Hodnocení mrazuvzdornosti obilnin pomocí mrazového testu a letální teploty

Pavla Prášilová a Ilja Tom Prášil

Hodnocení mrazuvzdornosti obilnin pomocí mrazového testu a letální teploty METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

2008

Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem řešení záměru MZE0002700602 “Nové poznatky, metody a materiály pro genetické zlepšování biologického potenciálu plodin a využití agro-biodiversity pro setrvalý rozvoj zemědělství“. Oponenti: Ing. Vladimíra Horáková, ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad, Brno Ing. Pavel Mařík, Selgen a.s. Praha, Šlechtitelská stanice Lužany u Přeštic

Metodika byla schválena MZe ČR pod č.j. 46274/2008 – 18020

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, 2008 ISBN : 978-80-87011-87-4

Pavla Prášilová, Ilja Tom Prášil

Hodnocení mrazuvzdornosti obilnin pomocí mrazového testu a letální teploty Metodika pro praxi Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, 2008

Anotace: Mrazuvzdornost (schopnost odolávat mrazu) ozimých obilnin je základní vlastností, která zajišťuje rostlinám úspěšné přežití zimy v našich podmínkách. V metodice je popsána metoda přímého zmrazování rostlin odebraných z polních podmínek v laboratorních mrazničkách. Uvedeny jsou zásady a podmínky pro hodnocení regenerace rostlin obilnin po mrazovém testu, výpočet letální teploty a jejího využití při hodnocení mrazuvzdornosti odrůd a novošlechtění obilnin v jednotlivých odběrech a během zimy. Metodika je doplněna přehledem letální teploty vybraných odrůd pšenice, ječmenů a její dynamikou v posledních 15 zimách.

Evaluation of frost tolerance in cereals by frost test and lethal temperature Frost tolerance is an important trait for the successful winter survival of winter cereal in the Czech Republic. The direct frost laboratory test of plants, sampled from the field during the winter, is described. The rules and conditions of the frost test, post-test regeneration of the plants, calculation of the lethal temperatures (LT50), and their application for the evaluation of frost tolerance of cultivars and breeding lines are mentioned. Tables with the LT50s of some wheat and barley cultivars, during the last 15 winters, are included.

Metodika – mrazuvzdornost obilnin

2

I) Cíl metodiky 1.1. Cílem je popis metody přímého mrazového testu rostlin odebraných z přirozeného prostředí (pole, nádoby a pod.) a vystavených několika rozdílným intenzitám mrazu v mrazicích zařízeních, stanovení letální teploty vzorků a jejího využití při hodnocení mrazuvzdornosti odrůd a novošlechtění obilnin.

1.2. Úvod Mrazuvzdornost (schopnost odolávat mrazu) ozimých obilnin je základní vlastností, která zajišťuje rostlinám úspěšné přežití zimy v našich podmínkách. Během přezimování jsou ozimy vystaveny celé řadě faktorů (ledová vrstva, střídavé mrznutí a tání vrchní vrstvy ornice spojené s vytahováním rostlin na povrch, zaplavení vodou, dlouhodobé působení silné vrstvy sněhu či naopak holomrazy a vysušování rostlin mrazivým větrem), které mohou poškodit či ohrozit životnost rostlin. Působení těchto faktorů je spojeno s nízkou teplotou (mrazem) a pokud přímo nevede k úhynu rostlin, vždy vede ke snížení jejich mrazuvzdornosti. Stanovení rezistence obilnin vůči mrazu je tedy důležitým znakem pro charakterizaci a hodnocení schopnosti odrůd a novošlechtění odolávat abiotickým zimním stresům na území České republiky, což plně prokázalo i vyzimování ozimů v zimě 2002/2003 (Prášilová et al. 2003, Martinek a Prášilová 2003). Dosahovaná aktuální mrazuvzdornost obilnin v polních podmínkách se během podzimu a zimy mění. V závislosti na vnějších podmínkách (teplota, vlhkost půdy, ozářenost) a vnitřních faktorech rostlin (potenciální schopnost genotypu vyvinout určitou úroveň rezistence) se aktuální mrazuvzdornost jednotlivých odrůd a novošlechtění mění. Je proto důležité sledovat tuto vlastnost nejen v době vyvrcholení zimy (např. po mrazovém období), ale i v době podzimní indukce mrazuvzdornosti nebo ke konci zimy při předjarním oteplení (Prášilová 2000, 2002). Zejména v poslední době klimatických změn, spojených s oteplováním, je snížení aktuální mrazuvzdornosti obilnin v polních podmínkách a tím zvýšení rizika vyzimování ozimů při náhlém návratu mrazivého období reálné (Prášil et al 2003). Proto je důležité stanovit aktuální mrazuvzdornost ozimů nejen pro účely porovnání potenciální rezistence odrůd, ale také pro určení její stability (tj. schopnosti udržet si dostatečnou mrazuvzdornost během zimy). Stanovení mrazuvzdornosti obilnin lze provést celou řadou metod (přehled např. Prášil a Prášilová 2000) z nichž přímé vystavení rostlin v definovaném prostředí mrazových boxů patří mezi standardní metody. Publikována byla řada přímých metod, popisujících mrazové


3

testy obilnin, od zmrazování rostlin v odebraných monolitech z pole až po zmrazování jen částí rostlin, od vystavení odebraných rostlin jedné intenzitě mrazu až po celou sérii různých mrazových teplot. Vzhledem k proměnlivosti aktuální mrazuvzdornosti obilnin v přirozeném prostředí, používáme v našem uspořádání mrazový test s paralelním vystavením vzorků rostlin jednotlivých odrůd a novošlechtění několika intenzitám mrazu v laboratorních mrazničkách. Takovýto postup nám umožňuje poměrně přesně vypočítat letální teplotu vzorků a porovnávat vzorky mezi sebou. Letální teplota udává teplotu mrazu, která vede k 50% úhynu rostlin dané odrůdy. V předložené metodice jsou shrnuty naše zkušenosti a poznatky s používáním mrazového testu u odrůd a vzorků obilnin odebraných z polních parcel pro stanovení jejich aktuální letální teploty.

II) Vlastní popis metodiky 2.1. Princip stanovení kritické teploty Stanovení mrazuvzdornosti obilnin odebraných z polních, přirozených podmínek a pak vystavených mrazovému testu patří do skupiny polně – laboratorních metod. Rostliny obilnin jsou pěstovány v polních parcelách podle standardních agrotechnických metodik a během zimy jsou odebírány z pole a vystaveny paralelně několika intenzitám mrazu v mrazicích zařízeních laboratoře. Regenerace rostlin po mrazovém testu probíhá v teplotně a světelně regulovaných sklenících. Stupeň poškození a přežití rostlin se pak hodnotí pro každou intenzitu mrazu a každý vzorek samostatně, což umožňuje poměrně přesně vypočítat letální teplotu vzorku pomocí programu vyvinutého na našem pracovišti VÚRV, v.v.i. v PrazeRuzyni (Janáček a Prášil 1991). Takovýto postup rovněž umožňuje porovnat jak aktuální mrazuvzdornost vzorků mezi sebou v době odběru rostlin, tak během zimy v několika termínech odběru. 2.2. Faktory ovlivňující mrazuvzdornost obilnin a jejich sledování Tím, že jsou obilniny pěstovány v polních podmínkách reagují z hlediska jejich dosažené mrazuvzdornosti na konkrétní povětrnostní podmínky v daném ročníku. Neméně rozhodující vliv na aktuální mrazuvzdornost mají termín setí a další agrotechnika, včetně přípravy půdy a předseťového hnojení. Zásadní vliv má i stav jejich růstu a vývoje (růstová a vývojová fáze rostlin). Proto během podzimu a zimy sledujeme růstovou fázi obilnin, tzv. makrofenologii (vzcházení, počty listů a počty odnoží), v pozdějších fázích odebíráme rostliny a zjišťujeme stav vzrostného vrcholu v jednotlivých fázích růstu – mikrofenologii (Prášilová a Berová, 2000). Nedílnou součástí předcházející odběr rostlin pro mrazové testy je měření a


4

vyhodnocování základních meteorologických údajů (teploty vzduchu, půdy v různých hloubkách, srážky a vlhkost půdy) pomocí automatické meteorologické stanice VÚRV, v.v.i. 2.3. Termín odběru vzorků z pole Základní termín odběru rostlin pro mrazové testy je počátkem zimy, kdy jsou rostliny dostatečně otuženy (tj. kromě postupného snižování teploty vzduchu se vyskytly i mírné, krátkodobé mrazy do -4 až -6 oC). V podmínkách VÚRV, v.v.i. v Praze-Ruzyni toto období nastává obvykle kolem poloviny prosince. Chceme-li stanovit dynamiku mrazuvzdornosti sledovaných vzorků (např. stabilitu mrazuvzdornosti během zimy a v předjaří) volíme i další dva termíny odběru, v lednu a únoru. Konkrétní termín odběru závisí na vnějších podmínkách; nedoporučuje se odebírat rostliny po dešti nebo při přemokření vrchní vrstvy ornice. Odběry nelze provádět pokud je půda silně promrzlá (slabá namrzlá krusta na povrchu ornice nevadí) nebo když rostliny leží pod silnou vrstvou sněhu. 2.4. Odběr vzorků ke stanovení mrazuvzdornosti 1. Před vlastním odběrem rostlin je třeba připravit protokol, čísla na označení vzorků a obalový materiál (např. balící papír), v případě převozu připravit igelitové sáčky a chladící tašku či box s ledem (vyvarovat se položení vzorků ke zdroji tepla, nebo nechat dlouhodobě na slunci). 2. Na pozemku je potřeba vybrat reprezentativní místo pro odběr rostlin, rozhodně se vyhnout souvratím. Je-li možno, odebírat rostliny z několika míst pozemku. 3. Rostliny odebrat motyčkou, rýčem či lopatkou, oklepat zeminu, v žádném případě neomývat, přenést do chladné místnosti a uspořádat. Od každého vzorku připravit 5 až 10 svazků (balíčků) po deseti průměrných rostlinách. Očištěné rostliny rovnoměrně a najednou přidávat do všech svazků, aby v každém svazku byly zastoupeny stejně silné a vyvinuté rostliny. Počet svazků závisí na počtu odebíraných vzorků, počtu plánovaných mrazových teplot, časových a prostorových možností zpracování vzorků. Každý svazek s 10 rostlinami je zpevněn gumičkou nebo provázkem. 4. Vzorky jsou pak rozloženy na pevnou podložku se zvlhčeným filtračním papírem a překryty černou folií. Takto ošetřené vzorky se ukládají kvůli vyrovnání teplot do chladicího zařízení, kde je nastavená provozní teplota na 0 oC (boxy, lednice). V případě dovozu vzorků z větší vzdálenosti, svazky od jednoho vzorku jsou vloženy do většího obalu, nejlépe papírového a uloženy do igelitového sáčku. Obal je třeba opatřit názvem vzorku, doporučuje se název vzorku vložit i dovnitř sáčku. Vzorky by během dopravy měly být uloženy v chladu (transportní boxy či tašky s chladicí


5

vložkou) a musí se vyvarovat jejich vystavení vyšším teplotám. Po převezení vzorku do laboratoře jsou rostliny skladovány v chladicím zařízení. 5. Druhý den jsou rostliny vystaveny mrazovému testu. Vzorky jsou nejdříve uspořádány podle předem navržených (zásahových) mrazových teplot, aby rostliny vyjmuté z chladového boxu nebyly oteplovány okolní teplotou a mohly být rychle přeneseny do mrazícího zařízení, které má teplotu shodnou s chlazenými (temperovanými) rostlinami (0 oC).

2.5.

Mrazový test

Vlastní mrazový test probíhá v regulovaných mrazničkách či mrazicích boxech. Větší počet mrazniček umožňuje použít paralelní vystavení rostlin jednotlivých vzorků několika mrazovým teplotám. Pro přesný výpočet letální teploty je nutné použít minimálně 5 různých intenzit mrazu. Snižování a zvyšování teplot v mrazicích zařízeních by mělo probíhat pomalu, řádově několik stupňů za hodinu, aby se předešlo podchlazení a náhlému vnitrobuněčnému zmrznutí vody v rostlinách. Takové mrznutí vody má za následek okamžité usmrcení pletiv rostlin a v přirozených podmínkách k němu nedochází. Doba vystavení rostlin mrazu má být dostatečná, aby došlo k promrznutí a vyrovnání teplot ve všech vzorcích minimálně po dobu několika hodin. V další části popisujeme mrazový test tak, jak probíhá na našem pracovišti. Ve VÚRV, v.v.i., v Praze Ruzyni je k dispozici devět mrazících zařízení s kapacitou objemu 0,25 m3 Je tedy možné použít až 9 různých odstupňovaných intenzit při jednom mrazovém testu. Rychlost snižování a zvyšování teploty a doby vystavení rostlin předem zvolené intenzitě mrazu jsou řízeny počítačovým programem. Teplota v každém mrazáku je průběžně registrována a lze ji sledovat na obrazovce. Jednotlivé parametry testu lze modifikovat podle potřeby testu. Standardně používaný program zahrnuje rychlost mrznutí a tání 2

o

C za hodinu a

dobu působení mrazu 24 hodin. Rozdíl mezi použitými intenzitami mrazu volíme od 1 až po 2 o

C. Rostliny ve svazcích, nejlépe dvě opakování od jednoho vzorku na jednu mrazovou

teplotu, ukládáme do mrazniček do polystyrenových krabic (zajišťují snížení kolísání teploty) podle zásad náhodného uspořádání. Celý mrazový cyklus probíhá minimálně v pěti mrazničkách po dobu 2 až 3 dnů (záleží na užitých teplotách). Po skončení mrazového testu, kdy rostliny zcela rozmrznou a teplota rostlin se postupně vyrovná s okolní teplotou, jsou rostliny přeneseny na regeneraci do vhodných podmínek skleníku.


2.6.

6

Regenerace rostlin po mrazovém testu

Pro regeneraci rostlin a zjištění počtu mrazem usmrcených rostlin v každé teplotě lze použít různé testy životnosti (viz obrázek). Pro větší množství vzorků používáme nejčastěji metodu rostlinných torz nebo regeneraci rostlin ve skleníku. Při metodě rostlinných torz jsou odstřiženy listy (2 až 3 cm nad odnožovacím uzlem), zkráceny kořeny a regenerace probíhá u rostlin s kořeny ponořenými do vody při laboratorní teplotě. Po 5 až 7dnech lze regeneraci rostlin hodnotit podle velikosti nadzemních přírůstků a tvorby nových kořenů. V následující části popisujeme na našem pracovišti standardně užívanou metodiku regenerace rostlin v zemině. Regenerace rostlin probíhá ve sklenících s regulovanou teplotou do 20 oC a podle potřeby s dosvětlováním pomocí svítidel s výbojkami na délku 14 hodinové fotoperiody. Před vysazováním rostlin naplníme nádoby (plastové přepravky o vnitřním rozměru 55 x 36 x 8 cm a s odtokovými otvory) prosetou zeminou v poměru 10 : 1 (zemina z pole : kompost) a zalijeme. Vysazování rostlin v přepravce je voleno tak, aby rostliny z jednotlivých svazků byly vysázeny do jednoho řádku a představovaly tak jedno opakování určité mrazové teploty (při standardním testu jsou od každé teploty dvě opakování). Začíná se od rostlin z nejvyšší teploty. Do přepravky se umístí 10 řádků po 10 rostlinách, což představuje 5 mrazových teplot ve dvou opakováních. Rostliny zasazené v bedýnce potřebují na regeneraci tři týdny. Teplota ve skleníku by neměla překračovat 20 oC, zejména v první fázi, kdy rostliny vytvářejí nové kořeny. Zalévání rostlin pěstovaných v přepravce se zeminou se řídí podle aktuální potřeby tak, aby


7

zemina úplně nevyschla, na druhé straně přelití může způsobit špatnou regeneraci a hnití rostlin. 2.7.

Vyhodnocení regenerace rostlin

Po třítýdenní kultivaci rostlin ve skleníku spočítáme počet živých rostlin v řádku a u každé přežité rostliny vizuálně stanovujeme rozsah poškození a stav regenerace pomocí 6 bodové bonitační stupnice. Bonitace umožňuje detailněji hodnotit rozsah neletálního poškození u přežitých rostlin. Podrobně byla popsána v metodice Prášilová a Prášil (2007). Pro výpočet LT50 vycházíme z hodnot % přežití. Pro každý vzorek a každou teplotu mrazu vypočítáme % přežití, životnost, jako poměr počtu živých rostlin ku celkovému počtu rostlin, vyjádřený v procentech (0 až 100%). 2.8.

Výpočet letální teploty

Výpočet letální teploty (LT50) probíhá podle modelu publikovaného Janáčkem a Prášilem (1991), kde jsou uvedeny podrobnosti (matematické odvození rovnice není předmětem této metodiky a bylo již podrobně popsáno v příslušné publikaci). Závislost mezi přežitím a mrazovou teplotu má tvar S-křivky. Pro výpočet se užívá logistická funkce, kde inflexní bod udává letální teplotu LT50. Program je k dispozici u autorů. Příklad je zobrazen na obrázku:


8

2.9. Využití letálních teplot obilnin pro hodnocení jejich mrazuvzdornosti a vliv podmínek přezimování na její úroveň Přehled naměřených minimálních letálních teplot, LT50 (v oC), získaných výše uvedenou metodou na pracovišti VÚRV, v.v.i. v Praze-Ruzyni pro vybraný sortiment odrůd pšenice a ječmenů je uveden v následující tabulce:

Ozimá pšenice

LT 50

Mironovská Samanta Rheia Šárka Bohemia Hana Ilias Drifter Akteur Zdar

-22,6 -19,2 -18,6 -18,1 -17,0 -16,9 -16,8

Ozimý ječmen

LT 50

Lunet Kamil Okal Silke Luran Tiffany Reni Jolante Camera

-16,5 -15,3 -15,0 -14,5

-15,4 -15,1 -14,3

-14,0 -14,0 -13,9 -13,7 -12,9

Uvedené hodnoty LT50 ukazují jakou mají odrůdy schopnost tolerovat minimální teplotu, která se vyskytne na rozhraní vrchní vrstvy ornice a přízemní vrstvy vzduchu (poznámka: tato teplota v případě souvislé a silnější vrstvy sněhu je výrazně vyšší tj. blíže k 0 oC, než se standardně udává teplota vzduchu ve 2 m nad zemí, v meteorologické budce; naopak při holomrazech je přízemní teplota vzduchu nižší; u teplot půdy se projevuje delší setrvačnost než u teplot vzduchu). Je třeba si uvědomit, že uvedené minimální hodnoty LT50 byly


9

získány, když podmínky pro indukci mrazuvzdornosti byly optimální. Takové podmínky nemusejí v určité lokalitě či v dané době zimy nastat. Naopak, LT50 se během zimy mění a její velikost je ovlivněna řadou vnějších, ale i v nitřních faktorů (viz část 2.2.). Průměrný průběh LT50, zjištěný na základě dlouhodobých měření ve VÚRV, v.v.i. v Praze-Ruzyni, ukazuje následující obrázek. Z něho je vidět, že zde existují i druhové rozdíly (žito, pšenice, ječmen), v rámci kterých jsou však výrazné odrůdové rozdíly.

0

LT50 ( oC)

-5

INDUKCE ODOLNOSTI

UDRŽENÍ ODOLNOSTI

ZTRÁTA ODOLNOSTI

- genotyp - chlad - růst

- genotyp - mrznutí a tání - energ. zásoby

- genotyp - oteplení - vývoj

-10

Ječmen -15

Pšenice -20

Žito -25

X

XI

XII

I

II

III

IV

Měsíce

To, že podmínky indukce jsou každý rok jiné, dokumentuje následující tabulka. Ta udává zjištěné aktuální hodnoty LT50 u dvou skupin odrůd (méně a více odolné) pšenice a ječmene stanovené kolem poloviny prosince v posledních 15 letech. Z tabulky je vidět, že LT50 byly pod vlivem povětrnostních podmínek v různých zimách různé i u stejné skupiny odrůd. To je nutné vzít v úvahu, když analyzujeme podmínky poškození ozimů na polích v různých zimách. Důležité ovšem je, že vždy potenciálně mrazuvzdornější odrůdy měly nižší LT50, tj. byly odolnější než méně odolné odrůdy. Proto charakteristika letální teploty odrůdy, LT50, je důležitá pro posouzení jejího odrůdového znaku – schopnosti odolávat mrazům.


10

Letální teploty, LT50 (oC) Doba měření

Ozimý ječmen

Ozimá pšenice

prosinec

málo odolné

vysoce odolné

málo odolné

vysoce odolné

1993

-14

-16

-14

-22

1994

-11

-13

-11

-20

1995

zamrznutá půda - sníh

1996

-11

-15

-13

-20

1997

-9

-12

-11

-15

1998

-11

-14

-12

-18

1999

-13

-15

-11

-15

2000

-9

-12

-9

-15

2001

-12

-14

-12

-20

2002

-10

-14

-10

-14

2003

-12

-16

-13

-22

2004

-10

-12

-12

-17

2005

-13

-15

-13

-19

2006

-10

-13

-10

-16

2007

-12

-14

-12

-19

III) Srovnání novosti postupů V metodice jsou uvedeny originální postupy a výsledky získané ve VÚRV, v.v.i. v PrazeRuzyni, které dosud nebyly v ucelené formě publikovány. Metodika navazuje na předchozí postupy vypracované doc. Ing. Vladimírem Segeťou, CSc. Laboratorní mrazový test byl a je v nejrůznějších modifikacích užíván, jak na některých pracovištích v ČR, tak i v zahraničí. Současná metodika shrnuje naše nejnovější zkušenosti s vývojem a aplikací této metody na soustavu několika mrazicích pultů s plně automatickou regulací chodu teplot. Vyhodnocení mrazových testů je doplněno o výpočet letálních teplot vzorků podle metody (softwaru) vyvinuté ve VÚRV, v.v.i. v Praze a srovnáváním letálních teplot získaných z odběrů rostlin během zimy (několika zim).


11

IV) Popis uplatnění metodiky Metodika je určena pro uživatele z řad zkušebních, výzkumných a šlechtitelských pracovišť, a pěstitelům při interpretaci letálních teplot u odrůd obilnin získaných tímto testem.

V) Seznam použité související literatury Janáček, J., Prášil, I.: Quantification of plant frost injury by nonlinear fitting of an s-shaped function. Cryo-Letters vol.12, 1991, no.7, 47-52. Prášilová, P.: Vývoj a odolnost ozimů během zimy. Zemědělec č.13, 2000, s. 11 Prášilová, P., Berová, M.: Růst, vývoj, zimovzdornost a mrazuvzdornost ozimých obilovin. Rostlinolékař 6, 2000, s. 8 – 10 Prášil, I., Prášilová, P.: Hodnocení odolnosti odrůd ozimů vůči vyzimování a mrazu. Agro, č.1., 2000, s. 37 – 39 Prášilová, P.: Přezimování a mrazuvzdornost ozimů, Farmář č. 4, ročník 8, 2002, s.40 Prášilová, P., Martinek, P., Prášil, I.: Zima 2002 – 2003 a příčiny vyzimování ozimých plodin. Úroda 7/2003, s. 44-47 Martinek, P., Prášilová, P.: Porosty ozimé pšenice byly na Moravě poškozeny mrazy. Obilnářské listy, XI. Ročník, č.2, 2003, s.25 – 31 Prášilová, P., Prášil, I.T.: Zimovzdornost pšenic a ječmenů. Farmář 7, 2004, s.14 Prášil, I., Prášilová, P., Martinek, P.: Globální oteplování a vymrznutí polních plodin. Vesmír 83(12)2004, s. 692-694 Prášilová P., Prášil, I.T.: Hodnocení zimovzdornosti obilnin provokační nádobovou metodou. Metodika pro praxi. VÚRV,v.v.i. Praha, s. 1 – 14, 2007, ISBN : 978-80-87011-37-9 Prášilová, P.: Růst a vývoj ozimých obilnin ve dvou posledních zimách. Úroda č.6, ročník LVI 2008, s.20-22

VI) Seznam publikací, které předcházely metodice Prášilová, P.: Zimovzdornost ozimé pšenice. Agrotip, září 2005, s. 3 – 7 Prášilová, P., Prášil, I., Kopecká, V.: Ozimy mohou být oslabené. Zemědělec 14(7), 2006, s. 15


12

Prášil, I., Prášilová, P.: Porosty ozimů jsou často poškozené. Zemědělec 14(10), 2006, s.18 Prášilová, P.: Poškození porostů ozimů. Zemědělský týdeník, 13.dubna 2006, ročník IX., č.15, 2006, s.9 Prášilová, P.: Růst a vývoj ozimých obilnin ve dvou posledních zimách. Úroda č.6, ročník LVI 2008, s.20-22

Autoři: Ing. Pavla Prášilová, RNDr. Ilja Tom Prášil, CSc. Název: Hodnocení mrazuvzdornosti obilnin pomocí mrazového testu a letální teploty Vydal: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně Tisk: VÚRV, v.v.i., Praha Vyšlo v roce 2008 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autora: [email protected] Autor fotografií: Ilja Tom Prášil

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2008 ISBN: 978-80-87011-87-4

Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, 2008

Hodnocení mrazuvzdornosti obilnin pomocí mrazového testu a letální teploty

Recommend Documents