UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Právnická fakulta Katedra politologie a evropských studií

Ing. Bc. Simona Ferencová

Vybrané otázky právní úpravy sociálního zabezpe ení v komunitárním právu

Diplomová práce

Studijní obor: Evropská studia se zam ením na evropské právo

Vedoucí práce: JUDr. Václav Stehlík, LL.M., Ph.D. Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatn na základ uvedené literatury a pramen .

V Olomouci dne 31. kv tna 2010

........................

Pod kování:

kuji panu JUDr. Václavu Stehlíkovi, LL.M., Ph.D. za cenné rady a p ipomínky, které mi poskytl b hem psaní diplomové práce a také za jeho trp livý a sv domitý p ístup. V neposlední ad pat í pod kování i JUDr. Helen Burkové za jazykovou korekturu.

3

OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………………………………………………………………...6

1.

PRÁVNÍ ÚPRAVA KOORDINACE SYSTÉM

1.1

Komparace „staré“ a „nové“ právní úpravy ....................................................................................................................................9

1.2

Shrnutí stávajícího stavu....................................................................................................................................................................12

2.

KOORDINACE SYSTÉM

2.1

Historie koordinace sociálního zabezpe ení v mezinárodním vývoji..........................................................................................13

2.2

Vztah osob samostatn výd le

2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.4

inných a koordina ních na ízení.........................................................................................14

Po átky koordinace a vývoj d chodových systém v Evrop ......................................................................................................15 im enost d chod ...............................................................................................................................................................16 Finan ní udržitelnost penzijních systém .............................................................................................................................17 Modernizace penzijních systém ............................................................................................................................................18

2.5.1

Koordinace systém sociálního zabezpe ení v EU v sou asnosti.................................................................................................20 Pojem migrace pro ú ely koordina ních na ízení ...............................................................................................................21

2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4 2.6.5 2.6.6 2.6.7

Základní principy koordinace systém sociálního zabezpe ení v EU ........................................................................................21 Aplikace právního ádu jediného státu .................................................................................................................................22 Rovné zacházení ........................................................................................................................................................................23 ítání dob pojišt ní .................................................................................................................................................................24 Zachování nabytých práv a výplata dávek do ciziny ..........................................................................................................25 Asimilace fakt ..........................................................................................................................................................................26 Osobní rozsah koordinace systém sociálního zabezpe ení...............................................................................................26 cný rozsah koordinace .........................................................................................................................................................27

2.6

3.

SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ V EU ........................................................................................13

Význam koordinace v širším pojetí ..................................................................................................................................................18

2.5

2.7

SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ V RÁMCI EU ......................................9


ÍSLUŠNOST K PRÁVNÍM P EDPIS M ................................................................................................................................29

3.1

Prozatímní uplat ování právních p edpis a prozatímní poskytování dávek ..........................................................................32

3.2

Ur ení p íslušnosti k právním p edpis m v p ípad soub hu inností......................................................................................33

3.3


4.

SPOLUPRÁCE MEZI STÁTY V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ ....................................................................35

4.1

Administrativní (poradní) komise pro koordinaci sociálního zabezpe ení................................................................................36

4.2

Poradní výbor pro koordinaci systém sociálního zabezpe ení ..................................................................................................37

4.3


5.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY USPO ÁDÁNÍ SYSTÉM

5.1


6.

KOORDINACE SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ V

6.1


D CHODOVÉHO ZABEZPE ENÍ V EU......................................39

R............................................................................................................43

4

7.

CHODY V EVROPSKÉ UNII ....................................................................................................................................................45

7.1

Žádost, posouzení a výplata „evropského d chodu“.....................................................................................................................49

7.2

Zp sob výplaty a dokladování ..........................................................................................................................................................50

7.3

Zapo ítání dob pojišt ní z jiných zemí pro výpo et d chodu ......................................................................................................51

7.4


ZÁV R….. ...........................................................................................................................................................................................................53

ABSTRACT .........................................................................................................................................................................................................59

LITERATURA A PRAMENY..........................................................................................................................................................................60

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL

A ZKRATEK....................................................................................................................................70

P ÍLOHY……………………………………………………………………………………………………………………………………71

SEZNAM TABULEK.........................................................................................................................................................................................79

5

ÚVOD Téma diplomové práce s názvem „Vybrané otázky právní úpravy sociálního zabezpe ení v komunitárním právu“ jsem si vybrala z d vodu, že v letošním roce dochází k unikátnímu jevu. K 1. kv tnu 2010 vstoupí v ú innost nové koordina ní na ízení a provád cí na ízení pro oblast sociálního zabezpe ení. V tomto roce tedy dochází k soub hu „starých“ a „nových“ koordina ních na ízení. Dalším d vodem pro zvolení tématu diplomové práce byla skute nost, že od roku 1994 pracuji na Okresní správ sociálního zabezpe ení Prost jov, která je organiza ní složkou

eské správy sociálního

zabezpe ení a nositelem d chodového pojišt ní v eské republice.

eská správa

sociálního zabezpe ení jako p íslušná instituce pro provád ní koordina ních na ízení je povinna respektovat a aplikovat právo EU, které je obsažené v základních smluvních dokumentech, které se týkají p edevším institutu volného pohybu osob, koordina ních na ízení a dalších složek komunitárního práva v oblasti sociálního zabezpe ení, rozhodnutí Správní komise, doporu ení Správní komise a zejména judikát

Evropského soudního

dvora. V rámci organiza ního rozd lení

eské správy sociálního zabezpe ení je agenda

provád ní koordina ních na ízení sv ena také územním jednotkám správám sociálního zabezpe ení. V sou asné dob

SSZ, okresním

pracuji jako vedoucí odd lení

nemocenského pojišt ní, kterému je také tato agenda sv ena. Každý den se setkávám s problematikou

provád ní

práva

EU

v oblasti

sociálního

u zam stnavatel a zam stnanc , ale také u osob samostatn výd le Z uvedených d vod

zabezpe ení

nejen

inných.

se chci ve své diplomové práci zam it na implementaci

a aplikaci koordina ních na ízení v p sobnosti sv ené okresní správ

sociálního

zabezpe ení s d razem na d chodové pojišt ní migrujících osob vymezených v osobním rozsahu koordina ních na ízení. Vstupem

eské republiky do EU se otev ela ad

ob an

možnost pracovat

a podnikat v zahrani í. Dne 1. kv tna 2004 získali naši ob ané a podnikatelé nová práva, která plynou z toho, že eská republika se stala sou ástí tzv. vnit ního neboli jednotného trhu EU.1 Jedním ze základních princip Evropské unie je právo ob an na volný pohyb. V oblasti sociálního zabezpe ení z toho vyplývá, a to nejen pro

eskou republiku,

ale i pro ostatní lenské státy EU, povinnost lenských stát zacházet s migrujícími ob any 1

Bílá kniha o vnit ním trhu z roku 1985 pomohla EU p esn ji definovat p ekážky a obtíže spojené s budováním spole ného trhu a dokon it vnit ní trh.

6

EU stejn jako s vlastními p íslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v lenských zemích a nebyla omezena jejich sociální práva. V oblasti provád ní sociálního zabezpe ení nedošlo k harmonizaci národních sociálních systém

lenských stát , ale pouze k jejich koordinaci. D vodem je r znorodost

sociálních systém

lenských zemí, které jsou založeny na odlišných principech a mají

i r zná institucionální uspo ádání. Koordinace ponechává národní p edpisy beze zm n a rozdíly mezi jednotlivými národními systémy tedy z stávají. Koordinace nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrujícího pracovníka, osobu samostatn výd le

innou i neaktivní osoby nevýhodná. Sociální ochranu ob an pohybujících se v rámci EU upravují zejména koordina ní

na ízení, kterým se ve své práci budu v novat, jejichž smyslem je zajistit, aby osoba vykonávající pracovní innost i samostatn výd le nou innost ve více státech EU a její rodinní p íslušníci nep išli o sociální dávky z d vodu ob anství, zm ny bydlišt anebo proto, že v žádném ze stát

nebyla spln na doba pojišt ní pot ebná pro získání

nároku na dávky podle právních p edpis daného lenského státu. Jednotlivé lenské státy samy ur ují druh a podmínky pro poskytování sociálních dávek2 a koordina ní na ízení pouze zajiš ují vzájemnou provázanost mezi národními právními p edpisy

lenských

stát . Okresní správa sociálního zabezpe ení v rámci své kompetence provádí aplikaci a implementaci koordina ních na ízení. Touto inností jsou pov eny kompetentní osoby v rámci výkonu svých pracovních inností, které podávají konkrétní informace migrujícím osobám o koordinaci systém

sociálního zabezpe ení v EU v p ípad

jejich pohybu

es hranice. Cílem mé diplomové práce je nastínit fungování a základní principy provád ní koordina ních na ízení v oblasti sociálního zabezpe ení s d razem na d chodové pojišt ní. V této oblasti se zejména zam ím na aktuální vývoj v této problematice. Také provedu srovnání „starých“ a „nových“ koordina ních na ízení. Text diplomové práce bude logicky roz len n tak, aby tená neztratil logickou vazbu s p edchozím a následujícím textem. Nejprve se zam ím na význam a d ležitost koordinace systém

sociálního

zabezpe ení, definuji a vysv tlím základní koordina ní pravidla a vymezím pojmy související s migrací osob a aplikací koordina ních na ízení EU. Dále se zam ím 2

Rozsudek 41/84 Pinna [1986] ECR 1, kde ESD potvrdil, že koordina ní na ízení ponechávají lenským stát m pravomoc ur it typ a obsah ustanovení ve svých dávkových systémech.

7

na problematiku posuzování p íslušnosti k právním p edpis m, na rozhodující úlohu institucí sociálního zabezpe ení a spolupráci mezi lenskými státy. Pro dobrou orientaci se také velmi krátce zastavím u základního popisu pilí ovitého systému sociálního zabezpe ení jednotlivých lenských zemí. V záv ru diplomové práce shrnu jednotlivé kapitoly a doporu ím vhodné zm ny v

této oblasti v etn

zajišt ní provád ní

koordina ních na ízení a systému jako celku. Záv r bude shrnutím práce provedeného zkoumání na základ provedených analýz a výsledk pr zkumu v uvedených oblastech a návrh ke zlepšení a zefektivn ní v oblasti provád ní koordina ních na ízení. V záv ru bude také navrženo n kolik zp sob , jak je možné aplikaci koordina ních na ízení v oblasti sociálního zabezpe ení zlepšit, urychlit a zefektivnit. V diplomové práci využiji literaturu a prameny, které úzce souvisejí s volným pohybem osob, s migrací osob a zejména s provád ním koordina ních na ízení v oblasti sociálního zabezpe ení. Použiji také nejnov jší rozhodnutí ESD v oblasti provád ní sociálního zabezpe ení. Budu také vycházet z platné národní legislativy upravující problematiku d chodového pojišt ní. P i zkoumání dále využiji informace z m sí ník Národního pojišt ní, které vydává eská správa sociálního zabezpe ení a prost ednictvím nichž informuje širokou ve ejnost nejen o novinkách v oblasti d chodového pojišt ní. Pozornost bude v nována také informacím zve ejn ným na internetovém portálu. Veškerá použitá literatura a prameny, ze kterých jsem erpala, budou uvedeny v záv ru diplomové práce a budou logicky a abecedn Poslední

len ny.

ást bude tvo it abstrakt, uvedený v eském a anglickém jazyce,

který bude tená e informovat o obsahu, struktu e a výsledcích diplomové práce.

8

1. PRÁVNÍ

ÚPRAVA KOORDINACE ZABEZPE ENÍ V RÁMCI EU

SYSTÉM

SOCIÁLNÍHO

Základem pro právní úpravu týkající se problematiky koordinace systém sociálního zabezpe ení v rámci Evropské unie je soubor koordina ních na ízení, provád cích na ízení, rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systém

sociálního

zabezpe ení a doporu ení Správní komise a v neposlední ad evropská judikatura. Jedná se o Na ízení Rady (EHS) . 1408/71 ze 14. ervna 1971, o aplikaci soustav sociálního zabezpe ení na osoby zam stnané, samostatn výd le

inné a jejich rodinné

íslušníky pohybující se v rámci Spole enství a Na ízení Rady (EHS)

. 574/72,

stanovující postup provád ní na ízení (EHS) . 1408/71, o aplikaci soustav sociálního zabezpe ení na osoby zam stnané, samostatn výd le

inné a jejich rodinné p íslušníky

3

pohybující se v rámci Spole enství . S ú inností od 1. kv tna 2010 vstoupila v platnost nová na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

. 883/2004 o koordinaci systém

sociálního zabezpe ení

a provád cí na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 987/2009 ze dne 16.zá í 2009, kterým se stanoví provád cí pravidla k výše uvedenému na ízení. 4

1.1 Komparace „staré“ a „nové“ právní úpravy Již od po átk p ijímání nové legislativy se vyskytly nemalé problémy. Nových koordina ních na ízení bylo dosaženo po mnoha ústupcích a t žce dohodnutých konsens . Vždy od vydání nových koordina ních na ízení k jejich aplikaci uplynulo dlouhých 6 let. Nová koordina ní na ízení úzce navázala na starou legislativu. V ad

v cí

ji kopíruje, ale je z ejmé, že sociální zabezpe ení v EU od první právní úpravy prošlo zásadními zm nami. T icetileté zkušenosti s uplat ováním koordinace systém sociálního zabezpe ení se musely projevit v nové legislativ , která zásadn modernizuje pravidla pro koordinaci systém

sociálního zabezpe ení lenských stát

a významn up es uje

provád cí opat ení a postupy a dále je zjednodušuje ve prosp ch všech dot ených subjekt . V pr

hu let se vyskytly skute nosti a v ci, které bylo nutné za lenit do nové

legislativy. Jedná se nap íklad o pojmy jako jsou registrované partnerství, otcovské dávky i p edd chodové dávky, které nebyly v p edchozí právní úprav zakotveny. V této oblasti 3 4

Pro lepší orientaci v textu budu dále používat jen spojení „stará koordina ní na ízení“. Pro lepší orientaci v textu budu dále používat jen spojení „nová koordina ní na ízení“.

9

došlo také k dynamickému vývoji evropské judikatury. Evropský soudní dv r v ad konkrétních p ípad

rozhodl, upravil

i sd lil své stanovisko k n kterým zásadním

otázkám i sporným ustanovením. Dále došlo k zjednodušení a zp ehledn ní textu, byl omezen po et výjimek5 pro lenské státy a byla zavedena elektronická vým na formulá . Také došlo ke zm terminologie, nap . p íslušný lenský stát je nov nazýván kompetentní institucí. Z výše uvedeného lze odvodit, že koordina ní na ízení Evropské unie zásadn usnadní život migrujícím osobám, které budou žádat i žádají o poskytnutí dávek. Nov budou mít p ístup k dávkám také neaktivní osoby. Nová koordina ní pravidla také nastavují pravidla k užší a ú inn jší spolupráci mezi institucemi sociálního zabezpe ení tak, aby se osobám, na které se vztahují tato na ízení, umožnilo uplatnit své nároky v co nejkratších lh tách a za co nejlepších podmínek. Spolupráce mezi institucemi sociálního zabezpe ení je ú inn

posílena

využitím elektronické spolupráce, která je významným prost edkem rychlé a spolehlivé vým ny údaj mezi lenskými státy. Je nutné podotknout, že vým na osobních údaj o dot ených subjektech musí být zajišt na tak, aby nedošlo k úniku citlivých informací a byla pln zajišt na ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním a volným pohybem t chto údaj . Vým na informací je založena na zásadách ve ejné služby, efektivnosti, aktivní pomoci, rychlého doru ování a p ístupnosti, v etn

elektronické

ístupnosti, zejména pro osoby s postižením a starší osoby. Zmocn ní ke z ízení a spravování databáze zú astn ných osob obdržela Komise, která tuto pravomoc delegovala na Správní komisi, která p ijala nezbytná opat ení k za len ní informací a zajišt ní fungování této databáze tak, aby bylo dosaženo cíl stanovených v nových koordina ních na ízeních. Správní komise musela tedy stanovit strukturu, obsah a formát dokument

a strukturovaných elektronických dokument , jakož i podmínky jejich

edávání. P enos údaj

mezi institucemi

i sty nými místy se uskute ní p ímo

nebo nep ímo prost ednictvím p ístupového místa ve spole ném zabezpe eném systému, který zaru í d

rnost a ochranu p edávaných údaj . Dle posledních informací tento portál

bude v eské republice spravován Ministerstvem práce a sociálních v cí a bude p ístupný es internetové stránky všem kompetentním osobám, resp. osobám pov eným k provád ní práva EU. Dále nová koordina ní na ízení umožní p íslušným orgán m sociálního zabezpe ení se dohodnout na zjednodušení postup

i institucím

a správních ujednání,

10

které pokládají za ú inn jší a lépe vyhovující situaci. Avšak za podmínky, že nesmí být dot ena práva osob, na n ž se tato na ízení vztahují. Nová koordina ní na ízení také nov

nastavují postupy vzájemné pomoci

mezi institucemi v oblasti vymáhání pohledávek v sociálním zabezpe ení. Nové postupy zásadn

posílí spolupráci

lenských zemí v této oblasti s cílem zajišt ní ú inn jšího

vymáhání a hladkého fungování koordina ních pravidel. Význam pomoci je zejména v tom, že se p edejde zneužívání a podvod m p i nárokování dávek.6 V letošním roce dochází k zásadním zm nám p i aplikaci koordina ních na ízení. Po 30. dubnu 2010 budou aplikována stará koordina ní na ízení spole

s novými. Nová

koordina ní na ízení automaticky neruší stará koordina ní na ízení a dochází tedy k soub hu starých a nových koordina ních na ízení. Nová koordina ní na ízení se nevztahují na posouzení p íslušnosti k právním edpis m

v i

zemím

Evropského

hospodá ského

prostoru

(EHP),

tj. Island,

Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Uvedené zem se k aplikaci nezavázaly a tudíž se na jejich území budou aplikovat stará na ízení o koordina ních pravidlech. Otázkou však z stává, kdy tyto zem p istoupí k aplikaci nových na ízení. Nejblíže je Island, který v ervenci 2009 podal p ihlášku ke vstupu do EU, ale nebyl mu zatím ud len kandidátský statut. Je velmi pravd podobné, že Island v rámci spln ní Koda ských kritérií nastavených v roce 1993 p ijme tuto legislativu spole

s ostatním evropským právem. 7

Dále se nová koordina ní na ízení nevztahují na ob any t etích zemí, kte í migrují na území daného lenského státu EU za ú elem legálního pobytu, výkonu samostatn výd le né innosti i za ú elem výkonu zam stnání. D vodem, pro jsou z aplikace nových na ízení vyjmuty je, že dosud nebyl p ijat právní p edpis, který by mohl být na tyto státy, resp. ob any t etích stát aplikován. Jedná se o osoby, které nejsou státními íslušníky žádného lenského státu EU, ale jsou v n kterém ze stát legáln usazeni, vykonávají samostatn výd le nou innost i vykonávají n jakou pracovní innost v rámci volného pohybu osob. Všechna výše uvedená na ízení jsou akty obecné povahy, obecn závazná ve všech svých ástech, upravují tedy neur itý po et p ípad a vztahují se na neomezený po et adresát . Jak již bylo

eno, jsou závazná ve všech svých ástech a nejen ohledn cíl ,

které stanoví. Na ízení jsou bezprost edn použitelná v každém lenském stát . Platí tedy 5

Zejména byl omezen po et vklad do p íloh. Spole ný postoj (ES) . 4/2008 ze dne 17.12.2008 p ijatý Radou s ohledem na p ijetí na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES), kterým se stanoví provád cí pravidla k novým koordina ním na ízením. 7 Jedná se o kritérium Acquis. 6

11

v každém

lenském stát

p ímo, bez toho, aby musela

být

implementována

do jeho právního ádu zákonem. Musí být aplikována soudy a správními ú ady daného státu a mohou zakládat jak práva, tak povinnosti jednotlivc . Jejich základním rysem je princip obecné aplikace a jejich p ednost p ed vnitrostátním právním ádem lenské zem .8 lenské státy Evropské unie zcela respektují koordina ní na ízení Rady, která jsou nad azena9

a

mají

aplika ní

p ednost

p ed

vnitrostátním

právem10

a také mezistátním bilaterálním dohodám o sociálním zabezpe ení. Rovnost v p ístupu k dávkám zaru ují na ízení vydaná k této problematice.

1.2 Shrnutí stávajícího stavu Právní úprava koordinace systém sociálního zabezpe ení prošla v pr

hu aplikace

dynamickým vývojem. Bylo nezbytné nastavit takové ú inné mechanismy, které budou reagovat na m nící se spole enské prost edí, sociální pot eby lidí, demografický vývoj a zejména na zvýšenou migraci osob v rámci EU. Postupem asu se v praxi objevovaly nové skute nosti, které bylo nutné do nové legislativy za lenit (registrované partnerství, otcovské dávky atd.), a také bylo nutné reagovat na m nící se pot eby spole nosti nastavením nového p ístupu k neaktivním osobám. Z uvedeného tedy vyplývá, že p vodní právní úprava již nebyla vyhovující, vždy uplynulo více než t icet let od její první aplikace. Navíc již neodrážela probíhající výrazné zm ny v sou asné spole nosti. Nová koordina ní na ízení jsou reakcí na tyto spole enské zm ny. Nová právní úprava sice p irozen navázala na p vodní legislativu, ale také úzce navazuje na rozhodnutí Evropského soudního dvora. Obecn lze íci, že nová koordina ní na ízení jsou moderním nástrojem k ú elné a efektivní koordinaci sociálního zabezpe ení.

8

ERNÁ, J., VACÍK, A. Právo sociálního zabezpe ení v rámci Evropské unie. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš en k, s.r.o., 2005. 17-18 s. 9

Rozsudek ve v ci 6/64 Costa v. ENEL [1964] ECR 585, 593, p elomový rozsudek ESD, který stanovil, že evropské právo má aplika ní ednost p ed národními právními p edpisy, které jsou s ním v rozporu. 10 Tento princip znamená p ednost normy komunitárního práva a ponechání neaplikovatelnou vnitrostátní právní normu, která mu odporuje.

12

2. KOORDINACE SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ V EU 2.1 Historie koordinace sociálního zabezpe ení v mezinárodním vývoji Nejprve je nutné zmínit, že koordinace systém

sociálního zabezpe ení

by mezi lenskými státy nebyla možná, aniž by byla zajišt na svoboda pohybu osob. Svoboda pohybu osob vychází z l. 45 Lisabonské smlouvy pozm ující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského spole enství (d íve l. 14 SES, resp. l. 48

ímské smlouvy o založení EHS).11 Uvedené právo by bylo vážn

omezeno,

pokud by lenské státy nep eklenuly rozdíly ve vnitrostátních systémech sociálního zabezpe ení. Proto ve všech zmín ných smlouvách (v l. 51 o založení EHS, l. 42 Smlouvy o ES a l. 48 Lisabonské smlouvy), které jsou primárním právem EU, byl zakotven úkol p ijmout taková opat ení, která jsou nezbytná pro zajišt ní svobodného pohybu pracovník . Koordinace sociálních systém v celosv tovém m ítku prošla v minulosti výrazným a dynamickým vývojem. Podobn

jako existují samostatné státy, které si vytvo ily

samostatné systémy sociálního zabezpe ení. I tyto systémy vycházejí z historických odlišností, jiné kultury, pot eb a možností dané zem . P es jistou podobnost a vzájemné ovliv ování se tyto systémy od sebe více i mén odlišují. Jednotlivé státy si za aly brzy uv domovat potíže, které zp sobovaly rozdílné autonomní sociální systémy a pokoušely se je ešit. A to jednak cestou ur itého sjednocování svých systém standard

nebo p esn ji

do národních právních p edpis

eno zavedením ur itých spole ných a jednak cestou vzájemného provázání

existujících národních soustav.12 Lisabonská smlouva obsahuje novou úpravu oblasti sociálního zabezpe ení v l. 42 SFEU ve zn ní Lisabonské smlouvy (resp. v l. 48 nového íslování SFEU). Pro oblast sociálního zabezpe ení byl od po átku zvolen specifický p ístup. Pro sblížení právních ád

lenských stát byla zvolena metoda koordinace.13

11

Pro lepší orientaci v textu budeme dále používat pojem „Lisabonská smlouva“. MUNKOVÁ, G. A KOLEKTIV. Sociální politika evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2004. 65 s. 13 TOMEŠ, I., KOLDINSKÁ K. Sociální právo Evropské unie. Praha, C.H.Beck 2003, 44 s. 12

13

V této oblasti bylo zakotveno n kolik základních koordina ních princip , které jsou dále rozvedeny v kapitole 2.6 Základní principy koordinace systém

sociálního

zabezpe ení v EU. es jisté úsp chy dosažené p i sjednocování podmínek obsažených v r zných národních systémech sociálního zabezpe ení je dosažení jejich plné harmonizace otázkou zatím nedohledné budoucnosti. V této oblasti dosáhly státy v rámci Evropské unie nejvyššího stupn provázání, tzn. koordinace.14

2.2 Vztah osob samostatn výd le Osoby samostatn výd le

inných a koordina ních na ízení

inné (dále jen OSV ) byly vždy zvláštním tématem

koordinace. Zpo átku se koordina ní na ízení vztahovala pouze na zam stnance. Do osobního rozsahu koordinace byly osoby samostatn

výd le

inné za azeny

až na po átku 80. let minulého století, nebylo to však možné na základ

lánku 42

Smlouvy o založení Evropského spole enství. Na ízením . 1390/81 z 12. kv tna 1981 ijal Evropský soudní dv r rozší ení rozsahu osobní p sobnosti na ízení i na OSV .15 Osoby samostatn výd le

inné byly tzv. „nevlastním dít tem“ koordinace,

zatímco v p ípad zam stnanc bylo vymezení již od po átku zcela jasné, na OSV nebyl brán z etel. N která ustanovení Na ízení Rady (EHS)

. 1408/71 ze 14. ervna 1971,

o aplikaci soustav sociálního zabezpe ení na osoby zam stnané, samostatn výd le inné a jejich rodinné p íslušníky pohybující se v rámci Spole enství se ke vztahu k nim bec nepoužívala. Navíc byla stará koordina ní pravidla pro osoby samostatn výd le inné v tšinou obdobná jako u zam stnanc

a nebrala v úvahu zvláštní postavení

této ekonomicky aktivní skupiny obyvatelstva. Zm na nastala u nových koordina ních na ízení, kde problematika osob samostatn výd le

inných je již pevn zakotvena

v koordina ních na ízeních. Jedním z d vod problém p i koordinaci systém sociálního zabezpe ení osob samostatn výd le Tradi

inných byl fakt, že formy volného pohybu osob se neustále m ní.

platí, že pracovníci z chudších zemí p icházejí do zemí bohatších, aby tam

14 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ. Sociální zabezpe ení osob pohybujících se v rámci Evropské unie. 2. vydání. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2001. 15 Rozsudek Van Roosmalen, p ípad 300/84 1986 ECR 3097, kde za osobu samostatn výd le innou byl považován nizozemský kn z, který byl vyslán do belgického Konga, kde byl ú asten dobrovolného pojišt ní v rámci nizozemského zákona o obecných dávkách v invalidit . Po návratu se p est hoval do Belgie, kde byl uznán invalidním. Dávka mu však nebyla p iznána, nebo podle nizozemského zákona má nárok na dávku pouze osoba, která je v Nizozemí invalidní po dobu nejmén 52 týdn . Teritoriální omezení nebylo p ípustné, pokud by se na n ho vztahovalo koordina ní na ízení. Bylo proto velmi d ležité rozhodnout, že OSV , nebo nepobírala žádný p íjem od církve, ale byla zcela finan podporována svými farníky.

14

dlouhodob

pracovali, více vyd lávali a unikli nezam stnanosti v domovském stát .

V sou asné dob stále více a více pracovník

a zejména osob samostatn výd le

inných odchází do zahrani í asto na kratší období. Z uvedeného je z ejmé, že poskytovaná ochrana plynoucí z koordina ních na ízení byla v tší pro zam stnance než pro OSV . P i p ijímání nové legislativy se vyskytla ada otázek: Je sou asná ochrana OSV

dosta ující, nedochází ke zvýhod ování zam stnanc

a nedochází k omezení volného pohybu osob? Je jisté, že rozdíly mezi systémy chodového pojišt ní jednotlivých zemí EU nelze zcela odstranit. Jestliže má podnikatel sídlo ve stát , kde nejsou žádné nebo jsou nízké p ísp vky pro OSV , a odejde za prací do jiného lenského státu s vyššími p ísp vky, z principu státu sídla vyplývá, že podléhá pouze levn jšímu systému. To zvyšuje obavy z nekalé sout že, nebo platí nižší p ísp vky než národní pracovníci. Je obecnou pravdou, že pro n které podniky jsou rozdíly v p ísp vcích na d chodové pojišt ní a hlavn i rozhodování, kde umístit sídlo firmy.

jejich výše rozhodujícím faktorem

16

2.3 Po átky koordinace a vývoj d chodových systém v Evrop chodový systém a v zásad

celá oblast sociálního zabezpe ení pat í v EU

mezi tzv. komunitární politiku. To znamená, že zásadní rozhodnutí týkající se sou asného stavu a budoucího vývoje jejich d chodového systému jsou pln

v kompetenci

jednotlivých lenských stát a EU nep ikazuje lenským zemím, jakou podobu systému sociálního zabezpe ení ve své zemi si mají zvolit. Základní myšlenkou otev ené metody koordinace v oblasti d chod spole ných, obecných cíl a formulace potenciálních problém

je hledání

v oblasti d chodového

zabezpe ení. Je z ejmé, že jednotlivé metody a zp soby ešení d chodové politiky se mohou v jednotlivých státech lišit. D raz je zejména kladen na vzájemnou komunikaci, mezinárodní vým nu zkušeností a hledání spole ných srovnatelných indikátor v sociální sfé e. Výhodou této metody je podn cování dialogu nap nabytých zkušeností a v neposlední ad

i aktivní p ístup k ešení problém

nikoliv primárn formou direktiv a závazných na ízení.

16 17

spole enským spektrem, sdílení „zdola“,

17

PENNINGS, F. Úvod do evropského práva sociálního zabezpe ení. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2003. 170-172 s. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 198-201 s.

15

Dynamickým

vývojem

spole nosti se

vyskytla

ada

vážných

problém

jako jsou stárnutí populace, zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho dopady na udržitelnost d chodových systém . EU zaujala stanovisko, že tuto nep íznivou a nelehkou situaci je nutné urgentn za ít ešit, nejprve na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 200018 a následn další rok ve Stockholmu19, kde byl zd razn n zásadní význam modernizace d chodových systém . Zde byly položeny základní kameny pro zavedení tzv. otev ené metody koordinace v oblasti d chod . Otev ená metoda byla skute ijetím jedenácti spole ných cíl

zahájena v prosinci 2001

ve t ech oblastech: p im enost d chod , finan ní

udržitelnost penzijních systém a modernizace stávajících penzijních systém . Realizace spole ných cíl byla však výhradn v kompetenci jednotlivých lenských stát . Jednotlivé oblasti otev ené metody koordinace více rozvedu dále v textu.

2.3.1

im enost d chod Jedna oblast byla v nována p im ené výši d chodové dávky.

lenské státy

se dohodly, že zajistí takovou kapacitu penzijních systém , která umožní splnit a nadále udržovat jejich sociální cíle. Za tímto ú elem a s ohledem na specifické národní podmínky byly stanoveny základní úkoly, které uvedu dále. Státy zajistí, aby starší lidé nebyli vážn ohroženi chudobou a mohli se t šit z d stojné životní úrovn ; aby se i nadále mohli podílet na ekonomické prosperit své zem

a p im eným aktivním zp sobem se podíleli na ve ejném spole enském

a kulturním život . Dále se

lenské státy dohodly, že zajistí všem osobám dostupný ve ejný

i komer ní penzijní systém, jenž t mto osobám umožní dosáhnout nároku na d chod, který jim umožní zachovat si v p im eném rozsahu svou životní úrove i po odchodu z aktivního pracovního života. Také

své

sociální

systémy

s pr

žným

financováním

nastaví

tak,

aby byla zajišt na podpora solidarity uvnit i mezi generacemi. 20

18

Na zasedání Evropské rady v Lisabonu 23.-24.3.2000 bylo konstatováno, že st edem politiky EU by se m li stát lidé pomocí modernizované sociální ochrany. 19 Na zasedání Evropské rady ve Stockholmu 23.-24.3.2001 byly stanoveny nové cíle v oblasti zam stnanosti, sociální pé e, dostupnosti pé e, rovných p íležitostí, zkvalit ování pracovního prost edí, zvyšování kvalifikace a zapojování t lesn postižených do pracovního života. 20 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 198-201 s.

16

2.3.2 Finan ní udržitelnost penzijních systém Další oblastí, kterou se Evropská rada ve Stockholmu v roce 2001, zabývala je finan ní udržitelnost a stabilita penzijních systém .

lenským stát m bylo doporu eno,

aby zvolily mnohostrannou a vyváženou strategii pro položení pevných, finan

solidních

a stabilních základ penzijního systému, v etn zvolení vhodných kombinací sociálních politik. lenské státy se zavázaly, že k zajišt ní dosažení vysoké úrovn zam stnanosti provedou komplexní reformu trhu práce, tak jak p edpokládá Evropská strategie zam stnanosti. Zárukou politiky trhu práce a hospodá ské politiky m ly být všechny íslušné obory sociální ochrany, zejména pak penzijní systémy, které budou poskytovat inné podn ty pro zapojení starších pracovník

do aktivního pracovního života.

Pracovníci nebudou podn cováni k d ív jšímu odchodu do d chodu a nebudou penalizováni, jestliže z stanou na trhu práce i po dosažení standardního d chodového ku. Penzijní systémy také usnadní možnost postupného odchodu do d chodu. Dále se systém

lenské zem

zavázaly, že provedou reformu stávajících penzijních

vhodnými zp soby a bude brán ohled na základní cíl, kterým je zachování

udržitelnosti ve ejných financí. Udržitelnost penzijních systém bude muset být podložena im enou sociální fiskální politikou, když to bude nezbytné, v etn snížení zadluženosti. Strategie p ijaté ke spln ní tohoto cíle mohou také zahrnovat zakládání vyhrazených penzijních rezervních fond . Státy také daly záruku, že podmínky penzijních systém a jejich reformy zachovají správnou rovnováhu mezi ekonomicky aktivn

innou populací a d chodci v tom smyslu,

že na první skupinu nenaloží nadm rné b emeno a té druhé zachovají p im ené d chody. Tuto rovnováhu nastaví tak, že zvolí vhodný regula ní rámec s efektivním ízením. Soukromé a ve ejn financované penzijní plány budou v budoucnu schopny poskytovat chody s pot ebnou hospodárností, p ístupností, p esností a jistotou.21

21

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 198-201 s.

17

2.3.3 Modernizace penzijních systém Poslední oblastí, kterou se Evropská rada zabývala, je modernizace penzijních systém . Tato modernizace musí flexibiln

reagovat na odezvy m nících se pot eb

ekonomiky státu, spole nosti a jednotlivc . Státy se také dohodly, že zaru í, aby „nové“ penzijní systémy flexibiln reagovaly na zm ny a požadavky trhu, zejména na pružnost a jistotu trhu práce. Dále nesmí dojít k újm osob v návaznosti na slad nost i nesoulad da ových systém

lenských stát ,

mobilita pracovní síly na území lenských stát a migrujících osob i nestandardní formy zam stnání nebudou penalizovat nároky lidí na d chod a penzijní systémy nebudou odrazovat od samostatn výd le né innosti. Státy rovn ž zaru ily napln ní principu rovného zacházení se ženami a muži i zohledn ní povinností danou legislativou evropského práva. Státy se také dohodly, že u iní taková opat ení, aby stávající penzijní systémy byly transparentn jší a p izp sobitelné m nícím se podmínkám. Lidé penzijním systém m musí pln d

ovat. lenské

zem

dále

vypracují

základní

a snadno

pochopitelné

informace

o prognózách penzijních systém , jejího dalšího vývoje v oblasti výše dávek a p ísp vk a aktivn

budou podporovat co možná nejv tší shodu v oblasti d chodové politiky

a penzijních reforem. Dále zlepší metodologii k ú innému sledování reforem v t chto oblastech. 22

2.4 Význam koordinace v širším pojetí Již p i vzniku Evropského hospodá ského spole enství v roce 1957 v souvislosti s volným pohybem osob, jednou ze základních svobod, se vyskytlo n kolik otázek: Jaká opat ení u init, aby osobám migrujícím v rámci EHS byla zajišt na stejná práva a výhody ze systém

sociálního zabezpe ení? Jak naložit s rozdílnými systémy sociálního

zabezpe ení v jednotlivých lenských státech? Jaká opat ení musí být p ijata v oblasti sociálního zabezpe ení, tak aby nem la negativní dopad na migrující osoby? Otázek s touto problematikou bylo více a již od za átku bylo z ejmé, že budou muset být p ijata opat ení, která nebudou zvýhod ovat osoby, které v daném lenském 22


18

stát bydlí oproti migrujícím osobám. Proto EU p ijala v oblasti sociálního zabezpe ení adu opat ení umož ujících svobodný pohyb pracovník

a jejich sociální ochranu.

Harmonizace v této oblasti znamenala, že lenské státy nadále provozují své vlastní systémy sociálního zabezpe ení podle svého uvážení, ale migrující osoby jsou chrán ny, pokud se p est hují za hranice. Každá lenská zem Evropské unie má sv j vlastní systém sociálního zabezpe ení, tzn., že v sou asné dob je v Evrop 27 odlišných systém , které mají r zné diference, a je nutné tyto systémy v rámci celé unie provázat z d vodu sociální ochrany migrujících osob. Za tímto ú elem byla vypracována koordina ní na ízení a provád cí na ízení k t mto na ízením. Je z ejmé, že mnoha lidem není zcela jasné, jakým zp sobem budou nap . posuzovány doby d chodového pojišt ní, pop . odkud budou dostávat starobní chod v p ípad , že osoby odpracují i provozují samostatn výd le nou innost i jsou zam stnáni ve více lenských státech EU. Opa nou situací jsou p ípady, kdy osoba vykonává pracovní innost i samostatn výd le nou innost pouze na území daného lenského státu. V t chto p ípadech se aplikuje výhradn

národní

legislativa

sociálního

zabezpe ení

a

koordina ní

na ízení

se na tyto osoby nevztahují. Pokud ovšem nastane u t chto osob situace, kdy sv j podnikatelský zájem soust edí i na jiné lenské zem

i budou vysláni do zahrani í

za ú elem provedení n jaké práce, tak nyní nastává okamžik, kdy je nezbytné se o koordina ní na ízení aktivn

zajímat. Koordina ní na ízení zcela jasn

ur ují,

do kterého systému sociálního zabezpe ení budou platit p ísp vky na pojistné. Také je nutné zmínit, že koordina ní na ízení pokrývají pouze sociální pojišt ní, které je placeno pr

žn do systému sociálního zabezpe ení daného lenského státu,

tzv. „pay as you go system“23 a v tšinou je vázán na hrubý p íjem pracovníka i na istý íjem osoby samostatn výd le

inné. Výše pojistného, které doty ná osoba zaplatí

do sociálního systému, je ve všech státech EU stanovena procentuáln , liší se pouze výší procent.

23

Jedná se o ustálený výraz používaný pro systém sociálního zabezpe ení, kde p ísp vky na sociální zabezpe ení jsou pr do státního rozpo tu z hrubého p íjmu zam stnance i istého p íjmu OSV .

žn placeny

19

2.5 Koordinace systém sociálního zabezpe ení v EU v sou asnosti V úvodu se pokusím definovat koordina ní pravidla, která se aplikují v lenských státech EU. Koordina ní pravidla jsou pravidla mezinárodního práva sociálního zabezpe ení, ur ená k takovému vzájemnému provázání systém sociálního zabezpe ení (i ve vztahu k dalším mezinárodním p edpis m), které umož ují úpravu mezinárodních otázek s cílem ochránit postavení migrujících osob a jejich rodinných p íslušník v sociálním zabezpe ení. Koordinace ponechává národní p edpisy beze zm n, což znamená, že specifické rozdíly mezi národními systémy z stávají zachovány. Koordinace nicmén nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrujícího pracovníka nebo osobu samostatn výd le

innou nevýhodná. ležitým cílem koordina ních pravidel je ur ení, který národní systém sociálního

zabezpe ení se použije jako p íslušný. Stanovení p íslušnosti k právním p edpis m, do kterého systému sociálního zabezpe ení

lenského státu budou migrující osoby

podléhat, je dle mého názoru nesložit jším rozhodnutím p i aplikaci koordina ních na ízení. Dále je nutné zmínit, že koordina ní pravidla potla í ta národní ustanovení, která jsou s nimi v rozporu. Pokud jde o právo EU, koordina ní na ízení a zakládající smlouvy, tak neobsahují definici koordinace. Evropský soudní dv r ve svých rozsudcích také takovou definici neposkytuje. V n kolika rozsudcích Soudní dv r potvrdil, že na ízení ponechávají lenským stát m pravomoc ur it typ a obsah ustanovení ve svých dávkových systémech, a deklaroval, že koordinace nevylu uje pravomoc

lenských stát

pro dávky a typ dávek ani nezakazuje rozdíly mezi lenskými státy.

ur it podmínky

24

i aplikaci koordina ních p edpis v oblasti sociálního zabezpe ení je t eba zcela zabránit konfliktu právních ád , odstranit nerovné zacházení na základ státní p íslušnosti, odstranit teritoriální požadavky apod.25 i aplikaci koordina ních na ízení m že dojít k situaci, že osoba uplat ující nárok na dávku má pochybnosti o postupu i rozhodnutí kompetentní instituce daného lenského státu. V p ípad , že byly vy erpány všechny opravné prost edky, mají tyto osoby možnost se obrátit na Evropskou komisi. Evropská komise eší jen extrémn obtížné p ípady. Pokud Evropská komise zjistí, že lenský stát ádn neprovád l p edpisy Spole enství 24 25

Rozsudek Mura, p ípad 22/77 1977 ECR 1. PENNINGS, F. Úvod do evropského práva sociálního zabezpe ení. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2003. 11-15s.

20

a porušil povinnosti plynoucí z t chto p edpis , hrozí mu opat ení ze strany Evropské komise v etn

ízení p ed ESD.26

2.5.1 Pojem migrace pro ú ely koordina ních na ízení Než p ejdeme ke koordina ním pravidl m a výkladu vybraných

lánk

koordina ních na ízení, je nutné vymezit pojmy migrace a migrující osoba. Nejprve je nutné zmínit, že koordina ní na ízení mohou být použita pouze na migrující osoby v rámci EU. V diplomové práci doposud nebyl zcela vymezen pojem migrace a migrující osoby. Pojem migrace není nikde explicitn definován, ale dovozuje se, že osoba musí legáln ekra ovat hranice z jednoho lenského státu do druhého, a to nejen z ekonomických vod . K p ekro ení hranic m že dojít nap . v rámci rodinného p íslušníka

erpání dovolené, návšt vy

i odchodu osoby v d chodovém v ku po ukon ení aktivního

pracovního života do jiného lenského státu. V p ípad , že nedojde k pohybu p es hranice, migrující osoba se nem že na koordina ní na ízení odvolat, dokonce ani tehdy, když se st etne s národními pravidly, která mají diskrimina ní charakter. Za migraci lze v ur itých situacích, zejména p i posuzování p íslušnosti k právním edpis m, považovat také migraci z právního hlediska, tj. pokud nedojde k fyzickému ekro ení státních hranic. Tyto situace se budou týkat p edevším aktivních osob, tj. osob vykonávajících ur ité innosti i práce. Jedná se o p ípady nap . poskytování poradenských služeb, p ekladatelské služby, právní služby atd.

2.6 Základní principy koordinace systém sociálního zabezpe ení v EU Aby mohla být koordinace ú inn

provád na, musely být v na ízeních právn

zakotveny základní pravidla pro koordinaci systém sociálního zabezpe ení. Koordinace systém

sociálního zabezpe ení byla postavena na

ty ech základních principech,

kterými jsou rovné zacházení a zákaz diskriminace, aplikace právního ádu jednoho státu, ítání dob pojišt ní, tzv. agregace dob a zachování nabytých práv, tzv. export dávek do ciziny. Tyto principy byly zakotveny ve starých koordina ních na ízeních. Nové koordina ní na ízení doplnilo tyto koordina ní principy o nové pravidlo, a to o rovné nakládání s dávkami, p íjmy, skute nostmi nebo událostmi. 26

ŠIŠKOVÁ, N., STEHLÍK, V. Evropské právo 1-Ústavní základy Evropské unie. Linde Praha, 2007. 15 s.

21

Koordinace této problematiky je nezbytná i z d vodu zm n v sociální politice. Proto Evropská spole enství p ijala uvedené principy koordinace. Dále se budeme více v novat jednotlivým koordina ním pravidl m.

2.6.1 Aplikace právního ádu jediného státu Prvním pravidlem je aplikace jediného právního ádu27, který je definován v bod 15 nového koordina ního na ízení. U pracovníka i osoby samostatn výd le

inné

echázející hranice je d ležité, aby nenastala situace, kdy není pojišt na v žádném lenském stát

anebo je pojišt na v n kolika

lenských státech zárove . Snahou

je eliminace p ípad , kdy by byla doty ná osoba pojišt ná na území dvou a více lenských stát

i v opa ném p ípad by tato osoba nebyla pojišt na v bec. Negativní a pozitivní kolize právních p edpis je zcela nežádoucí a ohrožuje volný

pohyb osob. Koordina ní na ízení proto nastavila p esná kritéria, podle kterých lze aplikovat pouze jednu národní legislativu (jedno pojišt ní). Obecným pravidlem je, že se uplat uje legislativa zem , kde zam stnaná osoba nebo osoba samostatn výd le

inná pracuje28, bez ohledu na místo jejího bydlišt .

Ve stát pojišt ní m že pak osoba požadovat dávky i v p ípad , že by jejich poskytování bylo podmín no bydlišt m osob v tomto stát bez z etele na zam stnání. Z obecného pravidla o aplikaci právních p edpis zam stnání existuje

sociálního pojišt ní ve stát

ada výjimek. Nejznám jší se vztahuje na pracovníky vyslané

do zahrani í, státní ú edníky, posádku námo ních lodí, diplomaty. Pravidla stanovená koordina ními na ízeními týkajícími se kolize zákon

jsou

svým charakterem výlu ná. To znamená, že ur ením aplikovatelné legislativy se zárove vylu ují všechny ostatní legislativy jiných lenských stát . Ur ená legislativa se týká jak poskytování dávek, tak i odvád ní p ísp vk (placení pojistného) a platí pro všechna odv tví sociálního zabezpe ení pokrytá koordina ními na ízeními a stanovená p íslušnou národní legislativou.

27

lex loci laboris, pravidlo státu místa výkonu innosti Rozsudek Plum vs. Allgemeine Orstkrankenkasse Rheinland, Regionaldirektion Köln, ípad 404/98. ECR 2000 – vyslaní zam stnanci do jiného lenského státu, aby zde vykonávali stavební práce, ve kterém tento podnik s výjimkou inností ist vnit ního ízení vykonává veškerou svou innost, podléhají dle koordina ního na ízení právním p edpis m pro sociální zabezpe ení státu, na jehož území skute pracují. 28

22

2.6.2 Rovné zacházení Druhým pravidlem je rovné zacházení. Migrující osoba se m že setkat s p ípady, kdy

zákony

o

sociálním

ze kterých jednozna

pojišt ní

hostitelské

zem

zahrnují

doložky,

vyplývá diskriminace z d vodu státní p íslušnosti. Princip zákazu

diskriminace vykládá Evropský soudní dv r široce. Vylu uje diskriminaci p ímou, která je založena na státní p íslušnosti, a nep ímou diskriminaci, která m že nap íklad spo ívat v nastavených

kvalifika ních

podmínkách

pro

ur ité

profese

i

v podmínkách

pro poskytování dávek. Nep ímá diskriminace ve svém d sledku vede k nerovnému postavení cizích státních p íslušník . Jedním z pilí

celého práva ES je základní princip, který zakazuje veškerou

diskriminaci z d vodu státní p íslušnosti. Tento princip byl zakotven v primárním právu v l. 12 SES, resp. l. 18 Lisabonské smlouvy. Ve vztahu k sociálnímu zabezpe ení je princip rovného nakládání

i stejného

zacházení výslovn uveden v lánku 3 nového koordina ního na ízení, který stanoví, že osoby sídlící na území

lenských stát , na které se vztahují ustanovení na ízení,

podléhají stejným povinnostem a užívají stejných výhod podle legislativy lenského státu jako státní p íslušníci doty ného státu. Podle principu rovného zacházení podléhají migrující osoby na území lenských stát , na které se vztahují ustanovení koordina ních na ízení, stejným povinnostem a užívají stejných výhod jako státní p íslušníci doty ného lenského státu.

lenské státy

zacházejí s migrujícími osobami p i p iznávání sociálních dávek stejným zp sobem jako s vlastními ob any. Pokud tedy národní právní p edpisy lenských stát EU o sociálním zabezpe ení zakotvují odlišnou právní úpravu pro cizince, nebude tato platit pro osoby kryté komunitárním

právem.

V praxi

to

znamená,

že

národní

legislativa

nebude

v t chto p ípadech aplikována. S t mito „cizinci“ bude zacházeno stejn jako s vlastními ob any. 29

29

KRÁL, R. Zásady aplikace komunitárního práva národními soudy. Praha: C.H.Beck, 2003. 77-80 s.

23

2.6.3

ítání dob pojišt ní Dalším koordina ním pravidlem, které se uplat uje p i provád ní sociálního

zabezpe ení ve všech lenských státech, je s ítání dob pojišt ní neboli agregace dob pojišt ní. Nárok na n které dávky je podmín n získáním ur ité doby pojišt ní, zam stnání i trvalým bydlišt m osoby žádající o dávku. Je nezbytné, aby tato problematika byla regulována na úrovni EU, v opa ném p ípad by mohlo dojít k situacím, kdy osoba, která nespl uje tyto kvalifika ní doby, by mohla být postavena do nevýhodného postavení. 30 Je mnoho p ípad , kdy

lov k stráví

ást svého aktivního pracovního života

v jednom a ást v jiném lenském stát a p itom nesplní p edepsanou dobu pojišt ní pro nárok na dávku v n kterém z nich. Proto dle koordina ních na ízení pro získání nároku na dávky je t eba tam, kde to p ipadá v úvahu, p ihlédnout i k dobám pojišt ní získaným v jiných lenských státech. l. 42 SFEU ve zn ní Lisabonské smlouvy (resp. l. 48 nového íslování SFEU) za ú elem napln ní výše zmín ných zásad ukládá Rad , aby

ádným legislativním

postupem p ijímala v oblasti sociálního zabezpe ení opat ení, která by migrujícím pracovník m a oprávn ným p íslušník m jejich rodin zaru ila zapo tení všech dob pojišt ní získaných podle r zných vnitrostátních právních p edpis a zachování nárok na dávky, jakož i pro výpo et jejich výše.

pro ú ely vzniku

31

Princip s ítání dob pojišt ní pro p iznání nároku platí pro všechny druhy dávek. Tento princip se samoz ejm uplatní tehdy, pokud je v daném lenském stát p íslušná dávka na dob

pojišt ní závislá.

asto se v této souvislosti zmi ují d chody,

což však nemusí platit vždy; v teritoriálních systémech mohou být zabezpe eny všechny osoby bydlící na území státu bez toho, že by se zkoumala délka takového bydlení. 32 Dle ustanovení v Kapitole III, je jednozna

lánku 12 nového koordina ního na ízení

uvedeno, že doby pojišt ní, zam stnání, samostatn výd le né innosti

nebo bydlení získané podle právních p edpis jednoho lenského státu se p pojišt ní, zam stnání, samostatn

výd le né

tou k dobám

innosti nebo bydlení získaným podle

právních p edpis kteréhokoli lenského státu, pokud je to nezbytné pro ú ely lánku 6, 30

Rozsudek 443/93 Vougioukas [1995] ECR I-4033, kde Evropský soudní dv r odvodil, že ú inná koordinace vyžaduje s ítání dob pojišt ní v jednotlivých systémech sociálního zabezpe ení. 31 Jednalo se zejména o d chodovou dávku. Bylo t eba zajistit, aby se do výpo tu doby odvod zahrnula také léta strávená v jiných lenských státech. 32 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ. Sociální zabezpe ení osob pohybujících se v rámci Evropské unie. 2. vydání. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2001. 8-9 s.

24

Hlava I nového koordina ního na ízení. Dále je nutné zmínit, že za rovnocennou dobu pojišt ní je považována také doba pojišt ní na základ právních p edpis dvou nebo více lenských stát . V praxi se bude jednat nap . o dobu, kdy doty ná osoba byla v evidenci adu práce. Jedná se o tzv. neaktivní osoby. V p ípad , že doty ná osoba nebyla p ed uvedenou dobou povinn pojišt na dle právních p edpis

lenského státu, doba pojišt ní

bude zohledn na institucí lenského státu, kde poprvé po uvedené dob byla povinn pojišt na.

2.6.4 Zachování nabytých práv a výplata dávek do ciziny tvrtým koordina ním pravidlem je zachování nabytých práv a výplata dávek do ciziny, tzv. export dávek. Dle zákon

n kterých

lenských stát

EU je možné

poskytovat i vyplácet dávky osob jen tehdy, jestliže má trvalé bydlišt v daném stát . Toto omezení je považováno za diskrimina ní zvlášt v i migrujícím osobám, které v n kterém lenském stát nabyly práva na dávku a které se nap íklad cht jí vrátit do zem

svého p vodu. Bez koordinace by o svá nabytá práva p išly, což by bylo

ekážkou k volnému pohybu osob, nebo p i v domí si této ztráty by s odchodem za prací do ciziny z ejm velice váhaly. Dle koordina ních na ízení se státy vzdávají všech doložek vyžadujících trvalý pobyt pro poskytování dávek. Invalidní, starobní, vdovské a sirot í d chody a d chody vyplývající z pracovních úraz a nemocí z povolání, kterých bylo nabyto podle zákon lenského státu, musí být p íslušné osob vypláceny i tehdy, jestliže tato osoba bydlí v jiném lenském stát . Díky tomuto koordina nímu pravidlu je zajišt na výplata nejen do státu, kde osoba bydlí, ale do kteréhokoli jiného lenského státu. Koordina ní na ízení však nastavila tyto principy tak, že jdou ješt

dále.

Každá osoba m že uplat ovat nárok na d chod za p edchozí doby pojišt ní získané podle právních p edpis kteréhokoli lenského státu bez ohledu na to, ve kterém lenském stát bydlí. Princip zachování nabytých práv, resp. export dávek do ciziny platí ve v tší i menší mí e i pro ostatní druhy dávek a je vymezen v l. 7 nového koordina ního na ízení. Instituce, které v Evropské unii provád jí sociální zabezpe ení aktivn spolupracují a vzájemn si poskytují informace o pojišt ncích. Používají p itom jednotné formulá e

25

platné pro všechny lenské státy EU, tzv. E-formulá e, které budou v krátké budoucnosti, v souladu s novými koordina ními na ízeními, zcela nahrazeny elektronickými formulá i. Každý lenský stát m že využít p echodného období pro vým nu údaj elektronickou cestou. Tato p echodná období nesmí p esáhnout 24 m síc ode dne vstupu provád cího na ízení v platnost. V n kterých p ípadech m že Správní komise od tohoto rozhodnutí upustit a rozhodnout o prodloužení této lh ty.

2.6.5 Asimilace fakt Posledním a novým koordina ním principem je „rovné nakládání s dávkami, íjmy, skute nostmi nebo událostmi“, který je upraven v l. 5 nového na ízení. Toto pravidlo stanovuje, že právní ú inky událostí a ur itých skute ností, které jsou dány vnitrostátním právem, je lenský stát povinen vzít v úvahu, jestliže nastaly i se udály v kterémkoli

lenském stát . V praxi to nap íklad znamená, že p i spln ní podmínek

nároku na ur itou dávku v jednom

lenském stát

platí i v druhém

lenském stát

v p ípad , že existuje stejná i podobná dávka, na kterou migrující osoba uplatnila nárok.

2.6.6 Osobní rozsah koordinace systém sociálního zabezpe ení Koordina ní na ízení by nemohla být zcela bez problém aplikována, kdyby nebyl zcela jasn vymezen okruh osob, kterých se týká. Osobní rozsah koordinace je vymezen v lánku 2 nového na ízení a je zásadní otázkou pro rozhodování, zdali se uplatní koordina ní mechanismus EU. Na ízení o „evropském sociálním zabezpe ení“ se vztahují na ob any lenských stát Evropské unie, Evropského hospodá ského prostoru a Švýcarska, osoby bez státní íslušnosti a uprchlíky, pokud bydlí v lenském stát

EU, a rodinné p íslušníky

a poz stalé výše uvedených osob bez ohledu na státní p íslušnost. V porovnání s p vodní právní úpravou, která v rámci osobní p sobnosti kryla osoby zam stnané nebo samostatn výd le

inné a studenty se rozsah stávajícího

na ízení rozší il na všechny osoby v etn neaktivních. Za neaktivní osoby lze považovat osoby, které nespadají do p vodn

vymezených kategorií a nejsou ani rodinnými

26

íslušníky zam stnaných i samostatn výd le

inných osob nebo se nejedná o ob ana

v d chodu.33

2.6.7

cný rozsah koordinace Také bylo nutné vymezit, které dávky jsou pokryty koordina ními na ízeními.

cná oblast p sobnosti je vymezena lánkem 3 nového koordina ního na ízení a vztahuje se na veškeré právní p edpisy týkající se níže uvedených oblastí sociálního zabezpe ení: dávky v nemoci; dávky v mate ství a rovnocenné otcovské dávky; dávky v invalidit ; dávky ve stá í; poz stalostní dávky; dávky p i pracovních úrazech a nemocech z povolání; poh ebné; dávky v nezam stnanosti; edd chodové dávky; a rodinné dávky. Tento v cný rozsah zahrnuje uvedené dávky bez ohledu, jsou-li vypláceny institucemi sociálního zabezpe ení i zam stnavateli (nap . v

eské republice náhrada

mzdy, kterou vyplácí zam stnavatel v prvních 14 dnech do asné pracovní neschopnosti zam stnanci). Shrnu-li uvedené informace, lze v cný rozsah koordinace rozd lit do dvou základních skupin: 1.

cné dávky (jedná se nap . o dávky, které se vztahují na léka skou a stomatologickou pé i, na léky, hospitalizaci a na p ímé platby ur ené k proplacení chto náklad );

2. pen žité dávky (nemocenské, pen žitá pomoc v mate ství, ošet ovné, starobní chody atd.). Nová na ízení se nevztahují na sociální a lé ebnou pomoc a na dávky, u nichž lenský stát p ijímá odpov dnost za škody zp sobené osobám, a poskytuje

33

Rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systém sociálního zabezpe ení . U3 ze dne 12. ervna 2009 o definici pojmu „ áste ná nezam stnanost“ použitelného pro nezam stnané osoby uvedené v l. 65 odst. 1 na ízení ES . 883/2004.

27

náhradu, nap . ob tem války, vojenských akcí, trestných in , atentát , teroristických útok atd.

2.7 Shrnutí stávajícího stavu Evropskou unii v sou asné dob tvo í 27 lenských stát . Tyto samostatné státy mají vytvo eny samostatné vlastní systémy sociálního zabezpe ení, které vychází z historických odlišností, kultury, zvyklostí, pot eb a možností daného státu. Je z ejmé, že tyto systémy jsou v vzájemné interakci a i p es svou podobnost a vzájemné ovliv ování se tyto systémy více

i mén odlišují.

Se vzr stající migrací osob se musely lenské státy zabývat

otázkami souvisejícími s koordinací systém

sociálního zabezpe ení. Osoby migrující

v rámci EU nesm jí být znevýhodn ny z d vodu, že ást svého aktivního pracovního života i výkonu samostatn výd le né innosti stráví v jiném lenském stát , aniž by jim byly zachovány sociální výhody, které mají ob ané daného státu. V této oblasti nedošlo k úplné harmonizaci systém tzv. koordinaci.

sociálního zabezpe ení, ale k vzájemnému provázání,

lenské státy se dohodly, že nastaví ur itá pravidla, která umožní

zavedení ur itých spole ných standard do národních právních p edpis tak, aby bylo dosaženo koordina ních cíl . Základní principy koordinace platí obecn pro všechna odv tví sociálního zabezpe ení. K dosažení ú elné a efektivní koordinace systém sociálního zabezpe ení je nezbytná spolupráce mezi p íslušnými ú ady a institucemi sociálního zabezpe ení v lenských státech, zajišt ní a poradenských orgán

innosti p íslušných

Spole enství a zajišt ní poskytování

ídících

i vým na informací

mezi institucemi.

28

3. P ÍSLUŠNOST K PRÁVNÍM P EDPIS M Posouzení p íslušnosti k právním p edpis m edpis m je z

i ur ení p íslušnosti k právním

mého pohledu jednou z nejsložit jších procedur p i provád ní

koordina ních na ízení. D vod , pro se ob ané rozhodnou pracovat i podnikat v zemích EU, je mnoho. Jedná se zejména o možnost získat vyšší výd lek, zdokonalit se v cizím jazyce, rozší it své podnikatelské portfolio

i získat nové zkušenosti na pracovních

a podnikatelských trzích v zemích EU.34 Obecným pravidlem je, že pro získání nároku na n jakou dávku podléhající koordinaci platí právní p edpisy státu, ve kterém je migrující osoba pojišt na, a to i v p ípad , že oprávn ná osoba v dob vzniku nároku bydlí i pobývá na území jiného lenského

státu,

nebo samostatn

než výd le

ve kterém

je pojišt na.35

inné v n kolika

Osoby,

které

byly

lenských státech, mají

zam stnané asto problém

s ur ením zem , jejíž instituci by m ly p edložit svoji žádost pro p iznání invalidního i starobního d chodu. Jestliže osoby migrují za prací po státech EU, musí v

t, ve kterém stát budou

pojišt ny. Ú ast migrujícího pracovníka na nemocenském, d chodovém a zdravotním pojišt ní se tedy ídí právními p edpisy o sociálním zabezpe ení toho lenského státu, který byl ur en jako p íslušný v souladu s na ízením. Podle t chto právních p edpis migrující osoba odvádí pojistné a jsou vypláceny dávky. 36 P íslušnými právními p edpisy se ídí pouze oblast sociálního zabezpe ení, nikoli oblast da ová, pracovn právní atd. Základním pravidlem je, že zam stnanci i osoby samostatn podléhají

právním p edpis m o

sociálním

zabezpe ení

toho

výd le lenského

inné státu,

na jehož území pracují bez ohledu na to, kde bydlí nebo jaká je jeho státní p íslušnost. V t chto p ípadech se nevystavují žádné evropské formulá e.

34 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ. Volný pohyb pracovník v Evropské unii-Informa ní sí EURES. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2008. 35 Rozsudek 284/84 Spruyt [1986] ECR 685 a rozsudek 43/86 De Rijke-van Gent [1987] ECR 3611, kde Evropský soudní d r judikoval, že koordina ní na ízení lze použít i v p ípad , že osoba v rámci aktivního pracovního života nikdy nep ekro ila hranice lenského státu, ale v d chod odejde do jiného lenského státu. 36 Problematikou ú asti cizích stáních p íslušník na pojišt ní do 31.12.2003 se zabýval také Nejvyšší správní soud v usnesení .j. 6 Ads 88/2006-132 ze dne 21.7.2009, kde dovodil, že cizí státní p íslušníci s výjimkou Francouz podléhají eským právním edpis m.Tento právní názor byl také podložen výkladem Nejvyššího správního soudu v usneseních .j. Ads 108/2005-78 ze dne 26.8.2009, .j. 4 Ads 3/2006-92 ze dne 2.9.2009 a .j. 4 Ads 15/2006-70 ze dne 2.9.2009.

29

V ur itých situacích, nap íklad pokud osoba vykonává svou pracovní i samostatn výd le nou innost soustavn na území více lenských stát , je t eba posoudit, které právní edpisy o sociálním zabezpe ení jsou p íslušné.37

osv

V eské republice má „Potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m“

formu

ení a potvrzuje, že na migrující osobu, která vykonává pracovní

innost

i samostatn výd le nou innost po p echodné období v jiných lenských státech EU, se vztahují

eské právní p edpisy. Žádost zam stnance, zam stnavatele

samostatn výd le

inné o vystavení tohoto osv

i osoby

ení se zpravidla podává u místn

íslušné správy sociálního zabezpe ení, která je vymezena bydlišt m osoby samostatn výd le

inné i sídlem mzdové ú tárny zam stnavatele. Žádost o vydání potvrzení

o p íslušnosti k právním p edpis m m že být podána i na správu sociálního zabezpe ení, která není místn p íslušnou. V tomto p ípad je žádost neprodlen postoupena p íslušné správ sociálního zabezpe ení. K žádosti o vystavení E 10138 (od 01. kv tna 2010 A1)39 zam stnance

i

zam stnavatele

je

nezbytné

doložit

ov enou

kopii smlouvy,

která prokazuje existující pracovn právní vztah. Pokud jde o vydání potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m pro osoby samostatn výd le

inné, tato osoba je povinna p edložit ov ené kopie dokument ,

na základ kterých bude innost vykonávána. V p ípad , že je p edem uzav ena písemná smlouva mezi podnikatelem a zadavatelem zakázky, je nutné doložit také kopii této smlouvy. P sobí-li v jiné zemi EU eský podnikatel sám bez zam stnanc , neplatí pro n j ustanovení sm rnice o vysílání pracovník . Podnikatel tedy nemusí respektovat místní p edpisy týkající se minimální mzdy v zemi ur ení. Na poskytování služeb podnikatele neexistuje žádné p echodné období. Podnikatel, ob an EU, tedy nem že být žádnou lenskou zemí nucen žádat o pracovní povolení ani v p ípad , že hostitelský stát uplatnil p echodná období na vysílání pracovník . Z tohoto pohledu by tedy podnikatel m nem ly být ze strany

lenských stát

kladeny žádné p ekážky. V zásad

vždy

ed výkonem samostatn výd le né innosti na území jiného lenského státu by si m l podnikatel u eské správy sociálního zabezpe ení zažádat o formulá E 101, kterým doloží íslušnost k sociálnímu systému R. Dále by se m l podnikatel ujistit, zda má Evropský pr kaz zdravotního pojišt ní.

37 ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Sociální zabezpe ení 2008. Praha: eská správa sociálního zabezpe ení, 2008. 24 s. 38 Viz. p íloha . 1. 39 V dob zpracování diplomové práce nebyl formulá A1 Správní komisí schválen. Z uvedeného d vodu tedy kompetentní instituce budou i nadále využívat formulá E101.

30

Živnostenské oprávn ní je vhodné si nechat p eložit do jazyka zem , kde bude OSV poskytovat službu, a opat it si kopii smlouvy, na jejímž základ bude v jiném stát EU poskytovat služby, a to nejlépe v jazyce zem ur ení. Podnikatel by si m l také ov it, zda jeho innost není na území státu inností regulovanou a zda není t eba prokázat odbornou kvalifikaci. Seznamy regulovaných inností se liší stát od státu40, a je proto žádoucí v as se informovat o právní úprav v zemi, kde chce podnikatel vyvíjet aktivity. Procedura uznávání kvalifikace je zdlouhavá, finan

asto velmi

nákladná a ve sporných p ípadech m že zabrat i n kolik m síc . eští

podnikatelé zpravidla nejprve žádají o vydání certifikátu Ministerstvo pr myslu a obchodu R a s tímto dokumentem se obracejí na p íslušnou instituci v zemi ur ení (ministerstvo, obchodní i emeslnou komoru apod.) Je-li délka pobytu za ú elem výkonu samostatn výd le né innosti v jiné lenské zemi EU kratší než 2 roky, podnikatel stále platí sociální a zdravotní pojišt ní v zemi vodu.41 íslušná instituce lenského státu, jehož právní p edpisy se stanou použitelnými, je povinna o této skute nosti uv domit doty nou osobu a v p ípad , že uzná, že je vhodné informovat zam stnavatele, informuje také zam stnavatele. V praxi m že dojít k situacím, kdy bude od vodn né podez ení, že potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m p edložené migrující osobou bylo vystaveno p íslušnou institucí daného lenského státu chybn , údaje jsou neúplné i neodpovídají skute nosti anebo lenské státy zaujímají rozdílná stanoviska k ur ení platných právních p edpis . V p ípad pochybností o platnosti dokumentu nebo správnosti potvrzených skute ností instituce lenského státu, která obdrží dokument, se obrátí na instituci, jež dokument vydala, se žádostí o nezbytná vyjasn ní a pop ípad požádá o zrušení p edm tného dokumentu. Instituce, která dokument vydala, musí sporné informace i dokumenty ov it. Tento dialog mezi lenskými státy je veden tak dlouho, dokud není dosaženo shody. V opa ném p ípad

m že být v c po uplynutí jednoho m síce následujícího po dni,

kdy instituce, která dokument obdržela

i podala žádost, p edložena Správní komisi

k posouzení, která se pokusí o sblížení rozdílných stanovisek do šesti m síc ode dne, kdy jí byla celá záležitost p edložena.42 Každý p íslušný orgán vypracuje pro Správní komisi zprávu s hlavními body sporu. Po prostudování stanovisek všech zú astn ných 40

V eské republice lze tento seznam obdržet na Ministerstvu pr myslu a obchodu R. JOKLOVÁ, K., KLE KOVÁ, J., KVÁ A, V., KVÁ OVÁ, J., KYSILKOVÁ, B., RYŠAVÁ, J., ŠOUREK, J. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha: Svaz obchodu a cestovního ruchu, 2006. 42 Viz nové provád cí koordina ní na ízení, kapitola II, l. 5, odst. 4. 41

31

stran se Správní komise pokusí o sblížení rozdílných stanovisek a pop ípad ji m že p edat Smír ímu výboru. V praxi k t mto situacím dochází velmi ojedin le, p íslušné instituce lenských státu se v prvé ad snaží dohodnout v rámci intenzivního dialogu a spolupráce, která dokument požadovala i p edložila. Je nutné zmínit, že potvrzení o p íslušnosti je platné, dokud jeho platnost nezruší instituce, která jej vystavila. Postup je upraven kapitole II, lánku 5 provád cího na ízení a v rozhodnutí Správní komise pro koordinaci sociálního zabezpe ení . A1 o z ízení dialogu a dohodovacího ízení týkajících se platnosti dokument , ur ení použitelných právních p edpis a poskytování dávek podle nového koordina ního na ízení.

3.1 Prozatímní

uplat ování poskytování dávek

právních

p edpis

a

prozatímní

V praxi m že dojít k situaci, kdy p íslušné instituce dvou nebo více lenských stát vedou spor o ur ení p íslušnosti k právním p edpis m. Pro tyto ú ely byl v rámci provád cích pravidel ke koordina nímu na ízení zaveden institut prozatímního uplat ování právních p edpis a prozatímního poskytování dávek. Jestliže z d vodu rozdílných stanovisek p íslušných institucí nelze ur it p íslušnost osoby k právním p edpis m, je v kapitole II,

lánku 6 taxativn

vymezeno po adí,

které právní p edpisy budou aplikovány. Po adí použitých kritérií je stanoveno dle jejich významu. Nejprve se použije legislativa lenského státu, ve kterém osoba skute své zam stnání nebo samostatn

výd le nou

vykonává

innost, pokud je toto zam stnání

nebo samostatn výd le ná innost vykonávána v jednom lenském stát . Další kritérium pro ur ení p íslušnosti k právním p edpis m je bydlišt migrující osoby, vykonává-li zde ást své innosti nebo jako zam stnanec nebo jako osoba samostatn

inností nebo není-li výd le

inná

inná.

Poslední kritérium použití právního ádu lenského státu, kde byla žádost uplatn na, se použije v p ípad , že innost i více inností jsou vykonávány na území dvou a více lenských stát . Podle výše uvedených pravidel jsou dávky vypláceny žadateli. Jestliže i nadále íslušné instituce nejsou schopny dohody, mohou se po uplynutí jednoho m síce ode dne, kdy vyšla najevo rozdílnost stanovisek, obrátit prost ednictvím p íslušných orgán

32

na Správní komisi i na Smír í výbor. Je nutné zmínit, že Správní komise vždy usiluje, aby došlo k narovnání sporu do 6 m síc od doby, kdy jí byla v c p edložena. Pokud je stanoveno, že nebudou aplikovány právní p edpisy

lenského státu,

ve kterém se osoba prozatímn ú astní na pojišt ní, nebo že instituce, která vyplatila prozatímní dávky, nebyla p íslušnou institucí, je instituce, která byla ur ena za p íslušnou, považována za p íslušnou se zp tnou platností, jakoby k takové rozdílnosti nedošlo, nejpozd ji ode dne vzniku prozatímní ú asti na pojišt ní nebo od první prozatímní výplaty dávek. Hlava IV, kapitola III, provád cí na ízení upravuje finan ní vyrovnání mezi lenskými státy. Tato ustanovení provád cího na ízení upravuje problematiku zp tného vymáhání neoprávn

poskytnutých dávek, zp tné vymáhání prozatímních plateb

a odvod , zápo et a pomoc p i vymáhání. Instituce, která byla ur ena za p íslušnou, a instituce, která vyplatila prozatímní dávky, dále eší tuto situaci dle hlavy IV, kapitoly III provád cího na ízení.

3.2 Ur ení

p íslušnosti k právním p edpis m v p ípad

soub hu

inností V praxi m že také dojít k situacím, že p íslušné instituce i ú ady lenských stát aplikující koordina ní na ízení se nedohodnou o ur ení p íslušnosti k právním p edpis m v p ípad soub hu více inností.

ešení této komplikované situace je také p edm tem

nových koordina ních na ízení. V kapitole III, a srozumiteln

l. 11 provád cího na ízení jsou jasn

vymezena kriteria vymezení st edu zájmu doty né osoby. V p ípad ,

že existují rozdílná stanoviska týkající se vydaného „osv

ení“, p íslušné instituce

vzájemnou dohodou stanoví st ed zájm a to na základ komplexního posouzení všech dostupných informací. Pokud i p es posouzení všech dostupných informací o skute nostech nevedou íslušné instituce k dosažení shody, považuje se pro stanovení skute ného místa bydlišt zám r

doty né

osoby

a

zejména

d vody,

které

vedly

tuto

osobu

k tomu,

aby se p est hovala.

33

3.3 Shrnutí stávajícího stavu Jedním z hlavních princip koordinace sociálního zabezpe ení je aplikace právního ádu jediného státu. Nová koordina ní na ízení stanoví pravidla, dle kterých se postupuje v p ípadech ur ení p íslušných právních p edpis sociálního zabezpe ení pro pracovníka i osobu samostatn výd le

innou migrující po lenských státech. Cílem nové právní

úpravy je zamezit situacím, kdy je migrující osoba sou asn sociáln pojišt na ve dvou a více lenských státech, pop . není pojišt na v žádném z t chto stát . Nová legislativa dále specifikuje základní principy a postupy p i ur ení p íslušnosti k právním p edpis m jednotlivých

lenských zemí v p ípad , že migrující osoba soub žn

vykonává více

pracovních inností i samostatn výd le nou innost ve dvou a více lenských státech. V p ípad sporu mezi institucemi nová právní úprava definuje základní pravidla obecného postupu v p ípadech pochybností týkajících se platnosti o p íslušnosti nebo rozdílných stanovisek

lenských stát

i správnosti potvrzení

k ur ení p íslušnosti. Nová

koordina ní na ízení také nastavují základní pravidla pro dialog a dohodovací ízení v p ípad sporu mezi lenskými státy. Provád cí na ízení zavádí nový institut prozatímního uplat ování právních p edpis

a prozatímního

je zachování oprávn ných nárok

pojišt nc

poskytování dávek,

jehož cílem

v p ípadech, kdy p íslušné instituce dvou

nebo více lenských stát vedou spor o ur ení p íslušných právních p edpis .

34

4. SPOLUPRÁCE

MEZI

STÁTY

V

OBLASTI

SOCIÁLNÍHO

ZABEZPE ENÍ Koordinace mezi lenskými státy EU by nemohla efektivn a ú eln fungovat, kdyby nebyly nastaveny ú inné mechanismy spolupráce mezi ú ady a institucemi v jednotlivých lenských státech. D ležitou úlohu také plní Správní komise a Poradní výbor pro sociální zabezpe ení a poskytování informací jednotlivým osobám. Podle zákon

n kterých

lenských stát

je doposud nárok na n které dávky

podmín n státním ob anstvím doty ného státu, tato podmínka se ruší „p ímým ú inkem“43 ustanovení

Spole enství

o

sociálním

zabezpe ení

pro

všechny

osoby,

na n ž se tato ustanovení vztahují. Bezprost ední použitelnost, resp. p ímá aplikovatelnost je specifická vlastnost komunitárního práva, která znamená, že k aplikaci norem práva EU ze strany lenských stát není nutná ani p ípustná jakákoli jejich recepce vnitrostátním zákonodárstvím tzn., že k aplikaci dochází bez prost ednictví národního recep ního aktu. V prvé ad ú inná spolupráce zahrnuje principy vzájemné administrativní pomoci. Jednotlivé státy se musí navzájem informovat o zm nách, ke kterým dochází v jejich sociálních systémech, a opat eních nutných pro aplikaci koordina ních p edpis . Pomoc a koordinace je ze strany

lenských stát

pro všechny zú astn né osoby bezplatná,

jako kdyby aplikovaly své vlastní právní p edpisy. V praxi se jedná o výpo et díl ích dávek a shromaž ování podklad , vyšet ování pracovních úraz pro pot eby odškodn ní do jiného státu, vybírání p ísp vk , jejich vymáhání, refundace dávek a jejich zápo et, výplata dávek do jiného státu apod. Nej ast jším p ípadem jsou situace, kdy poskytování jednotlivých dávek

i jejich výplatu p evezme za

lenský stát jiná zem

EU.

Jedná se nap íklad o zdravotní pé i v nemoci, mate ství, dávky v nezam stnanosti atd., viz v cný rozsah p sobnosti koordina ních na ízení. Zcela zásadní p evrat ve spolupráci mezi

lenskými státy nastal zavedením

elektronické vým ny informací. Dosavadní papírové formulá e by m ly být postupn do dvou let po nabytí ú innosti nových koordina ních na ízení zcela nahrazeny elektronickými formulá i. Tyto elektronické formulá e mají za cíl zajistit rychlou a ú innou komunikaci mezi jednotlivými institucemi sociálního zabezpe ení.

43

Rozsudek ve v ci 26/62 Van Gend en Loos [1963] ECR 1, p elomový rozsudek ESD, který stanovil, že n která ustanovení evropského práva jsou p ímo ú inná i v lenských státech a mohou tedy zakládat práva a povinnosti jednotlivc m. Zárove jsou tyto práva a povinnosti vynutitelná p ed národními soudy. Jedná se o zásadu p ímého ú inku evropského práva.

35

Formulá e obsahují veškeré informace, které jsou nezbytné pro p iznání nároku na dávku a samotnou výplatu. Poskytování informací migrujícím osobám je velmi d ležité z d vodu, že ob an, který není informován, zbyte

zp sobuje problémy. Každý lenský stát má kontaktní

orgány a instituce, kam se ob an musí obrátit, než vycestuje za prací do jiného lenského státu. Tyto orgány odebírají oficiální zpravodaj EU (Official Journal of the European Union), aplikují právo jednotlivých stát , shromaž ují informace apod. i vypl ování žádostí o jednotlivé dávky sociálního zabezpe ení musí žadatelé respektovat ur ité postupy. V p ípad , že jsou do daného p ípadu zapojeny cizí instituce, jsou tyto formality velmi d ležité. Cizí instituce musí nap íklad v

t, ve které zemi

je osoba pojišt na, zda vyhovuje podmínkám pro získání nárok podle legislativy dané zem a která instituce je oprávn na proplácet dávky. V

eské republice je touto kompetentní institucí

eská správa sociálního

zabezpe ení, která poskytuje a potvrzuje údaje o pojišt ncích a jejich rodinných íslušnících. 44

4.1 Administrativní

(poradní)

komise

pro

koordinaci

sociálního

zabezpe ení Administrativní poradní komise (dále jen komise) pro koordinaci sociálního zabezpe ení byla z ízena p i Komisi Evropských spole enství 16. prosince 1958. Její pot eba vznikla z toho, že v rámci Spole enství existují r zné právní rámce, ve kterých je pot eba se orientovat a správn aplikovat právní p edpisy. Tato instituce zcela odpovídá za správnou aplikaci a implementaci legislativy. V sou asné dob je hlavním orgánem zabývajícím se koordinací systém sociálního zabezpe ení. Tuto komisi tvo í delegáti vlád každého lenského státu, kterým jsou podle pot eby nápomocni odborní poradci. Sekretariát této komise zabezpe uje Komise Evropských spole enství. Základní funkcí komise je zajišt ní výkladu otázek vyplývajících z koordina ních na ízení a uzav ení dohody i p ijetí opat ení, aniž by došlo k omezení práv lenských zemí ú astnit se a obracet se na soudy lenských stát . Komise dále odpovídá za jednotnou aplikaci a implementaci koordina ních na ízení nastavením vhodných metodických 44

ERNÁ, J., VACÍK, A. Právo sociálního zabezpe ení v rámci Evropské unie. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš s.r.o., 2005.

en k,

36

postup , usnad uje vým nu zkušeností a posiluje a rozvíjí spolupráci mezi lenskými státy. 45 ležitou roli hraje také p i vzniku a novelizaci legislativy, kdy Komisi p edkládá návrhy týkající se koordinace systém sociálního zabezpe ení. i komisi je z ízena Technická komise pro zpracování údaj . Jejím úkolem je nap íklad p edkládání návrh

k obecnému používání pravidel pro fungování služeb

zpracování údaj , zejména o bezpe nosti a používání norem. Podává také zprávy a od vodn ná stanoviska p ed p ijetím rozhodnutí Správní komisí. Dále je p i komisi z ízena Ú etní komise, jejíž hlavním úkolem je ov ování, shromaž ování a poskytování údaj týkajících se finan ního hlediska. Jedná se nap íklad o informace týkajících se stavu pohledávek každého lenského státu i ur ování a výpo et pr

rných ro ních náklad p edkládaných lenskými státy.46

4.2 Poradní výbor pro koordinaci systém sociálního zabezpe ení Poradní výbor (dále jen výbor) vznikl až v roce 1971 a jsou zde zú astn ni všichni sociální partne i, ale v poradní úloze. Jedná se o tripartitní orgán, jenž se skládá ze zástupc

lenského státu, odborových organizací a zam stnavatel . Za každou kategorii

je jmenován jeden náhradník za každý lenský stát.

leny a náhradníky jmenuje Rada

a p edsedá mu zástupce Komise. Tento výbor zkoumá obecné a zásadní otázky v sociální oblasti a formuje názory a stanoviska pro Správní komisi. Má k dispozici r zné p íru ky vydávané komisí, které jsou p ístupné všem lenským zemím v jejich rodném jazyce.47

4.3 Shrnutí stávajícího stavu Koordinace národních systém sociálního zabezpe ení nevyžaduje pouze d sledný a ádný výklad základních pravidel a postup , jak jsou stanoveny v koordina ních na ízeních a v judikatu e Evropského soudního dvora, ale vyžaduje také úzkou spolupráci ad a institucí lenských stát . Klí em ú elného a efektivního mechanismu je princip vzájemné administrativní pomoci p i provád ní koordina ních na ízení.

45

Rozsudek 98/90 Romano [1981] ECR 1241, kde Evropský soudní dv r zaujal stanovisko, že rozhodnutí Komise m že být vhodným nástrojem pro ú ady provád jící sociální zabezpe ení, nem že je ale zavazovat k ur itému postupu nebo výkladu evropského práva. 46 Nové koordina ní na ízení l. 71-74 , Hlava IV. 47 Nové koordina ní na ízení l. 75, Hlava IV.

37

íslušné ú ady a instituce jsou povinny se pln informovat o zm nách, ke kterým dochází v jejich sociálních systémech, a o opat eních, které by mohly ovlivnit samotnou aplikaci p edpis . Ú ady a instituce lenských zemí za tímto ú elem poskytují zpravidla bezplatnou poradenskou službu pro dot ené subjekty. Spolupráce m že být také zam ena na vybírání p ísp vk na sociální zabezpe ení a vymáhání t chto p ísp vk

i vybírání

refundací p i nesprávn vyplacených dávkách. Zásadní význam pro urychlení a zkvalitn ní rozhodování má pomoci elektronická vým na informací, která v budoucnu zcela nahradí papírové formulá e. Nezbytnou pomoc p i provád ní koordina ních na ízení poskytují ídící a poradenské orgány EU. Tuto pomoc zejména poskytuje Správní komise a Poradní výbor pro sociální zabezpe ení migrujících pracovník .

38

5. ZÁKLADNÍ PRINCIPY USPO ÁDÁNÍ SYSTÉM

D CHODOVÉHO

ZABEZPE ENÍ V EU Tém

ve všech zemích Evropy prob hla n jakým zp sobem d chodová reforma.

Pod tímto pojmem se skrývá velmi pestrá škála zm n i korekcí s r znou intenzitou, rozdílnou hloubkou zm n, kterými se od sebe liší jednotlivé právní p edpisy stát EU. Tento proces m l a má dlouhodob jší charakter a vždy nem l za cíl radikální i revolu ní zm ny v d chodových systémech, ale spíše korekci sou asných stav . Hlavními faktory pro tyto korekce byly prudké demografické zm ny, zejména výrazný pokles fertility a mortality, m nící se sociální hodnoty ob an , ale i neúm rné zvyšování náklad na d chodové systémy. Cílem reforem bylo spln ní dvou základních kritérií: 1) poskytnout adekvátní sociální ochranu ob an ve stá í; 2) stimulovat a neomezovat ekonomický r st. i obecném pohledu všechny provád né zm ny systém d chodového zabezpe ení i v ostatních ekonomicky rozvinutých zemích p ineslo speciální variantu tzv. t ípilí ového systému. Prvním pilí em se rozumí státem garantovaná penze založená na mezigenera ní solidarit a s pr

žným financováním, je to tzv. „pay as you go system“. Je to princip,

kdy p ísp vky pojišt nc íjmu zam stnanc

z ad ekonomicky aktivního obyvatelstva vybrané z hrubého

i istého p íjmu osob samostatn výd le

inných v daném roce

jsou v ten samý rok vypláceny ob an m pobírajícím d chodové dávky. Lze

íci,

že tento systém je mén ovlivn n inflací, ale je výrazn citlivý na demografické zm ny. Pr

žný

systém

je

rozhodujícím

systémem

ve

v tšin

evropských

zemích.

Ani v následujících letech nelze p edpokládat, že by tento systém p estal být v Evrop klí ovým systémem. Pr

žný systém je velmi spolehlivý a poskytuje široké populaci

sociální zajišt ní a zabezpe ení v p ípad stá í. Výdaje z pr

žn financovaného systému,

který je zcela garantovaný státem, jsou pokryty nejen pojistným zaplaceným na sociální zabezpe ení, ale také i jinými da ovými zdroji, asto nep ímého charakteru. Je to riskantní, ale naprosto b žné ve vysp lých státech Evropy. Tento systém je v sou asné dob nastaven v Belgii, Finsku, Špan lsku, Rumunsku, N mecku, Malt , Lucembursku, Litv , Kypru, Itálii, Irsku a v eské republice. 48

48

BRDEK, M., JÍROVÁ, H., KREBS, V. Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI Publishing, 2002. 108-111 s.

39

Za druhý pilí jsou podle terminologie ustálené v zemích EU považovány aktivity zam stnavatel , kte í se aktivn podílejí na financování starobních d chod . Tento systém že být variabiln

financován a ú ast v n m m že být povinná i dobrovolná.

Do tohoto systému však pat í i fondové pojišt ní, kdy se vyžaduje povinná ú ast a soukromá správa finan ních prost edk . Tento systém je založen na vyvedení pen žních prost edk do negarantovaných privátních fond , což m že vést k nep im enému riziku v p ípad , že soukromý fond nebude jednat s pé í ádného hospodá e. Dále m že dojít k situacím, kdy bude zamezen p ístup nízkop íjmových skupin obyvatelstva k ve ejným službám a dojde k jejich odsouzení k pobírání sociálních dávek na úrovni existen ního minima z d vodu nedostatku finan ních prost edk . V tomto systému je však t eba odd lit majetek klient

a akcioná

fond

tak, aby se jejich hospoda ení stalo transparentní.

Tento p ístup je uplatn n ve Velké Británii, Slovinsku, Slovensku, Rakousku a Francii. I když tyto podsystémy jsou nastaveny na r zném základ , v praxi

asto dochází

k propojení i splynutí. Rizikem tohoto systému v p ípad dobrovolné ú asti je nedostatek finan ních prost edk v kapitálovém fondu. Za t etí pilí se považují soukromé aktivity ob an zam ené na dobrovolném spo ení. Jedná se nap . o komer ní životní a úrazové pojišt ní, r zná spo ení atd. Op t je otázkou, jakým zp sobem bude tento systém zajišt n, tak aby nedošlo k zpronev rám a machinacím v

hospoda ení. Tento systém je také neúm rn

ale v opa ném p ípad základní kapitál

zatížen rizikem,

mohou fondy p i vhodných finan ních operacích zvýšit sv j

i dosáhnout lepšího hospodá ského výsledku. T ípilí ový systém

je v sou asné dob nastaven v Estonsku, Bulharsku, Dánsku, Švédsku, ecku, Portugalsku, Polsku, Nizozemí, Ma arsku a Lotyšsku. 49

49

BRDEK, M., JÍROVÁ, H., KREBS, V. Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI Publishing, 2002. 108-111 s.

40

Pokud shrneme fungování t chto „pilí ovitých“ systém , lze je charakterizovat takto: státní garance systému je nebo není zavedena; do systému p ispívají všichni výd le

inní, všechny osoby s trvalým pobytem

nebo jen ur ité skupiny obyvatel; ast osob na pojišt ní je povinná, dobrovoln

kolektivní

i dobrovoln

individuální; financování je pr

žné, kapitálov rezervní i existuje kombinace obou zp sob ;

nárok na dávky nebo na p ísp vky je p i spln ní ur itých kritérií jasn definován; jednotlivé dávky se skládají z jedné i více složek; mezigenera ní

solidarita,

rozd lení

obyvatelstva

na

ekonomicky

aktivní

a neaktivní; zda ování

i da ové úlevy pro pojišt nce, výnosy z investic nebo vyplácené

dávky; a správa t chto systém je státní, ve ejná i soukromá.50 Z uvedeného je z ejmé, že p ístup jednotlivých zemí k této problematice bude zcela odlišný a unikátní a p i nastavování vhodného systému sociálního zabezpe ení bude výrazný d raz kladen na tradice a ekonomické možnosti zem .

5.1 Shrnutí stávajícího stavu Vlivem demografického vývoje, stárnutím obyvatelstva a k dynamických spole enských zm n se musely a musí lenské státy zabývat otázkou, zdali mají nastaven vhodný systém sociálního zabezpe ení, který bude odrážet uvedené zm ny ve spole nosti. Sociální systémy jsou v jednotlivých lenských státech r zné. N které mají nastavenou speciální variantu tzv. t ípilí ového systému. Prvním pilí em se rozumí státem garantovaná penze

založená

na

mezigenera ní

solidarit

a

s

pr

žným

financováním,

je to tzv. „pay as you go system“. Druhý pilí definuje aktivní ú ast zam stnavatel , kte í se podílejí na financování starobních d chod . Ú ast v tomto pilí i je povinná a dobrovolná. T etí pilí tvo í soukromé aktivity ob an . Jedná se nap . o komer ní životní a úrazové pojišt ní, r zná spo ení atd. P ístupy v jednotlivých zemích EU jsou r zné. které státy se obávají, že vyvedením ásti sociálního zabezpe ení, jedná se o tzv. systém 50


41

opt-out, kdy si sami lidé rozhodují o tom, kolik odvedou do soukromých penzijních fond , dojde k výraznému poklesu p íjm do tohoto systému. Z nep íznivého demografického vývoje populace je však z ejmé, že d íve i pozd ji budou státy nuceny nastavit takový mechanismus systému sociálního zabezpe ení, který zajistí jeho plnou udržitelnost.

42

6. KOORDINACE SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ V

R

Úvodem je nutné podotknout, že koordina ní na ízení zcela nahrazují mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpe ení, které

eská republika uzav ela s jednotlivými

lenskými státy EU. Tyto smlouvy neztratily svoji platnost, ale z stávají neaplikovány. Dne 17. ledna 1996

eská republika v Aténách podala oficiální p ihlášku

ke lenství v EU. Z tohoto zásadního rozhodnutí vyplynuly pro naši republiku nemalé úkoly na úseku sociální politiky, aby bylo dosaženo plnoprávného lenství. Již po podepsání asocia ních dohod se

eská republika zavázala, že bude pružn

zavád t tendence a záv ry, které se k této problematice p ijímají v ostatních lenských zemích EU. ípravné období a shromaž ování pot ebných dokument pro oblast sociálního zabezpe ení vyvrcholilo vstupem eské republiky dne 1. kv tna 2004 do Evropské unie. lenství v této organizaci s sebou p ineslo adu zm n p i zajišt ní nárok

v oblasti

sociálního zabezpe ení nejen eských ob an , ale i ú astník ostatních lenských zemí. eská republika musela implementovat a aplikovat koordina ní na ízení v oblasti sociálního zabezpe ení. Doby pojišt ní i bydlení získané podle právních p edpis jiného lenského státu musela získání

nároku

eská republika p ed svým vstupem do EU musela pro ú ely

na d chodovou

dávku

dle koordina ních

na ízení

akceptovat

(jedná se o tzv. s ítání dob pojišt ní). Vstupem nezm nil.

eské republiky do Evropské unie se eský d chodový systém zásadn

lenství

eské republiky v Evropské unii nem lo a nemá žádný vliv na výši

a výpo et d chodové dávky. Vláda má ze zákona povinnost d chody valorizovat. Valorizace musí být minimáln

ve výši inflace, která stoprocentn zahrnuje r st cen

a minimáln z jedné t etiny výši r stu reálných mezd. V p ípad , že inflace je minimální i žádná a nedošlo k r stu reálných mezd, vláda

eské republiky k zákonné valorizaci

nep istoupí. K této situaci došlo v letošním roce, kdy ekonomické prost edí zem bylo výrazn zasaženo sv tovou hospodá skou krizí. Nezm nil se ani systém nemocenského pojišt ní, ze kterého se poskytuje nemocenské, pen žitá pomoc v mate ství, vyrovnávací p ísp vek v t hotenství a mate ství a podpora p i ošet ování lena rodiny, a který po vstupu eské republiky do Evropské unie funguje stejn jako p ed 1. kv tnem 2004.

43

Totéž platí pro systém zdravotního pojišt ní. Rozsah úhrad zdravotní pé e z ve ejného zdravotního pojišt ní je nadále stanoven zákonem . 48/1997 Sb., o ve ejném zdravotním pojišt ní a p edpisech souvisejících, v platném zn ní.

6.1 Shrnutí stávajícího stavu Vstupem

eské republiky do Evropské unie se mnohé zm nilo.

eská republika

musela splnit ur itá kritéria (politická a hospodá ská) a hlavn p ijmout a implementovat evropské právo (pravidlo acquis). Pokud jde o sociální zabezpe ení, stejn jako v jiných lenských státech nedošlo v této oblasti k úplné harmonizaci, ale pouze ke koordinaci systém

sociálního zabezpe ení. Z uvedeného tedy vyplývá, že v systému sociálního

zabezpe ení nedošlo k žádným výrazným zm nám. Vnitrostátní sociální systém funguje zcela nezávisle na ostatních lenských zemích EU. K aplikaci evropského práva v této oblasti dochází teprve tehdy, když dojde ke kolizi s národní právní úpravou.

eská

republika se zavázala k provád ní koordina ních na ízení. Za tímto ú elem aktivn spolupracuje s ostatními lenskými státy.

44

7. D CHODY V EVROPSKÉ UNII Právní úprava v oblasti koordinace d chodových dávek v porovnání s jinými dávkami krytými novými koordina ními na ízeními nezaznamenala žádné velké zm ny oproti d ív jší legislativ . Nová koordina ní na ízení nadále pokrývají všechny druhy dávek d chodového pojišt ní, tzn. starobní, invalidní a poz stalostní d chody. Poz stalostními d chody v eské republice jsou vdovský, vdovecký a sirot í d chod. V n kterých lenských zemích EU mohou získat nárok na tento d chod další osoby. Jedná se nap íklad o rozvedeného manžela, rozvedenou manželku, partnera, partnerku a rodi e. chodových nárok

eských ob an

se koordina ní na ízení EU týkají

pouze v p ípad , že byli d chodov pojišt ni nejen v eské republice, ale také v n kterém ze lenských stát . Základním principem pro výpo et d chodu nadále z stává pravidlo ítání dob pojišt ní.51 Nejen v eské republice, ale i v dalších lenských státech je nárok podmín n tím, že ob an byl v daném lenském stát po ur itou dobu d chodov pojišt n, z titulu zam stnance, osoby samostatn výd le

inné i neaktivní osoby. Délka

pot ebné doby pojišt ní se v jednotlivých lenských státech liší z d vodu, že podmínky nároku na d chod jsou výhradn v kompetenci lenského státu. Nové koordina ní na ízení stejn jako p edchozí právní úprava vyžaduje rovné nakládání s ob any jiného lenského státu jako s vlastními ob any p i provád ní d chodového pojišt ní. Zcela beze zm ny z stává také rozlišení mezi tzv. díl ím (pom rným) d chodem a tzv. plným (solo) d chodem. Nové koordina ní na ízení ozna uje plný (solo) d chod pojmem nezávislá dávka. Díl í d chod náleží pojišt nci v p ípad , že nárok na d chod vznikl pouze s p ihlédnutím k získaným dobám pojišt ní v jiných lenských zemích, jestliže samotná doba pojišt ní v eské republice nesta ila ke vzniku nároku na d chod. Výše tohoto chodu se stanoví v pom ru délky eské doby pojišt ní k celkové dob pojišt ní získané ve všech lenských státech. V eské republice je tato podmínka zakotvena v zákon . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní, v platném zn ní. Plný (solo) d chod se p iznává pojišt nci v p ípadech, kdy podmínka pot ebné doby pojišt ní byla spln na bez p ihlédnutí k cizím dobám pojišt ní a zárove je výše tohoto d chodu vyšší než by byla výše díl ího (pom rného) d chodu.52 51

íru ka budoucího d chodce v roce 2010. Praha: eská správa sociálního zabezpe ení, 2010. 24 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. chodové nároky migrujících osob podle nových koordina ních pravidel EU. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 6/2010, eská správa sociálního zabezpe ení, 2010. 5-7 s. 52

45

Jak již bylo uvedeno v p edchozím textu, v jednotlivých státech EU se liší jak systémy d chodového zabezpe ení, tak i hranice pro odchod do d chodu. Je to dáno nastavením vnitrostátní právní úpravy v oblasti sociálního zabezpe ení zemí EU. Vlivem demografického vývoje spole nosti a výrazných ekonomických zm n ve spole nosti ve v tšin evropských stát dochází k postupnému zvyšování v kové hranice pro odchod do d chodu. V sou asné dob je pr

rný d chodový v k v evropských zemích 65 let,

viz následující tabulka:

46

Pr

rný v k odchodu do d chodu v EU

lenský stát ES FRANCIE MECKO ITÁLIE BELGIE NIZOZEMÍ LUCEMBURSKO VELKÁ BRITÁNIE IRSKO DÁNSKO ECKO ŠPAN LSKO PORTUGALSKO RAKOUSKO ŠVÉDSKO FINSKO ESKÁ REPUBLIKA ESTONSKO KYPR LITVA LOTYŠSKO MA ARSKO MALTA POLSKO SLOVENSKO SLOVINSKO BULHARSKO RUMUNSKO Zdroj: Pr

Odchod do d chodu muži (v letech) 60 65 65 60-65 65 65 65 65 65 65 65 65 65 65 65 61 63 65 62,5 62 62 61 65 62 63 63 65

Odchod do d chodu ženy (v letech) 60 65 60 60-65 65 65 60 65 65 60 65 65 60 65 65 60 62 65 60 62 62 60 60 62 61 59,5 60

rný v k odchodu do d chodu. Brn nský deník. Vychází denn . 3. b ezna 2008.

V p ípad , že osoba vykonávající pracovní

innost

i samostatn

výd le nou

innost p estane pracovat v jednom lenském stát a pokra uje ve výkonu innosti v jiném lenském stát , nep evádí se zaplacené pojistné na sociální zabezpe ení do druhého státu. V praxi to znamená, že nárok na d chod vzniká pouze v i tomu státu, kde byl žadatel asten d chodového pojišt ní. Nárok na starobní d chod m že vzniknout pojišt nci v jednotlivých lenských státech k odlišnému datu. Tato skute nost je dána zejména odlišným d chodovým v kem v t chto lenských státech. 47

V p ípad

d chodového pojišt ní ve dvou nebo více

lenských státech

se p i p iznávání starobních, invalidních a poz stalostních d chod uplat uje koordina ní princip s ítání dob pojišt ní, viz koordina ní pravidla, která jsem již vymezila v p edchozím textu diplomové práce. Je to zejména z d vodu vylou ení nep íznivého sledku situace, kdy osoba, která byla pojišt na ve více státech, nespl uje v n kterém z nich (nebo v žádném z nich) podmínku pot ebné doby pojišt ní pro nárok na d chod. V tomto p ípad získaným

v

lenský stát p ihlédne pro získání nároku na d chod i k dobám pojišt ní ostatních

lenských

státech.

Pro

získání

nároku

na

d chod

se podle koordina ních na ízení berou v úvahu také doby pojišt ní získané podle právních edpis

lenského státu p ed jeho vstupem do EU. K uplatn ní nároku na d chod z více stát sta í podat žádost pouze v jednom stát .

Žádost o d chod uplatn ná v jednom stát se považuje za žádost uplatn nou ve všech lenských státech, kde byl žadatel pojišt n. Žádost o d chod se podává obvykle ve stát bydlišt žadatele. V eské republice je místn p íslušná správa sociálního zabezpe ení. Zde žadatel vyplní krom žádosti o d chod i další formulá e nutné pro uplatn ní nároku na d chod z jiného lenského státu EU, kde byl d chodov pojišt n. se zahrani ním prvkem je administrativn a asov náro právních p edpis

ízení o d chodu

jší než ízení pouze podle

eské republiky. Podílí se na n m více institucí, aplikují se pravidla

právních p edpis více stát o sociálním zabezpe ení a evropská koordina ní na ízení. Podmínky pro získání starobního d chodu v etn

v kové hranice odchodu

do d chodu se v jednotlivých lenských státech Evropské unie liší, viz p iložená tabulka výše. V tabulce je uveden pr

rný v k odchodu do d chodu v lenských zemích,

ale existují r zné odpo ty podle po tu vychovaných d tí nebo vykonávaného povolání. Rozdíl není jen ve v ku, kdy je možné odejít do d chodu, ale také v podmínkách získání pot ebné doby pojišt ní pro odchod do starobního d chodu. Nastavené podmínky jsou zcela v kompetenci jednotlivých lenských stát . Je pot ebné, aby se o d chodovém v ku a dalších podmínkách pro vznik nároku na d chod lidé informovali p ímo u p íslušné instituce v konkrétním lenském stát . Tato instituce má aktuální, správné a závazné informace.

48

7.1 Žádost, posouzení a výplata „evropského d chodu“ V p edchozím textu bylo uvedeno, že k uplatn ní nároku na d chod z více stát EU sta í podat žádost pouze v jednom lenském stát . Tato žádost se považuje za uplatn nou ve všech státech EU, kde byl žadatel b hem svého aktivního pracovního života pojišt n. Obvykle žadatel podává žádost o d chod ve stát Nejd íve je nutné vyplnit p íslušný formulá

53

svého sou asného bydlišt .

a doložit doby pojišt ní. Po jeho vypln ní

edá daná instituce požadované dokumenty dalším p íslušným institucím lenských stát , ve kterých byl ob an pojišt n, aby mohly rozhodnout o jeho nároku. D chod je vyplácen na žádost d chodce do toho lenského státu, který si ur í, a to od všech lenských stát , které jej p iznaly.54 Nové koordina ní na ízení dále zachovalo podmínku minimální doby pojišt ní v délce jednoho roku, která je nutná pro získání nároku na díl í d chod. Byla-li migrující osoba pojišt na v n kterém lenském stát celkov mén než jeden rok, nemusí tento stát ihlédnout pro nárok k dobám pojišt ní, které osoba získala v jiných lenských státech, ledaže by tato krátká doba pojišt ní sama o sob sta ila pro vznik nároku na d chod dle jeho vnitrostátní úpravy. V opa ném p ípad

tento stát díl í d chod nep izná

a uvedenou krátkou dobu pojišt ní zhodnotí ve svém d chodu druhý

lenský stát,

ve kterém byla migrující osoba také pojišt na. Pokud ob an získá dobu pojišt ní pot ebnou pro nárok na d chod v jednom stát bez p ihlédnutí k cizím dobám pojišt ní, bude mu p iznán tzv. plný d chod. Jeho výše je ur ena pouze na základ vnitrostátních právních p edpis daného státu. V p ípadech, kdy

lov k stráví

ást svého pracovního života v jednom a ást

v jiném lenském stát a p itom nesplní p edepsanou dobu pro nárok na dávku v n kterém z nich, uplat uje se princip s ítání dob pojišt ní.55 Pokud tedy získá nárok na d chod pouze s p ihlédnutím k cizím dobám pojišt ní, bude mu p iznán tzv. díl í d chod. Jestliže byl pojišt nci p iznán eský d chod a náleží mu jeho výplata, má možnost požádat o výplatu d chodu na adresu v cizin , na ú et pen žního ústavu v cizin nebo na ú et v eské republice. Na adresu v cizin se d chody vyplácejí 4 x ro

,

53

Jedná se o formulá E 205, viz p íloha . 2. íru ka budoucího d chodce v roce 2010. Praha: eská správa sociálního zabezpe ení, 2010. 26 s. 55 Problematikou s ítání dob pojišt ní se zabýval také Ve ejný ochránce práv (ombudsman), nap . u p ípadu sp. zn. 3321/2005/VOP/PK, kdy bývalá zam stnankyn eskoslovenských státních drah podala podn t k prošet ení postupu SSZ. SSZ nezapo etla všechny získané doby pojišt ní.Ombudsman dosp l k záv ru, že SSZ chybn posoudila podmínky nároku na d chod (nesprávné ozna ení eviden ních list zam stnavatelem) právní nástupce nep edložil všechny požadované dokumenty a rozhodnutí o její žádosti neodpovídá platné právní úprav . Ke stejnému záv ru dosp l p íslušný krajský soud, který p edm tné rozhodnutí zrušil. SSZ nepodala kasa ní stížnost. 54

49

vždy v kalendá ním

tvrtletí, a to v b eznu,

ervnu, zá í a v prosinci p íslušného

kalendá ního roku, zp tn za p edchozí tvrtletí. Výplata na ú et v zahrani í se provádí vm

daného státu nebo v jiné sm nitelné m

, vždy se zp tnou platností a v asových

intervalech, které si p íjemce d chodu ur í. Pokud je d chod vyplácen na adresu v zahrani í, podmínky nároku na d chod se ov ují 1 x ro

tzn., že

SSZ posílá vždy v prosinci tiskopis „Potvrzení o žití“56

na adresu p íjemce v zahrani í. V p ípad výplaty na ú et posílá tiskopis p íjemce sám dle vlastního uvážení, p

emž se doporu uje jeho zasílání alespo 1 x za rok.57

Chceme-li pouze žádat o d chod nebo chceme-li získat jen informace o nároku na d chod, je optimální se informovat p ímo u p íslušné instituce v daném stát . Tato instituce prost ednictvím kontaktních pracovník , kte í mají s touto problematikou zkušenosti, nám poskytne obecné informace. Instituce v daném stát

poskytuje

jen informace o právních p edpisech p íslušného státu. Ostatní informace je nutné získat od kompetentní instituce dalšího lenského státu, a to podle toho, kde lov k strávil ást svého pracovního života. Získat d chod s mezinárodním prvkem je podstatn administrativn náro

jší,

delší, aplikuje se více pravidel a podílí se na n m více institucí z r zných stát . Budoucí penzista by proto m l p edem po ítat s mírným prodloužením délky zpracování žádosti o d chod a v as se informovat o detailech.

7.2 Zp sob výplaty a dokladování Žádosti, podklady k jednotlivým nárok m a další doklady, které jsou p edkládány institucím jiného

lenského státu, nesmí být odmítnuty z d vodu, že nejsou sepsány

v oficiálním jazyce daného státu. Zjednodušen

eno žádosti, r zná potvrzení, pop . jiné

doklady pro ú ely výplaty d chodové dávky je možné p edkládat v mate ském jazyce. že to sice pon kud oddálit rozhodnutí o nároku na dávku, ale v mnoha p ípadech to naopak pom že a nahradí p ípadnou neznalost jazyka zem , na jejíž instituci se ob an obrací. V Evropské unii byl zaveden ur itý mechanismus za ú elem pomoci národním institucím k urychlení p ekladu doklad , které jsou p edkládány v cizím jazyce. Pokud jde o závažná rozhodnutí ohledn

56 57

výplaty d chodové dávky, existuje právo na stru né

Viz p íloha . 3 íru ka budoucího d chodce v roce 2010. Praha: eská správa sociálního zabezpe ení, 2010. 27 s.

50

vyjád ení ve svém vlastním jazyce ke všem rozhodnutím, která vystaví cizí instituce. K tomuto vyjád ení bude p ipojené plné zn ní t chto rozhodnutí. Osoby uplat ující nárok na dávku mají n kdy problém p edložit svoji žádost v termínu, který požaduje konkrétní instituce a tím m že dojít k áste né i úplné ztrát nároku na dávku. Vzhledem k tomu, že m že dojít k t mto nep íjemným situacím, ú ad daného lenského státu p ijme žádost, pokud bude p edložena do stejného data, jak je dáno právní normou lenského státu. Zjednodušen výd le

eno, vždy, pokud chce zam stnaná osoba i osoba samostatn

inná požádat o starobní i jiný d chod a chce získat nezbytné informace

o podmínkách nároku na d chod, je nejlepší se informovat p ímo u p íslušné instituce v daném stát . V eské republice je to v Praze, p

eská správa sociálního zabezpe ení se sídlem

emž v jednotlivých regionech má z ízeny organiza ní složky, kde pracují

zam stnanci, kte í se problematikou zabývají, poskytnou obecné informace, ale jak již bylo uvedeno, informace o právních p edpisech jiných lenských stát je nutné si vyžádat p ímo od institucí jednotlivých stát EU.

7.3 Zapo ítání dob pojišt ní z jiných zemí pro výpo et d chodu Všechny zem EU a též Norsko, Island, Lichtenštejsko a Švýcarsko evidují období našeho sociálního pojišt ní až do podání žádosti o d chod. Proto se není eho obávat, o žádné odvedené p ísp vky na sociální pojišt ní nep ijdeme. Pokud za sv j aktivní život pracujeme v n kolika z výše uvedených zemí, máme nárok na samostatný d chod z každé zem , kde jsme byli p ihlášeni k sociálnímu pojišt ní minimáln

jeden rok, za podmínek, které vyžadují národní právní p edpisy. Jedná

se nap . o rozhodný v k pro vznik nároku na d chod. Samotný d chod zde znamená pom rnou ást dle skute né doby pojišt ní v konkrétní zemi. Výsledný d chod se bude skládat z n kolika díl ích ástek. Jedná se o tzv. díl í d chod, který se po ítá z doby pojišt ní v dané zemi v i celkové dob pojišt ní získané ve všech lenských zemích EU. Nárok na d chod tak získá i ten, kdo je pojišt n ve více zemích avšak v žádné nesplnil zákonné podmínky pro vyplácení d chodu. D chod je vyplácen všemi zem mi, které ho p iznaly. Nap íklad zam stnanec platil 15 let d chodové pojišt ní v eské republice, 10 let v N mecku a 1 rok v Itálii. Tato osoba nemá nikde nárok na tzv. národní d chod. Jestliže mu

SSZ zapo ítá

všechny doby pojišt ní, a to celých 26 let, které v sou asné dob odpovídají povinné dob 51

chodového pojišt ní v eské republice, m že odejít do d chodu. Z výše uvedených skute ností je z ejmé, že starobní d chod budou tvo i t i díl í d chody: 15/26 z R, 10/26 z N mecka a 1/26 z Itálie.

7.4 Shrnutí stávajícího stavu V p ípad , že ob an celou dobu svého aktivního pracovního života stráví v jednom lenském stát , bude mít za spln ní ur itých podmínek nárok na národní d chod. Pouze v p ípad , že ob an vykonává pracovní innost i samostatn výd le nou innost na území dvou i více lenských stát , jsou aplikována koordina ní na ízení pro oblast sociálního zabezpe ení. Tato na ízení, po dohod všech lenských stát , nastavují ur ité standardy a pravidla. Je zcela nep ípustné, aby migrující osoba byla znevýhodn na tím, že ást svého aktivního pracovního života strávila v jiném lenském stát .

lenské státy se dohodly,

že budou chránit sociální práva t chto osob a rodinných p íslušník . Jestliže migrující osoba vykonává zam stnání i samostatn výd le nou

innost na území dvou a více

lenských stát , m že požádat o p iznání “evropského d chodu“. Žádost o d chod m že být uplatn na jen v jednom

lenském stát , který je povinen bezplatn

poskytnout

poradenskou innost a v rámci sou innosti s ostatními zem mi zajistit pot ebné informace nap . o dobách pojišt ní. Této osob , v p ípad , že splní požadované podmínky nároku, že být p iznán díl í d chod tzn., že dle získaných dob pojišt ní m že žadatel obdržet chod z více lenských stát .

52

ZÁV R Vstupem

eské republiky do EU se otev ela ad

ob an

možnost pracovat

a podnikat v zahrani í. Politika EU v oblasti podnikání zajiš uje, aby si všechny podniky konkurovaly a obchodovaly spolu na základ spravedlivých a rovných podmínek. Celá Evropa se tak stala atraktivní pro podnikatele a investory ze všech lenských stát EU. Je nezbytné, aby všechny lenské státy EU aktivn podporovaly malé a st ední podnikání a podn covaly v nich inovace. EU k t mto úkol m nep istupuje protekcionisticky. Vychází ze základního p edpokladu, že ochranou a podporou malého a st edního podnikání jen získá. ekážky v podnikání a obchodu prakticky neexistují. V rámci EU jsou odstran ny stanovením spole ných norem na ochranu ve ejného zdraví, spot ebitel

a životního

prost edí.58 Vzhledem k migraci osob a jejich zvýšené mobilit mezi jednotlivými státy EU musela být nejprve vy ešena otázka sociální ochrany pracovník , která byla posléze rozší ena i na osoby samostatn výd le Mezinárodní srovnání systém

inné. d chodového pojišt ní je velmi problematické

z d vodu, že každý stát je ovlivn n jinými tradicemi a ekonomickými a spole enskými faktory. D sledkem uvedených faktor

je zcela jasná odlišnost jednotlivých stát .

Evropská unie proto neusiluje o jednotný systém d chodového zabezpe ení (unifikaci), ale v rámci propojení jednotlivých systém pouze vystupuje jako koordinátor. V sou asné dob se na oblast sociálního zabezpe ení vztahují koordina ní na ízení a je z ejmé, že koordinace systém

sociálního zabezpe ení v tolika zemích není

jednoduchý úkol. Jednotlivé systémy jsou velmi složité a n které administrativní úkony jsou velmi problematické. Mezi jednotlivými zem mi existují rozdílné typy sociálního zabezpe ení a rovn ž instituce zast ešující tuto problematiku ne vždy poskytnou takový typ informací, které žadatel pot ebuje. V d sledku zcela zásadních rozdíl mezi dávkovými systémy je obtížné zajistit skute

jednotné používání pravidel stanovených v koordina ních na ízeních na osoby

zam stnané, samostatn výd le

inné, jejich rodinné p íslušníky a neaktivní osoby

pohybující se v rámci Spole enství. Dávky ur ené ke krytí obdobných sociálních událostí

58

P EHLED INNOSTÍ EVROPSKÉ UNIE - PODNIKÁNÍ .

[ONLINE].

POSLEDNÍ

REVIZE

17.04.2008.

DOSTUPNÉ

Z:

53

v r zných lenských státech se nacházejí ve zcela odlišných systémech, což m že zp sobit i jejich zcela odlišné koordinování a migrujícím pracovník m a jejich rodinám to m že inést r zné obtíže. Je nutné vzít v úvahu demografický vývoj ob an

EU, mezilidské problémy

a postavení starých lidí ve spole nosti. I když ve všech státech EU je systém d chodového zabezpe ení nastaven tak, že ekonomicky

inní p ispívají na sociální zabezpe ení

nemocným i starým ob an m, ze zvyšujícího se biologického v ku lov ka a celkového stárnutí populace je z ejmé, že peníze naspo ené na d chod za produktivního života nebudou sta it. S tímto problémem se potýká celá Evropa. Bude nutné u init pot ebná opat ení ke zvýšení zásoby pen žních prost edk v d chodových systémech jednotlivých zemí EU. I když se bude jednat o nepopulární opat ení, bez radikálních zm n se v budoucnosti tyto systémy budou potýkat s nemalými problémy. Odložení odchodu do d chodu, prodloužení minimální povinné délky pojišt ní, zrušení doby studia jako náhradní doby pojišt ní, redukce n kterých náhradních dob i zavedení státních plateb za náhradní doby, to je jen základní vý et zm n, které budou muset státy podniknout. Váhání a p ešlapování zvyšuje jen negativní dopad pro p íští generace. Zm ny, které v budoucnu nastavíme, budou zárukou pro dlouhodob ekonomicky, politicky a sociáln udržitelný systém zabezpe ující d stojnou senioritu. Lidé s vyšším vzd láním a vyšším profesním postavením tyto zm ny vítají a necht jí po vládách, aby nalily více pen z do d chodových systém . Cht jí, aby lidé sami vzali budoucnost do svých rukou a zajistili se na stá í. Na každém ob anovi závisí, jak se finan

zabezpe í proti ne ekaným sociálním situacím i na stá í. Odpov dnost

za tyto situace je pln v dikci jednotlivce a jeho rodiny. Celkové da ové zatížení v zemích EU je výrazn nižší, proto nelze o ekávat výrazné výdaje státu na sociální zabezpe ení. Ob ané jsou více vedeni k odpov dnosti a jenom na nich záleží, jakým zp sobem se zabezpe í na stá í, jaké pojišt ní uzav ou a v jaké výši. které zem

EU již za aly pracovat na reform

d chodového systému,

nap . zavedením pilí ovité struktury. eši pat í k nejambiciózn jším národ m, mnoho ekonomicky aktivních ech chce s prací pokra ovat i po odchodu do d chodu. Na druhou stranu by cht li eši mít možnost odcházet do d chodu již v 57 letech a d chod si stále hodn idealizují. A koli je populace dob e informovaná o negativních dopadech stárnutí populace na eský penzijní systém a uv domuje si, že v budoucnu bude t eba zvyšovat hranici odchodu do d chodu, v tšina ech

by nejrad ji do d chodu odcházela ješt

p ed dosažením oficiální hranice 54

chodového v ku. Mezi

echy stále roste tendence odcházet do p ed asného d chodu,

neuv domují si, že p ed asný starobní d chod je trvale krácen a bude znamenat rapidní pokles jejich životní úrovn .

eši spole

s Belgi any a špan lskými ob any pat í

k národ m, které na stát spoléhají nejvíce. Nicmén

eši se za ínají o sv j d chodový

íjem starat sami. I když lidé stále vidí stát jako hlavní garanci svých budoucích chodových p íjm , vysoké procento z nich se domnívá, že státní systém penzí má vážné problémy. Uv domují si, že bez vlastního p

in ní si v d chodu svoji životní úrove

neudrží. eští d chodci ovšem nesedí v tšinou doma se založenýma rukama, naopak pat í k t m nejpracovit jším. Na celém sv

si ob ané v d chodu p ilepšují tím, že si udržují

placené zam stnání i po dosažení d chodového v ku. Výplata p ed asných d chod je hrozbou pro systém d chodového zabezpe ení. Vzhledem ke stárnutí ob an

EU je nutné p ehodnotit systém

i p ípadné nároky

na výplatu t chto d chod . Lze o ekávat, že v souvislosti se zlepšujícím se zdravotním stavem obyvatelstva a celkovým stárnutím populace dojde ke zvýšení výdaj na tento typ chod . Systém by m l být nastaven tak, že do p ed asného d chodu budou moci odcházet pouze osoby, které vykonávaly mimo ádn náro nou profesi, pop . mají závažné zdravotní problémy, i

když tato problematika je upravena v podmínkách nároku

na p iznání invalidního d chodu, což nebylo p edm tem diplomové práce.

lenské státy

také budou nuceny motivovat ob any, aby m li více d tí, pop . z stávali ekonomicky innými i v d chodovém v ku bez zát že d chodového systému. Rozhodnutí o zp sobu spo ení na penzi je v kompetenci jen samotných ob an . Proto je nezbytné mít pat

né informace o jednotlivých penzijních fondech a možnostech

státních záruk. Zm ny je nutné také provést u výplaty pen žních prost edk penzijního p ipojišt ní. Pravidla pro vyplácení penzí ze soukromých fond

z fond musí být

v budoucnu v Evropské unii p ísn jší. Hlavním d vodem t chto zm n je zabránit, aby se lidé, kte í si spo í na d chod v penzijních fondech, k pen

m nedostali p íliš brzy.

Hrozí totiž, že peníze nebudou sloužit svému ú elu, kterým je zajišt ní na stá í. V sou asné dob roste obliba tohoto zajišt ní na stá í. V eské republice i díky poskytované státní podpo e využívá tohoto typu zajišt ní na stá í více než 45% fyzických osob. I v ostatních lenských zemích význam tohoto pojišt ní výrazn roste. V lenských zemích, kde penze z penzijních fond bude hrát v budoucnu podstatn vyšší roli, by se mohl zvýšit výskyt chudoby mezi penzisty anebo závislost na minimálním zajišt ní u starších lidí v p ípad , že prost edky naspo ené v tomto systému budou vyplaceny p ed asn . ešením by mohly být kompenzace za dobu, kdy

lov k nemá zam stnání. N které

lenské zem 55

již tyto kompenzace mají. S tím souvisí i otázka vyplácení prost edk ipojišt ní. Peníze lze vyplatit najednou, avšak s rizikem, že

z penzijního

lov k s nimi bude

hospoda it výrazn kratší dobu. V eské republice je tato varianta nejvíce oblíbená, volí ji více než 70% p ipojišt ných, což rovn ž d chodovému systému neprosp je. je postupné

vyplácení

z penzijního

fondu

až

do

konce

života

ešením

p ipojišt ného,

což se uplat uje v p ípad klasických starobních d chod , i výb r ástky v pravidelných intervalech. Rovn ž je nutné po ítat s infla ními zm nami. Zvýšená inflace m že úspory v penzijních fondech rapidn zmenšit a je nutné také p ihlédnout k finan ním rizik m, nap . v p ípad

nižších výnos

penzijního fondu. S p ihlédnutím k uvedeným rizik m

jsou tedy nezbytné záruky státu a diverzifikace rizik. V sou asné dob

je obecnou pravdou, že osoby samostatn

výd le

inné

se snaží co nejvíce omezit p ísp vky do d chodového systému. Neúm rn

zvyšují

své náklady z podnikatelské se situací, kdy OSV

innosti, a to za podpory vlád. Také se m žeme setkat

soust edí svoji podnikatelskou aktivitu do jiné zem za ú elem

placení nižších odvod na sociální zabezpe ení, daní a zejména výhodn jších podmínek pro ú ely získání d chodu. Relativn silný a zvyšující se p íjem tedy nemá žádný vliv na výši p ísp vku na sociální zabezpe ení. V eské republice je možné uplatnit náklady na dosažení p íjmu procenty z celkového hrubého p íjmu. U n kterých profesí dosahují náklady stanovené tímto zp sobem až 80%. V p ípad , že by podnikatel uplatnil jen skute

vynaložené náklady na podnikatelskou innost, istý p íjem by byl daleko

vyšší a ástka vynaložená t mito osobami na sociální zabezpe ení by se zna

zvýšila.

Dalším problematickým tématem je maximální vym ovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpe ení u podnikatel .

eská republika také pat í mezi zem

EU, kde je stanoven maximální vym ovací základ. Za zú tovaný rok 2008 ho eští podnikatelé mohli poprvé uplatnit. Jestliže podnikatel v p edchozím roce dosáhl maximálního vym ovacího základu a doložil tuto skute nost p íslušné správ sociálního zabezpe ení potvrzením od zam stnavatele, je osvobozen od placení záloh pojistného z titulu OSV

od m síce oznámení OSSZ. Z mého pohledu se jedná o prot žování jedné

skupiny obyvatelstva. Zam stnanci s nižšími a st edními p íjmy jsou znevýhodn ni, nemají nárok na žádné odpo ty z daní tímto zp sobem, a tak dochází ke stále v tšímu rozdílu a sociální nespokojenosti mezi uvedenými skupinami obyvatelstva. Abychom zajistili sociální stability, je nutné provád t zm ny systému d chodového zabezpe ení

56

u všech skupin ekonomicky aktivního obyvatelstva a nezvýhod ovat jen jednu skupinu obyvatel. Pokud jde o administrativní zát ž v této oblasti, prioritou Evropské unie je zna né omezení byrokratické zát že. Snížení této zát že je úkolem . 1, a to zejména p i p edávání informací a komunikaci s jednotlivými ú ady. Pro tyto ú ely jsou k dispozici E-formulá e, které se v sou asné dob zasílají p íslušným institucím ve fyzické podob . Vzhledem k tomu, že se stále více používají prost edky moderní komunikace, lze v brzké dob ekávat, že papírová forma tiskopis bude zcela nahrazena komunikací elektronickou. Termín, ke kterému bude papírová komunikace zcela nahrazena elektronickou vým nou dat, byl stanoven na 30. dubna 2012. Dalším problémem p i provád ní koordina ních na ízení v oblasti d chodového pojišt ní jsou samotní ú edníci, kte í jsou pov eni výkonem agendy v jednotlivých státech. V eské republice, jak již bylo uvedeno, je nositelem sociálního zabezpe ení SSZ, která provádí aplikaci koordina ních na ízení. V jednotlivých okresech a regionech má pobo ky a zam stnance specializující se na problematiku provád ní práva ES, nap . vysílání pracovník , OSV

i shromaž ování podklad

pro sepsání žádosti

o „evropský d chod“. Tím, že se tito ú edníci zam ují pouze na jednu oblast, unikají jim souvislosti, které je nezbytné znát p i výkonu této agendy. Problémem je i stále nedosta ující vzd lání ú edník Soustavné po ádání kurz se kvalifikaci zam stnanc

i seminá

a neznalost práva EU.

v této oblasti by m lo p isp t ke zvyšující

a podávání erudovaných informací na

etné dotazy osob

k této problematice. Neznalost komunikace s prost edky moderní techniky je další oblastí, kde je nutné intenzivn

proškolit ú edníky a kompetentní pracovníky.

erství absolventi st edních

a vysokých škol velmi zdatn ovládají internet a e-mail. Rovn ž ovládají alespo jeden cizí jazyk, a tak pro n není žádný problém komunikovat s ú ady v ostatních lenských státech. kte í starší zam stnanci, i když kvalifikovaní v jiných oblastech, p istupují ke zm nám velmi zdrženliv a nedokážou zcela vst ebat problematiku koordinace sociálních systém , rovn ž jim d lá problém pracovat s prost edky moderní komunikace. Na tyto zam stnance je také nutné zam it pozornost, zejména s ohledem na to, že je možné využít jejich dlouholetých zkušeností a znalostí. Z uvedeného je z ejmé, že p ed zákonodárci lenských zemí je nelehký úkol. Jak již bylo

eno, unifikace systém sociálního zabezpe ení není

možná vzhledem k tradicím a kultu e jednotlivých stát . Pouze

as ukáže, jakým

zp sobem a kam bude vývoj v oblasti sociálního zabezpe ení sm ovat. 57

ABSTRAKT Cílem diplomové práce s názvem „Vybrané otázky právní úpravy sociálního zabezpe ení v komunitárním právu“ je seznámit koordinace systém

tená e se základy problematiky

sociálního zabezpe ení v EU s d razem na d chodové pojišt ní.

Pozornost je zejména v nována novým koordina ním na ízením a zm nám, které p inesla. Text diplomové práce je logicky roz len n. Nejprve je tená seznámen s prameny a právní úpravou dané problematiky. Dále je v nována pozornost historickému vývoji a sou asnému stavu koordinace systém

sociálního zabezpe ení. Následuje seznámení

se základními systémy sociálního zabezpe ení a základními principy koordinace. Autor se také zam uje na spolupráci mezi státy EU v oblasti d chodového zabezpe ení, na uplatn ní nároku a na realizaci výplaty „evropského d chodu“. Záv r je shrnutím práce na základ

provedených analýz, zjišt ných výsledk

pr zkumu v uvedených oblastech a návrh ke zm nám v oblasti d chodového pojišt ní a systém d chodového zabezpe ení v EU. V záv ru autor také zmi uje n kolik zp sob , jak je možné aplikaci koordina ních na ízení v oblasti sociálního zabezpe ení zlepšit, urychlit a zefektivnit.

Klí ová slova: pojistné na sociální zabezpe ení, d chodové pojišt ní, osoba samostatn výd le

inná,

zam stnanec, migrace osob v rámci EU, volný pohyb osob, p íslušnost k právním edpis m, koordina ní na ízení v oblasti sociálního zabezpe ení, nárok a výplata chodu, evropský d chod, starobní d chod, penzijní systém, princip a uspo ádání systém d chodového zabezpe ení v EU, Administrativní komise sociálního zabezpe ení, Poradní výbor pro sociální zabezpe ení migrujících pracovník .

58

ABSTRACT The aim of the theses “Selected Issues of the Socil Security Legal Reglementation in the EU“ is to acquaint the reader with basic problems of coordination of social security systems in the European Union with special emphasis on pension insurance. The attention is particularly paid to new coordination regulations and changes. The text of the dissertation is logically ordered. First, the reader is introduced into the sources and legal regulations of the topic. This section is followed by historical development and contemporary situation of the coordination of social security systems. Furthermore, basic systems of social security and basic principals of the coordination are discussed. The author also focuses on the cooperation of EU member states in the area of pension security, pension claim and the payment of “European pensions”. The conclusion is a summary of the work made on the basis of carried out analyses, survey results in the mentioned areas and proposals for changes in pension insurance and pension security systems in the EU. Moreover, the author mentions possible ways how to improve, accelerate and streamline the application of the coordination regulations in the area of social security.

Key words: social security insurance, pension insurance, a self-employed person, employee, migration within the EU, free movement of persons, competence to legal regulations, coordination regulations in the area of social security, pension claim and pension payment, European pension, old-age pension, pension system, principles and structures of pension security systems in the EU, Administrative Commission on Social Security for Migrant Workers, Advisory Committee on Social Security for Migrant Workers. 59

LITERATURA A PRAMENY

1)

ESKÁ LITERATURA

BRDEK, M., JÍROVÁ, H., KREBS, V. Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI Publishing, 2002. ERNÁ, J., VACÍK, A. Právo sociálního zabezpe ení v rámci Evropské unie. Plze : Vydavatelství a nakladatelství Aleš en k, s.r.o., 2005, 222 s. ISBN 80-86898-14-8. FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, 743 s. ISBN 80-7325-015-2. FOJTÍKOVÁ, L., LEBIEDZIK, M. Spole né politiky Evropské unie. Historie a sou asnost se zam ením na

eskou republiku. 1. vydání.

Praha: C.H. BECK, 2008, 179 s.

ISBN 978-80-7179-939-9. HODÁL, P., ALEXANDER, J. Evropské právo obchodních spole ností. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, 267 s. ISBN 80-7201-520-6. JOKLOVÁ, K., KLE KOVÁ, J., KVÁ A, V., KVÁ OVÁ, J., KYSILKOVÁ, B., RYŠAVÁ, J., ŠOUREK, J. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha: Svaz obchodu a cestovního ruchu, 2006. ISBN 80-239-7718-0. KOLDINSKÁ, K., PIKOROVÁ, G., ŠVEC, L., TOMEŠ, I. Sociální zabezpe ení osob migrujících mezi státy EU. Praha: C.H.Beck, 2007. 229 s. ISBN 978-80-7179-622-0. KOLEKTIV AUTOR . Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha: Svaz obchodu a cestovního ruchu eské republiky, 2006. ISBN 80-239-7718-0. KREBS, V. a kol. Sociální politika.

4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007, 504 s.

ISBN 978-80-7357-276-1. KRÁL, R. Zásady aplikace komunitárního práva národními soudy. Praha: C.H.Beck, 2003. MUNKOVÁ, G. A KOLEKTIV. Sociální politika evropských zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0780-8. 60

PENNINGS, F. Úvod do evropského práva sociálního zabezpe ení. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2003, 179 s. ISBN 80-86552-55-1. POSPÍŠIL, R. Vybrané kapitoly z ekonomiky Evropské unie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 95 s. ISBN 80-244-0768-X. ŠIŠKOVÁ, N., STEHLÍK, V. Evropské právo 1-Ústavní základy Evropské unie. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, 310 s. ISBN 978-80-7201-680-8. TRNKOVÁ, L., ŽENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpe ení a zdravotní pojišt ní, právní stav k 1.1.2008, 12. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2007, 183 s. ISBN 978-80-7263-426-2. TÝ , V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. Praha: Linde Praha, a.s., 2006, 287 s. ISBN 80-7201-631-8.

2) ZAHRANI

NÍ LITERATURA

ALBERT, J., FAHEY, T. Perceptions of living conditions in an enlarged Europe. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities, 2004, 59 s. ISBN 92-897-0255-9. ALBERT, J., KÖHLER, U. Health and care in an enlarged Europe. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities, 2004, 84 s. ISBN 92-897-0244-3. BÖHNKE, P. Perceptions of social integration and exclusion in an enlarged Europe. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities, 2004, 62 s. ISBN 92-897-0246-X. BUNDESMINISTERIUM

F R

ARBEIT

UND

SOCIALORDNUNG.

Unsere

Sozialversicherung.Bonn: Bundesministerium f r Arbeit und Sozialordnung, 2004, 142 s. CRAIG, P., BÚRCA, G. EU LAW, TEXT, CASES AND MATERIALS. Oxford: University Press, 2003, 1241s. ISBN 0-19-924943-1.

61

EUROPEAN COMMISSION. Social Protection in the Member States of the European Union, of the European Economic Area and in Switzerland. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005, 945 s. ISBN 92-894-8469-1. GILBERT, N., PARENT, A. Welfare reform. Library of Congress, 2004, 300 s. ISBN 0-7658-0802-1. INTERNATIONAL SOCIAL SECURITY ASSOCIATION. New and revise approaches to social protection in Europe.

Geneva:

ISSA Publications, 2005,

195 s.

ISBN 92-843-1162-4. LEVINSKY,

R.,

McKINNON,

R.

Toward

Newfound

Confidence.

Geneva:

ISSA Publications, 2005, 193 s. ISBN 92-843-1173-X.

3) JUDIKATURA Rozsudek ESD C-6/64 Costa v. ENEL [1964] ECR 585, 593 Rozsudek ESD C-43/86 De Rijke-van Gent [1987] ECR 3611 Rozsudek ESD C-22/77 Mura 1977 ECR 1 Rozsudek ESD C-41/84 Pinna [1986] ECR 1 Rozsudek

ESD

C-404/98

Plum

vs.

Allgemeine

Orstkrankenkasse

Rheinland,

Regionaldirektion Köln, 1998 ECR 2000 Rozsudek ESD C-98/90 Romano [1981] ECR 1241 Rozsudek ESD C-284/84 Spruyt [1986] ECR 685 Rozsudek ESD C-ve v ci 26/62 Van Gend en Loos [1963] ECR 1 Rozsudek ESD C-300/84 Van Roosmalen 1986 ECR 3097 Rozsudek ESD C-443/93 Vougioukas [1995] ECR I-4033

62

4) LEGISLATIVA Bílá kniha o vnit ním trhu z roku 1985 Evropské právo, základní dokumenty. In Autorské právo, pr myslová práva podle stavu k 1.10.2007. Ostrava: Sagit, 2007. Evropské právo, základní dokumenty ve zn ní Lisabonské smlouvy. In Autorské právo, pr myslová práva podle stavu k 18.1.2010. Ostrava: Sagit, 2010. Lisabonská smlouva pozm ující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského spole enství Na ízení Rady (EHS)

. 1408/71 ze 14. ervna 1971, o aplikaci soustav sociálního

zabezpe ení na osoby zam stnané, samostatn výd le

inné a jejich rodinné p íslušníky

pohybující se v rámci Spole enství Na ízení Rady (EHS) . 574/72, stanovující postup provád ní na ízení (EHS) . 1408/71, o aplikaci soustav sociálního zabezpe ení na osoby zam stnané, samostatn výd le inné a jejich rodinné p íslušníky pohybující se v rámci Spole enství Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004

o koordinaci systém sociálního zabezpe ení Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

. 987/2009 ze dne 16.zá í 2009,

kterým se stanoví provád cí pravidla k na ízení (ES) . 883/2004 o koordinaci systém sociálního zabezpe ení Rozhodnutí Správní komise pro koordinaci sociálního zabezpe ení . A1 ze dne 12. ervna 2009 o z ízení dialogu a dohodovacího ízení týkajících se platnosti dokument , ur ení použitelných právních p edpis a poskytování dávek podle na ízení (ES) . 883/2004. Rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systém sociálního zabezpe ení . U3 ze dne 12.

ervna

2009

o

definici

pojmu

„ áste ná

nezam stnanost“

použitelného

pro nezam stnané osoby uvedené v l. 65 odst. 1 na ízení ES . 883/2004.

63

Sm rnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu ob an Unie a jejich rodinných p íslušník svobodn se pohybovat a pobývat na území lenských stát . Smlouva o založení Evropského spole enství Smlouva o fungování Evropské unie Spole ný postoj (ES) . 4/2008 ze dne 17.12.2008 p ijatý Radou s ohledem na p ijetí na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES), kterým se stanoví provád cí pravidla k novým koordina ním na ízením Usnesení Nejvyššího správního soudu .j. 6 Ads 88/2006-132 ze dne 21.7.2009 Usnesení Nejvyššího správního soudu .j. Ads 108/2005-78 ze dne 26.8.2009 Usnesení Nejvyššího správního soudu .j. 4 Ads 3/2006-92 ze dne 2.9.2009 Usnesení Nejvyššího správního soudu .j. 4 Ads 15/2006-70 ze dne 2.9.2009 Zákon . 155/1995 Sb., o d chodovém pojišt ní. In Autorské právo, pr myslová práva podle stavu k 14.1.2008. Ostrava: Sagit, 2007. Zákon

. 48/1997 Sb., o ve ejném zdravotním pojišt ní a p edpisech souvisejících,

v platném zn ní Zákon . 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti. In Autorské právo, pr myslová práva podle stavu k 14.1.2008. Ostrava: Sagit, 2007.

5) TISKOVINY ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ.

chodové nároky migrujících osob

podle nových koordina ních pravidel EU. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 6/2010, eská správa sociálního zabezpe ení, 2010. 5-7 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ.

íru ka pro OSV

pro oblast

sociálního zabezpe ení v roce 2010. Praha: eská správa sociálního zabezpe ení, 2010. 64

ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ.

íru ka budoucího d chodce v roce

2010. Praha: eská správa sociálního zabezpe ení, 2010. 24 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Belgie. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 7/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 11-14 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Bulharsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 10/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 11-14 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Dánsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 4/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 9-10 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Estonsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 11/2008,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2008. 5-7 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Finsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 1/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 10-12 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Francie. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 10/2006,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2006. 8-11 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Irsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 11/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 11-14 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Itálie. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 2/2008,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2008. 13-16 s.

65

ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Kypr.

Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 7/2008,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2008. 13-16 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Litva.


. 8-9/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 17-19 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Lotyšsko.

Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 5/2009,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2009. 13-16 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Lucembursko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 7/2009,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2009. 10-12 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Ma arsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 6/2006,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2006. 13-16 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Malta.


. 3/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 15-17 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-N mecko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 3/2006,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2006. 11-14 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Nizozemsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 8-9/2006, eská správa sociálního zabezpe ení, 2006. 15-18 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Polsko.


. 4/2006,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2006. 9-11 s.

66

ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Portugalsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 4/2008,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2008. 11-13 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Rakousko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 2/2006,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2006. 13-16 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Rumunsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 6/2009,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2009. 9-13 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU- ecko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 12/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 23-26 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Slovensko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 5/2006,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2006. 15-18 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Slovinsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 10/2008,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2008. 9-12 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Špan lsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník, . 4/2009,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2009. 11-14 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Švédsko. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 5/2007,

eská správa

sociálního zabezpe ení, 2007. 9-11 s. ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ. Systémy sociálního zabezpe ení v EU-Velká Británie. Praha: Národní pojišt ní, odborný m sí ník,

. 11/2006,

eská

správa sociálního zabezpe ení, 2006. 13-16 s.

67

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ. Evropská politika zam stnanosti 2001. 48 s. ISBN 80-86552-06-3. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ. Sociální zabezpe ení osob pohybujících se v rámci Evropské unie. 2. vydání. Praha: Ministerstvo práce a sociálních cí, 2001, 248 s. ISBN 80-86552-07-1. 6 s. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ. Vaše práva p i pohybu v rámci Evropské unie. Ustanovení Spole enství o sociálním zabezpe ení. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2002, 39 s. ISBN 80-86552-08-X. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ. Volný pohyb pracovník v Evropské unii-Informa ní sí EURES. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2008. MINISTERSTVO VNITRA.

eská republika vstupuje do Schengenu-Evropou volnou

cestou. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2007. Pr

rný v k odchodu do d chodu. Brn nský deník. Vychází denn . 3. b ezna 2008.

6) Internetové odkazy Dávky d chodového pojišt ní [online]. Poslední revize 03.08.2009. Dostupné z: . EU-tiskopisy

SSZ

[online].

Poslední

revize

03.08.2009.

Dostupné

z:

Dostupné

z:

. Jednotný

evropský

trh

[online].

Poslední

revize

17.04.2008.

. Potvrzení

o

žití

[online].

Poslední

revize

03.08.2009.

Dostupné

z:

. ehled

inností Evropské unie - Podnikání [online]. Poslední revize 17.04.2008.

Dostupné z: . Volný

pohyb

osob

[online].

Poslední

revize

17.04.2008.

Dostupné

z:

. 68

7) JINÉ PRAMENY ASPI – automatizovaný systém právních informací Hospodá ské noviny Internetový portál iDNES.cz [online]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ Právo ípad sp. zn. 3321/2005/VOP/PK - podn t podaný ve ejnému ochránci práv

69

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK SSZ

eská správa sociálního zabezpe ení

R

eská republika

ECR

European Court Reports

EHS

Evropské hospodá ské spole enství

ESUO

Evropské spole enství uhlí a oceli

ES

Evropské spole enství

ESD

Evropský soudní dv r

EU

Evropská unie

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpe ení

OSV

Osoba samostatn výd le

SES

Smlouva o Evropském spole enství

SFEU

Smlouva o fungování Evropské unie

inná

70

ÍLOHY [1]

Žádost osoby o vystavení formulá e E 101 p i soub hu zam stnání a samostatné výd le né innosti

[2]

Potvrzení týkající se historie pojišt ní v eské republice (E 205)

[3]

Potvrzení o žití

71

Žádost osoby o vystavení formulá e E 101 p i soub hu zam stnání a samostatné výd le né innosti Žádost se vypl uje za ú elem ur ení právních p edpis v oblasti sociálního zabezpe ení, státní sociální podpory, zabezpe ení v nezam stnanosti a zdravotního pojišt ní v souladu s lánkem 14c Na ízení Rady (EHS) . 1408/71.

A. 1. 2. 3. 4.

Údaje o osob : Jméno: P íjmení: Rodné p íjmení (pokud je odlišné od sou asného p íjmení): Všechna d ív jší p íjmení (pokud jsou odlišná od sou asného p íjmení):

5. 6. 7.

9.

Rodné íslo (pokud nebylo p id leno, uve te eviden ní íslo pojišt ní): Datum narození: Adresa bydlišt : ulice, íslo obec PS stát telefon e-mail Kontaktní adresa (pokud je odlišná od adresy bydlišt ): ulice, íslo obec PS stát Státní p íslušnost:

B. 10. 11.

Údaje o samostatné výd le né innosti: Identifika ní íslo: Obor samostatné výd le né innosti:

8.

Uve te zvláš pro každý lenský stát, ve kterém vykonáváte innost. Nutno doložit podnikatelským oprávn ním nebo dokumentem zajiš ujícím innost nebo estným prohlášením.

12.

Místo výkonu samostatné výd le né innosti: Uve te vždy, jaká innost je vykonávána a p esnou adresu místa, kde je innost vykonávána, a to pro každý lenský stát odd len . P ípadn uve te frekvenci výjezd do jiných lenských stát (pro každý stát zvláš ).

13.

Datum zahájení výkonu samostatné výd le né innosti: (uve te zvláš pro každý stát, ve kterém samostatnou výd le nou innost vykonáváte, v etn

R)

C.

Údaje o zam stnavateli / jednotlivých zam stnavatelích výše uvedené osoby:

14.

Celkový po et sou asných zam stnavatel :

15.

Údaje o zam stnavateli .

16.

Název zam stnavatele:

Uve te údaje o všech zam stnavatelích.

(vypl te na zvláštní list pro každého zam stnavatele) (v p ípad fyzické osoby uve te jméno a p íjmení, v p ípad právnické osoby uve te název organizace p íp. organiza ní složky)

17.

Adresa zam stnavatel nebo firmy:

18. 19.

ulice, íslo obec PS stát telefon e-mail fax Identifika ní íslo zam stnavatele: Druh práce a místo výkonu práce u zam stnavatele:

(jedná se o adresu registrovaného úst edí nebo sídla firmy)

Uve te vždy p esnou adresu místa, kde je práce skute vykonávána. V p ípad osoby pracující pro jednoho zam stnavatele na území R a sou asn v zahrani í uve te místo/a, do kterého zam stnanec vyjíždí a frekvenci takových výjezd . V p ípad mezinárodní dopravy uve te jména stát , v nichž je uskute ována.

ano

20.

21. 22.

Zam stnavatel má organiza ní složku v R: Pokud ano, uve te adresu: ulice, íslo obec PS stát Zam stnanec uzav el pracovn právní vztah s: Je z tohoto zam stnání pojišt n? Pokud ano, uve te od kdy: íslo pojišt ní:

ano

úst edím podniku organiza ní složkou ne

ne

D. 23.

Další údaje o doty né osob : Byla / je doty ná osoba pojišt na v rámci cizího systému sociálního zabezpe ení, ve vztahu k zemím, na jejichž území vykonává innost nebo bydlí? ano ne Pokud ano, uve te všechna ísla sou asného pojišt ní (tzn. pojišt ní, které trvá), která byla osob p id lena v lenských státech. Pokud není osoba v sou asnosti pojišt na, uve te údaje týkající se posledního pojišt ní v etn doby trvání pojišt ní. 24. íslo pojišt ní: 25. Instituce pojišt ní: 26. Pojišt n od-do: (název, adresa, stát)

27.

Má doty ná osoba formulá E 101 vystavený p íslušnou zahrani ní institucí? ano ne

Prohlašuji, že informace uvedené v tomto formulá i v etn všech p íloh jsou pravdivé a že oznámím SSZ všechny zm ny. V

dne ……………………………………………………… …………. (podpis osoby)

OSSZ/PSSZ v ……………………………………. ov ila údaje v žádosti dne ……………..………………

……………………………………………………………….. (razítko OSSZ/PSSZ a podpis oprávn né osoby)

ílohy: 1. Originál nebo ov ená kopie pracovní smlouvy, 2. Originál nebo ov ená kopie podnikatelského oprávn ní, 3. Originál nebo ov ená kopie formulá e E 101 (pokud byl vystaven), 4. Originál nebo ov ená kopie smluvních dokument , na základ kterých je zajišt na innost v zahrani í, p ípadn estné prohlášení Všechny doklady (smlouvy) m že podle originálu zdarma ov it OSSZ/PSSZ. Poznámka: V p ípad posouzení žádosti podle lánku 14c(b) Na ízení Rady (EHS) . 1408/71, P íloha VII, osoba podléhá právním p edpis m dvou stát EU/EHP a formulá E 101 se nevystaví.

estné prohlášení: Prohlašuji, že po dobu soub žného výkonu innosti uvedenou v žádosti budu vykonávat samostatnou výd le nou innost, jejíž p edm tem bude: V

dne ……………………………………………………… …………. (podpis OSV )

Zdroj: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/evropska-unie.htm

Zdroj: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/evropska-unie.htm

Zdroj: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni.htm

SEZNAM TABULEK [1]

P ehled v kové hranice odchodu do d chodu v jednotlivých lenských zemích EU

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Recommend Documents