Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky Akademický rok: 2012/2013
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE student(ka): Bc. Petr Smrž který/která studuje v magisterském navazujícím studijním programu obor: Metrologie a řízení jakosti (3911T032) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma diplomové práce: Prevence rizik při konstrukci základových stanic veřejné telekomunikační sítě v anglickém jazyce: Risk prevention of the construction of public telecommunication network base stations Stručná charakteristika problematiky úkolu: Problematika bezpečné výstavby a údržby základových stanic veřejné telekomunikační sítě je vzhledem k velkému počtu těchto zařízení velmi aktuálním tématem. Vzhledem k provedení a účelu základových stanic je při posuzovaní bezpečnosti nutné zohlednit celou řadu nebezpečí (práce ve výškách, práce nad volnou hloubkou, atd.). Práce je zaměřena na komplexní posouzení bezpečnosti při výstavbě a údržbě základových stanic veřejné telekomunikační sítě. Cíle diplomové práce: 1. Zpracovat literární rešerši v oblasti prevence rizik základových stanic veřejné telekomunikační sítě. 2. Navrhnout možný postup pro identifikaci nebezpečí při výstavbě a údržbě jednotlivých typů základových stanic veřejné telekomunikační sítě. 3. Provést identifikaci nebezpečí zaměřenou na výstavbu a údržbu jednotlivých typů základových stanic veřejné telekomunikační sítě. 4. Na základě výsledků provedené identifikace nebezpečí navrhnout konstrukční, popřípadě jiné úpravy navrhovaných základových stanic veřejné telekomunikační sítě.
Seznam odborné literatury: 1. Center for Chemical Process Safety (1993). Guidelines for Auditing Process Safety Management Systems. Center for Chemical Process Safety/AIChE. 2. Center for Chemical Process Safety (2010). Guidelines for Process Safety Metrics. Center for Chemical Process Safety/AIChE. 3. ČERMÁK, Jaroslav. Bezpečnost práce: Aktualizované okruhy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Praha: EUROUNION, 2008. 710 s. ISBN 978-80-7317-071-4. 4. European commision. Self-audit Handbook for SMEs. Office for official publications of the European Communities, Luxembourg, 1995. 280 s. ISBN 92-826-9366-X.
Vedoucí diplomové práce: Ing. Marek Tabas, Ph.D. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2012/2013. V Brně, dne 1.11.2012 L.S.
_______________________________ doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D. Ředitel ústavu
_______________________________ prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c. Děkan fakulty
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 5
DIPLOMOVÁ PRÁCE ANOTACE Diplomová práce sestává ze dvou þástí, þásti teoretické a praktické. Teoretická þást diplomové práce se zabývá všeobecným popisem základnových stanic veĜejné telekomunikaþní mobilní sítČ, jejich konstrukcí, servisem, výstavbou a požadavky na pracovníky. Praktická þást sestává z provedení auditu spoleþnosti z hlediska prevence rizik na základnových stanicích, vyhodnocení auditu a doporuþení opatĜení ke zlepšení. Klíþová slova: prevence rizik, audit, bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci (BOZP), bezpeþnost, konstrukce
ANNOTATION This master thesis consist of two parts, theoretical and practical part. The theoretical part of the thesis deals with the general description of the base stations of mobile public telecommunication networks, their structure, maintenance, construction and staff requirements. The practical part consists of performing an audit of the company in terms of risk prevention at base stations, audit evaluation and recommendation for improvement. Key words: risk prevention, audit, safety and health at work (OHS), safety, construction
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 6
DIPLOMOVÁ PRÁCE BIBLIOGRAFICKÁ CITACE SMRŽ, P. Prevence rizik pĜi konstrukci základových stanic veĜejné telekomunikaþní sítČ. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta strojního inženýrství, 2013. 85 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Marek Tabas, Ph.D.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 7
DIPLOMOVÁ PRÁCE PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Prevence rizik pĜi konstrukci základových stanic veĜejné telekomunikaþní sítČ“ vypracoval samostatnČ s použitím odborné literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V brnČ dne …………………….
Podpis: …………………….
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 8
DIPLOMOVÁ PRÁCE PODċKOVÁNÍ DČkuji vedoucímu mé diplomové práce Ing. Marku Tabasovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytl v prĤbČhu vypracování této práce. Dále dČkuji spoleþnosti InfoTel spol. s.r.o. za možnost pČtiletého pĤsobení v její organizaci a získání praktických zkušeností uplatnČných v této práci.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 9
DIPLOMOVÁ PRÁCE OBSAH
1. Úvod...................................................................................................................... 11 2. VeĜejná telekomunikaþní síĢ.................................................................................. 12 2.1 Mobilní telefonní síĢ ......................................................................................... 12 2.2 Základnová stanice.......................................................................................... 14 2.3 RozdČlení základnových stanic ....................................................................... 15 3. Metodický návod pro školení, návrh, servis a výstavbu ........................................ 17 3.1 Školení............................................................................................................. 17 3.1.1 Základní školení........................................................................................ 18 3.1.2 Profesní školení ........................................................................................ 19 3.1.3 Speciální školení ....................................................................................... 20 3.1.4 Osnova školení ......................................................................................... 20 3.2 Bezpeþnost pĜi užívání a pokyny pro návrh stanice......................................... 21 3.2.1 Koncepce bezpeþného pĜístupu na stanici a k telekomunikaþnímu zaĜízení ........................................................................................................................... 21 3.2.2 PrĤlezné otvory ......................................................................................... 25 3.2.3 ŽebĜíky ...................................................................................................... 25 3.2.4 Obslužné plošiny a lávky........................................................................... 28 3.2.5 Hygiena a ochrana zdraví a vliv zaĜízení na životní prostĜedí ................... 29 3.2.6 Požární ochrana........................................................................................ 30 3.2.7 Hodnocení bezpeþného provozu .............................................................. 30 3.2.8 Provozní Ĝád.............................................................................................. 31 3.2.9 Bezpeþnostní znaþení............................................................................... 32 3.2.10 Horolezecké práce a práce ve výškách................................................... 35 3.3 Bezpeþnost pĜi výstavbČ.................................................................................. 36 3.3.1 ZpĤsobilost a povinnosti pracovníkĤ ......................................................... 37 3.3.2 StaveništČ ................................................................................................. 37 3.3.3 ProvádČní specifických prací .................................................................... 38 3.3.4 Stroje a strojní zaĜízení ............................................................................. 40 4. Audit...................................................................................................................... 42 4.1 Bezpeþnostní audit .......................................................................................... 42 4.2 Self – Audit Handbook for SMEs ..................................................................... 43
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 10
DIPLOMOVÁ PRÁCE 4.2.1 Obsah pĜíruþky.......................................................................................... 43 4.2.2 Metodika pĜíruþky...................................................................................... 44 4.2.3 Hodnocení auditu...................................................................................... 46 4.2.4 InfoTel, spol. s.r.o. .................................................................................... 49 5. Vyhodnocení auditu .............................................................................................. 52 5.1. Hodnocení silných a slabých stránek spoleþnosti .......................................... 52 5.2. Hodnocení dle skupin ..................................................................................... 65 6. OpatĜení pro zlepšení stavu systému ve spoleþnosti ............................................ 67 6.1 Návrh opatĜení pro slabé stránky spoleþnosti.................................................. 67 6.2. Konstrukþní návrhy pro zlepšení provozní bezpeþnosti.................................. 70 7. ZávČr..................................................................................................................... 79 Seznam použitých zdrojĤ: ......................................................................................... 80 Seznam obrázkĤ: ...................................................................................................... 82 Seznam tabulek: ....................................................................................................... 83 Seznam použitých zkratek: ....................................................................................... 84 Seznam pĜíloh:.......................................................................................................... 85
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 11
DIPLOMOVÁ PRÁCE 1. Úvod Hlavním cílem zajišĢování bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci je omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zamČstnancĤ. Povinností a odpovČdností zamČstnavatele je zajistit bezpeþnost a ochranu zdraví pĜi práci minimálnČ na úroveĖ, jež je charakterizována v zákoníku práce a ostatních legislativních nástrojích. Vhodným pĜístupem k naplnČní požadavkĤ na bezpeþnost a ochranu zdraví pĜi práci je prevence, tzn. návrh a realizace odpovídajících pro-aktivních opatĜení. Jedním z nástrojĤ pro zvyšování bezpeþnosti zamČstnancĤ je audit. Mnohdy však dochází k mylným pĜístupĤm a pĜedstavám k þemu má audit sloužit, zejména pak v malých a stĜedních podnicích. ýasto bývá opomíjeno to nejdĤležitČjší, a to sice skuteþnost, že vyhodnocení auditu má pĜedevším poskytnout informaþní zdroj k vytvoĜení a zavedení náležitých preventivních opatĜení. V podnicích þasto dochází pouze k administrativnímu výþtu rizik s heslovitými nebo velmi obecnČ formulovými opatĜeními a s výstupy auditu – s daty dále není pracováno. Výstupy auditu jsou pouze uloženy pro pĜípadnou kontrolu a ve vČtšinČ pĜípadĤ lze konstatovat, že rizika nejsou zpracována. V praxi dochází u pracovníkĤ tuzemských spoleþností zabývajících se konstrukcí základnových stanic k nČkolika stovkám zranČní roþnČ. Zpravidla se jedná o lehké úrazy, dochází ale i k tČžkým poškozením zdraví a fatálním zranČním. Ze zkušeností pracovníkĤ pĤsobících u zahraniþních spoleþností v NČmecku þi Švýcarsku, je známa nižší nehodovost pĜi práci a vyšší úroveĖ BOZP. Legislativa platná v této problematice je však shodná u nás i v okolních státech. Souþasný neuspokojivý stav je zĜejmČ zpĤsoben rozdílnou mentalitou managementu spoleþností a jejich pracovníkĤ u nás a v zahraniþí. V zájmu mobilního operátora by mČla být bezpeþná výstavba a servis jeho stanic a tento zájem by mČl být zamČĜen také na dodavatelské spoleþnosti a svázán s dodržováním pĜíslušných pĜedpisĤ. Pracovníci tuzemských mobilních operátorĤ však tyto pĜedpisy plnČ nedodržují, pĜenášejí tento pĜístup do dodavatelských podnikĤ a obzvláštČ na jejich management. Management poté nesprávnČ stanovuje požadavky na své pracovníky ve smyslu BOZP, což je zapĜíþinČno, jíž zmínČným pĜebíráním návykĤ, ale také nízkou znalostí v legislativní oblasti. Dalšími dĤvody nižší úrovnČ BOZP bývá pĜehlížení skoronehod a pĜesvČdþení managementu, že bezpeþnost a kvalita je nutnČ vykoupena vyššími náklady. Výše uvedené vedlo ke vzniku této práce. Cílem bylo zpracovat rešerši týkající se prevence pĜi návrhu, konstrukci a obsluze základnových stanic. Následné provedení bezpeþnostního auditu ve vybrané spoleþnosti v oblasti konstrukce a servisu základnových stanic, vyhodnocení auditu a doporuþení preventivních opatĜení vþetnČ návrhu možných konstrukþních Ĝešení.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 12
DIPLOMOVÁ PRÁCE 2. VeĜejná telekomunikaþní síĢ VeĜejná telekomunikaþní síĢ je elektronická komunikaþní síĢ terminálĤ, kanálĤ a uzlĤ, která je využita pro poskytování veĜejných telekomunikaþních služeb. Pomocí sítČ jsou umožnČny rĤzné druhy komunikace mezi jednotlivými uživateli napĜ. hlasový nebo datový pĜenos.
2.1 Mobilní telefonní síĢ Mobilní telefonní síĢ je telekomunikaþní síĢ, používaná pro telefonní komunikaci mezi dvČma nebo více úþastníky. Pro komunikaci se využívá mobilního telefonního pĜístroje a je umožnČn pohyb po celé oblasti, které je pokryta sítí. Mobilní telefonní pĜístroje jsou v dnešní dobČ samozĜejmou souþástí našeho života na této planetČ. První zmínky o nich nalezneme už v 70. letech 20. století. Velký rozmach nastal až v 90. letech s pĜíchodem standardu GSM. V souþasné dobČ je situace taková, že ve vČtšinČ vyspČlých zemí pĜevyšuje poþet mobilních telefonĤ poþet obyvatel. Jádrem a první dĤležitou þástí celé mobilní sítČ jsou ústĜedny a data-centra, tato þást funguje jako ústĜedna a úschovna dat. Druhou þástí mobilní sítČ je systém základnových stanic a je to ta þást sítČ, která je zodpovČdná za pĜíjem a pĜenos rádiových signálĤ z mobilního telefonu. Mobilní telefon je spojen se základnovou stanicí s nejsilnČjším signálem. Každá základnová stanice pokrývá pouze omezené území kolem sebe. Pokud dochází k pohybu, mobilní síĢ dává mobilnímu pĜístroji pokyn, aby se spojil s jinou základnovou stanicí se silnČjším signálem. RozmístČní systému základnových stanic je zobrazeno na obr. 2.1. [1].
Obr. 2.1 Systém základnových stanic. [1]
Základnové stanice vysílají signál na rĤzných frekvencích. Frekvence pĜibližnČ 900 MHz jsou vhodné pro pokrytí oblastí s malou hustotou zalidnČní. Ve mČstech a hustČ zalidnČných oblastech se používají frekvence 1800 a 2100 MHz a to pĜedevším z kapacitních dĤvodĤ. Jedna stanice je schopna pokrýt pouze urþitý
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 13
DIPLOMOVÁ PRÁCE poþet hovorĤ a pĜi vyšší poptávce je nutné síĢ zahustit, tzn. instalovat další základnové stanice. Z tohoto dĤvodu je v mČstských oblastech osazeno více stanic než v oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva. UmístČní základnových stanic je takové, aby tvoĜily síĢ s co nejlepšími parametry z hlediska pokrytí oblasti. Jejich umístČní se peþlivČ plánuje. K umístČní lze využít vhodné stávající objekty nebo lze postavit vlastní novou konstrukci. Stanice se umisĢují na: • stĜechách budov, • vodojemech, • silech, • prĤmyslových komínech, • jiných vhodných konstrukcích. Není-li v oblasti žádný vhodný objekt, je pro stanici zĜízena vlastní vČž. Využití stávajících objektĤ se preferuje z ekonomických dĤvodĤ a také ve snaze, co nejménČ zasahovat do krajiny. [1] Systém základnových stanic je propojen nČkolika typy vedení. Aby mohlo dojít ke spojení dvou úþastníkĤ telefonického hovoru, je mobilní pĜistroj prvního úþastníka spojen pomocí rádiových vln se základnovou stanicí. Spojení s mobilním pĜístrojem se realizuje pomocí panelových antén, ty pokrývají okolí stanice signálem. Základnové stanice jsou s datovými centry a ústĜednami spojeny pomocí mikrovlnných spojĤ a podzemních optických tras. Spojení s druhým úþastníkem hovoru, je od ústĜedny k nČmu, realizováno stejným zpĤsobem jako smČrem od prvního úþastníka k ústĜednČ. Na obr. 2.2 je zobrazen pĜenos telefonického hovoru.
Obr. 2.2 PĜenos telefonického hovoru v síti. [1]
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 14
DIPLOMOVÁ PRÁCE 2.2 Základnová stanice Stanice (viz. obr. 2.3) sestává ze þtyĜ hlavních þástí: • • • •
nosné konstrukce - jejich funkcí je umístit antény a technologickou þást do požadované polohy, technologická þást - provedení je buć indoorové nebo outdoorové, sestává z pĜímého a záložního zdroje energie, hardwarové a softwarové þásti, panelové antény - slouží ke komunikaci mezi jednotlivými stanicemi, mikrovlnné antény - slouží ke komunikaci mezi stanicí a mobilním pĜístrojem.
Obr. 2.3 Základnová stanice.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 15
DIPLOMOVÁ PRÁCE 2.3 RozdČlení základnových stanic Žádné obecné typové rozdČlení pro základnové stanice neexistuje. S ohledem na charakter umístČní celé stanice (typ objektu), zpĤsob umístČní/provedení technologické þásti a umístČní anténních nosiþĤ, lze základnové stanice rozdČlit dle následující tabulky : UmístČní stanice \ UmístČní anténních nosiþĤ 1 2 3 4 5
StĜecha budovy StČny budovy Strojovna výtahu Technologický kontejner TČleso komína
A
B C D E F G Budova Budova s se Nová PrĤmyslový vodorovnou Vodojem Silo Kostel komín sedlovou vČž stĜechou stĜechou O
I
O
I
O
I
I
I
O
I/O
6
Konstrukce sedlové stĜechy
I/O
7
Štítová zeć
I/O
8 9 10 11 12
I
Konstrukce ochozu komína Konstrukce na vrcholu
I I
Konstrukce na tubusovém dĜíku UvnitĜ vČže
I O
Konstrukce vČže
I/O Tab. 2.1 Tabulka rozdČlení stanic.
VysvČtlivky k tab. 2.1 : UmístČní stanice UmístČní anténních nosiþĤ Indoorová technologie Outdoorová technologie
A-G 1 - 12 I O
Toto rozdČlení základnových stanic bylo navrženo na základČ praktických zkušeností autora v dané problematice. S ohledem na kontinuální vývoj v této oblasti (nové druhy základových stanic, nová místa umístČní), není výše uvedené rozdČlení koneþné. Následující obrázek znázorĖuje procentuální zastoupení jednotlivých typĤ stanic, se kterými autor pĜišel do kontaktu v letech 2008 – 2012 bČhem svého pĤsobení ve spoleþnosti zabývající se touto problematikou.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 16
DIPLOMOVÁ PRÁCE Pocentuální zastoupení jednotlivých typĤ stanic realizovaných bČhem let 2008 - 2012 2% 1% 3%
6% Stanice typu A
Stanice typu B
Stanice typu C
Stanice typu D
Stanice typu E
Stanice typu F
8%
21%
59%
Stanice typu G
Obr. 2.4 Procentuální zastoupení jednotlivých typĤ stanic.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 17
DIPLOMOVÁ PRÁCE 3. Metodický návod pro školení, návrh, servis a výstavbu Pro úþinnou prevenci rizik pĜi výstavbČ a údržbČ základnových stanic jsou nezbytné znalosti zákonných a technických požadavkĤ vztahujících se k této problematice jako k celku a dostateþné proškolení pracovníkĤ. NáslednČ je nutné brát v potaz ergonomické požadavky pro pohodlnou práci pracovníkĤ. Tyto skuteþnosti je nutné zohlednit, jak pĜi samotném návrhu stanice, tak pĜi následné bezpeþné výstavbČ a užívání stanice. Tímto zpĤsobem osvojené teoretické informace, musí být nutnČ podpoĜeny zkušenostmi odpovČdného projektanta. Abychom možná nebezpeþí, co nejvíce minimalizovali, je vhodné urþit a sjednotit základní technické a zákonné požadavky z hlediska bezpeþnosti pro návrh, výstavbu a servis. Tyto požadavky následnČ poslouží k tvorbČ univerzálního metodického návodu pro bezpeþný prĤbČh realizace jednotlivých stanic. V tomto návodu jsou sumarizovány technické podklady a ostatní požadavky pro projektovou pĜípravu, realizaci a servis zaĜízení základnových stanic. Návod sjednocuje technické parametry jednotlivých typĤ stanic, postup pĜi jejich zĜizování, kontrolu práce dodavatelĤ a zohledĖuje bČžné požadavky dodavatelských spoleþností telekomunikaþní technologie. PĜípadné opodstatnČné odchylky od standardu je vždy nutné konzultovat s odpovČdným odborníkem. Základnová stanice a její zaĜízení jsou kategorizována jako bezobslužná. PĜístup na stanici a k jejím zaĜízením slouží pouze pro obþasnou kontrolu funkce nebo výmČnu vadného vybavení. PĜístup na stanici a pohyb po ní smí provádČt pouze ĜádnČ proškolený pracovník s platnou zdravotní zpĤsobilostí.
3.1 Školení Školení je jedním z pro-aktivních bezpeþnostních opatĜení pĜi provádČní prací souvisejících s problematikou výstavby základnových stanic. Pracovník pĤsobící v této oblasti musí mít platné a prokazatelné vyškolení pro práci ve výškách. Pokud pracovník provádí údržbu nebo opravu telekomunikaþního zaĜízení, musí mít platné osvČdþení z vyhlášky þ. 50/1978 Sb. o odborné zpĤsobilosti v elektrotechnice (pro pohyb po stanici není nutné). V souþasné dobČ lze v praxi pozorovat zlepšující se situaci v oblasti bezpeþnostních opatĜení pĜi provádČní prací ve výškách, stále se však vyskytují mnohé problémy a nedostatky. Dle praktických zkušeností autora lze za jeden z hlavních negativních faktorĤ považovat nedbalý pĜístup zamČstnavatelĤ a skuteþnost, že velmi neochotnČ investují prostĜedky do zajištČní bezpeþnosti. V dĤsledku toto, se lze setkat s pracovníky, kteĜí neznají ani základní principy bezpeþné práce ve výškách a pracovní postupy z nich vyplívající, pĜiþemž absolvovali školení dle naĜízení vlády þ. 362/2005 Sb. Vina je ve vČtšinČ pĜípadĤ na stranČ zamČstnavatele, a to v nedostateþném nastavení stupnČ systému vzdČlávání, následkem toho dochází ke zkráceným školením provádČným školitelem bez dostateþné odborné zpĤsobilosti. BČhem takového školení si pracovníci nemohou osvojit ani základní podmínky pro bezpeþné provádČní prací ve výškách.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 18
DIPLOMOVÁ PRÁCE Základní body školení, které musí být pĜesnČ vymezeny a dodrženy: • • • • •
obsah, prĤbČh, délka, udČlení kvalifikace a její platnost, odborná zpĤsobilost školitele.
PrĤbČh a náplĖ školení by se mČly pĜedevším odvíjet od požadavkĤ na pracovníky z hlediska jimi provádČných prací. Požadavky budou odlišné u pracovníka vykonávajícího práce ve výškách pouze pĜíležitostnČ a vystaþí mu pouze základní seznámení s problematikou (koordinátor prací, projektant apod.) a u pracovníka vykonávajícího práce ve výškách dennČ pĜi souþasném použití složitČjších horolezeckých technik. PĜi provádČní školení velice zaleží na odborných zkušenostech a znalostech školitele, je to dĤležitý faktor pĜi provádČní školení. Vzhledem k tomu, že úroveĖ kvalifikace školitele není nijak právnČ upravena, je více než vhodné, aby tuto kvalifikaci ovČĜil sám zamČstnavatel. NicménČ nemalá þást zamČstnavatelĤ považuje každé školení za nutné zlo, a dokud se nestane nČjaká nehoda þi nebude hrozit finanþní postih od oprávnČných orgánĤ, bude pĜístup zamČstnavatele stále nezodpovČdný. [2] Je velmi úþinné rozdČlit pracovníky do skupin dle požadavkĤ na provádČní prací a zaĜadit je do následujících úrovní školení.
3.1.1 Základní školení Primární školení provedené v souladu s NV þ.362/2005 Sb., jehož souþástí jsou i praktické ukázky základního vybavení a používání OOP a objasnČní jednoduchých evakuaþních technik na teoretické úrovni. Toto školení je urþeno pro pracovníky, kteĜí se s pracemi ve výškách a nad volnou hloubkou, za použití základního vybavení OOP proti pádu, setkávají pouze velmi zĜídka nebo pouze na teoretické úrovni. Základní vybavení OOP pro práci ve výškách je zobrazena na obr. 3.1. Jedná se o školení preferované vČtšinou zamČstnavatelĤ, jde o nejrizikovČjší skupinu z dĤvodu nedostatku þasu na proškolení praktických dovedností. [3] Délka školení je v rozmezí 4 až 8 hodin. Výstupem je osvČdþení o odborné zpĤsobilosti pro práci ve výškách dle NV 362/2005 Sb., bez použití lanového pĜístupu. Školení je doporuþeno opakovat každých 12 mČsícĤ
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 19
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 3.1 Základní vybavení OOP pro práci ve výškách. [4]
3.1.2 Profesní školení Školení svým obsahem zahrnuje základní školení a je obohaceno o praktický výcvik. Je urþeno pro pracovníky, kteĜí pĜicházejí þasto do styku s prací ve výškách a nad volnou hloubkou a je pro nČ nutné tuto problematiku zvládat na odborné úrovni. U této úrovnČ školení je z dĤvodu bezpeþnosti úþastníkĤ nutno zvážit poþet školených osob na jednoho školitele, tak aby bylo v silách školitele skupinu uhlídat a ĜádnČ ji proškolit. Doporuþený poþet je 6 osob na jednoho školitele. [2] Doporuþení minimálního obsahu pro praktickou þást výcviku v rozsahu 8 hodin: • • • • • • • • •
pĜíprava pracovního postupu, pĜíprava materiálu, práce s lanem, práce s postrojem a jeho prvky, používání OOP, problematika kotvících bodĤ, techniky výstupĤ, sestupĤ a jištČní, základy evakuace, zásady první pomoci.
Délka školení je plánována jako dvoudenní s þasovou dotací 16 hodin. Školení sestává z teoretické (8 hodin) a praktické (8 hodin) þásti. Výstupem je osvČdþení o odborné zpĤsobilosti pro práci ve výškách dle NV 362/2005 Sb., vþetnČ práce v lanovém pĜístupu. Školení je doporuþeno opakovat každých 12 mČsícĤ.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 20
DIPLOMOVÁ PRÁCE 3.1.3 Speciální školení Školení urþené výhradnČ pro pracovníky, kteĜí se s pracemi ve výškách a nad volnou hloubkou setkávají dennČ a musí ve své profesi perfektnČ ovládat tyto pracovní postupy. Školení svým obsahem zahrnuje pĜedchozí úroveĖ profesního školení a dále zahrnuje údržbu OOP, nácvik evakuace a techniky lanových pĜístupĤ. StejnČ jako u profesního školení je nezbytné urþit maximální poþet školených osob. [2] Doporuþení minimálního obsahu pro praktickou þást výcviku v rozsahu 16 až 24 hodin: • • • • • • • • • •
pĜíprava pracovního postupu, pĜíprava materiálu, práce s lanem, druhy lan a používané uzly, práce se zachycovacím postrojem, lanem a jistícími pomĤckami, používání a údržba OOP, problematika kotvících bodĤ, postupy pro vytvoĜení kotvení, sestavení a používání kladkostroje, techniky výstupu, sestupu a jištČní, základy evakuace vþetnČ používání trojnožky a nosítek, zásady první pomoci.
Délka školení je plánována na 3 až 5 dní s þasovou dotací 24 až 40 hodin. Školení sestává z teoretické (8 až 16 hodin) a praktické (16 až 24 hodin) þásti. Výstupem je osvČdþení o odborné zpĤsobilosti vykonávat práci ve výškách dle NV 362/2005 Sb., vþetnČ práce v lanovém pĜístupu. Školení je doporuþeno opakovat každých 12 mČsícĤ.
3.1.4 Osnova školení PĜípravná þást: • kontrola pĜítomnosti úþastníkĤ školení, • osnova školení, • seznámení s možnými riziky, • ovČĜení zdravotní zpĤsobilosti. Teoretická þást: • pĜehled právních pĜedpisĤ, • pĜehled platných norem, • proškolení z NV þ. 362/2005 Sb., o zajištČní proti pádu technickou konstrukcí, o zajištČní proti pádu OOP, o užívání žebĜíkĤ, o zajištČní pĜedmČtĤ a materiálĤ proti pádu, o zajištČní okolí pod místem práce, o práce na stĜeše,
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 21
DIPLOMOVÁ PRÁCE
• • • •
o doþasné pomocné stavební konstrukce, o shazování pĜedmČtĤ a materiálu, o pĜerušení práce ve výškách, o krátkodobé práce ve výškách, o školení zamČstnancĤ, seznámení s použitím OOP proti pádu, výbČr vhodných OOP a jejich použití, základy první pomoci, ovČĜení teoretických znalostí.
Praktická þást: • praktické seznámení pracovníkĤ s OOP proti pádu, • nastavení, seĜízení a pĜipojení OOP, • zpĤsoby použití OOP. Technická þást: • materiály pro konstrukci OOP, • identifikace a kontrola OOP, • poškození OOP, • údržba OOP, • znaþení výrobkĤ používaných jako OOP, • dokumentace k OOP, • skladování OOP [2].
3.2 Bezpeþnost pĜi užívání a pokyny pro návrh stanice PĜístup na stanici je pracovníkem provádČn pĜibližnČ 4x za rok. PĜi navrhování stanice musíme vycházet z pĜedpokladu, že stanice bude obsluhována pracovníkem. Je tedy zĜejmé, že samotná koncepce návrhu stanice, její následný provoz a obsluha spolu úzce souvisejí a jsou zde pojaty jako samostatná þást oddČlená od þásti týkající se výstavby.
3.2.1 Koncepce bezpeþného pĜístupu na stanici a k telekomunikaþnímu zaĜízení PĜístup na stanici musí být v souladu se zákonnými požadavky a pohyb po ní musí být bezpeþný. Pro zajištČní bezpeþného pĜístupu na stanici a k jejím zaĜízením je stanice a její okolí vybaveno žebĜíky, lávkami, plošinami, kolektivními a osobními bezpeþnostními konstrukþními prvky. Osobními bezpeþnostními prvky se zde rozumí bezpeþnostní lišty, bezpeþnostní lanka a kotevní oka. Kolektivním bezpeþnostním prvkem rozumíme napĜ. zábradlí. Tyto bezpeþnostní prvky musí být navrženy a instalovány dle technických podmínek výrobce a NV þ. 362/2005 Sb. Nejvíce užívaným osobním bezpeþnostním prvkem pro pĜístup k zaĜízení stanice je kotevní oko (viz. obr. 3.2). Kotevní oko musí být dimenzováno pro zatížení 10 kN a jejich barevné oznaþení je žluté. UmístČní kotevních ok musí být takové, aby umožĖovalo pohyb pracovníka po konstrukci souþasné s pĜipojením OOP ke kotevnímu oku.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 22
DIPLOMOVÁ PRÁCE Pravidla pro rozmístČní kotevních ok jsou následující: • první kotevní oko 1,7 m až 2,0 m nad nástupní plochu ve svislém smČru, • další kotevní oka jsou v rozestupu 1,0 m až 1,2 m ve svislém i vodorovném smČru, • vzdálenost kotevního oka od nezabezpeþené hrany pádu ze stĜechy budovy, þi jiné konstrukce je minimálnČ 1,5 m ve vodorovném smČru [5].
Obr. 3.2 Kotevní oko umístČné na trubkovém stožáru.
Vede-li pĜístup k zaĜízení po pevném žebĜíku delším než 6,0 m, musí být takový žebĜík vybaven dle ýSN 74 3282 ochranným košem nebo bezpeþnostní lištou. Tato lišta musí splĖovat normu ýSN EN 353-1, a je tvoĜena tvarovým profilem, ke kterému se pĜipojuje zachycovaþ pádu, zaĜízení je patrné z obr. 3.3.
Obr. 3.3 ŽebĜík s bezpeþnostní lištou a zachycovaþem pádu.
PĜi návrhu je však nutné vždy posoudit hloubku eventuálního pádu a v rizikových pĜípadech, je nutné tyto prvky umístit i do míst, kde délky žebĜíkĤ nedosahují výše
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 23
DIPLOMOVÁ PRÁCE uvedené hodnoty. V pĜípadČ, že je pĜístup veden po pĜenosném žebĜíku, je nutné takový žebĜík zajistit proti posunutí, boþnímu vychýlení, zvrácení a podklouznutí. [6] Vede-li pĜístupová cesta prostorem se sklonem pochĤzí plochy vČtším než 10° nebo prĤbČžné s hranou pádu z budovy þi jiné konstrukce ve vzdálenosti menší než 1,5 m od hrany pádu, je nutné instalovat vodorovný lankový systém (viz. obr. 3.4) pro upnutí OOP. V tomto pĜípadČ je možné i prĤbČžné užití kotevních ok.
Obr. 3.4 Vodorovný lankový systém pro upnutí OOP. [7]
Vlastnosti použitých osobních bezpeþnostních prvkĤ musí být ve shodČ se základními požadavky naĜízení vlády þ. 21/2003 Sb., ýSN EN 353-1 a ýSN EN 795. Všechny osobní bezpeþnostní prvky v souvislosti s použitím OOP musí být schváleny autorizovanou zkušebnou. Vlastnosti výrobkĤ posuzovaných v rámci certifikace musí mít jednou roþnČ periodickou revizi, provedenou autorizovanou organizací. Po dokonþení instalace je nutné zajistit výchozí revizi. Organizace, která bezpeþnostní systémy montuje, musí mít platné oprávnČní k montáži (tzv. osvČdþení o provádČní montáže systému), pĜi montáži se musí Ĝídit montážním pĜedpisem výrobce. BezpodmíneþnČ musí používat originální díly dodané výrobcem. [8] Povolené osobní bezpeþnostní systémy: • • • •
bezpeþnostní lišta SÖLL, bezpeþnostní lanko ARIANA pouze pro vodorovné jištČní, bezpeþnostní lanko CABLOCK pouze pro svislé jištČní, kotevní oka, atestovaná staticky i dynamicky.
Kolektivní bezpeþnostní prvky je nutné pĜednostnČ užít ve všech pĜípadech, kde je pracovník pĜi pohybu po stanici ohrožen pádem do hloubky napĜ. pád
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 24
DIPLOMOVÁ PRÁCE ze stĜechy budovy. Vhodným kolektivním bezpeþnostním prvkem pro tyto situace je zábradlí. Zábradlí musí být navrženo v souladu s ýSN 74 3305. Povinná výška zábradlí: • •
pĜi rozdílu výšek do 30 m je 1,1m, nad 30 m je 1,2 m.
Zábradlí je nutné doplnit bezpeþnostní zarážkou (okopovým plechem) do výšky 0,1 m nad úrovní pochĤzí plochy. Na obr. 3.5 je pĜíklad kolektivního bezpeþnostního opatĜení pro bezpeþný pĜístup k anténnímu stožáru. [9]
Obr. 3.5 Kolektivní bezpeþnostní opatĜení (zábradlí).
PĜístupové cesty na stanici a k zaĜízením stanice je tĜeba zabezpeþit proti vstupu nepovolaných osob a zaĜadit je do jedné ze þtyĜ kategorií: 1. pĜístupné bez prostĜedkĤ OOP, 2. pĜístupné za použití standardních OOP (kotevní bod, bezpeþnostní lišta), kterými je pracovník trvale zajištČn po dobu práce ve výšce, 3. pĜístupné za použití prostĜedkĤ osobního zajištČní pomocí postupného jištČní, kde základní podmínkou je pevná opora ruky a nohy a dostateþnČ únosné místo pro vytvoĜení postupného jištČní (pro uvedenou kategorii výstupu jsou pracovníci speciálnČ školeni), 4. pro pracovníky nepĜístupné. PĜístupové cesty je nutné projektovat a stavČt v kategorii 1 - 3. V pĜípadČ využití stávajících konstrukcí lávek, plošin, podest, žebĜíkĤ, je nutné toto použití zkonzultovat a nechat písemnČ odsouhlasit urþeným specialistou na BOZP. PĜed dokonþením realizace stanice je nutné provést na stanici kontrolu bezpeþnostních prvkĤ a pĜístupových cest autorizovanou kontrolní organizací.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 25
DIPLOMOVÁ PRÁCE 3.2.2 PrĤlezné otvory PrĤlezné otvory ve stropech a konstrukcích nesmČjí mít žádný z rozmČrĤ menší než 0,7 m. NČkteré prĤlezy, kde pĜíslušné rozmČry nelze z rĤzných dĤvodĤ dodržet (napĜ. kostely) mohou být prĤlezné otvory i menší. Všechny prĤlezné otvory musí být zakryty nebo ohrazeny. V pĜípadČ zakrytí poklopem, musí nosnost poklopu odpovídat únosnosti okolní podlahy. Poklopy musí být instalovány tak, aby se nedaly samovolnČ odsunout nebo uvolnit, a musí být zapuštČny do stejné úrovnČ s okolní podlahou. Poklopy je nutné opatĜit madly z vnitĜní i vnČjší strany, je nutné zajistit jejich aretaci v otevĜené poloze a závČsy poklopĤ je nutné zajistit proti vysazení. Maximální povolená hmotnost poklopu je 24 kg, v ostatních pĜípadech je nutno navrhnout a zhotovit protizávaží. [10] Tam, kde je to možné je nutno v okolí prĤlezného otvoru trvale instalovat konstrukci sloužící pro transport materiálu (viz. obr. 3.6). Konstrukce musí být vybavena kotevním okem umožĖující provleþení a zapnutí horolezecké karabiny s kladkou. Kotevní oko sloužící pro transport materiálu je oznaþeno þervenou barvou a nelze jej použít pro upnutí OOP.
Obr. 3.6 Konstrukce pro transport materiálu.
3.2.3 ŽebĜíky Všechny žebĜíky umísĢované na stanici musí být navrženy v souladu s normou ýSN 74 3282. ŽebĜíky dle této normy jsou provedené jako pevné po celé délce od nástupního prostoru po prostor výstupní. Sklon žebĜíku se musí nacházet v rozmezí 58° až 90°. V pĜípadČ þelního výstupu ze žebĜíku, je nutné dodržet pĜesah žebĜíku nad výstupní úroveĖ a to minimálnČ 1,1 m, v pĜípadČ boþního výstupu je nutné zachovat pĜesah 1,5 m. Jeli délka žebĜíku vetší než 6,0 m je nutné žebĜík osadit ochranným košem dle ýSN 74 3282 nebo bezpeþnostní lištou. V pĜípadČ užití bezpeþnostní lišty je nutné instalaci provést tak, aby byl nástup a výstup ze žebĜíku
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 26
DIPLOMOVÁ PRÁCE provádČn pĜi použití OOP. PĜesah bezpeþnostní lišty nad výstupní úroveĖ musí odpovídat technickým požadavkĤm výrobce a musí být minimálnČ 0,9 m. [6] Pevné žebĜíky sloužící pro pĜístup na stanici a jsou dostupné z veĜejných prostor, je nutné z bezpeþnostních dĤvodĤ zajistit proti vstupu nepovolaných osob jednou z tČchto variant: • Odklopnou, otvíratelnou nástupní zábranou ve výši minimálnČ 2,0 m, uzamþenou ke konstrukci žebĜíku. Odklopná zábrana musí být pevnČ zajistitelná v otevĜené poloze. •
Polohou, tj. první stupeĖ spodní pevné þásti žebĜíku je umístČn ve výši 3,0 m nad nástupní plochou, spodní díl je tvoĜen pĜenosným žebĜíkem. PĜenosný žebĜík musí mít štČĜiny zakonþené háky, které se zaháknou za pevnou þást žebĜíku, spodní konec žebĜíku musí být pevnČ opĜen o nástupní plochu. Odnímatelná þást žebĜíku musí být lehká pĜi zachování dostateþné tuhosti.
ŽebĜík, pĜedevším pĜíþle a štČĜiny musí být dokonale zbaveny ostrých hran a otĜepĤ. RozmČry pevných žebĜíkĤ (viz. obr. 3.7) musí odpovídat normČ ýSN 74 3282, dále lze vycházet z harmonizované normy ýSN 73 4110. [6]
Obr. 3.7 Požadované rozmČry pevných žebĜíkĤ.
Pro výstup k anténám a jinému zaĜízení osazenému na trubkovém stožáru se užívají stupadlové žebĜíky (viz obr. 3.8). Stupadla musí být zbavena otĜepĤ a ostrých hran. Nejsou-li stupadla pĜímo pĜivaĜena ke stožáru, musí být provedena tak, aby šrouby, objímky þi jiné prvky nezasahovaly do prostoru nášlapu.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 27
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 3.8 PĜíklady stupadlových žebĜíkĤ.
RozmČry stupadlových žebĜíkĤ (viz. obr. 3.9) musí odpovídat normČ ýSN 74 3282, dále lze vycházet z harmonizované normy ýSN 73 4110. [6]
Obr. 3.9 Požadované rozmČry stupadlových žebĜíkĤ.
U žebĜíkĤ vedených uvnitĜ výškového objektu bez pĜístupu denního osvČtlení (tubusové stožáry, vodojemy, kostelní vČže, apod.) je nutné instalovat po celé trase osvČtlení.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 28
DIPLOMOVÁ PRÁCE 3.2.4 Obslužné plošiny a lávky Jedná se o konstrukþní prvky usnadĖující pĜístup k zaĜízením a realizují prostor pro oporu nohou pĜi obsluze zaĜízení. Plošina je pochozí konstrukþní prvek, který slouží k horizontálnímu pohybu (nástupu, výstupu nebo pĜestupu mezi výstupovými zaĜízeními) a obsluze technologického zaĜízení. Plošina je zpravidla vybavená zábradlím a okopovým plechem o výšce minimálnČ 0,1 m. Minimální šíĜka obslužné plošiny musí být 0,6 m, doporuþená šíĜka je 0,8 m. Lávka je pochozí konstrukþní prvek, který slouží pro pĜístup k zaĜízení a umožĖuje pĜekonání pĜekážek v pĜístupové cestČ. K obsluze technologického zaĜízení zpravidla neslouží. Lávka je vybavená zábradlím a okopovým plechem o výšce min. 0,1 m, v pĜípadČ hrozí-li nebezpeþí podklouznutí osob nebo pádu materiálu. Optimální šíĜka lávky je 0,6 m. PĜístupová podesta je konstrukþní prvek tvoĜen pororoštovou plochou o rozmČrech 0,5 x 0,5 m (ergonomický rozmČr pro oporu obou chodidel), slouží k pĜístupu k anténnímu nosiþi bez stupadel nebo jako montážní podesta pro odkládání materiálu pĜi obsluze zaĜízení. Podesty se nevybavují okopovým plechem, protože okopový plech by v tČchto pĜípadech naopak mohl zhoršovat bezpeþný pohyb osob (napĜ. zakopnutí). Podesta musí být pevná a dostateþnČ únosná pro jednu osobu s vybavením pro práci ve výškách. Nástupní podesta (viz. obr. 3.10) je pororoštová plocha o minimálním rozmČru 0,6 x 0,6 m. Tato podesta tvoĜí nástupní prostor žebĜíku nebo anténního nosiþe se stupadly. RovnČž tato podesta se okopovým plechem nevybavuje. Podesta musí být pevná a dostateþnČ únosná pro jednu osobu s vybavením pro práci ve výškách.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 29
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 3.10 Nástupní podesta ke stožáru se stupadly.
3.2.5 Hygiena a ochrana zdraví a vliv zaĜízení na životní prostĜedí V zájmu ochrany pĜed neionizujícím elektromagnetickým záĜením, musí být veškerá zaĜízení navržena, osazena a seĜízena tak, aby vliv záĜení na životní prostĜedí, byl v souladu s právními pĜedpisy, zejména s NV þ. 480/2000 Sb. Elektromagnetické záĜení se posuzuje pomocí výpoþtu nebo mČĜením pĜímo na základnové stanici, obČ skuteþnosti jsou zaznamenány v hygienické zprávČ, která je souþástí dokumentace. Pro výstavbu stanice je možné použit pouze takových materiálĤ, které neobsahují žádné škodlivé souþásti a mají certifikaci pro použití v tuzemských podmínkách. Použití jiných materiálĤ není pĜípustné. Doklady o certifikaci musí být souþástí dokumentace. Pokud je na stanici umístČno zaĜízení, které vydává hluk, je nutné doložit, že hladina hluku namČĜená v okolí, resp. pĜed okny souvisejících obytných místností je v souladu s hodnotami uvedenými v naĜízení vlády ýR þ. 88/2004 Sb. Maximální hladina emitovaného hluku smí být ve vzdálenosti 2 m pĜed oknem nejbližší obytné místnosti: • •
v denní dobČ (6 - 22 hod) 50 dB v noþní dobČ (22 – 6 hod) 40 dB
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 30
DIPLOMOVÁ PRÁCE Pro stanovení konkrétních hodnot je nutné zpracovat hlukovou studii a úþinnost navržených opatĜení po dokonþení realizace stanice doložit mČĜením. [11]
3.2.6 Požární ochrana ěešení stanice z hlediska požární ochrany musí odpovídat požadavkĤm požárních norem (viz. obr. 3.11). Koncepce Ĝešení musí být navržena tak, aby splĖovala všechny požadavky na bezpeþný provoz, protipožární zásah a evakuaci osob. Všechny protipožární opatĜení a prostĜedky pro zásah musí být podrobnČ popsány v požárnČ bezpeþnostním Ĝešení (PBě), které je souþástí dokumentace.
Obr. 3.11 Schéma požárních norem. [12]
Pro realizaci stanice je možné použít pouze takové materiály, jejichž požární odolnost splĖuje požadavky stanovené v technické zprávČ PBě a jsou pro dané použití schváleny. Minimální požadovaná požární odolnost všech konstrukcí a prvkĤ je stanovena na 30 minut. Jedná se zejména o hoĜlavost materiálĤ výplĖových konstrukcí, materiálĤ vnitĜních povrchĤ, výplní otvorĤ (dveĜí), požární uzávČry prostupĤ pro kabelové trasy, vČtrací otvory atd. Požární odolnost výše uvedených materiálĤ a prvkĤ je nutno doložit pĜíslušnými certifikáty. Dalším dĤležitým požárním parametrem jsou požární odstupy od ostatních stavebních konstrukcí. Ve zprávČ PBě jsou rovnČž navržena zaĜízení pro protipožární zásah, která musí být na stanici osazena a udržována v provozuschopném stavu. [13] Za úþelem protipožárního zásahu se na stanici umisĢují hasicí pĜístroje. Typ a místo pro umístČní hasících pĜístrojĤm urþuje osoba zodpovČdná za PBě. Pokud na stanicích typu outdoor (vnČ budovy) orgán Státního požárního dozoru hasicí pĜístroj nebude vyžadovat, jeho instalace není nutná. U stanice typu indoor (uvnitĜ budovy) je umístČní hasicího pĜístroje požadováno vždy.
3.2.7 Hodnocení bezpeþného provozu PĜed uvedením stanice do provozu, je nutné na stanici provést výchozí kontrolu bezpeþného pĜístupu ke stanici a k jejím zaĜízením. Kontrole jsou podrobeny všechny souþásti pĜístupové cesty k zaĜízení. Tuto kontrolu musí provádČt osoba oprávnČná k této þinnosti.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 31
DIPLOMOVÁ PRÁCE Schopnost bezpeþného provozu zaĜízení je hodnocena þtyĜmi stupni: 1. 2. 3. 4.
schopná provozu, schopná provozu s podmínkami, neschopná provozu je pouze þást zaĜízení, neschopná provozu.
Aby bylo možné stanici uvést do provozu, hodnocení bezpeþného provozu musí být ve stupni 1 nebo 2. Na výstupových zaĜízeních, madlech a jiných konstrukcích urþených k opoĜe ruky je požadováno dodržení hladkého povrchu zbaveného ostrých hran a otĜepĤ. Ostrou hranou nebo otĜepem, se rozumí ostrý zbytek zinku nebo okuje o velikosti vČtší než 1 mm výškovČ. Tato hodnota je mezní pro prĤnik ostrého hrotu látkovou ochrannou rukavicí, používanou pracovníky a nutné ji kontrolovat na všech rukou uchopitelných konstrukcích.
3.2.8 Provozní Ĝád Každá stanice musí být opatĜena provozním Ĝádem. Tento provozní Ĝád se zabývá ochranou pracovníkĤ a ostatních osob, které se mohou pohybovat v prostoru stanice. V provozním Ĝádu musí být popsány tyto údaje: • • • •
použité zaĜízení, umístČní jednotlivých antén, bezpeþnost práce a ochranná opatĜení, vybavení stanice.
Souþástí provozního Ĝádu dále jsou: •
PĜíloha þ. 1: se vztahuje k pohybu osob v poli neionizujícího elektromagnetického záĜení. Tato pĜíloha musí obsahovat pĜíslušné výpoþty a musí být dostateþnČ transparentní pro ostatní osoby, tedy pro osoby mimo zamČstnance mobilních operátorĤ, které se mohou v poli neionizujícího elektromagnetického záĜení pohybovat napĜ. za úþelem svého pracovního úkolu. Je zcela nezbytné respektovat ustanovení zákoníku práce a písemnČ informovat ostatní osoby, resp. zamČstnance tĜetích osob o povinnostech, které pro nČ ze zákona a zejména pak bezpeþnosti práce, tedy pĜílohy þ. 1 provozního Ĝádu, platí stejnČ jako pro zamČstnance mobilního operátora. Povinnost písemného sdČlení je splnČna pĜedáním provozního Ĝádu vþetnČ pĜíloh povinným osobám. Toto pĜedání musí být stvrzeno podpisem.
•
PĜíloha þ. 2 se týká: - pĜístupu k anténám a ostatním zaĜízením, - zpĤsobu zajištČní pracovníkĤ proti pádu z výšky, - použití OOP, - upozornČní na kategorii pĜístupu, - urþení umístČní kotevních bodĤ,
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 32
DIPLOMOVÁ PRÁCE •
stanovení nepochozích prvkĤ objektu a konstrukcí, urþení zpĤsobu dopravy zaĜízení pĜi jeho výmČnČ, zpĤsobu zajištČní prostoru pod místem práce ve výškách.
PĜíloha þ.3: Ĝeší lokální bezpeþnostní rizika, která se ve vČtší míĜe budou vyskytovat na stanicích, kde je používána stávající pĜístupová cesta ke stanici þi jejím zaĜízením a anténám. V této pĜíloze jsou uvádČny závady zjištČné pĜi pravidelných revizích pĜístupové trasy a zároveĖ i potvrzení o odstranČní tČchto závad.
Provozní Ĝád schvaluje odpovČdný pracovník mobilního operátora se souhlasem majitele objektu, na nČmž je základnová stanice realizována. Provozní Ĝád je umístČn zpravidla na viditelném místČ pĜi vstupu na stanici. Provozní rád musí být na toto místo umístČn odpovČdným pracovníkem pĜed spuštČním stanice do provozu. Souþástí provozního Ĝádu je i provozní deník. Do provozního deníku se uvádí záznam o každé osobČ, která stanici navštívila. Provozní Ĝád musí být pĜedán vlastníkovi objektu, na kterém je základnová stanice realizována. PĜedání provozního Ĝádu musí být stvrzeno podpisem a doklad o tomto aktu musí být uložen v dokumentaci.
3.2.9 Bezpeþnostní znaþení Bezpeþnostní znaþení je realizováno pomocí výstražných, informaþních tabulek a barevným znaþením. Tabulky svým vzhledem musí splĖovat požadavky naĜízení vlády þ. 405/2004 Sb. a technické normy ýSN ISO 3864-1. V pĜípadČ, že se výstražné tabulky umisĢují do vnČjšího prostĜedí, je tĜeba použít provedení odolávající povČtrnostním vlivĤm. Tabulky je nezbytné umístit minimálnČ tam, kam to vyžadují platné pĜedpisy a na tato specifikovaná místa [14] [15] :
a) DveĜe technologického kontejneru, technologické místnosti nebo do blízkosti outdoorové technologické skĜínČ: Znaþení obsahuje informaci o tom, že se jedná o zaĜízení mobilního operátora a že vstup þi manipulace v tomto prostoru, je tĜeba hlásit odpovČdné osobČ. VnČ dveĜí (viz. obr. 3.12)
- Telekomunikaþní zaĜízení. - Pozor! Elektrické zaĜízení. - Nehas vodou ani pČnovými pĜístroji. - Nepovolaným vstup zakázán. - Zákaz kouĜení a vstupu s otevĜeným ohnČm.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 33
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 3.12 PĜíklad znaþení vnČ dveĜí.
Ze vnitĜ dveĜí
- První pomoc pĜi úrazu elektĜinou. - Plán únikových cest.
b) Do technologického kontejneru, technologické místnosti nebo do blízkosti outdoorové technologické skĜínČ: -
Požární poplachové smČrnice vþetnČ dĤležitých telefonních þísel. Provozní Ĝád vþetnČ pĜíloh þ. 1, 2, 3. Provozní deník stanice.
Jsou-li v místnosti nebo bezprostĜednČ pĜed ní schody nebo pĜekážky, je tĜeba je opatĜit barevným znaþením tak, aby je bylo možné snadno rozlišit od okolního prostĜedí. Pokud do technologické místnosti nebo technologického kontejneru schody nevedou, ale není dodržena mezi spodní úrovní dveĜí a okolním terénem pĜedepsaná odstupová vzdálenost dle požadavku ýSN 73 4130, musí být dveĜe opatĜeny výstražnou tabulkou „Pozor schod“. c) Na elektrický rozvadČþ (viz. obr. 3.13): -
Pozor, elektrické vybavení. Hlavní vypínaþ. Vypni v nebezpeþí.
Obr. 3.13 PĜíklad znaþení elektrického rozvadČþe.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 34
DIPLOMOVÁ PRÁCE d) Na technologickou skĜíĖ outdoor: -
Pozor, elektrické zaĜízení. Zákaz neoprávnČné manipulace. Nehas vodou ani pČnovými pĜístroji.
e) K anténám: -
Pozor, elektromagnetické záĜení.
V nČkterých pĜípadech, kdy to vyžadují okolnosti, se umisĢuje i informace o maximální délce pobytu v prostoru antén. Tyto tabulky se umisĢují pouze v pĜípadech, kdy je výpoþet nebo mČĜení elektromagnetického záĜení vetší, než jsou stanovené pĜípustné limity a tam, kam mohou vstupovat cizí osoby. f) K anténám nebo na pĜístupovou trasu k anténám se systémem zabezpeþení proti pádu (viz. obr. 3.14): -
Nepovolaným vstup zakázán. Vstup jen v ochranné pĜilbČ. Pracuj jen zajištČn výstrojí k upoutání.
Obr. 3.14 Doporuþené znaþení pĜístupové trasy.
g) Na oplocení nebo ohraniþení objektu: - Nepovolaným vstup zakázán. h) Na nebezpeþnou pĜístupovou cestu: PĜístupová trasa s pĜívlastkem nebezpeþná, která by mohla být použita za úþelem pĜístupu ke stanici a jejím zaĜízením musí být oznaþena. Vhodné je znaþení tabulkou (viz. obr. 3.15) se symbolem padající osoby a nápisem „Zákaz vstupu – nebezpeþí úrazu“. Tato tabulka musí být plechová a odolávající povČtrnostním vlivĤm, je-li umístČna ve venkovních prostorách. PĜipevnČní tabulky musí být pomocí šroubového spoje tak, aby ji bylo možno odstranit pouze za použití nástroje, tedy úmyslnČ. V pĜípadČ, že urþené
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 35
DIPLOMOVÁ PRÁCE pĜístupové cesty nebo její bezpeþnostní prvky nejsou funkþní a tudíž bezpeþné, je nutné tuto cestu nebo prvek oznaþit, tuto skuteþnost poznaþit do provozního deníku a zajistit pĜíslušnou nápravu.
Obr. 3.15 PĜíklad znaþení nebezpeþné pĜístupové trasy.
3.2.10 Horolezecké práce a práce ve výškách PĜi výstavbČ základnových stanic mobilní sítČ je znaþná þást prací provádČna ve výškách a nad volnou hloubkou. Tato skuteþnost je vždy zĜejmá již ze zadání prací. Za práci ve výšce a nad volnou hloubkou je považována práce a pohyb pracovníka, pĜi kterém mu hrozí pád z výšky, do hloubky, propadnutí nebo sesutí. PĜi této práci je nutné zajištČní proti pádu. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou v problematice základnových stanic jsou: • • • • • •
práce v postroji s užitím individuálních þi kolektivních ochranných prostĜedkĤ s použitím prostĜedkĤ osobního zajištČní nad volnou hloubkou vČtší než 1,5 m, práce na okraji plochých stĜech, práce na šikmé stĜeše se sklonem menším než 25°, práce v zajištČní na anténním nosiþi na ploché stĜeše nebo okraji stĜechy, práce v zajištČní na výtahových nástavbách, práce v zajištČní na konstrukci s pevnou oporou nohy atd.
V nČkterých pĜípadech mohou být práce provádČny horolezecky. Horolezeckou prací (viz. obr. 3.16) se rozumí veškeré pracovní úkony nad volnou hloubkou, které musí provádČt pracovník v závČsu na lanČ s použitím speciálního horolezeckého vybavení na výškových objektech, bez zajištČní pevné opory nohy. Pro tyto práce musí být doložen technologický postup tČchto horolezeckých prací, který obsahuje i posouzení rizik. Aby mohl být postup v konkrétním pĜípadČ použit, musí z posouzení rizik vyplynout, že práce mĤže být pĜi použití tČchto postupĤ a prostĜedkĤ bezpeþnČ vykonána a že použití jiných postupĤ a prostĜedku není oprávnČné. Osoby konající výše uvedené práce musí vždy doložit platné ovČĜení odborné zpĤsobilosti k provádČní prací prostĜednictvím horolezecké techniky. [2]
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 36
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 3.16 Ukázka horolezeckých prací.
3.3 Bezpeþnost pĜi výstavbČ Úþelem této þásti je vymezení pravidel k zajištČní bezpeþnosti práce pĜi pĜípravČ a provádČní stavebních a montážních prací a pracích s nimi souvisejících. Základní povinnosti spoleþností provádČjících tyto práce je: • vést evidenci pracovníkĤ od jejich nástupu na pracovištČ až do jeho opuštČní, • zajistit zdravotní a odbornou zpĤsobilost pracovníkĤ, • udČlovat pokyny k þinnostem, které pracovníci provádČjí, • vybavit pracovníky a všechny osoby vstupující na pracovištČ OOP, odpovídajícími ohrožení, které pro nČ vyplívá, • zajistit koordinaci prací na staveništi. PĜi návrhu a zpracování projektové dokumentace, která bude použita ke stavebnímu Ĝízení, je nezbytné vČnovat pozornost záležitostem bezpeþnosti práce, technickým zaĜízením a pracovnímu prostĜedí. Projektová dokumentace musí obsahovat informace o zpĤsobu zajištČní ochrany zdraví a bezpeþnosti pracovníkĤ a stanovení podmínek pro provádČní stavby z hlediska bezpeþnosti a ochrany zdraví. [16] Práce spojené s výstavbou základnových stanic se budou z velké þásti odehrávat na pracovištích spojených s nebezpeþím pádu z výšky nebo do hloubky. Povinností je tedy pĜijmout technická a organizaþní opatĜení, která zabrání pracovníkĤm v pádu z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 37
DIPLOMOVÁ PRÁCE 3.3.1 ZpĤsobilost a povinnosti pracovníkĤ ZamČstnavatel je povinen pracovníky, kteĜí stavební práce projektují, Ĝídí, provádČjí a kontrolují školit z pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti práce a následnČ je prakticky zauþit v potĜebném rozsahu pro provádČné práce. Školení je zapotĜebí pravidelnČ ovČĜovat dle stanovených period. Pro následující práce je nutné ovČĜení znalostí nejménČ jedenkrát za 12 mČsícĤ [17] : • • • • •
práce ve výškách nad 1,5 m, kdy pracovník nemĤže pracovat na pevné a bezpeþné pracovní podlaze, práce na pohyblivých plošinách, práce na žebĜících delších než 5 m, práce pomocí horolezeckého vybavení, práce ve výškách pĜi montáži a demontáží konstrukcí.
Tyto práce mĤže pracovník vykonávat pouze po získání zdravotní a odborné zpĤsobilosti. Je nutné vést evidenci o školeních, zkouškách a o odborné a zdravotní zpĤsobilosti jednotlivých pracovníkĤ. ZamČstnavatel musí povinnČ vybavit pracovníky vhodným náĜadím, OOP, dokumentací, návody a pravidly k provádČní prací a musí stanovit odpovČdnost a rozsah pravomocí vedoucím pracovníkĤm. [17] Pracovníci jsou povinni pĜi provádČní stavebních prací dodržovat stanovené technologické postupy, pravidla a jsou povinni obsluhovat stroje, zaĜízení, náĜadí a pomĤcky dle návodĤ a postupĤ stanovených výrobcem. Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vedoucích odpovČdných pracovníkĤ a jsou povinni provádČt práce na urþeném pracovišti a bČhem pracovní doby se nesmí vzdálit z pracovištČ bez jejich souhlasu. Odchod z pracovištČ je povinné hlásit odpovČdnému pracovníkovi, který vede evidenci pracovníkĤ na pracovišti. PĜi zmČnČ podmínek (napĜ. povČtrnostní nebo provozní) v prĤbČhu prací, které mohou mít za následek snížení bezpeþnost práce, jsou odpovČdní pracovníci povinni práce pĜerušit nebo zajistit bezpeþnost práce zmČnou technologických nebo pracovních postupĤ. [17] Všechny osoby pohybující se na stavebním pracovišti jsou povinné dodržovat bezpeþnostní znaþení, výstražné signály a upozornČní.
3.3.2 StaveništČ PĜi pĜípravČ staveništČ hraje dĤležitou roli kvalita dokumentace. Ta se projeví už pĜi založení staveništČ, jeho prostorové a organizaþní Ĝešení má významný vliv na bezpeþný prĤbČh všech prací. Je nutné vČnovat pozornost plánu bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci na staveništi, který musí být zpracován na úrovni odpovídající typu a velikosti stavby. Je nezbytné tento plán zpracovat pĜed zahájením veškerých prací na staveništi. Plán musí být pĜizpĤsobován skuteþnému stavu na staveništi bČhem prĤbČhu stavby. S plánem bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci na staveništi, úzce souvisí funkce koordinátora BOZP na staveništi. Je nutné stanovit potĜebný poþet koordinátorĤ s pĜihlédnutím k rozsahu stavby a její nároþnosti na koordinaci, jak ve fázi pĜípravy,
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 38
DIPLOMOVÁ PRÁCE tak ve fázi realizace. Koordinátorem mĤže být osoba, která je odbornČ zpĤsobilá k této þinnosti. Osoba koordinátora nemĤže být totožná s osobou vedoucí realizaci stavby. [18] Komunikace na staveništi pro pČší a dopravní prostĜedky musí být volena bezpeþnČ, musí být prĤjezdná a je nutno volit správné prĤchozí profily a sklony. Musí být vyĜešeno bezpeþné vzájemné kĜížení cest mezi sebou a pĜekážky na nich musí být odstranČny, pĜípadnČ ĜádnČ oznaþeny. Skladovací prostory na staveništi mohou významným zpĤsobem ovlivnit jeho bezpeþnost. Tyto prostory musí být voleny na ploše s dostateþnou únosností a vhodným pĜístupem. Je nutno dodržet pokyny pro skladování, zejména maximální pĜípustné skladovací výšky a tím udržet stabilitu materiálu. NejdĤležitČjší zásady: • založit stavební deník, • zajistit bezpeþnost osob mimo staveništČ, • stavbu v obydlených þástech je nutno ohradit plotem vysokým 1800 mm, • zákaz konzumace alkoholu, • odvodnČní staveništČ, • urþení skladovacích ploch a zpevnČní pracovních ploch, • zajistit pĜívod vody a elektrického proudu, • pĜi þasovČ nároþnČjších stavbách vybudovat sociální zázemí, • rozvod elektrického proudu pĜenechat zpĤsobilé osobČ, • udržovat poĜádek a þistotu. [18] Ve stavební dokumentaci pro provádČní stavby je možné dĤkladnČji specifikovat, pĜípadnČ zpĜísnit požadavky na bezpeþnost s ohledem na konkrétní situaci a zkušenosti pracovníkĤ.
3.3.3 ProvádČní specifických prací Zemní práce Tyto práce jsou pĜi realizaci základnových stanic provádČny sporadicky. Je nutné vycházet ze vstupních informací o složení terénu, kde budou zemní práce provádČny. Veškeré podzemní sítČ a objekty je nutné zvažovat a pĜed zahájením prácí musí být vyznaþeny a s jejich umístČním seznámit všechny pracovníky. PĜi provádČní výkopĤ hrozí zejména riziko pádu do výkopu a sesutí stČn výkopu a obČ rizika jsou þasto podceĖována. Ochranu proti pádu do výkopu je vhodné provést ohrazením výkopĤ a pro jejich pĜechod zbudovat pĜechodové lávky. Proti sesutí je nutné zajistit stČny výkopĤ rozepĜením nebo svahováním. Konkrétní zpĤsoby opatĜení je nutné uvést v dokumentaci. [18] BetonáĜské a zednické práce BetonáĜské práce se vČtšinou používají pro tvorbu nosných betonových základĤ pro rĤzné konstrukce základnových stanic. Požadavkem je použití vhodných, stabilních a dostateþnČ únosných bednících systémĤ. Pro tyto systémy je nutno
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 39
DIPLOMOVÁ PRÁCE použít správnČ dimenzované bednící dílce a podpČrné konstrukce. Je nutné zajistit bezpeþné cesty pro dopravu materiálu. Beton a kámen nesmí být do výkopĤ a bednČní shazován z výšky a pracovníci musí být pĜi ukládání ocelových výztuží chránČní proti pádu a používat vhodný pracovní odČv a ochranné brýle. Pracovníci se nesmí pohybovat po þerstvém betonu a odbedĖování je možno provést až po uplynutí pĜíslušné technologické lhĤty nebo na pĜíkaz odpovČdného pracovníka. [18] Zednické práce jsou provádČny pro pĜípravu kotevních prostor konstrukcí nebo jako opravné opatĜení po prĤrazu stávajících konstrukcí objektu nutných pro zbudování základnové stanice. Bezpeþnost pĜi zednických pracích se odvíjí již od pĜípravy pracovištČ. Je nutné zvažovat prostorové uspoĜádání, pĜed a po skonþení práce, zejména je nutno poþítat s prostorem mezi budoucí zdí nebo zdČným objektem a skladovaným materiálem (cihly). Je nutno zajistit bezpeþnost pro dopravu materiálu k pracovníkovi a poþítat s pĜípadným lešením, zednické práce lze bez použití lešení provádČt pouze do výšky 1500 mm. Tyto práce musí být provádČny z dobĜe únosných míst a pĜi použití lešení nepodcenit ochranu proti pádu z výšky. ZdČní je nutné provádČt tak, aby nedošlo ke zborcení zdČné konstrukce zapĜíþinČné nedostateþnČ tuhou spodní þástí zdČné konstrukce. [18] Bourací a rekonstrukþní práce Bourací a rekonstrukþní práce jsou þastým jevem pĜi realizaci základnových stanic. Velice þasto je nutné pro úspČšné zbudování stanice odstranit a upravit þásti stávajícího objektu. PĜi provádČní tČchto prací je nutné stanovení technologického postupu podloženého v pĜípadČ potĜeby inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, po jeho dĤkladném prošetĜení pĜíslušného objektu. V technologickém postupu musí být stanoven postup bourání, tak aby nedošlo k ohrožení stability ostatních konstrukcí upravovaného objektu a je nutno tento postup bez výjimek dodržet. Rozvodné sítČ a zaĜízení instalované v bouraných a rekonstruovaných konstrukcích je nutné pĜed zapoþetím prací odpojit a zajistit proti použití. Není-li možné odpojit rozvodné sítČ a zaĜízení, je nutné stanovit opatĜení k zajištČní bezpeþnosti provádČných prací. Místo kde dochází k odstraĖování stávajících konstrukcí, musí být zajištČno proti vstupu nepovolaných osob. Okolí, které mĤže být ohroženo odletujícím a padajícím bouraným materiálem, je nutno zajistit odpovídajícím zpĤsobem (pĜepážky, záchytné sítČ apod.) Vybouraný materiál je nutno skladovat tak, aby nebyl zdrojem úrazu a neomezoval další prĤbČh bouracích prací. Je nezbytné, aby vstupy a výstupy do objektu jenž je souþástí bouracích prací, byly zajištČny a viditelnČ oznaþeny bČhem celého prĤbČhu provádČných prací. [18] Montážní práce VČtšina ocelových konstrukcí, z nichž základnové stanice sestávají, jsou projektovány jako montované. Prvky konstrukcí jsou þasto spojovány pomocí pĜírub a šroubových spojĤ.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 40
DIPLOMOVÁ PRÁCE Základní problematikou pĜi montáži ocelových konstrukcí na základnových stanicích je manipulace s jednotlivými díly konstrukcí, jednotlivé dílce dosahují hmotnosti až 150 kg. Pro manipulaci s nimi se používá jeĜábu a rĤzných kladkostrojĤ. Je tedy nutné pĜedem zpracovat technologický postup pro manipulaci s tČmito dílci a zpracovat montážní postup vþetnČ výkresĤ sestavení. PĜi manipulaci s dílci je nutno postupovat tak, aby nebyli ohroženi pracovníci nebo jiné osoby v okolí místa montáže a zamezit výskytu pracovníkĤ pod bĜemeny v závČsu. ZávČsy pro bĜemena musí být dostateþnČ únosné a vhodné pro konkrétní použití. ZávČs je z dílce možné odstranit až po jeho stabilním uložení na pevné podložce nebo po jeho zajištČném umístČní do sestavy konstrukce. BČhem montáže je nutno na konstrukci provádČt pomocné vyztužení a kotvení, udržovat ji ve stabilním stavu. Okolí pracovištČ a zejména místa pod ním je nutné zajistit proti pádu pĜedmČtĤ odpovídajícím opatĜením. PĜi vČtšinČ montážních prací jsou pracovníci ohrožení pádem z výšky a je nutné, aby takto ohrožení pracovníci byli zajištČní proti pádu odpovídajícím zpĤsobem. Pracovníci musí bČhem montáže používat OOP odpovídající možným pracovním rizikĤm. [18]
3.3.4 Stroje a strojní zaĜízení PĜi realizaci základnových stanic se používá celá Ĝada strojĤ a strojních zaĜízení a to zejména: • jeĜáby, • stavební vrátky a kladky pro zvedání bĜemen, • pojízdné zvedané plošiny, • míchaþky na beton, • bourací kladiva, • vrtaþky, • brusky, • okružní pily, • sváĜeþky. DĤležité je dodržet používání jednotlivých strojĤ a strojních zaĜízení pouze k úþelĤm, k nimž jsou technicky zpĤsobilé, urþené výrobcem a technickými normami. Je nutné vydat pokyny pro pracovníky, kteĜí se stroji pracují a provádČjí jejich údržbu. Jednotlivá zaĜízení mohou obsluhovat pouze osoby, které mají pro práci s nimi odbornou a zdravotní zpĤsobilost a je nutné tyto zpĤsobilosti pravidelnČ ovČĜovat minimálnČ jednou za 24 mČsícĤ. [18] Každý stroj nebo strojní zaĜízení obsluhuje jeden pracovník, pokud výrobce v návodu nestanoví jinak. Je-li to z bezpeþnostních dĤvodĤ vhodné, mĤže být stanovena víceþlenná obsluha. V pĜípadČ víceþlenné obsluhy se musí urþit odpovČdný pracovník. Pracovník se musí pĜi obsluze plnČ vČnovat práci se strojem, tak aby nedošlo k ohrožení osob, stroje nebo okolních konstrukcí. V pĜípadČ, že obsluha zjistí závadu na stroji, která by mohla ohrozit bezpeþnost práce, je pracovník povinen tento stroj okamžitČ odstavit a hlásit závadu odpovČdnému pracovníkovi.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 41
DIPLOMOVÁ PRÁCE Stroje musí být vybaveny: • provozními doklady (provozní deník, revizní kniha) a evidenþním þíslem, • bezpeþnostním sdČlením, znaþkami, tabulkami a nápisy, • zaĜízením pro výstrahu v pĜípadČ poruchy (houkaþka, þervená kontrolka), • ochranným zaĜízením v místČ ohrožení pracovníkĤ. Po skonþení prací musí být obsluhou provedena kontrola stroje a zjištČné závady þi odchylky musí být zaznamenány a je tĜeba s tČmito fakty seznámit odpovČdného pracovníka. PĜi stĜídání obsluhy musí být se všemi náležitostmi seznámena stĜídající obsluha. Po skonþení prací, stejnČ tak pĜi pĜerušení prací, je nutno stroje zajistit proti samovolnému spuštČní a pohybu. [19]
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 42
DIPLOMOVÁ PRÁCE 4. Audit Audit je jedním z klíþových nástrojĤ v oblasti bezpeþnosti práce, ochrany zdraví a životního prostĜedí. UmožĖuje identifikovat silné a slabé stránky spoleþnosti a lze jej proto použít jako vhodný pro-aktivní krok ve smyslu prevence rizik. Audit uplatnČný jako preventivní opatĜení mĤže vést k výraznému snížení poþtu pracovních úrazĤ a nemocí z povolání a chrání tím aktiva spoleþnosti. Jakmile je audit systematicky vypracován a provádČn dĤslednČ, získá spoleþnost program, který dokáže být neocenitelným nástrojem pro posílení konkurenceschopnosti. [20] Audit je systematický, nezávislý, dokumentovaný proces pro získání dĤkazu o provádČní správných þinností správným zpĤsobem. Norma ýSN ISO 9000 definuje audit jako: [21] „Systematický, nezávislý, dokumentovaný proces pro získání dĤkazu z auditu a pro jeho objektivní hodnocení s cílem stanovit rozsah, v nČmž jsou splnČny kriteria auditu.“ Druhy auditĤ: • • •
Interní audit – audit provádČný interními zamČstnanci organizace nebo externí spoleþností, výsledky auditu využívá pouze auditovaná organizace. Zákaznický audit – audit provádČný druhou stranou (zákazníkem). Externí audit – audit provádČný vždy externí akreditovanou spoleþností, výsledky auditu používají i jiné organizace. [20]
Zdárné dokonþení auditu závisí na osobČ, která audit provádí – auditor. Jsou to osoby s odbornou zpĤsobilostí k provádČní auditu, v pĜípadČ potĜeby podpoĜeny experty v posuzované oblasti (tým auditorĤ). Auditor by mČl být dobrým posluchaþem a hodnotit objektivnČ a nezávisle. Je dĤležité, aby dohlížel nad dodržením pĜesného postupu a vČdČl, co je úþelem auditu a jeho výsledky konzultoval se zamČstnanci. Musí mít pozitivní postoj k reakcím zamČstnancĤ a podporovat jejich návrhy. [22]
4.1 Bezpeþnostní audit Bezpeþnostní audit je celkové provČĜení bezpeþnosti systému spoleþnosti a je zamČĜen na organizaci a oblasti managementu, pracovní postupy, pracovištČ, provoz, proces a životní prostĜedí. [23] DĤvody k bezpeþnostnímu auditu: • • • • • •
vysoká úroveĖ nehodovosti, rostoucí výplaty pojistného, vysoká nemocnost, zmČny v pĜedpisech, zmČny v produkþní návaznosti, použití nové technologie þi procesu. [24]
Porovnáním skuteþného stavu se stavem pĜedepsaným se dosáhne identifikace a posouzení nedostatkĤ v oblasti bezpeþnosti. Tyto výsledky jsou použity
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 43
DIPLOMOVÁ PRÁCE pro další zlepšení bezpeþnosti zamČstnancĤ, provozu a zaĜízení, životního prostĜedí a blízkého okolí.
4.2 Self – Audit Handbook for SMEs Self-Audit Handbook for SMEs je samoprovČĜovací pĜíruþka adresovaná pĜedevším malým a stĜedním podnikĤm a pĜispívá ke zlepšení jejich systému bezpeþnosti. Byla zpracována v roce 1995 Evropskou komisí v Bruselu a je urþena k interním auditĤm ve spoleþnostech. [25] V Evropské Unii je každým rokem postiženo pracovním úrazem nebo nemocí zpĤsobenou povoláním nČkolik milionĤ pracovníkĤ, z toho nČkolik tisíc jich zemĜe na následky fatálních zranČní a poškození zdraví. Tato pĜíruþka je navržena tak, aby pomohla nalézt a zhodnotit nedostatky a úrazová rizika a byla tak oporou pĜi zlepšování bezpeþnosti, kvality a pracovního výkonu v malých a stĜednČ velkých podnicích. Dalším dĤvodem pro vznik této pĜíruþky byla absence auditĤ v malých a stĜedních firmách. Velké firmy audity bČžnČ provádČjí, zatímco malé a stĜední podniky je provádČjí pouze ojedinČle a to z finanþních dĤvodĤ. Celý audit je navržen a tvoĜen pomocí formuláĜĤ a následných kontrolních otázek, jejichž zodpovČzení a vyhodnocení zabere pĜibližnČ þtyĜi hodiny. Výsledkem tohoto auditu je sestavení akþního plánu zamČstnavatele pro zlepšení souþasného stavu v podniku.
4.2.1 Obsah pĜíruþky PĜíruþka obsahuje 23 kapitol, jimž pĜedchází obecný úvod pĜíruþky, který se zabývá vysvČtlením základních pojmĤ BOZP a obsahuje návod k použití pĜíruþky. Na tento obecný úvod navazuje již zmínČných 23 kapitol, které jsou urþeny k hodnocení prevence rizik ve spoleþnosti. Prvních 14 kapitol se týká pĜímo samotného auditu a jsou uvedeny v tabulce þ. 4.1. [25].
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 44
DIPLOMOVÁ PRÁCE ýíslo kapitoly 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Název kapitoly Schopnost Ĝídit riziko Politika prevence Dopravní, vertikální a horizontální rizika Zabezpeþení stroje Hluk a vibrace Teplota vzduchu, výmČna vzduchu OsvČtlení Riziko požáru, výbuchu a zásahu elektrickým proudem Nebezpeþné materiály: zdravotní a bezpeþnostní rizika Kolektivní a individuální ochrana Transport tČžkých bĜemen Údržba První pomoc Úþast pracovníkĤ Tab. 4.1 Seznam kapitol pro provádČní auditu. [25]
Kapitoly 15 a 16 Ĝeší vyhodnocení auditu, jsou tvoĜeny hodnotícími stupnicemi s vyznaþeným minimálním poþtem bodĤ pro úspČšné splnČní otázky, hodnocením silných a slabých stránek spoleþnosti a hodnocením dle þtyĜ kriterií. Kapitola 17 se zabývá radami pro zlepšení pĜístupu spoleþnosti k bezpeþnosti a ochranČ zdraví pĜi práci. Následující þtyĜi kapitoly jsou urþeny pro audit specifických pracovišĢ, jejich seznam je uveden v tabulce þ. 4.2. Poslední kapitoly 22 a 23 obsahují seznam publikací. ýíslo kapitoly 18 19 21 22
Druh pracovištČ Tiskárny Pekárny TruhláĜství Garáže
Tab. 4.2 Seznam kapitol pro audit na specifických pracovištích. [25]
4.2.2 Metodika pĜíruþky Metodika auditu je postavena na 119 otázkách, které jsou rozdČleny do 14 kapitol. Jednotlivé otázky jsou navrženy pomČrnČ volnČ, což otevírá spoleþnosti prostor pro použití vlastní tvoĜivosti a iniciativy. NČkteré z otázek jsou doplnČny typickými pĜíklady rizik, které pomáhají k identifikaci rizika ve spoleþnosti. [25] Každá z otázek a opatĜena škálou hodnocení s rozsahem od nuly do pČti bodĤ, pĜiþemž otázku lze ohodnotit i hodnotou mezi jednotlivými dílky napĜ. tĜi a pul bodu. Otázky, které nesouvisí se spoleþností a nesetkáme se s nimi v pracovním prostĜedí, oznaþíme políþkem „nepoužije se“. Tato možno lze použít pouze tam, kde je to vyznaþeno. PĜíklad otázky s hodnotící stupnicí je zobrazen na obr. 4.1.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 45
DIPLOMOVÁ PRÁCE 55
OhodnoĢte opatĜení k tomu, aby se pĜedcházelo stinným prostorĤm.
Obr. 4.1 PĜíklad otázky se škálou hodnocení. [25]
Dalším typem otázky (viz. obr. 4.2), kterou pĜíruþka obsahuje, jsou otázky tykající se specifických rizik. Tyto otázky se hodnotí zaškrtnutím poliþka „Ano“ nebo „Ne“. V pĜípadČ, že se otázka spoleþnosti netýká, zaškrtne se políþko „Nepoužije se“. Všechny otázky se poté vyhodnotí na stupnici od nuly do pČti bodĤ dle vývoje nejhoršího možného scénáĜe. Nouzové osvČtlení.
59
Má podnik:
Ano
Ne
Nepoužije se
•
nouzové osvČtlení?
O
O
O
•
pravidelné prohlídky nouzového osvČtlení?
O
O
O
•
nouzové osvČtlení, které upozorĖuje na každý složitý nebo nebezpeþný úsek?
O
O
O
OhodnoĢte pro pĜípad maximálnČ nepĜíznivé situace.
Obr. 4.2 PĜíklad otázky týkající se specifických rizik. [25]
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 46
DIPLOMOVÁ PRÁCE 4.2.3 Hodnocení auditu Souhrnné hodnocení modulĤ (viz. tab. 4.3) a jejich otázek v kapitole 15. U každé otázky je uveden minimální poþet bodĤ potĜebný pro úspČšné splnČní otázky. Všechny otázky, u nichž bodové ohodnocení nedosahuje minimální poþtu bodĤ, se považují za nesplnČné a je nezbytné jim vČnovat zvýšenou pozornost. Modul
Úþast pracovníkĤ
Modul þíslo
Otázka þíslo
Otázka
117
Sledování preventivních opatĜení
3
118
Povzbuzení úþasti zamČstnancĤ
3,5
119
PĜenesení odpovČdnosti
3
14
Minimum Dosažené bodĤ body
Tab. 4.3 Souhrnné hodnocení modulu s minimálním požadovaným poþtem bodĤ. [25]
Další kapitola 16 se zabývá celkovým hodnocením auditu a je rozdČlena na dvČ þásti. V první þásti se hodnotí silné a slabé stránky spoleþnosti a v þásti druhé je hodnocení spoleþnosti dle þtyĜ kritérií. Silné a slabé stránky (viz. tab. 4.4) spoleþnosti vyhodnotíme dle minimálního poþtu bodĤ potĜebných ke splnČní otázky. Je-li pĜidČlený poþet bodĤ vyšší než minimální potĜebný poþet bodĤ, je otázka hodnocena jako splnČná a je zaĜazena mezi silné stránky spoleþnosti. Pokud pĜidČlený poþet bodĤ roven nebo je menší, než minimální potĜebný poþet bodĤ je otázka vyhodnocena jako nesplnČná a je zaĜazena mezi slabé stránky spoleþnosti. Otázky, u kterých bylo zaškrtnuto poliþko „nepoužije se“ se nehodnotí. Silná místa
Slabá místa
14. Úþast pracovníkĤ 117 Sledování preventivních opatĜení 118 Povzbuzení úþasti zamČstnancĤ 119 PĜenesení odpovČdnosti Tab. 4.4 Hodnocení silných a slabých míst. [25]
Slabá místa jsou místa, která vykazují nedostatky v oblasti bezpeþnosti a je nutné se jimi zabývat, co nejdĜíve a zlepšit jejich systém odpovídajícím preventivním opatĜením. Silná místa jsou taková, která jsou z hlediska bezpeþnosti v poĜádku, ale to ovšem neznamená, že je není možné neustále zlepšovat. Druhá þást hodnocení auditu v kapitole 16 se zabývá hodnocení dle þtyĜ kriterií. TČmito þtyĜmi základními kriterii ve spoleþnosti jsou pracovníci, zaĜízení a vybavení, organizace a životní prostĜedí. Každá ze 119 otázek je pĜiĜazena k jednomu ze þtyĜ kriterií. Skupinu (viz. tab. 4.5) tvoĜí 30 otázek. PotĜeby každého pracovníka je tĜeba brát v úvahu. U pracovníkĤ mĤže docházet k jazykovým þi kulturním rozdílĤm a
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 47
DIPLOMOVÁ PRÁCE každý z nich mĤže mít jinou životní úroveĖ. MĤže se jednat o dlouhodobé þi novČ pĜijaté zamČstnance, popĜípadČ návštČvníky pracovních prostor spoleþnosti. 1 28 84 102 117
3 34 85 105 119
10 41 86 109
12 46 89 110
14 67 92 114
15 76 97 115
20 77 101 116
Tab. 4.5 Tabulka otázek pro skupinu pracovníci.
Další hodnocená skupina (viz. tab. 4.6) je zaĜízení a vybavení. Tuto skupinu tvoĜí 33 otázek týkajících se zaĜízení, vybavení a pomĤcek používaných ve spoleþnosti. 6 30 50 72 91
8 33 59 73 96
9 38 60 74 103
22 40 61 78 106
26 45 62 79 112
27 48 69 80
29 49 71 81
Tab. 4.6 Tabulka otázek pro skupinu zaĜízení a vybavení.
TĜetí hodnocená skupina (viz. tab. 4.7) se týká organizace a je do ní zaĜazeno 42 otázek. Tyto otázky se týkají zodpovČdnosti a komunikace ve spoleþnosti a toku informací. 2 17 31 63 82 100
4 18 32 64 83 104
5 19 35 65 90 107
7 21 36 66 93 108
11 23 39 68 94 111
13 24 52 70 98 113
16 25 58 75 99 118
Tab. 4.7 Tabulka otázek pro skupinu organizace.
Poslední hodnocenou skupinu (viz. tab. 4.8) tvoĜí 12 otázek a týká se životního prostĜedí. Tato kategorie zahrnuje jak pracovní prostor spoleþnosti samotný, tak i vztah spoleþnosti k vnČjšímu životnímu prostĜedí. 37 54
42 55
43 56
44 57
47 87
51 88
Tab. 4.8 Tabulka otázek pro skupinu životní prostĜedí.
53 95
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 48
DIPLOMOVÁ PRÁCE Ve þtyĜech výše uvedených tabulkách jsou uvedeny þísla otázek, které musí získat vyšší než minimální požadovaný poþet bodĤ. Políþko otázky, které získalo vyšší, než požadovaný poþet bodu barevnČ oznaþíme. Otázky, které jsme nepoužili, vyškrtneme. Poté se použije níže uvedený vztah [25] : B−C ⋅ 100% D A…….. dosažené skóre [%] B…….. poþet splnČných otázek [-] C…….. poþet nepoužitých otázek [-] D…….. poþet otázek ve skupinČ [-] A=
kde:
Takto vypoþteme þíselné hodnoty pro všechny þtyĜi skupiny a porovnáme je s následující tabulkou na obr. 4.3.
100
75
50
25
75 až 100 bodĤ – Dobrý stav Neustále je možné zlepšování. 50 až 75 bodĤ – PrĤmČrný stav VČnovat této oblasti více pozornosti. 25 až 50 bodĤ – Kritický stav Co nejdĜíve se podrobnČ vČnovat této oblasti. 0 až 25 bodĤ – Nevyhovující stav Je nutné, co nejdĜíve udČlat vše pro zlepšení.
0 Obr. 4.3 Schéma pro vyhodnocení kategorií. [25]
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 49
DIPLOMOVÁ PRÁCE 4.2.4 InfoTel, spol. s.r.o. Bezpeþnostní audit dle pĜíruþky Self-Audit Handbook for SMEs zamČĜený na konstrukci, výstavbu a servis základnových stanic veĜejné telekomunikaþní mobilní sítČ byl proveden ve spoleþnosti InfoTel, spol. s.r.o. Firma InfoTel, spol. s.r.o. byla založena v roce 1992 a její sídlo se nachází v BrnČ na adrese NovolišeĖská 18, kde má moderní zázemí vhodné pro vykonávání svých þinností. Spoleþnost má mimo hlavního pracovištČ v BrnČ (viz. obr. 4.4), také pracovištČ v dalších 17 mČstech ýR a jedno pracovištČ na území NČmecké spolkové republiky.
Obr. 4.4 Hlavní pracovištČ spoleþnosti InfoTel, spol. s.r.o.
Hlavní pĜedmČty podnikání spoleþnosti: • Výroba, instalace, opravy elektrických strojĤ a pĜístrojĤ, elektronických a telekomunikaþních zaĜízení. • Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zaĜízení. • Projektová þinnost ve výstavbČ. • ProvádČní staveb, jejich zmČn a odstraĖování. Vývoj spoleþnosti: PĜi vzniku se spoleþnost orientovala na komplexní výstavbu televizních kabelových rozvodĤ a optických sítí. PozdČji rozšíĜila svoji þinnost o projekþní pĜípravu místních telefonních sítí a dálkových optických tras pro ýeský Telecom, a.s.. V roce 1994 rozšíĜila svou þinnost o projekþnČ inženýrskou pĜípravu, výstavbu a servis základnových stanic veĜejné telekomunikaþní mobilní sítČ pro spoleþnost Eurotel, spol. s.r.o. Od roku 1996 provádí stejnou þinnost pro spoleþnost T-Mobile CZ a od roku 2005 i pro spoleþnost Vodafone CZ a.s., u všech operátorĤ se jedná o standard GSM. Od roku 2008 se podílí na výstavbČ sítČ standardu FDD v rámci ýR pro spoleþnost T-Mobile CZ.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 50
DIPLOMOVÁ PRÁCE V roce 2011 spoleþnost vstupuje na nČmecký a rakouský trh, kde realizuje výstavbu mobilní sítČ LTE, ve spolupráci se spoleþností Huawei Technologies. Od roku 2012 se spoleþnost ve spolupráci s Huawei Technologies podílí na projekþní pĜípravČ mobilní sítČ LTE na území ýR, jejíž výstavba a datum spuštČní není pĜesnČ urþeno. Ukázky projektĤ spoleþnosti: •
VČžové konstrukce.
Obr. 4.5 Konstrukce telekomunikaþní vČže.
•
Základnové stanice.
Obr. 4.6 Základnová stanice na stĜeše budovy
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 51
DIPLOMOVÁ PRÁCE •
Datová centra.
Obr. 4.7 Technologické místnosti datového centra.
Spoleþnost má zavedený integrovaný systém managementu spoleþnosti, který byl schválen spoleþností Lloyd’s Register Duality Assurance podle standardĤ systému managementu jakosti ISO 9001, enviromentu ISO 14001 a bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci OHSAS 18001. Tyto tĜi systémy byly souþasnČ certifikovány jako integrovaný systém Ĝízení. V souþasné dobČ spoleþnost pĜevážné pĤsobí na území ýeské republiky a Slovenské republiky a souþasnČ se podílí na zahraniþních projektech na území Rakouska a NČmecké spolkové republiky. Vizí spoleþnosti je nadále pĤsobit na tuzemském trhu a souþasnČ posílit svoje pĤsobení na zahraniþních projektech.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 52
DIPLOMOVÁ PRÁCE 5. Vyhodnocení auditu 5.1. Hodnocení silných a slabých stránek spoleþnosti Kapitola 1 – Schopnost Ĝídit rizika: První kapitola nahlíží na spoleþnost z hlediska Ĝízení rizik. Otázky jsou smČĜovány na management spoleþnosti a zkoumají schopnosti spoleþnosti vyvarovat se rizik, schopnost hodnotit rizika, kterým se nelze vyhnout a boj proti tČmto rizikĤm. Odhalují, zda se spoleþnost snaží nahradit nebezpeþné procesy bezpeþnými nebo ménČ nebezpeþnými, zda dává pĜednost prvkĤm kolektivní ochrany a pĜi realizaci tČchto cílĤ drží technický pokrok a v dostateþné míĜe komunikuje a vnímá poznatky pracovníkĤ. [25] Silná místa
Slabá místa 1. Schopnost Ĝídit rizika
7 Organizace práce
11 Kontrola implementace opatĜení 4 Hodnocení Rizika 5 PĜístup k rizikĤm
Tab. 5.1 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 1.
Silné stránky spoleþnosti Spoleþnost má výbornČ zvládnutou organizaci práce. Pracovníci jednotlivých úsekĤ pracují vČtšinou jako organizované týmy na pĜidČlených projektech. V týmu jsou jasnČ rozdČleny odpovČdnosti za jednotlivé þásti projektu. Každý zamČstnanec má vedoucím pĜidČleny pracovní úkoly a k nim pĜíslušné kompetence. Slabá místa spoleþnosti PĜístup managementu spoleþnosti k možným rizikĤm je velmi vlažný, rizika nejsou hodnocena, aþkoliv je management upozorĖován pracovníky na rizika a problémy vyskytující se v pracovním procesu. Pracovníci jsou poté þasto odkázáni sami na sebe bez zájmu managementu. V pĜípadČ, že je stanoveno managementem jisté nápravné þi jiné opatĜení, není už managementem dále kontrolováno to, zda je opatĜení realizováno. Následný výskyt nového nebo opČt stejného problému odhalí špatnou implementaci opatĜení.
Kapitola 2 – Politika prevence: Politika prevence je vČcí každého þlovČka pĤsobícího ve spoleþnosti a souvisí s technickými, obchodními, finanþními a lidskými zdroji. Spoleþnost by se mČla zavázat dosažením takové úrovnČ systému prevence, že její þinnosti budou mít nejmenší možný vliv na život a zdraví zamČstnancĤ, majetek spoleþnosti a životní
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 53
DIPLOMOVÁ PRÁCE prostĜedí. PĜedpokládá se eliminace rizik pĜímo ve zdroji vhodnou organizací práce, pracovních metod a pĜizpĤsobení práce jednotlivcĤm. Silná místa
Slabá místa 2. Politika prevence
Zde silné místa nebyla zjištČna
18 Zdravotní dozor 17 Informace o nehodách 14 Dodržování bezpeþnostních pravidel
Tab. 5.2 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 2.
Pro hodnocení této kapitoly, bylo velkou výhodou nČkolikaleté autorovo pĤsobení ve spoleþnosti. JeštČ v roce 2011 spoleþnost využívala velmi kvalitních zdravotnických služeb, kdy byla zamČstnancĤm provedena základní zdravotní prohlídka, byly provedeny kontrolní odbČry krve, kontrola srdeþní aktivity, testy zraku, sluchu a rovnováhy. V souþasné dobČ je zdravotní péþe pro zamČstnance na nižší úrovni. Poslední zdravotní prohlídka, kterou autor podstoupil, sestávala z urþení tČlesné hmotnosti, kontroly krevního tlaku a zrakového testu. Autor shledal tuto prohlídku naprosto nedostateþnou pro pracovníky provádČjící mimo jiné napĜ. práce ve výškách. Tato skuteþnost byla nČkolika zamČstnanci oznámena managementu spoleþnosti. V souþasné dobČ (kvČten 2013) není tento problém stále vyĜešen. Spoleþnost nemá žádný systém informující zamČstnance o nehodách a skoronehodách. Ve spoleþnosti se doposud nestaly žádné vážné nehody. Nastávají však pĜípady drobných úrazĤ a došlo k nČkolika skoro nehodám, které mohly vést k vážným zranČním. O tČchto skuteþnostech nejsou zamČstnanci informováni žádnou oficiální cestou a nejsou nijak hodnoceny. Z hlediska dodržování bezpeþnostních pravidel bylo jako neuspokojivé shledáno chování zamČstnancĤ z hlediska používání OOP, pĜedevším absence používání horolezeckých postrojĤ pĜi práci ve výškách (viz. obr. 5.1), pohyb a práce na základnových stanicích bez ochranné pĜilby a používání nevhodné obuvi. Tento problém je zĜejmČ zpĤsoben pĜístupem managementu k této nedbalosti, ze strany zamČstnancĤ. Management tyto chyby žádným zpĤsobem nehodnotí, zamČstnance neupozorĖuje a nekontroluje dodržování bezpeþnostních pravidel.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 54
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 5.1 Práce ve výškách bez OOP.
Kapitola 3 – Dopravní, horizontální a vertikální riziko: Kapitola 3 se zabývá riziky v dopravČ a riziky pĜi horizontálním a vertikálním pohybu. Nehody zpĤsobené pádem z výšky nebo na ploše patĜí mezi nejþastČjší a jejich výskyt je nutno omezit na pĜijatelnou úroveĖ. Doprava je þinnost provádČná na úrovni podlahy a patĜí mezi nČ napĜ. pohyb vozidel a chodcĤ. Horizontální riziko souvisí s aktivitami provádČnými v urþité výšce na úrovní podlahy. Mezi tyto aktivity mĤžeme zaĜadit napĜ. paletové a vysokozdvižné vozíky. Vertikální riziko pĜedstavují þinnosti provádČné ve vyšších polohách nad úrovní podlahy napĜ. pohyb po žebĜíku a lešení, zvedání bĜemen. Silná místa
Slabá místa
3. Dopravní, horizontální a vertikální riziko 24 Školení a výcvik ĜidiþĤ 28 Informace pro obsluhu 29 Vhodnost vertikálního pĜístupu
26 Ochrana proti pádĤm 32 Bezpeþnost pod tČmito zónami 30 Kvalita vertikálního pĜístupu
Tab. 5.3 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 3.
Silná místa spoleþnosti Všichni pracovníci využívající ke svým pracovním úkonĤm automobil, jsou pravidelnČ školeni. Školení probíhá jedenkrát roþnČ a dle nČkolikanásobné úþasti autora na tomto školení byla jeho úroveĖ hodnocena dobĜe a s pĜínosem pro zamČstnance. Všechna zaĜízení sloužící ke zvedání bĜemen jsou vybaveny informacemi a návodem k použití pĜímo od výrobce. V pĜípadČ, že se jedná o zaĜízení, které si spoleþnost sama navrhuje, vyrábí a poté instaluje na provozní místo, jsou informace
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 55
DIPLOMOVÁ PRÁCE a návod k použití zpracovány odpovČdným pracovníkem a umístČny do informaþního sytému spoleþnosti, pĜístupného všem zamČstnancĤm. Volba místa pro instalaci zaĜízení a konstrukcí umožĖující vertikální pĜístup na stanicích jsou pracovníky voleny s ohledem na provozní frekvenci, poþet souþasnČ užívajících pracovníkĤ, dostateþnou pevnost a stabilitu. Slabá místa spoleþnosti Slabým místem spoleþnosti je ochrana proti pádu. Pracovníci mají k dispozici horolezecké postroje se zachycovaþem pádu, ne všichni je však aktivnČ používají. Další slabinou je rozhodnutí mobilního operátora o snížení poþtu kotevních ok a umisĢování zábradlí jen tam, kde uzná za vhodné, na obr. 5.2 je fotografie schodištČ bez zábradlí. Spoleþnost toto rozhodnutí jako dodavatel respektuje, mČla by ovšem druhé stranČ nabídnout návrhy, jak v tomto ohledu udržet pĜijatelnou úroveĖ bezpeþnosti. Tuto nabídku by mČl uþinit vrcholový management spoleþnosti. Pracovníci projekce a montáže aþ by chtČli, k tomu nemají kompetence. NevhodnČ Ĝešené je i provedení schodišĢových stupĖĤ konstrukcí, kde se z ekonomických dĤvodĤ používá pororoštových nášlapných stupĖĤ bez protiskluzové ochrany. Aþkoliv jsou žebĜíky projektovány a vyrábČny ve shodČ s normou (viz. kapitola 3.2.3), byly autorem vyhodnoceny jako slabé místo, dĤvodem je absence protiskluzových pĜíþlí a užívání ochranných košĤ.
Obr. 5.2 SchodištČ bez zábradlí.
NČkteré prostory, kde jsou pracující osoby ohroženy pádem pĜedmČtĤ z míst nacházejících se nad nimi, nejsou žádným zpĤsobem zajištČny napĜ. instalací ochranné sítČ bČhem montáže a vČtšinou nejsou nijak znaþeny.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 56
DIPLOMOVÁ PRÁCE Kapitola 4 – Zabezpeþení stroje: RĤzné zabezpeþení strojĤ bylo vyvinuto a aplikováno, aby se zabránilo nehodám. To, že je zabezpeþení strojĤ dostateþné, není prokázáno absencí nehod pĜi práci s nimi a to platí zejména, jsou-li používány þasto v odlišných pracovních podmínkách. Je nezbytné, aby nový pracovníci byli ĜádnČ proškoleni a seznámeni s použitím strojĤ a všichni pracovníci musí být vybaveni vhodným ochranným zaĜízením a ochrannými pomĤckami. Všechny stroje musí mít oznaþení ES, potvrzující, že jsou v souladu se smČrnicemi evropského spoleþenství. Silná místa
Slabá místa 4. Zabezpeþení stroje
36 Ochrana bČhem úklidu a údržby
Zde slabá místa nebyla zjištČna
Tab. 5.4 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 4.
Pracovníci spoleþnosti pĜicházejí pĜi výkonu svých pracovních úkolĤ do styku se stroji a zaĜízeními, jako jsou vrtaþky, úhlové brusky, sváĜeþky, bourací kladiva, míchaþky, žebĜíky, lešení apod. Za údržbu tČchto strojĤ je ve spoleþnosti odpovČdný pracovník s odbornou zpĤsobilostí, který stroje a zaĜízení udržuje sám v provozuschopném stavu nebo k servisu využívá služeb externích specialistĤ. BČhem údržby jsou tyto stroje a zaĜízení staženy z pracovního obČhu a pracovník odpovČdný za jejich údržbu informuje ostatní pracovníky o tomto stavu prostĜednictvím informaþního systému spoleþnosti.
Kapitola 5 – Hluk a vibrace: Hluk a vibrace jsou dĤležitými a þasto opomíjenými rizikovými faktory, jejich dlouhodobé pĤsobení na þlovČka mĤže skonþit nevratným poškozením zdraví. Hluk má negativní vliv na psychický a fyzický stav pracovníka. Dlouhodobé vystavování hluku nad 85 dB mĤže vést k poniþení sluchu, nadmČrný hluk dále zpĤsobuje únavu, ztrátu pozornosti, depresi, hypertenzi a zvýšení rizika infarktu. Je nezbytné chránit pracovníky proti hluku, preferována by mČla být kolektivní protihluková ochrana. Vibrace a dlouhodobé otĜesy pĤsobící na pracovníka mohou zpĤsobovat poškození kloubĤ, kostí, dýchací problémy a problémy s páteĜí. Je nutné vybavit pracovníky vhodným vybavením tak, aby ochrana proti negativním úþinkĤm vibrací byla dostateþná.
Silná místa
Slabá místa 5. Hluk a vibrace
39 UmístČní stroje vzhledem k jeho hluþnosti
45 Použití zaĜízení pohlcujících vibrace
41 Informace týkající se hluku
44 Montáž vibrujících strojĤ 42 MČĜení hluku
Tab. 5.5 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 5.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 57
DIPLOMOVÁ PRÁCE Silná místa spoleþnosti PĜi návrhu základnové stanice berou pracovníci v úvahu hluþnost umísĢovaných zaĜízení. V pĜípadČ, že objekt, na nČmž je stanice zĜízena trvale obývají osoby, je snahou pracovníkĤ umisĢovat zaĜízení vydávající hluk, co nejdále od obytných prostor. Informace týkající se hluku jsou umístČny v provozním deníku stanice. Slabá místa spoleþnosti Slabou stránkou spoleþnosti v kapitole 5 je skuteþnost, že spoleþnost nepoužívá pĜi montáží zaĜízení žádné prvky, které by tlumily pĜenos vibrací ze zaĜízení do konstrukce (napĜ. silentbloky), na níž je zaĜízení umístČno (viz. obr. 5.3). Tento fakt mĤže zpĤsobit pĜenos vibrací do konstrukce objektu a výsledkem mĤže být i obtČžující hluk pro obyvatele objektu. MČĜení hluku na stanicích se neprovádí a hodnoty jsou stanoveny pouze výpoþtem. Z praktických zkušeností autora lze potvrdit, že mČĜení hluku na stanicích bylo provedeno pouze až v pĜípadČ, kdy obyvatel objektu podal stížnost, že je obtČžován hlukem. V tomto pĜípadČ spoleþnost na své náklady provedla hlukovou studii. V pĜípadech kdy stížnost byla studií potvrzena jako oprávnČná, musela spoleþnost provést na své náklady nápravná opatĜení.
Obr. 5.3 ZaĜízení umístČné bez tlumiþe vibrací.
Kapitola 6 – Teplota a výmČna vzduchu: Teplota vzduchu a jeho výmČna je velmi dĤležitá, nevhodné teploty (vysoké nebo nízké) a špatná kvalita vzduchu mají nepĜíznivý vliv na stav pracovníka. Teplota a kvalita vzduchu se navzájem ovlivĖují prostĜednictvím ventilace. NepĜimČĜená teplota je pro lidské tČlo stresujícím faktorem a má vliv na psychickou a fyzickou pohodu þlovČka. PĜíliš vysoké teploty mohou ovlivnit kvalitu provádČné práce a
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 58
DIPLOMOVÁ PRÁCE mohou vést k dehydrataci a zvýšené tČlesné teplotČ. Správná ventilace je dĤležitá pro regulaci teploty a kvalitu vzduchu. Fyzicky nároþné práce vyžadují intenzivní ventilaci a nižší teploty, zatímco fyzicky nenároþná práce by se za tČchto podmínek mohla stát nepohodlnou. Silná místa
Slabá místa
6. Teplota a výmČna vzduchu 47 Regulace Zde slabá místa nebyla zjištČna 52 Údržba topení / klimatizace 48 PĜedcházení vysokým teplotám Tab. 5.6 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 6.
Teplota a výmČna vzduchu je ve venkovních prostorách základnových stanic ovlivnČna povČtrnostními podmínkami v dané lokalitČ a tyto parametry nelze ovlivnit a regulovat zásahem þlovČka. Prostory vnitĜní a ty prostory, které to umožĖují (technologické místnosti, technologické kontejnery apod.) jsou vybaveny klimatizaþními jednotkami, které zajišĢují pravidelnou výmČnu vzduchu a udržují v horkých letních dnech teplotu uvnitĜ na hodnotČ 20,5 °C. Tyto prostory mohou pracovníci pĜi údržbČ a servisu využít jako odpoþinkové místo je-li venkovní teplota pĜíliš vysoká. NČkteré vnitĜní prostory základnových stanic jsou vybaveny i pĜídavným topením. Údržba klimatizace je provádČna pravidelnČ, je-li instalováno pĜídavné topení, je udržováno zároveĖ s klimatizaþní jednotkou a o tomto úkonu pracovníci provádČjí zápis do provozního deníku stanice.
Kapitola 7 – OsvČtlení: Dostateþné osvČtlení pracovištČ je podstatný faktor ovlivĖující schopnosti pracovníka. Špatné osvČtlení mĤže vést k chybám a následnČ k únavČ. Kvalita osvČtlení závisí na intenzitČ svČtelného toku, na smČru svČtelných paprskĤ a typu svČtla. OsvČtlení je nutné pĜizpĤsobit druhu provádČné práce a jednotlivým pracovníkĤm, pracovníci starší padesát let potĜebují tĜikrát vyšší intenzitu osvČtlení než jejich kolegové ve vČku dvaceti let. [25] Silná místa
Slabá místa 7. OsvČtlení
56 OslnČní
58 Údržba Tab. 5.7 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 7.
Silná místa spoleþnosti Jako silným místem spoleþnosti bylo v kapitole 7 vyhodnoceno osvČtlení z hlediska oslnČní pracovníkĤ. OsvČtlení pĜístupových cest na základnových stanicích je zajištČno denním svČtlem. Pro noþní servis je osvČtlení konstruováno tak, aby nedocházelo k oslnČní pracovníkĤ, oslnČní by v tomto pĜípadČ mohlo zapĜíþinit pád z pĜístupové nebo jiné konstrukce. Technologické místnosti a kontejnery jsou vybaveny umČlým osvČtlením v podobČ záĜivek, u tohoto typu osvČtlení nebyly zjištČny žádné známky rušivého oslnČní.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 59
DIPLOMOVÁ PRÁCE Slabá místa podniku Slabým místem podniku v kapitole 7 je údržba osvČtlení na základnových stanicích. Tento problém se ve vČtšinČ pĜípadĤ týká stávajícího osvČtlení, které je souþástí budovy nebo konstrukce, na níž je základnová stanice zbudována. Toto stávající osvČtlení využívané pro osvČtlení pĜístupových tras na stanici, postupem þasu pĜestává fungovat a ve vČtšinČ pĜípadĤ není nijak opraveno. Tato skuteþnost je potvrzena praktickou zkušeností autora. PĜístupové trasy v uzavĜených prostorách, kde není pĜístup denního svČtla, poté nejsou osvČtleny. Stejný problém nastává pro pracovníky servisu v noþních hodinách. NejvČtší výskyt tohoto problému lze pozorovat na stanicích typu E9 a E10 (viz. tab. 2.1).
Kapitola 8 – Riziko požáru, výbuchu a zásahu elektrickým proudem: Styk nebo manipulace s nebezpeþnými látkami na pracovišti zvyšují riziko požáru nebo výbuchu. TČmito nebezpeþnými látkami jsou látky hoĜlavé, snadno zápalné a výbušné. Obdobné je to i u nebezpeþí zásahu elektrickým proudem. Je-li na pracovišti pĜítomnost elektrického proudu dosahujícího zdraví nebezpeþných hodnot, je riziko poškození zdraví pracovníkĤ zvýšené. V pĜípadČ pĜímé expozice pracovníka výbuchu, požáru nebo elektrickému proudu mĤže dojít až k fatálním zranČním. Existuje-li tato možnost, je nutné zaĜazení vhodných preventivních opatĜení. Silná místa
Slabá místa
8. Riziko požáru, výbuchu a zásahu elektrickým proudem 61 Protipožární pĜepážky 72 UzemnČní
75 Bezpeþnost práce v elektrotechnice 76 Informovanost zamČstnancĤ ohlednČ elektrotechniky
65 Únikové zóny a cesty
64 Požární cviþení
Tab. 5.8 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 8.
Silná místa spoleþnosti Sídlo spoleþnosti, ale pĜedevším základnové stanice jsou opatĜeny protipožárními pĜepážkami v podobČ požárnČ odolných dveĜí. Veškeré konstrukce, které jsou souþástí základnových stanic a kde hrozí zvýšené nebezpeþí požáru, jsou opatĜeny protipožárním nátČrem. V pĜípadČ požáru þi jiného nebezpeþí je pro každou stanici urþena úniková cesta. Tato cesta je vyznaþena a celá její trasa je patrná z výkresu umístČného pĜi vstupech na stanice. Veškeré zaĜízení a všechny ocelové konstrukce jsou vždy ĜádnČ uzemnČny. Slabá místa spoleþnosti Informovanost a školení zamČstnancĤ ohlednČ bezpeþné práce v elektrotechnice je v souþasné dobČ na neuspokojivé úrovni. V úseku projekce má školení z vyhlášky þ. 50/1978 Sb. ýeského úĜadu bezpeþnosti práce a ýeského báĖského úĜadu o odborné zpĤsobilosti v elektrotechnice ménČ než polovina zamČstnancĤ a pracím, kde je tato vyhláška nutná jsou zamČstnavatelem
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 60
DIPLOMOVÁ PRÁCE vystavováni i pracovníci, kteĜí tuto vyhlášku nemají osvojenou. Tito zamČstnanci se správnČ a ve svém vlastním zájmu proti tČmto pracím odvolávají na management spoleþnosti a vyžadují po nČm Ĝešení. Bohužel do souþasné doby (kvČten 2013) nebylo žádné Ĝešení managementem stanoveno. Školení tykající se požární ochrany jsou vedeny pravidelnČ, ale jsou velmi struþné a nejsou provádČna žádná požární cviþení.
Kapitola 9 – Nebezpeþné materiály: zdravotní a bezpeþnostní rizika: Nebezpeþnými materiály se v kapitole 9 rozumí nebezpeþné produkty, jako jsou barvy, Ĝedidla, lepidla a nebezpeþné látky používané v pracovním procesu napĜ. silné kyseliny. Tyto látky mohou pĜi expozici a to buć jednorázové, nebo opakovanČ zpĤsobit vážné poškození zdraví a onemocnČní. Pracovní onemocnČní mohou zpĤsobit rĤzné faktory, jedním z nich je pracovní prostĜedí, které zahrnuje rizika jako napĜ. toxicita. Tyto rizika musí být minimalizována školením pracovníkĤ, použitím vhodných pracovních postupĤ, vhodnou manipulací a použitím ochranných zaĜízení a pomĤcek. Jsou nutné pravidelné zdravotní prohlídky u pracovníkĤ pracujících s tČmito nebezpeþnými materiály. Silná místa
Slabá místa
9. Nebezpeþné materiály: zdravotní a bezpeþnostní rizika Zde silná místa nebyla zjištČna
84 Znalost rizika ze strany pracovníkĤ 81 Informace pro zamČstnance pracující s nebezpeþnými látkami 89 PovČdomí o chorobách z povolání
Tab. 5.9 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 9.
V první ĜadČ je tĜeba podotknout, že pracovníci spoleþnosti se nedostávají pĜi své práci do styku s žádnými významnČ nebezpeþnými látkami, jako jsou tĜeba silné kyseliny apod.. NejþastČji se dostávají to styku s látkami, jako jsou Ĝedidla, barvy, lepidla a tmely a rĤzné smČsi pro drobné stavební práce. Pracovníci nejsou spoleþností nijak informováni o možném riziku pĜi práci s tČmito látkami. Z tČchto dĤvodĤ mají pracovníci snížené povČdomí o možných rizicích pĜi práci s tČmito látkami a o chorobách, které tyto látky mohou vyvolat.
Kapitola 10 – Kolektivní a individuální ochrana: Kolektivní ochrana je hromadná, spoleþná ochrana pracovníkĤ proti nebezpeþným úþinkĤm provozních podmínek na pracovišti a zejména proti pádĤm z výšky a do hloubky. [25] Individuální ochrana je ochrana jednotlivce pĜed specifickými fyzikálními, chemickými a biologickými riziky. [25] Individuální ochrana pĜichází v úvahu v pĜípadČ, když rizika nelze minimalizovat použitím kolektivní ochrany. Kolektivní ochrana zajišĢuje bezpeþnost každého pracovníka v místČ, kde je aplikována. Personální ochrana chrání pouze
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 61
DIPLOMOVÁ PRÁCE pracovníka, který ochranný prostĜedek nosí a to, zda tento ochranný prostĜedek použije záleží pouze na jeho rozhodnutí. Silná místa
Slabá místa
10. Kolektivní a individuální ochrana 92 Úþast zamČstnancĤ
97 Aktivní používání prostĜedkĤ osobní ochrany
96 ProstĜedky osobní ochrany
91 Integrace kolektivní ochrany
Tab. 5.10 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 10.
Silná místa spoleþnosti ZamČstnanci spoleþnosti se aktivnČ zapojují do procesu výbČru prostĜedkĤ kolektivní ochrany. Sami zamČstnanci považují tuto aktivitu za souþást jejich pracovní náplnČ a ve svém vlastním zájmu se snaží navrhovat nejvhodnČjší Ĝešení prvkĤ kolektivní ochrany na základnových stanicích. V pĜípadČ prostĜedkĤ osobní ochrany poskytuje spoleþnost pracovníkĤm kvalitní a vhodné vybavení jako jsou pracovní rukavice, bezpeþná pracovní obuv, pracovní odČv, ochranné brýle, ochranné pĜilby a horolezecké postroje se zachycovaþem pádu. Slabá místa spoleþnosti Ochranné osobní prostĜedky jsou pĜidČlovány zamČstnancĤm, tak aby mohli bezpeþnČ vykonávat své pracovní povinnosti. Nedostateþným využitím OOP, ale zamČstnanci škodí sami sobČ a vystavují se zvýšenému riziku úrazu pĜi výkonu svých pracovních povinností. ýastými chybami jsou pohyb po základnové stanici v nevhodné obuvi (sandály, pantofle), stavební a montážní práce bez ochranné pĜilby, pohyb po žebĜících a konstrukcích bez horolezeckého postroje se zajištČním proti pádu. Integrace kolektivní ochrany byla mezi slabá místa spoleþnosti zaĜazena z dĤvodu souþasného postoje mobilních operátorĤ vĤþi tomuto problému a akceptaci tohoto postoje managementem spoleþnosti. Souþasný stav je takový, že mobilní operátor z ekonomických dĤvodĤ ustupuje od integrace prvkĤ kolektivní ochrany na základnových stanicích a už je dále nechce provádČt v takovém rozsahu, v jakém tomu bylo ještČ v nedávné minulosti. V tomto problému proti sobČ stojí na jedné stranČ mobilní operátor a management spoleþnosti a na stranČ druhé pracovníci spoleþnosti, kteĜí se po základnových stanicích pohybují nejþastČji.
Kapitola 11 – Transport tČžkých bĜemen: Kapitola 11 se týká mechanického a manuálního transportu bĜemen. Ve vČtšinČ podnikĤ existuje pracovištČ, kde se vyskytují þinnosti vyžadující ruþní zvedání, pĜemisĢování, tahání a tlaþení bĜemen nebo manipulace a zvedání tČžkých bĜemen pomocí mechanických zaĜízení. PĜibližnČ þtvrtina nehod je zapĜíþinČna nevhodnou manipulací s bĜemeny. NejþastČjší pĜíþiny pracovních nehod jsou pády s bĜemenem, pĜímý styk s bĜemenem, nadmČrné úsilí pĜi manipulaci, nevhodné podmínky na pracovním místČ a nedodržování zásad bezpeþné práce.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 62
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Silná místa
Slabá místa
11. Transport tČžkých bĜemen 99 PĜedcházení manuální manipulaci
105 Použití mechanických zaĜízení pro manipulaci
100 Místa pro manipulaci s tČžkými bĜemeny
104 Údržba mechanických zaĜízení pro manipulaci 101 UvČdomČní pracovníkĤ
Tab. 5.11 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 11.
Silná místa spoleþnosti Spoleþnost se snaží pĜedcházet manuální manipulaci s tČžkými bĜemeny na základnových stanicích, použitím adekvátních pracovních postupĤ, pomocných zaĜízení a instalací zdvihacích zaĜízení (viz. obr. 10). Pracovníci se už v dobČ návrhu snaží urþit nejvhodnČjší místo pro umístČní zdvihacích zaĜízení. PeþlivČ se plánuje použití jeĜábĤ pro transport materiálu na stĜechu budovy, a to jak v pĜípadČ výstavby nové základnové stanice, tak pĜi úpravČ a servisu stanice stávající. Posuzována je pĜedevším výška, která musí být pĜekonána, hmotnost pĜemísĢovaného materiálu, frekvence manipulace a okolí objektu þi konstrukce. Slabá místa spoleþnosti Aþkoliv jsou na základnových stanicích instalovány zdvihací zaĜízení pro transport materiálu, jsou tyto zaĜízení pracovníky využívány jen velmi zĜídka. Pracovníci se tímto nezodpovČdným chováním naprosto zbyteþnČ vystavují zvýšenému riziku úrazu þi poškození zaĜízení a materiálu pĜi jeho pádu. Na zdvihacích zaĜízeních pro dopravu materiálu není provádČna pravidelná údržba. Pracovníci spoleþnosti ve vČtšinČ pĜípadĤ nejsou nijak obeznámeni o principech bezpeþné manipulace s tČžkými bĜemeny a spoleþnost neprovádí v tomto ohledu žádná školení. Jedinou možností, jak si mĤže pracovník spoleþnosti osvojit tyto principy, je pomocí samostudia a vlastního zájmu o tuto problematiku.
Kapitola 12 – Údržba: Údržba je soubor technických a administrativních þinností, které mají zajistit, že se u systému, provozních jednotek, pĜístrojĤ, souþástek nebo budov zachová jejich provozuschopný stav. PĜedpokládá se, že pĜi poruše bude tento stav obnoven bez zbyteþných þasových prodlev. ÚdržbáĜské þinnosti, pravidelné kontroly a opravy tvoĜí þást programu spoleþnosti a vedou k rĤznorodým pracovním þinnostem, které jsou zdrojem rĤzných druhĤ rizik.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 63
DIPLOMOVÁ PRÁCE Silná místa
Slabá místa 12. Údržba
106 Kvalita a vhodnost zaĜízení
107 Znaþení 109 Souhlas externistĤ s pravidly
Tab. 5.12 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 12.
Silná místa spoleþnosti ZaĜízení dostupné pracovníkĤm pro provádČní úkonĤ údržby, je z hlediska kvality a vhodnosti hodnoceno výbornČ. Spoleþnost udržuje tyto zaĜízení v dobrém technickém stavu pomocí pravidelných celofiremních kontrol. Slabá místa spoleþnosti PĜi údržbČ telekomunikaþních a jiných zaĜízení na stanici není tato skuteþnost nijak znaþena (napĜ. v místČ vstupu na stanici) a není na ni nijak pĜedem upozornČno (napĜ. hromadný mail všem zainteresovaným stranám). Pracovník, navštČvující základnovou stanici za úþelem splnČní svého pracovního úkolu, se o údržbČ zaĜízení a tím pádem o omezeném provozu základnové stanice, dozví prakticky až pĜi návštČvČ stanice. Probíhající údržba jim poté v nČkterých pĜípadech neumožĖuje provedení pracovních úkolĤ a dochází k þasovým ztrátám. Dalším negativním místem v této kapitole je neshoda externích pracovníkĤ s pravidly údržby spoleþnosti. ýasto dochází k reklamacím vĤþi externím pracovníkĤm, ohlednČ provedené údržby zaĜízení a stavu místa, na kterém je zaĜízení umístČno (nepoĜádek po údržbČ).
Kapitola 13 – První pomoc: První pomoc je soubor úkonĤ, které je nutno vykonat v pĜípadČ ohrožení zdraví þlovČka. První pomoc je povinen poskytnout každý obþan ýR starší 18 let, pokud poskytnutím této první pomocí neohrozí svoje zdraví nebo život. Úþelem první pomoci je, aby se minimalizovalo poškození zdraví þlovČka. V závažných pĜípadech je nutná k udržení životních funkcí. [26] Silná místa
Slabá místa 13. První pomoc
111 Vhodnost vybavení
115 Výcvik zamČstnancĤ 114 Plán první pomoci 112 Lékárniþky (SkĜíĖky první pomoci)
Tab. 5.13 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 13.
Silná místa spoleþnosti Vybavení urþené pro poskytnutí první pomoci ve spoleþnosti je adekvátní hrozícímu nebezpeþí, které se na pracovištích vyskytuje. Tato silná stránka se však týká pouze vybavení, umístČní lékárniþek však vhodné není.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 64
DIPLOMOVÁ PRÁCE Slabá místa spoleþnosti Pracovníci spoleþnosti jsou pravidelnČ (1x roþnČ) seznámeni s postupem poskytnutí první pomoci. Toto školení je, ale velmi struþné, pracovníci jsou seznámeni s pojmy pouze heslovitČ, bez ohledu na typ pracovištČ a jeho specifické vlastnosti. Dalším nedostatkem je absence praktického cviþení první pomoci. Další slabinou je umístČní lékárniþek. Lékárniþky jsou umístČny pouze na budovČ spoleþnosti a v každém pracovním automobilu. V této situaci je ovšem stČžejní absence lékárniþek na základnových stanicích. V pĜípadČ, že se jedná o stanici umístČnou na velmi vysoké budovČ napĜ. typ stanice F1 až F4, je vzdálenost mezi lékárniþkou v automobilu a základnovou stanici velká. V pĜípadČ vážného zranČní mĤže tato vzdálenost sehrát dĤležitou roli.
Kapitola 14 – Úþast pracovníkĤ: Bezpeþnost ve spoleþnosti se týká všech zamČstnancĤ. Management a pracovníci spoleþnosti se musí spoleþnČ podílet na tom, aby vytvoĜili pracovní prostory s minimálními riziky a nebezpeþí. Je dĤležité, aby management pĜidČlil odpovČdnosti a reagoval na názory pracovníkĤ. Silná místa
Slabá místa 14. Úþast pracovníkĤ
117 Sledování preventivních opatĜení 119 PĜenesení odpovČdnosti
118 Povzbuzení úþasti zamČstnancĤ
Tab. 5.14 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 14.
Silná místa spoleþnosti Prvním ze silných míst spoleþnosti v poslední kapitole, je úþast pracovníkĤ pĜi sledování preventivních opatĜení. Ve spoleþnosti je zabČhlou zvyklostí, že pracovníci sami bez vnČjších podnČtĤ vyhodnocují stav bezpeþnostních prvkĤ na stanici, jako jsou napĜ. zábradlí, kotevní body a snaží se jejich stav a bezpeþnostní funkci udržovat popĜípadČ zlepšovat. Nevyhovující stav preventivních bezpeþnostních prvkĤ a jejich nápravné opatĜení jsou pracovníci povinni dle smČrnice zaznamenat do provozního deníku základnové stanice. Druhým silným místem v této kapitole je pĜenesení odpovČdnosti. OdpovČdnost jednotlivých pracovníkĤ je ústnČ stanovena vedoucími úsekĤ, aby nedocházelo k nejasnostem a konfliktĤm, je odpovČdnost pracovníkĤ nadto písemnČ zapsána v elektronickém informaþním systému spoleþnosti. K informaþnímu systému mají pĜístup všichni zamČstnanci a dle smČrnice je jejich povinností ho sledovat. Slabá místa spoleþnosti Jediným slabým místem v této kapitole bylo na základČ auditu a praktických zkušeností autora zjištČn problém v povzbuzení úþasti zamČstnancĤ ze strany vedení spoleþnosti. Aþkoliv zamČstnanci pĜedkládají rĤzné návrhy ke zlepšení stavu
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 65
DIPLOMOVÁ PRÁCE ve spoleþnosti, rekce managementu spoleþnosti je slabá. Pracovníci nejsou ve svých názorech podporování napĜ. formou formuláĜĤ. Další slabinou je nízký poþet diskusních porad s pracovníky a jsou-li porady uskuteþnČny, jsou vedeny chybnČ bez jakéhokoliv zápisu þi hodnocení Ĝešených problémĤ.
5.2. Hodnocení dle skupin Vyhodnocení dle skupin je provedeno dle druhé þásti kapitoly 16 uvedené v pĜíruþce Self-Audit Handbook for SME’s. Vyhodnocení této þásti auditu je rozdČleno do þtyĜ skupin – pracovníci, vybavení, organizace, životní prostĜedí. Ke každé skupinČ jsou pĜiĜazeny odpovídající otázky a ty jsou zpracovány do tabulek. Otázky, které dosáhly alespoĖ minimálního požadovaného poþtĤ bodĤ, jsou vyhodnoceny jako splnČné a jsou v tabulce oznaþeny žlutČ. Otázky, u kterých se oznaþila možnost „nepoužije se“ jsou oznaþeny þervenČ a v hodnocení se odeþítají od otázek splnČných. Skupina pracovníci: 1
3
10
12
14
15
20
28
34
41
46
67
76
77
84
85
86
89
92
97
101
102
105
109
110
114
115
116
117 119 Tab. 5.15 Vyhodnocení otázek pro skupinu pracovníci.
pra cov níci =
16 − 1 = 50,0% 30
Skupina vybavení: 6 30 50 72
8 33 59 73
9 38 60 74
22 40 61 78
26 45 62 79
27 48 69 80
29 49 71 81
91 96 103 106 112 Tab. 5.16 Vyhodnocení otázek pro skupinu vybavení.
vybavení =
19 − 6 = 39,4% 33
Skupina organizace: 2 4 5 7 11 13 16 17 18 19 21 23 24 25 31 32 35 36 39 52 58 63 64 65 66 68 70 75 82 83 90 93 94 98 99 100 104 107 108 111 113 118 Tab. 5.17 Vyhodnocení otázek pro skupinu organizace.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 66
DIPLOMOVÁ PRÁCE
organizace =
23 − 4 = 42,5% 42
Skupina životní prostĜedí: 37
42
43
44
47
51
53
54 55 56 57 87 88 95 Tab. 5.18 Vyhodnocení otázek pro skupinu životní prostĜedí.
životní _ prostredí =
11 − 1 = 71,5% 14
Výsledné hodnocení: Vyhodnocení stavu parametrĤ ve spoleþnosti 100
Dosažená hodnota [%]
Dobrý stav
71,5
75 PrĤmČrný stav
45,2
50 50 39,4 Kritický stav 25 Nevyhovující stav
0 Pracovníci
ZaĜízení
Organizace
Životní prostĜedí
Parametr
Obr. 5.4 Výsledné hodnocení jednotlivých skupin.
Na obr. 5.4. je pĜehledné grafické zobrazení vyhodnocení auditu spoleþnosti dle þtyĜ skupin, kterými jsou pracovníci, vybavení, organizace a životní prostĜedí. Z grafického zobrazení je patrné, že spoleþnost dosahuje dobrých výsledkĤ ve skupinČ životní prostĜedí. Ve zbylých tĜech skupinách je tĜeba co nejrychleji jednat a zajistit pĜíslušná opatĜení vedoucí ke zlepšení stavu.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 67
DIPLOMOVÁ PRÁCE 6. OpatĜení pro zlepšení stavu systému ve spoleþnosti Tato þást práce je vČnována návrhĤm pro zlepšení stavu systému bezpeþnosti ve spoleþnosti. Je rozdČlena do dvou þástí. První þást se zabývá návrhem opatĜení pro slabé stránky spoleþnosti. Druhá þást obsahuje konstrukþní opatĜení a návrhy pro zlepšení stavu bezpeþnosti pĜi práci a pohybu na základnových stanicích mobilních operátorĤ.
6.1 Návrh opatĜení pro slabé stránky spoleþnosti Tato podkapitola se zabývá návrhem opatĜení urþených pro odstranČní slabých stránek spoleþnosti vyhodnocených v kapitole 5.1. Podtrženým tuþným písmem je uvedena oblast vyžadující zlepšení. Pod ní je vždy uvedeno navrhované opatĜení. Kontrola implementace opatĜení • Urþit zamČstnance zodpovČdného za kontroly plnČní opatĜení. • Na poradách zavést hodnocení tČchto kontrol. Hodnocení rizika • Urþit zamČstnance zodpovČdného za hodnocení konkrétních rizik vyskytujících se v praktickém pracovním procesu (nestaþí obecné hodnocení ve smČrnici). • Zavést hodnocení skoronehod. • Na poradách zavést pravidelné diskuse s pracovníky ohlednČ hodnocení nehod a skoronehod. PĜístup k rizikĤm • Školení managementu a odpovČdných pracovníkĤ v oblasti pracovních rizik a zejména zákonných povinností. Zdravotní dozor • ZmČna poskytovatele závodní zdravotní péþe. • Vymezení prĤbČhu pravidelných závodních zdravotních prohlídek managementem spoleþnosti vĤþi poskytovateli zdravotní péþe. Tento požadavek musí být managementem stanoven po konzultaci s odpovídajícím odborníkem. Informace o nehodách • Zavést aktualizovaný seznam nehod a skoronehod prezentovaný na poradách. Dodržování bezpeþnostních pravidel • Školení managementu v oblasti BOZP v dané problematice a dĤsledná kontrola úþasti managementu na tČchto školeních. • Stanovení jasných požadavkĤ na zamČstnance z hlediska dodržování bezpeþnostních pravidel.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 68
DIPLOMOVÁ PRÁCE •
Motivace zamČstnancĤ.
Ochrana proti pádĤm • Aktivní pĜístup vrcholového managementu vĤþi zákazníkĤm v otázce ochrany proti pádĤm. • Motivace zamČstnancĤ. Bezpeþnost v zónách ohrožených pádem pĜedmČtĤ • Urþit zamČstnance odpovČdného za dohled nad tČmito zónami. • ZajištČní tČchto zón (vhodná organizace práce, záchytné sítČ apod.). Kvalita vertikálního pĜístupu • Použití protiskluzových schodišĢových stupĖĤ a protiskluzových pĜíþlí na žebĜících. • Vyvarovat se použití ochranných košĤ na pevných žebĜících, které jsou dlouhé více než 5 metrĤ. Jako bezpeþnostní prvek používat výhradnČ bezpeþnostní lištu a zachycovaþ pádu. • Zavést pravidelné diskuse managementu, konstruktéra a pracovníka BOZP o ekonomické výhodnosti jednotlivých opatĜení v kontrastu s jejich bezpeþnostní funkcí v rámci pravidelných porad. Použití zaĜízení pohlcujících vibrace • RozšíĜit rozsah školení zamČstnancĤ v oblasti BOZP o oblast týkající se vibrací. Montáž vibrujících strojĤ • Použití prvkĤ pohlcujících vibrace pĜi montáži zaĜízení. Pravidelnost mČĜení hluku • Školení zamČstnancĤ v oblasti hluku. • Aktivní provádČní hlukových studií. Údržba osvČtlení • Pravidelná údržba, zejména stávajícího osvČtlení na základnových stanicích. Bezpeþnost práce v elektrotechnice • Základní školení všech zamČstnancĤ v oblasti elektrotechniky a bezpeþnosti práce v elektrotechnice. • Školení z vyhlášky þ. 50/1978 Sb. ýeského úĜadu bezpeþnosti práce a ýeského báĖského úĜadu o odborné zpĤsobilosti v elektrotechnice všech zamČstnancĤ, u nichž je vyžadována k jejich pracovní þinnosti. Informovanost zamČstnancĤ ohlednČ elektrotechniky • Základní školení všech zamČstnancĤ v oblasti elektrotechniky a bezpeþnosti práce v elektrotechnice. Požární cviþení • RozšíĜit obsah školení požární ochrany.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 69
DIPLOMOVÁ PRÁCE •
Zavést požární cviþení.
Znalost rizika ze strany zamČstnancĤ v oblasti manipulace s nebezpeþnými látkami • RozšíĜit pravidelná školení zamČstnancĤ o oblast práce s nebezpeþnými látkami. Informace pro zamČstnance pracující s nebezpeþnými látkami • RozšíĜit pravidelná školení zamČstnancĤ o oblast práce s nebezpeþnými látkami. PovČdomí o chorobách z povolání • Informovat zamČstnance o možných rizicích. • FormuláĜe, karty stížností pro zamČstnance. Integrace kolektivní ochrany • Preferovat kolektivní ochranu pĜed osobní. Aktivní používání prostĜedkĤ osobní ochrany • Motivace zamČstnancĤ. Používání mechanických zaĜízení pro manipulaci • Motivace zamČstnancĤ. Údržba mechanických zaĜízení pro manipulaci • Urþit zamČstnance odpovČdného za údržbu zdvihacích zaĜízení. PovČdomí pracovníkĤ o principech bezpeþné manipulace • Školení zamČstnancĤ z principĤ bezpeþné manipulace s bĜemeny. Znaþení probíhající údržby • Zavést systém znaþení údržby systémem tabulek v místČ vstupu na základnové stanice. • Zajistit pĜedem informaci o plánovaných údržbách na jednotlivých stanicích napĜ. formou hromadných emailĤ všem zainteresovaným stranám. Souhlas externistĤ s pravidly údržby • Stanovení požadavkĤ na externí pracovníky v oblasti údržby. • Pravidelné porady s externími pracovníky za úþelem vzájemnČ výhodné spolupráce. Výcvik zamČstnancĤ v oblasti první pomoci • Pravidelná školení první pomoci s praktickou þástí v rozsahu odpovídajícím provádČným pracím. Plán první pomoci • Pravidelná školení první pomoci s praktickou þástí v rozsahu odpovídajícím provádČným pracím.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 70
DIPLOMOVÁ PRÁCE Lékárnicky • UmístČní lékárniþek na základnové stanice. Povzbuzení zamČstnancĤ (podpora zamČstnancĤ v jejich názorech) • Zavést systém návrhových formuláĜĤ pro zamČstnance. • Pravidelné porady.
6.2. Konstrukþní návrhy pro zlepšení provozní bezpeþnosti Tato podkapitola obsahuje návrhy konstrukþních opatĜení a návrhy pro zlepšení stavu bezpeþnosti pĜi práci a pohybu na základnových stanicích mobilních operátorĤ. Tyto opatĜení zlepšují vertikální i horizontální pohyb pracovníkĤ po konstrukcích základnových stanic, zjednodušují výrobu a použití kotevních prvkĤ a vČtšina z nich je ekonomicky výhodnČjší než Ĝešení pĜedcházející. Níže uvedené konstrukþní návrhy byly vypracovány za pĤsobení autora ve spoleþnosti InfoTel, spol. s.r.o. a realizovány ve spolupráci s ostatními zamČstnanci spoleþnosti InfoTel, spol. s.r.o..
PĜedsazená stupadla Stupadla nebo stupadlové žebĜíky se v této oblasti zpravidla používají pro vertikální pohyb zamČstnance po konstrukci trubkového stožáru. RozmČry stupadel jsou stanovené normou ýSN 74 3282 a tyto rozmČry, které je nutno dodržet jsou zobrazeny na obr. 3.9. Praktické použití je zobrazeno na obr. 3.8, jedná se však o ideální pĜípad. ýasto dochází k situaci, kdy je pohyb po stupadlech znesnadnČn þi dokonce znemožnČn vedením optických kabelĤ smČrem k anténám nebo jiným technologickým þi konstrukþním zaĜízením (viz. obr. 6.1).
Obr. 6.1 Omezené použití stupadel.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 71
DIPLOMOVÁ PRÁCE Pro tyto pĜípady bylo navrženo pĜedsazené stupadlo (viz. obr. 6.2). PĜedsazené stupadlo je Ĝešeno tak, že jeho nášlapná þást je umístČna pĜed tČleso, na nČmž je pomocí objímky upnuto. V tomto pĜípadČ je to trubková þást stožáru.
Obr. 6.2 PĜedsazená stupadla.
Vzdálenost nášlapné þásti od trubkové þásti stožáru je možné pĜizpĤsobit dle potĜeby, je však nutno dodržet minimální vzdálenost dĤležitou pro pohodlné použití, a to 180mm. Výrobní výkres se všemi potĜebnými rozmČry je souþástí pĜílohy. Na obr. 6.3 je zobrazeno použití tČchto pĜedsazených stupadel v praxi.
Obr. 6.3 PĜedsazené stupadlo v praxi
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 72
DIPLOMOVÁ PRÁCE Kotevní bod na stožáru Kotevní bod je v podstatČ ocelové oko pĜipevnČné ke stožáru. K tomuto bodu pracovník pĜipojuje karabinu horolezeckého postroje. Kotevní bod dĜíve bČžnČ používaný je zobrazen na obr. 6.4. Tento kotevní bod sestával z ocelové objímky se ztužením, na objímku byla navaĜena ocelová kulatina upravená do tvaru oka. Kotevní bod musí být schopen pĜenášet zatížení 10 kN, bylo proto nutné kotevní bod správnČ dimenzovat. Dimenzovat se musela ocelová objímka, ocelová kulatina, svar, kterým je spojena kulatina s objímkou. Tyto kotevní body byly poté atestovány a certifikovány.
Obr. 6.4 DĜíve užívaný kotevní bod na stožáru.
Pro usnadnČní výroby a použití kotevních bodĤ, byl navržen nový typ kotevního bodu (viz. obr. 6.5).
Obr. 6.5 Nový kotevní bod na stožáru.
Tento kotevní bod je tvoĜen ocelovou objímkou a kotevní plaketou Petzl Coeur (viz. obr. 6.6). Kotevní plaketa je k objímce pĜipevnČna šroubovým spojem. PĜi použití šroubového spoje M12, tĜídy pevnosti 8.8 je minimální únosnost kotevní plakety 18 kN.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 73
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 6.6 Kotevní plaketa Petzl Coeur. [27]
Výhodou použití tohoto kotevního bodu jsou snadnČjší výroba, absence sváru a tím pádem i tepelnČ ovlivnČné oblasti v místČ sváru, bezpeþnČjší provoz. Výrobní výkres se všemi potĜebnými rozmČry je souþástí pĜílohy.
Kotevní bod u zdvihacího zaĜízení Kotevní bod pro možnost pĜipojení karabiny horolezeckého postroje umístČný v blízkosti zdvihacího zaĜízení pro pĜepravu materiálu, je dĤležitým bezpeþnostním prvkem. Pracovník musí být bČhem zdvihání materiálu a pĜedmČtĤ zajištČn proti pádu. Tuto funkci zde plní tento typ kotevní bodu. DĜíve se kotevní body v blízkosti zdvihacího zaĜízení vĤbec neinstalovaly. PozdČji našel uplatnČní kotevní bod zobrazený na obr. 6.7. Tyto kotevní body lze použít pro umístČní na svislou stČnu. Je-li v blízkosti zdvihacího zaĜízení pĜítomna jiná konstrukce vhodná pro umístČní kotevního bodu, je možno provést Ĝešení kotevního bodu jiným zpĤsobem.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 74
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 6.7 DĜíve užívaný kotevní bod pro kotvení u zdvihacího zaĜízení.
Tento kotevní bod je tvoĜen ocelovým plechem, k plechu je pĜivaĜena ocelová trubka upravená do tvaru písmena D. Na trubku je pĜipevnČno ocelové kotevní oko (viz. obr. 6.4) používané pro kotvení na trubkových stožárech. Ocelový plech je ke stČnČ pĜipevnČn pomoci chemických kotev tak, aby byla zajištČna minimální únosnost kotevního oka 10 kN. Nevýhodou tohoto kotevního bodu jsou jeho velké rozmČry a použití starého typu kotevního oka používaného pro trubkové stožáry. Bylo by zde možno použít nového navrženého typu kotevního oka (viz. obr. 6.5), rozmČry kotevního bodu by však zĤstaly nezmČnČny. Z tČchto dĤvodĤ byl navržen nový typ kotevního bodu pro použití ke zdvihacím zaĜízením zobrazený na obr. 6.8.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 75
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 6.8 Nový typ kotevního bodu pro kotvení u zdvihacího zaĜízení.
Tento novČ navržený kotevní bod je tvoĜen ocelovým plechem a ocelovým profilem U100, který je k plechu pĜipevnČn dvČma sváry. Pro uchycení karabiny horolezeckého postroje, zde slouží kotevní plaketa Petzl Coeur (viz. obr. 6.6), která je s ocelovým profilem U100 spojena šroubovým spojem M12. Plaketa nemĤže být ukotvena pĜímo ke stČnČ z dĤvodu nedostaþující únosnosti zdiva þi betonu. Kotvení je provedeno tak, že ocelový plech je ke stČnČ ukotven pomoci þtyĜ chemických kotev. Tímto provedením je zatížení rovnomČrnČ rozneseno a je zajištČna minimální únosnost kotevního oka 10 kN. Výhodou toho kotevního bodu jsou menší rozmČry, tím pádem lepší použitelnost a možnost použití kotevní plakety Petzl Coeur. Výrobní výkres se všemi potĜebnými rozmČry je souþástí pĜílohy.
Zdvihací zaĜízení Zdvihací zaĜízení je užíváno na základnových stanicích všude tam, kde je tĜeba provést vertikální transport materiálu a zaĜízení (viz. kap. 3.2.2). PĤvodní stav byl takový, že zdvihací zaĜízení nebyla vĤbec instalována. Vertikální doprava materiálu a zaĜízení byla zatížena zvýšeným rizikem úrazu a jako Ĝešení bylo navrženo zdvihací ústrojí zobrazené na obr. 6.9, zde je zachyceno jeho použití na trubkovém stožáru. Lze ho umístit i na svislou zeć a to použitím upravených úchytu, kde se místo stožárových objímek použijí chemické kotvy do zdiva.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 76
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 6.9 DĜíve používané zdvihací ústrojí.
Nevýhodou toho zdvihacího ústrojí jsou jeho rozmČry, špatný chod pĜi otáþení a omezená aretace. Pro úþely zdvihání materiálu byl navržen nový typ zdvihacího ústrojí zobrazeného na obr. 6.10.
Obr. 6.10 Nový typ zdvihacího ústrojí.
Výhodami nového zdvihacího ústrojí oproti starému jsou bezpochyby jeho kompaktnČjší rozmČry, vícestupĖová aretace (po 30 °) a snadný chod pĜi otáþení ramene. Výrobní výkres se všemi potĜebnými rozmČry je souþástí pĜílohy.
Pochozí lávka anténního výložníku Anténní výložník se používá v pĜípadech, kdy je na stožár nutné umístit více antén najednou. Výložník je od trubkového stožáru odsazen o vzdálenost nutnou k minimalizování rušení signálĤ mezi anténami. Trubkový stožár s dvČma anténními výložníky je zobrazen na obr. 6.11.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 77
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 6.11 Trubkový stožár se dvČma anténními výložníky
PĜi obsluze antén dochází k pohybu pracovníkĤ po vodorovné trubkové þásti výložníku. PĜi tomto pohybu jsou pracovníci ohroženi pádem z výšky zapĜíþinČného sklouznutím nohy z vodorovné trubkové þásti výložníku. Za nepĜíznivých povČtrnostních podmínek jako je napĜ. déšĢ, kdy je vodorovná trubková þást kluzká, je toto riziko pádu zvýšené. Pro tyto potĜeby obsluhy bylo navrženo opatĜení zobrazené na obr. 6.12. Na obrázku je zobrazen model trubkového stožáru (žlutá barva) s dvČma anténními výložníky (šedá barva). PĜi pohybu pracovníka smČrem k anténČ na svislé þásti výložníku je zajištČna pevná a stabilní opora pro obČ nohy pracovníka v podobČ pochozího roštu (þervena barva). U tohoto opatĜení je riziko sklouznutí nohy pracovníka sníženo. Toto opatĜení zatím nebylo použito v praxi a jeho Ĝešení je zde zobrazeno pouze formou návrhového modelu.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 78
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Obr. 6.12 Trubkový stožár se dvČma anténními výložníky a pochozími rošty.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 79
DIPLOMOVÁ PRÁCE 7. ZávČr DĤvodem ke vzniku této diplomové práce bylo autorovo dlouhodobé pĤsobení v oblasti výstavby základnových stanic veĜejné telekomunikaþní mobilní sítČ a jeho snaha o zlepšení stavu bezpeþnosti pĜi výstavbČ a servisu tČchto stanic. Tato iniciativa byla ještČ podpoĜena obsahem magisterského studia, zejména pĜedmČty týkající se bezpeþnostního inženýrství. Cílem diplomové práce bylo zpracovat literární rešerši v oblasti bezpeþnosti a prevence rizik základnových stanic veĜejné telekomunikaþní mobilní sítČ. Navrhnout možný postup pro identifikaci nebezpeþí pĜi výstavbČ a údržbČ stanic. Provést vyhodnocení tČchto nebezpeþí a na základČ výsledkĤ navrhnout doporuþení preventivních opatĜení vþetnČ návrhu možných konstrukþních Ĝešení. Úvodní (teoretická) þást byla vČnována osvČtlení problematiky základnových stanic veĜejné telekomunikaþní mobilní sítČ s popisem hlavních þástí, z nichž stanice sestávají. S ohledem na absenci odborné literatury v dané oblasti bylo navrženo rozdČlení základnových stanic dle praktických zkušeností autora. Další þást práce byla vČnována významným školením provádČných bČhem práce souvisejících s problematikou základnových stanic, a to školením pro práce ve výškách. Práce je také doplnČna o pokyny pro návrh konstrukcí základnových stanic, vyplívající ze zákonných a technických požadavkĤ spolu s požadavky na bezpeþnost pĜi servisu a výstavbČ základnových stanic. V praktické þásti práce byl jako nástroj pro identifikaci nebezpeþí zvolen audit dle pĜíruþky Self Audit Handbook for SMEs. Souþástí této þásti práce je také obecné seznámení s auditem spolu s vysvČtlením metodiky provádČného auditu ve spoleþnosti a struþnou charakteristikou spoleþnosti InfoTel, spol. s.r.o., v níž byl audit proveden. Na základČ výsledkĤ provedeného auditu byly vyhodnoceny silné a slabé stránky spoleþnosti a následnČ bylo podle pravidel použitého auditu provedeno hodnocení dle þtyĜ skupin, kterými jsou pracovníci, vybavení, organizace a životní prostĜedí. Hodnocení spoleþnosti InfoTel, spol. s.r.o. dopadlo jako prĤmČrné. Spoleþnost má hodnČ dĤležitých silných míst, souþasnČ výsledky auditu (viz. kapitola 5) odkryly množství slabých míst o kterých spoleþnost nemČla povČdomí. V závČreþné þásti této diplomové práce jsou uvedeny doporuþení pro odstranČní slabých stránek spoleþnosti a návrhy konstrukþních opatĜení vþetnČ ukázek realizace nČkterých opatĜení v praxi, uvedených v kapitole 6. Tato konstrukþní opatĜení byla navržena v souladu s technickými požadavky a na základČ ergonomických potĜeb zamČstnancĤ významných pro jejich bezpeþnou a pohodlnou práci. Souþástí konstrukþních opatĜení jsou technické výrobní výkresy uvedené v pĜíloze. ZávČrem lze konstatovat, že všechny cíle diplomové práce uvedené v zadání byly splnČny.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 80
DIPLOMOVÁ PRÁCE Seznam použitých zdrojĤ: [1] ýERNÝ, Bittner, Davidová. Vše o základnových stanicích. Praha: APMS, 2011. [2] FRANK, Radim. Bezpeþnost práce ve výškách a nad volnou hloubkou: publikace ke vzdČlávání pracovníkĤ pro pracovištČ s rizikem pádu z výšky nebo do hloubky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo práce a sociálních vČcí, 2012, 75 s. ISBN 978807-4210-556. [3] ýeská republika. NaĜízení vlády þ. 362/2005 Sb o bližších požadavcích na bezpeþnost a ochranu zdraví pĜi práci na pracovištích s nebezpeþím pádu z výšky nebo do hloubky. In: Sbírka zákonĤ ýeské republiky. 2005, 125. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb05362 [4] Balíþky pro práci ve výškách. Rock Empire s.r.o. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.rockempire.cz/product/balicek-oop-lanovy-pristup-988/ [5] ýSN EN 795. Ochrana proti pádĤm z výšky – Kotvicí zaĜízení – Požadavky a zkoušení. Praha: ýeský normalizaþní institut, 1998. [6] ýSN 74 3282. Ocelové žebĜíky. Základní ustanovení. Praha: ýeský normalizaþní institut, 1989. [7] Horizontální doþasná protipádová zaĜízení. Boels ýeská republika s.r.o [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://boels.cz/pronajem/zdvihaci-azvedaci-technika/zachycovace-padu/horizontalni-docasna-protipadova-zarizeni [8] ýSN EN 35 3-1. OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTěEDKY PROTI PÁDģM Z VÝŠKY Pohyblivé zachycovaþe pádu na pevném zajišĢovacím vedení. Praha: ýeský normalizaþní institut, 1995. [9]
ýSN 74 3305. Ochranná zábradlí. Praha: ýeský normalizaþní institut, 2008.
[10] ýeská republika. NAěÍZENÍ VLÁDY þ. 101/2005 Sb. o podrobnČjších požadavcích na pracovištČ a pracovní prostĜedí. In: Sbírka zákonĤ ýeské republiky. 2005. [11] ýeská republika. NAěÍZENÍ VLÁDY þ. 88/2004 Sb. ochranČ zdraví pĜed nepĜíznivými úþinky hluku a vibrací. In: Sbírka zákonĤ ýeské republiky. 2004. [12] Popis a rozdČlení norem. ASSA ABLOY [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.fab.cz/stranky/zakladni-normy [13] ýSN 73 0810. Požární bezpeþnost staveb - Spoleþná ustanovení. Praha: ýeský normalizaþní institut, 2009.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 81
DIPLOMOVÁ PRÁCE [14] ýSN ISO 3864-1. Grafické znaþky – Bezpeþnostní barvy a bezpeþnostní znaþky – ýást 1: Zásady navrhování bezpeþnostních znaþek a bezpeþnostního znaþení. Praha: ýeský normalizaþní institut, 2012. [15] ýeská republika. NaĜízení vlády þ. 405/2004 Sb. kterým se stanoví vzhled a umístČní bezpeþnostních znaþek a zavedení signálĤ. In: Sbírka zákonĤ ýeské republiky. 2004. [16] PEýENÁ, Marie. Bezpeþnost práce ve stavebnictví. Vyd. 2. Praha: Výzkumný ústav bezpeþnosti práce, 2008, 1 CD-R. ISBN 978-80-86973-90-6. [17] ýeská republika. Vyhláška o bezpeþnosti práce a technických zaĜízení pĜi stavebních pracích 324/90 Sb. In: Praha: ýeský úĜad bezpeþnosti práce, 1990. [18] MALÝ, Stanislav. Prevence pracovních rizik. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav bezpeþnosti práce, 2009, 4 sv. (118, 103, 100, 123 s.). ISBN 978-80-86973-79-1. [19] BATA, Erich. Bezpeþná práce na stavbách. 2. vyd. VídeĖ, Rakousko: AUVA, 2006. [20]
Kotek Luboš, Tabas Marek. PĜednáška AUDIT. 2012
[21] ýSN EN ISO 9000. Systémy managementu kvality - Základní principy a slovník. Praha: ýeský normalizaþní institut, 2006. [22] SCHWARTZ, Brian, Jonathan BLACKMORE a Yoshihiro AZUMA. The future of internal audit is now. Ernst & Young, 2012. [23] AMERICAN CHEMICAL SOCIETY COMMITTEE ON CHEMICAL SAFETY. Safety Audit: Inspection Manual. Washington, DC., 2000. [24] What are safety audit?. The Society of Accredited Safety Auditor [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.sasa.org.hk/audit.htm [25] EUROPEAN COMMISION. Safety and health at work: self-audit handbook for SMEs. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 1995, 280 p. ISBN 92-826-9366-X. [26] Canadian Centre for Occupational Health and Safety. The material safety data sheet: a practical guide to first aid. Hamilton, Ont: Canadian Centre for Occupational Health and Safety, 2005. ISBN 06-601-9501-1. [27] Kotvení. POPINA - horolezecví [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://sport.popina.cz/petzl-coeur-p-3410.html
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 82
DIPLOMOVÁ PRÁCE Seznam obrázkĤ: Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr.
2.1 2.2 2.3 2.4 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 5.1 5.2 5.3 5.4 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10 6.11 6.12
Systém základnových stanic. .................................................................. 12 PĜenos telefonického hovoru v síti. ......................................................... 13 Základnová stanice. ................................................................................ 14 Procentuální zastoupení jednotlivých typĤ stanic.................................... 16 Základní vybavení OOP pro práci ve výškách......................................... 19 Kotevní oko umístČné na trubkovém stožáru. ......................................... 22 ŽebĜík s bezpeþnostní lištou a zachycovaþem pádu. .............................. 22 Vodorovný lankový systém pro upnutí OOP. .......................................... 23 Kolektivní bezpeþnostní opatĜení (zábradlí). ........................................... 24 Konstrukce pro transport materiálu. ........................................................ 25 Požadované rozmČry pevných žebĜíkĤ. .................................................. 26 PĜíklady stupadlových žebĜíkĤ................................................................. 27 Požadované rozmČry stupadlových žebĜíkĤ............................................ 27 Nástupní podesta ke stožáru se stupadly. .............................................. 29 Schéma požárních norem. ...................................................................... 30 PĜíklad znaþení vnČ dveĜí........................................................................ 33 PĜíklad znaþení elektrického rozvadČþe.................................................. 33 Doporuþené znaþení pĜístupové trasy..................................................... 34 PĜíklad znaþení nebezpeþné pĜístupové trasy. ....................................... 35 Ukázka horolezeckých prací. .................................................................. 36 PĜíklad otázky se škálou hodnocení........................................................ 45 PĜíklad otázky týkající se specifických rizik. ............................................ 45 Schéma pro vyhodnocení kategorií......................................................... 48 Hlavní pracovištČ spoleþnosti InfoTel, spol. s.r.o. ................................... 49 Konstrukce telekomunikaþní vČže........................................................... 50 Základnová stanice na stĜeše budovy ..................................................... 50 Technologické místnosti datového centra. .............................................. 51 Práce ve výškách bez OOP. ................................................................... 54 SchodištČ bez zábradlí. ........................................................................... 55 ZaĜízení umístČné bez tlumiþe vibrací..................................................... 57 Výsledné hodnocení jednotlivých skupin................................................. 66 Omezené použití stupadel. ..................................................................... 70 PĜedsazená stupadla. ............................................................................. 71 PĜedsazené stupadlo v praxi ................................................................... 71 DĜíve užívaný kotevní bod na stožáru. .................................................... 72 Nový kotevní bod na stožáru................................................................... 72 Kotevní plaketa Petzl Coeur.................................................................... 73 DĜíve užívaný kotevní bod pro kotvení u zdvihacího zaĜízení. ................ 74 Nový typ kotevního bodu pro kotvení u zdvihacího zaĜízení. .................. 75 DĜíve používané zdvihací ústrojí. ............................................................ 76 Nový typ zdvihacího ústrojí. .................................................................... 76 Trubkový stožár se dvČma anténními výložníky...................................... 77 Trubkový stožár se dvČma anténními výložníky a pochozími rošty......... 78
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 83
DIPLOMOVÁ PRÁCE Seznam tabulek: Tab. 2.1 Tabulka rozdČlení stanic. ........................................................................ 15 Tab. 4.1 Seznam kapitol pro provádČní auditu. [25].............................................. 44 Tab. 4.2 Seznam kapitol pro audit na specifických pracovištích. [25] ................... 44 Tab. 4.3 Souhrnné hodnocení modulu s minimálním požadovaným poþtem bodĤ. .................................................................................................................................. 46 Tab. 4.4 Hodnocení silných a slabých míst. [25] ................................................... 46 Tab. 4.5 Tabulka otázek pro skupinu pracovníci. .................................................. 47 Tab. 4.6 Tabulka otázek pro skupinu zaĜízení a vybavení. ................................... 47 Tab. 4.7 Tabulka otázek pro skupinu organizace.................................................. 47 Tab. 4.8 Tabulka otázek pro skupinu životní prostĜedí.......................................... 47 Tab. 5.1 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 1............................................ 52 Tab. 5.2 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 2............................................ 53 Tab. 5.3 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 3............................................ 54 Tab. 5.4 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 4............................................ 56 Tab. 5.5 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 5............................................ 56 Tab. 5.6 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 6............................................ 58 Tab. 5.7 Silná a slabá místa spoleþnosti v kapitole 7............................................ 58 Tab. 5.8 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 8. ...................................... 59 Tab. 5.9 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 9. ...................................... 60 Tab. 5.10 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 10. .................................... 61 Tab. 5.11 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 11. .................................... 62 Tab. 5.12 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 12. .................................... 63 Tab. 5.13 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 13. .................................... 63 Tab. 5.14 Silná a slabá místa ve spoleþnosti v kapitole 14. .................................... 64 Tab. 5.15 Vyhodnocení otázek pro skupinu pracovníci. .......................................... 65 Tab. 5.16 Vyhodnocení otázek pro skupinu vybavení. ............................................ 65 Tab. 5.17 Vyhodnocení otázek pro skupinu organizace.......................................... 65 Tab. 5.18 Vyhodnocení otázek pro skupinu životní prostĜedí.................................. 66
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 84
DIPLOMOVÁ PRÁCE Seznam použitých zkratek: BOZP
- Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci.
FDD
- FrekvenþnČ DČlený Duplex. Telekomunikaþní technologie urþená pro pĜenos dat. Jde o síĢ pro tĜetí generaci mobilních telefonĤ.
GSM
- Globální Systém pro Mobilní komunikaci, pĤvodnČ francouzsky Groupe Spécial Mobile.
LTE
- Long Term Evolution. Telekomunikaþní technologie urþená pro vysokorychlostní internet v mobilních sítích. Jde o síĢ pro þtvrtou generaci mobilních telefonĤ.
OOP
- Osobní ochranné prostĜedky.
OHSAS
- Occupational health and safety.
PBě
- ProvoznČ bezpeþnostní Ĝešení.
Ústav výrobních strojĤ, systémĤ a robotiky Str. 85
DIPLOMOVÁ PRÁCE Seznam pĜíloh: PĜíloha 1: Hodnotící tabulky auditu PĜíloha 2: Grafické hodnocení kapitol v auditu PĜíloha 3: Výrobní výkresy konstrukþních opatĜení (samostatná složka) • Výkres 4-D01 PěEDSAZENÉ STUPADLO Ø108 • Výkres 4-D02 KOTEVNÍ OKO Ø108 • Výkres 4-D03 KOTEVNÍ PLOTNA • Výkres 4-D04 ZDVIHACÍ ZAěÍZENÍ • Výkres 4-D05 POCHOZÍ ROŠT
PĜíloha 1: Hodnotící tabulky auditu ýíslo modulu
Modul
ýíslo otázky 1
1
Schopnost Ĝídit rizika
2 3
Kvalita dokumentace
4
Hodnocení rizika
4
2,5
0,63
5
PĜístup k rizikĤm
4
2,5
0,63
6
Nové znalosti
3,5
4
1,14
7
Organizace práce
3,5
4
1,14
8
3,5
3,5
1,00
9
PĜístup k ergonomii UpĜednostnČní kolektivní ochrany
4
4
1,00
10
Školení a výcvik
4
3
0,75
11
Kontrola implementace opatĜení
3,5
2
0,57
12
4
4
1,00
2,5
2,5
1,00
3,5
2,5
0,71
15
Úþast zamČstnancĤ Kvalita delegování zodpovČdností Dodržování bezpeþnostních pravidel Srozumitelnost bezpeþnostních postupĤ
4
4
1,00
16
ZmČny po nehodČ
4
x
x
17
Informace o nehodách
3
2
0,67
18
Zdravotní dozor
3
1
0,33
19
Bezpeþnostní dozor
3
3
1,00
20
PoĜádek a þistota
4
4
1,00
21 22
Udržování dopravních zón Povrchy dopravních zón
3,5 3
4 3,5
1,14 1,17
23 24
OddČlení dopravních zón Školení a výcvik ĜidiþĤ
3,5 3
x 4
x 1,33
25 26 27 28 29 30
2,5 4 3 3 3 3
3 3 x 4 4 2,5
1,20 0,75 x 1,33 1,33 0,83
31
Informace pro návštČvníky Ochrana proti pádĤm Ochrana proti srážkám Informace pro obsluhu Vhodnost vertikálního pĜístupu Kvalita vertikálního pĜístupu Údržba zón s vertikálním pĜístupem
3,5
3,5
1,00
32
Bezpeþnost pod tČmito zónami
4
3,5
0,88
14
3
Politika prevence
Dopravní, horizontální a vertikální riziko
Minimum Dosažené Podíl bodĤ body 3s
Kvalita informací Celkový postoj/ úþinnost prevence
13
2
Otázka
Tab. 1 Vyhodnocená tabulka modulĤ 1, 2, 3.
4
3,5
0,88
4
3
0,75
4,5
4,5
1,00
ýíslo modulu
4
Modul
Zabezpeþení stroje
ýíslo otázky 33
Kvalita ochrany
34 35
Hluk a vibrace
x
x
3,5 4
x 4
x 1,00
36
DĤležitost pĜikládaná ochranČ Informace Ochrana bČhem úklidu a/nebo údržby
3
4
1,33
37
ObtČžování hlukem
3,5
3,5
1,00
38
Snížení hluku ve zdroji UmístČní stroje vzhledem k jeho hluþnosti Efektivnost prostĜedkĤ osobní ochrany Informace týkající se hluku Pravidelnost mČĜení hluku ObtČžování vibracemi
4
x
x
3,5
4
1,14
4 2,5 3,5 2,5
3,5 3 3 2,5
0,88 1,20 0,86 1,00
2,5
2
0,80
45
Montáž vibrujících strojĤ Použití zaĜízení pohlcujících vibrace
3,5
2
0,57
46
Informace týkající se vibrací
2,5
2,5
1,00
47
3
5
1,67
3,5
4
1,14
49 50 51
Regulace PĜedcházení vysokým teplotám PĜedcházení nízkým teplotám Kvalita vzduchu PĜecházení prĤvanu
3,5 3,5 2
4 4 2
1,14 1,14 1,00
52
Údržba topení/klimatizace
2,5
4
1,60
53
ÚroveĖ osvČtlení OsvČtlení ve speciálních zónách Oblasti stínu
3
3
1,00
3 2,5
3 2,5
1,00 1,00
2,5 3 3 3,5
4 3 2,5 x
1,60 1,00 0,83 x
4
x
x
40 41 42 43 44
6
Teplota a výmČna vzduchu
48
54 55 7
OsvČtlení
Minimum Dosažené Podíl bodĤ body 3s 4
39
5
Otázka
56 57 58 59 60
OslnČní PĜimČĜenost osvČtlení Údržba Nouzové osvČtlení Zabezpeþení speciálního osvČtlení
Tab. 2 Vyhodnocená tabulka modulĤ 4, 5, 6, 7.
ýíslo modulu
Modul
ýíslo otázky 61 62 63 64 65 66 67
8
Riziko požáru, výbuchu a zásahu elektrickým proudem
68 69 70 71 72 73 74 75 76
77 78 79 80
81
9
Nebezpeþné materiály: zdravotní a bezpeþnostní rizika
82 83 84 85 86 87 88 89
Otázka Protipožární pĜepážky Hasící pĜístroje Kontrola hasících pĜístrojĤ Požární cviþení Únikové zóny a cesty Nácvik pro zamČstnance v pĜípadČ požáru/výbuchu Informace pro zamČstnance v pĜípadČ požáru/výbuchu UskladnČní hoĜlavých/výbušných látek Speciální zaĜízení Zásobníky a tlakové lahve Dodávky elektrické energie UzemnČní Ochrana elektrických obvodĤ Osobní ochrana proti zásahu elektrickým proudem Bezpeþnost práce v elektrotechnice Informovanost zamČstnancĤ ohlednČ elektrotechniky Dodržování pravidel bezpeþnosti práce v elektrotechnice Oznaþení výrobku Nákup a použití s ohledem na toxicitu UvolĖování Informace pro zamČstnance pracující s nebezpeþnými látkami Omezení vstupu do nebezpeþných zón Kontrola stavu pracovníku Znalost rizika ze strany pracovníkĤ Aktivní používání prostĜedkĤ osobní ochrany Pracovní hygiena Nakládání s odpadem Likvidace odpadu PovČdomí o chorobách z povolání
Minimum Dosažené Podíl bodĤ body 3s 4 4,5 1,13 4 4 1,00 4 3 0,75 4 3 0,75 4 4,5 1,13
Tab. 3 Vyhodnocená tabulka modulĤ 8, 9.
4
3
0,75
4
4
1,00
4 4 4 3,5 4 3,5
x x x 4 4,5 4
x x x 1,14 1,13 1,14
4
3
0,75
3,5
2,5
0,71
3,5
2,5
0,71
4 4
3,5 4
0,88 1,00
4 4
4 3,5
1,00 0,88
3,5
3
0,86
4 3,5
4 3,5
1,00 1,00
4
3
0,75
4 3,5 4 4
4 3,5 4 4
1,00 1,00 1,00 1,00
3,5
3
0,86
ýíslo modulu
10
11
12
13
14
ýíslo Minimum Dosažené otázky Otázka bodĤ body 90 OddČlení zón 3 3 Integrace kolektivní 91 ochrany 2,5 2 92 Úþast zamČstnancĤ 2,5 3 93 Havarijní plán 3 3 Kolektivní 94 Dohled nad návštČvníky 3,5 3,5 a individuální UvolĖování výfukových ochrana 95 plynĤ/odpadních vod 3,5 x 96 ProstĜedky osobní ochrany 3 3,5 Aktivní používání 97 3 2 prostĜedkĤ osobní ochrany 98 Informace pro zamČstnance 3,5 3,5 PĜedcházení manuální 99 2,5 3 manipulaci Místa pro manipulaci s 100 bĜemeny 3,5 4 101 UvČdomČní pracovníkĤ 3,5 3 Transport 102 Chování zamČstnancĤ 3,5 3 tČžkých Vhodnost zaĜízení pro bĜemen 103 manipulaci bĜemeny 3,5 3,5 Údržba mechanických 4 3 104 zaĜízení pro manipulaci Použití mechanických 105 zaĜízení pro manipulaci 3,5 1 106 Kvalita a vhodnost zaĜízení 3 4 107 Znaþení 4 3 Dodateþná pĜedvídatelná 108 nebezpeþí 3,5 3,5 Údržba Souhlas externistĤ s 109 pravidly 4 3 Souhlas pracovníkĤ s 110 pravidly 4 4 111 Vhodnost vybavení 3,5 4 Lékárniþky (SkĜíĖky první 112 pomoci) 3 3 První pomoc 113 UvČdomČní pracovníkĤ 4 4 114 Plán první pomoci 3 2,5 115 Výcvik zamČstnancĤ 3,5 2,5 116 UvČdomČní zamČstnavatele 4 4 Sledování preventivních 117 opatĜení 3 3,5 Úþast Povzbuzení úþasti pracovníkĤ 118 zamČstnancĤ 3,5 1 119 PĜenesení odpovČdnosti 3 3,5 Modul
tab. 4 Vyhodnocená tabulka modulĤ 10, 11, 12, 13, 14.
Podíl3s 1,00 0,80 1,20 1,00 1,00 x 1,17 0,67 1,00 1,20 1,14 0,86 0,86 1,00 0,75 0,29 1,33 0,75 1,00 0,75 1,00 1,14 1,00 1,00 0,83 0,71 1,00 1,17 0,29 1,17
PĜíloha 2: Grafické hodnocení kapitol v auditu
10 11 12
Kontrola implementace opatĜení
9
UpĜednostnČní kolektivní ochrany
8
PĜístup k ergonomii
7
Organizace práce
6
Nové znalosti
5
PĜístup k rizikĤm
Úþast zamČstnancĤ
4
Hodnocení rizika
3
Kvalita dokumetntace
2
Školení a výcvik
Celkový postoj/ úþinnost prevence
1
Otázky
Schopnost Ĝídit rizika
Hodnocení kapitoly 1 - Schopnost Ĝídit rizika
Kvalita informací
Dosažené body Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
5
Bodové hodnocení
Obr. 1 Hodnocení spoleþnosti, modul 1.
20
PoĜádek a þistota
19
Bezpeþnostní dozor
18
Zdravotní dozor
17
Informace o nehodách
16
ZmČny po nehodČ
15
Srozumitelnost bezpeþnostních postupĤ
14
Dodržování bezpeþnostních pravidel
13
Otázky
Politika prevence
Hodnocení kapitoly 2 - Politika prevence
Kvalita delegování zodpovČdností
Dosažené body Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
Bodové hodnocení
Obr. 2 Hodnocení spoleþnosti, modul 2.
3,5
4
4,5
Dopravní, horizontální a vertikální riziko
21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
Otázky
Hodnocení kapitoly 3 - Dopravní, horizontální a vertikální riziko Bezpeþnost pod tČmito zónami Údržba zón s vertikálním pĜístupem Kvalita vertikálního pĜístupu Vhodnost vertikálního pĜístupu Informace pro obsluhu Ochrana proti srážkám
Dosažené body
Ochrana proti pádĤm
Minimum BodĤ
Informace pro návštČvníky Školení a výcvik ĜidiþĤ OddČlení dopravních zón Povrchy dopravních zón Udržování dopravních zón 0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
Bodové hodnocení
Obr. 3 Hodnocení spoleþnosti, modul 3.
36 35
Informace Dosažené body
34
Zabezpeþení stroje
Ochrana bČhem úklidu a/nebo údržby
DĤležitost pĜkládaná ochranČ
33
Otázky
Hodnocení kapitoly 4 - Zabezpeþení stroje
Kvalita ochrany
Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
Bodové hodnocení
Obr. 4 Hodnocení spoleþnosti, modul 4.
4
4,5
46
Informace týkající se vibrací
45
Použití zaĜízení pohlcujících vibrace
44
Montáž vibrujících strojĤ
43
ObtČžování vibracemi
42
Pravidelnost mČĜení hluku
41
Informace týkající se hluku
40
Efektivnost prostĜedkĤ osobní ochrany
39
UmístČní stroje vzhledem k jeho hluþnosti
38
Snížení hluku ve zdroji
37
Otázky
Hluk a vibrace
Hodnocení kapitoly 5 - Hluk a vibrace
ObtČžování hlukem 0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
Dosažené body Minimum bodĤ
4,5
Bodové hodnocení
Obr. 5 Hodnocení spoleþnosti, modul 5.
52
Údržba topení/klimatizace
51
PĜecházení prĤvanu
50
Kvalita vzduchu
49
PĜedcházení nízkým teplotám
48
Dosažené body
PĜedcházení vysokým teplotám
47
Otázky
Teplota a výmČna vzduchu
Hodnocení kapitoly 6 - Teplota a výmČna vzduchu
Regulace
Minimum bodĤ
0
1
2
3
4
Bodové hodnocení
Obr. 6 Hodnocení spoleþnosti, modul 6.
5
6
60 59
Nouzové osvČtlení
58
Údržba
57
PĜimČĜenost osvČtlení
56
OslnČní
55
Oblasti stínu
54
OsvČtlení
Zabezpeþení speciálního osvČtlení
OsvČtlení ve speciálních zónách
53
Otázky
Hodnocení kapitoly 7 - OsvČtlení
ÚroveĖ osvČtlení
Dosažené body Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
Bodové hodnocení
Obr. 7 Hodnocení spoleþnosti, modul 7.
proudem Riziko požáru, výbuchu
61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77
Otázky
a zásahu elektrickým
Hodnocení kapitoly 8 - Riziko požáru, výbuchu a zásahu elektrickým proudem Dodržov ání prav idel bezpeþnosti práce v elektrotechnice Inf ormov anost zamČstnancĤ ohlednČ elekrotechniky Bezpeþnost práce v elektrotechnice Osobní ochrana proti zásahu elektrickým proudem Ochrana elektrických obv odĤ UzemČní Dodáv ky elektrické energie Zásobníky a tlakov é lahv e
Dosažené body
Speciální zaĜízení
Minimum bodĤ
UskladnČní hoĜlav ých/v ýbušných látek Inf ormace pro zamČstnance v pĜípadČ požáru/v ýbuchu Nácv ik pro zamČstnance v pĜípadČ požáru/v ýbuchu Únikov é zóny a cesty Požární cv iþení Kontrola hasících pĜístrojĤ Hasící pĜístroje Protipožární pĜepážky
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
Bodové hodnocení
Obr. 8 Hodnocení spoleþnosti, modul 8.
3,5
4
4,5
5
78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89
Nebezpeþné materiály: zdravotní a bezpeþnostní rizika
Otázky
Hodnocení kapitoly 9 - Nebezpeþné materiály: zdravotní a bezpeþnostní rizika PovČdomí o chorobách z povolání Likvidace odpadu Nákládání s odpadem Praconí hygiena Aktivní používání prostĜedkĤ osobní ochrany Znalost rizika ze strany pracovníkĤ
Dosažené body Minimum bodĤ
Kontrola stavu pracovníku Omezení vstupu do nebezpeþných zón Informace pro zamČstnance pracující s nebezpeþnými látkami UvolĖování Nákup a použití s ohledem na toxicitu Oznaþení výrobku
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
Bodové hodnocení
Obr. 9 Hodnocení spoleþnosti, modul 9.
98
Informace pro zamČstnance
97
Aktivní používání prostĜedkĤ osobní ochrany
96
ProstĜedky osobní ochrany
95
UvolĖování výfukových plynĤ/odpadních vod
94
Dohled nad návštČvníky
93
Havarijní plán
92
Úþast zamČstnancĤ
91
Integrace kolektivní ochrany
90
Otázky
Kolektivní a individuální ochrana
Hodnocení kapitoly 10 - Kolektivní a individuální ochrana
OddČlení zón
Dosažené body Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
Bodové hodnocení
Obr. 10 Hodnocení spoleþnosti, modul 10.
3
3,5
4
105 104
Údržba mechanických zaĜízení pro manipulaci
103
Vhodnost zaĜízení pro manipulaci bĜemeny
102
Chování zamČstnancĤ
101
PovČdomČní pracovníkĤ
100
Transport tČžkých bĜemen
Použití mechanických zaĜízení pro manipulaci
Místa pro manipulaci s bĜemeny
99
Otázky
Hodnocení kapitoly 11 - Transport tČžkých bĜemen
PĜedcházení manuální manipulaci
Dosažené body Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
Bodové hodnocení
Obr. 11 Hodnocení spoleþnosti, modul 11.
110 109
Souhlas externistĤ s pravidly
108
Dodateþná pĜedvídatelná nebezpeþí
107
Údržba
Souhlas pracovníkĤ s pravidly
Znaþení
106
Otázky
Hodnocení kapitoly 12 - Údržba
Kvalita a vhodnost zaĜízení
Dosažené body Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
Bodové hodnocení
Obr. 12 Hodnocení spoleþnosti, modul 12.
4
4,5
116
UvČdomČní zamČstnavatele
115
Výcvik zamČstnancĤ
114
Plán první pomoci
113
UvČdomČní pracovníkĤ
112
Lékárniþky (SkĜíĖky první pomoci)
111
Otázky
První pomoc
Hodnocení kapitoly 13 - První pomoc
Vhodnost vybavení
Bodové hodnocení Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
Dosažené body
Obr. 13 Hodnocení spoleþnosti, modul 13.
119
PĜenesení odpovČdnosti
118
Povzbuzení úþasti zamČstnancĤ
117
Otázky
Úþast pracovníkĤ
Hodnocení kapitoly 14 - Úþast pracovníkĤ
Sledování preventivních opatĜení
Dosažené body Minimum bodĤ
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
Bodové hodnocení
Obr. 14 Hodnocení spoleþnosti, modul 14.
3,5
4