setí od 15. 5. do 15. 7.).



Proso



hlavní plodina (ideální pozemek ve staré půdní síle, dobrá krycí plodina pro jeteloviny) meziplodina po časně sklizených plodinách (rané brambory, ozimé směsky) náhradní plodina po vyzimovaných obilninách a po časně setých, ale zaoraných plodinách např. máku



 


28

Předseťová příprava půdy

orba


29

Předseťové zpracování půdy 

Hlavním cílem zpracování půdy je omezení plevelů a také regulace uvolňování živin při mineralizačních pochodech.



Obecnou zásadou v ekologickém zemědělství je, že se oře mělčeji a hlouběji kypří.


30


Pšenice



Vyžaduje dobře přirozeně slehlé seťové lůžko, proto je vhodné provádět seťovou orbu 4–6 týdnů před setím. Hloubka orby je 16–24 cm. Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

31


Ječmen ozimý



Vhodná je mělká orba do 18 cm 3-4 týdny před setím (vyžaduje přirozeně slehlou půdu)



Ječmen jarní



Seťové lůžko na jaře musí být stejnoměrně hluboké, prokypřené, prohřáté, ječmen nesnáší zamokření půdy



stará zásada praví: „ječmen zapraš, oves zamaž“


32


Oves



Jarní ošetření půdy, příprava lůžka (mělké do 5 cm, pevné) má být rovnoměrné, co nejčasnější, jakmile to stav půdy dovolí stará zásada praví: „zasej mě, zašlap třebas v bláto, přesto budu jako zlato“





Tritikale, žito



Na přípravu půdy méně náročné druhy Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

33


Pozdě seté jarní obilniny a pseudoobilniny (proso, pohanka, kukuřice)



Vhodné je připravit půdu již 2-3 týdny před setím, nechat plevele vzejít a před vlastním setím zlikvidovat nitkující plevele mechanicky. Volit zásahy šetřící vláhu




34

Založení porostu


35

Setí - pšenice 

V ekologickém zemědělství jsou vhodné pozdější výsevy oproti konvenčnímu zemědělství, kde se čím dál více prosazují tendence k časnému setí (ozimé žito i pšenice jsou vysévány během září). Vliv doby setí na výnosové prvky pšenice (Stöpller, 1989)


36

Setí - pšenice 

Výsevek ozimé pšenice činí 400-450 klíčivých zrn/m², tj. 180-220 kg/ha². U ozimé pšenice je vhodné zvýšit při opožděném setí základní výsevek o pojistnou dávku 10-15%.

Hloubka setí 3-4 cm.  Vzdálenost řádků je 10-12,5 cm (možno volit 17-20 cm nebo dvojřádky 


37

Setí - pšenice


38

Setí – pšenice špalda   

 

Optimální termín setí je ve druhé polovině září (možné i později). Vysévá se neloupané osivo, do hloubky 3-5 cm. V příznivých podmínkách se výsevek pohybuje od 300 do 350 klíčivých obilek na 1 m², v horších podmínkách 350-400 obilek na 1 m². U nahých obilek pak činí výsevek 180-200 kg/ha, při výsevu neoloupaných klásků až 300 kg/ha. Vzdálenost řádků i hloubka setí jsou stejné jako u pšenice seté. Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

39

Setí – ječmen, tritikale, žito, oves plodina

termín

výsevek (kg/ha)

výsevek (obilek/m²)

hloubka (cm)

Ječmen oz.

20 (30) září

220

400-450

3-5

Ječmen j.

co nejdříve

220-250

350-450

3-5

350-400

2-3

tritikale žito

½ září

oves

co nejdříve

160-220

450-500


40

Setí – kukuřice, pohanka, proso plodina

termín

výsevek (kg/ha)

výsevek (obilek/m²)

hloubka (cm)

pohanka

½ května

40-70

150-200

3-5

proso

dubenkvěten

20-25 (úzké) 200-450 15-25 (široké)

kukuřice

2-3 (4)


41

Výživa a hnojení


42

Výživa a hnojení 

Výživa je zajištěna:



živinami uvolňovanými z rozkládající se předplodiny (jetelotrávy, luskoviny), z organického hnojení (zelené hnojení + sláma, hnůj, kompost) zapraveného před setím či k předplodině, přihnojením během vegetace.

 


43


Pšenice



Na podzim není zpravidla nutné přihnojení Ke hnojení na list lze použít drobně rozptýlený kompostovaný chlévský hnůj (brzy na jaře) 10-15 t/ha nebo močůvku či kejdu 10 m³/ha pro udržení založených odnoží a později pro tvorbu klasu a zvýšení obsahu dusíkatých látek v zrně.




44


Ječmen



Pozemek ve staré půdní síle



Žito, tritikale, oves



Po špatné předplodině a v horších podmínkách přihnojení kejdou nebo rozmetaným kompostem (hnojem)



Jarní obilniny je možné přihnojit během sloupkování močůvkou nebo kejdou Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

45


Kukuřice



Dobře reaguje na organické hnojení



Pohanka



Pozemek ve staré půdní síle, rostliny přijímají dobře živiny z hůře přístupných vazeb



Proso



Pozemek ve staré půdní síle, dobře reaguje na organické hnojení, má tendenci přijímat těžké kovy


46

Ošetření během vegetace Zahrnuje opatření proti:  Chorobám  Škůdcům  Plevelům 


47

Ošetření během vegetace – potlačení chorob       

Během vegetace není prakticky možné omezit choroby Preventivní opatření: vyvážený osevní postup, volba odolných odrůd s ohledem na půdně-klimatické podmínky, harmonická výživa a hnojení, základní zpracování půdy a předseťová příprava, optimální struktura porostu. Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

48

Ošetření během vegetace – potlačení škůdců 

Preventivní opatření


49

Ošetření během vegetace – potlačení plevelů Preventivní opatření  Přímé mechanické metody 


50

Preventivní opatření


51

Ošetření během vegetace – potlačení plevelů 

Obecná zásada – obilniny



Vláčet se smí od zasetí do počátku vzcházení rostlin a pak od fáze třetího listu (začátek odnožování) (ve fázi 1.-3. listu) jsou rostliny obilnin velmi citlivé na vyvláčení.


52


je vhodné použití prutových bran.


53

Účinnost nástrojů při potlačení plevelů (1=velmi dobrý účinek, 5=žádný účinek)


54

Prahové hodnoty množství plevelných rostlin na m² v ekologickém obilnářství ve srovnání s integrovaným zemědělstvím (sestaveno podle Gruel, 1988).


55

Příklad nezapleveleného porostu


56

Nevhodně provedené vláčení


57


Kukuřice



Má malou konkurenceschopnost ve fázi 2-10. Listu Před vzejitím vláčení naslepo Silný porost lze na těžkých půdách vláčet i během vzcházení Vláčení snáší až do výšky porostu 10-15 cm. V pozdějších růstových fázích plečkování Je možné použít také plamenovou plečku

    


58


Pohanka



Před zapojením (ve fázi 3–5 listů) porostu vláčíme plecími bránami po řádcích do výšky 20-25 cm. V širších řádcích plečkujeme, nejprve mělce - 5-6 cm, později hlouběji až do 8 cm. Vláčíme v odpoledních hodinách, kdy jsou rostliny povadlé, se sníženým turgorem, a tak nejsou bránami poškozeny.

  


59


Proso



Důležité je rozrušení škraloupu prutovými branami před a po vzejití, co nejdříve po zakořenění. Téměř vždy je nutno vzcházející plevele před vzejitím prosa i po jeho zakořenění ničit vláčením napříč řádky lehkými branami. Při použití prutových bran vláčíme po řádcích a dle potřeby upravujeme úhel bran, přítlačnou sílu a rychlost. U širokých řádků je nutné plečkování.



 


60

Sklizeň


61

Sklizeň 

Volba termínu sklizně musí zohledňovat optimální stupeň zralosti porostu, tak aby nedošlo ke zhoršení jakosti sklizeného produktu (a tím snížení přidané hodnoty bioproduktu)


62

Sklizeň 

Pšenice, ječmen, žito, tritikale, oves



sklízíme na počátku plné zralosti plně mechanizovanou přímou sklizní žací mlátičkou. Kvalita zrna je ovlivněna jak jeho zralostí, tak i vlhkostí. Optimální sklizňová vlhkost je do 14 %.





Žito – co nejrychleji sklidit (nebezpečí porůstání)


63

Sklizeň 

Specifika sklizně špaldy



Vzhledem k lámavosti klasu špaldy se sníží otáčky mláticího bubnu, přiháněče i ventilátoru a více se otevírají síta. Přitažením mláticího bubnu lze upravit stupeň rozlámání klasu až částečného vyluštění semen z klásků (je vhodné pro přípravu osiva).


64

Sklizeň 

Kukuřice



Na siláž se sklízí kukuřice v mléčně voskové zralosti (obsah sušiny 27 %) sklízecí řezačkou při délce řezanky 20-25 mm (sklizeň by měla být ukončena před příchodem prvních mrazíků). V příznivých podmínkách je možné sklízet kukuřici speciálními stroji dělenou sklizní a to technologií LKS – zpracování palic s listeny (50 % sušiny) nebo CCM – zpracování palic bez listenů (60 % sušiny). Kukuřici na zrno sklízíme sklízecí mlátičkou v plné zralosti.






65

Sklizeň 

Pohanka



Začátek sklizně: dvě třetiny nažek jsou zralé Sklízí se přímo sklízecí mlátičkou při nižší rychlosti mlátícího bubnu asi 760 otáček za min. při suchém porostu (900 otáček za min. při porostu vlhkém). Výška strniště: 15–20 cm možné také uplatnit dvoufázovou sklizeň Ihned po sklizni se nažky vyčistí a dosuší na 14 % vlhkosti.



  


66

Sklizeň 

Proso



Dozrává nerovnoměrně a zrno lehce vypadává. Nejvhodnější doba sklizně je když v horní třetině laty jsou obilky zralé, odrůdově vybarvené a lesklé. Proso se sklízí upravenou sklízení mlátičkou, nejlépe s prodlouženým válem (snížením otáček na cca 750-800 za minutu. Možná je také dvoufázová sklizeň.

 




67

Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství

Recommend Documents