ZAHRANIČNÍ OBCHOD II

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice

ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.

Ing. Jan Prachař, Ph.D.

2011

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Osvobození 699, 686 04 Kunovice e-mail: [email protected] http://www.edukomplex.cz/epi

Zahraniční obchod II. TRETI VYDÁNÍ

Ing. Jan Prachař, Ph.D. 2011

Název: © Zahraniční obchod II. Třetí aktualizované vydání Autor: © Ing. Jan Prachař, Ph.D. Vydavatel: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice, 2011 Neprošlo jazykovou úpravou ISBN: 978-80-7314-260-5

Obsah 1 

PŘÍPRAVA K VÝVOZU ........................................................................................ 9  1.1  1.2  1.3  1.4  1.5  1.6  1.7  1.8  1.9  1.10 

2 

Teritoriální průzkum......................................................................................... 10  Obchodněpolitický průzkum ............................................................................ 11  Průzkum devizového režimu ............................................................................ 12  Průzkum obchodního partnera.......................................................................... 12  Průzkum konkurence ........................................................................................ 14  Cenový průzkum .............................................................................................. 15  Analýza průzkumů a akvizice .......................................................................... 16  Průzkum dopravních cest a prostředků ............................................................ 17  Otázky a odpovědi ............................................................................................ 18  Případová studie ............................................................................................... 19 

METODY VÝVOZU A DOVOZU ...................................................................... 21  2.1  Přímá obchodní metoda .................................................................................... 21  2.2  Nepřímá obchodní metoda ............................................................................... 21  2.2.1  Distributor................................................................................................. 21  2.2.2  Zprostředkovatel ....................................................................................... 22  2.2.3  Vlastní zahraniční síť ................................................................................ 22  2.2.4  Samozvaní zprostředkovatelé .................................................................... 22  2.3  Otázky a odpovědi ............................................................................................ 23  2.4  Případové studie ............................................................................................... 23 

3 

ZPÚSOBY PODPORY OBCHODU .................................................................... 25  3.1  3.2  3.3 

4 

Vymezení pojmů .............................................................................................. 25  Příklady světových trendů ve vývoji podpory obchodu ................................... 26  Otázky a odpovědi ............................................................................................ 26 

LOGISTIKA V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ .................................................. 29  4.1  Železniční doprava ........................................................................................... 32  4.2  Letecká nákladní doprava ................................................................................. 35  4.3  Mezinárodní silniční doprava ........................................................................... 44  4.4  Námořní doprava .............................................................................................. 50  4.4.1  Říční přeprava........................................................................................... 50  4.4.2  Námořní přeprava ..................................................................................... 50  4.4.3  Kontejnery ................................................................................................. 54  4.5  Kombinovaná doprava ..................................................................................... 62  4.5.1  Shrnutí ....................................................................................................... 64  4.6  Skladovací služby ............................................................................................. 65  4.7  Kontrolní služby ............................................................................................... 68  4.8  Smlouva o přepravě věci .................................................................................. 70  4.9  Zasílatelská smlouva ........................................................................................ 75  4.10  Úkoly ................................................................................................................ 80  4.11  Otázky a odpovědi ............................................................................................ 80  4.12  Případové studie ............................................................................................... 81 

5 

KOMERČNÍ RIZIKA V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ .................................. 83  5.1  5.2 

Komerční rizika ................................................................................................ 83  Mezinárodní zvyklosti a standardy pro snížení řady rizik ............................... 84 

5.3  5.4  5.5  5.6  5.7  5.8  5.9  5.10  5.11  5.12  6 

Výrobní rizika................................................................................................... 85  Riziko nevyužití výrobních a obchodních kapacit ........................................... 88  Patentová a známkoprávní ochrana zboží a rizika s tím spojena ..................... 88  Prodejní rizika .................................................................................................. 89  Výběr smluvního partnera ................................................................................ 92  Rizika vyplývající z chyb při sjednání obchodní operace ................................ 93  Členění rizik vyplývajících při sjednání objednávek ....................................... 93  Platební rizika ................................................................................................... 95  Otázky a odpovědi ............................................................................................ 97  Případové studie ............................................................................................... 98 

POJIŠTĚNÍ RIZIK V MEZINÁRODNÍM OBCHODU ................................... 99  6.1  Ekonomický význam pojištění rizik ................................................................. 99  6.2  Pojištění přepravních rizik .............................................................................. 101  6.2.1  Rozsah pojistného krytí ........................................................................... 101  6.2.2  Pojištění zahraničních úvěrů a platebních nástrojů ............................... 102  6.2.3  Pojištění odpovědnosti za škodu ............................................................. 103  6.2.4  Pojištění veletrhů a výstav ...................................................................... 103 

7 

DISTRIBUCE V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ .............................................. 105  7.1  Mezinárodní distribuční strategie ................................................................... 105  7.1.1  Distribuční cesty a distribuční mezičlánky ............................................. 106  7.1.2  Světové trendy vývoje distribučních systémů .......................................... 108  7.2  Výběr a řízení distribučních cest .................................................................... 109  7.3  Organizace distribučních cest ......................................................................... 110 

8 

PRŮBĚH CELNÍHO ŘÍZENÍ............................................................................ 111  8.1  Statistika Intrastat ........................................................................................... 121  8.1.1  Co je Intrastat ......................................................................................... 125  8.1.2  Jak je Intrastat využíván ......................................................................... 126  8.1.3  Základní zásady provádění Intrastatu..................................................... 126  8.1.4  Podklady pro údaje Intrastatu ................................................................ 127  8.1.5  Kdo má povinnost vykazovat údaje do Intrastatu ................................... 127  8.1.6  Kdy zpravodajské jednotce vzniká povinnost vykazování ....................... 129  8.1.7  Práh pro vykazování, jeho stanovení a dosažení .................................... 130  8.1.8  Ukončení povinnosti vykazovat údaje ..................................................... 131  8.1.9  Zánik, přeměna, rozdělení, sloučení zpravodajské jednotky ................... 132  8.1.10  Skutečnosti písemně oznamované celnímu úřadu ................................... 132  8.1.11  Místně příslušný celní úřad ..................................................................... 133  8.2  Způsob vykazování a předávání údajů ........................................................... 133  8.2.1  Období, za které se vykazují údaje - referenční období .......................... 133  8.2.2  Jak se vykazují údaje do Intrastatu ......................................................... 134  8.2.3  Předávání Výkazů celním úřadům .......................................................... 134  8.2.4  Negativní hlášení..................................................................................... 135  8.2.5  Podání jednorázového Výkazu pro Intrastat ........................................... 135  8.2.6  Termíny předávání Výkazů...................................................................... 137  8.2.7  Kam a jak se Výkazy předávají ............................................................... 137  8.2.8  Zastupování zpravodajské jednotky ........................................................ 137  8.3  Co je předmětem vykazování do Intrastatu .................................................... 138  8.3.1  Zboží, o kterém se vykazují údaje............................................................ 138  8.3.2  Zboží, o kterém se údaje nevykazují ........................................................ 140 

8.3.3  Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují ........................................... 141  8.3.4  Zboží určené k opravě ............................................................................. 142  8.3.5  Zboží na výstavy a veletrhy ..................................................................... 143  8.3.6  Bezúplatné obchodní vzorky.................................................................... 143  8.3.7  Obaly včetně palet................................................................................... 144  8.3.8  Zboží k zapůjčení a k operativnímu leasingu .......................................... 144  8.3.9  Zboží k uskladnění................................................................................... 145  8.3.10  Zboží k provedení prací a k výkonu povolání ......................................... 145  8.3.11  Bezplatný reklamní materiál ................................................................... 146  8.3.12  Software, plány a korespondence............................................................ 146  8.3.13  Prodeje nových dopravních prostředků .................................................. 147  8.3.14  Ostatní dočasně odesílané a přijímané zboží.......................................... 147  8.3.15  Dopravní prostředky překračující státní hranici .................................... 148  8.4  Archivace Výkazů pro Intrastat ...................................................................... 148  8.5  Popis údajů uváděných do výkazu ................................................................. 148  8.5.1  Zpravodajská jednotka a její zástupce .................................................... 148  8.5.2  Pohyb zboží ............................................................................................. 150  8.5.3  Období (referenční období) .................................................................... 150  8.5.4  Kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží ............................................... 150  8.5.5  Kód povahy transakce ............................................................................. 150  8.5.6  Kód státu určení ...................................................................................... 161  8.5.7  Kód státu odeslání................................................................................... 161  8.5.8  Kód skupiny dodacích podmínek............................................................. 162  8.5.9  Kód státu původu .................................................................................... 163  8.5.10  Kód druhu dopravy ................................................................................. 164  8.5.11  Kód zboží ................................................................................................. 164  8.5.12  Statistický znak ........................................................................................ 165  8.5.13  Vlastní hmotnost v kg .............................................................................. 165  8.5.14  8.5.14 Množství v doplňkové měrné jednotce (MJ) ................................. 166  8.5.15  Fakturovaná hodnota v Kč ...................................................................... 167  8.6  Kurz pro přepočet hodnoty ............................................................................. 171  8.7  Zpracování dle smlouvy (tzv. zušlechtění)..................................................... 173  8.8  Dodávky celků se souhrnnou fakturací (kód povahy transakce „80“) ........... 174  8.9  Vykazování údajů o vráceném a náhradním zboží ......................................... 175  8.9.1  Vracené a náhradní zboží v rámci jeho nákupu a prodeje ..................... 175  8.9.2  Vracené a náhradní zboží v rámci zpracování dle smlouvy.................... 177  8.10  Zboží dodávané s instalací nebo montáží ....................................................... 178  8.11  Dodávky zboží na leasing a na zapůjčení....................................................... 179  8.11.1  Operativní leasing a zapůjčení ............................................................... 179  8.11.2  Finanční leasing...................................................................................... 180  8.12  Dodávky na konsignační a podobné sklady ................................................... 180  8.13  Dodávky elektrické energie a plynu ............................................................... 181  8.14  Méně obvyklé obchodní operace .................................................................... 181  8.14.1  Třístranné obchody mezi osobami ze tří členských států ........................ 181  8.14.2  Třístranné obchody mezi osobami ze dvou členských států .................... 183  8.14.3  Třístranné obchody mezi osobami ze dvou členských a jednoho nečlenského státu ................................................................................................... 185  8.14.4  Ostatní méně obvyklé obchodní a jiné operace ...................................... 186  8.15  Zvláštní zboží a pohyby ................................................................................. 188  8.15.1  Vysvětlení pojmu ..................................................................................... 188 

8.15.2  Malé zásilky............................................................................................. 188  8.15.3  Rozložené zásilky..................................................................................... 189  8.15.4  Zboží s opačným směrem platby (např. odpady) .................................... 190  8.15.5  Průmyslové celky s povoleným jiným zařazováním zboží ....................... 191  8.15.6  Změna ekonomického vlastnictví lodě..................................................... 192  8.15.7  Změna ekonomického vlastnictví letadla ................................................ 193  8.15.8  Zboží dodávané do lodí a letadel ............................................................ 194  8.15.9  Zboží odesílané do zařízení na volném moři nebo přijímané z něj ......... 195  8.15.10  Nákup a prodej mořských produktů ........................................................ 196  8.15.11  Obchod s kosmickými loděmi a jejich pohyb .......................................... 197  8.16  Změny a opravy údajů ve Výkazech .............................................................. 197  8.16.1  Postup při opravách Výkazů předaných celnímu úřadu ......................... 197  8.16.2  Termíny oprav chyb a nepřesností v již předaných Výkazech................. 198  8.16.3  Chyby a nepřesnosti, které není třeba opravovat.................................... 199  8.16.4  Dobropisy a opravy vykázaných hodnot zboží ........................................ 200  8.16.5  Jiná pravidla o opravách Výkazů předaných celnímu úřadu.................. 202  8.17  Různé případy................................................................................................. 203  8.17.1  Skupina spojených osob registrovaných k DPH a Intrastat ................... 203  8.17.2  Poznámky k jiným případům ................................................................... 204  8.18  Podklady k vyplňování statistického hlášení Intrastat.................................... 207  8.18.1  Kódy států ............................................................................................... 207  8.18.2  Kódy doplňkových měrných jednotek ...................................................... 209  8.18.3  Kódy povahy transakce ........................................................................... 210  8.18.4  Kódy skupin dodacích podmínek............................................................. 213  8.18.5  Kódy druhů dopravy................................................................................ 214  8.18.6  Seznam sledovaných druhů zboží ............................................................ 214  8.18.7  Informativní seznam radioakivních látek ................................................ 218  8.19  Otázky a odpovědi .......................................................................................... 219  8.20  Případové studie ............................................................................................. 220  9  OSOBNOST OBCHODNÍKA, PROCES OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍM PARTNEREM, ŘEŠENÍ REKLAMACÍ V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ .................................................................................................................. 221  9.1  9.2  9.3  9.4  9.5 

Obecná pravidla společenského chování ........................................................ 223  Zvláštnosti postavení žen v hospodářském životě vybraných zemí ............... 225  Vyřízení reklamace ......................................................................................... 229  Otázky a odpovědi .......................................................................................... 230  Případová studie ............................................................................................. 231 

10  CVIČENÍ .............................................................................................................. 233  10.1  Cvičení na téma Příprava k vývozu ................................................................ 233  10.2  Cvičení na téma Metody vývozu a dovozu .................................................... 235  10.3  Cvičení na téma Způsoby podpory prodeje .................................................... 236  10.4  Cvičení na téma Druhy přeprav v zahraničním obchodě ............................... 236  10.5  Cvičení na téma Komerční rizika v zahraničním obchodě ............................. 243  10.6  Cvičení na téma Osobnost obchodníka, proces obchodního jednání se zahraničním partnerem .............................................................................................. 245  11  POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................ 251 

1

PŘÍPRAVA K VÝVOZU

Cíle kapitoly Seznámit studenta se základními pojmy k vývozu v zahraničním obchodě a postupy při vývozu zboží do zahraničí. Klíčové slova             

Teritoriální průzkum Obchodněpolitický průzkum Průzkum devizového režimu Zbožový (komoditní) průzkum Technický průzkum Spotřebitelský průzkum Průzkum obchodního partnera Průzkum konkurence Průzkum obchodních a prodejních metod Průzkum platebních podmínek a nástrojů Průzkum dopravních cest a prostředků Průzkum forem podpory obchodu Právní průzkum

V globálním světě ten, kdo neexportuje, až na malé výjimky neobstojí. Neexportovat je jistě snazší. Není zapotřebí složitých kontaktů a tuzemský odběratel není daleko. Je často známý, a tak mu můžeme vidět i „pod pokličku“. Ale i dobrý partner se někdy znenadání dostane do platební neschopnosti. Ani sebelepší smlouva nám mnohdy nepomůže, i když je právo tisíckrát na naší straně. Proto je nezbytné každý obchodní případ, zejména zahraničněobchodní, dobře připravit. Písemnou smlouvu neuznávají například arabští obchodníci, neboť jim to jejich tradiční názor (šaría) neukládá. Český obchodník má ze zákona povinnost (obligatorní) uzavírat každou smlouvu v písemné podobě. Většina průmyslových podniků nemůže existovat bez vývozu. Vývoz znamená vyšší výrobní série, a tím vyšší rentabilitu výrobního procesu. Bez vývozu je výroba většiny výrobků v zemi jako ČR neefektivní. Aby byl náš obchod úspěšný, musíme alespoň část těchto možných změn předvídat. Analýza očekávaného vývoje začíná daleko dříve, než s vývozem začneme. Čím je výrobek komplikovanější, tím je analýza složitější, delší a náročnější. Mnozí naši výrobci si zvykli prodávat ze závodu (EX WORKS). I to je obchod, velmi jednoduchý, nemusíme se starat o dopravu, pojištění; nemusí být ale nejvýhodnější. Každý obchod, zahraniční i domácí, s sebou nese určitá rizika, která je potřeba pokud možno odstraňovat. Avšak čím komplexnější servis vývozce poskytne, tím více rizik podstupuje, ale vyšší cenu získá. Než odpovědný vývozce začne exportovat, je třeba udělat celou řadu průzkumů, jejichž zhodnocením lze rizika snížit nebo dokonce vyloučit. Rozsah průzkumů závisí na velikosti kontraktu, jeho rozsahu, na tom, zda jde o jeden obchodní případ či o opakovaný vývoz. V rámci předkontraktační přípravy se provádí tyto průzkumy [1] :  Teritoriální průzkum  Obchodněpolitický průzkum  Průzkum devizového režimu -9-

Další informace

http://www.czec htrade.cz

         

Zbožový (komoditní) průzkum Technický průzkum Spotřebitelský průzkum Průzkum obchodního partnera Průzkum konkurence Průzkum obchodních a prodejních metod Průzkum platebních podmínek a nástrojů Průzkum dopravních cest a prostředků Průzkum forem podpory obchodu Právní průzkum

1.1 Teritoriální průzkum Teritoriální průzkum

Další informace

http://www.yout ube.com/watch? v=jndVLg7jixE

„Několik českých firem se rozhodlo vyvážet do určitého afrického státu. Na návštěvu je pozval přímo prezident země. Obchod údajně garantovaly prestižní mezinárodní banky a mocnosti. Všichni měli zájem, aby se po několikaleté občanské válce do země vrátil mír a bývalá prosperita. Avšak v průběhu návštěvy propukla znovu občanská válka, ulicemi pochodovali výrostci, kradli a stříleli na vše, co se hýbalo. Naši podnikatelé se naštěstí vrátili živí a zdraví. Zasáhla „vyšší moc“, jinými slovy „nepředvídatelná rizika“ Jsou teritoria jistá a teritoria více či méně riskantní. Bylo by rozumné rizikové oblasti vypustit avšak potom je na teritoriích nerizikových velká konkurence, která omezuje objem prodeje a tlačí cenu často hluboko pod vlastní náklady. O každé teritorium, i zdánlivě malé, je třeba bojovat za předpokladu, že v konkrétním oboru tam lze získat zajímavý podíl na trhu. Stáhnout se z jakéhokoli teritoria je snadné, ale vrátit se je těžké, velmi často nemožné. Teritoriální průzkum neslouží jen k vyhodnocení rizika, ale především k vyhodnocení průchodnosti našeho exportního zájmu a jeho perspektivy. Podstatná v teritoriálním průzkumu je rizikovost. Prestižní banky, pojišťovací agentury a časopisy vydávají své mezinárodní hodnocení zemí, takzvané ratingy. Například měsíčně publikovaný Political Risk Services (International Country Risk Guide) nazývaný ICRG. Tato hodnocení jsou subjektivní, ale s ohledem na prestiž a počet respondentů je nelze podceňovat. Jejich hlavním cílem je snížit platební, respektive úvěrové riziko. Země ve válce, ať již se sousedy nebo v občanské válce, není na první pohled stabilním partnerem. Potřebuje především zbraně, potraviny, ale i léky, energetické agregáty a desítky jiných komodit. Za ty platí předem nebo hotově při předání zboží. Takže i země ve válce může být dobrým obchodním partnerem, ale nikoli pro vývozce osobních aut, luxusní obuvi nebo kosmetiky. Riziko budoucí války a občanského neklidu může odhalit hlubší analýza. Mnohé autority doporučují na počátku posoudit negramotnost. Dalšími faktory politické nestability jsou etnické problémy, sporné hranice, potlačování některého etnika a s tím související rasismus, náboženské otázky. Politickou situaci dále ovlivňuje vzájemný vztah jednotlivých politických stran a rozložení jejich sil. Kromě toho je třeba analyzovat vliv armády, bezpečnostních složek, svazů zaměstnavatelů a odborů, lobbyistických seskupení apod. Pro rozvoj zahraničních obchodních vztahů a vnějších ekonomických vztahů je politická stability důležitá.

- 10 -

Pro podnikatele – obchodníka není podstatné, zda vláda je levicová či pravicová, zda státní řízení je republika či monarchie, důležitá je dlouhodobá politická stabilita. To je hlavní deviza, předpoklad pro získáni zahraničních investic a výzva k otevření ekonomiky. Pro hodnocení ekonomického vývoje je nutno sledovat vývoj přírůstku hrubého domácího (národního) produktu (HDP, HNP), vývoj HDP na obyvatele, vývoj struktury HDP, vývoj zaměstnanosti, nezaměstnanosti, inflace. Návštěvník Argentiny si na přelomu 20, a 21. století nemohl nevšimnout mimořádné drahoty, což bylo mimo jiné důsledek uměle udržovaného kurzu argentinského pesa vůči volně směnitelným měnám. Ekonom si dá do souvislosti tento fenomén s poklesem exportní schopnosti země a růstem zahraniční zadluženosti. Napětí v této oblasti nebylo řešeno a výsledek byl hospodářský bankrot v roce 2002 – největší krize v dějinách této bohaté země. Mnoho podniků, které v Argentině investovaly v nedávné minulosti, utrpělo velké ztráty. Makroekonomická analýza spočívá ve sledování vývoje devizového kurzu národní měny vůči světovým měnám nebo účtovacím jednotkám (americký dolar, euro). Dále je pro analýzu důležitý vývoj vnějších ekonomických vztahů, to je mezinárodní likvidity země, neboli stavu devizových rezerv, zahraničního dluhu, vývoje platební bilance, vývoj vývozu a dovozu a obratu. Ukazatelé vypovídající o obratu země z hlediska otevřenosti ekonomiky jsou například :  Míra ekonomické otevřenosti = dovoz/HDP nebo vývoz/HDP, nebo vývoz (v amerických dolarech) /1 obyvatel nebo dovoz/1 obyvatel.  Exportní potenciálů země je možné vyjádřit vztahem vývozu a dovozu (do jaké míry je vývoz schopen krýt dovozní potřeby země).  Finanční sílu země ukazuje vztah mezi mezinárodní likviditou a dovozem. Pokud likviditu převedeme na měsíce běžného roku, vychází nám, kolik měsíců běžného dovozu země je možné hradit z disponibilních devizových zdrojů.  Potenciální vliv zahraničního zadlužení na mezinárodní likviditu země odráží tzv. dluhová služba, kterou lze vyjádřit vztahem objemu zahraničního obchodu ( zvýšeného o splatné úroky) k HDP. Podnikatele, obchodníka zejména ale zajímá pozice komodity, kterou chce vyvážet, na vývozu a dovozu země, případně v jakém objemu se dováží a odkud. Zpracovat podrobnou teritoriální analýzu je obtížné a drahé. Jen největší firmy a banky si podobné analýzy samy zpracovávají nebo zpracování nechávají zaplatit. Řada informací tohoto charakteru je dostupná na internetu. Velmi cenné jsou v tomto ohledu statistiky OSN, WTO, MMF, OECD a samozřejmě národní příslušného statistického úřadu státu. V ČR má tyto informace poskytovat mj. Agentura pro rozvoj obchodu CzechTrade.[1]

1.2 Obchodněpolitický průzkum Ještě před prvním jednáním s potenciálním partnerem z konkrétní země bychom si měli ujasnit, zda náš výrobek je vůbec možné do dané země vyvážet. U některých zemí může být tento průzkum relativně velmi jednoduchý. Minimum obchodněpolitických překážek brání našemu dovozu do zemi EU i do zemí OECD; to platí i pro země CEFTA. Poněkud komplikovanější je vývoz do zemí rozvojových, i když pojem rozvojové země je velmi heterogenní, neboť zahrnuje jak země s velmi otevřeným

- 11 -

Obchodně politický průzkum

dovozním režimem (například Singapur, Chile), tak státy s velmi komplikovaným, až nepřehledným dovozním režimem. Předmětem průzkumu by měly být obchodněpolitické překážky neboli pasivní prostředky autonomní obchodní politiky, jako jsou cla a celní režim, množstevní překážky a licence, devizové restrikce. [1]

1.3 Průzkum devizového režimu

Průzkum devizového režimu

Tento průzkum je velice důležitý, neboť jeho smyslem je omezit riziko neplacení. Zahrnuje celou řadu analýz, mezi něž patří i výběr vhodně kontraktní měny. V zásadě to může být některá světová měna, například americký dolar (USD) nebo euro (EUR), poměrně často se používá libra (GBP). Pokud kurz zvolené měny na devizových trzích stoupá, jinými slovy posiluje-li měna, je velmi zajímavá pro vývozce. Pro dovozce je naopak vhodná měna, která má tendenci oslabovat. To je ovšem v podstatě teorie, neboť praxe je taková, že kurzový vývoj je velmi obtížné předpokládat a kromě toho, zejména v případě dlouhodobých kontraktů, je vhodné uvažovat o tzv. měnové doložce, což znamená fixovat zvolenou kontraktní měnu k jiné měně, například k české koruně nebo zvláštním právům čerpání. Součástí průzkumu devizového režimu není jen posouzení platební schopnosti státu, ale také platební způsobilost partnera a tím zmenšení rizika nezaplacení.[1]

1.4 Průzkum obchodního partnera

Průzkum obchodního partnera

Nelze „odepisovat“ kteroukoli zemi jenom proto, že je geograficky malá či relativně málo zalidněná. Ten kto dělá trh je obchodní partner. Jeho ekonomická síla, distribuční síť, prestiž na trhu, pozice u vládních institucí, bank, leasingových a jiných finančních společností, kreativita, schopnost uspokojit lokální poptávku,včas informovat partnera, kde je třeba se prezentovat, znalost dovozních předpisů, schopnost eliminovat administrativní překážky, které by mohly stát v cestě vývozu. Rozsah informací, které je třeba mít, je neohraničený v tom smyslu, že čím více hlubších a aktuálních údajů máme o partnerské firmě, tím lépe vyloučíme možné poruchy v následných obchodních vztazích. Souhrn těchto informací můžeme rozdělit na právní, ekonomické, technické, marketingové, osobní a další. Je žádoucí, abychom si některé základní údaje o zahraničním partnerovi (samozřejmě to platí i o tuzemském obchodním partnerovi, kterého neznáme) měli opatřit ještě před prvním jednáním. Právní charakter firmy je relativně snadné zjistit. Tento údaj nás zajímá zejména z hlediska budoucího možného ručení našeho partnera za přijaté závazky. V jiné pozici je jednotlivec, který ručí za své závazky celým svým jměním, a jinak je třeba vidět společnost s ručením omezeným, která v našem případě velmi často ručí za obrovské možné závazky pouze základním kapitálem. U nás to může být 200 000 CZK, v zahraničí tento základní kapitál zpravidla není výrazně větší. Vztah základního kapitálu k obratu firmy a právní charakter firmy jsou údaje, které jsou snadno dostupné. Dále pro nás může být zajímavá účetní bilance firmy- zejména výše aktiv a pasiv, objem závazků, které je firma schopna přijímat. Důležitý je i předmět činnosti firmy, neboť v rámci jeho rozsahu je přijímaný závazek právně platný. Neboli- ředitel podniku, který má ve svém předmětu podnikání například - 12 -

vývoz zeleniny a ovoce, není právně způsobilý uzavírat smlouvy na dovoz strojů. V případě, že tento ředitel takový závazek přijme, nemusí se nutně a priori něco nežádoucího přehodnotit, avšak nastane-li problém a ředitel jednal mimo rámec svých pravomocí, nezavázal firmu, nýbrž sám sebe. Velmi podstatná je otázka, kdo je a kdo není oprávněn vystupovat za společnost či firmu. V zásadě platí, že firmu může reprezentovat a tudíž i přijímat za ni závazky pouze statutární orgán. Jde o ředitele firmy, popřípadě o prokuristu, nebo i o jiné osoby, které jsou uvedeny ve firemním rejstříku. Firemní rejstřík je veřejně dostupný místem, které může být v některých zemích u konkrétního soudu, v jiných zemích u obchodní či hospodářské komory, nebo to může být dokonce soukromá firma, která byla státem autorizována, aby podobný rejstřík vybudovala. Tento rejstřík musí být dostupný fyzickou návštěvou, v některých zemích je již přístupný na internetu a v dalších může být pro nás klíčem k němu buď obchodně-ekonomický úsek našeho velvyslanectví nebo soukromá firma, kterou jsme angažovali pro sběr podobných informací. V černé kronice zahraničního obchodu existuje mnoho případů, kdy byli naši obchodníci svými zahraničními partnery napáleni, nebo i naopak. Mnoho našich občanů se velmi lehce nechalo zlákat lacinými projevy okázalostí, např. jednání našeho potenciálního partnera v drahých hotelích a rozdáváním navštívenek, za kterými zpravidla není nic jiného, nežli zavádějící nebo neexistující adresa. Obzvláště je třeba věnovat pozornost podnikatelům z tzv. offshore zemí, jakými jsou Gibraltar, Kajmanské ostrovy, Nigérie,Guinea. Velmi rádi rozvíjejí myšlenku miliardových obchodů, a přitom za jejich aktivitami stojí firma, jejíž základní kapitál je několik málo desítek amerických dolarů. Pokud jde o ekonomické informace o partnerovi, jde o to zjistit, jak se vyvíjí obrat jeho firmy, vlastní a cizí zdroje, jakou kredibilitu (neboli jaký úvěr bez problému firma od banky dostane) má u svých bank a partnerů. Zajímavé je vědět, s kým náš partner pracuje. To znamená, zda nezastupuje rovněž naši konkurenci. Pokud by zastupoval zájmy konkurence ve stejných komanditách, jaké máme zájem vyvážet my, znamená to, že náš partner neusiluje o to, aby nás na trh dostal, ale o to, aby nás na trh nepustil. Příkladem naivity a zároveň podcenění základního průzkumu může být případ jednoho českého výrobce dieselových motorů, který svěřil exkluzivní zastoupení na tři roky výrobci nižší výkonové řady motorů v zemi. Ten ujistil partnera, že motory budou výborným doplňkem vyšší výkonové řady motorů. Ti, kteří tento krok zpochybnili, byli označeni za skeptiky. První krok dal za pravdu autorům smlouvy - vývoz prudce stoupl. Druhý rok však dopadl velmi špatně z hlediska obchodního obratu. Promoční aktivita ve prospěch českých motorů prudce klesla. Partner se v propagaci zcela soustředil na své motory a dokonce začal dovážet motory s vyšším výkonem z dalšího teritoria. Pak se již pouze čekalo na ukončení exkluzivní smlouvy, která znamenala vyřazení tohoto výrobku z trhu na řadu let. Čím je výrobek více technicky složitý, tím větší jsou nároky na zaškolení partnera. Musíme tudíž analyzovat odbornou kvalifikaci technických pracovníků, jejich schopnost prezentovat výrobek a provádět předprodejní a poprodejní servis. Toto hodnocení neznamená, že by byl výrobce zproštěn povinnosti zaškolit personál na své výrobky ve svém sídle, ale i v zemi dovozu u partnera nebo u finálního kupujícího. Dnes se o úspěchu na trhu nerozhoduje ve výrobních halách, ale v prodeji. Proto marketingový a prodejní potencionál firmy je přislíbit úspěchu nebo příčina pádu.

- 13 -

Průzkum konkurence

Velmi žádoucím způsobem získávání informací je předložit na klíčovém jednání s obchodním partnerem kompletní informaci o vlastní firmě (pokud možno v jeho jazyce nebo v některém univerzálním jazyce, který se stal pro obě strany jednacím) . V této prezentaci by měl být předán výpis z firemního rejstříku, katalog firmy, notářsky ověřená roční bilance, seznam referencí apod., se žádostí, aby partner poskytl stejně informace o své firmě. Pracovníci, kteří vyjíždějí do zahraničí, by měli být kvalifikovaně upozorněni, které informace o příslušné firmě nám scházejí. Není to záležitost pouze generálního a obchodního ředitele, ale celého podniku. Je téměř pravidlem, že možnost získat kvalitní informace má daleko větší technik, který je v přímém spojení s techniky partnera, než oficiální představitel podniku. Před nejvyššími představiteli podniku je snaha některé nedostatky zastřít. Je také známou skutečností, že kvalitní informace lze získat nikoli v jednacím sále klienta, ale u dobré večeře nebo dobrého vína. Součástí archivu či dokumentace o našem partnerovi by měly být taktéž poznatky o jednotlivých referentech, kteří jsou pověřeni agendou našeho podniku. Může být užitečné vědět, kdy se náš konkrétní partner narodil, neboť je velmi působivé, pokud mu k jeho narozeninám můžeme blahopřát, zvláště spadá-li jejich oslava do doby, kdy se obchodní jednání uskutečňuje. Dále je dobré vědět, jaké je rodinné zázemí partnera, zda není v rodině závažná nemoc nebo jiný podobný handicap. Je užitečné znát koníčky, ale i slabé stránky partnera, povolání manželky, dětí, oblíbené jídlo, nápoje atd. Tento „balíček informací“ se v dobře vedených firmách předává jako štafeta každému, kdo s příslušným zákazníkem jedná, k seznámení a doplnění. Význam těchto informací je neobyčejný. Mohou napomoci k vytvoření příznivé nálady a zároveň varovat před trapnými situacemi. Velmi precizní jsou v tomto ohledu japonské firmy. Je známo, že japonští podnikatelé si o každém jednání se zahraničním partnerem vedou pečlivé záznamy. Podceněním různých okolností a údajů se můžeme dostat do nepříjemných situací. Například bez jakéhokoli špatného úmyslu vyprávíme svému zahraničnímu partnerovi, jakou máme doma pohodu, jak nám děti s výborným prospěchem studují a volný čas tráví nikoli na diskotékách, ale na sportovních stadionech. Přitom syn našeho partnera se právě léčí z drogové závislosti. Je velká chyba, že neumíme podobné závažné informace přenášet, že jsme pro to nevytvořili systém, a to ani na úrovni zastupitelských úřadů, ani na úrovni podnikové. Musíme ještě rozlišit obsah a rozsah nezbytných operací ve vazbě na rozsah a obsah podnikatelského záměru – jiné informace potřebuje podnikatel, který se chystá provést jednorázovou obchodní transakci, jiné v případě uzavření dlouhodobé dohody typu výhradní smlouva o zastoupení nebo smlouva o výhradním prodeji. Nejvíce kvalitních informací je třeba mít v souvislosti s kapitálovou angažovaností jakéhokoliv typu. Velkým nedostatkem je, že klíčové informace obvykle jejich vlastník, který je shromažďoval i velmi dlouhou dobu, nepředá. Ten, kdo převezme jeho působnost, obvykle chyby opakuje v neprospěch svůj i v neprospěch podniku či instituce, která ho k této činnosti zmocnila.[1]

1.5 Průzkum konkurence Prosadit se na kterémkoli trhu vyžaduje konfrontaci našeho s konkurenčním. Konfrontace zahrnuje užitnou hodnotu výrobku, cenu. Velmi často zvítězí na trhu ten dovozce, který je odběrateli schopen poskytnout vhodné financování z hlediska délky a kvality úvěru, například dobré leasingové podmínky, ty jsou spolu s rychlým servisem a

- 14 -

jistotou v zajištění náhradních dílů téměř stěžejními faktory podpory prodeje zejména u strojírenského zboží. U spotřebního zboží je zase podstatná modnost, pohotovost dodávky, kvalita značky, goodwill neboli dobré jméno výrobce, obal a podobně. Všechny uvedené podmínky se promítají do ceny výrobku. Tajemství úspěchu na trhu zpravidla vychází ze znalostí místního prostředí, tedy ze spotřebitelského průzkumu. V rovníkové Africe, kde se ve velkém těží dřevo v místních deštných pralesích, si získaly obrovskou popularitu benzínové motorové pily švédského výrobce. To vyprovokovalo snahu řady výrobců dostat se na trh, ale německá, francouzská ani rakouská konkurence, která často nabízela lepší výrobek a dokonce levněji, neuspěla. Dlouho se nepřišlo na to, v čem byl švédský výrobce nejlepší. Byl to vlastně zdánlivý detail. Švědský výrobce vybavil svůj výrobek velmi praktickým návodem, jak pilu obsluhovat a provádět drobné úpravy, opravy a údržbu, pomocí obrázků typu comics. Pro uživatele to znamenalo velmi mnoho, když uvážíme negramotnost, s níž se tato část světa potýká. Protikladem tohoto příkladu může být návod na obsluhu jednoho českého výrobku prodávaného v Latinské Americe. Ten překládala latinskoamerická vysokoškolská studentka do španělštiny. Studentka uměla velmi dobře česky, ale návodu vůbec nerozuměla. Dobrý návod musí udělat uživatel, ne majitel firmy nebo vědec, ale dělník, který má stroj obsluhovat. U průzkumu konkurence nejde pouze o vztah vývozce – dovozce (distributora), je třeba hodnotit také hustotu a kvalitu sítě servisních stanic, rychlost opravy a závady, dostatek náhradních dílů a jejich cenu, intenzitu propagace a reklamu věnovanou výrobku (firmě), různé kampaně na zavedení výrobku, originálnost prodejních metod a podobně. Předmětem průzkumu je způsob zaškolení personálu u výrobce nebo odběratele či v místě servisních stanic za dohledu expertů výrobce (vývozce), a to na náklady dodavatele, popřípadě se na těchto nákladech podílí zástupce nebo odběratel. České zboží má všeobecně pověst sofistikovaného a odolného. V minulosti se mu vyčítala vysoká váha která snižovala mobilitu, ale především špatný servis a nedostatek náhradních dílů, který v mnohých zemích nutil rozebírat nové stroje proto, aby byly získány náhradní díly pro funkčnost dříve dodaných. Tato skutečnost dodnes odrazuje zahraniční kupce od českého zboží, i když morálka českých výrobců se v tomto ohledu výrazně změnila. Naopak značky Philips, Grundig, Volkswagen, Minolta jsou synonymem kvalitního servisu. [1]

1.6 Cenový průzkum Kontraktní ceny musí vycházet ze světových cen, což jsou ceny na hlavních světových trzích. Ty pak tvoří ceny hlavních vývozců a dovozců. Ze světové ceny se odvíjí prodejní cena na trhu, která v sobě obsahuje celou řadu vlivů a faktorů, jakými jsou technická kvalita, módnost, goodwill značky, platební podmínky, stav poptávky a nabídky, sezónní vlivy. Renomovaný švýcarský ústav zjistil, že tento subjektivní vliv může ovlivnit prodejní cenu až z 25%. Samozřejmě směrem nahoru i dolů. Ideální zdroj informací o ceně jsou kopie faktur hlavní konkurence, ale ty získat vyžaduje mimořádné úsilí. Žádného obchodního partnera nepřesvědčíme o tom, aby nám dal fotokopii, ale stačí originál vidět a údaj si poznamenat.

- 15 -

Cenový průzkum

Ke zjištění úrovně cen na trhu slouží kromě obchodních faktur další cenová dokumentace, např.:  Katalogy- velmi často obsahují všeobecné informace o firmě, ale také o jednotlivých výrobcích, což nepřímo patří k cenové dokumentaci.  Ceníky - avšak ty obsahují prodejní marže, které je třeba eliminovat. Abychom se k předpokládané optimální ceně dostali, musíme znát způsob tvoření ceníkové položky. Například jak se do ceny promítnou zaváděcí a množstevní rabaty. o Poptávky a nabídky, mohou být pro kvalifikovaného „cenaře" velmi dobrým pramenem informací. Vývozce může rozeslat desítky informativních nabídek a poptávek a ty pak vyhodnotit. o Maloobchodní a velkoobchodní ceny mohou být cenným zdrojem informací. Je třeba ale znát průměrnou výši maloobchodních o a velkoobchodních rabatů. o Informace z obchodních jednání u dovozních firem v zemi, která je předmětem našeho zájmu. Sem patří i informace z veletrhů a výstav. o Odborné noviny a časopisy vydávané asociacemi, obchodními komorami a jinými institucemi. Někdy je třeba cenovou informaci „vyčíst mezi řádky“. Kvalitní dokumentaci může získat jen velmi kvalifikovaný tým. Takový tým, dobře ovládající práce na internetu, jazyky, techniku zahraničního obchodu a jmenovitě cenovou problematiku, se každému podniku vyplatí. V ČR je velmi málo firem schopných kvalifikovaně takovou práci zvládnout. Rovněž není lehké najít a také zaplatit právě tyto odborníky, neboť dobře znají svou cenu. Analýza průzkumů a akvizice

Jeden pracovník, který nebyl specialistou na textil, byl požádán podnikem vyrábějícím košile, aby zkusil možnosti prodeje českých košil na španělském trhu. Podařilo se mu setkat s největším španělským dovozcem košil. Firmu řídil Ind a jejím sídlem byla budova úctyhodných rozměrů: čtyři patra košil a látek shora dolů. Způsob, jakým ředitel prohlížel vzorek české košile byl naprosto profesionální. Se zájmem studoval kvalitu látek, souměrnost proužků, kvalitu a způsob šití dírek a knoflíků. Byl velmi spokojen. Pak přišlo to nejhorší - cena. Podle instrukce byl dotaz zodpovězen 160 CZK bez dopravy. Ind odpověděl, že je to trochu drahé. Tato značka není světově známá a ve Španělsku nemá žádný goodwill. A pak přišel šok. Velkoobchodník přeslechl, že cena je v českých korunách a domníval se, že šlo o pesety (tehdy byl kurz 1 koruna = 5 peset). Podle nového přepočtu košile stála 800 peset a k tomu ještě doprava na místo. Ind se velmi rozesmál: "Víte, že velkoobchodní cena podobné indické košile na trhu je 120 peset? Vaše košile jsou neprodejné." Český výrobce neměl přehled o vývoji cen tohoto produktu na světovém trhu a zprostředkovatel se měl na jednání lépe připravit. Je zřejmé, že výslednou prodejní cenu ovlivňuje i design, obal a obchodní podmínky, zejména měna, použitý platební nástroj, servis a další.[1]

1.7 Analýza průzkumů a akvizice Podle forem se obvykle akviziční činnost dělí na akvizici:  přímou  nepřímou - 16 -

Akvizice přímá zahrňuje služební cesty k potenciálním partnerům, návštěvy potenciálního klienta. Při akvizici nepřímé nedochází k osobnímu kontaktu pracovníků firmy s potenciálními partnery. Představují ji písemné náborové akce. Cílem je přesvědčit budoucího klienta, že právě ta firma, která dělá tuto aktivizaci, je pro něho nejlepší. Z hlediska technického je způsob relativně jednoduchý, neboť spočívá v napsání určitého textu a jeho rozeslání vybranému souboru klientů. Efekt záleží na kvalitě výběru příjemců. Všeobecně málo účinné bývají tyto akce v případě hromadných výrobků, jakými jsou textil, potraviny nebo průmyslové zboží. Velmi často nabídkové obálky skončí v odpadu, aniž byly vůbec otevřeny. Tyto písemné náborové akce můžou mít ovšem značný účinek v případě relativně komplikovaného výrobku, který znamená novinku, máme-li ovšem vybudovanou kartotéku skutečných potenciálních klientů, odborníků v konkrétním oboru. Velmi účinnou formou nepřímé akvizice mohou být akviziční dopisy. Jejich efekt se zvyšuje, dokáže-li je jejich autor napsat jako osobní, jsou-li určené jmenovitě konkrétně konkrétním pracovníkům odběratelských, respektive spotřebitelských firem, kteří o nákupech zboží rozhodují nebo je mohou ovlivňovat. Napsat dobrý akviziční dopis je nesmírně složité. Musí mít zajímavý, poutavý a účinný obsah. Takovýto dopis bohužel nelze poslat elektronicky, i když je to v současné době nejsnazší, ale je třeba jej zaslat poštou, pokud možno na osobním papíře. U dopisů zvláště důležitých se doporučuje papír nejvyšší kvality, například s vodotiskem, na němž může být buď logo příslušné firmy nebo pamětihodnosti města, ve kterém firma sídlí. Účinnost ještě zvýší odeslání dopisu rychlou poštou typu EMS nebo DHL. K dalším formám nepřímé akvizice patří příprava a distribuce prospektů. Nabídkové katalogy se zasílají kvalifikovaným zájemcům, neboť obsahují nejen podrobné údaje o nabízeném zboží, ale i ceny a další zevrubné údaje. Takové katalogy jsou velmi nákladné. Akvizice přímá zahrňuje služební cesty k potenciálním partnerům, návštěvy potenciálního klienta [1].

1.8 Průzkum dopravních cest a prostředků V posledním období se doprava zařazuje do širšího komplexu činností, pro které se vžil pojem logistika. Existuje logistika dopravy a logistika výroby. Logistické principy se nejprve ujaly v automobilovém průmyslu, který je asi nejvíce vystaven konkurenčním tlakům. Běžná automobilka může mít až 300 subdodavatelů. A tito subdodavatelé zase usilují o přenesení části vícenákladů na dopravce. Moderní automobilka v co nejvyšší míře vylučuje jakékoli mezisklady a nutí výrobce dílů, aby sami montovali jednotlivé díly do větších agregátů, a ty pak jsou z logistického skladu dodávány přímo na výrobní linku; tento způsob se nazývá „just in time“, česky „přesně v čase“, přičemž časové intervaly se zde pohybují v sekundách. Největší riziko v této logistické operaci je zastavení výrobního pásu. To se však stává zcela výjimečně díky profesionalitě logistických operátorů. Logistická centra vznikají v blízkosti automobilek, ve vzdálenosti nejvýše 1km od výrobního pásu v hale. Podmínky pro dopravce jsou neobyčejně tvrdé, neboť musí přesně v čase dodat zboží do logistického skladu, který přebírá zodpovědnost za smontování dílů do větších celků, a vlastními prostředky pak dodává tyto větší agregáty na pás. Snaha vyloučit mezisklady

- 17 -

Průzkum dopravních cest a prostředků

je typická i pro velké obchodní řetězce, a tak má dodavatel pro takovýto řetězec v podstatě dvě možnosti: zřídit si na vlastní sklad a z něho dodávat „just in time“, nebo angažovat takové dopravce, který tento druh operace ovládá, za použití vlastního mezi skladu, nebo platí skladné v některém veřejném čí soukromém skladu, a nebo zvládne dopravní operaci tak, že dodá zboží bez meziskládky. Zvládnutí či nezvládnutí této operace velmi často rozhoduje o tom, zda dodavatel zakázku získá. Čeští vývozci mají často zájem na dodací podmínce Incoterms – „EX WORKS“, což znamená, že rizika a náklady přecházejí na kupujícího v závodě vývozce, respektive výrobce. Nutí tak svého dovozního partnera, aby si opatřil dopravu. Znamená to, že přesunutí starostí a nákladů na kupujícího svědčí o neperspektivní práci exportéra. Kvalifikovaný exportér se snaží o takzvanou dlouhou paritu, to je o dodání zboží až do skladu kupujícího.[1]

1.9 Otázky a odpovědi Otázky a odpovědi

1) 2) 3) 4) 5) 6)

Vyjmenuj ukazatelé vypovídající o obratu země z hlediska otevřenosti ekonomiky jsou. Co Vás bude zajímat při výběru zahraničního obchodního partnera? Které podklady využijete při zjišťování úrovně cen na trhu? Popište akvizici přímou a nepřímou. Co je hlavním ukazatelem pro získání zahraničních investic a výzvou k otevření ekonomiky?

Odpovědi na otázky 1)

2) 3) 4)

Ukazatelé vypovídající o obratu země z hlediska otevřenosti ekonomiky jsou například : o Míra ekonomické otevřenosti = dovoz/HDP nebo vývoz/HDP, nebo vývoz (v amerických dolarech) /1 obyvatel nebo dovoz/1 obyvatel. o Exportní potenciálů země je možné vyjádřit vztahem vývozu a dovozu (do jaké míry je vývoz schopen krýt dovozní potřeby země). o Finanční sílu země ukazuje vztah mezi mezinárodní likviditou a dovozem. Pokud likviditu převedeme na měsíce běžného roku, vychází nám, kolik měsíců běžného dovozu země je možné hradit z disponibilních devizových zdrojů o Potenciální vliv zahraničního zadlužení na mezinárodní likviditu země odráží tzv. dluhová služba, kterou lze vyjádřit vztahem objemu zahraničního obchodu ( zvýšeného o splatné úroky) k HDP. Podnikatele, obchodníka zejména ale zajímá pozice komodity, kterou chce vyvážet, na vývozu a dovozu země, případně v jakém objemu se dováží a odkud. Právní charakter firmy, předmět činnosti firmy, firemní rejstřík, obrat jeho firmy, vlastnía cizí zdroje, jeho kredibilita, s kým obchodní partner pracuje. Obchodní faktury, katalogy, ceníky, informace z veletrhů, odborné noviny a časopisy. Akvizice přímá zahrňuje služební cesty k potenciálním partnerům, návštěvy potenciálního klienta. Při akvizici nepřímé nedochází k osobnímu kontaktu. .pracovníků firmy s potenciálními partnery. Představují ji písemné náborové akce. Cílem je přesvědčit budoucího klienta, že právě ta firma, která dělá tuto aktivizaci, je pro něho nejlepší. Z hlediska technického je způsob relativně

- 18 -

5)

jednoduchý, neboť spočívá v napsání určitého textu a jeho rozeslání vybranému souboru klientů. Pro podnikatele – obchodníka není podstatné, zda vláda je levicová či pravicová, zda státní řízení je republika či monarchie, důležitá je dlouhodobá politická stabilita.

1.10 Případová studie 1) 2)

Definujte základní rozdíl mezi primární a sekundární informací v zahraničním obchodě. Uveďte zdroje dat, jestliže uvažujete o výzkumu od stolu. Jste v pozici dovozce strojů z Rakouska a uvažujeteno vydání ceníku Vašich dovážených strojů. Zvažujete o dvou variantách a to o ceníku korunovém a o ceníku v EUR. Pro který se rozhodnete a proč?

- 19 -

Případová studie

- 20 -

2

METODY VÝVOZU A DOVOZU

Cíle kapitoly

Metody vývozu a dovozu

Cílem této kapitoly je seznámit studenty s metodami vývozu a dovozu, způsobem jak proniknout na určité teritorium a udržet se na něm se svými výrobky. Klíčové slova Přímá obchodní metoda, nepřímá obchodní metoda, distributor, zprostředkovatel, samozvaní zprostředkovatelé, vlastní zahraniční síť.

2.1 Přímá obchodní metoda Pojem přímý prodej spotřebitelům znamená v nejčistším pojetí přímý vztah výrobce a konzumenta (příklad: prodej cementárny stavební společnosti v zemi sídla). Za přímý obchodní vztah považujeme takový, v němž je co nejméně zprostředkovatelů a prostředníků. U některých specifických druhů obchodu nelze ani jiný způsob volit.

Přímá obchodní metoda

Jsou to zejména:  Nabídky a prodej do ,,veřejných soutěží-tendrů“ , což jsou zvláště vládní zakázky a zakázky veřejného či polosoukromého sektoru.  Při obchodování se zeměmi s monopolem zahraničního obchodu na některé komodity- ropa, léky, zbraně a výbušniny, zboží základní potřeby.  Při prodeji do oblastí, kde je naše zboží již tak dobře ,,zavedeno“, že není nutné zpracovávání trhu zástupcem nebo jiným prostředníkem.[1]

2.2 Nepřímá obchodní metoda Znamená prodej zboží a služeb s využitím ,,třetích osob. Této formě prodeje se obvykle nevyhneme u takového zboží, které je dále distribuováno do maloobchodní sítě, jako například spotřební zboží. Nepřímá obchodní metoda je typická řadou mezičlánků (vývozce-zástupce-dovozcedistributor-velkoobchod-maloobchod). Do této skupiny obchodních metod patří také smluvní ujednání typu ,,výhradní prodej“.[1] 2.2.1 Distributor Distributor – neboli prodejce, importér, velkoobchodník, dovozí podnik apod. dováží na svůj účet a svým jménem také prodává. Vývozce není v kontaktu s konečným zákazníkem, a tedy o možnostech, potížích a kladech výrobků při konfrontaci s konkurencí se dovídá zprostředkovaně zpravidla v souvislosti s problémy. Distributor může být výhradní a nevýhradní. Výhradní (exkluzivní) distributor (prodejce) působí na trhu tak, že on je jako jediný oprávněn prodávat výlučně určitý výrobek na trhu.

- 21 -

Nepřímá obchodní metoda

Teritoriální exkluzivita by měla být poskytována opatrně. Výhradní prodejní smlouva by měla být písemná, časově omezená a měla by obsahovat podmínky a způsob prodlužování.[1] 2.2.2 Zprostředkovatel Zprostředkovatel může být označován jako zástupce, agent, reprezentant; podstatné je, že jedná cizím jménem . Zprostředkovatel představuje vývozci (principálovi) potenciální klienty a výsledný kontrakt (včetně ceny) je společným dílem vývozce, dovozce a zprostředkovatele. Zprostředkovatelský vztah má i negativní stránky. Odměny zástupcům – provize – zatěžují kalkulaci nabídkové a prodejní ceny někdy neúměrně vysokým podílem. Zprostředkovatel, pokud není dohodnuto jinak, neručí za inkaso. Je ale na inkasu závislý, neboť podle smlouvy s principálem je jeho odměna zpravidla na inkaso vázána. Zprostředkovatel (zástupce) může být:  Ad hoc, jednorázový  Nevýhradní  Výhradní  Jiného typu Ad hoc je lepší a výstižnější charakteristika zástupce jednorázového typu, protože někdy takovýto vztah může trvat velmi dlouho, zejména pokud je spjat s dodávkou investičního celku, která se časově může protáhnout až na několik let. Nevýhradní smlouva umožňuje principálovi, aby na trhu pracoval s více partnery, což se na první pohled zdá velmi výhodné pro zastupovaného. Výhradní znamená, že exkluzivně zastupuje principála na určitém teritoriu (teritoriích). Jiného typu – tím se rozumí například zástupce, který ručí za inkaso, což není v běžném obchodním vztahu zcela obvyklé[1]. 2.2.3 Vlastní zahraniční síť Vlastní zahraniční síť může mít různé formy:  majetková účast – tj. výrobce (vývozce) má v zahraničí afilaci či filiálku  tzv. zastupitelská kancelář plnící funkci zástupce na trhu  jiná forma zvolená podle právních a obchodních podmínek na daném trhu 2.2.4 Samozvaní zprostředkovatelé Na počátku mnohých obchodních vztahů jsou více či méně náhodní zprostředkovatelé. Objeví se na scéně často na recepcích, v kavárně nebo na dovolené, i když vhodnějším místem kontaktu se zprostředkovateli by měl být veletrh, podnikatelská asociace nebo obchodní komora. Mohou žít v zemi vývozce i dovozce, dokonce v třetí zemi. Je jim společná podnikavost a tvrzení, že mají kontakty nebo jsou schopni si nezbytné vazby vytvořit. Lze je jen těžko definovat. Jménem saúdskoarabských obchodníků často vystupují často Palestinci, kteří z různých důvodů, zejména ekonomických nebo politických, žijí v cizině. - 22 -

Dobrý zprostředkovatel je nákladný, neboť jeho činnost je často spojena s velkými výdaji. Zprostředkovatelské služby často nabízejí i lidé, kteří k tomu nemají žádnou kvalifikaci (komoditní, zahraničněobchodní, jazykovou). Někteří tzv. zprostředkovatelé se domnívají, že stačí představit vývozci některého politika, vládního činitele, diplomata ze země vývozce či dovozce, a vzniká jim tím nárok na honorář. Podnikatel však ví, že od rozhovoru k obchodu je cesta velmi dlouhá. Každý exportující podnik dostává nabídky služeb profesionálních marketingových agentur. Naprostá většina zemí má své proexportní agentury. Ty formálně deklarují podporu obchodu, ale jejich hlavním úkolem je podpora vývozu své země. Pak existuje velké množství soukromých agentur, které pro exportéry i importéry, jednoduše pro toho, kdo platí[1].

2.3 Otázky a odpovědi 1. 2. 3. 4. 5.

Charakterizuj přímou obchodní metodu. Charakterizuj nepřímou obchodní metodu. Prodává distributor na svůj účet a svým jménem? Jedná zprostředkovatel svým jménem a na svůj účet? Jaké nebezpečí hrozí při ukvapeném uzavření exklusivní smlouvy na dodávku určitého výrobku do zahraničního teritoria?

Otázky a odpovědi

Odpovědi na otázky 1. 2. 3. 4. 5.

Pojem přímý prodej spotřebitelům znamená v nejčistším pojetí přímý vztah výrobce a konzumenta (příklad: prodej cementárny stavební společnosti v zemi sídla). Znamená prodej zboží a služeb s využitím ,,třetích osob. Této formě prodeje se obvykle nevyhneme u takového zboží, které je dále distribuováno do maloobchodní sítě, jako například spotřební zboží. Distributor – neboli prodejce, importér, velkoobchodník, dovozí podnik apod. dováží na svůj účet a svým jménem také prodává. Zprostředkovatel může být označován jako zástupce, agent, reprezentant; podstatné je, že jedná cizím jménem – jménem principála (vyvážejícího podniku), a to na jeho účet. Zablokování dalších dodávek na dobu uzavření exklusivní smlouvy.

2.4 Případové studie 1)

2) 3)

Jste výrobcem dieselových agregátů na výrobu el.energie. Rozhodli jste se exportovat tyto výrobky do Nigérie prostřednictvím nigerijské firmy Central Support Systems Ltd. Zpracujte smlouvu o komisionálním prodeji dieselagregátů v tomto teritorii. Jste výrobcem zemědělských traktorů. Zpracujte exklusivní smlouvu na jejich prodej v Austrálii firmou NCI – BS Austrália. Jste výrobcem dieselových motorů.Zpracujte sprostředkovatelskou smlouvu na prodej těchto výrobků v Chile, Paraguay, Peru a Argentině s firmou Elis Consulting a.s., Náchod.

- 23 -

Případové studie

- 24 -

3

ZPÚSOBY PODPORY OBCHODU

Způsoby podpory

Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je informovat studenty o světových trendech ve vývoji podpory obchodu.

obchodu

Klíčové slova Propagace, reklama, public relations, agitace, propaganda, goodwill a image.

3.1 Vymezení pojmů  Propaganda – cílevědomé šíření idejí zpravidla v oblasti  politické, ekonomické a společenské  Agitace - má charakter přímé výzvy, přímého oslovení  Akvizice – je to nábor v určité oblasti resp. soustředěné úsilí vývozce docílit podpisu kupní smlouvy (akviziční cesty )  Goodwill – dobré jméno vztahující se ke zboží, službě nebo značce  Image – je to pověst výrobku, služby či firmy K formám podpory obchodu patří propagace, reklama, public relations, agitace, propaganda, budování goodwillu a image. Důležité jsou dále dobré osobní kontakty nejen v souvislosti s podnikatelským záměrem, ale také s vědeckou a kulturní sférou. Formy podpory obchodu závisí na konkrétním druhu zboží, na zemi určení, zejména na tradicích, náboženství, na věkové skupině, ve které je především zboží určeno a na dalších faktorech. A také na financích, které má možnost firma na podporu obchodu vynaložit. Formy podpory obchodu jsou nedílnou součástí průzkumu trhu, předkontraktačních jednání a samostatného kontraktačního jednání, respektive obsahu vlastní kupní smlouvy. Podpora obchodu je poměrně drahá. Dobře vedená firma má celkovou vlastní propagační strategii zaměřenou i na jednotlivé konkrétní země, rozpracovanou z hlediska volby propagačních cest. Propagace a reklama nejsou samoúčelné činnosti, i když se často setkáváme s tvrzením firem, ze jsou zbytečné a odčerpávají finanční prostředky, které by bylo možné využít jiným, efektivnějším způsobem, například k rozvoji výroby. Co je však platný dokonalý výrobek, když o něm nikdo nebude vědět. České firmy věnují na propagaci svých výrobků podstatně méně prostředků, většinou z objektivních důvodů, než firmy ze zemí s vyspělými tržními ekonomikami. Důsledky se projevují ztíženým přístupem českého zboží na trhy. Volba propagačních prostředků je proto velmi důležitá. Hodnotit efektivnost vynaložených prostředků na propagaci je velmi obtížné, neboť není možné jednoduše spojit růst vývozu (obratu, zisku) s náklady na propagaci. Působí zde faktor času – efekt propagace se nemusí dostavit okamžitě. Propagace má také svůj význam mimoekonomický, jehož vysledování je však obtížné. Mezi běžné ukazatele, které by měl každý podnik hodnotit, patří výnosnost nákladů, tedy objem ekonomických výsledků (obrat, objem vývozu, zisk) na jednotku propagačních nákladů. Samozřejmě je

- 25 -

Další informace

http://www.yout ube.com/results? search_query=lo gistika&aq=f

zajímavý i ukazatel teritoriální výnosnosti nákladů. Je-li nutno ukazatel v některých relacích velmi nepříznivý, je třeba uvažovat o změně teritoriální orientace. Skeptiků, pokud jde o účelnost různých forem podpory v zahraničním obchodě, ubývá a naopak zájem o jejich využití, zejména o propagaci, se zvyšuje. Dokladem toho je růst výdajů na propagaci v celostátním měřítku i skutečnost, že se udržuje poměrně velký počet propagačních firem na českém trhu[1].

Trendy ve vývoji podpory obchodu

Otázky a odpovědi

3.2 Příklady světových trendů ve vývoji podpory obchodu  Těžiště propagační práce se přesouvá ze subjektů propagace na realizátory – na specializované firmy a agentury.  Firmy vyrábějící značkové zboží nebo usilující o prosazovaní svých výrobků do kategorie značkových výrobků zvyšují své náklady na propagaci. Firmy vyrábějící ,,bezejmenné“ zboží považují propagační náklady za zbytné.  Kvalita a věrohodnost propagace se stala krédem seriózních firem, které usilují o poctivý přístup k propagaci v souladu s Mezinárodním kodexem propagace, doporučeným Mezinárodní obchodní komorou v Paříži.  Zajímat se o teritoriální specifika, včetně maximálního používání místních jazyků, se prokázalo jako účinné. Velmi často se tato záležitost řeší angažováním místních propagačních agentur.  U forem podpory obchodu je zřejmý trend k public relations, budování goodwillu, image firem a značkového zboží.  Veletrhy a výstavy si přes rozvoj moderních informačních technologií zachovaly svůj význam, neboť mají všechny marketingové přednosti. Osobní kontakt je a bude i nadále velmi důležitý, protože vystavovatelé a výrobci se chtějí se svými zákazníky setkávat. Internet je chápán jako vhodný komunikační doplněk, nikoli jako náhrada.  Charakter veletrhů a výstav se mění od všeobecných ke specializovaným.  V souvislosti s růstem propagačních nákladů, který je mj. vyvolán i zvyšující se globální konkurencí, se zdůrazňuje účelovost, efektivnost a hospodárnost vynaložených prostředků.  Podpora států v propagaci výrobků domácích podniků se stala standardním nástrojem proexportní politiky jednotlivých zemí. Nepředpokládá se, že by se po vstupu ČR do EU tento stav výrazně změnil.[1]

3.3 Otázky a odpovědi 1) 2) 3)

Charakterizujte pojem propaganda, agitace, akvizice, goodwill a image. Jak by jste popsali vztahy v rámci public relations. Jaké jsou přípravné etapy na zajištění veletrhu, výstavy.

Odpovědi na otázky 1)

Propaganda – cílevědomé šíření idejí zpravidla v oblasti politické, ekonomické a společenské. Agitace - má charakter přímé výzvy, přímého oslovení. Akvizice – je to nábor v určité oblasti resp. soustředěné úsilí vývozce docílit podpisu kupní smlouvy (akviziční cesty ). - 26 -

2) 3)

Goodwill – dobré jméno vztahující se ke zboží, službě nebo značce. Image – je to pověst výrobku, služby či firmy. Jsou to vztahy k veřejnosti, jejim cílem je šířit dobré jméno podniku, jeho výrobků, služeb a podnikové značky. technická a organizační příprava výběr pracovníků pro expozici firmy příprava prezentace průběh veletrhu činnost po návratu z veletrhu

- 27 -

- 28 -

4

LOGISTIKA V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ

Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je seznámit studenta s možnostmi, které nabízí současné způsoby mezinárodní přepravy. Výsledkem musí být schopnost studenta rozlišit a vybrat vhodný způsob přepravy ve vztahu k povaze zakázky.

Logistika v zahraničním obchodě

Klíčová slova COTIF, nákladní list, tarif, přepravní smlouva, železniční přeprava, letecká nákladní přeprava, IATA, IRU, CMR, karnet TIR, silniční kamionová přeprava, námořní přeprava, liniová přeprava, trampová přeprava, konosamant, vozová a kusová zásilka, náložný list, kombinovaná přeprava. Další informace

Po ekonomických rozborech a přípravě obchodní operace patří k nejvýznamějším činostem sjednání přepravních operací včetně jejich zajištění příslušnými smlouvami. Za nejvýznamější část při zajišťování a realizaci přepravních služeb je považováno zvolení příslušného způsobu přepravy, který se obvykle definuje v kupní smlouvě. Konkrétní volbu způsobu přepravy ovlivňují zejména tyto faktory:  povaha zboží  způsob balení  přepravní vzdálenost  klimatické podmínky  technické a logistické vybavení přepravců  cenová náročnost K prudkému rozvoji logistiky dochází od počátku 80. let, a to zejména v oblasti průmyslu a obchodu. Logistika vyžaduje systémový přístup, jehož cílem je optimalizace nákladů a minimalizace rizik. Logistika pojímá problém toku zboží komplexně, od zajištění surovin a materiálů pro výrobu až po dodání zboží konečnému spotřebiteli. K hlavním důvodům rozvoje logistiky patří internacionalizace výroby a obchodu, zvyšující se nároky na distribuční služby, rostoucí sortiment zboží a zejména rostoucí konkurence, která nutí podniky, aby se zaměřovaly nejen na výrobu kvalitních výrobků, ale aby věnovaly maximální pozornosti tokům materiálů, surovin a hotových výrobků. Termín logistika pochází z vojenské terminologie a znamená zajištění týlu. V současném pojetí moderního obchoduje posláním logistiky zajištění perfektního zázemí pro podniky. Smluvní zajištění přepravních operací Způsob zajištění přepravy zboží v mezinárodním obchodě může do značné míry ovlivnit výsledek obchodní operace. Přepravní náklady jsou obvykle významnou součástí ceny a nemalá jsou i rizika spojená s mezinárodní přepravou zboží. Strany kupní smlouvy si obvykle nezajišťují mezinárodní přepravu přímo, vlastními dopravními prostředky, ale využívají služeb specializovaných subjektů, nejčastěji zasílatelů (speditérů). Zasílatelé hrají mimořádnou úlohu při zajišťování logistických operací v mezinárodním obchodě. Zasílatelské organizace kontrolují v současné době zhruba 75 % celkového objemu nákladní přepravy. Mezinárodní zasílatelské firmy nabízejí obstarání komplexního toku zboží z výrobního závodu až po dodávku do skladu konečného zákazníka. Často - 29 -

http://www.yout ube.com/results? search_query=lo gistika&aq=f

vystupují jako tzv. multimodální operátoři, tj. přejímají odpovědnost a celkové ručení za celou dopravní cestu a vydávají jediný přepravní doklad. Tento způsob přepravy se stává nejdůležitějším nástrojem konkurenceschopnosti na trhu. Zasílatelé vyhledávají a nabízejí optimální, bezpečnou, rychlou a cenově výhodnou přepravu, protože také jejich zákazníci musí vyhovět rostoucím nárokům odběratelů přepravovaného zboží. Stávající situace je důsledkem následujících trendů mezinárodního obchodu:  rozšíření just-in-time dodávek,  zasílatelé vyžadují zlepšování distribuční sítě a zrychlení dodavatelských řetězců,  přepravní dokumenty se unifikují a pozitivně se projevuje činnost mezinárodních organizací, zvláště Mezinárodní obchodní komory v Paříži,  světové trhy rychle přecházejí od surovin k technicky náročným výrobkům, což vyžaduje perfektní služby přepravních sítí,  rozšířila se kontejnerizace a s tím se také rozšiřuje potřebná infrastruktura,  vznikají a rozšiřují se zóny volného obchodu, distribuční centra a distribuční parky,  trhy jsou globální a firmy často využívají oblasti nízkých cen pracovní síly v řetězci výroba-zpracování-balení, a tím vzniká potřeba levné a dokonalé distribuce,  velcí přepravci, jako např. Lloyd, vytvořili pro zákazníky velká logistická centra,  rozvoj EDI (Electronic Data Intercharge, elektronická výměna dat) zjednodušuje řízení a kontrolu fyzické distribuce zboží,  rozšířila se vzájemná spolupráce operátorů v přepravních centrech (námořní, říční přístavy, letiště, železniční a silniční přepravní centra). Vytvořila se centra, např. Dubaj jako křižovatka pro Asii, Evropu a Afriku, Singapur jako centrum pro Dálný východ atd.,  v rámci Jednotného trhu se předvídá existence unifikovaného přepravního systému. Od roku 1990 v tomto smyslu pracuje Dopravní rada (Transport Council) EU. Výběr způsobu přepravy záleží na řadě faktorů, např. na požadavcích zákazníka, povaze zboží, přepravní vzdálenosti, volbě dopravního prostředku, ceně výrobku, nákladech na balení a na přepravních možnostech (infrastruktura, hustota dopravních sítí, spolehlivost a pravidelnost dopravních spojů, rychlost). Otázka přepravy je obvykle v kupní smlouvě řešena pomocí dodací parity, která určuje, která ze stran bude přepravu zajišťovat a kdo ponese rizika a náklady s ní spojené. Přepravní smlouva musí být v souladu s příslušnou dodací podmínkou v kupní smlouvě, jinak by mohlo docházet ke zbytečným komplikacím. Šest dodacích parit je vhodných pro všechny druhy přeprav (EXW, FCA, CPT, CIP, DDU, DDP). Šest dodacích parit je vhodné použít pouze pro námořní nebo říční přepravu (FAS, FOB, CFR, CIF, DES, DEQ) a jedna je vhodná pro suchozemskou přepravu (DAF). Dále musí být přeprava v souladu i s dalšími podmínkami kupní smlouvy, zejména s dodací lhůtou. Smluvní vztah se zasílatelem upravuje smlouva zasílatelská (par. 601 až 609 OZ obchodního zákoníku). Smlouvou zasílatelskou se zavazuje zasílatel příkazci, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věcí z určitého místa do určitého jiného místa, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli úplatu. Ke vzniku zasílatelské smlouvy nevyžaduje zákon písemnou formu. Zasílatel je však oprávněn, aby mu byl dán písemně příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz), jestliže smlouva nemá písemnou

- 30 -

formu. Nárok na úplatu vzniká obvykle provedením příkazu, tj. uzavřením smlouvy s dopravcem a odevzdáním zásilky k přepravě. Výše odměny je dána buď zasílatelskými sazbami, nebo dohodou stran. Zasílatel má nárok na úhradu nákladů vynaložených na splnění zasílatelské smlouvy (dopravného, cla, pojistného apod.). Zaplacení těchto nákladů může požadovat spolu se zaplacením úplaty. Podle obchodního zákoníku má právo žádat přiměřenou zálohu na tyto náklady. K zajištění svých nároků má zástavní právo k zásilce. Zasílatelská smlouva je zvláštním druhem komisionářské smlouvy, jejímž předmětem je obstarání přepravy. Zasílatel může využít k obstarání přepravy i služeb dalších zasílatelů, ale i v tomto případě odpovídá, jako by obstaral přepravu sám. Pokud to není v rozporu s instrukcemi příkazce, může zasílatel uskutečnit přepravu sám. Zasílatel (speditér) obstarává přepravu a může poskytovat i řadu dalších služeb, např. poradenské služby, zajištění celního odbavení, pojištění zboží, obstarání různých dokladů, koordinaci a zajišťování kombinované dopravy, sběrné služby, která sdružuje přepravu menších zásilek, skladování, překládku, v některých případech může poskytovat i inkasní služby. Zasílatelé mohou zajišťovat celý logistický proces, a snižovat tak náklady a rizika spojená s mezinárodní přepravou zboží. Často realizují části dopravních cest vlastními dopravními prostředky, skladovací činnost zajišťují ve vlastních skladech, překládku ve vlastních překladištích atp. Doklady vystavené zasílatelem mohou být buď potvrzení o převzetí zásilky (Forwarders Certificate of Receipt), nebo potvrzení o odeslání zásilky (Forwarding Agents Certificate of Transport). Při zajišťování kombinovaných přeprav (multimodálních přeprav) mohou vystupovat mezinárodní zasílatelé jako operátoři. Přejímají tak odpovědnost a ručení za řádný průběh celé přepravy a vydávají jediný přepravní doklad, kterým může být FIATA konosament (FBL). FBL jsou oprávněni vystavovat pouze zasílatelé, kteří jsou členy FIATA a může být vystaven jako obchodovatelný nebo neobchodovatelný dokument. FIATA je mezinárodní federace zasílatelských svazů a hraje významnou úlohu v oblasti přepravních služeb a dopravy. Sdružuje zhruba 70 členských organizací a l 600 přidružených členů z celého světa. Jejím úkolem je zastupovat zájmy zasílatelů na různých fórech, podporovat spolupráci zasílatelských firem a poskytovat jim informační, školící a další služby. Důležitá je činnost FIATA v oblasti zavádění a využívání dokladů. Přeprava zboží je zajišťována obvykle na základě smlouvy o přepravě věci nebo smlouvy o nájmu či provozu dopravního prostředku. Smlouvou o přepravě věci (par. 610 až 629 OZ) se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého jiného místa (místa určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné). Smlouva nemusí být uzavřena písemně. Smlouva vzniká dohodou o jejím obsahu. Uzavření přepravní smlouvy mohou osvědčovat dva typy dokumentů, a to nákladní nebo náložný list (konosament). Nákladní list vystavuje odesílatel jako písemné potvrzení o objednání přepravy a dopravce na něm potvrzuje příjem zásilky k přepravě. Nákladní list není cenný papír a není převoditelný. Je průkazní listinou o existenci přepravní smlouvy a o převzetí zboží dopravcem k přepravě. Jedná se o legitimační doklad. Používá se v železniční dopravě, v silniční, letecké, říční a námořní dopravě. Náložný list je cenný papír, s nímž je spojeno právo oprávněné osoby požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem této listiny. Dopravce je povinen zásilku vydat osobě oprávněné podle náložného listu, jestliže mu tato osoba náložný list

- 31 -

předloží a potvrdí na něm převzetí zásilky. Náložný list může být vydán na jméno, na řad nebo na doručitele. Práva z náložného listu na doručitele se převádějí předáním náložného listu osobě, která má tohoto práva nabýt. Práva z náložného listu na jméno lze převést na jinou osobu podle ustanovení o postoupení pohledávky. Práva z náložného listu vystaveného na řad oprávněné osoby lze uskutečnit převodem tohoto dokumentu jiné osobě formou vyplněného nebo nevyplněného rubopisu. Není-li v náložném listu uvedeno, na čí řad byl vydán, platí, že je vydán na řad odesílatele. K podstatným částem smlouvy o přepravě věci patří určení stran (dopravce a odesílatel), určení věci, které mají být přepraveny, určení místa odeslání a místa určení. Dalšími náležitostmi by měly být určení úplaty a doby přepravy. Na příjemce přechází právo k zásilce, požádá-li o její vydání po dojití do místa určení. Pokud však byl vydán náložný list, pak je oprávněn požádat o vydání zásilky jeho vlastník. Dopravce má k zajištění svých nároků vyplývajících ze smlouvy zástavní právo k zásilce, dokud s ní může nakládat. Dopravce odpovídá za škodu na zásilce od jejího převzetí do jejího vydání, ledaže by prokázal, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče, anebo pokud se prokáže, že škoda byla způsobena odesílatelem, příjemcem nebo vlastníkem zásilky, vadou nebo přirozenou povahou zásilky, eventuálně vadným obalem. Při ztrátě nebo zničení zásilky hradí dopravce cenu zásilky. Při poškození nebo znehodnocení je dopravce povinen hradit rozdíl mezi cenou zásilky, kterou měla v době převzetí, a cenou, kterou by v téže době měla zásilka poškozená nebo znehodnocená.

Další informace

http://www.delo itte.com/view/cs _CZ/cz/prumysl ovaodvetvi/dopravn i-sluzby/otazkyatrendy/zeleznicn idoprava/index.h tm

Smlouvou o nájmu dopravního prostředku (par. 630 až 637 OZ) se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit úplatu (nájemné). Smlouva vyžaduje písemnou formu. Pronajímatel je povinen předat nájemci dopravní prostředek spolu s potřebnými doklady ve stavu způsobilém k provozu a hradit náklady oprav, jejichž potřebu nájemce včas oznámil. Nájemce musí užívat dopravní prostředek ke sjednanému účelu, musí o něj pečovat tak, aby na něm nevznikla škoda, a pokud nebylo ujednáno jinak, nesmí přenechat dopravní prostředek jiné osobě. Smlouvou o provozu dopravního prostředku (par. 638 až 641 OZ) se zavazuje poskytovatel provozu dopravního prostředku přepravit náklad určený objednatelem provozu dopravního prostředku a k tomu účelu s dopravním prostředkem vykonat jednu nebo více předem určených cest nebo během smluvené doby vykonat cesty podle určení objednatele, a objednatel se zavazuje zaplatit úplatu. Smlouva vyžaduje písemnou formu. Tento typ smlouvy se používá zejména v námořní přepravě, setkat se s ní můžeme i v letecké přepravě. Provozovatel je povinen zajistit provoz způsobilého dopravního prostředku včetně posádky a pohonných hmot. Podmínky jednotlivých druhů přepravy zpravidla upravují zvláštní předpisy, které vycházejí z mezinárodních úmluv.

4.1 Železniční doprava Železniční přeprava má z hlediska zahraničního obchodu velký význam. Podle hustoty železniční sítě patří Česká republika k předním zemím Evropy. Objem nákladů přepravovaných po železnici sice po roce 1989 podstatně poklesl, přesto však zůstane železniční přeprava nezbytnou a podstatnou součástí dopravních sítí v České republice, a to zejména v oblasti mezinárodní přepravy zboží. Zatímco v Evropské unii poklesl podíl železnice na celkové přepravě nákladů na méně než 15 %, v ČR si České dráhy

- 32 -

zachovaly takřka 58% podíl. Podmínky mezinárodní přepravy po železnici jsou upraveny úmluvami a dohodami uzavíranými na úrovni vlád jednotlivých států a železničních správ. Nejdůležitější mezinárodní organizací, která působí v oblasti železniční dopravy, je Mezinárodní unie železnic (UIC) se sídlem v Paříži. Jejími členy jsou železnice všech evropských států, států Blízkého východu, severní Afriky. Severní i Jižní Ameriky a Japonska. Tratě členských správ UIC jsou dlouhé více než 300 000 km. UIC vypracovává strategické dokumenty o dopravní politice a železniční dopravě, normy a pravidla pro mezinárodní železniční dopravu, mezinárodní statistiky apod. Další mezinárodní organizací, ve které je Česká republika zastoupena, je Organizace pro spolupráci železnic (OSŽD). Sdružuje železnice států střední a východní Evropy a některých asijských států, např. Číny. Mongolská. Vietnamu či KLDR. OSŽD vznikla počátkem 50. let a původně bylo jejím hlavním posláním koordinovat politiku mezinárodní železniční dopravy mezi socialistickými zeměmi, která vyplývala z dohod SMGS a SMPS (Dohoda o mezinárodní přepravě zboží a Dohoda o mezinárodní přepravě osob). V současné době spolupracuje OSŽD s UIC a jejím hlavním cílem je podpora a rozvoj železničního spojení, včetně kombinované dopravy, mezi Evropou a Asií. Připravuje se nová dohoda, nazývaná Evropsko-asijská konvence, která by měla nahradit dohody SMGS a SMPS a která přihlíží k evropskému standardu na bázi úmluvy COTIF. Úmluva o mezinárodní železniční přepravě COTIF vstoupila v platnost v roce 1985. Smluvními státy jsou: Albánie, Alžírsko, Belgie, Bulharsko, Česká republika. Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irák, Írán. Irsko, Itálie. Jugoslávie, Libanon, Lucembursko, Maďarsko, Maroko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko a Velká Británie. Z evropských států k úmluvě COTIF nepřistoupily pouze státy SNS, na jehož území je přeprava prováděna podle Dohody SMGS — Dohody o mezinárodní přepravě zboží. Úmluva COTIF se skládá ze tří částí :

Další informace

 vlastní text úmluvy.  jednotné právní předpisy pro smlouvu v mezinárodní železniční přepravě cestujících a zavazadel (CIV).  jednotné právní předpisy pro smlouvu v mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM). Předpisy CIM upravují zejména podmínky pro balení a značení zboží, přepravu ucelených vlaků nebo skupin vozů, prováděnou na podkladě jednoho nákladního listu, postup při zjišťování škod, přepravy kontejnerové, přepravy kusových zásilek v některých relacích, seznam pohraničních bodů, některé záležitosti platebního styku, vzor mezinárodního nákladního listu, přepravy prováděné v režimu Intercontainer a Interfrigo (chladírenské vozy). Předpisy CIM platí pro všechny zásilky zboží podané k přepravě přímým nákladním listem CIM, vystaveným pro přepravní cestu procházející po území nejméně dvou států po tratích zapsaných do seznamu tratí CIM, který vede Ústřední úřad pro mezinárodní železniční přepravu.

- 33 -

http://www.epra vo.cz/top/clanky /umluva-omezinarodnizeleznicnidoprave3569.html

Přepravní smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy odesílající železnice přijme k přepravě zboží spolu s nákladním listem, který vystavuje odesílatel. Nákladní list je legitimačním dokladem a důkazem o uzavření přepravní smlouvy a Jejích podmínkách. V mezinárodní železniční přepravě je umožněno odesílateli (přepravci), aby byl ve styku pouze s jedinou železnicí, která pak jedná jménem všech dalších železnic, jež se budou na přepravě zboží podílet. Platí zde systém dohod o přepravních podmínkách, cenách a tarifech, které se týkají mezinárodní přepravy a tranzitních a koncových mezinárodních tarifů. Přepravné, které zahrnuje dovozné, další poplatky, clo a jiné výdaje od přijetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího dodání, hradí buď odesílatel, nebo příjemce, neboli v režimu CIM je uplatňována zásada volnosti platebního záznamu. Přepravné se obvykle vypočítává podle tarifů, které platí v den sjednání přepravní smlouvy. O tom, kdo bude přepravné hradit, musí odesílatel učinit záznam v nákladním listu. Nákladní list má pět dílů. Prvopis nákladního listu obdrží příjemce. 2. díl — karta — zůstává u železnice, 3. díl — návěští a odběrný list — doprovází zásilku, 4. díl — druhopis nákladního listu — je vydán odesílateli a 5. díl — účetní list zůstává u odesílací stanice. V železniční přepravě se zásilky člení na zásilky vozové a kusové. Vozové zásilky vyžadují zvláštní vagón, nakládku zajišťuje odesílatel a vykládku příjemce a na každý vagón je třeba jeden nákladní list. Kusové zásilky mají hmotnost menší než 5 000 kg a není na ně třeba zvláštní vagón a na každou zásilku musí být zvláštní nákladní list. Dodací lhůta je u nich obvykle delší a přepravné vyšší. Dodací lhůta však nesmí překročit lhůty určené v předpisech CIM. Tyto předpisy stanovují maximální výpravní lhůtu pro vozové zásilky 12 hodin a přepravní lhůtu 24 hod. za každých i započatých 400 km, pro kusové zásilky stanovují výpravní lhůtu 12 hodin a přepravní lhůtu 24 hod. za každých i započatých 200 km. Dodací lhůta začíná běžet uplynutím 24. hodiny dne, kdy byla zásilka přijata k přepravě. Železnice je povinna nahradit škodu vzniklou překročením dodací lhůty. Železnice odpovídá za škodu na zásilce vzniklou v době od přijetí zboží k přepravě až do jejího dodání. Při úplné nebo částečné ztrátě zboží je železnice povinna nahradit škodu ve výši burzovní nebo tržní ceny ztraceného zboží, jinak ve výši obecné hodnoty zboží stejného druhu a jakosti platné v den a v místě, kdy a kde bylo zboží přijato k přepravě. Náhrada škody však nesmí přesáhnout 17 zúčtovacích jednotek SDR (zvláštní práva čerpání) za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti. Vedle škody je železnice povinna nahradit dovozné, clo a další náklady spojené s přepravou ztracené zásilky. Při realizaci mezinárodní přepravy do zemí Společenství nezávislých států (SNS) a do destinací, u kterých je nutný tranzit přes území SNS (ČLR, Mongolsko, Irák), se používá na základě dohod mezi ministerstvy dopravy Dohoda o mezinárodní železniční přepravě zboží SMGS, a tudíž i doklad nákladní list SMGS. Přeprava probíhá až na hranice Slovenska či Polska v režimu ČÍM. Na hranicích se odebírá nákladní list ČÍM a speditér nebo železnice vystaví nákladní list SMGS. Česká republika se podílí na realizaci různých mezinárodních projektů v oblasti železniční přepravy. Pres území ČR by měly být podle usnesení druhé panevropské konference ministrů dopravy z roku 1994 vedeny čtyři železniční koridory, které by měly zvýšit význam ČR jako tranzitní země.

- 34 -

Další informace

4.2 Letecká nákladní doprava Rozvoj nákladní letecké dopravy není záležitostí pouze leteckých společností, neboť vedle nových nároků na rozvoj vlastních dopravních prostředků a na zvyšování kapacity a hospodárnosti leteckého parku, rostou i nároky na vybavenost letišť, na mechanizaci, - 35 -

http://www.delo itte.com/view/cs _CZ/cz/prumysl ovaodvetvi/dopravn i-sluzby/otazkya-trendy/

automatizaci nakládacích a vykládacích prostředků, na stavbu kontejnerů, palet a jiných přepravních prostředků, na uplatňování nové, zejména výpočetní techniky v komerční činnosti i v technické manipulaci při skladování a celním odbavování. Pozornost se zaměřuje na účelné zapojování letecké nákladní dopravy do efektivního provádění multimodální dopravy ve vazbě na pozemní popř.námořní dopravní prostředky. Jestliže v poválečném období bylo možné přepravovat letecky náklady o celkové hmotnosti maximálně kolem 2,9 tun, v současné době je již více než polovina nákladů přepravována letadly schopných přepravovat náklady třicetkrát těžší. Přeprava letadly je velice rychlá, spolehlivá, ale v podmínkách ČR poměrně nákladná. Přesto její podíl stoupá a odhaduje se, že přibližně 20 % mezinárodní přepravy zboží v hodnotovém vyjádření je realizováno letecky. Letecky se přepravují zejména cenné zásilky a zboží s krátkými dodacími lhůtami. Ve světovém civilním letectví je vrcholovým orgánem organizace ICAO se sídlem v Montrealu. Jednotná úprava podmínek provozování mezinárodní letecké přepravy a odpovědnosti leteckého dopravce vyplývá z Úmluvy o sjednocení některých pravidel mezinárodní letecké dopravy (tzv. Varšavské úmluvy). Leteckou přepravu dělíme na liniovou a charterovou. Liniová letecká přeprava využívá pro přepravu zboží pravidelných linek, které přepravují osoby. Charterová přeprava je nepravidelná a uskutečňuje se najatými letadly na určitou dobu nebo na určitou cestu. Smlouva o přepravě věci vzniká dohodou odesílatele a dopravce. Letecký nákladní list AWB (Airway Bill) je neobchodovatelný přepravní doklad, který svědčí o uzavření přepravní smlouvy. Má tři originály, jeden pro dopravce, jeden pro odesílatele a jeden pro příjemce. Kopie jsou určeny pro agenty, celnici a letiště určení. Dopravce je povinen provést přepravu řádně a včas. Dopravce odpovídá za škodu vzniklou jak zpožděním dopravy, tak zničením, ztrátou nebo poškozením zboží během letecké přepravy. Předpokladem pro uplatnění nároků z odpovědnosti za škodu je reklamace, která musí být v případě poškození učiněna ihned po zjištění, nejpozději do sedmi dnů od přijetí zboží a v případě prodlení nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy bylo zboží dáno příjemci k volnému nakládání. Výše škody je omezena částkou 20 USD/kg. V letecké přepravě se využívá také sběrná služba, tzv. konsolidace. Zasílatel sdružuje zásilky několika odesílatelů do jedné partie, kterou odesílá do místa určení svému smluvnímu partnerovi, a ten je rozesílá jednotlivým příjemcům. Každá zásilka musí být provázena dokumentem HAWB (House Airway Bill), který vychází z dokumentu Master Airway Bill. Některé letecké společnosti poskytují komplexní služby a jsou schopny zajistit přepravu z domu do domu. Další informace

http://www.fd.c vut.cz/personal/ xjirap/Preprava/l eteckanakladni.h tm

Přednosti letecké dopravy Nespornou předností letecké nákladní dopravy proti jiným dopravním odvětvím je rychlost. Tato skutečnost nemusí být v dopravní praxi potvrzena, zvláště pokud nejde o dopravu z letiště na letiště a pokud je třeba angažovat různé pozemní dopravní prostředky pro svoz a rozvoz nákladu z letiště. Při rozhodování o volbě dopravní cesty a dopravního prostředku je proto třeba přihlížet k celé řadě dalších skutečností, které mohou mít vliv na vhodnost výběru v daném konkrétním případě. Mezi hlavní kriteria, na něž je třeba brát zřetel v letecké dopravě patří:  Rychlost dopravy : Význam rychlosti v letecké dopravě je úzce spjat se vzdáleností, čím je větší, tím významnější je tento faktor, zvláště u přeprav prováděných z letiště na letiště. Často se však ukazuje, že nutnost vazby na svoz a rozvoz z letiště nebo na letiště jiným dopravním prostředkem vede k znehodnocení rychlosti letecké dopravy. Lze uvést řadu příkladů dodávek - 36 -





  

realizovaných původně letecky do různých končin v Evropě, které byly postupně převedeny na sběrnou kamionovou dopravu, jež byla schopna konkurovat nejen z hlediska podstatně nižších nákladů , ale i po stránce časové. Letečtí dopravci jsou si tohoto slabšího bodu vědomi a systematicky pracují na zlepšení podmínek celního odbavování a zajišťování kvalitní a rychle navazující pozemní dopravy. Rychlost dopravy v obchodní činnosti má význam při prosazování konkurenční schopnosti, při přepravě zboží snadno zkazitelného, jehož hodnota je úzce spjata s rychlou dodávkou, při dodávkách vzorků, náhradních dílů, ale i při větších dodávkách, kdy rychlost letecké dopravy přináší úspory v nákladech a ve vazbě na finanční prostředky na jedné straně nebo možnost podstatně rychlejšího inkasa na straně druhé. Požadavky na rychlost se vyžadují zejména v těchto případech: o u zboží, jehož užitková hodnota se delší dopravou snižuje nebo zcela znehodnocuje, např.obchodní a technická dokumentace, tisk, filmové záznamy, havarijní dokumentace, potraviny, květiny, ovoce, zelenina o u dodávek výrobků, které sice fyzicky nestárnou, ale jejichž hodnota je spjata s okamžitou, termínovanou dodávkou např. dodávky na veletrhy, sportovní akce, módní vzorky, noviny o u dodávek náhradních dílů, léků, transplantátů, živých zvířat, rybích plůdků, materiálů a zařízení k záchranám při živelních pohromách apod. Frekvence letecké nákladní dopravy je dalším důležitým kritériem, zejména u pravidelných dodávek. Nedostatečná frekvence a špatně organizovaná návaznost na pozemní dopravu vedla v minulosti často k odklonu přeprav z letecké na kamionovou dopravu v Evropě. V současné době je pravidelnost a hustota leteckých linek již dostatečně vysoká i když toto zatím u nás neplatí, pokud jde o provoz nákladních letadel. Zde jsme odkázáni na využívání služeb nabízených z Vídně, Frankfurtu, Amsterodamu, popř.z jiných letišť. Bezpečnost letecké dopravy z hlediska krádeží a poškození zboží je všeobecně považována za lepší než u ostatních dopravních odvětví. Je to dáno převážně rychlostí přepravy, menším počtem manipulací, ale i tím, že na manipulaci se podílí menší počet účastníků v prostorách, které nejsou běžně přístupné. Z tohoto důvodu jsou letecké dopravě svěřovány zásilky s vysokou jednotkovou hodnotou jako jsou drahé kovy, šperky, umělecká díla, diamanty, ale i náklady vyžadující zvláštní manipulaci, jako jsou výrobky jemné mechaniky, měřící a vědecké aparatury apod. Nižší náklady na pojištění jsou dalším důležitým faktorem hovořícím ve prospěch letecké dopravy. Výrazněji se projevují u nákladů vyšší hodnoty. Úspora balicího materiálu dosahuje v tomto odvětví až 70% nákladů v porovnání s pozemní dopravou a při použití speciálních , leteckých kontejnerů může být i podstatně vyšší. Technické možnosti z hlediska objemu a hmotnosti nákladu mohou být limitujícím faktorem a ty je třeba v každém konkrétním případě ověřovat. S rostoucím technickým pokrokem a s rozsáhlým rozvojem a výstavbou nákladních letadel se dnes již mohou letecky dopravovat i různé nadgabaritní a těžké kusy, dokonce takové, jejichž pozemní přeprava je těžko realizovatelná.

Mezinárodní organizace letecké dopravy Ve světovém civilním letectví je vrcholným orgánem organizace ICAO - International Civil Aviation Organization, která byla založena v roce 1945, má sídlo v Montrealu a je

- 37 -

Další informace

http://www.dopr ava.vpraxi.cz/en g_zkratky_aeroli nii.html

přidruženým členem OSN. V roce 1923 byla založena asociace leteckých dopravců, známá pod zkratkou IATA - International Air Traposrt Assotiation, která má sídlo v Ženevě. S ohledem na rozdílné podmínky provozu v různých světadílech, organizace IATA vytvořila tři dopravní konferenční oblasti: 1. Severní, Střední a Jižní Amerika s přilehlými ostrovy. 2. Evropa a Afrika s přilehlými ostrovy. 3. Asie, Austrálie s přilehlými ostrovy. Podle tématického zaměření je organizace IATA pracovně rozdělena do činnosti odborných komisí řešících aktuální problémy obchodní, technické, letové a provozní, popř.právní. Závěry přijaté jsou vydávány ve formě rezolucí, které představují závazná pravidla, jimiž se členové IATA musejí řídit. Vedle těchto závazných jsou také vydávána doporučení k určitým postupům ve formě tzv.recommended practices, jimiž se členové řídí podle svého uvážení. Úspěšný rozvoj mezinárodní letecké nákladní dopravy je nemyslitelný bez znalostí aktuálních předpisů a tarifů týkajících se jednotlivých zemí. Takový základní zdroj představuje pro letecké dopravce soubor předpisů a postupů, který je znám pod zkratkou TACT - The Air Cargo Tariff. Tento dokument je vydáván dvakrát ročně jako praktický manuál pro letecké dopravce společně s velkými leteckými dopravci: Alitalia, Air Canada, Air France,British Airways, Japan Airlines, KLM, Lufthansa, Quantas, Sabena, SAS, Swissair. Do tohoto manuálu mohou podávat informace o změnách místních předpisů např. celních, zdravotních nebo bezpečnostních příslušné země. Je zde rovněž informace o požadovaných průvodních dokladech, které musejí zásilku doprovázet. Samostatnou částí manuálu jsou informace o poplatcích pro vývozní, tranzitní nebo dovozní zásilky , které se účtují za pozemní obsluhu zboží na letišti, tzv.handling. Také organizace IATA vydává jednou ročně manuály v angličtině, v nichž kromě souboru platných rezolucí, jsou zahrnuty manuály pro přepravu živých zvířat, pro přepravu zboží v kontejnerech a na paletách a pro přepravu nebezpečného nákladu. Vlastní manuály vydávají rovněž jednotliví dopravci. Ty jsou zaměřeny na provozní postupy týkající se odbavování zboží na letišti a na předpisy určené uživatelům leteckých služeb ve formě podrobných přepravních podmínek pro cestující, zavazadla a zboží, které jsou zpravidla vydávány ve spolupráci s příslušným státním orgánem. Podmínky pro přijetí zboží k letecké dopravě Předpokladem je splnění těchto podmínek:  povaha zboží, zda hmotnost, rozměrnost nebo nebezpečnost umožňuje požadovanou přepravu  zda dovoz zboží do země určení není zakázán nebo omezen  zboží je doprovázeno předepsanou dokumentací, osvědčením sanitárních, fytopatologickým, zdravotním apod.  zda je zboží zabaleno ve vhodném obalu podle zásad stanovených organizací IATA, které uvádějí: o zboží má být zabaleno do pevných obalů, bezpečně uzavřených, konstruovaných tak, aby bylo zabráněno vytékání nebo vysypávání obsahu a aby obaly dostatečně chránily zboží proti změnám teploty, tlaku nebo vlhkosti během přepravy

- 38 -

o snadno rozbitelné předměty, předměty citlivé, snadno porušitelné musejí být zabaleny tak, aby bylo zabráněno jejich poškození nebo rozbití o obaly musejí být schopny odolat všem obvyklým manipulacím se zásilkou během dopravy, mají tvořit dostatečnou ochranu proti krádežím, ale i zabraňovat možnostem poranění osob při jejich manipulaci a možnostem poškození jiného zboží nebo majetku Přeprava zvláštních druhů nákladů V letecké nákladní dopravě do této kategorie patří:  Objemné zboží, tj. jehož objem převyšuje 6 litrů na 1 kg váhy. Takové zboží musí být předem knihováno na určitý let, přičemž pro posouzení dopravce jsou často důležité nejen rozměry zásilky, ale i její tvar.  Těžké zboží je, které přesahuje povolené zatížení na 1 čtverečný metr v nákladovém prostoru daného typu letadla. Zde s v praxi problém překročení váhového limitu řeší podkládáním zboží, rozložením jeho tlaku na větší plochu.  Zkazitelné zboží se dělí podle své povahy. Zahrnuje např.maso, vejce, ovoce, zeleninu, ryby, mořské produkty, květiny, léky, vakcíny. Musí být rovněž předem knihováno a nasměrováno tak, aby došlo do destinace v termínu, který umožní příjemci je co nejrychleji převzít. Rovněž třeba prověřit, za přijímací letiště je vybaveno příslušným zařízení (chladírnami, mrazicími boxy), v němž v případě nutnosti může být zboží přechodně bezpečně uloženo.  Zboží křehké a lehce rozbitelné kromě toho, že musí být odesílatelem řádně zabaleno, musí být náležitě označeno výstražným štítkem upozorňující pracovníky, aby s ním nakládali s patřičnou opatrností a aby je také se zřetelem na jeho povahu vhodně ukládali v nákladovém prostoru letadla.  Zboží, které se nesmí klopit je nutno rovněž označit viditelnými štítky - jsou to dvě šipky vztyčené vzhůru, nebo anglický nápis: “This side up”  Cenné zásilky jsou přepravovány v obalech, které pochopitelně žádné zvláštní označení nenesou. Za cenné se pokládá zboží, jehož hodnota za 1 kg činí 1.000 USD a více. Nejedná se jen o drahé kovy a šperky, ale o celou řadu jiných druhů zboží zahrnující obrazy, přístroje, starožitnosti, drahokamy apod. Pro tuto přepravu má každý letecký dopravce stanoven zvláštní pracovní režim, který zabraňuje možnosti zcizení při pozemní letištní manipulaci. Zboží je zpravidla doprovázeno bezpečnostní složkou.  Přeprava lidských ostatků. Urny se mohou posílat letecky jako normální zboží, nicméně je třeba je předem knihovat pro určitý let. Pro přepravu rakve musí být rezervován celý nákladový prostor letadla, ve kterém nesmí být přepravováno žádné jiné zboží. Přeprava musí být předem projednána, neboť přeprava rakví se řídí přísnými předpisy požadujícími např., že po přepravě musí být provedena dezinfekce celého letadla nikoli pouze nákladového prostoru, v němž byla rakev přepravena.  Zvláštní režim je stanoven rovněž pro přepravu zbraní a střeliva, živých zvířat a lidských ledvin určených k transplantaci a ve všech těchto případech je nutno s leteckým dopravcem předem projednat podmínky a zajistit knihováním přepravu na konkrétní let.  Přeprava nebezpečných nákladů je upravena předpisem IATA DGR - IATA Dangerous Goods Regulations, který rozeznává deset základních skupin. Povinností odesílatele je vyplnit formulář: Prohlášení odesílatele o nebezpečném zboží, jímž přejímá odesílatel veškerou odpovědnost za správnou deklaraci

- 39 -

zboží, jeho předepsané zabalení a řádné zevní označení předepsanými výstražnými štítky. Přeprava nebezpečného nákladu musí být předem s leteckým dopravcem projednána a je na něm, zda náklad převezme, popř.v jakém množství. Odpovědnost leteckého dopravce Původně stanovená Varšavskou úmluvou z roku 1929 byla v roce 1975 nově upravena na maximální hranici odpovědnosti, která nyní činí u zboží 17 SDR - Special Drawing Rights odpovídající cca 20 USD za 1 kg. Dopravce se může zprostit odpovědnosti pouze, pokud prokáže, že on a jeho zaměstnanci učinili veškerá nutná opatření k zabránění škody nebo, že tak nemohli učinit. Dopravce se nemůže zbavit odpovědnosti, pokud zůstane příčina nehody neznámá nebo, pokud neprokáže, že učinil nezbytná opatření k odvrácení příčiny nehody. Částka stanovená úmluvou může být zvýšena odesílatelem buď prohlášením hodnoty za zásilku, nebo připojištěním. Varšavská úmluva, pokud jde o odpovědnost dopravce za škodu způsobenou v mezinárodní letecké dopravě vychází z těchto zásad:  dopravce odpovídá za zavinění  zavinění dopravce se předpokládá, takže dopravce se musí vyvinit  rozsah odpovědnosti dopravce je omezen pevně stanovenými částkami Většina leteckých dopravců je připravena zásilky jim předané k přepravě automaticky pojišťovat již při vystavení nákladního listu. K tomu účelu musí odesílatel předložit obchodní účet nebo jiný úřední doklad o hodnotě zboží. Poplatek za pojištění se pohybuje ve výši 4 promile z hodnoty nezkazitelného zboží a 8 promile u zboží zkazitelného. Další informace

http://www.pod nikatel.cz/smlou vy/smlouva-oprepravenakladu/

Přepravní smlouva Základní podmínky přepravní smlouvy v mezinárodní letecké dopravě zboží byl stanoveny Úmluvou o sjednocení některých pravidel týkajících se mezinárodní letecké dopravy podepsanou ve Varšavě v roce 1929, upravenou v Haagu 1955. Úmluva přispěla k vytvoření světového systému tím, že sjednotila pravidla týkající se dopravních dokladů a odpovědnosti leteckých dopravců jak vůči cestujícím, tak odesílatelům zásilek. Zavedla systém “interline” což znamená, že letenku nebo nákladní list jednoho leteckého dopravce akceptují a uznávají a přejímají k dopravě další dopravci bez ohledu na to, zda dopravce, který přepravní doklad vystavil, se na některém úseku na vlastní dopravě nepodílí.. Přepravní smlouvu mezi odesílatelem a dopravcem tvoří letecký nákladní list - AIR WAYBILL - zkr. AWB, který je dokladem o převzetí zboží k letecké dopravě a doprovází zásilku až do jejího vydání v místě určení. Je smlouvou mezi odesílatelem a dopravcem, který letecký nákladní list vystavuje a na něhož po jeho podpisu zúčastněnými stranami přechází odpovědnost, jejíž limit je mezinárodní úmluvou stanoven. Odesílatel odpovídá za správnost a úplnost údajů uvedených v nákladním listu a je odpovědný za škodu, kterou dopravce utrpí tím, že údaje a prohlášení odesílatele byly nepřesné nebo neúplné. Nákladní list se vyhotovuje v několika exemplářích. Z toho jsou tři originály, z nichž modrý je určen pro odesílatele - shipper, zelený pro vystavujícího dopravce, růžový doprovází zásilku a při jejím doručení je předán příjemci. Jedenáct kopií je v praxi využíváno rozdílně podle úvahy dopravce.

- 40 -

Nákladní list může být vyplněn podle místa určení v některém světovém jazyku, běžně jsou však využívány standardní tiskopisy v angličtině a v této řeči jsou také vyplňovány. Nákladní list musí být vystaven samostatně pro každou zásilku. Zásilkou se rozumí jeden nebo více kusů zboží přijatého k dopravě od jednoho odesílatele jako nákladový celek ve stejné době na jednom místě jednomu příjemci na jedno místo určení. Dopravce není oprávněn vystavit nákladní list nebo přepravit část zásilky dříve než je mu k přepravě předána celá zásilky. V nákladním listu nesmějí být přepisovány nebo škrtány údaje a pokud dojde k chybám, musí letecký dopravce vystavit nový nákladní list. Právo nakládat se zbožím -zásilkou během její přepravy náleží odesílateli. Svůj příkaz musí sdělit dopravci písemně současně s předložením nákladního listu. Pokud jinak vyhověl podmínkám přepravní smlouvy má právo:  žádat, aby mu zboží bylo vydáno na letišti odletu nebo určení  požadovat zadržení zboží během jeho přepravy v kterémkoli místě přistání  dát příkaz dopravci, aby vydal zboží v místě určení nebo mezipřistání jinému příjemci, než který byl původně uveden v nákladním listu  požadovat vrácení zboží-zásilky na letiště odletu Toto odesílatelovo dispoziční právo zaniká, jakmile příjemce v místě určení požaduje vydání zboží nebo nákladního listu, nebo zásilku převezme. Odmítne-li však příjemce letecký nákladní list nebo zásilku přijmout nebo nelze-li příjemce zastihnout, má odesílatel právo dále se zbožím disponovat. Letecký nákladní list je důležitým dokladem, kterým dopravce potvrzuje převzetí zbožízásilky ve zjevně dobrém stavu a pořádku k přepravě a k jeho dodání určenému příjemci v místě určení. Je neobchodovatelným dokumentem, který nepředstavuje hodnotu zboží, takže na rozdíl od náložného listu- konosamentu, není cenným papírem. V tomto smyslu je každý tiskopis leteckého nákladní listu označen: Not negotiable Air Waybill. Kromě základních smluvních údajů, zahrnujících jméno a adresu dopravce, odesílatele, příjemce agenta, který nákladní list vystavuje a přejímá zboží k dopravě, letiště odletu a určení, jsou uváděny údaje o knihování zásilky, pokyny pro zacházení se zbožím a podmínky placení dopravného. Důležitý údaj se týká deklarované hodnoty pro celní účely a pro pojištění, přičemž odesílatel si může zásilku připojistit na vyšší hodnotu. Řádně vyplněný nákladní list musí být podepsán odesílatelem nebo jeho agentem a dopravcem nebo jeho agentem, který letecký nákladní list vystavil.[1]

- 41 -

Další informace

http://www.dno viny.cz/leteckadoprava

Letecké dopravné Tarify, které určují výši leteckého dopravného se děli do tří základních skupin:  tarify všeobecné  tarify třídové s přirážkami a se slevami  tarify komoditní

- 42 -

Platí zásada, že dopravce má přepravci v konkrétním případě nabízet nejnižší sazbu platnou v příslušné kategorii, pokud v daném případě v přepravním směru neexistuje komoditní sazba. Všeobecný tarif stanoví sazby dopravného vždy pro určitý směr za 1 kg pro zásilky o celkové váze 45 kg. V tarifu je vedle tohoto stanovena tzv.minimální sazba, kterou musíme zaplatit, představující zpravidla hranici 5 kg, i když skutečná váha zásilky činí jen 3 kg. Pro zásilky přesahující váhu 45 kg bývají v tarifu váhové kategorie nad 100, 200, 300 kg poskytovány určité slevy. Tímto způsobem je dána přepravci možnost prohlásit zásilky pro tarifní účely do vyšší tarifní kategorie, pokud zjistí, že vzhledem k poskytované slevě v této vyšší kategorii dosáhne celkového snížení dopravného. Pokud např. v kategorii nad 100 kg je stanovena sazba 2 Kč za kg, ale v kategorii nad 200 kg sazba 1,80 Kč za kg, pak je pro přepravce výhodnější deklarovat zásilku do kategorie vyšší, jestliže váha zásilka činí např.195 kg, neboť v takovém případě zaplatí ve vyšší kategorii dopravné 360 Kč proti 390 Kč při zařazení do nižší kategorie. Nejvýznamnější tarifní kategorii představují komoditní sazby, které dopravci vyhlašují pro pravidelně se vyskytující přepravy určitých komodit, na jejichž přepravě mají zájem a které by jinak pro leteckou dopravu nezískali poskytováním váhových slev nebo cestou konsolidace. Tyto sazby jsou vyhlašovány pro určitý druh zboží, v určitém přepravním směru, někdy pro jednu nebo více váhových kategorií na neomezenou dobu, nebo na pevně stanovené období. Specifikace druhu zboží je rozvržena mezinárodně stanoveným seznamem komodit určených pro leteckou dopravu do následujících deseti základních skupin:  0001-0009 potraviny všeho druhu, ovoce, zelenina  1001-1999 živá zvířata  2001-2999 textilie, vlákna, látky  3001-3999 kovové výrobky  4001-4999 dopravní, elektrické, strojírenské výrobky  5001-5999 nekovové materiály a výrobky z nich  6001-6999 chemické a farmaceutické výrobky  7001-7999 výrobky ze dřeva včetně papírenských  8001-8999 hudební nástroje, nástroje a výrobky jemné mechaniky včetně fotoaparátů, filmy  9001-9999 různé Sjednávat nové komoditní sazby lze pouze s leteckým dopravcem, neboť stanovení takové sazby je možné jen za souhlasu všech leteckých dopravců, kteří by se mohli na přepravě podílet. Samostatnou kategorii představuje přeprava nedoprovázených zavazadel, která je opět využívána především leteckými zasílateli ( 50% sleva na zavazadla do 45 kg). Jak již z názvu vyplývá při uplatnění této sazební výhody není cestujícímu zaručeno, že zavazadla - zboží bude přepraveno současně s týmž letem, přičemž podmínkou pro uplatnění této výhody je , že zavazadlo je podáno až na podkladě zakoupené jízdenky k přepravě v téže relaci. Tento způsob se běžně používá pro přepravu hudebních nástrojů orchestrů, vybavení expedic, stěhovacích svršků. Reklamace ztráty a poškození zboží Podle Varšavské úmluvy platí domněnka, že zboží bylo dodáno příjemci v dobrém stavu a v souladu s podmínkami přepravní smlouvy, pokud se příjemce písemně

- 43 -

neohradí a neprokáže opak. Příjemce nebo osoba oprávněná převzít zboží je povinna na ztrátu nebo poškození ihned písemně upozornit. Jde-li o zjevné poškození nejpozději do 14 dnů po převzetí zboží. Při zpoždění zásilky má být písemná námitka uplatněna nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy zboží bylo dodáno. Při ztrátě zboží nebo jeho nedoručení se vyžaduje reklamace do 120 dnů ode dne vystavení leteckého nákladního listu. Nutno zdůraznit, že reklamační podmínky u všech dopravců nemusejí být stejné. Dopravce je zásadně odpovědný jen za škodu, která vznikla zničením nebo poškozením zásilky, stala-li se událost, která způsobila škodu během letecké dopravy, tedy v době, kdy je zboží pod kontrolou - v péči dopravce. Na podkladě reklamace vystavuje letecký dopravce zápis o škodě - Cargo Damage Report. V případě ztráty anebo nedoručení zásilky se vystavuje zpráva o nedoručení Notice of Non-Delivery nebo pátrací zpráva po zboží - Cargo Tracing Report. K reklamaci náhrady škody musejí být připojeny veškeré doklady prokazující existenci poškození a jeho rozsah a letecký nákladní list.[1] Přehled nejdůležitějších institucí a smluv v letecké nákladní přepravě Světová organizace leteckého zboží (WACO) – nezávislá asociace speditérů leteckého zboží, poskytuje komplexní distribuční službu. Členové pracují podle normalizovaných postupů v provozu, financování a marketingu. Členem může být pouze jediný speditér za celý stát, který je pověřen k jeho výlučnému provozování ve svém vlastním státu.

Další informace

http://www.delo itte.com/view/cs _CZ/cz/prumysl ovaodvetvi/dopravn i-sluzby/otazkyatrendy/zeleznicn idoprava/index.ht m

 Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) – vládní specializovaná agentura OSN.  Mezinárodní organizace leteckých dopravců (IATA) – nevládní organizace.  Mezinárodní sdružení leteckých dopravců Evropy (AEA) – rozvoj evropské obchodní letecké přepravy.  Mezinárodní ústředí zemědělského letectví (IAAC) – nevládní organizace, zabývající se problémy zemědělského letectví.  Mezinárodní sdružení civilních letišť (ICAA) – nevládní organizace, zajišťuje styk mezi institucemi odpovědnými za správu letišť.  Ústav pro leteckou dopravu (ITA) – nevládní mezinárodní organizace, poskytuje dokumentaci o světové letecké dopravě.  Mezinárodní společnost leteckých telekomunikací (SITA) – sdružení subjektů používajících při své pracovní činnosti telekomunikačních a dalších zařízení a služeb této organizace.

4.3 Mezinárodní silniční doprava Výhody této dopravy spočívající v rychlosti, dodávce dům-dům, možné úspoře obalu a ve skutečnosti, že se jedná o dopravu doprovázenou, vedly k jejímu značnému rozvoji především na úkor dopravy železniční. Vrcholným orgánem dbajícím na rozvoj mezinárodní silniční dopravy je Mezinárodní silniční unie, zkr. IRU se sídlem v Ženevě. Její funkce spočívá ve sjednocování zájmů silničních dopravců, jejich obhajobě a v zabezpečování informovanosti o změnách a opatřeních ovlivňujících rozvoj mezinárodní silniční dopravy prostřednictvím zájmových národních svazů a sdružení. Takový zájmovým svazem je Sdružení Česmad. Mezinárodní doprava je prováděna na podkladě Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě , známé pod zkratkou CMR. Úmluva se vztahuje na

- 44 -

všechny smlouvy o přepravě zboží silničním nákladním vozidlem za úplatu, pokud místo převzetí a místo dodání jsou v různých státech, z nichž alespoň jeden je signatářem Úmluvy. Na rozdíl od vnitrostátní přepravy, Úmluva CMR nepřipouští smluvní volnost při sjednávání podmínek přepravní smlouvy. V mezinárodní přepravě zboží hraje silniční přeprava prvořadou úlohu. Oproti ostatním druhům přepravy má řadu výhod. Jedná se zejména o rychlost, operativnost, možnost dodávek z domu do domu a o kontrolu nad zbožím po celou dobu přepravy. Nevýhodou je samozřejmě její negativní vliv na životní prostředí. Nejvýznamnější mezinárodní organizací, která působí v oblasti mezinárodní silniční dopravy, je Mezinárodní silniční unie (IRU) se sídlem v Ženevě. V současné době má zhruba 150 členů z 55 zemí. Za ČR je jejím řádným členem ČESMAD Bohemia. Posláním IRU je zastupovat zájmy silničních dopravců. IRU je rovněž ručící institucí v systému TIR (Celní konvence OSN o mezinárodní dopravě pod karnetem TIR). Dohoda TIR umožňuje urychlení celního odbavení. Na jejím základě se používá jako celní dokument karnet TIR, který umožňuje vézt zboží přes hranice bez důkladné kontroly. Celní odbavení probíhá na vnitrostátních celnicích a na hranicích se kontrolují pečeti. Karnet TIR vydává IRU, a to vždy na jednu jízdu a jedno vozidlo. Dalšími dokumenty, které se používají při celním odbavení v silniční dopravě, jsou karnety ATA, které se používají pro dočasně dovážené zboží. Tyto doklady vydává Hospodářská komora ČR. Podstatné zjednodušení by měly přinést Úmluva o zjednodušení formalit ve zbožovém styku a Úmluva o společném tranzitním režimu, které vstoupily v platnost na území České republiky l. 7. 1996. Tyto úmluvy umožní, aby s celním dokladem vystaveným v České republice bylo zboží dopraveno na kterékoli místo určení smluvních stran. Smluvní strany tvoří země Evropské unie, Island, Norsko, Švýcarsko, Česká republika, Maďarsko. Polsko a Slovensko. Cílem úmluv je co nejvíce omezit celní formality při přechodu zboží přes státní hranice. Rozvoj mezinárodní automobilové přepravy si vynutil jednotnou úpravu smluvních vztahů mezi dopravci a přepravci, která je dána Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR). Úmluva CMR se vztahuje na všechny smlouvy o přepravě zboží za úplatu silničním vozidlem, pokud jsou místo převzetí a místo dodání v různých státech a alespoň jeden z partnerů má sídlo v zemi, která je signatářem úmluvy. Dokladem o uzavření smlouvy je nákladní list CMR. Vystavuje se ve třech vyhotoveních, z nichž první obdrží odesílatel, druhé doprovází zásilku a třetí si ponechává dopravce. Na dohodě stran je ponecháno, kdo zajistí nakládku a kdo vykládku. Dopravce odpovídá za úplnou ztrátu, částečnou ztrátu a poškození zásilky od okamžiku převzetí zásilky do okamžiku jejího předání oprávněnému příjemci. Reklamace zjevných vad musí být provedena ihned, u skrytých vad do sedmi dnů od převzetí zásilky. Moderním trendem mezinárodní přepravy je rozvoj kombinovaných přeprav. V ČR je využíván systém RO-LA, jehož podstatou je přemísťování kamionů nebo silničních souprav včetně řidičů v určité části přepravní cesty po železnici. V provozu jsou zatím dvě pravidelné linky (České Budějovice — Villach a Lovosice — Drážďany). Hlavní důvodem rozvoje kombinované přepravy silnice — železnice je ochrana životního prostředí. Přepravní smlouva Dokladem o uzavření smlouvy je nákladní list CMR vystavovaný na podkladě Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě. U zásilek přepravovaných několika vozidly mají odesílatel a dopravce právo, aby bylo vystaveno - 45 -

tolik nákladních listů, kolik vozidel má být použito nebo kolik druhů nebo samostatných částí nákladu má být přepravováno. Vyhotovuje se ve třech exemplářích. Originál dostane odesílatel, jeden duplikát provází zásilku a je vydán příjemci a další si ponechává dopravce. Nákladní list vyplňuje odesílatel a potvrzuje dopravce nebo zasílatel. Odesílatel v rubrice 5.uvádí připojené doklady, v rubrice 13. Pokyny týkající se celní odbavení, v rubrice 14. požadavek dobírky a v rubrice 15.pokyny ohledně placení dopravného. Dopravce má možnost uvádět v rubrice 18.svoje výhrady. V tomto směru vyšla řidičům silničních dopravních prostředků na pomoc mezinárodní organizace IRU, která vydala pomůcku zahrnující vzorové znění výhrad, které může řidič uplatnit při nakládce nebo přejímce zboží k přepravě od odesílatel. Takové výhrady by měl řidič uvést v rubrice 18.písemně. Správnější by jistě bylo, kdyby řidič svoje výhrady s odesílatelem nejprve projednal a pokud je to možné v dohodě s ním zajistil nápravu. Může se ovšem stát, že se neshodnou, že dojde k zapsání výhrady do nákladního listu anebo, že v důsledku neshody mezi řidičem a odesílatelem bude od realizace dopravy upuštěno. V této souvislosti je třeba připomenout, že Úmluva CMR neobsahuje ustanovení týkající se nakládky, vykládky a uložení zboží - zásilky v dopravním prostředku a vůbec se nezabývá stanovením odpovědnosti za tyto úkony. Zcela pochybený je požadavek nutící řidiče, aby se fyzicky podíleli na nakládce a uložení zboží anebo jeho vykládce. Jestliže přepravce žádá, aby tyto úkony byly dopravcem provedeny, je třeba, aby takový požadavek uvedl v objednávce přepravy a je na dopravci, zda objednávku s touto podmínkou akceptuje. I když od řidičů nelze dobře očekávat, že se budou fyzicky na nakládce podílet, nebo po jejím dokončení by měli být schopni zasednout neunaveni za volant a absolvovat bezpečně čtyř-, popř.čtyř a půl hodinovou jízdu, mělo by být v praxi požadováno, aby dohlíželi na provedení nakládky a ukládky zboží, neboť řádné převzetí zboží potvrzují v nákladním listu a i jinak jsou odpovědni za správné uložení zboží, jeho zabezpečení proti posunu za jízdy i jeho vhodné rozložení na ploše vozidla z hlediska jeho osového zatížení. Toto je v řade zemí kontrolováno a za event.přetížení je dopravce pokutován pokud není donucen k přeložení nákladu na místě. Odpovědnost dopravce Další informace

http://www.awtcechofracht.cz/sl uzby/silnicnipreprava/

Úmluva CMR stanoví odpovědnost dopravce za úplnou ztrátu, částečnou ztrátu nebo poškození zásilky od jejího převzetí do předání oprávněnému příjemci. Dopravce neodpovídá, pokud ke ztrátě nebo poškození došlo vadou zásilky nebo okolnostmi, které nemohl odvrátit. Reklamace zjevných vad musí být uplatněna ihned při předání zásilky, u skrytých vad nejpozději do 7 dnů po jejím převzetí. Zásilka se považuje za ztracenou, nebyla-li vydána do 30 dnů po uplynutí sjednané lhůty nebo do 60 dnů jestliže lhůta nebyla dohodnuta. Systém karnetu TIR Rozvoji mezinárodní silniční dopravy zboží výrazně přispělo zavedení tzv.systému karnetu TIR, na jehož podkladě zboží nepodléhá u pohraničních celnic placení a skládání dovozních a vývozních poplatků a není zpravidla podrobováno celní prohlídce. Operace TIR může být provedena přes více celnic odeslání a určení, ale celkový počet celnic odeslání a určení nesmí překročit čtyři a všechny celnice odeslání musí být z téže země a celnice určení nesmí být ve více než dvou zemích. Vzhledem k problémům, které se vyskytly v praxi, kdy docházelo k rozsáhlému zneužívání výhod

- 46 -

TIR, došlo k určitému omezení, které se v současné době vztahuje na přepravu určitých druhů zboží, zejména alkoholu a tabáku. Situace se v tomto směru mění a je třeba si aktuální stav ověřovat dotazem u odborníků, nebo přímo u Sdružení silničních dopravců, které je pověřeno vydáváním karnetů TIR. Společný tranzitní režim - jde o režim, v němž se zboží přepravuje pod dohledem příslušných orgánů od celního úřadu jedné smluvní strany k jinému celnímu úřadu této smluvní strany nebo jiné smluvní strany pokud dochází k překročení alespoň jedné státní hranice. Vybírání cel, daní a jiných poplatků, které by mohla požadovat za zboží země, jejíž území je při tranzitním režimu T 1 dotčeno, je zajištěno skládáním záruky, které mohou být globální, paušální nebo individuální,popř.hotovostní, které musí být složeny před propuštěním zboží do společného tranzitu Výhodou tohoto režimu je, že celní formality se plní zejména ve vnitrozemí a tím se zvyšuje propustnost hraničních přechodů. Společný tranzitní režim je jednotlivými státy výrazně preferován, neboť poskytuje podstatně lepší záruky než režim TIR. Další informace

Přeprava nebezpečného nákladu Přepravu takových nákladů upravuje Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí, zkr. ADR. Nebezpečné věci jsou podle této dohody zařazeny do devíti tříd. Dohoda má dvě přílohy. Příloha A zařazuje jednotlivé látky a předměty podle jejich vlastností do tříd a stanoví podmínky pro jejich balení, značení kusů, společnou nakládku a používání a vyplňování přepravních dokladů. V tomto směru je do značné míry shodná s úpravami platnými pro všechny ostatní druhy dopravy a téměř totožná s podmínkami stanovenými pro přepravu nebezpečných věcí po železnici v Úmluvě RID. Příloha B upravuje technické požadavky na vozidla určená k přepravě nebezpečných věcí podle jednotlivých tříd, na vybavení vozidel, jejich zajištění, označení doprovod apod. Podle této dohody je odesílatel povinen v nákladním listu uvést všechny údaje o zboží stanovené dohodou pro příslušnou třídu, je povinen zboží předepsaným způsobem zabalit, opatřit obaly výstražnými značkami a předepsanými nápisy. Dohoda ADR klade zvýšené nároky na osádky vozidel, které musejí absolvovat zvláštní školení, po jehož ukončení získají osvědčení platné pět let. V každém vozidle musí být vedle dokladů o způsobilosti vozidla a posádky a nákladního listu ještě písemný pokyn pro případ havárie nebo poranění. Tyto pokyny se předávají řidiči ve třech vyhotoveních, z nichž jedno musí být uloženo v kabině a dvě v pouzdrech umístěných na zadní straně výstražných tabulí vpředu i vzadu na vozidle. Přehled nejdůležitějších institucí a smluv v silniční kamionové přepravě:  Mezinárodní silniční unie (IRU) – poradní orgán Hospodářské a sociální rady OSN, úzce spolupracuje s Evropskou konferencí ministrů dopravy (CEMT). Dopravce ČR v IRU reprezentuje zájmové sdružení ČESMAD BOHEMIA.  Transfrigoroute International (TI) – nevládní instituce mezinárodní nákladní silniční dopravy, zaměřena jen na dopravy pod kontrolovanou teplotou.  Mezinárodní silniční federace (IRF) – sdružuje silniční správy a organizace, zabývající se výstavbou silnic.  Stálé mezinárodní sdružení silničních kongresů (AIPCR)

- 47 -

http://www.awtcechofracht.cz/sl uzby/silnicnipreprava/

 Dohoda o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě – CMR – upravuje a sjednocuje vztahy vyplývající z přepravní smlovy, unifikovaný nákladní list CMR.  Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR.  Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR .

- 48 -

- 49 -

Další informace

http://www.delo itte.com/view/cs _CZ/cz/prumysl ovaodvetvi/dopravn i-sluzby/otazkya-trendy

4.4 Námořní doprava 4.4.1 Říční přeprava Říční přeprava by mohla být, zvláště díky spojení s námořními přístavy, pro zahraniční obchod ČR poměrně významná. Přesto je však její podíl na celkovém objemu mezinárodních přeprav nízký a má stále klesající tendenci. K hlavním výhodám říční přepravy patří zejména nižší náklady v porovnání s jinými druhy nákladních přeprav a dále to, že umožňuje přepravu velkých a nadrozměrných nákladů, umožňuje překlad člun - moře a je ekologická. Nevýhodou je naopak sezonnost a malá rychlost. V oblasti říční přepravy platí vnitrostátní předpisy zemí, kterými protékají splavné řeky. V ČR je to zákon o vnitrozemské plavbě č. 114/1995 Sb. a vyhlášky o přepravním řádu vodní dopravy. Hlavním provozovatelem říční přepravy je Československá plavba labská, Děčín, a.s., která zajišťuje tuzemskou i mezinárodní říční přepravu. Objednávku přepravy realizuje objednatel nejčastěji tzv. knihovacím dopisem, ve kterém specifikuje zejména druh, rozměry a množství zboží a dále termíny přepravy. Přepravní smlouva vzniká přijetím zásilky k přepravě a podpisem dopravního dokumentu. V říční přepravě se používají dva druhy dokumentů: nákladní nebo náložný list. Říční náložný list je cenným papírem a vystavuje se na žádost odesílatele buď na doručitele, nebo na jméno nebo na řad. Dopravce je povinen zásilku vydat osobě oprávněné podle nálezného listu, jestliže tato osoba předloží originál nálezného listu a potvrdí na něm přijetí zásilky. Pokud zní na doručitele nebo na řad, je odesílatel povinen uvést jméno a adresu k ohlášení příjezdu lodi (notify). Pokud je náložný list vystaven na doručitele nebo na řad, není dopravce povinen ověřovat totožnost příjemce zboží. U nálezného listu na řad je ale povinen ověřit nepřerušenost rubopisů. Přepravné je dáno tarify dopravce. Vypočítává se podle hmotnosti, rozměru nebo množství. Dopravné platí odesílatel. Označí-li odesílatel jako plátce jinou osobu, může dopravce požadovat před provedením dopravy zajištění své pohledávky. Při ztrátě zboží je dopravce povinen nahradit hodnotu, kterou mělo zboží v době předání v místě nakládky. Při poškození nebo částečné ztrátě je povinen uhradit rozdíl. Hodnota zboží se určuje podle faktury, příp. celního dokladu. 4.4.2 Námořní přeprava Z hlediska mezinárodního obchodu je námořní přeprava nejvýznamnějším přepravním odvětvím, které se neustále modernizuje a využívá nové technologie. Jedná se zejména o zdokonalování lodí, rozšiřování kapacit přístavů a modernizaci jejich technického zázemí a přizpůsobování se tendenci k zajišťování komplexních služeb, zejména přeprav z domu do domu při využívání návazných druhů dopravy. Vrcholovým orgánem pro námořní dopravu je Mezinárodní námořní organizace se sídlem v Londýně. Příkladem modernizace mohou být kontejnerové lodě a kontejnerové terminály, specializované lodě pro přepravu ropy a různých substrátů, systémy Lash a Sabee, které umožňují přepravu řeka — moře (jedná se o nosiče říčních člunů), dále systémy Ro-Ro (Roli on — Roli off), které umožňují nájezdy kamionů nebo kontejnerů na speciálních podvozcích přímo na loď atp. Mezinárodní charakter námořní přepravy vyžaduje mezinárodní spolupráci při řešení ekonomických, technických a právních otázek, které souvisejí s provozováním námořní přepravy. K nejdůležitějším úmluvám patří Haagská pravidla (Mezinárodní úmluva o

- 50 -

sjednocení některých pravidel ve věci konosamentů z roku 1924), Haagsko-visbyská pravidla z roku 1968, která změnila a doplnila Haagská pravidla a Hamburská pravidla (Úmluva OSN o námořní přepravě zboží, 1978), která vstoupila v platnost v roce 1992. Všechny uvedené úmluvy se týkají vztahu dopravců a přepravců v námořní přepravě a řeší zejména otázku odpovědnosti dopravců. V oblasti námořní přepravy není ČR v současné době vázána žádnou mnohostrannou mezinárodní smlouvou, která upravuje práva a povinnosti stran při uzavírání a uskutečňování smluv o námořní přepravě zboží. Dosud platná právní úprava přepravní smlouvy v námořní dopravě — tj. vyhláška č. 160/ 1956 o podmínkách nákladů po moři — však z Haagských a později Haagsko-visbyských pravidel vychází. Námořní přepravu můžeme členit na námořní přepravu liniovou a námořní přepravu trampovou. Emma Mærsk - největší kontejnerová loď

Emma Mærsk je v současné době největší kontejnerová loď na světě, kterou vlastní dánská plavební společnost A.P. Moller-Maersk Group. Loď používá největší motor svého druhu na světě, který byl kdy postaven. Motor Wärtsilä-Sulzer RTA96-C je přeplňovaný dieselový dvoutaktní 14 válec s technologií Common rail. Motor má hmotnost 2 300 tun, při 102 otáčkách za minutu dává výkon 84.42 MW (114,800 koní). Každou hodinu spotřebuje okolo 13,7 tun paliva. a) Námořní přeprava liniová Námořní přepravu liniovou charakterizuje zejména to, že udržuje pravidelné spojení mezi námořními přístavy v určité, předem vymezené oblasti a že přepravuje převážně kontejnerizované a kusové zboží za sazby podle předem vyhlášených tarifů. Liniová přeprava je zvláštní formou podnikání v oblasti námořní přepravy. Kapitálová náročnost a ostrý konkurenční boj vedly podnikatele ke sdružování, jehož cílem byla snaha o ovládnutí trhu. Spolupráce mezi rejdaři může mít různé formy. Nejjednodušší formu představuje tzv. gentleman agreement (čestné ujednání). Jedná se o neformální sdružení provozovatelů námořní přepravy, kteří se dohodli na dodržování stejných sazeb, rabatů, jízdních řádů a na systému poskytování slev. Rejdaři provozují námořní přepravu vlastním jménem a na vlastní účet. Nejsou právně vázáni a jejich zájem na gentlemanském dodržování pravidel dohody je podložen ekonomickým zájmem na udržení a posílení konkurenceschopnosti. Nejrozšířenější formou spolupráce jsou liniové námořní konference. Liniová námořní konference je skupina rejdařů, kteří se dohodnou na používání jednotných nebo společných sazeb a kteří poskytují stejné služby v dohodnutých relacích. Konferenci zastupuje navenek sekretariát, který koordinuje činnost a dohlíží na dodržování pravidel konference. Konference poskytuje zákazníkům, kteří se zaváží používat výlučně jejích

- 51 -

služeb, různé výhody (rabaty, mimořádné slevy, výhodné platební podmínky apod.). V rámci liniové námořní konference dochází často ještě k užší spolupráci členských linek, které poskytují tzv. joint service (společné služby). Linky, které provozují námořní přepravu v zájmové oblasti konference, ale nejsou jejími členy, se označují jako outsideři. Označení outsider vyplývalo z jejich slabšího postavení. V současné době jsou bývalí outsideři často schopni liniovým konferencím konkurovat. Nejtěsnější formou spolupráce provozovatelů námořní přepravy je pool. V rámci poolu podnikají účastníci na společný účet. Obrovská kapitálová náročnost námořní přepravy vede i k vytváření konsorcií, která se uplatňují zejména v kontejnerové námořní přepravě. Přepravní smlouva v námořní přepravě vzniká knihováním lodního prostoru na určitou loď a určitou dobu. Přepravce si knihováním zajistí nalodění zásilky v požadovaném termínu při určité sazbě přepravného. Objednávka lodního prostoru se zpravidla ověřuje knihovacím dopisem (Booking Notě, Booking Letter). Pokud přepravce objednávku zruší, má dopravce nárok na stornovací poplatek. Pokud nevyužije objednaný lodní prostor, může dopravce požadovat náhradu za nevyužitý prostor (dead freight). Přepravné je dáno námořními tarify. Tarify jsou obvykle neveřejné a jsou k dispozici pouze agentům liniových společností. Námořní přepravné může být splatné buď předem, anebo v přístavu určení před vydáním zboží příjemci. Námořní liniové konference používají často k zainteresování naloďovatelů na výlučném používání jejich služeb rabaty. Nejčastěji se používá okamžitý rabat, který je poskytován formou srážky z tarifní sazby ihned při placení přepravného. Odložený rabat se vyplácí poté, co naloďovatel splnil smluvní podmínky. Podmínkou pro získání odloženého rabatu je zachování věrnosti, tj. výhradního používání služeb konference. Tento typ rabatu se v současné době používá méně. Výjimečně jsou uplatňovány i zvláštní rabaty, např. množstevní (zainteresovanost na dosažení určitého objemu přeprav nebo většího množství zboží). Nejdůležitějším dokladem v liniové námořní přepravě je konosament (Bili of Lading). Konosament je vydáván na žádost odesílatele. Konosament potvrzuje převzetí zboží dopravcem k přepravě a osvědčuje uzavření přepravní smlouvy. Konosament je dispozičním dokumentem, je tudíž obchodovatelným cenným papírem, který představuje vlastnictví ke zboží. Může být vydán na jméno, na řad nebo na doručitele. Konosament na jméno se užívá zřídka, protože jeho převod formou cese je obtížný. Nejpoužívanější formou konosamentu je konosament na řad. Převod se provádí rubopisem (indosamentem, žirem). Majitel převádí svá práva a povinnosti rubopisem — buď vyplněným, nebo nevyplněným. První indosaci musí provést majitel. Aby mohl zboží v přístavu převzít zasílatel, může majitel konosamentu omezit převod práv pouze na zajištění následné přepravy. Nejjednodušší je převod práv a povinností u konosamentu na doručitele, protože se děje pouhým předáním. Dopravce ověřuje v konosamentu vnější stav zásilky a obalu. Pokud je zásilka v napohled dobrém stavu, a konosament tudíž neobsahuje žádné vepsané klauzule, pak se jedná o konosament čistý. Nečistý konosament obsahuje vepsané doložky, např. o tom, že byl poškozen obal či bylo naloděno menší množství zboží. Snižuje obchodovatelnost a u akreditivu ho banky obvykle odmítají proplácet. Nejčastější druhem je palubní konosament (On Board B/L), který potvrzuje skutečné nalodění na palubu určité lodi. Tento konosament je vyžadován v kupních smlouvách a často je jeho předložení součástí akreditivních podmínek. Přejímací konosament (Received for Shipment B/L) pouze potvrzuje, že dopravce převzal zboží k přepravě. Tento konosament se může přeměnit v palubní, pokud je kapitánem nebo jeho

- 52 -

zmocněncem dopsána doložka skutečně naloděno a opatřena razítkem, podpisem a datem. Konosamenty se většinou vyhotovují ve více originálech. Komplet originálů tvoří tzv. plnou sadu (full set). Je tomu tak proto, aby se zamezilo nebezpečí ztráty a aby alespoň jeden originál došel včas. Originály se proto zasílají na místo určení různými způsoby. V praxi se můžeme setkat s tzv. průběžným konosamentem (Through B/L). Je to je konosament na zásilku přepravovanou více dopravci, popř. různými dopravními prostředky. Výstavci mohou být jak námořní, tak i jiní dopravci (železniční, silniční) nebo jejich agenti či speditéři. Přepravné se platí obvykle najednou za celou přepravní cestu. Pro příjemce jsou obvykle nevýhodné, protože omezují odpovědnost dopravců pouze na jednotlivé úseky. Výhodou použití FIATA FBL (FIATA Multimodal Transport B/L) je to, že je vystavován na celý úsek kombinované přepravy a že jeho výstavce (zasílatel) přejímá odpovědnost za provedení celého průběhu kombinované přepravy jako dopravce. FIATA FBL může být vystaven jako obchodovatelný nebo neobchodovatelný dokument. Ostatní typy tzv. zasílatelských konosamentů nemají povahu cenných obchodovatelných papírů. Jsou potvrzením zasílatele o převzetí zásilky k přepravě, která se realizuje podle samostatných dílčích přepravních smluv. Zasílatel je tedy zavázán jen v rozsahu ručení jednotlivých dopravců, tj. zasílatel se zavazuje, že vydá zásilku v místě určení držiteli konosamentů. Zasílatelský konosament může být akreditivním dokladem, pokud se na tom strany dohodnou. Námořní nákladní list (Sea Waybill) je neobchodovatelný dokument, který svědčí o uzavření přepravní smlouvy a převzetí zboží k námořní přepravě. Zboží je vydáno příjemci, který je uveden v nákladním listu. V důsledku stále se zrychlující přepravy se často stává, že zboží přijde do přístavu dříve než konosament, což působí potíže při výdeji zboží a brzdí provoz přístavů, ve kterých je obvykle nedostatek skladovacích kapacit. Nákladní list proto obvykle nahrazuje konosament v krátkých relacích v případech, kdy konosament není vyžadován pro platební účely. K dalším běžně používaným dokumentům v liniové námořní přepravě patří např. potvrzení o příjmu zboží na loď (Mates receipt) a příkaz k vydání zboží (Delivery order). b) Trampová námořní přeprava Trampová námořní přeprava je historicky nejstarším typem námořní přepravy. Je charakterizována zejména následujícími faktory. Lodě obvykle nemají přesně vymezenou oblast provozování přeprav, přepravují převážně hromadné substráty (suroviny, ropu) a podmínky včetně výše přepravného se sjednávají individuálně. Sjednávání obchodů probíhá buď přímo mezi provozovateli a zájemci, anebo častěji zprostředkovávají kontakty mezi smluvními partnery agenti nebo makléři. Při zajišťování trampové námořní přepravy se používá zvláštní smlouva Charter Party (C/P). Při uzavírání podmínek smlouvy záleží na dohodě stran. Strany mají smluvní volnost a v (rampové přepravě platí zásada neformálnosti. Přesto je vhodné využívat standardních typů C/P, které urychlují Jednání a omezují rizika stran. Většina typových C/P byla vypracována zájmovou organizací provozovatelů námořní přepravy BIMCO nebo londýnskou námořní komorou. Je běžnou praxí, že při používání typových C/P strany doplňují celou řadu klauzulí. Dopisované klauzule pak mají vždy přednost před tištěnými, protože se má za to, že lépe vystihují úmysly obou smluvních stran.

- 53 -

Obchodní zákoník umožňuje využít pro oblast trampové námořní přepravy dva smluvní typy, a to smlouvu o provozu dopravního prostředku a smlouvu o nájmu dopravního prostředku. Užívané druhy charter party lze podle způsobu provozu a typu uzavíraných smluv rozdělit do dvou skupin na cestovní a časové. Cestovní charter (trip/voyage charter) je smlouva, ve které se provozovatel (rejdař) zavazuje naloďovateli přepravit za odměnu stanovený náklad v prostoru určité lodi z přístavu nalodění do přístavu určení. V rámci této smlouvy může jít pouze o jednu jízdu (trip charter), o okružní jízdu (round trip charter) nebo o několik po sobě následujících jízd mezi stanovenými přístavy (consecutive voyages). Podle OZ jde vždy o smlouvu o provozu dopravního prostředku. Časový charter (time charter) se sjednává na určitou dobu. Většinou se jedná o smlouvu o provozu dopravního prostředku, ve které se dopravce zavazuje, že bude po sjednanou dobu přepravovat náklad dohodnutou lodí podle dispozic objednatele. Zvláštními druhy časového charteru jsou nájem lodi včetně posádky (charter by demise) a nájem lodi bez posádky (bare boat charter). Použití těchto dvou typů charteru je v našem zahraničním obchodě spíše výjimečné. V obou případech by šlo o smlouvu o nájmu dopravního prostředku. I v trampové přepravě se můžeme setkat s konosamenty. Konosamenty mohou být vystavovány jako tzv. Charter party konosamenty. Pokud není jejich použití výslovně stanoveno (např. v akreditivních podmínkách), pak tyto konosamenty nejsou bankami akceptovány jako plnohodnotné. 4.4.3 Kontejnery Kontejnerizace je moderním způsobem přepravy, který umožňuje kombinaci dopravních prostředků a druhů dopravy. Systém samotný pochází z počátku tohoto století a byl typický pro námořní dopravu. Dnes máme již pátou generaci lodí s kapacitou 4400 TEU a rychlostí 23 uzlů, které dávají šanci rozvoji obchodních vztahů i v nově industrializovaných zemích. Příkladem takového rozvoje jsou nově vytvořená kontejnerová centra a přístavy vytvářející tzv. přepravní mosty. K ilustraci uvádíme seznam deseti největších kontejnerových přístavů na světě, kde je pouze pět přístavů v tradičních obchodních oblastech vyspělých zemí. Přístav Singapur Hongkong Rotterdam Kaohsiung Kóbe

Země Singapur Hongkong Nizozemsko Tchaj-wan Japonsko

Mil. TEU v r. 2009 5,20 4,90 3,63 3,50 2,60

Pusan Los Angeles New York Hamburk

Jižní Korea USA USA Německo

2,50 2,17 2,00 1,97

Keelung

Tchaj-wan

1,83

- 54 -

Kontejnerizace je postupujícím trendem v námořní dopravě, kde je již kontejnerizováno 90 % přepravovaného kusového zboží. Tento vývoj vytváří novou éru v mezinárodní distribuci jak pro malé, tak pro velké exportéry. Moderní exportér může kompletovat zásilku v ISO kontejnerech (PCL — Full Container Load) nebo odeslat zásilku do kontejnerové sběrny (ICD — Iniand Clearance Depot), kde bude spolu s dalšími kompatibilními zásilkami naložena do kontejneru systémem LCL (Less than Container Load).

Druhy kontejnerů

Hlavní výhody kontejnerizace lze sumarizovat následovně:  Umožňuje dodávky ze skladu do skladu v režimu FCL i LCL.  Není třeba další manipulace se zbožím v místech překladu.  Riziko poškození a vykradení zásilky klesá, se snížením rizika se snižuje obvykle i pojistné.  Zrychluje se průchod místy překladu a snižují se výše uvedená rizika.  Snižuje se náročnost a náklady na balení zásilek.  Zámořská přeprava se enormně zrychluje, např. z Evropy do Tokia trvá přeprava jen 24 dní.  Zrychlení dopravy znamená obecně zrychlení pohybu zboží a plateb za zboží.  Nároky na rychlost přepravy přinášejí zlepšení kvality poskytovaných přepravních služeb a stávají se hybnou silou ekonomiky v některých rozvojových zemích (viz výše uvedená tabulka přístavů).  Na celou cestu zboží se používá pouze jednoho přepravního dokumentu, např. konosamentu. Stejně jako v 90. letech povede i další vývoj ke zlepšování kontejnerové sítě. Stimulantem bude růst světového obchodu a rozšiřování kombinované přepravy (multimodalismus). Je zřejmé, že země, které nebudou na novou situaci připraveny, se mohou ocitnout v silné konkurenční nevýhodě, což může omezit jejich růst a rozvoj. Druhy kontejnerů Další informace

http://www.cont ainers.sk/cz/?ut m_source=googl e&utm_medium =cpc&utm_cam paign=4every1

Dále se zaměřím na základní druhy kontejnerů ISO a IATA. Řada ISO kontejnerů se každoročně rozšiřuje jako reakce na vzrůstající a měnící se požadavky exportérů. Většina ISO kontejnerů vychází z mezinárodní klasifikace společností, jako je Lloyds Register of Shipping. Základní typy kontejnerů jsou z oceli nebo hliníku, s modulární velikostí 20 ft a 40 ft. Během 90. let došlo k rychlému rozvoji kontejnerizace a pravděpodobně v dohledné době se staneme svědky radikálních změn v konfiguraci kontejnerů. Zvětší se objem kontejnerů. Změna velikosti se promítne do snižování nákladů, zrychlení manipulace a také snížení administrativní náročnosti, což by se nakonec mělo odrazit na nižších - 55 -

přepravních tarifech. Rozvoj velkoobjemových kontejnerů bude mít vliv na mezinárodní distribuční infrastrukturu. Znamená to změnu velikosti a uspořádání lodního prostoru, manipulační schopnosti nakládacích mechanismů a dalšího přístavního zařízení, jinou velikost a nosnost silničních tahačů a odolnost silniční sítě, jiné rozměry a nosnost železničních vagónů a dalších souvisejících služeb. Připravenost k využití velkých kontejnerů je podstatně vyšší na Dálném východě, hlavně v Hongkongu, Singapuru a v japonských přístavech. Řada evropských a severoamerických přístavů má ještě značné rezervy. V současné praxi mezinárodní přepravy a zasílatelství se používají následující druhy kontejnerů: 1. Obvyklé kontejnery na suchý náklad, uzavřené; jsou vhodné k přepravě všech druhů běžného zboží s možnou dočasnou úpravou pro přepravu hromadného zboží jak pevného, tak kapalného. 2. Kontejner s tepelnou izolací ochraňující přepravované zboží před přehřátím nebo podchlazením. Obvykle funguje ve spojení se vzduchovým chlazením. Je vhodný pro přepravu zboží, např. potraviny, které potřebuje kontrolovanou teplotu. Objem přeprav tohoto druhu zboží enormně roste. 3. Tzv. ovocný kontejner byl vyvinut pro přepravu citrusového a jiného čerstvého ovoce. Jeho vnitřní objem je větší než u standardního typu, aby se vešly standardní palety a krabice, ve kterých se pak dále ovoce distribuuje. 4. Chladírenské kontejnery fungují nezávisle na vzduchovém chlazení a mají vlastní chladicí jednotku, která vyžaduje elektrický přívod. Jednotlivé kontejnery se mohou nastavit na různou požadovanou teplotu, ideální pro maso, mléko či jiné potravinářské produkty. 5. Kontejnery na hromadné zásilky prášku či granulátu mají zabudovány ve stropní části tři násypné otvory o průměru 500 mm, které usnadňují plnění. K vyprázdnění slouží dveře na pravé straně. 6. Větrané kontejnery jsou podobné základnímu typu s tím rozdílem, že na stranách pod stropní a podlažní částí jsou ventilační otvory umožňující přirozené proudění vzduchu uvnitř kontejneru. Tyto kontejnery jsou ideální a typické pro přepravu kávy. 7. Kontejnerová plocha (fiat rack) slouží k usnadnění přepravy nadměrného a nepravidelného zboží, jako jsou velké, těžké stroje a zařízení. Nejde o uzavřený kontejner, ale o plošinu ve tvaru písmene U, jejíž boční části se dají přizpůsobit velikosti nákladu a umožňují překládku se snadným a bezpečným využitím překládacích mechanizmů. 8. Otevřený kontejner nemá stropní část a je vhodný pro těžké a nepravidelně velké zásilky, kde standard přesahuje jeden rozměr. Tento typ lze také charakterizovat jako ze strany otevřený kontejner, využívaný často k přepravě desek či plochého skla, k jehož ochraně se používají speciální stojany a izolační desky. 9. Poloviční otevřený kontejner je určen k přepravě těžkého materiálu, který nepotřebuje standardní výšku přepravního prostoru. Je vhodný k přepravě ingotů, trub, ocelových pásů, drátů, mramoru apod. Používají ho zasílatelé, kteří operují v prostoru s váhovou restrikcí. 10. Cisternové kontejnery (tzv. tanky) jsou určeny k přepravě specifických produktů, např. cementu, mléka, kyselin apod. Je obvyklé, že zasílatelé poskytují k přepravě své vlastní nebo pronajaté tanky. 11. Přepravní ložná plocha patří ke kontejnerům jen názvem, protože jde o plochu obvykle o rozměru 6,1 m x 2,4 m nebo 12,2 m x 2,4 m, používanou pro přepravu těžkých a atypických nákladů.

- 56 -

12. 13. 14.

15.

16.

17.

Krychlové velké kontejnery se objevily koncem 80. let a používají se pro suché náklady. Mají pod stropem snímatelné tyče a používají se typicky pro přepravu konfekčního zboží na ramínkách. Kontejnerová pouzdra se používají pro delší a těžké náklady, jako jsou ocelové roury apod. Mají hmotnostní kapacitu 21 600 kg, jsou dlouhé 6,06 m, široké 2,44 m a vysoké l,3 m. Poslední druh kontejneru je zařízení, které poskytuje tři typy užití v jednom. Může být rovnou přepravní plochou či plochou ve tvaru písmene U nebo L. Je možné jej přizpůsobovat nákladu, způsobu manipulace i tvaru úložného prostoru v dopravním prostředku. Podle vývoje v 90. letech lze dále očekávat progresivní vývoj nových typů kontejnerů. Jako příklad moderní třetí generace Ro/Ro kontejnerové lodě může sloužit plavidlo provozované společností Atlantic Container Line. Jeho kapacita je 2911 TEU. Taková loď je využitelná pro nesčetné kombinace přepravy nejrůznějších kontejnerů, silničních trajlerů a nákladních aut. Má také zařízení na překládání zásilek nadrozměrných. ať hmotností či rozměry. Taková loď je příkladem možností kombinované přepravy a využití kontejnerizace. Loď má výtlak 52000 DWT a dosahuje rychlosti 20 uzlů. Poměrně novým jevem u nás a v tranzitních ekonomikách vůbec jsou tzv. kontejnerové cesty. Příčiny vzniku mohou být různé. V případě Hřensko cesty mezi Českou republikou a Německem je důvodem ochrana životního prostředí, které by v důsledku rostoucího zájmu o oboustrannou silniční přepravu bylo jistě poškozeno eventuální výstavbou silniční komunikace. Takzvaná Severní kontejnerová cesta z Ostravy přes Brest do Moskvy pomůže vyřešit problémy s nedostatkem povolenek pro silniční kamionovou dopravu do Ruska a také problémy dlouhých front na česko-polské hranici. Výhodou bude i skutečnost, že přepravovaný náklad se zcela vyhne problémovému území Ukrajiny. Při analýze prudkého rozvoje mezinárodní kontejnerizace se dá předpokládat prudký rozvoj i v tomto regionu. Kontejnerové cesty mohou být základem nové infrastruktury. Velké procento kontejnerů vlastní světové leasingové společnosti, jako např. Clou, Flexi-Van, Genstar, IEA, Sea Containers, Textainer, Transame-rica, Trans Oceán atd. V oblasti leasingu kontejnerů předpovídají odborníci růst na úrovni 5-8 % ročně.

Kontejnerové základny Kontejnerové základny vytvářejí důležitou část integrovaného mezinárodního přepravního systému. Slouží k vytvoření spojení mezi přístavy, ve kterých se nakládají a vykládají lodě, a vnitrozemskými centry s tím, že využívají pozemní železniční a kamionovou dopravní infrastrukturu. V některých zemích se jim říká CFS - Container Freight Stations (kontejnerové nákladní stanice). Obvykle je řídí konsorcia lodních a kontejnerových operátorů fungujících na trhu přepravy nákladů, nebo konsorcium vytvářejí zasilatelé, silniční přepravci a další subjekty, které se v nákladní přepravě angažují. Tyto báze bývají v samotných přístavech nebo blízko nich, v blízkosti letišť, či průmyslových center, pokud tato jsou schopna odbavovat dostatečné množství zboží pro export a přijímat zboží z importu. Kontejnerové stanice nabízejí obojí služby LCL pro kusové zásilky i PCL pro celo kontejnerové zásilky. Pro úplnost uvádíme dále seznam obvyklých služeb, které kontejnerové stanice nabízejí:  manipulaci a skladování kontejnerů jak plných, tak prázdných, opravy a údržbu, čištění,

- 57 -

      

speciální služby při zacházení s nebezpečným nákladem či náklady přesahující normy hmotností nebo rozměry, exportní a importní sběrnou kontejnerovou službu. Stanice vystavují zasílatelské konosamenty, poskytují profesionální balení, proclení, kontrolu apod., okamžité celní odbavení zásilky na místě. Zákazník se vyhne eventuálním problémům s proclíváním zásilky v námořním přístavu apod., adekvátní bezpečnost a ostrahu, rentgen, měření záření apod., celní sklad. Platba DPH a cla se uskuteční až po vyzvednutí zboží k použití, kanceláře pravidelným klientům, dílny pro údržbu vozidel a opravy, mytí kontejnerů a jejich čištění párou.

Největší výhodou kontejnerových základen je poskytování služeb klientům co nejblíže užití dovážených produktů, včetně domácích celních prohlídek či péče o zboží v celních skladech. Prakticky se vylučuje situace, kdy zboží není k dispozici, protože se ztratily doklady a nemůže být procleno. Fakticky se urychluje pohyb zboží, omezují se zpoždění v přístavech, a to vše vede k dalšímu rozvoji mezinárodního obchodu. Nepochybně i počet kontejnerových stanic v budoucnosti poroste vysokým tempem.

- 58 -

- 59 -

- 60 -

- 61 -

4.5 Kombinovaná doprava Za kombinovanou dopravu se považuje přeprava nákladů v téže přepravní jednotce nebo silničním vozidle s využitím několika druhů dopravy, kde nedochází k přeložení zboží-nákladů, ale pouze přepravní jednotky nebo silničního vozidla. Smyslem kombinované dopravy je nabízet a provádět přepravu nákladů” z domu do domu” racionálním využitím jednotlivých druhů dopravy v jejich účelné kombinaci tak, aby větší část přepravy byla uskutečněna po železnici, vnitrozemských vodních cestách nebo po moři a aby jen počáteční úsek-svoz nebo konečná část-rozvoz přepravy, tedy ta nejkratší, byla prováděna po silnici. Výhody kombinované dopravy:  zvyšuje efektivnost dopravy použitím přepravních jednotek  zlepšuje ochranu nákladu a omezuje možnost poškození a ztráty  snižuje náklady na balení a obalové materiály  umožňuje racionalizovat manipulaci s materiálem v provozech a skladech  vypomáhá jako skladovací prostor a snižuje náklady spojené především s krátkodobým skladováním zboží  umožňuje rychlejší a bezpečnější manipulaci nákladu při překladu  představuje celkové snížení dopravních nákladů Rozvoji kombinované dopravy významně napomáhá využívání přepravních jednotek, které tvoří palety, kontejnery, výměnné nástavby, silniční návěsy, silniční vozidla nebo silniční soupravy, provozy RO-LA, kontejnerové vlaky a pravidelná kontejnerová doprava po vodě:  Kontejnery představují přepravní jednotku takové konstrukce, která umožňuje přepravu zboží jedním nebo několika druhy dopravy bez překládky jejího obsahu. Podle dopravních odvětví se používají: o pozemní, odpovídající normám UIC pro kombinovanou dopravu železniční a silniční o námořní, v nichž převažují kontejnery odpovídající normám ISO o letecké, upravené pro možnost využití nákladového prostoru letadla  Výměnné nástavby, které představují otevřené, uzavřené nebo plachtou přikryté konstrukce, které lze snadno přemístit a přepravovat na silničních nebo železničních podvozcích. Pokud jsou opatřeny rohovými prvky, mohou být stohovány.  Přeprava silničních dopravních prostředků na speciálních nízkopodlažních vagónech na železnici -systém RO-LA. Řidič doprovází svoje vozidlo v doprovodném železničním vagóně. Zavedení tohoto systému sledovalo především snížení negativního vlivu silniční nákladní dopravy na životní prostředí. Výhodou tohoto systému je zkrácení čekací doby na celní odbavení, započítání doby přepravy do odpočinkového času řidiče, bezpečnější přeprava v noci a za obtížnějších klimatických podmínek a v době, kdy doprava po silnici je zakázána a úspora přepravních povolení.  Pravidelná přeprava kontejnerů přímými expresními kontejnerovými vlaky spojujícími vnitrozemí s námořními přístavy, vlaky, které se nazývají angl. Shuttle Train. Tato forma přepravy nejvíce přispěla k rozvoji kontejnerových zámořských přeprav.

- 62 -

 Pravidelná přeprava kontejnerová organizovaná říčními dopravními podniky je z hlediska výše dopravného velice vítaná, záleží však na rychlosti dopravy, která je často pro splnění terminovaného dodání nevyhovující.  Kombinovaná doprava organizovaná námořními dopravci na bázi angl.“Combined Transport Bill of Lading” . Tento způsob je nabízen námořními dopravci, kteří se zavazují nejen k dopravě po moři, ale i k zajištění svozu zásilky z vnitrozemí a odvozu z přístavu vykládky do zámořského vnitrozemí ve své režii a odpovědnosti.[2]

- 63 -

Přehled nejdůležitějších institucí a smluv v kombinované přepravě Unie společností kombinované přepravy silnice-železnice (UIRR) – zabývá se problematikou kombinovaných přeprav. 4.5.1 Shrnutí Železniční doprava Železniční přepravné zahrnuje dovozné a doplňující poplatky, např.za pronájem kontejnerů, palet, plachet, za přistavení vozu, za nakládku a vykládku, za zdržné, za převážení, početní kontrolu, za celní odbavení, za přístavní poplatky anebo za případné kontroly (fytopatologické veterinární zdravotní apod.). Letecká nákladní doprava Nákladní letecká doprava je jedním z nejmladších dopravních odvětví, které od svého vzniku zaznamenalo největší rozvoj. Nespornou předností letecké nákladní dopravy proti jiným dopravním odvětvím je rychlost. Mezinárodní silniční doprava Výhody této dopravy spočívající v rychlosti, možné úspoře obalu a ve skutečnosti, že se jedná o dopravu doprovázenou , vedly k jejímu značnému rozvoji především na úkor dopravy železniční. Přepravní smlouva - dokladem o uzavření smlouvy je nákladní list CMR vystavovaný na podkladě Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě. Námořní doprava Je provozována lodními společnostmi buď jako liniová nebo trampová. Liniová doprava je charakterizována udržováním pravidelného námořního spojení v určité oblasti lodními společnostmi podle jízdního řádu, angl. Sailing List, provozováním dopravy podle předem známých podmínek za úhradu dopravného, jehož výše je určována tarifem. Na rozdíl od liniové dopravy je trampová doprava provozována bez vymezené přepravní oblasti, bez předem stanoveného jízdního řádu, přičemž dopravné je sjednáváno případ od případu podle trhové situace. Trampová doprava se uplatňuje především v přepravách hromadných nákladů jako je obilí, uhlí, rudy, fosfáty, pyrity, železo, železný šrot, řezivo, uměla hnojiva, cukr, cement apod.zvláště v případech celo lodních nákladů. Kombinovaná doprava Za kombinovanou dopravu se považuje přeprava nákladů v téže přepravní jednotce nebo silničním vozidle s využitím několika druhů dopravy, kde nedochází k přepravě zboží-nákladů, ale pouze přepravní jednotky nebo silničního vozidla.

- 64 -

4.6 Skladovací služby Skladovací služby patří k nezbytným operacím spojeným s toky zboží v mezinárodním Skladovací obchodě. Nejčastěji je skladování vázáno na přepravní operace. Skladovací služby služby poskytují různé subjekty. Jedná se buď o specializované skladovací firmy, nebo o subjekty, které zajišťují skladování v rámci nabídky dalších služeb. Často poskytují skladovací služby zasílatelé, dopravci, celní správy a různé typy obchodních mezičlánků. Smluvně mohou být skladovací služby zajištěny na základě smlouvy o uložení věci nebo smlouvy o skladování. Smlouvou o uložení věci (par. 516—526 OZ) se opatrovatel zavazuje, že bude pro uložitele dočasně a bezplatně opatrovat věc, kterou má u sebe v souvislosti s obchodním stykem s uložitelem. Obchodní zákoník nestanovuje pro smlouvu o uložení písemnou formu, tzn., strany se na jejím obsahu můžou dohodnout i ústně. Bezúplatný charakter smlouvy o uložení věci nevylučuje právo opatrovatele na náhradu nutných a účelně vynaložených nákladů. Smlouvou o skladování (par. 527—535 OZ) se skladovatel zavazuje převzít věc, aby ji uložil a opatroval, a ukládátel se zavazuje zaplatit mu za to úplatu (skladné). Smlouva o skladování nemusí být uzavřena písemně, ale převzetí věci musí skladovatel potvrdit. Skladovatelé vystavují na uskladněné zboží dva typy dokumentů. Prvním typem je potvrzení o převzetí zboží k uskladnění, které je neobchodovatelným dokladem a svědčí pouze o převzetí zboží k uskladnění. Zboží je vydáno proti předložení tohoto potvrzení. Druhým typem je skladištní list (warrant). Pokud je s ním spojeno právo na vydání skladované věci. pak je obchodovatelným cenným papírem. Warrant umožňuje obchodovat uskladněným zbožím bez jeho fyzického přemístění. Uskladněné zboží je vydáno pouze proti předložení originálu skladištního listu oprávněným majitelem. Skladištní listy mohou být vydávány na jméno, na řad nebo na doručitele. Warrant na doručitele opravňuje osobu, která jej předloží, aby jí skladovatel vydal uložené zboží. Warrant na jméno opravňuje k převzetí skladovaného zboží pouze osobu, která je ve skladištním listu uvedena. Warrant na řad se převádí rubopisem. Výše skladného může být sjednána pevnou částkou nebo podle délky uskladnění, množství zboží nebo způsobu skladování. Pokud se strany nedohodnout jinak, platí se skladné ode dne převzetí věci. Skladné zahrnuje veškeré náklady spojené se skladováním s výjimkou nákladů na pojištění. Není-li skladné včas uhrazeno, má skladovatel právo na zaplacení úroku z prodlení a v případě, že dojde k prodlení za dobu nejméně tří měsíců, má právo od smlouvy odstoupit. K zajištění svých nároků má skladovatel zástavní právo ke skladované věci. Samostatná smlouva o skladování se zpravidla uzavírá pouze na dlouhodobě skladované zboží. V běžných obchodních operacích bývá vázána na jiná smluvní ujednání, např. na smlouvu o obchodním zastoupení, komisionářskou smlouvu a kupní smlouvu. Smlouva o skladování se může použít v rámci celního řízení při uskladňování zboží v celních skladech, popř. ve svobodných celních skladech. Zboží uložené v celních skladech je po dobu uskladnění osvobozeno od cla. Zpravidla slouží celní sklady pouze ke krátkodobému uložení zboží do doby, než je celně projednáno. Svobodné celní sklady umožňují dovozci rozhodnutí, jak se zbožím dále naloží — zdali jej bude např. dále reexportovat, či zda jej uplatní na tuzemském trhu. Někdy slouží jako celní sklady i sklady dopravců, ve kterých jsou zásilky kompletovány. Podle typu subjektů a povahy poskytovaných služeb jsou sklady zřizovány jako sklady veřejné nebo soukromé. Veřejné sklady se zřizují zejména v místech časté překládky, třídění a kompletování zásilek, např. v přístavech, hraničních přechodech a terminálových překladištích. Často poskytují i další služby, jako je celní odbavení,

- 65 -

kontrola či balení a značení zboží. Skladování zboží v zahraničních veřejných skladech se zpravidla omezuje na provozní sklady v přístavech a výjimečné případy (např. uskladnění zboží, které nebylo převzato). Vzhledem k nutnosti bezprostřední přítomnosti na zahraničním trhu a zajištění plynulých dodávek využívají čeští exportéři často prodejní sklady v zahraničí. Podniky mohou využívat prodejních skladů svých obchodních partnerů, nebo si mohou zřídit tzv. konsignační sklady. Prodejní sklady v zahraničí umožňují pružně reagovat na situaci na trhu a zvyšují konkurenceschopnost vývozce, který může nabízet rychlé dodací lhůty a poskytovat kvalitní prodejní služby. Zákazník si může prohlédnout zboží přímo na místě, může využít poradenských a servisních služeb. Konsignační sklady jsou obvykle zřizovány u obchodních zástupců a komisionářů. Zboží zůstává ve vlastnictví vývozce až do doby, než zákazník zboží odebere a zaplatí kupní cenu, tj. do doby přechodu vlastnického práva na odběratele. Zřízením konsignačního skladu se tedy vývozce nezbavuje rizika neprodejnosti zboží, poklesu cen, inflačních a kurzových rizik, ale může na zahraničním trhu realizovat vlastní cenovou politiku. Konsignatáři náleží za skladování a prodej dohodnutá odměna. Skladování  Funkce skladu – překonávat rozdílnost místa výroby a spotřeby, zlevňování logistických cest, ovlivňování aktivní nabídky.  Výkon skladu – průtok zboží měřený na úrovni expedice v jednicovém množství nebo ve finančním vyjádření.  Kapacita skladu – schopnost pojmout určitý rozsah zásob. Druhy skladů: Podle funkce: 1. Obchodní sklad – velký počet dodavatelů i odběratelů (mrazírny). 2. Odbytový – u výroby – 1 výrobce, malý počet výrobků a větší počet odběratelů (Koryna, a.s ). 3. Sklady veřejné – skladování pro zákazníky, propůjčení skladovací plochy. 4. Nájemné – podle objednávky zákazníka, pronájem části skladu. 5. Tranzitní – dopravní uzly – přijmout zboží, rozdělit a naložit pro odběratele na vhodný dopravní prostředek. 6. Konsignační sklady – zřizuje odběratel u dodavatele, zboží je skladováno na účet a riziko dodavatele (náhradní díly). 7. Výrobní sklady – u výrobce na suroviny. Podle provedení: 1. Uzavřené – ze 4 stran. 2. Kryté – střecha + 1-3 strany (přístřešky). 3. Otevřené – složiště na ploše. 4. Výškové – více než 8m (uzavřené) – sila. 5. Halové – jednopodlažní do 6m. 6. Etážové – 1  podlaží. Podle stupně mechanizace: 1. plně automatizované – všechny procesy automatizované; 2. automatizované – část pohybu zboží je zabezpečena automaticky;

- 66 -

3. vysoce mechanizované – příjem, skladování a vyskladňování s prvky automatizace + člověk (nejefektivnější); 4. mechanizované – část zabezpečuje mechanizace a část automatizace; 5. ruční sklady – ruční manipulace převažuje. Členění ploch skladů

Podlahová plocha skladu

Provozní plochy

Neprovozní plochy Celková hrubá skladovací plocha

Administrativní plochy

Skladovací plocha Hrubá plocha skladu zboží

Sociální plochy Komunikace

Užitná skladovací plocha Čistá plocha skladu zboží Manipulační uličky

Dopravní uličky Manipulační plochy

Příjem Expedice Sklad obalů Rampy Pomocné provozní plochy (skládky…)

- 67 -

Kontrolní služby

4.7 Kontrolní služby Rozvoj mezinárodního obchodu, neustále rostoucí konkurence na mezinárodních trzích, používání moderních složitých technologií a hnutí na ochranu spotřebitelů vedly v 80. letech k velkému zvýšení zájmu o kontrolní služby. Účelem kontroly je nestranné zjištění stavu výrobku, výrobního postupu nebo systému jakosti nezávislou kontrolní nebo certifikační společností či jiným nezávislým subjektem. V mnoha zemích jsou pro tzv. regulované sféry, tedy oblasti výrobků, na které se v dané zemi vztahují závazné technické předpisy a kde je předepsána certifikace nezávislou zkušebnou nebo certifikační společností, vyžadovány certifikáty povinně. Tento postup je obvyklý u výrobků, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů. Často je kontrolní osvědčení podmínkou pro zahájení jednání s českými podniky. Odběratelé z vyspělých zemí chtějí mít jistotu kvalitních dodávek, a proto se certifikáty stávají pro naše vývozce důležitým marketingovým nástrojem. Pokud si strany nezvolí rozhodné právo, bude se smlouva o kontrolní činnosti řídit právem státu, v němž má sídlo nebo bydliště vykonavatel kontroly. Podle českého práva se smlouvou o kontrolní činnosti (par. 591 až 600 OZ) vykonavatel kontroly zavazuje provést nestranně zjištění stavu určité věci nebo ověření výsledku určité činnosti a vydat o tom kontrolní osvědčení a objednatel kontroly se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Vykonavatel kontroly je povinen provádět kontrolu s vynaložením odborné péče s přihlédnutím ke stanovenému způsobu kontroly, k době, k místu a rozsahu kontroly. Pokud má být kontrola provedena jiným než obvyklým způsobem, musí být způsob jejího provedení sjednán ve smlouvě. V žádném případě však nesmí způsob kontroly ovlivnit její nestrannost. Závěry kontroly, uvedené v kontrolním osvědčení, nemají přímé účinky vůči třetím osobám. Například pouhé předání kontrolního certifikátu, který osvědčuje vady výrobku, dodavateli nenahrazuje reklamaci a kupující musí uplatnit nároky z vadného plnění vlastním jménem sám. Předmětem smlouvy o kontrolní činnosti může být kvalitativní kontrola (porovnání jakosti zboží se stanovenými podmínkami, soulad s normami), kvantitativní kontrola (kontrola hmotnosti, měření, počítání kusů), technická kontrola (soulad s technickými předpisy, kontrola technické dokumentace), kontrola dodržování systému jakosti atd. Kontrolována může být celá dodávka, nebo se kontrola může provádět namátkově. Z hlediska časového mohou být kontrolní služby využívány již ve fázi vývoje a testování nového výrobku. Kontrola může proběhnout v průběhu výrobního procesu, před expedicí zboží, v průběhu přepravy, resp. při nakládce a po vykládce, v okamžiku převzetí zboží i po určité době po uvedení výrobku do chodu. Kromě kontroly zboží mohou být např. kontrolovány i sklady, dopravní prostředky a manipulační technika. Kontrolní osvědčení je obvyklou součástí inkasních a zúčtovacích dokumentů. Často se objevuje u dokumentárních platebních podmínek a slouží k zajištění zájmů kupujícího na bezporuchovém splnění podmínek kupní smlouvy. Dále může kontrolní osvědčení sloužit jako doklad pro pojišťovnu, zasílatele, dopravce a další subjekty, které se podílejí na realizaci mezinárodních obchodních operací. Striktní vyžadování certifikátů je však i často používanou netarifní překážkou mezinárodního obchodu. Jako příklad může sloužit zavedení povinných certifikátů na dovoz potravinářských výrobků na Slovensko, které způsobilo značné komplikace českým vývozcům. Do Ruské federace nesmí být propuštěno u celé řady výrobků zboží, které nemá certifikát GOST R, který však může být vydán pouze místem pověřeným organizací GOSSTANDARD RF. Velmi přísně je posuzována shoda se směrnicemi v Evropské unii a mimořádně přísné předpisy pro dovoz potravin mají např. USA.

- 68 -

Firmy z vyspělých zemí často vyžadují od českých dodavatelů certifikáty systémů jakosti podle norem řady ISO 9000. Používání těchto norem není povinné, ale je vyjádřením úsilí dodavatele o poskytování kvalitních výrobků a služeb. Obvyklými ekonomickými přínosy jsou efektivnější řízení, vyšší kvalita výrobků a nižší náklady. Nejširší záběr má norma ISO 9001. Zahrnuje jak fázi navrhování, vývoje, výroby, instalace, tak i servis. ISO 9002 se týká výroby, instalace a servisu. ISO 9003 je udělována na výstupní kontrolu a zkoušení. V současné době působí na českém trhu řada kontrolních a certifikačních společností. K nejznámějším patří německé společnosti TUV, francouzská firma Bureau Veritas, Lloyds Register Quality International z Velké Británie a největší světová kontrolní společnost SGS (Societě Generále de Surveillance) ze Švýcarska. V oblasti zahraničního obchodu působí tradičně česká společnost Inspekta. Různé certifikáty vydávají i české zkušební ústavy. Případová studie: Společnost ISH&MSA Čerpadla a.s. se rozhodla pro zavedení informačního systému Microsoft Business Solution - Navision 4.0 rozšířený o unikátní oborové řešení BIZ4Engineering. Výchozí situace: ISH&MSA čerpadla, a.s. využívala dva navzájem nepropojené systémy. Získávání výstupů ze systémů bylo pracné, stejně tak i migrace dat mezi jednotlivými SW. Byla nutná administrace dat systému za strany dodavatele i na úrovni práv, prohlížení a zpracování dat bylo velmi zdlouhavé. Použité technologie byly již zastaralé. Obchodní cíle:  vytvoření jednotného zákaznicky orientovaného informačního systému,  odstranění duplicity dat,  vytvoření podmínek pro možnost maximálně jednoduchého rozvoje nasazovaného informačního systému jak z hlediska množství uživatelů, tak i rozvoje funkcionality systému,  provázat informační systém se systémem správy dokumentů a plně využívat moderní informační kanály,  provázat informační systém na e-katalog a katalog náhradních dílů, příp. na elektronický obchod,  zjednodušení správy a pravidelné údržby informačních systémů společnosti,  zvýšení rychlosti systému, zpřehlednění vazeb a přímé zpracování výstupů,  obnova HW a doplnění HW. Popis celkového řešení Implementován byl IS Microsoft Navision 3,70 rozšířený o oborové řešení BIZ4Engineering. Systém je integrovaný s MS Office a dočasně propojen se starým IS s částí e-katalog a TPV - použito bylo rozhraní ODBC. "Cílem implementace IS Microsoft Navision bylo zlepšení efektivity a produktivity práce našich zaměstnanců, kdy by každý zaměstnanec pracoval se stejným systémem a informace byly celopodnikově sdíleny. Předpokladem byla také integrace softwarového řešení na stejné platformě jako je v ostatních společnostech skupiny Synecta. Tyto cíle

- 69 -

Případová studie

tedy byly naplněny", říká Maroš Marcinko, vedoucí projektu implementace za společnost ISH&MSA čerpadla. Výsledky a přínos pro firmy Zavedení IS Microsoft Navision 3,70 a vertikálního řešení BIZ4Engineering naplnilo představy managementu společnosti ISH&MSA čerpadla o jednotném zákaznicky orientovaném IS. Nový IS je schopen kopírovat rozvoj společnosti z hlediska počtu uživatelů i funkcionality systému. Naproti předchozímu IS byla zjednodušena správa a pravidelná údržba systému, byla zvýšena jeho rychlost, zpřehledněny vazby a přímé zpracování výstupů. Nový systém umožňuje jednoduché a rychlé zpracování výroby jak z hlediska organizačního, tak účetního a manažerského. NAVISYS pomohl společnosti ISH&MSA čerpadla s obnovou a doplněním hardware.

Smlouva o přepravě věcí

4.8 Smlouva o přepravě věci Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc z určitého místa do určitého jiného místa a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu. Musíme se řídit úpravou mezinárodních smluv, které jsou pro nás závazné, což zde nachází konkrétní naplnění. Zejména můžeme uvést: úmluvy v mezinárodní letecké dopravě, úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, mezinárodní dohodu o přepravě zboží po železnicích. Tyto mezinárodní smlouvy se vztahují na mezinárodní přepravy a mají přednost před použitím našeho obchodního zákoníku, tedy vylučují pro subjekty zúčastněných států úmluvy použití právní úpravy smlouvy o přepravě věci podle ustanovení §610 až 629 obchodního zákoníku. Ustanovení obchodního zákoníku se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, neobsahuje odlišnou úpravu. Ustanovení těchto mezinárodních smluv mohou být však, na rozdíl od úpravy v obchodním zákoníku i kogentní povahy, a tedy si smluvní strany nemohou ve svých smlouvách dohodnout odlišná ujednání. Z tohoto tedy vyplývá, že pokud se smlouva o přepravě věci řídí obchodním zákoníkem, mohu smluvní strany využít smluvní volnosti. Při zachování podstatných částí smlouvy o přepravě věci a respektování dalších kogentních ustanovení, mohou použití jednotlivých dispozitivních ustanovení obchodního zákoníku vyloučit a nahradit je jinými ujednáními. V případě však, že právní vztahy se řídí kogentními ustanoveními mezinárodních smluv, toto činit nemohou. Ujednání smluvních stran, která by byla v rozporu s kogentními ustanoveními mezinárodních smluv, by byla neplatná. Je nutno upozornit na jedno opomíjené ustanovení nejčastěji používané mezinárodní smlouvy, a to Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě publikované u nás jako vyhláška ministra zahraničních věcí. Vznik smlouvy o přepravě věci Ke vzniku smlouvy dochází stejným způsobem, jako u jiných druhů pojmenovaných smluv ve třetí části obchodního zákoníku. Musí zásadně dojít k dohodě o celém obsahu smlouvy a smlouva musí obsahovat podstatné části uvedené v základním ustanovení. Podle zákona smlouvy o přepravě věci nemusí být uzavřena v písemné formě, ani není k jejímu vzniku třeba převzetí zásilky. Přepravní řády však převážně váží její vznik na předání zásilky k přepravě.

- 70 -

Náležitosti smlouvy o přepravě věci K podstatným částem smlouvy o přepravě věci patří podle obchodního zákoníku:  Určení smluvních stran – dopravce odesílatel.  Určení věci, která má být přepravena – zásilka.  Zásilka musí být ve smlouvě vymezena dostatečně určitě, např. počtem kusů (beden, kontejnerů), váhou nebo objemem.  Určení místa odeslání a místa určení. Má-li se jednat o mezinárodní dopravu, musí být místo odeslání a místo určení na území různých států, popř. trasa musí vést přes území alespoň dvou států. Sídlo, místo podnikání popř. bydliště smluvních stran v tomto směru nerozhoduje. Podrobnější určení mezinárodního charakteru dopravy obsahují jednotlivé mezinárodní smlouvy. Obsah smlouvy o přepravě věci budou tvořit další ujednání stran, zejména ujednání: O úplatě Smlouva o přepravě je smlouvou úplatnou, avšak výše úplaty není podstatnou částí smlouvy. Pokud si strany přepravné nedohodnou, zpravidla odkazem na dopravní tarify, má dopravce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k obsahu jeho závazků. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, zahrnuje úplata veškeré náklady, které byly dopravcem vynaloženy při provádění přepravy. O době předání zásilky Jestliže smlouva o přepravě vznikne, aniž by došlo k předání zásilky dopravci, mohou se strany dohodnout na době, kdy k předání dojde. V případě, že odesílatel nepořádá dopravce o převzetí zásilky ve stanovené lhůtě, nebo, není-li takováto lhůta stanovena, do 6 ti měsíců od uzavření smlouvy, smlouva o přepravě věci zaniká. O příjemci zásilky Smlouva o přepravě věci upravuje především vztah mezi odesílatelem a dopravcem. Pokud je v ní ale uveden příjemce zásilky, vznikají i jemu určitá práva a určité povinnosti, které jsou odvozeny od práv odesílatele, např. právo k zásilce, včetně nároků vzniklých v důsledku škody na zásilce, požádá-li o její vydání po dojití do místa určení. O době přepravy V souladu se smluvní volnosti se strany mohou ve smlouvě dohodnout i o době přepravy. Jestliže si strany dobu přepravy nesjednají, je dopravce povinen zásilku dopravit do místa určení bez zbytečného odkladu. Mezinárodní smlouvy popř. přepravní řády mohou stanovit maximální dodací lhůty, během nichž je dopravce povinen přepravu uskutečnit. Jejich marné uplynutí může zakládat právní domněnku o ztrátě zásilky. Nákladní list a náložný list Jestliže smlouva není uzavřena písemnou formou, má dopravce právo požadovat na odesílateli, aby mu požadovanou přepravu potvrdil na přepravním dokumentu. Naopak odesílatel může požadovat na dopravci potvrzení převzetí zásilky, a to nejčastěji - 71 -

vydáním nákladního listu. Ve smlouvě se strany mohou dohodnout na povinnosti dopravce vydat odesílatele při převzetí tzv. náložného listu. Zatímco nákladní list je dokladem o uzavření smlouvy o přepravě, náložný list je cenný papír. Dopravce je povinen zásilku vydat osobě oprávněné podle náložného listu, jestliže mu tato osoba náložný list předloží a potvrdí na něm převzetí zásilky. Dopravci nepřísluší prověřovat, proč má náložný list osoba, která jej předkládá. Náložný list může znít:  na doručitele (franc. au porteur papír/ angl. bearer B/L) – práva z náložného listu se převádějí předáním náložného listu osobě, která má tato práva nabýt,  na jméno určité osoby (franc. recta papír/ angl. named B/L) – právo převést na jinou osobu podle ustanovení o postoupení pohledávky,  na řad (franc. ordre papír/ angl. order) – práva na řad oprávněné osoby lze převést vyplněným nebo nevyplněným rubopisem, není-li uvedeno na čí řad, platí, že je vydán řad odesílatele. Povinný obsah náložného listu je stanoven zákonem. Dopravce je povinen v náložném listu uvést:  firmu nebo název PO nebo jméno a místo podnikání, popř. bydliště FO dopravce,  firmu nebo název PO nebo jméno a místo podnikání, popř. bydliště FO odesílatele,  označení přepravované věci,  údaj, zda byl náložný list vydán na doručitele nebo na jméno příjemce, popř. údaj, že byl vydán na jeho řad,  místo určení,  místo a den vydání náložného listu a podpis dopravce. Byl-li náložný list vydán ve více stejnopisech, vyznačí se jejich počet na každém z nich. Po vydání zásilky oprávněné osobě na jeden stejnopis pozbývají ostatní stejnopisy platnosti. Pro případ, že by došlo ke zničení nebo ztrátě náložného listu, je dopravce povinen vydat odesílateli nový náložný list. Vzhledem k tomu, že jde o cenný papír, ukládá zákon povinnost vyznačit, že jde o list náhradní. V případě zneužití původního náložného listu je odesílatel povinen uhradit škodu, která tím dopravci byla způsobena. Pro dopravce je vždy rozhodný obsah náložného listu, a to pro nároky osoby podle náložného listu oprávněné. Dopravce se může vůči této osobě dovolávat ustanovení smlouvy uzavřené s odesílatelem, jen pokud jsou obsažena v náložném listu nebo pokud se na tato ustanovení v něm výslovně odkazuje. Vůči osobě oprávněné podle náložného listu může dopravce uplatnit jen námitky, které vyplývají z obsahu náložného listu nebo ze vztahu dopravce k oprávněné osobě. Platba při smlouvě o přepravě věci Smlouvu o přepravě věci řadíme mezi smlouvy úplatné. Smluvní strany se v praxi dohodnou zejména na použití příslušných tarifů dopravce. Dopravci přísluší smluvená úplata, nebo nebyla-li smluvena, úplata obvyklá v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k obsahu závazku dopravce. Dopravci vzniká nárok na přepravné po provedení přepravy do místa určení, nestanoví-li smlouva, že se tak stane v době jiné. - 72 -

Dopravce má nárok na poměrnou část přepravného s přihlédnutím k přepravě již uskutečnění, nemůže-li dokončit přepravu pro skutečnosti, za něž neodpovídá. Stanoví-li smlouva, že před vydáním zásilky dopravce vybere od příjemce určitou peněžní částku nebo uskuteční jiný inkasní úkon, platí přiměřeně ustanovení o bankovním dokumentárním inkasu. Práva a povinnosti stran Povinnosti odesílatele je především povinnost: Poskytnout údaje o obsahu a povaze zásilky Odesílatel je povinen poskytnout dopravci správné údaje o obsahu a povaze zásilky. Poskytnutí nesprávných údajů může mít za následek vznik povinností nahradit škodu, která z tohoto důvodu vznikne dopravci, a kromě toho může mít vliv na péči dopravce o zásilku, a tím na jeho odpovědnost za škodu na zásilce. Ten se jí totiž může zprostit, pokud prokáže, že o zásilku pečoval v souladu s jejím deklarovaným obsahem, který však byl uveden nesprávně, a skutečný obsah zásilky nebyl zřejmý. Odesílatel je povinen vedle informací předat dopravci na jeho žádost i zvláštní listiny, např. veterinární osvědčení, umožňující přepravu zásilky přes hranice, pokud jsou k provedení přepravy nutné. Nedohodnou-li se strany jinak, je odesílatel povinen tyto listiny předat nejpozději při předání zásilky. Odesílatel odpovídá za jak včasné předání listin, tak za jejich správnost. Zaplatit přepravné Odesílatel je povinen zaplatit sjednané nebo obvyklé přepravné. Nárok na přepravné dopravci, nestanoví-li si strany něco jiného, po provedení přepravy věci. Pokud dopravce nemůže dokončit přepravu z důvodů, za které neodpovídá, tzn. zaniká-li závazek pro dodatečnou nemožnost plnění z důvodů, které jsou okolnostmi vylučujícími odpovědnost, má nárok na úhradu poměrné části přepravného s přihlédnutím k přepravě, která se uskutečnila. K zajištění svých práv ze smlouvy o přepravě, zejména na zaplacenípřepravného, má dopravce ze zákona zástavní právo k zásilce, pokud může se zásilkou nakládat. Zástavní právo dopravce má přednost před jinými zástavními právy dříve vzniklými, včetně zástavního práva zasílatele. Své zástavní právo může dopravce vykonat prodejem zásilky ve veřejné dražbě, pokud se strany nedohodly i na možnosti přímého prodeje. Mimo zástavního práva stanovuje zákon k zajištění práv dopravce vůči odesílateli zákonné ručení příjemce zásilky, a to za pohledávky, které vyplývají z přepravy převzaté zásilky, jestliže o nich příjemce věděl nebo musel vědět. a) Převzít zásilku Po dojití zásilky do místa určení je odesílatel povinen ji od dopravce převzít, popř. zařídit její převzetí jinou osobou, příjemcem. Určení příjemce zásilky může být určeno i druhem náložného listu. V případě náložného listu vydaného na jméno, je oprávněnou osobou osoba v něm určená. U náložného listu na řad osoba, na jejíž na řad byl náložný list vystaven, nebo osoba uvedená jako poslední v nepřerušené řadě rubopisů, popř. doručitel, je-li poslední rubopis nevyplněn. Náložný list na doručitele činí oprávněnou tu osobu, která náložný list předloží dopravci. Pokud je odesílatel nebo příjemce v prodlení s převzetím zásilky, je povinen dopravci nahradit vzniklou škodu. Pokud nestanoví něco jiného přepravní řády nebo mezinárodní

- 73 -

smlouvy, je dopravce oprávněn nepřevzatou zásilku na náklady odesílatele uskladnit, v případě prodlení s převzetím delším než šest měsíců na odesílatelův účet prodat. Povinnosti dopravce je především povinnost: a) Převzít zásilku k přepravě Pokud přepravní smlouva nevzniká předáním zásilky dopravci, je povinnost zásilku převzít vázána na žádost odesílatele. Jestliže ve sjednané, popř. 6- ti měsíční lhůtě od uzavření smlouvy, o převzetí zásilky v místě odeslání nepožádá, smlouva zaniká. b) Provést přepravu

Povinnosti dopravce

Přepravu je dopravce povinen provést řádně s odbornou péčí a včas. Přitom musí jednak přemístit zásilku z místa odeslání do místa určení, jednak uchovat zásilku ve stavu, v jakém ji od odesílatele převzal. Při vlastní přepravě je dopravce povinen nakládat se zásilkou v souladu se smlouvou, podle povahy zásilky a podle jiných skutečností, které jsou mu známy. Jestliže dopravce zná příjemce zásilky je povinen mu zásilku doručit. Pokud si má podle smlouvy příjemce zásilku v místě určení vyzvednout, je dopravce povinen mu oznámit ukončení přepravy. Pokud byl vydán náložný list je vydání zásilky oprávněn požadovat vlastník tohoto listu. Přepravu je dopravce povinen provést ve sjednané lhůtě, jinak bez zbytečného odkladu, tzn. co nejdříve s ohledem na dopravní prostředek, druh zásilky a vzdálenost. Lhůta k provedení přepravy se počítá, nedohodnou-li si strany něco jiného, ode dne následujícího po převzetí zásilky dopravcem. V případě prodlení je dopravce povinen hradit odesílateli škodu. Přepravní řady popř. mezinárodní smlouvy mohou rozsah náhrady konkretizovat. Při ztrátě nebo zničení zásilky hradí dopravce cenu zásilky. Při poškození nebo znehodnocení zásilky je dopravce povinen hradit rozdíl mezi cenou zásilky, kterou měla v době převzetí, a cenou, kterou by v téže době měla zásilka poškozená nebo znehodnocená. I v případě, že na škodu na zásilce nedopovídá, je dopravce povinen vynaložit odbornou péči k tomu, aby vzniklá škoda byla co nejmenší. Za škodu vzniklou porušením této povinnosti již dopravce odpovědnost nese. c) Informovat odesílatele nebo příjemce o škodě na zásilce Povinnost informovat odesílatele nebo příjemce zásilky o hrozící nebo již vzniklé škodě na zásilce je konkretizací obecné povinnosti přecházet vzniku škody, resp. minimalizovat ji. Dopravce je povinen informovat jak o škodách, za které nese odpovědnost, tak i o škodách, za které neodpovídá. Pokud dopravci ve splnění informační povinnosti nebránily okolnosti vylučující odpovědnost, odpovídá za škodu, kterou způsobí odesílateli nebo příjemci zásilky tím, že je včas o škodě vzniklé na zásilce neinformovat. Splnění informační povinnosti dává odesílateli, příjemci, popř. osobě, které má právo zbožím disponovat na základě náložného listu, možnost rozhodnout o opatřeních nutných k ochraně zásilky před hrozící škodou, nebo opatřeních, které vzniklou škodu mohou omezit, např. přerušit přepravu, vrátit zásilku odesílateli, uskladnit ji. d) Ve smlouvě si mohou strany dohodnout, že dopravce je povinen před vydáním zásilky vybrat od příjemce určitou peněžní částku nebo uskutečnit jiný inkasní úkon. Pokud v této souvislosti nestanoví smlouva něco

- 74 -

jiného, budou se práva a povinnosti smluvních stran přiměřeně řídit ustanoveními zákona o inkasu, resp. o dokumentárním inkasu. Dopravce může své závazky plnit prostřednictvím a pomocí dalšího dopravce. Vůči odesílateli však nese odpovědnost, jako by přepravu uskutečňoval sám. Smlouva o přepravě věcí:  upravuje vztahy mezi dopravcem (osoba provádějící dopravu) a přepravcem (osoba, pro kterou se přeprava provádí) v nákladní přepravě,  řídí se obchodním zákoníkem a silničním přepravním řádem,  nemusí být uzavřena písemně,  dopravce se zavazuje, že přepraví věc odesílatele z místa odeslání do místa určení a odesílatel se zavazuje zaplatit přepravné,  přepravním dokladem je přepravní listina (přepravní list, dodací list, záznam o provozu vozidla).

4.9 Zasílatelská smlouva Zasílatelem (speditérem) rozumíme takový subjekt, který na smluvním základně obstarává za odměnu přepravu, případně služby s přepravou spojené (pojištění, skladování, inkaso, celní odbavení apod.). Právním rámcem upravujícím využití služeb speditérů je zasílatelská smlouva. Jedná se o zvláštní druh komisionářské smlouvy, jejímž předmětem je obstarání přepravy. Zasílatelskou smlouvou se zavazuje zasílatel příkazci, že mu vlastním jménem, ale na jeho účet a riziko obstará přepravu věci z místa odeslání do místa určení. Podle tuzemské kolizní normy, nedojde-li k volbě rozhodného práva, se bude zasílatelská smlouva řídit právem sídla nebo bydliště zasílatele v době, kdy byla smlouva uzavřena. Smlouva zasílatelská patří podle obchodního zákoníku, na rozdíl od smlouvy komisionářské, mezi absolutní. Vznik zasílatelské smlouvy Ke vzniku zasílatelské smlouvy nevyžaduje zákon písemnou formou. Zasílatel má ale právo žádat písemný příkaz k obstarání přepravy, tzv. zasílatelský příkaz. Jeho obsahové náležitosti nejsou zákonem stanoveny. Zasílatelský příkaz může být důkazním prostředkem při prokazování existence zasílatelské smlouvy a jejího obsahu. Obsah zasílatelské smlouvy K podstatným částem zasílatelské smlouvy patří:  Určení smluvní stan – zasílatel a příkazce.  Určení zásilky – ve smlouvě musí být zásilka – věci, jejíchž přeprava má být obstarána, respektive, které budou na základě smlouvy o přepravě věci přepravovány, vymezena alespoň rámcově, co do druhu a množství.  Určení způsobu obstarání přepravy – z pojmového vymezení zasílatelské smlouvy vyplývá, že činnost zasílatele musí vést ke sjednání přepravy určené zásilky. Proto bude spočívat především v právních úkonech zasílatele, který je musí činit vlastním jménem. Pokud by při obstarání přepravy zasílatel jednal jménem příkazce, bylo by nutné na základě analogie smluvní vztah posuzovat podle ustanovení upravujících smlouvu mandátní.

- 75 -

Zasilatelská smlouva

 Určení místa odeslání a místa určení zásilky – obsah smlouvy budou tvořit zpravidla i další ujednání, zejména: - o úplatě, - o způsobu a době přepravy, - o místě převzetí zásilky, - o pojištění. Add. O úplatě Smlouva zasílatelská je smlouvou úplatnou, ale výše úplaty není její podstatnou částí. Pokud se strany nedohodnou, má zasílatel právo na úplatu obvyklou v době sjednání smlouvy při obstarání obdobné přepravy. Add. O způsobu a době přepravy Způsob přepravy, např. určení zvláštních požadavků na dopravní prostředek, stejně jako určení doby přepravy, mohou být sjednány přímo ve smlouvě. Jejich konkretizace ale může být provedena až v zasílatelském příkazu popř. v pozdějších pokynech příkazce. Add. O místě převzetí Strany si mohou ve smlouvě dohodnout místo, kde zasílatel, popř. dopravce, zásilku převezme, pokud není shodné s místem odeslání. Add. O pojištění Ze zákona není zasílatel povinen zásilku pojistit. Proto, má-li být zásilka pojištěna, je nutné se na pojištění a jeho podmínkách dohodnout. Pak zasílatel uzavírá pojistnou smlouvu s pojišťovnou ve prospěch příkazce. Práva a povinnosti K základním povinnostem zasílatele patří zejména povinnosti: Obstarat přepravu Přepravu musí zasílatel obstarat s naložením odborné péče tak, aby způsob a podmínky přepravy odpovídaly zájmům příkazce, které jsou zasílateli známé. Tyto zájmy mohou vyplývat nejen ze smlouvy, ale i z pokynů příkazce, popř. z jiných skutečností, např. z jiných smluvních vztahů mezi zasílatelem a příkazcem, nebo z obecné povahy zařizované záležitosti (např. volba nejvhodnější trasy přepravy, doby přepravy, přepravních tarifů). Zasílatel má právo obstarat přepravu i prostřednictvím třetí osoby – mezizasílatele. Vůči příkazci však odpovídá, jakoby závazek plnil sám. Nestanoví-li smlouva něco jiného nebo nezakáže-li to příkazce do začátku uskutečňování přepravy, dává zákon zasilateli právo, aby místo obstarání přepravy, uskutečnil tuto přepravu sám, tzv. právo samovstupu. V takovém případě se právo a povinnosti stran při uskutečňování přepravy budou přiměřeně řídit právní úpravou platnou pro smlouvu o přepravě věci. Místo úplaty za obstarání přepravy vznikne zasílateli právo na přepravné. Plnit pokyny příkazce Zasílatel je povinen plnit pokyny příkazce, resp. zavázat k plnění těchto pokynů dopravce. Pokud mu pokyny chybí, je povinen si je vyžádat. Bez pokynů může zasílatel - 76 -

postupovat, pokud je příkazce nedal nebo nedoplnil a hrozí nebezpečí z prodlení I v takovém případě musí postupovat tak, aby zájmy příkazce byly co nejvíce chráněny. Součástí odborné péče při obstarávání přepravy je i povinnost zasílatele upozornit příkazce na zjevnou nesprávnost jeho pokynů. Jestliže příkazce přes upozornění na plnění nesprávných pokynů trvá, je zasílatel povinen postupovat podle nich. Nenese však odpovědnost za škody způsobené jejich plněním. Převzetí zásilku a pečovat o ni Zasílatel je povinen zásilku, jejíž přepravu obstarává převzít nebo zajistit její převzetí dopravcem, a to v místě určeném smlouvou nebo v místě odeslání. O převzatou zásilku je zasílatel povinen, po dobu, po kterou ji má u sebe, odborně pečovat. Po tuto dobu odpovídá za škodu na zásilce, pokud neprokáže, že vzniklou škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. V případě, že zasílatel, v rámci péče o zásilku, zásilku uskladní, vzniknou oběma stranám práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o skladování. Informovat příkazce o škodě, která zásilce hrozí nebo která na ni vznikla Zasílatel je povinen informovat příkazce o škodě, která zásilce, hrozí, nebo která na ni již vznikla, jakmile se o této skutečnosti dozví, a to bez ohledu na to, zda za hrozící nebo vzniklou škodu nese odpovědnost či nikoli. Zasílatel odpovídá za škodu vzniklou příkazci nesplněním nebo pozdním splněním této informační povinnosti. V případě, že na zásilce hrozí bezprostředně podstatná škoda, má zasílatel podle zákona právo zásilku prodat. Prodej zásilky se ale může uskutečnit za předpokladu, že zasílatel nemá čas vyžádat si pokyny příkazce, nebo že si je sice vyžádal, avšak příkazce je v prodlení s jejich sdělením. Zasílatel musí přihlížet k tomu, aby prodejem nevznikla příkazci větší škoda, než která hrozí. Způsob, jakým může být zásilka prodána, není zákonem stanoven, avšak měl by být s přihlédnutím k povaze zásilky co nejúčelnější. Jeho určení, např. přímý prodej nebo prodej ve veřejné dražbě, bude záviset na zasílateli. Zařídit další záležitosti Na základě zasílatelské smlouvy se může zasílatel vedle obstarání přepravy zavázat k zařízení dalších záležitosti, např. k vybrání určité peněžní částky nebo k převzetí anebo předání určitých dokladů. V případě, že zasílatel bude vybírat peníze nebo činit jiný inkasní úkon, bude se jeho vztah k příjemci řídit přiměřeně ustanoveními smlouvy o inkasu resp. o dokumentárním inkasu. Povinnosti příkazce je podle zasílatelské smlouvy zejména: Poskytnout potřebnou součinnost V rámci plnění této povinnosti je příkazce povinen především poskytnou, a to v rozsahu určeném smlouvou nebo v souladu s požadavky zasílatele, správné a úplné údaje o zásilce. Za škodu vzniklou v důsledku poskytnutí nesprávných údajů o obsahu a povaze zásilky nese příkazce odpovědnost. Zaplatit úplatu Příkazce se zavazuje zaplatit za obstarání přepravy zasílateli odměnu. Je vhodné ve smlouvě stanovit výši úplaty a její splatnost. Pokud není její výše výslovně stanovena,

- 77 -

je příkazce povinen zasílateli uhradit odměnu pro smluvený druh služeb obvyklou. Kromě odměny má zasílatel nárok na úhradu nutných nákladů, užitečně vynaložených v souvislosti obstaráním přepravy. Na úhradu těchto nákladů může případně požadovat zálohu. Zaplatit náklady Kromě úplaty je příkazce povinen zasílateli uhradit náklady nutně, účelně a užitečně vynaložené za účelem splnění jeho závazku obstarat přepravu. K těmto nákladům bude v prvé řadě patřit přepravné, které zasílatel hradil v souladu se smlouvou o přepravě věci danému dopravci. Ze zákona, tzn. i bez výslovného ujednání ve smlouvě, má zasílatel právo žádat na příkazci přiměřenou zálohu na tyto náklady, a to ještě dříve, než začne svůj závazek plnit. K zajištění svých nároků vůči příkazci, zejména na zaplacení úplat nebo nákladů, včetně zálohy, má zasílatel ze zákona zástavní právo k zásilce, pokud ji má u sebe nebo pokud má doklady, které mu umožňují se zásilkou nakládat, anebo pokud jí má u sebe jeho jménem jiná osoba, např. skladovatel. Úloha zasílatelů v mezinárodním obchodě neustále roste. Podle fundovaných odhadů bylo v posledních letech kolem 75 % výkonů mezinárodní přepravy realizováno s použitím služeb zasílatelů. Zasílatelé jsou sdruženi v mezinárodní federaci FIATA, jejímž hlavním úkolem je koordinovat činnost svých členů. Protože zasílatelé poskytují zpravidla komplexní služby, zahrnující často několik druhů přeprav, přebírají tak zodpovědnost za celý přepravní úsek. Mají možnost vystavovat jediný přepravní doklad pro kombinovanou přepravu, kryjící celý úsek z místa odeslání do místa určení, tzv. nákladní nebo náložný list. Závěr:  zasílatel se zavazuje, že obstará přepravu věci příkazci, příkazce se zavazuje zaplatit úplatu,  řídí se obchodním zákoníkem,  zasilatelská smlouva nemusí být uzavřena písemně. Shrnutí Obchodní logistika - disciplína zabývající se plánováním, řízením a realizací toku zboží a informací tak, aby správná komodita byla ve správný čas na správném místě s co nejnižšími náklady - nutný komplexní pohled. Předmět obchodní logistiky - pohyb zboží od výrobce ke spotřebiteli po cestách mezi výrobou a obchodem i uvnitř obchodu - orientace na procesy - nejen překonání fyzické vzdálenosti, ale i skladovací, manipulační, prodejní aj. operace včetně pohybu informací. Faktory ovlivňující výběr obchodní cesty a mezičlánků (VO, MO, zásilkové obchody…): a) umístění výroby, b) velikost odběru zboží, c) specializace a hromadnost výroby, d) užití obchodní marže, e) požadavky na čerstvost, - 78 -

f) služby poskytované s dodávkou zboží, g) snaha o „přiměřenou“ velikost zásob. Logistický řetězec - posloupnost navazujících a vzájemně sladěných logistických podsystémů, kterými prochází materiálový tok:  v jednotlivých podsystémech probíhají nákupní, dopravní, manipulační, skladovací operace,  rozhodující pro úpravy činností v řetězci je jejich konečný výsledek na konci celého řetězce. Logistická místa styku - vznikají na hranicích mezi jednotlivými logistickými subsystémy. Vznik určitých překážek, které je třeba překonat. Vznik dodatečných nákladů či časového zdržení. Logistika se snaží o optimalizaci a hladké překonávání těchto míst styku (koordinace činností, standardizace, unifikace - např. palety). Pojetí logistiky: a) materiálový systém - veškeré transformační, přemisťovací a skladovací procesy od nákupu surovin po prodej konečnému zákazníkovi, b) řídicí systém - plánování, rozhodování, organizování a kontrola celého materiálového toku, c) informační systém - pořizuje, ukládá a zpracovává informace, čímž pomáhá řídit materiálový systém, d) vazba mezi řídícím a materiálovým systémem je realizována informačním systémem. Dekompozice logistického systému: a) logistika dispoziční - plánování cest zboží, uzavírání smluv, volba dopravních cest, b) logistika dopravní - volba vhodných dopravních prostředků, uplatnění progresivních dopravních systémů, c) logistika manipulační - organizace manipulačních procesů (mechanizace a automatizace), d) logistika skladová - řešení vnitroskladové technologie, e) logistika distribuční - přeměna výrobního sortimentu na sortiment odběratelský, f) logistika obalová - volba manipulačních jednotek, způsob balení, standardizace rozměrů, g) logistika informační - řízení a kontrola toku informací, forma vstupních údajů, dálkový přenos dat, h) logistika prodejní - pohyb zboží ve velkokapacitních prodejnách. Cíle logistiky - důraz na nákladovost a racionalitu toku zboží (vnitřní cíle) a zároveň na uspokojení požadavků odběratele (vnější cíle): a) výkonový cíl - zabezpečit úroveň služeb, b) ekonomický cíl - splnění výkonových cílů s přiměřenými náklady. Logistické náklady - na řízení a systém, na zásoby, skladovací (fixní a variabilní), dopravní, manipulační (včetně balení a kompletace)

- 79 -

Předpoklady uplatnění logistiky v obchodě: a) b) c) d)

existence konkurenčních vztahů, koncentrace obchodních činností (velké objemy toků zboží), užití výpočetní techniky, rozvoj techniky a technologie provozu.

Diferenciace podmínek v uplatňování metod obchodní logistiky - protipól ke komplexnosti celého procesu: a) podle objemové a frekvenční struktury zboží (metoda ABC), b) podle velikosti odběratelů, c) podle hierarchie skladů a rozmístění zásob - trend ke koncentraci zásob na počátku řetězce –› nárůst dopravních nákladů. Předpoklady úspěšné aplikace principů moderní logistiky: a) velké organizační celky obchodu (obchodní firmy), b) velké prodejní jednotky, c) diverzifikované logistické cesty, d) počáteční dostatek finančních prostředků na radikální.

4.10 Úkoly a) Vyhledejte nejvhodnější přepravu pro mezinárodní obchod kontinentální a mezikontinentální. U každé přepravy zhodnoťte její výhody či nevýhody. b) Definuj leteckou nákladní dopravu. c) Jmenuj základní mezinárodní organizace letecké dopravy. d) Co to je systém karnetu TIR?

Další informace

http://www.awtcechofracht.cz/p rozakazniky/slovni k-zkratek/

4.11 Otázky a odpovědi 1) Které faktory ovlivňují konkrétní volbu způsobu přepravy? 2) Jak je obecně realizováno smluvní zajištění přepravních operací? 3) Čím se zavazuje zasílatel (speditér) zasílatelskou smlouvou? 4) Na základě jakých podkladů je provozována mezinárodní železniční doprava? 5) Jaké jsou přednosti letecké dopravy? 6) Jak se jmenuje odbor dbající na rozvoj mezinárodní silniční dopravy? 7) Co lze považovat za kombinovanou přepravu? Odpovědi na otázky 1) Jsou to faktory:  povaha zboží  způsob balení  přepravní vzdálenost  klimatické podmínky  technické a logistické vybavení přepravců  cenová náročnost

- 80 -

2) Smluvní zajištění přepravních operací je obecně realizováno na podkladě:  smlouvy o přepravě věci  zasilatelské smlouvy  smlouvy o nájmu dopravního prostředku  smlouvy o provozu dopravního prostředku 3) Zasilatelskou smlouvou se zasílatel ( speditér) zavazuje, že za úplatu, vlastním jménem, ale na účet příkazce a na jeho riziko obstará přepravu věcí z místa odeslání do místa určení a případně i další, ve smlouvě specifikované úkony. 4) Mezinárodní železniční doprava je provozována na podkladě Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF, jejíž nedílnou součástí jsou jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě - CIM, které platí pro všechny zásilky podané k přepravě přímým nákladním. 5) Nespornou předností letecké nákladní dopravy proti jiným dopravním odvětvím je rychlost, dále frekvence (zejména u pravidelných dodávek), bezpečnost (z hlediska krádeží a poškození zboží), nižší náklady na pojištění, úspora balícího materiálu (až 70% v porovnání s pozemní dopravou), technické možnosti (z hlediska objemu a hmotnosti nákladu). 6) Vrcholným orgánem dbajícím na rozvoj mezinárodní silniční dopravy je Mezinárodní silniční unie, zkr. IRU se sídlem v Ženevě. Její funkce spočívá ve sjednocování zájmů silničních dopravců, jejich obhajobě a v zabezpečování informovanosti o změnách a opatřeních ovlivňujících rozvoj mezinárodní silniční dopravy prostřednictvím zájmových národních svazů a sdružení. 7) Za kombinovanou dopravu se považuje přeprava nákladů v téže přepravní jednotce nebo silničním vozidle s využitím několika druhů dopravy, kde nedochází k přeložení zboží-nákladů, ale pouze přepravní jednotky nebo silničního vozidla.

4.12 Případové studie 1) Uvažujete o dovozu textilu z Turecka. Srovnejte možné způsoby přeprav, které se Vám pro tento obchodní případ nabízejí a podle srovnání navrhněte ten nejvhodnější. 2) Uvažujete o dovozu ovoce z Řecka. Srovnejte možné způsoby přeprav, které se Vám pro tento obchodní případ nabízejí a podle srovnání navrhněte ten nejvhodnější.

- 81 -

Případové studie

- 82 -

5

KOMERČNÍ RIZIKA V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ

Cíle kapitoly Student se seznámí s komerčními riziky v zahraničním obchodě a typy ochran proti nim, dále se naučí dle obchodního případu rozeznat jednotlivé rizika a následně jej eliminovat. Klíčová slova Komerční, výrobní, prodejní, rizika vyplývající z chyb při sjednávaní obchodní operace, dopravní, platební, rizika odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Měřitelnost rizika Rizika je možné všeobecně dělit z hlediska široké škály činitelů. Podle měřitelnosti na měřitelné a neměřitelné. Mezi měřitelné patří ty rizika, které vznikají v okolnostech poměrně pravidelné se opakujících, takže většinou z předešlých událostí je možné předvídat výsledek a taktéž i pravděpodobnost neúspěchu pro jednotlivá rizika, při čem většina rizik je pojistitelných. Neměřitelné rizika vznikají v neopakovatelných podmínkách, je tedy nemožné využít předešlých zkušeností na odhad budoucího výsledku. Jelikož tyto rizika vyplývají z nedostatečných poznatků bývají pojistitelné jen výjimečně. Členění rizika v zahraničním obchodě Rizika v zahraničním obchodě lze členit :  komerční  výrobní  prodejní  rizika vyplývající z chyb při sjednávaní obchodní operace  dopravní  platební  rizika odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku

5.1 Komerční rizika Rizika a to i komerční, lze charakterizovat jako možnost vzniku ztrát, které mohou nastat při komerční činnosti spojené s vývozními a dovozními operacemi, a to nejen operacemi se zbožím, ale i se souvisejícími službami. Některá rizika se navzájem doplňují a vyskytují se společně. Proto je nutno se dívat na komerční rizika komplexně a posuzovat je ve vzájemných souvislostech. Komerční rizika podle charakteru zboží  Vyplývají z vlastností zboží, a to např. fyzikálních, chemických, biologických a dalších. Omezit na únosnou míru vznik těchto rizik lze jediným způsobem, a to precisní formulací zboží v kupní smlouvě.

- 83 -

Komerční rizika v zahraničním obchodě

 Nezastupitelnou funkci pro předcházení těmto rizikům má kontrola zboží a určení podkladů ve smlouvě, které potvrzují dodávku ,,podle kontraktu“. Další rizika mohou vyplynout ze skutečnosti, že zboží nebylo odpovídající způsobem řádně zabaleno, zajištěno a označeno. Zvláštní pozornost vyžadují takové druhy zboží, které lze označit jako zboží zvláštní povahy, což jsou výbušniny, paliva, chemikálie. Členění komerčních rizik 1. Komerční rizika jsou:  rizika související s výrobou zboží, jeho balením a označením, zejména pro vývoz  rizika spojená s prodejem zboží a jeho dodáním, tedy rizika vysloveně obchodní  chyby a nedostatky při sjednávání kupní smlouvy a z toho vyplývající rizika  rizika obchodního partnera  teritoriální rizika, včetně rizik politických  platební rizika, včetně Kurzových  rizika související s odpovědností za výrobek  rizika specifická, která nelze předvídat, ale proti nimiž se lze alespoň částečně chránit 2. Další rozdělení rizik: může být na rizika vnitřní, tj. výrobní, a na rizika vnější, tj. odbytová a prodejní

5.2 Mezinárodní zvyklosti a standardy pro snížení řady rizik K předcházení řady možných nepřesností v nabídkách i samotných smlouvách a tím zábranní vzniku řady rizik velmi dobře slouží používání mezinárodních zvyklostí a standardů. Mezi nejznámější zvyklosti patří doporučení Mezinárodní obchodní komory v Paříži - ICC, a to v oblasti mezinárodní přepravy, platebního styku, záruk, vzorových kontraktů apod. Vše musí být sjednáno v kupní smlouvě jako její nedílná součást. Dělení mezinárodních zvyklostí a standardů 1. Určení dodací parity INCOTERMS 2000 jako soubor doložek k určení dodací parity (viz dopravní rizika) tj. k určení přechodu rizik a nákladů 2. Sjednání platební podmínky za zboží či služby K nejvíce frekventovaným patří:  jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, Revize 1994 publikace ICC č. 500  jednotná pravidla MOK pro INKASA, 1966, Publikace ICC č. 522  jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání, 1994, Publikace ICC

- 84 -

3. Doklady používané v námořní přepravě  mezinárodní úmluvy o námořní přepravě – Hamburská pravidla 1978  Haagská pravidla 1924  Haagsko-Visbyská pravidla 1968 4. Doporučení pro sjednání kupních smluv  ICC (Mezinárodní obchodní komory v Paříži), The ICC Model International Sale Contract  standardní obchodní podmínky EHK OSN Jiný charakter má však Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží známá jako Vídeňská úmluva 1980. Ta sice může být považována za doporučení, ale řada členských států OSN ji přijala bez závazných výhrad a stala se tak součástí právních řádů. Tato úmluva je součástí právního řádu ČR. [2] 5. Řešení sporů cestou rozhodčího řízení  Řády a pravidla jednotlivých rozhodčích soudů, např. řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR  Arbitrážní soud Mezinárodní obchodní komory (ICC) v Paříži.[2]

5.3 Výrobní rizika Při výrobě zboží, zejména pro vývoz, se můžeme setkat s celou řadou překážek a tím i rizik. Mohou to být překážky tarifního a netarifního charakteru. Výrobní rizika mohou souviset s tzv. netarifními překážkami, jakou jsou v řadě zemí náročné předpisy na : 1) ochranu životního prostředí 2) předpisy bezpečnostního charakteru (ochrana obsluhujících pracovníků) 3) rizika spojená s použitím místních pracovních sil při výstavbě dodaného zařízení a jeho provozu atd. Riziko technického zaostávání a tím neprodejnosti zboží Riziko technického zaostávání je jedním z rizik, která mohou způsobit prodejnost či neprodejnost zboží. Uvedené riziko se může projevit ve výběrovém řízení (tendrové řízení). Při nich je kupujícím posuzována technická úroveň nabízeného zařízení čí celého celku a je vybrán takový dodavatel, jehož technická úroveň e špičková, samozřejmě při schopnosti konkurovat odpovídající cenou, dodací lhůtou a dalšími podmínkami budoucího kontraktu. POZOR! U některých výrobků naopak nemusí být špičková technologie, a tím i vysoké nároky na obsluhu dodaného zřízení žádoucí, kupř. v méně vyvinutích zemích.

- 85 -

Výrobní rizika

Kontrola zboží a doklady při ní používané Do oblasti služeb, spojených s exportem a importem, neodmyslitelně patří i kontrola zboží. Jde o službu poskytovanou zákazníkovi jako objednavateli kontroly, spočívá v objektivním a nestranném ověření stavu, jakosti, množství, balení apod. předmětné dodávky zboží. Kontrola zboží a služby se stávají předmětem smlouvy mezi obchodními partnery. Kontrolní smlouvou se zavazuje kontrolní společnost k provedení kontrole zboží dle podmínek stanovených ve smlouvě. Výsledky kontroly jsou uváděny v kontrolním certifikátu, který může sloužit jako inkasní doklad, dispoziční doklad pro odběratele, zasilatele nebo pojišťovnu. Hlavním cílem kontrolní společností je ověřit a potvrdit, že předmět kupní smlouvy je totožný s kontrolovatelnou specifikací. V některých státech je povinnost kontroly zboží procházejícího mezi národní směnou zakotvena přímo v zákoně[1]. Právní rámec kontrolní činnosti Český právní řád pamatuje na kontrolní činnost v §591 - §600 obchodního zákoníku. Podstatnou náležitostí smlouvy o kontrolní činnosti je:  určení smluvních stran (objednatel a vykonavatel)  určení věci, jejích stav má být zajištěn  určení činnosti, jejich výsledek má být ověřen Cíle kontrolní činnosti cílem kontrolní činnosti je:  prevence vlastních chyb výrobce či dopravce při výrobě, komplementaci, expedici a transportu dodávky  prevence neoprávněných reklamací ze strany odběratele  potvrzení skutečného stavu zboží v okamžiku převzetí odběratelem  předcházení celním podvodům z důvodu podfakturace zboží, nesprávného zatřídění dle celního sazebníku Kontrola průmyslového zboží Kontrolní a inspekční činnost v této oblasti zahrnuje především investiční projekty, stroje a zařízení. Rozsah a podstata průmyslové kontroly se může velmi měnit – od kontroly tlakových nádob až po velké konstrukční projekty. Nejčastější průmyslové kontrolní služby v celosvětovém měřítku jsou: 1. Předkvalifikační kontrola Kontrolní společnost ověří schopnost dodavatele dodržet veškeré specifikace zákazníka 2. Vizuální kontrola před expedicí Představuje prohlídku hotového výrobku či zařízení před balením z hlediska celkového provedení a souladu se specifikacemi kontraktu se zaměřením především na technické parametry, hmotnost, množství, normy.

- 86 -

3. Kontrola balení a značení Tato aktivita zahrnuje ověření shody identifikace zboží s podmínkami kontraktu, kontrolu obsahu, balících listů a ověření zda materiál použitý pro balení odpovídá specifikaci a zda je vhodný pro daný druh přepravy. 4. Dohled při zajišťování jakosti Prostřednictvím kontrol je zákazník ujištěn, že všechny podmínka kontraktu, normy, specifikované zákony a vládní nařízení jsou dodrženy. Kontrola spotřebního zboží Předmětem kontrolní činnosti je široký okruh spotřebních výrobků, mezi něž se řadí textil, hračky, oděvy, elektronické zařízení a jiné. Každý vzorek je zkontrolován z hlediska provedení a kvality zahrnující design, vzhled, barvu, nezávadnost použitých materiálů, třídění, balení. Materiálové testy zahrnují např.:  testování hořlavosti, odolnosti proti plamenům  testování stálosti barev na světle  testování zdravotní nezávadnosti použitých materiálů  testování pevnosti látky v tahu  chemické testování tkanin při konečné úpravě, odolnost proti mačkání, nepronikavost Povinná kontrola certifikace exportu do vybraných teritorií Specifickou podobu má kontrolní činnost v obchodě s rozvojovými zeměmi. Vládní řady zemí se těmto jevům snaží čelit mj. i aplikováním služeb založených na kontrole před nakládkou. K rizikům patří především:  nad fakturace dováženého zboží, která způsobuje vyčerpání devizových rezerv  nesrovnalosti v kvalitě a v množství u dovozů  druhořadé a padělané zboží, které je dodáváno místo nového a pravého zboží  chybná deklarace a pod fakturace zboží, která vede k ztrátám celních příjmů Možnost výběru kontrolní společnosti Společnosti nabízející provedení nezávislé kontroly je celá řada. Celosvětově největší kontrolní společností je SGS Societé Générale de Surveillance, reprezentována ve 140 zemích, která má dceřinné společnosti i v ČR a SROV. Mezi nejvýznamnější kontrolní společnosti s globální působností patří zejména Lloyd´s Register, Nerezu Veritas, Det Norske Veritas, TUV (s afilacemi i v ČR), ABS, Aybolt, Calleb-Brett, Intertec, Omic, atd. V ČR je tradiční kontrolní společností s regionální působností kontrolní organizace Inspekta. Kontrolní činnost je tedy jednou z preventivních činností.

- 87 -

Riziko nevyužití výrobních a obchodních kapacit

5.4 Riziko nevyužití výrobních a obchodních kapacit Definice a důvody vzniku Patentová a známkoprávní ochrana zboží a rizika s tím spojena

U celé řady výrobků dochází k tomu, že v důsledku změněné situace na odbytových trzích, zejména poklesu poptávky po vyráběném a dodávaném zboží, nejsou plně využívány výrobní kapacity. Jednou z novějších metod, jak vhodným způsobem zajistit např. subdodávkami komponentů nebo i celých součástí finálního výrobku (letadla, auta), reagovat na poptávku, je outourcing. Outourcing Je to moderní forma spolupráce, kterou lze do určité míry označit jako kooperaci. Slouží ke zvyšování produktivity a flexibility výrobce, resp. vývozce zboží. Forma outsourcingu je tedy používána zejména tam, kde existuje riziko nevyužití výrobních či obchodních kapacit a kde je tímto způsobem předcházeno rizikům a tím i ztrátám ve vlastním výrobním podniku [2].

5.5 Patentová a známkoprávní ochrana zboží a rizika s tím spojena Základní funkce Hlavní funkce, které plní ochranné známky, jako:  rozlišování zboží  záruku požadované jakosti  podpora dobrého jména výrobní a obchodní organizace (goodwiil), jsou součástí výrobní a obchodní strategie  ochranná známka je také nástrojem konkurenčního boje mezi výrobními podniky V celé řadě zemí byly vydány nové zákony obsahující problematiku ochrany duševního a průmyslového vlastnictví. Roste tak význam mezinárodních dohod v oblasti duševního vlastnictví, např:  pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví  madridské dohody o obchodních známkách  dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. V ČR je známkoprávní problematika ochranných známek zakotvena v zákoně č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách. Pro výrobce i vývozce z výše uvedených zásad vyplývá, že při vývozu zboží zejména na nové trhy by měl vývozce již v době přípravy vývozu dbát na to, aby jednak zajistil vhodných způsobem známkoprávní ochranu vlastních zájmů, jednak respektoval zákony a předpisy zemí, pro které je vyvážený výrobek určen. Podobně jako v oblastech i v této dochází k postupné harmonizaci právních forem s EU, což se týká mj. smlouvy o známkovém právu přijaté v Ženevě v roce 1994.[1]

- 88 -

Problematika prodeje a využití know-how Těmito právy se zabývá Mezinárodní sdružení na ochranu průmyslového vlastnictví (AIPPI). „Jedná se o vědomosti zkušenosti rázu technického, obchodního, administrativního, finančního nebo jiného druhu,m využitelné c činnosti podniku nebo při výkonu povolání.“[1]

5.6 Prodejní rizika Odbytová rizika na zahraničních trzích Odbytová rizika se řadí k největším obchodním rizikům, neboť mohou způsobit vážné prodejní problémy a s tím spojené existenční problémy jak obchodní, tak zejména i výrobních subjektů. Odbytová rizika jsou spojena s řadou podstatných faktorů: 1. pokles poptávky Pokles poptávky na trhu může být způsoben:  u spotřebního zboží poklesem koupěschopnosti obyvatelstva  zastaráním výrobku (technická, morální či jiná forma zastarání)  změnou ekonomických podmínek na trhu samotném (drahé úvěry, recese, vysoké daňové zatížení) 2. tarifní překážky Ty mohou způsobit praktickou neprodejnost dovážených výrobků lze mezi ně zařadit:  vysoké celní sazby  dovozní daně  vyrovnávací poplatky (skrytá forma dodatkového cla)  skládání deposit na dovážené zboží 3. netarifní překážky Jsou to překážky uvalené na dovážené zboží a patří mezi ně:  předpisy technického charakteru na dovážené výrobky, normy a standardy  neposkytování výhodných úvěrů dovozním firmám a tím zdražování zboží  stanovení dovozních kvót  zákazy dovozu (luxusní zboží)  výrazné zvýhodnění domácích výrobců (levná energie, nízké daně)  právní rizika pro dovážející firmy  limitace zahraničních dodavatelů Faktory zvyšující rizika spojená prodejem zboží Mezi rizikové faktory lze zařadit vše, co ohrožuje vývozce zboží při samotném prodeji zboží a služeb. Řada těchto faktorů paří do skupiny rizik předvídatelných. Většina faktorů ale souvisí s riziky nepředvídatelnými, proti nimž je ochrana složitější. Rizika teritoriální jsou obvykle zjistitelné se státní účastí.

- 89 -

Prodejní rizika

Rizika z neplnění závazků sjednaných mezi obchodními partnery 1. Rizika vyplývající z platební nevůle a platební neschopnosti odběratele Solidně provedeny průzkum odběratelů usnadní jejich hodnocení z hlediska bonity. Za bonitní partnery jsou považováni ti, kteří jsou schopni platit za dodané zboží a služby ve sjednaných termínech. I tato rizika lze solidně pojistit 2. Rizika spojená s nedodání zboží Rizika nákupní

Rizika prodávajícího jsou v tomto směru spojeny s výrobcem zboží v zemi jeho původu. Může docházet, že dodavatel z důvodu ,,vyšší moci“ nemůže z ,,objektivních „ důvodů sjednanou smlouvu plnit. Někteří dodavatelé se snaží z plnění kontraktu ,,vyklouznout či vyvléci“ poukazováním na výrobní problémy (nedostatek energie, surovin). Tyto důvody nebere rozhodčí či obchodní soudy v potaz. Neplnění kontraktu vede k citelnému postihu dodavatele a to  smluvní pokuta  penále  absolutní neplnění se strany dodavatele 3. Rizika nákupní

Rizika celní a cenová

U dovozních kontraktů se můžeme setkat s rizikem nedodání zboží zahraničním dodavatelem (podobné důsledky jako u 2.) 4. Riziko nepřevzetí dodávky I při řádném plnění smí dojít k tomu, že kupující nesplní základní povinnosti, tj. zboží nepřevezme a nezaplatí kupní cenu. Riziko nepřevzetí dodávky je značné zejména tehdy,kdy je platba za zboží sjednána ,,až po převzetí zboží“. Obvyklé řešení, vedoucí ke snížení výše uvedených rizik, je formou dobře formulované bankovní záruky (na prvou výzvu). 5. Celní rizika

Rizika z odstoupení partnera od smlouvy

Mezi ně patří u takových dodacích parit, kde prodávající dodává zboží včetně proclení (např. DDP), riziko změny celní sazby mezi dobou, kdy byla kupní smlouva sjednána a okamžikem plnění. Rizika ze změny výše celní sazby, a tím i možných ztrát, jdou v tomto případě k tíži prodávajícího. 6. Rizika cenová Patří také rizika, které buď znevýhodní obchodní operaci, nebo ji zcela znemožní. Jsou významná zvláště u zboží dlouhodobým výrobním a dodacím cyklem. 7. Rizika z odstoupení obchodního partnera od smlouvy Viz rizika vyplývající z chyb při sjednávaní obchodní operace.

- 90 -

Možnosti jak rizikům spojeným prodejem zboží předcházet 1. Riziko země, country risk Lze vhodným pojištěním snížit přijatelnou míru. 2. Riziko klienta Lze do určité míry předvídat po provedeném posouzení bonity obchodního partnera prosadit do kupní smlouvy takové platební podmínky, které toto riziko eliminují 3. Pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů 4. Riziko transferu platby Do ČR lze předejít při plnění smlouvy dobře sjednanou platební podmínkou a vo včetně ,,místa placení a měny“ 5. Riziko vyplývající z nedostatečné sjednaného kontraktu Lze předejít dobře sjednanou kupní smlouvou v celém rozsahu předejít 6. Vlastní prodejní sít v zahraničí resp. Prodejem na výhradní odběratele našeho zboží 7. Abychom předešli tarifním a netarifním překážkám Vyrábět naše výrobky v zahraničí (ovšem s nízkými náklady) 8. Dodávat do zahraničí Nehotové výrobky a tam je kompletovat 9. K prodeji našich výrobků využit systému franšízového prodeje (u značkového zboží, např. Mc donald´s , Marks and Spenser, Family Frost) 10. Zapojit do rozvinutí obchodu factoringovou společnost Tarifní a netarifní překážky Současná zahraničně obchodní politika představuje soubor zásad a prostředků, podle nichž vlády jednotlivých zemí regulují své hospodářské styky se zahraničím. Zahraničně obchodní politika obsahuje dva směry – liberalismus a protekcionismus. Dovoz regulují nástroje netarifní a tarifní. Netarifními překážkami dovozu:  množstevní omezení dovozu  dohody o dobrovolném omezení vývozu  minimální cena  devizové restrikce  technické, zdravotnické, hygienické a jiné normy Tarifními překážkami jsou cla, dávky vybírané ze zboží přecházejícího hranici státu.

- 91 -

5.7 Výběr smluvního partnera Informace o obchodním partnerovi Se vznikem tržní ekonomiky v ČR a jejím rostoucím zapojením do evropského a celosvětového ekonomického systému rostou obchodní příležitosti pro naše firmy, ale zároveň se zvyšují rizika, do kterých musí vstupovat. Domnívá-li se někdo, že pracuje se stálým a stabilními partnery, které zná, a že je čirým vyhazováním peněz zjišťovat jejich bonitu, může to mít katastrofální následky, zejména je-li to klíčový obchodní partner. U nových obchodních partnerů je v každém případě na místě zjistit co nejvíce informací o finanční síle, tedy bonitě. Nejjednodušším způsobem pro běžné obchodní kontrakty jak získat identifikační údaje o nové firmě je: 1. Nakoupit si různé katalogy - z těchto dat však nelze získat solidní podklady pro určení míry rizika při obchodování. 2. Bankovní informace a nemusíte je kolikrát obdržet, protože banka nesmí poskytovat informace o svých klientech třetí straně bez jejich souhlasu. Pro uzavření velkých kontraktů, point venture je dobré provést : Analýzu firmy: To si mohou dovolit velké koncerny, banky nebo pojišťovací společnosti. Nemohou si to dovolit malé nebo drobné podniky subjekty ,ale především tyto firmy jsou nejvíce ohroženy, protože jejich rezervy nebývají tak velké. Obrátit na společnosti, které se sběrem informací profesionálně zabývají. Nejčastěji publikované informace:  datum založení podniku, u kterého soudu a pod jakým číslem  základní kapitál firmy, její obrat, zisk nebo ztrátu za uplynulý fiskální rok  jak je finančně silný váš obchodní partner, zda je v jeho silách dostát svým závazkům, jeho bonitu  poslední obdrženou účetní uzávěrku firmy  porovnání pří uplynulých let fiskálních  jak rychle dostanete zaplaceno, protože včasná platba umožňuje zrychleni peněžního toku firmy  zda proti firmě bylo vedeno soudní řízení a jaké  jména vedoucích pracovníků firmy, jak dlouho tam pracují  s kým je firma kapitálové provázaná, jaké má dceřinné společ. Případně pobočky  co firma vyrábí, kolik svého produktu realizuje na domácím trhu a kolik exportuje a do jakých teorií. Rizika vyplývající z chyb při sjednávání obchodní operace

Mezi společnosti zabývající se hodnocením a bonitou firem řadíme: Dun a Bradstreet, Creditreform či Intercredit a případně českých subjektů společnost Albertina. Tyto firmy jsou dnes většinou nadnárodní a nabízejí informace z různých zemí světa.[1]

- 92 -

5.8 Rizika vyplývající z chyb při sjednání obchodní operace Zásady řádného smluvního vztahu Jedná se zejména o tyto zásady:  řádné sjednání a uzavření smlouvy  přesné sjednání podmínek smlouvy  upravení právních důsledků ve smlouvě Nepřesné prošetření obchodního partnera Zde je nutno uvést, co by měl opatrný obchodník při výběru obchodního partnera učinit. Pro vybírání určitého partnera je třeba se přesvědčit o jeho serióznosti jakož i schopnosti platit za dodané zboží. Je velkou chybou, jestliže obchodníkovi postačí prosté prohlášení jeho obchodního partnera. Je nutno provést bonitní šetření a to:  obchodní (obchodní pověst)  finanční (platební spolehlivosti a platební schopnosti) Šetření se provádí jednak pomocí bank, jednak pomocí speciálních informačních kanceláří. O prošetřované firmě, bychom měly získat tyto základní informace:  jméno, sídlo rozsah činnosti  osoby oprávněné za firmu jednat  obchodní a finanční pověst firmy, bilance jejího hospodaření a majetkové poměry  maximální doporučená výše úvěru[1]

5.9 Členění rizik vyplývajících při sjednání objednávek Chybné nebo nedostatečné určení zboží Nejčastěji bývá zboží určeno přesným popisem. U spotřebního zboží bývá někdy odvolávka na katalogy a ceníky. U surovin a potravin bývá základní popis zboží doplněn odvolávkou na vzorky, jež byly odsouhlaseny oběma stranami. Chybné označení nebo balení Balení zboží závisí na způsobu přepravy zboží do mista určení, zejména u zámořské lodní přepravy, kde nároky na správné zabalení jsou mimořádně vysoké. Označování zboží (signování) by mělo být přesně specifikováno v kupní sml. Určení dodací lhůty a důsledky jejího neplnění Při stanovovaní dodací lhůty jde o tyto možnosti:  přesné určení dodací lhůty s rozmezím plnění.  přibližné určení dodací lhůty  dodací lhůta na odvolávku  postupná dodací lhůta  dle výrobních možností prodávajícího

- 93 -

Musíme ještě uvést, jak rozdílné bývá určení dodací lhůty o obchodních podmínkách prodávajícího a kupujícího, neboť každá z nich se snaží o formulaci ve svůj prospěch. Pokud se týká pro příklad neplnění, opoždění plnění se sjednává smluvní pokuta, je třeba uvést její základní body:  jde o smluvní institut, neexistuje penále, pokuty za nedodržení lhůty  musí být uvedeno o jakou jde sankci  nepřiměřeně vysokou pokutu smí soud snížit  smluvní pokuta smí být jednorázová, či v sumách za určitý den, měsíc Poruchy kupní smlouvy Pod pojmem poruchy kupní smlouvy jsou myšleny veškeré závady a chyby v plnění kupní smlouvy, jež lze také označit jako neplnění smlouvy a to jak ze strany prodávajícího, tak i kupujícího. 1) závady v plnění na straně kupujícího  nedostatek součinnosti při přípravě plnění kupní smlouvy  nepředání smluvené technické dokumentace kupujícím prodávajícímu, či její opožděné předání  nezaslání či opožděné zaslání dopravních dispozic  neotevření či opoždění otevření akreditivu  nepředání smluvené záruky za zaplacení kupní ceny 2) závady v plnění na straně prodávajícího

 dělíme na dvě části: a) před plněním kupní smlouvy o nedostatek technické spolupráce, nepředložení technické dokumentace k odsouhlasení o nepředání smluvené záruky za splnění smlouvy b) při plnění smlouvy a po dodání zboží o opožděné dodávní zboží o dodání zboží s faktickými vadami o dodání zboží s vadami právními o neodstranění reklamovaných vad v souladu se smlouvou či právními předpisy Odpovědnost za vady Hovoříme-li o odpovědnosti za vady, máme na mysli odpovědnost dodavatele – prodávajícího za to, že nedodal zboží bezvadné, tedy dodal zboží s vadami. Vada zboží dodaného dle kupní smlouvy znamená, že dodané zboží neodpovídá obsahu smlouvy. Za vady zboží se považují tyto případy:  bylo dodáno zboží jiného druhu, než bylo sjednáno ve smlouvě, avšak dodání úplně jiného zboží, se nepovažuje za vadu, nýbrž za nedodávku  bylo dodáno méně zboží  zboží nemělo při dodání vlastnosti, které byly smluveny  zboží nemělo běžné vlastnosti, které jsou nutné pro použití tohoto zboží

- 94 -

Jestliže si nakupující má zachovat své nároky z titulu vad vůči prodávajícímu, aby později tyto nároky mohly být vymáhány právní cestou, musí vady uplatnit u prodávajícího kvalifikovaným způsobem, reklamací. Avšak ve vývozu se ve všech smlouvách počítá pouze s uplatněním v písemné formě. Další zásadou je, že reklamaci musí být přesně označeno zboží, jehož se reklamace týká, i s identifikací kupní smlouva, jakož i přesně o jakou vadu jde. Při vyřizování nároků z titulu vad musíme rozlišovat: vady odstranitelné  oprava na místě samém, dodání náhradního dílu zdarma  kupující si to odstraní sám a prodávající mu to zaplatí vady neodstranitelné  sleva z ceny  dodání nového zboží, bezvadného  kupující odstoupí od smlouvy Reklamační lhůty jsou:  u zjevných vad reklamovat neprodleně  u vad skrytých platí též výš uvedená zásada, reklamovat neprodleně o zjištění Zásadně je pak nutno rozlišovat lhůtu reklamační jako lhůtu pro kvalifikované uplatnění nároků z titulu vad, a lhůtu záruční, po dobu jejíhož trvání prodávající za vady ručí.[1]

5.10 Platební rizika Charakteristika platebních rizik Platební rizika jsou nejčastější a současně i nejzávažnější rizika, která obchodní případ provázejí. Jsou dána vztahem mezi dodavatelem a odběratelem, a zejména rozdílnými povinnostmi, které oběma stranám z kontraktu vyplývají: dodavatel má povinnost dodat kontraktované zboží včas, v požadovaném množství a požadované obvyklé kvalitě, naproti tomu povinností odběratele je především zboží zaplatit a převzít. Velikost platebních rizik je ovlivňována řadou faktorů objektivního i subjektivního charakteru. 1. Situace na trhu a) trh prodávajícího – nabídka trhu je omezená a zájem o příslušné zboží silně převažuje b) trh kupujícího – kdy si kupující vybírá z řady prodávajících, nabízejí nižší cenu a taky ,,měkčí „ platební podmínky 2. Charakter dodávaného zboží Spotřební zboží se většinou prodává za hotové nebo na krátkodobý úvěr, zatímco zboží investiční povahy je téměř vždy prodáno na středně či dlouhodobý úvěr. - 95 -

3. Bonita a spolehlivost kontraktních stran Bonita a spolehlivost je samozřejmě větší u velkých organizací s dlouhodobou historií, které si vytvořily dobré jméno na trhu, jež jim přináší obousměrný užitek, kupující získávají lepší ,,měkčí,, platební podmínky, dokonce nezřídka svým dodavatelům platební podmínky diktují. Malé a střední organizace, které o své dobré jméno teprve bojují, jsou oproti nim ve značné nevýhodě a jako prodávající ve větším platebním riziku. 4. Druh transakce Zahraniční představují svým spojením s riziky devizovými (kurzové a politické).[1] Shrnutí Členění rizika v zahraničním obchodě  Komerční  Výrobní  Prodejní  Rizika vyplývající z chyb při sjednávaní obchodní operace  Dopravní  Platební  Rizika odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku Dělení mezinárodních zvyklostí a standardů lze realizovat následovně:  pro určení dodací parity  pro sjednání platební podmínky za zboží či služby  pro použití jednotných dokladů v zahraniční přepravě  jako doporučení pro sjednání kupních smluv  pro řešení sporů cestou rozhodčího řízení Faktory zvyšující rizika spojená prodejem zboží Mezi rizikové faktory lze zařadit vše, co ohrožuje vývozce zboží při samotném prodeji zboží a služeb. Řada těchto faktorů paří do skupiny rizik předvídatelných. Většina faktorů ale souvisí s riziky nepředvídatelnými, proti nimž je ochrana složitější. Rizika teritoriální jsou obvykle zjistitelné se státní účastí. Rizika z neplnění závazků sjednaných mezi obchodními partnery 1. Rizika vyplývající z platební nevůle a platební neschopnosti odběratele 2. Rizika spojená s nedodání zboží 3. Rizika nákupní 4. Riziko nepřevzetí dodávky 5. Celní rizika 6. Rizika cenová 7. Rizika z odstoupení obchodního partnera od smlouvy Úlohy: 1) Navrhněte exportní případ do zemí EU a zemí subsaharské Afriky. Subjektem vývozu je potravina se sníženou trvanlivostí. Ošetřete komerční rizika daného vývozu. - 96 -

2) Vyhledej si základní doklady v námořní přepravě 3) Na vhodných internetových stránkách si najděte anglickou verzi „Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží“

5.11 Otázky a odpovědi

Otázky a odpovědi

1) Jaké máme druhy platebně zajišťovacích instrumentů? 2) Jaké jsou závady v plnění na straně kupujícího (u kupní smlouvy)? 3) Mezi tarifní překážky patří? 4) Mezi netarifní překážky patří? Odpovědi na otázky 1)

Bankovní záruky - záruky jsou upravovány v zásadě obchodním zákoníkem,mezinárodní úpravu představují (Jednotná pravidla pro kontaktní záruky). Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání. Bankovní identita - jde o instrument záručního typu. Vyskytuje se především tam, kde je třeba zajistit toho, kdo není povinen k určitému úkonu, je však ochoten tak učinit, jestliže bude v případě nepříznivých důsledků odškodněn. Z právního hlediska je identita upravována obchodním zákazníkem, který je nazývá slibem odškodnění. Standy akreditiv - standy akreditiv je závazkový, dokumentární, platebně zajišťovací instrument. Je to vlastně záruka ve formě akreditivu. Na rozdíl od běžného akreditivu dokumentárního je čerpatelný negativními dokumenty, tj. takovými, které svědčí o neplnění. Bankovní směnečný aval - jde o bankovní závazek formou spolupodpisu směnky, jíž se klient-směnečník zavazuje za zaplacení úvěru při splatnosti. Akceptací cizí směnky, resp. Vystavením směnky vlastní, uznává totiž směnečník svůj finanční dluh vůči oprávněnému držiteli směnky bez ohledu na stav obchodního závazku a avalista se k tomuto závazku solidárně připojuje.

2) Mezi závady v plnění na straně kupujícího patří:  nedostatek součinnosti při přípravě plnění kupní smlouvy  nepředání smluvené technické dokumentace kupujícím prodávajícímu, či její opožděné předání  nezaslání či opožděné zaslání dopravních dispozic  neotevření či opoždění otevření akreditivu  nepředání smluvené záruky za zaplacení kupní ceny 3) Vysoké celní sazby, dovozní daně, vyrovnávací poplatky (skrytá forma dodatkového cla), skládání deposit na dovážené zboží. 4) Jsou to překážky uvalené na dovážené zboží a patří mezi ně:  předpisy technického charakteru na dovážené výrobky, normy a standardy  neposkytování výhodných úvěrů dovozním firmám a tím zdražování zboží  stanovení dovozních kvót  zákazy dovozu (luxusní zboží)  výrazné zvýhodnění domácích výrobců (levná energie, nízké daně)  právní rizika pro dovážející firmy

- 97 -

 limitace zahraničních dodavatelů [3]

Případové studie

5.12 Případové studie 1) Uvažujete o přímých investicích v zahraničí. Které determinanty ovlivní Vaše rozhodnutí? 2) Stanovte vhodnou platební podmínku pro kontrakt na export 3) v ceně 20 000EUR do Konga. Předpokládejme, že se jedná o Váš první vstup do dané lokality. Které aspekty politického makro a mikro rizika Vám zde hrozí? 4) Uveďte příklady politického makro a mikro rizika, které Vám nyní hrozí v zemích arabského poloostrova. Které aktuální podnikatelské příležitosti se českým podnikatelům nyní nabízejí? 5) Firma uvažuje o své expanzi na zahraniční trhy. Vy v pozici ředitele obchodního oddělení máte GŘ předložit možné varianty vstupu. Předpokládejme, že jste rozvíjející se firma s vlastním produktem. Uveďte faktory, které budou ovlivňovat vaše rozhodnutí

- 98 -

6

POJIŠTĚNÍ RIZIK V MEZINÁRODNÍM OBCHODU

Cíl kapitoly Seznámit studenty s pojištěním rizik v zahraničním obchodě Klíčová slova Pojistník, pojistitel, zajištění pojištění, lomené pojištění, pojistná smlouva.

6.1 Ekonomický význam pojištění rizik Hlavní ekonomickou úlohou pojištění je poskytnutí náhrad za ztráty, které vznikají při komerční činnosti působením nahodilých událostí. Kompenzace těchto ztrát je umožněna z pojistného fondu pojišťoven, dlouhodobě vytvářeného jak z peněžních prostředků, které pojistníci v minulosti uhradili ve formě pojistného, tak i dalších finančních aktivit pojišťoven. Nejrůznější rizika jsou samozřejmě spojena se všemi druhy podnikatelských aktivit. V mezinárodním obchodu jsou však tato rizika poněkud odlišná od rizik tuzemských, jsou hůře předvídatelná a odstranitelná a jejich prevenci je proto třeba věnovat větší pozornost. V těch případech, kdy je riziko vzniku pojistné události mimořádně vysoké, využívají pojišťovny možnosti rozložení rizika na větší počet pojišťovacích či jiných finančních subjektů, tzv. zajištění. K omezení dopadů nahodilých událostí a kompenzaci jimi způsobených škod se kromě pojištění používá i celá řada dalších nástrojů, pojištění však patří mezi nejstarší a nejpoužívanější z nich. Neovlivní samozřejmě samotný výskyt nahodilých událostí a tedy ani vznik škod, ale změkčuje jejich dopad na ekonomiku jednotlivých podnikatelských subjektů. Mezi nejčastěji užívané typy pojištění v mezinárodním obchodu patří:  pojištění přepravních rizik (přepravovaného nákladu-karga, prostředků - kaska),  pojištění zahraničních úvěrů a platebních nástrojů  pojištění odpovědnosti za škodu  pojištění veletrhů a výstav

dopravních

Pokud není stanoveno jinak, měla by mít pojistná smlouva z ustanovení zákona písemnou formu a obsahovat následující náležitosti:  určení pojistitele a pojistníka, případně pojištěného  označení předmětu pojištění, respektive pojistného zájmu,  stanovení pojistné částky,  časové a místní vymezení platnosti pojištění  stanovení výše pojistného a způsobu jeho placení  stanovení rozsahu pojistného krytí, výluk a omezení Jednotlivá ustanovení se ve smlouvách mohou podle typu pojistné smlouvy a zejména předmětu pojištění lišit. Z tohoto pohledu rozdělujeme obvykle pojištění na:  věcná (dopravní a logistické prostředky, náklad)

- 99 -

Pojištění rizik v mezinárodním obchodě

 majetková (úvěry, platební instrumenty)  odpovědnostní (vady zboží, způsobené škody) Nedílnou součástí pojistné smlouvy často bývají „Všeobecné pojistné podmínky“ jednotlivých pojišťoven, které upřesňují konkrétní obsah každé z náležitostí. Pojistník samozřejmě může s pojistitelem sjednat pojištění ve svůj vlastní prospěch, v praxi však bývá obvyklé, že sjednává pojištění ve prospěch třetí osoby, pojištěného. Pojistníkem může být například zasílatel, uzavírající pojistnou smlouvu ve prospěch prodávajícího (odesílatele) nebo kupujícího (příjemce) zboží, kteří mohou v důsledku pojistné události nejsnáze utrpět škodu. Pojistku je možné tzv. „vinkulovat“, což znamená, že pojišťovna v případě vzniku pojistné události neposkytne pojištěnému plnění bez souhlasu pojistníka. Stanovení předmětu pojištění vychází z principu „pojistného zájmu“. To znamená, že předmětem pojištění není sám předmět, ale zájem na jeho zachování v takovém stavu, v jakém se nacházel před nahodilou událostí. Pojistná částka představuje nejvyšší hranici plnění ze strany pojišťovny a měla by odpovídat pojistné hodnotě předmětu, respektive pojistného zájmu v době uzavírání pojistné smlouvy. Pojistnou částku navrhuje na svou odpovědnost pojistník a vychází přitom z fakturované ceny nebo ceny obvyklé v čase a místě vzniku pojistné smlouvy. Pokud je částka stanovená pojistníkem nižší než skutečná hodnota zásilky, tzv. „podpojištění“, poskytne v případě pojistné události pojišťovna plnění pouze do výše pojistné částky. Pokud je pojistná částka vyšší než skutečná hodnota zásilky, tzv. „nadpojištění“, poskytne pojišťovna plnění maximálně do výše pojistné hodnoty. Pojistník má také právo volby měny, ve které mu bude pojistná náhrada poskytnuta. Pojištění je možné sjednat i s tzv. „spoluúčastí“ , která může být dobrovolná nebo povinná a má vliv na výši pojistného. Za škody nižší než je sjednaná spoluúčast neposkytuje pojišťovna žádnou náhradu. Spoluúčast může být také sjednána jako nepodmíněná nebo podmíněná. V případě spoluúčasti nepodmíněné je po pojistné události výše poskytnuté náhrady vždy snížena o částku, odpovídající sjednané spoluúčasti. V případě spoluúčasti podmíněné neposkytuje pojišťovna za škody nižší, než je sjednaná spoluúčast, náhradu žádnou. V případě, že škoda přesáhne výši sjednané spoluúčasti, poskytne plnění v plném rozsahu škody. Pojistná smlouva má obsahovat také ustanovení o době trvání pojištění. Bývá obvykle sjednávána buď jako smlouva jednorázová, nebo rámcová (také hromadná, generální). Jednorázová pojistná smlouva musí vždy obsahovat všechny předepsané náležitosti a poskytuje pojistnou ochranu před riziky, která hrozí z realizace konkrétní kupní smlouvy. Je vhodná pro individuální pojistnou ochranu nepravidelně realizovaných obchodních operací nebo také operací, které jsou charakteristické atypickým obsahem a náležitostmi. Rámcová pojistná smlouva se na rozdíl od pojištění jednorázového vztahuje na různé komerční, finanční nebo přepravní aktivity a poskytuje někdy i širší rozsah ochrany před pojistnými riziky. Obvykle se uzavírá na konkrétní časové období, zpravidla na jeden rok. Pojistné tarify stanoví pojišťovny formou sazebníků, obvykle procentem z pojistné částky.

- 100 -

Rozsah pojistného krytí by měl by měl být zvolen podle předmětu smlouvy a jejích dalších náležitostí. Pojištěna bývají všechna rizika kromě těch, která jsou z pojištění vyloučena. Tyto výluky bývají členěny na tzv. výluky absolutní a výluky relativní. Výluky absolutní zahrnují taková rizika, která pojišťovna není ochotna za žádných okolností pojistit. Výluky relativní zahrnují rizika, která pojišťovny obyčejně pojišťují, avšak při nestandardních pojistných podmínkách a vyšších pojistných sazbách. Potvrzením o uzavření pojistné smlouvy je pojistka. Je to legitimační dokument, kterým pojistník (nebo pojištěný) prokazuje při vzniku pojistné události svůj pojistný nárok .

6.2 Pojištění přepravních rizik Smyslem pojištění v mezinárodní přepravě zboží je eliminace následků poškození, zničení nebo ztráty zásilky během přepravy. K příčinám škod v mezinárodní přepravě obvykle patří:  působení přírodních jevů nezávislých na lidské vůli (zemětřesení, povodně, údery blesku, vichřice, laviny, atd.)  důsledky lidské činnosti (autohavárie, vykolejení vlaků, zřícení letadel, havárie lodí atd.)  nedostatky spojené s uložením nákladu  neodborné zacházení s nákladem  krádeže a jiné násilné činy  přirozená povaha zboží (koroze, vyschnutí, zapaření, kazivost, působení plísní apod.)  události válečného či politického charakteru  další nespecifikované vlivy katastrofického charakteru, jako působení hmyzu či hlodavců, radioaktivního záření a podobné. Škodu utrpí vždy ta strana kupní smlouvy, která podle dodací parity nesla riziko ztráty a poškození zásilky v okamžiku vzniku škodní události. Srovnatelná rizika ovšem nesou i dopravci, případně zasilatelé z titulu nájmu a provozu dopravního prostředku nebo odpovědnosti za zásilku, svěřenou k přepravě. Vzhledem k tomu, že prodávající a kupující, dopravce a zasílatel, jsou zatíženi rozdílným stupněm odpovědnosti k přepravovanému zboží, používají se v mezinárodní přepravě dva základní druhy pojištění:  odpovědnosti dopravce resp. zasílatele (odpovědnostní pojištění)  přepravy zboží (přepravní pojištění) Přepravní i odpovědnostní pojištění v mezinárodní přepravě mají společné to, že se vztahují k přepravované zásilce a umožňují poskytnutí náhrady za její poškození, zničení či ztrátu v průběhu přepravy. Zásadně se ovšem liší v rozsahu pojistného krytí. 6.2.1 Rozsah pojistného krytí Stanovení rozsahu pojistného krytí se v pojistných podmínkách jednotlivých pojišťoven obvykle mírně liší. Vychází přitom ze zásady tzv. univerzality pojistného krytí, což

- 101 -

znamená, že pojištěním jsou kryta všechna rizika kromě těch, která jsou ve smlouvě výslovně z rozsahu vyloučena. Pro snazší orientaci pojistníků a možné úspory na pojistném jsou výluky z pojištění podle svého obsahu standardizovány. V praxi se obvykle můžeme setkat se třemi základními rozsahy pojistného krytí:  pojištění proti všem rizikům  pojištění včetně zvláštní havárie  pojištění s vyloučením zvláštní havárie Výše uvedené standardy pojistného krytí bývají označovány také jako kontinentální systém pojištění, používají se u všech druhů přeprav, kromě jiných zemí i v České republice. V mezinárodní přepravní praxi se můžeme setkat i s jiným typem pojištění, který vznikl ve Velké Británii a bývá označován jako anglická námořní pojistka. (Marine Policy). Používá se zejména v námořní přepravě s vlastními pojistnými podmínkami Institute Cargo Clauses. Má ve světovém pojišťovnictví specifické postavení, a to díky někdejší významné pozici Velké Británie v zahraničním obchodu a námořní plavbě. V České republice se používá poměrně zřídka, zejména v těch případech, kdy je výslovně sjednána v kupní smlouvě, a to vždy na přímou žádost pojistníka. Pojistné podmínky MAR zhruba odpovídají výše uvedenému (kontinentálnímu) rozsahu pojistného krytí a jsou označovány symboly A,B a C. Žádný z uvedených druhů pojištění (Institute Cargo lauses) však nezahrnuje rizika válečná a politická a jejich pojištění je třeba vždy dojednat zvlášť. Institute Cargo Clauses (typu A) poskytuje nejširší rozsah pojistného krytí, a to na principu univerzality. Pojištěna jsou všechna rizika, která nejsou výslovně vyloučena. Institute Cargo Clauses (typu B) nejsou založeny na principu univerzality, což znamená, že pojištěna jsou pouze rizika taxativně vyjmenovaná. Pojištěná rizika jsou rozdělena do tří skupin:  rizika, u nichž není třeba prokazovat, že byla bezprostřední příčinou škody  rizika, u nichž postižený naopak musí tuto skutečnost prokázat  riziko ztráty celých obalových kusů. Vyloučeny jsou vždy škody, které jsou důsledkem záměrného protiprávního činu, například vandalismu, sabotáže apod. Institute Cargo Clauses (typu C) představují nejužší rozsah pojistného krytí. I v tomto případě jsou kryta jen rizika výslovně uvedená. Pojištěna je pouze ztráta nebo poškození celé zásilky. Smyslem pojistného rozsahu typu C je poskytnou pojištění pouze nejzávažnějších rizik za nízké pojistné. 6.2.2 Pojištění zahraničních úvěrů a platebních nástrojů Nejvážnější problémy, spojené s realizací obchodní činnosti směrem k zahraničí, způsobuje úhrada kupní ceny. Pro minimalizaci rizik, která se objevují v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu, se v této oblasti používá zřejmě - 102 -

nejširší škála nástrojů, z nichž k nejspolehlivějším patří pojištění. Jedná se o relativně nákladný typ pojištění, vyžadující navíc ze strany pojišťoven velmi dobré odborné znalosti a dlouhodobé zkušenosti. Proto je tento druh služeb obyčejně nabízen ve standardním rozsahu produktů, a to poměrně úzkým okruhem pojišťoven. Pojištění se obvykle odvíjí na komerční bázi, může být ovšem doplněno určitou formou státní pomoci, která plní účel podpory exportu. Pojištění potom bývá svěřeno specializovaným pojišťovnám, působícím se státní kapitálovou účastí. V České republice je takovou pojišťovnou EGAP, která se při pojištění důsledně řídí principy Konsensu OECD. Ten rozděluje země do skupin podle míry exportního úvěrového rizika a stanoví, která rizika mohou být pojišťována komerčním způsobem a u kterých a v jakém rozsahu je možné akceptovat státní spoluúčast. Údaje jsou periodicky aktualizovány podle údajů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky o finanční a ekonomické situace v členských zemích a platební zkušeností vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníku Konsensu. 6.2.3 Pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění odpovědnosti za škodu pokrývá poměrně specifický druh rizik a bývá proto vždy sjednáváno separátně. Smyslem tohoto pojištění není zbavit pojistníka nebo pojištěného odpovědnosti za způsobenou škodu, ale převzít nebo omezit negativní ekonomický dopad, vzniklý pojistnou událostí. Rozsah pojistného rizika vyplývá z podnikatelské činnosti pojištěného a právních vztahů z této činnosti vzniklých. Za součást podnikatelské činnosti jsou v tomto případě považovány i činnosti související s podnikáním jen okrajově, například činnost zařízení stravovacích, sociálních, zdravotnických a sportovních, slouží-li potřebám zaměstnanců. Vztahuje se i na doplňkové činnosti podnikatelských subjektů, například účast na veletrzích a výstavách, služební cesty apod. Z titulu pojištění odpovědnosti za škodu vzniká při vzniku pojistné události pojištěnému právo na náhradu škody na:  životě osoby (usmrcení)  zdraví osoby (tělesná újma), včetně léčebných výloh  majetku, včetně takových škod, za které odpovídá podle příslušných právních předpisů Pojištění odpovědnosti se sjednává na dobu určitou, uvedenou ve smlouvě, nebo na dobu neurčitou, kdy je vhodné sjednat termín a způsob podání výpovědi. Pojistné bývá sjednáno pevnou finanční částkou nebo sazbou z proměnné hodnoty (například prodejního obratu) s jednorázovou splatností nebo ve formě splátek. 6.2.4 Pojištění veletrhů a výstav Pojištění veletrhů a výstav vykazuje určité odlišnosti v tom, že bývá téměř výlučně sjednáváno jako jednorázové, atypickým je také předmět pojištění a časově přesně vymezené trvání pojistné smlouvy. Předmětem veletržní a výstavní činnosti bývají často unikátní předměty nebo činnosti, intenzivní kontakt veřejnosti s nimi značně zvyšuje riziko poškození a ztráty exponátů.

- 103 -

Rizika vyplývající z veletržních a výstavních akcí je možné omezit prostřednictvím základního pojištění, které zahrnuje:  vybrané nebo veškeré exponáty a zboží určené k prodeji  zařízení samotné expozice  svršky a věci osobní potřeby pracovníků expozice.

- 104 -

7

DISTRIBUCE V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ

Distribuci můžeme charakterizovat jako soubor postupů a činností, pomocí kterých je zboží dáno k dispozici spotřebiteli nebo uživateli v místě určení. Funkcí mezinárodní distribuční politiky je přiblížit nabídku poptávce a zajistit plynulý pohyb zboží od tuzemského výrobce ke konečnému spotřebiteli na zahraničním trhu. Budování mezinárodních distribučních cest je velmi nákladnou a dlouhodobou záležitostí. Firma musí zvažovat jak distribuční cesty mezi zeměmi, tak i způsoby distribuce uvnitř cílové země, tedy existenci, charakter a postavení maloobchodníků a velkoobchodu. Jestliže na zahraničním trhu existuje členitá struktura maloobchodu v podobě obchůdků s jedním prodavačem nebo pouličního prodeje, může být vybudování distribučních cest například pro balené zboží a hotová jídla, obtížné. V řadě rozvojových zemí mohou být některé distribuční cesty poznamenány dominujícím postavením etnických skupin, a firma proto musí rozpoznat tyto vlivné subkultury a vzít v úvahu jejich způsoby organizace distribučních cest. V chudých rozvojových zemích také nelze očekávat rychlý rozvoj prodeje prostřednictvím supermarketů a obdobných velkých obchodních jednotek. Jejich rozšiřování a význam roste především se zvyšující se vyspělostí země, ale i tak zůstává alespoň částečně podmíněn sociálně-kulturními specifiky. Kulturní dimenze tak ovlivňují, usnadňují nebo naopak znesnadňují určité distribuční uspořádání a vedou k modifikaci distribučních cest na jednotlivých trzích. Distribuce utváří úzké vztahy se spotřebiteli. Snaží se vyhovět jejich zvyklostem a přáním tak, aby nacházeli určité výrobky a služby v předem stanovenou dobu v určených obchodech. Vliv kultury se projevuje v rozdílech (například mezi severní a jižní Evropou), pokud jde o otevírací dobu a počet prodejních dnů, i v prodejních postupech a technikách, tedy třeba v rozdílných postojích k osobnímu (podomnímu) prodeji. Další kulturně podmíněné odlišnosti můžeme najít v postavení velkoobchodníků v jednotlivých zemích, ve vztazích mezi výrobci a distributory obecně a také v relativní otevřenosti nebo uzavřenosti distribučního systému v zemi (příkladem nesnadného přístupu na trh je Japonsko, kde jsou vazby mezi výrobci a distributory velmi silné). Rozdíly v distribučním systému existují zejména mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, ale i mezi vyspělými zeměmi najdeme řadu odlišností.

7.1 Mezinárodní distribuční strategie Distribuční strategie představuje soubor možností a způsobů, jimiž se výrobek dostane na trh. Výběr strategie je ovlivněn řadou faktorů:  finančních  lidských  obchodních  přizpůsobování zvykům kupujících, atd. Podle intenzity vztahu se zákazníky je možné uplatnit tři typy pokrytí trhu:  intenzivní distribuci  selektivní distribuci  výhradní (exkluzivní) distribuci

- 105 -

Distribuce v zahraničním obchodě

Intenzivní distribuce znamená prodej prostřednictvím co největšího počtu vhodných prodejních míst v určité oblasti. Jedná se o masovou distribuci, která je vhodná pro standardní rychloobrátkové zboží, které slouží k uspokojení základních a opakujících se potřeb zákazníků, je relativně levné, nakupované rutinním způsobem, bez dlouhého srovnávání s konkurenčními výrobky. Zboží je snadno přístupné, zvolená strategie umožňuje rychle získat vyšší podíl na trhu a realizovat vysoký objem prodeje. Na druhé straně je spojena se zvýšenými náklady a obsahuje riziko ztráty kontroly nad distribucí z důvodu velkého počtu účastníků. Selektivní distribuce představuje prodej prostřednictvím omezeného počtu prodejních míst, kdy možnost výrobek prodávat nezískává každý prodejce, ale výrobce si vybírá ty, kteří splňují náročné kvantitativní požadavky (na velikost, objem, prodejní obrat) a kvalitativní požadavky (na kvalitu poskytovaných služeb, image). Tato strategie se používá především pro výrobky se silnou image značky a k prodeji zboží, které je nakupováno jen občas, po pečlivém srovnávání možných alternativ, které vyžaduje poskytování řady služeb a slouží k dlouhodobé spotřebě. Strategie umožňuje výrobci lépe kontrolovat distribuci jeho výrobků, ale zpravidla vyžaduje vyšší náklady na komunikaci. Výhradní (exkluzívní) distribuce je takový způsob distribuce, kdy zboží je prodáváno prostřednictvím velmi omezeného počtu prodejních míst (často i jednoho distributora), která získávají exkluzivitu obchodovat s výrobky ve vymezené oblasti. V souvislosti s touto teritoriální exkluzivitou pak výrobce obvykle požaduje, aby se distributor zavázal, že nebude prodávat výrobky konkurence. Výrobce považuje za hlavní výhody této formy možnost lépe kontrolovat kvalitu, cenu, úroveň poskytovaných služeb, propagaci, platební a jiné podmínky a prestiž svých výrobků. Nevýhodou může být „obětování“ části trhu, protože disponibilita výrobků je značně omezena. Výhradní distribuce je určena zejména pro prodej drahého, luxusního zboží (automobily Mercedes, kožešiny, značkové hodinky apod.) a některých osobních služeb. Podporuje image výjimečnosti výrobku a umožňuje dosažení vyšších cen. 7.1.1 Distribuční cesty a distribuční mezičlánky Rozhodování o distribučních cestách patří mezi nejkomplikovanější oblasti řízení v marketingu, protože jejich volba ovlivňuje další prvky marketingové politiky, zejména cenovou tvorbu, a znamená vytváření poměrně dlouhodobých vazeb a závazků k ostatním subjektům na trhu. Firmy působící v distribučních cestách plní řadu důležitých funkcí, ke kterým patří:  doprava z místa výroby na místo spotřeby  rozdělení vyrobeného množství na menší balení, která odpovídají potřebám zákazníka, velkoobchodu a maloobchodu  kompletace sortimentu  uskladnění zboží  poskytování informací ( o zákaznících, konkurentech a dalších subjektech)  propagace  jednání a objednávání  financování a podstupování rizika  poskytování služeb ( dodání do domu) - 106 -

 a vlastnictví ( přesuny vlastnictví mezi subjekty) Rozlišujeme distribuční cesty přímé, kdy dochází k přímému kontaktu mezi výrobci ( dodavateli) a spotřebiteli ( uživateli), a distribuční cesty nepřímé, které využívají služeb mezičlánků. Čím větší počet obchodních mezičlánků, tím delší je distribuční cesta. Firmy se snaží zjednodušit pohyb zboží, využívat výhodných obchodních metod, přesto je však přímý prodej spotřebního zboží méně obvyklý. Přímá distribuční cesta Výhody:  přímý kontakt a možnost komunikace se zákazníkem  bezprostřední zpětná vazba, umožňující lépe a rychleji reagovat na jeho přání  lepší kontrola nad cenovou a komunikační politikou  výše nákladů, které jsou zpravidla nižší vzhledem k absenci mezičlánků. Nevýhody:  nutnost zajistit kvalifikovaně plynulý tok zboží  s tím související potřeba kontaktů s řadou subjektů  obtíže spojené s prezentací výrobků v jejich hmotné podobě  složitost a neefektivnost v případě použití pro zboží hromadného charakteru a v případě dodávek pro geograficky rozptýlené zákazníky. Nepřímá distribuční cesta Výhody:  možnost pověřit mezičlánky provedením řady činností a tím snížení objemu této práce jak pro výrobce, tak pro zákazníka  využití kontaktů, specializovaných znalostí a zkušeností distribučních mezičlánků a tedy možnost zajistit účinnější způsob prodeje zboží  nižší potřeba investic ( např. k vybudování servisních středisek, skladů apod.). Nevýhody:  ztráta kontroly nad zbožím, jeho cenou a způsobem prodeje  nedostatečný přísun informací o zákaznících  závislost na marketingové koncepci mezičlánků a nutnost neustále je motivovat, aby prodeji věnovali maximální úsilí  v případě velkých objednávek požadavky na vysoké slevy a výhodné platební podmínky  vyšší náklady distribuční cesty  riziko neplnění plateb a nedobytných pohledávek. Základní typy distribučních mezičlánků:  prostředníci – zboží nakupují a dále prodávají  zprostředkovatelé a obchodní zástupci – mohou vykonávat činnost pro výrobce i kupujícího a jejich úkolem je vyhledávat kontakty a napomáhat procesu směny zboží  podpůrné mezičlánky – dopravní firmy, banky – poskytují služby a usnadňují směnu zboží.

- 107 -

Světové trendy ve vývoji distribučních systémů

7.1.2 Světové trendy vývoje distribučních systémů Proces koncentrace a internacionalizace výroby vyvolává potřebu adekvátní reakce i v oblasti distribuce. Objevují se nové trendy v maloobchodě a velkoobchodě, vznikají globální obchodní firmy a vytvářejí se strategické obchodní aliance. Koncentrace probíhá na úrovni  organizační ( nové marketingové systémy )  provozní ( rostoucí podíl na obratu má stále menší počet velkých provozních jednotek). V maloobchodě se neustále objevují nové formy prodeje a jejich kombinace. Tyto nové formy:  musí řešit problém zkracování svého životního cyklu ( ztrácí nádech novosti v důsledku rychlého napodobování),  rostoucí trend má maloobchodní prodej bez prodejen ( pomocí televize, telefonu, počítače),  prudce roste konkurence mezi stejnými i rozdílnými typy obchodů,  dochází k polarizaci prodejců buď směrem k nabídce širokého sortimentu zboží, nebo ke specializované nabídce.  informační technologie se stávají významným konkurenčním nástrojem a distribuční cesty jsou lépe řízeny a programovány  velké firmy se silnými obchodními značkami expandují na nové zahraniční trhy,  ve velkých prodejních centrech nacházíme kavárny, restaurace, herny pro děti, prodejny knih i květin atd. V oblasti distribuce dochází prostřednictvím velkoobchodu.

k poklesu

objemu

obchodů

uskutečňovaných

Výrobci vytýkají velkoobchodu řadu nedostatků:  např. malou propagaci  nedostatečné zásoby  nedostatečně aktivní, nepružnou a pomalou reakci na poptávku zákazníků  nedostatečné informace o trhu, zákaznících a konkurenci  vysoké náklady. Kvůli těmto nedostatkům se snaží výrobci tento mezičlánek obejít. To vedlo řadu velkoobchodníků k restrukturalizaci podniků a k přizpůsobení služeb potřebám dodavatelů i zákazníků. V posledních letech také roste podíl výrobků, které jsou prodávány pod značkou distributora (v ČR tuto strategii používá třeba Delvita). Používání vlastních maloobchodních značek je výhodné pro spotřebitele ( nižší ceny za garantovanou kvalitu) i obchodníka ( snížení nákladů na reklamu, možnost rozhodovat o vlastní cenové politice, vyhledávat a měnit výrobce). Maloobchodní řetězce jsou vzhledem k vysokým objemům dodávek významným zákazníkem a výrobci se proto snaží dodržovat veškeré stanovené podmínky (kvalitu, cenu, rychlost dodávek, dodávky až do skladu apod.). Nejvíce se maloobchodní značky využívají při prodeji potravin, ale najdeme je rovněž v nepotravinářských obchodech

- 108 -

(např. Marks and Spencer prodává oděvy pod vlastní značkou). Někteří výrobci vyrábějí své výrobky jak pod vlastní značkou, tak pod značkou distributora.

7.2 Výběr a řízení distribučních cest Před rozhodnutím o způsobu distribuce je třeba zvážit řadu faktorů. Z hlediska mezinárodní distribuce jde především o analýzu nákupního a spotřebního chování, o povahu zboží a trhu, o analýzu zahraniční a tuzemské konkurence, o ekonomické aspekty a o analýzu odvětví na zvoleném trhu. 









Nákupní a spotřební chování. Při volbě distribučních cest analyzuje firma všechny dostupné údaje o potenciálních spotřebitelích a jejich zvyklostech. Důležité jsou údaje o počtu možných zákazníků, o jejich kupní síle, velikosti a struktuře výdajů, o četnosti nákupů, o geografickém rozmístění poptávky i o tom, jaké jsou v dané zemi nákupní zvyklosti a kulturní odlišnosti. Například při vývozu piva je třeba analyzovat, zda spotřebitelé preferují pivo lahvové, nebo v plechovkách, zda kupují po kusech nebo velká spotřebitelská balení, zda a jak často konzumují pivo doma nebo v restauracích, zda pijí pivo k jídlu nebo dávají přednost návštěvě pivnic a pivních barů. Obchodní firmy se snaží udržet a získat loajální zákazníky, a proto přicházejí se systémem věrnostních karet, různých kupónů a dárků. Povaha zboží. Povaha zboží předurčuje volbu distribuční cesty a počet používaných mezičlánků. Průmyslové výrobky, zejména investiční celky, jsou obvykle vyváženy přímo, nepřímé obchodní metody jsou typické pro většinu spotřebních výrobků. Přímý prodej je také využíván u luxusních výrobků a u některého typicky spotřebního zboží ( např. přímý prodej kosmetiky firmy Oriflame a Avon, čistících prostředků Amway a vysavačů Vax). Některé výrobky nelze vyvážet do vzdálenějších teritorií ( například cement), protože přepravní náklady by byly příliš vysoké. Distribuční cesty se přizpůsobují také v případě potravin a rychle se kazícího zboží, které musí být distribuováno ve speciálních obalech a dopravních prostředcích. Povaha trhu. Firma musí mít jasnou představu o trhu ještě před výběrem distribuční cesty a distribučních mezičlánků. Musí identifikovat cílové trhy ve vybraných zemích, stanovit marketingové cíle, pokud jde o objem, tržní podíl a ziskové požadavky. Dále musí určit finanční a personální závazky, které jsou nezbytné pro rozvoj mezinárodní distribuce, i způsob kontroly, délku a vlastnictví distribučních cest a podmínky prodeje. Rozhoduje se, zda použije vlastní domácí subjekty nebo zahraniční mezičlánky. Konkurence. Vstup na zahraniční trhy je obtížný zejména pro ty podniky, které nemají vybudovány dlouhodobé kontakty s distributory a přicházejí na trh později, jak tomu bylo třeba v případě českých firem po změnách na začátku 90. let. Trhy vyspělých zemí jsou prakticky obsazeny a i na trzích střední a východní Evropy a v některých rozvojových zemích je pozice tuzemské i zahraniční konkurence velmi silná. Navzdory proklamované snaze o liberalizaci mezinárodního obchodu narážejí firmy na řadu překážek. Určitou možností, jak překonat konkurenční prostředí, může být volba nových, netradičních distribučních cest, například zmíněného přímého prodeje, sítě vlastních prodejen nebo franchisingu. Ekonomické aspekty. Významným faktorem jsou ekonomické možnosti firmy. Je nutné zvážit výši nákladů, a to kapitálových nebo investičních nákladů na rozvoj - 109 -

distribučních cest a nákladů na jejich udržování. Kapitálově silné firmy, disponující velkými zdroji, mají při volbě způsobu distribuce velkou výhodu. Pro současnou distribuce ve vyspělých zemích je typická koncentrace. Několik velkých distributorů obvykle pokrývá převážnou část trhu. Velké řetězce mají na dodavatele velké nároky, kvalitní dodávky a přesné dodržování dodacích lhůt jsou samozřejmostí. Žádají také své dodavatele, aby se podíleli na nákladech, pružně dodávali množství podle měnící se poptávky a zajišťovali doplňování zboží do regálů. Tyto podmínky mohou pro menší firmy představovat podstatnou překážku, další představují platební podmínky, zejména tendence k prodlužování splatnosti faktur. Významným faktorem je výše zahraničněobchodních nákladů a jejich vztah k ceně. Struktura odvětví. I přes rostoucí tendence k unifikaci distribuce v mezinárodním obchodě se setkáváme v různých zemích s určitými specifiky. Úroveň distribučních služeb je v prvé řadě dána vyspělostí země. Ve vyspělých zemích patří obchod k významným odvětvím národního hospodářství, přesto i mezi vyspělými státy existují rozdíly ( např. výrazná koncentrace v maloobchodu a velkoobchodu v EU a USA, na rozdíl od existence četných specializovaných obchodních jednotek v japonském distribučním systému). V distribučním systému přestali dominovat dodavatelé, v maloobchodě roste význam retailingových firem, které disponují plně vybaveným logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informačním systémem s profesionálním managementem. V méně vyspělých zemích se setkáváme s netradičními formami distribuce, které vyplývají z místních zvyklostí ( např. tržiště v arabských zemích a i v některých zemích střední a východní Evropy). Legislativní opatření v některých zemích omezují výstavbu velkých prodejních jednotek a délku prodejní doby, stanovují povinnost spolupracovat s místními obchodními zástupci ( případ rozvojových, zejména některých arabských zemí) a obecně uplatňují předpisy podobné těm, které platily v Československu v období monopolu zahraničního obchodu a které omezují možnosti podnikání v oblasti zahraničního obchodu.

7.3 Organizace distribučních cest Distribuční cesty a distribuční mezičlánky plní rozmanité funkce a realizují řadu aktivit. Jednotliví účastníci vytvářejí mezi sebou vazby a vzájemnou závislost, kdy práce jednoho subjektu ovlivňuje výsledky ostatních. Distribuční cesty nejsou neměnné a v poslední době vznikají nové organizační systémy distribuce, ve kterých je činnost jednotlivých subjektů regulována a koordinována. Patří k nim vertikální, horizontální a vícedimenziální marketingové systémy. Vertikální marketingový systém – prolínání výrobních a obchodních činností, zahrnuje jednotlivé subjekty ( výrobce, velkoobchod, maloobchod ), které se chovají jako jednotný systém. Horizontální marketingový systém – spojení zdrojů nebo programů dvou i více firem v zájmu využití nové příležitosti na trhu. Příkladem může být spojování řetězců supermarketů s místními bankami a nabídka finančních služeb přímo v prodejních místech. Vícedimenzionální marketingový systém – využívání dvou nebo více distribučních cest k dosažení jednoho nebo více segmentů zákazníků.

- 110 -

8

PRŮBĚH CELNÍHO ŘÍZENÍ

Cíle kapitoly

Celní řízení

Student bude seznámen s průběhem celního řízení. A to jak po stránce teoretické, tzn. pochopení základních pojmů a vztahů, tak praktické, kdy bude schopen v rámci obchodního případu vyplnit formuláře a dokumenty. Klíčové slova

Další informace

Clo, celní dluh, celní řízení, sazebník, celní řízení, celní delikt. Celní řízení Vyměřování a vybírání celních poplatků se provádí při celním řízení. Průběh řízení a dokumenty, které jsou vymezeny právními předpisy, upravuje v ČR zákon 13/1992 Sb., po novelách 35/1993 Sb. a 113/1997 Sb. Celní řízení vedou na základě prohlášení účastníků celní orgány. Těmi jsou celní ředitelství a celní úřady. Účastníkem celního řízení je fyzická osoba mající bydliště nebo právnická osoba mající sídlo v ČR nebo v zemi dovozu. Při celním řízení může vystupovat buď sama nebo prostřednictvím zástupce. Ten může vystupovat buď přímo (jedná jménem a ve prospěch zastoupené osoby), nebo nepřímo (jedná vlastním jménem a ve prospěch zastoupené osoby). Po podání celního prohlášení a předložení stanovených dokladů zahájí celní orgány řízení. To spočívá ve fyzické kontrole zásilky, jejího vnějšího stavu (počet kusů, hmotnost, porušení obalu, atd.). Zjištěné skutečnosti jsou porovnány s předloženými doklady. Poté celní orgány rozhodnou o zařazení zboží do celního sazebníku, určí celní hodnotu zboží, vyměří celní sazbu a rozhodnou o propuštění zboží do některého z celních režimů.[2] Celní přestupky a delikty V souvislosti s exportem zboží celní předpisy poruší ten, kdo:  nezákonně vyveze zboží  uvede nesprávné údaje o zboží podléhajícím celnímu dohledu  způsobí, že mu bylo příslušným celním orgánem uděleno povolení na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů  způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů, nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do režimu vývozu, zajištěné projednání celního přestupku nebo celního deliktu dočastně uskladněné nebo umístněné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu  padělá doklady o vyváženém zboží nebo zboží v tranzitu  přechovává zboží uniklé celnímu dohledu  poruší celní závěry  předloží celním orgánům doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jiný důkazní prostředek, z jehož je zřejmé, že zboží nepochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat  uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží

- 111 -

http://www.busi nessinfo.cz/cz/cl anek/manualexportera/cla-acelni-rizeni-vmezinarodnimobchod/1001370 /43600/

 neuposlechne výzvy celního orgánu nebo celníka nebo jinak jim brání při výkonu jeho činnosti Porušení celních předpisůcelní zákon rozděluje na celní přestupky a celní delikty podle toho, zda pachatelem je fyzická nebo právnická osoba. Dokumenty při celním řízení K zahájení celního řízení mohou celní orgány v České republice i v dalších evropských a mimoevropských zemích požadovat následující doklady:  jednotný celní doklad  celní faktury  osvědčení o původu zboží  další doplňující osvědčení a) Jednotná celní deklarace - JSD Od ledna 1993 se v ČR používá pro celní řízení při dovozu a vývozu obchodního zboží celního prohlášení ve formě tzv. Jednotné systémová deklarace (JSD) Jednotná celní D). Tento tiskopis přesně odpovídá celnímu prohlášení používanému již řadu let deklarace ve státech EU a ESVO. Jednotná celní deklarace je dokladem unifikovaným (při vyplňování stejně znějícího tiskopisu platí zatím v různých státech trochu odlišné zásady). Od ledna 1994 je i v ČR možné používat stejného tiskopisu i pro režim tranzitu, kde se zatím používalo celních průvodek. V tomto případě se jedná o tzv. tranzitní celní prohlášení. To se vyplňuje minimálně ve 3 vyhotoveních, označených čísly 1, 4, 5. První díl je určen pro celní úřad odeslání, druhý (4) patří celnímu úřadu určení a třetí díl (5) se po dodání zboží bude vracet celnímu úřadu odeslání jako potvrzení o řádném ukončení režimu tranzitu. Tím je doloženo, že deklarant splnil své povinnosti a že vůči státu nevznikl celní dluh. Obdobně jako se dříve celní průvodka většinou vystavovala ve více exemplářích, je možné k tranzitnímu celnímu prohlášení připojit i další kopie s konkrétním určením, pro koho jsou určeny. Z tiskopisu evropského tranzitního dokladu T 1 přebírá i české tranzitní prohlášení funkci potvrzení pro deklaranta. Na třetím dílu tranzitního prohlášení dole je pod perforací předtištěno potvrzení o řádném dodání zboží celnímu úřadu určení. Tento předtisk potvrdí na žádost dopravce zmíněný celní úřad, oddělí jej a předá dopravci. Ten použije potvrzení jako důkaz o splnění svých povinností v režimu tranzitu. Jednotný celní doklad je tiskopis, jehož vyplněním a podáním navrhuje dovozce nebo jím zmocněný zástupce (celní deklarant) zahájení celního řízení. JSD obsahuje hlavní náležitosti celního řízení:  identifikaci jeho účastníků (vývozce a dovozce, případně deklaranta)  pojmenování zboží včetně číselného zařazení do sazebníku  množství zboží a způsob balení  cenu zboží v cizí měně a přepočet na měnu domácí  způsob dopravy a vyznačení preferencí  celní hodnotu  celní sazbu  výměr daně z přidané hodnoty  celkovou výši celního dluhu.

- 112 -

Určité slovní údaje se v celním prohlášení vyjadřují číselnými kódy. Zboží se pro účely celního řízení člení podle hledisek celního sazebníku. Celní dluh, tzn. clo, DPH popř. další dovozní daně a poplatky se vyměřují z celní hodnoty (ceny) zboží a vyměřená částka je splatná do 10 dnů od oznámení její výše deklarantovi. JSD dále obsahuje odvolávku na další doklady použité pro účely celního řízení (celní faktury, osvědčení o původu zboží atd.).[4]

- 113 -

- 114 -

Osvědčení o původu zboží Osvědčení o původu zboží mohou mít celou řadu podob a jsou nutná proto, aby jimi mohl účastník celního řízení prokázat svůj nárok na nižší celní sazbu. Průvodní osvědčení EUR – 1 a EUR - 2 Nejfrekventovanějším dokladem o původu zboží používaným v obchodě se zeměmi Evropské unie i zeměmi přidruženými je tzv. EUR – 1. V případě pochybností o údajích v dokumentu lze požádat o tzv. verifikaci, kterou v České republice provádí Generální ředitelství cel. Pro zboží nižších hodnot lze použít zjednodušené varianty dokladu, tzv. EUR – 2. V současné době již řada celních úřadů jak v České republice, tak i v zemích Evropské unie nepožaduje pro zboží nižších hodnot striktně doklad EUR – 2 a spokojí se s doklady globálního charakteru, např. se závazným prohlášením vývozce o původu zboží v předepsané formě. To pochopitelně neplatí pro ty zbožové položky, na které se vztahují dovozní či vývozní kvóty.[2]

- 115 -

EUR 1 EUR 2

Další doklady o původu zboží Prokazování původu zboží v obchodě mezi Českou republikou a zeměmi Evropské unie resp. zeměmi přidruženými prochází neustále procesem zjednodušování. Ten směřuje od používání jednorázových dokladů k dokladům globálního charakteru a od potvrzení celních i jiných orgánů k prohlášením výrobců či exportérů. Podobná zjednodušení lze pozorovat i při obchodu s rozvojovými zeměmi. Role celních orgánů se stále více přesouvá do oblasti kontroly.[1]

- 116 -

Celní sazby a celní režimy Celní sazby aplikované při celním řízení jsou rozepsány v Celním sazebníku, publikovaném formou vyhlášky ministerstva financí. Celní režimy Po ukončení celního řízení je zboží propuštěno do oběhu v určitém celním režimu. Celní zákon stanoví tyto režimy :  Volný oběh – po propuštění zboží do volného oběhu je zboží zahraniční považováno za zboží české. Propuštění zahrnuje uplatnění všech stanovených opatření a formalit včetně vybrání cla.  Tranzit – zboží je pod celním dohledem dopravováno od jednoho celního úřadu k druhému, a to buď uvnitř státu nebo za hranicemi.  Uskladňování v celních skladech – zboží je pod celním dohledem při splnění stanovených podmínek.  Aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému – zboží projde pod celním dohledem jednou nebo několika zpracovatelskými operacemi a je opět vyvezeno z tuzemska do země původu.  Přepracování pod celním dohledem – zboží projde takovými zpracovatelskými operacemi, které změní jeho původní sazební zařazení, aniž je vyměřeno a vybráno clo.Výrobky takto vzniklé propustí celní úřad do volného oběhu s použitím platných celních sazeb.  Dočasné použití – umožňuje, aby zahraniční zboží bylo po vyzkoušení v tuzemsku v nezměněné podobě vráceno do země původu.  Pasivní zušlechťovací styk – umožňuje, aby bylo české zboží dočasně vyvezeno do zahraničí a po provedení jedné nebo více zušlechťovacích operací opět vráceno do tuzemska. A to s úplným nebo částečným osvobozením od cla.  Vývoz – tento režim umožňuje českému zboží opustit tuzemsko za současného použití formalit a obchodně politických opatření včetně případného vybrání vývozního cla.[4] Přechod zboží nebo služby přes vnitřní hranice EU vyžaduje od obchodníků dvojí evidenci, jednak pro účely DPH (tzv. EU Sales list) a jednak pro statistiku vnitro unijního obchodu (Intrastat) – výkaz Intrastat pro přijetí a výkaz Intrastat pro odeslání (viz příloha). Pravidelné celní kontroly jsou zachovány pouze na vnějších hranicích EU a proto jsou v ČR pravidelné celní kontroly prováděny pouze na mezinárodních letištích. EU a celní problematika Evropská unie postupně zavádí úplnou elektronizaci celního řízení na celním území EU. Elektronizace celního řízení jednoznačne zajisťuje zrychlení celního odbavování zásilek v dovozu i vývozu zboží. Vlastní proces elektronizace, který je budován na zajištěné úplné kompatibilitě elektronických komunikačních systémú jednotlivých národních celních správ členských státú EU je velmi složitým projektem, který musí vyřešit nesmírné množství technických problémú. Jedna s velmi složitých a obtížne řešitelných situací, je vypořádat se s problémy multijazyčnosti Evropy, tj. vypořádat se s jazykovým problémem překládaných celných prohlášeních. Celní území EU je jednotné, celní předpisy platné na tomto území jsou jednotné, není v EU ale jednotný jazyk užívaný při celním řízení a ani ho nelze nijak nařídit, protože jednotlivé členské

- 117 -

Celní sazby a celní režimy

státy EU mají ve svých ústavách zakotveny úředný jazyk, ve kterých musí být vedeno řízení před celním orgánem v tom kterém státě. Aby mohly být využity v budoucnu přednosti elektronického celního řízení v rozsahu celé EU, zejména možnosti užití zjednodušených postupú celního řízení, které umožňuje připravovaný nový Celní kodex EU, v rozsahu celé EU, musí být vliv rúznosti jazykú užívaných v EU při podávaní celního prohlášení apod. Maximálně eliminován a toho má být dosaženo alfabetickým, numerickými nebo kombinovanými kódy. Kromě ještě dalších změn je zavádění těchto kódú, nahrazujících slovní vyjádření v celním prohlášení, podstatou převážné části změn , ke kterým dochází v ČR k 1.7. 2005. Veškeré změny k tomuto datu jsou zakotveny v několika předpisech, se kterými je nutno se seznámit. Jedná se o předpisy EU, a to Nařízení komise (ES) č.1917/2000 , dále pak Nařízení Komise (ES) č.2286/2003 ze dne 18.12. 2003, konečně Nařízení Komise (ES) č. 883/2005 a tuzemské, národní předpisy, kterými jsou vyhláška Ministerstva financí ČR č. 199/2004 SB. ve znění vyhlášky MF č. 200/2005 SB. a vyhláška ČSÚ a MF č. 201/2005 Sb. Nařízení Komise (ES) č.2286/2003 ze dne 18.12.2003 a nařízení Komise (ES) č. 883/2005 ze dne 10.6.2005 jsou předpisy, kterými se mění prováděcí předpis k Celnímu Kodexu EU, tzn. Kterými se doplňuje a mění Nařízení (EHS) č. 2454/93. Nařízení Komise (ES) č. 2286/2003 ze dne 18.12.2003, bylo sice vydáno již v roce 2003, ale jeho účinnost byla rozložena do tří etap, a to malém rozsahu tento předpis začal z části byl účinný k 1.1.2004, dále pak k datu 1.2.2004, a to co je nejdúležitější největší část předpisu musí být účinná ke dni 1.1.2006. Eu povolila, že část předpisu, která musí být účinná k 1.1. 2006 mohou jedntotlivé členské země EU uvést do účinnosti i před tímto datem, aby ke dni povinné účinnosti 1.1.2006 s uplatňováním novinek již deklaranti měli dostatek zkušeností. Novinky, které při vyplňování JSD- písemních celních prohlášení, nařizuje EU, jsou obsahem uvedeného předpisu. Další novelizace změn jsou obsaženy ještě v Nařízení komise (ES) č. 883/2005 ze dne 10.6.2005. Uvedené změny jsou ve formě návodu na vyplnění JSD zpracovány celní správou do materiálu „Příručka o zpúsobu vyplňování JSD a JSDd k 1.7. 2009“, který je umístněn na internetových stránkách celní správy. Ustanovenítéto příručky síce nemají právní závaznost jako ustanovení závazného právního předpisu EU, ale obsahují ve svém textu a v příkladech výklad ustanovení předpisú upravujících vyplňování JSD a stanovisko k jejich provádění z pozice celní správy ČR. Změny ve vyplňování JSD Jako zásadní změny ve vyplňování JSD k 1.7.2009 lze uvést zejména:  Nové kódy uváděné do prostředí části odstavce č.1 , tiskopisu JSD (kódy A, B, C, D, E, F, X, Y, Z, - nejčastěji užíván kód A) –jsou upraveny v příloze č.38 Nařízení Komise (EHS) č 2454/1993 v platném znění.  Pro odstavec č. 3 JSD je stanovena povinnost,že v případě, že je jen jedna položka zboží, musí tento odstavec zústat nevyplňený. Je upřesněn i maximální počet formulářú, a to v množství 333.  Do odstavce č. 4 se od 1.7.2005, jak pro dovoz, vývoz, tak i tranzit, píše počet ložních listú. - 118 -

 Do odstavce č.5, jako celkový počet položek, múže být vepsáno maximálně číslo 997. v případě, že odstavec JSD č.3 je nevzplněný, musí být v odstavci č. 5 uvedená číslice 1.  Odstavec č.8- příjemce. Pokud je příjemcú více, uvádí se do odstavce zápis s novým kódem, a to „rúzní 00200“. Pokud u dovozního obchodního případu nemá příjemce fyzická osoba DIČ, uvede se kód státu obvyklého pobytu a rodné číslo zakončené kódem „X“.  Odstavec č. 11 se nevyplňuje  Odstavec č.14 v případě, že deklarant je totožný s vývozcem, odesílatelem či příjemcem, pak se uvádí do tohto odstavce zápis s kódem: o Deklarant = vývozce zápis: „vývozce 00400“ o Deklarant = odesílatel zápis „odesílatel 00300“ o Deklarant = příjemce „příjemce 00500“ Dále se do tohto odstavce zapisují údaje o zástupci, a to jak přímém, tak i nepřímém.  Není zastupování - odstavec se vyplní jen údaji o deklarantov  Přímé zastoupení - do horní poloviny se uvedou údaje o deklarantovi, do spodní se uvedou údaje o zástupci  Nepřímé zastoupení - do horní poloviny se uvedou údaje o zástupci, do spodní poloviny se uvedou údaje o deklarantovi    



    

Odstavec č. 15b se nevyplňuje Odstavec č. 17 se nevyplňuje Odstavec č. 17b se nevyplňuje Odstavec č. 18 se vyplňuje novým zpúsobem a to do tohto odstavce se uvádí poznávací značka silničního dopravního prostředku, registrační značka vagónu u železniční dopravy, název plavidla u námořní a říční dopravy, číslo letu nebo registrační číslo letadla a datum letu. Za tento údaj se uvede v případě silničního vozidla i údaj o státní příslušnosti. Odstavec č.20, třetí část- nové numerické kódy pro označení místa kde dle dodacích podmínek přechází náklady a rizika z prodávajícího na kupujícího, jsou to kódy 1=místo se nachází v ČR, 2= místo se nachází mimo ČR, ale na území EU, místo se nachází mimo EU Odstavec č 21 se v dovozu nevyplňuje a ve vývozu a tranzitu se vyplňuje novým spúsobem jako odstavec 18. Odstavec č.29- nové vyplnění kódem celního úřadu vstupu nebo výstupu. Kódy nalezete na internetových stránkách Celní správy www.cs.mfcr.cz Odstavec č. 30 nové vyplnění možné kontroly zboží, tzn. Kde se nachází zboží v okamžiku předložení JSD celním orgánúm. Odstavec č.31- nové kódy druhú obalú nákladových kusú- dvoumístné kódy dle Nařízení Komise (ES) č. 883/2005. vybírá se z více jak 300 kódú. Odstavec č. 34a- uvádí se země púvodu zboží a to i u vývozu. V kódování zemí došlo ke změnám:

Přestává se užívat kód pro stát Srbsko a Černá Hora a nově se užívají kódy:  XS- Srbsko  XM- Černá Hora  XK- Kosovo

- 119 -

 Odstavec č. 34b – v dovozu se nevyplňuje a ve vývozu se uvádí kód kraje v ČR, kde zboží vzniklo nebo bylo vyrobeno. Když zboží nevzniklo v ČR nebo kraj výroby není znám, uvede se kód „99“. Kódy krajú jsou uvedeny ve vyhlášce ČSÚ a MF č. 201ú2005 Sb. a došlo ke změně kódú u některých krajú, a to: Nový kód Púvodní kód 10 Hl. město Praha 11 20 Středočeský kraj 21 80 Moravskoslezký kraj 81  Odstavec č. 37, pravá část- nové kódy specifikující upřesňující detaily pro použitý celní režim (aktivní zušlechťovací styk – A..., pasivní zušlechťovací styk – B.., dočasné užití – D..), případně pro požadavek osvobození dovozu zboží od cla – C.., nebo sledované operace se zemědělskými produkty – E ...a konečně sledované jiné zacházení se zbožím – F..Kódy jsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 2286/2003.  Odstavec č. 39 se ve vývozu nevyplňuje  Odstavec č. 40 – nové vyplnění údajú o předchozích dokladech dle ustanovení a řízení Komise (ES) č. 2286/2003: o První místo – kód „X“ pro SCP, „Y “ když neexistuje předchozí celní prohlášení, „Z “ pro jiný předchozí doklad Druhé místo – druh dokladu nově uvedený kódem o Třetí místo – evidenční číslo dokladu o Čtvrté místo – datum tohto dokladu o Páté místo – pořadové číslo položky v tomto dokladu  Odstavec č. 44 – nové kódy zvláštních povolení, licencí (uvedeno ve vyhlášce MF č. 200/2005 Sb.), nové kódy pro doklady předkládané k celnímu řízení (uvedeno v Nařízení Komise (ES) č.2286/2003) anové kódy pro zajištění celního dluhu uvedeno ve Vyhlášce MF č. 200/2005 Sb.). Zápis RET-EXP je nově upraven do formy „RET-EXP 30400“. V případě, že deklarant není plátcem DPH, pak nad tečkované okénko se uvedou údaje o přímých obchodních nákladech spojených se zásilkou od vstupu do EU do místa prvního dodání v tuzemsku, která se započítavají do základu DPH, a to formou zápisu „DPH..........“, kde se uvede částka těchto nákladú.  Odstavec č. 45 – uvádějí se nové čísla odstavcú, ve kterých byla provedena oprava údajú.  Odstavec č. 47, první sloupec – nové kódy pro druhy jednotlivých plateb tvořících celní dluh (uvedeno v Nařízení Komise (ES) č. 2286/2003 a vyhlášce MF č. 200/2005 Sb.) – cla „A++“, spotřební daň „1SD“, daň z přidané hodnoty„B++“, vývozní daně „C++“, úroky- „D++“.  Odstavec č. 47 – pátý sloupec – nové kódy pro druh placení celního dluhu (uvedeno ve vyhlášce MF č. 200/2005 Sb.) – v Hotovosti- „A“, šekem zaručeným bankou „C“, odklad platby „E“, elektronický převod „H“, přes poštovní úřad „J“, započtením přeplatku na cle „K“, převodem ze složené celní jistoty „R“.  Odstavec č. 49, nové vyplnění s novým označením druhú skladú, následuje identifikační číslo skladu a jako poslední se uvádí kód země, která vydala povolení pro provoz skladu.  Odstavec č. 54- neuvádí se kódy zastoupení

- 120 -

Předpis Nařízení Komise (ES) č. 2286/2003 obsahuje velmi užitečnou tabulku, která názorně ukazuje strukturu vyplnění tiskopisu JSD v jednotlivých odstavcích pro jednotlivé celní režimy a hlavně informuje o tom, zda vyp=lnění jednotlivého odstavce je prováděno dle jednotného předpisu EU nebo dle předpisu národního jednotlivého členského státu EU nebo zda uvádění příslušných údajú závisí jen od uvážení deklaranta. Obdobná tabulka je uvedena i v Příručce k vyplnění JSD po 1.7.2009, bohužel tato však není tak jednoznačná, neboť v kódech slučuje vyplňování dle předpisú EU a předpisú ČR. Dalším novým předpisem vnášejícím do vyplňování JSD změny je nový národní předpis, a to vyhláška ministerstva financí ČR č. 200/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., tzn. Prováděcí vyhláška k celnímu zákonu. Tato nová vyhláška upravuje změny ve vyplňování odstavcú JSD, jejichž vyplňování je nařizováno národními předpisy jednotlivých členských zemí EU. Takže v této nové vyhlášce najdeme nový kód „JSD“ uváděný do prvního sloupce odst. 47, JSD, představující při vyměřování celního dluhu spotřební daň. Dále zde nalezneme nové kódy zpúsobú placení celního dluhu, které je povoleno v ČR, tyto kódy se vyplňují do 5. sloupce odst. 47, JSD. V této vyhlášce jsou i nové kódy pro zvláštní záznamy uváděné v JSD, jako napŘ. Kód pro případ kdy přímo předložením JSD je žádáno o povolení režimu s ekonomickým účinkem apod. Dále jsou ve vyhlášce uvedeny přídavné kódy DPH, spotřební daně, lale i kódy pro národní doklady, osvědčení, licence a povolení. Kromě této vyhlášky vyšel k 1.7.2009 ještě další národní předpis, a to vyhláška ČSÚ a MF č. 201/2009 Sb., o statistice vyváženého, dováženého zbožía zúsobu sdělování údajú o obchodu mezi Českou Republikou a ostatními členskými státy EU. Tato vyhláška se dotýká také vyplňování JSD a JSDd a to u dovozu odstavcú č. 17,24, a 46, u vývoz odstavcú č. 24, 34., a 46, kdedata v nich uváděna slouží pro statistiku zahraničního obchiodu EU. Uvedená vyhláška stanovuje, že data do zmíněných odstavcú se uvádějí pouze v případech, kdy statistická hodnota přesahuje pro jeden druh zboží částku 1 000 ,-EUR nebo jeho čistá hmotnost je vyšší než 1000 kg, přičemž rozhodující pro vyplňování je naplnění již jednoho z uvedených mezních kritérií. Vzhledem k tomu, že celní problematiku prioritně upravují unitární předpisy a teprve až okrajově je doplňují předpisy národní, je nezbytné prúběžně věnovat pozornost nově vycházejícím předpisúm EU, které jsou v EU, kromě sobot a neděl, vydávany doslova každý den.

8.1 Statistika Intrastat Statistika Intrastat sleduje v EU pohyb zboží v rámci intrakomunitárního obchodu mezi členskými státy EU a je jedním z pramenů informací užívaných jednak v optimalizaci řízení EU např. V oblasti obchodu, dopravy a jednak sloužících kontrolním srovnávaním s údaji daňovými jako signalizační systém daňových nesrovnalostí. Statistika Intrastat v EU byla upravována předpisy EU z roku 1991 a po vstupu nových členských států do EU v roce 2004 se projevila jejich zastaralost, což přineslo EU aktualizovanost právní úpravu statistiky Intrastat v EU novými předpisy, účinnými od 1.1.2005. Jsou to: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004ze dne 31.3.2004o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS)

- 121 -

Statistika Intrastat

č.3330/1991. Nařízení Komise ES č.1982/2004ze dne 18.11.2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise ES č. 1901/2000 a EHS č. 3590/1992. Dále pro spracování hlášky statistiky Intrastat je nutno vzít v úvahu ještě další předpisy EU, a to:  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 222/2009 ze dne 11. března 2009  Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92  Nařízení Komise (ES) č. 1915/2005 ze dne 24. listopadu 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1982/2004, pokud jde o zjednodušení zaznamenávání množství a údajů o zvláštních pohybech zboží  Nařízení Komise (EU) č. 91/2010 ze dne 2. února 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1982/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o seznam zboží vyňatého ze statistiky, předávání informací daňovými úřady a posuzování kvality  Nařízení Komise (EU) č. 96/2010 ze dne 4. února 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1982/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004, o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o práh zjednodušení, obchod podle podnikových ukazatelů, zvláštní zboží a pohyby a o kódy povahy transakcí  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění  Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 pro vykazování údajů za rok 2011 = v nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku  Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 pro opravy a zpracování výkazů s údaji za rok 2010 = v nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku  Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 ze dne 13. prosince 2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

- 122 -

Právní předpisy České republiky  Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů (ve znění vyhlášky č. 563/2006 Sb., vyhlášky č. 393/2008 Sb., sdělení o opravě tiskových chyb z Částky 135 Sb. a vyhlášky č. 317/2010 Sb.)  Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších přepisů Pojmy a zkratky Pojem nebo zkratka Členský stát ČR ČSÚ DIČ Dovoz DPH EU Finanční leasing GŘC Incoterms Intrastat Jednorázový výkaz

JSD

Kč

Význam Členský stát Evropské unie Česká republika Český statistický úřad Daňové identifikační číslo právnické nebo fyzické osoby k dani z přidané hodnoty, přidělované finančním úřadem Obdržení zboží ze třetí země, která není členem Evropské unie, pokud je toto zboží do ČR dopraveno pod celním dohledem Daň z přidané hodnoty Evropská unie Pronájem zboží, při kterém je smluvně dohodnuto a předpokládá se, že po jeho skončení se nájemce stane vlastníkem zboží Generální ředitelství cel Mezinárodní obchodní dodací podmínky (International Commercial Terms) vyhlašované mezinárodní obchodní komorou Statistický systém pro sledování pohybu zboží mezi členskými státy, zejména při vnitrounijním obchodu Výkaz pro Intrastat, který může podat zpravodajská jednotka, která zatím neměla povinnost vykazovat údaje do Intrastatu a jednorázově dosáhla prahu pro vykazování s předpokladem, že ve stejném kalendářním roce již žádné jiné zboží neodešle nebo nepřijme, s tím, že po jednorázovém výkazu se nepodávají negativní hlášení. Jednorázový výkaz se podává zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží „Jednotný správní doklad“ – označení písemného celního prohlášení podávaného celním orgánům v předepsané elektronické formě nebo na stanoveném tiskopise za účelem propuštění zboží celním orgánem do příslušného vývozního nebo dovozního celního režimu či pro přidělení jiného celně schváleného určení Koruna česká

- 123 -

Pojem nebo zkratka Kombinovaná nomenklatura MJ

Negativní hlášení

Odeslání Povahy transakce

Přijetí Referenční období

Společenství TARIC

Třetí země Výkaz (Výkaz Intrastat)

Význam Nomenklatura celního sazebníku EU (osmimístná zbožová nomenklatura vytvořená rozšířením šestimístné nomenklatury Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží) Doplňková měrná jednotka, ve které se vykazuje množství přijatého nebo odeslaného zboží (např. počet kusů, litrů, metrů…). Je označena příslušným kódem v kombinované nomenklatuře (v celním sazebníku). Jedná se o druhý ukazatel vedle vlastní hmotnosti zboží, který je uveden u řady položek kombinované nomenklatury, ne však u všech Výkaz pro Intrastat, kterým se oznamuje, že za příslušné referenční období (kalendářní měsíc) nedošlo k žádnému odeslání anebo přijetí zboží, o kterém se musí uvádět údaje do výkazu pro Intrastat Odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně zboží vraceného do jiného členského státu EU jeho dodavateli) Charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, přičemž transakcí se rozumí jakákoliv operace, ať už obchodní nebo neobchodní, která vede k pohybu zboží zahrnovaného do Intrastatu Přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele z jiného členského státu EU) Kalendářní měsíc, za který jsou do Intrastatu vykazovány údaje o odeslání zboží do jiného členského státu nebo o přijetí zboží z jiného členského státu. Je to měsíc, ve kterém odesílatel skutečně odeslal z ČR nebo příjemce skutečně přijal do ČR předmětné zboží.

Stejně tak ale může být referenčním obdobím také kalendářní měsíc, ve kterém zpravodajské jednotce (osobě registrované k DPH) vznikla povinnost přiznat DPH při pořízení zboží z jiného členského státu nebo přiznat uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu, pokud tento měsíc povinnosti k přiznání je měsícem následujícím po měsíci odeslání nebo přijetí zboží Zkrácený a zjednodušený název pro Evropské hospodářské společenství, Evropská společenství nebo EU, používaný zejména v legislativě z minulých let Integrovaný sazebník EU, který umožňuje v návaznosti na zbožové kódy kombinované nomenklatury používat opatření obchodní politiky EU, např. celní sazby, kvóty, antidumpingové celní sazby. Kódy KN tvoří prvních osm míst zleva zbožového kódu uváděného v TARICu a jsou shodné s nomenklaturou celního sazebníku EU Země nebo státy, které nejsou členy EU pro Měsíční výkaz (hlášení) pro Intrastat obsahující předepsané údaje o odeslání zboží do jiného členského státu nebo o - 124 -

Pojem nebo zkratka

Význam přijetí zboží z takového státu, předávaný celním orgánům ve stanovené elektronické podobě nebo na stanoveném tiskopise Vývoz Poskytnutí zboží do třetí země na základě rozhodnutí (svolení) celních orgánů Zpracování dle Zpracováním dle smlouvy se označují transakce, při kterých smlouvy se dočasné přijímá z jiného členského státu do ČR nebo se dočasně odesílá do jiného členského státu z ČR zboží za účelem jeho zpracování nebo přepracování, přičemž se nemění jeho vlastník. Z hlediska předpisů o DPH je toto přijetí nebo odeslání uskutečňováno za účelem poskytnutí služby, kterou je provedení práce na movité věci. Tato práce se označuje také jako práce vykonávaná ve smluvním vztahu. Často se zpracování dle smlouvy nepřesně označuje jako zušlechtění zboží. Zpravodajská jednotka Právnická nebo fyzická osoba, zaregistrovaná v ČR k DPH, která odesílá zboží do jiného členského státu nebo z takového státu zboží přijímá a může jí vzniknout povinnost poskytovat do Intrastatu stanovené údaje o tomto zboží Zvláštní zboží a Zvláštní případy odeslání nebo přijetí zboží, při kterých se pohyby údaje do Výkazu pro Intrastat uvádějí s určitými výjimkami (viz část 18. této příručky) 8.1.1 Co je Intrastat 1) Intrastat je systém sběru a zpracování dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy, zahrnující i sběr údajů o pohybu zboží, které přímo předmětem obchodu mezi obchodními partnery z různých členských států není. Do Intrastatu se vykazují údaje o pohybu zboží mezi ČR a ostatními členskými státy. Jde o zboží, které skutečně přestupuje státní hranici ČR, s výjimkou případů, kdy se zboží zdržuje na území ČR jen dočasně z důvodů dopravních (tranzituje) nebo jedná-li se o některé zvláštní druhy a pohyby zboží (viz část 18. této příručky). 2) Intrastat lze také popsat jako statistický systém sledující pohyb zboží mezi členskými státy EU, to je mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU, pokud toto zboží bylo odesláno z ČR do jiného členského státu EU nebo bylo přijato do ČR z jiného členského státu EU, přičemž skutečně přestoupilo státní hranici ČR. Výjimkami z tohoto základního pravidla jsou případy, kdy zboží dočasně vstoupí do České republiky pouze z dopravních důvodů (tranzituje přes ČR) nebo se jedná o tzv. zvláštní druhy zboží či zvláštní pohyby zboží. Do Intrastatu tak připadá v úvahu vykazovat i údaje o zboží, které fakticky nepřestoupilo hranici ČR, například jedná-li se a zásobování lodí nebo letadel, změny v ekonomickém vlastnictví lodí a letadel a za určitých podmínek i obchod s mořskými produkty, dodávky pro a ze zařízení na volném moří a kosmické lodi. 3) Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např.ve formě výkazu, organizačním zabezpečení, v rozlišení obchodních transakcí, ve sběru některých údajů a způsobu jejich vykazování, ve výši prahů pro vykazování, při jejichž nedosažení zpravodajská jednotka údaje do Intrastatu neposkytuje, v používání dalších osvobozujících prahů). - 125 -

Další informace

http://www.awtcechofracht.cz/p rozakazniky/incote rms-2010//

8.1.2 Jak je Intrastat využíván 4) Informace získané z Intrastatu se určeným způsobem měsíčně předávají k jejich dalšímu využití do Eurostatu, který je statistickým orgánem Evropských společenství. 5) Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Zveřejněné údaje především používají:  Podnikatelské subjekty, které chtějí znát svůj podíl na trhu a sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu objevovat nové trhy a možnosti pronikání na ně  Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod  Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země  Český statistický úřad pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informací uživatelům  Ministerstvo průmyslu a obchodu pro provádění hospodářské politiky  Česká národní banka pro potřeby sestavení platební bilance  Velvyslanectví a jiné zastupitelské orgány, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnými zeměmi  Profesionální svazy různých odvětví, například průmyslu, obchodu, dopravy, které je používají především pro hájení zájmů svých členů  Každý, kdo se zabývá hospodářstvím a potřebuje znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance ČR, případně chce vědět, jak si ČR země udržuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU 6) Údaje o zahraničním obchodě jsou měsíčně zveřejňovány na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v části „Databáze, registry, IČO“ pod označením „Databáze zahraničního obchodu“. 8.1.3 Základní zásady provádění Intrastatu 7) Za základní pravidla vykazování údajů do Intrastatu je možné považovat: a) oddělené vykazování údajů zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží podle směru jeho pohybu přes hranici ČR; b) vykazování údajů o zboží, které skutečně přestoupilo státní hranici ČR, přičemž pokud zboží nepřestoupí přes státní hranici ČR, vykazují se údaje o něm do Intrastatu pouze ve výjimečných případech, které se dotýkají vykazování údajů o změně ekonomického vlastnictví letadla nebo lodě, o dodávkách zásob pro lodě a letadla, o prodeji nákupu mořských produktů, o dodávkách zboží na a ze zařízení na volném moři a o odeslání nebo přijetí kosmické lodi; c) zařazování (označování) zboží do podpoložek kombinované nomenklatury povídajících povaze a stavu zboží, v jakém se nachází v době jeho přijetí nebo odeslání, s výjimkou při zařazování některých zvláštních druhů zboží nebo při zvláštních pohybech zboží; d) uvádění takových informací o zboží vykazovaném do Intrastatu, které o něm zpravodajská jednotka má prokazatelně k dispozici v době, kdy je vykazuje; e) že se do Intrastatu dodatečně nepromítají skutečnosti, související s nakládáním se zbožím v době po vykázání údajů o něm, ledaže by takové skutečnosti byly - 126 -

spojeny s dalším přechodem daného zboží přes státní hranici ČR, které by se vykázat do Intrastatu mělo; f) vykazování i skutečností, že za příslušné referenční období (kalendářní měsíc) zpravodajská jednotka žádné údaje do Intrastatu zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží vykazovat nemá (podávání negativních hlášení); g) že rozhodující pro určení, za který měsíc se mají údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Výkazu pro Intrastat uvést, jsou termíny odeslání nebo přijetí zboží, ne termíny plateb za ně; h) že za chybné se považuje jak neuvedení předepsaných údajů do Výkazu pro Intrastat, tak i vykázání takových informací, které se vůbec do Intrastatu uvádět neměly nebo byly ve Výkazu pro Intrastat uvedeny chybně. Chybou je proto i podávání Výkazu pro Intrastat před vznikem povinnosti a rovněž po skončení povinnosti zpravodajské jednotky k vykazování údajů do Intrastatu.

Kdo má povinnost vykazovat Intrastat

Poznámky: Například se do Intrastatu nevykazuje: a) následná realizace (prodej nebo odkoupení) dočasně přijatého nebo b) odeslaného zboží, která způsobí jeho ponechání v ČR nebo v členském státě; odprodej nebo nákup zboží z konsignačního skladu za jinou cenu než ykázanou při jeho odeslání nebo přijetí; c) přijetí i odeslání zboží, které je nakoupeno v jednom členském státě EU (např. v Německu) a je prodáno přímo do jiného členského státu (např. do Francie), aniž by přestoupilo státní hranici ČR; například se dodatečně nemění kód povahy transakce při následné změně podmínek pronájmu zboží, jeho zapůjčení apod., například se dodatečně nevykazují údaje o zboží, o kterém se informace s ohledem na původně dohodnuté podmínky v době jeho odeslání nebo přijetí, do Intrastatu vůbec nevykazovaly. 8.1.4 Podklady pro údaje Intrastatu 8) Podkladem pro vyplnění Výkazu Intrastatu jsou zejména údaje z evidence zpravodajské jednotky o pohybu zásob a zboží, ale také z její daňové evidence nebo z účetnictví. Využívat je potřebné zejména: a) kontrakty a jiné smlouvy nebo objednávky, které většinou určují, zda se jedná o nákup nebo prodej, zpracování, opravu atd. a v nichž se obecně uvádějí mezi kupujícím a prodávajícím dohodnuté dodací podmínky (způsob dodání zboží), informace o druhu a provedení zboží, druhu obchodní operace atd.; b) prodejní a nákupní faktury s uvedenou hodnotou a měnou, ve které je za zboží placeno, případně i s dalšími údaji o zboží a vykazované obchodní transakci; c) dopravní dokumenty (např. CMR) a dodací listy často dokazující uskutečnění dané transakce a obsahující i informace o množství zboží, způsobu jeho dopravy, o termínu dodávky apod.; d) přiznání k dani z přidané hodnoty a souhrnné hlášení k dani z přidané hodnoty. 8.1.5 Kdo má povinnost vykazovat údaje do Intrastatu 9) Povinnost vykazovat data pro Intrastat v ČR může vzniknout jen osobám registrovaným nebo identifikovaným v ČR k DPH, to je osobám, kterým finanční - 127 -

Další informace

http://www.celni sprava.cz/cz/dal sikompetence/intr astat/Stranky/def ault.aspx

úřad přidělil DIČ (daňové identifikační číslo k dani z přidané hodnoty začínající písmeny „CZ“). Příslušné předpisy o Intrastatu označují takové osoby jako zpravodajské jednotky. Těmi se mohou stát nejen tzv. plátci DPH, včetně zastupujících členů skupin spojených osob registrovaných k DPH jako skupiny v souladu s ustanovením § 5a až 5c zákona o DPH, ale i právnické osoby, jako jsou například veřejnoprávní instituce, státní orgány, orgány samosprávy a jiné, které jsou podle zákona o DPH osobami identifikovanými k dani. 10) Povinnost vykazovat data pro Intrastat může vzniknout také zpravodajským jednotkám, které jsou osobami registrovanými k DPH současně v ČR i v jiném členském státě a v ČR nemají své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, nebo i zahraničním osobám s daňovou povinností k DPH v ČR, pokud se registrovaly k DPH a DIČ jim přidělil Finanční úřad pro Prahu 1. Místně příslušným celním úřadem pro odevzdávání Výkazů pro Intrastat i pro registraci k elektronickému předávání těchto Výkazů je pro tyto zpravodajské jednotky Celní úřad Praha 1, Washingtonova 11, 110 00 Praha 1 (telefon: 261 334 773). 11) Povinnost vykazovat data pro Intrastat vzniká osobám (právnickým i fyzickým) pokud jsou registrovány či identifikovány k DPH v ČR, odeslaly zboží do jiného členského státu anebo přijaly zboží z jiného členského státu, a to v hodnotě dosahující prahu pro vykazování údajů do Intrastatu. 12) Zpravodajskou jednotkou, která má povinnost vykazovat údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Výkazů pro Intrastat je vždy právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu s partnerem z jiného členského státu, na jejímž základě došlo k odeslání nebo přijetí zboží. Za takovou smlouvu nelze ovšem považovat smlouvu o přepravě zboží. Pokud se přijetí nebo odeslání zboží neuskutečňuje na základě smlouvy, je zpravodajskou jednotkou ta právnická nebo fyzická osoba, která odesílá, zajišťuje odeslání, přebírá nebo zajišťuje přijetí zboží. Povinnosti zpravodajské jednotky k uvedení údajů do Intrastatu vznikají také osobě, která si odesílá nebo přijímá zboží, kterého je vlastníkem a jehož odeslání nebo přijetí není spojeno se změnou vlastnictví. 13) Údaje o odeslaném zboží, jehož dodání se musí uvést do přiznání k DPH, vykazuje do Intrastatu vždy jen ta zpravodajská jednotka, které vznikla povinnost uvedení údajů o daném zboží do přiznání k DPH. Podobně údaje o přijatém zboží, jehož pořízení se přiznává k DPH, vykazuje do Intrastatu ta zpravodajská jednotka, která má za povinnost přiznat jeho pořízení do přiznání k DPH. Přitom není rozhodující, vykazují-li se do přiznání k DPH údaje o zboží přímo jako jeho dodání nebo pořízení, nebo jsou sem uváděny spolu s poskytnutou službou nebo jako součást poskytované služby (například provedení práce na věci movité či zboží dodávané nebo nakupované s montáží). 14) Zpravodajskou jednotkou se tak například stává osoba, která údaje o odeslaném nebo přijatém zboží uvádí do přiznání o DPH s rozlišením, že se jedná o dodání zboží do jiného členského státu či o pořízení zboží z jiného členského státu, případně ta zpravodajská jednotka, která uzavřela smlouvu se zahraničním partnerem o poskytnutí prací na movité věci (zajišťuje nebo objednává si ve vztahu k partnerovi z jiného členského státu zpracování dle smlouvy) nebo se jinak podílí na odeslání nebo přijetí zboží na základě vztahu se zahraničním partnerem.

- 128 -

15) Zpravodajská jednotka však nevykazuje do Intrastatu údaje o přijatém zboží, pokud je pouze jeho příjemcem (adresátem), to znamená, že na její adresu je sice dopravováno zboží přímo z jiného členského státu, ale daňový doklad jí na takové zboží vystavuje prodávající (dodavatel) s tuzemským DIČ (nákup zboží v jiném členském státě nebo přemístění svého obchodního majetku z jiného členského státu provádí jiná osoba než adresát přijímaného zboží, ke kterému je zboží z jiného členského státu přímo dopraveno). 16) Stejně tak do Intrastatu nevykazuje údaje o odeslaném zboží jeho odesílatel (dodavatel), pokud je z jeho adresy sice zboží dopravováno přímo do jiného členského státu, ale daňový doklad prodávající vystavuje na kupujícího s tuzemským DIČ, ne na osobu z jiného členského státu (prodej zboží do zahraničí provádí jiná osoba než odesilatel). 8.1.6 Kdy zpravodajské jednotce vzniká povinnost vykazování 17) Povinnost začít vykazovat údaje do Intrastatu vzniká zpravodajské jednotce v průběhu kalendářního roku od měsíce, ve kterém došlo při odeslání anebo přijetí zboží k dosažení prahu pro vykazování. To platí i pro osoby jednající jako zastupující člen skupiny registrované pro DPH. 18) Povinnost vykazování údajů do Intrastatu může zpravodajské jednotce vzniknout samostatně pro odeslané zboží, samostatně pro přijaté zboží nebo jak za odeslané, tak i za přijaté zboží současně. Proto některé zpravodajské jednotky mají povinnost vykazovat údaje do Intrastatu jen o odeslaném zboží, některé jen o přijatém zboží a jiné vykazují údaje o obou směrech pohybu zboží přes hranice ČR. 19) Každý vznik povinnosti vykazování údajů do Intrastatu z důvodů dosažení prahu pro vykazování se písemně oznamuje před předáním prvního Výkazu celnímu úřadu místně příslušnému zpravodajské jednotce dle přílohy č. 2 a 3 k zákonu č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 20) Údaje za měsíce předcházející měsíci dosažení prahu pro vykazování se do Intrastatu nevykazují. 21) Vznikla-li zpravodajské jednotce v průběhu kalendářního roku povinnost vykazovat údaje do Intrastatu, trvá jí tato povinnost až do konce roku, v němž prahu pro vykazování v součtu za celý rok nedosáhla. Proto povinnost vykazování údajů do Intrastatu trvá zpravodajské jednotce nejméně ještě celý následující kalendářní rok po roce, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování. Poznámky:  Změní-li se zpravodajské jednotce DIČ v průběhu referenčního období, ve kterém přijme nebo odešle zboží, a to ve dnech před i po získání (přidělení) nového DIČ, a vznikne jí povinnost vykázat do Intrastatu údaje o zboží pod původním (rušeným) DIČ i DIČ novým (ode dne přidělení nového DIČ do konce měsíce dosáhla prahu pro vykazování nebo s DIČ zpravodajské jednotky s níž se sloučila jí vznikla povinnost pokračovat ve vykazování údajů do

- 129 -

Intrastatu), odevzdá zpravodajská jednotka za dané referenční období dva Výkazy, pro každé DIČ samostatně.  Při jiné změně než je DIČ, ke které došlo v průběhu referenčního období (kalendářního měsíce), zejména při změně názvu, adresy nebo typu společnosti, a kterou vzniká zpravodajské jednotce povinnost oznámit tuto změnu bezodkladně a písemně celnímu úřadu, se do Výkazu pro Intrastat uvádějí údaje platné poslední den referenčního období (to znamená nová adresa, nový název apod.). Dva nebo více Výkazů pro Intrastat v návaznosti na tyto změněné údaje se nevyhotovují. 8.1.7 Práh pro vykazování, jeho stanovení a dosažení 22) Práh pro vykazování je limit hodnoty odeslaného nebo přijatého zboží, do jehož dosažení zpravodajská jednotka do Výkazů pro Intrastat údaje o zboží odeslaném do jiných členských států nebo přijatém z těchto států nevykazuje. Je to limit, který si zpravodajská jednotka musí sama počítat od začátku každého kalendářního roku anebo ode dne přidělení DIČ k DPH, a to zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží. Výše prahů je stanovena na 8 miliónů Kč pro odeslané a na 8 miliónů Kč pro přijaté zboží. 23) Do limitu prahu pro vykazování se počítají údaje o zboží, o kterém zpravodajská jednotka uvádí údaje do Výkazu pro Intrastat nebo by je uváděla, pokud jí již povinnost vykazování údajů do Intrastatu dříve vznikla. Pro určení (výpočet) prahů pro vykazování lze k přepočtu z cizí měny na Kč použít směnné kurzy pro vedení účetnictví, pro přiznání k DPH nebo pro přepočet celní hodnoty. 24) Prahy pro vykazování, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, se tak určují na základě výsledků vlastního sledování zpravodajské jednotky. Je to celkový součet fakturované hodnoty, o kterém zpravodajská jednotka musí nebo by musela do Intrastatu vykazovat údaje v období od 1. ledna každého kalendářního roku anebo ode dne přidělení DIČ. 25) Prahy pro vykazování, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, si pro určení, kdy zpravodajské jednotce případně končí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém zboží, musí zpravodajská jednotka také určit sama. V takovém případě se práh pro vykazování rovná celkovému součtu fakturované hodnoty všeho odeslaného nebo přijatého zboží, o kterém zpravodajská jednotka vykázala údaje do Intrastatu od 1. ledna do 31. prosince každého kalendářního roku. 26) Do výše prahu pro vykazování se proto započítávají nejen hodnoty nakupovaného nebo prodávaného zboží, ale například i hodnoty zboží vráceného nebo posílaného náhradou za původně chybně dodané, stejně jako zboží určeného ke zpracování dle smlouvy nebo vraceného ve formě zušlechtěných výrobků apod. Naopak do výše prahu se nepočítají údaje o zboží, které se do Výkazu pro Intrastat vůbec neuvádějí, jako například o bezúplatných obchodních vzorcích, obalech, které mají vratný charakter, zboží určeném k opravě nebo údržbě atd. 27) Dojde-li k dosažení prahu pro vykazování odesláním nebo přijetím zboží v rozebraném stavu, které zpravodajská jednotka vykazuje do Intrastatu způsobem popsaným v části 19.3., Výkazy pro Intrastat začne zpravodajská jednotka předávat

- 130 -

příslušnému celnímu orgánu za měsíc, ve kterém odeslala nebo přijala poslední část rozebraného zboží. Ve Výkazu je třeba uvést celkovou hodnotu celého výrobku v rozebraném stavu, i když jeho skutečné odeslání nebo přijetí po částech probíhalo před vznikem povinnosti pro zpravodajskou jednotku uvádět údaje do Intrastatu. Hodnota zboží v rozebraném stavu, odeslaného nebo přijatého dříve než vznikla povinnost jeho vykázání do Intrastatu, tak vůbec neovlivňuje termín předání prvního výkazu pro Intrastat, i když by se jednalo o hodnotu převyšující stanovený práh pro vykazování. 8.1.8 Ukončení povinnosti vykazovat údaje 28) Zpravodajské jednotce končí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu podáním nebo odesláním Výkazu pro Intrastat za měsíc prosinec toho kalendářního roku, ve kterém nedosáhla prahu pro vykazování. Takové ukončení povinnosti vykazovat údaje do Intrastatu se týká zvlášť údajů o odeslaném a zvlášť údajů o přijatém zboží. Skončí-li zpravodajské jednotce povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém zboží z důvodů nedosažení prahu pro vykazování, nemá povinnost tuto skutečnost písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu. Poznámka: Zpravodajská jednotka, která v roce 2010 překročila osvobozující práh (8 miliónů Kč), musí vykazovat údaje do Intrastatu nejméně do konce roku 2011. 29) Zpravodajské jednotce končí také povinnost vykazování údajů do Intrastatu od měsíce následujícího po měsíci jejího zániku, který má za povinnost písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu. Zánik zpravodajské jednotky a jejích povinností spojených s vykazováním údajů do Intrastatu je vázán na zánik DIČ k DPH. Při zrušení DIČ a přidělení nového se proto postupuje stejně, jako by zpravodajská jednotka zanikla a došlo by k vytvoření zpravodajské jednotky zcela nové, která začíná vykazovat údaje do Intrastatu až po dosažení prahu pro vykazování. Toto pravidlo je třeba uplatnit i při sloučení zpravodajské jednotky s jiným subjektem nebo při jejím rozdělení. 30) Při skupinové registraci k DPH postupují členové skupiny, jejichž DIČ nebude již dále používáno pro DPH, při vykazování Intrastatu stejně, jako kdyby došlo k jejich zrušení. Písemně oznámí tuto skutečnost svému místně příslušnému celnímu úřadu a poslední Výkaz pro Intrastat odešlou nebo podají s dále nepoužívaným DIČ za měsíc předcházející měsíci vzniku dané skupiny nebo jejich vstupu do ní. 31) Lze shrnout, že povinnost vykazovat měsíčně údaje do Intrastatu za přijaté anebo odeslané zboží má zpravodajská jednotka vždy do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování a ještě celý kalendářní rok následující. Po roce, ve kterém od jeho počátku zpravodajská jednotka prahu pro vykazování nedosáhla, jí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném anebo přijatém zboží končí a za leden následujícího roku již žádný Výkaz pro Intrastat nepředává. To samozřejmě za předpokladu, že již za leden znovu nedošlo k dosažení některého z prahů pro vykazování, případně i prahů obou.

- 131 -

8.1.9 Zánik, přeměna, rozdělení, sloučení zpravodajské jednotky 32) Zpravodajská jednotka, která zaniká, ruší se, slučuje se, rozděluje se nebo se přeměňuje musí tuto skutečnost bezodkladně písemně sdělit celnímu úřadu, kterému předává Výkazy pro Intrastat, nebo u kterého se přihlásila k elektronickému předávání těchto Výkazů, a to nejpozději v termínu, ve kterém předává celnímu úřadu Výkaz pro Intrastat s údaji o odeslání anebo přijetí zboží za poslední měsíc své činnosti nebo negativní hlášení. To je za měsíc, ve kterém odeslala do jiného členského státu anebo přijala z takového státu poslední zásilku zboží. Pro oznámení této skutečnosti není vytvořen žádný tiskopis. Z hlediska povinností, které musí zpravodajská jednotka plnit pro Intrastat, se její zánik (zrušení) spojuje s ukončením používání DIČ. 33) Zpravodajská jednotka, které na základě její přeměny (sloučení, rozdělení apod.) bylo přiděleno nové DIČ, je považována za nový subjekt a údaje do Intrastatu začne vykazovat až po dosažení prahu pro vykazování, jehož výši si začne počítat ode dne přidělení DIČ. 34) Při sloučení dvou nebo více zpravodajských jednotek se povinnost vykazování údajů do Intrastatu řídí DIČ, které bude nový sloučený subjekt používat. Zpravodajská jednotka s novým DIČ začne vykazovat až po dosažení příslušného prahu pro vykazování. Při převzetí DIČ některé ze slučujících se jednotek naváže nový sloučený subjekt na počítání prahu té zpravodajské jednotky, která dané DIČ používala dříve, nebo pokračuje dále ve vykazování, pokud se k tomuto DIČ povinnost uvádět údaje do Intrastatu již vázala. 35) Převzetí dohledu nad zpravodajskou jednotkou správcem konkurzní podstaty nebo ukončení její obchodní činnosti nezapsané do obchodního rejstříku, registru živnostenského podnikaní apod. nijak povinnosti k vykazování údajů do Intrastatu nemění. 8.1.10 Skutečnosti písemně oznamované celnímu úřadu 36) Zpravodajská jednotka je povinna bezodkladně písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu  změnu (přeměnu) své obchodní firmy  změnu svého názvu  změnu své adresy  ukončení platnosti svého DIČ k DPH  každý vznik povinnosti vykazovat údaje do Intrastatu při dosažení prahu pro vykazování jak pro odeslané, tak i pro přijaté zboží 37) Každý vznik povinnosti vykazovat údaje pro Intrastat z důvodů dosažení některého z prahu pro vykazování je zpravodajská jednotka povinna písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu nejpozději ve lhůtě stanovené pro předání prvního Výkazu pro Intrastat. Takové oznámení zpravodajská jednotka provádí jak při dosažení prahu pro vykazování o odeslaném zboží, tak i při dosažení prahu pro vykazování o zboží přijatém, při prvním i opakujícím se vzniku této povinnosti (například po nevykazování údajů, ke kterému došlo nedosažením prahu pro vykazování v minulém - 132 -

roce) i pokud se jedná o jednorázové dosažení prahu pro vykazování (podání jednorázového výkazu). 38) Pro písemné oznámení skutečností uvedených v předchozích dvou odstavcích není stanoven žádný tiskopis ani zvláštní forma. Oznámení může zpravodajská jednotka zaslat svému místně příslušnému celnímu úřadu poštou nebo mu je přímo předat. Při osobním předání na celním úřadě je vhodné si tuto skutečnost nechat od pracovníka celního úřadu přebírajícího danou písemnost potvrdit. 8.1.11 Místně příslušný celní úřad 39) Místně příslušným celním úřadem zpravodajské jednotky je celní úřad se stanovenou místní působností k adrese sídla nebo místa trvalého pobytu zpravodajské jednotky. Tato adresa by měla, s výjimkou některých případů u skupinové registrace k DPH, odpovídat adrese, podle které se zpravodajské jednotce určuje příslušný finanční úřad, který je správcem její DPH. Místně příslušným celním úřadem zpravodajské jednotky, která nemá v ČR své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, je zahraniční osobou povinnou přiznat v ČR DPH a registrovala se proto k DPH na Finančním úřadu pro Prahu 1, je Celní úřad Praha 1 (Washingtonova č. 11, 110 00 Praha 1 – tel. 261 334 773). Seznam celních úřadů s jejich místní působností je uveden v příloze č. 2 a 3 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, který je též zveřejněn na internetových stránkách Celní správy ČR na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Legislativa“ pod názvem „Zákony“.

8.2 Způsob vykazování a předávání údajů 8.2.1 Období, za které se vykazují údaje - referenční období 40) Referenčním obdobím, za které se vykazují údaje do Intrastatu, je kalendářní měsíc: 1. ve kterém došlo k odeslání zboží z ČR do jiného členského státu nebo k přijetí zboží do ČR z jiného členského státu nebo 2. měsíc následující po měsíci, ve kterém došlo k odeslání nebo přijetí zboží, pokud je měsícem, ve kterém zpravodajská jednotka má povinnost přiznat k DPH dodání zboží do jiného členského státu nebo přiznat DPH při pořízení zboží z jiného členského státu. Poznámka: Zda se údaje do Intrastatu uvedou za referenční období určené podle bodu 1. nebo 2. tohoto odstavce, si určuje zpravodajská jednotka sama. 41) Pokud k platbě za zboží dojde dříve než k jeho fyzickému dodání, do Intrastatu se údaje o takovém zboží vykazují až v měsíci jeho skutečného odeslání nebo přijetí, ne v měsíci provedení příslušné platby nebo vystavení daňového dokladu. V případech, kdy se odeslání zboží k DPH nepřiznává jako jeho dodání do jiného členského státu nebo se přijetí zboží neuvádí do přiznání k DPH jako jeho pořízení z jiného členského státu, je referenčním obdobím pro vykazování údajů do Intrastatu vždy kalendářní měsíc, ve kterém došlo k přijetí zboží do ČR nebo k jeho odeslání z ČR.

- 133 -

8.2.2 Jak se vykazují údaje do Intrastatu 42) Výkazy pro Intrastat se vyhotovují vždy za referenční (sledované období), to je za jeden kalendářní měsíc, zvlášť za odeslání zboží a zvlášť za jeho přijetí. Údaje o přijatém nebo odeslaném zboží je možné do Výkazů pro Intrastatu uvádět jak jednotlivě, rozepsáním podle faktur, dopravních prostředků, zásilek apod., tak i souhrnně, po sečtení hodnotových a množstevních údajů za jednotlivé transakce se stejnými kvalitativními údaji. Poznámka: Zpravodajská jednotka tak může například uvést do Výkazu pro Intrastat o odeslaném zboží souhrnně údaje za všechny zbožové zásilky (v jednom řádku nebo jedné datové větě) odeslané z ČR v průběhu jednoho kalendářního měsíce do jednoho státu určení, jsou-li to zásilky zboží označené jedním kódem kombinované nomenklatury, dopravované jedním druhem dopravy, za stejných dodacích podmínek, mají-li totožnou povahu transakce a neliší se ve vyznačení statistického znaku anebo v kódu zvláštního druhu nebo pohybu zboží. Přitom není rozhodující, že jednotlivé zásilky takového zboží byly určeny více odběratelům v dané zemi určení a jejich hmotnost a fakturovaná hodnota byly rozdílné. Obdobně lze souhrnně uvádět i údaje do Výkazu pro Intrastat o přijatém zboží. 8.2.3 Předávání Výkazů celním úřadům 43) Výkazy pro Intrastat jiné než jednorázové lze celnímu úřadu předávat pouze elektronicky pomocí určených aplikací. Na předepsaných tiskopisech může Výkazy pro Intrastat předávat pouze ta zpravodajská jednotka, která jednorázově překročí práh pro osvobození, chce podat Výkaz pro Intrastat jako jednorázový a žádné jiné údaje do Intrastatu nevykazuje. Do obou těchto forem Výkazu pro Intrastat (papírové i elektronické) jsou požadovány stejné informace o přijetí a odeslání zboží. Obsah, rozsah a význam údajů vyžadovaných do Výkazů pro Intrastat, vyhotovených na tiskopisech, je shodný s obsahem, rozsahem a významem údajů uváděných na Výkazech pro Intrastat zpracovávaných a předávaných elektronicky. Metodické informace o obsahu a rozsahu dat vykazovaných do Intrastatu i k legislativě upravující provádění Intrastatu lze získat na Českém statistickém úřadě na telefonních číslech 274 052 213 nebo 274 052 802. 44) K elektronickému předání Výkazů lze využít zdarma poskytovaný programový produkt „IDES“ nebo je zasílat v předepsané formě přes „Portál veřejné správy“ a také pomocí webové aplikace „InstatOnline“. Všechny tyto způsoby elektronického předávání Výkazů pro Intrastat se používají i pro zaslání negativního hlášení a jednorázového Výkazu pro Intrastat. K použití kteréhokoliv z uvedených způsobů je třeba místně příslušnému celnímu úřadu podat žádost o povolení elektronické komunikace. 45) Potřebné informace o způsobech elektronického předávání údajů do Intrastatu, text příruček pro jejich použití a formulář „Žádost o povolení elektronické komunikace s celním úřadem při podávání výkazů pro Intrastat“ jsou uvedeny na internetových stránkách Celní správy České republiky na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Další kompetence“ v části „Intrastat“. Na této adrese je zveřejněno také telefonické a e-mailové spojení na pracovníky tzv. „helpdesku“, pro - 134 -

získání informací o postupech při elektronickém předávání dat Intrastatu celním úřadům – v pracovní dny od 7.00 do 17.00 hodin na telefonním čísle 585 111 185, mimo pracovní dobu na čísle 725 101 542 a na e-mailové adrese „[email protected]. 46) Jednou ze základních podmínek využití některého z výše uvedených elektronických způsobů předávání Výkazů pro Intrastat je pravidlo, že bez schválení celního úřadu, nemůže zpravodajská jednotka sama změnit tento způsob, to je použít jinou programovou aplikaci než tu, kterou jí celní úřad schválil na základě její žádosti. K dodatečné opravě chybně nebo nepřesně uvedených údajů ve Výkazu pro Intrastat lze použít pouze tu softwarovou aplikaci, kterou byl vyhotoven a odeslán původní opravovaný Výkaz. Stejná softwarová aplikace by měla být používána i pro případné odeslání negativního hlášení. Poznámka: Za elektronické nelze považovat předání Výkazu přímo na celní úřad tak, že se vykazované údaje odešlou celnímu úřadu přes datovou schránku nebo na přenosných nosičích informací jako jsou např. CD nebo DVD). 8.2.4 Negativní hlášení 47) V případě, že zpravodajská jednotka, která je povinna pravidelně měsíčně předávat Výkazy pro Intrastat o přijetí anebo o odeslání zboží, v některém měsíci žádnou takovou zbožovou operaci nerealizuje, je povinna předat příslušnému celnímu orgánu o této skutečnosti negativní hlášení. Negativní hlášení se předává zvlášť za přijetí zboží a zvlášť za jeho odeslání ve stejných termínech a pomocí stejné programové aplikace jako běžný Výkaz (do 12. pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období)., 8.2.5 Podání jednorázového Výkazu pro Intrastat 48) Při jednorázovém (příležitostném) přijetí nebo odeslání zboží v hodnotě dosahující prahu pro vykazování, nepředpokládá-li zpravodajská jednotka do konce kalendářního roku žádné další přijetí nebo odeslání zboží, může Výkaz pro Intrastat podat (označit) jako „JEDNORÁZOVÝ“ a v následujících měsících již nevyhotovuje a nepředkládá žádná negativní hlášení. 49) Pravidla o tzv. Jednorázovém výkazu se uplatňují zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboží. I jednorázové dosažení kteréhokoliv z prahů pro vykazování je třeba písemně oznámit místně příslušnému celnímu úřadu. 50) Za jednorázové přijetí nebo odeslání zboží se považuje i přijetí nebo odeslání několika zbožových zásilek v rámci jedné ucelené dodávky, a to i v případech, kdy k takovému přijetí nebo odeslání dochází v průběhu dvou referenčních období. 51) Jednorázový Výkaz pro Intrastat lze také podat, jedná-li se o zboží v rozebraném stavu (tzv. rozloženou zásilku zboží) přijaté nebo odeslané v průběhu několika kalendářních měsíců. V takovém případě se Jednorázový výkaz podá za měsíc, ve

- 135 -

kterém byla přijata nebo odeslána poslední část zboží v rozebraném stavu a uvede se do něj kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZR“. 52) Zpravodajská jednotka, která pravidelně vykazuje údaje o Intrastatu jen o odeslaném nebo jen o přijatém zboží a jednorázově dosáhne prahu pro vykazování na tom směru pohybu zboží, na kterém povinnost pravidelného předávání Výkazů pro Intrastat nemá, musí Jednorázový výkaz předat celnímu úřadu ve stejném termínu a pomocí stejné programové aplikace jako běžný Výkaz (do 12. pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období). 53) Zpravodajská jednotka, která vůbec nevykazuje údaje do Intrastatu a po jednorázovém (příležitostném) dosažení prahu pro vykazování má povinnost podat Jednorázový výkaz, může ho vyhotovit a předat svému místně příslušnému celnímu úřadu v listinné podobě na předepsaném tiskopise. Pro vykázání údajů do Intrastatu o jednorázově odeslaném zboží je určen jiný tiskopis než pro údaje o jednorázovém přijetí zboží. 54) Vzory tiskopisů Jednorázového výkazu jsou uvedeny v příloze č. 4 k vyhlášce č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů, a na internetových stránkách ČSÚ i Celní správy ČR v části „Intrastat“ na adrese www.czso.cz nebo www.celnisprava.cz v oddíle „Další kompetence“. 55) Pokud by výjimečně na Jednorázovém výkazu měly být uvedeny údaje na více jak 15. řádcích, nelze takový Výkaz podat v listinné podobě, ale musí být vyhotoven a předán elektronicky. 56) Tiskopisy Jednorázových výkazů se vyplňují psacím strojem, tiskem nebo jinak strojopisem. Vypsat je lze i ručně, tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejlépe čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné sloupce vyhrazeny. Údaje uvedené ve Výkazu pro Intrastat nesmějí být mazány, ani přepisovány. 56) Dojde-li proti předpokladům do konce kalendářního roku, ve kterém byl celnímu úřadu předán Výkaz s označením „JEDNORÁZOVÝ“, k dalšímu přijetí nebo odeslání zboží, vzniká zpravodajské jednotce povinnost k předávání Výkazů pro Intrastat dle pravidel uvedených v předchozích odstavcích. To znamená, že se stává zpravodajskou jednotkou s povinností předávat celnímu úřadu za každý kalendářní měsíc příslušný Výkaz pro Intrastat, ať už s údaji o odeslaném anebo přijatém zboží nebo negativní hlášení, a to až do konce daného kalendářního roku a ještě celý další rok, nedosáhne-li v tomto dalším roce prahu pro vykazování. Negativní hlášení o odeslání nebo přijetí zboží za měsíce mezi příležitostným a dalším odesláním nebo přijetím se dodatečně nevyhotovují a nepředávají.

- 136 -

8.2.6 Termíny předávání Výkazů 57) Výkazy pro Intrastat předávané elektronicky se musí odeslat celnímu úřadu nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po referenčním období. Způsob a podmínky předávání Výkazů pro Intrastat elektronicky (identifikační údaje, heslo apod.) stanoví zpravodajské jednotce místně příslušný celní úřad v rámci povolení elektronické komunikace s ním při podávání Výkazů pro Intrastat, o které je třeba celní úřad požádat předem. 58) Jednorázové výkazy předávané celním úřadům na tiskopisech v listinné podobě musí být předány tak, aby je celní úřad obdržel do desátého pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období. Při zasílání poštou je třeba počítat s dobou, kterou pošta potřebuje na doručení. Za pozdní dodání Výkazu pro Intrastat je vždy odpovědná zpravodajská jednotka. 8.2.7 Kam a jak se Výkazy předávají 59) Výkazy pro Intrastat předávané elektronicky se odesílají na elektronickou adresu sdělenou zpravodajské jednotce v povolení elektronické komunikace při podávání Výkazů pro Intrastat spolu s podmínkami této komunikace. 60) Jednorázové výkazy vyhotovené na tiskopisech v listinné podobě se předávají nebo zasílají místně příslušnému celnímu úřadu. 61) K Výkazům pro Intrastat předávaným celním úřadům se nepřikládají žádné přílohy, jako jsou faktury, osvědčení, dodací listy apod. Ty si může zpravodajská jednotka přiložit k uchovávané kopii Výkazu v zájmu snazšího průběhu možné následné kontroly správnosti a úplnosti údajů vykázaných do Intrastatu. Tuto kontrolu jsou oprávněny provádět celní orgány. 8.2.8 Zastupování zpravodajské jednotky 62) Výkaz pro Intrastat může za zpravodajskou jednotku vyhotovit a předat příslušnému celnímu úřadu i jí zmocněný zástupce. Ten musí být usazený v České republice nebo zde musí mít své místo podnikání nebo provozovnu. Zmocnění k vyhotovení anebo předání Výkazu pro Intrastat nebo smlouvu o zastupování při těchto činnostech, případně jiný dokument osvědčující oprávnění zastupovat zpravodajskou jednotku, je zástupce povinen na požádání předložit celnímu úřadu. Vzor plné moci k zastupování, ani forma, jak prokázat zmocnění k zastupování, nejsou stanoveny. 63) Rozsah zastupování je smluvní záležitostí mezi zpravodajskou jednotkou a jejím zástupcem. Plná odpovědnost zpravodajské jednotky za správné provádění Intrastatu se přenesením činností spojených s jeho prováděním na zástupce nesnižuje.

- 137 -

Další informace

http://www.eintrastat.cz/

8.3 Co je předmětem vykazování do Intrastatu 8.3.1 Zboží, o kterém se vykazují údaje 64) Do statistického systému Intrastat se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování, jehož popis je uveden v částech 6.2. a 6.3. této příručky. Zboží, které má status Společenství se též označuje jako „zboží Společenství“. Zbožím se statusem Společenství je zboží:  úplně získané nebo vyrobené na území Společenství  zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu  zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného v předchozích odrážkách. (Viz též ustanovení článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů). 65) Do Intrastatu se tak vykazují údaje o zboží, které nepodléhá celnímu dohledu, nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení, ani mu nebylo celními orgány přiděleno celně schválené určení spojené s jeho následným vývozem do třetí země. 66) Případy, které připouštějí předpisy EU a v nichž by se za určitých podmínek mohly do Intrastatu uvádět i údaje o zboží, které je propuštěno do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, se v ČR mohou vyskytnout jen zcela ojediněle a pouze při přijetí zboží z jiného členského státu, ve kterém bylo dané zboží propuštěno do některého z uvedených celních režimů a následně dočasně přijato do České republiky v souladu s podmínkami daného režimu stanovenými propouštějícím celním orgánem. 67) Za zboží se považuje všechno zboží, které lze zařadit do kombinované nomenklatury, to znamená všechny věci movité a elektrická energie. 68) S výjimkou některých zvláštních druhů zboží a zvláštních pohybů zboží popsaných v části 18. této příručky (lodě, letadla, zboží dodávané do lodí a letadel, mořské produkty, zařízení na volném moři a kosmické lodi) se do Výkazů pro Intrastat uvádějí pouze údaje o zboží, které skutečně přestoupilo přes státní hranice ČR, přičemž se nezdržuje v tuzemsku pouze z důvodů dopravních. 69) Do Výkazu pro Intrastat o odeslaní se uvádějí informace o zboží Společenství, které opustilo území ČR do jiného členského státu, a to i o zboží, které bylo v ČR propuštěno celními orgány do celního režimu volného oběhu a následně bylo odesláno do jiného členského státu, který se označuje v Intrastatu jako stát určení. 70) Do Výkazů pro Intrastat o odeslání zboží je nutné uvádět i údaje o zboží, které je vyváženo do třetí země a při opuštění ČR není ještě propuštěno do některého z vývozních celních režimů, protože toto propuštění provedou celní orgány v jiném členském státě.

- 138 -

71) Při přijetí zboží se uvádějí do Výkazu pro Intrastat informace o zboží Společenství, které vstoupilo na území ČR a není pod celním dohledem (není například v celním režimu tranzitu) a také není přes ČR pouze prováženo z důvodů dopravních. 72) Za přijaté zboží, které se musí vykázat do Intrastatu, se považuje i zboží dovezené ze třetí země, pokud bylo před přijetím v ČR propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě, ve kterém získalo status Společenství (případně tam bylo i vyměřeno clo). Zemí odeslání bude v tomto případě členský stát, ze kterého bylo zboží přímo dopraveno do ČR. Příklad: Česká osoba nakupuje zboží v USA, které je dopravované do ČR přes Německo, kde je německými celními orgány propuštěno do volného oběhu. Zboží dopravené z Německa, které má při přijetí do ČR již status zboží Společenství, musí být ve Výkazu pro Intrastat uvedeno jako zboží přijaté ze státu odeslání Německo (s kódem povahy transakce „91“). 73) Zboží, o kterém se vykazují údaje do Intrastatu nemusí být pouze předmětem obchodních operací. Zpravodajská jednotka je povinna poskytovat do Intrastatu informace o zboží bez ohledu na to, zda je jeho dodání spojeno s peněžní transakcí nebo jinou náhradou, či nikoliv. Stejně tak se do Intrastatu vykazují i údaje o zboží, jehož přijetí nebo odeslání není spojeno se změnou jeho vlastníka. 74) Do Výkazu pro Intrastat se uvádějí i údaje o odeslání nebo přijetí zboží, které je prodáváno osobám nebo nakupováno od osob, které nejsou vůbec registrované nebo identifikované k DPH, je-li prokazatelné a jednoznačné, že zboží bylo odeslané do jiného členského státu EU nebo přijaté z takového státu. 75) Vracení zboží a posílání náhradního zboží, například z důvodů reklamací, se vykazuje ve směru, v jakém je vracené nebo náhradní zboží skutečně dopravované. To znamená, že zboží přijaté z jiného členského státu do ČR z důvodů vrácení původně z ČR odeslaného zboží, nebo zboží přijaté do ČR jako náhrada za jiné původně přijaté zboží, se vykazují zásadně do Výkazů pro Intrastat na přijetí zboží. Naopak zboží vracené z ČR do jiného členského státu nebo zasílané do jiného členského státu, jako náhradní za původně tam odeslané zboží, se vždy vykazuje do Výkazů pro Intrastat na odeslání zboží. Pokud je vraceno zpět zboží v nezměněném stavu (nepřepracované), které bylo přijato nebo odesláno ve stejném kalendářním měsíci jako došlo k jeho vrácení, je uvedení údajů o přijetí a zpětném odeslání nebo o odeslání a zpětném přijetí takového zboží do Výkazů nepovinné. 76) Předmětem vykazování do Intrastatu jsou i pravidelné dodávky novin, časopisů a podobných periodik, i když je za ně úhrada prováděna předplatitelským způsobem. Do Výkazu pro Intrastat se vykazuje přijetí těchto předplacených periodik vždy za měsíc, ve kterém byly skutečně obdrženy. Odeslání předplacených periodik se vykazuje vždy za referenční období, ve kterém byly odeslány odběrateli. 77) Do Intrastatu se tak vykazují údaje zejména o následujícím zboží přijatém z jiného členského státu nebo odeslaném do jiného členského státu:  nakupovaném a prodávaném - 139 -

 určeném ke zpracování dle smlouvy (k zušlechtění) a vraceném po zpracování dle smlouvy, to je po provedení zpracovatelských operací - v rámci finančního leasingu  v souvislosti s vyřizováním reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení zpět vadného zboží a zboží odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboží  dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál a jiné zboží osvobozené od vykazování  dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací  dodávaném jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu  v rámci dodávek do centrálních skladů, distribučních skladů a konsignačních skladů, včetně tzv. „call of stock“  v souvislosti s jeho pouhým uskladněním, pokud se předpokládá, že doba skladování bude delší než dva roky a po jeho ukončení se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi  k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 24 měsíců (například zboží bezplatně zapůjčené na dobu delší než 2 roky nebo zboží na operativní leasing delší než dva roky)  - jedná-li se o obchodní majetek přemísťovaný z jiného členského státu do ČR nebo z ČR do jiného členského státu. 8.3.2 Zboží, o kterém se údaje nevykazují 78) Do Intrastatu se nevykazují údaje o zboží, které vůbec nepřekročí státní hranici ČR, i když se například jedná o zboží jehož prodej a nákup je zprostředkováván českou osobou. Například nákup zboží na Slovensku s jeho přímou dodávkou do Maďarska jeho konečnému odběrateli. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze nákupy a prodeje letadel a lodí, poskytování zásob na lodě a letadla a v ČR dosud nerealizované dodávky do a ze zařízení na volném moři, obchod s mořskými produkty, a obchod související s kosmickými loděmi. 79) Do Výkazu pro Intrastat se jako přijaté zboží nevykazuje zboží dovážené ze třetí země, které propuštěním do celního režimu volného oběhu získá status Společenství až v ČR nebo mu v ČR české celní orgány přidělí jiné celně schválené určení. To je zboží, které se musí předkládat k provedení celního řízení celnímu úřadu v ČR a většinou se při přestupu hranice ČR nachází v celním režimu tranzitu. 80) Do Výkazu pro Intrastat se jako odeslané zboží nevykazuje zboží vyvážené do třetí země, které je propuštěno do vývozního celního režimu celními orgány v ČR. 81) Stejně tak se do Výkazu pro Intrastat nevykazuje zboží, které přes ČR pouze tranzituje, to znamená, že přes území ČR pouze projíždí z důvodů dopravních. Nachází-li se v době tohoto tranzitu zboží pod celním dohledem (například je propuštěné do celního režimu tranzitu) nebo se jedná o zboží Společenství tranzitující přes ČR bez celního dohledu pouze z důvodů dopravních, není rozhodující. 82) Do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží odeslaném na území nebo přijatém z území, které není součástí území Společenství podle Směrnice Rady - 140 -

2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, nebo i když jsou součástí území Společenství, tato směrnice se na ně také nevztahuje a v souladu s ustanovením článku 206 nařízení Komise (EHS) č 2454/93 se při obchodu zbožím Společenství s těmito územími používá JSD, podobně jako při vývozu nebo dovozu zboží ve vztahu k třetím zemím. Jedná se o tato území:  Kanárské ostrovy  Francouzské zámořské departementy (Réunion, Guadeloupe, Martinik a Francouzská Guyana)  Normanské ostrovy  Hora Athos (Řecko)  Ålandy  Ostrov Helgoland  Území Büsingen  Ceuta  Melilla  Livigno  Campione d’Italia  Italské vody jezera Lugano 83) Do Výkazů pro Intrastat se rovněž nevykazují údaje o transakcích a o zboží uvedených v příloze I nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 a popsaných v následujících částech této kapitoly. 8.3.3 Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují 84) Údaje o odeslání nebo přijetí se neuvádějí do Výkazů pro Intrastat, jedná-li se o některé z tohoto zboží: a) platební prostředky, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry, b) měnové zlato, c) zboží pro pomoc v nouzi pro oblasti postižené katastrofami, d) zboží, které se dopravuje mezi ČR a mezinárodními organizacemi, zastupitelskými orgány a národními ozbrojenými silami umístěnými v jiných členských státech, e) zboží, které si odesílají a přijímají mezinárodní organizace, zastupitelské orgány a národními ozbrojenými síly cizích států, které hostí ČR, f) zboží pro přechodné použití či po něm, při splnění všech následujících podmínek: 1. není plánováno či uskutečněno žádné přepracování, 2. předpokládaná doba přechodného použití není delší než 24 měsíců, 3. vývoz-odeslání (dovoz-přijetí nebylo deklarováno jako dodávka,nákup pro účely DPH). g) zboží použité jako nosiče informací včetně software, pokud jsou zpracovány na zakázku odběratele nebo nejsou-li předmětem obchodních transakcí, případně se jedná o doplňky předešlých dodávek, např. aktualizace, u kterých není příjemci toto zboží fakturováno (například flash disky, DVD, CD, filmy, plány, nebo audio a video kazety CD-ROMy s uloženým počítačovým softwarem, jsou-li vyvinuté na zakázku konkrétního klienta, h) software dodávaný elektronicky e-mailem nebo stahovaný z internetu, i) bezplatné dodávky reklamního materiálu a obchodních vzorků, - 141 -

j) zboží pro opravu a po ní, a s ní související náhradní díly. Oprava zahrnuje uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu. Cílem operace je prosté udržení zboží v provozuschopném stavu; to může zahrnovat některé přestavení či vylepšení, které ale žádným způsobem nemění povahu zboží, k) dopravní prostředky, které při výkonu své činnosti překračují státní hranici, l) nové dopravní prostředky prodávané fyzickými či právnickými osobami registrovanými k DPH soukromým osobám z ostatních členských států. 8.3.4 Zboží určené k opravě 85) V systému Intrastat se nevykazují údaje o zboží odeslaném do jiného členského státu za účelem provedení placené či neplacené opravy nebo údržby tohoto zboží, ani o jeho zpětném přijetí, bez ohledu na skutečnost, zda na zboží oprava nebo údržba byla nebo nebyla provedena, nebo byla uskutečněna dodávkou zastupitelného zboží stejného druhu a provedení, tzv. výměnným způsobem. Platí to i pro případy, kdy odeslání zastupitelného zboží časově předchází přijetí zboží k opravě nebo údržbě. Rozhodující také není, jedná-li se o opravu nebo údržbu prováděnou bezplatně nebo za úhradu, ať už finanční, poskytnutím služby nebo zboží. 86) Stejně tak se do Výkazů pro Intrastat neuvádějí údaje o zboží přijatém k placené či bezúplatné opravě nebo údržbě, ani jeho zpětné odeslání, a to bez ohledu na skutečnost, zda oprava nebo údržba zboží byla nebo nebyla provedena, nebo se namísto opraveného zboží vrací zpět zboží zastupitelné stejného druhu a provedení a oprava nebo údržba zboží je tak prováděna tzv. výměnným způsobem. Platí to i pro případy, kdy odeslání zastupitelného zboží časově předchází přijetí zboží k opravě nebo údržbě. Rozhodující také není, jedná-li se o opravu nebo údržbu prováděnou bezplatně nebo za úhradu, ať už finanční, poskytnutím služby nebo zboží. 87) Opravou se rozumí uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu. Cílem opravy je hlavně udržení zboží v provozuschopném stavu bez změny jeho povahy, ale s možností nepodstatných vylepšení nebo úprav, jako je například změna barvy nebo kvality obnovovaného laku, doplnění kvalitnějších olejových, tiskařských a podobných náplní, provedení kvalitnějšího odhlučení. Za opravu nebo údržbu nelze však považovat provedení jakékoliv operace v rámci výroby nového zboží, například provedení prvního nátěru dosud nenatřené části v rámci výrobního procesu, první naplnění olejovými, tiskařskými nebo podobnými náplněmi při výrobě nového výrobku apod. Poznámka: Pokud se dočasné přijetí nebo odeslání zboží k výrobním operacím uvedeným v poslední větě tohoto odstavce realizuje jako provedení práce na věci movité (tzv. zušlechtění), a tím se i nemění vlastník tohoto zboží, do Intrastatu se vykazuje s kódem transakce „41“ nebo „42“ jako přijetí nebo odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy (vrácení po zpracování s kódem transakce „51“ nebo „52“). Příklad: Používáním ztupený nůž z obráběcího stroje, dočasně přijatý k jeho nabroušení, aby mohl plnit svoji původní funkci, se do Intrastatu nevykazuje, zatímco obdobný nůž ještě nebroušený, který je dočasně přijatý k prvnímu nabroušení, aby mohl být zamontován

- 142 -

do nového obráběcího stroje, se do Intrastatu vykáže s kódem transakce „41“ (broušení je součástí výroby obráběcího stroje) a jeho vrácení po zpracování se vykáže s kódem transakce „51“. 88) Osvobozeny od vykazování do Intrastatu jsou rovněž s opravami dočasně přijatého nebo odeslaného zboží související odesílané nebo přijímané náhradní díly, a to jak vracené po výměně, tak i určené pro výměnu nebo jiné použití v průběhu prováděné opravy. Naopak přijetí nebo odeslání náhradních dílů, které jsou předmětem prodeje či nákupu, případně jsou bezúplatně odesílány nebo přijímány k provedení oprav na zboží, které v souvislosti s opravou nebo údržbou není dočasně odesílané nebo dočasně přijímané, se do Intrastatu vykazovat musí (kód transakce začínající číslem „1“ nebo „3“). 89) Pokud je za zboží, které bylo přijato nebo odesláno k provedení bezúplatné opravy (například v rámci garance), poskytnuto bezplatně náhradní zboží zcela jiného druhu a provedení, do Intrastatu se jeho dodávka vykázat musí s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. 8.3.5 Zboží na výstavy a veletrhy 90) Od vykazování do Intrastatu je osvobozeno všechno dočasně odesílané nebo přijímané zboží určené na výstavy, veletrhy a podobné předváděcí akce s předpokládanou dobou pro vrácení zboží nepřesahující 2 roky. Do Intrastatu se také nevykazuje zpětné přijetí nebo odeslání takového zboží. Toto osvobození se samozřejmě týká i výstavních exponátů, ovšem s výjimkou těch, které jsou odesílány nebo přijímány na prodejní výstavy a veletrhy a předpokládá se jejich prodej na takové akci (vykazují se s kódem povahy transakce „12“). 91) Do Výkazů pro Intrastat se ale uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí zboží určeného ke spotřebě v průběhu výstavy nebo veletrhu, a to s vyznačením odpovídajícího kódu povahy transakce (např. „11“, „30“ nebo „92“). 8.3.6 Bezúplatné obchodní vzorky 91) Do Intrastatu se dále neuvádějí údaje o jakémkoliv přijetí nebo odeslání bezúplatných obchodních vzorků. Těmi se rozumí zejména ukázky následně obchodovatelného zboží určené k předvedení, vyzkoušení, ověření, analýze apod. Do Výkazů pro Intrastat se proto neuvádějí údaje o přijetí nebo odeslání bezúplatných obchodních vzorků jak v případech, kdy se mění jejich vlastník, tak i při jejich dočasném odeslání nebo přijetí i vrácení zpět. Přitom není rozhodující jak budou novým vlastníkem bezúplatné obchodní vzorky později použity (například, zda budou zničeny při zkouškách, budou prodány, budou předváděny, budou vráceny zpět). Do Intrastatu se neuvádějí ani údaje o bezúplatném odeslání nebo přijetí bezcenných či úmyslně znehodnocených vzorků zboží. Údaje o nakupovaných nebo prodávaných obchodních vzorcích se však do Výkazu pro Intrastat uvádět musejí.

- 143 -

8.3.7 Obaly včetně palet 92) Do Výkazů pro Intrastat se dále neuvádějí údaje o odeslání a přijetí obalů, které v době jejich přijetí nebo odeslání mají charakter vratných obalů, to znamená, že je předpokládáno nebo dohodnuto jejich vrácení. Za obaly se považují například pytle, sáčky, obálky, krabice, lahve, sudy, bedny, latění, ale i cívky a palety. 93) Charakter vratných obalů mají obaly:  určené k naplnění a ke zpětnému přijetí nebo zpětnému odeslání spolu se zbožím, které se do nich zabalí (naplní, navine, naskládá, vloží atd.),  vracené po vyprázdnění, které jsou zpět odesílány nebo přijímány, když předtím byly přijaty nebo odeslány spolu se zbožím  v nichž je zabaleno přijímané nebo odesílané zboží, pokud se předpokládá, že po vybalení zboží by měly být vráceny zpět jejich vlastníkovi. 94) Není rozhodující, zda takové vratné obaly jsou zapůjčovány jejich vlastníkem bezplatně nebo jsou zálohovány nebo dokonce dočasně prodávány s podmínkou, že je jejich předchozí vlastník následně odkoupí zpět. Na skutečnosti, že se do Intrastatu nevykazují obaly, které mají v době jejich přijetí nebo odeslání charakter vratných obalů se nic nemění, ani když k jejich vrácení nedojde a například budou prodány za cenu lepší než je propadlá záloha za ně. Poznámka: Hodnota obalů, které mají charakter vratného obalu, se nezahrnuje do hodnoty vykazované do Intrastatu o přijatém nebo odeslaném zboží zabaleném v takovém obalu. 95) Obaly odesílané nebo přijímané jako součást zboží, u nichž se nepředpokládá jejich vrácení zpět, to znamená, že nemají charakter vratného obalu, se považují za součást zboží, které je v nich zabaleno. Proto se do Výkazů pro Intrastat zvlášť neoznačují kódy kombinované nomenklatury a jejich hodnota se zahrnuje do vykazované hodnoty odesílaného nebo přijatého zboží. Za součást zboží jsou pro účely uvádění údajů do Intrastatu považovány i nevratné obaly, jejichž hodnota je na příslušné zbožové faktuře uvedena samostatně a jmenovitě, nebo je zjevně součástí zvlášť oceněného balného. Do Intrastatu by se samostatně vykazovaly obaly, zejména pokud by byly předmětem trvalého odeslání nebo přijetí při obchodu s nimi, kdy například zpravodajská jednotka na základě objednávky na nákup palet, tyto palety odesílá a prodává svému obchodnímu partnerovi nebo je přijímá a nakupuje od takového partnera. 8.3.8 Zboží k zapůjčení a k operativnímu leasingu 96) Z povinnosti vykazovat do Intrastatu je vyňato a do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o dočasně pronajatém zboží, pokud se jedná o zboží dočasně odesílané nebo dočasně přijímané k tzv. operativnímu (operačnímu) leasingu nebo zboží dočasně odesílané nebo dočasně přijímané k bezplatnému zapůjčení a předpokládá se, že doba takového operativního leasingu nebo zapůjčení nebude delší než dva roky. 97) Stejně tak se do Intrastatu, neuvádějí údaje o vrácení zboží po jeho operativním leasingu nebo bezplatném zapůjčení, a to i při případné následné změně podmínek - 144 -

dočasného odeslání nebo přijetí zboží (například se termín 18. měsíců, dohodnutý pro zapůjčení zboží v době jeho přijetí, po roce prodlouží na 48 měsíců). Do Intrastatu se také nijak nezaznamenává následná změna podmínek dočasného přijetí nebo odeslání zboží k operativnímu leasingu nebo k bezplatnému zapůjčení na dobu nepřesahující dva roky, na jejichž základě se zboží zpět nevrací (například se dodatečně dohodne jeho prodej nebo nákup). 98) Operativním leasingem se rozumí pronájem zboží, u kterého se předpokládá po jeho skončení, že se pronajaté zboží vrátí zpět jeho pronajímateli. Operativní leasing není spojen se změnou vlastníka pronajatého zboží. Rozdílný od operativního leasingu je finanční leasing, při kterém v souvislosti s převzetím zboží přecházejí na nájemce rizika a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboží a na konci trvání smlouvy se nájemce obvykle stává zákonným vlastníkem zboží (viz též část 14. této příručky). 99) O odeslání nebo přijetí zboží na dobu delší než dva roky k bezplatnému zapůjčení nebo k operativnímu leasingu, je třeba údaje o takovém zboží do Intrastatu vykázat a transakci označit kódem „96“ nebo „97“. 8.3.9 Zboží k uskladnění 100) Zboží dočasně odeslané nebo dočasně přijaté za účelem poskytnutí služby skladování do jiného než konsignačního, distribučního, centrálního a podobného prodejního skladu (viz část 15. této příručky), se do Výkazů pro Intrastat zaznamenává pouze tehdy, má-li být doba uskladnění delší než dva roky a označuje se kódem transakce „96“ nebo „97“. Do Intrastatu se proto nevykazují údaje o dočasném odeslání nebo dočasném přijetí zboží na předpokládanou dobu nepřesahující 2 roky, pokud účelem takového dočasného odeslání nebo přijetí zboží je pouhé poskytnutí nebo přijetí služby jeho skladování. Do Intrastatu se neuvádějí ani údaje o zpětném vrácení tohoto zboží, ani se dodatečně do Intrastatu nezaznamenává skutečnost, že se předpokládaná doba uskladnění následně prodloužila na více jak dva roky nebo se zboží zpět nevrací, protože se prodá nebo odkoupí, dojde k jeho zničení nebo se jinak změní podmínky dočasného odeslání nebo přijetí takového zboží. 8.3.10 Zboží k provedení prací a k výkonu povolání 101) Do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží, které bylo dočasně odesláno nebo přijato k provedení prací nebo k výkonu povolání, aniž by změnilo svého vlastníka, pokud se předpokládá zpětné přijetí nebo odeslání takového zboží nejpozději do dvou let. Za takové zboží je třeba považovat například nářadí a měřící přístroje, které si s sebou veze mechanik k provedení prací v jiném členském státě nebo zemní stroj a jiné stroje či přístroje používané při stavbě dodávané do ČR z jiného členského státu. Do Intrastatu se nezaznamenává ani vrácení takového zboží, stejně jako následná změna podmínek jeho dočasného odeslání nebo přijetí. Dočasně odeslání nebo přijetí zboží určeného k provedení prací nebo k výkonu povolání na dobu delší než dva roky (například zemní stroj) se do Intrastatu zaznamenává s kódem transakce „96“ nebo „97“.

- 145 -

8.3.11 Bezplatný reklamní materiál 102) Z trvale odesílaného nebo přijímaného zboží, které mění svého vlastníka, se do Intrastatu nezaznamenávají údaje o bezúplatně poskytovaném nebo obdrženém reklamním materiálu, jako jsou návody k použití, ceníky, plakáty a podobné předměty určené výlučně pro reklamu a přípravu plánované obchodní akce. Poznámky:  Bezúplatně dodávaný reklamní materiál se do Intrastatu nevykazuje bez ohledu na jeho hodnotu.  Bezúplatně přijímaný nebo odesílaný propagační materiál se však bez ohledu na jeho hodnotu do Intrastatu vykazuje (kód povahy transakce „30“).  Za propagační materiál se považují předměty většinou menší hodnoty, které mají svoji vlastní užitnou hodnotu a současně propagují nějaký výrobek, službu, firmu apod. Většinou s jedná o zboží opatřené nějakým propagačním nápisem nebo vyobrazením (například trička, čepice a jiné textilní zboží s potiskem, propagační kalendáře s obrázky nabízených výrobků, propisovací tužky nebo užitkové sklo opatřené názvem a logem firmy obchodního partnera). 8.3.12 Software, plány a korespondence 103) Do Intrastatu se vůbec nevykazuje odeslaný nebo přijatý software (programové vybavení), je-li zasílán elektronickým přenosem dat nebo se jedná o software vyhotovený na zakázku odběratele, a to bez ohledu na skutečnost, je-li dodáván bezúplatně nebo za úhradu. Hodnota takového software se nezahrnuje ani do hodnoty hardware (například počítače), pokud je v něm nahrán a jeho hodnotu je možné od hodnoty hardware oddělit. 104) Do Intrastatu se také nevykazují údaje o odeslání nebo přijetí software dodávaného bezúplatně k doplnění nebo aktualizaci předchozí dodávky a software poskytovaného za úhradu, je-li jenom programovým vybavením inicializujícím software již zabudovaný v hardware. 105) Stejná pravidla jako pro poskytování informací o dodávkách software platí pro dodávky technických plánů a výkresů. Proto se do Výkazů pro Intrastat neuvádějí údaje o odeslání nebo přijetí technických a podobných plánů zasílaných elektronickým přenosem a vyhotovených na zakázku odběratele, i když jsou dodávány za úplatu. Stejně tak se do Intrastatu vůbec nevykazují údaje o přijetí nebo odeslání jakékoliv korespondence mezi obchodními partnery i jakýchkoliv zpráv a podobných dokumentů, nejsou-li přímo zbožím, to je předmětem nákupu nebo prodeje. 106) Do Intrastatu se naopak uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí software či technických plánů nebo výkresů, jsou-li předmětem obchodní transakce (jsou poskytované za úhradu) a přitom se jedná o software nebo plán běžně obchodovatelný, nevytvořený na zakázku odběratele. V takovém případě se do Intrastatu vykáže zbožový kód příslušného mobilního nosiče informací, jako například DVD, CD, flash disku, filmu, plánu atd., a do vykazované hodnoty tohoto nosiče se zahrne hodnota prodávaného nebo nakupovaného software.

- 146 -

Poznámka: Informace odesílané nebo přijímané jinak než na přenosných nosičích informací (například přenášené po sítích nebo stahované z internetu) nejsou věcí, které je přidělen zbožový kód kombinované nomenklatury (nejsou věcí movitou ani elektrickou energií) a do Výkazu pro Intrastat se proto nezaznamenávají, stejně jako pouhé finanční transakce nebo služby, s nimiž není přímo spojeno odeslání nebo přijetí zboží. 107) Přijetí nebo odeslání software nevyhotoveného na zakázku kupujícího a dodávaného spolu s hardwarem, ve kterém je nahrán, se do Intrastatu vykazuje pod položkou tohoto hardware (například počítače). Hodnota takového software se započítává do hodnoty hardware a zvlášť se nevykazuje, i když je na faktuře uvedena zvlášť nebo je prodávajícím hardware fakturována samostatně. 8.3.13 Prodeje nových dopravních prostředků 108) Do Intrastatu se dále nevykazuje prodej nového dopravního prostředku osobě z jiného členského státu, která není vůbec zaregistrována k DPH (v tuzemsku ani v jiném členském státě EU). Novým dopravním prostředkem se pro účely nevykazování údajů o jeho prodeji do Intrastatu rozumí pozemní motorové vozidlo prodané do 6 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu, má-li najeto méně než 6000 km, loď prodaná do 3 měsíců ode dne jejího prvního uvedení do provozu, má-li najeto méně než 100 hodin nebo letadlo prodané do 3 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu, má-li nalétáno méně než 40 hodin. Poznámky: 1. Výše uvedenou definici nového dopravního prostředku nelze použít při určování zbožového kódu kombinované nomenklatury, pro které je rozhodující přidělení registrační značky. 2. Prodeje a nákupy nových dopravních prostředků mezi osobami registrovanými k DPH se vykazují do Intrastatu jako kterékoliv jiné zboží. 8.3.14 Ostatní dočasně odesílané a přijímané zboží 109) Do Výkazů pro Intrastat se rovněž neuvádějí údaje o zboží, jiném než uvedeném v této kapitole výše, bylo-li odesláno nebo přijato dočasně na předpokládanou dobu nepřesahující dva roky, přičemž nebylo určeno ke zpracování dle smlouvy nebo k použití při výrobě nakupovaného či prodávaného zboží a jeho odeslání nebo přijetí není spojeno se změnou jeho vlastníka, to je jeho prodejem nebo nákupem. Mezi takové zboží můžeme zahrnout například zboží určené k prověření jeho kvality, ke kompletaci s jiným následně odesílaným zbožím, k rozdělení, ke spočítání. Pokud by takové zboží bylo dočasně odesíláno nebo přijímáno na předpokládanou dobu delší než dva roky, do Intrastatu se údaje o něm vykazují s kódem povahy transakce „96“ nebo „97“.

- 147 -

8.3.15 Dopravní prostředky překračující státní hranici 110) Do Intrastatu se nevykazují i údaje o dopravních prostředcích (například autobusy, osobní a nákladní automobily, letadla, železniční vagóny a lodě), které překračují státní hranici ČR v rámci jejich činnosti a výkonu práce. aniž by se měnil jejich vlastník. Naopak je třeba do Výkazů pro Intrastat uvádět údaje o dopravních prostředcích, které překračují státní hranici ČR v souvislosti se změnou jejich vlastníka, zejména v důsledku jejich nákupu, prodeje, finančního leasingu nebo darování. Stejně tak je nutné do Intrastatu vykázat údaje o dopravních prostředcích odesílaných nebo přijímaných za účelem jejich zpracování.

8.4 Archivace Výkazů pro Intrastat 111) Kopie předaných Výkazů je zpravodajská jednotka povinna uchovávat dva roky od ukončení lhůty k jejich předání celnímu úřadu. Zda si má zpravodajská jednotka uchovávat Výkazy v elektronické formě nebo na výpisech z elektronicky předaných Výkazů či na kopiích tiskopisů odevzdaných dokladů použitých při jednorázovém vykazování, není stanoveno. Příklad: Zpravodajská jednotka, která předá dne 13. července 2011 celnímu úřadu Výkaz s údaji o zboží odeslaném v měsíci červnu 2011, si musí uchovat kopii tohoto Výkazu dva roky po dvanáctém pracovním dnu měsíce července 2011, to je minimálně do 20. 7. 2013 (do 18. 7. 2013, podávala-li takový Výkaz o jednorázovém odeslání na předepsaném tiskopisu). 112) Archivuje-li si zpravodajská jednotka Výkazy pro Intrastat u svého zástupce, při ukončení smluvního vztahu s ním se doporučuje, aby si tyto Výkazy od něj převzala. Nevhodná je také archivace Výkazů pro Intrastat u zástupce, který spadá pod územní působnost jiného celního úřadu než zpravodajská jednotka, kterou zastupuje. 113) Ačkoliv to není stanoveno žádným předpisem, je často výhodné si k uchovávaným kopiím Výkazů pro Intrastat přikládat doklady nebo kopie dokladů, podle kterých lze následně prokázat správnost údajů uvedených ve Výkazech. Může to významně přispět k usnadnění a urychlení případné následné kontroly Výkazů pro Intrastat, kterou mohou provádět celními orgány.

8.5 Popis údajů uváděných do výkazu 8.5.1 Zpravodajská jednotka a její zástupce 114) Do Výkazu pro Intrastat se o zpravodajské jednotce uvádějí zejména tyto identifikační údaje: a) DIČ zpravodajské jednotky, včetně označení „CZ“ b) Obchodní jméno nebo název nebo příjmení, jméno a adresa zpravodajské jednotky

- 148 -

c) Příjmení a jméno kontaktní osoby, která může poskytnout za zpravodajskou jednotku podrobnější informace k danému Výkazu a údajům na něm uvedeným d) Telefonní číslo kontaktní osoby e) Číslo faxu kontaktní osoby f) E-mailová adresa kontaktní osoby. Kontaktní osobou zpravodajské jednotky se rozumí fyzická osoba s adresou místa trvalého nebo jiného pobytu v ČR, která může k Výkazu podat bližší informace a vysvětlení. Většinou bývá kontaktní osobou pracovník společnosti, která je zpravodajskou jednotkou. 115) Za zpravodajskou jednotku může vyhotovovat a nebo předávat Výkazy pro Intrastat celnímu úřadu jí pověřený zástupce (tzv. třetí strana), který je usazený v ČR nebo zde má místo svého podnikání, případně provozovnu. Rozsah, v jakém se zpravodajská jednotka nechá při provádění Intrastatu zastupovat je věcí její dohody s pověřeným zástupcem. Zastupování zpravodajské jednotky při provádění Intrastatu nijak nesnižuje její odpovědnost za správnost tohoto provádění. Do výkazu pro Intrastat vyhotovovaného a odesílaného elektronicky se o zástupci zpravodajské jednotky uvádějí totožné údaje jako o zpravodajské jednotce, včetně jeho kontaktní osoby (viz předchozí odstavec). 116) Údaje o zpravodajské jednotce a o jejím zástupci jsou v příslušné programové aplikaci Výkazu pro Intrastat, vyhotovovaného a odesílaného elektronicky, kmenovými daty trvale v aplikaci uloženými k opakovanému automatickému použití. Tato kmenová data jsou doplněna o další informace podle dokumentace k programové aplikaci a zpravodajská má možnost je aktualizovat. 117) Ve Výkazech pro Intrastat o jednorázovém odeslání nebo přijetí zboží vyhotoveném na předepsaném tiskopise se údaje uvádějí tiskem, strojem nebo ručně velkým tiskacím písmem. Musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly čitelné a nesmazatelné a ty, které se zpracovávají nesmí být mazány ani přepisovány. K jejich vyplnění do Výkazu nelze použít obyčejnou nebo inkoustovou tužku. Údaje se uvádějí pouze do předepsaných částí tiskopisu v souladu s příslušnými předtisky a nedoplňují se jinými údaji, pro které nejsou jednotlivé části Výkazu vyhrazeny. Do předtištěných okének v záhlaví tiskopisu s nadpisem „Datum“ se označuje referenční období ve tvaru „RRRRMM“ (čtyřčíslí letopočtu a dvoumístné číslo měsíce). Například do Výkazu o přijetí zboží v červenci 2011 se do předtištěných okének uvede „201107“. Pod vyznačené řádky a sloupce tiskopisu se předtištěných okének uvádí datum vyhotovení ve tvaru „RRRRMMDD“ (čtyřčíslí letopočtu, dvoumístné číslo měsíce a dvoumístné číslo dne v měsíci). Například ve Výkazu vyhotoveném 1. 6. 2011 se uvede „20110601“. Ve Výkazu na tiskopise, který vyplňuje anebo předává zástupce, se musí uvést do pravé části záhlaví tiskopisu za nadpis „Třetí strana“ slovo „ANO“. V případě, že zástupce zpravodajské jednotky uvede do této části Výkazu svůj název nebo obchodní firmu, slovo „ANO“ do této části Výkazu již vyznačovat nemusí. Svůj název nebo obchodní firmu může zástupce zpravodajské jednotky doplnit i o svou adresu a případně i o příjmení a jméno, a telefonní nebo faxové či e-mailové spojení na kontaktní fyzickou osobu, která je za zástupce zpravodajské jednotky schopna a pověřena podat k předanému Výkazu případně požadované vysvětlení.

- 149 -

118) V případě, že Výkaz na předepsaném tiskopise vyhotovuje sama zpravodajská jednotka bez pomoci zástupce, pravá část s nadpisem „Třetí strana“ se nevyplňuje. 8.5.2 Pohyb zboží 119) V souladu s dokumentací k programové aplikaci se do Výkazu vyhotovovaného a odesílaného elektronicky vyznačí, zda se vykazují údaje o odeslaném nebo o přijatém zboží, případně se jedná o negativní hlášení nebo jednorázové odeslání či přijetí. Pro vykázání údajů do Intrastatu na tiskopise je předepsán zvláštní formulář pro jednorázové odeslání a zvláštní pro jednorázové přijetí zboží. 8.5.3 Období (referenční období) 120) Označení kalendářního měsíce, za který se vykazují údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Intrastatu, se do Výkazu vyhotovovaného a odesílaného elektronicky provádí podle dokumentace k používané programové aplikaci. 121) Při uvádění údajů do předepsaného tiskopisu se do předtištěných šesti okének v prvním řádku tiskopisu vyznačuje rok a měsíc, za který jsou ve Výkazu uvedeny údaje, a to ve struktuře (způsobem) „rok, rok, rok, rok, měsíc, měsíc“. Například ve Výkazu za únor 2011 se referenční období vyznačí jako „201102“. 8.5.4 Kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží 122) V případech, kdy se jedná o zvláštní druh nebo pohyb zboží nebo se zjednodušeně vykazují zásilky zboží malé hodnoty (do 200,- EUR), se do Výkazu uvádí některý z těchto kódů: Kód / Vysvětlivka  MZ malé zásilky do hodnoty 200 EUR se zbožím uvedeným pod kódem 99 50 00 00  ZI průmyslové (investiční) celky s povolením ČSÚ na zjednodušené zařazování zboží  ZR rozložené zásilky (zboží v rozebraném stavu)  ZL letadla (převod ekonomického vlastnictví)  ZP lodě (převod ekonomického vlastnictví)  ZZ zboží dodávané do lodí a letadel  ZT zboží dodávané do a ze zařízení na moři  ZM odeslání nebo přijetí mořských produktů  ZK vypuštění kosmické lodě  ZO zboží s opačným směrem úhrady (například odpady) 8.5.5 Kód povahy transakce 123) Uvádí se dvoumístný číselný kód povahy transakce (obchodní operace) odeslaného nebo přijatého zboží. Povahou transakce jsou všechny charakteristiky, které odlišují - 150 -

jednu transakci od druhé, zejména co do změny vlastnictví odeslaného zboží, obdržení úhrady za ně, účelů jeho odeslání (například ke zpracování dle smlouvy nebo vrácení po takovém zpracování) apod. 124) Pro vyznačení povahy transakce se do Výkazu o odeslaném zboží používají následující kódy: Kód Popis povahy transakce 11 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o přímý prodej nebo nákup jiný než označovaný kódy 12 až 19 Vysvětlivky: Tímto kódem se označuje většina přímých obchodů spojených s odesláním zboží, při kterých přechází vlastnictví ke zboží z jedné osoby na druhou a je spojené s provedením platby nebo jiné náhrady za dodané zboží, s výjimkou barterového obchodu (výměnný obchod „zboží za zboží“) označovaného kódem povahy transakce „13“ a transakcí označovaných kódem „14“, kdy se jedná o prodej na splátky, při kterém ke změně vlastnictví ke zboží dochází až po zaplacení splátek (finanční leasing). Kódem povahy transakce „11“ se také neoznačují transakce, pro které je určen kód „91“ (odeslání zboží mimo území EU nebo přijetí zboží z takového území, pokud není propuštěno do vývozního celního režimu nebo do celního režimu volného oběhu v ČR). 2. Pro označení transakce kódem „11“ není rozhodující, v jakém termínu je provedena platba za zboží, patří sem jak obchody s platbou uskutečněnou předem, tak i s odkladem platby. 12 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo iné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o dodávku pro prodej po schválení či po vyzkoušení nebo dodávku pro následný prodej nebo zprostředkovanou obchodním zástupcem Vysvětlivky: a) Pod tento kód se zahrnují transakce, při kterých je přechod vlastnictví ke zboží z jedné osoby na druhou také spojen s odesláním nebo přijetím zboží a s provedením platby nebo jiné náhrady za ně, ale ke změně vlastnictví k danému zboží nedochází přímo. Přechod vlastnictví zboží je při nich vázán na nějakou odkladnou podmínku, po jejímž splnění následně dochází teprve k úplnému prodeji zboží nebo je už předem dohodnuto, že ke skutečnému prodeji zboží dojde až po určité době a splnění určitých podmínek. Dále sem patří i všechny prodeje zboží uskutečňované přes obchodního zástupce z jiného členského státu než je stát určení. b) Kódem povahy transakce „12“ se proto označují například dodávky zboží vázané na následné schválení jeho kvality nebo vydání osvědčení k jeho užití, většinou nezávislým nebo státním orgánem v zemi určení, u kterých dochází ke změně vlastnictví zboží a převážně i k náhradě za takové zboží ze strany kupujícího až po splnění daných podmínek (schválení nebo vydání osvědčení) . c) Současně se kódem povahy transakce „12“ označují i dodávky zboží na konsignační sklad, označovaný jako „call-off stocks“, to je sklad, na kterém umístěné zboží zůstává ve vlastnictví jeho dodavatele (původního vlastníka), je ale určeno k následnému prodeji jen jednomu odběrateli, který také jeho přijetí na sklad přiznává v zemi určení - 151 -

nebo v ČR k DPH (nejedná se o případ, kdy dodavatel zboží je v zemi určení nebo v ČR také registrován k DPH a dodávku zboží uskutečňuje jako přemístění svého majetku s kódem povahy transakce „92“ (viz též část 15. této příručky). d) Pod kód povahy transakce „12“ patří i obchodní operace, při kterých je stát určení odlišný od státu, ve kterém bylo obchodnímu partnerovi zpravodajské jednotky (zprostředkovateli obchodu) přiděleno DIČ vyznačené na příslušném daňovém dokladu k DPH (např. na faktuře). Kódem povahy transakce „12“ se proto označují odeslání zboží, při kterých kupující zboží požaduje od tuzemského dodavatele, aby zásilka zboží byla dopravena do jiného státu než je stát, jehož DIČ prodávající uvádí do daňového dokladu k DPH. Například, je-li zboží nakupované německou firmou (s DIČ přiděleným v Německu), na základě jejího požadavku, dodáváno z ČR ne do Německa, ale přímo na Slovensko. e) Kódem povahy transakce“12“ se označují rovněž obchodní operace, při kterých je stát odeslání odlišný od státu, ve kterém bylo obchodnímu partnerovi zpravodajské jednotky (zprostředkovateli obchodu) přiděleno DIČ vyznačené na příslušném daňovém dokladu k DPH (např. na faktuře). Kódem povahy transakce „12“ se proto označuje přijetí zboží, při kterém jeho prodávající uvádí do daňového dokladu k DPH své DIČ přidělené v jiném státě než, ze kterého bylo předmětné zboží přímo dopraveno do ČR. Například, je-li zboží nakupované od rakouské firmy (s DIČ přiděleným v Rakousku) dodáváno do ČR z Polska. 13 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o výměnný obchod (například barterový) Vysvětlivka: Kód „13“ se použije pro označení transakce, při které v souvislosti s odesláním nebo přijetím zboží dochází ke změně jeho vlastníka, ale předem je dohodnuto, že se jedná o čistě výměnný obchod jednoho druhu zboží za jiný. 14 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o finanční leasing (prodej či nákup na splátky) Vysvětlivky: a) Kód „14“ je určen pro označení transakcí, při kterých je zboží odesíláno nebo přijímáno v rámci podmínek dohodnutého finančního leasingu nebo je prodáváno či nakupováno na předem dohodnuté splátky, většinou v tzv. splátkovém kalendáři. Zákonným vlastníkem zboží s úplnými vlastnickými právy k němu se při těchto transakcích stává jeho kupující až po zaplacení všech splátek. b) Finančním leasingem se rozumí pronájem zboží, při kterém se rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží převádějí na nájemce, který se po ukončení leasingu stává vlastníkem zboží. 19 Ostatní transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví zafinanční nebo jiné protiplnění, neoznačované kódy 11 až 14, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9 (například odeslání zboží prodaného osobám neregistrovaným k dani z přidané hodnoty nebo přijetí zboží od takových osob)

- 152 -

Vysvětlivka: 1. Kódem „19“ se označují prodeje osobám, které nakupují zboží v ČR s jeho prokázaným odesláním z ČR do jiného členského státu, přičemž při takovém nákupu vystupují jako osoby, které nejsou v ČR ani v jiném členském státu registrované k DPH a proto je jim zboží prodáváno jako neplátcům DPH bez osvobození od DPH při dodání do jiného členského státu (s tuzemskou DPH, která se nezapočítává do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu). 2. Kódem „19“ se označují nákupy zboží s jeho prokázaným přijetím z jiného členského státu, pokud bylo zpravodajskou jednotkou nakoupeno od osoby, která není v ČR ani v jiném členském státu zřejmě registrovaná k DPH, protože předmětné zboží bylo nakoupeno bez vystavení řádného daňového dokladu k DPH, což pravděpodobně neumožnilo jeho prodávajícímu uplatnit si osvobození od DPH při dodání zboží do ČR. Poznámky k výše uvedeným kódům 11 až 19: a) Kódy se týkají zbožových transakcí, při kterých se mění vlastnictví ke zboží mezi osobou usazenou v České republice a osobou, která v ní usazena není, a ani se zde nezaregistrovala k DPH. Za zboží, které je předmětem těchto transakcí, bude nebo je provedena platba či jiné protiplnění. Zahrnují se sem dodávky zboží, u nichž se předpokládá prodej nebo nákup mezi osobami registrovanými k DPH v různých státech EU, prodej osobám neregistrovaným k DPH s prokázaným odesláním zboží i dodávky při kterých dochází k protiplnění až následně. b) Patří sem i prodej a nákup náhradních dílů a součástí zboží. c) Při možnosti použití více jak jednoho kódu pro jednu transakci, se použije kód menší. 21 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“ Vysvětlivky: 1. Kód „21“ se použije pro označení jakéhokoliv zpětného odeslání nebo přijetí zboží (vrácení), kterému předcházelo jeho přijetí nebo odeslání vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19, a to z jakýchkoliv důvodů, nejčastěji v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy. 2. Kódem transakce „21“ nelze ale označit zpětné odeslání zboží, které prošlo v ČR nějakou zpracovatelskou operací nebo bylo nějak upravováno nebo jeho vrácení přímo obchodně nenavazuje na jeho předchozí přijetí vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. 22 Bezplatná náhrada za vrácené zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. Vysvětlivky: 1. Vyjadřuje bezplatné odeslání nebo přijetí zboží náhradou za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19 a v rámci dané obchodní operace bylo nebo bude vrácené zpět s kódem povahy transakce „21“. 2. Při použití kódu povahy transakce „22“ se musí jednat o dodávku náhradního zboží stejného provedení a kvality, jako bylo zboží nahrazované a zpět vrácené. Pokud by se jako náhradní zboží odeslalo nebo přijalo zboží zcela jiného druhu a provedení

- 153 -

(například za vrácenou pračku by prodávající poslal jako náhradní zboží žehličky) do Intrastatu se nevykazuje s kódem transakce „22“, ale s kódem začínajícím číslem „1“. 23 Bezplatná náhrada za nevrácené zboží (například při reklamaci), jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“ Vysvětlivky: 1. Podmínky použití kódu „23“ jsou obdobné jako pro kód „22“, rozdíl mezi nimi je ve vracení zboží, za které je poskytována náhrada. 2. Kód „23“ označuje bezplatné odeslání nebo přijetí zboží náhradou za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19 a v rámci dané obchodní operace není vracené zpět s kódem povahy transakce „21“. 3. I při použití kódu povahy transakce „23“ se musí jednat o zaslání náhradního zboží stejného provedení a kvality ve srovnání se zbožím nahrazovaným. Pokud by se jako náhradní zboží odeslalo nebo přijalo zboží zcela jiného druhu a provedení (například za v reklamaci uznanou vadnou, ale zpět nevracenou pračku, by prodávající poslal jako náhradní zboží žehličky) do Intrastatu by se odeslání nebo přijetí žehliček nevykázalo s kódem transakce „23“, ale s kódem začínajícím číslem „1“. 29 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce „91“ Vysvětlivky: a) Kód „29“ se použije pro označení jakéhokoliv zpětného odeslání nebo přijetí zboží (vrácení), kterému předcházelo nebo mělo předcházet jeho přijetí nebo odeslání vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, a to z jakýchkoliv důvodů, nejčastěji v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy. b) S kódem povahy transakce „29“ se do výkazu pro Intrastat uvede vrácení zboží, které zpravodajská jednotka vyvážela mimo území EU do státu, který není jejím členem, do výkazu pro Intrastat vykázala tento vývoz s kódem povahy transakce „91“, přičemž ke zpětnému přijetí takového zboží došlo ještě před jeho přechodem přes vnější hranici EU. c) Stejně tak se ale použije kód povahy transakce „29“ v případě vykázaní údajů o zpět dovezeném zboží, které bylo při vývozu vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, dopraveno mimo území EU (překročilo vnější hranici EU) a při zpětném dovozu bylo do celního režimu volného oběhu propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU než je ČR (při zpětném přijetí do tuzemska tak mělo statut zboží Společenství a při zpětném přijetí do ČR se tak při přechodu státní hranice nacházelo v celním režimu volného oběhu). d) Zboží, které je pro zpětný vývoz do nebo po zpětném dovozu ze státu, který není členským státem EU propouštěno celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje. e) Zboží vyvážené do státu, který není členským státem EU, nebo dovážené z takového státu, o kterém se údaje do Intrastatu nevykazovaly, protože o propuštění takového zboží bylo rozhodnuto celními orgány v ČR, se při jeho zpětném přijetí nebo odeslání vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „99“. To samozřejmě za podmínky, že se mají údaje o takovém vrácení do Intrastatu uvádět, protože k propuštění zboží celními orgány dochází mimo území ČR.

- 154 -

Poznámka k výše uvedeným kódům 21 až 29: Při vrácení nebo náhradní dodávce zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se neoznačuje kódem transakce začínajícím číslem 1 nebo 91, a které neprošlo zpracovatelskou operací, se použije stejný kód jako při původní transakci začínající některým z čísel 3 až 9. To neplatí pro vrácení zboží a dodávky náhradního zboží, pro které jsou určeny kódy „29“, „49“, „59“, „82“ a „83“. 30 Transakce zahrnující převod vlastnictví zboží bez finančního či jiného protiplnění (například zásilky s pomocí) Poznámka ke kódu 30: Kódem „30“ se označuje i vrácení zboží jehož původní odeslání nebo přijetí bylo označeno tímto kódem. Vysvětlivky: a) Kódem „30“ se označuje zejména odeslání nebo přijetí bezúplatně dodávaných náhradních dílů ke zboží a darů nebo bezúplatně poskytovaných propagačních předmětů. 2. Odeslání nebo přijetí zboží v rámci pomoci v nouzi pro oblasti postižené katastrofami se do Intrastatu nevykazuje 41 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se má po zpracování vrátit zpět do České republiky nebo do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato nebo do něj. Vysvětlivky: a) Kód povahy transakce „41“ se použije pro všechna dočasná odeslání zboží z ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k pasivnímu zušlechtění) s předpokládaným vrácením tohoto zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku zpět do ČR . b) Kód povahy transakce „41“ se použije pro všechna dočasná přijetí zboží do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění) s předpokladem, že se toto zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku vrátí zpět do toho členského státu EU, ze kterého bylo ke zpracování přijato. 42 Dočasné přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se nemá po zpracování vrátit zpět do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato. Vysvětlivka: Kód povahy transakce „42“ se použije pro všechna dočasná přijetí zboží do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění) s předpokladem, že se toto zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku nevrátí zpět do toho členského státu EU, ze kterého bylo ke zpracování přijato, ale je dohodnuto jeho odeslání do jiného členského státu.

- 155 -

Vysvětlivky k výše uvedeným kódům 41 a 42: a) Při označení transakce kódem povahy transakce „41“ nebo „42“ se nemůže měnit vlastník dočasně odeslaného nebo dočasně přijatého zboží ke zpracování dle smlouvy. b) Kód povahy transakce „41“ a „42“ se nevztahuje na dodávky zboží k takové zpracovatelské operaci, při které si zpracovatel pořizuje zboží do svého vlastnictví, aby ho po jeho zpracování prodal ve formě zušlechtěných výrobků. c) Kódy povahy transakce „41“ nebo „42“ nelze použít v případech, ve kterých zpravodajská jednotka odesílá svému obchodnímu partnerovi z jiného členského státu nebo od něj přijímá část zboží za účelem jejího použití při výrobě zboží, které následně od partnera nakoupí nebo mu prodá, přičemž se nemění vlastník dočasně odeslané nebo dočasně přijaté části zboží, ani se nejedná o dočasné odeslání nebo přijetí takové části zboží ke zpracování dle smlouvy. Toto dočasné odeslání nebo přijetí zboží bez změny jeho vlastníka a s předpokládaným zpětným přijetím nebo zpětným odesláním ve formě nakupovaného výrobku, při jehož výrobě bylo dočasně odeslané nebo dočasně přijaté zboží použito, se označuje kódem transakce „94“. 49 Vrácení zboží, které bylo odeslané nebo přijaté za účelem jeho ke zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele) a neprošlo žádnou zpracovatelskou operací. Vysvětlivky: Kód transakce „49“ se používá na zpětné odeslání nebo zpětné přijetí (vrácení) zboží, které bylo přijato nebo odesláno ke zpracování dle smlouvy (kód transakce „41“ nebo „42“), ale tímto zpracováním neprošlo, protože například není ke zpracování vhodné nebo ze zpracování sešlo z jiných důvodů. Zbytky a odpady ze zpracování dle smlouvy odesílané zpět (vracené) objednateli tohoto zpracování se označují stejně jako zpracované výrobky kódem transakce „51“ nebo „52“. 51 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování přijato, a zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy z členského státu Evropské unie, do kterého bylo ke zpracování z České republiky odesláno. Vysvětlivky: 1. Kód povahy transakce „51“ se použije pro všechna zpětná přijetí zboží do tuzemska po jeho dočasném odeslání z ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k pasivnímu zušlechtění). Kódem „51“ se tak označuje do ČR zpět přijaté zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku.. 2. Kód povahy transakce „51“ se také použije pro zpětná odeslání zboží z tuzemska po jeho dočasném přijetí do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění), pokud se zboží ve formě zpracovaného výrobku vrací zpět do členského státu, ze kterého bylo dočasně přijaté zboží k danému zpracování. To znamená, že se zpracovaný výrobek odesílá do státu určení, který je totožný se státem odeslání uvedeném do Intrastatu při přijetí zboží ke zpracování. Například šaty ušité v ČR v rámci zpracování dle smlouvy se vrací zpět na Slovensko, ze kterého byla přijata látka k jejich ušití.

- 156 -

52 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého nebylo ke zpracování přijato, a zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy z členského státu Evropské unie, do kterého nebylo ke zpracování z České republiky odesláno. Vysvětlivka: Kód povahy transakce „51“ se také použije pro zpětná odeslání zboží z tuzemska po jeho dočasném přijetí do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění), pokud se zboží ve formě zpracovaného výrobku nevrací zpět do členského státu, ze kterého bylo dočasně přijaté zboží k danému zpracování, ale je odesílané do jiného členského státu. To znamená, že se zpracovaný výrobek odesílá do státu určení, který není shodný se státem odeslání uvedeném ve výkazu pro Intrastat s údaji o přijetí předmětného zboží ke zpracování. Například šaty ušité v ČR v rámci zpracování dle smlouvy z látky přijaté z Německa se odesílají do Rakouska. 59 Vrácení zboží zpět přijatého nebo zpět odeslaného po provedení jedné nebo více zpracovatelských operací při jeho zpracování podle smlouvy. Vysvětlivky: a) Kód povahy transakce„59“ je určen pro odeslání zboží, které bylo přijato po zpracování dle smlouvy v jiném členském státě (po pasivním zušlechtění) a je vraceno zpět zpracovateli, například z důvodů reklamace špatně provedeného zpracování. b) Kódem povahy transakce„59“ se také označuje zpětné přijetí zboží, které bylo odesláno z ČR po zpracování dle smlouvy ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku a je vraceno zpět zpracovateli, například z důvodů reklamace špatně provedeného zpracování. Poznámky ke kódům 41 až 59: a) Zpracování podle smlouvy zahrnuje operace (přeměnu, stavbu, montáž, vylepšení, renovaci) s cílem vyrobit nový či skutečně vylepšený výrobek. To neznamená nutně změnu klasifikace výrobku. Nepatří sem opravy a údržba zboží ani dočasné dodávky zboží za účelem jeho kompletace, balení, třídění, kontroly a podobných jednoduchých operací. b) Kód „49“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se vykázalo pod kódem „41“ nebo „42“. c) Kód „59“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se vykázalo pod kódem „51“ nebo „52“. Vysvětlivky k výše uvedeným kódům 51 a 52: a) Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se také používají při odeslání náhradního zboží za zboží původně odeslané po zpracování dle smlouvy (například při odeslání náhradního zboží za zboží, které bylo zpracováno chybně). b) Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se nevztahují na odeslání zboží po takové zpracovatelské operaci, při které si zpracovatel toto zboží pořídil do svého vlastnictví, aby ho po jeho zpracování prodal ve formě zušlechtěných výrobků. Jedná se o případy, kdy zpracovatel nezušlechtil zboží, které si zaslal objednatel ke zpracování dle smlouvy, ale sám nakoupil zboží určené ke zpracování a následnému prodeji. Takové transakce se označují zejména kódem začínajícím číslem „1“.

- 157 -

c) Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se nepoužívají ani při odeslání částí nebo součástí zboží, které jejich vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí. V takových případech je třeba označit operaci ve Výkazu kódem povahy transakce „94“. 70 Odeslaní a přijetí zboží podle projektů společné obrany či jiných společných mezivládních výrobních programů. Vysvětlivka: O případném použití kódu povahy transakce „70“ bude zpravodajská jednotka informována v souvislosti se zařazením do příslušného programu. 80 Dodávky stavebních materiálů a technického zařízení pro práce pozemního a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek. Poznámka ke kódu 80: Zahrnuje pouze zboží, které není odděleně fakturováno, ale u kterého je celá hodnota dodávky fakturována jen na jedné nebo několika souhrnných fakturách. Nejde-li o tento případ, transakce musí být označeny kódem začínajícím číslem „1“. Vysvětlivky: a) Kódem „80“ se označují transakce, při kterých jsou do jiného členského státu prodávány nebo nakupovány celé investiční celky, jejich části, technologické linky a jiné části obecných staveb nebo inženýrských smluv, pokud nejsou samostatně fakturovány podle jednotlivých zbožových zásilek, ale pro které je vystavena jedna souhrnná faktura s celkovou hodnotou díla nebo i několik souhrnných faktur, například podle jednotlivých etap dodání zboží (viz též část 11 této příručky). b) Pokud by takové zboží nebylo fakturováno souhrnně a hodnota jednotlivých zásilek a zboží v nich by byla dodavateli (prodávajícímu) nebo odběrateli (kupujícímu) známa, musí při vykázání do Intrastatu používat kód povahy transakce začínající číslem „1“. 82 Vrácení zboží, které bylo přijato nebo odesláno v rámci dodávky stavebních materiálů a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek. 83 Odeslání nebo přijetí zboží dodávaného náhradou za původně odeslané nebo přijaté zboží označené kódem povahy transakce „80“. Vysvětlivka: Pro použití kódu povahy transakce „83“ není rozhodující, zda náhradní zboží je poskytováno za zboží, které se vrátilo zpět nebo i za zboží, které bylo ponecháno na území ČR nebo v jiném členském státě. Vysvětlivka ke kódům 80, 82 a 83 Při použití těchto kódů může být ve Výkazu uvedena namísto fakturované hodnoty nula a souhrnná hodnota v návaznosti na vystavenou souhrnnou fakturu může být uvedena u

- 158 -

kterékoliv podpoložky zboží odeslaného v rámci daného obchodního případu (viz též část 12. této příručky). 91 Odeslání zboží vyváženého zpravodajskou jednotkou mimo území Evropské unie, které není propouštěno do vývozního celního režimu v České republice, ale v jiném členském státě Evropské unie cestou k výstupnímu celnímu úřadu. Přijetí zboží dováženého zpravodajskou jednotkou na území Evropské unie, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu cestou od vstupního celního úřadu v jiném členském státě Evropské unie. Vysvětlivky: a) S kódem povahy transakce „91“ se do Intrastatu vykazuje odeslání zboží z ČR, které je do tzv. třetí země prodáváno nebo z jiných důvodů dodáváno přímo zpravodajskou jednotkou a o jeho propuštění do vývozního celního režimu, nebo o přidělení jiného celně schváleného určení spojeného s jeho vývozem, nerozhodují celní orgány v ČR, ale cestou k výstupu z EU celní orgány jiného členského státu. b) Prodej zboží osobě z jiného členského státu, kterému celně schválené určení k vývozu přidělí celní orgány v jiném členském státě, i když je zpravodajskou jednotkou přímo adresováno mimo území EU, se do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. Za obchodního partnera z jiného členského státu je třeba považovat i osobu z třetí země, která má přiděleno DIČ v jiném členském státě, které zpravodajská jednotka uvádí do daňového dokladu při dodání zboží do jiného členského státu s osvobozením od DPH. c) S kódem povahy transakce „91“ se do Intrastatu vykazuje přijetí zboží do ČR, které je dovezeno z tzv. třetí země, která není členem EU, nakoupeno nebo z jiných důvodů odebráno přímo zpravodajskou jednotkou a o jeho propuštění do celního režimu volného oběhu nerozhodují celní orgány v ČR, protože bylo již propuštěno celními orgány v jiném členském státě po vstupu na území EU před přijetím do ČR, při kterém již mělo status zboží Společenství. d) Zboží přivezené přímo ze třetí země a propuštěné do celního režimu volného oběhu celními orgány v jiném členském státě před přijetím do ČR, se ale do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“, pokud je nakupováno zpravodajskou jednotkou od obchodního partnera z jiného členského státu. Za obchodního partnera z jiného členského státu se považuje i osoba z třetí země, která má přiděleno DIČ v jiném členském státě a uvádí ho zpravodajské jednotce do daňového dokladu při pořízení zboží z jiného členského státu. 92 Odeslání nebo přijetí vlastního majetku přemísťovaného do jiného členského státu Evropské unie nebo z takového státu jednou osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty ve státě určení i odeslání. Vysvětlivka: Kódem „92“ se označují transakce, při kterých odeslání nebo přijetí zboží, není přímo spojeno se změnou jeho vlastníka, zboží není určeno ke zpracování dle smlouvy, ani k následnému zpětnému přijetí nebo odeslání zpět a do jiného členského státu nebo z jiného členského státu je dodáváno jako přemístění vlastního majetku jednou a tou samou osobou bez jakýchkoliv náhrad. Tyto transakce lze také popsat jako posílání svého zboží sobě z ČR do jiného členského státu nebo z jiného členského státu do ČR, a to většinou za účelem uskutečňování ekonomické činnosti nebo k jejímu zajištění .

- 159 -

94 Odeslání nebo přijetí částí nebo součástí zboží, které jeho vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí. Vysvětlivky: a) Kód povahy transakce „94“ se použije pro vykázání údajů o odeslaných nebo přijatých částech a součástech výrobku, které jejich vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží (výrobek), při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí (viz též část 18.4. této příručky). b) Takto odesílané nebo přijímané části a součásti k použití při zhotovení výrobku, který si jejich vlastník následně od zpracovatele výrobku nakoupí, nemění svého vlastníka a do Intrastatu se při přijetí finálního výrobku již nevykazují, ani se jejich hodnota nepromítá do fakturované hodnoty tohoto nakupovaného finálního výrobku, vykazovaného s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (viz též část 17.4. této příručky). c) Na rozdíl od dodávek zboží v rámci zpracování dle smlouvy, které se vykazují s kódy povahy transakce začínajícími čísly 4 a 5 a k DPH se přiznávají jako poskytnutí nebo přijetí služby, se kód „94“ používá při takových transakcích, při kterých se prodávaný zhotovený výrobek přiznává k DPH jako dodání nebo pořízení zboží. 96 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, je spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména dočasné zapůjčení, pronájem nebo skladování za úhradu). Vysvětlivky: a) S kódem povahy transakce“96“ se do Intrastatu vykazuje zejména odeslání nebo přijetí zboží za účelem tzv. operativního (operačního) leasingu (pronájmu) nebo k uskladnění, ale i za jiným účelem dočasného použití, při kterém se nemění vlastník dočasně odesílaného nebo přijatého zboží, dohodnutá (předpokládaná) doba k vrácení zboží je delší než dva roky a účel dočasného odeslání nebo přijetí je spojen s náhradou za dočasné poskytnutí zboží. b) Operativním (operačním) leasingem se rozumí pronájem zboží, při němž se předpokládá, že po jeho skončení se nájemce nestane vlastníkem pronajatého zboží, ale vrátí je zpět pronajímateli. 97 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, není spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména bezplatné zapůjčení). Vysvětlivka: Kódem povahy transakce“97“ se v Intrastatu vykazují případy, při kterých se jedná o bezplatné zapůjčení zboží nebo o jeho uskladnění poskytnuté ale zdarma, nebo i o dodávku zboží za jiným účelem dočasného použití, při kterém se nemění vlastník dočasně odesílaného nebo přijatého zboží, dohodnutá (předpokládaná) doba k vrácení zboží je delší než dva roky a účel dočasného odeslání nebo přijetí není spojen s náhradou za dočasné poskytnutí zboží.

- 160 -

99 Ostatní transakce, které nelze označit některým z výše uvedených kódů. Vysvětlivky: a) Kód povahy transakce „99“ se použije například při vrácení zboží dovezeného ze státu, který není členem EU, pokud toto zboží bylo při jeho dovozu propuštěno do celního režimu volného oběhu celními orgány v ČR a ke zpětnému vývozu bylo nebo má být propuštěno celními orgány v jiném členském než je ČR po jeho odeslání z tuzemska. b) Kód povahy transakce „99“ se použije i při vrácení zboží vyvezeného do státu, který není členem EU, pokud toto zboží bylo k jeho vývozu propuštěno celními orgány v ČR a při zpětném dovozu ho do volného oběhu propustily celní orgány před jeho přijetím do tuzemska v jiném členském než je ČR. c) S kódem povahy transakce “99“ se do Intrastatu například vykazuje i vrácení zboží z důvodů dohodnuté likvidace po skončení jeho životnosti anebo jeho dalšího využití. Poznámka ke kódům 94 až 99: Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce 94, 96, 97 a 99, stejným kódem se označuje i jeho zpětné přijetí nebo zpětné odeslání a poskytnutí náhradního zboží za ně. Vysvětlivky ke kódům 91 až 99 a) Transakce vykazované v roce 2010 kódy „93“ a „95“ se od ledna 2011 vykazují kódy povahy transakce začínajícími číslem „1“. b) Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce „91“, zpětné odeslání nebo přijetí takového zboží (vrácení) se označuje kódem povahy transkce „29“ a poskytnutí náhradního zboží s kódem „91“. 8.5.6 Kód státu určení 125) Stát určení se vyznačuje do Výkazů pro Intrastat o odeslaném zboží dvoumístným alfabetickým kódem. Je jím poslední členský stát, o kterém je v době odeslání známo, že do něj má být zboží v rámci příslušné transakce přímo dopraveno (dodáno). Většinou je to stát, kam je zásilka přímo adresována. Státem určení není stát, přes který je zboží do místa určení pouze převáženo, i když na jeho území, přes které zboží tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci dopravy i skladováno. Pokud je ale zboží na cestě k jeho konečnému příjemci v rámci dané obchodní operace nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zbožím apod., zemí určení se stává země, v níž má ke změně zboží na jeho cestě dojít. 8.5.7 Kód státu odeslání 126) Do Výkazu o přijatém zboží se k příslušnému druhu zboží uvádí kód státu odeslání tohoto zboží. Státem odeslání se rozumí členský stát, ze kterého bylo zboží přímo odesláno do místa určení v ČR. Není to však stát, přes který je zboží pouze převáženo, i když na jeho území, přes které zboží tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci - 161 -

dopravy i skladováno. Pokud je ale zboží na cestě k jeho příjemci v jiném státě, než ve kterém začala jeho přeprava, nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zbožím apod., zemí odeslání se stává země, v níž daná změna proběhla. Stát odeslání se do Výkazu pro Intrastat o přijetí zboží vyznačuje uvedením dvoumístného alfabetického kódu členského státu. 127) Pro dovážené a vyvážené zboží vykazované do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“ je státem určení nebo odeslání členský stát EU, ve kterém bylo zboží celně odbaveno nebo kde vstoupilo do EU. 128) Pro vyznačení státu určení nebo odeslání se používají následující alfabetické kódy. BE BG DK EE FI FR IE IT CY

Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie (a Monako) Irsko Itálie Kypr

LT LV LU HU MT DE NL PL PT

Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko

AT RO GR SK SI GB ES SE

Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko

8.5.8 Kód skupiny dodacích podmínek 129) Dodací podmínky pro vykazované odeslání nebo přijetí zboží se do Výkazu uvádějí kódem jejich skupiny. Dodací podmínka je většinou dohodnutá mezi prodávajícím a kupujícím zboží, odpovídá pravidlům Incoterms a vyplývá z kupní smlouvy. Rozhodující pro uvedení správného kódu skupiny dodacích podmínek do Výkazu je použití příslušné dodací podmínky při dané obchodní transakci a její zařazení do té skupiny dodacích podmínek, do které patří. Pro další využití tohoto údaje v Intrastatu je rozhodující způsob úhrady nákladů spojených s dodávkou zboží, zejména přepravného, a tomu odpovídá i stanovení skupin dodacích podmínek. 130) Do Výkazu o odeslání nebo o přijetí zboží se uvádí jeden z těchto kódů skupin dodacích podmínek s přihlédnutím k nim uvedeným vysvětlivkám a dodacím podmínkám Incoterms, kterým jednotlivé skupiny odpovídají: Kód skupiny Vysvětlivka  K zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých si zajišťuje a hradí hlavní přepravné kupující  L zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých prodávající hradí přepravné do přístavu určení  M zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých zajišťuje a hradí hlavní přepravné prodávající  N zahrnuje dodací doložku Incoterms s místem dodání zboží na státní hranici a dodací podmínky neodpovídající žádné z doložek Incoterms

- 162 -

Kód skupiny Odpovídající dodací podmínky Incoterms® 2000  K EXW, FCA, FAS, FOB  L CFR, CIF, DES, DEQ  M DDU, DDP, CPT, CIP  N DAF a dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms Kód skupiny Odpovídající dodací podmínky Incoterms® 2010  K EXW, FCA, FAS, FOB  L CFR, CIF,  M DAT, DAP, DDP, CPT, CIP  N Dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms Vysvětlivky: a) Použití dodacích podmínek označených kódem skupiny „L“ připadá v úvahu pouze v případech, ve kterých je při dopravě zboží od odesílatele k příjemci použita alespoň částečně vnitrozemská vodní doprava nebo námořní doprava (zboží je dopravováno alespoň část cesty mořskou nebo říční lodí). b) Prameny, ze kterých je možné získat informace o použití dodacích doložek Incoterms, jsou zveřejněny na internetové adrese Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v České republice www.icc-cr.cz, po kliknutí na logo Incoterms. 8.5.9 Kód státu původu 131) Stát původu zboží se uvádí do Výkazu pro Intrastat o přijatém zboží. Určení původu zboží pro jeho vykázání do Intrastatu se řídí nepreferenčními pravidly původu dle ustanovení článků 23 a 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů. Seznam dvoumístných alfabetických kódů států, kterými se ve Výkazu označuje původ jednotlivých druhů zboží, je v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 uvedený v příloze. 132) Státem původu je při přijetí zboží stát, ve kterém bylo zboží vyrobeno, zpracováno, vytěženo, vypěstováno apod. V případě zpracování v různých státech se státem původu rozumí stát, ve kterém zboží, o němž se vykazují údaje do Intrastatu, získalo svoji konečnou podobu, zejména v návaznosti na své zařazení pod příslušný kód kombinované nomenklatury. Za stát původu se nepovažuje stát, ve kterém bylo zboží podrobeno pouhé jednoduché operaci, např. balení, přebalení, ošetření a smíchání. Další a podrobné informace o nepreferenčním původu zboží, důkazech původu i o prohlášení dodavatele dle Nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 jsou uvedeny na webu www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Původ zboží“. 133) V případech, kdy zpravodajská jednotka nemá žádné informace o původu zboží, ani není přímo na zboží nebo v dokladech, které patří k příslušné zásilce původ zboží vyznačen nebo je známa pouze skutečnost, že zboží pochází z určitého seskupení zemí (například z EU), uvede se do Výkazu pro Intrastat namísto kódu státu původu kód „QU“.

- 163 -

Další informace

http://www.awtcechofracht.cz/p rozakazniky/incote rms-2010//

Poznámka: Kód kraje původu, který se v roce 2010 uváděl do Výkazů pro Intrastat s údaji o odeslaném zboží, se od ledna 2011 do Intrastatu vůbec nevykazuje. 8.5.10 Kód druhu dopravy 134) Mezi informace vykazované do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém zboží patří i kód druhu dopravy, který je třeba uvést do Výkazu. Jedná se o jednomístný kód druhu dopravy, který byl pravděpodobně použitý při přechodu zboží přes státní hranici ČR. Vyjadřuje se těmito kódy:  2 - Železniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu)  3 - Silniční doprava  4 - Letecká doprava  5 - Poštovní zásilky  7 - Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení)  8 - Vnitrozemská říční doprava  9 - Vlastní pohon (týká se zboží, které překročí hranici na vlastní ose, například odeslání letadla, kamionu, lodě, vagónu apod., pokud nejsou dopravována jiným dopravním prostředkem). Poznámka: Za poštovní zásilky se považují i ty, jejichž doprava je zajišťována tzv. rychlopoštou, to znamená některou ze specializovaných společností na expresní a komfortní dodání zboží, pokud je podání zásilky k přepravě obdobné podání běžné poštovní zásilky a nejedná se o expresní dopravu jedním předem určeným nebo zpravodajské jednotce známým dopravním prostředkem, o kterém lze předpokládat, že se použil při přechodu daného zboží přes státní hranici ČR. 8.5.11 Kód zboží 135) Uvádí se osmimístný číselný kód odpovídající podpoložky odeslaného nebo přijatého zboží dle kombinované nomenklatury podle stavu zboží v jakém se nacházelo v době jeho odeslání nebo přijetí. Kombinovaná nomenklatura je obsažena v celním sazebníku Společenství nebo v TARICu (prvních osm čísel zleva zbožového kódu). Celní sazebník Společenství je zveřejněn na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části „Kombinovaná nomenklatura“ a také na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“ po kliknutí na „Společný celní sazebník ES“ pod názvem „Společný celní sazebník ES platný pro rok 2011“. Zbožové kódy Kombinované nomenklatury, se zkrácenými názvy, jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf také na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Aplikace“, v části „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“) pod Identifikátorem „kn_i“. 136) K určení správného nomenklaturního čísla zboží je nutné se řídit Všeobecnými pravidly pro výklad kombinované nomenklatury. Protože kombinovaná nomenklatura je každoročně k 1. lednu aktualizována a měněna, je třeba věnovat pozornost i platnosti a účinnosti zveřejněných číselníků. - 164 -

Poznámky: 1. Na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části „Kombinovaná nomenklatura“ je také zveřejněna pracovní pomůcka „Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2011“. Ta obsahuje přehled změn pro rok 2011, korelace mezi verzemi zbožové nomenklatury roku 2010 a 2011 a naopak, seznam zrušených podpoložek z verze 2010 a seznam nově vzniklých podpoložek pro verzi 2011 kombinované nomenklatury. 2. Na internetové adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“ na odkaz „Podávání informací z oblasti sazebního zařazení zboží do společného celního sazebníku“ je uveden postup pro podání žádosti a získání tzv. nezávazné informace o správném zařazení zboží do příslušného kódu kombinované nomenklatury. 8.5.12 Statistický znak 137) Je-li odeslané nebo přijaté zboží, o kterém se údaje vykazují do Intrastatu, označené některým z níže uvedených kódů kombinované nomenklatury, doplňuje se do Výkazu, v návaznosti na upřesněný název zboží, zvláštní dvoumístný číselný kód, označovaný jako „statistický znak“. Ten je přiřazen příslušnému zbožovému kódu kombinované nomenklatury v seznamu sledovaných druhů zboží, který je uveden v příloze č. 6 této příručky a obsahuje vybrané zbožové podpoložky kapitol 22, 27, 29, 34 a 38 kombinované nomenklatury. 138) Seznam kódů kombinované nomenklatury, ke kterým se do Výkazu uvádějí statistické znaky: 22071000 27101941 27101981 27132000 22072000 27101945 27101983 27150000 27101121 27101949 27101985 29091990 27101125 27101961 27101987 34031990 27101141 27101963 27101991 34039900 27101190 27101965 27101993 38249091 27101929 27101969 27101999 38249097 8.5.13 Vlastní hmotnost v kg 139) Údaj o vlastní hmotnosti odeslaného nebo přijatého zboží se do Výkazu pro Intrastat uvádí povinně u všech vykázaných podpoložek zboží, s výjimkou odeslané elektrické energie a radioaktivních látek, u kterých se vlastní hmotnost nezjišťuje a ve výkazu se údaj o ní nahrazuje číslem 0,001. Informativní seznam radioaktivních látek je uveden příloze č. 7 této příručky. Vlastní hmotnost zboží je jeho hmotnost bez jakýchkoli obalů. 140) Do Výkazu pro Intrastat se hmotnost zboží menší než 1 kg uvádí vždy s přesností na tři desetinná místa, to je v gramech po desetinné čárce za vyznačenou nulou. Údaj o vlastní hmotnosti zboží 1 kg a vyšší se do Výkazu uvádí zaokrouhleně v celých kilogramech (bez desetinných míst). Hmotnost rovnající se jednomu kg se vyznačí číslem „1“, hmotnost vyšší než 1 kg se zaokrouhluje tak, že se desetinná místa pod 0,5 kg zaokrouhlí směrem dolů a desetinná místa od 0,5 kg směrem nahoru. Nemůže-li zpravodajská jednotka přesně určit vlastní hmotnost vykazované podpoložky zboží, - 165 -

může do řádku uvést údaj o čisté hmotnosti nebo průměrnou hmotnost vypočítanou podle množství v doplňkové měrné jednotce zboží. Čistá hmotnost je vlastní hmotnost zboží s komerčním obalem nebo komerčními obaly, které přímo chrání zboží. 141) Odhadem lze určit vlastní hmotnost zboží vykazovanou do Intrastatu jen v případech, ve kterých je do výkazu pro Intrastat pro dané zboží uváděno i jeho množství v doplňkových měrných jednotkách, běžně se vlastní hmotnost u takového zboží nezjišťuje a nedeklaruje a její určení by bylo mimořádně obtížné a nákladné. 8.5.14 8.5.14 Množství v doplňkové měrné jednotce (MJ) 142) Množství odeslaného nebo přijatého zboží v doplňkových měrných jednotkách se vykazuje do Intrastatu u těch podpoložek zboží, u jejichž kódů kombinované nomenklatury jsou tyto měrné jednotky přiřazeny. Příslušné kódy doplňkových měrných jednotek náležející k jednotlivým zbožovým kódům kombinované nomenklatury, jsou vyznačeny v celním sazebníku Společenství, zveřejněném na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části „Kombinovaná nomenklatura“. Její zbožové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf též mezi číselníky na této adrese (www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“ pod názvem „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“) pod Identifikátorem „kn_i“. Pod identifikátorem „mj_i“ je zde seznam kódů doplňkových měrných jednotek. Její zbožové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf též mezi číselníky na této adrese (www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“ pod názvem „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“) pod Identifikátorem „kn_i“. Pod identifikátorem „mj_i“ je zde seznam kódů doplňkových měrných jednotek. Poznámka: Pro označení doplňkových měrných jednotek jsou v celním sazebníku používány jiné kódy než v číselníku kombinované nomenklatury (například počet kusů je v sazebníku označen kódem „p/st“, v číselníku kódem „PCE“; karáty jsou v sazebníku vyznačeny jako „c/k“, v číselníku „CTM“, gram je „g“ a „GRM). Významově mezi nimi žádný rozdíl ve vztahu k určité podpoložce zboží není . Seznam doplňkových měrných jednotek s jejich oběma druhy kódů jsou uvedeny i v příloze č. 2 této příručky. 143) Ve Výkazu pro Intrastat musí být uvedeno množství v celé doplňkové měrné jednotce vždy s přesností na tři desetinná místa. Tři desetinná místa se uvádějí do Výkazu i v případech, ve kterých se množství v příslušné doplňkové měrné jednotce logicky na desetinná místa vyjádřit nedá. Prakticky to znamená, že Výkazu se za vyjádřené množství v doplňkových měrných jednotkách pro počet článků, počet párů nebo počet kusů vždy uvede desetinná čárka a připojí se tři nuly. Jestliže je k dané podpoložce zboží v celním sazebníku místo kódu měrné jednotky pomlčka (případně v elektronické verzi kód „ZZZ“), uvádí se zde nula.

- 166 -

8.5.15 Fakturovaná hodnota v Kč 144) Do Výkazu uváděná fakturovaná hodnota v Kč je hodnota, kterou prodávající obdrží od kupujícího za odeslané nebo přijaté zboží, pokud je toto zboží předmětem obchodu. Jedná se vlastně o převodní hodnotu zboží, kterou samozřejmě ovlivňuje druh použitých dodacích podmínek. Převodní hodnota je ta, kterou obdrží prodávající od kupujícího bez ohledu na použití různých dodacích podmínek a skutečnost, zda jsou prodávajícím do převodní hodnoty promítnuty přímé obchodní náklady nebo ne. Fakturovaná hodnota je většinou celková částka na faktuře, která může být i součtem jmenovitě na faktuře vyjádřené ceny za samotné zboží, nákladů spojených s jeho dopravou, balením atd. 145) Součástí fakturované hodnoty zboží musí být i dávky, poplatky, spotřební daně a vedlejší výdaje, kterými se rozumí zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, pokud jsou součástí úplaty hrazené kupujícím prodávajícímu a současně jsou zahrnovány do základu přiznávané daně z přidané hodnoty. Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se ale nikdy nezahrnuje částka DPH, i když je například součástí ceny hrazené kupujícím, který není plátce DPH. Při uvádění údajů do Výkazů o odeslání nebo přijetí zboží dodávaného s instalací nebo s montáží se do fakturované hodnoty nezahrnuje cena za instalaci nebo montáž příslušného zboží. Za fakturovanou hodnotu zboží dodávaného s instalací nebo montáží se proto pro účely vykazování do Intrastatu považuje pouze samotná hodnota zboží bez ceny jeho instalace nebo montáže a dalších nákladů spojených s těmito pracemi. Poznámka: Fakturuje-li prodávající zboží dodávané s instalací nebo montáží, aniž by zvlášť ve faktuře vyčíslil hodnotu zboží a zvlášť hodnotu poskytnuté práce a nákladů s ní spojených, musí zpravodajská jednotka stanovit hodnotu samotného zboží podobně jako při bezúplatných dodávkách zboží. 146) Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se zásadně nezapočítávají částky z faktur, které v souvislosti s dodávkou odesílaného nebo přijatého zboží uhrazuje prodávající nebo kupující například dopravcům, pojišťovně a jiným subjektům. Prakticky tyto náklady kupující stejně prodávajícímu nahradí, protože ten je většinou zahrne (schová) přímo do ceny fakturované kupujícímu nebo je na faktuře pro kupujícího jmenovitě vyčíslí (tzv. je přefakturuje). Příklady a poznámky: 1.

2.

Při odeslání nebo přijetí zboží, jehož samotná hodnota je 100, bude při dodací podmínce EXW (kód skupiny dodacích podmínek vykazovaný do Intrastatu = K), kdy se náklady spojené s dopravou zboží hradí sám kupující, fakturovaná hodnota také 100. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU nebo DDP, případně DAP (kód skupiny dodacích podmínek vykazovaný do Intrastatu = M), kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude celková cena 150 (prodávající logicky zvýšil hodnotu zboží 100 o hodnotu jim vynaložených přímých obchodních nákladů 50, to znamená, že přímé obchodní náklady zahrnul přímo do ceny zboží), bude fakturovaná hodnota 150 .

- 167 -

3.

4.

Při stejném zboží a dodací podmínce DDU (DAP) - místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude zvlášť uvedena cena zboží 100 a zvlášť přímé obchodní náklady 50, bude fakturovaná hodnota také 150. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že není rozhodující, zda na faktuře bude hodnota přímých obchodních nákladů vyznačena zvlášť (například zboží 100, přímé obchodní náklady 50, celkem k zaplacení 150) nebo zde bude souhrnná celková částka 150. Stejně tak by se zahrnovala při dodací podmínce DDU, DDP, CPT, CIP nebo DAT či DAP, do fakturované hodnoty k vlastní ceně zboží 100 hodnota přímých obchodních nákladů v případě, kdyby tyto náklady byly fakturovány zvlášť (1. faktura - zboží za 100 a druhá faktura - přímé obchodní náklady 50). Fakturovaná hodnota by byla též 150. To ovšem pouze za předpokladu, že je plněna dodací podmínka DDU (DDP, CPT, CIP nebo DAT či DAP) a větší část přepravy zajišťuje a hradí prodávající, a ta není považována a v rámci přiznání k DPH označována jako zvlášť poskytovaná služba).

147) Částka do Intrastatu vykazované fakturované hodnoty musí být nižší o případně prodávajícím poskytnutou slevu za platbu předem, rabaty a podobné slevy, pokud jsou zaúčtované v okamžiku dodání nebo poskytnutí zboží a o jejich částku se snižuje základ DPH. 148) Při prodeji odesílaného zboží, které má být ve spoluvlastnictví více než jedné osoby, a proto prodávající vystavuje na takové zboží dvě i více faktur na dva a více kupujících, se do Intrastatu uvádí fakturovaná hodnota rovnající se celkové hodnotě zboží, čili součtu hodnot na všech vystavených fakturách na všechny kupující. 149) Při nákupu zboží od více prodávajících, třeba i z několika členských států, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota přijatého zboží rovná ceně zboží hrazené za ně celkově všem jeho prodávajícím. Hodnota zboží uváděná do Výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboží, kterou má v době jeho přijetí do ČR. Příklad: Zpravodajská jednotka nakupuje v Německu podvozek k užitkovému vozidlu, který německý dodavatel zasílá na požadavek tuzemského odběratele do Francie, kde zpravodajská jednotka kupuje od francouzského dodavatel užitkovou nástavbu na daný podvozek. Francouzský dodavatel nástavby současně provádí namontování nástavby na německý podvozek. Přijaté kompletní užitkové vozidlo se do Intrastatu v ČR vykáže s fakturovanou hodnotou, která bude součtem hodnot uhrazených německému i francouzskému dodavateli (kód kombinované nomenklatury bude odpovídat užitkovému vozidlu). 150) Při prodeji zboží, které je z ČR odesíláno jako nedohotovený výrobek, zpracovávaný do své finální podoby mimo území ČR, při své cestě ke konečnému odběrateli, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota odesílaného zboží rovná ceně zboží fakturované konečnému odběrateli snížené o hodnotu uhrazenou za zpracování zboží v průběhu jeho cesty po opuštění tuzemska. Hodnota zboží uváděná do Výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboží, kterou má v době jeho odeslání z ČR. Stejně tak zbožový kód musí odpovídat stavu a povaze tohoto zboží v době jeho odeslání z ČR.

- 168 -

151) Pro jiné transakce než prodej nebo nákup musí být hodnota odesílaného nebo přijatého zboží určena tak, jako by se o jeho prodej nebo nákup jednalo. Do Intrastatu vykazovaná hodnota se musí stanovit zejména podle proforma faktury nebo podobného cenového dokladu s reálnou hodnotou odpovídající uvedenému pravidlu, nebo podle stejného či podobného zboží odesílaného i přijímaného v přibližně stejné době (cca půl roku). Použít lze i kvalifikovaný odhad, jehož výsledkem bude částka za kolik by se prodalo či koupilo ohodnocované zboží v případě, že by bylo předmětem obchodu. Přímé obchodní náklady spojené s přijetím takového zboží zpravodajská jednotka do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu nezapočítává. Poznámka: Použití údaje z proforma faktury, balicího listu nebo podobného dokladu, pro vykázání hodnoty zboží do Intrastatu, je možné jen v případě, že na těchto dokladech je uvedena reálná hodnota oceňovaného zboží, odpovídající pravidlu, že to má být hodnota, za kterou by se zboží prodávalo nebo kupovalo, pokud by bylo předmětem obchodu. 152) Za jiné transakce než je prodej se považují všechny případy bezúplatného odeslání nebo přijetí zboží, včetně takových, kdy si zpravodajská jednotka přemísťuje svůj majetek do nebo z jiného členského státu, třeba za účelem zpracování dle smlouvy nebo nejistého prodeje, dočasně odesílá či přijímá zboží k uskladnění, pronájmu nebo k zapůjčení na dobu delší než 24 měsíců, stejně jako poskytuje-li nebo přijímá bezplatně různé dary, náhradní díly nebo propagační materiál. 153) Pokud jde o odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy, musí vykazovaná hodnota obsahovat hodnotu zboží přijatého ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému (zušlechtěnému) zboží zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při přijetí zboží ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota. 154) Zboží přijaté po jeho zpracování dle smlouvy se do Intrastatu vykazuje s hodnotou, která musí obsahovat hodnotu zboží odeslaného ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému (zušlechtěnému) zboží jeho zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při odeslání zboží ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota. 155) Při odesílání nebo přijetí zboží, za které není od odběratele inkasováno, ale naopak je za ně odběrateli placeno (například při transakcích s odpady), se namísto fakturované hodnoty uvádí do Výkazu číslice nula. Místo fakturované hodnoty se do Výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy je zboží, za které by běžně dodavatel navíc odběrateli i platil, poskytováno bezplatně.

- 169 -

Poznámka: Ve všech případech, ve kterých se namísto fakturované hodnoty uvádí do Výkazu pro Intrastat nula a jedná se o zboží, za které je, nebo by bylo, prodávajícím placeno kupujícímu, se do Výkazu musí uvést kód zvláštního druhu zboží „ZO“. 156) Při zpětném odesílání nebo při zpětném přijetí zboží, které je vraceno do jiného členského státu nebo do ČR a nejedná se o vrácení zboží po jeho zpracování dle smlouvy (po jeho zušlechtění), se do Výkazu pro Intrastat uvádí jako fakturovaná hodnota stejná hodnota, jaká byla vykázána v Intrastatu při původním přijetí nebo odeslání následně vraceného zboží. To se týká například i zboží přijatého na finanční leasing, pokud je proti původním předpokladům vraceno zpět jeho vlastníkovi nebo zboží vraceného z důvodů reklamace jeho kvality. 157) Fakturovaná hodnota v Kč vykazovaná do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém náhradním zboží, je-li stejného druhu a provedení jako zboží původní, musí být také totožná s hodnotou v Kč uvedenou do Výkazu pro Intrastat při původní dodávce zboží, za které je náhrada poskytována. Poznámka: Poskytne-li prodávající kupujícímu za reklamované zboží náhradou zboží jiného druhu a provedení než bylo zboží původně dodané (například za vadné chladničky dodá náhradou v jejich hodnotě nové pračky), náhradní zboží je třeba do Intrastatu vykázat s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. 158) Při odesílání nebo přijetí nosičů informací, obsahujících data nebo instrukce, je součástí fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu i cena na nosiči nahraných těchto dat nebo instrukcí (zboží se zařazuje pod kód nosiče informací). Za nosiče informací se považují nejen CD-ROM, DVD, paměťové karty, paměťové disky a podobné nosiče pro zařízení na zpracování dat, ale například i plány a filmy obsahující informace nebo diskety a pásky s audionahrávkami - viz též část 6.12. této příručky. 159) V případě, že zásilka zboží, o kterém se vykazují údaje do Intrastatu, obsahuje více druhů zboží, jejichž hodnota je vyjádřena na jedné faktuře bez podrobného rozdělení na hodnoty jednotlivých druhů zboží, fakturovaná hodnota pro každý vykazovaný zbožový kód (příslušnou větu či řádek ve Výkazu) se určí rozdělením celkové hodnoty kalkulací nebo odhadem hodnot jednotlivých druhů zboží. 160) Pokud je faktura vystavena na více druhů zboží, které se zařazuje do různých kódů kombinované nomenklatury, každá podpoložka zboží je zvlášť oceněna, ale hodnota přímých obchodních nákladů spojených s dopravou zboží je zde vyjádřena jen celkově souhrnnou částkou za všechno uvedené zboží, musí se přímé obchodní náklady poměrně rozpočítat k jednotlivým podpoložkám zboží podle vzájemného poměru jejich hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce, je-li pro všechny druhy zboží uvedené na faktuře měrná jednotka stejná. 161) Fakturovaná hodnota zboží se do Výkazu pro Intrastat uvádí vždy v celých Kč zaokrouhleně směrem nahoru bez interpunkčních znamének, bez desetinných míst a bez označení „Kč“.

- 170 -

162) Pro přepočet fakturované hodnoty v cizí měně na Kč se používá kurz devizového trhu stanovený pro celní účely na příslušné referenční období (kalendářní měsíc za který jsou údaje do Intrastatu vykazovány) . Tento kurz určený v souladu s ustanovením článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství, je zveřejňován na internetových stránkách Celní správy ČR na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Aplikace“ v části „Kurzovní lístky“ pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Při výběru příslušného kurzu je nutné věnovat pozornost správnému zadání roku a měsíce, pro který je kurz požadován a který musí odpovídat referenčnímu období (s potvrzením „Zobraz platný kurz“). Na internetové stránky Celní správy ČR s kurzovním lístkem lze přímo přejít z internetových stránek ČSÚ (www.czso.cz) v části „Intrastat“ nebo kliknutím na poznámku „Další kurzy…“ na hlavní stránce Celní správy ČR (www.celnisprava.cz). Kurzy EUR a USD zveřejňované na hlavní stránce Celní správy ČR odpovídají kurzům platným v kalendářním měsíci, ve kterém je hlavní stránka prohlížena. Pro vyhotovení Výkazu pro Intrastat počátkem měsíce následujícího po referenčním období nejsou tyto kurzy v naprosté většině případů správné. Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totožné s kurzy pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení (JSD). K použití kurzů pro přepočet hodnot viz též část 9. této příručky. 163) Fakturovaná hodnota uváděná do Výkazu pro Intrastat nemůže být nikdy minusová. Nulu namísto fakturované hodnoty připadá v úvahu vykázat do Intrastatu jen za zboží prodávané s opačnou platbou nebo v souvislosti s vyznačením kódu povahy transakce začínajícího číslem „8“.

8.6 Kurz pro přepočet hodnoty 164) Kurzy, které se používají pro přepočet údajů o hodnotě zboží v cizí měně na koruny české pro uvedení požadovaných údajů o částkách fakturovaných hodnot do Výkazů pro Intrastat, se určují dle ustanovení článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství. Tyto kurzy jsou zveřejňovány na internetových stránkách Celní správy ČR (www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“, v části „Kurzovní lístek“ pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Kurzovní lístek na stránkách Celní správy ČR je možné si otevřít i odkazem na „Kurzy cizích měn“ z části „Intrastat“ v oddíle „Další kompetence“ i označením přímého odkazu s názvem „Kurzy pro přepočet fakturované hodnoty“ na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz) v části „Intrastat“. Navíc je na úvodní stránce webu Celní správy ČR (www.celnisprava.cz) uváděn kurz EUR a USD a po kliknutí na odkaz „Další kurzy“ se lze také dostat k měsíčním kurzům pro výpočet cla a ostatních poplatků, to znamená i kurzům potřebným pro Intrastat. 165) Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totožné s kurzy pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení (JSD) a používají se vždy tak, jak jsou zveřejněny, to znamená v rozsahu se třemi desetinnými místy. Platnost používaných kurzů se musí rovnat kalendářnímu měsíci (referenčnímu období), za který jsou údaje do Intrastatu vykazovány.

- 171 -

166) Pro zjištění správného kurzu v kurzovním lístku zveřejněném na webových stránkách Celní správy ČR je proto třeba v okénku s označením „Měsíc:“ nastavit měsíc shodný s referenčním obdobím, za které jsou údaje vykazovány a nastavení tohoto měsíce potvrdit kliknutím na „Zobraz platný kurz“. Poznámky: 1. Věnovat pozornost zobrazení platnosti kurzovního lístku je nutné hlavně při uvádění údajů do Výkazu pro Intrastat začátkem měsíce následujícího po měsíci, který je referenčním obdobím. 2. Aktuálně zveřejněné kurzy EUR a USD na úvodní webové stránce Celní správy ČR (www.celnisprava.cz) nelze proto použít pro přepočet fakturované hodnoty uváděné do Výkazů pro Intrastat, pokud se přepočet provádí až po skončení referenčního období (počátkem následujícího kalendářního měsíce). 3. Kurzy měn bývají zveřejněny na více stránkách, v kterých se listuje kliknutím na označení příslušné stránky na konci tabulky kurzů. Příklad: Při vyplňování Výkazu dne 9. března 2011 za referenční období měsíce února 2011 (s údaji o zboží odeslaném a přijatém v únoru 2011) je nutné v okénku nad kurzy jednotlivých měn v kurzovním lístku změnit označení aktuálního měsíce března na měsíc únor, kliknout na „Zobraz platný kurz“ a následně si zkontrolovat, zda se příslušně změnil nejen nadpis platnosti v horní části kurzovního lístku z měsíce března na únor (za dvojtečkou po nadpisu „Kurzy platné na“), ale i výše kurzů. 167) V případě, že v průběhu sledovaného období dojde mimořádně ke změně výše zveřejněného kurzu, použije se kurz, který byl zveřejněn na internetových stránkách GŘC v den, kdy je třeba příslušný kurz použít pro přepočet nebo stanovení fakturované hodnoty. Není rozhodující, zda kurz pro přepočet má být použitý v den, kdy byl zjištěn přímo pro vyplnění údajů do Výkazu nebo pro uložení údajů do vlastní evidence za účelem jejich následného použití při zpracování Výkazu. Při použití určitého kurzu v průběhu měsíce pro svou evidenci, nebo při průběžném vyplňování Výkazu, se již nemusí měnit výše přepočtených hodnot, dojde-li v dalších dnech v daném měsíci ke změnám v kurzovním lístku. To samozřejmě za předpokladu již uvedeného výše, že pro údaje uváděné do Výkazu pro Intrastat se vždy musí použít přepočítací kurz platný pro stejné sledované období, za které jsou vykazována data v příslušném Výkazu. Proto při vyhotovování Výkazu až počátkem měsíce následujícího po sledovaném období, je nutné vždy použít kurz zveřejněný na internetových stránkách GŘC s platností pro poslední den měsíce, který byl referenčním (sledovaným) obdobím. Příklady: 1. Je-li vyhotovován Výkaz za měsíc srpen 7. září, použije se kurz, který platil 31. 8. 2. Jsou-li v kurzovním lístku v jednom měsíci uvedeny dva kurzy pro příslušnou měnu, jeden s platností od 1. a druhý třeba od 15., hodnoty, které byly do 15. přepočteny podle prvního kurzu, se již podle druhého následně nemusí opravovat. 168) Použití přepočítacích kurzů platných pro stejné sledované období, za které jsou vykazována data v příslušném Výkazu, je třeba dodržovat i v případech dodatečných

- 172 -

oprav nebo úprav údajů vykazovaných do Intrastatu. Pro tento účel je možné na internetových stránkách GŘC získat i kurzy z předchozích měsíců.

8.7 Zpracování dle smlouvy (tzv. zušlechtění) 169) Zpracováním dle smlouvy se rozumí dočasné přijetí nebo odeslání zboží za účelem jeho přepracování. S přijetím nebo odesláním zboží ke zpracování dle smlouvy, které se často nepřesně označuje jako zušlechtění, není spojena změna jeho vlastníka. Podle předpisů o DPH je takové přijetí nebo odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy uskutečňováno za účelem poskytnutí služby, kterou je provedení práce na movité věci. 170) Za zpracování dle smlouvy se považují zejména výrobní a podobné operace, při kterých vzniká nový nebo skutečně vylepšený výrobek, který se velmi často zařazuje pod jiný kód kombinované nomenklatury než zboží určené k tomuto zpracování, i když to není podmínkou. 171) Cílem zpracování dle smlouvy musí být výroba nového nebo skutečně vylepšeného výrobku pomocí operací, jakými jsou zejména přeměna, montáž, vytvoření, renovace apod., ne pouhé balení, třídění, kontrola, testování zboží a podobné operace. 172) Při dočasném odeslání nebo dočasném přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy se předpokládá, že zpracované (zušlechtěné) výrobky nezůstanou v jiném členském státě nebo v ČR a nezmění se vlastník dočasně odeslaného nebo přijatého zboží. 173) Za zpracování dle smlouvy se ale nepovažuje dočasné přijetí nebo odeslání zboží za účelem jeho opravy nebo údržby, kterými se rozumí uvedení výrobku do jeho původního stavu nebo stavu podobného původnímu, ve kterém má výrobek opět plnit svoji původní funkci. Přitom není rozhodující, zda se jedná o opravu nebo údržbu neplacenou nebo prováděnou za úplatu. Mezi takové operace patří například i ostření, kalibrace nebo seřízení, pokud není součástí výroby nového nebo skutečně vylepšovaného výrobku. Příklad: Naostření používáním ztupeného nože se považuje za jeho údržbu, první naostření nového nože v rámci jeho výroby je zpracováním dle smlouvy. 174) Zboží přijaté nebo odeslané ke zpracování dle smlouvy se vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „41“ nebo „42“ a s hodnotou určenou stejně jako u jiného bezúplatně přijatého nebo odeslaného zboží (viz odstavec 152 této příručky). Výběr kódu „41“ nebo „42“ se odvozuje od předpokladu, zda se dočasně přijaté zboží ke zpracování dle smlouvy po provedení zpracovatelské operace nebo operací má vrátit zpět do státu, odkud bylo ke zpracování přijato nebo se mají zpracované výrobky odeslat do státu, který není totožný se státem odeslání zboží určeného ke zpracování. 175) Zboží vracené zpět po zpracování dle smlouvy, které prošlo jednou nebo více zpracovatelskými operacemi, se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „51“ nebo „52“ a s celkovou hodnotou, kterou má zpracovaný (zušlechtěný) výrobek. Vykazovaná hodnota by se tak měla rovnat součtu hodnoty dočasně přijatého nebo - 173 -

dočasně odeslaného zboží ke zpracování a hodnoty, kterou zpracovatel fakturuje odběrateli zpracovaného výrobku za jeho zpracování a případné jím poskytnuté přídavky ke zboží. Výběr kódu „51“ nebo „52“ je dán skutečností, zda se zpracovaný výrobek vrací zpět do státu, odkud bylo dočasně přijato zboží ke zpracování dle smlouvy nebo se odesílá do státu jiného. Poznámka: Jak kódu povahy transakce „51“ tak i „52“ může proto předcházet, jako kód povahy transakce zboží přijatého ke zpracování dle smlouvy, kód „41“ i „42“. 176) Vrácení zboží určeného ke zpracování dle smlouvy, pokud neprošlo žádnou zpracovatelskou operací (ze zpracování sešlo nebo nebylo ke zpracování vhodné), se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „49“, a stejně jako jiné vracené zboží s hodnotou, se kterou bylo do Intrastatu vykázáno při přijetí nebo odeslání ke zpracování dle smlouvy (viz též odst. 156 a část 12.2. této příručky).

8.8 Dodávky celků se souhrnnou fakturací (kód povahy transakce „80“) 177) Kódem povahy transakce „80“ se označuje odeslání nebo přijetí stavebního materiálu a zařízení, které jsou součástí dodávky celé stavby a nejsou samostatně fakturovány. To znamená, že je pro ně vystavena souhrnná faktura zahrnující celkovou hodnotu zboží zařazovaného do různých kódů kombinované nomenklatury a dopravovaného většinou ve více zásilkách i v průběhu několika sledovaných období. Jedná se o případy, ve kterých za jednotlivá sledovaná období nelze ze souhrnné faktury za celý investiční nebo podobný celek určit příslušné hodnotové údaje ke každému vykazovanému kódu kombinované nomenklatury. Bývá to zejména při dohodnuté souhrnné fakturaci za určité časové období (např. čtvrtletně) nebo za část dodaného celku (např. po ukončení dodávek na hrubou stavbu, technologického zařízení apod.). 178) Kódem povahy transakce „80“ se označuje možnost uvádět do Výkazu údaje o fakturované hodnotě souhrnně za více referenčních období a jen v tom měsíci, ve kterém došlo k částečné nebo úplné souhrnné fakturaci ceny. Tyto hodnotové údaje ze souhrnné faktury je navíc možné uvést ke kterémukoliv kódu kombinované nomenklatury, kterým je vykazováno odeslání nebo přijetí zboží z této transakce. U ostatních kódů kombinované nomenklatury a v jiných sledovaných obdobích se uvádějí do Výkazů namísto údajů o fakturovaných hodnotách nuly. 179) Zjednodušený a souhrnný způsob vykazování hodnot o odeslaném nebo přijatém zboží, označovaný kódem povahy transakce „80“, nevylučuje současně možnost využití příslušných ustanovení o zvláštních pohybech zboží se zjednodušeným postupem při zařazování komponentů kompletního průmyslového celku. 180) Údaje o vráceném zboží, vykázaném do Intrastatu při jeho původním odeslání nebo přijetí s kódem povahy transakce „80“, se uvádějí do Výkazu s kódem povahy transakce „82“, údaje o poskytnutí náhradního zboží za to, které bylo původně vykázáno s kódem „80“ se označují kódem „83“. I při použití kódů „82“ a „83“ je možné do Výkazu uvést jako fakturovanou hodnotu zboží nulu, pokud s ohledem na

- 174 -

souhrnnou fakturaci nelze pro jednotlivé druhy vráceného nebo náhradního zboží určit jejich hodnotu. 181) Kódem povahy transakce „80“, to je zjednodušeným souhrnným vykazováním údajů o hodnotách zboží, nelze označovat odeslání nebo přijetí zboží, pro které je možné stanovit hodnotové údaje k uvedení do Výkazů na základě výpočtu ze souhrnné faktury, například podle počtu měrných jednotek daného zboží, jeho hmotnosti apod.

8.9 Vykazování údajů o vráceném a náhradním zboží 8.9.1 Vracené a náhradní zboží v rámci jeho nákupu a prodeje 182) Pokud se zboží odeslané z ČR a vykázané do Intrastatu s kódem transakce začínajícím číslem „1“, vrací z jakýchkoliv důvodů zpět jeho dodavateli v rámci jedné obchodní operace, například ho kupující odmítá (chybný výrobek, nepříslušná dodávka, neschopnost poskytnutí náhrady apod.), zpětné přijetí zboží se do Intrastatu vykáže s kódem transakce „21“ a s původní fakturovanou hodnotou, která byla vykázána při odeslání zboží. Původní Výkaz o odeslání s kódem transakce začínajícím číslem „1“ se při vrácení zboží neopravuje, i když je vracena pouze část odeslané zásilky nebo je uskutečněn dobropis za vrácené zboží. 183) Vrací-li se z jakýchkoliv důvodů zpět zboží vyvezené z ČR mimo území EU a vykázané do Intrastatu při jeho odeslání s kódem povahy transakce „91“, do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se vykáže s kódem povahy transakce „29“. To samozřejmě pouze v případě, že i při zpětném dovozu bylo propuštěno před jeho přijetím v ČR do celního režimu volného oběhu celními orgány v jiném členském státě EU. Poznámky: a) S kódem povahy transakce „29“ se do výkazu pro Intrastat uvede vrácení zboží, které zpravodajská jednotka vyvážela mimo území EU (do státu, který není členem EU), do výkazu pro Intrastat vykázala tento vývoz s kódem povahy transakce „91“ a ke zpětnému přijetí takového zboží došlo před jeho přechodem přes vnější hranici EU (fakticky nebylo z EU ještě vyvezeno). b) Stejně tak se ale použije kód povahy transakce „29“ v případě vykázaní údajů o zpět dovezeném zboží, které bylo při vývozu vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, dopraveno mimo území EU (překročilo vnější hranici EU) a při zpětném dovozu bylo do celního režimu volného oběhu propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU před jeho zpětném přijetí do ČR. c) Zboží, které je zpět dováženo ze státu, který není členským státem EU, a propouštěno do celního režimu volného oběhu je celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje. 184) Vrácení zboží, které bylo přijato z jiného členského státu a vykázáno do Intrastatu s kódem transakce začínajícím číslem „1“, se uvádí do Výkazu o odeslaném zboží s kódem transakce „21“ a s hodnotou, která byla hlášena do Intrastatu o přijetí tohoto zboží. Není přitom rozhodující z jakých důvodů je zboží kupujícím vraceno (vadná dodávka, zboží kupujícímu nepatřící apod.). Při vykazování údajů do Intrastatu o vráceném zboží musí být jeho hodnota totožná s tou , která byla vykázána při jeho původním odeslání nebo přijetí, i když ve skutečnosti například vracené reklamované zboží má skutečnou hodnotu podstatně nižší. Původní Výkaz o přijetí zboží s kódem - 175 -

transakce začínajícím číslem „1“ se na základě skutečného vrácení zboží neopravuje, a to ani když je zpět přijata pouze část dříve odeslané zásilky nebo je za vrácené zboží zpět dobropisována jeho fakturovaná hodnota. 185) Vrací-li se z jakýchkoliv důvodů zpět zboží dovezené do ČR ze státu, který není členem EU a přijetí takového zboží bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“ (do celního režimu volného oběhu bylo před jeho přijetím do ČR propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU), do výkazu pro Intrastat o zpětném odeslání zboží z ČR se vykáže s kódem povahy transakce „29“. Pouze však v případě, že ke zpětném vývozu bylo nebo bude předmětné zboží propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU po jeho odeslání z ČR. Poznámka: Zboží, které je do státu, který není členským státem EU, propouštěno ke zpětnému vývozu celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje. 186) Zboží vyvážené do státu, který není členským státem EU, nebo dovážené z takového státu, o kterém se údaje do Intrastatu nevykazovaly, protože o propuštění takového zboží bylo rozhodnuto celními orgány v ČR, se při jeho zpětném přijetí nebo zpětném odeslání vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „99“. To samozřejmě za podmínky, že se mají údaje o takovém vrácení do Intrastatu uvádět, protože k propuštění zboží celními orgány dochází mimo území ČR. 187) Pro vykázání údajů do Intrastatu o vráceném nebo náhradním zboží v případech, pro které není určen některý z kódů povahy transakce označující toto vrácení nebo poskytnutí náhradního zboží (21, 22, 23, 29, 49, 59, 82, 83) se používá stejný kód jako při původní transakci, například označené kódem „30“ nebo kódem začínajícím číslem 9. I když se samotné vrácení zboží do Intrastatu vykazuje pod stejným kódem povahy transakce jako původní odeslání nebo přijetí zboží (stejně jako následné zboží náhradní), údaje uvedené v původním výkazu se v důsledku vrácení zboží anebo poskytnutí náhradního zboží neopravují. Rovněž musí být v těchto případech při vykazování údajů do Intrastatu o vráceném zboží jeho hodnota totožná s tou , která byla vykázána při jeho původním odeslání nebo přijetí, i když ve skutečnosti například vracené reklamované zboží má skutečnou hodnotu podstatně nižší. Poznámka: Vrácení zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo v předchozích letech vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „93“ nebo „95“ se do výkazu pro Intrastat uvádí s kódem povahy transakce „21“. 188) Zboží odesílané nebo přijímané náhradou za zboží vrácené a vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „21“ se vykazuje jak při odeslání, tak při přijetí, s kódem transakce „22“ a se stále stejnou hodnotou, která byla vykázána do Intrastatu při původní dodávce zboží (vykázané s kódem transakce začínajícím číslem „1“), tak i při jeho vrácení (s kódem transakce „21“).

- 176 -

Poznámky: a) Odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo dříve do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce „93“ nebo „95“, se do výkazu pro Intrastat uvádí s kódem povahy transakce „22“ nebo „23“. b) Odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo dříve do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce „91“, se do výkazu pro Intrastat uvádí se stejným kódem povahy transakce „91“. 189) V případech, kdy je zboží vracené zpět, většinou z důvodů reklamace jeho vady, do Intrastatu vykázané s kódem transakce „21“ a prodávající následně vyřídí danou reklamaci opravou vráceného výrobku, je nutné přijetí nebo odeslání takového zboží po jeho opravě vykázat do Intrastatu s kódem povahy transakce „22“. I když se vlastně zpět odesílá zboží po jeho opravě, vykazuje se jako zboží náhradní, protože nebylo k takové opravě odběratelem vráceno. 190) Dojde-li k odmítnutí vráceného zboží vykázaného již do Intrastatu s kódem transakce „21“ (například nebyla uznána vada zboží, která byla důvodem jeho vrácení) a původně prodané a následně vrácené zboží je opět odesíláno jeho odběrateli nebo přijímáno zpět jeho odběratelem, je třeba ho znovu uvést do Výkazu, ale s kódem povahy transakce „22“, jako by se jednalo o zaslání náhrady za vrácené zboží. 191) S kódem transakce „23“ se do Výkazu uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží reklamované, které ale kupující prodávajícímu v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy vůbec zpět nevrací. To znamená, že dostane náhradu za zboží z vadného plnění smlouvy, které si ponechá a nevrací je zpět prodávajícímu (např. je sám nechá znehodnotit). 192) Naopak zboží, které je vraceno zpět v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy s předpokladem, že bude opraveno a po opravě vráceno jeho odběrateli, se do Intrastatu vůbec nevykazuje (viz též část 6.4. této příručky). Do Výkazů se také vůbec neuvádějí údaje o zboží, které bylo vráceno za účelem opravy a je opět odesíláno jeho odběrateli bez provedení zamýšlené opravy (z opravy sešlo). Je-li oprava zajištěna dodávkou zastupitelného zboží stejného druhu, jako by bylo zboží přijaté k opravě po jejím provedení, vrácení takového zboží jeho odběrateli se do Intrastatu také nevykazuje. To platí i pro případy, kdy k dodání zastupitelného zboží dojde dříve než k vrácení zboží k opravě. 193) Rozhodující pro nevykázání nebo vykázání údajů o vráceném zboží do Intrastatu je znalost a předpoklad zpravodajské jednotky o skutečnosti, zda zboží je vraceno k opravě (nevykazuje se) nebo za účelem jeho výměny za náhradní zboží nebo pro dobropis či zrušení fakturace za ně (vykazuje se s kódem transakce „21“). 8.9.2 Vracené a náhradní zboží v rámci zpracování dle smlouvy 194) Zboží přijímané zpět do ČR po zpracování dle smlouvy, tzn. pokud prošlo zpracovatelskou operací, se označuje vždy kódem transakce „51“. Přičemž není rozhodující, zda se jedná o vrácení zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku, nebo se zpět přijímají odpady či zbytky vzniklé při zpracování. Stejně tak se do Intrastatu vykazují odpady, či zbytky vzniklé při zpracování pod stejným kódem - 177 -

povahy transakce jako zpracovaný (zušlechtěný) výrobek, pokud se jeho odeslání označuje kódem povahy transakce „51“ nebo „52“. 195) Zboží, které bylo odesláno nebo přijato ke zpracování dle smlouvy a do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „41“ nebo „42“, se při zpětném přijetí nebo zpětném odeslání, před kterým vůbec neprošlo zpracovatelskou operací, vykazuje do Intrastatu s kódem transakce „49“ (například při vrácení suroviny, kterou objednatel zpracování zaslal zpracovateli a ten ji s ohledem na její kvalitu při zpracování nemůže použít). Kód transakce „41“ nebo „42“ se použije také pro vykázání náhradního odeslání nebo přijetí za zboží, které nemohlo být při zpracování použito, a to bez ohledu na to, zda původně odeslané nebo přijaté a ke zpracování nevhodné zboží bylo vráceno zpět nebo ne (například se v místě provádění zpracovatelské operace zlikvidovalo). 196) Pokud zboží, které bylo odesláno nebo přijato po provedení zpracovatelské operace a do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „51“ nebo „52“, je vraceno zpět zpracovateli (například z důvodů reklamace kvality zušlechtění), jeho zpětné odeslání i přijetí se do Intrastatu uvádí s kódem transakce „59“. Zaslání náhradního zboží za takto vrácené zboží se označuje kódem transakce „51“ nebo „52“. Kód transakce „51“ nebo „52“ se použije rovněž při zaslání náhradního zboží za zboží původně odeslané nebo přijaté po zpracování dle smlouvy s kódem transakce „51“ nebo „52“, i když se původní zboží zpět od objednatele zpracování nevrátilo. 197) Do Intrastatu vykazovaná hodnota zboží určeného ke zpracování dle smlouvy se určuje stejně jako pro jiné bezúplatně dodávané zboží. Jeho hodnota se má rovnat hodnotě, kterou by mělo, pokud by bylo předmětem nákupu nebo prodeje. Se stejnou hodnotou se takové zboží vykazuje do Intrastatu v případě, že je vraceno zpět (s kódem povahy transakce „49“). 198) Do Intrastatu vykazovaná hodnota zboží, které prošlo jednou nebo více zpracovatelskými operacemi a je vraceno zpět ve formě tzv. zušlechtěných výrobků (s kódem povahy transakce „51“ nebo „52“), má odpovídat hodnotě zboží po jeho zpracování. Proto je součtem hodnoty fakturované zpracovatelem za provedení prací a případně jím přidané přídavky a hodnoty vykázané do Intrastatu při odeslání nebo přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy. 199) Jak je také uvedeno výše v poznámce ke kódům povahy transakce 41 až 59, zpracování podle smlouvy zahrnuje operace (přeměnu, stavbu, montáž, vylepšení, renovaci) prováděné s cílem vyrobit nový či skutečně vylepšený výrobek. To neznamená nutně změnu klasifikace výrobku podle kódů kombinované nomenklatury. Nepatří sem ale operace prováděné v rámci oprav a údržby zboží ani dočasné dodávky zboží za účelem jeho kompletace, balení, třídění, kontroly a podobných jednoduchých operací.

8.10 Zboží dodávané s instalací nebo montáží 200) Do Výkazů pro Intrastat se uvádějí i údaje o zboží, které je odesíláno nebo přijímáno s instalací nebo montáží. Bez ohledu na způsob jak je taková obchodní operace uváděna a zahrnována do přiznání k DPH, do Výkazů se odeslání i přijetí zboží dodávaného s instalací nebo s montáží vykazuje s hodnotou, do které se nezahrnuje

- 178 -

cena za instalaci nebo montáž. Za fakturovanou hodnotu zboží dodávaného s instalací nebo montáží se pro účely vykazování do Intrastatu považuje proto pouze samotná hodnota zboží bez ceny jeho instalace nebo montáže a dalších nákladů spojených s těmito pracemi.

8.11 Dodávky zboží na leasing a na zapůjčení 8.11.1 Operativní leasing a zapůjčení 201) Přijetí nebo odeslání zboží na operativní leasing, jehož předpokládaná doba není delší než dva roky, se do Intrastatu vůbec nevykazuje (viz též část 6.8. této příručky). Přijetí nebo odeslání zboží na operativní leasing s předpokládanou dobou jeho trvání delší než dva roky se do Intrastatu uvádí s kódem povahy transakce „96“. Fakturovanou hodnotou vykazovanou do Intrastatu při přijetí nebo odeslání zboží na operativní leasing delší než dva roky je hodnota pronajímaného zboží, která by byla dosažena při jeho prodeji nebo koupi, pokud by k nim došlo v době převzetí nebo odeslání zboží k operativnímu leasingu. Při operativním leasingu se nepředpokládá v souvislosti s ním změna vlastníka pronajatého zboží a po jeho skončení se pronajaté zboží obvykle vrací jeho pronajímateli. 202) Stejná pravidla jako pro vykazování údajů do Intrastatu při operativním leasingu platí i pro uvádění údajů do Výkazů o zboží dočasně přijatém nebo odeslaném v souvislosti s jeho bezplatným zapůjčením. To znamená, že zboží zapůjčené s předpokladem, že doba výpůjčky nepřesáhne dva roky, se do Intrastatu vůbec nevykazuje a zboží, zapůjčované na dobu delší, se do Výkazu uvede s kódem transakce „97“ a s hodnotou, za kterou by se prodalo nebo nakoupilo v době jeho přijetí nebo odeslání (zahájení zápůjčky). 203) Zpětné odeslání nebo přijetí zboží po skončení jeho operativního leasingu nebo bezplatného zapůjčení se do Intrastatu nevykazuje, pokud se nevykazovalo ani jeho přijetí nebo odeslání k tomuto leasingu nebo zapůjčení (nepředpokládala se doba delší než dva roky), a to bez ohledu na případné prodloužení předem dohodnuté a předpokládané doby na více jak dva roky. 204) Zboží, vracené po operativním leasingu, které bylo při zahájení této operace vykázáno do Intrastatu s kódem transakce "96“, se opět uvede do Výkazu s kódem transakce „96“ a se stejnou hodnotou, jaká byla vykázána při jeho přijetí nebo odeslání k operativnímu leasingu nebo zapůjčení. 205) Zboží, vracené po jeho bezplatném zapůjčení, které bylo při odeslání nebo přijetí vykázáno do Intrastatu s kódem transakce „97“, se uvede do Výkazu o zpětném přijetí nebo zpětném odeslání takového zboží opět s kódem povahy transakce „97“ a se stejnou hodnotou, jaká byla vykázána při jeho přijetí nebo odeslání k zapůjčení. 206) Změní-li se po vykázání údajů do Intrastatu o přijetí nebo odeslání zboží k operativnímu leasingu nebo k bezplatnému zapůjčení podmínky dané operace (například se zkrátí doba pronájmu nebo zápůjčky, rozhodne se o prodeji či nákupu zboží bez jeho vrácení zpět nebo dojde ke změně operativního leasingu na leasing finanční), do Výkazu se takové dodatečné změny již nijak nepromítají.

- 179 -

8.11.2 Finanční leasing 207) Přijetí nebo odeslání zboží na finanční leasing, bez ohledu na jeho předpokládanou dobu trvání, se do Intrastatu vykazuje vždy, a to s kódem povahy transakce „14“, za referenční období skutečného přijetí nebo odeslání zboží a s hodnotovými údaji, které vycházejí z ceny zboží, za kterou by se nakoupilo nebo prodalo v době jeho přijetí nebo odeslání. 208) Následná změna vlastníka zboží po skončení finančního leasingu se již do Intrastatu nevykazuje. Nemění se ani původně vykázaná hodnota zboží přijatého nebo odeslaného k finančnímu leasingu, byla-li při jeho ukončení a změně vlastníka předmětného zboží dosažena cena jiná a zboží se tak vlastně prodalo za cenu nižší nebo vyšší než byla ta, na jejímž základě se určila fakturovaná hodnota při přijetí nebo odeslání zboží. Fakturovanou hodnotou vykazovanou do Intrastatu při přijetí nebo odeslání zboží na finanční leasing je stejně jako u operativního leasingu hodnota pronajímaného zboží, která se předpokládá jako dosažitelná při jeho prodeji nebo koupi, pokud by k němu došlo v době převzetí nebo odeslání zboží k pronájmu. Při finančním leasingu se na konci trvání smlouvy o něm nájemce obvykle stává zákonným vlastníkem zboží. Při převzetí zboží k finančnímu leasingu přebírá nájemce od pronajímatele obvykle také rizika a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboží.

8.12 Dodávky na konsignační a podobné sklady 209) Odesílá-li zpravodajská jednotka, která není registrována ve státě určení, zboží k uskladnění v konsignačním skladu (nazývaném také call-off-stock), v němž uskladněné zboží zůstává v majetku zpravodajské jednotky, ale je určeno k následnému prodeji jen jednomu odběrateli, do Výkazu se označuje kódem povahy transakce „12“. Fakturovanou hodnotou uváděnou do Intrastatu je hodnota, za kterou se předpokládá, že by se zboží prodalo v době jeho odeslání do příslušného skladu. 210) Přijímá-li zpravodajská jednotka zboží k uskladnění na konsignačním skladu (nazývaném také call-off-stock), při kterém zboží zůstává v majetku jejího obchodního partnera neregistrovaného v ČR k DPH a toto zboží je určeno k následnému prodeji jedinému odběrateli, to je dané zpravodajské jednotce, do Výkazu se označuje také kódem povahy transakce „12“. Fakturovanou hodnotou uváděnou do Intrastatu je hodnota, za kterou se předpokládá, že by se zboží nakoupilo v době jeho přijetí do příslušného skladu. 211) Následná změna vlastníka zboží, které bylo do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce „12“, se po skončení skladování v konsignačním a podobném prodejním skladu popsaném v předchozích dvou odstavcích, do Intrastatu již nevykazuje. I když při ukončení skladování a změně vlastníka předmětného zboží byla dosažena cena jiná a zboží se tak vlastně prodalo za cenu nižší nebo vyšší než byla ta, na jejímž základě se určila fakturovaná hodnota při přijetí nebo odeslání zboží, původně vykázaná hodnota zboží přijatého nebo odeslaného k umístění do skladu se nemění. Vrácení zboží po jeho uskladnění v některém z výše uvedených skladů zpět, například z důvodů, že se obchod s ním nezdařil, se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „21“ a se stejnou hodnotou, jaká byla do Intrastatu vykázána při jeho přijetí nebo odeslání na sklad.

- 180 -

212) Pokud si však zboží přijímá nebo odesílá (přemísťuje) z jiného nebo do jiného členského státu sám vlastník tohoto zboží, který je zaregistrován k DPH jak v ČR, tak i ve státě odeslání nebo ve státě přijetí, do Výkazu se taková operace vykazuje s kódem transakce „92“. To platí pro případy, ve kterých bude vlastník přijatého zboží toto následně prodávat v ČR tuzemskému kupujícímu s daňovým dokladem pro DPH vystaveným s jeho českým DIČ nebo bude odeslané zboží v jiném členském státě prodávat a dodávat kupujícímu z tohoto státu s daňovým dokladem vystaveným s jeho DIČ přiděleným příslušnými orgány státu určení. Poznámka: Jedná se o případy, ve kterých není odeslání nebo přijetí zboží přímo spojeno se změnou vlastnictví k němu a zpravodajská jednotka si vlastně daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu i při pořízení zboží z jiného členského státu vyhotovuje na sebe sama s DIČ přiděleném v ČR a DIČ přiděleném v jiném členském státě.

8.13 Dodávky elektrické energie a plynu 213) Údaje o odeslání nebo přijetí elektrické energie nebo plynu je povinna do Intrastatu vykazovat osoba, která je povinná uvést do přiznání k DPH nákup tohoto zboží z jiného členského státu nebo jeho prodej do takového státu. Zpravodajskou jednotkou, která vykazuje odeslání nebo přijetí elektrické energie nebo plynu do Intrastatu, je proto ta osoba, která prodává elektřinu nebo plyn kupujícímu z jiného členského státu nebo nakupuje elektřinu nebo plyn od prodávajícího z jiného členského státu. 214) Údaje o odeslání a přijetí elektrické energie a plynu dopravovaného potrubím vykazuje zpravodajská jednotka do Intrastatu dle jejích realizovaných požadavků na operátory přenosových sítí (vedení nebo potrubí) k přepravě elektrické energie nebo plynu do nebo z jiného členského státu EU, které by měly být v souladu s evidencí zpravodajské jednotky o uskutečněných fyzických dodávkách tohoto zboží do a z jiného členského státu. V případě, že nelze jednoznačně stanovit stát určení nebo odeslání pro elektrickou energii a plyn dopravovaný potrubím, uvádí se do výkazu pro Intrastat kód státu sousedícího s Českou republikou. Pokud zpravodajská jednotka nezná v době vykazování do Intrastatu přesnou fakturovanou hodnotu elektrické energie a plynu dopravovaného potrubím, může ji nahradit průměrnou dopočtenou hodnotou. Poznámka: Není-li znám původ do Intrastatu vykazované přijaté elektrické energie či plynu, do výkazu pro Intrastat se stát původu vyznačí kódem „QU“, stejně jako u jiného zboží.

8.14 Méně obvyklé obchodní operace 8.14.1 Třístranné obchody mezi osobami ze tří členských států 215) Obchodní případ, při kterém osoba A z jednoho členského státu nakupuje zboží od osoby B z druhého členského státu a prodává ho osobě C do třetího členského státu, - 181 -

přičemž zboží je dopravováno přímo od prvního prodávajícího - osoby B ke konečnému odběrateli či kupujícímu osobě C, vykazuje do Intrastatu osoba B z druhého členského státu jako zboží prodané do třetího státu, který je vykázán jako stát určení. Nakupující z třetího státu osoba C vykazuje toto zboží jako přijaté z druhého státu. Osoba A z prvního státu, která je vlastně přímým obchodním partnerem osob B i C, ale přes jejíž stát zboží maximálně tranzituje, údaje o takovém zboží do Intrastatu vůbec nevykazuje, i když je s oběma dalšími osobami v platebním styku za předmětné zboží. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích, jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Rozhodující v těchto případech je samotný pohyb zboží s vyjádřením státu jeho odeslání a přijetí, ne platba za ně nebo stát, ve kterém je usazena osoba, v jejímž zájmu se daná transakce uskutečňuje, i když zainteresované osoby ze státu odeslání a přijetí nejsou spolu vůbec v žádném kontaktu. Příklady: a) Osoba v ČR A, která působí jako prostředník, nakupuje zboží ve Francii od osoby B, která zboží na základě požadavku osoby A zasílá přímo osobě C v Německu, které osoba A zboží prodává. Protože toto zboží nevstoupí do ČR ani není určeno pro ČR, stejně jako není z ČR odesíláno, osoba A je do Intrastatu vůbec nevykazuje. Údaje o zboží se případně objeví ve Výkazu o odeslání ve Francii a na Výkazu o přijetí v Německu. b) Osoba v ČR A nakupuje zboží od osoby C v Německu, která ji dodává zboží do ČR přímo od jejího dodavatele, osoby B na Slovensku. Zboží je tak dopravováno přímo ze Slovenska do ČR, platba však probíhá mezi ČR a Německem a zřejmé také mezi Německem a Slovenskem. Zboží zaznamená osoba A v ČR jako přijaté, zemí odeslání je Slovensko (rozhodující je pohyb zboží, ne pohyb finančních prostředků). Na Slovensku osoba B zboží do Intrastatu vykáže jako odeslané do ČR a v Německu by se vůbec vykazovat nemělo. 216) Zboží obdržené z jednoho členského státu ke zpracování dle smlouvy s požadavkem objednatele zpracování na odeslání výrobku po provedení zpracovatelské operace zpracovatelem do jiného členského státu, než ze kterého bylo zboží ke zpracování přijato, se vykazuje do Intrastatu při přijetí ke zpracování s kódem transakce „42“ a při odeslání po zpracování s kódem transakce „52“. Příklad: Osoba v ČR (A) uzavřela smlouvu o zpracování s osobou na Slovensku (B), odkud také dostává zboží ke zpracování. Slovenská osoba (B) požaduje, aby zušlechtěné výrobky po skončení zpracování nebyly osobou (A) zasílány na Slovensko, ale do Francie osobě (C). Osoba v ČR (A) vykazuje přijetí zboží ze Slovenska s kódem transakce „42“ a odeslání zboží po zpracování do Francie s kódem transakce „52“. 217) Zboží prodávané do jiného členského státu, které je cestou ze státu prodávajícího do státu kupujícího v třetím členském státě zpracované dle smlouvy (tzv. zušlechtění na cestě), je prodávajícím vykazováno do Intrastatu jako zboží odeslané (prodané) do státu určení, ve kterém bude zpracováno do konečné podoby. Údaje o takovém zboží se do Výkazu uvedou podle stavu zboží, ve kterém se nachází v době odeslání a s hodnotou, kterou má v době odeslání (bez ceny za zpracování či zušlechtění po opuštění státu prodávajícího).

- 182 -

Příklad: Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Španělsku (B) a současně uzavře s osobou ve Francii (C) smlouvu o zpracování a zboží v rámci jeho odeslání do Španělska. Zboží zašle nejdříve do Francie ke zpracování dle smlouvy s požadavkem, aby po zpracování bylo přímo z Francie dopraveno jeho konečnému odběrateli ve Španělsku. Osoba v ČR (A) vykazuje zboží do Intrastatu v ČR jako zboží odeslané s kódem transakce „12“, do státu určení Francie. Do Výkazu se jako fakturovaná hodnota uvede hodnota zboží, kterou má v době, kdy opouští ČR (bez hodnoty zpracování na cestě ke konečnému odběrateli). 218) Zboží nakoupené v jiném členském státě, které je cestou ze státu prodávajícího do státu kupujícího v třetím členském státě zpracované dle smlouvy (tzv. zušlechtění na cestě), je kupujícím vykázané do Intrastatu jako zboží nakoupené (přijaté) ze státu odeslání, ve kterém bylo zpracováváno (zušlechtěno) do konečné podoby. Údaje o takovém zboží se do Výkazu uvedou podle stavu zboží, ve kterém se nachází v době přijetí a s hodnotou, kterou má v době přijetí (včetně hodnoty hrazené za zpracování či zušlechtění provedeném cestou). Do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota se tak bude rovnat součtu ceny zaplacené za zboží jeho prodávajícímu a ceny zaplacené jeho zpracovateli, to znamená, že bude odpovídat celkové hodnotě výrobku, jaký má v době přijetí. Příklad: Osoba v ČR (A) nakupuje zboží od osoby ve Španělsku (B), ale zboží obdrží z Francie, kde bylo v průběhu cesty od prodávajícího (B) na základě smlouvy o zpracování s francouzským zpracovatelem osobou (C) zušlechtěno. Osoba v ČR vykazuje zboží do Intrastatu po jeho obdržení a dopravení do ČR, jako zboží přijaté do ČR, s kódem transakce začínajícím číslem „12“, ze země odeslání Francie a s hodnotou zahrnující jak cenu uhrazenou španělskému prodávajícímu tak i francouzskému zpracovateli. 8.14.2 Třístranné obchody mezi osobami ze dvou členských států 219) Zbožovou transakci, při níž osoba A nakupuje zboží od osoby B ze stejného členského státu a prodává ho třetí osobě C z jiného členského státu, do Intrastatu vykazuje jako zboží odeslané osobou A. Zpravodajskou jednotkou je tak osoba, která zboží do jiného členského státu prodává, přiznává ho k DPH jako dodané do jiného členského státu a uvádí o něm informace do souhrnného hlášení k DPH (tzv. VIES). To platí i v případech, kdy zboží osobě C v jiném členském státě odesílá přímo osoba B. Není totiž rozhodující, zda zboží do jiného členského státu bylo odesláno anebo dopraveno přímo osobou, která je prodala partnerovi ve své zemi a v daňovém přiznání uvádí transakci jako vnitrostátní plnění nebo bylo kupujícímu z jiného členského státu dopravováno přímo jeho obchodním partnerem. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Osobou, která má povinnost uvést údaje o takové transakci do Výkazu pro Intrastat je jednoznačně vždy ta zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem osoby z jiného členského státu, přičemž není rozhodující, zda je také osobou z jejíž adresy je zásilka zboží do jiného členského státu odesílána.

- 183 -

Příklad: Osoba v ČR (A) nakupuje zboží od jiné osoby v ČR (B) a prodává ho osobě (C) do Německa. Bez ohledu na skutečnost, zda zboží odesílá do Německa osoba A nebo B, jako zboží odeslané, bude vždy do Výkazu deklarováno osobou A. 220) Zbožovou transakci, při níž osoba A z jednoho členského státu prodává zboží osobě B z druhého členského státu a přímo je dodává třetí osobě C z členského státu, který je i státem jeho obchodního partnera – kupujícího (osoby B a C jsou z jednoho státu), vykazuje do Intrastatu ve státě přijetí ta osoba, která zboží v jiném členském státě pořídila, to je osoba B. To znamená ta osoba, která přiznala k DPH pořízení zboží z jiného členského státu a na níž byl prodávajícím vyhotoven daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu. Skutečný adresát a příjemce zboží, osoba C, která zboží nakupuje od osoby B ve stejném členském státě, zboží do Intrastatu nevykazuje. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Osobou, která má povinnost uvést údaje o takové transakci do Výkazu pro Intrastat je jednoznačně vždy ta zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem osoby z jiného členského státu, přičemž není rozhodující, zda je také osobou na jejíž adresu je zásilka zboží adresována a z jiného členského státu doručena. Příklad: Osoba v Německu (C) prodává zboží osobě v ČR (A), ale zasílá ho jiné osobě v ČR (B). Skutečný příjemce zboží, osoba česká osoba B, toto zboží nakupuje od české osoby A. Přijetí zboží v ČR vykáže do Intrastatu osoba A. 221) Zboží obdržené z jiného členského státu ke zpracování dle smlouvy a po provedení zpracovatelské operace předávané k provedení další zpracovatelské operace jinému zpracovateli ve stejném státě, vykáže do Intrastatu první zpracovatel, jako zboží přijaté ke zpracování dle smlouvy s kódem povahy transakce „41“ nebo „42“. S kódem „41“ má-li se zpracovaný výrobek vrátit do státu, ze kterého bylo odesláno zboží určené ke zpracování nebo s kódem „42“, předpokládá-li se, že zpracované zboží bude odesláno do jiného státu, než ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování. Druhý zpracovatel, který na zboží provede další operaci a přepracované zboží odešle (vrátí v zušlechtěném stavu) do členského státu, ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování, vykáže do Intrastatu informace o tomto zboží s kódem transakce „51“ nebo „52“, jako zboží po zpracování dle smlouvy s nomenklaturním zbožovým zařazením odpovídajícím stavu zboží při jeho odeslání a s hodnotou odpovídající celkové hodnotě odesílaného výrobku po kompletním zpracování oběma zpracovateli. S kódem povahy transakce „51“ vykáže druhý zpracovatel odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy v případě, že je odesíláno do stejného státu, ze kterého přišlo zboží určené ke zpracování. Odeslání zpracovaného výrobku do jiného státu než ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování vykáže s kódem povahy transakce „52“. Nemáli první zpracovatel vůbec žádné informace o tom, kam zboží po zpracování u druhého zpracovatele bude odesláno, vykáže přijetí zboží ke zpracování s kódem povahy transakce „41“. Nemá-li druhý zpracovatel žádné informace o tom, z kterého státu bylo přijato zboží ke zpracování, odeslání zpracovaného výrobku do státu určení totožného se státem, ve kterém má sídlo objednatel zpracování vykáže do Intrastatu s kódem „51“, jinak s kódem „52“.

- 184 -

Příklad: Podnikatelský subjekt v ČR (A) na základě smlouvy o zpracování s polskou firmou (B) přijímá zboží z Polska, částečně ho opracovává a dle pokynů jeho polského vlastníka ho odesílá jiné osobě v ČR (C), která na něm provádí další zpracování. Druhý zpracovatel v ČR (C) po skončení jím prováděných zpracovatelských operací odesílá zpracované (zušlechtěné) výrobky zpět do Polska. Subjekt A vykáže přijetí zboží do Intrastatu s kódem transakce „41“, osoba C do Výkazu pro Intrastat na odeslání zboží vykáže vrácení zboží do Polska s kódem transakce „51“. Do Intrastatu vykazovaná hodnota odesílaného zboží by se měla rovnat hodnotě zboží přijatého ke zpracování zvýšené o hodnotu fakturovanou za zpracování zboží osobou A i C. Pokud osoba C nezná hodnotu fakturovanou osobou A, musí do Výkazu pro Intrastat uvést odhadní hodnotu celého odesílaného zboží po jeho zpracování. 8.14.3 Třístranné obchody mezi osobami ze dvou členských a jednoho nečlenského státu 222) Při obchodní transakci dvou osob registrovaných k DPH ve dvou členských státech a jedné osoby z třetí země první osoba A vyváží zboží z členského státu přímo osobě C do třetí země, přičemž je prodává osobě B z jiného členského státu, která toto zboží dále prodává osobě C. Propuštění zboží do vývozního celního režimu provádějí celní orgány ve státě odeslání zboží. Pohyb zboží se do Intrastatu vůbec nezaznamenává, musí být vyvezeno do třetí země na základě rozhodnutí o jeho propuštění příslušnými celními orgány. Příklad: Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě v Německu (B), která je dále prodává osobě v Rusku (C). Na základě požadavku německé osoby (B) je zboží propuštěno do celního režimu vývozu v ČR a dopravováno přímo z ČR do Ruska. Vývoz do Ruska se do Intrastatu nevykazuje, zboží musí být vyvezeno na základě rozhodnutí celního úřadu. Kdo a odkud za zboží dodavateli platí není rozhodující. 223) Jinak je to s vykazováním do Intrastatu při obchodní zbožové transakci dvou osob registrovaných k DPH ve dvou členských státech a jedné osoby z třetí země, při které osoba A z jednoho členského státu prodává zboží osobě C ze třetí země, která není zaregistrována k DPH v žádném členském státě. Na žádost osoby C ze třetí země, která zboží dále prodává osobě B z druhého členského státu, první osoba A dopravuje zboží přímo této osobě B do druhého členského státu. Odeslání zboží osoba A do Výkazu pro Intrastat zaznamená, přestože zboží prodává osobě, která není registrována v členském státě k DPH, a to vzhledem k tomu, že zboží dopravuje sám prodávající a může prokázat, že zboží nezůstalo v členském státě prvního prodeje, ale bylo prokazatelně dopraveno do jiného členského státu. Příklad: Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Švýcarsku (C), která je dále prodává osobě v Německu (B). Na základě požadavku švýcarské osoby (C) je zboží dopravováno přímo z ČR do Německa. Zboží musí být švýcarské osobě prodáno s DPH a do Intrastatu vykázáno osobou v ČR (A) jako zboží odeslané do Německa (ve Výkazu pro Intrastat uvedená fakturovaná hodnota nezahrnuje DPH a kód povahy transakce je „19“) . - 185 -

224) Přijetí zboží vykáže do Intrastatu osoba A z jednoho členského státu, pokud takové zboží má status Společenství (není pod celním dohledem) a prokazatelně je obdržela z jiného členského státu od osoby B, i když ho koupila od osoby C ze třetí země, a to od osoby, která není zaregistrována k DPH v žádném členském státu a za zboží se také platilo přímo do třetí země. Příklad: Osoba v ČR (A) nakupuje zboží švýcarského původu od švýcarské osoby (B), která není registrována k DPH v EU. Za zboží platí do Švýcarska, ale zboží, které není pod celním dohledem, obdrží od jeho odesílatele osoby (C) v Německu. Osoba v ČR (A) musí vykázat do Intrastatu přijetí takového zboží ze státu odeslání Německo a s kódem povahy transakce“91“ (stát původu může být jakýkoliv, třeba i Švýcarsko). 8.14.4 Ostatní méně obvyklé obchodní a jiné operace 225) Zboží, u kterého se nemění jeho vlastník a které si kupující pošle prodávajícímu s požadavkem, aby takové zboží bylo použito při výrobě kupovaného finálního výrobku a přitom se nejedná z hlediska přiznávání DPH o práce na movité věci (zpracování dle smlouvy dříve označované jako zušlechtění), je kupujícím konečného výrobku vykazované do Intrastatu pouze při odeslání do státu prodávajícího, a to s kódem povahy transakce „94“. Prodávající celého výrobku přijetí komponentu, nebo jiného zboží, které použije při výrobě následně prodávaného zboží, vykáže do Intrastatu jako zboží přijaté také s kódem transakce „94“ (nestává se vlastníkem tohoto zboží a nemá uzavřenou smlouvu o zpracování, zušlechtění zboží). Odeslání prodávaného výrobku se vykazuje s kódem transakce začínajícím číslem „1“ a s hodnotou, za kterou je kupujícímu prodávajícím dodáván. Vrácení zboží, použitého při výrobě prodávaného výrobku, se zvlášť do Intrastatu nevykazuje. Případné vrácení zboží nepoužitého při výrobě prodávaného výrobku jeho vlastníkovi se vykazuje s kódem transakce „94“ a s hodnotou i kódem kombinované nomenklatury stejnými jako při jeho přijetí. Příklady: 1. Osoba v ČR (A) prodává osobě v Rakousku (B) automobil, který chce mít rakouský kupující (B) obutý pneumatikami, které vlastní a dodá české osobě (A) k namontování na kupované auto. Přijaté pneu česká osoba (A) vykáže do Intrastatu s kódem transakce „94“ a odeslání celého automobilu s namontovanými pneumatikami rakouského odběratele se vykáže do Intrastatu na odeslání zboží s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (většinou kódem „11“), s fakturovanou hodnotou rovnající se ceně, kterou za auto skutečně zaplatil rakouský kupující, přičemž lze předpokládat, že auto s pneumatikami, které si dodal sám kupující, bude o tyto pneumatiky levnější než auto, které někdo koupí kompletně. Samotné pneumatiky se do Výkazu pro odeslání zboží z ČR v tomto případě vůbec nevykážou, protože zpět nejsou odesílány samostatně, odesíláno je celé auto a to, že obsahuje dočasně přijaté pneumatiky, které nezměnily svého vlastníka, není vůbec rozhodující.. 2. Osoba v ČR (A) kupuje od italské osoby (B) automobil, který chce mít obutý do pneumatik, které si odešle do Itálie s požadavkem, aby byly použity při výrobě objednaného auta, přičemž tyto pneumatiky neprodává a zůstávají jejím vlastnictvím. Odeslání takových pneu se vykáže do Intrastatu s kódem transakce „94“, jejich vrácení

- 186 -

na koupeném autě se už do Intrastatu nezaznamená a přijatý automobil se vykáže s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (většinou kódem „11“) a s fakturovanou hodnotou, za kterou byl od italské osoby (B) nakoupen. 226) Zboží, které si jeho vlastník, registrovaný k DPH v členském státě odeslání i v členském státě přijetí, zasílá z jednoho členského státu do druhého (sám sobě), jako přemístění svého obchodního majetku za účelem uskutečňování ekonomických činností v jiném členském státě, se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „92“. Příklady: 1. Německá firma s německým i českým DIČ, která má v ČR pobočný výrobní závod svého hlavního závodu v Německu, si přemísťuje do tuzemska své stroje k zajištění nové výrobní činnosti v ČR, kterou zatím prováděla ve svém hlavním závodě v Německu. Přijetí takového zboží se do Výkazu uvede s kódem transakce „92“ a s hodnotou, za kterou by se dané zboží prodalo, pokud by bylo předmětem prodeje, stejně jako u jiného bezúplatně přijatého zboží nebo zboží, které nemění svého vlastníka. Odpovídajícím kódem skupiny dodacích podmínek je kód „N“.. 2. Slovenská firma se slovenským i českým DIČ dodává do ČR zboží na konsignační sklad, ze kterého následně bude toto zboží prodávat několika českým odběratelům s tím, že daňové doklady na tyto kupující bude vystavovat se svým českým DIČ a s českou DPH. Přijetí zboží do ČR vykáže slovenská firma s českým DIČ s kódem transakce „92“ (v referenčním období přijetí zboží do ČR a s hodnotou, kterou v této době zboží má – v případě následného prodeje za jinou hodnotu, se původně do Intrastatu vykázaný údaj dodatečně neopravuje). 227) Zboží, které jeho kupující obdrží přímo z jiného členského státu, přičemž daňový doklad je vystavený prodávajícím z jiného členského státu s jeho českým DIČ a s českou DPH, protože je registrován k DPH nejen ve státě kde je usazen, ale i v ČR, kupující do Intrastatu nevykazuje. Údaje o přijatém zboží musí do Intrastatu vykázat prodávající s kódem transakce „92“ pod svým českým DIČ, jako přemístění svého majetku z jiného členského státu, protože prodej se uskutečňuje až následně jako operace mezi dvěma subjekty s českými DIČ (obdoba případu uvedeného v předchozím odstavci). Kupující do Intrastatu nic o této operaci nevykazuje, vzhledem k tomu, že i k DPH toto obdržení zboží nepřiznává jako pořízení zboží z jiného členského státu. Příklad: Česká firma „A“ si objedná zboží u německé firmy „B“, která ji objednané zboží přímo dodá z Německa na její adresu v ČR, ovšem bez daňového dokladu pro pořízení zboží z jiného členského státu. Daňový doklad kupující obdrží od německého dodavatele s českým DIČ a českou DPH, protože německý obchodní partner má jak DIČ německé, tak i české. Zda tento daňový doklad vystavila jeho organizační složka, nebo dceřiná společnost, nebo zde vůbec nemá svou provozovnu, sídlo ani místo podnikání, není rozhodující. Vůbec také nezáleží na tom, kam a komu je zasílána platba za koupené zboží. Do Intrastatu údaje o takto přijatém zboží musí vykázat s kódem povahy transakce „92“ německý prodávající „B“ a česká firma „A“ žádné údaje o této transakci do Intrastatu nevykazuje.

- 187 -

8.15 Zvláštní zboží a pohyby 8.15.1 Vysvětlení pojmu 228) Zvláštním zbožím a zvláštními pohyby zboží se pro účely Intrastatu rozumí odeslání a přijetí zboží, která jsou s ohledem na svou zvláštní charakteristiku významná pro vykazování údajů, a to s ohledem na samotný pohyb zboží nebo jeho povahu. Vykazování údajů o odeslání nebo přijetí zvláštního zboží nebo zvláštních pohybů zboží se provádí, nebo je možné je provádět, s určitými výjimkami proti obecně stanoveným pravidlům. Za takové zboží nebo zvláštní pohyb zboží se považuje: a) zboží v malých zásilkách b) zboží dodávané v rozebraném stavu (tzv. rozložené zásilky) c) zboží s opačným směrem platby (například dodávky odpadu) d) nákup a prodej průmyslových celků s povoleným zjednodušeným zařazováním zboží e) změna ekonomického vlastnictví lodě f) změna ekonomického vlastnictví letadla g) zboží dodávané do lodí a letadel h) zboží odesílané na zařízení na volném moři nebo přijímané z tohoto zařízení i) nákup a prodej mořských produktů j) obchod s kosmickými loděmi a jejich pohyb Poznámka: Zboží s opačným směrem platby a malé zásilky jsou považovány za zvláštní zboží a zvláštní pohyby zboží pouze v ČR, s ohledem na totožný postup s označováním zvláštního zboží a zvláštních pohybů. 229) Pokud se při vykazování údajů o zvláštním zboží a pohybech do Výkazu některé údaje nevykazují a není jmenovitě stanoveno, že se nahrazují nulou, prostor pro jejich vyplnění se ponechává volný. 8.15.2 Malé zásilky 230) Malé zásilky odeslaného nebo přijatého zboží, které je možné vykazovat do Intrastatu zjednodušeným, dále uvedeným způsobem, jsou zásilky, jejichž fakturovaná hodnota nepřesahuje 200 EUR. Za jednu zásilku je považováno zboží dopravované na jednu přepravní listinu (například jedna poštovní zásilka, jedna celokamiónová zásilka, jednotlivá zásilka ve sběrném kamiónu nebo vagónu apod.). 231) Pokud je hodnota odeslané nebo přijaté zásilky zboží známa pouze v jiné měně než je EUR, k určení jedná-li se o malou zásilku s jednoduchým vykazováním údajů do Intrastatu nebo ne (tzn. pro stanovení hranice 200 EUR), se použijí stejné „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“ jako se používají pro přepočet fakturované hodnoty uváděné do Výkazu pro Intrastat (viz též část 9 této příručky). Vysvětlivky: 1. Hodnotu zásilky v jiné měně než je EUR nebo Kč je třeba podle „Měsíčních kurzů pro výpočet cla a ostatních poplatků“ přepočítat nejdříve na hodnotu v Kč, a tu následně

- 188 -

na hodnotu v EUR, která se využije pro stanovení, zda se jedná o malou zásilku, či ne. Do Výkazu pro Intrastat se jako fakturovaná hodnota samozřejmě uvede hodnota v Kč. 2. Pokud zpravodajská jednotka zná hodnotu zboží v zásilce pouze v Kč, pro určení zda se jedná o malou zásilku musí tuto hodnotu přepočítat na hodnotu v EUR, i když do Výkazu pro Intrastat následně uvede jako fakturovanou hodnotu zboží jeho hodnotu v Kč. 232) Do Výkazu je možné uvádět o malých zásilkách přijatého nebo odeslaného zboží pouze tyto údaje:  jednotný společný kód zboží „99500000“ namísto kódu kombinované nomenklatury,  kód členského státu odeslání při přijetí zboží nebo kód členského státu určení při odeslání zboží,  výši fakturované hodnoty  kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „MZ“ 233) Jiné údaje než uvedené v předchozím odstavci se do Výkazu o odeslání nebo o přijetí zboží s vyznačeným kódem „MZ“ neuvádějí a místo pro jejich vyplnění se ponechává volné. Využití této výhody při vykazování údajů o zásilkách malé hodnoty je věcí zpravodajské jednotky, proto není na závadu vykazovat o zboží z malých zásilek všechny předepsané údaje. Vyplní-li se do Výkazu i u malých zásilek všechny údaje stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zasíláno v malé zásilce, kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „MZ“ se do Výkazu pro Intrastat neuvádí. 234) Údaje o více malých zásilkách dopravovaných v jednom referenčním období do jednoho stejného státu určení nebo z jednoho stejného státu odeslání lze do Výkazu o odeslání zboží nebo o přijetí zboží za dané referenční období sečíst a vykázat souhrnně do jednoho řádku nebo věty. Příklad: Sto stejných malých zásilek s různými druhy zboží, určených pro sto různých německých odběratelů je odesláno v různých dnech jednoho kalendářního měsíce do Německa. Protože každá z těchto zásilek má hodnotu 3 000 Kč (zcela zřejmě méně než 200 EUR) a totožný údaj o státu určení, lze všechny vykázat do Intrastatu souhrnně jako zboží podpoložky „99500000“ do státu určení „DE“ ve fakturované hodnotě 300 000 Kč s kódem „MZ“. 8.15.3 Rozložené zásilky 235) Za rozložené zásilky jsou považovány přijaté nebo odeslané zásilky zboží v nesmontovaném nebo v demontovaném (rozebraném) stavu z obchodních nebo dopravních důvodů. Rozumí se jimi však pouze takové části rozebraného zboží, které se zařazují do jednoho kódu kombinované nomenklatury a jsou postupně dodávány v průběhu více jak jednoho referenčního období. Do Výkazu se údaje o jednotlivých rozložených zásilkách, pokud se jejich odeslání nebo přijetí neuskuteční v jednom měsíci, uvádějí souhrnně za referenční období, ve kterém byla odeslána nebo přijata poslední částečná (dílčí) zásilka výrobku v rozebraném stavu. - 189 -

236) Údaje o odeslaném nebo přijatém zboží v časově rozložených zásilkách se do Výkazů pro Intrastat uvádějí ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako u běžných zbožových zásilek. Navíc se však musí označit kódem zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZR“. 237) Při použití různých druhů dopravy, různých dodacích podmínek anebo výjimečně i při různém státu odeslání, přijetí i původu jednotlivých dílčích zásilek zboží dodávaného v rozebraném stavu, se do Výkazů pro Intrastat vyznačuje kód druhu dopravy a kód druhu dodací podmínky, případně stát odeslání, přijetí nebo původu, odpovídající poslední zásilce. V případě, že poslední zásilka zboží v rozebraném stavu bude dopravována poštou, která zřejmě nemohla dopravovat většinu ostatních dílčích zásilek, vyznačí se do Výkazu pro Intrastat ten druh dopravy, který se použil u předchozích dílčích zásilek převážně nebo odpovídá druhu dopravy hlavní části rozebraného výrobku. Ostatní údaje o odeslaných nebo přijatých rozložených zásilkách se do Výkazu pro Intrastat uvádějí stejně jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zvláštním zbožím, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb. 8.15.4 Zboží s opačným směrem platby (např. odpady) 238) Zboží s opačným směrem platby se pro účely této části příručky rozumí zboží, za které není odběratelem placeno, ale naopak je za ně od jeho dodavatele inkasováno. Většinou, ne však vždy, jsou takovým zbožím odpady. Někdy se však může jednat o zboží, které odpadem není (například ojeté pneumatiky určené k protektorování). Odeslání nebo přijetí takového zboží se do Výkazu pro Intrastat označuje kódem zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZO“. 239) S výjimkou fakturované hodnoty se do Výkazu s uvedeným kódem zvláštního pohybu „ZO“ uvádějí ostatní údaje o odeslaném nebo přijatém zboží s tzv. opačnou platbou stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží. Namísto částky fakturované hodnoty se do Výkazu s údaji o zboží dodávaném s opačným směrem platby uvádí vždy nula. 240) Pokud by zboží, jehož hodnota je vlastně záporná a běžně by za ně prodávající kupujícímu platil, bylo dodáváno zcela bezúplatně, do Výkazu se musí uvést s kódem povahy transakce „30“, s nulou namísto částky fakturované hodnoty a s kódem zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZO“. Poznámky: 1. Odeslání nebo přijetí odpadů (ve smyslu ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech), se kterými se neváže opačný směr platby za zboží (například prodej nebo nákup odpadů za zbytkovou hodnotu) se za zvláštní pohyb zboží označovaný kódem „ZO“ nepovažuje a jeho odeslání nebo přijetí se vykazuje stejně jako u jiného prodávaného nebo nakupovaného zboží.

- 190 -

8.15.5 Průmyslové celky s povoleným jiným zařazováním zboží 241) Za zvláštní pohyb průmyslových celků se považuje odeslání anebo přijetí součástí průmyslových (investičních) celků, o nichž je možné uvádět údaje do Výkazů pro Intrastat za určitých stanovených podmínek zjednodušeným způsobem. 242) Průmyslovým celkem je kombinace strojů, přístrojů, zařízení, vybavení, nástrojů a materiálů, které spolu tvoří velké stálé jednotky vyrábějící zboží nebo poskytující služby (např. ucelené výrobní linky, stavby „na klíč“ celých výrobních závodů nebo hotelů). 243) Dále uvedeným zjednodušeným způsobem na základě povolení ČSÚ je možné vykazovat do Intrastatu údaje o přijatých nebo odeslaných součástech nového průmyslového celku, pokud jeho souhrnná statistická hodnota přesáhne 3 milióny EUR (cca 75 miliónů Kč). Přijetí nebo odeslání částí průmyslového celku určeného k opětnému použití může být vykázáno do Intrastatu zjednodušeným způsobem bez ohledu na jeho hodnotu. Statistická hodnota je definována v ustanovení bodu 3 písm. A) přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91, jako hodnota zboží vypočítaná na hranici ČR. Zahrnuje mimo samotnou hodnotu zboží i náklady na jeho dopravné a pojištění vzniklé u přijatého zboží mimo území ČR, u odeslaného zboží na území ČR. 244) Zjednodušení spočívá v tom, že je možné neuvádět do Výkazu pro Intrastat údaje o vlastní hmotnosti a množství zboží v doplňkových měrných jednotkách a namísto příslušné podpoložky kombinované nomenklatury lze všechny odeslané nebo přijaté součásti průmyslového celku zařazovat do určených čísel kapitoly 98 této nomenklatury. Do Výkazů se potom vyznačují zvláštní kódy zboží, jejichž první čtyři číslice zleva jsou vždy 9880, pátá a šestá číslice odpovídá označení kapitoly kombinované nomenklatury zboží, do které patří příslušná součást průmyslového celku, a sedmá a osmá číslice je vždy nula. Současně se do Výkazu pro Intrastat musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZI“. 245) V souladu s ustanovením poznámky ke kapitole 98 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, lze zjednodušený způsob zařazování a vykazování součástí průmyslového celku, popsaný v předchozím odstavci, provádět pouze na základě povolení ČSÚ. 246) Neúčelné je žádat o povolení ke zjednodušenému postupu při zařazování a vykazování součástí průmyslového celku v případech, ve kterých se všechny jeho komponenty zařazují do jednoho číselného kódu jiné kapitoly kombinované nomenklatury, než je kapitola 98 (například dle poznámky č. 3 nebo 4 ke třídě XVI harmonizovaného systému). 247) Žádost o povolení ke zjednodušenému postupu při zařazování a vykazování součástí přijímaného nebo odesílaného průmyslového celku se podává písemně na adresu „Český statistický úřad, Odbor statistiky zahraničního obchodu, Na padesátém č. 81, 100 82 Praha 10“. Forma podání žádosti, která nepodléhá placení správního

- 191 -

poplatku, není stanovena. V žádosti však musí být uvedeny údaje identifikující příslušnou zpravodajskou jednotku (název nebo jméno a příjmení, adresu, daňové identifikační číslo), jméno a příjmení tzv. kontaktní osoby (fyzické osoby, která může za zpravodajskou jednotku podat vysvětlení k podané žádosti), předpokládané datumy, kdy bude zahájeno a kdy bude ukončeno odesílání nebo příjímání jednotlivých komponentů kompletního průmyslového celku, jeho popis a jeho předpokládanou celkovou fakturovanou hodnotu. Dále i údaje o státech, do kterých nebo ze kterých budou posílány komponenty průmyslového celku a informaci, zda se jedná o nový nebo použitý průmyslový celek. 8.15.6 Změna ekonomického vlastnictví lodě 248) Způsobem uvedeným dále v této části je nutné do Výkazu uvádět údaje o lodi, u které došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví mezi zpravodajskou jednotkou usazenou v ČR a fyzickou nebo právnickou osobou povinnou k DPH a usazenou v některém z ostatních členských států EU. 249) Lodí se v takovém případě rozumí, v souladu s kapitolou 89 kombinované nomenklatury, loď pro námořní plavbu, lodě k vlečení, válečné lodě a plovoucí konstrukce. 250) Pojem „ekonomické vlastnictví“ znamená právo osoby povinné k DPH využívat výhod spojených s používáním lodě v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik. 251) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se uvádějí údaje o lodi, u které došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví z osoby povinné k DPH usazené v jiném členském státě Evropské unie na zpravodajskou jednotku usazenou v České republice. 252) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se uvádějí údaje o lodi, u které došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví ze zpravodajské jednotky usazené v České republice na osobu povinnou k DPH usazenou v jiném členské státě Evropské unie. 253) Do Intrastatu je třeba vykázat údaje o změně ekonomického vlastnictví k lodi bez ohledu na skutečnost, zda předmětná loď byla skutečně do ČR přivezena nebo se v ní nacházela. 254) Do Výkazu o odeslání nebo přijetí lodě se v souladu s výše uvedenými podmínkami, uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami:  namísto vlastní hmotnosti v kg se vykazuje množství v kusech;  fakturovanou hodnotou se rozumí celková částka, která bude fakturována v případě prodeje či nákupu lodi, snížená o případné přepravní náklady a pojistné (hodnota ze závodu odpovídající dodací podmínce Incoterms „Ex Works“, a to i když při dané obchodní operaci byla dohodnuta a použita dodací podmínka jiná);

- 192 -

 jako stát odeslání se do Výkazu o přijetí zboží uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba, od které je převáděno ekonomické vlastnictví lodě na zpravodajskou jednotku usazenou v ČR;  pokud je předmětem změny ekonomického vlastnictví nová loď, je státem jejího odeslání uváděným do Výkazu členský stát, ve kterém byla vyrobena;  jako stát určení se ve Výkazu o odeslání zboží uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba na níž se převádí ekonomické vlastnictví lodě;  do Výkazu pro Intrastat se musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZP“. 8.15.7 Změna ekonomického vlastnictví letadla 255) Letadlem, o jehož odeslání nebo přijetí se do Intrastatu vykazují údaje způsobem popsaným níže, se rozumí letadlo zařazované pod kód zbožové kombinované nomenklatury 88023000 a 88024000 (letouny a ostatní letadla o vlastní hmotnosti převyšující 2 000 kg). 256) Pojem „ekonomické vlastnictví“ znamená právo osoby povinné k DPH využívat výhod spojených s používáním letadla v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik. 257) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se uvádějí údaje o letadle, u kterého došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví z osoby povinné k DPH usazené v jiném členském státě Evropské unie na zpravodajskou jednotku usazenou v České republice. 258) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se uvádějí údaje o letadle, u kterého došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví ze zpravodajské jednotky usazené v České republice na osobu povinnou k DPH usazenou v jiném členské státě Evropské unie. 259) Do Intrastatu je třeba vykázat údaje o převodu ekonomického vlastnictví k letadlu bez ohledu na skutečnost, zda bylo skutečně do ČR dopraveno nebo se v ní nacházelo. 260) Do Výkazu pro Intrastat se údaje o odeslání nebo přijetí letadla, v souladu s podmínkami uvedenými v této části, uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami:  fakturovanou hodnotou se rozumí samotná vlastní hodnota letadla bez nákladů na jeho případnou přepravu a pojištění (hodnota ze závodu odpovídající dodací podmínce Incoterms „Ex Works“, a to i když při dané obchodní operaci byla dohodnuta a použita dodací podmínka jiná);  jako stát odeslání se do Výkazu o přijetí zboží uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba, od které je převáděno ekonomické vlastnictví letadla na zpravodajskou jednotku usazenou v ČR;  pokud je předmětem změny ekonomického vlastnictví nové letadlo, je státem jeho odeslání uváděným do Výkazu členský stát, ve kterém bylo vyrobeno;

- 193 -

 jako stát určení se ve Výkazu o odeslání zboží uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba na níž se převádí ekonomické vlastnictví letadla;  do Výkazu pro Intrastat se musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZL“. 8.15.8 Zboží dodávané do lodí a letadel 261) Za zboží dodávané do lodí a letadel ve smyslu této kapitoly je považováno různé zboží určené pro posádky a cestující těchto dopravních prostředků, většinou ke spotřebě v průběhu letu nebo plavby do jiného členského státu. Dále sem patří i výrobky určené pro provoz motorů, strojů a dalších zařízení lodí nebo letadel, například pohonné hmoty, oleje nebo maziva. 262) Podmínkou pro možnost využít zjednodušený způsob vykazování údajů do Intrastatu o zboží dodávaném do lodě nebo letadla je skutečnost, že osoba, která má předmětnou loď nebo letadlo v ekonomickém vlastnictví, je osobou usazenou v jiném členském státě EU než je ČR. Ekonomickým vlastnictvím se rozumí právo osoby využívat výhod spojených s používáním lodě nebo letadla v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik. 263) Zjednodušeným způsobem je možné do Intrastatu vykazovat jen údaje o odeslání zboží, které je na území ČR dodáváno do lodí a letadel, které mají v ekonomickém vlastnictví osoby z jiných členských států EU a toto zboží není přímo určeno k dodání do třetí země. Do Výkazu se údaje o dodání takového zboží zaznamenávají stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami:  zboží náležející do kapitol kombinované nomenklatury 1 až 24 se označuje zbožovým kódem 99302400;  zboží náležející do kapitoly kombinované nomenklatury 27 se označuje zbožovým kódem 99302700;  zboží náležející do jiných kapitol kombinované nomenklatury než je 1 až 24 a 27 se označuje zbožovým kódem 99309900;  stát určení může být vyjádřen zjednodušeně uvedením kódu „QR“;  není třeba uvádět údaj o vlastní hmotnosti odesílaného zboží, vyjma zboží náležejícího do kapitoly 27 kombinované nomenklatury (vykázaného pod kódem 99302700), u kterého je nutné vlastní hmotnost vykázat;  neuvádí se údaj o množství zboží v doplňkových měrných jednotkách;  do Výkazu pro Intrastat se musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZL“. Poznámka: Výše uvedeným zjednodušeným způsobem se do Intrastatu vykazují jen údaje o zboží dodaném do letadel odlétajících z ČR a letících na letiště jiného členského státu, a to i když po mezipřistání mají dále pokračovat v letu do třetí země.

- 194 -

8.15.9 Zboží odesílané do zařízení na volném moři nebo přijímané z něj 264) Dále uvedený zjednodušený postup pro uvádění údajů do Výkazu o přijetí zboží ze zařízení na moři, nebo o odeslání zboží na zařízení na moři, je možný pouze v případech, ve kterých jsou těmito zařízeními instalovanými na volném moři mimo statistické území jakéhokoliv členského státu Evropské unie zejména těžební a průzkumné plošiny anebo přístroje., 265) Pravidla zjednodušeného postupu vykazování údajů do Intrastatu popsaná v tomto článku se týkají pouze dodávek výrobků pro posádku a pro provoz motorů, strojů a dalšího vybavení zařízení na volném moři nebo výrobků, které zařízení na volném moři vyrábí nebo zboží, které je jeho prostřednictvím získané, například produkty těžené z mořského dna nebo podloží. 266) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se uvádějí údaje níže popsaným zjednodušeným způsobem, jestliže je zboží dodáváno: a) do České republiky ze zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má jiný členský stát EU výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží, b) z jiného členského státu EU do zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má Česká republika výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží nebo c) ze zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má jiný členský stát EU výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží, do zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má Česká republika výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží. 267) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se uvádějí údaje níže popsaným zjednodušeným způsobem, jestliže je zboží dodáváno: a) z České republiky do zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má jiný členský stát Evropské unie výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží, b) do jiného členského státu Evropské unie ze zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má Česká republika výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží. c) ze zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má Česká republika výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží do zařízení na volném moři, kde má jiný členský stát Evropské unie výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží, 268) O zboží odeslaném na zařízení na moři, nebo zpět přijatém z tohoto zařízení, se do výkazu pro Intrastat uvádějí údaje stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami:  zboží náležející do kapitol kombinované nomenklatury 1 až 24 se označuje zbožovým kódem 99312400;  zboží náležející do kapitoly kombinované nomenklatury 27 se označuje zbožovým kódem 99312700;  zboží náležející do jiných kapitol kombinované nomenklatury než je 1 až 24 a 27 se označuje zbožovým kódem 99319900;

- 195 -

 stát odeslání na Výkazu pro Intrastat o přijetí zboží může být vyjádřen kódem „QV“,  stát určení u odeslaného zboží může být vyjádřen kódem „QV“;  není třeba uvádět údaj o vlastní hmotnosti odeslaného nebo přijatého zboží, vyjma zboží náležejícího do kapitoly 27 kombinované nomenklatury (vykázaného pod kódem 99312700), u kterého je nutné vlastní hmotnost vykázat;  s výjimkou zboží zařazovaného do kapitoly 27 kombinované nomenklatury (vykázaného pod kódem 99312700), je nepovinné uvádění údajů o množství zboží v doplňkových měrných jednotkách;  do Výkazu pro Intrastat se musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZT“. 8.15.10

Nákup a prodej mořských produktů

269) Za mořské produkty se pro účely výkladu tohoto článku považují produkty rybolovu, minerály a další použitelné produkty a všechny ostatní produkty, které ještě nebyly vyloženy loděmi pro námořní plavbu. Prakticky je to vše co je vyloveno a jinak získáno z moře, zejména ryby, plody moře, minerály, ale i například výrobky z produktů zhotovené na lodích, před jejich vyložením v přístavu některého z členských států nebo přeložením na jinou loď. 270) Lodí ve vlastnictví ČR je v rámci tohoto článku mořská loď, kterou má v ekonomickém vlastnictví osoba usazená v ČR. Lodí ve vlastnictví jiného členského státu EU se rozumí mořská loď, která je v ekonomickém vlastnictví osoby usazené v jiném členském státě EU. Ekonomické vlastnictví znamená právo osoby využívat výhod spojených s používáním lodě v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik. 271) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se uvádějí údaje o mořských produktech: a) vyložených z mořské lodi ve vlastnictví ČR v přístavu jiného členského státu EU, b) získaných loděmi ve vlastnictví jiného členského státu EU z lodě ve vlastnictví ČR. 272) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se uvádějí údaje o mořských produktech získaných z lodě ve vlastnictví jiného členského státu Evropské unie na loď ve vlastnictví České republiky. 273) Jako stát přijetí se do výkazu pro Intrastat o odeslaných mořských produktech uvádí kód členského státu EU, který má ve vlastnictví loď, ze které byly získány mořské produkty na loď ve vlastnictví ČR (kód členského státu, ve kterém má sídlo ten, kdo má v ekonomickém vlastnictví loď z níž byly získány mořské produkty na loď v ekonomickém vlastnictví osoby usazené v ČR). Státem přijetí uváděným do výkazu pro Intrastat o odeslaných mořských produktech může být i členský stát EU, ve kterém se nachází přístav vyložení mořských produktů z mořské lodi ve vlastnictví ČR (loď v ekonomickém vlastnictví osoby usazené v ČR).

- 196 -

274) Jako stát odeslání se do výkazu pro Intrastat o přijetí mořských produktů uvádí kód státu, který má ve vlastnictví loď, ze které byly získány mořské produkty lodí ve vlastnictví České republiky. 275) Údaje o odeslaných nebo přijatých mořských produktech se ve Výkazu pro Intrastat musí označit uvedením kódu zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZM“. 8.15.11

Obchod s kosmickými loděmi a jejich pohyb

276) Pro účely pravidel uvedených v tomto článku: a) „kosmická loď“ značí systém, který je schopen letět za hranice zemské atmosféry; b) „ekonomické vlastnictví“ znamená právo osoby povinné k DPH využívat výhod spojených s používáním kosmické lodě v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik. 277) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se vykazují údaje o vypuštění kosmické lodi postavené v České republice, u které došlo k převodu ekonomického vlastnictví z osoby usazené v ČR na osobu usazenou v jiném členském státě EU, který se do výkazu odeslání vykáže příslušným kódem jako stát určení. 278) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se vykazují údaje o vypuštění kosmické lodi, u které došlo k převodu ekonomického vlastnictví z osoby usazené v jiném členském státě EU na osobu usazenou v České republice. Kód státu, ve kterém je usazena osoba převádějící ekonomické vlastnictví ke kosmické lodi se do Intrastatu vykazuje jako stát odeslání. 279) Ostatní údaje o odeslané nebo přijaté kosmické lodi se do výkazu pro Intrastat uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami:  fakturovanou hodnotou odeslané nebo přijaté kosmické lodi je samotná její hodnota bez nákladů na její přepravu a pojištění (tzv. hodnota ze závodu odpovídající dodací podmínce Incoterms „Ex Works“, a to i když při dané obchodní operaci byla dohodnuta a použita dodací podmínka jiná;  údaje o odeslané nebo přijaté kosmické lodi ve Výkazu pro Intrastat musí označit uvedením kódu zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZK“.

8.16 Změny a opravy údajů ve Výkazech 8.16.1 Postup při opravách Výkazů předaných celnímu úřadu 280) Opravy nepřesných anebo chybných údajů, uvedených ve Výkazech pro Intrastat za referenční období roku 2010 se provádějí podle předpisů z roku 2010, s možným využitím publikace „Příručka pro Intrastat CZ 2010“. 281) Opravy nepřesných anebo chybných údajů, uvedených ve Výkazu pro Intrastat vyhotoveném a odeslaném celnímu úřadu elektronicky, se provádějí podle instrukcí - 197 -

k použití jednotlivých způsobů elektronického předávání dat, to je postupem uvedeným v provozní dokumentaci pro obsluhu příslušného programového vybavení systému Intrastat. K opravě nepřesných anebo chybných údajů vykázaných do Intrastatu lze použít pouze tu programovou aplikaci, kterou byl vyhotoven původní opravovaný výkaz pro Intrastat. 282) Opravy nepřesných anebo chybných údajů z výkazu pro Intrastat na předepsaném tiskopisu k vykázání údajů o jednorázovém odeslání nebo přijetí zboží, který již byl předán celnímu úřadu, se provádějí vyhotovením celého nového, správného a úplného Výkazu v listinné podobě za referenční období, za které byl předán výkaz nesprávný. Stejným způsobem je nutné provádět i opravy Výkazu, ve kterém některé údaje chyběly nebo zde byly uvedeny navíc. Nový doklad se správnými údaji se v pravém horním rohu zřetelně označí slovem „OPRAVA“. Řádky s doplněnými nebo opravenými údaji se na pravém okraji tiskopisu výkazu označují křížkem. Poznámka: Výkazy pro Intrastat předané celním úřadům s údaji za referenční období roku 2010 na předepsaných tiskopisech je možné opravovat pouze předložením nového, správného a úplného Výkazu v listinné podobě (na předepsaném tiskopisu). Přitom není rozhodující, že chybné nebo nepřesné údaje jsou opravovány až v roce 2011, kdy se již Výkazy pro Intrastat v listinné podobě mohou předkládat celním úřadům jen pro jednorázová odeslání nebo přijetí zboží a jen zpravodajskou jednotkou, která vůbec nemá povinnost za příslušné referenční období údaje do Intrastatu vykazovat. 8.16.2 Termíny oprav chyb a nepřesností v již předaných Výkazech 283) Následné opravy chybných a nepřesných údajů ve Výkazu je třeba provést co nejdříve po jejich zjištění tak, aby opravené údaje celní úřad obdržel nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o opravované chybě nebo nepřesnosti dozvěděla. 284) Jakékoliv opravy a změny Výkazů předaných celnímu úřadu elektronicky nebo na předepsaných tiskopisech se neprovádějí, není-li možné předat celnímu úřadu nové opravené údaje nebo chybějící údaje do ukončení lhůty k předání Výkazu za měsíc červen roku, který následuje po roce, v němž bylo referenční období s nesprávně vykázanými údaji. To znamená, že opravovat chybné nebo nepřesné údaje a doplňovat chybějící údaje ve Výkazech za daný kalendářní rok může zpravodajská jednotka z hlediska časového provádět jen do 10. nebo 12. pracovního dne měsíce července v roce následujícím po roce, v němž byly opravované údaje za některý měsíc vykázány. Desátý pracovní den července je konečným termínem pro opravy údajů vykázaných za předchozí rok na Výkazech v listinné podobě, dvanáctý pracovní den pro opravy údajů na Výkazech předávaných v elektronické podobě. Příklady: a) Chybné údaje na Výkazech o odeslání zboží v září 2010, které byly předány celnímu úřadu v elektronické podobě dne 15. října 2010, se opravují tak, aby opravené údaje obdržel celní úřad nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o opravované chybě nebo nepřesnosti dozvěděla, ne však

- 198 -

později jak do 20. července 2011, který je posledním dnem pro předání Výkazů v elektronické podobě za měsíc červen 2011. b) Chybné údaje na Výkazech o odeslání zboží v prosinci 2010, které byly předány celnímu úřadu v listinné podobě na předepsaných tiskopisech dne 14. ledna 2011, se opravují tak, aby opravené údaje obdržel celní úřad nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o opravované chybě nebo nepřesnosti dozvěděla, ne však později než do 16. července 2011,, který je posledním dnem pro předání Výkazů v listinné podobě na tiskopisech za měsíc červen 2011. 8.16.3 Chyby a nepřesnosti, které není třeba opravovat 285) V již předaných Výkazech není třeba opravovat chybně nebo nepřesně uvedené údaje o fakturovaných hodnotách, pokud se těmito opravami nezmění o více než 5 % do Intrastatu vykázaná nepřesná nebo chybná fakturovaná hodnota. Vysvětlivky: a) Na rozdíl od postupu stanoveného pro opravy nesprávných údajů za referenční období roku 2010 se nyní 5% limit možnosti neopravovat do Intrastatu vykázané chybné údaje o fakturované hodnotě vztahuje přímo k nepřesně vykázanému údaji o fakturované hodnotě zboží a ne k součtu všech fakturovaných hodnot jednoho kódu kombinované nomenklatury. b) Pro určení pětiprocentního limitu není rozhodující, zda se nesprávně vykázaná fakturovaná hodnota opravou sníží nebo zvýší. c) Stanovený limit 5 % dává pouze možnost neopravovat nepřesně nebo chybně uvedené údaje o fakturovaných hodnotách odeslaného nebo přijatého zboží. Dodatečná oprava jakéhokoliv nepřesně nebo chybně ve Výkazu uvedeného údaje není na závadu. d) Využití možnosti neopravovat chybně nebo nepřesně vykázané údaje o fakturované hodnotě zboží do Intrastatu může ovlivnit skutečnost, zda zpravodajská jednotka uvádí do výkazu pro Intrastat údaje souhrnně nebo jednotlivě, i když nejsou mimo hodnoty a množství zboží rozdílné. Příklad: Zpravodajská jednotka vykáže za měsíc duben 2011 celkem 10 případů odeslání zboží zařazovaného do stejného kódu kombinované nomenklatury, se shodným druhem dopravy, povahy transakce, země určení, stejnými dodacími podmínkami i vyznačením kódu zvláštního pohybu a statistického znaku v celkové hodnotě 10 miliónů Kč. Hodnota zboží v jednotlivém případě byla vždy 1 milión Kč. V červnu 2011 zpravodajská jednotka zjistí, že u prvního a třetího případu uvedla chybně hodnotu vždy o 100 tisíc Kč větší. V případě, že do výkazu pro Intrastat uvedla informace o zboží podle jednotlivých případů (jako samostatných 10 vět –řádků), opravu vykázané hodnoty u prvního a třetího případu je povinna provést, protože nutné snížení vykázané hodnoty 1milión Kč o 100 tisíc je vyšší než o 5%. Pokud se vykáže daná transakce souhrnně (jednou větou – řádkem), oprava se provádět nemusí. Ve výkazu uvedená hodnota 10 miliónů Kč je celkem nepřesná o 200 tisíc, to znamená pouze o 2%.

- 199 -

286) Stejně jako u oprav nepřesných nebo chybných údajů o fakturované hodnotě vykázané do Intrastatu se postupuje při opravách výkazů pro Intrastat s nepřesně nebo chybně uvedenými údaji o množství odeslaného nebo přijatého zboží, to je s údaji o jeho vlastní hmotnosti anebo o jeho množství v doplňkových měrných jednotkách. 287) Ve výkazech pro Intrastat již předaných celnímu úřadu není proto třeba opravovat chybně nebo nepřesně uvedené údaje o vlastní hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce, nezmění-li nesprávně vykázaný údaj o více než 5 %. Vysvětlivky: a) Na rozdíl od postupu stanoveného pro opravy nesprávných údajů za referenční období roku 2010 se nyní 5% limit možnosti neopravovat do Intrastatu vykázané chybné údaje o množství zboží (vlastní hmotnosti nebo množství v doplňkových měrných jednotkách) vztahuje přímo k nepřesně vykázanému údaji o množství zboží a ne k součtu všech ve Výkazu uvedených vykázaných údajů o množství u jednoho kódu kombinované nomenklatury. b) Pro určení pětiprocentního limitu není rozhodující, zda se nesprávně vykázaná vlastní hmotnost nebo množství v doplňkové měrné jednotce opravou sníží nebo zvýší. c) Stanovený limit 5 % dává pouze možnost neopravovat nepřesně nebo chybně uvedené údaje o množství odeslaného nebo přijatého zboží. Dodatečná oprava jakéhokoliv nepřesně nebo chybně ve Výkazu uvedeného údaje není na závadu. 288) Následné opravy do Intrastatu vykázaných chybných nebo nepřesných údajů o odeslaném nebo přijatém zboží, jiných než jsou údaje o fakturované hodnotě a množství zboží, se v již celnímu úřadu předaných Výkazech nemusí provádět, nepřesahuje-li hodnota, ke které se nesprávný, chybějící nebo nadbytečný údaj vztahuje, 1 000 Kč. Vysvětlivky : a) To znamená, že se nemusí opravovat ty věty nebo řádky ve Výkazu s deklarovanou hodnotu zboží do jednoho tisíce Kč, ve kterých je chybně uvedena nomenklatura zboží, kód státu odeslání, původu či určení, kód povahy transakce, kód skupiny dodacích podmínek nebo kód druhu dopravy, případně i statistický znak nebo kód zvláštního pohybu. b) Stanovený limit (jen věty a řádky s hodnotou do jednoho tisíce Kč) dává pouze možnost neopravovat nepřesně nebo chybně uvedené údaje o odeslaném nebo přijatém zboží. Dodatečná oprava jakéhokoliv nepřesně nebo chybně ve Výkazu uvedeného údaje není na závadu. 8.16.4 Dobropisy a opravy vykázaných hodnot zboží 289) Poskytne-li prodávající kupujícímu dobropis, kterým následně sníží cenu dodaného a do Intrastatu vykázaného zboží, například na základě uznané reklamace vadného plnění kupní smlouvy (třeba z důvodů špatné kvality zboží), musí zpravodajská jednotka vykázané údaje o hodnotě zlevňovaného zboží v původním Výkazu o jeho přijetí nebo odeslání opravit. Takovou opravu nemusí ale provádět, pokud dobropisovaná částka spolu s případnými dalšími rozdíly nepřesně či chybně

- 200 -

vykázaného údaje o fakturované hodnotě zboží nepřesáhne 5% daného nesprávně vykázaného údaje. Viz též odstavec 281 této příručky. Příklady: Zpravodajská jednotka prodá a odešle v únoru 2011 na Slovensko 20 strojů, každý v hodnotě 1 miliónu Kč. Do výkazu pro Intrastat za únor 2011 vykáže odeslání těchto strojů za 20 miliónů Kč souhrnně v jedné větě (řádku). V říjnu 2011 uzná reklamaci ne zcela kvalitního provedení 5 kusů těchto strojů a jejich slovenskému kupujícímu poskytne dodatečně 10% procent slevy z jejich ceny v celkové výši 0,5 miliónu Kč. Protože celková výše poskytnuté slevy je nižší než 5% z nepřesné hodnoty souhrnně uvedené ve Výkazu o odeslání daného zboží za měsíc únor 2011, zpravodajská jednotka tento Výkaz dodatečně opravovat nemusí. Původně uvedenou, nyní nepřesnou, hodnotu 20 miliónů Kč není třeba na správnou hodnotu 19,5 miliónů Kč opravovat, protože by se opravou nezměnila o více jak 5%, ale pouze o 2,5%. Zpravodajská jednotka prodá a odešle v březnu 2011 na Slovensko zase 20 strojů, každý v hodnotě 1 miliónu Kč. Do Výkazu za březen 2011 vykáže odeslání těchto strojů v dvaceti větách (řádcích) vždy po jednom kuse s hodnotou 1 milión Kč podle faktur a jednotlivých zásilek pro dvacet různých odběratelů. V srpnu 2011 uzná reklamaci kupujícího na nekvalitní provedení 5 kusů těchto strojů odeslaných na Slovensko a jejich pěti různým slovenským kupujícím poskytne dodatečně 10% slevy z jejich ceny v celkové výši 0,5 miliónů Kč. Protože v pěti ve Výkazu pro Intrastat uvedených větách (řádcích) je vykázána nepřesná hodnota 1milión Kč namísto správné 900 tisíc Kč, všech pět nepřesných údajů musí zpravodajská jednotka opravit. Opravou se totiž vykázaný nepřesný údaj změní o 10 %. 290) Při poskytnutí dobropisu, kterým je prodávajícím vrácena (dobropisována) zpět kupujícímu celá uhrazená cena za dodané zboží, bez ohledu na skutečnost, vztahuje-li se takový úplný dobropis na celou zásilku zboží nebo jen na některou její část (například na 10 metrů z celkově dodaných 100 metrů látky nebo na 1 pračku ze zásilky celkem 20 praček), ve Výkazu uvedené údaje se již následně neopravují a původně uvedená hodnota zboží před poskytnutím dobropisu se nemění. Takový dobropis se prakticky v Intrastatu vůbec nevykáže. Přitom není rozhodující, zda kupující zboží, kterého se dobropis týká, vrací zpět prodávajícímu nebo si ho ponechá, případně ho sám zničí (vrácení zboží se do Intrastatu vykazuje). Příklady: Zpravodajská jednotka prodá a odešle v květnu 2011 do Německa osobě, se kterou je pouze v obchodním vztahu, 10 strojů, každý za jeden milión Kč. V srpnu 2011 uzná reklamaci naprosté nepoužitelnosti 2 kusů z těchto strojů a odběrateli dobropisuje jejich celou hodnotu ve výši dvou miliónů Kč. Protože se jedná o tzv. úplný dobropis, Výkaz pro Intrastat za květen 2011 se neopravuje a poskytnutí dobropisu se do Intrastatu nijak nevykazuje a nepromítá. Přitom není rozhodující, zda se vadné dobropisované dva stroje vrátí zpět prodávajícímu nebo ne. Pokud by se vracely, vykazují se do Intrastatu s kódem povahy transakce „21“a s původní hodnotou vykázanou při jejich dodání Zpravodajská jednotka prodá a odešle v květnu 2011 do Itálie 10 strojů, každý za jeden milión Kč. V srpnu 2010 uzná reklamaci naprosté nepoužitelnosti všech 10 strojů a kupujícímu dobropisuje jejich celou hodnotu ve výši 10 miliónů Kč. Protože se jedná o tzv. úplný dobropis, Výkaz pro Intrastat za květen 2010 se neopravuje a poskytnutí

- 201 -

dobropisu se do Intrastatu nijak nevykazuje a nepromítá. Opět není rozhodující, zda se vadné výrobky vrátí zpět prodávajícímu a do Intrastatu se vykáží s kódem povahy transakce „21“ nebo se vůbec nevrátí. 291) Následně se musí opravovat do Intrastatu vykázané údaje o fakturovaných hodnotách zboží, které se dohodou mezi kupujícím a prodávajícím dodatečně upřesní a změní. Dojde-li k takové změně, Výkaz s uvedenými nepřesnými hodnotovými údaji se ale opravovat nemusí, není-li rozdíl mezi původní a nově stanovenou hodnotou větší jak 5 %. 292) Do Intrastatu vykázané hodnoty odeslaného nebo přijatého zboží se však neopravují, dojde-li následně k takové změně původní ceny zboží, která nijak nesouvisí s možnou opravou základu DPH, jako například při poskytnutí věrnostní odměny kupujícímu. Povinnost opravovat již vykázané údaje o hodnotě zboží nemá zpravodajská jednotka také v případech vyplývajících z poskytnutých skont, bonusů, rabatů a podobných cenových úprav, pokud nejsou předmětem opravy základu DPH. 8.16.5 Jiná pravidla o opravách Výkazů předaných celnímu úřadu 293) Dodatečně se neopravují údaje uvedené v již předaném Výkazu o odeslaném nebo přijatém zboží v případech, kdy se celá zásilka zboží nebo i jen její část vrací zpět (zpětné přijetí původně odeslaného nebo zpětné odeslání původně přijatého zboží se většinou označí kódem transakce „21“). Příklad: Neruší se a neopravují se údaje ve Výkazu za měsíc duben 2011, ve kterém zpravodajská jednotka uvedla údaje o prodaných a odeslaných 10 chladničkách, i když se jí všech 10 chladniček, nebo jen 3 chladničky, následně v rámci reklamačního řízení v červenci 2011 vrátí zpět. Vrácení chladniček se do Intrastatu za červenec 2010 vykáže, a to do Výkazu o přijatém zboží s kódem povahy transakce „21“. 294) Pokud zpravodajská jednotka s velkou pravděpodobností předpokládá následnou změnu vykazované hodnoty zboží a v době, kdy vyhotovuje Výkaz pro Intrastat a lze již takovou změnu vykalkulovat, v zájmu omezení následných oprav může do Výkazu za příslušné sledované období uvést rovnou hodnotu předpokládanou. Výše případné úhrady provedené v souvislosti s převzetím nebo odesláním zboží, hodnota uvedená ve faktuře přiložené k zásilce zboží apod. nejsou v takovém případě vůbec rozhodující. Neuskuteční-li se předpokládaná následná úprava hodnoty nebo bude v jiné výši, než jak jí promítla zpravodajská jednotka do příslušného Výkazu, musí se původně uvedený údaj s předpokládanou upravenou hodnotou opravit na údaj skutečný. I v tomto případě je však využitelné pravidlo o možnosti neopravovat nepřesné nebo chybné hodnoty, pokud se těmito opravami nezmění již vykázaná hodnota o více nebo méně jak 5 %. Příklad: V kupní smlouvě je uvedeno, že dohodnutá cena zboží za každý dodaný kus se po odebrání více jak jednoho tisíce kusů výrobků v daném roce sníží následně o 10 %. Vzniklý přeplatek na ceně bude odběrateli dodavatelem vrácen. Protože odběratel je přesvědčen, že těchto výrobků letos odebere více jak tři tisíce, může do Intrastatu

- 202 -

vykazovat rovnou hodnoty vycházející z ceny o 10 % nižší, i když za výrobky musí platit cenu bez snížení v souladu s fakturami, které jsou na jednotlivé zásilky dodavatelem předkládány. V nepředpokládaném případě neodebrání alespoň tisíce kusů těchto výrobků, a tím nezískání dané cenové výhody, bude muset odběratel údaje uvedené do Výkazů pro Intrastat následně opravit na údaje o hodnotách vycházejících z cen nesnížených. 295) Následně se neopravují údaje ve Výkazech pro Intrastat a do Intrastatu se vůbec nevykazují následné změny v označených transakcích se zbožím, pokud kód transakce byl podle předpokladů v době uvedení do Výkazu správný, ale pozdější nakládání se zbožím těmto předpokladům neodpovídá. Jedná se například o dodatečné dohody a rozhodnutí o nevrácení zboží po jeho zpracování dle smlouvy nebo o nevrácení zboží původně určeného k takovému zpracování, o nevrácení zboží po jeho dlouhodobém skladování na jiném než konsignačním či distribučním skladu nebo po jiném dočasném přijetí nebo odeslání k dočasnému použití na dobu delší než dva roky.

8.17 Různé případy 8.17.1 Skupina spojených osob registrovaných k DPH a Intrastat 296) Dle ustanovení § 5a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se mohou osoby spojit do skupiny, považované za samostatnou osobu povinnou k DPH (dále jen „Skupina“), za kterou jedná zastupující člen. Tomu se přiděluje nové DIČ, přičemž jeho dřívější registrace plátce k DPH, stejně jako registrace plátce k DPH ostatních členů skupiny, jsou ke dni předcházejícímu dni vzniku jejich členství ve Skupině zrušena. To znamená, že po dobu členství ve Skupině původní DIČ jednotlivých jejích členů nejsou pro účely DPH platná. 297) Protože informace pro Intrastat poskytuje zpravodajská jednotka do dne ukončení platnosti DIČ k dani z přidané hodnoty přiděleného v ČR, při spojení více osob povinných k DPH do skupiny, spolu s ukončením platnosti jejich DIČ k DPH, končí i povinnost všech členů skupiny vykazovat údaje do Intrastatu (viz část 4.8. této příručky). Současně ale také musí písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu zrušení své registrace plátce DPH, to je ukončení platnosti svého DIČ k DPH. 298) Zastupující člen skupiny, kterému bylo přiděleno nové DIČ, se současně dostává do postavení nové zpravodajské jednotky s povinností vykazovat údaje do Intrastatu souhrnně za všechny členy Skupiny, a to po dosažení prahu pro vykazování, zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží (příloha č. 2 k vyhlášce č. 201/2005 Sb. Poznámky: 1. Odpovědná za správné provádění Intrastatu je zpravodajská jednotka. V případě skupiny registrované k DPH má tuto odpovědnost za všechny členy skupiny její zastupující člen. 2. Při elektronickém předávání Výkazů, například přes Portál veřejné správy, je možné zpracovávat i předávat údaje do Intrastatu od jedné zpravodajské jednotky i z více míst. Pro spojené osoby registrované k DPH jako skupina je tak možné, aby údaje pro Intrastat za všechny členy skupiny zpracovával a předával její zastupující člen nebo při dostatečném smluvním a organizačním zabezpečení - 203 -

si je i nadále zpracovávali a předávali jednotliví členové skupiny, ovšem s DIČ a identifikací pro Intrastat jejich zastupujícího člena. Ten, mimo odpovědnosti za správné a včasné předávaní údajů do Intrastatu ze strany jednotlivých členů skupiny, musí i sledovat, kdy celé skupině vzniká povinnost začít vykazovat údaje do Intrastatu i kdy ji případně tato povinnost skončí nebo opět vznikne. 8.17.2 Poznámky k jiným případům 299) Dojde-li v průběhu jednoho kalendářního měsíce (jednoho referenčního období) k odeslání zboží a jeho vrácení zpět, nebo k přijetí zboží a jeho vrácení zpět, není třeba do Intrastatu vůbec údaje o vráceném zboží vykazovat, pokud se údaje o něm neuvedou před jeho vrácením také do Výkazu o jeho odeslání nebo přijetí. Příklad: Odešle-li zpravodajská jednotka 3. června 2011 do Rumunska osm strojů a 25. června 2011 se jí z těchto strojů dva vrátí zpět třeba z důvodů uznané reklamace, do Intrastatu lze údaje o takové operaci vykázat dvojím způsobem: a) Do Výkazu za měsíc červen 2011 o odeslání zboží se uvedou údaje o dodaných osmi strojích s kódem povahy transakce „11“ a do Výkazu za měsíc červen 2011 o přijetí se uvedou s kódem povahy transakce „21“ údaje o vrácení daných dvou strojů, nebo b) do Výkazu za měsíc červen 2011 o odeslání se uvedou údaje o odeslaných šesti strojích a odeslání i vrácení dvou reklamovaných se do Intrastatu vůbec nevykáže. 300) Vykazovat do Intrastatu se také nemusí údaje o zboží, které je tzv. dosíláno z důvodů, že skutečně dodané zboží neodpovídalo tomu, které mělo být dodáno a které v souladu s předpokladem bylo vykázáno do Intrastatu. Neuvedení údajů do Výkazu o dosílce, se současným neprovedením následné opravy již vykázaných údajů o takovém zboží, je však možné pouze v případě, že k odeslání nebo přijetí chybějícího zboží dojde v měsíci následujícím po měsíci odeslání nebo přijetí jiného než předpokládaného zboží. Příklad: Zpravodajská jednotka vykázala do Intrastatu za měsíc srpen 2011, že přijala 10 000 kusů součástek, což odpovídá objednanému množství i údajům na průvodních dokladech i na faktuře k obdržené zásilce tohoto zboží. Provedením následné fyzické kontroly obdrženého zboží i na základě upozornění dodavatele, že omylem nenaložil a neodeslal všechny bedny náležející do dané zásilky, se potvrdilo, že skutečně bylo dodáno pouze 9 200 kusů objednaných součástek. Chybějících 800 kusů dodavatel sice bezodkladně po zjištění závady odběrateli odeslal, ten je však obdržel až v září 2011, týden po předání Výkazu s údaji o přijetí objednaných a v průvodních dokladech ke zboží deklarovaných 10 000 kusů objednaných součástek. V takovém případě zpravodajská jednotka: a) do Výkazu údaje o dosílce 800 kusů chybějících součástek vůbec uvádět nemusí (úplný počet vykázala za měsíc srpen 2011) nebo

- 204 -

b) dodatečně opraví údaje ve Výkazu za srpen 2011 na skutečně přijatých 9 200 kusů součástek a ve Výkazu za září 2011 vykáže dle skutečnosti, že přijala dalších 800 kusů těchto součástek. 301) V případech, ve kterých je na faktuře nebo proforma faktuře uveden takový kód dodací podmínky, kterému neodpovídá fakturovaná hodnota (například u dodací podmínky EXW je prodávajícím fakturována kupujícímu i cena za dopravu), je třeba ověřit správnost uvedených cen i dodací podmínky a výši fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu sjednotit s hodnotou, která byla základem DPH. Současně se musí zajistit, že ve Výkazu bude v takovém případě uvedena nejen správná hodnota zboží, ale i kód skupiny dodacích podmínek vyjadřující skutečně použitou dodací podmínku. 302) Obsahují-li průvodní doklady nebo doklady náležející k přijatému zboží, vyhotovené obchodním partnerem zpravodajské jednotky, nehodnověrné nebo kupní smlouvě neodpovídající informace o zboží a obchodní operaci s ním, není možné je použít jako podklad pro uvedení údajů do Výkazu pro Intrastat. Příklady: 1. Je-li na dodacím listu k zásilce bezúplatně přijatého zboží uvedena namísto ceny tohoto zboží nula nebo je zde vyznačena prokazatelně jen symbolická hodnota (např. 1 EUR), do Výkazu pro Intrastat je nutné uvést skutečnou hodnotu zboží, která odpovídá jeho ceně, kterou by mělo v případě, že by bylo předmětem nákupu nebo prodeje. 2. Obchodní partner zpravodajské jednotky, která si sama na vlastní riziko obstarává a hradí dopravu zboží z výrobního závodu prodávajícího ve státě odeslání, uvede do dodavatelské faktury kód dodací podmínky Incoterms „DDU“ nebo „DAP“. Do Výkazu pro Intrastat se v tomto případě kód skupiny dodacích podmínek „M“ uvést nemůže, protože podklad k němu ze strany obchodního partnera je prokazatelně chybný a neodpovídající použité dodací podmínce. 303) U vraceného zboží, u kterého se předpokládalo, že bude opraveno, a proto se do Výkazu jeho dočasné přijetí nebo odeslání k opravě vůbec nevykázalo, se nevykazuje ani zboží odeslané nebo přijaté jako náhradní za takto vrácené k opravě, a každopádně se neprovádějí žádné dodatečné opravy Výkazů o původním dodání i vrácení zboží. 304) U vraceného zboží, u kterého se předpokládalo, že bude opraveno, a proto se do Výkazu jeho dočasné přijetí nebo odeslání k opravě vůbec nevykázalo, se nevykazuje ani jeho zpětné odeslání nebo přijetí, pokud na něm žádná oprava z jakýchkoliv důvodů prováděna nebyla (například se prokázalo, že je bezvadné a reklamující jeho opravu žádal neoprávněně). 305) Vrací-li se zpět zboží, jehož zpětné přijetí nebo odeslání bylo vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „21“, například z důvodů, že při prohlídce zboží vráceného v rámci reklamačního řízení se zjistilo, že reklamace je neoprávněná a vrácení zboží jeho odběratelem bylo bezpředmětné, je třeba následné vrácení zboží odmítnutého k reklamaci uvést do Intrastatu s kódem povahy transakce „22“.

- 205 -

306) Vrací-li se zpět zboží, které bylo při jeho původním odeslání nebo přijetí v předchozích letech vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „93“ nebo „95“, do výkazu pro Intrastat se uvádí s kódem povahy transakce „21“. Případné odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo dříve do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce 93“ nebo „95“, se do výkazu pro Intrastat uvádí s kódem povahy transakce „22“ nebo „23“. 307) Pokud dodatečným doplněním chybějících údajů do výkazu pro Intrastat za referenční období minulého roku (opravou Výkazu předaného v minulém roce celnímu úřadu) dosáhne zpravodajská jednotka prahu pro vykazování, vznikne jí povinnost dodatečně vykázat všechny údaje za jednotlivá referenční období, ve kterých Výkaz nepodávala, vzhledem k domněnce, že nedosáhla prahu pro vykazování. Příklad: Zpravodajská jednotka celkově za celý rok 2010 uvedla do výkazů pro Intrastat údaje o přijetí zboží v celkové fakturované hodnotě 7 800 000 Kč. Protože tak za rok 2010 nedosáhla prahu pro vykazování údajů o přijatém zboží (8 miliónů Kč) k 1. 1. 2011 jí skončila povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o takovém zboží. Vzhledem k tomu, že tato zpravodajská jednotka za první čtvrtletí roku 2011 celkově přijala zboží pouze v hodnotě 1miliónu Kč, žádné výkazy pro Intrastat o přijetí nevyhotovuje a celnímu úřadu nezasílá. Provede-li však v březnu 2011 opravu jednoho nebo více výkazů z loňského roku, a tím zvýší celkovou hodnotu zboží přijatého v roce 2010 například o 300 000 Kč, takže prahu pro vykazování dodatečně dosáhne (v daném případě i přesáhne), musí do Intrastatu dodatečně doplnit i chybějící údaje o přijatém zboží za měsíce leden až březen 2011. Dodatečně se tak stane zpravodajskou jednotkou, která musí uvádět do Intrastatu údaje o přijatém zboží za každý kalendářní měsíc minimálně do konce roku 2011, resp. do konce kalendářního roku, ve kterém prahu pro vykazování v součtu všech hodnot vykázaného přijatého zboží nedosáhla. 308) Pokud dodatečným zrušením nadbytečných údajů ve výkazu pro Intrastat za referenční období minulého roku (opravou Výkazu předaného v minulém roce celnímu úřadu) zpravodajská jednotka nedosáhne prahu pro vykazování, vznikne jí povinnost dodatečně zrušit všechny výkazy pro Intrastat za jednotlivá referenční období, ve kterých Výkaz podávala, vzhledem k domněnce, že prahu pro vykazování dosáhla. Příklad: Zpravodajská jednotka celkově za celý rok 2010 uvedla do výkazů pro Intrastat údaje o odeslání zboží v celkové fakturované hodnotě 8 200 000 Kč. Protože tak za rok 2010 přesáhla práh pro vykazování údajů o odeslaném zboží (8 miliónů Kč), v roce 2011 má dále povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o takovém zboží, i když za tyto tři měsíce odeslala celkem z ČR jen zboží v hodnotě 3 milióny Kč. Provede-li však v březnu 2011 opravu jednoho nebo více výkazů z loňského roku, a tím sníží celkovou hodnotu zboží odeslaného v roce 2010 například o 300 tisíc Kč, takže prahu pro vykazování dodatečně nedosáhne, musí Výkazy za leden až březen roku 2011 zrušit a až do dosažení prahu pro vykazování žádné další celnímu úřadu nezasílat. [5]

- 206 -

8.18 Podklady k vyplňování statistického hlášení Intrastat 8.18.1 Kódy států AF AL DZ AS VI AD AO AI AQ AG AR AM AW AU AZ BS BH BD BB BE BZ BY BJ BM BT BO BA BW BV BR IO VG BN BG BF BI XC CK TD ME CZ CN DK

Afghánistán Albánie Alžírsko Americká Samoa Americké Panenské ostrovy Andorra Angola Anguilla Antarktida Antigua a Barbuda Argentina Arménie Aruba Austrálie Ázerbájdžán Bahamy Bahrajn Bangladéš Barbados Belgie Belize Bělorusko Benin Bermudy Bhútán Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Bouvetův ostrov Brazílie Britské indickooceánské území Britské Panenské ostrovy Brunej Darussalam Bulharsko Burkina Faso Burundi Ceuta Cookovy ostrovy Čad Černá Hora Česká republika Čína Dánsko

DM DO DJ EG EC ER EE ET FO FK FJ PH FI FR TF PF GA GM GH GI GD GL GE GU GT GN GW GY HT HM HN HK CL HR IN ID IQ IR IE IS IT IL - 207 -

Dominika Dominikánská republika Džibutsko Egypt Ekvádor Eritrea Estonsko Etiopie Faerské ostrovy Falklandy Fidži Filipíny Finsko Francie Francouzská jižní území Francouzská Polynésie Gabon Gambie Ghana Gibraltar Grenada Grónsko Gruzie Guam Guatemala Guinea Guinea-Bissau Guyana Haiti Heardův ostrov McDonaldovy ostrovy Honduras Hongkong Chile Chorvatsko Indie Indonésie Irák Írán Irsko Island Itálie Izrael

a

JM JP YE ZA GS

Jamajka Japonsko Jemen Jihoafrická republika Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy JO Jordánsko KY Kajmanské ostrovy KH Kambodža CM Kamerun CA Kanada CV Kapverdy QA Katar KZ Kazachstán KE Keňa KI Kiribati CC Kokosové ostrovy CO Kolumbie KM Komory CG Kongo CD Kongo, demokratická republika KR Korea KP Korea, lidově demokratická republika XK Kosovo CR Kostarika CU Kuba KW Kuvajt CY Kypr KG Kyrgyzstán LA Laos LS Lesotho LB Libanon LR Libérie LY Libye LI Lichtenštejnsko LT Litva LV Lotyšsko LU Lucembursko MO Macao MG Madagaskar HU Maďarsko MK Makedonie MY Malajsie MW Malawi MV Maledivy ML Mali MT Malta

MA MH MU MR YT XL UM MX FM MD MN MS MZ MM NA NR DE NP QU NE NG NI NU AN NL NF NO NC NZ PS OM PK PW PA PG PY PE PN CI PL PT AT GQ RO RU RW GR PM - 208 -

Maroko Marshallovy ostrovy Mauricius Mauritánie Mayotte Melilla Menší odlehlé ostrovy USA Mexiko Mikronésie Moldavsko Mongolsko Montserrat Mosambik Myanmar Namibie Nauru Německo Nepál Neznámá země původu Niger Nigérie Nikaragua Niue Nizozemské Antily Nizozemsko Norfolk Norsko Nová Kaledonie Nový Zéland Okupované palestinské území Omán Pákistán Palau Panama Papua Nová Guinea Paraguay Peru Pitcairn Pobřeží slonoviny Polsko Portugalsko Rakousko Rovníková Guinea Rumunsko Rusko Rwanda Řecko Saint Pierre a Miquelon

SV WS SM SA SN MP SC SL SG SK SI SO AE GB US LK XS CF SD SR SH LC KN VA ST VC SZ SY SB ES SE CH

Salvador Samoa San Marino Saúdská Arábie Senegal Severní Mariany Seychely Sierra Leone Singapur Slovensko Slovinsko Somálsko Spojené arabské emiráty Spojené království Spojené státy Srí Lanka Srbsko Středoafrická republika Súdán Surinam Svatá Helena Svatá Lucie Svatý Kryštof a Nevis Svatý stolec Svatý Tomáš Svatý Vincenc a Grenadiny Svazijsko Sýrie Šalamounovy ostrovy Španělsko Švédsko Švýcarsko

TJ TZ TH TW TG TK TO TT TN TR TM TC TV UG UA UY UZ CX VU VE VN TL WF ZM ZW QU QV QR

Tádžikistán Tanzanie Thajsko Tchaj-wan Togo Tokelau Tonga Trinidad a Tobago Tunisko Turecko Turkmenistán Turks a Caicos Tuvalu Uganda Ukrajina Uruguay Uzbekistán Vánoční ostrov Vanuatu Venezuela Vietnam Timor-Leste Wallis a Futuna Zambie Zimbabwe Neznámá země původu Zvláštní zboží – zařízení na moři Zvláštní zboží - zboží dodávané do lodí a letadel

8.18.2 Kódy doplňkových měrných jednotek Název doplňkové měrné jednotky karáty (1 metrická karát = 2 x 10-4 kg) počet článků nosnost v tunách1) Gram gram štěpných izotopů kilogram cholin chloridu kilogram peroxidu vodíku kilogram oxidu draselného kilogram hydroxidu draselného (louh draselný)

- 209 -

Kód podle Celního sazebníku c/k ce/el ct/l g giF/S kg C5H14CINO kg H2O2 kg K2O kg KOH

Kód z číselníku kombinované nomenklatury CTM NEL CCT GRM GFI KCC KHO KPO KPH

kilogram methylaminů kilogram dusíku kilogram hydroxidu sodného (louh sodný) kilogram odkapané čisté hmotnosti kilogram oxidu fosforečného kilogram přepočtený na 90 % sušiny kilogram uranu 1 000 kilowathodin Litr 1 000 litrů litr čistého (100 %) alkoholu Metr metr čtvereční metr krychlový 1 000 metrů krychlových počet párů počet kusů sto kusů tisíc kusů terajoul (spalné teplo) bez doplňkové jednotky

kg met.am. kg N kg NaOH kg/ net eda kg P2O5 kg 90 % sdt kg U 1 000 kWh l 1 000 l l alc. 100 % m m2 m3 1 000 m3 pa p/st 100 p/st 1 000 p/st TJ -

KMA KNI KSH KNE KPP KSD KUR MWH LTR KLT LPA MTR MTK MTQ MQM NPR PCE CEN MIL TJO ZZZ

(1)

Nosnost v tunách (ct/l) znamená nosnost plavidla vyjádřená v tunách, která nezahrnuje zásoby plavidla (palivo, vybavení, potravinové zásoby atd. Vyloučeny jsou rovněž osoby na palubě (posádka, cestující a jejich zavazadla). 8.18.3 Kódy povahy transakce Kód / Charakteristika kódu 11 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o přímý prodej nebo nákup jiný než označovaný kódy 12 až 19. 12 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o dodávku pro prodej po schválení či po vyzkoušení nebo dodávku pro následný prodej nebo zprostředkovanou obchodním zástupcem. 13 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o výměnný obchod (například barterový).

14 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o finanční leasing (prodej či nákup na splátky). 19 Ostatní transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, neoznačované kódy 11 až 14, s výjimkou transakcí patřících pod - 210 -

kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9 (například odeslání zboží prodaného osobám neregistrovaným k dani z přidané hodnoty nebo přijetí zboží od takových osob). Poznámky ke kódům 11 až 15: a) Kódy se týkají zbožových transakcí, při kterých se mění vlastnictví ke zboží mezi osobou usazenou v České republice a osobou, která v ní usazena není, a ani se zde nezaregistrovala k dani z přidané hodnoty. Za zboží, které je předmětem těchto transakcí, bude nebo je provedena platba či jiné protiplnění. Zahrnují se sem dodávky zboží, u nichž se předpokládá prodej nebo nákup mezi osobami registrovanými k dani z přidané hodnoty v různých státech Evropské unie a k protiplnění dochází až následně. b) Patří sem i prodej a nákup náhradních dílů a součástí zboží. c) Finančním leasingem se rozumí pronájem zboží, při kterém se rizika a výhody plynoucí z vlastnictví převádějí na nájemce, který se po ukončení leasingu stává vlastníkem zboží. d) Při možnosti použití více jak jednoho kódu pro jednu transakci, se použije kód menší. 21 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódempovahy transakce začínajícím číslem „1“. 22 Bezplatná náhrada za vrácené zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. 23 Bezplatná náhrada za nevrácené zboží (například při reklamaci), jehož předchozí přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. 29 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce „91“. 30 Transakce zahrnující převod vlastnictví zboží bez finančního či jiného protiplnění (například zásilky s pomocí). Poznámka ke kódu 30: Kódem „30“ se označuje i vrácení zboží jehož původní odeslání nebo přijetí bylo označeno tímto kódem. 41 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se má po zpracování vrátit zpět do České republiky nebo do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato nebo do něj odesláno. 42 Dočasné přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se nemá po zpracování vrátit zpět do České republiky nebo do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato.

- 211 -

49 Vrácení zboží, které bylo odeslané nebo přijaté za účelem jeho zpracování dle smlouvy bez převodu vlastnictví na zpracovatele), a neprošlo žádnou zpracovatelskou operací. 51 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování přijato, a zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy z členského státu Evropské unie, do kterého bylo ke zpracování z České republiky odesláno. 52 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého nebylo ke zpracování přijato, a zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy z členského státu Evropské unie, do kterého nebylo ke zpracování z České republiky odesláno. 59 Vrácení zboží zpět přijatého nebo zpět odeslaného po provedení jedné nebo více zpracovatelských operací při jeho zpracování podle smlouvy. Poznámky ke kódům 41 až 59: a) Zpracování podle smlouvy zahrnuje operace (přeměnu, stavbu, montáž, vylepšení, renovaci) s cílem vyrobit nový či skutečně vylepšený výrobek. To neznamená nutně změnu klasifikace výrobku. Nepatří sem opravy a údržba zboží ani dočasné dodávky zboží za účelem jeho kompletace, balení, třídění, kontroly a podobných jednoduchých operací. b) Kód „49“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se vykázalo pod kódem „41“ nebo „42“. c) Kód „59“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se vykázalo pod kódem „51“ nebo „52“. 70 Odeslaní a přijetí zboží podle projektů společné obrany či jiných společných mezivládních výrobních programů. 80 Dodávky stavebních materiálů a technického zařízení pro práce pozemního a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek. 82 Vrácení zboží, které bylo přijato nebo odesláno v rámci dodávky stavebních materiálů a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek. 83 Odeslání nebo přijetí zboží dodávaného náhradou za původněodeslanénebo přijaté zboží označené kódem povahy transakce „80“. 91 Odeslání zboží vyváženého zpravodajskou jednotkou mimo území Evropské unie, které není propouštěno do vývozního celního režimu v České republice, ale v jiném členském státě Evropské unie cestou k výstupnímu celnímu úřadu. Přijetí zboží dováženého zpravodajskou jednotkou na území Evropské unie, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu cestou od vstupního celního úřadu v jiném členském státě Evropské unie.

- 212 -

92 Odeslání nebo přijetí vlastního majetku přemísťovaného do jiného členského státu Evropské unie nebo z takového státu jednou osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty ve státě určení i odeslání. 94 Odeslání nebo přijetí částí nebo součástí zboží, které jeho vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí. 96 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, je spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména dočasné zapůjčení, pronájem nebo skladování za úhradu). 97 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, není spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména bezplatné zapůjčení). 99 Ostatní transakce, které nelze označit některým z výše uvedených kódů. Poznámka ke kódům 94 až 99: Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce 94, 96, 97 a 99, stejným kódem se označuje i jeho zpětné přijetí nebo zpětné odeslání a poskytnutí náhradního zboží za ně. 8.18.4 Kódy skupin dodacích podmínek Kód skupiny Kódy dodacích podmínek zahrnutých do skupiny v souladu s podmínkami Incoterms Mezinárodní obchodní komory    

K EXW, FCA, FAS, FOB L CFR, CIF, DES, DEQ M DDU, DDP, CPT, CIP N DAF, XXX

Kód skupiny / Vysvětlivka K zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých si zajišťuje a hradí hlavní přepravné kupující L zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých prodávající hradí přepravné do přístavu určení M zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých zajišťuje a hradí hlavní přepravné prodávající N zahrnuje dodací doložku Incoterms s místem dodání zboží na státní hranici nebo sjednané dodací podmínky neodpovídají žádné z doložek Incoterms

- 213 -

Poznámka: Kód XXX vyjadřuje dodací doložku použitou na základě podmínek uvedených ve smlouvě mezi kupujícím a prodávajícím, která svým obsahem neodpovídá žádné z dodacích doložek Incoterms. Vysvětlivka: Pro dodací podmínky Incoterms® 2010 se do výkazu pro Intrastat uvádí kód skupiny dodacích podmínek v souladu s tímto porovnáním: Kód skupiny Odpovídající dodací podmínky Incoterms® 2010 K EXW, FCA, FAS, FOB L CFR, CIF, M DAT, DAP, DDP, CPT, CIP N Dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms 8.18.5 Kódy druhů dopravy 2 - Železniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu) 3 - Silniční doprava 4 - Letecká doprava 5 - Poštovní zásilky 7 - Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení) 8 - Vnitrozemská říční doprava 9 - Vlastní pohon 8.18.6 Seznam sledovaných druhů zboží Kód a název položky 22071000 10 Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80% obj. nebo více 90

22072000 Ethylalkohol a denaturované, s jakýmkoliv alkoholu

10 destiláty, obsahem 90

27101121 Lakový benzin (White spirit)

10 20

Statistický kód a název sledovaného druhu zboží kombinované nomenklatury20) Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80% objemových nebo více pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80% objemových nebo více pro jiné použití než pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu pro jiné použití než pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Lakový benzin jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Lakový benzin jako komponenta pro výrobu motorové nafty

- 214 -

90 27101125 Speciální ostatní

10 druhy

benzinu, 20 90

27101141 10 Motorový benzin, ostatní o obsahu olova 20 nepřesahujícím 0,013 g/l, s oktanovým číslem (OČVM) nižším než 95 27101190

10

Ostatní lehké oleje

20 90

27101929 10 Střední oleje pro jiné účely, ostatní 20 91 99 27101941 Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry do 0,05% hmotnostních

30 51 91 99

27101945 Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2% hmotnostních

30 51 91 99

Lakový benzin pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv Benzin speciální, ostatní jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Benzin speciální, ostatní jako komponenta pro výrobu motorové nafty Benzin speciální, ostatní pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv Motorový benzin ostatní s obsahem olova do 0,013 g/l, s oktanovým číslem do 95 bez přísad Motorový benzin ostatní s obsahem olova do 0,013 g/l, s oktanovým číslem do 95 s přísadami proti zatloukání ventilů Ostatní lehké oleje jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Ostatní lehké oleje jako komponenta pro výrobu motorové nafty Ostatní lehké oleje pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv Střední oleje pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů Střední oleje pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla Střední oleje s funkčními přísadami21) Střední oleje pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla Těžké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry do 0,05% hmotnostních Těžké oleje plynové pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry do 0,05 % hmotnostních Těžké oleje plynové s funkčními přísadami21), obsah síry do 0,05 % hmotnostních Těžké oleje plynové pro jiné použití než pro pohon, výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry do 0,05 % hmotnostních Těžké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2 % hmotnostních Těžké oleje plynové pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2% hmotnostních Těžké oleje plynové s funkčními přísadami21), obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2 % hmotnostních Těžké oleje plynové pro jiné použití než pro výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, - 215 -

27101949 Těžké oleje plynové, pro jiné účely, obsah síry nad 0,2 % hmotnostních

50 90 10 90

obsah síry nad 0,05, ale nepřesahující 0,2 % hmotnostních Těžké oleje plynové pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, obsah síry nad 0,2 % hmotnostních Těžké oleje plynové pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů, obsah síry nad 0,2 % hmotnostních Těžké oleje plynové s funkčními přísadami21), obsah síry nad 0,2 % hmotnostních Těžké oleje plynové pro jiné použití než pro výrobu motorových paliv nebo výrobu tepla, obsah síry nad 0,2 % hmotnostních Těžké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry do 1 % hmotnostních Těžké oleje topné pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry do 1 % hmotnostních Těžké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry nad 1 %, ale nepřesahující 2 % hmotnostních Těžké oleje topné pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry nad 1 %, ale nepřesahující 2 % hmotnostních Těžké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry nad 2 %, ale nepřesahující 2,8 % hmotnostních Těžké oleje topné pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry nad 2%, ale nepřesahující 2,8% hmotnostních Těžké oleje topné pro výrobu tepla, obsah síry nad 2,8 % hmotnostních Těžké oleje topné pro jiné použití než pro výrobu tepla, obsah síry nad 2,8 % hmotnostních Motorové oleje automobilové Motorové oleje letecké Motorové oleje ostatní; ne automobilové, letecké Mazací oleje pro chladící kompresory Mazací oleje pro plynové a vzduchové kompresory Mazací oleje turbínové Oleje kompresorové, turbínové, ostatní Oleje hydraulické Kapaliny pro hydraulické účely, ostatní

10 20 11 12 20 90

Oleje bílé technické Oleje medicinální (paraffinum liquidum) Oleje převodové automobilové Oleje převodové letecké Oleje převodové průmyslové Oleje převodové pro reduktory

30 51 91 99

27101961 Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry do 1 % hmotnostních 27101963 Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry nad 1%, ale nepřesahující 2 % hmotnostních 27101965 Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry nad 2 %, ale nepřesahující 2,8 % hmotnostních 27101969 Těžké oleje topné, pro jiné účely, obsah síry nad 2,8 % hmotnostních 27101981 Motorové oleje, mazací oleje pro kompresory, mazací oleje pro turbiny

10 90 10 90 10 90 10 90 11 12 20 30 40

27101983 Kapaliny pro hydraulické účely 27101985 Bílé oleje, kapalný parafin 27101987 Převodové oleje a oleje pro reduktory

- 216 -

27101991 Oleje používané při obrábění kovů, při uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje 27101993 Elektroizolační oleje 27101999 Ostatní mazací oleje a ostatní oleje

10 20 30

Oleje pro obrábění kovů Oleje pro uvolňování odlitků Oleje antikorozní

10 20 10 20 30 41

Oleje transformátorové Oleje elektroizolační, ostatní Oleje ložiskové Oleje mazací pro technologické účely Oleje pro přenos tepla, kalení Maziva plastická automobilová, obsahující nad 70% minerálních olejů Maziva plastická ostatní, obsahující nad 70% minerálních olejů Oleje textilní Oleje postřikové Oleje formové Oleje ostatní Asfalty ropné silniční (pro stavbu silnic a úpravy vozovek) Asfalty ropné stavebně izolační (zálivky, nátěry apod.) Asfalty ropné průmyslové (pro výrobu lepenek, krytin apod.) Asfalty ropné modifikované (speciální, s polymery a kopolymery) Živice petrolejové ostatní Asfaltové emulze (asfalt s vodou a emulgátory) Asfaltové výrobky s rozpustidlem (ředěné asfalty) Směsi živičné na bázi přírodní ropné živice, dehtu, smoly apod., ostatní

42

27132000 Ropné živice

50 60 70 90 10 20 30 40

27150000 Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty) 29091990 Acyklické ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, ostatní 34031990 Ostatní 34039990 Ostatní

90 10 20 90

40 90

10 90 10

90 38249091 70 Mono-alkylestery mastných kyselin, obsahující 96,5 obj.%

Methyltercbutylether (MTBE) jako komponenta pro výrobu motorových benzínů Ostatní acyklické ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, pro jiné použití než jako komponenta pro výrobu motorových paliv Přípravky pro mazání strojů, zařízení a vozidel obsahující méně než 70% hmotnostních minerálních olejů Ostatní Přípravky pro mazání strojů, zařízení a vozidel neobsahující minerální oleje Ostatní Mono-alkylestery mastných kyselin (např. MEŘO), pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů - 217 -

a více esterů (FAMAE)

99

38249097 10 Ostatní chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně 20 sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté, ostatní 80

90 99

Mono-alkylestery mastných kyselin, pro jiné použití než pro pohon motorů Směs 70 – 85 % objemových kvasného lihu bezvodého zvláště nebo obecně denaturovaného a automobilového benzinu (např. palivo ethanol E85) pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Směs bioethanolu obsahujícího min. 92,2% hmotnostních ethanolu vyrobeného z biomasy a vyšších nasycených alkoholů s aditivy (např. palivo ethanol E95 pro vznětové motory) pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Směsi minerálních olejů s mono-alkylestery mastných kyselin (např. MEŘO), jejichž hmotnostní podíl je nad 30%, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů Směsi minerálních olejů s mono-alkylestery mastných kyselin, jejichž hmotnostní podíl je nad 30%, pro jiné použití než pro pohon motorů Ostatní chemické výrobky a přípravky, jiné než směsi minerálních olejů s mono-alkylestery mastných kyselin

8.18.7 Informativní seznam radioakivních látek KN 26121010 26121090 26122010 26122090 26179000 28443011 28443019 28443051 28443055 28443061 28443069 28443091 28443099 28444010 28444020 28444030

Název zboží Rudy uranové, smolinec, koncentráty s obsahem uranu nad 5 % Rudy uranové ostatní, obsah uranu do 5 % Monazit, uranithorainit, ostat. rudy thoriové, koncentráty, obsah thoria nad 20 % Rudy thoriové ostatní, obsah thoria do 20 % Rudy, koncentráty ostatní, ne viz sazebník Cermenty uranu Uran ochuzený o U235, slitiny, disperze, výrobky, směsi apod., ne cermenty Cermenty thoria Thorium surové, odpad, zbytky Thorium ve tvaru tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek, profilů, drátů, desek, pásů Thorium ostatní, ne surové, odpad, zbytky tyčí, úhelník, tvarovka, drátěná deska apod. Sloučeniny uranu ochuzeného o U235, sloučeniny thoria, ne thoriové soli Thoriové soli Uran získaný z U233 a sloučeniny, disperzní slitiny, keramické výrobky, směsi , sloučeniny z U233 Umělé radioaktivní izotopy Sloučeniny umělých radioaktivních izotopů

- 218 -

28444080 84011000 90181400

Radioaktivní sloučeniny, disperzní slitiny, keramické výrobky, směsi, sloučeniny z U233, ostatní, ne viz sazebník Reaktory jaderné Scintigrafické přístroje

Shrnutí Základní právní normou řešící problematiku celnictví v České republice je celní zákon č.13/1993 Sb., změněný a doplněný zákony č.35/1993 Sb.a č.113/1997 Sb. Clem rozumíme poplatky, které vybírá stát v momentě přechodu zboží přes své hranice.

Úkoly

Vybírání celních poplatků plní tyto funkce a) rozpočtovou a fiskální funkci b) regulaci vnitřního trhu c) regulaci vnější směny zboží Celní řízení Vyměřování a vybírání celních poplatků se provádí při celním řízení. Průběh řízení a dokumenty, které jsou vymezeny právními předpisy, upravuje v ČR zákon 13/1992 Sb., po novelách 35/1993 Sb.a 113/1997 Sb. Celní řízení vedou na základě prohlášení účastníků celní orgány. Úkoly 1) Na spedičním úřadě získejte nejdůležitější formuláře, které se používají při celním řízení a pokuste se je správně vyplnit. 2) Rozeberte na příkladech z praxe jednotlivé celní režimy.

8.19 Otázky a odpovědi 1) 2) 3) 4) 5)

Jak rozumíte pojmu celní dluh? Jaké jsou základní zásady vyžadované v EU? Popište členění celní sazby? Jak probíhá celní řízení mezi EU a ČR? Vyjmenujte dokumenty při celním řízení.

Odpovědi na otázky 1) Celní dluh je povinnost osoby zaplatit příslušné clo, ale také daně a další poplatky vyměřované a vybírané celními úřady v souvislosti s dovozem zboží. 2) Volný pohyb zboží, volný pohyb osob, volný pohyb kapitálu, volné poskytování služeb, svoboda podnikání v jiném členském státě EU. 3) Všeobecná (použije se pro výpočet cla tehdy, jestliže obchod se zemí vývozce není smluvně upraven), smluvní (tehdy, jestliže byla poskytnuta doložka nejvyšších výhod (tzn. poskytnout všem subjektům ze členských zemí GAT), preferenční (mezi dvěma nebo více zeměmi, které se mezi sebou zavázali v určitém časovém úseku postupně odstranit celní i bezcelní překážky vzájemného obchodu. To může nastat ve dvou případech. Jestliže jsou země součástí zóny volného obchodu, nebo jestliže je mezi těmito zeměmi uzavřena celní unie. Výše preferenční sazby bývá v mnoha případech nulová).

- 219 -

Otázky a odpovědi

Případové studie

4) Dne 1.5.2004 se stala Česká republika členem Evropské unie. Na základě této skutečnosti celní řízení mezi státy EU (vnitro unijní obchod = Intrastat) a ČR zaniklo. Nadále však funguje celní řízení se zeměmi mimo EU. 5) Jednotný celní doklad (JSD), celní faktury, osvědčení o původu zboží (EUR 1 EUR 2) a další doplňující osvědčení.[3]

8.20 Případové studie 1) Rakouská firma přivezla do ČR ocelové polotovary (kulatinu). Zde jsou tyto díly zpracovány do vyšší finální podoby – na šrouby a jsou zpět dopraveny do Rakouska do skladu firmy objednatele. O jakou operaci v zahraničním obchodě se jedná? Uveďte celní režim operace. Své tvrzení zdůvodněte. 2) Uveďte příklady kdy budete jako vývozce potřebovat formulář EUR 1 a EUR 2 . 3) Jak budete pracovat s Evropským integrovaným tarifem (TARIC)? 4) Jste podnikatel a dovážíte automobilové tlumiče od zahraničního partnera z Německa a Ruska. Hodnota celní faktury je v obou případech 10 000 EURO. Faktura na dopravné FCO česká hranice činí 500,-EURO při dovozu z Německa a 1000,-Euro při dovozu z Ruska. Přepočítací kurz je 1 EURO = 32 CZK. Dovozní přirážka na toto zboží při dovozu z Ruska činí 2% celní hodnoty. Navrhněte vzhledem k zadání příkladu postup celního řízení. O jaké typy obchodů se bude jednat? V případě splnění povinností dovozcem, do kterého režimu bude zboží v ČR propuštěno? 5) Jste podnikatel a dovážíte koloběžky od zahraničního partnera z Turecka. 6) Hodnota celní faktury je 25 000,- EUR. Faktura na dopravné FCO česká hranice činí 350,- EUR. Přepočítací kurs je 1EUR – 32 CZK. Dovozní přirážka na toto zboží činí 2,5%celní hodnoty. Celní sazba činí 16%. Určete výši celního dluhu.

- 220 -

9 OSOBNOST OBCHODNÍKA, PROCES OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍM PARTNEREM, ŘEŠENÍ REKLAMACÍ V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ Cíl kapitoly Seznámit studenty s požadavky na osobnost obchodníka a naučit ho připravit a vést obchodní jednání vč. postupů na řešení reklamací Klíčová slova Trpělivost, střídmost, loajalita, taktika při obchodním jednání, pravidla společenského chování, reklamace. Důležité osobní vlastnosti obchodníka: Výrazným činitelem v jednání s obchodními partnery je taktnost, která není je záležitostí především vzdělání a zkušenosti. Taktnost znamená, že zdatný obchodník mj. nekomentuje negativní jevy v zemi svého partnera. Hodnocení politiků, politických stran, náboženství a zvyklostí v cizí zemi je možné vyslechnout od partnera a vhodnými dotazy zjistit další podrobnosti, abychom si utvořili co nejúplnější představu o situaci. Naším úkolem je ale obchodovat, nikoli hodnotit stav věcí v partnerské zemi. Je třeba dobře se seznámit se zvyklostmi dané země a prostředím, v němž se náš obchodní partner pohybuje. Příklad: Při návštěvě v arabské rodině se neptejte, kde je paní domu, ani nevyžadujte její přítomnost při večeři. Měli by jste vědět, že v arabských zemích je přítomnost žen, byť i manželek, při obchodních jednáních nestandardní. Mnozí sice rádi vypráví o změnách, kterými tradiční arabská společnost prochází, ale na místě je možné se přesvědčit, že přítomnost arabských žen například v baru, nebo v kavárně je velmi neobvyklá. Jsou zde vidět pouze cizinky. V arabských zemích je také zvykem, že na jídelní míse musí vždy něco z připraveného jídla zůstat. Pokud by zůstala mísa prázdná, musí se chod uvařit znovu. Trpělivost je další nezbytnou vlastností každého obchodníka - tady je na přísloví, že "trpělivost přináší růže" hodně pravdivého. Naše trpělivost je poměrně málo prověřována při jednání s americkými firmami, kde hraje velice důležitou roli ekonomie času a obchodní vztah je většinou neosobní a chladný. Trpělivost může mít ale zásadní vliv na obchodní úspěch v jednání s Latinoameričany a zejména pak s Asiaty. Zdálo by se, že střídmost patří spíše do rejstříku zcela osobních postojů k životu, ale pro obchodníka profesionála je rovněž důležitým činitelem, který může pozitivně či negativně ovlivnit obchodní jednání. Zejména při zahraničních návštěvách si účastníci často dopřávají nadmíru požitků. Avšak "velký flám" znamená následující ranní indispozici a časová ztráta se může projevit hodně negativně. Alkohol navíc uvolňuje zábrany a člověk často řekne víc, než je žádoucí, což může velmi nepříjemně ovlivnit další průběh jednání. - 221 -

Osobnost obchodníka, proces obchodního jednání

Některé historky z obchodního světa vypráví o tom, jak teprve po nekolika lahvích destilátu byly podepsány kontrakty nebo vyřešeny' závažné překážky, které až dosud neumožňovaly uzavření smlouvy. Avšak pozor - pokud jedna ze smluvních stran přinutila druhou smluvní stranu k podpisu nějakého dokumentu za podmínek dočasné nepříčetnosti (například způsobené nadměrným požitím alkoholu, jiných drog nebo za jiných zvláštních okolností), lze dodatečně soudní cestou prokázat, že tento smluvní akt byl neúmyslný, a proto může být dodatečně prohlášen za neplatný. Důležitým kriteriem pro výběr spolupracovník:ů je loajalita. Rozumí se tím především loajalita vůči podniku. Lze prominout chybu, omyl, špatný závěr, ale ne úmyslné poškození prestiže podniku u partnerů nebo u veřejnosti.

Loajalita vůči firmě

Častým prohřeškem špatného obchodníka je, že se spojí se zahraničním partnerem s cílem poškodit svůj podnik pro vlastní obohacení. To je obrovský faul, který dříve či později vyjde najevo, a velmi často má důsledky nejen morální, ale i soudní. Pokud se takového počínání dopouští vedoucí pracovník, jde vlastně o "tunelování". Dějiny podnikání znají i ze zahraničí příklady, kdy je podnik úmyslně veden svými manažery do konkurzu, aby jiný majitel - velmi často za zlomkovou cenu - podnik získal a v činnosti buď pokračoval, nebo výrobu zlikvidoval, neboť představovala konkurenci. Loajální manažer je věrný svému podniku, za kterým jsou jeho výrobky, tradice a často generace pracovníků. S loajalitou je úzce spojena odolnost vůči korupci, jevu velmi rozšířenému v ČR i v řadě dalších zemí. Nebývalý nárůst korupce byl spojen s obdobím budování socialismu v naší zemi, ale zůstal bohužel "typický" i pro demokratickou ČR a bývá velmi často předmětem mezinárodní kritiky. Česká republika zaujímá v pořadí států s nejnižší korupcí až přibližně 45. pozici. V zahraničním obchodě existovaly a existují pro korupci výjimečné příležitosti. Nejčastěji se korupce odehrává tak, že prodejce poskytne kupujícímu za úplatu informace, které poškodí jeho vlastní podnik a zvýhodní podnik kupujícího. Obvykle jde o cenové informace. Znamená to, že prodávající přímo či nepřímo uvede kupujícímu cenu, za kterou by byla možná koupě. Je to cena minimální, zatímco snahou obchodníka je prodat za cenu maximálně dosažitelnou. Dosažení ceny maximální je zpravidla pouze dočasným úspěchem, neboť kupující dříve či později zjistí, že přijetím maximální ceny se poškozuje. Proto se maximální cena často nabízí v případě, chceme-li klienta odradit nebo se ho jednoduše zbavit. Z hlediska etiky zahraničního obchodu patří tento přestupek k nejhorším, neboť poškozuje celý podnik a má řadu následků. Obchodník, který přistoupí na tuto praxi, se nedopouští pouze přečinu vůči svému podniku, obecné morálce i proti etice řádného obchodníka, ale stává se zároveň objektem pro nejrůznější formy nátlaků ze strany kupujícího. V některých případech si z něho kupující udě1á svou loutku, ačkoli z hlediska právní praxe je viníkem nejen ten, kdo přijímá úplatek, ale i ten, kdo úplatek poskytuje. Korupce není jenom přijímání hotových peněz, ale i nejrůznějších darů materiálních nebo služeb, jako je pozvání na dovolenou a podobně. Každý, kdo podobný úplatek ať už vědomě či nevědomě přijímá, musí počítal s tím, že to může být jen začátek dlouhé cesty, kdy zákazník požaduje další užitečné informace týkající se situace ve firmě - vztahů ve vedení firmy, vztahů mezi vedením firmy a majiteli, účetní informace o firemních výsledcích. Velmi často již za tyto informace nenásleduje odměna, ale je to způsob vydírání. Obchodník, který se nechá do podobné situace vmanévrovat, se stane nervózním, ztrácí schopnost koncentrace a následuje řetěz

- 222 -

problémů. Zpravidla to znamená konec jeho působení ve firmě. Jeho následníci pak jen velmi obtížně napáchané škody odstraňují. Ještě horší důsledky nastanou, je-li na něj podáno trestní oznámení a celý prohřešek se stane záležitostí trestního stíhání a soudního řízení. Ke korupci jsou zpravidla náchylní lidé, kteří často mluví o potřebě získat nějaké materiální statky, ať už je to dům, luxusní auto, nebo cokoliv jiného, co převyšuje standardní hmotné potřeby. Snadno úplatní jsou dále ti, kteří mají náročné zvyky, například podléhají různým hráčským vášním. Jsou to většinou lidé, jejichž nároky trvale převyšují běžné příjmy. Většina lidí, a to i mladých, je přesvědčena, že právě jejich země je ta nejhezčí na světě, jejich strava nejbohatší, ženy nejkrásnější a nápoje nejlahodnější. Je to běžný projev nacionalismu, v mírnější formě patriotismu či vlastenectví. Přesvědčovat je, že jsou i jiné krásné země je zcela zbytečné. Naopak je třeba se zaměřit na poznání všech krás a zajímavostí, které nabízejí. Někdy při tom můžeme být vystaveni zkouškám, které nemusejí být vždy příjemné - například musíme jíst jídla či pít nápoje, které bychom normálně nepozřeli. Často ve zcela odlišném prostředí nežli je náš organismus zvyklý, což může pro nás být i nebezpečné. Na projevy vlastenectví je třeba reagovat zvlášť citlivě, a stejně tak projevovat vztah ke své vlastní zemi. Patří ke zlozvykům mnohých českých občanů, že právě o své vlasti, o jejích představitelích, tradicích nemluví dobře. Takový negativní přístup se ovšem nesetkává se sympatiemi u proti strany - naopak, spíše s jistým druhem opovržení, pokud se k podobnému chování propůjčíme. Vztah k našemu partnerovi se skládá z mozaiky nejrůznějších kontaktů, setkání, při nichž se vždy nacházíme pod drobnohledem protistrany. Tento vztah začíná přivítáním na letišti a rozloučením opět na letišti, pokračuje každým obchodním dopisem nebo pozdravem v souvislosti s významnou událostí ovlivňující jeho či náš život, nebo i pouhou změnou kalendářního roku. Práce v zahraničním obchodě je práce týmová. Má-li tým plnit náročné úkoly, musí být složen z různých specialistů a odpovědného pracovníka, který kromě zmíněných znalostí musí mít i předpoklady pro řízení kolektivu. Musí být vychován jako týmový pracovník, musí být kolektivem respektován - například proto, že dokáže rozdělit práci, včas odhadnout její náročnost z hlediska pracovního nasazení a intenzity. Musí dokázat tým motivovat, vést, hájit a podobně. Vedoucí takové zahraničněobchodního týmu velmi často není ekonom, ale překvapivě spíš filozof; neboli jinak: řečeno intelektuál. Jeho příprava pro budoucí výkon funkce spočívá v důrazu na dobré znalosti jazyka, ale i literatury, výtvarného a jiného umění. Musí umět rychle získat znalosti detailů o každé jednotlivé zemi. Takový profesionál je především člověk kontaktů, který je připravován na to, aby se rychle seznámil s cizími lidmi v různém prostředí. [1]

9.1 Obecná pravidla společenského chování Zdravení  zdraví ten, kdo někam vchází  pro muže platí, že by ženu měl vždy pozdravit jako první a to dokonce i tehdy, je-li mu žena podřízena, ale záleží na tom, kdo toho druhého zpozoruje dřív, či zda vedoucí je gentleman (a to by být měl).

- 223 -

Obecná pravidla společenského chování

 ruku podává: žena muži, starší mladšímu, nadřízený podřízenému, hostitel hostovi, pedagog žákovi  při odchodu ruku podává žena muži (muž ruku podá ženě při odchodu v případě, že se nejedná o relativně rovné partnery, ale například mnohem mladší žena žádá o zaměstnání). Seznámení, představování a oslovování  představena by měla být osoba společensky mladší osobě společensky starší  v případech, jako je žena a muž (ve firmě výše postavený) je věcí taktu, kdo komu bude představen, zde záleží na místních poměrech a dané situaci  také platí, že žena má vždy výsostnější, přednostnější postavení a navíc, tam kde muž má zcela nespornou povinnost se představit, žena tak učinit nemusí  běžné je vykání s oslovením „pane kolego“, „paní kolegyně“  volba mezi tykáním a vykáním záleží na podmínkách v konkrétní firmě Postavení sekretářky  profesionální je pamatovat na to, že svého vedoucího reprezentuje svým vzhledem i chováním přijde-li k šéfovi návštěva, může jí nabídnou pohoštění, které obstarává a podává vždy zprava. Postavení ženy ve vedoucí funkci Zastává-li žena nějakou významnější pozici, musí počítat s tím, že na ni budou kladeny větší požadavky než na muže a že ji bude sledovat mnohem více očí, mnohé věci by muži na tejném postu byly odpuštěny, ji ne… Oblečení pro pracovní styk Žena by neměla být oblečena nápadně – měla by volit šaty nebo kostým doplněný halenkou, výstřih by neměl být hlubší než po spojnici podpažních jame, při styku s klienty by ruce měly být zakryty sakem, významné jsou i doplňky, kterých by však nemělo být příliš a především by měly ladit navzájem i s oblečením, z obuvi jsou vhodné lodičky, ne však bílé barvy. Vždy by žena měla mít náušnice. Pozornost by žena měla samozřejmě každodenně věnovat i úpravě vlasů. Je vhodné volit účesy spíše praktické než efektní. Nikdy by dlouhé vlasy neměly být v práci rozpuštěné. Pro muže by mělo platit obdobné pravidlo, především vypadat seriózně. Nehodí se obleky fialové či zelené, hnědé nanejvýš v pátek. V některých zemích není vhodné kombinovat kalhoty a sako jiné barvy (Japonsko), jinde (např. v Itálii) tak můžeme ukázat svoji schopnost dobře sladit barvy. Naprosto nevhodné jsou bílé ponožky nebo špinavé boty. Účastník skupinového jednání Společné jednání či porada se vyznačuje podílovou odpovědností za přijatá rozhodnutí. Proto má každý účastník právo vyslovit svůj názor, ale v konečném důsledku se všichni musí shodnout na společném závěru. Každé společné jednání by mělo být plánováno s dostatečným předstihem, aby každý účastník měl možnost se řádně připravit. Je totiž vhodné být nejen účastníkem, ale aktivním účastníkem, a to je bez patřičné přípravy jen stěží možné.

- 224 -

Účast na skupinovém jednání s podřízenými Opět je vhodné se patřičně a řádně připravit (pro předsedajícího jednání platí ještě mnohem větší důraz na přípravu, protože právě od něj odvisí úspěšnost každého takového jednání). Bývá účelné podřízeným dodat odvahu, protože jen za jejich aktivní účasti lze dospět ke vhodným, nebo alespoň nějakým řešením. Z toho tedy plyne, jak nevhodné je každého hned kritizovat. Kritika od ženy pak může vyvolat u mužů značnou nechuť, nekonstruktivní kritika ze strany mužů k ženám také může značně poškodit vztahy v dané firmě. Je dobré být kolegiální, ne však za cenu ztráty autority. Tu je třeba budovat i mezi sobě rovnými. Pro každé jednání, ať už s kýmkoli, a pro obě pohlaví platí existence pozitivních a negativních signálů. Mezi pozitivní, tedy ty, které napomáhají dobré atmosféře, patří např. vzpřímený posed, pozornost, kterou můžeme dát najevo psaním si poznámek v hlavních bodech, mírným natočením k mluvčímu, vhodná jsou otevřená gesta, případné vtipné poznámky nebo glosy. Negativní jsou naopak shrbenost, zírání do poznámek, z okna, nebo do stropu, odvrácení se od mluvčího, nepřípustná či hrozivá gesta jako zdvižený ukazovák, kamenný obličej, mručení či cynický výraz.

9.2 Zvláštnosti postavení žen v hospodářském životě vybraných zemí Francie Stále více žen proniká do vedoucích pozic, především v maloobchodě a službách. Ženy dnes nejsou neobvyklé ani v oborech jako je právo, finance či personalistika. Nadále však přetrvávají silné předsudky proti ženám v průmyslu a obecně také mimo Paříž. Německo O této zemi by se dalo říci, že žena má ze všech stvoření nejmenší naději vyšvihnout se na vrchol. Němci nejvíce ze všech lpí na tradičním postavení ženy. Pokud už se se ženou v hospodářském životě setkáme, pak se při oslovování velice lpí na odlišení slečny a paní. Dámské oblečení bývá často pestřejší, ale vždy účelné a většinou velmi vkusné. Itálie Na manažerských místech zde najdeme jen velmi málo žen, jedná se o společnost značně mužskou. Výjimkou jsou představitelky rodinných firem, kde důležitější je příslušnost k rodině než k pohlaví. Často se však můžeme setkat s úspěšnými samostatnými podnikatelkami. Ženy je zde zvykem oslovovat „signora“ (paní) nebo „signorina“ (slečna) a křestním jménem. Cizinky se v Itálii setkají s velmi zdvořilým jednáním, ale konečné rozhodnutí se očekává od výkonného úředníka mužského pohlaví. Španělsko Dříve typicky mužská povolání jako třeba právník i nadále typicky mužskými zůstávají. Ženami jsou obsazena tato místa jen velmi zřídka. V této zemi se obecně málo žen žene za kariérou, ale ženy profesionálky jsou pro určitý hlad po kvalifikované pracovní síle vítány. Postavení žen ve vedoucích funkcích je všeobecně respektováno, neočekává se však, že by ženy mohly dosáhnout vyšších míst. Jednání se ženou mohou být mnohem - 225 -

zdlouhavější než s jejich mužskými protějšky a pro starší generaci to může být dokonce i určitý kulturní problém. Velká Británie V Anglii ženy tvoří 45% pracovních sil, ale asi polovina z nich pracuje pouze na částečný úvazek. Přestože žena se k odbornému vzdělání dostává obtížněji než muž, ženy v této konzervativní zemi stále více pronikají do vedení firem, hlavně ve službách a veřejném sektoru, a to dokonce častěji než v jiných evropských zemích. Přítomnost žen na pracovišti však v této zemi může vyvolat řadu problémů, po mužích je striktně vyžadováno asexuální chování, žena se dnes může urazit, i když ji muž pochválí oblečení. Ženy ve vedoucích funkcích upřednostňují, aby sek nim muži chovali se stejnou zdvořilostí jako se chovají k mužům ve stejném postavení. Ženy oslovujeme „Miss“ nebo „Mrs“ a jsme-li na pochybách je-li dotyčná vdaná, pak „Ms“ a příjmením. Řecko V této zemi nacházíme pouze malou diskriminaci žen ve srovnání s ostatními evropskými státy. Ženy jsou silně zastoupeny nejenom na odborných postech, ale i v politice. Indie Postavení ženy je v hospodářském životě poměrně svobodné. Je zcela běžné, že ženamanažerka pozve muže-manažera na jídlo. Muž se pouze vždy pokusí zaplatit. Pákistán Se ženami se i obchodník běžně setkává. V některých oborech je však nutné, aby žena pokud se chce prosadit, byla agresivnější. Obecně je na místě, aby ženy (i cizinky) měly zakryté nohy a paže a oblékaly se střídmě. Při pozdravu si Pákistánci podávají ruce více než jsme zvyklí, ale ženy se zdraví pouze ústně nebo lehkou úklonou. Pákistánští muži jsou, zvláště pokud jsou v náladě, velmi těžko zvladatelní. Proto není vhodné je zvát na jednání do hotelového pokoje, ale raději jen do restaurace. Při společenských příležitostech je možné se při organizaci pohoštění setkat se zvláštními odděleními pro muže a ženy. Japonsko Ženy ve vedoucích funkcích nejsou obvyklé, ani se od nich neočekává žádná honba za kariérou, stejně jako v Číně. Není ani vhodné postavit do čela jednajícího týmu ženu, byť by byla nejlepší, protože by to pro Japonce mohlo znamenat urážku, a pro nás neúspěch jednání. Arabské země I zde je postavení ženy velmi slabí, ne-li žádné. Žena nedisponuje žádnými právy a její místo je v domácnosti. I tady je zcela nevhodné volit ženu do jednacího týmu, natož do jeho čela. Navíc by žena jako obchodní zástupce patrně nedostala ani vízum. Žena na veřejnosti musí být celá zahalená. Jiné to je, pokud se arabská žena vydá třeba do Evropy.

- 226 -

Argentina a Uruguay Žen v obchodním světě a na obchodních jednáních neustále přibývá. Pro oslovování v této zemi se doporučuje používat titul nebo funkci a pak příjmení osoby. U žen je však běžné oslovení „segnora“ (paní) nebo „segnorita“ (slečna) a křestní jméno. Reklamace v zahraničním obchodě Vedle vymáhání pohledávek patří vyřizování reklamací mezi nejnepříjemnější záležitosti. Vyžaduje obvykle spoustu času a energie a nezřídka i nákladů. A někdy možná i ztrátu zákazníka. Reklamacím mohlo být zabráněno lepší organizací, vyjasněním všech náležitostí kupní smlouvy a vůbec pečlivějším postupem ve všech fázích obchodního případu. Vyplácí se proto věnovat rozboru vzniku reklamací a škod podrobnou pozornost a vyvozovat z něho náležité závěry pro svou vlastní další činnost.

Reklamace v zahraničním obchodě

Velkou část reklamací představují škody vzniklé během přepravy, skladování a manipulace. Vedle těchto škod se vyskytuje i velká skupina jiných vad plnění. Zdaleka ne všechny škody jsou kryty pojištěním, takže se pak stávají předmětem reklamací. Většina právních řádů nepředepisuje formu, jakou má být reklamace provedena, zda ústně, či písemně, avšak při vývozu se ve všech smlouvách počítá pouze s uplatněním reklamace v písemné formě. Další zásadou je, že v reklamaci musí být přesně označeno zboží, jehož se reklamace týká, i s identifikací kupní smlouvy, jakož i přesně, o jakou vadu jde. Nedostatečná, resp. neúplná reklamace znamená, že se taková reklamace nepovažuje za řádně uplatněnou a není tedy zajištěn nárok z titulu vad pro uplatňování právní cestou. Jednou z hlavních náležitostí je pak, že reklamující je povinen v reklamaci též uvést, co požaduje na prodávajícím pro vyřízení jeho nároku z titulu vad, a to:  opravu daných výrobků  slevu  dodání nových bezvadných výrobků  či zda úplně odstupuje od smlouvy Reklamace musí být adresována smluvnímu partnerovi, nikoliv například výrobci. Dopravní škody Měli bychom mít představu o tom, co zásilku očekává při jednotlivých způsobech dopravy a jaké poměry vládnou na překladištích a skladištích. Tyto poznatky promítneme do preventivních ochranných a organizačních opatření. Hlavní rizika při přepravě a manipulaci Při železniční a silniční přepravě jsou obalové jednotky vystaveny mechanickému namáhání při posunování, rozjíždění a zastavování, tlakem nákladu na spodní vrstvy, nárazům a tlakům do stran při projíždění zatáček a vibracím. Při námořní přepravě je statické a mechanické namáhání ještě vyšší. Po celou dobu přepravy a skladování je zboží ohroženo haváriemi, ztrátou a krádežemi.

- 227 -

Dopravní škody

Účinnou ochranou proti těmto rizikům jsou dvě opatření: Řádný obal – v tomto smyslu musí splňovat několik funkcí: musí být dostatečně odolný proti uvedeným tlakům a nárazům a měl by znemožňovat nebo alespoň částečně zabraňovat vykrádání obsahu. Vnitřní obal musí chránit zboží proti otřesům, vibracím a klimatickým vlivům. Pokud si odběratel přeje zvláštní způsob balení a my mu vyhovíme, měli bychom si současně ověřit, zda tím není ohrožena bezpečnost zboží. Odběratel totiž očekává, že jej na takové případné nebezpečí upozorníme. Vady zboží Vada zboží dodaného dle kupní smlouvy znamená, že dodané zboží neodpovídá smlouvě. Zboží, jeho vlastnosti, jakož i kvalita, může být definováno ve smlouvě, nebo jeho vlastnosti a kvalita jsou obvyklé, resp. mají odpovídat běžným parametrům v mezinárodním obchodě, anebo je ve smlouvě odvolávka na předpisy a normy, nebo tzv. standarty, jež provedení výrobků – zboží definují. Vady odstranitelné  první možností je oprava na místě samém, u strojírenských výrobků zaslání příslušného náhradního dílu s tím, že prodávající platí demontáž vadného dílu a montáž nového náhradního dílu  strany smlouvy se též mohou dohodnout, že si kupující vadu odstraní sám a prodávající mu zaplatí náklady s tím spojené, prodávající by si v takovém případě měl dohodnout s kupujícím horní limit takových nákladů  prodávající poskytne kupujícímu slevu z ceny k úplnému vyřízení nároků z titulu vad – jde o paušální sumu bez ohledu na to, kolik bude odstranění vad stát.  dalším řešením je dodání nového bezvadného výrobku, což pak již odvisí od rozsahu vady a druhu výrobku, u tohoto druhu vad nedochází běžně k odstoupení od smlouvy. Vady neodstranitelné První eventualitou je sleva z ceny, odpovídající snížení užitné hodnoty daného výrobku – používá se téměř vždy u investičních celků, kde je odstoupení od smlouvy výjimka, druhou možností je dodání nového bezvadného výrobku třetí možností je pak to, že kupující odstoupí od smlouvy a strany si vrátí poskytnuté plnění, tedy kupující vrátí prodávajícímu vadný výrobek a prodávající mu vrátí zaplacenou sumu. Jiné vady Nejnepříjemnější část reklamací se netýká dopravních škod, nýbrž jiných vad plnění. Vznikají vesměs v důsledku nedorozumění, různých nepřesností a chyb, ke kterým může docházet na obou stranách. Vesměs jde o nedostatky, které nelze pojistit. Reklamační lhůta Ve svých Všeobecných prodejních a dodacích podmínkách uvedeme, do kdy jsme ochotni přijímat reklamace. Pokud se týká reklamačních lhůt, jsou tyto lhůty dvojí:

- 228 -

 u zjevných vad musí zboží kupujícímu reklamovat neprodleně po obdržení, resp. poté, co mohl tyto vady zjistit (například po rozbalení beden), a to vždy ve lhůtě relativně krátké (u zjevných vad to bývá jen několik dní).  u vad skrytých platí též výše uvedená zásada, že vady mají být reklamovány neprodleně po zjištění, avšak lze je reklamovat později do určité doby od dodání zboží (stanoveno právním řádem) – 2 roky. Projednávání reklamace Na došlou reklamaci musíme odpovědět ihned, během několika málo dnů. Není-li obsah reklamace natolik jasný, abychom mohli zaujmout stanovisko, vyžádáme si další informace a podklady:  údaje o zásilce  přesný popis škody  vady a jejich vyčíslení  komerční zápis u reklamace zjevných vad  vzorky nebo ukázky reklamovaného zboží  posudek nezávislé organizace atd. Pokud jsme zásilku proti reklamované škodě pojistili, požádáme odběratele, aby nám zaslal všechny potřebné doklady pro uplatnění nároku na odškodnění u pojišťovny. Náhradu může odběratel uplatňovat, až když zaplatil naši inkasní částku. Podle okolností sdělíme termín, dokdy se k reklamaci vyjádříme podrobněji, navrhneme osobní projednání, omluvíme se za případné zdržení apod. Máme-li v dané oblasti zástupce, pověříme jej ověřením reklamace a opatřením dokladů.

9.3 Vyřízení reklamace Oprávněná reklamace Je-li zjevné, že se jedná o zcela oprávněnou reklamaci, neváhejme ji hned a bezvýhradně uznat. Pokud se odběratel sám jasně nevyjádřil, požádáme jej o návrh řešení, případně navrhneme řešení vlastní: výměna vadného zboží, náhradní dodávka, dobropis. Slušně se omluvíme a ujistíme obchodního partnera, že se jednalo o výjimečný případ, který se nebude opakovat. Částečné uznání reklamace Je to případ, kdy reklamaci v plném rozsahu neuznáme. Na druhé straně nebudeme chtít ztratit důležitého zákazníka, a budeme proto hledat kompromisní řešení, které by uspokojilo obě strany: a) navrhneme výměnu konkrétních vadných kusů za nové b) poskytneme slevu na doloženou část reklamace c) navrhneme podílet se na ztrátě rovným dílem, nebo jen určitým procentem d) poskytneme částečné odškodnění s podmínkou, že bude zúčtováno při další větší dodávce zboží e) navrhneme, aby odběratel odstoupil od reklamace s tím, že jej odškodníme rychlou dodávkou zajímavého zboží, výhodnější platební podmínkou atd.

- 229 -

Vyřízení reklamace

Obchodní řešení Jedná-li se o důležitého a solidního zákazníka, netrváme vždy na přesném doložení menších reklamací a uznáváme je z obchodních důvodů. Obvykle přitom upozorníme, že podle našeho názoru nebyla reklamace doložena a že ji (bez závaznosti pro budoucí případy) s ohledem na dosavadní dobré vztahy uznáváme. Samozřejmě i v těchto případech můžeme navrhnout částečné, kompromisní řešení jako u částečného uznání reklamace. Vrácení zboží Pokud odběratel odmítne převzít zásilku nebo ji převzal, avšak dává nám ji k dispozici, je třeba situaci řešit urychleně. Narůstají nám náklady a rizika. Jaké máme možnosti: a) zjistíme, zda odběratel zboží skutečně nechce, nebo zda mu jde spíše o získání slevy b) zjišťujeme současně, zda bychom toto zboží mohli umístit u jiného odběratele, nebo jaké přepravní náklady bychom museli nést v případě jeho vrácení c) při jednání o případné slevě budeme vycházet z toho, že by neměla být vyšší, nežli náklady na zpětnou přepravu. V některých případech odběratel nemíní vrácení zboží vážně, jde mu jednoznačně o slevu. Počítá s tím, že nás odradí komplikace, formality a náklady s tím spojené a dáme přednost slevě. Přistoupíme-li na vrácení, může se ukázat, že zákazník ve skutečnosti zboží nutně potřebuje. Další jednání je pak již méně problematické. Vrácení zboží, jeho předisponování navrhneme tehdy, máme-li v zem jiného zájemce. V některých případech nám ostatní odběratelé z konkurenčních důvodů rádi vyjdou vstříc. Pokud má k vrácení zásilky skutečně dojít, ověříme si, jaké formality je třeba splnit a zda se případně již zaplacené clo refunduje. Zamítnutí reklamace Musíme velmi dobře zvážit všechny okolnosti, dříve než se rozhodneme reklamaci zamítnout. Naše zamítnutí nesmí znít jako projev nedůvěry. Omluvíme se, že v tomto případě i při nejlepší vůli nemůžeme vyhovět a vyjádříme přání, aby se nikterak nenarušily naše dobré obchodní vztahy.

9.4 Otázky a odpovědi Otázky a odpovědi

1) Co rozumíte pod pojmem loajalita vůči podniku? 2) Při jednání s kterým zahraničním obchodním partnerem musíte obvykle prověřit trpělivost ? 3) Popište pojem korupce. Odpovědi na otázky 1) Je to vztah k firmě, nepoškodit její prestiž u partnerů nebo u veřejnosti. 2) Při jednání s Latinoameričany a Asiaty. 3) Ke korupci dojde, když např. prodejce poskytne kupujícímu za úplatu informace, které poškodí jeho vlastní podnik a zvýhodní podnik kupujícího.

- 230 -

Případové studie

9.5 Případová studie 1) V dohledné době Vás čeká služební cesta za potenciálním dodavatelem obráběcích strojů do Itálie. Ze zahraničněobchodní praxe je zřejmé, že celé jednání lze rozdělit na několik fází. Navrhněte jednotlivé fáze Vašeho jednání. Je dle Vás příprava na jednání důležitá, nebo se rozhodnete až na místě? 2) Pracujete v nadnárodní společnosti. Během obchodních cest jednáte s manažery jak z Evropy, USA, tak Japonska. Sestavte scénáře možných průběhů jednání s důrazem na odlišnosti jednacího stylu Evropanů (Němců, Francouzů, Italů), Američanů a Japonců ( znalost jazyků, délka jednání, ochota k ústupkům, řešení sporů apod.).

- 231 -

- 232 -

10

Cvičení

CVIČENÍ

10.1 Cvičení na téma Příprava k vývozu Úloha č.1 1) Vyjmenuj ukazatelé vypovídající o obratu země z hlediska otevřenosti ekonomiky jsou. 2) Co Vás bude zajímat při výběru zahraničního obchodního partnera? 3) Které podklady využijete při zjišťování úrovně cen na trhu? 4) Popište akvizici přímou a nepřímou. 5) Co je hlavním ukazatelem pro získání zahraničních investic a výzvou k otevření ekonomiky? Řešení 1) Ukazatelé vypovídající o obratu země z hlediska otevřenosti ekonomiky jsou například : o Míra ekonomické otevřenosti = dovoz/HDP nebo vývoz/HDP, nebo vývoz (v amerických dolarech) /1 obyvatel nebo dovoz/1 obyvatel. o Exportní potenciálů země je možné vyjádřit vztahem vývozu a dovozu (do jaké míry je vývoz schopen krýt dovozní potřeby země). o Finanční sílu země ukazuje vztah mezi mezinárodní likviditou a dovozem. Pokud likviditu převedeme na měsíce běžného roku, vychází nám, kolik měsíců běžného dovozu země je možné hradit z disponibilních devizových zdrojů. o Potenciální vliv zahraničního zadlužení na mezinárodní likviditu země odráží tzv. dluhová služba, kterou lze vyjádřit vztahem objemu zahraničního obchodu ( zvýšeného o splatné úroky) k HDP. Podnikatele, obchodníka zejména ale zajímá pozice komodity, kterou chce vyvážet, na vývozu a dovozu země, případně v jakém objemu se dováží a odkud. 2) Právní charakter firmy, předmět činnosti firmy, firemní rejstřík, obrat jeho firmy, vlastnía cizí zdroje, jeho kredibilita, s kým obchodní partner pracuje. 3) Obchodní faktury, katalogy, ceníky, informace z veletrhů, odborné noviny a časopisy. 4) Akvizice přímá zahrňuje služební cesty k potenciálním partnerům, návštěvy potenciálního klienta. Při akvizici nepřímé nedochází k osobnímu kontaktu pracovníků firmy s potenciálními partnery. Představují ji písemné náborové akce. Cílem je přesvědčit budoucího klienta, že právě ta firma, která dělá tuto aktivizaci, je pro něho nejlepší. Z hlediska technického je způsob relativně jednoduchý, neboť spočívá v napsání určitého textu a jeho rozeslání vybranému souboru klientů. 5) Pro podnikatele – obchodníka není podstatné, zda vláda je levicová či pravicová, zda státní řízení je republika či monarchie, důležitá je dlouhodobá politická stabilita.[1] Úloha č.2 Uveďte z praxe příklad nevhodně uděleného exklusivního zastoupení v určitém zahraničním teritoriu.

- 233 -

Cvičení na téma Příprava k vývozu

Řešení: Příkladem naivity a zároveň podcenění základního průzkumu může být případ jednoho českého výrobce dieselových motorů, který svěřil exkluzivní zastoupení na tři roky výrobci nižší výkonové řady motorů v zemi. Ten ujistil partnera, že motory budou výborným doplňkem vyšší výkonové řady motorů. Ti, kteří tento krok zpochybnili, byli označeni za skeptiky. První krok dal za pravdu autorům smlouvy - vývoz prudce stoupl. Druhý rok však dopadl velmi špatně z hlediska obchodního obratu. Výrobce nižší výkonové řady motorů se totiž začal orientovat na jiné zahraniční výrobce motorů. Promoční aktivita ve prospěch českých motorů prudce klesla. Partner se v propagaci zcela soustředil na své motory a dokonce začal dovážet motory s vyšším výkonem z dalšího teritoria. Pak se již pouze čekalo na ukončení exkluzivní smlouvy, která znamenala vyřazení tohoto výrobku z trhu na řadu let. Úloha č. 3 Uveďte z praxe příklady, jak by jste se měli chovat k obchodnímu partnerovi. Řešení: Součástí archivu či dokumentace o našem partnerovi by měly být taktéž poznatky o jednotlivých referentech, kteří jsou pověřeni agendou našeho podniku. Může být užitečné vědět, kdy se náš konkrétní partner narodil, neboť je velmi působivé, pokud mu k jeho narozeninám můžeme blahopřát, zvláště spadá-li jejich oslava do doby, kdy se obchodní jednání uskutečňuje. Dále je dobré vědět, jaké je rodinné zázemí partnera, zda není v rodině závažná nemoc nebo jiný podobný handicap. Je užitečné znát koníčky, ale i slabé stránky partnera, povolání manželky, dětí, oblíbené jídlo, nápoje atd.. Tento „balíček informací“ se v dobře vedených firmách předává jako štafeta každému, kdo s příslušným zákazníkem jedná, k seznámení a doplnění. Podceněním různých okolností a údajů se můžeme dostat do nepříjemných situací. Například bez jakéhokoli špatného úmyslu vyprávíme svému zahraničnímu partnerovi, jakou máme doma pohodu, jak nám děti s výborným prospěchem studují a volný čas tráví nikoli na diskotékách, ale na sportovních stadionech. Přitom syn našeho partnera se právě léčí z drogové závislosti.[1] Úloha č. 4 Jak by jste jako obchodní manager koncepčně zpracovali návod na obsluhu u výrobku, určenému do rovníkové Afriky? Jednalo by se o vývoz jízdních kol. Řešení: Jízdní kolo by bylo vybaveno velmi praktickým návodem, jak provádět drobné úpravy, opravy a údržbu, pomocí obrázků typu comics. Pro uživatele by to znamenalo velmi mnoho, když uvážíme negramotnost, s níž se rovníková Afrika potýká. Protikladem tohoto příkladu může být návod na obsluhu zemědělského traktoru prodávaného v Bolívii. Ten překládala tlumočnice do španělštiny. Tlumočnice uměla velmi dobře česky, ale návodu resp. technickým výrazům vůbec nerozuměla. Dobrý návod musí udělat uživatel, ne šéf firmy nebo laik, ale dělník, který má zařízení obsluhovat.

- 234 -

Úloha č.5 Definujte základní rozdíl mezi primární a sekundární informací v zahraničním obchodě. Uveďte zdroje dat, jestliže uvažujete o výzkumu od stolu. Řešení:  Primární informace si pořizuje firma sama. Má to výhodu, že firma se zaměří na segment trhu, který ona sama považuje za důležitý a bude pro ni přínosem. Firma si sama sestaví otázky, na které se bude dotazovat a na které potřebuje znát odpověď.  Sekundární informace jsou informace již jednou někým zpracované. Tudíž když začneme s nimi pracovat jsou již „staré“. Tím může dojít ke zkreslení údajů, které potřebujeme a na základě toho může dojít ke zvolení nevhodné podnikové strategie.  Zdroje dat výzkumu od stolu jsou např. statistické ročenky,výroční zprávy, statistiky bank, informace poskytované obchodními a hospodářskými komorami, odborné časopisy, internet.

10.2 Cvičení na téma Metody vývozu a dovozu Úloha č.6 1) 2) 3) 4) 5)

Charakterizuj přímou obchodní metodu. Charakterizuj nepřímou obchodní metodu. Prodává distributor na svůj účet a svým jménem? Jedná zprostředkovatel svým jménem a na svůj účet? Jaké nebezpečí hrozí při ukvapeném uzavření exklusivní smlouvy na dodávku určitého výrobku do zahraničního teritoria?

Řešení 1) Pojem přímý prodej spotřebitelům znamená v nejčistším pojetí přímý vztah výrobce a konzumenta (příklad: prodej cementárny stavební společnosti v zemi sídla). 2) Znamená prodej zboží a služeb s využitím ,,třetích osob. Této formě prodeje se obvykle nevyhneme u takového zboží, které je dále distribuováno do maloobchodní sítě, jako například spotřební zboží. 3) Distributor – neboli prodejce, importér, velkoobchodník, dovozí podnik apod. dováží na svůj účet a svým jménem také prodává. 4) Zprostředkovatel může být označován jako zástupce, agent, reprezentant; podstatné je, že jedná cizím jménem – jménem principála (vyvážejícího podniku), a to na jeho účet. 5) Zablokování dalších dodávek na dobu uzavření exklusivní smlouvy. Úloha č.7 Jste výrobcem dieselových agregátů na výrobu el.energie. Rozhodli jste se exportovat tyto výrobky do Nigérie prostřednictvím nigerijské firmy Central Support Systems Ltd. Zpracujte smlouvu o komisionálním prodeji dieselagregátů v tomto teritorii.

- 235 -

Cvičení na téma Metody vývozu a dovozu

Úloha č.8 Jste výrobcem zemědělských traktorů. Zpracujte exklusivní smlouvu na jejich prodej v Austrálii firmou NCI – BS Austrália. Úloha č.9 Jste výrobcem dieselových motorů. Zpracujte sprostředkovatelskou smlouvu na prodej těchto výrobků v Chile, Paraguay, Peru a Argentině s firmou Elis Consulting a.s., Náchod. Cvičení na téma Druhy přeprav v zahraničním obchodě

10.3 Cvičení na téma Způsoby podpory prodeje Úloha č.10 1) Charakterizujte pojem propaganda, agitace, akvizice, goodwill a image. 2) Jak by jste popsali vztahy v rámci public relations. 3) Jaké jsou přípravné etapy na zajištění veletrhu, výstavy. Řešení 1) Propaganda – cílevědomé šíření idejí zpravidla v oblasti politické, ekonomické a společenské. Agitace - má charakter přímé výzvy, přímého oslovení. Akvizice – je to nábor v určité oblasti resp. soustředěné úsilí vývozce docílit podpisu kupní smlouvy (akviziční cesty ). Goodwill – dobré jméno vztahující se ke zboží, službě nebo značce. Image – je to pověst výrobku, služby či firmy. 2) Jsou to vztahy k veřejnosti, jejim cílem je šířit dobré jméno podniku, jeho výrobků, služeb a podnikové značky. 3) technická a organizační příprava výběr pracovníků pro expozici firmy příprava prezentace průběh veletrhu činnost po návratu z veletrhu

Cvičení na téma Způsoby podpory prodeje

10.4 Cvičení na téma Druhy přeprav v zahraničním obchodě Úloha č.11 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

Které faktory ovlivňují konkrétní volbu způsobu přepravy? Jak je obecně realizováno smluvní zajištění přepravních operací? Čím se zavazuje zasílatel (speditér) zasílatelskou smlouvou? Na základě jakých podkladů je provozována mezinárodní železniční doprava? Jaké jsou přednosti letecké dopravy? Jak se jmenuje odbor dbající na rozvoj mezinárodní silniční dopravy? Co lze považovat za kombinovanou přepravu?

- 236 -

Řešení: 1) Jsou to faktory: o povaha zboží o způsob balení o přepravní vzdálenost o klimatické podmínky o technické a logistické vybavení přepravců o cenová náročnost 2) Smluvní zajištění přepravních operací je obecně realizováno na podkladě právní úpravy: o Smlouvy o přepravě věci o Zasilatelské smlouvy o Smlouvy o nájmu dopravního prostředku o Smlouvy o provozu dopravního prostředku 3) Zasilatelskou smlouvou se zasílatel ( speditér) zavazuje, že za úplatu, vlastním jménem, ale na účet příkazce a na jeho riziko obstará přepravu věcí z místa odeslání do místa určení a případně i další, ve smlouvě specifikované úkony. 4) Mezinárodní železniční doprava je provozována na podkladě Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF, jejíž nedílnou součástí jsou jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě - CIM, které platí pro všechny zásilky podané k přepravě přímým nákladním. 5) Nespornou předností letecké nákladní dopravy proti jiným dopravním odvětvím je rychlost, dále frekvence (zejména u pravidelných dodávek), bezpečnost (z hlediska krádeží a poškození zboží), nižší náklady na pojištění, úspora balícího materiálu (až 60% v porovnání s pozemní dopravou), technické možnosti (z hlediska objemu a hmotnosti nákladu; např. přeprava trolejbusů provedená z Prahy do Manily). 6) Vrcholným orgánem dbajícím na rozvoj mezinárodní silniční dopravy je Mezinárodní silniční unie, zkr. IRU se sídlem v Ženevě. Její funkce spočívá ve sjednocování zájmů silničních dopravců, jejich obhajobě a v zabezpečování informovanosti o změnách a opatřeních ovlivňujících rozvoj mezinárodní silniční dopravy prostřednictvím zájmových národních svazů a sdružení. 7) Za kombinovanou dopravu se považuje přeprava nákladů v téže přepravní jednotce nebo silničním vozidle s využitím několika druhů dopravy, kde nedochází k přeložení zboží-nákladů, ale pouze přepravní jednotky nebo silničního vozidla. Úloha č.12 Uvažujete o dovozu textilu z Turecka. Srovnejte možné způsoby přeprav, které se Vám pro tento obchodní případ nabízejí a podle srovnání navrhněte ten nejvhodnější.

- 237 -

Řešení:  Letecká přeprava: letecké spojení s ČR je frekventované, je to rychlá doprava, bezpečná a spolehlivá, ale drahá. Použil bych ji pouze u zásilek zvláštní povahy.  Železniční doprava: v ČR dochází k omezování železničního provozu, chybí dostatek financí,ceny nejsou dostatečně konkurenční, je pomalá.  Námořní doprava: turecké přístavy jsou moderně vybavené, ale nevolil bych ji z důvodu málo rozvinuté české říční infrastruktury. Taky není nejrychlejší ( z Izmiru cca 6 týdnů do Hamburku).  Silniční doprava: je rychlá a dostupná. Má i své nevýhody, ale jsou zanedbatelné ve srovnání s jinými druhy přeprav. Turecko má dobrou síť dálnic i rychlostní komunikace. V případě textilu by mohla být zásilka do 5 dnů v ČR. Navíc existují sběrné dopravní služby.  Volil bych proto silniční kamionovou dopravu. Úloha č.13 Uvažujete o dovozu ovoce z Řecka. Srovnejte možné způsoby přeprav, které se Vám pro tento obchodní případ nabízejí a podle srovnání navrhněte ten nejvhodnější. Řešení:  Letecká přeprava: letecké spojení s ČR je frekventované, je to rychlá doprava, bezpečná a spolehlivá, ale drahá. Použil bych ji pouze u zásilek zvláštní povahy.  Železniční doprava: v ČR dochází k omezování železničního provozu, chybí dostatek financí,ceny nejsou dostatečně konkurenční, je pomalá. Pro přepravu ovoce nevhodná.  Námořní doprava: turecké přístavy jsou moderně vybavené, ale nevolil bych ji z důvodu málo rozvinuté české říční infrastruktury. Taky není nejrychlejší ( z Athén cca 5 týdnů do Hamburku). S ohledem na přepravu ovoce by to byla příliš dlouhá doba.  Silniční doprava: je rychlá a dostupná. Má i své nevýhody, ale jsou zanedbatelné ve srovnání s jinými druhy přeprav. Turecko má dobrou síť dálnic i rychlostní komunikace. V případě ovoce by mohla být zásilka do 5 dnů v ČR. Navíc existují sběrné dopravní služby.  Volil bych proto silniční kamionovou dopravu s mrazícím boxem. Úloha č.14 Na tiskopisu leteckého nákladního listu ( Air Waybill) ukažte, jak by jste jej vyplnil. Úloha č.15 Na tiskopisu železničního nákladního listu ( CIM) ukažte, jak by jste jej vyplnil. Úloha č.16 Na tiskopisu silničního nákladního listu (CMR) ukažte, jak by jste jej vyplnil. Úloha č.17 Na tiskopisu námořního nákladového listu (Sea Waybill) ukažte jak by jste jej vyplnil.

- 238 -

- 239 -

- 240 -

- 241 -

- 242 -

10.5 Cvičení na téma Komerční rizika v zahraničním obchodě Úloha č.18 1) 2) 3) 4)

Jaké máme druhy platebně zajišťovacích instrumentů? Jaké jsou závady v plnění na straně kupujícího (u kupní smlouvy)? Mezi tarifní překážky patří? Mezi netarifní překážky patří?

Řešení: 1) Bankovní záruky - záruky jsou upravovány v zásadě obchodním zákoníkem. Bankovní identita - jde o instrument záručního typu. Vyskytuje se především tam, kde je třeba zajistit toho, kdo není povinen k určitému úkonu, je však ochoten tak učinit, jestliže bude v případě nepříznivých důsledků odškodněn. Z právního hlediska je identita upravována obchodním zákazníkem, který je nazývá slibem odškodnění. Standy akreditiv - standy akreditiv je závazkový, dokumentární, platebně zajišťovací instrument. Je to vlastně záruka ve formě akreditivu. Na rozdíl od běžného akreditivu dokumentárního je čerpatelný negativními dokumenty, tj. takovými, které svědčí o neplnění. Bankovní směnečný aval - jde o bankovní závazek formou spolupodpisu směnky, jíž se klient-směnečník zavazuje za zaplacení úvěru při splatnosti. Akceptací cizí směnky, resp. Vystavením směnky vlastní, uznává totiž směnečník svůj finanční dluh vůči oprávněnému držiteli směnky bez ohledu na stav obchodního závazku a avalista se k tomuto závazku solidárně připojuje. 2) Mezi závady v plnění na straně kupujícího patří: o nedostatek součinnosti při přípravě plnění kupní smlouvy o nepředání smluvené technické dokumentace kupujícím prodávajícímu, či její opožděné předání o nezaslání či opožděné zaslání dopravních dispozic o neotevření či opoždění otevření akreditivu o nepředání smluvené záruky za zaplacení kupní ceny 3) Vysoké celní sazby, dovozní daně, vyrovnávací poplatky (skrytá forma dodatkového cla), skládání deposit na dovážené zboží 4) Jsou to překážky uvalené na dovážené zboží a patří mezi ně: o předpisy technického charakteru na dovážené výrobky, normy a standardy o neposkytování výhodných úvěrů dovozním firmám a tím zdražování zboží o stanovení dovozních kvót o zákazy dovozu (luxusní zboží) o výrazné zvýhodnění domácích výrobců (levná energie, nízké daně) o právní rizika pro dovážející firmy o limitace zahraničních dodavatelů

- 243 -

Cvičení na téma Komerční rizika v zahraničním obchodě

Úloha č.19 Uvažujete o přímých investicích v zahraničí. Které determinanty ovlivní Vaše rozhodnutí? Řešení: Determinanty určují jak a proč investujeme. Mezi ně patří:  výběr hostitelské země  výběr partnera  časový horizont investice  forma investice  celková výše investic Úloha č.20 Stanovte vhodnou platební podmínku pro kontrakt na export v ceně 20 000 EUR do Konga. Předpokládejme, že se jedná o Váš první vstup do dané lokality. Které aspekty politického makro a mikro rizika Vám zde hrozí? Řešení: Vhodnou platební podmínkou by byla platba předem nebo dokumentární akreditiv. Pro export by byla vhodná parita EXW, kdy veškerou odpovědnost za dopravu zboží nese kupující. Aspekty politického makro a mikro rizika:  velmi chudá země s velkou negramotností  nesvobodná ekonomika  špatné hospodaření a korupce  bezpečnost není na celém území státu úplně stabilizována  špatná ekonomická a politická situace  uvaleno embargo OSN Úloha č.21 Uveďte příklady politického makro a mikro rizika, které Vám nyní hrozí v zemích arabského poloostrova. Které aktuální podnikatelské příležitosti se českým podnikatelům nyní nabízejí? Řešení: Z mikrorizik to může být:  Na arabském poloostrově hrozí mikrorizika s dovozem ropy a její cenou. Zasáhne to všechny státy, které ropu z arabského poloostrova dovážejí.  Postoje společnosti, se kterou budeme obchodovat. Z makrorizik to může být:  faktor sociální – revoluce, státní převrat  faktor vládní – znárodnění, vyvlastnění

- 244 -

Českým podnikatelům se nyní nabízejí možnosti vývozu investičních celků (cementárny, vývoz dieselagregátů, radiolokační techniky), ze spotřebního zboží vývoz českého skla a bižuterie, dále armádní doplňky a zbraně pro policisty.

10.6 Cvičení na téma Osobnost obchodníka, proces obchodního jednání se zahraničním partnerem Úloha č.22 Jako manažer obchodní společnosti, která obchoduje s Arabskými emiráty, máte vysvětlit laikovi, jak se ke svému obchodnímu partnerovi chováte. Co by jste zdůraznil. Řešení: Při návštěvě v arabské rodině se neptejte, kde je paní domu, ani nevyžadujte její přítomnost při večeři. Měli by jste vědět, že v arabských zemích je přítomnost žen, byť i manželek, při obchodních jednáních nestandardní. Mnozí sice rádi vypráví o změnách, kterými tradiční arabská společnost prochází, ale na místě je možné se přesvědčit, že přítomnost arabských žen například v baru, nebo v kavárně je velmi neobvyklá. Jsou zde vidět pouze cizinky. V arabských zemích je také zvykem, že na jídelní míse musí vždy něco z připraveného jídla zůstat. Pokud by zůstala mísa prázdná, musí se chod uvařit znovu. Úloha č.23 V dohledné době Vás čeká služební cesta za potenciálním dodavatelem obráběcích strojů do Itálie. Ze zahraničněobchodní praxe je zřejmé, že celé jednání lze rozdělit na několik fází. Navrhněte jednotlivé fáze Vašeho jednání. Je dle Vás příprava na jednání důležitá, nebo se rozhodnete až na místě? Řešení: Před obchodním jednáním bych se zaměřil na důkladnou přípravu obchodní taktiky, kterou budu chtít zvolit na jednání. Před samotnám jednáním je potřené si zjistit následovné informace:  informace o zákazníkovi, o jeho potřebách, portfolii  informace o tom, kto má ve firmě největší vliv a kto rozhoduje o zásadních záležitostech  zjistil bych, zda v minulosti s touto firmou již někdo jednal, pokud ano, jak probíhalo jednání  pokusil bych se obstarat tender konkurence, konkurenční ceny  připravil bych si hlavní body na jednání  na jednání přijedu ve stanovenou hodinu  na začátku jednání představím naši firmu, případně firmy se kterými obchodujeme  další část jednání by byla zaměřena na technickou stránku obráběcích strojů  pak projednání dodacího termínu a zajištění servisu  bude následovat cenové jednání a dohodnutí platebních podmínek  podpis kontraktu  pozvání dodavatele obráběcích strojů do naší firmy

- 245 -

Cvičení na téma Osobnost obchodníka, proces obchodního jednání se zahraničním partnerem

Úloha č.24 Pracujete v nadnárodní společnosti. Během obchodních cest jednáte s manažery jak z Evropy, USA, tak Japonska. Sestavte scénáře možných průběhů jednání s důrazem na odlišnosti jednacího stylu Evropanů (Němců, Francouzů, Italů), Američanů a Japonců ( znalost jazyků, délka jednání, ochota k ústupkům, řešení sporů apod.). Řešení: Evropané Otevřené jednání, jednání se zůčastní pouze omezený tým, možná pouze jedna osoba. Právníci budou přítomni pouze tehdy, budou-li se projednávat odborné otázky. Je možné mluvit více jazyky, ale z mých zkušeností umí všichni anglicky. Nabídková fáze: Jednání bude systematické. Nebudou zbytečně zdržovat , ani urychlovat jednání. Můžeme očekávat zdvořilost a poctivost. Jádro jednání: budou se snažit dosáhnout všeobecně výhodných podmínek Řešení sporů: snaha o oboustranně výhodný kompromis Japonci Otevřené jednání, jednání se zůčastní velký, perfektně připravený tým, kterého se většinou nezůčastňují právníci. Můžeme očekávat velké obchodní zkušenosti tohoto týmu. Budeme jednat prostřednictvím tlumočníků. Jednání bude dlouhé a náročné. Nabídková fáze: dlouhé jednání, možnost zdržování za účelem ztráty koncentrace. Jádro jednání: snaha o dohodu a nepřímé nabídky Řešení sporů: inklinují k výsledku výhodnému pro obě strany Američané Otevřené jednání, lze předpokládat, že jednání se zůčastní pouze jedna osoba. Velkou roli zde zde budou hrát právníci. Jednání nebude dlouhé, možná budou i dost netrpěliví. Nabídková fáze: Můžeme očekávat přimou nabídku, o které nebudou chtít příliš vyjednávat. Jádro jednání: Budou ochotni jednat poze o konfliktních oblastech Řešení sporů: Dohodu uzavřou pouze tehdy, pokud bude splňovat jejich předpokládané úmysly. Než by uzavřeli kompromis, tak raději ukončí jednání. Úloha č. 25 Popište na praktických příkladech jednotlivé taktické postupy při vyjednávání se zahraničním partnerem. Řešení: Taktické postupy se mohou dosti lišit a to z důvodu s jakým partnerem jednáme. Může být zvolena např. taktika, která obchodního partnera z části odvede od daného problému a ovlivní ho zcela z jiné strany ( rozhovor o osobních záležitostech). Nebo další taktika, která je určena strategickým zaměrem vývoje obchodu. Dále to může být získání sympatií obchodního partnera a nasměrování do chtěné pozice. Pak např. uvední v omyl, narušení jeho sebevědomí, nebo uvedení do časové tísně. S těmito taktikami musí každý obchodník počítat, neboť obchod dělají lidé s různým charakterovými i morálními vlastnostmi.

- 246 -

Úloha č.26 1) Charakterizujte pojem akvizice, goodwill a image. 2) Jak by jste popsali vztahy v rámci public relations. 3) Jaké jsou přípravné etapy na zajištění veletrhu, výstavy? Uveďte případy konkrétních firem. Řešení: 1) Akvizice – je to nábor v určité oblasti resp. soustředěné úsilí vývozce docílit podpis kupní smlouvy (akviziční cesty ). Goodwill – dobré jméno vztahující se ke zboží, službě nebo značce. Image – je to pověst výrobku, služby či firmy. 3) Jsou to vztahy k veřejnosti, jejim cílem je šířit dobré jméno podniku, jeho výrobků, služeb a podnikové značky.  technická a organizační příprava. Začíná vyžádáním podmínek účasti na daném veletrhu, výběrem místa pro stánek, pak následuje zápis do katalogu v případě zadání inzerce v katalogu i v dalších mediálních prostředcích. Důležité je vytisknout a rozeslat pozvánky potenciálním partnerům. Dále je to příprava architektonického návrhu expozice, výroba komponentů, modelů, ale i zajištění stavby a grafického označení expozice. Nesmí se zapomenout na technické vybavení expozice ( informační pult, sklad, kuchyňka, jednací prostory).  výběr pracovníků pro expozici firmy Je jedním ze základních předpokladů úspěšného vystoupení firmy. U pracovníka expozice je nezbytné, aby byl jazykově vybaven a zároveň na dobré odborné a společenské úrovni.  příprava prezentace Ještě před zahájením veletrhu o sobě firma „ dá vědět“. Bez těchto aktivit mohou zůstat veškeré finanční prostředky a čas věnovaný prezentaci firmy na veletrhu bez očekávaných obchodních přínosů. Kromě přímého oslovení potenciálních partnerů to můžou být obchodní komory, agentura Czech Trade, případně využít databáze Svazu průmyslu a dopravy ČR.  průběh veletrhu Je dán charakterem nabízených výrobků a služeb. Veletržní tým musí být schopen podávat množství kvalitnícha informací, a to nejen ústně, ale i prostřednictvím dostupných technických prostředků (video, PC, DVD a další). Prezentace firmy předpokládá dokonalou znalost nabízených produktů a služeb, znalost techniky a financování zahraničního obchodu, aktivní jazykovou znalost a dokonalé společenské chování.  činnost po návratu z veletrhu Je zaměřena na vyhodnocení prezentace firmy z pohledu získaných obchodních kontaktů. Dnes již veletrh neslouží pouze jako příležitost pro bezprostřední sjednání kontraktů, ale spíše sleduje perpektivu firmy .

- 247 -

Účast na veletrhu lze vyhodnotit podle těchto kritérií:  efektivnost získaných nových kontaktů  reálných objemů obchodů  informačních efektů Z konkrétních případů lze uvést např. přípravu veletrhu firem Czech Bike Kunovice a SAF Trade Uh. Hradiště – viz obrázky z veletrhů.

- 248 -

Úloha č.27 1) Co rozumíte pod pojmem loajalita vůči podniku? 2) Popište pojem korupce. Řešení: 1) Je to vztah k firmě, nepoškodit její prestiž u partnerů nebo u veřejnosti. 2) Ke korupci dojde, když např. prodejce poskytne kupujícímu za úplatu informace, které poškodí jeho vlastní podnik a zvýhodní podnik kupujícího.

- 249 -

- 250 -

11 [1] [2] [3] [4] [5]

POUŽITÉ ZDROJE BENEŠ, V. A KOL. Zahraniční obchod. Grada Publishing : Praha, 2004, ISBN 80-247-0558-3. MACHKOVÁ, H.; SATO, A.; ZAMYKALOVÁ, M. A KOL. Mezinárodní obchod a marketing. Grada Publishing : Praha, 2002, ISBN 80-247-0364-5. JELINKOVÁ, K.; NAVRÁTILOVÁ, V.; DOUPOVEC, T.; MIKULÍKOVÁ, L. Zahraniční obchod II, 2005, Kunovice : EPI, s.r.o., Skripta. MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A. A KOL. Mezinárodní obchodní operace. Grada Publishing : Praha, 2003, ISBN 80-247-0686-5. Příručka k vykazování údajů pro Intrastat. [30. 8. 2011] Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prirucka_k_vykazovani_udaju_pro_intrastat.

- 251 -

- 252 -

Název: © Zahraniční obchod II. Třetí aktualizované vydání Autor: © Ing. Jan Prachař, Ph.D. Vydavatel, vyrobil: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice Náklad: Počet stran: Rok vydání:

100 ks 252 2011

ISBN: 978-80-7314-260-5