ZÁBRANA DESERTIFIKACE ÚZEMÍ V OBLASTI DORNOGOBI A ZLEPŠENÍ PODMÍNEK MONGOLSKÉHO VENKOVA
ZPRACOVAL: Ing. Karel Vítek, CSc. Dobříš, srpen 2010
|
2
Obsah 1
ÚVODNÍ INFORMACE.............................................................................................................................. 5
2
STRUKTURA STUDIE ............................................................................................................................... 7 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
3
EKONOMICKÁ NÁROČNOST PROJEKTU ........................................................................................ 15 3.1 3.2
4
PODSTATA PROJEKTU, PROSTŘEDÍ REALIZACE PROJEKTU ..................................................................... 16 GLOBÁLNÍ CÍL STUDIE .......................................................................................................................... 17 INVESTIČNÍ NÁKLADY PROJEKTU .......................................................................................................... 18 AKTIVITY PROJEKTU – STRUČNÁ REKAPITULACE ................................................................................. 18 PŘÍNOSY PRO REALIZÁTORA PROJEKTU – VÝSTUPY A VÝSLEDKY PROJEKTU......................................... 19 FÁZE PROJEKTU .................................................................................................................................... 20 LOKALITA REALIZACE PROJEKTU ......................................................................................................... 22 ŘÍZENÍ PROVOZNÍ FÁZE PROJEKTU ........................................................................................................ 22
MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY SOUVISEJÍCÍ S PROJEKTEM......................................................... 23 5.1 5.2 5.3
6
PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY NA ZDROJE ENERGIE PRO OÁZY................................................................ 15 PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY NA VYBUDOVÁNÍ JEDNÉ OÁZY ................................................................. 15
STRUČNÝ POPIS PODSTATY PROJEKTU A JEHO ETAP.............................................................. 16 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
5
CELKOVÁ REKAPITULACE OBSAHU STUDIE ............................................................................................. 7 VÝCHODISKA ......................................................................................................................................... 7 OCHRANA VLASTNÍCH FAREM PŘED NIČIVÝM VĚTREM ........................................................................... 9 OCHRANA PŘED VODNÍ EROZÍ A PŘÍVALOVÝMI DEŠTI ........................................................................... 12 VLASTNÍ OBNOVA POROSTŮ ................................................................................................................. 13
BUDOVY A POZEMKY – PROSTORY K PODNIKÁNÍ .................................................................................. 23 TECHNOLOGIE FARMY A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ .............................................................................. 23 ZEMĚDĚLSKÁ FARMA - OÁZA................................................................................................................ 23
TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ............................... 27 6.1 6.2
FOTOVOLTAICKÁ ELEKTRÁRNA ............................................................................................................ 27 VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA.......................................................................................................................... 31
7
DOPAD PROJEKTU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................ 32
8
ŘÍZENÍ RIZIK ........................................................................................................................................... 33 8.1 8.2 8.3
ANALÝZA A ŘÍZENÍ RIZIKA ................................................................................................................... 33 RIZIKOVÝ FAKTOR................................................................................................................................ 33 ANALÝZA RIZIKA PROJEKTU ................................................................................................................. 36
|
3
Seznam tabulek Tab. 1: Náklady na zdroje energie projektu jedné oázy (v tis. Kč) ........................................................15 Tab. 2: Náklady projektu na výstavbu jedné oázy (v tis. Kč) .................................................................15 Tab. 3: Struktura investičních nákladů...................................................................................................18 Tab. 4: Požadavky na nové pracovníky, jejich struktura........................................................................22 Tab. 5: Harmonogram projektu ..............................................................................................................26 Tab. 6: Závažnost negativního vlivu ......................................................................................................33 Tab. 7: Četnost výskytu negativního vlivu .............................................................................................34 Tab. 8: Kategorie rizika ..........................................................................................................................34 Tab. 9: Úrovně závažnosti následků rizik ..............................................................................................35 Tab. 10: Rizikové faktory a jejich kategorizace u projektu.....................................................................37
Seznam obrázků Obr. 1: Lokalita s částečně zachovalým porostem trav - zdroj nových semen pro obnovu stepi ............8 Obr. 2: Farma Erden, část vysazeného větrolamu z keřů rakytníku úzkolistého, stav 25.4.2009, v pozadí vlevo skleník zapuštěný do země, vzadu fóliovník a vpravo sprcha, farma je celá oplocená ..........................................................................................................................................8 Obr. 3: Porost mrkve chráněný před větrem kukuřicí, farma Erden 15.9.2009 .....................................11 Obr. 4: Setí kultur v polozapuštěném skleníku v Dalajargalanu, 22.4.2009 ..........................................12 Obr. 5: Začátek nové farmy, vrt artézské studně uprostřed pouště.......................................................17 Obr. 6: Porost brambor, farma Dalanjargalan, červen 2008..................................................................19 Obr. 7: Princip činnosti solárního článku................................................................................................28 Obr. 8: Solární elektrický zdroj pro čerpadlo na farmě Dalanjargalan, 22.4.2009 .................................29 Obr. 9: Malý zdroj pro základní potřebu pastevce a jeho rodiny, Dornogobi, srpen 2007.....................30 Obr. 10: Malá větrná elektrárna – výkonný zdroj energie, Dalanjargalan, červen 2008........................32
|
4
1 ÚVODNÍ INFORMACE Předkládaná studie byla zpracována za účelem posouzení vhodnosti a realizace popisovaného projektu „Zábrana desertifikace“ a zlepšení podmínek života na zemědělském venkově jihovýchodního Mongolska. Výsledkem realizace projektu je dílčí návrh řešení zásadního problému Mongolska - šíření pouště do dalších oblastí a vychází z Mongolského národní programu „zeleného pásu“, jehož cílem je vybudovat v severní Gobi zelené oázy, které zabrání další expanzi Gobijské pouště. Mongolsko je demokratický stát zhruba 20krát větší než Česká republika. Rozkládá se na náhorní 2 rovině na rozloze 1,565 mil. km a ve statistice se uvádí, že má 2,9 mil. obyvatel. Z tohoto počtu však asi 1 mil. žije trvale v zahraničí a dnes již více jak milion lidí žije v hlavním městě Ulánbátaru. Území Mongolska je obydleno historicky kočovnými nomády. Jedná se o bývalé pastevce, kteří díky o velmi tvrdým podmínkám, kdy v zimě klesají teploty na -40 C a v letním období nejsou neobvyklé o teploty okolo 40 C, přišli o svá stáda a o tradiční způsob života. Srážky jsou v této oblasti velmi skrovné okolo 110 mm ročně. V jarním a podzimním období, která jsou velmi krátká, jsou časté velmi silné větrné, pouštní bouře, kdy rychlost větru dosahuje 30 m/s. První, co každého po příletu překvapí je hlavní město Ulánbátar – slepenec města a okolních vesnic s ohradami a tradičními gery s jurtami na okraji města. Centrum s hlavním náměstím a budovou parlamentu, na kterém je patrný dlouhodobý vliv bývalého Sovětského svazu, působí monumentálně a jako protipól je rostoucí velkoměsto s dnešní soudobou moderní architekturou. Velmi rozdílný je způsob života lidí ve městě a na venkově. Úrovní života a možnostmi se v řadě 3 případů vracíme o desítky let zpět. Průměrná spotřeba pitné vody na obyvatele činí 0,7 m na obyvatele za rok – pro nás Evropany nepředstavitelné. Voda se dováží od zdroje, většinou hluboké artézské studny, na dvoukolové káře domů, a do některých míst se voda vozí vlakovými cisternami z hlavního města. Suchý záchod je běžným vybavením domácnosti. Je obdivuhodné, jak si místní obyvatelé poradili jak s nedostatkem vody, tak s krutými podmínkami klimatu. Jak hluboce se i Mongolska dotýkají globální klimatické změny, o tom svědčí přes 700 vyschlých řek za posledních deset až patnáct let a také velmi prudký pokles stavu chovaných stád velbloudů, koní, skotu, ovcí a koz. Co v takové oblasti asi může růst? A jak? Jsem praktický zemědělec a intenzivní pěstování a chov v evropských podmínkách znám dokonale. O to více mne zajímalo, a pokládal jsem to za osobní výzvu, jak pomoci místnímu obyvatelstvu, jak zhodnotit své znalosti a zkušenosti v diametrálně odlišných podmínkách klimatických ale i lidských, stravovacích a sociálních. Kladl jsem si celou řadu otázek. Čím budeme hnojit? Jak budeme zalévat? Co budeme pěstovat? Půda je v poušti většinou lehká písčitá, někde skeletovitá, bez živin a bez humusu. Limitujícími faktory jsou tedy voda a půda bez humusu a bez organického hnojení, bez kterého se pěstování také neobejde. Při prvním obdělávání je půda velmi tvrdá a nepoddajná. To jsem ještě nevěděl, že největším nepřítelem naší pěstitelské činnosti budou extrémní klimatické jevy a zejména písečné bouře, sněhové bouře, větrná a vodní eroze. Lidé jsou na venkově přátelští, otevření a velmi pohostinní, schopní rozdělit se o to poslední, co mají. Na uvítanou vám vždy v prvé řadě nabídnou čaj s mlékem a se solí – je to opět pro Evropana velmi
|
5
zvláštní nápoj, ale zvyknete si. Velmi lahodné je velbloudí mléko i kumys. Hlavní potravou pro venkovské obyvatele jsou právě mléko a mléčné výrobky a potom mleté maso, zejména skopové, které umí hospodyně velmi jednoduše a přitom chutně připravit ať už jako pelmeně, nebo s moučnými nudlemi, nebo smažené v těstové kapse atd. Děti mají povinnou školní docházku desetiletou a pro děti kočovných pastevců jsou školy internátní. I v nejvzdálenější oblasti v poušti vás překvapí, že se zde běžně dovoláte mobilním telefonem a je velmi zvláštní, když v rukách kočovného pastevce je mobil stejnou potřebou a pomůckou, jako pro nás. Dalším překvapením je i vybavení jurty, kde vedle modlitebního stolku je stolek s barevnou televizí, která běží celý den, jako v některých našich domácnostech, jen s tím rozdílem, že zdrojem energie je ekologický fotovoltaický panel položený na střeše jurty a pro večerní sledování je zdrojem baterie, která je také napájena fotovoltaikou. Mongolsko z pohledu návštěvníka je úžasná země plná zvláštností a rozporů. Jsou zde naleziště vzácných kovů, zlata, mědi, černého uhlí. Je to země, kde se snoubí tradiční kultura a způsob života s moderním světem a nejnovějšími technologiemi. Právě země jako je Mongolsko doplácí velmi tvrdě na globální změny klimatu a je třeba zejména lidem v těchto nejchudších a desertifikací ohrožených oblastech pomoci.
|
6
2 STRUKTURA STUDIE 2.1
Celková rekapitulace obsahu studie
Předmětem předkládané studie je návrh jednoho z možných řešení, jak zabránit dalšímu šíření pouště - vytvoření zeleného pásu oáz k zábraně desertifikace. Jedná se o jednoduché a praktické řešení, vycházející z místních podmínek a možností, založené na místních předpokladech. Přidaná hodnota projektu realizovaného na základě této studie je postavena na synergickém efektu znalosti místních podmínek, využití lidského potenciálu v oblasti kde došlo ke ztrátě pracovních příležitostí, zlepšení stravovacích návyků obyvatel, zábrany dalšího šíření pouště a obnovy stepního porostu trav a dalších bylin místního původu bez introdukce cizích rostlin, zlepšení života na venkově, zajištění nových pracovních příležitostí a podnikatelských aktivit. Projekt zároveň minimalizuje náklady na takové řešení.
2.2
Východiska
·
Za posledních deset let na území Mongolska vyschlo cca 700 řek v důsledku globálního oteplování klimatu.
·
Neúměrný tlak způsobený vypásáním porostů býložravci vede k dalšímu ničení porostů trav. Zároveň však jsme mohli pozorovat, že tlak na vypásání porostů v dnešní oblasti Dornogobi je tak silný, že neumožňuje přirozenou obnovu porostů generativními orgány trav – semeny. Přesto jsou však i v oblasti pouště a polopouště malé lokality s obnovenými porosty trav, které vznikly v místech, do kterých je zabráněno přístupu zvířat, a nedochází k totálnímu vypasení, jako jsou některé oplocené ochranné pásy železniční tratě Ulánbátar – Peking.
·
Jak je všeobecně známo, zejména ovce s oblibou spásají porosty trav až ke kořenovému krčku a vzhledem k intenzivnímu tlaku pasoucích se zvířat na porosty, tyto nestačí vytvořit semena, kterými by se vypasené prostory opět obsadily a zajistily obnovu porostu. Mělce zakořeněné byliny jsou pasoucím zvířaty také vytrhávány při pastvě i s kořeny.
·
Zábrana větrné erozi může dosáhnout dobrých výsledků pouze v případě, když se nám podaří snížit rychlost proudění vzduchu nad zemí a nikoliv toto proudění zastavit.
|
7
Obr. 1: Lokalita s částečně zachovalým porostem trav - zdroj nových semen pro obnovu stepi
Obr. 2: Farma Erden, část vysazeného větrolamu z keřů rakytníku úzkolistého, stav 25.4.2009, v pozadí vlevo skleník zapuštěný do země, vzadu fóliovník a vpravo sprcha, farma je celá oplocená
|
8
2.3
Ochrana vlastních farem před ničivým větrem
V poušti Dornogobi dochází k velmi rychlému vyrovnávání tlakových mas vzduchu. V době, kdy jsme Dornogobi navštívili, nastala tato situace několikrát: přišla pouštní bouře a vítr dosahoval rychlosti více jak 30 m/s. Díky zvířenému prachu a písku se vlastně kromě železnice veškerý život v této oblasti zastavil. Byla vypnuta napájecí energetická soustava a nezbytná zařízení pracovala pouze s náhradními zdroji. Pravidelné silné větry se však objevují také denně, díky postupnému a nerovnoměrnému zahřívání zemského povrchu bez tlumící funkce zeleného pokryvu. Vyrovnání tlaku různě zahřátých mas vzduchu nad povrchem země je spojeno zejména v jarním a podzimním období s velmi silnými větry. S takto silnými větry lze úspěšně bojovat pouze tím způsobem, že rozdělíme laminární proudění vzduchu nízko u země a postupnými překážkami zpomalíme rychlost proudění a laminární proudění převedeme u země na proudění turbulentní. Schématický náčrt větrolamu oázy:
Technicky zhotovený mechanický větrolam navršením kup místně dostupného materiálu Nízké rychle rostoucí stromy a keře
Pomalu rostoucí stromy a keře
Keře rakytníku úzkolistého
|
9
Podélný schématický náčrt větrolamu oázy:
První nápor vzdušných mas zachytí i třeba nízké dvě až tři řady mechanicky navršených překážek z materiálu přímo na místě. Další dvě až tři řady těchto překážek budou vyšší a robustnější, opět vytvořené z materiálu, který je k dispozici na místě. Teprve za tímto mechanickým větrolamem budeme vytvářet zelený větrolam ze dvou skupin křovin a dřevin. První skupina budou rychle rostoucí keře a stromy a druhá skupina budou dlouhověké keře a stromy vysázené vždy ob jeden keř nebo strom. Po dostatečném vzrůstu pomalu rostoucích keřů a stromů rychle rostoucí stromy a keře vyřežeme a vykácíme a získáme definitivní dlouhověký větrolam. Tento způsob je třeba prakticky ověřit na místě s domácími druhy a doporučuji na hraně farmy nebo trvalého osídlení doplnit klasickým zeleným větrolamem. Ověřili jsme si v Erdene, že v poušti vydrží některé stromy i 30 let a více a to je reálný předpoklad, že lze i zelený větrolam vybudovat. Je třeba ověřit, jaké stromy a keře vydrží toto klima, jaké jsou stromy a keře krátkověké a které dlouhověké zůstanou v konečné podobě větrolamu. Takto chránit můžeme nejen farmy, ale obce a města, kde lze vytvořit širokou platformu občanské angažovanosti při naplnění takového projektu. Např. vyvinout občanskou iniciativu – každý občan své obci, svému městu jeden strom, o který se bude starat, totéž pro veřejné instituce, školy atd. Velmi důležité je i to, že větrolam musí být ochráněn proti okusu zvířaty z volně se pasoucích stád. Velmi důležitá a také účinná je lokální ochrana porostů v záhonech na farmě např. porostem kukuřice.
| 10
Obr. 3: Porost mrkve chráněný před větrem kukuřicí, farma Erden 15.9.2009
| 11
2.4
Ochrana před vodní erozí a přívalovými dešti
Velmi důležitá je i ochrana farem a osídlení před vodní erozí neboť i v této oblasti může přijít přívalová prudká bouře provázená intenzivními lokálními srážkami. Proto na okraji budovaného větrolamu i vlastní oázy je třeba vybudovat ochranný příkop. Zemina z takto vyhloubeného příkopu bude sloužit právě k vybudování mechanického větrolamu.
Obr. 4: Setí kultur v polozapuštěném skleníku v Dalajargalanu, 22.4.2009
| 12
2.5
Vlastní obnova porostů
Na základě těchto předpokladů navrhuji ověřit a prakticky zajistit výše navrhovanou obnovu následujícím způsobem: ·
Vybrat první „mateřské“ pozemky s obnovujícím se porostem místních druhů travin a ostatních bylin, které budou v místech pravidelné obnovy porostů a které jsou schopné vytvořit generativní orgány – semena, pro další obnovu.
·
Tyto porosty budou chráněny oplocením před vstupem zvířat a budou sloužit jako banka semen trav a ostatních bylin pro rozšíření v dané lokalitě. Porosty budou chráněny a sklízeny na semeno pravidelně po dobu cca tří až pěti let.
·
Sklizená semena každoročně budou v návaznosti na mateřskou parcelu vysévána a oseté parcely budou opět chráněny proti vypasení zvířaty.
·
Pokud v průběhu trvání projektu zjistíme, že dochází k přirozené obnově náletem semen z porostů mateřské parcely, celý proces obnovy lze urychlit tak, že bezprostřední okolí mateřské parcely bude rozšiřováno přirozeným způsobem a teprve vzdálenější pozemek bude oséván sklizenými semeny.
·
Podstatné je zabránit přístupu zvířat na porosty v průběhu minimálně tří až pěti let a postupně a pravidelně tyto porosty střídat.
·
Musíme podle mých předpokladů vytvořit několik takových pokusných parcel o výměře v řádech 2–5 ha v různých částech Dornogobi, abychom co nejrychleji (ve vztahu ke klimatickým podmínkám a průběhu počasí) získali měřitelné a ověřitelné údaje, zda jsou předpoklady správné a zda je tato cesta obnovy porostů reálná a správná.
·
Pokud bude proces obnovy porostů tímto způsobem úspěšný, může být opakován neustále. Vždy je však podstatné na těchto plochách zakázat pastvu a zabránit i divokým zvířatům ve vstupu do porostů.
·
Pro navrhované řešení – projekt navrhuji využít všech pozemků, které jsou již v současné době oploceny a je omezena pastva a vstup zvířat a je možné na těchto pozemcích získat první semena pro umělou obnovu porostů.
·
Pro ochranu a vytváření takových parcel můžeme využít místní úřady, nezaměstnané, armádu a další složky podléhající vedení státu a místních zastupitelstev.
| 13
Schéma postupné obnovy stepního porostu:
Převažující směr větru
Mateřská parcela
1. obnovená plocha – 2. rok 2. obnovená plocha 3. rok
3. obnovená plocha 4. rok
Plocha šrafovaná v grafu je pozemek přirozeně obnovený náletem semen trav a ostatních bylin, vybarvená plocha je nově založený porost travin a bylin zasetím. Předkládaný projekt bude realizován zkušeným managementem, který má zkušenosti zejména z oblasti Dornogobi s malým zemědělstvím a s obnovitelnými zdroji. To je nezbytné pro minimalizaci rizik projektu.
| 14
3 EKONOMICKÁ NÁROČNOST PROJEKTU 3.1
Předpokládané náklady na zdroje energie pro oázy Položka
Náklady 30kW fotovoltaické elektrárny
Náklady 250kW větrné elektrárny
Investiční náklady
1 500
600
200
200
1 700
800
Neinvestiční náklady CELKEM
Tab. 1: Náklady na zdroje energie projektu jedné oázy (v tis. Kč)
3.2
Předpokládané náklady na vybudování jedné oázy Položka
Náklady na pořízení oázy
Náklady na obnovitelné zdroje energie
Náklady celkem
Investiční náklady
3 500
2 100
5 600
200
400
600
3 700
2 500
6 200
Neinvestiční náklady CELKEM
Tab. 2: Náklady projektu na výstavbu jedné oázy (v tis. Kč)
| 15
4 STRUČNÝ POPIS PODSTATY PROJEKTU A JEHO ETAP 4.1
Podstata projektu, prostředí realizace projektu
Základní myšlenkou předkládané studie je výstavba a provoz oáz k zábraně desertifikace a šíření pouště Gobi do severních oblastí. Oázy budou produkovat ekologické zemědělské produkty a budou zásobovány elektrickou energií z obnovitelných zdrojů zejména z fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny, které budou dodávat elektrickou energii nejen pro místní spotřebu, ale také budou přímo napájet čerpadlo vrtu s pitnou vodou pro zajištění vody obyvatelstvu, zvířatům i pro produkci zeleniny farmy. Zásadní progresivnost a inovativnost předkládaného projektu spočívá nejen v obnově mongolské stepi a zábraně desertifikace, ale také ve využití oáz k zemědělské výrobě, která zajistí vlastní návratnost vynaložených investičních nákladů. Využití nově vyvinutých moderních technologií fotovoltaických panelů s vysokou účinností (popis viz kap. 6 – Technické řešení projektu) a větrných elektráren a především propojení zemědělské výroby s novými pracovními příležitostmi, zábranou desertifikace území a výroby elektrické energie a tepla s místní přímou spotřebou bez nutnosti rozvodu elektrické energie, zajistí ekonomickou návratnost projektu a pomůže zajistit: ·
Omezení šíření pouště do dalších oblastí
·
Obnovení travních porostů
·
Využití místní druhů trav a bylin bez nutnosti zavlékání cizích druhů
·
Zlepšení zásobování místních obyvatel zeleninou a ovocem
·
Zlepšení nutriční hodnoty stravy o vitamíny a jiné důležité látky rostlinného původu
·
Zlepšení zásobování obyvatel pitnou vodou
·
Vytvoření nových pracovních příležitostí
·
Rozvíjení dalších podnikatelských aktivit – obchod, zpracování produkce
·
Využití současných moderních technologií pro získání energie a tepla
Při tomto přímém propojení výroby a spotřeby na místě vznikne komplex zásadně zvyšující jistotu a efektivitu výroby elektrické energie a spotřeby v místě. Touto ekologicky čistou technologií budou také podstatně sníženy emise COx a NOx při výrobě potřebné energie než např. v klasických tepelných elektrárnách. Podpora trvale udržitelného rozvoje společnosti ( snížení emisí skleníkových plynů, eliminace závislosti na fosilních palivech, snížení spotřeby sušeného trusu zvířat jako paliva pro obyvatelstvo a tím zajištění organického hnojení půdy na farmě), likvidace negativních vlivů člověka na životní prostředí a krajinu a zejména na další desertifikaci krajiny. Při dostatečném výkonu bude dodávána elektrická energie i ostatním odběratelům na farmě a v nejbližším okolí bez potřeby rozvodné sítě. Elektrická energie produkovaná energetickou farmou bude při přebytku dodávána do rozvodné sítě.
| 16
Celý projekt je v souladu se stávajícími trendy v oblasti produkce energií a ekologie prosazované Evropskou unií i OSN a je třeba zjistit, zda lze využít výhodné podmínky a dotace za uhlíkové kredity Světové banky.
Obr. 5: Začátek nové farmy, vrt artézské studně uprostřed pouště
4.2
Globální cíl studie
Cílem předkládané studie je na základě znalostí a zkušeností předkladatele vytvořit zelené oázy k zábraně šíření pouště do dalších oblastí. Studie projektu s obnovou travních stepních porostů, s pěstováním zemědělských plodin v oblasti Dornogobi a s technologickými znalostmi a zkušenostmi dodavatelů moderních technologií k získání elektrické energie a tepla, umožní za minimálních nákladů vybudovat a provozovat ve spolupráci s místními odborníky soustavu zemědělských malých farem k zábraně šíření pouště do severních oblastí. Zároveň využívání synergických efektů, doplňujících se při zemědělské výrobě, zábraně desertifikace a obnově místní stepi a místní výrobě a spotřebě elektrické energie a tepla přímo v místě bez potřeby přenosu energetickou soustavou, přinese vysokou přidanou hodnotu. Na základě provedených technicko – ekonomických analýz na předem určeném místě je cílem dosažení obnovy travních porostů a vyrovnané výroby a spotřeby elektrické energie a tepla při současném vyhodnocení návratnosti vložené investice při kalkulaci finančních nákladů a zahrnutí časové hodnoty peněz maximálně do 15 let provozu za současné trvalé udržitelnosti a stálé životnosti vystavěného komplexu malé farmy.
| 17
4.3
Investiční náklady projektu
Celkové investiční náklady projektu jsou odhadovány v cenách roku 2010 ve výši cca 6 200 tis. Kč na jednu oázu. Cca na 600 tis. Kč je kalkulován potřebný kapitál pro zpracování studie společného projektu, volba velikosti jednotlivých prvků oázy a energetické farmy, výběrové řízení na dodavatele technologií. Dále je uvažováno s podporou možných investorů – výrobců potřebných technologií, kteří jsou schopní dotovat dodávkami strojů a zařízení tento projekt. Získání dotace Světové banky za uhlíkový kredit bude přispívat ke zlepšení ekonomické návratnosti investice. Hlavní investiční náklady projektu zahrnují: Položky rozpočtu
Cena bez DPH (tis. Kč)
Projektová dokumentace, studie
200
Podíl na celkových nákladech (%) 3,24
Stavební část projektu (stavební a technologická část stavby – zpevněné plochy, sklady, opravy)
1 000
Technologická část
4 600
74,19
400
6,45
6 200
100,00
Investiční rezerva Celkem
16,12
Tab. 3: Struktura investičních nákladů
4.4
Aktivity projektu – stručná rekapitulace
Výběr jednotlivých činností řešení projektu byl podřízen globálnímu cíli projektu, jehož výstupem je vybudování malé zemědělské farmy s produkcí obnovených stepních porostů, zeleniny a ovoce a provoz malého energetického parku. Pro dosažení tohoto výstupu je nutné realizovat následující aktivity: ·
Zpracování technických studií pořizovaných investic zemědělské farmy a technologií s ohledem na podmínky lokality instalace (tj. rozlohy a rozmístění pozemků, výstavba zpevněných ploch, komunikací, zdrojů a místních rozvodů elektrické energie a tepla v areálu, kontrola zdroje vody atd.) a způsobu propojení obou celků – zemědělské farmy a malého energetického parku.
·
Zabezpečení chodu provozu po stránce legislativních podmínek (dokumentace pro územní a stavební řízení, případně nákup půdy atd.).
·
Výběrové řízení dodavatelů strojů a technologií na základě provedených studií a možných dodavatelských dotací.
·
Příprava prostorů farem, vybudování staveb, rozvod vody, stavby pro instalaci technologií vč. instalace přípojek energií a prostor pro výstavbu fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny, vše již s ohledem na požadavky konkrétní technologie daného dodavatele a možnosti konkrétního území a pozemku.
| 18
·
Pořízení skleníku, foliovníku, instalace a uvedení do provozu fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny a místo pro kompostování organických hmot z oázy pro zajištění hnojení půdy.
·
Zkušební provoz technologického celku, převzetí technologie.
·
Zajištění legislativních, právních a faremních podmínek chodu provozu v oáze.
·
Uvedení technologií do běžného provozu.
4.5
Přínosy pro realizátora projektu – výstupy a výsledky projektu
·
Zábrana šíření pouště do dalších oblastí
·
Obnova stepního porostu ekologickou cestou bez introdukce cizích rostlin
·
Zlepšení výživy místních obyvatel
·
Vznik nových podnikatelských aktivit
·
Bude instalována fotovoltaická elektrárna s konečným výkonem 30 kW. Veškerá energie bude spotřebována pro provoz místních obyvatel a podnikatelských subjektů.
·
Bude instalována větrná elektrárna s konečným výkonem 200 kW. Veškerá energie bude spotřebována pro provoz místních obyvatel a podnikatelských subjektů.
·
Ve spolupráci českých technologických firem s mongolskými partnery bude představeno jedno z možných technických řešení zásadních problémů mongolského venkova.
Obr. 6: Porost brambor, farma Dalanjargalan, červen 2008
| 19
4.6
Fáze projektu
Pro velikost projektu doporučujeme projekt rozfázovat ve spolupráci s mongolskou stranou na několik etap dle aktuálních potřeb a finančních možností obou zainteresovaných stran.
4.6.1
Fáze předinvestiční
Tato fáze zahrnuje činnosti spojené s přípravou vlastní fyzické realizace projektu a je zaměřena na eliminaci možných rizik investiční fáze. Zahrnuje časový úsek od 11/2010 do 12/2011. Vysoká časová náročnost předinvestiční fáze je spojena zejména s jednáním o výběru území, lokalizaci projektu a rozfázování projektu. Hlavní činnosti předinvestiční fáze: ·
Zajištění podrobných technických a ekonomických studií (vypracování studie proveditelnosti záměru, energetický audit atd.).
·
Zajištění legislativních a smluvních podmínek realizace projektu (zejména posouzení vlivu projektu na životní prostředí - pokud bude vyžadováno, územní řízení a stavební povolení, zabezpečení pracovních sil).
·
Zajištění zdrojů financování projektu (jednání s potenciálními investory záměru a příprava možných žádostí o poskytnutí státních dotací a využití dotací mezinárodních fondů a Světové banky).
·
Výběr dodavatelů osiv, sadby, strojů a staveb a technologií (na základě specifických podmínek konkrétního projektu a na základě provedených studií vyvstanou přesné požadavky na technologii a její instalaci. V projektu se předpokládá výběr jednoho generálního dodavatele komplexu FE,VE).
·
Smluvní zajištění pozemků pro instalaci technologie. Základní potřebné pozemky bude mít energetická farma ve svém vlastnictví. Jen pro případ dalšího rozšíření je možné uvažovat ve zvolené lokalitě s nákupem dalších ploch.
·
Sestavení realizačního týmu. S ohledem na poměrně složité legislativní pozadí realizace celé akce budou smluvně domluveni externí spolupracující poradci nebo organizace, zejména pro zajištění právních služeb, specifických technologických oborů, specifických činností spojených s projektem, dotací atd.
·
Zajištění pracovních sil a zvolení organizačního schématu – družstvo, obchodní a výrobní společnost.
·
Smluvní zajištění odbytu výstupu je bezproblémové a bude vyplývat z konkrétních místních potřeb.
| 20
4.6.2
Fáze investiční
Během investiční fáze budou realizovány činnosti spojené s vlastní instalací technologií, jejich uvedení do provozu a zkušební provoz. Budou definovány a nastartovány všechny procesy zajišťující běžný provoz FE,VE. Činnosti investiční fáze: ·
Stavební úpravy lokality instalace staveb a technologií. Na základě požadavků technické dokumentace vybrané technologie budou provedeny zemní práce a příprava zpevněných ploch a základů pro instalaci technologie. V případě potřeby bude rekonstruována a rozšířena energetická infrastruktura.
·
Objednání, pořízení, instalace a uvedení do provozu fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny. Kompletní instalace a uvedení do provozu bude realizováno dodavatelsky. Vybraná firma bude generálně zajišťovat dodávku celého komplexu, aby byla jednoznačně stanovena a smluvně podložena odpovědnost dodavatele za uvedení technologie do provozu a garance. Součástí instalace a zkušebního provozu bude školení obsluhy a řízení provozu z technologického i administrativního pohledu.
·
Zajištění návaznosti a spolupráce všech prvků soustavy zemědělské výroby, výroby a spotřeby elektrické energie. S ohledem na úzkou součinnost FE,VE jako výrobního prvku a provozů spotřeby bude vybudováno energetické propojení prvků výroby a spotřeby a zajištěn bezproblémový chod místní soustavy, maximálně doplněné vnějším dodavatelem.
·
Definice pracovních pozic, stanovení jejich pracovní náplně. Nábor a obsazení pracovních míst konkrétními zaměstnanci. V předinvestiční fázi bude sestaven řídící tým vedení farmy, oázy, který se bude průběžně podílet na realizaci investice, při jejím dokončování a rozjezdu zkušebního provozu budou definovány pracovní pozice a jejich náplň pro pokrytí činností nutných pro bezproblémový provoz komplexu. Proběhnou výběrová řízení pro obsazení pracovních míst zaměstnanci, pokud projekt tuto potřebu vyvolá.
·
Zkušební provoz, převzetí technologie od dodavatelů. Po instalaci technologie proběhne její postupné oživení. V prvé řadě bude zprovozněna zemědělská farma, závlaha a následně fotovoltaická elektrárna a větrná elektrárna, jejich výstavba a uvedení do plného provozu trvá cca 2–3 měsíce.
·
Uvedení do běžného provozu. Po úplném zprovoznění komplexu, za přímé účasti vybraných pracovníků, dojde k převzetí FE, VE od dodavatelů, zaúčtování do majetkových účtů farmy a uvedení do běžného provozu. Proběhne dokončení školení řídících i provozních pracovníků.
Pro potřeby realizace projektu, jeho plánování a financování je investiční fáze rozdělena do ucelených etap: 1. etapa – Přípravné činnosti projektu před vlastními fyzickými pracemi vč. odkoupení pozemků (v případě potřeby) 2. etapa – Technicko-organizační práce a provedení stavební infrastruktury a úprav 3. etapa – Instalace a uvedení do provozu FE,VE Podrobný rozpis činností v jednotlivých etapách je v rámci harmonogramu projektu - 6. kapitola, tabulka č. 5.
| 21
4.6.3
Provozní fáze
Po uvedení komplexu farmy a energetického parku do standardního provozu bude započata výroba zeleniny a ovoce, obnova stepního porostu trav a dodávka elektrické energie. Běžné udržovací práce budou zajištěny vlastními zaměstnanci ve spolupráci s dodavateli technologie. Bude uzavřena standardní servisní smlouva na technologie pro zásahy v případě poruchy tak, aby nedocházelo ke zbytečným odstávkám.
4.7
Lokalita realizace projektu
Na základě Programu rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem na období 2006 – 2010 patří rozvoj venkovských oblastí do jedné z významných priorit. Pokles zemědělské výroby, extrémní klimatické podmínky v letech 1999 -2002 omezily významně chov dobytka i rozvoj rostlinné výroby. Tento projekt umožňuje i v oblastech s málo rozvinutou infrastrukturou opětovný rozvoj venkovského území při zachování základních životních potřeb obyvatel a ochrany životního prostředí. 2 2 Náročnost na stavební plochy je u FE o výkonu 30 kWp cca 30 m a VE o výkonu 250 kWe 10 m .
4.8
Řízení provozní fáze projektu
Pro zajištění předkládaného projektu je potřeba zajišťovat nové místní pracovníky. Pro zajištění komplexního chodu farmy zaměřené na zábranu desertifikace, pěstování ovoce a zeleniny a vybudování energetického parku z obnovitelných zdrojů energie, FE, VE je třeba přijmout a vyškolit 15 - 30 pracovníků, kteří budou bude zajišťovat provoz celé oázy - farmy. Zařazení a požadavky na nově přijímané pracovníky, jejich zařazení na jednotlivé provozy:
Pracovní zařazení
Počet prac.
Dosažené vzdělání
Zařazení na provoz
Minimální zkušenosti v oboru
Kalkulované mzdové ohodnocení (tis. T)
Management firmy
1
Středoškolské, vysokoškolské
Vedoucí manager
2 roky praxe
300,-
Vedoucí provozu
1
Středoškolské
FE,VE (dohled nad provozem)
1 rok praxe
200,-
Zajištění provozu
13
Vyučen
Zemědělský provoz (provoz, údržba)
---
100,-
Tab. 4: Požadavky na nové pracovníky, jejich struktura
| 22
5 MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY SOUVISEJÍCÍ S PROJEKTEM 5.1
Budovy a pozemky – prostory k podnikání
Celý projekt bude realizován ve vybrané oblasti ve spolupráci s mongolskou stranou v souladu s EGSPRS mongolské vlády. Hlavním přínosem je vytvoření oáz – zemědělských farem k zábraně desertifikace dalšího území se zemědělskou výrobou a obnovou stepního porostu trav se zásobováním el. energií z energetického parku s ostrovním energetickým systémem bez potřeby užití stávající energetické sítě. Zabezpečení elektrické energie a tepla umožní rozvoj dané lokality ve zpracování a vyšší přidané hodnotě výrobků a v neposlední řadě umožní ekologickou likvidaci organických odpadů a jejich zhodnocení procesem kompostování a zajištění organického hnojiva pro potřeby rozvoje rostlinné výroby, zejména pro pěstování zeleniny.
5.2
Technologie farmy a obnovitelných zdrojů
Pro realizaci celého podnikatelského záměru budou postupně pořízeny tři hlavní celky: 1. Technologie fotovoltaické elektrárny – bude pořízena nová, její kompletní dodávku vč. potřebného příslušenství a instalace bude zajišťovat vybraný dodavatel, technologie bude v majetku předkladatele. 2. Technologie větrné elektrárny – bude pořízena nová dle současných nejnovějších poznatků, s kapacitou výroby elektrické energie stanovenou dle potřeb lokality. 3. Zemědělská farma – bude vybudována malá zemědělská farma na výrobu zeleniny a ovoce s produkcí semen trav z místního stanoviště, se zábranou pasení zvířat a s obnovou stepního porostu a s kompostem s kapacitou dle možností shromažďování organických odpadů, exkrementů ze živočišné výroby a zbytků pěstovaných plodin pro tuto oázu - farmu.
5.3
Zemědělská farma - oáza
Vybudování zemědělské farmy – oázy pro zábranu desertifikace má velmi přísná pravidla pro zajištění trvalé udržitelnosti celého projektu. ·
Musí být k dispozici trvalý zdroj kvalitní vody pro závlahu farmy s dostatečnou vydatností.
·
Závlahová voda z artézských studní je tvrdá a studená, je třeba ji minimálně předehřát v nádržích.
·
Farma musí být chráněna při extrémních klimatických jevech před přímým větrem.
·
Zdroj vody musí být chráněn nejlépe postavenou jednoduchou budovou, která bude sloužit nejen jako ochrana vrtu, ale také jako základní budova oázy.
| 23
·
Skleník pro výrobu sadby a rané zeleniny se nám osvědčil o rozměrech 8 x 20 m zapuštěný nebo polozapuštěný do země.
·
Závlaha musí být flexibilní.
·
Celá farma musí být kvalitně oplocena, aby byly porosty chráněny před pasoucími se zvířaty.
·
Fóliovník o rozměrech 10 x 20 m je dostatečný pro produkci rajčat, okurek a paprik.
·
Část plochy farmy lze vyčlenit na pěstování rakytníku úzkolistého pro produkci ovoce a zpracování plodů na chutný džus s vysokým obsahem vitamínu C. Ze semen se lisuje velmi kvalitní a důležitý olej s vysokým obsahem vitamínu E.
·
Část farmy je důležité vyčlenit na pěstování brambor.
·
Na uskladnění brambor a zeleniny jsme vybudovali na farmách podzemní sklady.
·
Velmi důležité je i zázemí pro obsluhu farmy, sociální místnost pro odpočinek, sklad nářadí a techniky, WC a umývárna.
·
Ochrana farmy před ničivými větry musí být vybudována již na počátku a musí s ní být počítáno v rozloze farmy.
·
Také ochrana farmy před přívalovými srážkami musí být vybudována v dostatečném předstihu.
·
Musí být zajištěno dostatečné množství humusu a organických hnojiv pro počátek pěstování.
·
Musí být zajištěn dostatek kvalitního nářadí.
·
Je důležité mít alespoň malou mechanizaci pro setí a sázení.
·
Pro zábranu desertifikace musíme mít k dispozici dostatek ploch chráněných před pasoucími se stády oplocením, s možností tyto plochy zavlažovat, sklízet semena a rozšiřovat chráněné oseté plochy.
| 24
červenec 12
červen 12
květen 12
duben 12
březen 12
únor 12
leden 12
prosinec 11
listopad 11
říjen 11
září 11
srpen 11
červenec 11
červen 11
květen 11
duben 11
březen 11
únor 11
leden 11
prosinec 10
ETAPA
listopad 10
Zahájení projektu: 1.11.2010
I Technické a ekonomické studie I Právní podklady realizace (stavební povolení, EIA) I Zajištění zdrojů financování I Výběrové řízení dodavatele technologie I Odkoupení pozemků, objektů a infrastruktury I Zajištění právních aspektů I Smluvní zajištění vstupů a výstupů provozu projektu I Upřesnění definice organizace provozu II Stavební úpravy a opravy místa realizace projektu II Vybudování zdroje vody II Vybudování skleníku a zázemí farmy II Oplocení farmy II Zajištění zaměstnanců, organizace, příprava provozu III Objednání technologie FE III Dovoz, instalace FE
| 25
červenec 12
červen 12
květen 12
duben 12
březen 12
únor 12
leden 12
prosinec 11
listopad 11
říjen 11
září 11
srpen 11
červenec 11
červen 11
květen 11
duben 11
březen 11
únor 11
leden 11
prosinec 10
ETAPA
listopad 10
Zahájení projektu: 1.11.2010
III Uvedení FE do provozu III Zkoušky efektivního chodu technologie III Převzetí FE do běžného provozu IV Objednání technologie VE IV Dovoz, instalace VE IV Uvedení VE do zkušebního provozu IV Zkoušky efektivního chodu technologie IV Převzetí VE do běžného provozu V Zajištění organizace zemědělské výroby a obnovy stepi V Pořízení zemědělské techniky
Tab. 5: Harmonogram projektu
| 26
6 TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ Vysoká efektivnost výroby elektrické energie pro místní spotřebu a s tím spojená krátká návratnost vložených finančních zdrojů je mimo jiné založena na využití moderních, velmi progresivních technologických postupů výroby elektrické energie fotovoltaickou elektrárnou a větrnou elektrárnou. Tato efektivnost zajistí ekonomickou návratnost zemědělské farmy, která jako vedlejší produkt zajistí obnovu stepního porostu ve svém okolí a výrobu semen pro obnovu stepi v oblasti.
6.1
Fotovoltaická elektrárna
Téměř veškerá energie, kterou na Zemi máme, pochází ze Slunce. Na území ČR dopadne za rok asi milionkrát více energie, než je roční spotřeba elektřiny. Sluneční záření lze nejefektivněji přeměňovat na teplo, přeměna na elektřinu je dražší. Přímo ji lze získávat pomocí fotovoltaických panelů, nepřímo pomocí větrných a vodních elektráren, nebo tepelných elektráren spalujících biomasu či bioplyn. Existují i zařízení, kde je teplo spalovacího procesu nahrazeno teplem ze speciálních slunečních kolektorů.
6.1.1
Fotovoltaické panely
Fotovoltaická zařízení představují jednoduchý a elegantní způsob, jak sluneční paprsky přeměnit na elektřinu. Pracují na principu fotoelektrického jevu: částice světla - fotony - dopadají na článek a svou energií z něho "vyráží" elektrony. Polovodičová struktura článku pak uspořádává pohyb elektronů na využitelný stejnosměrný elektrický proud. Se stejnými základními stavebními prvky - solárními články je možné realizovat aplikace s nepatrným výkonem (napájení kalkulačky) až po elektrárny s výkony v MW. Solární článek je polovodičový velkoplošný prvek s alespoň jedním PN přechodem (v podstatě jde o polovodičovou diodu). Na rozhraní materiálů P a N vzniká přechodová vrstva P-N, v níž existuje elektrické pole vysoké intenzity. Toto pole pak uvádí do pohybu volné nosiče náboje vznikající absorpcí světla. Vzniklý elektrický proud odvádějí z článku elektrody. V ozářeném solárním článku jsou fotony generovány elektricky nabité částice (pár elektron - díra). Některé elektrony a díry jsou poté separovány vnitřním elektrickým polem PN přechodu. Rozdělení náboje má za následek napěťový rozdíl mezi "předním" (-) a "zadním" (+) kontaktem solárního článku. Zátěží (elektrospotřebičem) připojenou mezi oba kontakty potom protéká stejnosměrný elektrický proud, jež je přímo úměrný ploše solárních článků a intenzitě dopadajícího slunečního záření.
| 27
Obr. 7: Princip činnosti solárního článku V současné době jsou nejrozšířenější solární články vyrobené z krystalického křemíku ve formě monokrystalu (účinnost 14 až 22 %) nebo polykrystalu s účinností 12 až 15 %. Levnější články na bázi amorfního křemíku (účinnost 5 až 9 %) jsou na ústupu. V laboratořích byly již vyvinuty články s účinností až 28 %, nejlepší komerční výrobky mají účinnost 20 - 23 %. Protože výkon článků závisí pochopitelně na okamžitém slunečním záření, udává se jejich výkon jako 2 tzv. špičkový, tedy při dopadajícím záření s intenzitou 1 000 W/m při definovaném spektru. Článek s 2 účinností 17 % má při ploše 1 m špičkový (peak) výkon 170 W p. Dnes komerčně dodávané špičkové panely mají výkon 220 – 230 Wp. Odhad produkce fotovoltaického panelu Energie vložená do výroby fotovoltaických panelů je těmito panely získána zpět v našich podmínkách během 2 - 4 let, přitom předpokládaná životnost je minimálně 20 let s garantovanou účinností 80 %.
6.1.2
Výběr vhodných lokalit a zásady pro dimenzování
Fotovoltaický systém pracuje nejlépe, pokud je navržen pro skutečné místní podmínky (dimenzování, umístění solárních článků a způsob využití). Pro dimenzování je důležité znát účel, uvažovanou spotřebu (výrobu) elektřiny, typ a provozní hodiny připojených spotřebičů, zda bude systém připojen do sítě či nikoliv, způsob napojení na doplňkový zdroj energie a další vstupní údaje: ·
počet hodin slunečního svitu a intenzita slunečního záření, která se mění podle znečištění atmosféry (město, venkov, hory);
·
orientace - ideální je na jih (případně s automatickým natáčením panelů za sluncem);
·
sklon panelů - pro celoroční provoz je optimální 45° vzhledem k vodorovné rovině;
·
množství stínících překážek - je nutný celodenní osvit sluncem.
Z výše uvedených parametrů je možné stanovit množství vyrobené energie z celého systému za rok. Pro podrobnější výpočty existují již počítačové programy, např. firemní programy výrobců. Průměrný počet slunečných dní (bez oblačnosti) je v Mongolsku vyšší než v ČR. Pohybuje se okolo 260 dnů o v roce. Podobně jako jinde na 50 sev. šířky je intenzita slunečního svitu kolem 1460 h/rok (od 1400 | 28
do 1700 hodin za rok). Nejmenší počet hodin má severozápad území. Směrem na jihovýchod počet hodin narůstá. Lokality se od sebe běžně liší v průměru o ±10 %. V některých ojedinělých případech je odchylka vyšší. Pro odhady se používá hodnota roční sumy globálního záření (průměr pro celou Českou republiku je 2 jen kolem 1081 kWh/m ).
Obr. 8: Solární elektrický zdroj pro čerpadlo na farmě Dalanjargalan, 22.4.2009
6.1.3 Přínosy fotovoltaické elektrárny pro životní prostředí Získávání elektrické energie pomocí fotočlánků je jedním z nejčistších způsobů získávání elektrické energie vůbec. Využití této technologie má velmi pozitivní vliv na životní prostředí, jde zejména o: ·
Absolutně ekologicky čistý způsob výroby elektrické energie přímou přeměnou slunečního záření. Dochází k velmi významnému snížení emisí CO2 a NOx.
·
Výroba elektrické energie touto cestou je bezodpadová. Přesto, že při výrobě samotných fotosenzitivních buněk a panelů je potřeba značné množství materiálu a energie na výrobu, jsou tyto vklady uhrazeny provozem cca během čtyř až pěti let a běžná životnost panelů je cca 20 a více let.
·
Rozvod do místní sítě k přímé spotřebě bez potřeby využití veřejné rozvodné sítě uspoří další značné množství energie z klasických zdrojů.
| 29
Obr. 9: Malý zdroj pro základní potřebu pastevce a jeho rodiny, Dornogobi, srpen 2007
| 30
6.2
Větrná elektrárna
Větrná energie má svůj původ opět v dopadajícím slunečním záření, jehož energie zahřívá vzduch v blízkosti povrchu země. Vlivem rozdílného oslunění, vlhkosti vzduchových mas, zbarvení povrchu země atd. v různých oblastech dochází k významným teplotním rozdílům vzduchových mas jednotlivých oblastí. Důsledkem je potom horizontální proudění vzduchu, známé jako vítr. Také energie větru byla v minulosti dosti využívána pro celou řadu hospodářských činností. Dnes je energie větru využívána pomocí větrných turbín téměř výhradně pro energetické účely. Vítr je obnovitelným zdrojem energie v jeho celkovém slova smyslu. Má velmi nízké externí náklady a obrovský potenciál pro další růst. Přes svou přirozeně nestabilní podstatu má větrná energie své nevyhnutelné místo v konkurenčně-tržním prostředí. Průmysl větrné energetiky zaznamenává v Evropě rychlý rozvoj a zaujímá velmi silné postavení na světovém trhu. Jenom v Německu je zaměstnáno v tomto odvětví více jak 45 000 lidí. Významný je i technologický pokrok směřující ke stále větším větrným generátorům a ke snižování investičních nákladů. Zatímco v roce 1992 byly používány 200kW jednotky s průměrem rotoru 35 m, v roce 2000 to byly již generátory o výkonu 900 kW (rotor 80 m). V současné době jsou testovány větrné elektrárny s výkony do 5,5 MW s rotorem o průměru 120 m. Rotory jsou optimalizovány tak, aby byly minimalizovány zvukové emise. K regulaci otáček se používají stavitelné listy rotoru. Strojovny větrných elektráren jsou osazeny asynchronními motory bez převodovky (současný podíl 30 %). Vývojové trendy směřují k redukci počtu dílů, značné úsilí je věnováno snížení hmotnosti listů rotorů a současně zajištění jejich dostatečné pružnosti. Pozornost je zaměřena také na zpřesnění předpovědi větrných podmínek. Přímořské státy instalují své další větrné farmy do šelfových pobřežních moří. V evropských zemích se větrná elektřina stává důležitým průmyslovým odvětvím. Čisté zdroje snižují exhalace, vytvářejí tisíce pracovních míst a zásobují proudem už milióny domácností. Evropské sdružení pro větrnou energii (European Wind Energy Association) oznámilo, že do konce desetiletí plánuje zvýšit instalovanou kapacitu větrných elektráren v zemích současné Evropské unie na trojnásobek, tedy 75 000 megawattů. Takový objem by zajistil elektřinu pro 86 milionů průměrných Evropanů (167 terawatthodin elektřiny) a pokryl třetinu závazku snížit exhalace oxidu uhličitého, ke kterému se EU zavázala v Kjótském protokolu (523 milionů tun). Doposud průmysl ve tři roky starém plánu předpokládal, že do roku 2010 dosáhne 60 000 MW, tedy o čtvrtinu méně. Skutečný rozvoj však v posledních letech postupuje rychleji než tyto záměry. Potenciál využití větrné energie v Mongolsku může být situován do vhodných lokalit s rychlostí větru vyšší než 5 m/s. Tyto lokality jsou zpravidla situovány v oblastech, kde je případný další rozvoj omezen požadavky na ochranu přírody a svůj vliv mají i nepříznivé sezónní klimatické podmínky. Pravidelné proudění vzduch, které nám dělá velké problémy v poušti a ve stepi, nám může významným způsobem zajistit pro jednotlivé lokality dostatek energie.
| 31
7 DOPAD PROJEKTU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Realizací projektu dojde postupně k významnému zlepšení podmínek života lidí i zvířat, ale i z hlediska globálních změn klimatu budou díky využití čisté energie slunečního záření významným způsobem sníženy emise CO, CO2 i NOx. Budou dodrženy příslušné zákonné normy v investiční i provozní fázi. Investiční část projektu bude řešena dodavatelsky, vybraný dodavatel bude také zodpovídat za likvidaci odpadů vzniklých v souvislosti s dopravou, obaly a instalací technologie.
Obr. 10: Malá větrná elektrárna – výkonný zdroj energie, Dalanjargalan, červen 2008
| 32
8 ŘÍZENÍ RIZIK 8.1
Analýza a řízení rizika
Základní náplní této analýzy je definovat a identifikovat rizikové faktory a stanovit pravděpodobnost, s jakou se mohou v budoucnu vyskytnout. Metodický postup při definování a stanovení rizikových faktorů Základní náplní analýzy je v této souvislosti identifikace zmíněných rizikových faktorů a pokud možno stanovení určité pravděpodobnosti, se kterou mohou v budoucnosti nabývat jednotlivých možných hodnot. Identifikace těchto veličin byla stanovena na základě zkušeností, znalostí a intuice pracovníků, kteří projekt připravují (resp. zpracovávají studii proveditelnosti).
8.2
Rizikový faktor
Rizikový faktor je posuzován na základě dvou kritérií: ·
intenzity negativního vlivu - pro účely dalšího postupu zkoumání rizik byla sestavena následující kategorizace intenzity (závažnosti) negativního vlivu na projekt: Závažnost
Následky pro životní cyklus projektu
Katastrofická
Ohrožení a zastavení dalšího vývoje projektu. Pokud nemá být projekt ukončen, tak je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje.
Kritická
Zásadní narušení vývoje projektu, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech.
Okrajová
Narušení vývoje projektu. Správným řízením je možno dosáhnout požadovaných parametrů v plánovaných termínech.
Nevýznamná
Nepodstatné narušení vývoje projektu. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj. Tab. 6: Závažnost negativního vlivu
| 33
·
pravděpodobnosti (četnosti) výskytu situace - stanovení pravděpodobnosti výskytu jednotlivých situací je prováděno zpravidla expertními posudky, případně na základě zkušeností zpracovatelů studie proveditelnosti: Kategorie
Popis
Častá
Je pravděpodobný častý výskyt. Nebezpečí je trvalé.
Pravděpodobná
Vyskytnou se několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane často.
Občasná
Pravděpodobně se vyskytnou několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane několikrát.
Malá
Pravděpodobně se vyskytnou někdy během životního cyklu projektu. Je rozumné předpokládat, že nebezpečí nastane.
Nepravděpodobná
Výskyt je nepravděpodobný, ale možný. Lze předpokládat, že nebezpečí může výjimečně nastat.
Vysoce nepravděpodobná
Výskyt je krajně nepravděpodobný. Lze předpokládat, že nebezpečí nemusí nastat. Tab. 7: Četnost výskytu negativního vlivu
Jestliže má daná veličina zásadní vliv na výsledek projektu a zároveň je velmi pravděpodobné, že se může její hodnota odchýlit negativním směrem, pak je jí třeba věnovat stěžejní význam a začlenit ji v rámci kategorizace do skupiny, podle opatření, která musí být použita pro další nakládání s uvedeným rizikem. Následujících tabulka potom zachycuje kategorizaci rizika a opatření, která je nutno realizovat při výskytu dané kategorie rizika: Kategorie rizika
Opatření použitá pro příslušnou kategorii
Nepřípustné
Musí být odstraněno.
Nežádoucí
Smí být přijato tehdy, je-li eliminace rizika prakticky nedosažitelná či neúměrně nákladná.
Přípustné
Lze ho přijmout, nutno věnovat zvýšenou pozornost vývoji situace.
Zanedbatelné
Lze ho přijmout. Tab. 8: Kategorie rizika
| 34
Na základě výše uvedeného postupu pak vznikne kombinací kategorizace a četnosti několik úrovní závažnosti následků rizik: Četnost výskytu
Úroveň rizika
Častá
Nežádoucí
Nepřípustné
Nepřípustné
Nepřípustné
Pravděpodobná
Přípustné
Nežádoucí
Nepřípustné
Nepřípustné
Občasná
Přípustné
Nežádoucí
Nežádoucí
Nepřípustné
Malá
Zanedbatelné
Přípustné
Nežádoucí
Nežádoucí
Nepravděpodobná
Zanedbatelné
Zanedbatelné
Přípustné
Přípustné
Vysoce nepravděpodobná
Zanedbatelné
Zanedbatelné
Zanedbatelné
Zanedbatelné
Nevýznamné
Okrajové
Kritické
Katastrofické
Úrovně závažnosti následků rizik Tab. 9: Úrovně závažnosti následků rizik Výsledkem analýzy rizik bude seznam všech rizik projektu, jejichž význam byl shledán jako zásadní. Smyslem řízení rizika je potom zvýšit pravděpodobnost úspěchu realizace investiční akce a minimalizovat naopak hrozící nebezpečí problémového průběhu. V rámci řízení rizika je provedeno zhodnocení, jak veliké je celkové riziko projektu, zda je vzhledem k němu projekt pro investora ještě přijatelný a zejména, jaká opatření je možné pro snížení rizikovosti přijmout, eventuelně, jak lze řešit negativní následky případných negativních vývojů. Analýzu je mnohdy vhodné členit podle jednotlivých fází projektu, zejména vzhledem k tomu, že v průběhu investiční etapy je struktura rizikových faktorů obvykle odlišná od rizik v etapě provozní.
| 35
8.3
Analýza rizika projektu
Podle metodického postupu byly vytipovány rizikové faktory a na základě četnosti výskytu a závažnosti dopadu kategorizovány dle následující tabulky: Číslo
Popis rizika
Kategorie rizika
Činitelé nesoucí a ovlivňující riziko Investor
Realizátor
Dodavatel
X
X
Orgány ČR a EU
Technická rizika projektu: 1
Příprava místa pro instalaci
1
X
2
Dodatečné změny požadavků dodavatele
2
3
Geologické problémy, kontaminace pozemku atd.
1
X
4
Archeologické nálezy na staveništi
1
X
5
Koordinace stavebních prací
1
6
Havárie na stavbě
1
7
Živelné mimořádnosti (záplavy, vichřice apod.)
2
X
X
8
Kvalita prací, dodržování norem, bezpečnosti atd.
2
X
X
9
Splnění termínů instalace
2
X
X
X X
Marketingová rizika projektu: 10
Majetkoprávní poměry pozemků
1
X
11
Analýza poptávky, odhad vývoje
1
X
12
Ekonomický vývoj provozu
1
X
13
Propagace projektu, prosazení se v konkurenci
1
X
Legislativní rizika projektu: 14
Politická stabilita
2
X
15
Přehodnocení priorit
1
X
16
Změna platných zákonů a vyhlášek
2
X
17
Narušení životního prostředí při instalaci a provozu
2
X
18
Soulad projektu s programem Grantového schématu
2
X
X
X X X
| 36
Finanční rizika projektu: 19
Zajištění dostatečných fin. zdrojů investora v čase
1
X
20
Případné přidělení grantu
2
X
21
Dostupnost fin. zdrojů v čase instalace - cash flow
1
X
22
Zvýšení nákladů během výstavby
2
X
X
23
Inflace a změny kurzu CZK Û EUR
2
X
X
24
Ztráty z titulu zpoždění instalace technologie dodavatelem
2
X
X
X
Tab. 10: Rizikové faktory a jejich kategorizace u projektu ·
Úroveň rizika zanedbatelná
1
·
Úroveň rizika přípustná
2
·
Úroveň rizika nežádoucí
3
·
Úroveň rizika nepřípustná
4
Vzhledem k tomu, že v analýze rizik nejsou žádná, kterým byla přiřazena úroveň rizika 3 a 4, není třeba řešit návrhy možných opatření k jejich eliminaci. Faktory uvedené v tabulce s nižší úrovní rizika budou v průběhu realizace projektu sledovány a budou operativně přijímána opatření k omezení jejich negativního dopadu. Tato opatření však nebudou blíže specifikována vzhledem k nízké závažnosti.
| 37
