Univerzita Palackého v Olomouci P írodov decká fakulta Katedra geografie
Desertifikace - globální problém lidstva Bakalá ská práce
Vypracoval:
Pavel Loš ák
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Pavel Nová ek, CSc.
Olomouc 2006
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracoval samostatn a všechny použité prameny jsem ádn citoval a uvedl v seznamu použitých zdroj .
V Olomouci, 8. kv tna 2006
………………………… podpis
Pod kování Doc. RNDr. Pavlovi Nová kovi, CSc. d kuji nejen za podporu, cenné p ipomínky a rady p i tvorb mé bakalá ské práce, ale také za to, že ve mn probudil zájem o rozvojovou problematiku, které bych se cht l v novat i nadále.
Seznam použitých zkratek: CIDA
Canadian International Development Agency Kanadská mezinárodní rozvojová agentura
CST
Committee on Science and Technology Výbor pro v du a techniku v rámci UNCCD
DARCA
Desertification and Regeneration of Central Asia Projekt na boj proti desertifikaci ve St ední Asii
FAO
Food and Agriculture Organization of the United Nations Organizace OSN pro výživu a zem d lství
GEF
Global Environment Facility Globální fond pro životní prost edí
GoE
Group of Experts Skupina expert v rámci boje proti desertifikaci v Africe
IFAD
International Fund for Agricultural Development Mezinárodní fond pro rozvoj zem d lství
SEPADO
Somali Environmental protection and Anti - desertification organization Somálská organizace na ochranu p írody a proti desertifikaci
TPNs
Thematic Programme Networks Sít tématických program v rámci boje proti desertifikaci v Africe
UN (OSN)
United Nations Organizace spojených národ
UNCCD
United Nations Convention to Combat Desertification Úmluva Organizace spojených národ o boji proti desertifikaci1
UNDP
United Nations Development Programme Rozvojový program Organizace spojených národ
UNEP
United Nations Environment Programme Program Organizace spojených národ pro životní prost edí
UNITO
United Nations Institute for Training and Research Institut Organizace spojených národ pro školení a výzkum
USA
United States of America Spojené státy americké
1
Plné eské zn ní: Úmluva Organizace spojených národ o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe
USGS
U. S. Geological Survey Geologický pr zkum Spojených stát
WB
World Bank Sv tová banka
WHO
World Health Oranization Sv tová zdravotnická organizace
WMO
World Meteorological Organization Sv tová meteorologická organizace
Obsah
1. Úvod ___________________________________________________________________ 9 2. Cíl práce _______________________________________________________________ 10 3. Metodologie ____________________________________________________________ 11 4. Úvod do problematiky desertifikace ________________________________________ 12 4.1 Globalizace__________________________________________________________ 12 4.2 Globální problémy____________________________________________________ 13 4.3 D lení globálních problém ____________________________________________ 13 4.4 Definice desertifikace _________________________________________________ 14 5. P í iny desertifikace _____________________________________________________ 17 5.1. Klimatické faktory ___________________________________________________ 17 5.1.1 Faktor vody______________________________________________________ 17 5.1.2 Období sucha ____________________________________________________ 18 5.1.3 Globální oteplování _______________________________________________ 19 5.2. Antropogenní p í iny desertifikace _____________________________________ 19 5.2.1 Mezinárodní obchod ______________________________________________ 20 5.2.2 Nedostate ná ochrana p írody ______________________________________ 21 5.2.3 Lidské chyby a omyly______________________________________________ 22 5.2.4 Vliv populace na desertifikaci _______________________________________ 23 6.D sledky desertifikace ____________________________________________________ 25 6.1 Snižování odolnosti zem ______________________________________________ 25 6.2 Snižování úrodnosti p d _______________________________________________ 26 6.3 Zhoršování stavu vegetace _____________________________________________ 26 6.4 Vliv desertifikace na produkci potravin __________________________________ 28 6.5 Environmentální migrace a její d sledky _________________________________ 30 6.6 Píse né bou e, transport písku a související problémy ______________________ 31 6.7 Ekonomické následky procesu desertifikace ______________________________ 32 7. Boj proti desertifikaci ____________________________________________________ 37 7.1 Mezinárodní konference a úmluvy ______________________________________ 37 7.1.1 Konference ______________________________________________________ 37 7.1.2 Úmluva UNCCD _________________________________________________ 37 7.1.2.1 Národní ak ní programy _______________________________________ 38 7.1.2.2 Regionální a subregionální programy _____________________________ 38 7.1.2.3 Spolupráce ___________________________________________________ 39 7.1.2.4 Role v dy a techniky ___________________________________________ 39 7.1.2.5 Tradice ______________________________________________________ 40 7.1.2.6 Budování kapacit, výchova a pov domí ve ejnosti __________________ 40 7.1.2.7 Finan ní zdroje _______________________________________________ 41
7.2 Organizace a spolky zabývající se bojem proti desertifikaci _________________ 42 7.2.1 Organizace spojených národ _______________________________________ 42 7.2.2 Další sv tové organizace ___________________________________________ 42 7.2.3 Lokální organizace ________________________________________________ 42 7.3 Vybrané projekty a programy __________________________________________ 42 7.3.1.Projekt DARCA (Desertification and Regeneration of Central Asia) ______ 42 7.3.2 Národní ak ní program Uzbekistánu pro boj proti desertifikaci __________ 43 7.3.3 Boj proti desertifikaci v Africe (UNCCD) _____________________________ 43 7.3.3.1 Situace v Africe _______________________________________________ 43 7.3.3.2 Následky desertifikace v Africe __________________________________ 43 7.3.3.3 Regionální p íloha pro Afriku ___________________________________ 44 7.3.3.4 Subregionální programy________________________________________ 44 7.3.3.5 Regionální ak ní programy _____________________________________ 45 8. Možné trendy budoucnosti ________________________________________________ 46 8.1 Vliv globálního oteplování _____________________________________________ 46 8.2 Vliv rostoucí populace_________________________________________________ 47 9. Záv r__________________________________________________________________ 48 Shrnutí __________________________________________________________________ 50 Klí ová slova _____________________________________________________________ 52 10. Seznam použitých zdroj ________________________________________________ 53 Seznam p íloh ____________________________________________________________ 56
1. Úvod V celém nám známém a doposud prozkoumaném vesmíru existuje pouze jedna jediná planeta, na které m že existovat a také existuje život. Je to naše planeta Zem . V sou asné dob je domovem více než 6,3 miliardy obyvatel, miliard rostlin a živo ich nejr zn jších druh . Bohužel Zem , respektive živé organismy na ní žijící (lidé, rostliny, živo ichové), musí elit a vypo ádávat se s celou adou vážných a nebezpe ných problém , z nichž n které mohou již v blízké budoucnosti ohrožovat samu existenci života na planet . Jení ek a Foltýn (2003, s. 7) uvádí, že každý globální problém m že p i nekontrolovatelném vývoji ohrozit celou lidskou civilizaci. Povrch planety a charakter životního prost edí se neustále m ní a tyto zm ny v tšinou nep ináší lidem užitek, ale problémy. Zejména chudé rozvojové zem jsou pod velkým tlakem, protože nemají schopnosti na to, aby se t mto negativním zm nám ú inn bránily. Ale problémy, které mám na mysli, nepostihují jen chudé zem , ale ovliv ují celý sv t. Neexistují pro n žádné hranice, které by rozd lovaly státy na ty, které jsou, a které nejsou zasažené. Proto je d ležité globální problémy studovat a snažit je ešit celosv tovým úsilím.
9
2. Cíl práce Cílem mé bakalá ské práce je ukázat a popsat jeden ze sou asných vážných globálních problém lidstva. Jedná se o desertifikaci, tedy rozši ování pouští. Je to nebezpe í, které ohrožuje prakticky všechny suché oblasti, které zaujímají více než 40 % celkové rozlohy p d ve sv tovém m ítku. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 73) Desertifikace je slovy sou asného generálního tajemníka OSN Kofi Ananna jeden z nejznepokojiv jších proces degradace p írodního prost edí. (iydd.org, 2006) Podle odhad UNEP desertifikace p ímo ovliv uje život 250 milion lidí a ohrožuje p es miliardu obyvatel ve více než stovce stát sv ta. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) Problematika desertifikace je asto málo známá a p ehlížená. Je pot eba, aby se s tímto problémem seznámilo co nejvíce obyvatel sv ta. Rok 2006 byl vyhlášen Mezinárodním rokem pouští a desertifikace. Doufám, že i tato bakalá ská práce by se mohla podílet na rozší ení pov domí o tomto nebezpe ném jevu, který se netýká pouze nám vzdálených rozvojových zemí n kde v Africe, a jehož následky mohou brzy dopadnout na celý sv t. Následující kapitoly by m ly poskytnout komplexní p ehled o problému desertifikace. V úvodu bude vymezeno postavení desertifikace mezi ostatními globálními problémy a uvedeno n kolik definic, které desertifikaci charakterizují. Další dv
velké kapitoly se
postupn v nují mnoha p í inám a d sledk m desertifikace. Následuje p ehled nástroj , které má lidstvo k dispozici v boji proti desertifikaci a záv re ná krátká kapitola popíše n které faktory, které by mohly mít vliv na budoucí charakter procesu desertifikace.
10
3. Metodologie P i tvorb
bakalá ské práce jsem používal metody vyhledání, sb ru, analýzy a
kompilace informací. Data a informace o dané problematice jsem získával z r zných zdroj . Protože jsem nenašel žádné
eské publikace, které by se podrobn
zabývaly p ímo
problémem desertifikace, st žejním zdrojem informací se pro m staly internetové stránky UNCCD (Konvence OSN o boji proti desertifikaci). Tyto stránky nabízí velké množství relevantních a ov ených informací a dokument , které jsou také v tšinou bez poplatku voln dostupné ke stažení. P estože jsem se zmínil, že p ímo problémem desertifikace se nezabývala žádná mn dostupná eská publikace, protože desertifikace je globální problém a zna n ovliv uje v mnoha aspektech životy lidí i chod p írody, využil jsem i adu
eských odborných
publikací, zabývajících se globálními problémy, jako je sucho nebo globální oteplování, které jsou s desertifikací úzce spojeny. T etí velkou skupinou zdroj
byly internetové stránky
organizací a spolk , které jsou zam eny na problematiku desertifikace, rozvoje a souvisejících záležitostí. Protože velká ást d ležitých informací byla v anglickém jazyce, bylo nutné nejprve p eložit tyto informace do eského jazyka, což byla asov velmi náro ná etapa. Získaná fakta a informace jsem analyzoval a sestavil z nich tuto bakalá skou práci. Její sou ástí jsou také obrazové p ílohy ve form fotografií a map, týkajících se desertifikace, které jsem v tšinou získal z internetových stránek. P i zpracování bakalá ské práce jsem používal textový editor Microsoft Word, prohlíže dokument ve formátu pdf Acrobat Reader, internetový prohlíže Internet Explorer, prohlíže obrázk ACD See a program na úpravu grafických materiál Foto Canvas.
11
4. Úvod do problematiky desertifikace 4.1 Globalizace Jak již bylo zmín no v úvodu, planeta zem v sou asnosti elí mnoha nebezpe ným problém m, které ohrožují možnost jejího budoucího stabilního chodu. Nutno ovšem poznamenat, že celý dosavadní vývoj lidstva je spojen s existencí problém , od malých až po ty nejvážn jší. Ale protože 20. století p ineslo velké a dynamické zm ny na naší planet a výrazné urychlení a prohloubení mnohých proces a jev , které jsou spojeny s globalizací2, došlo také k rozvoji globálních (sv tových) problém . (Ka áková, 2004, s. 1) Mnoho problém
existovalo dávno p ed tím, než se o globalizaci a globálních
problémech za alo hovo it3, ale až v posledních desetiletích získaly výraznou globální dimenzi. To znamená, že tyto problémy p esahují hranice jednotlivých stát , region
i
kontinent . (Ka áková, 2004, s. 1) Houghton (1998, s. 18) tvrdí, že ve vztahu k životnímu prost edí jsou hranice stále mén d ležité a hovo í o sv t jako o „globální vesnici“4. Dopady globalizace dnes zasahují všechny zem , všechna spole enství, každého jednotlivce. (Exnerová a kol., 2005, s. 21) ešení globálních problém je tak stále složit jší a vyžaduje si spole ný p ístup a úsilí bojovat s nimi ze strany všech stát . Houghton (1998, s. 18) íká, že globální problémy si vyžadují globální ešení. Je to patrné v mnoha oblastech života sou asné lidské spole nosti, nap íklad v oblasti ochrany životního prost edí, sv tové bezpe nosti, boje s infek ními chorobami i chudobou, nov také boje s terorizmem. Globalizace navíc na Zemi zmenšila vzdálenosti a urychlila as. Tento zmenšený globální sv t se vyzna uje tím, že v ci a události, které se odehrávají na místech vzdálených tisíce kilometr od našich domov , mohou ovlivnit a asto ovliv ují naše životy. Globální problémy se tak stávají sou ástí život všech lidí planety. (Ka áková, 2004, s. 1)
2
Pozn.: Globalizace je souborem mnoha r znorodých proces , které obsahují ekonomické, technologické, sociální, kulturní a politické aspekty. (Exnerová a kol., 2005, s. 21) 3 Jení ek a Foltýn (2003, s. 4) tvrdí, že o globálních problémech v moderním slova smyslu se za alo hovo it až po druhé sv tové válce, a koliv již první sv tová válka a velká hospodá ská krize 30. let nazna ily, že nejzávažn jší problémy vývoje lidstva se globalizují. 4 Více o globální vesnici Houghton (1998, s. 198)
12
4.2 Globální problémy Globální problémy se rozd lují podle mnoha kritérií. K jejich obecným rys m m žeme p i adit tyto základní charakteristiky: jsou to problémy vzniklé na základ vzájemné závislosti globálního charakteru, vznikají následkem objektivního rozvoje spole nosti, dotýkají se celé lidské civilizace, to znamená, že jejich p sobnosti a dopady se nezastaví na hranicích stát
i kontinent , a jsou ešitelné celosv tovým úsilím. (Ka áková, 2004, s. 6)
Známým faktem také je, že mnoho globálních problém je koncentrováno p edevším v chudých rozvojových zemích, tzv. zemích jihu, zatímco kapacita a prost edky k jejich ešení jsou koncentrovány p edevším ve vysp lých a bohatých zemích severu, které mají mnohem v tší finan ní možnosti i vysp lejší a modern jší technologie. (Ka áková, 2004, s. 33)
4.3 D lení globálních problém Každý autor i organizace rozd luje globální problémy podle svého vlastního mín ní a zhotovuje vlastní vý ty globálních problém , nicmén ve všech seznamech se m žeme setkat s mnoha podobnostmi a ur itým základním d lením, dopln ným o osobní názory a pohledy na dané problémy. I když se má práce zabývá jen jedním konkrétním problémem - desertifikací, je pot eba si uvést n které konkrétní seznamy globálních problém a to z toho d vodu, že na nich bude jasn viditelné, jak se problémy vzájemn ovliv ují a jak se problém desertifikace dotýká tém
všech ostatních globálních problém . Všechny globální problémy spolu
navzájem souvisí. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 7) Vybral jsem dva seznamy globálních problém . První je z publikace Spole ný Sv t - P íru ka globálního rozvojového vzd lávání od kolektivu autor , druhý seznam je z knihy Globální problémy od Ka ákové. D lení globálních problém z publikace Spole ný sv t •
chudoba v globalizovaném sv t
•
nerovnost a rozvoj
•
demografický vývoj sv ta
•
zdraví, vzd lání, lidská práva
•
životní prost edí a udržitelný rozvoj
•
rozvoj a problematika genderu
•
konflikty a migrace
•
politické procesy rozhodování (Nádvorník a kol., 2004, s. 111)
13
D lení globálních problém z knihy Globální problémy •
Nejuniverzáln jší problémy politického i sociáln - ekonomického charakteru: Odvrácení jaderné války a zachování míru na Zemi, zabezpe ení ekonomického rozvoje stát , p ekonávání zaostalosti málo rozvinutých zemí, iditelnost sv tového spole enství.
•
Problémy p evážn p írodn - ekonomického charakteru: Ekologické, energetické, potravinové, surovinové, sv tového oceánu.
•
Problémy p evážn sociálního charakteru: Demografické, mezietnických vztah , krize kultury a morálky, nedostatku demokracie, urbanizace, ochrany zdraví.
•
Problémy smíšeného charakteru, jejichž ne ešení vede k velkým ztrátám na životech Regionální konflikty, terorizmus a zlo innost, technologické havárie, živelné pohromy.
•
Problémy v deckého charakteru, jejichž ne ešení nevytvá í bezprost ední ohrožení lidstva: Ovládnutí
kosmického
prostoru,
výzkum
vnit ní
struktury
Zem ,
dlouhodobé
prognózování po así. •
Malé globální problémy smíšeného charakteru: Odstran ní zbytk kosmických lodí a raket v prostoru okolo Zem . (Ka áková, 2004, s. 7) Jak z prvního, ekl bych velmi stru ného, univerzálního a klasického, tak z druhého,
podle mého názoru trochu neobvyklého, ale zajímavého vý tu globálních problém , je patrné, že jednu ze základních skupin globálních problém
tvo í problémy environmentální, to
znamená problémy p írodního prost edí. Jedním z vážných problém
této skupiny je desertifikace, další potom globální
oteplování, zne išt ní ovzduší (smog), úbytek (pra)les , snížení biologické rozmanitosti, p dní degradace, nedostatek nezávadné vody, zne išt ní oceán a výlov ryb, environmentální migrace (Kotecký, Stojanov, T ebický, 2005), masivní produkce odpad
a r st spot eby
p írodních zdroj . (Št pánek, Jílková, 1998)
4.4 Definice desertifikace5 K pojmu desertifikace existuje ada definic, odborných i snadno pochopitelných, krátkých i velmi dlouhých a složitých. Všechny mají ovšem spole nou myšlenku, která vyjad uje to, že desertifikace je proces vzniku nebo rozši ování pouští v suchých oblastech. 5
Slovo „desertifikace” použil poprvé francouzský geograf Andre Aubreville. Nazval tak proces, p i kterém se v severní a rovníkové Africe m nily úrodné savanové lesy a pastviny na neúrodné a neproduktivní poušt . (Managing Wholes.com, 2002)
14
Vybrané definice pojmu desertifikace: •
Slovník cizích slov Desertifikace – prostorové rozší ení pouštních podnebných pom r
zásahem lov ka,
zvlášt na okrajích poušt . V tomto p ípad si myslím, že je chybou p isuzovat výlu n
lov ku odpov dost za
proces desertifikace, protože i když má lov k velký podíl na rozši ování pouští, tak také p irozené procesy p írody p ispívají k desertifikaci, což poznáme z dalších definic. •
Organizace spojených národ – Environmentální slovní ek Desertifikace – degradace p dy v suchých, polosuchých a suchých polovlhkých oblastech, vyplývající z r zných faktor , v etn klimatických zm n a innosti lov ka.
•
(unstats.un.org, 2006) CIDA – Kanadská mezinárodní rozvojová agentura Desertifikace – p dní degradace, která postihuje suché regiony. asto vede až k tomu, že zasažená p da ztrácí všechny své produktivní schopnosti a je nemožné, aby je znovu získala. Je to výsledek vzájemného p sobení mezi nep edvídatelným kolísáním klimatu a neudržitelným využíváním zem
t mi skupinami lidí, kte í p i svém boji o p ežití
p et žují p du, lesy a vodní zdroje. (CIDA, 2001) •
UNCCD – Úmluva OSN o boji proti desertifikaci Desertifikace – není p irozená expanze existujících pouští, ale degradace zem v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech. Je to pozvolný proces snižování p dní produktivity a zten ování vegeta ního krytu, zp sobený lidskými aktivitami a klimatickou prom nlivostí. (UNCCD, FAQ, 2004)
•
USGS – Geologický pr zkum Spojených stát Desertifikace - p em na orné obd lávatelné zem na suchou, holou a neúrodnou pustinu i pouš v d sledku dlouhotrvajícího sucha a/nebo škodlivých dopad lidské innosti, jako jsou destruktivní zem d lské postupy, asto zp sobené velkým p elidn ním.(USGS, 2006)
•
Biomonitor – Desatero domácí ekologie: slovní ek Desertifikace - proces prudkého snížení biologické produktivity a kvality p dy, vedoucí k podmínkám, které p ipomínají pouš . Indikátory tohoto procesu jsou mimo jiné podstatné zvýšení p dní eroze6 (vodní, v trné), redukce zdroj povrchové vody, pokles hladiny spodní vody a zvýšení obsahu solí ve vod a v p d . Pokud se v krajin objeví malé plochy takto degradované p dy, mají tendence se rozši ovat a navzájem spojovat. (biomonior.cz, 2003)
6
Ka áková (2004, s. 65) píše, že vodní eroze se podílí 56 % a v trná 28 % na p dní degradaci.
15
4.5 Poušt Z uvedených definic vyplývá, že proces desertifikace je spjat s pouštními oblastmi. Proto je nutné si alespo ve stru nosti problematiku pouští charakterizovat a uvést seznam nejv tších pouští sv ta. Asi t etina sv tové souše je tvo ena poušt mi – horkými i studenými, kde vegetace bu
úpln
chybí, nebo je velice chudá. Po obou stranách obratník
lemují Zemi dva
nesouvislé pásy vyprahlých pouští. Severní pás se táhne Mexikem a jihozápadem Spojených stát amerických, severní Afrikou, Blízkým východem a pouští Gobi ve st ední Asii, jižní pás pak z tichomo ského pob eží jižní Ameriky, jihozápadní Afrikou do st ední Austrálie. Pouštní klima je charakteristické svými vysokými teplotami, malým množstvím a nepravidelným výskytem deš ových srážek a tak vysokým výparem, že srážky nejsou dostate né pro život vegetace typické pro jiné oblasti téže zem pisné ší ky. (Zelenka a kol., 1998, s. 550-551) P sobením teploty, v tru i vody vznikají r zné typy pouští. Nejrozší en jší a zvlášt drsné svým klimatem jsou kamenité poušt , ke kterým pat í až 70% všech pouštních krajin. Na píse né poušt p ipadá asi 20% pouštních ploch, i když si podle mého názoru v tšina lidí pod pojmem pouš p edstaví práv píse né duny a p esypy. Rozkládají se zpravidla v nižších polohách, kam byl d íve písek zanesen vodou a v trem. Mén
asté jsou poušt oblázkové a
solné. (Janský, apek, Kastner, 1993, s. 42)
Box 1. Nejv tší poušt sv ta Název poušt
Poloha
Rozloha [km2]
Sahara
Afrika
9 100 000
Velká Australská
Austrálie
3 830 000
Gobi
Asie
1 295 000
Kalahari
jižní Afrika
932 000
Rub´Al-Chálí
Arabský poloostrov
650 000
Karakum
Turkmenistán
340 000
Taklamakan
ína
327 000
(Zelenka a kol.,1998, s. 550)
16
5. P í iny desertifikace Proces desertifikace neprobíhá sám od sebe, bez p í in. Na postupu pouští a jejich neustálému zv tšování a plošné expanzi se podílí mnoho r zných faktor , které se rozd lují do dvou hlavních skupin. Na skupinu klimatických faktor a skupinu lidských aktivit. V minulosti p da i zem
elily menším tlak m, nebyly degradovány do takové míry,
jako jsou dnes a byly schopny lépe odolávat obdobím sucha. Ale v dnešní moderní dob a zm n ných podmínkách, pokud nejsou správn obhospoda ovány a šetrn využívány, velmi rychle ztrácí svou potenciální biologickou a ekonomickou produktivitu. Desertifikace zp sobí degradaci úrodné p dy, pastvin i les . Na každém kontinentu se dnes vyskytují degradované a zni ené p dy7, které se mohou rychle prom nit v neúrodné poušt a pustiny. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) P íloha íslo 1: Mapa degradace p dy ve sv t I když se rozlišují dv
skupiny p í in desertifikace,
asto se na jejím procesu
inicializace podílí faktory z obou skupin sou asn a vzájemn se zesilují.
5.1. Klimatické faktory Vývoj zemského t lesa je spojen také s vývojem klimatu, klimatickými zm nami a prom nlivostí. Houghton (1998, s. 12) tvrdí, že ke zm nám v každodenním po así dochází neustále a že tyto zm ny jsou nedílnou sou ástí našich život . 5.1.1 Faktor vody Na stav vegetace má velký vliv faktor množství vody, které zabezpe uje její život a r st. Na planet existuje zna ná nerovnom rnost v množství dopadajících srážek a zásob sladké vody a p edevším suché oblasti mají dostupnost vody velmi omezenou. Deš ové srážky jsou b hem roku velmi nerovnom rné a velké rozdíly jsou zaznamenávány i mezi jednotlivými lety,
i celými dekádami. B hem vývoje se vegetace t mto zm nám
p izp sobila, rostliny i živo ichové na n mohou reagovat. To dokazují nap íklad satelitní snímky jižní hranice poušt Sahara. V závislosti na tom, jak je v oblasti deštivý rok, se tato hranice m že posunout až o 200 km, když je deštivý rok vyst ídán suchým a naopak. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) I p es tuto odolnost vegetace na klimatické zm ny, pokud nastane delší období sucha, b hem n hož nemusí z oblohy spadnout ani kapka, i jsou deš ové srážky po delší as 7
70 % sv tových souší, to znamená 3,6 miliard hektar jsou degradovány. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004)
17
hluboce pod dlouhodob zaznamenanou úrovní (Houghton, 1998, s. 14), vegetace nemá dostatek vláhy, ztrácí živiny pot ebné k r stu, usychá a hyne. Období sucha je p írodní jev, který asto v oblasti nastartuje proces desertifikace. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) 5.1.2 Období sucha Období sucha se na r zných místech planety vyskytovala v minulosti a vyskytují se i v sou asnosti. Na mnoha místech Afriky se sucha pravideln opakují. Nejkriti t jší situace nastává vždy v pásmu Sahelu, který tvo í p echod mezi Saharou a tropickými lesy v rovníkovém pásmu a sahá od Senegalu až po Súdán. Obrovská sucha se tam hojn vyskytovala v 70. letech, v polovin 80. let a op t na po átku 90. let 20. století. (Zelenka a kol., 1998, s. 588) Sucha v sub-saharské Africe v 70. a 80. letech 20. století byla úzce spjata s kolísáním deš ových srážek a zp sobila v oblasti desertifikaci. (Tiffen, Mortimore, 2002) Box 2. Vybrané státy zasažené suchem Uvedu zde n kolik p íklad , kdy r zné státy elily velkým such m: •
Súdán má obrovské problémy se suchem a od 70. let se tam neustále snižuje ro ní úhrn srážek. (Zelenka a kol., 1998, s. 644)
•
Etiopie, konkrétn její severní ást elila v 80. letech katastrofálnímu suchu. (Tomeš a kol., 1999, s. 151)
•
Senegal zasáhla katastrofická sucha v 70. letech a potom op t v období let 1983-1984. (Zelenka a kol., 1998, s. 606)
•
Somálsko postihují sucha velmi asto. Sucho p išlo v polovin 70. let a potom na po átku 80. a 90. let. Má to za následek, že v tšina zem je vyprahlá a tudíž velmi náchylná na proces desertifikace. (Zelenka a kol., s. 627)
•
V Mali m ly v 80. letech snížené srážky v polosuché oblasti Sahelu za následek obrovská sucha. (Tomeš a kol., 1999, s. 145)
•
Niger je už od konce 60. let postihován opakovanými suchy. (Tomeš a kol., 1999, s. 146)
•
Indii postihla obrovská sucha v letech 1965 až 1967. (Houghton, 1998, s. 112)
•
Spojené státy americké zasáhla nejv tší sucha v letech 1931 až 1938 (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004)
18
Ve vý tu stát
zasažených suchem bych mohl pokra ovat dále, ale jako p íklad
z nedávné minulosti to sta í. Ze sou asnosti lze uvést situaci ve východní Africe8, která elí nejhoršímu suchu za poslední roky. (lidovky.cz, 2006) 5.1.3 Globální oteplování Velkou hrozbu v rámci zm n klimatu p edstavuje globální oteplování. Ke globálnímu oteplování dochází kv li vzr stajícímu množství skleníkových plyn v atmosfé e. (Houghton, 1998, s. 17) Mezi hlavní skleníkové plyny pat í oxid uhli itý, metan, oxid dusný, halogenové uhlovodíky, vodní páry, ozon, chlorofluorované uhlovodíky a fluorid sírový. Z hlediska globálního oteplování jsou nejd ležit jší první ty i. (Ka áková, 2004, s. 124) Tyto plyny p sobí jako pohlcova e tepla, které vychází ze zemského povrchu. Houghton (1998, s. 17) p irovnává zvýšené množství oxidu uhli itého nad zemským povrchem k pokrývce, která udržuje zemský povrch teplejší, než by byl za normálních okolností. To zp sobuje tzv. skleníkový efekt9, který má za následek r st teploty na Zemi10. (Nádvorník a kol., 2004, s. 166) Skleníkové plyny jsou p irozenou sou ástí atmosféry, ale v d sledku lidských aktivit, jako je chov dobytka, spalování fosilních paliv (Nádvorník a kol., 2004, s. 166), odles ování (Houghton, 1998, s. 21) i p stování rýže se jejich koncentrace v atmosfé e neustále zvyšuje. (Ka áková, 2004, s. 124-125) Globální oteplování m že v blízké budoucnosti zp sobit adu vážných problém . Krom mnoha jiných se dá o ekávat, že v suchých oblastech (Východní Afrika, Blízký východ i Austrálie) se už tak velká sucha zejména v letních obdobích ješt prohloubí. (Exnerová a kol., 2005, s. 45) To samoz ejm v t chto oblastech urychlí proces desertifikace a poušt budou snáze pohlcovat suchem degradovanou zem.
5.2. Antropogenní p í iny desertifikace Druhou, mnohem v tší, skupinu p í in desertifikace p edstavuje
lov k a jeho
neudržitelný zp sob života, chyby a špatné využívání p írody. Nej ast ji jsou v této souvislosti zmi ovány extrémní nároky na produkci zem d lských plodin, nadm rné pastevectví, sb r palivového d íví, odles ování a chybné zavlažovací postupy. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) 8
Viz. Kapitola 6.4 Problematiku skleníkového efektu a skleníkových plyn podrobn rozebírá nap . Houghton (1998. s. 19-49) 10 B hem 20. století se pr m rná teplota planety zvýšila o 0,6°C. Nejteplejším rokem byl rok 1998, následován roky 2001, 1997, 1995 a 2000. (Ka áková, 2004, s.124) 9
19
Podle mého názoru je ovšem nutno i tuto skupinu ješt rozd lit na dv
ásti. Na
skupinu lidí, kte í sice p írodu a p du využívají tak, že ji ni í a zp sobují její v tší náchylnost k desertifikaci, ale iní tak z d vodu pudu sebezáchovy a proto, aby p ežili. Na druhé stran ale existuje mnoho p ípad , kdy lidé p írodu doslova drancují jen z ist ekonomického nebo politického d vodu. Stejn jako p íroda se i lidé musí vyrovnávat s m nícími se podmínkami k životu. Lidé jsou si v domi, že p írodní zdroje Zem
11
nejsou nevy erpatelné a naopak, že jsou lehce
poškoditelné. V minulosti se lidstvo nau ilo chránit svou p írodu a šet it si její zdroje (p du, pastviny). Využívalo r zné zem d lské a chovatelské strategie v podob zem d lství a ko ovného pastevectví. P íroda byla mén regenerovat. Postupem
posuvného
namáhána a snadn ji mohla
asu ale p estalo lidstvo, až na drobné výjimky, tyto strategie
využívat. Kv li dynamicky se m nícím hospodá ským a politickým podmínkám, popula nímu r stu a trendu, který sm oval více k usedlému zp sobu života se tyto strategie staly mén použitelné. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) lov k je odpov dný za desertifikaci hlavn svou ekonomickou a politickou inností, která je asto v rozporu s p írodními zákony. Lidé up ednost ují ekonomické výhody a zisky p ed ekologickými pot ebami p írody. 5.2.1 Mezinárodní obchod Pravidla nastavená mezinárodním obchodem dávají lidem asto impuls k tomu, aby ni ili svou p írodu. M že docházet až k drancování místních zdroj na export. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) P írodní bohatství je
asto t ženo a následn
exportováno k uspokojení
poptávky a pot eb vysp lých ástí sv ta. (Ka áková, 2004, s. 15) Paradoxem však z stává, že i když se exportem získají finan ní prost edky, jen zlomek ástky z tohoto zisku se dostane až k lidem v t chto vydrancovaných a zni ených oblastech. To znamená, že chybí prost edky na ízení obnovy znehodnocené a narušené zem , která je potom více náchylná na proces desertifikace. Stejn tak p iklon ní se k rozvoji ekonomiky, která je založena na p íjmech z exportu plodin, nebo uvalení cla na dovážené komodity, m že poškodit a znevýhodnit místní trhy a naopak podporovat drancování p írody a p et žování p dy, vedoucí asto k jejímu vy erpání a znehodnocení. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Když došlo k rozvoji globálního trhu s potravinami, ada rozvojových zemí se za ala zam ovat na velkoprodukci
11
Kvalita p dy, zásoby sladké vody, vegetace, úroda
20
potravin na export12.
asto byly využívány zem d lské metody, které m ly negativní dopad
na životní prost edí. (Ka áková, 2004, s. 57) Uvedu dva p íklady nevhodných hospodá ských strategií, které nemalou m rou p isp ly k procesu desertifikace na africkém kontinent . Box 3. Nevhodné hospodá ské strategie A. P stování podzemnice olejné Rozsáhlé p stování podzemnice olejné v mnoha afrických státech zna n p ispívá k procesu desertifikace. Vysv tlení spo ívá v tom, že p stování této plodiny snižuje množství humusu v p d . Humus udržuje p du plnou živin a bez n j p da rychle ztrácí vlhkost a živiny, degraduje a asto se m ní v pouš . B. Chov dobytka V období nejv tší poptávky po mase mnohé africké státy rozší ily svoje chovy, aby prodejem zlepšily svou slabou ekonomickou situaci. Ovšem zví ata spot ebovávala mnoho vody, a tak se v mnoha oblastech vodní zdroje zmenšovaly, až nakonec úpln vymizely a s nimi samoz ejm zmizela i zele a byla nahrazována pustinami a poušt mi. (gep.szm.sk) Pozn.: Nadm rná pastva byla i jedním z faktor vzniku nejv tší poušt sv ta Sahara. I když hlavní p í inou byly z ejm p irozené zm ny klimatu. V sou asnosti je nadm rné využívání p dy d ležitým initelem rozši ování Sahary. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 73) P itom ješt p ed 6000 lety byla oblast centrální Sahary osídlena vysoce rozvinutou zem d lskou kulturou, která však se vznikem poušt postupn zanikla. P íklad vzniku Sahary tak názorn
demonstruje skute nost, že
asto se na procesu rozši ování pouští podílí
klimatické i antropogenní faktory sou asn , ale ne vždy má lov k tu hlavní vinu. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) 5.2.2 Nedostate ná ochrana p írody Slabé zákony a špatný p ístup v oblasti ochrany životního prost edí vedou asto k chybným rozhodnutím, která mohou zp sobit devastaci p írody. Mnoho stát umožnilo v mnoha p ípadech neregulovaný a neomezený p ístup ke svým p írodním zdroj m. To vedlo n které jednotlivce ke snaze maximalizovat své vlastní zisky. 12
inili tak na úkor zbytku
Houghton (1998, s. 114) uvádí, že v n kterých p ípadech byla zem „nucena“ p stovat plodiny na export.
21
spole nosti, ale hlavn na úkor p írody, kterou nadm rným využíváním a p et žováním vy erpávali a devastovali. Výsledkem t chto špatných zákon o p d bylo a mnohdy ješt stále je, že malá skupina lidí vlastní v tšinu p dy a p írodních zdroj v oblasti. Na druhé, mnohem po etn jší, stran t chto spole ností se nachází chudí lidé (velký podíl p edstavují ženy), kte í asto nemají p ístup ke kvalitní a úrodné p d a místo toho jsou závislí na špatných a degradovaných p dách v mén úrodných oblastech. Jejich zoufalá životní situace jim však nedává jinou možnost, než i tyto špatné p dy obhospoda ovat. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Chudí rolníci plení lesy a snaží se tím získat alespo n jakou p du pro p stování zem d lských plodin. Dochází k nadm rnému vypásávání zatravn ných ploch dobytkem, který je asto jediným zdrojem obživy pro chudé obyvatelstvo. (Ka áková, 2004, s. 15) I když si lidé asto uv domují, že svým chováním zp sobí postupnou destrukci svého životního prost edí, stejn tak kv li zachování svého života u iní. Jako následek je potom urychlen proces degradace zem a desertifikace. 5.2.3 Lidské chyby a omyly Mnoho p ípad nev domost,
z minulosti i sou asnosti nám dokládá, jak lidská neznalost
asto ve spojení s p írodními
i
i lidmi vyvolanými katastrofami, a z nich
pramenící chyby a omyly p ispívají k proces m p dní degradace a desertifikace. P íklad: Lesy v Etiopii Do roku 1990 bylo v oblasti Etiopské náhorní plošiny vykáceno 90 % všech les . M lo to za následek velká sucha, desertifikaci a následné snížení úrody. (Nádvorník a kol., 2004, s. 162) Desertifikace je v tomto p ípad d sledkem toho, že na odlesn ných plochách se nesta í vsakovat voda, což zp sobí vysychání zemského povrchu a jeho rychlejší p em nu v pouš . (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 63) P íklad z nedávné minulosti: „The Dust Bowl“ ve Spojených státech amerických Neznalost p írodního prost edí hrála d ležitou roli b hem neblaze proslulého období nazývaného „The Dust Bowl“ ve Spojených státech amerických13. B hem dlouhého období sucha ud lali farmá i ze st edozápadu mezi jinými i tu chybu, že používali k orb takové pluhy, které byly vhodn jší pro mírn jší podnebné zem pisné ší ky západní Evropy. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Použití nevhodné technologie p i orání prérie, spolu
13
Toto období je datováno do let 1931 až 1938. (Managing Wholes.com, 2002)
22
s nedostatkem deš ových srážek a p elidn ním, zp sobilo masivní p dní erozi. (Managing Wholes.com, 2002) Zhruba 100 milion akr zem se zm nilo v suchou pustinu a další miliony byly v ohrožení. (obr. . 1 a . 2) Velké území, zasahující do 5 stát
14
bylo postiženo
suchy a zm nilo se v prašné poušt , ze kterých masivn prchali lidé. V roce 1932 bylo zaznamenáno 14 píse ných bou í, následující rok dokonce 38. V roce 1934 bylo suchy zasaženo 27 stát . Bylo to nejhorší sucho v historii USA. (U-S-history.com, 2005) P íloha íslo 2: Mapa „The Dust Bowl“ Obr. . 1 a 2: Pouš a pustiny amerického st edozápadu v období „The Dust Bowl“
(P evzato od: http://www.english.uiuc.edu/maps/depression/dustbowl.htm) V nedávné dob vedly podobné chyby ve výb ru postup
a technologií k p dní
degradaci a desertifikaci v mnoha zemích15, rozvojových i rozvinutých. Stavy národní nouze, zp sobené válkami nebo p írodními katastrofami, také mohou zp sobit degradaci produktivní p dy. D je se tak bu proto, že jsou vyhnáni správci a vlastníci p dy a není nikdo, kdo by se o p du staral, nebo se oblast stane cílem masivního p ílivu migrant z jiných oblastí, kte í krajinu p etíží a p du vy erpají tak, že za ne degradovat. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) 5.2.4 Vliv populace na desertifikaci Není zcela jasné, jak velký vliv má r st populace a její hustota na r zných místech sv ta na proces rozši ování pouští. Je lákavé usuzovat, že rostoucí lidská populace je hlavní hnací silou tohoto procesu. (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004) Více lidí v ur ité oblasti nevyhnuteln
14 15
vyvíjí obrovský tlak na p írodní zdroje, nap íklad na zásoby vody, na
Texas, Oklahoma, Kansas, Colorado, Nové Mexiko (p íloha . 2: Mapa Dust Bowl) Viz p íklad Aralského jezera
23
rozši ování plochy orné p dy a na t žbu palivového d íví, což v n kterých oblastech významn p ispívá k odles ování a má za následek desertifikaci. (Ka áková, 2004, s. 100 ) Ale p í iny desertifikace jsou více komplexní a složité. A vztah mezi dv ma faktory, jako je populace a desertifikace, není jednozna n ur itelný. Snižující se stav populace m že také zp sobit desertifikaci, protože od chvíle, kdy v oblasti není dostate ný po et lidí na obhospoda ování pozemk , p da, která leží ladem a není zavlažována, m že vysychat, degradovat a postupn se m nit v pouš . P íklad: Mnoho teras na svazích v Jemenu upadlo do špatného stavu po exodu pracujících do okolních bohatých ropných stát . (UNCCD, Fact Sheet 2, 2004)
Pozn.: P ílohy íslo 3 až 9 nabízí pohled na náchylnost k desertifikaci jednotlivých sv tových region . Protože p vodní mapa poskytla pouze celkový pohled na sv t a nebyly by na ní kv li její velikosti patrné jednotlivé detaily, rozd lil jsem ji podle region
tak, aby v rámci
možností nabídly co nejp ehledn jší pohled na jednotlivé oblasti. Podle OSN leží nyní nejohrožen jší místa v okolí p ti hlavních pouštních oblastí na Zemi. Jde o pouš Sonora v severozápadním Mexiku, pouš Atacama na pob ežním pásmu mezi jihoamerickými Andami a Tichým oceánem. Nejrozsáhlejší pouštní zónou je pás zahrnující africkou Saharu, Arabský poloostrov, poušt v Íránu, st ední Asii a indickém Radžestánu, poušt
Taklamakan a Gobi v ín
a Mongolsku. Na jihu Afriky byla
desertifikace zaznamenána v okolí poušt Kalahari a dotýká se také v tšiny území Austrálie. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 73)
24
6.D sledky desertifikace Pokud jsem v p edchozí kapitole uvedl, že desertifikace m že být zp sobena mnoha p í inami, jak p írodními tak antropogenními, potom následující kapitola nám ve stru nosti ukáže, že d sledk tohoto jevu existuje ješt mnohem více. Rozši ování pouští má dopad na environmentální i sociální složku Zem , negativn ovliv uje chod mnoha p írodních proces a zasahuje do života milion lidí po celé planet . D sledky desertifikace se mohou lišit místo od místa. Samoz ejm , že nejvíce poci uje následky lov k. M že to za ít prostou ztrátou p íjm a obživy a pozd ji p er st v chudobu. V nejhorším p ípad pak m že nastat hladomor a z n j vyplývající migrace, konflikty, násilí a další související problémy. (CIDA, 2001) Proces desertifikace nabývá kritických rozm r
p edevším v oblastech, které
bezprost edn souvisí s poušt mi. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) P es 250 milion lidí je celosv tov p ímo postiženo a p es 1 miliarda je v ohrožení. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004)
6.1 Snižování odolnosti zem Jednotlivé složky a zdroje p írody (p da, vegetace, zásoby sladké vody) mají ur itý sklon k odolnosti. Mohou se vzpamatovat jak z klimatických zm n, jako je dlouhé období sucha, tak dokonce i z lidmi vyvolaných katastrof, jako je odles ování i p epásání. Nicmén , když je zem degradována postupující desertifikací, její schopnost odolávat je asto velmi zeslabena i úpln zni ena. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Rozloha vyprahlého území stále roste. Zasahuje už nap íklad polovinu plochy afrického kontinentu. V Africe je p dní degradací a erozí zasaženo 80 % pastvin. Pouš Sahara neustále zv tšuje svou rozlohu16 a rozpíná se hlavn na jih, kde pohlcuje degradované pastviny rychlostí až 50 kilometr za rok. Za severní hranici Sahary už mnoho lidí považuje jižní ásti Špan lska a Itálie. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) P íklady: V Mali se v pr b hu osmdesátých let hranice poušt v d sledku desertifikace posunula o 350 kilometr . (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Maroko, Tunisko a Libye ztrácejí kv li ší ení Sahary 1000 kilometr
tvere ních orné
p dy ro n . Rozsáhlé plochy na jihu Afriky se také m ní v poušt . (gnosis9.net, 2005) Toto rozši ování pouští samoz ejm zp sobuje mnoho nebezpe ných jev .
16
Okraj Sahary se denn posunuje o 6 až 8 metr (Dvo ák, Koukal, 2005)
25
6.2 Snižování úrodnosti p d Nechrán né a erozí narušené ornice mohou být lehce odváty pry
v trem nebo
odplaveny z povrchu zem p i bou ích, které jsou doprovázeny prudkými lijáky a p ívalovými dešti. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Alarmující je, že p i špatném zacházení m že ornice zmizet b hem n kolika málo sezón, p estože k jejímu vzniku je zapot ebí celých staletí. (UNCCD, FAQ, 2004) P íklad: V Turecku je akutn ohroženo p dní erozí území o celkové rozloze 160 000 tvere ných kilometr . (gnosis9.net, 2005) Zhoršuje se fyzikální struktura a biochemické vlastnosti p d. Na suchém zemském povrchu i p d se objevují rýhy, strouhy a praskliny. T mi mohou být následn p sobením vody a v tru odplaveny i odváty z p dy životn d ležité látky a živiny. Pokud roste hladina podzemní vody, kv li nedostate nému odvodn ní a špatným zavlažovacím postup m, m že to zp sobit až rozbahn ní p dy, ve které se hromadí soli. Dochází tím k zasolení p dy a jejímu dalšímu znehodnocení. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) P íklady: V Egypt
je polovina zavlažované zem d lské plochy znehodnocena silným
zasolováním. (gnosis9.net, 2005) Oblast blízkého východu se zm nila ve st edov ku na pouš , kv li intenzivnímu zavlažování a následnému zasolování p d17. Voda se totiž intenzivn vypa ovala a minerální látky rozpustné ve vod z stávaly v p d . (gep.szm.sk) Když je p da nadm rn ušlapávána p íliš po etnými stády dobytka, dochází k jejímu zhutn ní a m že ztratit d ležitou schopnost udržet vlhkost. P i zvýšeném výparu dochází k vysušování povrchu zem a p dy, která se tak postupn stává nevhodnou pro r st rostlin a m že se pozd ji velmi rychle zm nit v pouš . (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004)
6.3 Zhoršování stavu vegetace Ztráta vegeta ního krytu je jak p í ina, tak také d sledek procesu desertifikace a p dní degradace. P dám v mnohých suchých oblastech se v d sledku degradace a desertifikace zm ní struktura. Stává se z nich p da s v tším podílem jemných pís itých i prachových ástic a takové p dy jsou potom velmi sypké. zp sobit dvojí efekt, asto se stejným výsledkem.
17
Podobn p ípad Aralského jezera, viz. strana 34
26
innost v tru a vody na t chto p dách m že
A) ástice p dy jsou transportovány (v trem, vodou) pry , což zp sobuje, že rostlinám, které z nich vyr stají, jsou nebezpe n odkrývány ko eny. (obr. . 3) B) Písek unášený v trem a postupující píse né duny p ekrývají doposud zachované plochy orné p dy, zasypávají rostliny pískem a doslova je pod ním poh bívají. (obr. . 4) Obr. . 3: Odkryté ko eny
Obr. . 4: Vegetace pohlcována pískem
P evzato od:
P evzato od:
http://www.eden-foundation.org/
http://rubble.ultralab.net/simulations/desert.htm#
project/desertif.html Oba tyto efekty asto zp sobí až úhyn daných rostlin a tím pádem další rozší ení poušt , která z stane po jejich zániku. Když jsou pastviny p epásávány p íliš po etnými stády dobytka, nebo když jsou zem d lské plochy osázeny nevhodnými druhy rostlin, mohou se vy erpat, což má za následek sníženou úrodnost p dy. P stování jedlých a pot ebných plodin se stává obtížn jší, naopak lehce jsou tam zavle eny plevely a nejedlé rostlinné druhy, které nejen že nemají pro zem d lskou
innost žádný význam, ale naopak p dy dále vy erpávají a snižují jejich
odolnost proti desertifikaci. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Desertifikace také zp sobuje postupný zánik n kterých oáz, tedy velmi d ležitých pouštních míst. Oázy jsou malé zelené ostr vky v pouštích a kolem nich se v tšinou široko daleko rozprostírá nehostinná pouš . Oázy poskytují lidem možnost obd lávat p du a p stovat zem d lské plodiny, a to díky p ítomnosti vody, která se v oázách vyskytuje. Box 4. Oáza v Chébice Oáza v tuniské Chébice byla postižena desertifikací. Následkem toho došlo k znehodnocení p dy a v tšina teras, na kterých se p stovaly datlovníky, ovocné stromy a zelenina, dnes leží ladem. D sledkem toho ztratilo mnoho lidí v oáze práci, nezam stnanost je p es 50 % a ostatní obyvatelé mají práce jen málo. Rodiny v celé vesnici i regionu jsou velmi chudé. Každý mladý muž sní o emigraci do Evropy. Mnohým se to úsp šn poda ilo a d sledkem toho jsou bídou postiženy hlavn ženy. (Abraham, 2005)
27
6.4 Vliv desertifikace na produkci potravin Mnohými je desertifikace považována za jeden z nejvážn jších globálních problém p edevším proto, že k p stování zem d lských plodin a produkci jídla je pot eba dostate ná plocha úrodné kvalitní p dy, která je procesem desertifikace na mnoha místech planety zna n
omezována a rozloha k zem d lství použitelných ploch se neustále zmenšuje18.
(UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Pokud by m la stále rostoucí populace, p edevším v rozvojových zemích, dostávat dostate né množství vyvážené stravy, je podle n kterých studií pravd podobné, že by nastal požadavek až na ztrojnásobení produkce potravin b hem p íštích 50 let. A to by bylo zt ží zvládnutelné i za p íznivých podmínek. (Ka áková, 2004, s. 100) Organizace FAO varuje, že kv li desertifikaci nebude v budoucnu zachován dnešní pom r mezi p ísunem potravin a rostoucí populací. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 74) Pokud by cht li farmá i kv li zvýšené poptávce po produkci jídla rozší it oblasti p dy pro obd lávání, budou zna n omezeni. P íklady: V ástech Asie je již tém
veškerá vhodná p da využívána a obd lávána.
V subsaharské Africe je sice potenciál pro rozší ení plochy orné p dy v tší, ale jist ne neomezený. (Ka áková, 2004, s. 64) Z toho vyplývá, že pokud nebude proces p dní degradace a desertifikace zastaven a zvrácen, budou poušt dále pohlcovat další hektary orné p dy, která se bude m nit v suché neúrodné poušt . Tím se bude neustále zmenšovat velikost plochy, vhodné pro zem d lské využití a dalším oblastem se budou zhoršovat p dní vlastnosti. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) M že nastat velmi nep íjemná situace. Protože obd lávatelné a kvalitní p dy bude stále mén , ale lidí více, požadavky na výnosy budou r st. (Ka áková, 2004, s. 64) Ale kv li zhoršování vlastností p d budou na mnoha místech výnosy naopak klesat. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Vliv na to budou mít samoz ejm i další faktory, jako je nap íklad voda. P íklad: Ekologové i charitativní organizace upozor ují, že klesající hladina nejdelší sv tové eky Nilu postihne desítky milion lidí. (gnosis9.net, 2005) Bude chyb t voda na zavlažování zem d lských polí. Oblasti budou stále sušší a v místech, kam se voda už nedostane bude hrozit rychlejší postup suchých pouští. Tyto nep íjemné okolnosti mohou vyústit v podvýživu
i hladov ní a v krajním
p ípad až v hladomory. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) 18
Nap íklad v ín se za uplynulé století snížila rozloha orné p dy na jednoho obyvatele z 1800 na 860 m2 (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 216)
28
Hladomory19 Hladomory se typicky vyskytují v oblastech , které trpí mnoha problémy a následky bídy, ob anských nepokoj , válek a rozmar
p írody. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004)
Nej ast jší p í inou jsou dlouhá krutá sucha (Knapová, 1998), která zp sobují degradaci zem . Extrémní sucho, degradace a desertifikace jsou
asto podstatnými faktory, které
pomáhají spustit krizi, která je potom dále prohlubována špatnou distribucí potravin a vody postiženému obyvatelstvu. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Box 5. Historie hladamor První zaznamenané hladomory se udály již ve 4. století p ed naším letopo tem. Postižen byl St ední východ a starov ky Egypt, tedy oblasti, které jsou i dnes velmi suché a mají problémy s desertifikací, která vážn ohrožuje jejich zem d lství. Od roku 1700 byla hladomory postižena nejvíce Asie, kv li prudkému popula nímu r stu a nedostatku jídla. Jmenovit to byly Indie a ína20 (Knapová, 1998), tedy zem , které mají i v sou asnosti problémy s desertifikací, která ohrožuje jejich již tak slabé potravinové zabezpe ení. V posledních letech jsou hladomory spojeny p edevším s rozvojovými zem mi, hlavn pak s Afrikou. (Knapová, 1998) Viz následující p íklad. P íklad ze sou asnosti: Východní Afrika 21. února letošního roku (2006) uvedla agentura Reuters s odvoláním na OSN zprávu o hrozícím hladomoru v Africe, ve které píše, že p es 11 milion lidí je v d sledku sucha a vále ných konflikt ve Východní Africe21 ohroženo hladomorem. Zvláštní vyslanec OSN Jean Ziegler varoval, že v oblasti je akutní nedostatek vody a potravin. Podle Zieglera bylo v ohrožení 3,7 milion obyvatel Tanzanie, 3,5 milion obyvatel Keni, 2 miliony obyvatel Somálska, 1,75 milion
obyvatel Etiopie a 150 tisíc obyvatel
Džibutska. Na následky hladu a žízn zem ely od konce roku 2005, kdy sucha v oblasti Východní Afriky za ala, již stovky lidí a uhynuly desetitisíce kus dobytka. (lidovky.cz, 2006) Mezi nejpostižen jší zem
pat í již tradi n
Somálsko. Situace je v n kterých
oblastech tak zoufalá, že n kte í lidé pijí kv li žízni vlastní mo . Ženy musí chodit pro vodu až do vzdálenosti 70 kilometr , v teplotách, které se blíží 40 °C. P i t chto nesnesitelných a 19
Jení ek a Foltýn (2003, s. 122) uvádí, že historické záznamy se zmi ují celkem o 462 velkých hladomorech. P ipravily o život desítky milion lidí. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 122) 21 Konkrétn se jedná o zem Džibutsko, Etiopii, Ke u, Somálsko a Tanzanii. (lidovky.cz, 2006) 20
29
dlouhých cestách jich mnoho následkem dehydratace a vysílení zem e. N které rodiny zem d lc
musejí vyžít s dvacetinou doporu ených minimálních denních dávek vody.
(Oxfam, tiskové vyjád ení, 2006) Pozn.: P esto, že proces desertifikace významn p ispívá ke vzniku hladomor v ur itých oblastech tím, že postupující pouš znemož uje p stování plodin a produkci jídla, vztah mezi degradací p dy, desertifikací a výnosy zem d lské produkce není zcela p ímý. Produktivita a výkon zem d lství jsou ovlivn ny mnoha faktory. Mezi ty hlavní pat í krom klimatických vliv (sucho, desertifikace), také r zné choroby a šk dci, které mohou napadnout a zni it p stované plodiny, dále používané zem d lské postupy a v neposlední ad také zahrani ní trhy a jiné ekonomické síly. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004)
6.5 Environmentální migrace a její d sledky V dnešní dob jsou stále patrn jší a viditeln jší vazby a spojitosti mezi desertifikací, pohybem lidí a násilím. Když postupující pouš pohlcuje vesnice a osady, p da degraduje, vysychají eky a jiné zdroje vody, úroda usychá a zví ata hynou, stává se život milion
lidí v t chto
zasažených oblastech dále nemožným. Takovým lidem potom nezbývá nic jiného, než si sbalit to, co jim jejich chudoba ponechala a hledat místo pro život jinde. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Box 6. Environmentální uprchlíci Lidé, kte í uprchli ze svých domov kv li zhoršenému stavu životního prost edí se nazývají environmentální uprchlíci22. (Kotecký, Stojanov, T ebický, 2005) Na africkém kontinent se nachází mnoho vnit n p esídlených lidí a mnoho lidí, kte í byli donuceni k migraci do okolních stát kv li válkám, suchu, degradaci a desertifikaci. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Tito lidé se usazují na místech s p íhodn jšími podmínkami pro život, nebo v uprchlických táborech i velkých m stech. Na t chto „lepších“ místech pak dochází k nebezpe né akumulaci lidí r zných kultur, tradic a vyznání, což m že vyvolat celou adu vážných problém . (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) P írodní zdroje, hlavn vodní a p dní, jsou v t chto hust osídlených oblastech pod obrovským tlakem. Obtížné životní podmínky, nejistá budoucnost a ztráta kulturní identity
22
Odhady o jejich po tech se pohybují mezi 10 až 25 miliony osob. (Kotecký, Stojanov, T ebický, 2005)
30
ješt
více podkopávají k ehkou sociální stabilitu t chto míst a m žou vést až
k nekontrolovatelným projev m násilí. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) D kazem, že desertifikace není jen problém chudých zemí, je také to, že jednou z hlavních p í in problému p ist hovalectví Mexi an
do USA je práv
desertifikace
mexických pouští. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 74)
6.6 Píse né bou e, transport písku a související problémy Desertifikace má za následek rozši ování ploch s jemným píse ným a prachovým povrchem. V t chto místech potom roste pravd podobnost vzniku píse ných bou í a zne išt ní vzduchu. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) „Silné oh ívání p ízemních vrstev ovzduší vede ke vzniku mohutných prachových vír . Víry tohoto druhu sahají n kdy výše než 1000 metr “. (Dvo ák, Koukal, 2005) Pozn.: N kte í v dci odhadují, že jen z oblasti Sahary se každý rok do atmosféry dostává až miliarda tun prachu a písku. (ekolist.cz, 2005) Na pouštích ale m že vzniknout mnohem nebezpe n jší prachová i píse ná bou e23, která je schopna p i silné turbulenci zvednout jemnozrnný písek nebo prašné hlíny až do výše oblak . Navíc je vítr m že transportovat na obrovské vzdálenosti až tisíc
kilometr .
(Dvo ák, Koukal, 2005) innost v tru, který písek p enáší na velké vzdálenosti, m že zp sobit lidem vážné zdravotní problémy. Pat í sem r zné respira ní choroby, o ní infekce, prachové alergie i duševní stres. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) P íklady: Písek z mongolské poušt Gobi se m že dostat až do Japonska nebo na Havajské ostrovy. Pouštní prachové ástice také mohou p enášet nejr zn jší bakterie a plísn . V dci a odborníci p edpokládají, že prachem p enášené mikroorganismy z Afriky poškodily korálové útesy v Karibském mo i. Píse né bou e, vzniklé v Africe, mohou poškodit schopnost rostlin r st t eba až na Florid . (ekolist.cz, 2005) Píse né bou e ohrožují zásoby vody. P i bou ích nad oblastí Aralského jezera vítr p enáší solný prach na velké vzdálenosti a ten se potom negativn st edoasijských zásobáren
dotýká jediných
erstvé vody, které leží v ledovcích v Pamíru,
an - Šanu a
okolních poho ích. Aralská s l, která dopadá na povrch ledovc , je rychle rozpouští. Zp sobuje tím do budoucna vážné ohrožení vydatnosti a kvality z nich vytékajících ek. 23
Ší ka takového vzdušného proudu dosahuje 300 až 500 kilometr , výška n kdy více než 1,5 kilometru a rychlost se pohybuje kolem 60 km/h. Tyto bou e mají i svá místní ozna ení, nap . harmatta, habbab, chamsin i samsun. (Dvo ák, Koukal, 2005)
31
Pokud by došlo k v tšímu omezení p ísunu vody do oblastí, které jsou na ní životn závislé, miliony lidí by se ocitly ve vážném ohrožení. (Kment, 2004) P i neustálém prohlubování procesu desertifikace se budou stále zv tšovat poušt a je pravd podobné, že frekvence prachových a píse ných bou í se bude zvyšovat. Již z minulosti je zaznamenáno n kolik dramatických nár st píse ných bou í, které zp sobily velké problémy a zna n zkomplikovaly život v místech, kde ude ily. Bylo to nap íklad v USA, b hem již zmín ného období „The Dust Bowl“, v bývalém Sov tském svazu v 50. letech, i v Sahelu v 70. a 80. letech 20. století. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Z této kapitoly jasn vyplývá, že n které následky a dopady desertifikace poci ují i lidé a p íroda mimo bezprost edn zasažené území, n kdy dokonce až ve vzdálenostech tisíc kilometr . Tento fakt jen potvrzuje, že problém desertifikace není jen záležitostí pouštních oblastí, ale že je to globální problém, který ovliv uje celý sv t.
6.7 Ekonomické následky procesu desertifikace Je z ejmé, že desertifikace zp sobuje obrovské ekonomické ztráty a v mnoha chudých státech brzdí ekonomický i sociální rozvoj. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) P íklad: Mezi regiony, které jsou nejvíce postižené a ovlivn né procesem desertifikace pat í oblast Sahelu v Africe. Hospodá ské ztráty pouze na p dní erozi a vegetaci jsou každoro n stanoveny na 26 milion amerických dolar . (Nádvorník a kol, 2004, s.161) V celosv tovém m ítku p ichází ekonomika kv li desertifikaci ro n o 42 miliard amerických dolar
24
. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 74)
Nep ímé ekonomické ztráty, kterými trpí také okolní oblasti mohou být ješt daleko v tší. Zp sobují je nap íklad environmentální uprchlíci, zaplavující státy s p íhodn jšími podmínkami pro život. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) P íklad za všechny: Aralské jezero Názorným p íkladem mnoha složitých a vzájemn provázaných p í in a d sledk desertifikace je p íb h Aralského jezera. Aralské jezero25, lépe e eno v dnešní dob již jen jeho poz statky, se nachází ve st ední Asii, mezi státy Kazachstán a Uzbekistán.
24
Z toho Afrika p ichází o 9 miliard amerických dolar . (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 74) Vzniklo asi p ed 10 000 lety, kdy se eky Amudarja a Syrdarja, vytékající z poho í Tian - Shan a Kunlun Shan, setkaly v oblasti Aralské propadliny a vytvo ily tvrté nejv tší sladkovodní jezero na sv t . Jeho tehdejší rozloha byla zhruba 66 458 kilometr tvere ních. (Adámek, 1999) 25
32
Obr . 5: Poloha Aralského jezera
(P evzato od: http://encarta.msn.com/map_701510195/Aral_Sea.html) Od pradávna bylo d ležitým klimatickým regulátorem okolních pouštních a stepních oblastí a díky rybolovu d ležitým ekonomickým faktorem v celé st edoasijské oblasti. Ekologická krize jezera Aral se za ala projevovat od po átku 60. let 20. století. V té dob byla vážn narušena rovnovážná hydrologická bilance26. (Kment, 2004) Po átkem 20. století oblast obývalo zhruba 7 až 8 milion obyvatel. Území, které bylo zavlažováno tvo ilo plochu 3,5 milion hektar a byl to základ hospodá ské prosperity spole nosti. Protože oblast prosperovala, stávala se cílem mnoha imigrant . Na konci 30. let už tam žilo 15 milion lidí a zavlažovaná plocha se zv tšila na 7,7 milion hektar . (Adámek, 1999) Sov tští ekonomové se neustále snažili zvyšovat produkci bavlny, tzv. „bílého 27
zlata“ . Kv li p stování bavlny byly v p íštích letech vykáceny rozsáhlé ke ovito - d evinaté porosty, které se rozprostíraly kolem obou ek a m ly velmi d ležitou funkci, protože snižovaly výpar. Za aly se budovat nové zavlažovací kanály a voda z ek jimi putovala k obrovským bavln ným polím místo do jezera, což zp sobilo velké narušení p írodní rovnováhy. (Adámek, 1999, Kment, 2004) V té dob ješt nikdo ani nepomyslel, jaký bude mít tato strategie dopad na životní prost edí oblasti, protože d ležit jší byla ekonomická stránka v ci: to, že bavlna byla cennou exportní komoditou a zdrojem velkých p íjm . A protože se p stovala p ímo na území 26
Množství vody, které do jezera p ivád ly eky Amudarja a Sydarja + ro ní úhrn srážek se rovnaly hodnot evaporace (vypa ování). (Kment, 2004) 27 Termín „bílé zlato“ se v komunistickém tisku objevil poprvé už v roce 1937, jako touha SSSR po úplné sob sta nosti v produkci bavlny. (Adámek, 1999)
33
tehdejšího Sov tského svazu, vedlo to k surovinové nezávislosti SSSR na dvou nejv tších sv tových producentech bavlny - USA a ín . (Kment, 2004) V následujících 20 letech už byla ekologická katastrofa, spojená s desertifikací, naplno odstartována. Kv li stále se zvyšujícímu tlaku na produkci bavlny byly postupn zúrod ovány další oblasti, které ležely v polopouštích s vysokým výparem. Do nich pak mí ily další mohutné odkryté kanály a vodní bilance se dramaticky m nila. Za t chto 20 let se sice rozloha zavlažovaných polí zvýšila jen o 20 %, ale spot eba vody pro zavlažování se zvýšila o 100 %, na dvojnásobek28. (Adámek, 1999) To zp sobilo, že hodnota pr tok v místech, kde ob
eky
ústily do jezera, se neustále snižovala a jezero za alo vysychat. (Kment, 2004) Množství vody, p itékající do Aralu, se zmenšilo o 25 %, což následn zp sobilo, že hydrologický systém Amudarja - Syrdarja - Aralské jezero se zhroutil. Mezi lety 1966 a 1993 hladina jezera klesla o 16 metr . B ehy na severu i jihu ustoupily v pr m ru o 80 kilometr . V roce 1980 se do Aralu dostalo už jen 10 % vodního objemu z roku 1950 (Adámek, 1999) První velkou pohromou byl zánik rybolovu a dvou velkých a d íve prosperujících m st. Rybolov skon il definitivn v roce 1982. O práci p išly tisíce rybá
a pracovník
v továrnách na zpracování ryb, což velmi poznamenalo hospodá ství oblasti a zp sobilo velký nár st nezam stnanosti. (Kment, 2004) Dva kdysi velmi významné p ístavy (Mujmak a Aral) p estávaly fungovat a poté, co ustoupila voda, zanikly úpln . Dnes tiše umírají daleko od b eh vysychajícího jezera. Mujmak, který je dnes nazýván „m stem duch “, m l v období nejv tšího rozmachu rybolovu 30 000 obyvatel, v roce 1997 byl už vzdálen 120 kilometr od jezerní hladiny a z stalo mu zhruba 13 000 obyvatel. Podobn m sto Ušsaj, p ístav vzdálený 20 kilometr od Mujmaku ztratil z 10 000 obyvatel p es 8000. (Adámek, 1999) V roce 1987 došlo k rozd lení jezera na dv
ásti a o p t let pozd ji vyschl kanál,
který je spojoval. (Adámek, 1999) A protože se hodnota pr tok v místech ústí obou ek do jezera snižovala dál, jezero stále vysychalo a ustupovalo. Vydatn jší Amudarja již hladiny jezera nedosáhne a p edpokládá se, že í ní systém Syrdarji eká stejný osud. (Kment, 2004) Na míst , kde se d íve rozprostíralo obrovské jezero, vznikla solná pouš
29
, která se
procesem desertifikace neustále rozši uje. íká se jí Aralská pouš - Aralkum, nebo také Bílá pouš - Akkum. (Kment, 2004)
28
60 kubických kilometr za rok (Adámek, 1999) Každoro n se s celkovým p ítokem dostávalo do Aralu 29 až 33 milion tun solí. Aral tak plnil funkci jakéhosi solného sejfu obou ek. Když se voda odpa ovala, s l z stávala. Pozn.: Uzbekistán má 60 % a Turkmenistán dokonce 80 % svých p d zasolených. (Adámek, 1999)
29
34
Obr. . 6: Vrak lodi v míst bývalého jezera
Obr. . 7: Pouš vzniklá po ústupu jezera
P evzato od:
P evzato od:
http://www.orexca.com/img/
http://www.orexaca.com/img/
aral_sea/aral_sea2.html
aral_sea/aral_sea1.html
Významným faktorem je, že Aralské jezero leží jakoby sev eno mezi dv ma jinými poušt mi, Kyzylkum a Karakum. To významn urychluje proces desertifikace p i formování poušt Aralkum. (Adámek, 1999) Ekologická katastrofa Aralského jezera potom p erostla v katastrofu zdravotnickou. Rozši ování poušt zp sobilo, že celá oblast je mnohem sušší a prašn jší než d íve. Prachové bou e, které se vyskytují nad bývalým jezerem a okolními oblastmi, pokrývají celý region pískem, prachem, solemi a pesticidy, které sem ob
eky kdysi uložily.
P íklad: V roce 1993 spadlo na oblast kolem Aralu 75 milion kubických metr prachu a soli. A d sledky poci ují dokonce i obyvatelé vzdáleného B loruska, kam se už také s l z jezera n kolikrát dostala. (Adámek, 1999) Shrnutí p í in a d sledk zániku jezera a vzniku poušt . Ekonomické tlaky zp sobily, že se v oblasti místo zem d lských produkt p stovala bavlna, která je velmi náro ná na vodu. A tak voda místo do jezera mí ila na rozsáhlé bavlníkové plantáže. Voda z jezera se vypa ovala a nová nep itékala, což zp sobilo vysychání jezera. Na jeho míst se objevila pouš , která se procesem desertifikace stále rozši uje. Na celý region to m lo katastrofické a dalekosáhlé dopady. Byl zni en rybolov a tím i podstatná ást ekonomiky. Zánik n kolika p ístav , m st a jejich pr myslu zp sobil obrovskou migraci a út k obyvatel. Lidé v celé oblasti trpí mnoha zdravotními problémy. Spousta lidí trpí nemocemi horních cest dýchacích, které jsou zp sobeny prachovými a píse nými bou emi, jejichž frekvence se po zv tšení poušt zvýšila. D tská úmrtnost je také podstatn v tší.
35
Po rozpadu Sov tského svazu se celý sv t dozv d l o aralské katastrof
30
. Do té doby
byly všechny informace p ísn utajovány a cenzurovány. Najednou ale lov k na vlastní o i vid l, co všechno m že zp sobit nešetrné lidské jednání v i p írod a hazardování s vodou. Byly popisovány nejr zn jší následky ekologické katastrofy sahající od degradace p d a desertifikace, až po velký nár st nejr zn jších onemocn ní v oblasti. Oral Atajanzová,
editelka nevládní organizace Percent31 používá
asto termín
„genocida karakalackého národa“ a vysv tluje to tím, že genocida je vlastn ni ení národa jako d sledek lidských chyb. A tvrdí, že jejich beznad jná situace je výsledkem p sobení sov tské vlády ve st ední Asii a zárove monokultura bavlna. Podél b eh
výsledkem toho, že regionu byla p isouzena
eky Amudarja se prostírala v délce 3000 kilometr
variabilní lesní spole enstva - tuguje, všechna byla vykácena, aby se na jejich míst mohla p stovat bavlna. Dnes je všude sucho. (Kment, 2004) Na po átku 90. let se v oblasti angažovalo mnoho sv tových organizací, z nichž hlavní roli hráli Organizace spojených národ (OSN), Sv tová banka (WB) a Sv tová zdravotnická organizace (WHO), s cílem pomoci stabilizovat
i alespo
zmírnit d sivou situaci, ale
po áte ní zájem postupn opadal a na Aral se za ínalo zapomínat. (Kment, 2004) Mnoho odborník se dnes domnívá, že Aralské jezero již nelze zachránit. e eno ísly to vypadá, že jsme si sami zlikvidovali tvrté nejv tší jezero na Zemi a nahradíme ho pravd podobn jedenadvacátou nejv tší pouští (Adámek, 1999) Obr. .8: Schéma zániku Aralského jezera Pozn.: Na tomto asovém sledu obrázk Aralského jezera je dob e vid t, jak jezero v pr b hu let ztrácelo svou rozlohu a jak se pozd ji rozd lilo na dv ásti. Na posledním obrázku je znázorn n tvar, který by jezero mohlo mít v roce 2010 P evzato od: http://www.orexca.com/img/museums/nukus_ museum/jibek_museum7-7.jpg 30
Desertifikací jsou ohroženy i další státy st ední Asie. Rozsáhlá území Uzbekistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu, kdysi hojn zem d lsky využívána, se dnes m ní v poušt . V Asii je desertifikací ohrožena jedna t etina povrchu a tato hodnota se stále zvyšuje, p edevším v d sledku lidské innosti. (Kment, 2004) 31 Republikové centrum pro porodnost a plánované rodi ovství
36
7. Boj proti desertifikaci P estože se desertifikace stala obrovským globálním problémem s velkou hrozbou do blízké budoucnosti, lidstvo disponuje mnoha nástroji a má mnoho možností, jak proti tomuto nebezpe nému jevu bojovat. Já osobn bych tyto nástroje rozd lil na t i velké skupiny: 1. Úmluvy a konference 2. Organizace a spolky 3. Konkrétní projekty a programy
7.1 Mezinárodní konference a úmluvy 7.1.1 Konference Mezi nejd ležit jší setkání pat í konference OSN o životním prost edí a rozvoji, která se uskute nila v roce 1992. D jišt m bylo brazilské m sto Rio de Janeiro. Konference je též známá jako „ Summit Zem “ (The Earth Summit). Na této konferenci se zástupci stát dohodli na všeobecné koncepci rozvoje, který by byl šetrný k životnímu prost edí a zárove zajistil dynamický ekonomický rozvoj. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 219) Konference položila základy globálního partnerství mezi rozvojovými a pr myslov vysp lými zem mi. Toto partnerství bylo založené na spole ných zájmech a pot eb zajistit zdravou budoucnost planety. V souvislosti s tím byl na konferenci p edstaven a schválen rozsáhlý ak ní plán - dokument Agenda 21, který se stal strategickým plánem rozvoje celé lidské spole nosti na prahu t etího tisíciletí. Dokument ur il hlavní sm ry omezení negativních projev
naší civilizace v mnoha oblastech, z nichž jednu tvo í také
globální ohrožení životního prost edí. Kapitola 12 Agendy 21 se zabývá také otázkou rozši ování pouští a boje proti desertifikaci. P ítomní p edstavitelé také podepsali úmluvy týkající se klimatických zm n a biodiverzity. (Nádvorník a kol., 2004, s. 271) 7.1.2 Úmluva UNCCD Za nejvýznamn jší, nejrozsáhlejší a nejpropracovan jší mezinárodní dohodu v této problematice je považována „Úmluva Organizace spojených národ o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe“ (UNCCD), ujednaná v Pa íži 17. 6. 1994. V platnost vstoupila 26. 12. 1996.32
32
Pro eskou republiku je v platnosti od 24. 4. 2000. (Nádvorník a kol., 2004, s. 162)
37
Konvence nabízí novou nad ji v usilovném boji proti desertifikaci a prosazuje nové p ístupy v ízení ekosystém Zem a rozvojové pomoci. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) „Bojem proti desertifikaci jsou mín ny ú inné akce na všech úrovních, za podpory mezinárodní spolupráce a partnerských dohod v rámci integrovaného p ístupu, který je v souladu s Agendou 21, se zám rem maximáln p isp t k dosažení udržitelného rozvoje v postižených oblastech. Dosažení tohoto cíle si vyžádá dlouhodobou integrovanou strategii, která se v postižených oblastech zam í sou asn na zlepšení produktivity p dy a na obnovu, ochranu a udržitelnou pé i o p du a vodní zdroje, což by m lo vést k zlepšení životních podmínek, zejména na úrovni komunit“ (Ministerstvo životního prost edí, env.cz, UNCCD, eský p eklad konvence, lánek 2, 2002)33 7.1.2.1 Národní ak ní programy Úmluva o boji proti desertifikaci bude implementována skrze ak ní programy, které tvo í jádro konvence. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) Úkolem národních ak ních program je zjiš ovat faktory a zásadní p í iny, které p ispívají k desertifikaci a ur ovat praktická opat ení nezbytná pro boj proti ní a za zmírn ní d sledk sucha. (Mžp, UNCCD, lánek 11, 2002) 7.1.2.2 Regionální a subregionální programy Národní programy budou dopln ny programy regionálními a subregionálními. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004). O ekává se, že rozvinuté i desertfikací postižené zem budou debatovat o svých p íslušných úlohách v t chto programech. Protože jednotlivé programy musí být p izp sobeny specifickým regionálním okolnostem, bylo vytvo eno p t regionálních p íloh: pro Afriku, Asii, Latinskou Ameriku a Karibik, severní St edozemí, st ední a východní Evropu. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Úsilí v boji proti desertifikaci by m lo být zcela integrováno do ostatních rozvojových program . Zvrácení p dní degradace jde ruku v ruce se zmírn ním chudoby. Ob dv zahrnují nap íklad zlepšení potravinového zabezpe ení a vzd lání i školení lidí. (UNCCD, Fact Sheet 4, 2004) A proto boj proti desertifikaci musí být spojen s rozvojem alternativních zp sob obživy a zlepšením vnitrostátního hospodá ského prost edí, s programy na vymýcení chudoby a zajišt ní obživy, s udržitelným zp sobem hospoda ení s p írodními zdroji a udržitelnou zem d lskou inností, a s mnohými dalšími. (Mžp, UNCCD, lánek 10, 2002)
33
Dále bude uvád no ve zkrácené podob : (Mžp, UNCCD, lánek . , 2002)
38
7.1.2.3 Spolupráce Spolupráce mezi dárci a postiženými zem mi Konvence usiluje o usnadn ní dlouhodobé spolupráce, která by zajistila udržitelný rozvoj zranitelných zemských ekosystém
a proto se snaží o zlepšení systému investic
rozvojové pomoci. (UNCCD, Fact Sheet 5, 2004) Mezinárodní spolupráce Smluvní strany postižených zemí ve spolupráci s dalšími smluvními stranami a mezinárodním spole enstvím by m ly spolupracovat tak, aby zajistily podporu vst ícného mezinárodního prost edí p i provád ní úmluvy. Taková spolupráce by m la rovn ž zahrnovat oblast transferu technologií i v decký výzkum a rozvoj, shromaž ování informací a jejich rozší ení. (Mžp, UNCCD, lánek 12, 2002) 7.1.2.4 Role v dy a techniky Výbor pro v du a techniku V rámci konvence boje proti desertifikaci byl založen výbor pro v du a techniku (CST). Jeho úkolem je shromaž ovat, analyzovat a hodnotit relevantní data a výzkumy, které budou zvyšovat znalosti o procesech a p í inách, jak p írodních tak lidských, které vedou k desertifikaci, suchu a jejich následk m. (UNCCD, Fact Sheet 7, 2004). Smluvní strany se shodují, že musí docházet také k vým n
t chto d ležitých
krátkodobých a dlouhodobých údaj a informací mezi jednotlivými zem mi a organizacemi. „Pom že to mimo jiné uskute nit systém služby v asného varování a p edb žného plánování pro období nep íznivých klimatických výkyv formou vhodnou pro praktické použití uživateli na všech úrovních, zejména v etn místních populací“ . (Mžp, UNCCD, lánek 16, 2002) Technologie a know - how (dovednosti) Nové technologie by m ly být rozvíjeny a p emíst ny do desertifikací postižených zemí, kde musí být p izp sobeny na místní podmínky. (UNCCD, Fact Sheet 7, 2004) Tyto technologie musí být environmentáln
šetrné, hospodá sky životaschopné a sociáln
p ijatelné, a musí p ispívat k dosažení udržitelného rozvoje v postižených oblastech. Smluvní strany se zavázaly dostate n financovat tyto aktivity. (Mžp, UNCCD, lánek 18, 2002) Moderní komunikace, satelitní snímky a genetické inženýrství jsou jen n které p íklady nástroj , které mohou lidstvu pomoci v boji proti desertifikaci.
39
P íklady: 1. Lepší p edpov dní služba po así a stálá ostražitost mohou pomoci zachovat i zvýšit produktivitu p dy a tím zlepšit potravinové zabezpe ení a místní životní podmínky. 2. Mohou být vychovány nové druhy hospodá ských zví at, nebo vyšlecht ny nové druhy rostlin, které budou více odolné proti šk dc m, katastrofám a jiným p írodním tlak m. 3. Využití fotovoltaických
lánk
nebo v trné energie m že snížit spot ebu
palivového d eva, což by mohlo zmírnit také proces odlesn ní, který na mnoha místech významn p ispívá k procesu desertifikace. (UNCCD, Fact Sheet 7, 2004) 7.1.2.5 Tradice Mnoho aktér mezinárodních organizací ur ilo tradi ní a místní technologie, znalosti, schopnosti a dovednosti jako d ležité prost edky boje proti desertifikaci. (UNCCD, Fact Sheet 7, 2004) Smluvní strany se zavázaly po izovat soupisy t chto tradi ních postup pro jejich potenciální budoucí použití v postižených oblastech za ú asti místního obyvatelstva ve spolupráci s mezivládními i nevládními organizacemi. Také zajistí, aby tyto technologie byly náležit
chrán ny, a aby místní obyvatelstvo m lo na základ
rovnosti a vzájemn
dohodnutých podmínek p ímý prosp ch z jakéhokoliv jejich využití nebo technologického vývoje, který by z t chto tradi ních postup vycházel. (Mžp, UNCCD, lánek 18, 2002) Lidé zápasili s degradací zem
i problémy jiných p írodních zdroj
od po átku
zem d lství, tedy tisíce let zpátky. Mnoho místních civilizací vyvinulo techniky na hospoda ení s p dou a vodou. P íklad: Jako p íklad m žeme uvést terasování p íkrých svah v Andách a Himalájích, nebo používání zavlažovacích systém po celém sv t , už od prehistorických as . Mnoho z t chto tradi ních technologií se stále používá a spl ují svou funkci už celá staletí. Nicmén p íliš asto lidé kv li zm nám v ekonomice i ekologických podmínek, opouští tyto tradi ní postupy, které mají stále velký význam. (UNCCD, Fact Sheet 7, 2004) 7.1.2.6 Budování kapacit, výchova a pov domí ve ejnosti Tyto innosti jsou klí ové pro obyvatele rozvojových zemí, které jsou postiženy desertifikací, a pro jejich boj proti ní. Rozvojové zem
asto trpí nedostatkem domácích
odborných znalostí, dovedností, výzkumných center a odborných dokument . Mnohé také pot ebují zlepšit hydrologickou a meteorologickou službu. (UNCCD, Fact Sheet 7, 2004) Proto je velmi d ležité budování institucí, po ádání školení a rozvoj p íslušných místních a vnitrostátních kapacit. Aby se zvýšilo pov domí sv tové i místní ve ejnosti o p í inách a d sledcích desertifikace a o d ležitosti boje proti ní, jsou organizovány sv tové 40
kampan pro ve ejnost. Je také podporován p ístup ve ejnosti k d ležitým a pravdivým informacím a široká ú ast ve ejnosti na vzd lávacích a osv tových innostech. Smluvní strany konvence vytvá í a vym ují si odborníky, kte í školí pracovníky smluvních stran postižených zemí k provád ní p íslušných osv tových program . Vypracovávají se vhodné školní osnovy a podle pot eby se rozši ují vzd lávací a osv tové programy pro dosp lé a p íležitosti pro všechny, zejména pro dívky a ženy. (Mžp, UNCCD, lánek 19, 2002) V rámci konvence byla vytvo ena skupina expert (GoE), která poskytuje výboru pro v du a technickou pomoc d ležité informace. (UNCCD, Fact Sheet 7, 2004) 7.1.2.7 Finan ní zdroje T žko odhadnout, kolik finan ních prost edk je t eba k dosažení cíl konvence boje proti desertifikaci a snížení následk sucha. Tato cena bude záležet hlavn na cen národních ak ních program , skrze které budou desertifikací postižené zem konvenci realizovat. P íklad: UNEP odhaduje, že ú inné, 20 let trvající, úsilí m že stát ro n 10 až 22 miliard amerických dolar . Jen pro porovnání UNEP vy íslil, že desertifikace v sou asné dob zp sobuje zemím ro ní ztrátu ve výši 42 miliard dolar . (UNCCD, Fact Sheet 8, 2004) „S ohledem na zásadní význam financování pro dosahování cíl
úmluvy, v nují
smluvní strany podle svých možností maximální úsilí tomu, aby zajistily p im ené finan ní zdroje pro programy boje proti desertifikaci a suchu“. (Mžp, UNCCD, lánek 20, 2002) Mobilizace finan ních zdroj Vysp lé zem se zavazují mobilizovat podstatné finan ní zdroje na podporu boje proti desertifikaci. Rovn ž se zabývají otázkou oddlužení chudých zemí, zejména v Africe. Postižené zem se v rámci svých možností také zavazují vynaložit úsilí na získání ur itých finan ních zdroj na realizace svých národních ak ních program . Velmi d ležité je také posílit správu zdroj , které jsou již p id leny boji proti desertifikaci. Musí být ú inn ji a ú eln ji využity, musí se posoudit jejich úsp chy a nedostatky a musí se odstranit p ípadné p ekážky, které by mohly bránit jejich efektnímu využití. (Mžp, UNCCD, lánek 20, 2002) Hlavní zdroje financování Nejv tší zahrani ní zdroj pro Afriku je bilaterální rozvojová pomoc, za p edpokladu, že se jedná o granty nebo zvýhodn né p j ky. Multilaterální bankovní p j ky na komer ní úrovni jsou nejv tším zdrojem financí v Latinské Americe a v Asii. Ve všech regionech jsou také d ležité zahrani ní soukromé investice, a koliv v Africe nejsou dostate n využity. 41
Krom OSN hrají v procesu financování boje proti desertifikaci d ležitou roli také Sv tová banka, Mezinárodní fond pro rozvoj zem d lství (IFAD), regionální rozvojové banky a jiné mezinárodní finan ní instituce. Nevládní organizace jsou d ležitým zdrojem, p edevším pro Afriku. (UNCCD, Fact Sheet 8, 2004)
7.2 Organizace a spolky zabývající se bojem proti desertifikaci Na sv t existuje mnoho organizací a spolk , vládních i nevládních, mezinárodních i lokálních, které se pln , nebo alespo
áste n zam ují na problém desertifikace a snaží se
najít ú inné zp soby, jak tento proces zastavit, nebo jak alespo zmírnit jeho následky. 7.2.1 Organizace spojených národ Mezi nejvýznamn jší a nejv tší pat í Organizace spojených národ , konkrétn její orgány UNEP (Program OSN pro životní prost edí), UNDP (Rozvojový program OSN), WMO (Sv tová meteorologická organizace), FAO (Organizace OSN pro výživu a zem d lství), UNITAR (Institut OSN pro školení a výzkum) a další. 7.2.2 Další sv tové organizace Ze sv tových organizací m žeme zmínit také organizaci CIDA (Kanadská mezinárodní rozvojová agentura), Eden Foundation- nevládní organizace založená v 80. letech ve Švédsku, mezinárodní organizaci Friends of the Earth (P átelé zem ) nebo GEF, což je nezávislá finan ní organizace, která poskytuje granty na projekty, které jsou prosp šné životnímu prost edí34 a podporují udržitelný život. (CENIA, 2006) 7.2.3 Lokální organizace Z mnoha lokálních organizací uvedu pro p íklad somálskou dobrovolnickou nevládní organizaci na ochranu p írody a boj proti desertifikaci s názvem SEPADO.
7.3 Vybrané projekty a programy 7.3.1.Projekt DARCA (Desertification and Regeneration of Central Asia) Tento projekt je zam en na sledování vlivu intenzivního pastevectví dobytka v Kazachstánu a Turkmenistánu na desertifikaci p d. Na tomto projektu participují v decké ústavy z Evropské unie i st ední Asie. (Kment, 2004) 34
Jednu skupinu podporovaných projekt tvo í projekty zam ené na degradaci zem
42
7.3.2 Národní ak ní program Uzbekistánu pro boj proti desertifikaci Uzbekistán, stejn
jako v tšina stát
st ední Asie má obrovské problémy
s desertifikací, rozši ováním pouští a s tím souvisejícím úbytkem zem d lské plochy a vodních zdroj . Proto vyhlásil v roce 1999 národní ak ní program pro boj proti desertifikaci. Tento program by se neobešel bez finan ní podpory OSN z fondu UNEP. (Kment, 2004) 7.3.3 Boj proti desertifikaci v Africe (UNCCD)35 7.3.3.1 Situace v Africe Je všeobecn známo, že nejv tší problémy s poušt mi a dopady jejich rozši ování má africký kontinent. Polovinu Afriky dnes tvo í vyprahlé území. (Exnerová a kol., 2005, s. 46) Podle UNCCD dokonce 2/3 povrchu kontinentu tvo í poušt a suché krajiny. Afrika je asto postihována dlouhými suchy. Kolem 75 % zem d lsky využívaných ploch se nachází v r zném stadiu degradace. V mnoha afrických státech je rozší ena chudoba36, pot ebují zahrani ní pomoc a jsou závislé hlavn na p írodních zdrojích pro svou vlastní obživu. Sociální i ekonomická situace t chto stát je velmi špatná, mají slabý institucionální a právní systém, chabou infrastrukturu, nedostate né v decké, technické a vzd lávací kapacity. Tyto mnohdy zoufalé podmínky vysv tlují, pro africké zem vynakládají takové úsilí do p esv d ování mezinárodního spole enství, že práv ony pot ebují velkou pomoc v boji proti desertifikaci. (UNCCD, Fact Sheet 11, 2004) 7.3.3.2 Následky desertifikace v Africe Africká desertifikace je siln
spojena s chudobou, migrací a potravinovým
zabezpe ením. V mnoha zemích dnes splývá boj proti desertifikaci s bojem proti chudob a se snahou o podporu rozvoje, kde významným aspektem je sociální a ekonomická d ležitost p írodních zdroj a zem d lství. Když lidé trpí chudobou, asto nemají jinou možnost než p et žovat prost edí, ve kterém žijí, vodu, p du a jiné p írodní zdroje, Když se nakonec stane zem nevhodnou pro zem d lství, asto jsou tito lidé p inuceni k vnit ní i mezinárodní migraci, což m že vyvolat ješt
v tší tlak na p írodu a zp sobit sociální a politickou
nestabilitu a konflikty. A takové dopady poci ují i státy, které nejsou p ímo zasažené desertifikací a jejich lidé si uv domují, že tento problém není jen problémem n kterých zemí, 35
Jako p íklad do mé práce jsem zvolil kontinent Afrika, protože je hlavní ástí konvence a je desertifikací nejvíce postižen. Další p ehledy o Asii, Latinské Americe a Karibiku, severním St edozemí a st ední a východní Evrop lze nalézt v konvenci UNCCD, dostupné v dokumentech Fact Sheet 12, 13, 14 a 15. (UNCCD, Fact Sheet, 2004) 36 Hlavní d vody africké chudoby jsou ob anské a etnické války, korupce, sucha, hladomory, nemoci (AIDS, malárie), každodenní násilí, špatné vládnutí, astronomické dluhy a další. (Baroš, 2006)
43
ale že se týká všech stát sv ta. Nebezpe í potravinového ohrožení nastává v oblastech, kde lidé elí such m a jiným p írodním i sociálním pohromám. (UNCCD, Fact Sheet 11, 2004) 7.3.3.3 Regionální p íloha pro Afriku V regionální p íloze UNCCD pro Afriku je popsána strategie realizace jednotlivých akcí. Tato „africká“ p íloha je nejpropracovan jší ze všech regionálních p íloh konvence. Národní ak ní plány siln zd raz ují nutnost zvyšování pov domí lidí o problému desertifikace a jeho d sledcích. Mnoho afrických stát organizovalo národní p ednášky a seminá e, které m ly sloužit jako impuls pro zahájení procesu sestavování národních ak ních plán . T chto seminá
se zú ast ovalo mnoho lidí nejr zn jších obor , kte í diskutovali o
konvenci a o tom, jak ji aplikovat vzhledem k národním podmínkám. V n kterých zemích se po ádaly seminá e na místní úrovni, které m ly za úkol seznámit s problémy desertifikace obyvatele p ímo v postižených oblastech. Implementace národních ak ních program bude úsp šná pouze za p edpokladu, že budou stále pokra ovat i konzultace a porady. K srpnu 2005 bylo 30 afrických zemí37 hotovo s p ípravou, uznalo a zavedlo své národní ak ní programy. V tšina z 23 zbývajících stát Afriky už také zahájila proces rozpracování svých program s cílem dokon it je do konce roku 2005. K tomu, aby mohly být národní ak ní programy úsp šn realizovány, je pot eba, aby byly za len ny do ostatních národních strategií udržitelného rozvoje (nap . strategie na snížení chudoby). Zvlášt
d ležitá je ú ast a pomoc nevládních organizací a v decké
spole nosti. (UNCCD, Fact Sheet 11, 2004) 7.3.3.4 Subregionální programy V Africe jsou p ipraveny i ty i subregionální ak ní programy, které byly sv eny ty em existujícím subregionálním organizacím. Jsou to: Arabská maghrebská unie pro severní Afriku, stálá mezistátní komise pro kontrolu sucha v Sahelu pro západní Afriku, mezivládní orgán pro rozvoj pro východní Afriku a jihoafrické spole enství pro rozvoj pro jižní Afriku. Dob e se vyvíjí i pátý subregionální program pro st ední Afriku, koordinovaný lesní komisí pro centrální Afriku.
37
Alžírsko, Benin, Burkina Faso, ad, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Gambie, Ghana, Kapverdy, Ke a, Lesotho, Madagaskar, Malawi, Mali, Maroko, Mauretánie, Mosambik, Namibie, Niger, Nigeria, Senegal, Súdán, Swazijsko, Tanzanie, Togo, Tunisko, Uganda, Zambie, Zimbabwe
44
Zatímco p i formulaci národních ak ních plán je d ležitá ú ast místních národních organizací, p i návrzích subregionálních program
hrají d ležitou roli mezivládní
specializované organizace. Projekt na vzájemné propojení subregionálních organizací, respektive stát , které jsou jejími leny, pomocí elektronických systém , m že p isp t k posílení regionální komunika ní sít . (UNCCD, Fact Sheet 11, 2004) 7.3.3.5 Regionální ak ní programy Od po átku roku 2000 funguje regionální koordina ní unie. Její hlavní cíl je podporovat realizaci regionálních ak ních program . Na základ doporu ení z Celoafrické konference o implementaci konvence boje proti desertifikaci z roku 1997, bylo mezi lety 1998 a 1999 zorganizováno sedm seminá , které se zabývaly možností založení sítí tématických program (TPNs). Tyto sít by m ly podporovat sjednocení ízení v t chto šesti oblastech: 1. Mezinárodní eky, jezera a hydrogeologická povodí (TPN 1) 2. Agrolesnictví a pé e o zachování p dy (TPN 2) 3. Pastviny a krmiva (TPN 3) 4. Ekologický monitoring, mapování p írodních zdroj a systém služby v asného varování (TPN4) 5. Nové technologie a obnovitelné zdroje energie (TPN 5) 6. Udržitelné systémy zem d lství (TPN 6) Africké zem již p ešly z plánování a p íprav k in m, ale ta opravdová náro ná práce leží stále p ed nimi. Aby dosáhly úsp chu, musí postižené zem zajistit, aby byl boj proti desertifikaci hlavní prioritou, a aby byly národní ak ní programy efektivn
spojeny se
snížením chudoby a používáním strategií, které p inesou v budoucnosti zlepšení situace. Státy musí podporovat umožn ní p ijetí vhodných právních, politických, ekonomických, finan ních a sociálních opat ení. Mohou nap íklad zm nit své zákony o využití a vlastnictví zem a p dy, dále decentralizovat vládní správu a naopak posílit pravomoci na místní úrovni. Mezitím vn jší partne i musí dokázat svou plnou oddanost princip m konvence vstupem do užite ného a p ínosného partnerství s postiženými zem mi. V tší úsilí, zahrnující budování kapacit a finan ní podporu, je pot ebné pro umožn ní nevládním organizacím a civilní spole nosti z stat aktivní b hem celé realizace program . (UNCCD, Fact Sheet 11, 2004)
45
8. Možné trendy budoucnosti Na charakter procesu desertifikace v p íštích letech bude mít zna ný vliv mnoho faktor , klimatických i antropogenních. 8.1 Vliv globálního oteplování Pokud bude neustále docházet k r stu globální teploty na Zemi, bude to mít pro proces ší ení pouští velký význam. Zvýšená teplota bude znamenat na mnoha místech v tší sucho, což usnad uje rozši ování pouští, zejména v suchých pouštních a polopouštních oblastech. Houghton (1998 s. 91) ve své knize uvádí p edpov
, že by do roku 2100 mohla pr m rná
teplota vzr st o 2,5 °C38. Poznamenává, že ve srovnání s každodenními zm nami teploty a zm nami teploty v pr b hu roku se íslo nezdá být velké, ale po odhalení skute nosti, že mezi st edním obdobím doby ledové a teplým obdobím mezi ledovými dobami se pr m rná globální teplota zm nila o 5 až 6 °C, potom zm na o 2,5 °C do roku 2100 by byla velmi významná a z mnoha hledisek velmi nebezpe ná. V tší teplota by zp sobovala v tší sucha a desertifikaci. Zvlášt nejsušší oblasti, které mají i v sou asnosti s desertifikací problémy se zvýšení teploty musí velmi obávat. Box 7. Odhady zm n teploty do roku 2030 pro regiony nejvíce ohrožené desertifikací. Oblast Sahel - oteplení sahá od 1 do 3 °C. Austrálie - oteplení v lét se pohybuje mezi 1 až 2 °C, v zim kolem 2 °C. St ed Severní Ameriky - oteplení kolísá mezi 2 až 4 °C v zim a 2 až 3 °C v lét . (Houghton, 1998, s. 96) V sou asnosti dochází k mnoha innostem, které siln degradují p du a globální oteplování bude všechny tyto aktivity ješt násobit (Houghton, 1998, s. 126). To znamená, že na n kterých místech m že v budoucnu globální oteplování proces desertifikace zna n urychlit. Jení ek a Foltýn (2003, s. 54) uvádí, že do roku 2100 se rozsáhlé oblasti Ruska, St ední Asie i USA stanou poušt mi. Hodn bude záležet na tom, jak zodpov dn se lidstvo postaví k otázce snižování produkce skleníkových plyn , které r st globální teploty zap í i ují. Na konferenci v Riu de Janeiru byla projednána rámcová úmluva OSN o zm n klimatu. Strany, které úmluvu 38
Ale Jení ek a Foltýn (2003, s. 54) uvádí, že nap íklad švýcarští klimatologové z univerzity v Bernu ve svých nejnov jších studiích odhadují, že se do roku 2100 oteplí o 4,3 °C, nebo že odborník m z Anglie vyšla dokonce pr m rná teplota pro toto století o 6,8 °C vyšší, než pr m rná teplota minulého desetiletí. Z toho je jasn patrno, že vývoj globálního oteplení lze ur it jen velice obtížn a odhady jsou velice rozmanité.
46
podepsaly, uznaly, že akce a opat ení, které jsou zam ené na zm nu klimatu, jsou oprávn né a žádoucí. M ly by napomáhat ešit problémy životního prost edí, v etn
aridních a
semiaridních oblastí, které jsou vystaveny hrozb desertifikace. (Houghton, 1998, s. 158-159) 8.2 Vliv rostoucí populace Jak již bylo zmín no, populace ovliv uje desertifikaci. Velký po et obyvatel v n kterých oblastech zp sobuje tlaky na životní prost edí (vodu, p du). P da je asto v d sledku p etížení degradována do té míry, že je procesem desertifikace zm n na na pouš . Proto bude velmi záležet na tom, jaký bude popula ní p ír stek planety a v kterých oblastech bude hrozit p elidn ní. Nejvíce sledovanými oblastmi budou oblasti v Africe a Asii, které jsou desertifikací ovlivn ny nejvíce. Rozvojové státy se bohužel stále potýkají s velmi vysokou porodností (i když klesající) a jsou zdrojem popula ní exploze39. Obyvatelé mén rozvinutých region
40
tvo ili
na prahu 21. století 80 % sv tové populace. Podle prognózy CIA bude 95% nár st populace v p íštích 15 letech lokalizován v rozvojovém sv t . (Ka áková, 2004, s. 108) Komise OSN pro populaci p edpokládá, že v roce 2050 bude na planet žít minimáln 7,9 a maximáln 10,9 miliard obyvatel. Populace vysp lých region nezaznamená výrazný nár st, to znamená, že v tšina p ír stku nastane v rozvojových zemích, což zp sobí adu vážných problém . (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 95) Popula ní r st je obecn považován za jediný nejd ležit jší faktor r stu poptávky po zem d lských produktech. S r stem populace roste pot eba zajistit více potravin i vody, což v mnoha regionech vytvá í obrovský tlak na zásoby vody i kvalitu p dy. Popula ní tlak také vytvá í vyšší nároky na t žbu palivového d eva, což v n kterých oblastech významn p ispívá k odles ování41 a následné desertifikaci. Desertifikace se podílí na tvorb environmentálních uprchlík . V sou asnosti je jich podle odhad 10 až 23 milion . V d sledku globálního oteplování by se však podle n kterých prognóz mohlo jejich íslo vyšplhat až na 150 milion v roce 2050 (Ka áková, 2004, s. 108) Na stav desertifikace bude mít zna ný vliv také to, jak budou ú inné nástroje a akce, které má lidstvo v boji proti desertifikaci k dispozici a jak efektivn je použije. 39
Vysp lé státy již dosp ly do stádia nízké porodnosti i úmrtnosti. Mén rozvinutými regiony se myslí všechny regiony Afriky, Latinské Ameriky, Karibiku, Asie (mimo Japonska) a státy Tichomo í. 41 Ochrana les je d ležitá s ohledem na adu dalších problém - ochrana p dy p ed erozí nebo shromaž ování vody pro suché období. (Ka áková, 2004, s. 114) 40
47
9. Záv r Cílem mé práce bylo ukázat, že desertifikace je globální hrozbou pro celý sv t, rozvinuté i rozvojové zem . Je to p írodní jev, který ohrožuje všechny suché oblasti Zem , ve kterých žije jedna p tina sv tové populace. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 73) Na rozši ování pouští se podílí klimatické i antropogenní faktory. V n kterých p ípadech je pom rn diskutabilní, který z faktor má na desertifikaci v tší podíl. V tšinou také dochází k tomu, že p sobí faktory z obou skupin sou asn a vzájemn se zesilují. Do klimatických faktor
p í in desertifikace pat í zm ny klimatu, zejména pak globální
oteplování, na kterém se však výrazn
podílí
lov k, tím že svými aktivitami zvyšuje
množství skleníkových plyn v atmosfé e. (Houghton, 1998, s. 21) Za hlavní lidské aktivity zp sobující desertifikaci se považují extrémní nároky na produkci zem d lských plodin, nadm rné pastevectví, sb r palivového d eva, odles ování a chybné zavlažovací postupy. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) Houghton (1998, s. 114) tvrdí, že je to výsledek rostoucí populace, zvýšené lidské pot eby i politických a ekonomických tlak . D sledky desertifikace poci ují všechny živé organismy planety i p íroda. Samoz ejm nejv tší potíže s postupem pouští má lov k, který musí elit mnoha závažným problém m. Nejv tším nebezpe ím je snižování výnos zem d lských plodin, nebo úplné znemožn ní jejich p stování (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 73), což m že v krajním p ípad vyústit až v hladomory42. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004) Postupující pouš také zp sobuje snížení produkce biomasy, která je využívána pro pastvu dobytka a jako zdroj energie ve form palivového d eva, a kone n ztrátu vody, která je k dispozici pro lidské pot eby. (Jení ek, Foltýn, 2003, s. 73) Dalším nebezpe ným jevem, spojeným s desertifikací, je neustálý nár st po tu environmentálních uprchlík . N které oblasti se stávají zcela neobyvatelnými a lidem nezbývá nic jiného, než ze svých domovských oblastí odejít a hledat nová místa, kde by mohli uspokojit své základní pot eby. Na mnoha místech následn dochází k velké akumulaci lidí, což p ináší adu problém
a riziko propuknutí násilností mezi
skupinami lidí r zných kultur a vyznání. (Nádvorník a kol., 2004, s. 161) Všechny d sledky desertifikace zp sobují ekonomické škody, nejen v p ímo zasažených oblastech. Desertifikace brání v rozvoji a vyman ní se z chudoby mnoha rozvojovým zemím. Proto je nutné proti desertifikaci bojovat všemi dostupnými prost edky. Je pravda, že lidé si už uv domili, že nebezpe í, které desertifikace p edstavuje, je p íliš velké 42
Je nutné op t poznamenat, že na vzniku hladomor nemá vliv pouze desertifikace, ale že jsou hladomory asto d sledkem obrovské bídy, ob anských nepokoj , válek a sucha, které postihnou ur itou oblast. (UNCCD, Fact Sheet 3, 2004)
48
na to, aby jen ne inn p ihlíželi neustálému rozši ování pouští a snaží se aktivn bojovat. Po ádají se nejr zn jší konference a setkání, na kterých se navrhují praktické postupy a zákony, které by m ly lépe chránit životní prost edí planety. Je nutné aby se proces desertifikace zastavil a zvrátil. Nejd ležit jší dohoda byla ujednána v Pa íži roku 1994. Jedná se o Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci a suchu, zejména v Africe, která nabídla novou nad ji v boji proti desertifikaci. (UNCCD, Fact Sheet 1, 2004) Na boji proti rozši ování pouští se podílí také mnoho sv tových i lokálních organizací. Úsp šnost tohoto boje bude závislá na mnoha faktorech. Nejpodstatn ji se jeví situace globálního oteplování a r stu populace. Budoucí vývoj t chto záležitostí bude pravd podobn klí ový pro charakter procesu desertifikace, stejn jako to, jak úsp šné budou prost edky a práce vynaložené na boj proti ní.
49
Shrnutí Desertifikace je vážný globální problém. P es 250 milion lidí po celém sv t je desertifikací p ímo ovlivn no a zhruba jedna miliarda obyvatel je v ohrožení. Nejpostižen jší oblasti leží v Africe a Asii, ale problémy má i Austrálie a Amerika. Desertifikace je definována jako degradace p dy v suchých, polosuchých a suchých polovlhkých oblastech, která je výsledkem p sobení mnoha faktor , zahrnujících klimatické zm ny a lidské aktivity. Mezi hlavní klimatické faktory pat í zejména globální oteplování a kolísání deš ových srážek. Hlavní lidské aktivity, které mohou zp sobit desertifikaci, jsou extrémní nároky na produkci zem d lských plodin, p epásání, odles ování a chybné zavlažovací postupy. Je to asto d sledek rostoucí populace nebo ekonomických a politických tlak . Toto neudržitelné využívání zem zp sobuje ztrátu biologické a ekonomické produktivity p d, pastvin a les . D sledky desertifikace ovliv ují p írodu i lov ka. Desertifikace snižuje odolnost zem v i klimatickým zm nám. P dy se stávají mén produktivní a je ohrožena produkce potravin. V krajním p ípad m že desertifikace p ispívat ke vzniku hladomoru. N které d sledky desertifikace poci ují i lidé mimo bezprost edn
zasažené území. Píse né bou e
mohou zp sobit zdravotní problémy, nap íklad o ní infekce
i alergie. Desertifikace
zp sobuje obrovské ekonomické ztráty, v celosv tovém m ítku 42 miliard dolar ro n . Zvyšuje se po et environmentálních uprchlík . V boji proti desertifikaci mohou lidé použít r zné nástroje. Na konferencích a summitech se vytvá í a schvalují pravidla a zákony na ochranu životního prost edí. Nejd ležit jší dohodou je Úmluva OSN o boji proti desertifikaci. Mnoho mezinárodních i místních organizací se zapojuje do boje proti desertifikaci. Budoucí stav planety a procesu desertifikace bude záležet na vývoji globální teploty, r stu populace na Zemi a ú innosti boje proti rozši ování pouští. Jedno je ale jasné, pokud se nepoda í proces desertifikace zastavit a zvrátit a poušt budou dále zv tšovat svoji rozlohu, zp sobí to mnoho problém a ohrožení budoucnosti stavu planety a život jejích obyvatel.
50
Summary Desertification is serious global problem. Over 250 million people all over the world are directly affected by desertification and some one billion are at risk. Most affected areas are located in Africa and Asia, but Australia and America have also problems. Desertification is defined as land degradation in arid, semi – arid and dry sub – humid areas resulting from various factors, including climatic variations and human activities. Among main climatic factors we can rank particularly global warming and fluctuations of precipitation. Main human activities, which may cause desertification, are overcultivation, overgrazing, deforestation and poor irrigation practises. This is often result of increasing population or economic and political pressures. This unsustable land use causes loss of biological and economic productivity of soils, pastures and woodlands. Consequences of desertification have influence on nature as well as on people. Desertification reduces the land´s resilience to natural climate variability. Soil becomes less productive and production of food is at risk. In extreme case desertification can contribute to famine. Some of the consequences are born by people living outside the immediately affected area. Dust storms can cause health problems, for example eye infections and allergies. Desertification causes enormous economic losses, approximately 42 billion dollars globally each year. Number of environmental refugees growths. People can use various tools in the struggle against desertification. At conferences and meetings, there are created and approved rules and laws for protecting environment. The most important agreement is The United Nations Convention to Combat Desertification (UNCCD). Many international as well as local organizations participate in the struggle against desertification. The future condition of our planet will depend on evolution of global temperature, population growth and effectiveness of struggle against expanding of deserts. One thing is clear. If we will fail against desertification and deserts will constantly expand, it will cause many problems and serious danger of the future of the planet and humanity.
51
Klí ová slova Desertifikace, pouš , degradace p dy, klima, sucho, voda, populace, nebezpe í, Afrika, Konvence, OSN.
Key words Desertification, desert, land degradation, climate, drought, water, population, danger, Africa, Convention, UN.
52
10. Seznam použitých zdroj Literatura ABRAHAM, K., PROCHÁZKOVÁ, P., OUKLA, J. Závoj a džíny- Ženy v islámském sv t . 1. vyd. Praha: Vyšehrad, spol. s r. o., 2005. 208 s. ISBN 80-7021-776-6 BUCHTELOVÁ, R., a kol. Akademický slovník cizích slov, 1. díl A-K. 1. vyd. Praha: Academica, 1995. 445 s. ISBN 80-200-0523-4 EXNEROVÁ, V., a kol. Globální problémy a rozvojová spolupráce- Témata, o které se lidé zajímají. Praha: Vydal lov k v tísni - spole nost p i eské televizi, o. p. s., Praha 2005 255 s. ISBN 80-86961-00-1 HARTMANNOVÁ, V., a kol. Pravidla eského pravopisu. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství FIN, 1994. 607 s. ISBN 80-85572-98-2 HOUGHTON, J. Globální oteplování. 1. vyd. Praha: Academia, nakladatelství Akademie v d eské republiky, 1998. 223 s. ISBN 80-200-0636-2 JANSKÝ, B., APEK, R., KASTNER, J. Zem - u ebnice zem pisu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství eské geografické spole nosti, 1993. 63 s. JENÍ EK, V., FOLTÝN, J. Globální problémy a sv tová ekonomika. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2003. 269 s. ISBN 80-7179-795-2 KA ÁKOVÁ, N. Globální problémy. 1. vyd. Ostrava: VŠB- Technická univerzita Ostrava, 2004. 153 s. ISBN 80-248-0681-9 NÁDVORNÍK, O., a kol. Spole ný sv t- p íru ka globálního rozvojového vzd lávání. Praha: Vydal lov k v tísni- spole nost p i eské televizi, o. p. s., Praha 2004. 324 s. ISBN 80-903510-0-X ŠT PÁNEK, Z., JÍLKOVÁ, J. Malý výkladový slovník z oblasti ekonomiky životního prost edí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prost edí, 1998. 160 s. ISBN 80-7212-053-0 TOMEŠ, J., a kol. Encyklopedie Zem pis sv ta- aktualizované vydání k roku 2000., Praha: Columbus, spol. s r. o. , 1999. 515 s. ISBN 80-901727-6-8 ZELENKA, J., a kol. Všechno o Zemi- Místopisný pr vodce sv tem. 1. vyd. Praha: Reader´s Digest Výb r, spol. s r. o. , 1998. 768 s. ISBN 80-86196-01-1
Internetové zdroje ADÁMEK, H. Katastrofa Aralského jezera: Koktejl - geografický magazín, [online]. Duben 1999. [cit. 2006-03-28] Dostupné z:
53
BAROŠ, J. Pro je Afrika chudá?: Global politics - asopis pro politiku, mezinárodní vztahy a kulturu [online]. Zve ejn no 22. 2. 2006. [cit 2006-03-10]. Dostupné z: . ISSN 1213-7685 Biomonitor. Desatero domácí ekologie - slovní ek [online]. c2003 [cit 2006-02-03] Dostupné z: CENIA - eská informa ní agentura životního prost edí [online]. Aktualizace 15.3.2005. [cit. 2006-04-20]. Dostupné z: CIDA - Canadian International Development Agency. Desertification [online]. Last Update 19. 8. 2002. [cit 2006-02-03] Dostupné z: DVO ÁK, M., KOUKAL, M. Ovládne na Zemi ni ivé sucho?: 21. století [online]. Vydáno 21.09.2005. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: Eden Foundation. Desertification – a threat to the Sahel [online]. Last Update: March 2000. [cit. 2006-01-20]. Dostupné z: < http://www.eden-foundation.org/project/desertif.html> EkoList po drát – deník o životním prost edí. Rozši ování pouští ohrožuje podle OSN životní prost edí[online]. erven 2005. [cit. 2006-02-05]. Dostupné z: < http://www.ekolist.cz/zprava2.shtml?x=249311>. ISSN 1212-9410. Encarta. World Atlas- Map of Aral Sea [online]. c2006 Microsoft. [cit. 2006-03-28] Dostupné z: Gep.szm.sk – Globální ekologické problémy – desertifikace[online]. [cit 2006-02-05]. Dostupné z: Gnosis9.net – Klimatické zm ny zvyšují po ty uprchlík [online]. c2004-2006. Vydáno 12.10.2005. [cit. 2006-04-04]. Dostupné z: International Year of Deserts and Desertification - 2006. [cit. 2006-04-20]. Dostupné z: KMENT, P. Na dn Aralské poušt , 2004: Na východ [online]. c2000-2003. [cit. 2005-04-28]. Dostupné z: KNAPOVÁ, A. Hladomor - v rný pr vodce lidstva: Koktejl - geografický magazín, [online]. Zá í 1998. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: KOTECKÝ, V., STOJANOV, R., T EBICKÝ, V. Globální problémy - životní prost edí. Rozvojovka.cz [online]. Aktualizováno 28.12.2005. [cit. 2006-02-05]. Dostupné z:
54
Lidovky.cz - Zprávy ze zahrani í(21. 2. 2006). Sucha v Africe zabíjí miliony lidí [online]. [cit 2006-03-04]. Vydavatel: Lidové noviny, a. s., 2006. Dosupné z: Managing Wholes – Creating a future that works. Desertification [online]. [cit. 2006-04-10] Dostupné z: Ministerstvo životního prost edí (internetové stránky). Dokument UNCCD - eský text úmluvy [online]. Datum poslední úpravy: 18.10.2002. [cit. 2006-04-20]. Dostupné z: Oriental Expres Central Asia [online]. c2003-2006 [cit 2006-03-28]. Dostupné z: Oxfam International. Press Release - 16 February 2006 [online]. c2006 [cit. 2006-03-04] Dostupné z: TIFFEN, M., MORTIMORE, M. Questioning desertification in dryland sub - Sahara Africa. Natural resources forum, 2002, Vol. 26 Issue 3, p. 218 [cit. 2006-04-20]. Dostupné z: United Nations Statistics Division. Environment Glossary [online]. c2006 [cit 2006-02-03]. Dostupné z: UNCCD- Fact Sheet Publication [online]. Last update: 28 Jul 2004. Dostupné ve formátu pdf. [staženo 2005-05-05]. Dostupné z: UNCCD - Frequently asked questions [online]. Last update: 28 Jul 2004. [cit 2006-02-03]. Dostupné z: United States Department of Agriculture, Natural Resources Conservation Service. Global Desertification Vulnerability Map [online]. Last Update on September 8, 2003. [cit. 2006-01-05]. Dostupné z: University of Illinois at Urbana - Champaign, Department of English. About The Dust Bowl [online]. [cit 2006-04-10]. Dostupné z: U. S. Geological Survey. Climat change - desertification [online]. [cit 2006-02-03]. Dostupné z: U - S - history.com, The Dust Bowl [online]. c2002-2005 [cit 2006-04-10]. Dostupné z:
55
Seznam p íloh P íloha . 1: Mapa degradace p dy ve sv t P íloha . 2: Mapa území zasaženého suchy p i tzv. období „Dust Bowl“ v USA P íloha . 3: Severní a St ední Amerika – náchylnost k desertifikaci P íloha . 4: Jižní Amerika – náchylnost k desertifikaci P íloha . 5: Evropa a P ední Asie – náchylnost k desertifikaci P íloha . 6: Afrika a Arabský poloostrov – náchylnost k desertifikaci P íloha . 7: St ední a Jihozápadní Asie – náchylnost k desertifikaci P íloha . 8: Jihovýchodní Asie – náchylnost k desertifikaci P íloha . 9: Austrálie – náchylnost k desertifikaci
56
P ÍLOHY
P íloha . 1: Mapa degradace p dy ve sv t
(Ka áková, 2004, Elektronické prezentace, p íloha . 6: Zdroje a životní prost edí. Dostupné na CD ROM)
Velmi poškozená p da Poškozená p da Nepoškozená p da Bez vegetace
P íloha . 2: Mapa území zasaženého suchy p i tzv. období „Dust Bowl“ v USA
(Department of English University of Illinois at Urbana-Champaign, About The Dust Bowl) Dostupné z: http://www.english.uiuc.edu/maps/depression/dustbowl.htm
P íloha . 3: Severní a St ední Amerika – náchylnost k desertifikaci
(Upraveno z: http://soils.usda.gov/use/worldsoils/mapindex/desert.html)
P íloha . 4: Jižní Amerika – náchylnost k desertifikaci
(Upraveno z: http://soils.usda.gov/use/worldsoils/mapindex/desert.html)
P íloha . 5: Afrika a Arabský poloostrov – náchylnost k desertifikaci
(Upraveno z: http://soils.usda.gov/use/worldsoils/mapindex/desert.html)
P íloha . 6: Evropa a P ední Asie
(Upraveno z: http://soils.usda.gov/use/worldsoils/mapindex/desert.html)
P íloha . 7: St ední a Jihozápadní Asie – náchylnost k desertifikaci
(Upraveno z: http://soils.usda.gov/use/worldsoils/mapindex/desert.html)
P íloha . 8: Jihovýchodní Asie – náchylnost k desertifikaci
(Upraveno z: http://soils.usda.gov/use/worldsoils/mapindex/desert.html)
P íloha . 9: Austrálie – náchylnost k desertifikaci
(Upraveno z: http://soils.usda.gov/use/worldsoils/mapindex/desert.html)
