Obsah přednášky. Mezinárodní obchod

4.8.2015

Obsah přednášky • Teorie mezinárodních ekonomických vztahů

Mezinárodní obchod Lecture 2

Teorie mezinárodních ekonomických vztahů Teorie mezinárodního obchodu Merkantilismus Klasické teorie MO Renata Mudrová

– Proč mezinárodní ekonomie? – Dělení teorií mezinárodních ekonomických vztahů • Čistá teorie mezinárodního obchodu • Monetární teorie, makroekonomie otevřené ekonomiky

• Ryzí teorie mezinárodního obchodu • Vývoj a základní směry teorií mezinárodního obchodu • Merkantilismus • Klasická ekonomie

Proč „mezinárodní ekonomie“? • Základní rozdíly oproti „standardní ekonomii“: – Výroba (spotřeba) se odehrává v různých zemích

Teorie mezinárodního obchodu

• • • •

Rozdílné vybavení výrobními faktory Rozdíly v používaných technologiích Odlišné preference Existence cel, kvót, dopravních nákladů, …

– Předpokládáme volný pohyb zboží, avšak ztíženou mobilitu výrobních faktorů (zejména práce, problém v případě kapitálu) – Co jsou teorie mezinárodního obchodu?

Mezinárodní ekonomické vztahy • Mezinárodní ekonomické vztahy jsou obecně všechny vztahy ekonomického charakteru mezi jednotlivými zeměmi. • Teorie mezinárodního obchodu jsou specifickou částí ekonomie, která se snaží vysvětlit oblast mezinárodních ekonomických vztahů • Teorie popisující oblast mezinárodních ekonomických vztahů je možno rozdělit do dvou hlavních kategorií: – Čistá teorie mezinárodního obchodu – Monetární teorie, makroekonomie otevřené ekonomiky

„Mezinárodní ekonomie“ – dělení: • Čistá teorie mezinárodního obchodu – Analyzuje příčiny a důsledky mez. směny zboží – Mikroekonomický charakter – Zájem o determinaci struktury obchodu

• Makroekonomie otevřené ekonomiky – Zaměřuje se na problémy ek. cyklu, ek. růstu – Makroekonomický charakter, práce s agregáty (Y, C, I, G, X, M) – Měnové kurzy, teorie platební bilance, atd.

1

4.8.2015

„Ryzí“ teorie mezinárodního obchodu • Problémy, kterými se zabývá: – Co determinuje strukturu exportu a importu? – Jaké jsou výsledné podmínky obchodu (ceny)? – Dopady obchodu na strukturu ekonomiky – Dopady na růst, zaměstnanost a mzdy

• Přístupy: pozitivní vs. normativní analýza • Teoretické modely

Pozitivní v. normativní analýza • Pozitivní analýza – Snaha analyzovat obchod, jeho konkrétní kvantitativní dopady, avšak zdržujeme se hodnocení

• Normativní analýza – Zda je obchod pro jednotlivé ekonomiky i pro svět výhodný, zda je žádoucí spíše volný obchod, nebo zda má stát do mezinárodního obchodu zasahovat

Vývoj a základní směry • Merkantilismus (1500-1750) • Klasická ekonomie (zhruba 1750-1850) • Neoklasická ekonomie (zhruba od 1850) – Sem spadá i Heckscher-Ohlinův model – Vychází z ní i současný „mainstream“

• Navíc protekcionistické přístupy:

Merkantilismus

– Teorie nezralého průmyslu (19. století) – Teorie periferijní ekonomiky (2. pol. 20. století)

• Teorie mimo hlavní proud: – Posnerova hypotéza imitačního zpoždění – Teorie výrobkového cyklu

• Moderní přístupy a doplňky – Nedokonalá konkurence a rostoucí výnosy z rozsahu (od 70. let) – Teorie her (80. léta) – Krugmanův model

Merkantilismus The ordinary means therefore to increase our wealth and treasure is by foreign trade, wherein we must observe this rule; To sell more to strangers yearly than we consume of theirs. Thomas Mun (1664) Svou „ekonomickou úroveň“ můžeme zvýšit prostřednictvím obchodu, musíme však vždy více vyvážet než dovážet.

• 16.-18. století, politika budování silného centralizovaného státu • Neformalizovaný a heterogenní přístup, je obtížné mluvit o jednotné „škole“ • Autoři – např. Thomas Mun, J.B. Colbert • Zdroj bohatství – peníze, zejména ve formě drahých kovů, zdrojem peněz může být obchod – pokud máme přebytek • Obchod = hra s nulovým součtem • Protekcionismus – cla, dotace, zákony o plavbě, monopoly • Současně ale i snaha dovážet levné suroviny a vyvážet hodnotnější (a dražší) produkty, hodily se i nízké mzdy

2

4.8.2015

Kritici a zastánci merkantilismu • „Snaha vytvořit bohatý stát s chudým obyvatelstvem“ • David Hume: není možné dlouhodobě udržovat přebytek zahraničního obchodu, rozdělení zlata je věc přirozené rovnováhy • Adam Smith: důležité není množství zlata, ale objem výroby (spotřeby), obchod má pozitivní dopady na efektivitu díky možnosti využít dělbu práce – a to i při vyrovnanosti obchodní bilance • Zastánci merkantilismu – novodobí protekcionisté, ale např. i J.M. Keynes

Klasická ekonomie Teorie absolutních výhod Teorie komparativních výhod

Hlavní rysy

Klasická ekonomie • Vznik klasické ekonomie se pokládá za vznik moderní ekonomie jako takové • Objevuje se skutečná ekonomická teorie, pracuje se s ekonomickými modely • Klasici s merkantilisty přímo polemizovali a snažili se většinu jejich názorů vyvracet • Mezinárodní obchod je založen na rozdílech v produktivitě práce, která v jejich podání determinuje i ceny • Adam Smith (1723 – 1790), David Ricardo (1722 – 1823), Stuart Mill (1806 – 1873)

Historie • 1776 – Adam Smith: An Inquiry Into the Nature and Causes of the Wealth of Nations – Princip dělby práce, absolutní výhody

• 1815 – Robert Torrens: Essay on the External Corn Trade – První explicitní vyjádření principu komparativních výhod

• 1817 – David Ricardo: The Principles of Political Economy and Taxation – Nejznámější, formuloval tradiční příklad

• 1848 - John Stuart Mill: The Principles of Political Economy

• Zdůrazňuje roli produktivity práce/pracovní náročnosti • Zdrojem bohatství nejsou peníze, blaho ekonomiky závisí na tom, kolik může vyrobit (a spotřebovat) – toto je možno pozitivně ovlivnit obchodem • Obchod není hrou s nulovým součtem, naopak se jedná o hru typu win-win (všichni zúčastnění získávají) • V důsledku obchodu dochází ke specializaci, některé sektory ekonomiky prosperují, jiné zanikají • Z obchodu profitují jak země více vyspělé, tak země méně rozvinuté • Rozdělení celkových přínosů z obchodu je determinováno výslednou mezinárodní cenou

Teorie absolutních výhod • Adam Smith – 1776 Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (An Inquiry Into the Nature and Causes of the Wealth of Nations) If a foreign country can supply us with a commodity cheaper than we ourselves can make it, better buy of them with some part of the produce of our own industry, employed in a way in which we have some advantage. (The Wealth of Nations, Book IV, Section ii, 12)

⇒ Teorie absolutních výhod

– Komplexní pohled, doplnil problematiku cen

3

4.8.2015

Teorie absolutních výhod • Teorie absolutních výhod znamená, že se země bude specializovat na výrobu toho zboží, v jehož výrobě je absolutně nejefektivnější (tj. má v této oblasti nejvyšší produktivitu práce) • Výsledkem bude to, že s daným objemem vyrobíme více a budeme i více spotřebovávat • Problém : kdyby každá země vyráběla pouze to, v čem je nejlepší, bylo by pro obchod dosti málo prostoru. Co třeba méně rozvinuté země?

Teorie komparativních výhod • David Ricardo – 1817 Základy politické ekonomie a zdanění (Principles of Political Economy and Taxation) – Problémy s absolutními výhoda inspirovaly Ricarda, aby teorii doplnil a rozšířil

⇒Teorie komparativních výhod – Prvenství se připisuje spíše Robert Torrensovi – Země by měla vyvážet to zboží, v jehož výrobě je relativně nejlepší, tj. to, v čem nejméně zaostává. Jinými slovy by měla vyvážet zboží, v jehož produkci má komparativní výhodu.

Teorie komparativní výhod

Teorie komparativní výhod • Základní princip: dělba práce • Existují-li mezi zeměmi rozdíly v relativních nákladech (resp. opportunity costs) výroby zboží, povede specializace a přerozdělení struktury výroby k vyšší celkové efektivitě – se stejným množstvím vstupů je možno vyrobit více • Možné důvody rozdílných opportunity costs - rozdílné technologie, rozdílná vybavenost výrobními faktory, rostoucí výnosy z rozsahu, atd. • Dělba práce (specializace) ⇒ rozkvět některých odvětví a úpadek jiných, celkový efekt pozitivní • Jedná se o princip velmi jednoduchý, ale překvapivě často nepochopený a desinterpretovaný

– Základní předpoklad – mobilita výrobních faktorů v rámci zemí, nikoliv mezi zeměmi – Platnost závěrů nezávisí na příčině rozdílů – Přínosnost obchodu nezávisí na ukazatelích vyspělosti ekonomik – Zatím je ponechána stranou otázka dopadu na jednotlivé země (rozdělení „celkového zisku“) a toho, zda se po otevření skutečně budou země takto chovat

Ricardo a komparativní výhody

Ricardo a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna

Počet dělníků na výrobu 100 litrů vína

Anglie

100

120

Portugalsko

90

80

o 11%

o 50%

• Uzavřená (autarkní) ekonomika – ekonomika bez zahraničního obchodu

• Otevřená ekonomika – ekonomika vstupující do MO

• Autarkní cena – cena v uzavřené ekonomice – je odvozena z pracovní teorie hodnoty a odpovídá relativním pracovním náročnostem. Budeme-li vycházet z opportunity costs, dospějeme ke stejným závěrům.

• Předpokládáme model v nejjednodušší podobě, tj. 2 země, 2 komodity (2x2)

• • • •

Autarkní cena

Portugalsko má u obou komodit absolutní výhodu – na jejich výrobu potřebuje méně dělníků Anglie má v obou případech absolutní nevýhodu – v obou případech je méně produktivnější Anglie nemá žádnou absolutní výhodu, má však komparativní výhodu ve výrobě sukna (méně zde zaostává) Portugalsko má logicky komparativní výhodu ve výrobě vína (nejvíce zde Anglii předčí)

4

4.8.2015

Ricardo a komparativní výhody • Země má komparativní výhodu v té komoditě, kde má buď nejmenší absolutní nevýhodu, nebo největší absolutní výhodu

2x2 2 země x 2 zboží



Autarkní cena

Anglie

100

120

120 yardů sukna /100 litrů vína

Portugalsko

90

80


o 11%

o 50%

• Anglie: pokles výroby vína o 100 litrů uvolní 120 zaměstnanců, ti jsou schopni vyrobit 120 yardů sukna (100/100x120). Autarkní cena by tedy měla být 120 yardů sukna/100 litrů vína. • Portugalsko: pokles výroby vína o 100 litrů uvolní 80 zaměstnanců, ti jsou schopni vyrobit 89 yardů sukna (100/90x80). Autarkní cena by tedy měla být 89 yardů sukna/100 litrů vína.



Autarkní cena

Anglie

100

120


Portugalsko

90

80


o 11%

o 50%

Situace po otevření • Země spolu začínají obchodovat



Autarkní cena

Anglie

100

120


Portugalsko

90

80


o 11%

o 50%

• Anglie – relativně dražší víno a levnější sukno • Portugalsko – relativně dražší sukno a levnější víno ⇒ Země má komparativní výhodu v tom zboží, které je před otevřením relativně levnější (Anglie – sukno, Portugalsko – vino)

Ricardo a komparativní výhody • Pokud předpokládáme volný obchod, dojde k tomu, že obchodníci se budou nakupovat víno v Portugalsku, vozit jej do Anglie a vyměňovat za sukno (racionálně budou nakupovat tam, kde je to levnější, a prodávat tam, kde je to dražší) • Jednotlivé země se začnou specializovat – Anglie logicky na sukno (sice je v jeho výrobě absolutně méně produktivní, ale zaostává zde výrazně méně, než-li u vína) – Portugalsko se bude specializovat na víno (má zde největší absolutní výhodu, nejvíce zde předčí Anglii)

• Komodita, ve které má země komparativní výhodu, je v této zemi před otevřením levnější ⇒ předpokládaná specializace po otevření (Anglie – sukno, Portugalsko – víno) je racionální. • Předpokládejme, že mezinárodní cena bude 100 yardů sukna/100 litrů vína

5

4.8.2015



Autarkní cena

Anglie

100

120


Portugalsko

90

80


o 11%

o 50%

Ricardo a komparativní výhody Příklad 1 • Anglie: Pokles výroby vína o 1000 l uvolní 1200 zaměstnanců, ti se přesunou do výroby sukna, kterého vyrobí o 1200 yardů více. Za toto sukno při dané ceně Anglie na mezinárodním trhu obdrží 1200 l vína, tj. o 20% více než o kolik snížila svoji produkci.

Mezinárodní cena: 100 yardů sukna/100 litrů vína

• Portugalsko: Pokles výroby sukna o 1200 yardů uvolní 1080 (1200/100*90) dělníků, kteří po přesunu do výroby vína vyprodukují o 1350 (1080/80*100) litrů vína více. Za víno by Portugalsko na mezinárodním trhu získalo 1350 yardů sukna, tj. o 12.5% více

Anglie:

⇒ obě země profitují

↓ 1000l vína → 1200 zam → ↑1200yd sukna → 1200l vína →

↑20%

Portugalsko ↓ 1200yd sukna → 1080 zam → ↑1350l vína → 1350yd sukna → ↑12,5%



Příklad 2 • Anglie: Pokud pak Anglie obětuje část své vlastní výroby vína a přesune 120 dělníků do výroby sukna, ztratí sice 100 litrů vína, které předtím vyráběla, ale s pomocí oněch 120 dělníků si může vyrobit 120 metrů sukna, za které na mezinárodním trhu dostaně 120 litrů vína - ze specializace a obchodu bude tedy profitovat, i když bude méně produktivní a když bude mít vyrovnanou bilanci. • Portugalsko, aby vyrobilo požadovaných dodatečných 120 litrů vína, musí někde získat 96 dělníků (80/100*120). Aby je mohlo uvolnit z výroby sukna, musí se tato výroba snížit o 107 yardů (100/90*96). Ale za toto snížení získá Portugalsko 120 yardů. ⇒ obě země tedy profitují.

• Závěry: – Obě země mohou z obchodu profitovat současně – Z obchodu profituje i země méně vyspělá – Racionální by byla za těchto podmínek úplná specializace – Zvýšila se celková výroba a tedy i efektivita • Zbývá otázka – co determinuje mezinárodní cenu a tedy i „dělení“ zisků z obchodu?

Mill a komparativní výhody • John Stuart Mill – Doplnění Ricarda o teorii mezinárodních směnných poměrů – Mezinárodní cena se musí pohybovat mezi autarkními cenami obou ekonomik – Čím je mez. cena vzdálenější od domácí (relativně), tím země z obchodu profituje více

Mill a komparativní výhody • Autarkní ceny jsou determinovány domácími relativními produktivitami práce • Mezinárodní ceny se pohybují v mezích vymezených autarkními cenami, jsou však výsledkem interakce nabídky a poptávky • Důležitá je zde reciprocita poptávek • Výsledná úroveň mez. ceny tak závisí na preferencích, elasticitě poptávek a na relativní velikosti ekonomik • Čím je mez. cena vzdálenější od domácí (relativně), tím země z obchodu profituje více • Pro malé a méně rozvinuté země tedy obchod může být ještě výhodnější než pro země velké a vyspělé!

6

4.8.2015

Mill a komparativní výhody

Mill a komparativní výhody • Při mez. ceně 120 yardů sukna/100 litrů vína bude pro Anglii přínos obchodu nulový, pro Portugalsko maximální • Opačná situace nastane při ceně 89/100 • Zhruba „stejné“ by zisky z obchodu byly při ceně kolem 103.3/100, nikoliv při ceně 104.5/100 – vždy jde o relativní vzdálenost (poměr) cen a ne o vzdálenost absolutní! • Při mezinárodní ceně 100yd sukna/100 litrů vína získá z obchodu více Anglie

Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna


Autarkní cena

Anglie

100

120


Portugalsko

90

80


o 11%

o 50%

Mezinárodní cena: 120 yardů sukna/100 litrů vína Anglie: ↓ 1000l vína → 1200 zam → ↑1200yd sukna → 1000l vína → 0%

Portugalsko: ↓ 1200yd sukna → 1080 zam → ↑1350l vína → 1620yd sukna → ↑35%

Mill a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna


Autarkní cena

Anglie

100

120


Portugalsko

90

80


o 11%

o 50%

Mill a komparativní výhody Počet dělníků na výrobu 100 yardů sukna


Autarkní cena

Anglie

100

120


Portugalsko

90

80


o 11%

o 50%

Mezinárodní cena: 103.3yardů sukna/100 litrů vína

Mezinárodní cena: 100 yardů sukna/100 litrů vína

Anglie:

Anglie:

↓ 1000l vína → 1200 zam → ↑1200yd sukna → 1161.6 l vína → ↑16%

Portugalsko:

↓ 1000l vína → 1200 zam → ↑1200yd sukna → 1200l vína → ↑20%

Portugalsko: ↓ 1200yd sukna → 1080 zam → ↑1350l vína → 1350yd sukna → ↑12,5%

↓ 1200yd sukna → 1080 zam → ↑1350l vína → 1394.5 yd sukna → ↑16%

Mill a komparativní výhody • Po otevření platí v obou zemích stejná (mezinárodní) cena • Angličané vyrábí přesně tolik sukna, kolik při dané ceně požadují domácí spotřebitelé a kolik od nich požadují Portugalci • Portugalci produkují tolik vína, kolik při dané ceně požadují domácí spotřebitelé a kolik od nich požadují Angličané • Portugalská poptávka po suknu je zároveň portugalskou nabídkou vína; anglická nabídka sukna je zároveň anglickou poptávkou po víně • Poptávky a nabídky tak do sebe musí přesně zapadat

Předpoklady modelu: • Existence rozdílů v technologiích • 1 výrobní faktor – práce • Práce je homogenní, mobilní uvnitř země, nikoliv však mezi zeměmi • Dokonalá konkurence a plné využití zdrojů • Vyrovnaná obchodní bilance • Konstantní výnosy z rozsahu • 2 země, 2 zboží • Zanedbáváme dopravní náklady a cla • Nebereme v úvahu existenci peněz • Uvolnění většiny předpokladů závěry modelu výrazně nemění – viz Mill (1848)!

7

4.8.2015

Anglie

Víno

• Celková pracovní vybavenost: 3600 jednotek • Produkční funkce:

Qs =

1 Ls 100

• Preference:

Qv =

Anglie CPF

30 25

1 LV 120

20

U = min {C s , Cv }

15

• Mezinárodní cena: 100 yardů sukna/100 litrů vína

10 5

PPF 5

Portugalsko

• Preference:

1 Ls 90

QV =

15

20

25

30

36 Sukno

Portugalsko

Víno

• Celková pracovní vybavenost: 3600 jednotek • Produkční funkce:

Qs =

10

45

1 LV 80

U = min {C s , Cv }

• Mezinárodní cena: 100 yardů sukna/100 litrů vína CPF PPF 40

Sukno

Světová PPF a rovnováha při světové ceně

Matematické odvození modelu I.

Víno 75

• Produkční funkce – Anglie

Qs =

45

1 Ls 100

Qv =

1 Lv 120

• Produkční funkce - Portugalsko

Qs = 36

76

1 Ls 90

Qv =

1 Lv 80

Sukno

8

4.8.2015

PPF

Matematické odvození modelu II. Anglie

• Jednotky práce k dispozici – Anglie – Portugalsko

1300 801

Portugalsko

V

V

10,01

• Preference spotřebitelů

10,83

– Anglie U=min {10Cs, Cv} – Portugalsko U=min {10Cs, Cv} – Tj. v obou zemích preferují takové kombinace výsledné spotřeby, kdy na 1yard sukna připadá 10 l vína

Anglie

13 S

8,9 S

Portugalsko

1 Qs = Ls 100 1 Qv = Lv 120 Qv = 10Qs

Qs =

Ls + Lv = L = 1300

Ls + Lv = L = 801

1 Ls 90 1 Qv = Lv 80 Qv = 10Qs

1 1 80 Ls ∧ Qv = Lv ⇒ Lv = Ls 90 80 9 80 Ls + Lv = 801 ∧ Lv = Ls ⇒ Ls = 81, Lv = 720 9

1 1 Qv = 10Qs ∧ Qs = Ls ∧ Qv = Lv ⇒ Lv = 12 Ls 100 120 Ls + Lv = 1300 ∧ Lv = 12 Ls ⇒ Ls = 100, Lv = 1200

Qv = 10Qs ∧ Qs =

1 Ls = 0,9 90 1 Qv = Lv = 9 80

Qs = Ls = 1 Qv =

Qs =

1 Lv = 10 120

PPF Anglie

Peněžní verze modelu Portugalsko

V

V

10,83 1

10,01 9

• Místo barterové směny použití peněz • V každé zemi je stanovena úroveň mezd W v domácí měně • Cena zboží v penězích (p) = pracovní náročnost (a) x mzda (W)

p = a.W

• Kurz (E) – počet liber za 1 Euro • Výsledné ceny sukna v librách:

10

13 S

0,9

8,9

S

Portugalsko P Anglie A psukno = asukno ⋅ W A psukno = asukno ⋅W P ⋅ E

9

4.8.2015

• Aby Anglie vyvážela sukno, musí platit:

Peněžní verze modelu

A P a sukno ⋅ W A < a sukno ⋅W P ⋅ E

• Výsledné ceny sukna v librách Anglie sukno

p

=a

A sukno

⋅W

A

• Aby Portugalsko vyváželo víno, musí platit:

Portugalsko sukno

p

=a

P sukno

⋅W ⋅ E

Výsledné ceny vína v librách

p

=a

P víno

P

A P avíno ⋅ W A > avíno ⋅W P ⋅ E

P

.W .E

Dodatečné informace

A A asukno W P ⋅ E avíno < < P P A asukno W avíno

• Aby Anglie vyvážela sukno, musí platit: A P a sukno ⋅ W A < asukno ⋅W P ⋅ E

Mzda v Portugalsku je 200 Euro WP = 200 Mzda v Anglii je 120 liber WA = 120 Kurz libra / euro je 0,7 E = 0,7 libry/1 Euro

• Každá ze zemí musí současně vyvážet a dovážet, proto:

100 200.0,7 120 < < 90 120 80

1,11 < 1,16 < 1,5 Situace je rovnovážná.

⇒

100.120 < 90.200.0,7 ⇒

A asukno WP ⋅E < P asukno WA

100 200.0,7 < 90 120

• Aby Portugalsko vyváželo víno, musí platit: A P avíno ⋅ W A > avíno ⋅W P ⋅ E

A A asukno W P ⋅ E avíno < < P P A asukno W avíno

A avíno WP ⋅E > P avíno WA

⇒

• Každá ze zemí musí současně vyvážet a dovážet, proto:

Anglie A pvíno = avíno .W A Portugalsko víno

A asukno WP ⋅E < P asukno WA

⇒

⇒

120.120 < 80.200.0,7 ⇒

A avíno WP ⋅E > P avíno WA

120 200.0,7 < 80 120

• Méně produktivní země tak může vyvážet, její nižší produktivita se projeví nižšími mzdami. • Země s vyšší produktivitou si naopak může dovolit mzdy vyšší. • Mzda je současně endogenní – pokud bude výrazně růst produktivita, mzdy se budou přizpůsobovat. • Např. v ČR budou moci být stejné platy jako v EU, pokud budeme mít alespoň v některých komoditách absolutní výhodu. • Pokud by se v méně produktivní zemi prudce zvýšily mzdy, aniž by adekvátně vzrostla produktivita, musela by se znehodnotit její měna, aby nedošlo k výrazným problémům s platební bilancí. • Vztah lze i rozšířit ⇒ model typu 2 země, n zboží. V tomto případě relativní mzdy rozhodují o tom, co ještě bude země exportovat a co již importovat.

10

4.8.2015

Komparativní výhody – více zboží Zboží

2xn 2 země x n zboží

Relativní mzdy a obchod a1 a2 w* a < < L < < L < n* a1* a2* w an • Relativní mzdy determinují, co se bude exportovat a co se bude importovat • Nicméně relativní mzdy jsou zároveň ovlivněny pracovní náročností, strukturou poptávky a velikostí ekonomiky

Tradované omyly o komparativní výhodě • Obchod je výhodný pouze tehdy, pokud je naše země tak silná, aby mohla čelit zahraniční konkurenci. • Zahraniční konkurence je nefér a škodí jiným zemím, pokud je založena na nízkých mzdách. • Obchod „vykořisťuje“ ekonomiku a zhoršuje její stav, pokud jsou její zaměstnanci hůře placení než zaměstnanci v zahraničí

Jablka

Pracovní náročnost Země A 1

Banány Banány

Pracovní Relativní Relati vní náročnost produktivita Země B práce 10

10

5

40

8

Kaviár

3

12

4

Datle Datle

6

12

2

Enchiladas

12

9

0.75

Teorie komparativních výhod - shrnutí • Struktura mezinárodního obchodu je determinována rozdíly v relativních produktivitách práce. • Výsledná mezinárodní cena se pohybuje mezi autarkními relativními cenami determinovanými domácími opportunity costs (relativními produktivitami) • Čím větší je rozdíl (procentní) mezi opportunity costs a mezinárodní cenou, tím je zapojení do obchodu pro danou zemi výhodnější. • Do obchodu se mohou se ziskem zapojit i země, které zaostávají v produktivitě ve všech sektorech. • Otevřená zaostalá ekonomika bude mít nižší mzdy než vyspělá ekonomika, avšak její reálná mzda bude vyšší než v případě uzavřené ekonomiky.

Kritika teorie kompar.výhod: • Je závislá na předpokladu mobility pracovní síly (splněno spíše v delším období) • Je statická, nebere v úvahu možné interakce mezi současnou specializací a budoucím vývojem ekonomiky • Autorům zejména z méně rozvinutých zemí se nelíbí její závěry ohledně přirozenosti specializace RZ na jednoduché komodity a vývoz surovin. • Někteří autoři (např. F. List) ji pokládají za vyhovující spíše pro již vyspělé země (zde je mnohdy důvodem nepochopení). • Někdy je odmítána s poukazem na příliš svazující předpoklady – i zde se často jedná o nepochopení

11

4.8.2015

Domácí studium • Krugman, P.: Ricardo’s difficult idea, http://web.mit.edu/krugman/www/ricardo.htm • R. Dornbusch, S. Fischer, P. Samuelson: Comparative Advantage, Trade and Payments in a Ricardian Model with a Continuum of Goods, AER 1977

Děkuji za pozornost

12

Obsah přednášky. Mezinárodní obchod

Recommend Documents