Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky

Připravil kolektiv autorů pod vedením Nicol Adamcové. Vydal Ústav mezinárodních vztahů pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Praha 2006. Grafická úprava a obálka Jakub Tayari Tisk: Tiskárna Libertas a. s., Praha ISBN 80-86506-53-3

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky

Publikaci vydal Ústav mezinárodních vztahů pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Připravil kolektiv autorů pod vedením Nicol Adamcové. Praha, 2006

Úvodní slovo

Č

eská republika dnes patří mezi čtyři desítky nejbohatších zemí světa. Kojeneckou úmrtnost máme jednu z nejnižších na světě. Průměrná délka lidského života v Čes-

ké republice se stále prodlužuje. Přístup k pitné vodě je u nás naprostou samozřejmostí. V této situaci se však většina obyvatel naší planety nenachází. Ve třech desítkách nejchudších zemí světa se člověk dožije v průměru méně než padesáti let. V mnoha zemích nemá ani polovina obyvatel přístup ke zdravotně nezávadné pitné vodě. V celé řadě zemí umírá každý desátý novorozenec. Tváří v tvář této situaci přijímá Česká republika svůj díl odpovědnosti za zmírňování chudoby v méně šťastných částech světa. Spolu s ostatními vyspělými zeměmi se snažíme hledat způsoby, jak dosáhnout toho, aby poskytnutá pomoc byla co nejefektivněji využita a aby skutečně vedla k vyrovnání propastných rozdílů mezi tzv. bohatým severem a chudým jihem. V posledních letech se

Černínský palác, sídlo

země z té vyspělejší části světa shodly na postupu, jak zmírnění chudoby dosáhnout. Na

Ministerstva zahraničních

Summitu tisíciletí v New Yorku v roce 2000 byly přijaty takzvané Rozvojové cíle tisíci-

věcí České republiky

letí. Česká republika spolu se všemi členskými státy OSN se zavázaly do roku 2015 splnit Miléniovou deklaraci, která vytyčuje konkrétní cíle v oblasti rozvoje a odstraňování chudoby. Zároveň se bohaté země světa dohodly, že budou finanční prostředky vyčleněné na mezinárodní rozvojovou spolupráci postupně navyšovat. Česká republika je v tomto ohledu mezi novými členskými státy Evropské unie na předním místě. Objem finančních prostředků na zahraniční rozvojovou spolupráci bude dále narůstat, aby Česká republika dostála svým mezinárodním závazkům. Výše vynaložených prostředků však není to nejpodstatnější. Klíčové je, aby každá jedna koruna českého daňového poplatníka vynaložená na rozvojovou spolupráci měla co největší přínos. Zároveň je třeba zdůraznit, že pomoci chudší části světa se naše země věnuje i ve vlastním zájmu. Prostřednictvím rozvojové spolupráce přispíváme vedle omezování chudoby v globálním měřítku i k prosazování našich zahraničněpolitických a ekonomických cílů a k posilování bezpečnosti českých občanů. Následující stránky dokládají, že konkrétních výsledků již česká zahraniční rozvojová spolupráce dosáhla, a to za přispění desítky českých ministerstev, mnoha soukromých firem, vysokých škol a řady nevládních organizací pod vedením Ministerstva zahraničních věcí České republiky jako hlavního koordinátora.

3 Zahraniční rozvojová spolupráce ČR

Obsah Úvodní slovo

Cíle a motivace zahraniční rozvojové spolupráce ČR

Základní dokumenty

Finanční zajištění

Kdo je zapojen?

3

6

7

10

Prioritní země

35

Angola

37

Bosna a Hercegovina

40

Jemen

43

Moldavsko

46

Mongolsko

49

Srbsko a Černá Hora

52

Vietnam

56

11

Zambie

59

Neziskový sektor

13

Afghánistán

61

Soukromý sektor

17

Irák

64

Akademický sektor

17

Veřejnost

19

Globální a rozvojové vzdělávání

20

Formy rozvojové spolupráce

21

Bilaterální spolupráce

21

Neprioritní země

67

Statistická příloha

75

Dodatky

79

Rozvojové projekty

21

Vysvětlení použitých zkratek

79

Stipendia

23

Seznam fotografií

80

Humanitární pomoc

24

Pomoc uprchlíkům

25

Transformační spolupráce

26

Oddlužení

27

Trilaterální spolupráce

28

Multilaterální spolupráce

29

Evropská unie

29

Programy, organizace a fondy OSN

32

Mezinárodní finanční organizace

33


Česká republika jako člen mezinárodního společenství demokraticky a ekonomicky vyspělých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem a přijímá svůj díl odpovědnosti při řešení globálních problémů. Jedním z výrazů tohoto postoje je zahraniční rozvojová spolupráce, která je integrální součástí české zahraniční politiky. ČR pokládá za svůj morální závazek podílet se na koordinovaných mezinárodních aktivitách zaměřených na snižování chudoby v méně vyspělých a méně bohatých částech světa.

Cíle a motivace zahraniční rozvojové spolupráce České republiky Rozvojové cíle tisíciletí

V

současném globalizovaném světě jsou události, jevy a osudy zemí i lidí vzájemně provázané. Chudoba je často zdrojem nestability, ozbrojených konfliktů, nelegál-

ní migrace či organizovaného zločinu spojeného s pašováním zbraní, lidí či drog. Bezpečnost je však nutno chápat i obecněji, v návaznosti na riziko šíření infekčních chorob

• Odstranit extrémní

nebo na zhoršování životního prostředí. Účinná pomoc rozvojovým zemím pomáhá předcházet těmto negativním je-

chudobu a hlad • Dosáhnout základního vzdělání pro všechny • Prosazovat rovnost mužů a žen a posílit roli žen ve společnosti • Snížit dětskou úmrtnost • Zlepšit zdraví matek • Bojovat

„Česká republik a se ztotožňuje s vícerozměr ným př ístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických ter mínech nízkého př íjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách.“

vům, a proto je v souladu s našimi bezpečnostními zájmy. Rozvojová spolupráce má rovněž ekonomické přínosy – prosperita chudých zemí přispívá ke stabilitě světové ekonomiky a rozvoji potenciálních

trhů,

pomáhá

uplatnění konkurenceschopných českých firem. Rozvojový program posiluje bilaterální politické, ekonomické i kulturní vztahy s konkrétní zemí a současně zlep-

s HIV/AIDS, malárií

šuje postavení České republiky

a dalšími

na mezinárodní scéně.

nemocemi • Zajistit udržitelný

Plně podporujeme Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium Development Goals – MDG, viz

stav životního

rámeček) obsažené v Miléniové deklaraci z roku 2000 a potvrzené na summitu OSN

prostředí

v září 2005, kterými mezinárodní společenství vyjadřuje své odhodlání do roku 2015

• Budovat světové

omezit extrémní chudobu, její příčiny a následky. Česká republika se ztotožňuje s více-

partnerství

rozměrným přístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomic-

pro rozvoj

kých termínech nízkého příjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách.


Mezi hlavní cíle české rozvojové spolupráce patří snížení

principů, řízení migrace, udržitelný rozvoj s důrazem na

chudoby, ekonomicko-průmyslový rozvoj, postupná inte-

jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Při

grace partnerských zemí do světové ekonomiky, rozvoj

realizaci všech rozvojových projektů reflektuje ČR tzv.

zemědělství, rozvoj a upevnění demokracie, lidských

„průřezová témata“ (podpora občanské společnosti, rov-

práv a řádné správy věcí veřejných, zavedení právních

noprávnost mužů a žen atd.).

Česká republika pomáhá v zemích geograficky vzdálených i blízkých (Angola, Ukrajina) Občanská válka v Angole vzala mnoha dětem rodiče. Provincie

V rámci projektu Sdružení Česká katolická charita ve Lvově finan-

Bié, kam Česko směřuje svoji pomoc, patří k nejvíce postiže-

covaném z prostředků rozvojové spolupráce je dětem ulice po-

ným. S dětmi z místního sirotčince se setkal při své návštěvě An-

skytnuta lékařská péče, dostanou najíst, mohou se vykoupat. To

goly v lednu 2006 ministr zahraničních věcí ČR Cyril Svoboda.

vše na netradičním místě – v autobuse.

Česká republika obnovila program zahraniční rozvojové spolupráce v roce 1995 jako první z transformujících se zemí střední a východní Evropy. Navázala na dlouhou a bohatou tradici vztahů, které s rozvojovými zeměmi udržovalo bývalé Československo, avšak musela je zbavit nežádoucí ideologické zátěže.

Základní dokumenty následujících deseti letech uskutečnila ČR řadu vý-

vým mezníkem byl vstup České republiky do Evropské unie,

znamných změn v koncepci i organizaci rozvojové

která je v celosvětovém měřítku největším poskytovatelem

spolupráce s cílem zefektivnit pomoc partnerským ze-

vnější pomoci. ČR bude pokračovat v reformě systému tak,

mím a přizpůsobit ji měnícímu se mezinárodnímu pro-

aby se zařadila mezi vyspělé dárce a plně dostála svým závaz-

středí (hlavní koncepční dokumenty viz rámeček). Klíčo-

kům plynoucím z členství v EU a OECD.

V


Základní koncepční dokumenty • Usnesení vlády ČR č. 91 z 23. 1. 2002 „Koncepce zahraniční rozvojové pomoci ČR na léta 2002–2007“ • Usnesení vlády ČR č. 302 z 31. 3. 2004 „Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU“ • Usnesení vlády ČR č. 664 z 1. 6. 2005 „Zahraniční rozvojová spolupráce v roce 2006 a střednědobý výhled jejího financování do roku 2008“ • Usnesení vlády ČR č. 1311 z 12. 10. 2005 „Pravidla pro výběr a financování bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR“

Důraz na partnerství V Koncepci zahraniční rozvojové pomoci ČR na léta 2002–2007 z roku 2002 označila česká vláda za hlavní cíl rozvojové spolupráce omezování chudoby v rozvojových zemích. Přihlásila se plně k Rozvojovým cílům tisíciletí a konstatovala, že poskytování rozvojové pomoci přispívá k prosazování demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti, k integraci rozvojových zemí do světového hospodářství a k udržitelnému globálnímu rozvoji. Stěžejní změnou, kterou přinesla Koncepce z roku 2002, je důraz na partnerství v rámci rozvojové spolupráce a na odpovědnost přijímajících zemí – pomoc je vedena poptávkou po pomoci ze strany příjemce, nikoli nabídkou poskytovatele. Česká rozvojová spolupráce dále vychází z principů efektivnosti a transparentnosti. Koncepce se vyslovila pro sektorovou i teritoriální koncentraci české zahraniční rozvojové pomoci a vymezila dvacet prioritních zemí, do kterých se česká pomoc měla přednostně soustředit.

Prioritní země

Prioritní země V březnu 2004 schválila česká vláda Zásady zahraniční rozvojové spolupráce ČR po vstu-

• Angola • Bosna a Hercegovina • Jemen • Moldavsko • Mongolsko • Srbsko a Černá Hora

pu do EU, kterými rozhodla o ještě užším teritoriálním soustředění rozvojové spolupráce. Po zvážení potřebnosti pomoci, kapacit pro příjem pomoci a intenzity tradice rozvojové spolupráce bylo rozhodnuto směřovat pomoc dlouhodobě do osmi prioritních zemí: Angoly, Bosny a Hercegoviny, Jemenu, Moldavska, Mongolska, Srbska a Černé Hory, Vietnamu a Zambie; za střednědobé priority byly určeny Afghánistán a Irák. Jako relativně malý stát disponujeme omezenými finančními i personálními kapacitami, a proto je musíme efektivně soustředit do méně zemí než dosud (např. v roce 2004 realizovala ČR více než 100 bilaterálních projektů ve 40 zemích).

• Vietnam • Zambie

Střednědobé priority • Afghánistán • Irák


Střednědobé programy rozvojové spolupráce (Country Strategy Papers) – základ spolupráce s prioritními zeměmi Česká republika postupně přechází od jednotlivých krátkodobých projektů k dlouhodobým sektorovým programům spolupráce. V červnu 2005 byly schváleny programy rozvojové spolupráce s osmi prioritními zeměmi na období 2006–2010. Programy byly se-

staveny společně s prioritními zeměmi na základě rozvo-

je základní postupy pro uzavírání smluv, kontrolu, vy-

jových cílů, které definovaly jednotlivé vlády ve svých

účtování, uchovávání dokumentů a publicitu. Zavádí ta-

strategických dokumentech zaměřených na boj s chudo-

ké nové logo české rozvojové spolupráce.

bou. Formulace programů posílí předvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadní plánování aktivit všem aktérům rozvojové spolupráce.

Manuál projektového cyklu Na počátku roku 2006 zpracovalo Rozvojové středisko

Závazná pravidla pro bilaterální rozvojovou spolupráci

Manuál projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce ČR, který zmíněná Pravidla doplňuje. Jeho cílem je zajištění standardních postupů projektového cyklu v bi-

Na základě programů jsou identifikována témata spolu-

laterální rozvojové spolupráci. Manuál definuje účel kaž-

práce, která jsou buď rozpracována do podoby konkrét-

dé z fází projektového cyklu (1. Programování, 2. Identi-

ních projektů, na jejichž realizaci jsou vypisována trans-

fikace, 3. Formulace, 4. Realizace a monitoring, 5. Vy-

parentní výběrová řízení, nebo na které jsou poptávány

hodnocení/evaluace), stanovuje postupy a role jednotli-

návrhy projektů. V říjnu 2005 schválila vláda ČR jednot-

vých aktérů v každé fázi a usiluje o standardizaci využí-

ná pravidla pro výběr a financování bilaterálních projek-

vaných dokumentů. Je určen všem subjektům zapojeným

tů, která zohledňují platnou legislativu a relevantní

do realizace bilaterálních projektů – pracovníkům rezort-

směrnice Evropského společenství. Dokument doporuču-

ních ministerstev, zastupitelských úřadů a realizátorům.

Česká republika klade důraz na partnerství s přijímajícími zeměmi, které je předpokladem úspěšné a udržitelné rozvojové spolupráce. V rámci rozvojových projektů jsou vyškolováni místní odborníci, předává se know-how, je udržován úzký kontakt s místním obyvatelstvem.


Česká rozvojová spolupráce vykazuje v posledních letech trvalý nárůst, který je v souladu s naší rolí nastupujícího dárce a člena EU. Objem vyčleněných prostředků se od roku 2004 ustálil na 0,11 % HND.

Finanční zajištění

D

le usnesení Evropské rady z května 2005, v němž se nové členské státy EU zavazují „usilovat o navýšení podílu objemu financí na zahraniční rozvojovou spolu-

práci na 0,17 % HND v roce 2010 a 0,33 % HND v roce 2015“, by ČR měla v následujících letech pomoc rozvojovým zemím výrazně navýšit.

Podíl oficiální rozvojové pomoci (ODA) na hrubém národním důchodu (HND) v některých členských zemích EU v roce 2004

1,0

Podíl ODA/HND

0,85 0,83 0,8

0,78 0,73 0,63

0,6 0,41 0,41 0,39

0,4

0,36 0,35 0,28

0,2

0,24 0,23 0,23 0,15

0,11 0,10

0,07 0,06 0,06 0,05

0,0 Dánsko Nizozemsko Francie Finsko Rakousko Lucembursko Portugalsko Irsko Německo Řecko Švédsko Belgie Velká Británie Španělsko Itálie

Lotyšsko Slovinsko Maďarsko Slovensko Polsko

Česká republika Zdroj: OECD/DAC Výroční zpráva 2005, statistické přílohy

V červnu 2005 schválila vláda ČR svým usnesením č. 664 rozdělení finančních prostředků na dvoustrannou rozvojovou spolupráci na rok 2006 s výhledem do roku 2008. Finanční prostředky na nové aktivity v prioritních a neprioritních zemích byly rozděleny na základě zkušeností vyspělých dárců v poměru 75 % pro prioritní země a 25 % pro neprioritní země.


Nové rozvojové aktivity v roce 2006 Celkem

237,7 mil. Kč

V prioritních zemích

178,3 mil. Kč

V neprioritních zemích

59,4 mil. Kč

Finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s prioritními zeměmi v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Země

2006

2007

2008

Angola

14,6

25,9

32,0

*Bosna a Hercegovina

30,1

67,1

82,0

Jemen

14,4

29,7

31,7

*Moldavsko

20,9

31,4

35,5

Mongolsko

28,4

50,9

63,1

*Srbsko a Černá Hora

42,2

94,6

96,3

Vietnam

21,4

42,6

47,3

Zambie 7,5 21,0 21,0 * Viz poznámky na str. 42, 47, 54 Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 686 ze 7. 6. 2006 „Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2009“

Konkrétní výsledky české rozvojové spolupráce by nebyly dosažitelné bez podpory veřejnosti a zapojení řady subjektů, které realizují jednotlivé projekty pod vlajkou České republiky – od nevládních organizací přes vysoké školy až po soukromé firmy.

Kdo je zapojen?

N

a rozvojové spolupráci se podílejí následující aktéři: Ministerstvo zahraničních věcí ČR spolu se svým poradním orgánem – Rozvojovým střediskem, jednotlivá sek-

torová ministerstva a realizátoři projektů rozvojové spolupráce.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR Je ústředním koordinačním orgánem, pracuje zde Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Využívá síť zastupitelských úřadů ČR, které jsou podrobně seznámeny


Rozvojová spolupráce České republiky v roce 2005 podle realizátorů Objem prostředků

Počet realizovaných projektů 10 %

8%

14 %

37 %

17 %

53 %

25 %

36 %

Nestátní neziskové organizace (NNO) Státní orgány, příspěvkové a rozpočtové organizace (SPRO) Univerzity (U) Podnikatelské subjekty (PS)

Zdroj: Rozvojové středisko ÚMV

se situací v konkrétní přijímací zemi, a mohou proto výrazně napomoci kvalitní rozvojové spolupráci. Zabývá se koncepčními otázkami rozvojové spolupráce, plánuje objem a strukturu financí na její poskytování, připravuje programy spolupráce s prioritními zeměmi (Country Strategy Papers), sestavuje roční plány rozvojových projektů, projednává dohody o spolupráci s přijímajícími zeměmi, koordinuje rozvojové aktivity s EU, OECD a dalšími mezinárodními institucemi.

Sektorová ministerstva V současném systému mají poměrně široké pravomoci, jsou odpovědná za administraci rozvojových projektů podle jejich oborového zaměření a za efektivní vynakládání finančních prostředků.

Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů Je odborným poradním orgánem Ministerstva zahraničních věcí ČR. Je zapojeno do identifikace témat rozvojové spolupráce v neprioritních zemích, do formulace a výběru projektů rozvojové spolupráce, dále provádí monitoring a evaluaci projektů a standardi-


zaci metodiky. Rozvojové středisko rovněž organizuje vzdělávání expertů a zvyšuje povědomí české veřejnosti o rozvojové problematice.

Realizátoři projektů Samotné projekty rozvojové spolupráce realizují státní instituce, nevládní organizace, vysoké školy, mezinárodní organizace i soukromé firmy.

Neziskový sektor V systému české rozvojové spolupráce má nezastupitelné místo neziskový sektor. Podíl nestátních neziskových organizací (NNO) na realizaci rozvojové spolupráce trvale roste. V roce 2005 činil podíl rozvojových projektů NNO (realizovaných v zahraničí i v ČR) 36 % z celkového počtu realizovaných projektů. Vláda ČR spolupracuje s přibližně 30 nevládními organizacemi, které působí v celé řadě rolí – jsou realizátory rozvojových projektů, přispívají k debatě o současném stavu a perspektivách naší rozvojové spolupráce, organizují kampaně na podporu myšlenek solidarity s lidmi postiženými chudobou, organizují školící a vzdělávací akce pro neziskovou sféru i pro veřejnost, spolupracují se vzdělávacími institucemi v oblasti rozvojové výchovy a vzdělávání a jsou jedním z důležitých partnerů státu v oblasti distribuce humanitární pomoci. Aktivity českých NNO jsou velmi různorodé – např. pomáhají rozvojovým zemím vyrovnat se s důsledky HIV/AIDS (Člověk v tísni v Namibii), přispívají k sociální stabilizaci a prevenci kriminality mládeže (Sdružení Česká katolická charita na Ukrajině), pomáhají smrtelně nemocným (Sue Ryder v Kosovu) či organizují činnost českých dobrovolníků v rozvojových zemích (INEX-SDA). Řada českých NNO navazuje partnerství s nevládními organizace-

„Podíl nestátních neziskových organizací (NNO) na realizaci rozvojové spolupráce tr vale roste. V roce 2005 činil podíl rozvojových projektů NNO (realizovaných v zahraničí i v ČR) 36 % z celkového počtu realizovaných projektů.“

mi v rozvojových zemích, předává jim část zodpovědnosti za implementaci projektu, a přispívá tak k budování a rozvoji nevládního sektoru v přijímajících zemích. Rok 2005 přinesl do systému podpory aktivit NNO v zahraniční rozvojové spolupráci několik významným změn. Ministerstvo zahraničních věcí ČR podstatně navýšilo prostředky na dotační tituly, které vyhlašuje každoročně od roku 2003 a v jejichž rámci již byly poskytnuty dotace v celkové výši zhruba 6 mil. Kč. Dotační tituly jsou zaměřeny na budování rozvojových kapacit a partnerství, vzdělávání a osvětu a podporu kapacit platforem nevládních organizací. MZV např. podpořilo vznik Afrického informačního centra a knihovny provozovaného sdružením Humanitas Afrika či školení pracovníků NNO v oblasti managementu projektového cyklu pořádané sdružením Development Worldwide.


Jsme v půli cesty Česká rozvojová pomoc se výrazně zlepšuje – nesporný fakt,

vá. Procházíme, tak jako celá naše společnost, zrychleným vý-

nikoli však celá realita. Trendy jsou správné, podpora ve spo-

vojem, v mnohém se učíme od svých starších kolegů na „zápa-

lečnosti i zájem politiků roste, cílem je moderní nepodvázaná

dě“. Přinášíme však i vlastní pohled na věc, daný především

pomoc. Současný stav je však jen částečně uspokojivý.

zkušeností celé společnosti s totalitním režimem. Věcný pří-

Význam českých nevládních rozvojových organizací přitom

stup, podezíravost k líbivým levicově ideologickým řešením

podstatně roste, statisticky v roce 2005 realizovaly 36 % pro-

a důraz na dodržování lidských práv, dobré vládnutí a základní

jektů za 25 % finančních prostředků přidělených na rozvojo-

pravidla demokracie jako nezbytné podmínky k udržitelnému

vou spolupráci. Za důležitější však považujeme celkový proces

společenskému a ekonomickému rozvoji zemí.

v sektoru rozvojové spolupráce. S opravdovým potěšením sledujeme, že česká pomoc za-

Velkou výzvou je pro nás pracovat na přesvědčování společnosti, stále ještě prosycené nedůvěrou k čemukoli veřejné-

číná mít v mnoha směrech jasné geografické priority (byť se

mu po desetiletích v uzavřené zemi, že jsme součástí

jejich výběrem nemusíme vždy souhlasit), transparentnost roz-

zmenšeného globalizovaného světa a že je naší povinností i na-

hodování a rozdělování finančních prostředků se výrazně zvý-

ší potřebou nést kus spoluzodpovědnosti za svět jako celek.

šila. Chybí však silné centrální pracoviště, agentura, která by

A přestože ČR je mezi novými členskými státy EU v poskytová-

posunula reformy ještě o kus dál. I pro nás je profesionální vý-

ní zahraniční pomoci premiantem, jsme zatím jen v půli cesty.

voj projektů, řízení jejich realizace, hledání modelu spolupráce se státem novinkou – po pádu komunismu v této zemi neexi-

Šimon Pánek

stovala jediná skutečná nevládní organizace. S nadsázkou lze

Ředitel společnosti Člověk v tísni

říci, že jsme první generací, která se problematikou v ČR zabý-

Předseda správní rady Českého fóra pro rozvojovou spolupráci

Etiopské školství potřebuje systémové změny, aby mohlo vzdělávat kvalifikované odborníky. Společnost Člověk v tísni podporuje zavádění moderních vyučovacích metod v Regionu jižních národů.


Kampaň Česko proti chudobě Vláda ČR podporuje kampaň Česko proti chudobě, kterou se

se zabývají humanitární a rozvojovou pomocí, vzděláváním, dob-

české nevládní organizace v roce 2005 připojily k celosvětové

rovolnou prací, otázkami mezinárodního obchodu a zadlužení,

kampani organizované v rámci Globální výzvy k akcím proti chu-

životního prostředí a rovnosti mužů a žen. Tato koalice chce ne-

době (GCAP). Jejím hlavním cílem bylo upozornit na problém

jen seznámit českou veřejnost s problematikou chudoby, ale pře-

globální chudoby v roce, kdy se uskutečnila tři významná mezi-

devším ji mobilizovat k úsilí za její snížení. Koalice chce navázat

národní setkání – vrcholná schůzka skupiny G-8 (červenec), sum-

dlouhodobý dialog se státní správou a politiky a diskutovat

mit OSN hodnotící pokrok v naplňování Rozvojových cílů

o způsobech, jakými lze boj proti chudobě promítnout do poli-

tisíciletí (září) a ministerská konference WTO (prosinec).

tické práce. Činnost koalice neskončila rokem 2005, neboť cílo-

Kampaň svedla dohromady tři desítky organizací z celé ČR, jež

vým termínem pro splnění Rozvojových cílů tisíciletí je rok 2015.

V rámci kampaně Česko proti chudobě, která vyvrcholila 10. září 2005, proběhly desítky seminářů, diskusí, pracovních dílen i pouličních akcí. Kromě informačních materiálů byly distribuovány bílé náramky, ústřední symbol celosvětové kampaně, a byly podepisovány archy s požadavky za účinnější boj proti globální chudobě.


Český soukromý sektor připravuje platformu pro rozvojovou spolupráci Rozvojová spolupráce jako nástroj pomoci zemí vyspělých ze-

Svaz průmyslu a dopravy se ujímá role koordinátora mezi

mím rozvojovým přináší synergický efekt, a stává se tak více

státní správou a podnikatelskou sférou s cílem vytvořit zpět-

zajímavou i pro domácí podnikatelskou sféru.

nou vazbu, která je předpokladem úspěšného fungování toho-

Mezinárodní zkušenosti českým firmám jistě nechybí, řada z nich dlouhodobě spolupracuje právě s partnery v rozvo-

to projektu. Rádi se budeme podílet na vytváření koordinovaného

jových zemích. Je však třeba podpořit jejich větší zájem

a systémového přístupu k rozvojové spolupráci, který bude za-

o účast v rozvojové spolupráci a využít jak potenciálu podnika-

ložen na spolupráci příslušných ministerstev a velvyslanectví

telské a průmyslové sféry v České republice, tak i prostředků,

v zemích vybraných pro rozvojovou spolupráci s Českou re-

které jsou na rozvojovou spolupráci vyčleněny.

publikou.

Svaz průmyslu a dopravy ČR jako významný reprezentant podnikatelů a zaměstnavatelů v České republice podporuje strategii širšího zapojení soukromého sektoru do projektů a programů rozvojové spolupráce.

Ing. Dagmar Kuchtová Ředitelka odboru vnějších vztahů Svaz průmyslu a dopravy ČR

Kritickým problémem v řadě oblastí světa je nedostatek vody. České firmy, jako např. Aquatest Praha v Etiopii, předávají místním odborníkům a obyvatelům know-how s průzkumem vodních zdrojů.


V odlehlých komunitách Malawi pomáhá společnost Sue Ryder poskytovat základní zdravotnickou péči. V rámci českého rozvojového projektu se rodiče mj. učí, jak rehabilitovat s postiženými dětmi.

Soukromý sektor Důležitým článkem našeho systému rozvojové spolupráce je soukromý sektor, který uskutečňuje podstatnou část rozvojových projektů v prioritních i neprioritních zemích. V roce 2005 realizovaly české soukromé subjekty 37 % rozvojových projektů za 53 % přidělených prostředků. Rozvojové aktivity českých soukromých podniků jsou soustředěny zejména do sektorů životního prostředí, průmyslového rozvoje a dopravy. Spektrum jejich činností je velmi rozmanité – od geologického průzkumu, který je předpokladem využití nerostného bohatství pro ekonomický rozvoj země, přes ochranu lesních porostů, rekultivaci skládek a ekologickou modernizaci průmyslové výroby až po zajištění zásobování obyvatelstva elektrickou energií.

„V roce 2005 realizovaly české soukromé subjekt y 37 % rozvojových projektů za 53 % př idělených prostředků.“

České podniky nejen zajišťují dodávky potřebných technologií a odvádějí vysoce odborné služby, ale rovněž předávají rozsáhlé znalosti a zkušenosti svým partnerům. Přispívají tak k rozvoji lidských zdrojů v přijímající zemi.

Akademický sektor K debatě o koncepčních otázkách, organizačním zajištění i perspektivách české zahraniční rozvojové spolupráce přispívá také akademická obec. Zájemci o rozvojová studia


mohou tento obor studovat na magisterské úrovni na Univerzitě Palackého v Olomouci a jako vedlejší specializaci na Vysoké škole ekonomické v Praze, další program se vztahem k rozvojovým tématům byl otevřen na České zemědělské univerzitě v Praze.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Rozvojové středisko podporují česko-keňský projekt Fotbal pro rozvoj realizovaný občanským sdružením INEX-SDA, do kterého se zapojil také reprezentační obránce Tomáš Ujfaluši.

V rámci filmového festivalu věnovaného lidským právům Jeden svět proběhly v roce 2005 doprovodné akce upozorňující na rozsah a závažnost AIDS/HIV.


Tradiční akcí rozvojového vzdělávání se stala Letní škola rozvojových studií pořádaná ve spolupráci Ministerstva zahraničních věcí ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2005 proběhl již 8. ročník Letní školy, které se od počátku zúčastnilo více než 800 zájemců. Účastníci získávají teoretické znalosti o rozvojové spolupráci i praktické informace pro působení v rozvojových zemích.

Veřejnost Česká republika postupně buduje širokou platformu na podporu rozvojové spolupráce. Vláda ČR si uvědomuje, že postoj veřejnosti je pro kvalitní rozvojovou spolupráci náležitého rozsahu klíčový. Míra solidarity mezi lidmi je obrovská, což nejlépe dokazuje ochota Čechů pomoci postiženým po tragických událostech ve světě (např. tsunami v jihovýchodní Asii v prosinci 2004) či sbírkové aktivity ve prospěch konkrétních účelů. Přestože je ČR v rozvojové spolupráci nejpokročilejší z nových členských států EU, je zřejmé, že existuje prostor pro ještě aktivnější zapojení české společnosti do celosvětového úsilí omezit chudobu. Jak česká vláda, tak nevládní organizace se průběžně snaží zvyšovat povědomí české veřejnosti o zahraniční rozvojové spolupráci. Podle průzkumu veřejného mínění z dubna 2004 vědí téměř dvě třetiny české populace (64 %) o tom, že Česká republika poskytuje rozvojovou pomoc méně rozvinutým zemím. Pouze 7 % lidí se domnívá, že Česko žádný program rozvojové spolupráce nemá a nepotřebuje.

„Míra solidarit y mezi lidmi je obrovská, což nejlépe dok azuje ochot a Čechů pomoci postiženým po tragických událostech ve světě (např. tsunami v jihovýchodní Asii v prosinci 2004) či sbírkové aktivit y ve prospěch konkrétních účelů.“

Pro zvýšení všeobecného povědomí veřejnosti a následně i její podpory pro rozvojovou spolupráci provozuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR internetové stránky na adrese www.mzv.cz/pomoc, resp. jejich anglickou jazykovou mutaci na adrese www.mfa.cz/aid.

Průzkum veřejného mínění Myslíte si, že Česká republika poskytuje rozvojovou pomoc méně rozvinutým zemím? NE 7 %

NEVÍM 29 % ANO 64 %

Vybrané výsledky průzkumu veřejného mínění z dubna 2004 provedeného GfK Praha (N = 1000)


Průzkum veřejného mínění Jaké důvody pro existenci programu rozvojové spolupráce pokládáte Vy osobně za důležité? Pomoc lidem v nouzi

61,4 %

Pomoc dětem

57,3 %

Je to naše morální povinnost

26,7 %

Zlepšuje zdraví v rozvojových zemích

25,7 %

Bojujeme tím proti chudobě

23,6 %

Působí jako prevence hladu a nemocí

21,9 %

Pomáha k udržení stability a míru

15,5 %

Zlepšuje image ČR

13,9 %

Dává lepší šanci na vzdělání pro obyvatele rozvojových zemí

12,7 %

Rozvíjí to ekonomiku rozvojových zemí

9,7 %

Působí jako prevence nežádoucí migrace

7%

Pomáhá to naší ekonomice

6,2 %

Jsme vyspělá země a máme na to prostředky

4,2 %

Jiné

1,7 %

ČR nepotřebuje rozvojovou spolupráci

7,1 %

Bez odpovědi

0,9 % 0%

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

Vybrané výsledky průzkumu veřejného mínění z dubna 2004 provedeného GfK Praha (N = 1000)

Globální a rozvojové vzdělávání S ohledem na budoucnost rozvojové spolupráce považuje

aktivity nevládních organizací, které pořádají např. fil-

vláda ČR za důležité rozvojové vzdělávání mladé genera-

mový festival věnovaný lidským právům Jeden svět (Člo-

ce. Globální i obecná multikulturní témata budou od zá-

věk v tísni), workshopy pro základní a střední školy pod

ří 2007 povinnou součástí výuky na základních školách

názvem Africký den (Humanitas Afrika) či Camp Afgha-

a jsou zohledněna rovněž v připravovaných rámcových

nistan zaměřený na seznámení české veřejnosti se situa-

vzdělávacích

cí v Afghánistánu a dalších chudých zemích (sdružení

programech

středních

škol.

V

letech

2003–2004 byl ve spolupráci s Rozvojovým programem

Vara) atd.

OSN (UNDP) realizován projekt zaměřený na metodiku rozvojového vzdělávání, jehož výsledkem je manuál Spo-

Osvětovými aktivitami v oblasti rozvojové spolupráce se

lečný svět.

zabývá rovněž Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů. Připravuje experty rozvojové spolupráce,

Ministerstvo zahraničních věcí ČR pravidelně poskytuje

pořádá školení o metodice projektového cyklu, spolupra-

ze svého rozpočtu dotace na projekty rozvojového a glo-

cuje s vysokými školami, provádí rozvojový výzkum a za-

bálního vzdělávání. Významné jsou rovněž samostatné

jišťuje informační servis pro média, veřejnost atd.


Na nové rozvojové aktivity poskytne ČR v roce 2006 celkem 237,7 mil. Kč – z toho na rozvojovou spolupráci v prioritních zemích 178,3 mil. Kč a v neprioritních zemích 59,4 mil. Kč. Na základě zkušeností vyspělých dárců byly finanční prostředky na nové aktivity v prioritních a neprioritních zemích rozděleny v poměru 75 % pro prioritní země a 25 % pro neprioritní země.

Formy rozvojové spolupráce eská rozvojová pomoc probíhá na bilaterálním, tri-

nitární pomoc, transformační spolupráci, pomoc uprchlí-

laterálním a multilaterálním základě. Dvoustranná

kům či oddlužení. V rámci mnohostranné pomoci Česko

spolupráce zahrnuje rozvojové projekty, stipendia, huma-

přispívá EU, OSN a mezinárodním finančních institucím.

Č

Bilaterální spolupráce

Rozvojové projekty Stěžejní část prostředků určených na bilaterální rozvojovou spolupráci je poskytována prostřednictvím projektů. Rozvojové projekty mají obvykle charakter tzv. technické pomoci (poradenství, předávání know-how, semináře apod.), která plně koresponduje s principem partnerství a využívá dlouhodobých zkušeností českých odborníků v určitých oblastech. V řadě projektů je technická pomoc spojena s dodávkami technologií. České rozvojové projekty pomáhají budovat základy školství a rozvíjet vzdělanost, zefektivňují zemědělskou produkci, umožňují kvalitnější výživu obyvatelstva, zlepšují životní prostředí a likvidují staré ekologické zátěže. Díky ČR mají lidé na různých místech světa přístup k pitné vodě, mohou navštívit lékaře, ženy se všestranněji zapojují do společnosti, nemocní AIDS a jejich rodiny mohou vést důstojnější život. České projekty pomáhají nastartovat ekonomický rozvoj či modernizovat energetické sítě.

„Díky ČR mají lidé na r ůzných místech svět a př ístup k pitné vodě, mohou navštívit lék aře, ženy se všestranněji zapojují do společnosti, nemocní AIDS a jejich rodiny mohou vést důstojnější život. České projekt y pomáhají nast ar tovat ekonomický rozvoj či moder nizovat energetické sítě.“

Jednotlivé projekty jsou v gesci příslušných sektorových ministerstev a realizují je státní instituce, podnikatelské subjekty, nevládní organizace i vysoké školy.


Statistika dvoustranných projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR v roce 2005 Celková realizovaná Sektor

Počet plánovaných projektů

Počet realizovaných projektů

suma v tis. Kč

pokračující

nové

celkem

pokračující

nové

celkem

118 704

26

10

36

24

10

34

Průmyslový rozvoj

93 048

11

3

14

9

3

12

Zemědělství

48 814

9

9

18

9

7

16

Vzdělávání

47 912

8

1

9

8

1

9

Migrace a bezpečnost

26 662

4

8

12

4

8

12

Rozvojové vzdělávání/osvěta

26 239

6

14

20

5

14

19

Zdravotnictví

11 526

6

3

9

3

2

5

Koordinace

11 417

2

0

2

2

0

2

Sociální rozvoj

11 066

5

0

5

4

0

4

Životní prostředí

Doprava

430

6

4

10

1

0

1

CELKEM

395 819

83

52

135

69

45

114

Realizované dvoustranné projekty v jednotlivých regionech Region

Celková realizovaná suma v tis. Kč

Asie

106 678

Jihovýchodní Evropa

93 456

Východní Evropa a Společenství nezávislých států

69 787

Afrika

53 663

Česká republika

25 276

Blízký východ

14 449

Latinská Amerika

14 313

Projekty ve více regionech (výcvik odborníků z rozvojových zemí, monitorování a kontrola projektů atd.)

18 197

CELKEM

395 819 Zdroj: Rozvojové středisko ÚMV

Projekty zahraniční rozvojové spolupráce České republiky v roce 2005 podle regionů

5%

4%

4% Asie 26 %

6%

Jihovýchodní Evropa Východní Evropa a SNS Afrika

14 %

Česká republika Projekty ve více regionech Blízký východ 23 % 18 %


Latinská Amerika Zdroj: Rozvojové středisko ÚMV

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2005 podle sektorů Počet realizovaných projektů

Podíl sektorů podle objemu realizovaných prostředků

35 34

3%

30

29 %

12 %

25 20

0% 3% 3%

19 16

15 12

12

10

9 5

5

7%

24 % 4 2

12 %

1 7%

0


Vzdělávání

Rozvojové vzdělání a osvěta

Zdravotnictví

Zemědělství

Sociální rozvoj

Migrace a bezpečnost

Koordinace

Průmyslový rozvoj

Doprava

Zdroj: Rozvojové středisko ÚMV

Stipendia Poskytování stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách občanům rozvojových zemí představuje tradiční a významnou součást české rozvojové spolupráce. Řada rozvojových zemí projevuje trvalý zájem o vzdělávání svých občanů v České republice. Poskytování stipendií se opírá o vládní usnesení č. 773/2001, na jehož základě nabízíme 250 stipendijních míst studentům z rozvojových zemí, z toho 180 míst v bakalářských a magisterských studijních programech a 70 míst v doktorských programech. Ročně studuje na českých vysokých školách přibližně 800 vládních stipendistů z rozvojových zemí.

Objem prostředků na stipendia Rok

Objem prostředků

2003

80 mil. Kč

2004

89 mil. Kč

2005

100 mil. Kč Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR


Počet vládních stipendistů podle regionů v letech 2003–2005 Region

2003

2004

2005

Východní Evropa

91

117

122

Jihovýchodní Evropa

77

96

118

Asie

169

177

184

Subsaharská Afrika

155

170

171

Blízký východ

110

101

94

Severní Afrika

35

37

34

Amerika

160

155

164

Celkem

797

853 887 Zdroj: Dům zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Humanitární pomoc Česká republika poskytuje každoročně významné prostředky na zmírnění následků přírodních nebo lidmi způsobených katastrof v zahraničí. Forma humanitární pomoci se odvíjí od potřeb přijímající země – může jít o pomoc finanční, záchranářskou i materiální (léky, zdravotnické přístroje a materiál, chemikálie k úpravě vody k pití, stany, pokrývky, práce na prvotním zprovoznění zdravotnických a školských zařízení atp.). Pomoc je poskytována prostřednictvím mezinárodních organizací, záchranářských týmů, zastupitelských úřadů apod.

Po ničivé vlně tsunami v závěru roku 2004 projevila česká ve-

Česko každoročně pomáhá zemím postiženým humanitární ka-

řejnost obrovskou solidaritu a v rámci finančních sbírek shro-

tastrofou. Nemocnice ve Varně v Bulharsku byla poškozena

máždila vysoké částky na pomoc postiženým. Díky české po-

rozsáhlými povodněmi v roce 2005, z prostředků na humani-

moci např. rybáři na Srí Lance získali nové lodě, které potře-

tární pomoc ji pomáhala rekonstruovat nevládní organizace

bují ke každodenní obživě.

ADRA.


Velmi přínosná je spolupráce s nevládními humanitárními organizacemi, které v příslušných zemích již delší dobu realizují své projekty, a to i mimo rámec humanitární pomoci poskytované ze státního rozpočtu, organizují účelové humanitární sbírky atp. Jejich schopností, nadšení, znalostí, akční připravenosti a pohotovosti využívají orgány státní správy zejména tam, kde jde o náročnou práci v terénu. Česká veřejnost projevuje obrovskou ochotu pomáhat postiženým tragickými událostmi ve světě, což dokázaly např. sbírkové aktivity v reakci na tsunami v jihovýchodní Asii v prosinci 2004.

Příklady poskytnuté humanitární pomoci v letech 2003–2005 Celková částka v roce 2003

40 mil. Kč

Irák – humanitární pomoc

19 mil. Kč

Mezinárodní Červený kříž (odstraňování protipěchotních min)

3 mil. Kč

Libérie – děti ulice

1 mil. Kč

Celková částka v roce 2004

52 mil. Kč

Írán – zemětřesení

14,9 mil. Kč

Čad – Súdán (súdánští uprchlíci z Dárfúru)

6,4 mil. Kč

Afghánistán (pomoc repatriovaným uprchlíkům)

4,8 mil. Kč

Celková částka v roce 2005

104 mil. Kč

Jihovýchodní Asie (tsunami)

29,2 mil. Kč

Jižní Asie, Pákistán (zemětřesení)

46,6 mil. Kč

Rumunsko (záplavy)

4,6 mil. Kč Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Pomoc uprchlíkům Do dvoustranné rozvojové spolupráce patří také pomoc uprchlíkům. Jedná se o výdaje oficiálního (vládního) sektoru vynaložené zejména na lékařskou péči, ubytování a stravování uprchlíků apod.

Objem prostředků na pomoc uprchlíkům Rok

Objem prostředků

2003

188 mil. Kč

2004

200 mil. Kč

2005

231 mil. Kč

(Pozn.: V roce 2005 byl objem vynaložených prostředků vyšší zejména z důvodu změny metodiky OECD/DAC.)

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR


V jedné z nejchudších oblastí Peru, regionu Pucallpa v amazon-

Česká republika poskytuje pravidelně dobrovolné příspěvky Svě-

ské pánvi Peru, přispíváme prostřednictvím České zemědělské

tovému potravinovému programu (WFP), který pomáhá lidem

univerzity k zavádění šetrných a trvale udržitelných technologií

v humanitárních krizích a kritických situacích.

v zemědělství.

Transformační spolupráce Soustřeďuje se na podporu demokracie a obhajobu lidských práv, vytváření a posilování demokratických institucí, právního státu, občanské společnosti a zásad řádné správy veřejných záležitostí (good governance). Využívá

„Transfor mační spolupráce se zaměř uje na Bělor usko, Bosnu a Hercegovinu, Gr uzii, Irák, Kubu, Moldavsko, Myanmar, Srbsko a Čer nou Hor u a Ukrajinu.“

přitom vzdělávání, předávání informací, názorů a zkušeností, zejména pak s nenásilným odporem proti totalitnímu systému a následným procesem společenské transformace, které ČR spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy učinila v 80. a 90. letech minulého století. Transformační spolupráce se zaměřuje na země

přednostního zájmu české zahraniční politiky (Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Irák, Kuba, Moldavsko, Myanmar (Barma), Srbsko a Černá Hora, Ukrajina).

Prostředky na transformační spolupráci Rok

Prostředky

2004

12 mil. Kč na projekty v Iráku

2005

14 mil. Kč celkem na všechny země přednostního zájmu Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR


V rámci české transformační pomoci např. proběhl seminář o demokratizaci Podněsterského regionu Moldavska v Bruselu, byl sestaven sborník „Zkušenosti z českého přechodu k demokracii a transformace“ ve španělštině a běloruštině určený k distribuci na Kubě a Bělorusku (ve spolupráci se společností Člověk v tísni) či zorganizován kurz pro irácké soudce „Soudnictví v demokratické společnosti“ (ve spolupráci se CEELI Institute).

Oblasti transformační spolupráce • Vzdělávání v oblastech klíčových pro proces společenské

• Asistence při řešení problémů spojených s nedemokratickým

transformace (ekonomika, soudnictví a legislativa, armáda

způsobem vládnutí, resp. s praxí represivních režimů,

a bezpečnost, školství, sociální systém, státní správa

případně při jejich zmírňování či odstraňování; podpora

a místní samospráva, rehabilitace politických vězňů,

pronásledovaných osob či skupin (např. zprostředkování

reforma zvláštních služeb a reforma armády, restituce,

pomoci materiální, právní, psychologické aj.), podpora

privatizace apod.)

alternativních možností šíření informací

• Podpora občanské společnosti, občanského života a vazeb

• Vědecký výzkum jednotlivých aspektů problematiky

v rámci místních komunit, podpora činnosti nevládních

transformace (ekonomických, sociologických, sociálně-

organizací (zejména v oblastech významných z hlediska

psychologických, právních atd.) jako přímá součást projektů

společenské transformace), podpora zapojení veřejnosti do

transformační spolupráce nebo jejich teoretická příprava

rozhodovacích procesů • Finanční podpora (spolufinancování) projektů ucházejících se • Podpora vzniku a práce místních, nezávislých médií; zlepšování standardů novinářské práce

o prostředky z fondů EU, případně dalších mezinárodních organizací

Oddlužení Jedním z nejpalčivějších problémů, s nímž se málo rozvinuté země potýkají, je jejich astronomická zadluženost. Dluhy a z nich pramenící nedostatek kapitálu omezují přístup obyvatel k základním životním potřebám, a tím oslabují ekonomický rozvoj. V rámci mezinárodních finančních institucí probíhá intenzivní diskuse, jak se co nejúčinněji vyrovnat s obrovskou zadlužeností rozvojových zemí. Česko si je vědomo klíčového přínosu oddlužení pro ekonomický rozvoj, a proto každoročně odepisuje dluhy rozvojových zemí, pocházejících z období před rokem 1989.

Odpis pohledávky Nikaragui 2003

2004

248 mil. Kč

276 mil. Kč

2005 230 mil. Kč Zdroj: Ministerstvo financí ČR


Trilaterální spolupráce Na trojstranné rozvojové projekty bylo v roce 2005 po-

v nových členských zemích EU, byl díky iniciativě Ra-

skytnuto celkem 5 mil. Kč. Od roku 2005 probíhá trilate-

kouska a EU připraven program Regional Partnership Pro-

rální spolupráce s kanadskou rozvojovou agenturou

gramme (RPP). Cílem RPP je realizace osvětových a roz-

CIDA a partnery nevládních organizací v rozvojových ze-

vojových projektů NNO, které jsou členy národních plat-

mích. Projekty směřují do čtyř prioritních zemí (Bosny

forem.

a Hercegoviny, Moldavska, Vietnamu a Zambie). V roce 2005 se např. Ekumenická akademie Praha a Evropské

Ve spolupráci se SRN se v roce 2005 rozběhl projekt

sdružení Eurosolar podílely na instalaci fotovoltaického

GLEN (Global Education Network of Young Europeans),

zařízení v Masuku v Zambii, které funguje jako zdroj

který za českou stranu koordinuje organizace INEX-

elektrické energie a vody pro provoz místní střední školy

-Sdružení dobrovolných aktivit. Je určen mladým dobro-

a kliniky.

volníkům, kteří jsou vysíláni do rozvojových zemí, kde participují na projektech místních nevládních organiza-

V návaznosti na mezinárodní program TRIALOG, jehož

cí. Trojstranná spolupráce probíhá rovněž s Lucembur-

úkolem bylo budování kapacit NNO a jejich platforem

skem v Mali.

V rozvojových zemích spočívá často zajištění obživy pro rodinu a péče o nemocné členy rodiny na dětech či dospívajících. Česká republika se snaží prostřednictvím svých projektů alespoň částečně situaci těmto dětem ulehčit.


Multilaterální spolupráce Mnohostrannou zahraniční pomoc realizuje ČR prostřednictvím mezinárodních organizací ve formě obecných či účelově vázaných příspěvků. ČR tedy jednak přispívá přímo do rozpočtu mezinárodních organizací, jednak se podílí na konkrétních projektech těchto organizací, které jsou často realizovány českými experty. Vedle povinných (mandatorních) příspěvků, které vyplývají přímo z členství v mezinárodních organizacích, poskytuje ČR každoročně prostřednictvím různých orgánů příspěvky také na dobrovolné bázi.

Příspěvky České republiky na multilaterální rozvojovou spolupráci Rok 2002 OSN Evropské společenství Skupina Světové banky Ostatní

Rok 2003 OSN Evropské společenství

460,9 mil. Kč 219,3 mil. Kč 0 163,4 mil. Kč 78,2 mil. Kč

287,6 mil. Kč 149,9 mil. Kč 0

Rok 2004

1148,6 mil. Kč

OSN

141,9 mil. Kč

Evropské společenství

862,8 mil. Kč

Skupina Světové banky

63,7 mil. Kč

Ostatní

80,2 mil. Kč

Rok 2005 OSN Evropské společenství

1694,0 mil. Kč 106,6 mil. Kč 1478,0 mil. Kč


68,9 mil. Kč


58,9 mil. Kč

Ostatní

68,9 mil. Kč

Ostatní

50,5 mil. Kč

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (Příspěvky ČR na ODA dle metodologie OECD/DAC)

Evropská unie Největším globálním poskytovatelem rozvojové pomoci je EU. Vedle jednotlivých členských zemí realizuje rozvojovou spolupráci i Evropské společenství prostřednictvím Evropské komise. Cílem rozvojové spolupráce ES je podle Maastrichtské smlouvy z roku 1992 podpora trvalého hospodářského a sociálního rozvoje rozvojových zemí, jejich harmonické a postupné začlenění do světové ekonomiky a boj proti chudobě v rozvojových zemích. Rozvojová politika ES má přispívat k rozvoji a upevnění demokracie a právního státu a respektování lidských práv a základních svobod. Maastrichtská smlouva rovněž stanovila politiku tzv. „3C“ (komplementarita, kooperace, koherence) – rozvojová spolupráce ES doplňuje politiky členských států, ES a členské státy mají koordinovat všechny relevantní politiky a slaďovat programy spolupráce. V rámci Evropské komise odpovídá za formulaci rozvojové politiky EU Generální ředitelství pro rozvoj (Directorate General for Development). Pro zajištění koherence s ostatními politikami ES úzce spolupracuje s Generálními ředitelstvími pro vnější vztahy a pro obchod, s Úřadem ES pro humanitární pomoc (ECHO) a Úřadem pro spolupráci


Zaměření českých rozvojových projektů je velmi různorodé. Některé se výrazně soustřeďují např. na sociální rozvoj konkrétních komunit a udržování soudržných rodinných vztahů.

EuropeAid (AIDCO). Tento úřad je jedním z výsledků

Příklady současných nástrojů v oblasti vnějších vztahů

snahy reformovat rozvojovou politiku EU, a dosáhnout tak vyšší efektivity, rychlosti a odpovědnosti rozvojové spolupráce. EuropeAid převzal odpovědnost za celý průběh projektového cyklu od identifikace přes implementa-

Zaměřené geograficky

ci až po vyhodnocení projektů a programů. EuropeAid je

• ALA – Asie a Latinská Amerika

zodpovědný za vnější pomoc EU financovanou jak pro-

• CARDS – Balkán

střednictvím obecného rozpočtu EU, tak prostřednictvím

• EDF – Afrika, karibské a pacifické země

Evropského rozvojového fondu (EDF), kromě pomoci po-

• MEDA – oblast Středomoří

skytované v rámci programu PHARE, předvstupní pomo-

• TACIS – Společenství nezávislých států

ci, humanitární pomoci, makroekonomické finanční pomoci a prostředků vynaložených v rámci Společné zahra-

Zaměřené tematicky

niční a bezpečnostní politiky (SZBP).

• ISPA – předvstupní pomoc v oblasti životního prostředí a dopravy • PHARE – předvstupní pomoc cílená na zefektivnění

Při reformě rozvojové politiky ES došlo od roku 1999 ke změnám při stanovování politických priorit a přidělování

veřejné správy, posílení institucí a schopností převzít

zdrojů, byla upravena personální politika i finanční ma-

legislativu EU

nagement. Integrace rozvojových a politických aspektů

• SAPARD – předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova

ve vztahu k rozvojovým zemím se projevuje při vytváření víceletých programů, Dokumentů definujících strategii rozvoje v jednotlivých zemích, resp. pro jednotlivé regio-


ny (Country Strategy Papers – CSP, resp. Regional Strategy Papers – RSP). Obsahují základní principy rozvojové spolupráce, kladou důraz na snižování chudoby, místní

Návrhovaných šest nástrojů v oblasti vnějších vztahů

vlastnictví, koherenci politiky, komplementaritu a dělbu práce a zahrnují komplexní analýzu země a zaměření na priority Evropského společenství. Významným prvkem reformy rozvojové politiky ES je proces tzv. dekoncentrace, spočívající v předání rozsáhlých pravomocí Delegacím Evropské komise v partnerských zemích.

• Nástroj pro předvstupní pomoc (The Pre-Accession Instrument) • Nástroj evropského sousedství a partnerství (The European Neighbourhood and Partnership Instrument) • Nástroj pro rozvojovou spolupráci a hospodářskou

O obecných cílech rozvojové politiky Evropského spole-

spolupráci (The Development Cooperation and Economic

čenství rozhoduje Rada EU, která projednává toto téma

Cooperation Instrument)

na zasedáních věnovaných Všeobecným záležitostem

• Nástroj pro stabilitu (Instrument for Stability)

a vnějším vztahům. Rozvojové spolupráci se věnuje rov-

• Nástroj pro humanitární pomoc (The Humanitarian Aid

něž několik výborů a pracovních skupin. Právo spolurozhodovat o legislativních opatřeních týkajících se rozvojové spolupráce ES má Evropský parlament, který zároveň

Instrument) • Nástroj pro makrofinanční pomoc (The Macro Financial Assistance)

schvaluje prostředky na rozvojovou spolupráci plynoucí z obecného rozpočtu ES. moci dohodly na zlepšování kvality poskytované pomoci. V současné době funguje v oblasti vnějších vztahů něko-

Politická shoda dárců i příjemců rozvojové pomoci zahr-

lik desítek nástrojů, zaměřených geograficky i tematicky.

nuje konkrétní a závazné cíle v oblasti harmonizace pro-

Při přípravě nové finanční perspektivy navrhla Evropská

cesů, koordinace mezi dárci, koherence politik atd.

komise radikální snížení počtu nástrojů používaných v oblasti vnějších vztahů.

Klíčovým dokumentem, který politicky definuje zapojení EU do poskytování rozvojové pomoci v příštích letech,

V roce 2005 se členské státy EU a Evropská komise přije-

se stalo Společné prohlášení Rady, Evropské komise

tím tzv. Pařížské deklarace o efektivnosti rozvojové po-

a Evropského parlamentu k rozvojové politice EU z listo-

Velkým problémem v řadě zemí světa zůstává zaminování po válečných konfliktech a občanských válkách, které komplikuje rozvoj postižených oblastí. Česká republika přispívá na odminovací aktivity v řadě zemí.


padu 2005. Jedná se o první unijní dokument, na kterém se shodli všichni tři zmínění aktéři, a který řeší rámce rozvojové politiky nejen ES, ale též celé EU, tzn. včetně členských států. Dokument definuje principy, přístupy a hlavní cíle a podstatně ovlivní rovněž budoucí rozvojovou politiku ČR. Od května 2004 se Česká republika jako člen EU podílí na formulaci rozvojové politiky a zásad vnější pomoci ES. Plně participujeme na jednáních a zasedáních všech formací EU, které jsou věnovány rozvojové spolupráci. Aktivním za-

„Od května 2004 se Česká republik a jako člen EU podílí na for mulaci rozvojové politiky a zásad vnější pomoci ES. Plně par ticipujeme na jednáních a zasedáních všech for mací EU, které jsou věnovány rozvojové spolupráci.“

pojením můžeme do určité míry ovlivnit, kolik a do jakého teritoria budou směřovat finanční prostředky. Především se ale české subjekty mohou účastnit samotné realizace projektů ES přímo v daném teritoriu. Část českého příspěvku do obecného rozpočtu ES je určena na rozvojovou spolupráci ES se zeměmi Asie, Latinské Ameriky, Středomoří, bývalého SSSR a jihovýchodní Evropy. Od roku 2008 bude ČR poukazovat prostředky rovněž do Evropského rozvojového fondu (EDF), ze kterého se financují rozvojové aktivity ES v Africe a zemích karibské a pacifické oblasti. Česká republika jako člen EU musí zohledňovat požadavky na koordinaci, komplementaritu a koherenci rozvojové spolupráce.

Velkou pozornost věnuje EU harmonizaci činnosti – např. společnému hodnocení potřeb, společným víceletým programům, společným příspěvkům do rozpočtů rozvojových zemí atd. Zvyšují se rovněž nároky na koordinaci bilaterálních a multilaterálních rozvojových aktivit.

Programy, organizace a fondy OSN Česká republika v posledních letech svoji rozvojovou spolupráci s OSN modernizovala a postupně ji uvádí do souladu s kritérii vyspělých zemí. Významným předělem se stal rok 2004, kdy Česko přestalo být příjemcem pomoci a nadále již

„Roku 2004 Česko přest alo být př íjemcem pomoci a nadále již vystupuje výhradně jako dárce. “

vystupuje výhradně jako dárce. Spolupráce je realizována jednak prostřednictvím mandatorních příspěvků, které vyplývají přímo z členství v příslušných specializovaných organizacích (UNIDO, UNESCO, FAO, WHO, ILO atd.), a dobrovolných příspěvků těmto organizacím, ale především pak cestou dobrovolných příspěvků fondům a programům OSN (UNICEF, WFP, UNHCR, UNAIDS, UNDP, UNIFEM, UNV,

UNFPA, UNEP, UN-HABITAT atd.), jejichž aktivity z velké části závisejí právě jen na dobrovolných příspěvcích. Největší objem finančních prostředků do rozvojového systému OSN poskytuje ČR prostřednictvím UNDP. Kromě nespecifikovaného příspěvku 10 mil. Kč poukázala ČR v roce 2005 také dobrovolný příspěvek 15 mil. Kč do tzv. svěřeneckého fondu, ze kterého jsou financovány projekty UNDP v zemích východní Evropy, Balkánu a zemí SNS v ob-


lasti ochrany životního prostředí, efektivního využívání energií, boje proti HIV/AIDS a ekonomického rozvoje. Na jejich realizaci se podíleli rovněž čeští experti.

Mezinárodní finanční organizace Česká republika je zapojena do rozvojové pomoci také prostřednictvím mezinárodních finančních institucí. Přispívá do Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která podporuje programy na snižování chudoby a zlepšování životních podmínek v nejchudších státech. Dále Česko poskytuje prostředky na Globální fond životního prostředí (GEF), který pomáhá rozvojovým zemím financovat projekty zaměřené na zlepšování životního prostředí.

Příspěvky České republiky do mezinárodních finančních institucí Rok 2003 Skupina Světové banky

Mezinárodní měnový fond

Celkem 137,6 mil. Kč IDA

68,8 mil. Kč

GEF

29,9 mil. Kč

PRGF II

38,9 mil. Kč

Rok 2004 Skupina Světové banky

Celkem 91,1 mil. Kč IDA

63,8 mil. Kč

GEF

27,3 mil. Kč

Rok 2005 Skupina Světové banky

Celkem 87 mil. Kč IDA GEF

59 mil. Kč 28 mil. Kč Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Z českých příspěvků mezinárodním institucím jsou financovány také projekty na ochranu a rozvoj životního prostředí v rozvojových zemích.


České rozvojové projekty pomáhají zlepšit životní podmínky také obyvatelům těžko přístupných horských oblastí Afghánistánu rozvráceného dlouhotrvajícími konflikty.

V roce 2004 přestala být ČR příjemcem pomoci OSN a stala se výhradně dárcem. Poskytuje jak povinné, tak dobrovolné příspěvky na rozvojovou pomoc OSN. Pravidelně např. věnujeme prostředky na činnost Dětského fondu OSN (UNICEF), který prosazuje naplnění základních potřeb dětí a rozšíření jejich možností.


Prioritní země

Africké země jsou příjemcem velké části českých prostředků na rozvojovou spolupráci. Dvě země – Angola a Zambie – patří mezi prioritní země českého programu rozvojové spolupráce.

Česká republika směřuje zahraniční rozvojovou spolupráci do osmi prioritních zemí

Angola Bosna a Hercegovina Jemen Moldavsko Mongolsko Srbsko a Černá Hora Vietnam Zambie Za střednědobé priority byly označeny

Afghánistán Irák


K palčivým problémům všech afrických zemí patří nedostatečná vzdělanost jejich obyvatel. Proto se řada českých rozvojových projektů soustředí na tuto oblast, klíčovou pro ekonomický rozvoj afrických zemí.

V

červnu 2005 schválila vláda ČR pětileté programy

přispějí

k

nastartování

udržitelného

hospodářského

rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi na ob-

rozvoje a napomohou rozvoji lidských zdrojů. Vzhledem

dobí 2006–2010 (Country Strategy Papers). Programy byly

k velké rozloze některých zemí, finančním možnostem ČR

sestaveny společně s prioritními zeměmi na základě roz-

a pro zvýšení rozvojového efektu soustředíme v každé

vojových cílů, které definovaly jednotlivé vlády ve svých

zemi pomoc do určité geografické oblasti.

strategických

dokumentech

pro

snižování

chudoby

(Poverty Reduction Strategy Papers).

Česká republika považuje za důležité, aby rozvojové projekty

napomáhaly

všestrannému

společenskému

Na základě potřeb přijímající země, možností a zkušeností

rozvoji v dané zemi. Proto budou při všech projektech

české strany, aktivit ostatních donorů, ale i tradice

zohledňována průřezová témata, např. podpora občanské

vzájemné spolupráce byly identifikovány sektory, které

společnosti, rovnoprávnost mužů a žen, udržitelnost

mají vysoký potenciál pro snížení chudoby v zemi,

životního prostředí či posilování kapacit státní správy.


Angola patří mezi nejméně rozvinuté země světa, pod hranicí chudoby žije 68 % obyvatelstva. Více než polovinu HDP představuje sektor těžby ropy, jehož přínos k omezování chudoby je limitovaný. V současné době prochází země obtížným procesem obnovy po občanské válce, která s přestávkami probíhala v letech 1975–2002. Rozvojová spolupráce s Českou republikou/Československem má mimořádně silnou tradici.

Angola 160. místo/177 zemí podle Indexu lidského rozvoje OSN z roku 2005 Kongo

Demokratická republika Kongo

Luanda

Angola

Atlantský oceán

Luena

Lobito

Zambie Namibe

Namibie

Počet obyvatel, 2003 Střední délka života, 2003 Roční přírůstek obyvatelstva, 2003–2015 Kojenecká úmrtnost (na 1000 živě narozených dětí), 2003 Gramotnost (% obyvatel ve věku 15 a více), 2003 HDP na hlavu, 2003

15,0 mil. 40,8 let 2,8 % 154 66,8 % 975 USD Zdroj: Human Development Report 2005


Sektorové zaměření

Geografické zaměření

• Zemědělství – klíčový sektor pro rovnovážný

• Provincie Bié ve střední Angole – patří mezi oblasti

hospodářský rozvoj, zvláště rozvoj malých a středních

nejhůře postižené válkou s nejvyšším počtem

zemědělců má vysoký potenciál pro omezování

vnitřních uprchlíků. Jedna z nejlidnatějších

chudoby. Podpoříme zemědělské poradenství, které

angolských provincií, zároveň region

zvýší efektivitu výrobních postupů. Další projekty se

s podprůměrnými socio-ekonomickými ukazateli

zaměří na optimalizaci zpracování a uchovávání

(chudoba, školní docházka apod.).

zemědělské produkce.

• Výhledově provincie Moxico na východ od

• Školství – z hlediska dlouhodobé perspektivy rozvoje je

provincie Bié – hlavním důvodem je její relativní

posilování kvalifikace lidských zdrojů naprosto klíčové,

zaostalost vyplývající jak z geografické

vzdělávací systém Angoly byl v řadě oblastí zcela

izolovanosti, tak ze skutečnosti, že Moxico patří

rozvrácen v průběhu občanské války. Česko se zaměří

mezi oblasti nejvíce postižené válkou. Na provincii

na zvýšení kvality základního školství a rozvoj středního

se méně soustředí pozornost mezinárodní

zemědělského školství.

dárcovské komunity.

Průřezová témata • Odminování • Posilování kapacit státní správy • Podpora občanské společnosti • Posilování rovnoprávnosti mužů a žen • Udržitelnost životního prostředí

Stopy dlouhotrvající a zničující občanské války jsou v Angole všudypřítomné.


Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Angolou v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Sektor

2006

2007

2008

Vzdělávání

10,6

18,9

23,5

Zemědělství

3,5

6,0

7,5

Program pro prioritní země při ZÚ

0,5

1,0

1,0

Celkem 14,6 25,9 32,0 Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 686 ze 7. 6. 2006 „Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2009“

Odborníci vyškolení v centru vybudovaném Českou zemědělskou univerzitou mohou významně přispět k rozvoji zemědělské výroby a snížení chudoby. Obnova školství rozvráceného občanskou válkou je pro Angolu prioritou.

Příklady realizovaných projektů Ustavení Centra pro zemědělské vzdělávání v provincii Bié Realizátor: Institut tropů a subtropů, Česká zemědělská univerzita (ČZU), Praha Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Období realizace: 2003–2005 Celkem: 11,2 mil. Kč Cíl: Podpora rozvoje zemědělství zřízením první střední zemědělské školy v provincii a organizování vzdělávacích programů pro místní pracovníky a drobné zemědělce


Bosna a Hercegovina patří mezi nejméně rozvinuté evropské státy (35. místo v Evropě). Země prochází postupnou obnovou po válečném konfliktu (1992–1995), váleční navrátilci patří mezi obyvatele nejvíce ohrožené chudobou. Česká republika se svou zkušeností nedávné ekonomické a politické transformace završené vstupem do klíčových mezinárodních institucí představuje pro Bosnu a Hercegovinu strategického rozvojového partnera. Ke zvýšené spolupráci obou zemí významně přispívají i tradiční blízké vztahy obou zemí – od společné historie v rámci rakousko-uherské monarchie přes zkušenost s totalitním režimem a centrálně plánovaným hospodářstvím až po perspektivy plynoucí z členství v nadnárodních institucích, zejména v Evropské unii.

Bosna a Hercegovina 68. místo/177 zemí podle Indexu lidského rozvoje OSN z roku 2005

Banja Luka

Tuzla

Srbsko

Zenica

Chorvatsko

Bosna a Hercegovina Sarajevo

Mostar

Černá Hora Jaderské moře

Počet obyvatel, 2003 Průměrná délka života, 2003 Roční přírůstek obyvatelstva, 2003–2015 Gramotnost (starších 15 let), 2003 HDP na hlavu, 2003

3,9 mil. 74 let - 0,1 % 94,6 % 1684 USD Zdroj: Human Development Report 2005


Sektorové zaměření • Ekonomicko-průmyslový rozvoj, zejména obnova a modernizace průmyslu, energetiky a telekomunikací. Přispějeme k rozvoji malých a středních podniků prostřednictvím transferu know-how a nabídneme své zkušenosti s integrací do EU. Dále podpoříme zavádění ekologických technologií do průmyslové výroby. • Zemědělství a rozvoj venkova – klíčový sektor pro rozvoj země. Převážnou část navrátilců tvoří lidé z venkovských oblastí, kterým zemědělství nabízí důvod k navrácení domů a pro setrvání v zemi, resp. v místě původního bydliště. Česká republika se pokusí přispět k normalizaci životů poválečných navrátilců všech tří etnik ve vybraných municipalitách. Podpoří rozvoj malých farem, které jsou základem zemědělské výroby v Bosně a Hercegovině. Více než polovinu (53 %) území země zaujímají lesy, Česko se proto soustředí na rozvoj zanedbaného lesního hospodářství. • Dopravní infrastruktura – Česká republika se bude prostřednictvím rozvojových projektů podílet na rozvoji železniční, silniční a letecké dopravy, které jsou stěžejní pro rovnovážný hospodářský rozvoj země a její regionální i evropskou integraci. ČR bude rovněž pokračovat v zavádění ekologicky přijatelných variant městské hromadné dopravy, která má dosud nízkou kapacitu, a představuje tak jeden ze závažných problémů rozvoje městských center.

Geografické zaměření • Severovýchodní ekonomický region s centrem v Tuzle, kterým prochází hranice mezi národnostně definovanými entitami Federace Bosna a Hercegovina a Republika srbská. Česká republika v regionu již v minulosti realizovala řadu rozvojových projektů (včetně odminovacích aktivit) a bude směřovat pomoc do obou entit. Na vojenské základně Eagle Base u Tuzly působí v rámci mírové mise EUFOR/Althea česká jednotka.

Průřezová témata • Podpora integrace Bosny a Hercegoviny do EU • Přenos transformačních zkušeností • Reforma, modernizace a posilování kapacit veřejné správy • Udržitelný návrat válečných uprchlíků • Posilování občanské společnosti

Lesy v některých oblastech Bosny a Hercegoviny jsou napa-

• Ochrana životního prostředí

dené kůrovcem. Společnost BIO-TREND Mělník předává v

• Odminovací aktivity

rámci rozvojové spolupráce místním partnerům zkušenosti

• Rovnost mezi muži a ženami

s technologií feromonových odparníků.


Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Bosnou a Hercegovinou v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Sektor

2006

2007

2008

13,9

25,2

31,3

Zemědělství

7,0

21,5

25,1

Doprava

8,7

15,8

17,6

0

*3,6

*7,0

0,5

1,0

1,0

30,1

67,1

82,0

Průmyslový rozvoj

Migrace, bezpečnost a dobrá správa věcí veřejných Program pro prioritní země při ZÚ Celkem

* Část prostředků pro sektor migrace, bezpečnosti a dobré správy věcí veřejných je určena společně pro Bosnu a Hercegovinu a Srbsko a Černou Horu. Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 686 ze 7. 6. 2006 „Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2009“

Příklady realizovaných projektů Obnova těžebních zařízení uhlí v komplexu PK Šikulje a PK Dubrave – Tuzla Realizátor: SEZ, a. s., Chomutov

Přenesení technologie aplikace feromonových odparníků proti kůrovcům v lesích Bosny a Hercegoviny

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Realizátor: BIO-TREND, s. r. o., Mělník

Období realizace: 1998–2005

Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR

Celkem: 91 mil. Kč


Cíl: Uvedení do provozu nefunkčních zařízení povrcho-

Celkem: 16 mil. Kč

vých dolů klíčových pro výrobu elektrické energie, zajištění bezpečnosti těžby a zlepšení výsledků výroby

Cíl: Ochrana smrkových porostů v regionu Sokolac, Sarajevo, Kupres, které jsou značně ohroženy kůrovci

Pro ekonomický rozvoj Bosny a Hercegoviny je klíčový dostatek elektrické energie. Český rozvojový projekt realizovaný SEZ Chomutov zlepšuje efektivitu těžby v uhelných povrchových dolech, které jsou hlavním zdrojem výroby elektrické energie.


Jemen patří mezi nejméně rozvinuté země světa, 45 % obyvatel žije v chudobě (pod 2 USD na den). Sociální problémy vyplývají mj. z velmi vysokého přírůstku obyvatelstva, vysokého podílu mladé generace (věková skupina 0–15 let představuje 48,8 % celkové populace) a vysoké nezaměstnanosti (35 % v roce 2003). Po sjednocení Jemenu v květnu 1990 prošla země složitým obdobím sloučení dvou odlišných politicko-ekonomických systémů. V roce 1994 došlo k občanské válce s negativními vnitropolitickými i hospodářskými důsledky. V posledních letech jemenská vláda zahajuje komplexní program hospodářských, sociálních i politických reforem.

Jemen 151. místo/177 zemí podle Indexu lidského rozvoje OSN z roku 2005

Saúdská Arábie

Omán

Jemen Sanaá’ Hodejda Mukallá

Rudé moře Etiopie

Aden

Adenský záliv

Džibutsko

Počet obyvatel, 2003 Průměrná délka života, 2003 Roční přírůstek obyvatelstva , 2003–2015 Gramotnost (starších 15 let), 2003 HDP na hlavu, 2003

19,7 mil. 60,6 let 3,1 % 49 % * 565 USD

Zdroj: Human Development Report 2005, * odhad UNESCO z července 2002


Sektorové zaměření • Vodohospodářství – země trpí absolutním nedostatkem vodních zdrojů, kritické problémy v zásobování vodou jsou ještě podtrženy rychlým růstem populace. Česká republika může nabídnout své schopnosti, např. projekty na úpravu pitné vody či čištění odpadních vod. • Energetika – rozvoj energetiky je spolu s vyřešením zdrojů pitné vody základní podmínkou pro odstranění chudoby a modernizaci země. Jemen má zájem především o spolupráci v oblasti řídících a digitálních monitorovacích systémů, které mají zabránit neúměrně vysokým ztrátám při přenosu elektrické energie. Další prioritou pro rozvoj Jemenu je elektrifikace země. • Vzdělání – z hlediska dlouhodobé perspektivy rozvoje Jemenu je klíčové posilování úrovně a kvalifikace lidských zdrojů, připravuje se postupné navyšování stipendijních míst na českých vysokých školách.

Geografické zaměření • Provincie Hadramaut včetně souostroví Sokotra v jižním Jemenu – rozvoj zaostalejšího jižního Jemenu (bývalá JLDR) je v zájmu jemenské vlády.

Česko nabízí Jemenu, který se potýká s kritickým nedostatkem vody, své zkušenosti v oblasti vodohospodářství. Na ostrově Abd Al Kuri jsou obyvatelé po většinu roku nuceni užívat pouze zdroje spodní vody s vysokým obsahem soli.

Průřezová témata • Úsilí o dosažení rovnoprávného postavení žen a mužů ve společnosti, podpora lidských zdrojů

Jedním z možných způsobů získání pitné vody na ostrově Abd Al Kuri je odsolování mořské vody. Díky zařízení společnosti ASIO Brno a G-servis Praha lze denně získat 24 m3 vody, která je následně rozvážena automobilem do všech pěti vesnic na ostrově.


Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Jemenem v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Sektor

2006

2007

2008

Průmyslový rozvoj

8,7

15,8

19,6

Zemědělství

5,2

12,9

11,1


0,5

1,0

1,0

Celkem 14,4 29,7 31,7 Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 686 ze 7. 6. 2006 „Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2009“

Příklady realizovaných projektů Zásobování a úprava pitné vody na souostroví Sokotra

Pomoc při řešení likvidace a recyklace odpadních vod ve městě Hadibo na souostroví Sokotra

Realizátor: ASIO, s. r. o., Brno; G-servis, s. r. o., Praha

Realizátor: ASIO, s. r. o., Brno

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR



Celkem: 12 mil. Kč

Celkem: 12,5 mil. Kč

Cíl: Zajistit přístup k pitné vodě v oblasti, která se

Cíl: Pomoc při řešení vodohospodářské situace zavedením technologií

potýká s nedostatkem kvalitních vodních zdrojů

čištění odpadních vod u vybraných objektů

Do odsolovacího zařízení pro získání pitné vody na ostrově Abd Al Kuri, instalovaného v rámci české rozvojové spolupráce, je mořská voda přiváděna 55 metrů dlouhým potrubím.


Moldavsko patří mezi nejméně rozvinuté země světa. Ekonomická a sociální situace je poznamenána dlouhodobým úpadkem průmyslové výroby, nezaměstnaností a odchodem značné části práceschopného obyvatelstva do ciziny. Politická situace je dlouhodobě poznamenána nevyřešeným konfliktem mezi moldavskou centrální vládou a separatistickou tzv. Podněsterskou republikou. Situace je řešena za pomoci mezinárodních institucí, především Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Moldavsko 115. místo/177 zemí podle Indexu lidského rozvoje OSN z roku 2005

Ukrajina

Moldavsko Kišiněv Tiraspol

Rumunsko

Černé moře

Počet obyvatel, 2003 Roční přírůstek obyvatelstva, 2003–2015 Průměrná délka života, 2003 Gramotnost (starších 15 let), 2003 HDP na hlavu, 2003

4,2 mil. - 0,2 % 67,7 % 96,2 % 463 USD Zdroj: Human Development Report, 2005


Sektorové zaměření • Ochrana životního prostředí – již realizované (či připravované) české projekty jsou vysoce hodnoceny, např. v oblasti ochrany vod, odstraňování ekologických zátěží, preventivních přístupech v průmyslu či spolupráce v oblasti hydrometeorologie a klimatologie. • Rozvoj lidských zdrojů, především prostřednictvím sociální a ekonomické stabilizace a prevence migrace moldavského obyvatelstva. Vedle posilování kapacit moldavské státní správy přispěje k rozvoji malého a středního podnikání ve venkovských oblastech, vytváření vhodných alternativ k odchodu ze země a podporu regionálního rozvoje. • Vzdělávání – především výměna zkušeností mezi vědeckými a výzkumnými institucemi

Geografické zaměření • Hlavní město Kišiněv a venkovské oblasti v jeho okolí – vzhledem k poměrně malé rozloze země se jako nejvhodnější jeví ty oblasti, kde byly rozvojové Moldavsko opouštějí lidé v produktivním věku – závažný problém s dalekosáhlými důsledky. Cí-

projekty již

lem projektu Sdružení Česká katolická charita je sociální stabilizace ohrožené skupiny obyvatel.

realizovány

V této budově bylo vybudováno kadeřnictví, které je financováno prostřednictvím mikrokreditu.

v předchozích letech.

Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Moldavskem v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Sektor

2006

2007

2008

Vzdělávání

3,5

6,3

7,8

Sociální rozvoj

1,2

*2,0

**3,2


7,0

15,6

18,6

Migrace, bezpečnost a dobrá správa věcí veřejných

8,7

4,1

2,0

0

2,4

2,9

0,5

1,0

1,0

31,4

35,5

Zemědělství Program pro prioritní země při ZÚ

Celkem 20,9 *Bude převedeno z nevyčerpaných prostředků pro Srbsko a Černou Horu na rok 2006. **Bude převedeno z nevyčerpaných prostředků pro Srbsko a Černou Horu na rok 2007.

Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 686 ze 7. 6. 2006 „Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2009“


Průřezová témata

Příklady realizovaných projektů

• Posilování vzájemných kulturních, ekonomických

zkušeností v oblasti ekonomické a společenské

Centrum čistší produkce: budování institucionálních a odborných kapacit pro aplikaci preventivních ekologických přístupů v průmyslu

transformace a budování právního státu

Realizátor: České centrum čistší produkce

a společenských vazeb mezi ČR a Moldavskem • Posilování kapacit moldavské státní správy a přenos

• Podpora vytváření funkční a stabilní občanské

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR

společnosti, posilování role občanských iniciativ


a nevládních organizací

Celkem: 6 mil. Kč

• Podpora komunitního rozvoje • Aktivní podpora rovného postavení žen a mužů a snah moldavské vlády o odstranění zneužívání žen a dětí

Cíl: Pomoc moldavským podnikům při zavádění moderních preventivních ekologických metod v průmyslové výrobě s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost na světových trzích

Prevence nelegální migrace z Moldavska do ČR a pomoc při vytváření azylové infrastruktury Realizátor: Sdružení Česká katolická charita Gestor: Ministerstvo vnitra ČR Období realizace: 2005 Celkem: 3 mil. Kč Cíl: Sociální stabilizace potenciálních migrantů prostřednictvím vytváření alternativ k odchodu ze země (posilování lidského kapitálu, vytváření pracovních příležiSmysluplné využití volného času dětí významně přispívá k jejich sociální stabilizaci. Tyto výrobky vznikají v rámci českého projektu ve vesnici Stauceni u Kišiněva.


tostí), podpora aktivizace mladých a práceschopných občanů a zvýšení jejich zainteresovanosti na formování vlastní budoucnosti

Mongolsko patří mezi méně rozvinuté země, pod hranicí chudoby žije více než třetina obyvatelstva. Hospodářský rozvoj země ztěžuje relativní izolace vyplývající z vnitrozemské polohy, velká rozloha, nízká hustota obyvatelstva a extrémní klimatické podmínky. Nedostatek vodních zdrojů v Mongolsku významně snižuje kvalitu života a omezuje možnost uspokojivého hospodářského růstu. V posledním období dosahuje Mongolsko poměrně vysokého hospodářského růstu, který je spojen s vývozem nerostných surovin, a proto má jen velmi omezený bezprostřední dopad na omezování chudoby. Rozvojová spolupráce s Českou republikou/Československem má mimořádně silnou tradici.

Mongolsko 114. místo/177 zemí podle Indexu lidského rozvoje OSN z roku 2005

Rusko

Erdenet

Ulánbátar Čajbalsan Ataj

Mongolsko Dalandzadgad

Čína


2,6 mil. 64 let 1,2 % 97,8 % 514 USD Zdroj: Human Development Report, 2005


Sektorové zaměření • Ekonomicko-průmyslový rozvoj – Česká republika nabídne své zkušenosti s přechodem od centrálně řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství. Zaměří se na oblasti s vysokým potenciálem pro omezování chudoby obyvatelstva, tvorbu pracovních míst a zvyšování exportu mongolského zboží, např. zpracování produktů živočišné výroby či modernizaci řízení průmyslové výroby. • Životní prostředí – pro Mongolsko je naléhavou prioritou zajišťování vodních zdrojů a boj proti desertifikaci, proto se zaměříme na oblast hydrogeologie. Mongolsko má rovněž zájem o spolupráci při eliminaci ekologických zátěží. • Zemědělství a rozvoj venkova – po roce 1990 došlo k utlumení rostlinné výroby, země není v této oblasti soběstačná a omezená dostupnost některých plodin se negativně projevuje na zdravotním stavu obyvatelstva. Česko proto podpoří diverzifikaci zemědělství a zavádění nových plodin. • Sektor práce a sociálních věcí – vzhledem k omezenému počtu kvalifikovaného personálu pomohou české projekty nastartovat studijní program pro sociální pracovníky. Přetrvává kritická situace tzv. dětí ulice, proto nabídneme pomoc ohroženým dětem.

Geografické zaměření • Centrální region a hlavní město Ulánbátar, kde žije podstatná část mongolského obyvatelstva a kde byla realizována převážná část česko-mongolské rozvojové spolupráce po

Kraj Dornogobi na jihovýchodě Mongolska trpí nedostatkem vodních zdrojů. Družstvo GEOMIN

roce 1995.

Jihlava zde z prostředků na rozvojovou spolupráci realizuje projekt s cílem vytvořit fungující systém vodního hospodářství a zabránit rozšiřování pouště Gobi.

Průřezová témata • Posilování kapacit veřejné správy • Podpora občanské společnosti • Rovnost mužů a žen • Udržitelnost životního prostředí

Také tento český vodní zdroj umožní místním obyvatelům

• Přenos transformačních zkušeností

přístup ke kvalitní vodě.


Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Mongolskem v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Sektor

2006

2007

2008

12,2

22,0

27,4


8,7

15,8

19,6

Zemědělství

5,2

8,9

11,1

Sociální rozvoj

1,8

3,2

4,0


0,5

1,0

1,0

28,4

50,9

63,1

Průmyslový rozvoj

Celkem


Příklady realizovaných projektů Pomoc při zvýšení výroby vajec a drůbežího masa v Mongolsku Realizátor: AlphaCon, s. r. o., Praha Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR Období realizace: 2001–2005 Celkem: 25,1 mil. Kč Cíl: Zkvalitnění chovu drůbeže v lokalitě Buchug, které přispěje k řešení nedostatku potravin a bílkovin živočišného původu v této oblasti, dodávka moderních technologií s předáním zkušeností.

Udržitelný rozvoj vodního hospodářství a management vodních zdrojů a boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi Realizátor: GEOMIN družstvo, Jihlava Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR Období realizace: 2003–2006 Celkem: 12 mil. Kč Cíl: Vytvoření fungujícího systému vodního hospodářství ve správním celku Dornogobi na severním okraji pouště Gobi, zajištění zásobování Významným cílem českých rozvojových projektů v Mongolsku je zlepšení výživy obyvatelstva. Společnost AlphaCon Praha např. přispívá ke zkvalitnění chovu drůbeže.

významných sídelních celků u železniční trati Ulánbátar–Peking, které jsou strategicky významné pro hospodářský rozvoj země.


Srbsko a Černá Hora se nacházejí v období přechodu od autoritativního režimu, centrálně řízeného hospodářství a mezinárodní izolace směrem k demokracii, tržní ekonomice a integraci do evropských struktur. Hospodářský propad v 90. letech a následná restrukturalizace ekonomiky měly dopad na sociální situaci obyvatelstva, 10 % obyvatel se nachází pod národní hranicí chudoby. Mezi Srbskem a Černou Horou a Českou republikou existují historicky silné kulturní, politické i obchodní vazby. Demokratická stabilizace Srbska a Černé Hory a jejich zakotvení v evropských strukturách patří mezi priority české zahraniční politiky.

Srbsko a Černá Hora Publikace byla připravena do tisku v květnu 2006, nezohledňuje tedy vývoj státoprávního uspořádání Srbska a Černé Hory po referendu o samostatnosti v Černé Hoře. O dalším postupu rozvojové spolupráce se Srbskem a s Černou Horou bude rozhodnuto po vyhodnocení střednědobých programů rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi v roce 2007.

Pořadí země podle Indexu lidského rozvoje OSN není k dispozici Maďarsko Chorvatsko Novi Sad

Rumunsko

Bělehrad Bosna a Hercegovina

Kragujevac

Srbsko a Černá Hora Niš Podgorica

Jaderské moře

Počet obyvatel, 2003 Průměrná délka života, 2003 Roční přírůstek obyvatel, 2003–2015 Gramotnost (starších 15 let), 2003 HDP na hlavu, 2003

Albánie

Priština

Bulharsko

FYROM

10,5 mil. 73,3 let - 0,1 % 96,4 % 2558 USD Zdroj: Human Development Report, 2005


Sektorové zaměření • Životní prostředí – Česká republika se zaměří na odstraňování ekologických zátěží vyvolaných rozvojem průmyslové výroby bez ohledu na dopad použitých technologií na životní prostředí a řešením kosovského konfliktu v roce 1999. Příjemce má rovněž zájem o české zkušenosti s řešením odpadového hospodářství a zásobováním obyvatelstva pitnou vodou. • Ekonomicko-průmyslový rozvoj – vzhledem k nákladnému dovozu uhlí podpoří Česko zvýšení technické úrovně a produktivity těžby na vybraných perspektivních dolech do roku 2020. Rovněž podpoříme vybrané těžebně-zpracovatelské komplexy, jejichž revitalizace je klíčová pro zaměstnanost a hospodářský rozvoj. Plánuje se spolupráce v oblasti produkce elektrické energie a při plynofikaci země. • Oblast práce a sociálních věcí – české projekty povedou ke snížení centralizace sociální péče a k rozšiřování nabídky moderních sociálních služeb a vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb. Další cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením, jejichž nezaměstnanost dosahuje 87 %. Pomůžeme proto s vytvářením chybějícího právního rámce aktivní politiky zaměstnanosti pro osoby se zdravotním postižením tak, aby se mohla postupně zvyšovat míra integrace těchto občanů do společnosti. • Doprava – Česká republika podpoří záměr srbské vlády modernizovat železniční infrastrukturu, přičemž nejvyšší prioritu má rekonstrukce panevropského koridoru ze Salcburku do Soluně, který prochází přes srbské území v délce přes 800 km. Česko přispěje rovněž k posílení ekologicky přijatelných variant městské hromadné dopravy (tramvaje, trolejbusy, příměstská železniční doprava). • Zdravotnictví – v Srbsku a Černé Hoře dochází k nárůstu zneužívání toxických a návykových látek. ČR se bude podílet na vytvoření regionálních center k léčení závislostí, další opatření budou zaměřena na prevenci v oblasti HIV/AIDS. Poskytneme rovněž technickou podporu léčbě komplikovaných zdravotních stavů.

Nebezpečný odpad představuje velkou zátěž pro životní prostředí. Česko financuje mj. rekultivaci skládky v Mojkovaci v Srbsku a Černé Hoře prováděnou společností Vodní zdroje Praha.


Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci se Srbskem a Černou Horou v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Sektor

2006

2007

2008

13,9

32,2

31,3

Doprava

5,2

9,4

9,7

Zdravotnictví

3,5

6,3

7,8

Sociální rozvoj

5,2

9,4

11,7

13,9

34,2

31,3

0

*2,1

*3,5

0,5

1,0

1,0

Průmyslový rozvoj

Životní prostředí Migrace, bezpečnost a dobrá správa věcí veřejných Program pro prioritní země při ZÚ

Celkem 42,2 94,6 96,3 * Část prostředků pro sektor migrace, bezpečnosti a dobré správy věcí veřejných je určena společně pro Bosnu a Hercegovinu a Srbsko a Černou Horu. Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 686 ze 7. 6. 2006 „Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce ČR do roku 2009“

Jedním z cílů rozvojové spolupráce se Srbskem a Černou Horou je zlepšení a modernizace sociálních služeb. V rámci projektu společnosti Člověk v tísni bylo mj. vybudováno chráněné bydlení pro postižené klienty ve městě Veliki Popovac.

Důležitým předpokladem ekonomického rozvoje je fungující dopravní spojení – jak vnitrostátní, tak mezistátní. Česko se proto podílí na zdokonalení silniční infrastruktury v Srbsku a Černé Hoře.


Geografické zaměření • Střední a jihovýchodní Srbsko, které vykazují nejvyšší míru chudoby. V centrálním Srbsku se spolupráce zaměří především na region Česko soustředí své rozvojové projekty do středního a jihovýchodního Srbska, do nejchudších regionů země, které byly těžce postiženy restrukturalizací srbského hospodářství.

Šumádija, kde bude možné navázat na spolupráci s Jihomoravským krajem. Šumádijský region


a zvláště pak jeho centrum Kragujevac byl mimořádně těžce postižen

Sanace, rekultivace a revitalizace skládky nebezpečného odpadu po těžbě olovozinečnatých rud v Mojkovaci v Srbsku a Černé Hoře Realizátor: Vodní zdroje, a. s., Praha

restrukturalizací srbského hospodářství. • Region Mojkovac v Černé Hoře

Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR Období realizace: 2005 Celkem: 9,6 mil. Kč Cíl: Technická pomoc při přípravě návrhu sanace a rekultivace skládky v kvalitě odpo-


vídající standardům EU

Podpora transformačního procesu ústavů a iniciace změn v systému péče o mentálně postižené v Srbsku a Černé Hoře Realizátor: Člověk v tísni Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Celkem: 12,3 mil. Kč Období realizace: 2004–2006 Cíl: Proškolení zaměstnanců a managementu ústavu pro mentálně postižené, založení informačně-kontaktního centra, pomoc při založení nevládní organizace napojené na sociální sféru

• Podpora integrace Srbska a Černé Hory do EU • Přenos transformačních zkušeností • Posilování kapacit státní správy • Posilování občanské společnosti • Ochrana životního prostředí

Péče o onkologicky a terminálně nemocné v Kosovu Realizátor: Sue Ryder Home Care

• Rovnost mezi muži a ženami

Gestor: Ministerstvo zdravotnictví ČR Celkem: 2,7 mil. Kč Období realizace: 2004–2006 Cíl: Poskytování péče terminálně nemocným v jejich domácím prostředí, vzhledem k ekonomickým možnostem Kosova jde patrně o nejlépe dostupnou formu pomoci. Součástí projektu je rovněž školení místních odborníků.


Vietnam patří mezi málo rozvinuté země, ekonomická a sociální situace je poznamenána dlouholetým působením státně řízené ekonomiky a jednostrannou vazbou Vietnamu na bývalý východní blok (do r. 1990). V zemi má vedoucí úlohou Komunistická strana Vietnamu, v posledních letech ale dochází k jisté liberalizaci a v ekonomické a společenské oblasti je uskutečňována řada reforem, jejichž důsledkem je postupné snižování úrovně chudoby a poměrně vysoký růst HDP (zhruba o 6–7 % ročně). Rozvojová spolupráce s Českou republikou/Československem má mimořádně silnou tradici. Ve Vietnamu v současné době žije několik tisíc absolventů českých škol a učilišť a naopak v naší zemi žije a pracuje velmi početná vietnamská menšina.

Vietnam 108. místo/177 zemí podle Indexu lidského rozvoje OSN z roku 2005 Čína Hanoj

Myanmar Laos

Vietnam Thajsko

Kambodža Jihočínské moře Andamanské moře


Ho Či Minovo Město

82 mil. 70,5 % 1,2 % 90,3 % 482 USD Zdroj: Human Development Report, 2005


Sektorové zaměření • Ochrana životního prostředí – mezi nejvyšší priority vietnamské vlády patří odstranění průmyslových jedů (dioxinů), které byly použity v průběhu války v 60. a 70. letech minulého století, a revitalizace zasažených složek životního prostředí. Česko poskytne kvalitní technické a odborné zázemí a zkušenosti s odstraňováním průmyslového znečištění. Dále uskutečníme projekty v oblasti vodního hospodářství, neboť 40 % populace nemá přístup k pitné a nezávadné vodě. • Oblast práce a sociálních věcí – zapojíme se do rehabilitace osob a sociální stabilizace rodin a komunit postižených dioxiny. Česká rozvojová spolupráce se zaměří také na ekonomický a sociální rozvoj etnických menšin, které představují 12 % populace a patří mezi nejchudší skupiny obyvatelstva. • Zemědělství – zásadním problémem oblasti Thua Thien–Hue je výrazná kontaminace životního prostředí nebezpečnými dioxiny a jejich stálé působení na celý potravinový řetězec. Česká republika zaměří své rozvojové projekty na diagnostiku a likvidaci jedů a navržení optimálních zemědělských postupů vedoucí k minimalizaci jejich působení na generace lidského organismu. • Průmysl a obchod – rozvojová spolupráce se zaměří na vybavení zdravotnických zařízení zdravotnickou technikou, neboť její nedostatek ovlivňuje kvalitu poskytované péče. Dále podpoříme rozvoj ekologicky přijatelných zdrojů energie.

Geografické zaměření • Provincie Thua Thien–Hue ve středním Vietnamu (výrazně kontaminována dioxiny), která patří z hlediska rozvojové V rámci rozvojové spolupráce pomůže Česká republika Vietnamu odstranit následky průmyslo-

spolupráce mezi

vého znečištění a bude se podílet na rozvoji komunit zasažených dioxiny.

nejpotřebnější.

Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci s Vietnamem v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Sektor

2006

2007

2008


5,2

12,7

11,7

Sociální rozvoj

1,8

3,2

4,0

Zemědělství

5,2

8,9

11,0

Průmyslový rozvoj

8,7

16,8

19,6


0,5

1,0

1,0

21,4

42,6

47,3

Celkem





• Posilování vzájemných kulturních, ekonomických

podpory spolupráce vzdělávacích a výzkumných

Pomoc při zavádění technologie ekologického zpracování bioodpadů na organominerální hnojiva

institucí

Realizátor: JČC – strojní dílny, a. s., České Budějovice

a společenských vazeb mezi ČR a Vietnamem, včetně

• Podpora rozvoje lidských zdrojů v chudobou nejvíce postižených oblastech • Podpora komunitního rozvoje (především ve venkovských oblastech)

Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Období realizace: 2003–2005 Celkem: 21 mil. Kč Cíl: Vybudování vzorové výrobní linky, zajištění a provozo-

• Posilování kapacit veřejné správy

vání výroby hnojiva z bioodpadů ze zemědělské a lesní

• Rozvoj venkova

výroby, česká technologie přispěje k rozvoji

• Uplatňování principů udržitelného rozvoje

vietnamského průmyslu a ochraně životního prostředí.

České technologie pomáhají rozvoji vietnamského průmyslu a ochraně životního prostředí. Zaměříme se rovněž na ekonomický a sociální rozvoj etnických menšin, které představují 12 % populace a patří k nejchudším skupinám obyvatelstva. Téměř polovina obyvatel Vietnamu nemá přístup k nezávadné vodě. Proto Česká republika uskuteční projekty také v oblasti vodního hospodářství.


Zambie patří mezi nejméně rozvinuté země světa, pod hranicí chudoby žije v Zambii 73 % obyvatelstva, téměř 58 % v extrémní chudobě. Zambie prošla v 90. letech demokratizací politického systému a hospodářskými reformami, jejichž hlavními rysy byly liberalizace ekonomiky a privatizace. Hospodářský vývoj země negativně ovlivňuje epidemie HIV/AIDS, ve věkové skupině 15–45 let je 20 % obyvatel nakaženo HIV. Rozvojová spolupráce mezi Českou republikou/Československem a Zambií má silnou tradici.

Zambie 166. místo/177 zemí podle Indexu lidského rozvoje OSN z roku 2005

Tanzanie

Kasama

Demokratická republika Kongo

Angola Kitwe

Zambie

Malawi

Mosambik

Lusaka

Zimbabwe Namibie


11,3 mil. 37,5 let 1,7 % 67,9 % * 417 USD

Zdroj: Human Development Report 2005, * data odpovídají období 1995–1999


Sektorové zaměření Zdravotnictví – toto sektorové zaměření plně odpovídá naléhavosti intervencí ve prospěch zlepšení zdravotního stavu zambijského obyvatelstva. Česká republika podpoří primární zdravotní péči na venkově s důrazem na péči o matku a dítě s ohledem na vysokou mateřskou a kojeneckou úmrtnost v Západní provincii. Vysokou úmrtnost v Západní provincii také významně ovlivňuje nízká úroveň chirurgických zákroků. Česko proto přispěje k vybudování moderního chirurgického sálu v hlavní provinční nemocnici a zaměří se na školení zdravotnického personálu a oblast řízení péče.

Geografické zaměření • Západní provincie, která je nejchudší oblastí Zambie.

Průřezová témata • Posilování kapacit státní správy – s důrazem na řízení lidských a finančních zdrojů • Podpora občanské společnosti • Rovnoprávnost mužů a žen • Udržitelnost životního prostředí

V roce 2005 se Ekumenická akademie Praha a Evropské sdružení Eurosolar podílely na trilaterálním projektu, při kterém bylo instalováno fotovoltaické zařízení v Masuku v Zambii. Zařízení funguje jako zdroj elektrické energie a vody pro provoz místní střední školy a kliniky.

Přidělené finanční prostředky na rozvojovou spolupráci se Zambií v letech 2006–2008 (v mil. Kč) Sektor

2006

2007

2008

7,0

17,0

20,0

0

3,0

0


0,5

1,0

1,0

Celkem

7,5

21,0

21,0

Zdravotnictví Zemědělství



Afghánistán je po více než dvou desítkách let vnějších i vnitřních konfliktů rozvrácenou zemí. Ukončení vlády Tálibánu sice zlepšilo bezpečnostní situaci, ale neznamenalo úplné zastavení bojů. V zemi nefunguje základní infrastruktura, školství, zdravotnictví, doprava. Afghánistán se potýká s návratem uprchlíků, s nedostatkem kvalitní vody. Ženy jsou ve společnosti stále značně znevýhodňovány. Česká republika se zapojila do budování stabilního Afghánistánu, který se bude řídit základními demokratickými principy a bude zodpovědnou součástí mezinárodního společenství. Podílíme se jak na zajišťování bezpečnosti v Afghánistánu, tak na jeho ekonomickém a společenském rozvoji.

Afghánistán Pořadí země podle Indexu lidského rozvoje OSN není k dispozici Tádžikistán

Uzbekistán

Čína

Turkmenistán Mazáre Šaríf

Kunduz

Kábul

Herát

Afghánistán Pákistán Kandahár

Írán

Počet obyvatel, 2003 Průměrná délka života, 2003 Roční přírůstek obyvatelstva, 2003–2015 Gramotnost (starších 15 let), 2003

27,2 mil. 46,2 let 3,5 % 36 % Zdroj: Human Development Report 2005


České rozvojové projekty se soustřeďují na následující oblasti

Geografické zaměření • Hlavní město Kábul

• Školství a rozvoj vzdělanosti

• Střední a severní Afghánistán – oblasti jsou špatně

• Budování dopravní infrastruktury

dostupné, jejich obyvatelé mají omezený přístup ke

• Zajištění pitné vody pro obyvatele

zdrojům obživy.

• Rozvoj zemědělství jako hlavního zdroje obživy obyvatelstva • Využití surovinových zdrojů • Záchrana kulturního dědictví

Průřezová témata Zapojení žen a zlepšení jejich znevýhodněného postavení

Příklady realizovaných projektů Dlouhodobě udržitelné zvýšení úrovně vzdělání v oblasti Čohi v severním Afghánistánu Realizátor: Člověk v tísni Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Období realizace: 2005–2006 Celkem: 10,9 mil. Kč Cíl: Jedná se o mimořádně chudou oblast Afghánistánu, kde je o vzdělání velký zájem, mj. mezi dívkami, projekt nastartuje rozvoj vzdělanosti, vybuduje několik školských zařízení a pomůže s organizováním doprovodných aktivit (hygienická osvěta, školení pro učitele, kurzy pro negramotné).

Stavba vrtů pro pitnou vodu a instalace ručních pump v provincii Farah v západním Afghánistánu Realizátor: VARA ČR Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR Období realizace: 2004 Celkem: 1,7 mil. Kč Cíl: Nedostupnost vody patří v provinci Farah k největším problémům obyvatel, jejichž špatný zdravotní stav je

Česko pracuje v Afghánistánu dlouhodobě ve vybraných

kromě nedostupnosti zdravotnické péče často způso-

venkovských komunitách. Technická pomoc se zaměřuje

ben právě nedostatkem kvalitní pitné vody a nezna-

na řešení nejzávažnějších problémů komunit, ke kterým

lostí hygienických návyků.

patří kritický nedostatek kvalitní vody.


V letech 2003–2004 patřil Afghánistán mezi tři největší příjemce české rozvojové pomoci Rok 2003

172,7 mil. Kč

Rok 2004

156,3 mil. Kč

V severním Afghánistánu společnost Člověk v tísni opravila nebo postavila několik desítek školních budov. Česko tak umožnilo návrat do školy mnoha afghánským chlapcům, ale i dívkám, které jsou v přístupu ke vzdělání tradičně znevýhodněné.

Součástí českých projektů na zvýšení vzdělanosti jsou také doprovodné aktivity zaměřené např. na hygienickou osvětu, neboť neznalost hygienických návyků a velmi nízká úroveň sanitačních zařízení se podílí na špatném zdravotním stavu obyvatel.


Česká republika chce přispět k vytvoření stabilního, demokratičtějšího režimu v Iráku, s nímž mezinárodní společenství otevře novou kapitolu vztahů. Naše země zažila dlouhé období nesvobody, a proto pomáhá Iráku při nápravě materiálních i morálních škod napáchaných za režimu Saddáma Husajna. Totalitní systém potlačoval osobní svobody a svobodné aktivity občanů. Vedle ekonomické rekonstrukce je proto pro další vývoj Iráku klíčová společenská transformace. Podílíme se rovněž na zlepšování bezpečnostní situace v Iráku.

Irák Pořadí země podle Indexu lidského rozvoje OSN není k dispozici

Turecko

Mosul

Sýrie

Irbíl Kirkúk

Írán

Bagdád

Irák Jordánsko Násiríja Basra

Saúdská Arábie Kuvajt

Počet obyvatel, 2003 Průměrná délka života, 2003 Roční přírůstek obyvatelstva , 2000–2015 Gramotnost (starších 15 let), 2003

Perský záliv

27,3 mil. 58,9 let 2,4 % 39,7 % Zdroj: Human Development Report 2005


České rozvojové projekty se soustřeďují na následující oblasti • Obnova vzdělávacího systému – jak rekonstrukcí či výstavbou škol, tak vzděláváním odborníků v oblastech klíčových pro proces společenské transformace (např. v oblasti ekonomie a státní správy) • Zdravotnictví – včetně poskytnutí odborné zdravotní péče pro irácké děti v Česku

Geografické zaměření

• Výcvik irácké policie • Budování demokratického soudnictví • Obnova kulturního dědictví • Podpora neziskového sektoru a občanských iniciativ

• Jižní část Iráku, která byla za vlády Saddáma Husajna záměrně opomíjena.

Česká republika podporuje v Iráku rozvoj školství, které je poznamenáno bývalým totalitním režimem. Vzdělání je předpokladem úspěšné společenské transformace.


V letech 2003–2004 byl Irák největším příjemcem české rozvojové pomoci Rok 2003

1128,0 mil. Kč

Rok 2004

351,0 mil. Kč

Příklady realizovaných projektů Komplexní program zaměřený na rozvoj neziskového sektoru a občanských iniciativ v Iráku Realizátor: Člověk v tísni Období realizace: 2005–2006 Celkem: 14,1 mil. Kč Cíl: Předávání zkušeností s transformací po pádu totalitního režimu, zlepšení podmínek pro zapojení aktivních občanů Iráku do transformace společnosti

Doktorandské studium pro studenty z vybraných zemí Evropy a Asie, které jsou na prahu demokracie a tržního hospodářství Realizátor: CERGE-EI Období realizace: 2004–2009 Celkem: 56,0 mil. Kč Cíl: Podpora rozvoje odborné ekonomické vzdělanosti ve svobodném Iráku a dalších transformujících se zemí

Řada českých rozvojových projektů je realizována v jižním Iráku, který byl za vlády Saddáma Husajna záměrně opomíjen. Životní úroveň místních obyvatel je velmi nízká.


Neprioritní země

Pro ekonomický rozvoj jsou klíčové kvalifikované pracovní síly. Česko proto přispívá na rozvoj školství v rozvojových zemích, např. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem spolupracuje s Polytechnikou ve Windhoeku v Namibii na zlepšení jejího technického studijního programu.

Rozvojová spolupráce s neprioritními zeměmi Vedle programové spolupráce s prioritními zeměmi provádí Česká republika rozvojovou spolupráci také v řadě dalších, neprioritních zemích. Česká rozvojová spolupráce se řídí principem partnerství, a proto je i v případě této skupiny zemí určující poptávka partnerské strany. Podněty ze strany rozvojových partnerů – vlád i nevládních organizací – sbírají zastupitelské úřady ČR, které jsou vzhledem ke znalosti místních podmínek optimálními institucemi. Po vyhodnocení nezávislou expertní skupinou přebírají identifikovaná témata pro neprogramovou spolupráci pro příslušný rok do své gesce rezortní ministerstva, vždy do výše disponibilních zdrojů přidělených příslušnému rezortu. Na realizaci spolupráce jsou následně vypisována výběrová řízení.


V některých regionech Evropy, zejména v její jihovýchodní a východní části, přetrvává nízká životní úroveň obyvatelstva. Tyto oblasti se často potýkají s dlouhodobými důsledky násilného konfliktu v minulosti. České prostředky na rozvojovou spolupráci proto směřují i sem.

Pro úspěšnou realizaci zdravotnických projektů jsou v Africe nepostradatelní místní pracovníci, a to zpravidla ženy, které vykonávají pravidelnou terénní práci ve svých komunitách.


Příklady realizovaných projektů Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Socio-ekonomická stabilizace rodin a komunit postižených HIV/AIDS a oportunními infekcemi v Namibii Realizátor: Člověk v tísni Období realizace: 2003–2008 Celkem: 27,9 mil. Kč Cíl: Stabilizace přibližně dvou set rodin v regionu Karas na jihu Namibie, který je těžce zasažen pandemií HIV/AIDS a epidemií TBC. Projekt se zaměří jednak na vybudování systému terénní zdravotní a sociální práce pro rodiny postižené HIV/AIDS na úrovni komunit, jednak na podporu výdělečných aktivit (Komunitní centrum rukodělné výroby).

Prostřednictvím komunitního centra vybudovaného společností Člověk v tísni získávají místní ženy základní prostředky na obživu svých rodin. Česká republika podporuje region na jihu Namibie, který je těžce zasažen pandemií HIV/AIDS.


Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Rozvoj a průmyslové využití nemetalických nerostných zdrojů na Jamajce Realizátor: GET, s. r. o., Praha Období realizace: 2001–2005 Celkem: 23,0 mil. Kč Cíl: Geologický průzkum, zajištění zásob nerudních nerostných surovin, projekční příprava k těžbě a průmyslové produkci ve vybraných lokalitách, projekce pro dodávku technologického zařízení

Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Podpora implementace moderních vyučovacích metod do vzdělávacího systému Etiopie Realizátor: Člověk v tísni Období realizace: 2003–2007 Celkem: 23,2 mil. Kč Cíl: Iniciace systémových změn ve vzdělávání v Regionu jižních národů i v rámci celé Etiopie prostřednictvím vytvoření odborného pracoviště na Univerzitě v Addis Abebě, otevření vzdělávacího centra pro učitele v Regionu jižních národů a provozu experimentální školy v okrese Alaba

Rozvoj technicko-ekonomických studijních programů na Polytechnic of Namibia Realizátor: Ústav techniky a řízení výroby, univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Období realizace: 2004–2008 Celkem: 8,2 mil. Kč Cíl: Podpora materiálního vybavení technického studijního programu na Polytechnic of Namibia v hlavním městě Windhoek, zlepšení kvality výuky a spolupráce na společných výzkumných projektech

Česko realizuje řadu projektů v zemích Latinské Ameriky, zejména v oblasti zemědělství, geologického průzkumu a školství.


Foto?

Gestor: Ministerstvo vnitra ČR Prevence nelegální migrace z Ukrajiny do ČR Realizátor: Sdružení Česká katolická charita Období realizace: 2005–2006 Celkem: 6,6 mil. Kč Cíl: Stabilizace rizikových skupin prostřednictvím podpory sociálních projektů a projektů prevence kriminality mládeže, rekvalifikačních kurzů a kurzů malého podnikání

Reintegrace odmítnutých žadatelů o azyl a ilegálních migrantů vracejících se dobrovolně do Gruzie/Tbilisi Realizátor: IOM Období realizace: 2005 Celkem:1,5 mil. Kč Cíl: Pomoc při hledání zaměstnání, rekvalifikačních kurzech rozvíjejících odborné znalosti a dovednosti a podporuje drobné podnikání

Úspěšný rozvojový projekt přináší své ovoce i po svém skonZajištění alternativ k odchodu ze země a sociální stabilizace – cíl českých rozvojových projektů, např. na Ukrajině.

čení. Proto je nezbytnou součástí projektů komunikace s místními obyvateli, kterým jsou předávány potřebné znalosti.

Gestor: Ministerstvo zdravotnictví ČR Terénní ošetřovatelská a rehabilitační péče v Malawi Realizátor: Sue Ryder Home Care Období realizace: 2004–2006 Celkem: 5,3 mil. Kč Cíl: Primární zdravotnická péče o nemocné astmatem, epilepsií a neurologicky nemocné v odlehlých lokalitách, preventivní zdravotnická péče (AIDS, infekční onemocnění), následná rehabilitační péče, výcvik zdravotnických pracovníků, podpora soudržnosti přirozené komunity


Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR Zřízení rozvojového a extenzifikačního centra v amazonské pánvi Peru za účelem trvale udržitelných technologií v zemědělství Realizátor: Institut tropů a subtropů, Česká zemědělská univerzita Období realizace: 2003–2006 Celkem: 4,9 mil. Kč Cíl: Přispět k trvale udržitelnému způsobu zemědělství v regionu Pucallpa, jedné z nejchudších a ekologicky a sociálně nejpostiženějších lokalit Peru. Zainteresovat místní zemědělce na alternativách ke žďárovému zemědělství.

Transfer pokročilých metodických a technologických poznatků v oblasti inventarizace lesních ekosystémů na Ukrajině Realizátor: Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. (IFER) Období realizace: 2004–2006 Celkem: 6,9 mil. Kč Cíl: Založení pracovní skupiny, která zajistí zavádění poznatků z inventarizace lesů v ČR. Dále bude realizován pilotní projekt s cílem plně zaškolit určené pracovníky a ověřit funkčnost implementované metodiky v podmínkách Ukrajiny.

Křížení dovezených masných a plodných plemen ovcí s místní ovcí Awassi a výstavba výcvikového a poradenského centra v Jordánsku Realizátor: Institut tropů a subtropů, Česká zemědělská univerzita Období realizace: 1998–2007 Celkem: 23,8 mil. Kč Cíl: Zvýšení a zlepšení místní produkce jehněčího masa v oblasti Ajlun cestou křížení, dále vybudování výcvikového a výzkumného centra za účelem prohloubení teoretických a praktických znalostí

Firma IFER využívá i při práci v terénu vyspělou techniku pro statistickou inventarizaci lesa. V rámci rozvojového projektu na Ukrajině jsou příslušné metodické a technologické poznatky předávány místním pracovníkům.


Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR Průzkum zdrojů vod v Etiopii se zaměřením na oblasti postižené suchem Realizátor: Aquatest, a. s., Praha Období realizace: 2001–2005 Celkem: 9,6 mil. Kč Cíl: Transfer know-how v oblasti sestavování hydrogeologických map a hodnocení regionálních hydrogeologických charakteristik, rozšiřování znalostí místních pracovníků

Geologický výzkum přírodních rizik v severozápadním Salvadoru, v departmentu Santa Ana Realizátor: Česká geologická služba, Praha Období realizace: 2003–2005 Celkem: 9,0 mil. Kč Cíl: Zhodnocení geologických podmínek a přírodní zranitelnosti minimálně geologicky prozkoumaného území v severozápadní části Salvadoru, které leží v oblasti činného vulkanismu a seismicky aktivní zóně, včetně vyhodnocení možných rizik ve vztahu ke zdraví obyvatel a majetku.

Cílem některých českých rozvojových projektů je zajištění kvalitní výživy pro místní obyvatele. Například v Jordánsku se snaží Česká zemědělská univerzita zlepšit produkci jehněčího masa křížením evropských a místních plemen.


V afrických zemích spočívá zajištění obživy pro celou rodinu na bedrech žen. To do značné míry znevýhodňuje jejich společenské postavení a komplikuje širší uplatnění ve společnosti. Mladé dívky často musejí zanedbávat školní docházku.

V severozápadním Salvadoru zkoumá Česká geologická služba seismicky aktivní oblast a možná rizika pro obyvatelstvo.


Statistická příloha

Statistická příloha byla vytvořena na základě tabulky příspěvků České republiky na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) zpracované dle metodiky Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC). Souhrnnou tabulku lze nalézt na straně 78.

Poznámka: Případné drobné odchylky hodnot v tabulkách ve statistické příloze i v hlavní části publikace jsou způsobeny zaokrouhlováním a kurzovním převodem USD/Kč.


Vývoj celkové ODA ČR v období 2000–2005 (v mil. Kč) 3500

Formy ODA ČR v letech 2003–2005

3235,96 3000

2003

11,3 %

2780,1 2556,0 2500 2268,3

2000

88,7 % 1631,5

1694,01 2004

1485,9

1500

41,3 %

1541,95 1148,6 1007,2

1000 623,6 500

1025,0

568,2 460,9

378,2

58,7 %

439,0 0

2005

287,6

245,4 2000

2001

2002

52,3 %

2003

2004

2005

Celkem Bilaterální pomoc

47,7 %

Multilaterální pomoc

Teritoriální struktura bilaterální ODA ČR za roky 2003–2005 (v mil. Kč) 2003

2004

10,9 % 2,7 %

6%

10,3 %

16,6 %

2,3 %

2268,3

6,2 %

247,8

16,9 %

7,4 %

14,6 %

2500

2005

15,9 %

22,9 %

4,1 %

332,2

10,9 %

16,1 % 26,4 %

51,8 %

15,4 %

2000

24,4 %

14,9 %

52,2

1500

1631,5

1541,95

275,5 352,50 271,4

3,3 % 1000

67,3 407,10

1174,2 398,6

229,65

Subsaharská Afrika

Latinská Amerika a Karibik

Jižní a Střední Asie

Evropa

167,7

Ostatní Asie a Tichomoří

Nespecifikované

Blízký východ a Severní Afrika


51,49

500

0

262,4

167,87

232,6

259,1

237,79

61,5

97,1

2003

2004

95,55

2005

Bilaterální ODA ČR za roky 2003–2005 dle příjmu (v mil. Kč) 2003

2004

2500

2005

2268,3

10,1 %

0% 0,6 % 11,6 %

10 %

0% 0,9 %

18,2 %

24,1 % 20,4 %

2000

12,7

1631,5

18,8 %

0% 1,5 %

1500

45,6 %

67,7 %

262,2

8%

14,9 %

47,6 %

298,4 14,1

1536,7

1541,95 371,90 22,75

1000

744,0 733,98

Nejméně rozvinuté země (LDC)

Země s vyšším středním příjmem

Málo rozvinuté země

Země s vysokým příjmem (0 %)

Země s nižším středním příjmem

Nespecifikované

0,0

500

0

0,0 227,8

332,6

228,9

242,4

2003

2004

0,00 290,24 123,09

2005

Sektorová struktura dvoustranné ODA ČR za roky 2003–2005 (v mil. Kč) 2003

2004

2500

5,6 %

8,3 % 3,5 %

0,2 %

2005

7%

2268,3 78,8

11 %

14,3 %

2000

14,2 %

10,9 %

36,5 % 16,9 %

29,2 %

24,6 %

247,8

22,6 %

4,2

25,5 % 5% 3,6 % 6,5 %

0% 10,4 %

188,6

14,9 % 5,5 %

7,1 %

2,1 % 8,7 % 5,6 %

1631,5 113,3

1500

231,8 450,44

0,3 % 1000

81,0

275,8

146,5

0,0 170,1

114,0

Vzdělání, zdraví a obyvatelstvo

Programová asistence

Ostatní sociální infrastruktura

Snižování dluhu

Ekonomická infrastruktura

Humanitární pomoc

Výrobní průmysl

Nespecifikované (včetně administrativních nákladů)

Multisektor

1541,95 87,65

579,5

90,5 114,6

500

401,7

827,9

229,89 4,07 133,62 86,21 32,09 348,43

233,6

0

2003

2004

169,54

2005

10 největších příjemců bilaterální ODA ČR v roce 2005 (v mil. Kč) 200

194,7 164,9 110,7

100

88,5 72,9 47,0

0

Irák

Srbsko Ukrajina a Černá Hora

Pákistán

Mongolsko Afghánistán

34,1

32,0

31,4

31,1

Vietnam

Bosna a Hercegovina

Indie

Čína


Podíl ODA/HND ČR v letech 2000–2005 0,12

0,101 %

0,10 0,08

0,065 %

0,06 0,04 0,02

0,114 % 0,106 %

0,032 %

0,047 %

2000

2001

2002

2003

2004

2005

ODA/OA Net Disbursements (millions CZK/USD) 2000 CZK Bilateral aid by region: Sub-Saharan Africa South and Central Asia Other Asia and Oceania Middle East and North Africa Latin America and Caribbean Europe Unspecified (incl. debt relief) Suma Bilateral aid by income: LDCs Other low-income Lower middle-income Upper middle-income High income Unallocated (incl. debt relief) Suma Part II (OA) Bilateral aid by sector: Education, health, population Other social infrastructure Economic infrastructure Production Multisector Programme assistance Debt relief Emergency aid Unspecified (incl. administrative costs) Suma Multilateral aid by channel: United Nations EC World Bank Group Regional Banks Other Agencies Suma ODA total Bilateral ODA Investment aid Special programmes (incl. peaceb.) Technical cooperation (incl. schol.) Emergency and food aid Refugees in donor country Debt relief Administration costs and P.R. ODA loans Multilateral ODA Memo: grant element Memo: bilateral ODA % OA total ODA/GNI OA/GNI GNI GNI deflator (2004=100%) exchange rate CZK/USD ODA constant prices 2004

2001 USD

CZK

2002 USD

CZK

2003 USD

CZK

2004 USD

CZK

2005 USD

CZK

USD

5,8 10,8 41,7 40,9 19,7 28,6 98,0 245,4

0,15 0,28 1,08 1,06 0,51 0,74 2,54 6,36

21,0 135,9 90,6 22,6 36,4 173,5 88,1 568,2

0,55 3,57 2,38 0,59 0,96 4,56 2,32 14,94

38,0 154,2 86,8 40,3 30,8 281,5 393,5 1025,0

1,16 4,71 2,65 1,23 0,94 8,60 12,02 31,31

61,5 232,6 167,7 1174,2 52,2 332,2 247,8 2268,3

2,18 8,24 5,94 41,60 1,85 11,77 8,78 80,36

97,1 259,1 262,4 398,6 67,3 271,4 275,5 1631,5

3,78 10,08 10,21 15,51 2,62 10,56 10,72 63,48

95,55 237,79 167,87 229,65 51,49 407,10 352,50 1541,95

3,99 9,93 7,01 9,59 2,15 17,00 14,72 64,39

13,5 48,6 73,3 12,0 0,0 98,0 245,4 30,5

0,35 1,26 1,90 0,31 0,00 2,54 6,36 0,79

47,9 196,3 218,3 14,5 0,0 91,2 568,2 188,1

1,26 5,16 5,74 0,38 0,00 2,40 14,94 4,95

67,8 206,9 317,9 28,8 0,0 403,6 1025,0 193,5

2,07 6,32 9,71 0,88 0,00 12,33 31,31 5,91

228,9 227,8 1536,7 12,7 0,0 262,2 2268,3 102,7

8,11 8,07 54,44 0,45 0,00 9,29 80,36 3,64

242,4 332,6 744,0 14,1 0,0 298,4 1631,5 257,3

9,43 12,94 28,95 0,55 0,00 11,61 63,48 10,01

123,09 290,24 733,98 22,75 0,00 371,90 1541,95 -

5,14 12,12 30,65 0,95 0,00 15,53 64,39 -

111,3 12,2 40,2 4,3 23,0 0,0 0,0 45,9 8,5 245,4

2,88 0,32 1,04 0,11 0,60 0,00 0,00 1,19 0,22 6,36

212,8 24,4 59,7 12,1 96,7 0,0 0,0 130,0 32,5 568,2

5,59 0,64 1,57 0,32 2,54 0,00 0,00 3,42 0,85 14,94

102,8 13,1 5,2 41,6 206,9 7,2 380,1 268,1 0,0 1025,0

3,14 0,40 0,16 1,27 6,32 0,22 11,61 8,19 0,00 31,31

827,9 114,0 146,5 81,0 579,5 4,2 247,8 188,6 78,8 2268,3

29,33 4,04 5,19 2,87 20,53 0,15 8,78 6,68 2,79 80,36

233,6 401,7 114,6 90,5 170,1 0,0 275,8 231,8 113,3 1631,5

9,09 15,63 4,46 3,52 6,62 0,00 10,73 9,02 4,41 63,48

169,54 348,43 32,09 86,21 133,62 4,07 229,89 450,44 87,65 1541,95

7,08 14,55 1,34 3,60 5,58 0,17 9,60 18,81 3,66 64,39

113,5 0,0 152,4 17,8 94,5 378,2 623,6 245,4 93,0 98,0 45,9 0,0 378,2

2,94 0,00 3,95 0,46 2,45 9,80 16,16 6,36 2,41 2,54 1,19 0,00 9,80

73,7 0,0 229,9 16,8 118,6 439,0 1007,2 568,2 317,6 87,9 130,1 0,0 439,0

1,94 0,00 6,04 0,44 3,12 11,54 26,48 14,94 8,35 2,31 3,42 0,00 11,54

219,3 0,0 163,4 0,0 78,2 460,9 1485,9 1025,0 280,2 89,4 34,7 240,9 380,1 0,0 460,9

6,70 0,00 4,99 0,00 2,39 14,08 45,39 31,31 8,56 2,73 1,06 7,36 11,61 0,00 14,08

149,9 0,0 68,9 0,0 68,9 287,6 2556,0 2268,3 214,2 1252,7 282,0 30,2 162,6 247,8 78,8 0,0 287,6

141,9 862,8 63,7 0,0 80,2 1148,6 2780,1 1631,5 352,1 377,0 281,4 51,1 180,7 275,8 113,3 0,0 1148,6

3,50

339,3

8,92

305,1

5,31 0,00 2,44 0,00 2,44 10,19 90,55 80,36 7,59 44,38 9,99 1,07 5,76 8,78 2,79 0,00 10,19 100,0% 88,7% 198,4 7,03 0,101% 0,008% 2532400 89716 96,4% 28,227 2651,4 103,16

100,0% 39,4% 135,1

100,0% 56,4%

0,032% 0,007% 1959583 87,8% 38,590 710,3 27,64

100,0% 69,0%

0,047% 0,016% 2146103 92,1% 38,038 1093,6 42,55

9,32 0,065% 0,013% 2275600 69514 94,6% 32,736 1570,7 61,11

5,52 106,56 4,45 33,57 1478,01 61,72 2,48 58,91 2,46 0,00 0,00 0,00 3,12 50,53 2,11 44,69 1694,01 70,74 108,17 3236,0 135,13 63,48 1541,9 64,39 13,70 164,0 6,85 14,67 227,7 9,51 10,95 363,8 15,19 1,99 247,6 10,34 7,03 206,9 8,64 10,73 229,9 9,60 4,41 102,0 4,26 0,00 0,0 0,00 44,69 1694,0 70,74 100,0% 100,0% 58,7% 47,7% 346,7 13,49 – – 0,106% 0,114% 0,013% – 2611500 101611 2839100 118558 100,0% 100,2% 25,701 23,95 2780,1 108,17 3229,2 125,64 Note: OA not reported since 2005

Top 10 Recipients No. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2000 Recipient Palestinian admin. areas Ukraine Mongolia Bosnia-Herzegovina China Vietnam Croatia Bangladesh Romania Ecuador


USD 0,86 0,62 0,48 0,47 0,36 0,16 0,13 0,12 0,10

2001 Recipient Serbia & Montenegro Ukraine Romania India Vietnam Moldova Afghanistan Georgia China Armenia

USD 2,81 1,95 1,25 1,07 0,96 0,93 0,64 0,63 0,57 0,51

2002 Recipient Serbia & Montenegro Ukraine Romania Bosnia-Herzegovina India Moldova Georgia Macedonia (Fyrom) Vietnam Mongolia

USD 3,42 2,15 1,78 1,50 1,43 1,36 0,99 0,98 0,91 0,78

2003 2004 2005 Recipient USD Recipient USD Recipient USD Iraq 39,96 Iraq 13,66 Iraq 8,13 Afghanistan 6,12 Serbia & Montenegro 6,88 Serbia & Montenegro 6,89 Serbia & Montenegro 4,15 Afghanistan 6,08 Ukraine 4,62 Bosnia-Herzegovina 3,93 Ukraine 4,58 Pakistan 3,70 Vietnam 2,04 Russia 3,96 Mongolia 3,04 Mongolia 1,68 Vietnam 3,05 Afghanistan 1,96 Russia 1,64 China 2,94 Vietnam 1,42 Moldova 1,62 Mongolia 2,88 Bosnia-Herzegovina 1,34 China 1,31 Georgia 1,36 India 1,31 Ukraine 1,07 Kyrgyz rep. 1,14 China 1,30 Note: OA countries in italics (until 2004), since 2005 ODA countries only

Dodatky Vysvětlení použitých zkratek CARDS – Nástroj EU na podporu rekonstrukce, rozvoje

HDP – Hrubý domácí produkt

a stability na Balkáně (Community Assistance for Re-

HND – Hrubý národní důchod

construction, Development and Stability in the Bal-

IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Interna-

kans) CEELI – Central European and Eurasian Law Initiative CERGE-EI – Centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální studium Univerzity Karlovy a Národohospodářský ústav Akademie věd ČR (Center for Economic Research and Graduate Education at the Charles university, the Economics Institute of the Academy of Science of the Czech Republic) CSP – Střednědobý program rozvojové spolupráce (Country Strategy Paper) DAC – Výbor pro rozvojovou pomoc OECD (Development Assistance Committee) ECOSOC – Hospodářská a sociální rada OSN (Economic and Social Council) EDF – Evropský rozvojový fond (European Development Fund) ECHO – Úřad Evropského společenství pro humanitární pomoc (European Community Humanitarian Aid Office) EK – Evropská komise ES – Evropské společenství EU – Evropská unie FAO – Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organisation)

tional Bank for Reconstruction and Development) IDA – Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association) ILO – Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation) IOM – Mezinárodní organizace pro migraci (International Organisation for Migration) ISPA – Předvstupní program EU pro strukturální rozvoj (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) MMF – Mezinárodní měnový fond MZV – Ministerstvo zahraničních věcí ČR NNO – nestátní neziskové organizace OA – Oficiální pomoc (Official Assistance) ODA – Oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance) OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development) PRGF – Poverty Reduction and Growth Facility PRSP – Strategické dokumenty pro snižování chudoby (Poverty Reduction Strategy Papers) SAPARD – Zvláštní předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova (Special Acceession Programme for Agriculture and Rural Development)

FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci

SZBP – Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU

FYROM – Bývalá jugoslávská republika Makedonie (For-

ÚMV – Ústav mezinárodních vztahů

mer Yugoslav Republic of Macedonia) GEF – Globální fond životního prostředí (Global Environment Facility)

UNAIDS – Společný program OSN pro HIV/AIDS UNDP – Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme)


UNEP – Program OSN pro životní prostředí (United Na-

(United Nations Industrial Development Organisati-

tions Environment Programme) UNESCO – Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and CultuUNFPA – Populační fond OSN (United Nations Fund for UNHCR – Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (United UN-HABITAT – Program OSN pro lidská sídla (United OSN

(United

WHO – Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation)

Nations Human Settlements Programme) fond

WFP – Světový potravinový program (World Food Programme)

Nations High Commissioner for Refugees)

Dětský

UNV – Program dobrovolníků OSN (United Nations Volunteers)

Population Activities)

–

on) UNIFEM – Rozvojový fond OSN pro ženy (United Nations Development Fund for Women)

ral Organisation)

UNICEF

UNIDO – Organizace OSN pro průmyslový rozvoj

Nations

Children’s Fund)

WTO – Světová obchodní organizace (World Trade Organisation)

Fotografie poskytly ADRA – str. 24 (vpravo)

SEZ, a. s., Chomutov – str. 42 (2x)

AlphaCon, s. r. o., Praha – str. 51 (2x), autoři Karla Ště-

Sue Ryder Home Care, o. p. s. – str. 17, 30, 34 (dole),

pánková a Roman Pekař Aquatest, a. s., Praha – str. 16 ASIO, s. r. o., Brno – str. 44 (2x), 45 BIO-TREND, s. r. o., Mělník – str. 31, 41 Česká geologická služba, Praha – str. 70, 74 (dole) Česká zemědělská univerzita (Institut tropů a subtropů)

68 (dole) Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. (IFER) – str. 68 (nahoře), 72 Ústav techniky a řízení výroby, Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem – str. 67 Vodní zdroje, a. s., Praha – str. 53, 54 (dole), 55

– str. 9, 26 (vlevo), 35, 36, 38, 39, 71 (vpravo), 73 Člověk v tísni, o. p. s. – str. 14, 18 (dole), 24 (vlevo), 28, 34 (nahoře), 54 (nahoře), 62, 63 (2x), 65, 66, 69, 74 (nahoře), 75; autorkou snímků na str. 28, 74 (nahoře)

Fotografie na obálce

a 75 je Iva Zímová Ekumenická akademie, Praha – str. 60

Člověk v tísni, o. p. s. – 2x: Afghánistán (vlevo nahoře),

GEOMIN družstvo, Jihlava – str. 50 (2x)

foto z projektu v Namibii cíleného na stabilizaci ro-

Glopolis, o. p. s. (Pražský institut pro globální politiku)

din postižených HIV/AIDS (vpravo dole)

– str. 15 Ministerstvo zahraničních věcí ČR – str. 3 (Odbor zahraniční prezentace), 7 (vlevo), 26 (vpravo) Rozvojové středisko ÚMV – str. 7 (vpravo), 18 (nahoře), 33, 47, 48, 57, 58 (2x), 71 (vlevo)


GEOMIN družstvo, Jihlava (vlevo dole): foto z projektu zaměřeného na vybudování funkčního vodního hospodářství v kraji Dornogobi v Mongolsku Česká geologická služba, Praha (vpravo nahoře): kávovník, Salvador

Užitečné webové stránky Obecné informace o zahraniční rozvojové spolupráci ČR a projektech www.mzv.cz/pomoc, www.mfa.cz/aid

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

www.mzv.cz/transformace

Oddělení transformační spolupráce na Ministerstvu zahraničních věcí ČR

www.rozvojovestredisko.cz

Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů

www.rozvojovka.cz

Stránky věnované rozvojové tematice a globálním problémům

www.varianty.cz

Portál o interkulturním a rozvojovém vzdělávání

Důležité stránky nestátních neziskových organizací a jejich platforem www.fors.cz

České fórum pro rozvojovou spolupráci

www.ceskoprotichudobe.cz

Česko proti chudobě

Důležité informace o rozvojové spolupráci Evropské unie europa.eu.int

Portál EU

europa.eu.int/comm/development

Stránky EU věnované rozvojové spolupráci

europa.eu.int/comm/europeaid

Stránky EuropeAid (součást Evropské komise)

europa.eu.int/comm/dgs/development

Generální ředitelství pro rozvoj (DG Development)

europa.eu.int/comm/echo

Úřad Evropského společenství pro humanitární pomoc

Hlavní mezinárodní organizace www.un.org/esa

Stránky OSN věnované ekonomickému a sociálnímu rozvoji (UN Economic and Social Development)

www.un.org/millenniumgoals

Stránky OSN věnované Rozvojovým cílům tisíciletí

www.undp.org

Stránky Rozvojového programu OSN

hdr.undp.org/reports/global/2005

Zpráva o lidském rozvoji za rok 2005

www.worldbank.org

Světová banka

www.imf.org

Mezinárodní měnový fond

Publikaci pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky zpracovalo Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů a vydal Ústav mezinárodních vztahů v Praze v roce 2006.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha 1 tel.: +420 224 181 111 [email protected] www.mzv.cz

Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů Nerudova 3, 118 50 Praha 1 tel.: +420 251 108 130, fax: +420 251 108 225 [email protected] www.rozvojovestredisko.cz

Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3, 118 50 Praha 1 tel.: +420 251 108 111, fax: +420 251 108 222 [email protected] www.iir.cz

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky

Recommend Documents