Ma sarykova u niver zit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo
ZAHRANIČNÍ PLATEBNÍ STYK Foreign payment transactions Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Jan KRAJÍČEK, Ph.D.
Karel SEIDEL
Brno, 2015
Jm én o a p ř í jm en í au t ora :
Karel Seidel
Náz ev bakal ář s ké p rác e :
Zahraniční platební styk
Náz ev p ráce v an g l i čt i n ě :
Foreign payment transactions
Kat ed ra:
Katedra financí
Ved o u cí bakal ář ské p ráce :
Ing. Jan Krajíček, Ph.D.
Ro k o bh ajo by :
2015
ANOTACE Cílem bakalářské práce Zahraniční platební styk je charakteristika současného stavu a budoucích možností zahraničního platebního styku. První kapitola je věnována vymezení zahraničního platebního styku a základním předpisům upravující tuto oblast. Druhá kapitola se zabývá systémy nezbytnými pro hladký průběh platebního styku. Klasické a alternativní nástroje zahraničního platebního styku jsou blíže rozebrány ve třetí a čtvrté kapitole. Pátá kapitola je zaměřena na srovnání podmínek devizových účtů a nákladů na jejich užívání z pohledu dvou modelových klientů. Součástí poslední kapitoly je návrh na možnou optimalizaci platebního chování v rámci zahraničního platebního styku.
ANNOTATION The aim of the submitted thesis Foreign payment transactions is to characterize current situation and future possibilities of cross-border settlements. The first chapter is devoted to definition and basic regulation of foreign payment transactions. The second chapter is dealing with the essential systems to carry out the transactions. Traditional and alternative payment instruments are discussed in the third and fourth chapters. The fifth chapter is focused on comparison of the conditions for the foreign currency accounts and costs related to usage of them from perspective of two model clients. There are proposals for optimization of payment behaviour in connection with foreign payment transactions in the last chapter
KLÍČOVÁ SLOVA CIPS, devizový účet, dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, hladké platby, MoneyPolo, PayPal, SEPA, SWIFT, zahraniční platební styk
KEYWORDS CIPS, documentary collection, documentary letter of credit, foreign currency account, foreign payment transactions, MoneyPolo, non-documentary payments, PayPal, SEPA, SWIFT
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zahraniční platební styk vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jan Krajíček, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 23. 4. 2015
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Janu Krajíčkovi, Ph.D. za jeho cenné rady, náměty a připomínky k formální i obsahové stránce bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 11 1
VYMEZENÍ ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU .......................................................... 13 1.1 PRÁVNÍ A OBECNÉ PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S OBLASTÍ ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU................. 13 1.1.1 INCOTERMS 2010 – International Commercial Terms 2010 ............................. 14
2
SYSTÉMY ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU ............................................................ 15 2.1 KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY................................................................................................ 15 2.1.1 SWIFT – Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication .......... 16 2.1.2 SEPA – Single Euro Payment Area .................................................................... 17 2.2 PLATEBNÍ SYSTÉMY ...................................................................................................... 18 2.2.1 CIPS – China International Payment System .................................................... 21
3
NÁSTROJE ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU .......................................................... 23 3.1 HLADKÉ PLATBY .......................................................................................................... 23 3.2 DOKUMENTÁRNÍ PLATBY ............................................................................................... 25 3.2.1 Dokumentární akreditiv ................................................................................... 25 3.2.2 Dokumentární inkaso ...................................................................................... 27
4
ALTERNATIVNÍ NÁSTROJE ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU .................................. 29 4.1 4.2
5
ELEKTRONICKÉ PENĚŽENKY ............................................................................................. 29 POBOČKOVÉ SÍTĚ NEBANKOVNÍCH INSTITUCÍ....................................................................... 30
SROVNÁNÍ PODMÍNEK DEVIZOVÝCH ÚČTŮ .................................................................. 32 5.1 MODELOVÝ KLIENT 1.................................................................................................... 32 5.1.1 Air bank........................................................................................................... 33 5.1.2 Česká spořitelna .............................................................................................. 34 5.1.3 Československá obchodní banka...................................................................... 34 5.1.4 Fio banka ........................................................................................................ 35 5.1.5 GE Money Bank ............................................................................................... 35 5.1.6 Komerční banka .............................................................................................. 36 5.1.7 Raiffeisenbank................................................................................................. 36 5.1.8 UniCredit Bank ................................................................................................ 37 5.1.9 Výběr devizového účtu..................................................................................... 38 5.2 MODELOVÝ KLIENT 2.................................................................................................... 40 5.2.1 Air bank........................................................................................................... 40 5.2.2 Česká spořitelna .............................................................................................. 41 5.2.3 Československá obchodní banka...................................................................... 41 5.2.4 Fio banka ........................................................................................................ 42 5.2.5 GE Money Bank ............................................................................................... 42 5.2.6 Komerční banka .............................................................................................. 43 5.2.7 Raiffeisenbank................................................................................................. 43
5.2.8 5.2.9 6
UniCredit Bank ............................................................................................... 44 Výběr devizového účtu .................................................................................... 44
OPTIMALIZACE ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU .................................................. 47
ZÁVĚR ................................................................................................................................. 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................................. 55 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................ 58 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 59 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................... 59 SEZNAM SCHÉMAT.............................................................................................................. 59 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................. 59
ÚVOD Počátkem 60. let minulého století docházelo k rapidnímu růstu objemu mezinárodního obchodu. V USA vznikaly nadnárodní společnosti, jejichž mezinárodní obchodní aktivity by se neobešly bez asistence bank. Pokud si chtěla společnost otevřít továrnu na druhém konci světa, neobešla se bez úvěru v tamější měně. Když se pak společnost rozhodla své výrobky v zahraničí i prodat, potřebovala k tomu opět banku, která by ji platby od zákazníků v cizí měně směnila za dolary. Přestože obchodní společnosti mohli využít služeb bank přímo v dané zemi, většina z nich preferovala banky americké. Ty měly tu výhodu, že rozuměly americkým obchodním zvyklostem a praktikám a se svými klienty udržovaly dlouhodobé obchodní vztahy.1 Přenos informace je podstatou komunikace a platební styk by nemohl být realizován bez komunikace mezi institucemi zprostředkujícími převod finančních prostředků. Dříve banky pro vzájemné dorozumívání na větší vzdálenosti využívaly především dálnopisu. Rozvoj mezinárodního obchodu však značně ovlivnil i sektor bankovnictví. Se stále se zvětšujícím počtem mezinárodních transakcí, rostly i požadavky kladené na systémy zajišťující zahraniční platební styk. Vznikla zde potřeba vytvoření komunikačního systému, který by zajišťoval jednak rychlou, ale zároveň bezpečnou komunikaci mezi finančními institucemi. Roku 1973 byl proto bankami z vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky založena společnost SWIFT, dodnes spravující nejvyužívanější komunikační systém pro mezinárodní platby.2 Rozšíření internetu na přelomu tisíciletí bylo jedním z dalších významných milníků rozvoje mezinárodního obchodu a tím pádem i oblasti zahraničního platebního styku. V dnešní době je možné si jedním kliknutím na myš objednat zboží z druhého konce světa, a tak i drobní spotřebitelé stále častěji přicházejí do kontaktu s bezhotovostními zahraničími platbami. Internet přispěl rovněž ke vzniku nových nebankovních společností zaměřených převážně na poskytování online služeb, které představují mnohdy dostupnější, rychlejší a v některých případech i levnější alternativy ke klasickým platebním nástrojům.
1
MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets. 7th ed. Boston: AddisonWesley, 2004. ISBN 0321122356, s. 254 (překlad vlastní) 2 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 9788072612383, s. 237
11
Cílem této práce je charakterizovat zahraniční platební styk a jeho současné a budoucí možnosti. Úvodní kapitoly jsou tak zaměřeny na teoretické poznatky v této oblasti a nastínění možného vývoje v oblasti platebních systémů. Další část této práce se zabývá tradičními a alternativními platebními nástroji zahraničního styku. Poslední část je věnována srovnání podmínek pro zahraniční platební styk ve vybraných bankách a poslední kapitola pak návrhu na jeho optimalizaci z pohledu fyzických osob. Pro srovnání devizových účtů byli vytvořeni dva modeloví klienti. Jednotlivé účty jsou srovnávány dle vybraných kritérií a každému klientovi je následně doporučen výběr jednoho z nich. Součástí poslední kapitoly je analýza současného chování studentů při platbách v zahraničí a následný návrh na optimalizaci platebního chování klientů v zahraniční
12
1
VYMEZENÍ ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU
Zahraniční platební styk můžeme definovat jako „bezhotovostní pohyb peněžních prostředků z jednoho státu do druhého, obvykle ve měně jednoho z nich. Zahraniční platební
transakce
zahrnují
veškeré
převody
peněžních
fondů
vzniklých
z mezinárodního pohybu zboží, služeb a kapitálu.“1 Mezi platby zahraničního platebního styku zahrnujeme i převody uskutečněné v rámci Evropského hospodářského prostoru 2 (dále jen EHP), které jsou provedené v jiné měně než je měna členských zemí EHP. Naproti tomu transakce, které jsou provedené v příslušných měnách3 v rámci EHP do výše ekvivalentu 50 000 eur, spadají pod tzv. přeshraniční platební styk.
1.1
Právní a obecné předpisy související s oblastí zahraničního platebního styku
Pokud se jedná o právní úpravu zahraničního platebního styku, není nijak rigidní. Stěžejním právním předpisem je zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve z. p. p. Pro oblast dokumentárních plateb pak i § 2680 až 2700 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon o platebním styku do českého právního řádu implementuje i ustanovení směrnice EP a RADY č. 2007/64/ES, o platebních službách na vnitřním trhu. Podstatou tohoto právního předpisu je harmonizace práv a povinností účastníků platebního styku, která je jedním z předpokladů fungování Jednotné oblasti pro platby v eurech (viz kap. 2.1.2). Ustanovení této směrnice se však týkají pouze oblasti přeshraničního platebního styku, a proto povinnosti z nich vyplívající není možné vyžadovat po poskytovatelích platebního styku mimo EHP. Poskytování zahraničního platebního styku se mimo zákonnou úpravu řídí převážně obchodními podmínkami daného poskytovatele. Smlouva uzavřená mezi poskytovatelem a jeho klientem se pak může v případě dokumentárního platebního styku odvolávat i na obecná pravidla vydávaná Mezinárodní obchodní komorou v Paříži4 – Jednotné zvyklosti
1
KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 9788026500018, s. 72 2 Evropský hospodářský prostor je tvořen členskými státy EU + Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. 3 Mezi měny členských zemí EHP řadíme i švýcarské franky, kterými se platí v Lichtenštejnsku. 4 Nový občanský zákoník [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné na WWW:
13
a pravidla pro dokumentární akreditivy, Jednotná pravidla pro dokumentární inkasa či mezinárodní výkladová pravidla INCOTERMS.
1.1.1
INCOTERMS 2010 – International Commercial Terms 2010
Pod pojmem INCOTERMS se skrývají předpisy upravující tzv. dodací doložky, které v rámci mezinárodních kupních smluv určují povinnosti prodávajícího a kupujícího související s dodávkou a převzetím zboží. Kromě otázky přechodu rizika z dodavatele na odběratele řeší rovněž to, jaká smluvní strana bude hradit náklady spojené s dopravou. Tato mezinárodní výkladová pravidla jsou vydávána již od roku 1936 Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. V uplynulých letech byla několikrát aktualizována – nejnovější verze je platná od roku 2010. Vydáním nové verze pravidel, ty starší však nepozbývají na platnosti, a proto je nezbytné, aby v dané kupní smlouvě bylo uvedeno, na jaké konkrétní verzi se smluvní strany dohodly. INCOTERMS nejsou všeobecně závaznými pravidly, tj. právní normou a jsou tak závazné pouze tehdy, odkážou-li se na ně strany kupní smlouvy výslovně v textu kontraktu.1 Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že tyto doložky se zahraničním platebním stykem nesouvisí, není tomu tak. Pravidla INCOTERMS sehrávají důležitou roli především v případě využití dokumentárních plateb, tj. dokumentárního akreditivu a dokumentárního inkasa. Na základě dodacích doložek jsou totiž po formální stránce kontrolovány předávané dokumenty tvořící nedílnou součást průběhu dokumentárních plateb (viz kap. 3.2).
1
MACHKOVÁ, Hana, ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, SATO, Alexej a kol. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktual. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 9788024715902, s. 57
14
2
SYSTÉMY ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU
Obdobně jako ve vnitrostátním měřítku je platební styk i v tom mezinárodním založen na předávání informací souvisejících s finančními transakcemi mezi bankami. Tuto funkci zajišťují komunikační systémy. K zúčtování daných transakcí pak dochází za pomocí platebních systémů, kterým je věnována podkapitola 2.2 Platební systémy.
2.1
Komunikační systémy
Přenos informace je podstatou mezilidské komunikace. Pro dorozumívání na větší vzdálenosti byla dříve používaná kouřová či světelná signalizace. V dnešní době jsou však nejen pro oblast zahraničního platebního styku důležité dva faktory – rychlost provedení a zajištění bezpečnosti zprávy o podaném platebním příkazu. V minulosti banky
komunikovali
převážně
prostřednictvím
dálnopisu.
Poslední
desetiletí
technologického vývoje však dala vzniknout komunikačním prostředkům, které umožňují přenos informací v řádu vteřin. Fax, mobilní telefon, internetové připojení a jiné vymoženosti dnešní doby sice umožňují relativně rychlý přenos dat, ale oblast bezhotovostního platebního styku vyžaduje rovněž zajištění patřičného zabezpečení informací proti úniku a zneužití. Ve většině případů se totiž jedná o informace podléhající bankovnímu tajemství. Proto vznikla potřeba jednotného systému, který by sjednotil a standardizoval mezibankovní komunikaci a umožnil rychlý, spolehlivý a především bezpečný způsob přenosu dat. Tohoto úkolu se zhostila společnost všeobecně známá pod mezinárodní zkratkou SWIFT.1 Budoucnost oblasti komunikačních systémů bude značně ovlivněna vznikem nových nadnárodních systémů. Již na počátku tisíciletí byla vytvořena SEPA – infrastruktura zajišťující platební styk v eurech ve všech členských státech EU a dále i na území Islandu, Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska, Monaka a San Marina. Vytváření nových systémů však může být rovněž důsledkem zneužívání systému SWIFT jako nástroje zahraniční politiky. V roce 2012 byly v rámci politických sankcí ze swiftové sítě vyloučeny íránské banky. V návaznosti na současnou situaci na východě Ukrajiny se dnes diskutuje i o možném omezení přístupu k síti ruským finančním institucím. Pokud by k tomuto 1
SWIFT – Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication; do češtiny překládáno jako Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci.
15
omezení doopravdy došlo, dá se ze strany Ruska očekávat vytvoření konkurenční sítě, např. ve spolupráci s Čínou.1
2.1.1
SWIFT – Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication
Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci byla založena roku 1973 skupinou 239 bank z patnácti vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky.2 Jedná se o neziskovou organizaci typu družstva, jejímiž jedinými vlastníky jsou členské banky, popř. jiné
finanční
instituce.
V současné
době
provozuje
a vyvíjí
celosvětově
nejrozšířenější3 a finančními institucemi nejvíce využívanou4 mezinárodní, počítači řízenou komunikační síť, uvedenou do provozu roku 1977.5 Není náhodou, že zkratka názvu této organizace je zastoupena anglickým slovíčkem swift, jenž je do češtiny v souvislosti s jednáním překládáno jako rychlé či okamžité. SWIFT členským institucím umožňuje nejen rychlé, ale především bezpečné zajištění přenosu standardizovaných zpráv v rámci mezinárodního bankovního obchodu (týkajících se např.6 platebních transakcí, dokumentárních akreditivů, devizových potvrzení, cenných papírů či výpisů z účtů). Jak uvádí Dvořák7, veškeré zprávy předávané prostřednictvím sítě SWIFT jsou pro zajištění bezpečnosti přenášených dat zašifrovány a „proti případným změnám jsou chráněny tzv. autentifikací.“8 Přestože sídlo této organizace se nachází v Bruselu, samotná swiftová síť se skládá ze dvou mezi sebou propojených operačních středisek v Evropě (Leiden, Belgie)
1
The Economist: The pros and cons of a SWIFT response. [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné na WWW: http://www.economist.com/news/international/21633830-blocking-rogue-states-access-worlds-financialmessaging-network-potent-measure (vlastní překlad) 2 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 9788072612383, s. 237 3 K roku 2014 SWIFT operuje v 215 zemí světa. 4 K roku 2014 využívá služby společnosti SWIFT více jak 10 500 finančních institucí. 5 Swift [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné na WWW:
6 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 9788026500018, s. 74 7 DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1. vyd. Praha: Linde, 1999. ISBN 8072011413, s 177 8 Autentifikace spočívá ve výměně určitého „klíče“ mezi komunikujícími subjekty, na základě kterého je zpráva při odeslání zakódována a při přijetí dešifrována.
16
a USA (New York). Na tato operační střediska jsou napojeny tzv. národní koncentrátory, tj. regionální zpracovatelé pro jednotlivé členské země, příp. regiony.1 Z výše uvedeného můžeme definovat hlavní přednosti využití systému SWIFT, kterým jsou mimo jiné:
2.1.2
Přímý přístup k finančním institucím na celém světě – do systému je zapojeno více jak 10 500 finančních institucí z 215 zemí světa, efektivní vynaložení finančních prostředků na přenos informace – jedná se o jednotný a standardizovaný komunikační systém, minimalizace rizika při přenosu dat – přenášené zprávy jsou šifrovány, rychlost přenosu informací – řízení systému pomocí výpočetní techniky (automatizace).
SEPA – Single Euro Payment Area
Po zavedení společné měny euro roku 1999 vnikla potřeba integrace platebního styku u bezhotovostních eurových plateb. Z tohoto důvodu vytvořily instituce EU Single Euro Payment Area (Jednotná oblast pro platby v eurech). EU od začátku počítala se spoluprací na rozvoji tohoto projektu přímo s institucemi bankovního sektoru. Ty proto roku 2002 vytvořily mezinárodní organizaci2 European Payments Council (Evropská rada pro platební styk), jenž následně převzala hlavní roli ve vývoji nástrojů SEPA a vytváření pravidel pro jednotné základní typy bezhotovostních plateb.3 Jako základní prvky SEPA uvádí Kalabis následující:4
Jednotná měna (tedy euro), jednotný soubor platebních nástrojů – SEPA Credit Transfer (bezhotovostní převody), SEPA Direct Debit (přímé inkaso), SEPA Cards Framework (platební karty), efektivní infrastruktura pro platební styk v eurech, jednotné technické normy a platební postupy, harmonizovaný právní základ, průběžný rozvoj nových služeb, orientovaný na spotřebitele.
1
MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1725-5, s. 154 Od roku 2004 má SEPA formu veřejně prospěšné organizace dle belgického práva. 3 The European Payments Council: About EPC. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné na WWW: http://www.europeanpaymentscouncil.eu/index.cfm/about-epc/the-european-payments-council/ 4 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 9788026500018, s. 92 2
17
Hlavním cílem SEPA je „zajistit u eurových plateb odstranění rozdílů mezi platbou přeshraniční a vnitrostátní. Pro občany EU se oba tyto typy mají stát platbami „domácími“, tak aby klient nemusel rozlišovat, zda jde o platbu do jiné země nebo např. jen do sousedního města“.1 Tento projekt si tak neklade za cíl sjednotit poplatky za služby poskytované obchodními bankami. Usiluje o to, aby daná banka uplatňovala stejnou poplatkovou politiku jak na tuzemské, tak i na přeshraniční eurové platby. Jednotná oblast pro platby v eurech se nesestává pouze ze zemí, ve kterých je tato měna oficiálním platidlem. V současné době jsou její součástí vedle všech členských zemí EU i Island, Norsko Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Monako a San Marino.
2.2
Platební systémy
Na rozdíl od komunikačních systémů, jejichž prostřednictvím jsou účastnící bankovního převodu informování o dané platbě, platební systémy zajišťují samotný převod finančních prostředků od jednoho subjektu (příkazce) k druhému (příjemce).2 V zásadě rozlišujeme dva základní druhy platebních systémů – clearingový a korespondentní. Clearingový systém Clearingový platební systém je založen na existenci banky plnící funkci zúčtovacího místa pro obchodní banky, které jsou na ni napojeny prostřednictvím svých účtů platebního styku (viz Schéma 1). Tohoto systému se využívá především na národní úrovni a to i v rámci mezibankovního platebního styku na území ČR – CERTIS, provozovaný ČNB. S použitím clearingového systému se můžeme setkat i na nadnárodní úrovni, např. TARGET 2, který plní funkci mezinárodního zúčtovacího systému pro platby v eurech, a to jak v tuzemském, tak i přeshraničním bezhotovostním platebním styku.
Clearingové systémy dělíme dle toho, zda jsou založeny na netto, či brutto principu. V případě prvně zmíněného systému provádí clearingová banka vzájemnou kompenzaci veškerých plateb provedených mezi obchodními bankami., tzv. netting. Na konci stanoveného období je pak čistá zúčtovací pozice banky kladná (suma příchozích plateb pro danou banku převyšuje sumu odchozích), nebo záporná (odchozí platby převyšují příchozí). Krytí případného salda je vypořádáváno z účtu dané banky vedeného u clearingové banky.
1 2
SEPA. [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné na WWW: https://www.czech-ba.cz/cs/aktivity/sepa POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013. ISBN 9788074004919, s 145-148
18
Naproti tomu brutto princip je založen na zúčtování jednotlivých transakcí v reálném čase, popř. v přesně stanovených termínech během zúčtovacího dne. V tomto případě tak musí být každá jednotlivá platba v době okamžiku zúčtování kryta dostatečným objemem finančních zdrojů na účtu vedeného u zúčtovací banky. Na brutto principu s průběžným způsobem zúčtování funguje jak český CERTIS, tak i zmíněný TARGET 2.
Schéma 1: Princip mezibankovního platebního systému se zúčtovací bankou
Banka A
Banka D
Zúčtovací banka
Banka B
Banka C
Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-2471725-5, s. 147
Korespondentní systém Historicky starší platební systém je českými bankami využíván výhradně v oblasti zahraničního platebního styku. Jedná se o systém s volně organizovanou strukturou, který je založený na přímém spojení bank přes navzájem otevřené účty platebního styku (viz Schéma 2).1 Z definice je tedy patrné, že k přímému provedení platby by bylo zapotřebí přímého bankovního spojení mezi jednotlivými bankami. V dnešní době, kdy se bankovní instituce v celosvětovém měřítku počítají na tisíce2, by však bylo příliš nákladné a zcela neefektivní vytvořit přímé propojení jedné banky se všemi ostatními. Pokud tedy banky mezi sebou nemají přímé bankovní spojení, musejí využít služeb jiné banky, která má přímé spojení s bankou příjemce. Taková banka se nazývá bankou korespondenční, a jak 1
POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013. ISBN 9788074004919, s 104 The Banker Database (A service from The Financial Times) [online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné na WWW: 2
19
uvádí Kalabis1, zpravidla se jedná o zahraniční obchodní banku, která vůči bance tuzemské vystupuje jako její obchodní partner. Může se však jednat rovněž o tuzemskou banku, která jiným tuzemským bankám zprostředkuje napojení na svou síť zahraničních korespondenčních bank. Takové řešení využívají především menší banky, které zprostředkovávají platby do nebo ze zahraniční jen zřídka. Každá obchodní banka si udržuje své portfolio korespondenčních bank. Zpravidla se jedná o banky, se kterými daná banka uskutečňuje převážnou část plateb v rámci zahraničního platebního styku. Svou roli může hrát i začlenění tuzemské banky do mezinárodního
bankovního
holdingu.
Například
síť
korespondenčních
bank
Raiffeisenbank a.s. je z převážné části tvořena ostatními bankami v Raiffeisen International Bank-Holding AG (viz Příloha 1). Mezi bankou příkazce a bankou příjemce však nemusí být jako mezičlánek bankovního spojení pouze jedna korespondenční banka, jak je uvedeno na zjednodušeném modelu výše (viz Schéma 2). Vždy záleží na tom, zda je korespondenční banka v přímém spojení s bankou příjemce, nebo zda musí využít ještě služeb jiné korespondenční banky. U korespondenčních bank si banky vedou tzv. korespondenční účty – pro každou v globálním měřítku významnou měnu zpravidla alespoň jeden. Československá obchodní banka si například pro americký dolar stejně jako pro britskou libru vede dokonce tři korespondenční účty u tří rozdílných bank (viz Příloha 2), čímž pravděpodobně zohledňuje potřeby svých klientů. Korespondenční účty pak dále dělíme na:2
Nostro účet – účet, který má banka A (z jejíhož pohledu účty posuzujeme) otevřený u jiné banky B Loro účet – účet, který vede banka A pro banku B
Jak uvádí Kašparovská3, korespondenční účty nejsou zpravidla úročeny a banky si navzájem platí provize za provedené platby.
1
KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 9788026500018, s. 72-73 2 DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1. vyd. Praha: Linde, 1999. ISBN 8072011413, s 168 3 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Kravaře: Marreal servis, 2010. ISBN 9788025467794, s 38
20
Schéma 2: Princip zúčtování prostřednictvím korespondenčních bank
Banka A
Banka D
Banka B
Banka C
Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-2471725-5, s. 148
2.2.1
CIPS – China International Payment System
Jak již bylo naznačeno výše, budoucnost zahraničního platebního styku tkví mimo jiné ve vytváření nových platebních systémů. Připravovaný čínský mezinárodní platební systém CIPS si klade za cíl zjednodušit, zefektivnit a urychlit průběh mezinárodních plateb prováděných v jenech. Centrální banka Čínské lidové republiky People's Bank of China oznámila spuštění této platformy do dvou let poprvé v dubnu 2013. K jeho zprovoznění však prozatím nedošlo a jeho spuštění bylo odloženo na konec roku 2015. V pilotní fázi bude do projektu zapojeno celkem 20 bank, mezi kterými by mělo kromě těch čínských být i 7 dceřiných společností bank zahraničních.1 V současné době jsou platby v čínských jenech zpracovávány druhou generací platebního systému China's National Advanced Payments System (CNAPS). Ten je však pro subjekty mezinárodních plateb nepříliš uživatelsky přívětivý. Za hlavní nedostatek současné platformy je považována nedostatečná standardizace mezi systémy CNAPS a SWIFT. S tím souvisí i problém jazykové bariéry. Některé zprávy pro příjemce, které jsou součástí platebního příkazu, jsou často uvedeny v čínštině, a aby mohly být doručeny ve
1
Reuters: Exclusive: China's international payments system ready, could launch by end-2015 – sources. [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné na WWW: http://www.reuters.com/article/2015/03/09/us-china-yuan-paymentsexclusive-idUSKBN0M50BV20150309
21
formátu swiftové zprávy, musí být následně přeloženy pomocí tzv. Chinese commercial codes (CCC).1 Vytvoření nové platformy pro platby v jenech je nezbytné především z důvodu stále se zvyšující důležitosti této měny v mezinárodním obchodu. Dle dat společnosti SWIFT2 se čínský jen stal v listopadu 2014 pátou nejpoužívanější platební měnou na světě a dostal se tak na pozici před australský či kanadský dolar. Samotné spuštění CIPS pak nepochybně povede ještě k dalšímu prohloubení internacionalizace čínské měny a rovněž ke zvýšení jejího podílu na mezinárodních platbách.
1
The Banker: Will CIPS soothe renminbi payment headaches? [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné na WWW: http://www.thebanker.com/Transaction-Banking/FX-Payments/Will-CIPS-soothe-renminbi-paymentheadaches 2 SWIFT: RMB breaks into the top five as a world payments currency. [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné na WWW: http://www.swift.com/about_swift/shownews?param_dcr=news.data/en/swift_com/2015/PR_RMB_i nto_the_top_five.xml
22
3
NÁSTROJE ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU
V rámci platebního styku se můžeme setkat s instrumenty zvanými platební služby. Do této kategorie spadají platební příkazy (např. příkaz k úhradě či příkaz k inkasu). Produkty zahraničního platebního styku ovšem zahrnují rovněž platební nástroje, které nepatří mezi platební služby. Jedná se především o směnky, šeky a dokumentární platby. 1 V následujících podkapitolách se pro účely této bakalářské práce blíže věnuji tzv. hladkým platbám a platbám dokumentárním.
3.1
Hladké platby
Bankovní platební příkazy spadají do kategorie nedokumentárních plateb. To znamená, že vztah mezi příkazcem a příjemcem není doprovázen žádnými průvodními dokumenty, jako je tomu u plateb dokumentárních (viz kap. 3.2). V oblasti zahraničního platebního styku je bankovní převod označován termínem hladká platba do, anebo ze zahraničí. Jak již bylo uvedeno výše, jednotlivé banky v praxi obvykle nemají přímé bankovní spojení a vzájemné platební operace se tak „provádějí přes dvě i více korespondenčních bank umístěných v zemi, kde je převáděná měna domácí měnou.“2 Obdobně jako v rámci vnitrostátního platebního styku rozlišujeme dva základní druhy bankovních převodů – příkaz k úhradě a příkaz k inkasu. Nehledě na druh, musí každý platební příkaz zahraničního styku disponovat určitými náležitostmi, bez kterých jej není možné provést:3
Název příkazce a číslo jeho účtu v mezinárodním tvaru IBAN, částka, která má být placena v cizí měně, název cizí měny v mezinárodním kódu ISO,4 přesný název a adresa příjemce úhrady a číslo jeho účtu, jméno a adresa peněžního ústavu příjemce, příp. údaj o tom, přes který další peněžní ústav má být platba provedena,5 informace o tom, kdo platí bankovní výlohy (poplatky), účel platby – platební titul, podpis příkazce.
1
SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 9788072612383, s. 294 2 JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 9788024738932, s 510 3 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 9788072612383, s. 132 4 Např. CZK pro korunu českou, USD pro americký dolar apod. 5 Vyplnění tohoto údaje není povinností plátce.
23
Vedle obligatorních údajů je v příkazu možné uvést i nepovinné informace (např. datum splatnosti, kurz, variabilní symbol, konstantní symbol, zprávu pro příjemce aj.). Vždy však záleží na tiskopisu platebního příkazu, tj. požadavcích dané banky. Hladké platby jsou službami bank, které poskytují svým klientům. Poplatky za realizaci takovýchto plateb jsou ve většině případů účtovány nejen bankou příkazce, ale rovněž bankou příjemce, popř. i bankami zprostředkujícími danou transakci mezi bankami příkazce a příjemce. Jak bylo naznačeno výše, příkazce může zvolit, jakým způsobem budou dané poplatky uhrazeny. V zásadě rozlišujeme tři způsoby rozdělení bankovních nákladů mezi příkazce a příjemce – OUR, BEN a SHA. Jejich bližší charakteristika je uvedena v následující tabulce. Tabulka 1: Kdo platí výlohy spojené s platbou Informace o poplatcích označená jako
OUR
BEN
SHA
Popis
Obsah
Všechny bankovní poplatky k tíži příkazce (plátce)
Příkazce hradí veškeré poplatky své převádějící banky a současně všechny poplatky převádějící banky příjemce, příp. také poplatky zprostředkující banky
Všechny bankovní poplatky k tíži příjemce
Příjemce hradí veškeré poplatky své převádějící banky a současně všechny poplatky převádějící banky příkazce (plátce), příp. také poplatky zprostředkující banky
Zahraniční bankovní poplatky k tíži příjemce platby
Příkazce hradí veškeré poplatky své převádějící banky a příjemce hradí veškeré výlohy spojené s převodem platby své banky a příp. také poplatky zprostředkující banky
Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut, 2007. ISBN 9788072651078, s 87
Jak se uvádí v odborné literatuře1 2, hladké platby jsou nejrozšířenějším platebním instrumentem v zahraničním platebním styku a jsou využívány jak pro transakce 1
MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1725-5, s. 46 SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut, 2007. ISBN 9788072651078, s 84 2
24
obchodního (platby za zboží a poskytované služby), tak i neobchodního charakteru (cestovní a turistické výlohy, úhrady darů, penzí a stipendií aj.). Pokud budeme uvažovat hladké platby obchodního charakteru, můžeme je z hlediska jejich návaznosti na dodání zboží či služby rozdělit na platby před dodáním a platby po dodání. Při platbě před dodáním zboží či služby „je odběratel vystaven riziku dodávky a riziku země.“1 Pod rizikem dodávky si můžeme představit hrozbu, že dodávka nebude doručena ve sjednaném termínu či na dané místo, nebo naopak bude dodána, ale s vadami (ať už kvalitativními, nebo kvantitativními). Riziko země spočívá v situaci, kdy nedojde k plnění sjednaného kontraktu ze strany dodavatele, a to např. z důvodu obchodního embarga, válečného konfliktu apod. V případě platby po dodání je riziku naopak vystaven dodavatel. Obdobně jako odběratel v předešlém případě je vystaven riziku země a k tomu rovněž riziku úvěrovému. To spočívá v situaci, kdy odběratel nedostojí svým platebním závazkům a dodavateli tak vznikne ztráta.
3.2
Dokumentární platby
Vedle hladkých plateb, směnek a šeků se v rámci zahraničního platebního styku využívá rovněž platebních instrumentů doprovázených průvodními dokumenty. Hovoříme o tzv. dokumentárních platbách, které jsou příznačné především pro mezinárodního obchodní transakce. Jejich specifikací je, že kromě funkce platební plní i funkci zajišťovací, a to obzvláště vůči riziku úvěrovému. Dokumentární platby se dále dělí na dokumentární akreditivy a dokumentární inkasa a jejich podrobnější charakterizaci jsou věnovány následující kapitoly.
3.2.1
Dokumentární akreditiv
Dokumentární akreditiv2 je „platební instrument, v rámci kterého se banka na základě žádosti klienta (příkazce, kupujícího, odběratele) a na jeho účet písemně zavazuje zaplatit příjemci akreditivu (beneficientovi, prodávajícímu, dodavateli) stanovenou částku, pokud tento v určené lhůtě řádně předloží bance v akreditivu požadované dokumenty.“3 Z uvedené definice lze odvodit, že dokumentární akreditiv se společně
1
KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Kravaře: Marreal servis, 2010. ISBN 9788025467794, s 66 2 V obchodní praxi se můžeme běžně setkat s označením dokumentárního akreditivu pouhou zkratkou L/C (zkratka pro anglický výraz Letter of Credit) 3 MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1725-5, s. 72
25
např. s bankovními zárukami řadí mezi závazkové platební instrumenty. Ty jsou charakteristické tím, že do smluvního vztahu mezi obchodní partnery vstupují finanční instituce (banky), které na sebe přebírají určité závazky vůči příjemci akreditivu. V rámci dokumentárního akreditivu tak rozlišujeme následující subjekty: 1
Příkazce (kupující, odběratel) – žádá banku o otevření akreditivu Akreditivní banka – banka příkazce, která na základě jeho žádosti otevírá akreditiv Avizující banka – zpravidla se jedná o banku beneficienta, která mu pouze oznamuje otevření akreditivu; nepřebírá na sebe žádný platební závazek Beneficient (prodávající, dodavatel) – subjekt, v jehož prospěch je akreditiv bankou otevírán a který předkládá dokumenty dokládající plnění
Následují schéma znázorňuje průběh dokumentárního akreditivu. Schéma 3: Průběh dokumentárního akreditivu 1a Příjemce dodavatel
Příkazce odběratel 1b
3a
4a
2c
2a
3c
4c
2b Avizující banka
3b
Akreditivní banka
4b
1a uzavření kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem 2a žádost o otevření dokumentárního akreditivu a podpis smlouvy o jeho otevření včetně zajištění pohledávky ze strany akreditivní banky, oznámení o otevření akreditivu 2b otevření akreditivu s instrukcí avizovat 2c oznámení příjemci o otevření akreditivu 1b dodávka zboží 3a předání akreditivních dokumentů bance příjemce 4a platba nebo akcept směnky 3b kontrola akreditivních dokumentů a jejich zaslání bance příkazce 4b platba, resp. její krytí prostřednictvím nostro/loro účtů 1
KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Kravaře: Marreal servis, 2010. ISBN 9788025467794, s 68
26
3c 4c
kontrola akreditivních dokumentů a jejich předání příkazci zatížení účtu příkazce
Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-2471725-5, s. 76 (upraveno)
.Jak již bylo naznačeno výše, dokumentární akreditiv je hojně využíván především v mezinárodním obchodě. A to především z toho důvodu, že dodavatel jeho využitím eliminuje úvěrové riziko spojené s hladkou platbou po dodání zboží odběrateli. Za předpokladu, že dodavatel splní všechny akreditivní podmínky, má jistotu, že obdrží smlouvou sjednanou částku v plené výši, a to bez ohledu na insolventnost odběratele. S využitím dokumentárního akreditivu má totiž odběratel vždy pohledávku vůči bance odběratele (příkazce akreditivu) a nikoliv vůči kupujícímu. Banky se v rámci sjednaného dokumentárního akreditivu zabývají pouze tím, zda jsou příslušné dokumenty v souladu s obsahem dokumentárního akreditivu. Nezabývají se už však pravostí daných dokumentů a už vůbec ne kvalitou dodávaného zboží či služby.
3.2.2
Dokumentární inkaso
Dalším typem dokumentárních plateb je dokumentární inkaso. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu je dokumentární inkaso otevíráno dodavatelem zboží či služby. Jak uvádí Dvořák1, odběratel tak dává své bance příkaz, aby pro něj sama, nebo prostřednictvím své korespondenční banky inkasovala od kupujícího určitou peněžní částku nebo jiné plnění2 proti předání stanovených dokumentů. V rámci dokumentárního inkasa rozlišujeme následující subjekty: 3
Příkazce (prodávající, dodavatel) – zadává bance inkasní příkaz Banka vysílající – banka příkazce, která shromažďuje potřebné dokumenty od prodávajícího a odesílá je s instrukcemi bance inkasní Banka inkasní – banka, která přebírá potřebné dokumenty, provádí jejich formální kontrolu a informuje příkazce o jejich přijetí Kupující (odběratel) – subjekt, který po splnění inkasní podmínky získává od inkasní banky dokumenty umožňující mu nakládat se zbožím
1
DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1. vyd. Praha: Linde, 1999. ISBN 8072011413, s 228 2 V případě jiného plněním jsou příslušné dokumenty kupujícímu vydány proti akceptaci směnky vystavené prodávajícím. 3 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Kravaře: Marreal servis, 2010. ISBN 9788025467794, s 73
27
Schéma 4: Průběh dokumentárního inkasa
1a Příkazce dodavatel
Příjemce odběratel 1b
4c
2a
3a
4a
3b
2b Banka vysílající
Banka inkasní 4b
Kontrakt 1a uzavření kupní smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem 1b dodávka zboží na adresu obchodního zástupce, speditéra nebo odběratele Zajištění 2a smlouva o obstarání dokumentárního inkasa a předložení dokumentů 2b příkaz k inkasu a zaslání dokumentů bankou dodavatele 3a avizování dokumentů bankou odběratele, výzva ke splnění všech podmínek Platba 4a splnění inkasních podmínek – zaplacení inkasní částky odběratelem nebo akceptace směnky 3b vydání inkasních dokumentů bankou odběratele 4b převod plnění 4c převod plnění ve prospěch prodávajícího Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-2471725-5, s. 68 (upraveno)
Další podstatný rozdíl oproti prvnímu typu dokumentárních plateb spočívá v tom, že se jedná o bezzávazkový platební instrument. S tím souvisí i fakt, že banka je v takovémto případě pouze zprostředkovatelem dané platby a přebírá odpovědnost pouze za správné provedení inkasních úkonů, nikoliv však za provedení příslušného plnění ze strany příkazce či ze strany příjemce.
28
4
ALTERNATIVNÍ NÁSTROJE ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU
S internetovým připojením téměř v každé domácnosti vyspělého světa, se objevily i nové možnosti v oblasti platebního styku. Následující podkapitoly jsou věnovány službám, které jsou využívány jako alternativy ke klasickým bankovním nástrojům zahraničního platebního styku.
4.1
Elektronické peněženky
Elektronické peněženky fungují na principu zprostředkování platebního styku bez výměny
citlivých
údajů
(např. údajů
z platebních
karet)
mezi
zákazníkem
a obchodníkem. Po založení účtu u společnosti poskytující tuto službu si klient prostřednictvím platební karty či bankovního převodu dobije finanční prostředky do elektronické peněženky. Využívání elektronických peněženek je považováno za bezpečné především z toho důvodu, že v případě platby obchodníkovi se k němu nedostanou citlivé údaje o klientovi. Často se však zapomíná na možné útoky počítačových hackerů právě na servery, jakými jsou elektronické peněženky, na kterých jsou uloženy údaje stovky klientů či platebních karet. Následující text práce se bude blíže věnovat, nejen v USA nejrozšířenější,1 elektronické peněžence PayPal. PayPal „Síť PayPal vytváří globální platební nástroj zpracovávaný v reálném čase postavený na existující finanční infrastruktuře bankovních účtů.“2 Tato společnost poskytuje své služby jak právnickým tak i fyzickým osobám ve většině zemí světa a umožňuje jim bezpečně a relativně levně odesílat a přijímat bezhotovostní platby. Převod finančních prostředků mezi PayPal účty je jak pro odesílatele, tak i pro příjemce platby zdarma. Pokud je však k převodu použita platební karta, kterou si může uživatel PayPalu se svým účtem propojit, je účtován poplatek ve výši 3,4 % z převedené částky + 10 Kč; o tom, kdo jej uhradí, pak rozhoduje odesílatel. U transakcí prováděných v cizí měně prostřednictvím propojené platební karty nabízí PayPal dva způsoby konverze – podle svého vlastního kurzu, nebo podle kurzu karetních společností.
1
Statista.com: Digital wallet services used by consumers in the United States 2014 [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné na WWW: http://www.statista.com/statistics/284101/digital-wallet-usage-in-the-united-states/ 2 Paypal: About us. [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné na WWW: https://www.paypal.com/cz/webapps/mpp/about (překlad vlastní)
29
Jinak je tomu však v případě platby za zboží a služby. Pokud se například zákazník internetového obchodu rozhodne uhradit svůj nákup prostřednictvím této elektronické peněženky, nebude mu za odchozí platbu nic účtováno ani v případě, že budou použity finanční prostředky přímo z platební karty s účtem propojené. Obchodníkovi, příjemci platby, je pak na základě jeho obratu na PayPal účtu účtován poplatek v rozmezí od 1,9 % do 3,4 % z dané částky + 10 Kč. V případě mezinárodních transakcí pak může být poplatek i vyšší v závislosti na zemi příkazce a měně převáděné částky.
4.2
Pobočkové sítě nebankovních institucí
Western Union Společnost Western Union Financial Services International byla založena roku 1851 v USA. V té době se proslavila jako průkopník telegrafu. Po dvaceti letech od svého založení společnost poprvé představila službu Money Transfer. Ta dodnes zajišťuje klientům Western Union spolehlivý, relativně výhodný a hlavně rychlý způsob, jak zasílat a přijímat peníze. V současné době tato společnost zajišťuje mezinárodní převody peněz do více než 200 zemí a umožňuje klientům jejich výběr ve více než 515 000 lokacích. V ČR je služba poskytována např. na vybraných pobočkách České pošty.1 Provize u převodu 1 000 USD z ČR do USA by činila 48 USD (4,8 %). Bezesporu se jedná o provizi vyšší, než jakou si účtuje většina tuzemských bank. Na druhou stranu klienti této společnosti využívají jejich služeb především v situacích, kdy potřebují, aby k vyplacení finančních prostředků došlo co možná nejdříve, a jsou si tak za rychlost provedení ochotni připlatit. MoneyPolo Značku MoneyPolo vlastní britská společnost Mayzus Financial Services ltd. V současné době společnost operuje ve více než 130 zemích a po celém světě má více jak 400 000 výdejních míst. V ČR se na rozdíl od WU jedná o všechny pobočky České pošty a terminály Sazky. Klient MoneyPola má na výběr z několika možností provedení převodu finančních prostředků. První možností je zadání převodu přímo v kanceláři společnosti. Pokud je klient registrovaným uživatelem s ověřenou identitou, může platbu provést i online na 1
Western Union a Česká pošta [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné na WWW: http://cposta.info/westernunion
30
webových stránkách společnosti. Výhodou oproti společnosti Western Union je i možnost využití samoobslužných platebních terminálů sítě Pay+. Převod lze uskutečnit v korunách českých, eurech nebo amerických dolarech. Pokud si příkazce přeje, aby byla částka příjemci vyplacena v jiné měně, je pro převod částky na danou měnu využito kurzů MoneyPola, které jsou obnovány každých 10 minut. Výše poplatku za převod se odvíjí od sumy převáděných peněz, země příjemce a způsobu převodu (online nebo na pobočce MoneyPola). V průměru činí zhruba 2,5 % z převáděné částky a klient má možnost si předem pro online vypočítat na stránkách společnosti.1 Provize u převodu 1 000 USD z ČR do USA by tvořila 30 USD (3,0 %) v případě vyzvednutí na pobočce v New Yorku, 28 USD (2,8 %) pak při vyzvednutí např. v Jersey City. V tomto případě se sice opět jedná o nákladnější variantu oproti převodům u většiny bank, nicméně peníze mohou být na druhém konci světa k vyzvednutí již do patnácti minut. Převedení finančních prostředků z ČR do Velké Británie s možností vyplacení v librách, eurech i korunách českých je pak u této společnosti dokonce zdarma.
1
MoneyPolo [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné na WWW: http://moneypolo.cz/category/faq_cs/
31
5
SROVNÁNÍ PODMÍNEK DEVIZOVÝCH ÚČTŮ
Tato část práce se budu blíže věnovat porovnání podmínek devizových účtů vedených v dolarech. Pro srovnání účtů jsem vytvořil dva modelové klienty – studenta plánujícího studijní pobyt v USA a zaměstnance tuzemské společnosti chystajícího se na pracovní cestu do USA. Ve většině bank je dnes možné si devizový účet otevřít i bez nutnosti založení účtu korunového. Mezi srovnávanými bankami se však našly i takové, u kterých dolarový účet samostatně otevřít nelze. Pro zjednodušení je proto ve všech případech počítáno s vedením obou účtů. Dalším důvodem je i zpravidla zvýhodněný poplatek za vedení v případě zřízení obou účtů a rovněž úspora nákladů při převodech mezi korunovým a dolarovým účtem. Nejdříve je tedy u každé banky zvolen vhodný korunový účet. V některém případě je následně účet devizový otevřen odděleně od korunového, v jiném pro změnu v rámci balíčku přímo s korunovým. U těch bank, u kterých není možné platební kartu s devizovým účtem propojit, jsou do celkových nákladů na užívání účtů započteny poplatky za výběry z bankomatu při použití debetní karty napojené na korunový účet. Výše tohoto poplatku je totiž v závislosti na tom, zda se jedná o korunový, či dolarový účet neměnná. Do srovnání jsou zahrnuty běžné účty určené fyzickým osobám a při dnešních zanedbatelných výších úrokových sazeb v nich není zohledněno případné úročení zůstatku.
5.1
Modelový klient 1
Pro potřeby srovnání devizových účtů jsem vytvořil modelového klienta plánujícího absolvovat studijní pobyt v USA. Jelikož se jedná o studenta, jsou do srovnání zařazeny banky, které pro tuto klientelu nabízejí zvýhodněné účty a rovněž banky nabízející bezplatné vedení běžného účtu pro fyzické osoby. Další faktor, který ovlivnil výběr bank, byla možnost zřízení si devizového účtu. Z tohoto důvodu nebyla do srovnání zahrnuta např. mBank, u které si devizový účet není možné otevřít.
32
Modelový klient 1
5.1.1
Jedná se o klienta ve věku 24 let, studenta v prezenční formě studia vysoké školy. Plánovaná délka studijního pobytu v USA je 12 měsíců. Studentovi je přislíbeno stipendium ve výši 1 000 USD, které mu bude zasíláno 1x měsíčně na jeho bankovní účet vedený u tuzemské banky. Měsíční kapesné od rodičů ve výši 5 000 Kč zasíláno na korunový účet. Příjem z brigády 300 USD měsíčně. Klient hodlá během svého pobytu 1x do měsíce vybírat z bankomatu částku 400 USD. V průměru hodlá provést 2 odchozí platby měsíčně na účty vedené u amerických bank, v částkách 150 a 50 USD. Klient požaduje možnost využití služby internetového bankovnictví a mobilního bankovnictví, nevyužívá však telefonního bankovnictví. Veškeré platební příkazy bude provádět pouze skrze internetové nebo mobilní bankovnictví. Vklady ani výběry z účtu na přepážce provádět nebude. Výpisy z účtu si nechá zasílat elektronicky. Nevyužívá kontokorent. Klientovi nezáleží na kartové asociaci vydávající kartu, ale trvá na embosované debetní kartě. Platby u obchodníků provádí buďto v hotovosti nebo debetní kartou vedenou k dolarovému účtu. U všech příchozích i odchozích zahraničních plateb je předpokládán poplatek v režimu SHA a neuvažují se poplatky zprostředkujícím bankám. Kurz byl stanoven na 25 Kč za 1 USD.
Air bank
Pro tuzemskou Air bank je charakteristická jednoduchost portfolia nabízených služeb. Mezi účty tak nenalezneme žádný výslovně zaměřený na studenty, pouze dva tzv. tarify pro běžný účet. Velký tarif, jehož vedení vychází na 100 Kč měsíčně, se vyplatí především klientům vybírajícím z bankomatů nebo na pobočkách cizích bank v rámci celé EU a také těm, kteří měsíčně provedou nebo obdrží eurovou SEPA platbu. Pro našeho modelového klienta, který žádné SEPA platby ani výběry na území EU provádět neplánuje, byl tak zvolen Malý tarif, jehož vedení je zdarma. Mezi hlavní výhody Malého tarifu patří:
Vedení zdarma až 10 běžných účtů a 3 spořicích účtů i v cizích měnách, vedení dvou embosovaných debetních karet zdarma, veškeré příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
33
Na rozdíl od ostatních bank má Air bank jako jediná stanovenu pevnou výši poplatku za příchozí i odchozí zahraniční platby a výběry z bankomatu i na pobočce v zahraničí. Nehledě na částku tak klient vždy zaplatí 100 Kč za transakci. U Air bank je možné si devizový účet otevřít samostatně. Nicméně v případě zřízení účtu korunového by modelového klienta užívání obou kont vyšlo dohromady na stejnou částku jako v případě vedení pouze jednoho z nich, a to na rovných 6 000 Kč ročně.
5.1.2
Česká spořitelna
Česká spořitelna má ve svém portfoliu běžných účtů i jeden určený mladým a studentům – Osobní účet ČS II (FRESH účet). Základní balíček je veden zdarma všem klientům ve věku od 0 do 21 let. Od jednadvaceti do třiceti let je účet nadále veden zdarma pouze klientům studujícím řádné denní studium na tuzemské nebo zahraniční škole. Ti musí bance každoročně dokládat potvrzení o studiu. Mezi hlavní výhody FRESH účtu patří:
Vedení korunového účtu zdarma, vedení embosované debetní karty zdarma, platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Česká spořitelna je jednou z bank, u kterých v současné době nelze k devizovému účtu zřídit platební kartu. Náš modelový student by tak byl při svém pobytu v USA značně omezen při užívání finančních prostředků na dolarovém účtu, a kdyby se i přesto rozhodl pro zřízení účtu u ČS, roční užívaní korunového a dolarového účtu by ho dohromady vyšlo na 10 488 Kč. Do této částky je započítán i měsíční poplatek 29 Kč za doplňkovou službu v rámci níž je klientovi za výběr z bankomatu v USA účtováno pouze 30 Kč bez ohledu na výši vybírané částky.
5.1.3
Československá obchodní banka
Studentský účet Československé obchodní banky nese název ČSOB Studentské konto. Tento účet je poskytován osobám ve věku od patnácti do třiceti let. Zřízení i vedení účtu je zdarma pro všechny klienty do 21 let. Po starších klientech je pak požadováno potvrzení o studiu, které je však na rozdíl od České spořitelny nutné doložit pouze v 21 a 26 letech.
34
Mezi hlavní výhody ČSOB Studentského konta patří:
Vedení korunového účtu zdarma, vedení embosované debetní karty zdarma, veškeré příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Rovněž u ČSOB je možné si devizový účet otevřít bez nutnosti zřízení korunového konta. V rámci ČSOB Exkluzivního konta, jenž vychází na 400 Kč měsíčně je vedení devizového účtu zdarma. Pro našeho studenta je však stále výhodnější zřídit si dolarový účet mimo balíček. Vedení studentského účtu je pro něj zdarma a vedení devizového by ho přišlo na 25 Kč měsíčně. Vedení embosované platební karty k devizovému účtu je zpoplatněno částkou 45 Kč za měsíc. Celkové náklady na užívání obou účtů by pak pro modelového klienta činily 12 840 Kč.
5.1.4
Fio banka
Fio banka patří mezi banky nabízející vedení běžného účtu pro fyzické osoby – Fio osobní účet – zdarma. Hlavními výhodami Fio osobního účtu jsou především:
Vedení korunového účtu a devizových účtů ve 14 cizích měnách zdarma, vedení embosované debetní karty ke každému účtu zdarma, veškeré příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Nevýhodou oproti ostatním bankám je však možnost vedení platební karty pouze ke korunovému nebo eurovému účtu. Pro našeho modelového klienta, který hodlá v USA platit kartou u obchodníků a vybírat z bankomatu, je tak tento účet přes relativně nízké náklady na jeho užívání, které činí 8 760 Kč, nevhodný.
5.1.5
GE Money Bank
Genius Student je běžným účtem GE Money Bank určeným pro studenty a mladé od 15 do 27 let. Vedení účtu je pro všechny klienty v této věkové kategorii zdarma. Klienti starší 20 let ovšem musí každoročně doložit potvrzení o studiu.
35
Mezi hlavní výhody konta Genius Student patří:
Vedení korunového účtu zdarma, vedení embosované debetní karty zdarma, veškeré příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Obdobně jako u Fio banky a ČS není ani u GE Money Bank možné si k devizovému účtu zřídit platební kartu. Pro našeho modelového studenta je tak zřízení účtu u této banky rovněž nevhodné, a to i z hlediska nákladů na užívání, které by činily 11 580 Kč za rok.
5.1.6
Komerční banka
Komerční banka, na rozdíl od výše uvedených bank nabízejících studentská konta, rozlišuje ve svém sazebníku pro Konto G2.2 studenty ve věku od 15 do 25 a od 26 do 30. Náš modelový klient spadá do věkové kategorie do 25 let, a tak kromě věku nemusí splnit žádnou jinou podmínku pro vedení účtu zdarma. Hlavními výhodami Konta G2.2 jsou především:
Vedení korunového účtu zdarma, vedení embosované platební karty s cestovním pojištěním zdarma, jeden výběr za měsíc v zahraniční zdarma, platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Vedení devizového účtu ke studentskému kontu stojí měsíčně 29 Kč. Nicméně účet vedený v eurech či dolarech vyjde našeho klienta na 19 Kč. V ceně vedení dolarového účtu je i elektronická platební karta. Náš modelový klient preferující embosovanou kartu, by musel uhradit navíc roční poplatek 490 Kč za její vedení. Za výhodu tohoto účtu lze považovat tzv. drobnou platbu. Jedná se o příchozí zahraniční platbu v částce ekvivalentní 10 000 Kč, která je zpoplatněna oproti běžným 225 Kč pouze 100 Kč. Náklady na užívání obou účtů by v souhrnu činily 10 618 Kč.
5.1.7
Raiffeisenbank
Mezi produkty Raiffeisenbank můžeme nalézt eKonto SMART, jehož vedení je při aktivním využívání1 zdarma. V tomto balíčku však není zahrnuto vedení devizového účtu nebo bezplatné výběry z bankomatu v zahraničí. Pro modelového klienta je tak stále 1
Aktivním využíváním účtu se rozumí kreditní obrat na účtu ve výši nejméně 15 000 Kč a zároveň alespoň tři odchozí platby z účtu měsíčně.
36
nejvýhodnější studentský účet nesoucí název eKonto STUDENT. Jako jediný ze srovnávaných účtů jej lze však sjednat pouze do 26 let. Jeho hlavními výhodami jsou především:
Neomezený počet výběrů z bankomatů všech bank v ČR i v zahraniční, vedení účtu až v 9 měnách s možností volby vlastního čísla účtu zdarma, vedení elektronické debetní karty zdarma, veškeré příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Vedení samotného dolarového účtu je sice zdarma, ale je možné si jej zřídit pouze jako doplňkový produkt (měnovou složku) k osobnímu kontu, jehož vedení vyjde našeho modelového studenta na 49 Kč měsíčně. V rámci studentského konta je zdarma pouze elektronická debetní karta. Modelový klient preferující kartu embosovanou, by tak musel hradit ještě měsíční poplatek za vedení karty ve výši 65 Kč. Na druhou stranu k oběma účtům by mu stačila pouze jedna platební karta, jejíž propojení s příslušným účtem by mohl spravovat v internetovém bankovnictví. Celkové náklady na užívání obou účtů včetně vedení embosované karty by pak činily 15 768 Kč za rok.
5.1.8
UniCredit Bank
UniCredit Bank poskytuje klientům do 26 let zvýhodněné podmínky v rámci osobního účtu U konto. Tento účet je zdarma poskytován fyzickým osobám od 15, bez nutnosti dokládat statut studenta. Mezi hlavní výhody U konto pro mladé patří:
Neomezený počet výběrů z bankomatů všech bank v ČR i v zahraniční, vedení korunového i devizového účtu zdarma, vedení embosované debetní karty zdarma, všechny příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
K U kontu je možné zdarma si otevřít dolarovou složku. K té se sice samostatná platební karta zřídit nedá, ale v případě platby v cizí měně se karta vedená ke korunovému účtu automaticky napojí na příslušnou měnovou složku. Pokud se tedy klient rozhodne hradit nebo vybírat v dolarech, je pak daná částka stržena přímo z dolarového účtu. Nevýhodou oproti ostatním bankám je poplatek účtovaný za převod mezi vlastními účty vedenými v různých měnách stanovený na 30 Kč. Ročně by náš modelový klient za užívání účtu zaplatil celkem 11 460 Kč. 37
5.1.9
Výběr devizového účtu
Porovnání celkových nákladů na užívání účtů bylo pro modelového klienta 1 provedeno na základě dat ze sazebníků bank zpracovaných v Příloze 3. Zřízení i vedení korunového účtu je pro našeho modelového studenta u všech bank zdarma. Jinak už tomu je u účtů devizových. Vedení tohoto typu účtu je u některých bank i pro studenty zpoplatněno. S určitým snížením poplatku za vedení však mohou počítat v případě, že si u dané banky otevřou i účet korunový. U většiny bank jsou poplatky za zahraniční platby závislé na výši převáděné částky s tím, že je stanovena minimální a maximální výše poplatku. Jinak je tomu však u Air bank a Fio banky. U první zmíněné je dokonce stanoven fixní poplatek nejen za příchozí a odchozí zahraniční platby, ale i za výběry z bankomatu a na pobočce jiné banky v zahraničí. Především z tohoto důvodu by byly celkové náklady na užívání devizového účtu nejnižší právě u Air bank. Měsíčně by činily 500 Kč a ročně pak 6 000 Kč, což je více jako o polovinu méně než u nejnákladnějšího účtu v Raiffeisenbank. Z hlediska celkových poplatků na užívání účtů by pro našeho modelového klienta bylo nejvýhodnější zřízení obou účtů u Air bank. Otázkou zůstává, zda účet, jehož užívání vychází z pohledu poplatků nejlevněji, je opravdu tou nejvýhodnější variantou pro platbu v rámci zahraničního styku – viz kapitola Optimalizace zahraničního platebního styku.
38
Tabulka 2: Modelový klient 1 – Celkové měsíční náklady na užívání účtů Modelový klient 1 (Měsíční náklady) Vedení účtu Vedení platební karty Elektronický výpis Platba kartou u obchodníků Zrušení účtu Příchozí platby na CZK účet Převod mezi vlastními CZK a USD účty v rámci banky Příchozí platby na USD účet Odchozí platby z USD účtu Výběry z bankomatu v USA Celkem
KB
RB
0 Kč
GE Money Bank 25 Kč
19 Kč
49 Kč
UniCredit Bank 0 Kč
45 Kč
0 Kč
0 Kč
40,83 Kč
65 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
5 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
30 Kč
200 Kč
350 Kč
400 Kč
200 Kč
350 Kč
325 Kč
600 Kč
425 Kč
200 Kč
440 Kč
500 Kč
400 Kč
440 Kč
500 Kč
600 Kč
500 Kč
100 Kč
59 Kč
100 Kč
130 Kč
150 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
500 Kč
874 Kč
1 070 Kč
730 Kč
965 Kč
884,83 Kč
1 314 Kč
955 Kč
Air Bank
ČS
ČSOB
Fio banka
0 Kč
20 Kč
25 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě dat ze sazebníků bank zpracovaných v Příloze 3.
Graf 1: Modelový klient 1 – Celkové roční náklady na užívání účtů Celkové roční náklady 18 000 Kč
15 768
16 000 Kč 14 000 Kč
12 840
12 000 Kč
10 480
10 000 Kč 8 000 Kč 6 000 Kč
10 618
11 460
11 580
8 760 6 000
4 000 Kč 2 000 Kč 0 Kč
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě dat ze sazebníků bank zpracovaných v Příloze 3.
39
5.2
Modelový klient 2
Pro potřeby srovnání běžných účtů pro klientelu nad 30 let byl pro účely této práce vytvořen modelový klient vyslaný svým zaměstnavatelem na pracovní cestu do USA. Do srovnání jsou zahrnuty účty nabízené stejnými bankami jako v prvním modelovém příkladu. Modelový klient 2
5.2.1
Jedná se o klienta ve věku 32 let, zaměstnaného u tuzemské obchodní společnosti. Plánovaná délka pracovní cesty v USA je 12 měsíců. Měsíčně klientovi na účet přijde 2 000 USD. Průměrný měsíční zůstatek na účtu je zanedbatelný. Klient během pobytu provede každý měsíc 3 odchozí zahraniční platby ve výši 400, 200 a 50 USD. Klient hodlá vybírat z bankomatu v USA 2x měsíčně po 400 USD. Klient požaduje možnost využití služby internetového bankovnictví a mobilního bankovnictví, nevyužívá však telefonního bankovnictví. Veškeré platební příkazy bude provádět pouze skrze internetové nebo mobilní bankovnictví. Vklady ani výběry z účtu na přepážce provádět nebude. Výpisy z účtu si nechá zasílat elektronicky. Nevyužívá kontokorent. Klientovi nezáleží na kartové asociaci vydávající kartu, ale trvá na embosované debetní kartě. Platby u obchodníků provádí buďto v hotovosti nebo debetní kartou vedenou k dolarovému účtu. U všech příchozích i odchozích zahraničních plateb je předpokládán poplatek v režimu SHA a neuvažují se poplatky zprostředkujícím bankám. Kurz byl stanoven na 25 Kč za 1 USD.
Air bank
Jak již bylo zmíněno v případě prvního modelového klienta, pro tuto banka je příznačná jednoduchost portfolia nabízených produktů, kterou dokládá i jednostranný sazebník služeb. Pro všechny fyzické osoby bez ohledu na věk Air bank nabízí dva balíčky běžných účtů – Velký a Malý tarif. Z obdobných důvodů jako v případě modelového studenta byl pro našeho klienta vybrán Malý tarif, jehož vedení je zdarma. Vedení tohoto účtu zůstávají stejné i pro modelového klienta 2:
Vedení zdarma až 10 běžných účtů a 3 spořicích účtů i v cizích měnách, vedení dvou embosovaných debetních karet zdarma, 40
veškeré příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Velkou výhodou účtu u Air Bank zůstává i pevně stanovená výše poplatku za příchozí i odchozí zahraniční platby a výběry z bankomatu i na pobočce v zahraničí. V případě vedení účtu korunového i dolarového dohromady by modelového klienta užívání obou kont vyšlo dohromady na stejnou částku jako v případě vedení pouze jednoho z nich, a to na 7 200 Kč ročně.
5.2.2
Česká spořitelna
Česká spořitelna nabízí pro všechny své klienty stejný základní balíček v rámci Osobního účtu ČS II. Ačkoliv pro studenty je vedení tohoto účtu zdarma, pro ostatní fyzické osoby je zpoplatněno 69 Kč. Mezi hlavní výhody Osobního účtu ČS II patří zejména:
Vedení embosované debetní karty zdarma, platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Dolarový účet lze otevřít i bez nutnosti vedení korunového účtu, a to za 20 Kč měsíčně. ČS však patří mezi ty banky, u nichž není možné si k devizovému účtu zřídit i debetní kartu a tzv. multiměnová funkce lze zřídit jen na kartách vedených k podnikatelským účtům. V případě že by se náš klient i přesto rozhodl pro zřízení účtu v této bance, zaplatil by ročně za jejich užívání 16 116 Kč, včetně měsíčního poplatku 29 Kč za doplňkovou službu v rámci níž je klientovi za výběr z bankomatu v zahraničí účtováno pouze 30 Kč bez ohledu na výši vybírané částky. Pro našeho modelového klienta hodlajícího v USA hradit u obchodníků či vybírat z bankomatu je však vedení devizového účtu u této banky nevhodné.
5.2.3
Československá obchodní banka
Rovněž u ČSOB je možné si devizový účet otevřít bez nutnosti zřízení korunového konta. V rámci ČSOB Exkluzivního konta, jenž vychází na 400 Kč měsíčně, je vedení devizového účtu zdarma. Žádný z dalších účtů ČSOB nenabízí zvýhodnění pro oblast zahraničního platebního styku. Pro našeho modelového klienta je však stále nejvýhodnější zřízení základního účtu s názvem ČSOB Konto, jeho vedení vychází na 55 Kč za měsíc. Hlavními výhodami ČSOB Konta jsou především:
41
Vedení embosované debetní karty zdarma, veškeré příchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), nižší poplatek za platební příkaz v případě tzv. STP platby, platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Vedení devizového účtu by našeho klienta přišlo na 55 Kč a vedení embosované debetní karty s ním propojené na dalších 45 Kč. Mezi výhody tohoto účtu však patří především fixní poplatek za výběr z bankomatu v zahraničí ve výši 100 Kč. Celkové roční náklady na užívání by v případě zvolení účtů u této banky činily rovných 18 900 Kč
5.2.4
Fio banka
Fio banka nabízí všem fyzickým osobám bez rozdílu věku jediný běžný účet. Mezi jeho hlavní výhody patří:
Vedení korunového účtu a devizových účtů ve 14 cizích měnách zdarma, vedení embosované debetní karty ke každému účtu zdarma, veškeré příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma, platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Bohužel, jak už bylo uvedeno u předchozího modelového klienta, platební kartu je u Fio banky možné mít napojenou pouze na korunový či eurový účet. Pro našeho modelového klienta hodlajícího v USA hradit u obchodníků či vybírat z bankomatu je tak zřízení devizového účtu u této banky nevhodné. Celkové náklady na užívání obou účtů by však v případě volby této banky činily 11 250 Kč za rok.
5.2.5
GE Money Bank
Z široké nabídky osobních účtů bylo pro našeho modelového klienta zvoleno Konto Genius Gold, které je pro něj na základě plánovaných aktivit nejvýhodnější variantou. V případě zvolení jednoho z ostatních účtů, by náš klient musel zvlášť platit za vedení devizového účtu, mobilní bankovnictví či výběry z bankomatů v zahraničí. Mezi hlavní výhody Konta Genius Gold patří:
Neomezený počet výběrů z bankomatů v zahraniční, vedení neomezeného počtu devizových účtu v ceně balíčku, vedení embosované debetní karty zdarma, všechny příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
42
Náš klient splňuje podmínku příchozích plateb v souhrnné částce vyšší jak 35 000 Kč, a tak by za vedení celého balíčku měsíčně zaplatil místo 469 Kč pouze 169 Kč. Roční náklady na užívání tohoto balíčku, by pak našeho klienta přišly na 15 948 Kč. Bohužel ani u tohoto nadstandardního balíčku není možné mít k devizovému účtu vedenou platební kartu. Není zde ani možnost si na dolarový účet napojit debetní kartu běžně propojenou s korunovým účtem. Pro našeho modelového klienta hodlajícího v USA hradit u obchodníků či vybírat z bankomatu je tak zřízení devizového účtu u této banky opět nevhodné.
5.2.6
Komerční banka
Mezi účty KB bylo pro našeho klienta zvoleno konto MůjÚčet. Běžně vedení tohoto účtu vychází na 68 Kč měsíčně. Náš modelový klient však splňuje podmínku příchozí platby v libovolné výši a má tak nárok na zvýhodněné vedení ve výši 34 Kč za měsíc. Mezi hlavní výhody konta MůjÚčet patří:
Vedení embosované platební karty s cestovním pojištěním zdarma, platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
V případě, že by si klient chtěl otevřít devizový účet nezávisle na korunovém, vyšlo by ho to na 50 Kč měsíčně a k tomu by si musel ještě připlatit 39 Kč za služby internetového bankovnictví a elektronických výpisů. Dolarový účet je však možné k výše uvedenému kontu sjednat za zvýhodněný poplatek 19 Kč, včetně elektronická platební karty. Náš modelový klient však preferuje debetní kartu embosovanou a musel tak uhradit v tomto případě roční poplatek 490 Kč za její vedení. Výhodou tohoto účtu je i možnost obdržení jedné tzv. drobné platby (v ekvivalentu do 10 000 Kč), která je zpoplatněna oproti standardním 225 Kč pouze 100 Kč. Celkové náklady na vedení účtů u KB by modelového klienta vyšly ročně na 18 046 Kč.
5.2.7
Raiffeisenbank
V ceně účtu eKonto SMART, jehož vedení je při aktivním využívání1 zdarma, není např. měnová složka, embosovaná debetní karta (pouze elektronická karta), ani výběry z bankomatu zdarma. Tyto výhody však nalezneme u eKonta KOMPLET, které je při aktivním využívání zpoplatněno částkou 129 Kč namísto původních 250 Kč. 1
Aktivním využíváním účtu se rozumí kreditní obrat na účtu ve výši nejméně 15 000 Kč a zároveň alespoň tři odchozí platby z účtu měsíčně.
43
Neomezený počet výběrů z bankomatů všech bank v ČR i v zahraniční, vedení účtu až v 9 měnách s možností volby vlastního čísla účtu zdarma, vedení embosované debetní karty zdarma, veškeré příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
U Raiffeisenbank není zapotřebí si ke každému účtu zvlášť zřizovat platební kartu. V rámci eKonta KOMPLET je vedení jedné embosované debetní karty zdarma a klient má možnost si její propojení s požadovaným účtem pohodlně nastavit např. v internetovém bankovnictví. Užívání tohoto komplexní balíčku by našeho klienta vyšlo na 18 348 Kč ročně.
5.2.8
UniCredit Bank
Jelikož modelový klient splňuje bezhotovostního kreditního obratu ve výši 12 000 Kč, je pro něj nejhodnějším účtem z nabídky UniCredit Bank U konto s nulovým poplatkem za vedení. Hlavními výhodami U konta jsou především:
Neomezený počet výběrů z bankomatů všech bank v ČR i v zahraniční, vedení korunového i devizového účtu zdarma, vedení embosované debetní karty zdarma, všechny příchozí i odchozí tuzemské platby zdarma (korunový účet), platby u obchodníků v ČR i v zahraničí zdarma.
Vedení devizového účtu je součástí U konta. Rovněž u této banky není nutné si ke každému účtu zřizovat zvlášť platební kartu. Bankovní systém sám pozná, zdali klient hradí platbu v korunách, nebo v cizí měně a automaticky platbu zaúčtuje na příslušný účet. Další nespornou výhodou u této banky je neomezený počet výběrů z bankomatů v zahraničí. Pokud by se modelový klient rozhodl pro užívání účtů u UniCredit Bank, celkové roční náklady by dosahovaly 12 960 Kč.
5.2.9
Výběr devizového účtu
Porovnání celkových nákladů na užívání účtů bylo pro modelového klienta 1 provedeno na základě dat ze sazebníků bank zpracovaných v Příloze 4. Vedení běžného účtu zdarma, na rozdíl od prvního modelového příkladu, není pro námi definovaného klienta zcela běžné. Není tomu jinak ani u vedení účtu devizového.
44
S určitým snížením poplatku za vedení devizového účtu, však klient může počítat v případě, že si u dané banky otevře i účet korunový. Z obdobných důvodů jako v prvním modelovém příkladu, by pro našeho modelového klienta byla nejvýhodnější varianta zřízení obou účtů u tuzemské Air bank. Měsíčně by činily 600 Kč a ročně pak 7 200 Kč, což je opět více jak o polovinu méně než u nejnákladnějšího účtu, kterým je v tomto případě ČSOB Konto. Rovněž u modelového klienta 2 zůstává otázkou, zda účet, jehož užívání vychází z pohledu poplatků nejlevněji, je opravdu tou nejvýhodnější variantou pro platbu v rámci zahraničního styku – viz následující kapitola Optimalizace zahraničního platebního styku. Tabulka 3: Modelový klient 2 – Celkové měsíční náklady na užívání účtů Modelový klient 2 (Měsíční náklady) Vedení účtu Vedení platební karty Elektronický výpis Platba kartou u obchodníků Zrušení účtu Příchozí platby na CZK účet Převod mezi vlastními CZK a USD účty v rámci banky Příchozí platby na USD účet Odchozí platby z USD účtu Výběry z bankomatu v USA Celkem
KB
RB
0 Kč
GE Money Bank 169 Kč
63 Kč
129 Kč
UniCredit Bank 0 Kč
45 Kč
0 Kč
0 Kč
40,83 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
5 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
30 Kč
100 Kč
500 Kč
500 Kč
100 Kč
500 Kč
450 Kč
500 Kč
450 Kč
300 Kč
660 Kč
750 Kč
600 Kč
660 Kč
750 Kč
900 Kč
600 Kč
200 Kč
89 Kč
200 Kč
260 Kč
0 Kč
200 Kč
0 Kč
0 Kč
600 Kč
1 343 Kč
1 575 Kč
960 Kč
Air Bank
ČS
ČSOB
Fio banka
0 Kč
89 Kč
80 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
1 329 Kč 1 503,83 Kč 1 529 Kč
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě dat ze sazebníků bank zpracovaných v Příloze 4.
45
1 080 Kč
Graf 2: Modelový klient 2 – Celkové roční náklady na užívání účtů Celkové roční náklady 20 000 Kč
18 046
18 000 Kč
15 948
16 000 Kč
18 348
16 116
12 960
14 000 Kč 11 520
12 000 Kč 10 000 Kč 8 000 Kč
7 200
6 000 Kč 4 000 Kč 2 000 Kč 0 Kč
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě dat ze sazebníků bank zpracovaných v Příloze 4.
46
18 900
6
OPTIMALIZACE ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU
Tato kapitola je věnována návrhům na možnou optimalizaci platebního chování klientů bank. K zjištění návyků klientů ve věku od 20 do 25 let při platbách v zahraničí bylo provedeno výzkumné šetření prostřednictvím serveru www.survio.com (viz Příloha 5 a Příloha 6). Dotázáno bylo dvě stě respondentů napříč obory studia, z čehož osm bylo vyřazeno pro navzájem se vylučující zodpovězení otázek. Devizový účet Při volbě devizového účtu může hrát roli i to, u jaké banky má klient veden běžný účet. Nabízí se zde otázka, zda je vůbec pro užívání devizového konta zapotřebí i toho korunového. Vedení obou účtu u jedné banky však může přinášet určité výhody. Jedná se např. o nižší poplatek za vedení devizového účtu (např. u KB nebo UniCredit Bank) či fakt, že převody v rámci jedné banky jsou dnes vypořádávány v řádu minut. Mimo jiné v rámci vedení korunových účtů jsou dnes služby internetového, mobilního a telefonního bankovnictví u většiny bank zdarma. To ovšem nemusí platit v případě otevření samostatného devizového účtu (např. u KB nebo ČSOB). Další nespornou výhodou při vedení obou účtů u stejné banky je výrazné snížení nákladů spojených s převodem finančních prostředků z korunového na devizový účet. U většiny bank – z porovnávaných bank tvoří výjimku pouze ČS a UniCredit Bank – nejsou dnes převody mezi vlastními účty v rámci jedné banky zpoplatněny. Pokud by však klient inkasoval finanční prostředky z korunového účtu vedeného u jiné banky, byla by tato transakce ve většině případů považována za zahraniční příchozí platbu a byl by s ní spojen příslušný poplatek v řádu stokorun (viz Příloha 3 a Příloha 4). Z dotazníkového šetření vyplívá, že většina lidí při platbách kartou v zahraničí dnes stále upřednostňuje konta vedená v korunách. Přesně 135 respondentů používá při platbách v zahraničí svou debetní kartu. Pouze 28 % z nich má však zřízen i devizový účet. Tato práce pojednává pouze o bankovních účtech dostupných na českém trhu. V případě dlouhodobějšího pobytu v zahraničí však stojí za zvážení rovněž zřízení cizoměnového účtu přímo u zahraniční banky, tj. v zemi pobytu.
47
Bezhotovostní platební styk Příkaz k úhradě do zahraničí lze provést jak z devizového účtu vedeného ve stejné měně jako účet příjemce, tak i z účtu vedeného v měně odlišné, např. korunách českých. Zda je převod proveden v korunách či cizí měně, nehraje žádnou roli při účtování bankovních poplatků za provedení takovýchto plateb. V obou případech se totiž jedná o zahraniční platby. Pokud pomineme SEPA platby, je u zahraničních plateb stále možné vybrat si ze tří způsobů rozdělení poplatků – BEN, OUR, SHA. V případě zahraniční platby s typem poplatku SHA a BEN stejně jako i odchozí zahraniční platby s typem poplatku OUR však mohou být klientovi účtovány poplatky nejen jeho bance, ale rovněž dalším finančním institucím podílejících se na realizaci platby. V případě provedení převodu z korunového účtu hraje při určení celkových nákladů na převod důležitou roli kurz, dle kterého se provádí konverze převáděné částky na měnu účtu příjemce. Jedná se o kurz deviza – prodej, který bývá zpravidla výhodnější než kurz pro výměnu valut na přepážce banky. Všechny směnné kurzy vyhlašuje banka formou kurzovního lístku, jehož aktuální verze bývá běžně dostupná i na webových stránkách banky. U bezhotovostních převodů má však klient na výběr nejen z klasických bankovních nástrojů, ale rovněž ze služeb nebankovních institucí počínaje elektronickými peněženkami, přes služby typu Money Polo až po online P2P směnárny. Tyto alternativní služby dovedou mezinárodní platební styk především zjednodušit, urychlit a v některých případech i zlevnit. Například převody finančních prostředků mezi PayPal účty jsou jak pro odesílatele, tak i pro příjemce platby zdarma. Společnost Money Polo pak nabízí bezplatné převedení finančních prostředků z ČR na bankovní účet ve Velké Británie do 15 minut, čemuž nemůže konkurovat žádná z tuzemských bank. Vedle alternativních platebních nástrojů dochází na poli zahraničního platebního styku k rozvoji i jiných online služeb. Začátkem roku 2015 vstoupila na český trh první P2P směnárna – polská společnost Valutomat. Ta svým klientům umožňuje získat jeden z nejvýhodnějších kurzů pro směnu deviz. Valutomat funguje následujícím způsobem: „peníze, které si chtějí uživatelé směnit, stačí převést z bankovního účtu do peněženky na Valutomat.cz. Následně je podán příkaz ke směně v kurzu, který si uživatel sám zadá. Může akceptovat i kurz protistrany a transakce pak proběhne ihned. V případě že si kurz zadává sám, nabídka ke směně čeká na poptávku druhé strany a do té doby je viditelná 48
pro všechny, kdo jsou v systému zaregistrovaní. Po skončení směny si uživatel peníze přesouvá z peněženky Valutomatu zpět na svůj bankovní účet v dané měně. Pokud má bankovní účty u některé z preferovaných bank, tak přesuny mohou probíhat v rámci jeho banky.“1 Pro porovnání nákladnosti jednotlivých služeb lze pak využít online srovnávač nákladů na bezhotovostní převod transferTIP.2 Ten v rámci komparace odečte od převáděné částky v korunách poplatek účtovaný bankou, popř. nebankovní společností zajišťující převod, a dle aktuálního kurzovního lístku dané instituce spočítá, jakou částku v cizí měně by příjemce reálně obdržel. Graf 3 ukazuje, jakou částku v USD by příjemce obdržel v případě převodu ve výši 25 000 Kč. Vyplývá z něj, že provedení bezhotovostní platby v dané výši u Raiffeisenbank, která si účtuje poplatek ve výši 1 % z převáděné částky a v minimální výši 300 Kč, je dokonce i výhodnější než u Air bank s fixním poplatkem 100 Kč. Jediným důvodem tohoto výsledku, je rozdílný devizový kurz těchto bank. Přestože se v den komparace lišil jen o pár haléřů, tak u tak vysoké částky převodu předčil důležitost výše poplatku. Pří výběru nástroje pro bezhotovostní převod tak vždy záleží na tom, jak velké platby a jak často budou prováděny.
1
Bankovnípolatky.com: Po prvním měsíci má Valutomat téměř 1000 registrovaných uživatelů. Zájem roste především u českých online společností. [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné na WWW:http://www.bankovnipoplatky.com/po-prvnim-mesici-ma-valutomat-temer-1000-registrovanychuzivatelu-zajem-roste-predevsim-u-ceskych-on 2 TransferTIP: Srovnávač. [online]. [cit. 2015-04-14; 10:00]. Dostupné na WWW: http://www.transfertip.cz/srovnavac/
49
Graf 3: Převod 25 000 Kč na dolarový účet (kurz a poplatky k 14.4.2015 10:00)
Zdroj: TransferTIP: Srovnávač. [online]. [cit. 2015-04-14; 10:00]. Dostupné na WWW: http://www.transfertip.cz/srovnavac/
Platby u obchodníků Z provedené analýzy platebního chování vyplívá, že pouze zanedbatelné procento dotazovaných v zahraničí v hotovosti vůbec nehradí. Graf 4 dokazuje, že téměř 83 % dotázaných preferuje směnu valut ve směnárně před výměnou v bance. Hlavním důvodem tohoto výsledku jsou výhodnější kurzy valuta – prodej ve směnárnách. Přestože se zpravidla jedná o rozdíl v řádech desítek haléřů, při směně většího obnosu se tento rozdíl stává nezanedbatelným. Kurz ve směnárnách bývá téměř vždy výhodnější než i bankovní kurz deviza – prodej používaný pro převod finančních prostředků z korunového na devizový účet.
50
Graf 4: Preferovaný způsob směny valut 1,04% 16,15%
V bance Ve směnárně V zahraničí v hotovosti nehradí
82,81%
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě výsledků dotazníkového šetření zpracovaných v Příloze 6.
Většina respondentů (72,40 %) však platby v hotovosti kombinuje i s hrazením platebními kartami. V Tabulce 4 jsou uvedeny počty a objemy plateb u obchodníků stejně jako výběrů z bankomatů v zahraničí od roku 2010. Tabulka dokazuje, že platební karty se u klientů bank při zahraničním platebním styku těší stále větší oblíbenosti. Tabulka 4: Počty a objemy plateb u obchodníků a výběrů z ATM v zahraničí Počet zahraničních transakcí Objem zahraničních transakcí (v tis.) Počet zahraničních výběrů z ATM Objem zahraničních výběrů z ATM (v tis.)
2010
2011
2012
2013
2014
14 857 764
19 326 318
21 883 126
25 304 154
32 546 342
26 587 298 Kč 32 611 183 Kč 35 754 667 Kč 38 663 711 Kč 48 398 092 Kč 1 989 665
2 256 268
2 365 337
2 441 085
2 733 076
8 659 746 Kč 10 033 878 Kč 10 146 636 Kč 10 731 643 Kč 12 641 471 Kč
Zdroj:Sdružení pro bankovní karty: Souhrnná statistika SBK za rok 2014. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné na WWW: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2014.pdf
Přes 90 % respondentů hradicích kartou využívá v zahraničí pouze debetní kartu, necelá 3 % pouze kreditní a zbytek dotázaných využívá kombinaci obou (viz Graf 5).
51
Graf 5: Preferovaný typ platební karty při platbách v zahraničí 2,88%
6,47%
Debetní karta Kreditní karta Obě
90,65%
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě výsledků dotazníkového šetření zpracovaných v Příloze 6.
Jak již bylo uvedeno výše, většina respondentů při platbách kartou v zahraničí stále upřednostňuje konta vedená v korunách. Přesně 135 dotázaných používá při platbách u obchodníků svou debetní kartu. Pouze 28 % z nich má však zřízen i devizový účet. Rovná polovina z více jak 21 % dotázaných, kteří devizový účet aktivně nevyužívají, hradí v zahraničí platební kartou. Na místo toho, aby své nákupy hradily kartou napojenou na devizový účet vedený v dané měně, platí kartami ke korunovému, u nichž nemají přehled o kurzu, na základě kterého bude platba zaúčtována. V případě hrazení kartou napojenou na devizový účet by měl klient vždy přehled o kurzu, dle kterého se částka v korunách českých na devizový účet převedla, a při placení u obchodníků by se již nemusel obávat nenadálých výkyvů kurzu. U většiny obchodníků v kamenných prodejnách je dnes možné zaplatit jak v hotovosti, tak i platební kartou. U všech bank zařazených do srovnání v předchozí kapitole dnes nejsou platby kartou pro jejich držitele zpoplatněny, a to platí i v případě, že se jedná o platbu u zahraničního obchodníka (je však možné se setkat s obchodníkem, který si sám bude účtovat poplatek za platbu kartou). Při platbách kartou ať už v prodejně, či na internetu je tak pro posouzení nákladnosti dané transakce z korunového účtu stěžejní opět výše kurzu, dle kterého se provádí konverze, a rovněž způsob, jakým se vypočítává. Způsoby konverze měny se mohou napříč bankami lišit a mohou se různit i u jednotlivých typů karet (debetní, kreditní, charge). V minulosti většina bank
52
převáděla všechny platby v cizí měně na zúčtovací měnu karty.1 Dnes je však u většiny českých bank jako zúčtovací měna používáno euro. Vždy samozřejmě záleží na dohodě mezi danou bankou a společností vydávající kartu. V mnoha případech je tak výhodnější hradit kartou napojenou na devizový účet, na který je možné zaslat si finanční prostředky za dopředu známý kurz. Jak i z analýzy platebního chování v zahraničí vyplývá, platba v hotovosti stále tvoří základní metodu při platbách u obchodníků v zahraničí. Jak již bylo uvedeno výše, výhodnější kurz pro nákup valut nalezneme zpravidla ve směnárnách. K zjištění toho nejvýhodnějšího kurzu nám může opět pomoci již zmíněná webová stránka transferTIP. Pro klienta, který hodlá na cestách do zahraničí hradit u obchodníků, zůstává stále nejvýhodnějším nástrojem platba v hotovosti směněné ve směnárně. Jako záložní zdroj finančních prostředků lze doporučit i debetní kartu napojenou na devizový účet, se kterou může klient jak platit u obchodníků, tak i vybírat z bankomatu a přitom nemusí mít obavy z případných výkyvů kurzu. U některých typů obchodníků se však můžeme setkat rovněž s požadavkem na placení kartou kreditní. Tu je dobré si zřídit např. v případě plánovaných plateb v autopůjčonách.
1
Např. pro VISA karty byl zúčtovací měnou americký dolar, naproti tomu pro karty společnosti MasterCard euro
53
ZÁVĚR Úvodní kapitoly této práce pojednávaly o současných možnostech zahraničního platebního styku. Společně se základní právní úpravou byly uvedeny i obecné předpisy související s touto problematikou. Vedle klasických platebních nástrojů byly popsány i alternativní instrumenty zahraničního platebního styku poskytované nebankovními institucemi. Mezi takovéto nástroje byly zařazeny elektronické peněženky (PayPal) a společnosti typu Western Union. Budoucnost zahraničního platebního styku bude do značné míry ovlivněna změnami v oblasti komunikačních a platebních systémů. V minulosti již došlo k využití sítě SWIFT v rámci mezinárodních sankcí vůči Íránu. V souvislostech se současnou situací na východě Ukrajiny se dnes diskutuje i o možném vyloučení ruských finančních institucí z této komunikační sítě. Pokud by k tomuto omezení doopravdy došlo, dá se ze strany Ruska očekávat vytvoření konkurenční sítě, a to ve spolupráci např. s Čínou. Zneužívání systémů důležitých pro platební styk k politickým účelům, může vést až k destabilizaci mezinárodního finančního trhu. Budoucnost mezinárodního platebního styku však tkví rovněž v rozvoji platebních nástrojů. Postupně se začínají objevovat nové nebankovní služby, které platební styk mohou jednak urychlit a v některých případech i zlevnit (např. MoneyPolo či elektronické peněženky). Mimo jiné se začínají objevovat i služby usnadňující orientaci v možnostech zahraničního platebního styku (transferTIP, Valutovat apod.). Stěžejní část mé práce tvořilo srovnání podmínek devizových účtů. V případě obou modelových klientů se jako nejvýhodnější varianta jevilo zřízení si devizového účtu společně s korunovým u tuzemské Air bank. V rámci optimalizace platebního styku však bylo zjištěno, že účet, který se z pohledu poplatků za jeho užívání jeví jako nejlevnější, nemusí být vždy tou nejvýhodnější variantou. V případě bezhotovostního převodu do zahraničí z korunového účtu, hraje pak největší roli kurz, dle kterého je daná částka převedena na cizí měnu. Vždy tak záleží na tom, jak velké platby, jak často, případně z jakého
účtu
(korunový, devizový)
budou
prováděny.
Optimalizace
v oblasti
bezhotovostních převodů, chování při výběru devizového účtu a při platbách u obchodníků byla vytvořena na základě současných platebních návyků klientů bank, zjištěných prostřednictvím dotazníkového šetření.
54
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje [1] DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1. vyd. Praha: Linde, 1999. 475 s. ISBN 8072011413. [2] JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 660 s. ISBN 9788024738932. [3] KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 168 s. ISBN 9788026500018. [4] KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Kravaře: Marreal servis, 2010. 172 s. ISBN 9788025467794. [5] MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. [6] MACHKOVÁ, Hana, ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, SATO, Alexej a kol. Mezinárodní obchodní
operace.
4.,
aktual.
vyd.
Praha:
Grada,
2007.
244 s.
ISBN 9788024715902. [7] POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013. 480 s. ISBN 9788074004919. [8] MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets. 7th ed. Boston: Addison-Wesley, 2004. 679 s. ISBN 0321122356. [9] SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut, 2007. 435 s. ISBN 9788072651078. [10] SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. 325 s. ISBN 9788072612383. Právní předpisy [1] Český zákon: Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve z. p. p. [2] Český zákon: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 55
Elektronické zdroje [1] Bankovnípolatky.com: Po prvním měsíci má Valutomat téměř 1000 registrovaných uživatelů. Zájem roste především u českých online společností. [online]. [cit. 201504-02]. Dostupné na WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/po-prvnimmesici-ma-valutomat-temer-1000-registrovanych-uzivatelu-zajem-rostepredevsim-u-ceskych-on [2] Bankovní
smlouvy
[online].
[cit. 2014-11-29].
Dostupné
na
WWW:
[3] Československá obchodní banka: Korespondenční banky. [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné
na
WWW:
http://www.csob.cz/cz/Csob/Kontakty-pobocky-
bankomaty/Korespondencni-banky/Stranky/default.aspx [4] MoneyPolo
[online].
[cit. 2015-03-24].
Dostupné
na
WWW:
http://moneypolo.cz/category/faq_cs/ [5] Paypal:
About
us.
[online].
[cit. 2015-04-05].
Dostupné
na
WWW:
https://www.paypal.com/cz/webapps/mpp/about (překlad vlastní) [6] Raiffeisenbank: Korespondenční banky. [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na WWW: https://www.rb.cz/o-bance/o-bance/korespondencni-banky/ [7] Reuters: Exclusive: China's international payments system ready, could launch by end-2015
–
sources.
[online].
[cit. 2015-04-06].
Dostupné
na
WWW:
http://www.reuters.com/article/2015/03/09/us-china-yuan-paymentsexclusive-idUSKBN0M50BV20150309 [8] Sdružení pro bankovní karty: Souhrnná statistika SBK za rok 2014. [online]. [cit. 2015-04-14].
Dostupné
na
WWW:
http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2014.pdf [9] SEPA. [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné na WWW: https://www.czechba.cz/cs/aktivity/sepa
56
[10] Statista.com: Digital wallet services used by consumers in the United States 2014 [online].
[cit. 2015-04-05].
Dostupné
na
WWW:
http://www.statista.com/statistics/284101/digital-wallet-usage-in-the-unitedstates/ [11] SWIFT: RMB breaks into the top five as a world payments currency. [online].
[cit. 2015-04-06].
Dostupné
na
WWW:
http://www.swift.com/about_swift/shownews?param_dcr=news.data/en/swift_ com/2015/PR_RMB_into_the_top_five.xml [12] Swift
[online].
[cit. 2014-12-04].
Dostupné
na
WWW:
[13] The Banker Database (A service from The Financial Times) [online]. [cit. 2014-1205]. Dostupné na WWW: http://www.thebankerdatabase.com/ [14] The Banker: Will CIPS soothe renminbi payment headaches? [online]. [cit. 2015-0406]. Dostupné na WWW: http://www.thebanker.com/Transaction-Banking/FXPayments/Will-CIPS-soothe-renminbi-payment-headaches [15] The
Economist:
[online].
The
pros
and
[cit. 2015-02-20].
cons Dostupné
of
a SWIFT na
response. WWW:
http://www.economist.com/news/international/21633830-blocking-roguestates-access-worlds-financial-messaging-network-potent-measure
(vlastní
překlad) [16] The European Payments Council: About EPC. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné na WWW: http://www.europeanpaymentscouncil.eu/index.cfm/about-epc/theeuropean-payments-council [17] TransferTIP: Srovnávač. [online]. [cit. 2015-04-14; 10:00]. Dostupné na WWW: http://www.transfertip.cz/srovnavac/ [18] Western Union a Česká pošta [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné na WWW: http://cposta.info/western-union
57
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ATM – Automated teller machine (bankomat) EP – Evropský parlament CIPS – China International Payment System CNAPS – China's National Advanced Payments System ČS – Česká spořitelna ČSOB – Československá obchodní banka EHP – Evropský hospodářský prostor INCOTERMS – International Commercial Terms KB – Komerční banka RB – Raiffeisenbank SEPA – Single Euro Payment Area SWIFT – Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication WU – Western Union
58
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Modelový klient 1 – Celkové roční náklady na užívání účtů ....................................................39 Graf 2: Modelový klient 2 – Celkové roční náklady na užívání účtů ....................................................46 Graf 3: Převod 25 000 Kč na dolarový účet (kurz a poplatky k 14.4.2015 10:00) .................................50 Graf 4: Preferovaný způsob směny valut ...........................................................................................51 Graf 5: Preferovaný typ platební karty při platbách v zahraničí ..........................................................52
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Kdo platí výlohy spojené s platbou ...................................................................................24 Tabulka 2: Modelový klient 1 – Celkové měsíční náklady na užívání účtů ...........................................39 Tabulka 3: Modelový klient 2 – Celkové měsíční náklady na užívání účtů ...........................................45 Tabulka 4: Počty a objemy plateb u obchodníků a výběrů z ATM v zahraničí .....................................51
SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Princip mezibankovního platebního systému se zúčtovací bankou....................................19 Schéma 2: Princip zúčtování prostřednictvím korespondenčních bank ..............................................21 Schéma 3: Průběh dokumentárního akreditivu..................................................................................26 Schéma 4: Průběh dokumentárního inkasa .......................................................................................28
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Korespondenční banky Raiffeisenbank ..............................................................................61 Příloha 2: Korespondenční banky ČSOB .............................................................................................62 Příloha 3: Modelový klient 1 – Poplatky pro běžné a devizové účty ...................................................63 Příloha 4: Modelový klient 2 – Poplatky pro běžné a devizové účty ...................................................66 Příloha 5: Dotazník – Platební chování v zahraničí ............................................................................69 Příloha 6: Výsledky dotazníkového šetření - Platební chování v zahraničí...........................................70
59
PŘÍLOHA 1: KORESPONDENČNÍ BANKY RAIFFEISENBANK Měna
Banka Raiffeisen Bank International AG, Wien
BIC kód (SWIFT) RZBA AT WW
Standard Chartered Bank, Frankfurt a. M.
SCBL DE FX
AUD
Commonwealth Bank of Australia
CTBA AU 2S
CAD
Canadian Imperial Bank of Commerce (CIBC)
CIBCCATT
CHF
UBS AG, Zürich
UBSW CH ZH 80A
DKK
Danske Bank A/S, Copenhagen
DABA DK KK
GBP
HSBC Bank plc, London
MIDL GB 22
HKD
Raiffeisen Bank International AG, Wien
RZBA AT WW
HRK
Raiffeisenbank Austria dd, Zagreb
RZBH HR 2X
HUF
Raiffeisen Bank Zrt., Budapest
UBRT HU HB
JPY
Mizuho Corporate Bank Ltd., Tokyo
MHCB JP JT
NOK
DNB NOR Bank ASA, Oslo
DNBA NO KK
NZD
Raiffeisen Bank International AG, Wien
RZBA AT WW via ANZB NZ 22 058
PLN
Raiffeisen Bank Polska S.A., Warsaw
RCBW PL PW
SEK
Skandinaviska Enskilda Banken, Stockholm
ESSE SE SS
Standard Chartered Bank, New York
SCBL US 33
Raiffeisen Bank International AG, Wien
RZBA AT WW
RON
Raiffeisen Bank S.A., Bucharest
RZBR RO BU
RUB
ZAO Raiffeisenbank, Moscow
RZBM RU MM
KZT
JSC Kazkommertsbank
KZKO KZ KX
GBP
Barclays Bank Plc
BARCGB22
EUR
USD
Zdroj: Raiffeisenbank: Korespondenční banky. [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na WWW:
PŘÍLOHA 2: KORESPONDENČNÍ BANKY ČSOB Měna
Banka
BIC kód (SWIFT)
Australian and New Zealand Banking Group
ANZBAU3M
Royal Bank of Canada
ROYCCAT2
Toronto - Dominion Bank
TDOMCATTTOR
DKK
Nordea Bank Denmark A/S
NDEADKKK
EUR
KBC Bank N.V.
KREDBEBB
Barclays Bank Plc.
BARCGB22
HSBC Bank Plc.
MIDLGB22
Royal Bank of Scotland Plc.
RBOSGB2LCBB
HRK
Privredna Banka Zagreb
PBZGHR2X
HUF
Kereskedelmi és Hitelbank Rt
OKHBHUHB
CHF
Credit Suisse
CRESCHZZ80A
JPY
Bank of Tokyo-Mitsubishi, Ltd.
BOTKJPJT
NOK
Nordea Bank Norge ASA
NDEANOKK
RON
BRD-Groupe Societe Generale SA
BRDEROBU
RUB
Deutsche Bank LtD
DEUTRUMM
SEK
Skandinaviska Enskilda Banken AB
ESSESESS
TRY
Turkiye Garanti Bankasi AS
TGBATRIS
JPMorgan Chase Bank
CHASUS33
Bank of New York Mellon
IRVTUS3N
Deutsche Bank Trust Company Americas
BKTRUS33
AUD CAD
GBP
USD
Zdroj: Československá obchodní banka: Korespondenční banky. [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na WWW:
PŘÍLOHA 3: MODELOVÝ KLIENT 1 – POPLATKY PRO BĚŽNÉ A DEVIZOVÉ ÚČTY
Modelový klient 1 Zřízení účtu Vedení účtu Vydání platební karty Vedení platební karty Elektronický výpis Platba kartou u obchodníků Zrušení Příchozí tuzemská platba na CZK účet Převod mezi vlastními účty v rámci banky
Air Bank CZK USD 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
CZK 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
USD 0 Kč 20 Kč x x 0 Kč
CZK 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
USD 0 Kč 25 Kč 0 Kč 45 Kč 0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
0 Kč
5 Kč
5 Kč
0 Kč
0 Kč
Příchozí platba v USD ze zahraniční
100 Kč
100 Kč
Odchozí platba v USD do zahraničí
100 Kč
100 Kč
Výběr z bankomatu (USA)
100 Kč
100 Kč
ČS
ČSOB
1 %, min. 1 %, min. 1 %, min. 150 Kč, 100, max. 100, max. max. 1 1 000 Kč 1 000 Kč 000 Kč 1 %, min. 250 Kč, max. 1 500 Kč; 1 %, min. 1 %, min. 0,7 %, 220, max. 220, max. min. 250 1 500 Kč 1 500 Kč Kč, max. 750 Kč v případě STP platby 125 Kč, 125 Kč, nebo 30 nebo 30 Kč v Kč v příadě příadě 100 Kč balíčku za balíčku za 29 Kč 29 Kč měsíčně měsíčně
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě dat ze sazebníků srovnávaných bank.
1 %, min. 150 Kč, max. 1 000 Kč 1 %, min. 250 Kč, max. 1 500 Kč; 0,7 %, min. 250 Kč, max. 750 Kč v případě STP platby
100 Kč
Zřízení účtu
Fio banka CZK USD 0 Kč 0 Kč
GE Money Bank CZK USD 0 Kč 0 Kč
CZK 0 Kč
Vedení účtu
0 Kč
0 Kč
0 Kč
1 USD
0 Kč
Vydání platební karty Vedení platební karty Elektronický výpis Platba kartou u obchodníků Zrušení Příchozí tuzemská platba na CZK účet Převod mezi vlastními účty v rámci banky
0 Kč 0 Kč 0 Kč
x x 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč
x x 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč
USD 0 Kč 19 Kč; 50 Kč v případě zřízení samostat ně 0 Kč 490 Kč 0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Modelový klient 1
Příchozí platba v USD ze zahraniční
Odchozí platba v USD do zahraničí
Výběr z bankomatu (USA)
100 Kč
100 Kč
KB
1 %, min. 1 %, min. 0,9 %, 0,9 %, 100 Kč, 100 Kč, min. 225 min. 225 max. 1 max. 1 Kč, max. Kč, max. 000 Kč 000 Kč 1 095 1 095
200 Kč 200 Kč 1 %, min. 1 %, min. 0,9 %, 0,9 %, (SHA, (SHA, 220 Kč, 220 Kč, min. 250 min. 250 BEN), 500 BEN), 500 max. 1 max. 1 Kč, max. Kč, max. Kč (OUR) Kč (OUR) 500 Kč 500 Kč 1 500 1 500
0,5 % + 80 0,5 % + 80 0,5 % + Kč Kč 100 Kč
1 %, min. 100 Kč; pro Embos. 0,5 % + G2 kartu 100 Kč jeden výběr měsíčně zdarma
1 %, min. 100 Kč-; pro Embos. G2 kartu jeden výběr měsíčně zdarma
Modelový klient 1 Zřízení účtu
Vedení účtu
RB CZK 0 Kč
USD 0 Kč
49 Kč
v rámci balíčku zdarma; nelze zřídtit samostat ně
UniCredit Bank CZK USD 0 Kč 0 Kč v rámci balíčku zdarma; 50 Kč v 0 Kč případě zřízení samostat ně k oboum účtům 0 Kč stačí jedna karta k oboum účtům 0 Kč stačí jedna karta 0 Kč 0 Kč
Vydání platební karty
0 Kč
Vedení platební karty
65 Kč
Elektronický výpis Platba kartou u obchodníků Zrušení Příchozí tuzemská platba na CZK účet Převod mezi vlastními účty v rámci banky
0 Kč
k oboum účtům stačí jedna karta k oboum účtům stačí jedna karta 0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
0 Kč
30 Kč
30 Kč
1% z 1% z částky částky 0,9 %, Příchozí platba v USD ze platby, platby, min. 200 zahraniční min. 300 min. 300 Kč, max. Kč, max. Kč, max. 1 500 Kč 1 200 Kč 1 200 Kč 0,9 %, min. 250 Kč, max. 1% z 1% z 1 500 Kč částky částky (SHA, Odchozí platba v USD do platby, platby, BEN); 0,9 zahraničí min. 300 min. 300 %, min. Kč, max. Kč, max. 250 Kč, 1 500 Kč 1 500 Kč max. 1 500 Kč + 800 Kč (OUR) Výběr z bankomatu (USA) 0 Kč 0 Kč 0 Kč
0,9 %, min. 200 Kč, max. 1 500 Kč 0,9 %, min. 250 Kč, max. 1 500 Kč (SHA, BEN); 0,9 %, min. 250 Kč, max. 1 500 Kč + 800 Kč (OUR) 0 Kč
PŘÍLOHA 4: MODELOVÝ KLIENT 2 – POPLATKY PRO BĚŽNÉ A DEVIZOVÉ ÚČTY
Modelový klient 2 Zřízení účtu Vedení účtu Vydání platební karty Vedení platební karty Elektronický výpis Platba kartou u obchodníků Zrušení Příchozí tuzemská platba na CZK účet Převod mezi vlastními účty v rámci banky
Air Bank CZK USD 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
CZK 0 Kč 69 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
USD 0 Kč 20 Kč x x 0 Kč
CZK 0 Kč 55 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
USD 0 Kč 25 Kč 0 Kč 45 Kč 0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
0 Kč
5 Kč
5 Kč
0 Kč
0 Kč
Příchozí platba v USD ze zahraniční
100 Kč
100 Kč
Odchozí platba v USD do zahraničí
100 Kč
100 Kč
Výběr z bankomatu (USA)
100 Kč
100 Kč
ČS
ČSOB
1 %, min. 1 %, min. 1 %, min. 150 Kč, 100, max. 100, max. max. 1 1 000 Kč 1 000 Kč 000 Kč 1 %, min. 250 Kč, max. 1 500 Kč; 1 %, min. 1 %, min. 0,7 %, 220, max. 220, max. min. 250 1 500 Kč 1 500 Kč Kč, max. 750 Kč v případě STP platby 125 Kč, 125 Kč, nebo 30 nebo 30 Kč v Kč v příadě příadě 100 Kč balíčku za balíčku za 29 Kč 29 Kč měsíčně měsíčně
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě dat ze sazebníků srovnávaných bank.
1 %, min. 150 Kč, max. 1 000 Kč 1 %, min. 250 Kč, max. 1 500 Kč; 0,7 %, min. 250 Kč, max. 750 Kč v případě STP platby
100 Kč
Modelový klient 2 Zřízení účtu
Fio banka CZK USD 0 Kč 0 Kč
GE Money Bank CZK USD 0 Kč 0 Kč
KB
CZK 0 Kč 68 Kč; 34 v rámci Kč nebo 0 balíčku Kč v zdarma; 1 případě USD v 169 Kč splnění případě program zřízení u samostat MojeOd ně měny 0 Kč x 0 Kč 0 Kč x 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
USD 0 Kč 19 Kč; 50 Kč v případě zřízení samostat ně
Vedení účtu
0 Kč
0 Kč
Vydání platební karty Vedení platební karty Elektronický výpis Platba kartou u obchodníků Zrušení Příchozí tuzemská platba na CZK účet Převod mezi vlastními účty v rámci banky
0 Kč 0 Kč 0 Kč
x x 0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
Příchozí platba v USD ze zahraniční
100 Kč
100 Kč
0 Kč 490 Kč 0 Kč
1 %, min. 1 %, min. 0,9 %, 0,9 %, 100 Kč, 100 Kč, min. 225 min. 225 max. 1 max. 1 Kč, max. Kč, max. 000 Kč 000 Kč 1 095 1 095
Odchozí platba v USD do zahraničí
200 Kč 200 Kč 1 %, min. 1 %, min. 0,9 %, 0,9 %, (SHA, (SHA, 220 Kč, 220 Kč, min. 250 min. 250 BEN), 500 BEN), 500 max. 1 max. 1 Kč, max. Kč, max. Kč (OUR) Kč (OUR) 500 Kč 500 Kč 1 500 1 500
Výběr z bankomatu (USA)
v rámci 0,5 % + 80 0,5 % + 80 balíčku Kč Kč zdarma
v rámci 1 %, min. 1 %, min. balíčku 100 Kč 100 Kč zdarma
Modelový klient 2 Zřízení účtu
Vedení účtu
RB CZK 0 Kč
USD 0 Kč
129 Kč
v rámci balíčku zdarma; nelze zřídtit samostat ně
UniCredit Bank CZK USD 0 Kč 0 Kč v rámci balíčku zdarma; 50 Kč v 0 Kč případě zřízení samostat ně k oboum účtům 0 Kč stačí jedna karta k oboum účtům 0 Kč stačí jedna karta 0 Kč 0 Kč
Vydání platební karty
0 Kč
Vedení platební karty
0 Kč
Elektronický výpis Platba kartou u obchodníků Zrušení Příchozí tuzemská platba na CZK účet Převod mezi vlastními účty v rámci banky
0 Kč
k oboum účtům stačí jedna karta k oboum účtům stačí jedna karta 0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
x
0 Kč
x
0 Kč
0 Kč
30 Kč
30 Kč
1% z 1% z částky částky 0,9 %, Příchozí platba v USD ze platby, platby, min. 200 zahraniční min. 300 min. 300 Kč, max. Kč, max. Kč, max. 1 500 Kč 1 200 Kč 1 200 Kč 0,9 %, min. 250 Kč, max. 1% z 1% z 1 500 Kč částky částky (SHA, Odchozí platba v USD do platby, platby, BEN); 0,9 zahraničí min. 300 min. 300 %, min. Kč, max. Kč, max. 250 Kč, 1 500 Kč 1 500 Kč max. 1 500 Kč + 800 Kč (OUR) Výběr z bankomatu (USA) 0 Kč 0 Kč 0 Kč
0,9 %, min. 200 Kč, max. 1 500 Kč 0,9 %, min. 250 Kč, max. 1 500 Kč (SHA, BEN); 0,9 %, min. 250 Kč, max. 1 500 Kč + 800 Kč (OUR) 0 Kč
PŘÍLOHA 5: DOTAZNÍK – PLATEBNÍ CHOVÁNÍ V ZAHRANIČÍ 1) Váš věk 2) Vaše povolání / obor studia 3) Platíte v zahraničí v hotovosti?
Ano Ne
4) Preferujete výměnu valut v bance, nebo ve směnárně? (valuty = cízí měna v hotovosti)
V bance Ve směnárně V zahraničí v hotovosti neplatím
5) Platíte v zahraničí platební kartou?
Ano Ne
6) Platíte v zahraničí debetní kartou (propojenou s běžným účtem), nebo kreditní kartou (úvěrovou)?
Debetní kartou Kreditní kartou Oběma V zahraniční platební kartou neplatím
7) Máte zřízený účet vedený v cizí měně (devizový účet)?
Ano Ne
8) Využíváte jej při svých platbách v zahraničí?
Ano Ne Nemám zřízený devizový účet
PŘÍLOHA 6: VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - PLATEBNÍ CHOVÁNÍ V ZAHRANIČÍ 1) 20 let 21 let 22 let 23 let 24 let 25 let 2) Společenskovědní obory Přírodovědecké obory Technické obory 3) Ano Ne 4) V bance Ve směnárně V zahraničí v hotovosti neplatím 5) Ano Ne 6) Debetní kartou Kreditní kartou Oběma V zahraniční platební kartou neplatím 7) Ano Ne 8) Ano Ne Nemám zřízený devizový účet
22 38 43 36 28 25 76 65 51 190 2 31 159 2 139 53 126 4 9 53 39 153 31 20 141
Zdroj: Vlastní tvorba autora. Na základě výsledků dotazníkového šetření - Platební chování v zahraničí.
