Zadávání veřejných zakázek v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Zadávání veřejných zakázek v ČR Bakalářská práce

Autor:

Zuzana Picková, DiS. Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Eva Karhanová Horynová

Březen 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

Ve Ţďáře, dne 15.3.2010

Zuzana Picková, DiS.

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své práce, JUDr. Evě Karhanové Horynové a Ing. Jiřímu Jirošovi, za hodnotné rady, pomoc a veškerý čas, který mi věnovali během mé bakalářské práce.

Anotace Úkolem této bakalářské práce je specifikovat jednotlivé kroky při zadávání veřejných zakázek a následně poukázat na problematické části, ve kterých se dopouští chyb jak zadavatelé veřejných zakázek, tak dodavatelé při podávání nabídek, a to včetně praktických příkladů. Úvod práce je věnován historickému vývoji této oblasti, poté jsou definovány některé základní pojmy, které souvisí se zadáváním veřejných zakázek. Další část práce se zabývá jednotlivými kroky zadávacího procesu. Konkrétně se jedná o definování jednotlivých druhů veřejných zakázek, zadávacích řízení a způsobu jejich zahájení, následuje kvalifikace uchazečů, proces hodnocení nabídek a rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky. Dále je v práci popsána moţnost, jak se mohou dodavatelé chránit proti nesprávnému postupu zadavatele. V závěru je uvedeno několik praktických příkladů, jak zadavatelé chybují při zadávání veřejných zakázek a jakým způsobem by měli postupovat, aby k těmto pochybení nedocházelo.

Annotation The objective of the present bachelor’s dissertation is to specify individual steps in the public procurement process and subsequently to point out its problematic components, where mistakes are being made by both the submitters as well as the contractors in entering their bids, including practical examples. The introductory part addresses the historical development in this area, followed by the definition of some fundamental terms which relate to public procurement. The next part of the dissertation is concerned with individual steps of the procurement process. Specifically, this concerns the definition of various types of public contracts, tender processes and the manner of their initiation, which is followed by qualification of bidders, the tender assessment process and the submitter’s decision on awarding a public contract. Furthermore, the work describes a possible way in which contractors can protect themselves when incorrect procedures are followed by submitters. The conclusion shows several practical examples of mistakes made by submitters in the public procurement process, and of how they should proceed in order to avoid making such mistakes.

Obsah Titulní strana ................................................................................................................................ 1 Prohlášení .................................................................................................................................... 2 Poděkování .................................................................................................................................. 3 Anotace ........................................................................................................................................ 4 Obsah ........................................................................................................................................... 5 Úvod ............................................................................................................................................ 8 1 Historický vývoj ..................................................................................................................... 10 2 Základní pojmy ....................................................................................................................... 14 3 Zadávací řízení ....................................................................................................................... 16 3.1 Veřejné zakázky podle předmětu plnění ......................................................................... 16 3.2 Veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty...................................................... 17 3.3 Druhy zadávacích řízení a způsoby jejich zahájení ......................................................... 19 3.3.1 Druhy zadávacích řízení: .......................................................................................... 19 3.3.2 Způsob zahájení jednotlivých druhů zadávacích řízení ............................................ 19 3.3.3 Zvláštní postupy v zadávacím řízení ........................................................................ 21 3.4 Lhůty pro podání nabídek a ţádostí o účast v zadávacím řízení ..................................... 22 3.5 Shrnutí ............................................................................................................................ 24 4 Kvalifikace dodavatelů ........................................................................................................... 26 4.1 Základní kvalifikační předpoklady .................................................................................. 26 4.2 Profesní kvalifikační předpoklady ................................................................................... 28 4.3 Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady ........................................................... 28 4.4 Technické kvalifikační předpoklady ............................................................................... 29 4.5 Seznam kvalifikovaných dodavatelů §§ 125 – 132 ......................................................... 30 4.6 Systém certifikovaných dodavatelů §§ 133 – 142 ........................................................... 30 4.7 Zahraniční seznam dodavatelů § 143 .............................................................................. 31 4.8 Rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek § 144 ............................................. 31

5

4.9 Shrnutí ............................................................................................................................. 32 5 Posouzení a hodnocení nabídek.............................................................................................. 33 5.1 Podání nabídky ................................................................................................................ 33 5.2 Otevírání obálek .............................................................................................................. 33 5.3 Posouzení kvalifikace ...................................................................................................... 34 5.4 Posouzení nabídek ........................................................................................................... 34 5.5 Hodnocení nabídek .......................................................................................................... 35 5.6 Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky .................................................................... 36 5.7 Uzavření smlouvy ............................................................................................................ 36 5.8 Zrušení zadávacího řízení ................................................................................................ 36 5.9 Písemná zpráva zadavatele .............................................................................................. 37 5.10 Shrnutí ........................................................................................................................... 38 6 Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele .................................................................... 40 6.1 Námitky ........................................................................................................................... 40 6.2 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe ........................................................................... 41 6.3 Dohled nad zadáváním veřejných zakázek ...................................................................... 42 6.3.1 Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele .................................................................. 42 6.3.2 Správní delikty.......................................................................................................... 43 6.4 Smírčí řízení .................................................................................................................... 45 6.5 Shrnutí ............................................................................................................................. 45 7 Problematické části při zadávání veřejných zakázek ............................................................. 47 7.1 Chyby zadavatelů při zadávání veřejných zakázek ......................................................... 47 7.1.1 Ignorace zákona o veřejných zakázkách .................................................................. 47 7.1.2 Dělení předmětu veřejné zakázky............................................................................. 47 7.1.3 Nesprávné vymezení poţadavků zadavatele na zpracování cenové nabídky ........... 48 7.1.4 Nesprávné vymezení předmětu veřejné zakázky...................................................... 49 7.1.5 Zkracování lhůt pro podání nabídek ......................................................................... 50 7.1.6 Hodnocení nabídek ................................................................................................... 50 7.2 Chyby dodavatelů při podávání cenových nabídek ......................................................... 51 Závěr .......................................................................................................................................... 52 6

Seznam pouţité literatury .......................................................................................................... 53 Příloha č. 1 ................................................................................................................................. 55 Příloha č. 2 ................................................................................................................................. 57

7

Úvod Pro zpracování bakalářské práce na téma zadávání veřejných zakázek v České republice mě přivedla má profese, kde se denně s touto problematikou setkávám. Dá se říci, ţe v posledních letech se s touto problematikou setkává kaţdý z nás, nelze si totiţ nevšimnout, jak je s peněţními prostředky daňových poplatníků nakládáno. Média nás denně informují o korupci podnikatelů a politiků, o zmanipulovaných miliardových zakázkách nebo mnohamilionových projektech, které prostě „nevyšly“, jako je například praţská Opencard. Všechno to jsou veřejné zakázky, za které platí kaţdý z nás. Korupce je v současné době jeden z hlavních problémů české společnosti a souvisí s dalšími společenskými problémy, jako je rozkrádání veřejných prostředků a hospodářská kriminalita. Vzhledem k tomu, ţe v současné ekonomické situaci je nutné v oblasti korupce stanovit razantní opatření, připravilo Ministerstvo vnitra komplex protikorupčních opatření neboli „protikorupční balíček“. Jedná se o novelizaci trestního řádu, trestního zákoníku a daňového řádu, coţ ovlivní legislativní podmínky pro potlačování korupce a kriminality. Téma korupce je často spojováno s miliardovými vládními zakázkami a mimo jiné také s vyzbrojováním armády České republiky, na které je ročně vynaloţeno několik desítek miliard korun. Jedna z posledních, údajně zkorumpovaných zakázek se týká nákupu obrněných transportérů Pandur od rakouské firmy Steyr. Česká armáda by tak měla být vybavena 107 transportéry v hodnotě 14,4 miliardy korun. Média informovala veřejnost, ţe za tento obchod měly politické strany obdrţet provizi ve výši dvou aţ tří procent z ceny zakázky, coţ činí 288 - 432 milionů korun. Tímto případem se momentálně zabývají rakouští vyšetřovatelé. Avšak dokázat, ţe někdo za úplatu stanovil zadávací dokumentaci nebo kvalifikační kritéria tak, aby zvýhodnil jednoho vybraného dodavatele, je v mnoha případech nemoţné. Korupce nemusí být vţdy jediným problémem v oblasti zadávání veřejných zakázek Můţe se stát, ţe zadavatel při realizaci veřejné zakázky pochybí z důvodu jeho neznalosti zákona, a protoţe „neznalost zákona neomlouvá“, je mimo jiné cílem této práce poskytnout čtenáři náhled na základní kroky při zadávání veřejných zakázek takovým způsobem, aby

8

si i laická veřejnost dokázala představit, jak takový proces zadávání probíhá. Proto je úvodní část věnována historickému vývoji a základním pojmům uţívaných v této oblasti. V další části jsou popsány jednotlivé kroky, které je povinen zadavatel při zadávání veřejné zakázky učinit. V závěru této práce je poukázáno na problematické části při zadávání veřejných zakázek, ve kterých se dopouští chyb jak zadavatelé, tak dodavatelé, včetně uvedení praktických příkladů a moţností, jak se těchto chyb vyvarovat. Cílem mé práce je poskytnout čtenáři náhled na základní kroky při zadávání veřejných zakázek a zároveň poukázat na problematické části, ve kterých se dopouští chyb jak zadavatelé, tak dodavatelé, včetně praktických příkladů.

9

1 Historický vývoj Zadávání veřejných zakázek není novým právním odvětvím. Jiţ ve starověkém Řecku se podle pravidel zadávání veřejných zakázek zadávaly stavby chrámů, vodní stavby a přestavby zdí kolem Athén1. V Československé

republice

bylo

v r.

1920

vydáno

nařízení

vlády

republiky

Československé č. 667/1920 Sb., o zadávání státních dodávek a prací (Zadávací řád). Nařízení se vztahovalo na dodávky a práce, které zadávaly úřady státní správy a jimi spravované ústavy, podniky a fondy. Účelem nařízení bylo zajištění efektivního hospodaření s penězi státního rozpočtu. Zadávací řád měl vytvořit pravidla a konkurenční prostředí pro subjekty zajímající se o získání veřejných zakázek a současně měl vyloučit neţádoucí vlivy, jako je korupce, nekvalitní plnění atd. Získání státní zakázky v té době bylo prestiţní záleţitostí a zároveň osvědčením o spolehlivosti a řemeslné zručnosti. Rovněţ získání státní zakázky bylo pro firmu jistotou finančního zdroje2. V roce 1934 byl Národním shromáţděním republiky Československé schválen zákon č. 115/1934 Sb., o pletichách při zadávání veřejných dodávek a prací. Tímto zákonem byly stanoveny sankce za „korupční jednání“. V poválečném období fungovalo centrálně řízené hospodářství. Neexistovalo trţní prostředí, ceny byly pevně stanoveny. Veřejné zakázky byly přidělovány příslušnými ministerstvy podnikům, které měly často monopolní postavení3. Tento reţim zde panoval aţ do r. 1989. K výrazné změně došlo aţ začátkem 90. let minulého století, kdy byl zákonem č. 63/1991 Sb., o hospodářské soutěţi zřízen Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Následovalo zavedení obchodní veřejné soutěţe do právního řádu, a to zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem.

1

BERGEROVÁ E., Veřejné zakázky v České republice, s. 11.

2


3


10

Prvním předpisem na úrovni zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek v České republice se stal zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon nabyl účinnosti 1. ledna 19954. Zákon č. 199/1994 Sb. bylo nutné se vstupem České republiky do Evropské unie přizpůsobit normám Evropské unie, a proto byla ukončena jeho platnost a byl přijat zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který nabyl účinnosti 1. května 2004. Tento zákon zavedl nový systém zadávání veřejných zakázek, nově definoval veřejné zakázky a zadavatele, rozdělil veřejné zakázky na nadlimitní a podlimitní, zavedl nové druhy zadávacích řízení i nový způsob uveřejňování informací o zadávacích řízeních5. Jako poslední byl přijat zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Tento nový zákon dne 1. července 2006 zrušil a zcela nahradil předchozí zákon o veřejných zakázkách č. 40/2004 Sb. Důvodem byla především nutnost transportovat nové evropské zadávací směrnice 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních sluţeb a směrnice 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a sluţby do právního řádu České republiky6. Tento zákon podrobně rozebírá jednotlivé druhy zadávacích řízení, dále zavedl moţnost elektronického zadávání veřejných zakázek pomocí elektronické aukce a dynamického nákupního systému, zadavateli bylo umoţněno v některých případech uchazečům umoţnit doplnění dokladů poţadovaných ke splnění kvalifikace; atd. Zákon o veřejných zakázkách byl jiţ několikrát novelizován. Jednou z podstatných změn bylo přijetí zákona č. 76/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V této novele bylo mimo jiné stanoveno, ţe finanční limity jsou stanoveny v prováděcím předpisu, a to v nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboţí pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu. Další 4


5


6

KRUTÁKOVÁ, L.; KRUTÁK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, s. 13.

11

novelu vyvolalo přijetí zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto došlo ke změně podmínek zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů. K poslední změně zákona o veřejných zakázkách došlo dne 1. ledna 2010, kdy nabyl účinnosti zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Hlavní změny v poslední novelizaci zákona se týkají: a) kvalifikace – kdy zadavatel můţe vyzvat dodavatele k doplnění kvalifikace, aniţ by tato ţádost byla podmíněna dosud poţadovaným částečným splněním kvalifikace, tzn. zadavatel nebude muset vyřazovat i výhodné nabídky z formálních důvodů7, b) prohlášení o vázanosti nabídkou – uchazeč jiţ není povinen předkládat prohlášení o vázanosti nabídkou, tento dokument byl nadbytečný a jeho nepředloţení mělo za následek vyřazení uchazeče ze zadávacího řízení, c) rejstříku osob se zákazem plnění – tzv. „blacklisty“ slouţí k posílení transparentnosti, jedná se o rejstřík dodavatelů se zákazem plnění veřejných zakázek, absence dodavatele v tomto rejstříku je jedním ze základních kvalifikačních předpokladů pro účast v zadávacím řízení, d) sdělování nabídkové ceny – ve snaze posílit průhlednost zadávacího procesu je zadavateli umoţněno oznámit nabídkové ceny v rámci procesu otevírání obálek, e) zákazu plnění smlouvy – tímto je významně rozšířena pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, kdy je mu umoţněno v případě zásadního porušení zákona, kdy zadavatel svým konáním znemoţní pouţití standardních obranných mechanismů dodavatele, vyslovit zákaz plnění uzavřené smlouvy, jedná se o velmi tvrdý postih a sankce bude moci Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe uloţit jen za konkrétně vyjmenované delikty, např. zadavatel uzavře smlouvu na veřejnou soutěţ bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení8. Poslední novinkou v oblasti veřejných zakázek je změna finančních limitů. Nařízením vlády č. 474/2009 Sb. ze dne 21. prosince 2009 se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboţí 7 8

JUDr. Mgr. FIDLER, V. Novela zákona o veřejných zakázkách. Veřejné zakázky. 2009, 6, s. 12. JUDr. Mgr. FIDLER, V. Novela zákona o veřejných zakázkách. Veřejné zakázky. 2009, 6, s. 12.

12

pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu. Tímto jsou od 1. ledna 2010 finanční limity nadlimitních zakázek sníţeny.

13

2 Základní pojmy Veřejná zakázka Jedná se o úplatný druh smlouvy, kterému předchází výběrové řízení. Uzavírá se mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímţ předmětem je poskytování dodávek, sluţeb nebo provedení stavebních prací za účelem uspokojení určitých veřejných potřeb a cílů z peněţních prostředků veřejných rozpočtů a rozpočtů Evropské unie.

Zadavatel veřejné zakázky Zákon vymezuje tři moţné kategorie zadavatelů, a to zadavatele veřejného, dotovaného a sektorového. Na jednotlivé kategorie zadavatelů zákon klade odlišné poţadavky – různé finanční limity, různé podmínky pro postup při zadávání veřejných zakázek. Zadavatelem veřejné zakázky je Česká republika, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky a další organizace, nebo také fyzické a právnické osoby, hospodařící s prostředky státního rozpočtu, s prostředky státních fondů, atd. Tito zadavatelé jsou specifikováni v § 2 a § 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Uchazeč Uchazečem je fyzická nebo právnická osoba, jejímţ úmyslem je za úplatu dodat předmět plnění veřejné zakázky dle poţadavků zadavatele.

Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, poţadavků a technických podmínek zadavatele

vymezujících

předmět

veřejné

zakázky

v podrobnostech

nezbytných

pro zpracování nabídky9. Jedná se především o technické, ekonomické a další poţadavky zadavatele.

Kvalifikace Účelem posuzování kvalifikace je ubezpečit se, ţe v další fázi zadávacího řízení jiţ budou posuzovány a hodnoceny pouze nabídky takových dodavatelů, kteří jsou schopni splnit 9

Hlava IV (§ 44) zákona o veřejných zakázkách.

14

předmět veřejné zakázky10. Zadavatel proto stanoví určitá kritéria, aby zjistil způsobilost dodavatele realizovat veřejnou zakázku, a to jak z ekonomického, finančního, technického a jiného hlediska.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy České republiky s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěţe, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a v monitoringu a koordinaci veřejné podpory11.

Informační systém o veřejných zakázkách -

http://www.isvzus.cz/

-

uveřejňovací subsystém Výše uvedený subsystém provozuje Česká pošta, s. p. a nalezneme v něm informace o veřejných zakázkách v elektronické podobě. Systém obsahuje informace o aktuálních a uzavřených veřejných zakázkách, ale také podklady nezbytné k zahájení veřejných zakázek.

10

KRUTÁKOVÁ, L.; KRUTÁK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, s. 164. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Informace o činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Dostupný z WWW: < www.compet.cz>. 11

15

3 Zadávací řízení Veřejné zakázky se člení dle předmětu a výše předpokládané hodnoty, viz. následující obrázek. Obr. č. 1:

Členění veřejných zakázek

Veřejné zakázky

Podle výše přepokládané hodnoty

Podle předmětu

Na dodávky

Na stavební práce

Na služby

Nadlimitní

Podlimitní

Malého rozsahu

Zdroj: KRUTÁKOVÁ, L.; KRUTÁK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, s.51.

3.1 Veřejné zakázky podle předmětu plnění Na dodávky – ustanovení § 8 zákona o veřejných zakázkách: -

pořízení věcí („zboţí“), a to zejména formou koupě nebo koupě na splátky,

-

nájem zboţí nebo nájem zboţí s právem následné koupě, forma leasingu,

-

pořízení zboţí včetně umístění, montáţe či uvedení zboţí do provozu.

Na stavební práce – ustanovení § 9 zákona o veřejných zakázkách: -

provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona o veřejných zakázkách,

-

provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona o veřejných zakázkách a s nimi související projektová nebo inţenýrská činnost,

-

zhotovení stavby dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, která je výsledkem stavebních nebo montáţních prací, případně i související projektové či inţenýrské činnosti,

16

a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci, -

poskytnutí dodávek či sluţeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky vedle výše uvedeného plnění,

-

stavební práce pořizované s vyuţitím zprostředkovatelských nebo podobných sluţeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

Na služby – ustanovení § 10 zákona o veřejných zakázkách: -

vše ostatní neţ veřejné zakázky na dodávky nebo na stavební práce,

-

poskytnutí dodávky podle § 8 zákona o veřejných zakázkách, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných sluţeb je vyšší neţ předpokládaná hodnota poskytované dodávky,

-

provedení stavebních prací podle § 9 zákona o veřejných zakázkách pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na sluţby,

-

seznam sluţeb je přílohou č. 1 a 2 zákona o veřejných zakázkách.

3.2 Veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty Nadlimitní veřejné zakázky – tj. veřejné zakázky, jejichţ předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu v tabulkách č. 1 a 2. V tomto případě probíhá zadání zakázky na evropské úrovni. Tyto zakázky se uveřejňují prostřednictvím Informačního systému o veřejných zakázkách a v Úředním věstníku Evropské unie. Podlimitní veřejné zakázky – tj. veřejné zakázky, jejichţ předpokládaná hodnota činí v případě veřejných zakázek na sluţby a dodávky minimálně 2 mil. Kč bez DPH a v případě veřejných zakázek na stavební práce minimálně 6 mil Kč bez DPH a zároveň nedosáhnou stejného nebo vyššího finančního limitu nadlimitní veřejné zakázky. Jsou to tzv. národní zakázky, platí pro ně zjednodušené postupy zadávání. Veřejné zakázky malého rozsahu – tj. veřejné zakázky, jejichţ předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na sluţby 2 mil. Kč. bez DPH nebo

17

v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 mil. Kč bez DPH12. Tyto zakázky nespadají do působnosti zákona. Veřejný zadavatel je povinen při jejich zadávání dodrţet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Následující tabulky určují kategorie zadavatelů a finanční limity pro rozlišení mezi nadlimitní, podlimitní a veřejnou zakázkou malého rozsahu (veškeré finanční limity jsou uváděny bez DPH): Tabulka č. 1:

Veřejné zakázky na dodávky a služby

Zadavatel

Veřejné zakázky malého rozsahu

Podlimitní

Nadlimitní

Česká republika, státní příspěvkové organizace

do 2 000 000 Kč

od 2 000 000 Kč do 3 236 000 Kč

od 3 236 000 Kč

Územní samosprávné celky a ostatní veřejnoprávní subjekty

do 2 000 000 Kč

od 2 000 000 Kč do 4 997 000 Kč

od 4 997 000 Kč

Sektoroví zadavatelé

do 2 000 000 Kč

od 2 000 000 Kč do 10 020 000 Kč

od 10 020 000 Kč

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboţí pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů.

Tabulka č. 2:

Veřejné zakázky na stavební práce

Zadavatel

Veřejné zakázky malého rozsahu

Podlimitní

Nadlimitní

Pro všechny zadavatele

do 6 000 000 Kč

od 6 000 000 Kč do 125 451 000 Kč

od 125 451 000 Kč

Zdroj:Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboţí pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů.

12


18

3.3 Druhy zadávacích řízení a způsoby jejich zahájení 3.3.1 Druhy zadávacích řízení: Zákon o veřejných zakázkách rozděluje zadávací řízení na základní: § 27

otevřené řízení,

§ 28

uţší řízení,

§ 29

jednací řízení s uveřejněním,

§ 34

jednací řízení bez uveřejnění,

§§ 35-37

soutěţní dialog,

§ 38

zjednodušené podlimitní řízení,

a zvláštní druhy zadávacích řízení: §§ 89-92

rámcové smlouvy,

§§ 93-95

dynamický nákupní systém,

§§ 96-97

elektronická aukce,

§§ 102-109

soutěţ o návrh.

3.3.2 Způsob zahájení jednotlivých druhů zadávacích řízení Otevřené řízení Tento

druh

zadávacího

řízení

mohou

pouţívat

všichni

zadavatelé.

Jedná

se o „nejtransparentnější“ druh zadávacího řízení, tzn.: nedochází k omezování počtu uchazečů. Zahajuje se oznámením otevřeného řízení dle ustanovení § 27 zákona o veřejných zakázkách, kterým zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace. Pro oznámení otevřeného řízení zadavatel pouţije formulář uvedený v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. Užší řízení Jedná se o standardní druh zadávacího řízení. Zahajuje se oznámením uţšího řízení dle ustanovení § 28 zákona o veřejných zakázkách, kterým zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání ţádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace. Oproti otevřenému řízení zde probíhá druhá fáze, kde zadavatel vyzývá kvalifikované zájemce k podání nabídek. Počet

těchto zájemců nesmí být niţší neţ pět. Pro toto oznámení 19

zadavatel pouţije formulář uvedený v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. Jednací řízení s uveřejněním Tento druh zadávacího řízení je určen pouze pro sektorové zadavatele. Řízení probíhá ve dvou fázích dle ustanovení § 29 zákona o veřejných zakázkách – první fáze je obdobná jako u uţšího řízení, ve druhé fázi zadavatel po obdrţení, posouzení a předběţném hodnocení nabídek jedná s uchazeči o podaných nabídkách. Záleţí pouze na zadavateli, kolik takových jednání o nabídkách proběhne. Pro oznámení zadavatel pouţije formulář uvedený v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. Jednací řízení bez uveřejnění Jde o řízení, které se pouţije pouze ve výjimečných případech, a to dle ustanovení § 23 zákona o veřejných zakázkách. Řízení se zahajuje odesláním písemné výzvy, dle ustanovení § 34 zákona o veřejných zakázkách, k jednání jednomu či více dodavatelům. Takové jednání můţe probíhat před podáním nabídek nebo i po něm. Můţeme říci, ţe se jedná o neformální a nejméně transparentní druh zadávacího řízení, které pouţijeme pouze za podmínek stanovených zákonem. Soutěžní dialog Tento nový druh zadávacího řízení můţe pouţít pouze veřejný zadavatel, a to v případě zadávání veřejné zakázky se sloţitým předmětem plnění. Zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů dle ustanovení § 35 zákona o veřejných zakázkách svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Oznámení soutěţního dialogu je výzvou k podání ţádosti o účast a k prokázání splnění kvalifikace13. Pro toto oznámení zadavatel pouţije formulář uvedený v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. Na základě došlých ţádostí o účast vyzve zadavatel nejméně tři zájemce, kteří splňují kvalifikační kritéria, k účasti v soutěţním dialogu. Zjednodušené podlimitní řízení Jedná se také o nový druh zadávacího řízení, který můţe pouţít pouze veřejný zadavatel. Zjednodušené podlimitní řízení se pouţívá pro podlimitní veřejné zakázky na dodávky

13


20

a na sluţby a na veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou nepřesahující 20 mil. Kč. Jde o jednofázový druh řízení, který se zahajuje odesláním písemné výzvy nejméně pěti zájemcům, dle ustanovení § 38 zákona o veřejných zakázkách, k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace. Zároveň je nutné výzvu vhodným způsobem zveřejnit, a to na úřední desce, na internetových stránkách zadavatele, apod. Tento druh řízení je jakousi zjednodušenou verzí otevřeného řízení. Pro představu, v jakých finančních objemech jsou výše uvedené druhy zadávacích řízení realizovány, je v příloze č. 1 této práce uveden statistický rozbor veřejných zakázek dle zadávacího řízení a předmětu veřejné zakázky za rok 2008. 3.3.3 Zvláštní postupy v zadávacím řízení Rámcové smlouvy Rámcové smlouvy jsou relativně novinkou v zadávání veřejných zakázek.. Jejich hlavním přínosem by mělo být usnadnění procesu zadávání veřejných zakázek a zkrácení doby zadávacího řízení. Rámcová smlouva je definována jako úplatná písemná smlouva na dobu určitou (v případě veřejného zadavatele maximálně na 4 roky) uzavřená mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, která upravuje podmínky týkající se následného zadávání dílčích veřejných zakázek, tzv. „minitendrů“ na základě této rámcové smlouvy14. Zadavatel pouţije rámcovou smlouvu v případě, ţe není moţné předem stanovit objem plnění. Jedná se např. o údrţbu nemovitostí v průběhu následujících 4 let, kdy zadavatel předem neví, zda přestanou fungovat kohoutky apod. Rámcová smlouva upravuje konkrétní podmínky pro zadávání budoucích veřejných zakázek po dobu trvání rámcové smlouvy. Zadávání rámcových smluv se nijak neliší od zadávání veřejných zakázek. Pro zadání rámcové smlouvy můţe zadavatel pouţít kterýkoli druh zadávacího řízení, které zahájí oznámením či výzvou zadávacího řízení. Při výběru uchazečů pro uzavření smlouvy je důleţité dodrţet zásady zadávacího řízení, tzn. princip rovného zacházení s uchazeči a princip transparentnosti. Na základě uzavřené rámcové smlouvy s jedním, se třemi nebo více uchazeči se zadávají jednotlivé „minitendry“, při kterých zadavatel nesmí

14


21

po uchazečích poţadovat prokázání splnění kvalifikace, to jiţ prokázali před uzavřením rámcové smlouvy. Dynamický nákupní systém Dynamický nákupní systém je jedním z institutů, které by měly přispět k rozvoji elektronizace zadávání veřejných zakázek. Pouţívá se zejména v případech, kdy zadavatel pořizuje opakovaně totéţ zboţí a při výběru konkrétního zboţí jsou stěţejním faktorem pouze kvantitativní kritéria, zejména výše ceny. Jedná se např. o pohonné hmoty, kancelářské prostředky, běţně dostupné zboţí z oblasti informačních technologií, apod. Dynamický nákupní systém není samostatným druhem zadávacího řízení, při jeho zavedením je zadavatel povinen postupovat v souladu s pravidly otevřeného řízení15. Elektronická aukce Jedná se o nový elektronický institut, který můţe zadavatel pouţít místo běţného hodnocení nabídek, ale pouze pokud jsou hodnoty nabídek kvantifikovatelné. V tomto případě se dodavatelé snaţí nabídnout výhodnější plnění neţ dodavatel, který je umístěný na prvním místě. Elektronickou aukci nelze pouţít, jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na sluţby, s předmětem plnění týkajících se práv duševního vlastnictví. Tento institut hodnocení nabídek lze pouţít v rámci všech standardních druhů zadávacích řízení. Soutěž o návrh Opět se nejedná o samostatný druh zadávacího řízení. Dle ustanovení § 103 zákona o veřejných zakázkách jde o specifický postup zadavatele, který směřuje k získání návrhu, projektu nebo plánu v oblasti stavitelství a architektury, tzn. slouţí výhradně pro veřejné zakázky na sluţby. Výsledkem tedy není uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, k tomu je nutné provést zadávací řízení.

3.4 Lhůty pro podání nabídek a žádostí o účast v zadávacím řízení Lhůty v zadávacím řízení určuje veřejný zadavatel. Při určení lhůty platí zásada, ţe veřejný zadavatel musí vţdy určit lhůtu s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z tohoto důvodu by měl přihlédnout k době nezbytné pro zpracování a předloţení nabídek dodavatelem16. 15 16

ŠEBESTA, M. et al. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, s. 357. ŠEBESTA, M. et al. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, s. 175.

22

V níţe uvedených tabulkách je uveden základní přehled lhůt pro veřejné zadavatele. Tyto lhůty jsou stanoveny minimálním počtem kalendářních dnů a počínají běţet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání námitek. Tabulka č. 3: Minimální lhůty pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a dokladů prokazujících splnění kvalifikace Druh zadávacího řízení Uţší řízení Jednací řízení s uveřejněním Soutěţní dialog Uţší řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu min. 37 dní (nadlimitní), resp. 15 dní (podlimitní) Jednací řízení s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu min. 37 dní (nadlimitní), resp. 15 dní (podlimitní)

Veřejná zakázka Nadlimitní Podlimitní 37 15 37 15 37 15 15

10

15

10

Zdroj: ŠEBESTA, M. et al. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, s. 175.

Tabulka č. 4:

Minimální lhůty pro podání nabídek Druh zadávacího řízení

Otevřené řízení Uţší řízení Uţší řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu min. 40 dní (nadlimitní), resp. 15 dní (podlimitní) Zjednodušené podlimitní řízení Zjednodušené podlimitní řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu min. 15 dní

Veřejná zakázka Nadlimitní Podlimitní 52 22 40 15 10

7

x

15

x

7

Zdroj: ŠEBESTA, M. et al. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, s. 175.

Lhůtu pro podání nabídek v soutěţním dialogu, jednacím řízení s uveřejněním i bez uveřejnění a v řízení na základě rámcové smlouvy nestanoví zákon, ale veřejný zadavatel, a to na základě svého uváţení s ohledem na předmět veřejné zakázky17. 17


23

Ustanovení § 40 zákona o veřejných zakázkách umoţňuje zadavateli zkrátit výše uvedené lhůty, a to v případě: a) zadavatel uveřejnil předběţné oznámení, kde upozorňuje zadavatele na nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadat a zároveň tento seznam zveřejnil v Úředním věstníku a na stránkách informačního systému veřejných zakázek, b) zadavatel odeslal oznámení zadávacího řízení elektronickými prostředky, c) zadavatel zveřejnil zadávací dokumentaci v elektronické podobě na svých internetových stránkách . V případě, ţe zadavatel nezašle zadávací dokumentaci nebo dodatečné informace k zadávací dokumentaci ve lhůtě k tomu určené, nebo pokud mohou být nabídky předloţeny aţ po prohlídce místa plnění, je zadavatel povinen tyto lhůty přiměřeně prodlouţit.

3.5 Shrnutí Jako nejzásadnější problém vidím v legislativním nedořešení zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, respektive v jejich vynětí z působnosti zákona. Dle zákona o veřejných zakázkách je nutné při jejich zadávání dodrţovat „pouze“ zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Na základě tohoto ustanovení však některé organizace přistoupily k přijetí takových opatření, které toto fádní ustanovení zpřísňují tak, aby bylo v jejich působnosti zamezeno moţnosti korupčního jednání. Například Ministerstvo vnitra vydalo nařízení Ministerstva vnitra č. 56 ze dne 20. srpna 2009, o zadávání veřejných zakázek, podle kterého jsou zadavatelé spadající pod tento resort povinni postupovat tak, ţe v případě uzavření smlouvy s finančním limitem nad 100 tis. Kč bez DPH vypracují „záznam o výběru vhodného dodavatele18“. V tomto záznamu zadavatel uvede název veřejné

zakázky,

předmět

plnění,

předpokládanou

hodnotu

veřejné

zakázky,

předpokládaný termín plnění, seznam oslovených dodavatelů, cenové nabídky, hodnocení nabídek a odůvodnění výběru, podpis komise a souhlas zadavatele. Z mého hlediska by mělo být toto zdokumentování pro kontrolní orgány zcela postačující, ale z pohledu veřejnosti se mi jeví stále jako nedostačující. Pokud by bylo kaţdé zadání veřejné zakázky malého rozsahu např. nad 500 tis. Kč bez DPH uveřejněno na úřední desce nebo 18

Vzor záznamu o výběru vhodného dodavatele je uveden v příloze č. 2.

24

internetových stránkách zadavatele, veřejnost by měla nadhled nad zadáváním veřejných zakázek malého rozsahu a zároveň by dostali šanci mnozí dodavatelé, kteří moţná ani netuší, jaké zakázky jsou v jejich okolí realizovány a ve kterých by mohli konkurovat.

25

4 Kvalifikace dodavatelů Účelem kvalifikace je ubezpečit se, ţe budou posuzovány

a hodnoceny jen takové

nabídky, které jsou schopné splnit předmět veřejné zakázky. Z tohoto důvodu stanoví zadavatel kritéria, nezbytné k prokázání způsobilosti dodavatele realizovat veřejnou zakázku jak po stránce ekonomické, technické, finanční či organizační. V rámci posuzování kvalifikace tak zadavatel „testuje“ kvalitu jednotlivých dodavatelů19. Tato kritéria stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo je specifikuje v zadávací či kvalifikační dokumentaci. Zákon stanoví 4 kategorie kvalifikačních předpokladů, a to: a) základní kvalifikační předpoklady (§ 53), b) profesní kvalifikační předpoklady (§ 54), c) ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady (§ 55), d) technické kvalifikační předpoklady (§ 56).

4.1 Základní kvalifikační předpoklady Základní kvalifikační předpoklady splňuje, dle ustanovení § 53 zákona o veřejných zakázkách, dodavatel: a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijímání úplatku, podplácení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo kaţdý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo kaţdý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podáváli nabídku či ţádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační sloţky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle 19


26

uvedených osob rovněţ vedoucí této organizační sloţky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, b) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehoţ skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo kaţdý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo kaţdý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či ţádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační sloţky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněţ vedoucí této organizační sloţky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, c) který nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěţe formou podplácení podle ustanovení § 49 obchodního zákoníku. d) vůči jehoţ majetku neprobíhá insolvenční řízení, v němţ bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, ţe majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolventního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, ţe majetek byl zcela nepostačující nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů, e) který není v likvidaci, f) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, g) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, h) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, i) který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloţeno kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) poţadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím 27

odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby a j) který není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek20. Výše uvedené poţadavky ověří, zda dodavatel vyvíjí řádně svou činnost a jeho existence není bezprostředně ohroţena a není důvod pochybovat o jeho důvěryhodnosti. Dodavatel prokazuje výše uvedené předpoklady předloţením výpisu z evidence Rejstříku trestů, potvrzením příslušného finančního úřadu, potvrzením příslušného orgánu či instituce a čestným prohlášením. V případě podlimitních zakázek předkládá dodavatel pouze čestné prohlášení.

4.2 Profesní kvalifikační předpoklady Profesní kvalifikační předpoklady prokáţe, dle ustanovení § 54 zákona o veřejných zakázkách, dodavatel, který předloţí : a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence21, pokud je v ní zapsán, b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné ţivnostenské oprávnění či licenci, c) doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na sluţby podle zvláštních právních předpisů, d) doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímţ prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů22.

4.3 Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady Tyto předpoklady splňuje dodavatel, který na základě poţadavků zadavatele předloţí dle ustanovení § 55 zákona o veřejných zakázkách jeden či více z těchto dokladů: 20

Hlava V (§ 53) zákona o veřejných zakázkách.

21

Například § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. Hlava V (§ 54) zákona o veřejných zakázkách.

22

28

a) pojistnou smlouvu, jejímţ předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, b) poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů nebo určitou část takové rozvahy, c) údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů, popřípadě obrat dosaţený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední 3 účetní období; jestliţe dodavatel vznikl později nebo prokazatelně zahájil činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, postačí, předloţí-li údaje o svém obratu za všechna účetní období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti23. Smyslem těchto předpokladů je vyřadit ty uchazeče, jejichţ ekonomická a finanční situace nedává záruku, ţe budou schopni realizovat zakázku. Zadavatel je povinen v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení upřesnit rozsah poţadovaných dokladů a stanovit způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a také jejich minimální úroveň.

4.4 Technické kvalifikační předpoklady K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele, dle ustanovení § 55 zákona o veřejných zakázkách, můţe veřejný zadavatel poţadovat např.: a) vzorky, popisy nebo fotografie zboţí určeného k dodání, b) seznam nejvýznamnějších dodávek nebo sluţeb provedených v posledních 3 letech nebo 5 letech v případě stavebních prací, c) seznam techniků a technických útvarů podílejících se na dodání předmětu plnění veřejné zakázky, d) doklad prokazující shodu poţadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem24, atd. Další doklady k prokázání technických kvalifikačních předpokladů jsou taxativně stanoveny zákonem.

23 24

Hlava V (§ 55) zákona o veřejných zakázkách. Hlava V (§ 56) zákona o veřejných zakázkách.

29

Účelem těchto předpokladů je, aby si zadavatel ověřil, zda dodavatel disponuje dostatečnými zkušenostmi, personálem a materiálem. Zadavatel uvede v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení rozsah poţadovaných informací a dokladů, způsob prokázání splnění kvalifikačních předpokladů a stanoví minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a sloţitosti předmětu veřejné zakázky. Poţadovaná kritéria jsou určena zvlášť pro zakázky na dodávky, sluţby a stavební práce.

4.5 Seznam kvalifikovaných dodavatelů §§ 125 – 132 V seznamu kvalifikovaných dodavatelů vede Ministerstvo pro místní rozvoj dodavatele, kteří splnili základní a profesní kvalifikačních kritéria dle ustanovení §§ 53 a 54 zákona o veřejných zakázkách a zaplatili správní poplatek. Seznam slouţí k usnadnění zpracování nabídek uchazeči nebo zájemci a zároveň pro zjednodušení posouzení kvalifikace zadavateli. V praxi to vypadá tak, ţe zadavatel je povinen jako doklad k prokázání kvalifikace přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, který není starší více jak 3 měsíce a poté jiţ neprověřuje správnost uvedených údajů. Seznam kvalifikovaných dodavatelů nalezneme on-line v informačním systému o veřejných zakázkách25.

4.6 Systém certifikovaných dodavatelů §§ 133 – 142 Dalším institutem k usnadnění prokazování splnění kvalifikace je systém certifikovaných dodavatelů. Na rozdíl od výše uvedeného seznamu kvalifikovaných dodavatelů umoţňuje navíc také prokazování splnění ekonomických, finančních a technických kvalifikačních předpokladů26. Těchto systémů můţe být více, tzn. i více správců. Dohled vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj, seznam nalezneme opět v informačním systému o veřejných zakázkách27.

25

Elektronický odkaz na seznam kvalifikovaných dodavatelů: http://www.isvz.cz/isvz/default.aspx?mainwindow=1. 26 KRUTÁKOVÁ, L.; KRUTÁK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, s. 308. 27 Elektronický odkaz na seznam systémů certifikovaných dodavatelů: http://www.isvz.cz/isvz/default.aspx?mainwindow=2 .

30

4.7 Zahraniční seznam dodavatelů § 143 Jelikoţ i ostatní země si mohou dle směrnice 2004/18/ES zřídit institut podobný seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebo systému certifikovaných dodavatelů, je dle zákona o veřejných zakázkách moţnost prokázat kvalifikaci pouţitím výpisů či certifikátů z obdobných zahraničních seznamů. Na území České republiky je zadavatel oprávněn uznat pouze takový zahraniční výpis či certifikát, který je: a) vydán ve státě, který je součástí Evropského hospodářského prostoru, nebo b) v jiném státě, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva uzavřená Evropským společenstvím nebo Českou republikou28.

4.8 Rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek § 144 Rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. „blacklisty“ nebo „černé listiny“) byl nově zprovozněn v Informačním systému o veřejných zakázkách v návaznosti na zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. ledna 2010. Do tohoto rejstříku budou zapisovány právnické či podnikající fyzické osoby, které: a) předloţily při prokazování splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace, b) předloţily při prokazování splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na rozhodnutí o zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů či seznamu systémů certifikovaných dodavatelů nebo c) nepodaly ţádost o změnu zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů či seznamu systémů certifikovaných dodavatelů29.

28 29

ŠEBESTA, M. et al. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, s. 449. MMR ČR, IS VZ. Aktuality : „Blacklisty“ byly zprovozněny. Veřejné zakázky. 2010, 1, s. 4.

31

Všichni dodavatelé jsou při účasti v zadávacím řízení povinni předloţit čestné prohlášení o tom, ţe nejsou vedeni v tomto rejstříku. Zadavatel má moţnost si tuto skutečnost ověřit v Informačním systému o veřejných zakázkách30.

4.9 Shrnutí Jestliţe je účastníkem zadávacího řízení sám dodavatel, který je schopen splnit poţadavky na splnění kvalifikace, je prokázání dle mého názoru snadné a zákon řeší tuto problematiku dostatečně. Co se týče prokazování kvalifikačních kritérií pomocí subdodavatele, jeví se mi výklad zákona poměrně strohý. V zákoně není ţádné omezení v moţnostech prokazování částí kvalifikace pomocí subdodavatele. Pomocí subdodavatele můţe zadavatel vlastně prokázat jakoukoli část kvalifikace. V tomto případě je volnost v oblasti kvalifikace v rozporu s účelem, pro který vlastně slouţí, a to zabezpečit, aby zadavatel uzavřel smlouvu s takovým dodavatelem, který je z ekonomického a technického hlediska schopen zakázku řádně a včas provést. Jako

velice

přínosný

shledávám

systém

certifikovaných

dodavatelů,

seznam

kvalifikovaných dodavatelů a rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek. Pro uchazeče se tím usnadní zpracování nabídek a zadavatelům se zjednoduší posouzení kvalifikace. Nově zavedený rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek přináší do této oblasti spoustu výhod. Nejenţe přispívá k pročistění trhu od firem, „co nehrají fér“, čímţ chrání veřejné finance, ale zároveň se zprůhlední zadávání veřejných zakázek. Nedávný příklad, kdy spolumajitelé stavební firmy Syner byli odsouzeni za uplácení a doposud dostávají další zakázky, ukazuje na aktuálnost tohoto rejstříku. Toto protikorupční opatření potrestá nečestně soutěţící firmy tím, ţe se po určitou dobu nebudou moci účastnit veřejných soutěţí.

30

Elektronický odkaz na Rejstřík osob http://www.isvz.cz/isvz/default.aspx?mainwindow=2.

32

se

zákazem

plnění

veřejných

zakázek:

5 Posouzení a hodnocení nabídek 5.1 Podání nabídky Nabídku podává uchazeč písemně nebo elektronicky, a to ve lhůtě, kterou stanovil zadavatel v oznámení o zakázce. Minimální lhůty pro podání nabídek jsou stanoveny zákonem31. Nabídku v listinné podobě označí zadavatel datem a hodinou doručení, pořadovým číslem a zapíše ji do seznamu doručených nabídek. Pro nabídky podané elektronickými prostředky vede zadavatel odlišnou číselnou řadu. Nabídka, která byla podána ve stanoveném termínu, je předána komisi pro otevírání obálek, v opačném případě je uchazeči vrácena.

5.2 Otevírání obálek Pro otevírání obálek s nabídkami ustanoví veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi. Stanoví-li tak veřejný zadavatel, plní funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami hodnotící komise32. Dále se mohou zúčastnit uchazeči, kteří ve stanoveném termínu podali nabídku. Termín pro otevírání obálek stanoví zadavatel v oznámení o zakázce, obálky však musí být otevřeny nejpozději do 30 dnů od lhůty pro podání nabídek. V případě, ţe termín pro otevírání obálek nebyl v zadávacích podmínkách stanoven, musí zadavatel vyrozumět uchazeče nejméně 5 pracovních dnů před otevíráním obálek. Před otevíráním obálek s nabídkami podanými písemně sdělí komise přítomným účastníkům údaje o nabídkách podaných elektronickými prostředky, aţ poté pokračuje otevíráním obálek s nabídkami podanými v listinné podobě. Před otevřením obálky komise zkontroluje, zda je obálka řádně uzavřena, je na ní vyznačen název veřejné zakázky a uvedena adresa uchazeče. V případě, ţe tyto zákonem dané náleţitosti nejsou splněny, obálka je uchazeči vrácena. Následně komise zkontroluje, zda je podaná nabídka úplná, tzn. zpracovaná v poţadovaném jazyce, návrh smlouvy je podepsán osobou oprávněnou 31 32

Hlava III (§ 39 – 43) zákona o veřejných zakázkách. Hlava VII (§ 71) zákona o veřejných zakázkách.

33

jednat jménem či za uchazeče a zda nabídka obsahuje všechny prvky poţadované zákonem nebo zadavatelem v zadávacích podmínkách. Výsledky kontroly úplnosti podaných nabídek jsou sděleny přítomným uchazečům. Zároveň je také moţné sdělit výši nabídkové ceny. Nabídky, které nesplnili kontrolu úplnosti, komise vyřadí a zadavatel vyloučí ze zadávacího řízení. O otevírání obálek s nabídkami sepíše komise protokol, ve kterém uvede jméno a sídlo uchazeče a zda splnil jednotlivé kontrolované poţadavky.

5.3 Posouzení kvalifikace Posouzení kvalifikace je další fází zadávacího řízení, ve které zadavatel nebo jím ustanovená zvláštní „kvalifikační“ komise nebo komise jmenovaná pro posouzení a hodnocení nabídek posoudí, zda předloţená nabídka splňuje stanovené kvalifikační předpoklady, tzn. provede kontrolu obsahu výpisu z obchodního rejstříku, jednotlivých čestných prohlášení, výpisu ze seznamu kvalifikovaných nebo certifikovaných dodavatelů a jiných dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Pokud nabídka splní veškeré zadavatelem poţadované dokumenty, postupuje dále k posouzení a hodnocení nabídek. Dodavatel, který nesplní kvalifikaci, musí být z účasti v zadávacím řízení vyloučen. Zadavatel je následně povinen toto dodavateli písemně oznámit. Toto jednání je oproti otevírání obálek neveřejné.

5.4 Posouzení nabídek Pro posouzení a hodnocení nabídek ustanoví veřejný zadavatel nejméně pětičlennou komisi, včetně stejného počtu náhradníků. Pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, jedna třetina komise musí mít příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. Členem komise musí být zástupce veřejného zadavatele. Pokud předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesáhne 200 mil. Kč ustanoví nejméně sedmičlennou komisi příslušný ministr a pokud přesáhne 500 mil. Kč ustanoví nejméně devítičlennou komisi vláda na návrh příslušného ministra a to v souladu s ustanoveními § 74 odst. 5 a 6 zákona o veřejných zakázkách. Na počátku prvního jednání sepíší členové komise, popř. jejich náhradníci prohlášení o nepodjatosti a zvolí svého předsedu a místopředsedu. O prvním a kaţdém následujícím jednání sepisuje komise protokol.

34

Posouzení nabídek uchazečů spočívá v tom, ţe komise posoudí, zda po obsahové a formální stránce nabídka odpovídá zadávacím podmínkám, tzn. zda jsou splněny obchodní a platební podmínky, poţadovaný termín plnění, technické specifikace předmětu plnění atd. Dále je komisí posouzena výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to s cílem eliminovat nabídky s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, za kterou není moţné zakázku realizovat.

5.5 Hodnocení nabídek V zadávací dokumentaci a oznámení či výzvě stanoví zadavatel hodnotící kritéria a jejich váhu, popřípadě jsou dílčí hodnotící kritéria seřazena v sestupném pořadí podle významu, který jim zadavatel přisuzuje. Zadavatel má moţnost volby mezi dvěma základními hodnotícími kritérii, a to ekonomickou výhodností nabídky a nejniţší nabídkovou cenou. Kritérium nejniţší nabídkové ceny zvolí zadavatel v případě, ţe se jedná o zakázku s jednodušším předmětem plnění, kde není potřeba zohledňovat další moţné poţadavky zadavatele. V tomto případě je postup hodnocení snadný. Komise pouze seřadí nabídky dle výše nabídkové ceny. V opačném případě zvolí kritérium ekonomické výhodnosti, které se skládá z více dílčích kritérii, a to zejména provozních nákladů (servis, spotřeba PHM, spotřeba energií, údrţba, atd.), dodacích lhůt, atd. Vţdy musí být jedním z hodnotících kritérií výše nabídkové ceny. V tomto případě je hodnocení nabídek poněkud sloţitější. Komise hodnotí nabídky podle všech stanovených dílčích kritérií při zohlednění jejich vah, ale zároveň musí být kaţdé dílčí kritérium vyhodnoceno zvlášť. Po posouzení a hodnocení nabídek zpracuje komise písemnou zprávu. Obsahem zprávy je seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny, odůvodnění takového vyřazení, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek spolu s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, záznam o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií a údaj o sloţení hodnotící komise. Zprávu podepíší všichni členové hodnotící komise a předají společně s nabídkami a ostatní dokumentací zadavateli.

35

5.6 Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky O výběru nejvhodnější nabídky rozhodne zadavatel na základě doporučení hodnotící komise, tzn. na základě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel má právo se od doporučení komise odchýlit, poté je ale jeho povinností uvést vlastní hodnocení a objektivně zdůvodnit, proč se od doporučení komise odchýlil. Prostřednictvím oznámení o výběru nejvhodnější nabídky oznámí zadavatel jeho rozhodnutí uchazečům, kteří nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni, a to do 5 pracovních dnů od rozhodnutí. V oznámení zadavatel uvede identifikační údaje uchazečů, jejichţ nabídky byly hodnoceny a výsledek hodnocení nabídek, včetně jejich pořadí.

5.7 Uzavření smlouvy Před uzavřením samotné smlouvy musí zadavatel poskytnout lhůtu pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Lhůta začíná běţet ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky a je patnáctidenní. V případě, ţe nejsou podány námitky, je zadavatel povinen uzavřít smlouvu do patnácti dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Obsah smlouvy musí odpovídat návrhu smlouvy, který byl předloţen v rámci cenové nabídky. Pokud uchazeč odmítne se zadavatelem uzavřít smlouvu, nebo neposkytne řádnou součinnost, bude smlouva uzavřena s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí, popřípadě jako třetí. Tato informace je písemně oznámena uchazečům, s nimiţ bylo moţné uzavřít smlouvu.

5.8 Zrušení zadávacího řízení Zadávací řízení musí zadavatel zrušit v situacích, kdy není z povahy věci moţné v řízení pokračovat, nebo je to nevhodné. Dle ustanovení § 84 zákona o veřejných zakázkách se jedná o následující situace: a) ve stanovené lhůtě nebyly podány ţádné nabídky, ţádosti o účast či potvrzení zájmu o účast, b) z účasti v zadávacím řízení byli vyloučeni všichni dodavatelé, c) smlouva nebyla uzavřena ani s posledním uchazečem v pořadí, s nímţ bylo moţné tuto smlouvu uzavřít,

36

d) v důsledku okolností předvídaných v § 82 odst. 3 nebyla uzavřena smlouva s posledním uchazečem v pořadí, s nímţ bylo moţné tuto smlouvu uzavřít, nebo e) nebyl podán dostatečný počet nabídek nebo po posouzení podaných nabídek by měl být hodnocen menší neţ zadavatelem stanovený počet nabídek, nepřipustil-li zadavatel ve výzvě k podání nabídky podle § 29 odst. 4 jednání o nabídkách i s niţším počtem uchazečů, neţ který uvedl ve výzvě k podání nabídky. Zadavatel můţe dle ustanovení § 84 zákona o veřejných zakázkách zrušit zadávací řízení, pouze pokud: a) nebyl naplněn minimální počet zájemců, kteří mají podat ţádost o účast, nebo potvrdit zájem o účast v uţším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěţním dialogu, b) počet zájemců vyzvaných zadavatelem k podání nabídky v uţším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěţním dialogu byl niţší či roven minimálnímu zákonnému počtu a nabídku podá menší počet uchazečů neţ zadavatelem vyzvaný, c) pokud vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli řádnou součinnost k jejímu uzavření, d) z důvodu podstatných změn okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, e) v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli poţadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Povinností zadavatele je odeslat oznámení o zrušení

zadávacího řízení k uveřejnění

v informačním subsystému do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí. V případě jednacího řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy tato povinnost neplatí. Dále je zadavatel povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení všem uchazečům s uvedením důvodu, a to nejpozději do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí.

5.9 Písemná zpráva zadavatele Poslední povinností zadavatele je vypracovat zprávu o jakékoli zahájené nadlimitní zakázce, byť by neskončila uzavřením smlouvy a byla by např. zrušena a na vyţádání

37

ji zaslat Evropské komisi či Úřadu33. V případě, ţe je veřejná zakázka zadaná na základě rámcové smlouvy, je zadavatel povinen zaslat zprávu provozovateli informačního systému do 30 dnů po uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení. Písemná zpráva obsahuje především identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky, sjednanou cenu ve smlouvě, identifikační údaje vybraného uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, identifikační údaje uchazečů, jeţ byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a jeho odůvodnění, důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zrušeno, a jiné dle ustanovení § 85 zákona o veřejných zakázkách.

5.10 Shrnutí Právní úprava obsaţená v zákoně ohledně posouzení a hodnocení nabídek a jednotlivých kroků zadavatele se mi jeví jako dostatečná. Jediný problém shledávám v tom, ţe pro hodnocení nabídek dle ekonomické výhodnosti neexistují ţádné prováděcí právní předpisy, které by omezily riziko spojené s přidělením bodů a s určením vítězné nabídky. Proto je důleţité, aby zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně definoval, jakým způsobem bude nabídka hodnocena. Nejedná se však o zákonem danou povinnost a zadavatel si můţe dělat prakticky cokoliv, v tomto případě se můţe dodavatel bránit pomocí odvolacích institutů u Úřadu. Myslím si, ţe hodnocení na základě výše nabídkové ceny, tzn. jednokriteriálního hodnocení, je bezesporu nejprůhlednější a nejjednoznačnější. V tomto případě by si měl zadavatel poloţit otázku: „Nebude nízká cena na úkor kvality?“. Pokud bude toto hodnotící kritérium stanoveno např. při zadání zakázky na dodání pneumatik pro vozidla záchranných sloţek, můţe se stát, ţe zadavatel bude muset nakoupit pneumatiky takových výrobců, které nejsou doporučovány výrobcem vozidla, čímţ můţe dojít ke zhoršení ovládání vozidel ve vyšších rychlostech. Proto lze tuto metodu pouţít jen za předpokladu, ţe předmět plnění veřejné zakázky lze jednoznačně definovat jak po technické, tak hlavně kvalitativní stránce. V praxi však výrazně převaţuje hodnocení dle ekonomické výhodnosti, tedy vícekriteriální s vyuţitím bodovací metody.

33


38

Zadavatel je ze zákona povinen jmenovat komisi pro otevírání obálek, komisi pro posouzení kvalifikace a další komisi pro posouzení a hodnocení nabídek. Dle mého názoru by bylo pro zadavatele jednodušší, kdyby ke kaţdé veřejné zakázce vydal tzv. „Jednací řád hodnotící komise“. Tímto řádem jmenuje jedinou komisi, přičemţ vymezuje její působnost a určuje pravidla jednání. V jednacím řádu jsou chronologicky popsány jednotlivé kroky, které musí komise učinit, a to v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Zadavatel tak není povinen jmenovat několik komisí, čímţ se zamezí ztráty jednotlivých dokumentů při předávání z jedné komise na druhou, tato komise si pohlídá všechny důleţité termíny, zabrání se úniku informací a sníţí se moţnost korupce. Jednací řád však mimo jmenného stanovení této komise odkazuje na nejdůleţitější zákonná ustanovení, takţe jednotliví členové této komise nemusí důkladně studovat celý obsahově celkem náročný zákon o veřejných zakázkách a zaměří se pouze na nejdůleţitější ustanovení. V komisi tak můţe zasedat více odborníků na danou problematiku zejména z technického hlediska a nikoliv řada právníků zabývající se oblastí zadávání veřejných zakázek.

39

6 Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele Jednou z moţností, jak se můţe dodavatel ochránit proti nesprávnému postupu zadavatele, je podání námitek proti jeho jednotlivým úkonům. Námitkami je moţné sjednat nápravu přímo u zadavatele bez zahájení správního řízení. K podání námitek je oprávněn kterýkoliv dodavatel v průběhu celého zadávacího řízení proti všem jeho úkonům a jednáním. Pokud zadavatel takové námitce nevyhoví, má dodavatel moţnost podat návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe (dále jen „Úřad“), čímţ je zahájeno správní řízení.

6.1 Námitky Námitky můţe podat kterýkoliv dodavatel, který má a nebo měl zájem získat určitou veřejnou zakázku a v důsledku domnělého porušení zákona ze strany zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Zdůvodněné námitky je moţné podat proti všem úkonům zadavatele, které vznikly při zadávání nadlimitních nebo podlimitních veřejných zakázek či v soutěţi o návrh. Námitky není moţné podávat u veřejných zakázek malého rozsahu. Lhůty pro doručení námitek zadavateli dle ustanovení § 110 zákona o veřejných zakázkách: a) námitky proti zadávacím podmínkám – do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek., b) námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení – do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení, c) námitky proti ostatním úkonům zadavatele – do 15 dnů ode dne, kdy se zadavatel dozvěděl o domnělém porušení zákona. Je třeba upozornit, ţe v tomto případě nejde o procesní lhůty. Námitky musí stěţovatel v uvedených lhůtách doručit zadavateli a nepostačuje tedy, pokud jsou námitky v poslední den lhůty podány např. k poštovní přepravě34.

34

ŠEBESTA, M. et al. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem, s. 406.

40

Podání takovéto námitky je podmínkou pro případné podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu. Proto musí mít námitky písemnou formu a splňovat předepsané obsahové náleţitosti. Zadavatel je oprávněn odmítnout námitky nesplňující zákonem stanovené poţadavky, dodavatel tím ztrácí oprávnění domáhat se správního přezkumu u Úřadu. Pokud námitka obsahuje všechny náleţitosti a zadavatel ji přesto nevyhoví nebo ji odmítne, pak má dodavatel moţnost podat návrh na přezkum k Úřadu. Práva na podání námitek se můţe uchazeč vzdát, tím je zadavateli umoţněno uzavřít smlouvu ještě před uplynutím zákonné lhůty pro podání námitek

6.2 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy České republiky s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěţe, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a v monitoringu a koordinaci veřejné podpory. Působnost Úřadu je vymezena zákonem č. 273/1996 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů. Úřad je zcela nezávislý ve své rozhodovací činnosti. V jeho čele stojí předseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky. Funkční období předsedy je 6 let a nikdo nemůţe být jmenován do této funkce na více jak dvě funkční období. Předseda Úřadu nesmí být členem ţádné politické strany nebo politického hnutí. Organizačně je v současné době Úřad členěn na 4 sekce. Prvním místopředsedou je JUDr. Robert Neruda, jenţ je pověřen řízením sekce hospodářské soutěţe. Místopředseda Mgr. Kamil Rudolecký vede sekce veřejné podpory a správy úřadu a sekce veřejných zakázek. Ředitel JUDr. Michal Petr stojí v čele sekce legislativy a mezinárodních záleţitostí. Úřad eviduje celkem 124 zaměstnanců, ve většině případů jde o právníky a ekonomy. Významnou prioritou je zajištění transparentnosti rozhodovací činnosti Úřadu. Proto jsou zveřejňována všechna pravomocná rozhodnutí ve Sbírkách rozhodnutí a na internetových

41

stránkách www.compet.cz. Dále jsou pravidelně pořádány semináře, vydávány tiskové zprávy, informační listy a podobně35. Hlavním cílem Úřadu v oblasti zadávání veřejných zakázek je vytvoření transparentních podmínek pro uchazeče o veřejné zakázky a tím zajistit efektivní vynakládání veřejných prostředků. Toho se snaţí dosáhnout především tvorbou a úpravou legislativy týkající se veřejných zakázek, přezkumem úkonů prováděných zadavateli veřejných zakázek a dále jejich kontrolou.

6.3 Dohled nad zadáváním veřejných zakázek 6.3.1 Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje u Úřadu buď na písemný návrh nebo z moci úřední. Z moci úřední můţe být řízení zahájeno na základě provedené kontroly Úřadu nebo informací získaných od jiného správního orgánu, atd. Návrh podává dodavatel, který měl zájem na získání veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona ze strany zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Lhůta pro podání návrhu je 10 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutí, kterým zadavatel nevyhověl podaným námitkám. Dodavatel je povinen ve stejné lhůtě doručit stejnopis návrhu zadavateli. Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1, lze návrh podat a doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěţovatelem36. Není-li návrh doručen včas, řízení se zastaví. Návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace a v jejichţ důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele. V praxi jsou nejčastěji napadána rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Návrh musí vedle obecných náleţitostí obsahovat také zákonem stanovené náleţitosti. V případě nedostatku některých z náleţitostí vyzve Úřad navrhovatele k doplnění. Pokud

35

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Historie úřadu [online]. Dostupný z WWW: . 36 Hlava II (§ 113) zákona o veřejných zakázkách.

42

tak navrhovatel neučiní, Úřad řízení zastaví. Zadavatel je povinen se k návrhu vyjádřit do 7 dnů. S podáním návrhu je navrhovatel povinen sloţit na účet Úřadu kauci ve výši 1% z nabídkové ceny navrhovatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 2 000 000 Kč. V případě, ţe není moţné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele, je navrhovatel povinen sloţit 100 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese37. Úřad má právo ještě před vydáním rozhodnutí vydat předběţné opatření, kterým zadavateli zakáţe uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, nebo pozastaví zadávací řízení, pro zajištění účelu řízení. Pokud Úřad shledá porušení zákona ze strany zadavatele ještě před uzavřením smlouvy a bude se jednat o takové porušení, které ovlivnilo nebo by mohlo ovlivnit výsledek zadávacího řízení, uloţí nápravné opatření tím, ţe zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele nebo zruší celé zadávací řízení. Nápravné opatření volí dle závaţnosti porušení zákona. V případě, ţe jiţ byla smlouva uzavřena, můţe být zadavateli uloţena pouze pokuta. Úřad i účastníci řízení jsou povinni nést náklady, které jim v souvislosti s řízením vzniknou. Pokud Úřad uloţí nápravné opatření, zaváţe tím zadavatele uhradit náklady správního řízení v paušální částce 30 000 Kč, tu stanoví vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách. 6.3.2 Správní delikty Správní delikty, k nímţ dojde při zadávání veřejných zakázek, je oprávněn projednávat Úřad, který zároveň vybírá udělené pokuty. Těchto deliktů se dopouští jak zadavatelé, tak dodavatelé a jsou definovány §§ 120 a 120a zákona o veřejných zakázkách.

37


43

Správní delikty zadavatelů Zadavatel se dopustí správního deliktu tím, ţe: a) nedodrţí postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemţ tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku, b) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo jí splní v rozporu s § 146 nebo 147, c) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit, d) uzavře smlouvu na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 nebo § 111 odst. 5, tzn. před uplynutím lhůty pro podání námitek, anebo v rozporu s předběţným opatřením dle § 117 odst. 1, e) zruší zadávací řízení v rozporu s § 84, f) nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo 155, tzn. po dobu 5 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nebo g) odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizovaní námitek v rozporu s § 11138. Za výše uvedené správní delikty Úřad uloţí pokutu do: 1. 5% ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud nelze cenu zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle písm. a), c) nebo d)., 2. 10 000 000 Kč za správní delikty podle písm. b), e), f) nebo g). V případě, ţe se zadavatel dopustí téhoţ správního deliktu opakovaně v období pěti let, je zadavateli uloţena pokuta aţ do výše dvojnásobku stanovených částek. Správní delikty dodavatelů Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, ţe: a) předloţí k prokázání kvalifikace informace nebo doklady, které nedopovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele 38

Hlava II (§ 120, odst. 1) zákona o veřejných zakázkách.

44

v zadávacím řízení, v řízení o ţádosti o zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů anebo o ţádosti o změnu tohoto zápisu podle § 130 odst. 2 nebo pro účely splnění podmínek pro vydání certifikátu podle § 138, nebo b) nepodá ţádost o změnu zápisu podle § 130 odst. 2, tzn. do seznamu kvalifikovaných dodavatelů39, Za výše uvedené správní delikty můţe být dodavateli Úřadem uloţena pokuta: 1. do 10 000 000 Kč za správní delikt podle písm. a) a zároveň zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let, 2. do 1 000 000 Kč za správní delikt podle písm. b).

6.4 Smírčí řízení Vedle námitek a přezkumného řízení před Úřadem je moţné v souladu se zákonem o veřejných zakázkách pouţít k ochraně proti nesprávnému postupu sektorového zadavatele smírčí řízení před Evropskou komisí. Od řízení o námitkách a následného správního přezkumu se smírčí řízení výrazně odlišuje jeho fakultativním charakterem, neboť jeho konání je moţné pouze se souhlasem sektorového zadavatele za podmínky, ţe ţádost o smírčí řízení podá k tomu legitimovaná osoba, kterou je dodavatel, jenţ má nebo měl zájem na získání nadlimitní veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení tohoto zákona v oblasti veřejných zakázek úkonem sektorového zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech40. Takovýmto zahájením smírčího řízení není ovlivněn běh lhůt pro podání námitek a moţného navazujícího návrhu na správní přezkum.

6.5 Shrnutí Zde bych se zaměřila na veřejné zakázky malého rozsahu, které představují většinu z celkového počtu veřejných zakázek. Při zadávání těchto zakázek není zadavatel povinen postupovat dle zákona o veřejných zakázkách, ale platí pro ně obecná ustanovení, např. stanovení předpokládané hodnoty a dodrţování zásady transparentnosti, rovného zacházení 39 40

Hlava II (§ 120a, odst. 1) zákona o veřejných zakázkách. KRUTÁKOVÁ, L.; KRUTÁK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, s. 301.

45

a zákazu diskriminace. U veřejných zakázek malého rozsahu nemá uchazeč moţnost uplatnit námitky a Úřad tyto zakázky nepřezkoumává41. Jediné, čím se Úřad zabývá je otázka, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu či nikoli42. V případě, ţe se o takovou zakázku nejedná, i kdyţ takto byla zadavatelem zadána, zruší zadání této zakázky nebo uloţí zadavateli pokutu. Východiskem pro poškozené uchazeče můţe být snad změna zákona takovým způsobem, aby bylo v pravomoci Úřadu přezkoumávat dodrţování základních zásad dle ustanovení § 6 zákona o veřejných zakázkách.

41 42

např. rozhodnutí ÚOHS č. S242/2008/VZ-20242/2008/510/chm, ze dne 20. října 2008. např. rozhodnutí ÚOHS č. R223/2007/03-06042/2008/310-KK, ze dne 14. března 2008.

46

7 Problematické části při zadávání veřejných zakázek 7.1 Chyby zadavatelů při zadávání veřejných zakázek 7.1.1 Ignorace zákona o veřejných zakázkách Někteří zadavatelé postupují bez výběrového řízení, tím zcela ignorují zákon o veřejných zakázkách a dopouští se závaţného porušení zákona. Za tyto správní delikty jsou Úřadem ukládány tučné finanční pokuty. Příklad pochybení: Jako zvláštní případ bych uvedla Ministerstvo obrany, které velice často vyuţívá výjimky v zákoně a při nákupu zbraní a ostatního zboţí si samo vybírá dodavatele. Mezi poslední uzavřené kontrakty bez standardního výběrového řízení patří nákup 30 kusů obrněných vozů Dingo a Iveco v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Je opravdu nutné, aby ministerstvo obrany utrácelo miliardy korun bez výběrových řízení? Otázkou je, zda se ministerstvo zabývá plánováním, co a kdy nakupovat, v poslední době jsou totiţ takovéto nákupy odůvodněny akutní potřebou. Ministerstvo má sice moţnost v některých případech obcházet veřejné soutěţe dle ustanovení § 18 zákona o veřejných zakázkách, avšak z pohledu daňových poplatníků by mělo zadávat standardní výběrová řízení, která budou transparentní a cena bude odpovídat nakoupenému zboţí. 7.1.2 Dělení předmětu veřejné zakázky Umělé rozdělování zakázek na jednotlivé dílčí celky patří mezi nejčastější porušení zákona o veřejných zakázkách. Pokud tedy zadavatel vědomě rozdělí předmět veřejné zakázky na jednotlivé dílčí celky za účelem zjednodušit si postup při její realizaci, především vyhnout se vyhlášení otevřené soutěţe, dojde ke sníţení předpokládané hodnoty pod finanční limity a porušení § 13, odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Příklad pochybení: Zadavatel zadal veřejnou zakázku na realizaci úsporných opatření ve třech objektech ve svém vlastnictví jako tři veřejné zakázky malého rozsahu. Ve lhůtě pro podání nabídek obdrţel v rámci kaţdého z vytipovaných objektů jednu nabídku

47

a s vybraným uchazečem uzavřel v jeden den tři smlouvy o poskytování energetických sluţeb včetně dodávky souboru opatření a stavebních prací k realizaci energetických úspor, přičemţ celková cena za plnění předmětu všech tří smluv byla 13 990 010,- Kč bez DPH. Tím se zadavatel dopustil správního deliktu, jelikoţ při uzavírání smluv nedodrţel postup dle § 13 odst. 1, 2 a 3 zákona o veřejných zakázkách, kdyţ před zahájením zadávacího řízení nestanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu se zákonem a rozdělil předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke sníţení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona o veřejných zakázkách. Zadavateli tak bylo umoţněno vyhnout se povinnosti zadat veřejnou zakázku v některém z odpovídajících zadávacích řízení postupem dle zákona, přičemţ tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky43. Zakázky by měly být plánovány v rámci celého období a při stanovení předpokládané hodnoty by měl zadavatel uvaţovat v maximálních moţných hodnotách, které budou nakonec realizovány. 7.1.3 Nesprávné vymezení požadavků zadavatele na zpracování cenové nabídky Pokud je zadávací dokumentace neúplná, obsahuje nejednoznačné údaje, nebo umoţňuje dvojí výklad, můţe se stát, ţe cenové nabídky budou neporovnatelné. V tomto případě se jedná o porušení zákona o veřejných zakázkách a můţe být sankciováno. Příklad pochybení: Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, ţe cenová nabídka bude stanovena za celý předmět plnění v souladu se zadávací dokumentací, ţe bude zpracována formou oceněného výkazu výměr a v obchodních podmínkách stanovil, ţe součástí předmětu plnění budou i práce ve smlouvě nespecifikované. Předloţený výkaz výměr však neobsahoval všechny poloţky pro splnění předmětu plnění. Někteří uchazeči tak ve svých cenových nabídkách ocenili práce, které podle nich měly být předmětem zakázky, ale nebyly uvedeny v rozpočtu. Někteří ocenili pouze předloţený poloţkový rozpočet. Tím byl poţadavek na zpracování nabídkové ceny stanoven neurčitým způsobem a cenové nabídky se staly vzájemně neporovnatelné44. Úřad rozhodl o zrušení zadání výše uvedené veřejné zakázky. 43 44

Rozhodnutí ÚOHS č. R165/2008/02-24697/2008/310-ZČ, ze dne 22. prosince 2008. Rozhodnutí ÚOHS č. S248/2009/VZ-14223/2009/510/MOn, ze dne 16. prosince 2009.

48

Zadavatelé by proto měli své potřeby důkladně naplánovat, tzn. přesně specifikovat předmět zakázky. V opačném případě by se mohlo stát, ţe uchazeč neví, co od něj zadavatel vlastně poţaduje. 7.1.4 Nesprávné vymezení předmětu veřejné zakázky Povinností zadavatele je přesně specifikovat veškeré údaje, poţadavky či technické podmínky týkající se předmětu veřejné zakázky, které uchazečům umoţní vypracovat porovnatelné nabídky. Takový popis předmětu plnění však nesmí vést ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů. Zadavatel by se měl proto při zadávání veřejných zakázek vyhýbat názvům obchodních firem,

obchodních názvů nebo technické specifikace

předmětu tak, aby tím neupřednostnil jednoho dodavatele. Porušoval by tak zásadu rovného přístupu, transparentnosti a zákazu diskriminace. Příklad pochybení: Při zadání veřejné zakázky na „Dodávku serverů a příslušenství s postupným plněním“ zadavatel v technických podmínkách specifikoval předmět veřejné zakázky mimo jiné i konkrétní technickou specifikací, a to frekvencí procesoru takto: 2x čtyřjádrový procesor, frekvence 2,33 GHz. Zároveň však z dokumentace nevyplývá, ţe by zadavatel umoţnil pro plnění veřejné zakázky pouţití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení. Důsledkem této konkrétní technické specifikace je, ţe všichni dodavatelé dodali procesory od jednoho výrobce a jedné značky. Tímto zadavatel zaručil konkurenční výhodu jednomu výrobci procesorů a neumoţnil uchazečům, aby mohli nabídnout procesory jiných výrobců45. S tímto problémem se často setkáváme

při zadávání veřejných zakázek v oblasti

informačních a komunikačních technologií, automobilů, vyprošťovací techniky, atd. V některých případech je však nutné sjednocovat typové řady, např. u výše uvedené vyprošťovací techniky, a to z důvodu kompatibility technických prostředků zasahujících jednotek. V tomto případě zákon ne vţdy akceptuje potřeby zadavatele. Poté uţ je jen na zadavateli, zda takové riziko podstoupí či nikoliv.

45

Rozhodnutí ÚOHS č. S154/2007/VZ-13454/2007/520-KV ze dne 24. července 2007.

49

7.1.5 Zkracování lhůt pro podání nabídek Zákonem stanovené lhůty pro podání nabídek jsou lhůtami minimálními a kaţdý zadavatel je povinen při stanovení těchto lhůt postupovat s ohledem na předmět veřejné zakázky tak, aby dodavatelům umoţnil podat nabídku ve stanovené lhůtě. Proto ne vţdy platí, ţe minimální zákonná lhůta je ve všech případech dostačující a přiměřená. Příklad pochybení: Zadavatel při zadávání nadlimitní veřejné zakázky na "Dodávku autobusů příměstské linkové dopravy" uveřejnil oznámení otevřeného řízení na centrální adrese dne 9.2.2005. Lhůta pro podání nabídky počala běţet dne 10.2.2005 a skončila dne 2.4.2005. Zadavatel však v oznámení otevřeného řízení stanovil konec lhůty na 31.3.2005. Předběţné oznámení zveřejněno nebylo. Je tedy zřejmé, ţe lhůta pro podání nabídek byla kratší neţ 52 dnů, coţ je v rozporu s ustanovením § 39 zákona o veřejných zakázkách. Vzhledem k tomu, ţe v tomto případě nelze zjištěné nedostatky v postupu zadavatele napravit, orgán dohledu přistoupil k uloţení povinnosti zrušit zadávací řízení46. V případě, ţe jsou lhůty pro podávání nabídek dodrţovány, mají moţnost přihlásit se i další uchazeči, čímţ můţe být ovlivněno pořadí jednotlivých nabídek. 7.1.6 Hodnocení nabídek Velkým problémem pro zadavatele můţe být stanovení vhodných hodnotících kritérií. Stále se stává, ţe jsou mezi hodnotícími kritérii zahrnuty kvalifikační předpoklady, rozsah referencí, atd., které by měly být pouţity v předkvalifikačním řízení. Hodnotící kritéria by měla být nastavena tak, aby bylo uchazečům zřejmé na základě jakých kritérií bude nabídka hodnocena. Způsob hodnocení nabídek musí být jednoznačný, srozumitelný a rozhodnutí řádně odůvodněno. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost, musí zadavatel jednotlivým kritériím stanovit váhu vyjádřenou v procentech a pokud moţno vypsat v zadávací dokumentaci konkrétní provedení bodového hodnocení jednotlivých nabídek.

46

Rozhodnutí ÚOHS č. VZ/S120/05-151/3723/05-nl, ze dne 6. září 2005.

50

7.2 Chyby dodavatelů při podávání cenových nabídek Celá řada uchazečů se v boji o veřejnou zakázku dopouští spíše formálních chyb, které je zbytečně ze zadávacího řízení vyřadí. Nejčastějším pochybením je pravděpodobně nepozornost při studování zadávací dokumentace. Kaţdý uchazeč by si měl nejprve podrobně pročíst zadávací dokumentaci a v případě nejasností se dotazovat u zadavatele. Následně je důleţité sledovat, zda zadavatel neuveřejnil dodatečné informace k této dokumentaci. Dalším důleţitým krokem je včasné zajištění všech výpisů a potvrzení poţadovaných zadavatelem (např. výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku trestů, potvrzení finančního úřadu apod.). Tato potvrzení a výpisy nesmí být starší neţ 90 dnů, a to ke dni podání nabídky. Pokud zadavatel poţaduje vypracování nabídek v českém jazyce, musí být u cizojazyčných dokumentů doloţen úředně ověřený překlad do češtiny. Uchazeč by se měl vţdy snaţit zachovat formu a strukturu nabídky poţadovanou zadavatelem, avšak nedodrţení těchto poţadavků nemá za následek vyloučení ze zadávacího řízení.

51

Závěr V úvodní části této práce byly popsány jednotlivé kroky při zadávání veřejných zakázek, které ukazují na fakt, ţe některá ustanovení zákona o veřejných zakázkách mají stále nedostatky a tím je zadavatelům umoţněno dopouštět se korupčního jednání. Jedná se zejména o legislativní nedořešení zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které představují většinu z celkového počtu veřejných zakázek. Z tohoto důvodu bych v zákoně stanovila povinnost zadavatelů, zveřejňovat na svých internetových stránkách nebo na úřední desce veřejné zakázky malého rozsahu nad určitou minimální hranicí, např. nad 500 000 Kč bez DPH. Tímto by se docílilo transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení a zároveň by široká veřejnost získala nadhled nad těmito zakázkami. Dále se jedná o prokazování kvalifikačních předpokladů pomocí subdodavatele, které není zákonem omezeno. Pokud tedy toto omezení neprovede sám zadavatel v zadávací dokumentaci, dodavatel můţe prokázat jakoukoli část kvalifikace. Jako další místo, které by mohlo být pouţito ke korupčnímu jednání je hodnocení nabídek, zákon totiţ neukládá zadavateli povinnost definovat, jakým způsobem bude nabídka hodnocena, zadavatel si tak můţe dělat prakticky cokoliv a jedinou moţností dodavatele je bránit se pomocí odvolacích institutů u Úřadu. I přes výše uvedené nedostatky nelze říci, ţe by byla hlavním problémem kvalita zákona o veřejných zakázkách. Zákon je v souladu s legislativou Evropské unie, tzn. přebírá příslušné evropské směrnice. Záleţí tedy hlavně na lidech, kteří s tímto zákonem pracují, zda jsou jednotlivé kroky při zadávání veřejných zakázek dodrţovány nebo obcházeny. Nejčastěji se zadavatelé dopouštějí chyb, ať jiţ „úmyslně“ či „neúmyslně“, v přípravné fázi zadávacího řízení. V tomto případě by se měli mít zadavatelé na pozoru při

výběru

vhodného druhu zadávacího řízení a stanovit kvalifikační předpoklady tak, aby nevedly k diskriminaci. Další důleţitou fází, kterou zadavatelé často podceňují, je stanovení takových hodnotících kritérií a takového způsobu hodnocení nabídek, aby bylo skutečně moţné vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Co se týče dodavatelů, dopouští se spíše formálních chyb, coţ můţe mít za následek vyloučení ze zadávacího řízení. Proto by si měli vţdy řádně prostudovat zadávací dokumentaci a k nabídce přiloţit všechny poţadované dokumenty a informace.

52

Seznam použité literatury Bibliografie 1. BERGEROVÁ, Eva. Veřejné zakázky v České republice. 1. vyd. Praha : EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005. 150 s. ISBN 80-86861-86-9. 2. KRUTÁKOVÁ, Lenka; KRUTÁK, Tomáš. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady 2007. 1. vyd. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2007. 479 s. ISBN 978-80-7263-376-0. 3. PELC, Vladimír. Zadávání veřejných zakázek. 6. aktualiz. vyd. Praha : Linde Praha, a.s., 2001. 594 s. ISBN 80-7201-291-6. 4. ŠEBESTA, Milan; PODEŠVA, Vilém; OLÍK, Miloš; MACHUREK, Tomáš. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. 1. vyd. Praha : ASPI, a.s., 2006. 524 s. ISBN 807357-213-3. 5. Transparency International - Česká republika. Veřejné zakázky v České republice: Korupce nebo transparentnost? Praha : Transparency International - Česká republika, 2005. 95 s.

Periodika 1. Veřejné zakázky. Praha : Vizea s.r.o., 2009. č. 6. 6x ročně. ISSN 1803-6724 . 2. Veřejné zakázky. Praha : Vizea s.r.o., 2010. č. 1. 6x ročně. ISSN 1803-6724 .

Webové stránky 1. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Souhrnný statistický přehled veřejných zakázek [online]. 2009 [cit. 2010-03-10]. Dostupný z WWW: . 2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Historie úřadu [online]. c2006-2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: . 3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Rozhodnutí R165/2008/0224697/2008/310-ZČ [online]. 2008, 6. 1. 2009 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: . 4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Rozhodnutí R223/2007/0306042/2008/310-KK [online]. 2007, 26. 3. 2008 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: . 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Rozhodnutí S154/2007/VZ13454/2007/520-KV [online]. 2007, 2. 10. 2007 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: .

53

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Rozhodnutí S242/2008/VZ20242/2008/510/chm [online]. 2008, 6. 11. 2008 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: . 7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Rozhodnutí S248/2009/VZ14223/2009/510/MOn [online]. 2009, 6. 1. 2010 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: . 8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Rozhodnutí VZ/S120/05-151/3723/05-nl [online]. 2005, 30. 9. 2005 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: .

Zákony 1. Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboţí pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů. 2. Nařízení Ministerstva vnitra č. 56 ze dne 20. srpna 2009, o zadávání veřejných zakázek. 3. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách. 4. Zákon č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

54

Příloha č. 1

Statistika veřejných zakázek dle zadávacího řízení a předmětu veřejné zakázky za rok 2008 Tabulka č. 5: Druh zadávacího řízení Otevřené řízení Uţší řízení Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení bez uveřejnění Soutěţní dialog Neuvedeno CELKEM

Finanční objem veřejných zakázek v Kč Dodávky Služby Stavební práce 37 677 613 597 40 945 563 015 118 192 577 660 306 456 696 1 475 258 216 17 343 358 378 3 250 520 721 15 939 518 262 37 363 663 627 7 293 144 474 18 553 217 879 5 704 421 185 152 999 290 391 100 960 0 147 260 982 198 111 687 2 796 284 472 48 827 995 760 77 502 770 019 181 400 305 322

CELKEM 196 815 754 272 19 125 073 290 56 553 702 610 31 550 783 538 544 100 250 3 141 657 141 307 731 071 101

Zdroj: Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Souhrnný statistický přehled veřejných zakázek [online]. Dostupný z WWW: .

Graf č. 1:

Zadané veřejné zakázky v r. 2008 dle druhu zadávacího řízení (finanční objem) Otevřené řízení

10%

0,2%

Uţší řízení

1%

18%

65%

6%

Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení bez uveřejnění Soutěţní dialog Neuvedeno

55

Graf č. 2:

Zadané veřejné zakázky v r. 2008 dle předmětu veřejné zakázky (finanční objem)

16% Dodávky Sluţby 25%

59%

56

Stavební práce

Příloha č. 2

Záznam o výběru vhodného dodavatele Veřejná zakázka malého rozsahu dle § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Název veřejné zakázky malého rozsahu: ………………………………………………………. Předmět plnění: ………………………………………………………. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: ……….. Kč Požadovaný termín plnění: do ………. 2010 Hodnotící kritéria: výše nabídkové ceny termín dodání Provedení průzkumu trhu: □ písemná výzva □ elektronicky (prostřednictvím internetu) □ telefonická výzva □ z vlastní databáze dodavatelů Oslovení dodavatelé: 1. ………………..

IČ: ……………

2. ………………..

IČ: ……………

3. ………………..

IČ: ……………

57

Cenové nabídky: 1. ………………..

…………………Kč

2. ………………..

…………………Kč

3. ………………..

…………………Kč

Popis hodnocení:…………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… …………...….………………………………………

Vzhledem

k výše

uvedeným

skutečnostem doporučuje níţe uvedená komise zadavateli realizovat předmět plnění této veřejné zakázky malého rozsahu u firmy ……………………se sídlem……………… za cenu ………..…… Kč vč. 20% DPH. Komise dále konstatuje, ţe výběr vhodného dodavatele byl proveden transparentním a nediskriminujícím způsobem v souladu s § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a ţe při výběru vhodného dodavatele vycházela z informací o trhu a vlastních zkušeností. Zpracovatel: …………………….. podpis ……………………. tel.: ………. fax.: ………. Hodnocení provedla komise ve sloţení: jméno, příjmení:

podpis:

…………………………

………..........

…………………………

………..........

…………………………

………..........

Souhlasí: ………………. zadavatel

58

Zadávání veřejných zakázek v ČR

Recommend Documents