Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
DIPLOMOVÁ PRÁCE (bakalářská) Autor: Petra Hrubanová
2010
Petra HRUBANOVÁ
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ STRESU U CVIČÍCÍCH JÓGOVÉ ÁSANY Diplomová práce (bakalářská)
Autor: Petra Hrubanová, rekreologie - pedagog volného času Vedoucí práce: Mgr. Michal Šafář, Ph.D. Olomouc 2010
2
Jméno a příjmení autora: Petra Hrubanová Název bakalářské práce: Strategie zvládání stresu u cvičících jógové ásany Pracoviště: Katedra sportů a psychologie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michal Šafář, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2010 Abstrakt: Cílem bakalářské práce je ozřejmení některých principů působení cvičení jógových ásan na stresové reakce cvičících a ověření pravdivosti předpokladu kladného vlivu cvičení na užívané strategie zvládání stresu. Pro dosažení stanoveného cíle byla vybrána skupina přibližně šedesáti respondentů zabývajících se cvičením jógových ásan a to různých věkových skupin, obojího pohlaví, s různou intenzitou cvičení i délkou celkové praxe. Tato skupina byla testována s cílem zjistit rozdíly v jednotlivých strategiích zvládání stresu s ohledem na celkovou délku a intenzitu cvičení. Výsledky byly po vyhodnocení konfrontovány s výběrem z dostupných informací z oboru psychologie a jógových zdrojů týkajících se stresu.
Klíčová slova: coping, jóga, stres, emoce, psychologie, ásana, rozvoj osobnosti, životní styl
Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb. 3
Author´s first name and surname: Petra Hrubanová Title of the thesis: Stress coping strategies used by persons exercising yoga asanas Department: Department of Psychology and Sports Supervisor: Mgr. Michal Šafář, Ph.D. The year of presentation: 2010 Abstract: The aim of this work is illustrating some principles of action of yoga asanas exercises on the stress response of practicing people and verifying the veracity of the assumption of the positive impact of exercise on the strategies used to manage stress. To achieve the target was selected group of approximately sixty respondents engaged in practicing yoga asanas of various ages, both sexes, with different exercise intensity and duration of the overall experience. This group was tested to determine differences in individual coping strategies regarding to overall length and intensity of exercise. The results were confronted with a choice from available information in the field of psychology and yoga resources on stress.
Keywords:
coping,
yoga,
stress,
emotion,
psychology,
development, lifestyle
I agree the thesis paper to lent within the library service. 4
asana,
personal
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Michala Šafáře Ph.D. a uvedla všechny použité literární a odborné zdroje.
V Olomouci dne 20. května 2010
………………………………… 5
Děkuji Mgr. Michalu Šafářovi Ph.D. za cenné rady a trpělivost při vedení této práce. Dále děkuji MUDr. Janu Černému z Iyengar centra v Brně za pomoc při práci s respondenty a konzultace týkající se jógové problematiky a Ritě Keller z Iyengar -Yoga-Institut Rhein-Ahr e. V. za rozšíření konkrétních znalostí týkajících se jógové ásany. 6
OBSAH
1 1.1 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 3 3.1 3.2 3.3 4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 6 7 7.1 7.2 7.3 8 8.1 8.2 8.3 9 9.1 9.2
ÚVOD ................................................................................................................. 9 Limity dané zpracovávaným tématem........................................................ 10 ZÁKLADY JÓGOVÉ PROBLEMATIKY ............................................................ 11 Způsob práce a výběr poznatků použitých pro tuto práci ........................... 12 Obecné zařazení a historie jógy ................................................................ 12 Cíle a prostředky tradiční jógy ................................................................... 12 Tradiční způsob předávání informací v józe a jeho specifika ..................... 13 Úskalí tradiční výuky jógy .......................................................................... 13 Lidská bytost dle jógového přístupu ........................................................... 14 Příroda a její prvky (guny) .......................................................................... 15 Význam kontroly v józe .............................................................................. 16 Postavení jógy v současném světě ............................................................ 16 Hlavní současné trendy v cvičení ásan ...................................................... 17 Iyengar jóga ............................................................................................... 18 STRES DLE SOUČASNÉ PSYCHOLOGIE ..................................................... 19 Reakce na stres; stres a emoce ................................................................ 19 Procesy zvládání stresu: „coping“ .............................................................. 20 Emoční inteligence, emoční gramotnost .................................................... 21 ÁSANA V JÓGOVÉM SYSTÉMU .................................................................... 23 Charakteristika ásany ................................................................................ 23 Determinovaný cíl cvičení ásan ................................................................. 23 Ásana a emoce .......................................................................................... 24 Ásany označované jako ovlivňující psychiku člověka ................................ 25 Intenzita cvičení z pohledu času a opakování............................................ 27 Rozdělení ásan a jejich charakteristika ...................................................... 28 Příklady popisovaného účinku některých vybraných ásan ......................... 29 PŘÍKLADY PROSTŘEDKŮ POUŽÍVANÝCH JÓGOU PŘI ZPRACOVÁNÍ STRESOVÝCH REAKCÍ .................................................................................. 31 Pohybová aktivita ....................................................................................... 31 Práce s bránicí ........................................................................................... 31 Práce s odstraňováním funkčních tělesných bloků .................................... 31 Intenzita prožitku, reflexe a vědomé konání při cvičení ásan, .................... 32 Ovlivňování endokrinního systému ............................................................ 33 Ovlivňování sympatiku, parasympatiku ...................................................... 33 CÍLE PRÁCE .................................................................................................... 34 ZVOLENÁ METODIKA ..................................................................................... 35 Charakteristika dotazníku SVF .................................................................. 35 Způsob vyhodnocování dotazníku ............................................................. 36 Zkoumaná skupina .................................................................................... 37 VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE ......................................................... 38 Získaná data .............................................................................................. 38 Výpočty jednotlivých vztahů mezi vybranými parametry ............................ 41 Porovnání vybraných parametrů s normou ................................................ 43 ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ ............................................................... 48 Základní charakteristiky zkoumané skupiny v porovnání s normou ........... 48 Vztah mezi délkou praxe, intenzitou praxe a strategií zvládání stresu ....... 49 7
9.3
Možné příčiny dosaženého výsledku při hledání korelací mezi délkou a intenzitou praxe a strategií zvládání stresu ............................................. 50 10 ZÁVĚRY ........................................................................................................... 52 11 SOUHRN.......................................................................................................... 54 12 SUMMARY ....................................................................................................... 55 REFERENČNÍ SEZNAM .......................................................................................... 56 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 58 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 58 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 59
8
1
ÚVOD
"Člověk je bytost, která může prostoupit instinkt, je nepřirozené zvíře" (Sokol, 2003). Toto tvrzení současné antropologie objasňuje mnohé příčiny a souvislosti problematiky stresu v životě člověka. Ten na rozdíl od zvířat nemusí následovat podobně jako zvíře své vrozené automatismy, ale do určité míry svobodně volí své budoucí konání. "Člověk si musí mezi podněty vybírat, musí být schopen některé odložit, odsunout, případně prostě ignorovat, potlačit" (Sokol, 2002). Z tohoto faktu pramení nesporné evoluční výhody lidstva jako celku. Na druhé straně každý člověk jako samostatná entita podstupuje oproti zvířatům zřetelné riziko, že vzhledem k neprověřenosti dlouhým evolučním vývojem ne každá tato volba bude správná. Člověk je na jedné straně schopen obrovské životní adaptabilitě, na druhé je schopen ignorovat svým konáním souvislosti, které jsou v silném rozporu s jeho zdravím a následně i celkovou existencí. Zde patrně pramení i příčina jeho někdy i výrazně chybového chování vůči jednotlivým prvkům svého bytí a důležitost veškerého vědění, které člověku umožňuje zlepšení této situace.
Jóga
už
samotným
názvem
symbolizuje
příslib
nápravy
základního
existenčního vztahu člověk - svět. Pokud uvážíme délku její tradice sahající až k samotným počátkům lidské civilizace, potom musí být rozměr potenciálu jógy ve výše uvedeném tématu více než jasný. Vliv jógových cvičení například na nápravu narušeného zdraví a zpomalení stárnutí je všeobecně znám a lékařsky prověřený. Její prvky se také běžně používají jako terapeutický nástroj např. v lékařské rehabilitaci, psychoterapeutice a dalších oborech a to ať už vědomě, či bez znalosti původu1. Méně známé jsou konkrétní principy působení cvičení ásan a to především v oblasti psychiky. Některé z účinků vedoucí k lepší stresové odolnosti lze připsat např. efektům shodným s jakoukoliv pohybovou aktivitou, která "je-li prováděna pravidelně a dlouhodobě, výrazně ovlivňuje reaktibilitu na stres" (Kirchner, 2007, str. 23). Jelikož "aktivity organismu reguluje jeho nervová soustava, úzce spolupracující se systémem endokrinních žláz" (Nakonečný, 1998, str. 117), další vliv lze přičíst
1
Více informací o józe z lékařského hlediska od českých autorů je možno najít např. v pracích
MUDr. J. Votavy, CSc (Votava, 1988) nebo MUDr. K. Nešpora, CSc (Nešpor, 2005) a dalších.
9
cílenému působení na endokrinní soustavu. Tyto účinky ve spojení s dalšími podobnými nebo prolínajícími se vlivy jako je relaxace svalstva, prokrvení mozku jsou tedy logické a pochopitelné. Jak ale vysvětlit dlouhodobý účinek, který přetrvává u cvičících i v obdobích, kdy ásany necvičí a tím patrně přesahuje možnost efektu výše uvedených principů? Nakolik je tento účinek obecně platný u všech cvičících?
I přes veškerou práci odborníků zůstává v oblasti jógy stále velké množství nezodpovězených otázek. Tuto bakalářská práci chápu jako svoji šanci když už ne k zodpovězení, potom alespoň k přiblížení k odpovědím na některé z nich. Konkrétním tématem této práce je potom objasnění některých účinků jógových ásan na zvládání stresu za pomoci diagnostiky hlavních strategií používaných osobami cvičícími ásany při zpracování stresu a hledání souvislostí mezi délkou a intenzitou jógové praxe a případnými změnami v těchto strategiích. Dosažené výsledky lze také částečně interpretovat i jako sdělení o účinnosti jógových technik.
Vedlejším tématem, které postupně vyplynulo až v průběhu vlastní práce, byla determinace některých zásadních úskalí, které znesnadňují práci v této oblasti.
1.1
Limity dané zpracovávaným tématem
Jógová filozofie si nárokuje za cíl nejen nalezení umístění člověka v celkovém vesmíru, ale dokonce deklaruje na základě tohoto umístění i znalost cesty pro jeho další vývoj až k deklarovanému absolutnímu cíli. Toto je zcela jistě vysoká meta, která pro objektivní posouzení vyžaduje enormní znalosti nejen celé jógové problematiky, ale i nezbytné znalosti a zkušenosti s celou řadou jiných oborů. Stejně tak oblast psychologie zabývající se problematikou stresu je složitý obor, u kterého se v mnoha místech neshodují ani erudovaní odborníci. Z tohoto důvodu jsem si plně vědoma limitů své práce zejména v návaznosti na širší souvislosti, které mi mohou vzhledem k současným znalostem přirozeně unikat.
10
2
ZÁKLADY JÓGOVÉ PROBLEMATIKY
"...V i
jogínských
racionálně
cvičeních
podnětných
najdeme
psychologických,
mnoho
introspektivně
výstižných
ale
fyziologických
zkušeností
i
a poznatků…" (Machač, Machačová, & Hoskovec, 1985, str. 200). Cesta k těmto poznatkům bohužel vede skrze množství komplikací. O složitosti jógové problematiky svědčí již množství a variabilita výkladů samotného pojmu jóga, na které člověk naráží při studiu podkladů. Slovo jóga, pochází ze sanskrtu a znamená "jho". Většina zdrojů se shoduje na přenesení výrazu "jho" na význam "spojení" či "propojení". V okamžiku výkladu, co má být tímto propojeno nebo spojeno, však narazíme na množství někdy i velmi rozdílných názorů, poskytující výklad ve škále od střízlivého pragmatismu po extrémní mystiku.
"Evropské a indické historické, sociální a kulturní zkušenosti se podstatně liší. Pro Evropana je velmi nesnadné vytěžit z písemně zachovaných památek a informací to, co je v józe psychologicky cenné, použitelné či podnětné…" (Machač, Machačová, & Hoskovec, 1985, str. 200). Jógou se zabývá množství tradičních textů, jejichž studium je z důvodu jejich specifického charakteru bez výkladu odborníka prakticky nemožné. Odborný výklad vzdáleností od tradičního prostředí rychle mění význam. Některý i oficiální výklad z domácích zdrojů potom může být ve výrazném rozporu nejen se zdroji bližšími tradičnímu prostředí, ale i s pravidly obyčejné mechaniky či anatomie.
I přes velké množství nové kvalitní literatury (především v anglickém jazyce) stále bohužel doznívá dřívější situace, kdy "Většina publikací, propagujících na Západě jógu, je vůči ní málo kritická. Vyznačují se nechutí ke kritickému odlišování racionálních momentů od iracionálního balastu." (Machač, Machačová, & Hoskovec, 1985, str. 201). Na tento negativní rys mnohých zdrojů jógových informací poukazuje i Lysebeth, který už v šedesátých letech minulého století tuto situaci označuje jako příčinu oprávněných pochyb o vážnosti obsahu jógových metodik a procedur (Lysebeth, 1984, str. 5). Z uvedeného je zřejmé, že při práci s jógou je nezbytné více než jindy dobře zvažovat a hodnotit kvalitu zdrojů použitých při práci.
11
2.1
Způsob práce a výběr poznatků použitých pro tuto práci
Výše uvedená fakta napovídají, že každá práce zabývající se jógou bude vždy komplikovaná a to už z důvodu neustálého rizika chybného posouzení kvality čerpaného zdroje. Z těchto příčin jsem se držela ve své práci co nejblíže tématu jógových ásan, se kterými mám sama nejvíce osobních zkušeností. Ze stejných důvodů jsem cíleně vybrala a zařadila z celé jógové oblasti ve stručnosti jen ty základní údaje, které považuji za důležité v přímé souvislosti s touto prací.
2.2
Obecné zařazení a historie jógy
Z pohledu historie je nejstarší doložená zmínka o józe datována okolo r. 1500 před n. l., přičemž některé zdroje uvádějí možné položení základů jógy do období před 2 500 lety (Machač, Machačová, & Hoskovec, 1985), jiní je umísťují dokonce až do období před 8 000 až 10 000 lety (Iyengar, Keller, & Khattab, 2010, str. 2).
Jóga patří do komplikovaného celku indické filozofie jako jedna z šesti ortodoxních filozofických systémů zvaných daršany. Samotná jóga se pak dále dělí na jednotlivé směry, k jejichž nejznámějším patří dle Knaislové a Knaisla (2002) karmajóga,
bhaktijóga,
rádžajóga,
džánajóga
aj.
Klasická
forma
rádžajógy
v současné podobě, z jejichž principů čerpá i tato práce, potom vychází z tzv. Pataňdžaliho Jógasuter, jejichž původ spadá do druhého století n. l. a skládá se z osmi dílčích aspektů, či stupňů: jama, nijama, ásana, pránájáma, prátjáhára, dhárana, dhjána, samádhi.
"Třetí a čtvrtá část rádžajógy, ásana a pránájáma,
je dnes většinou známa pod názvem hathajóga" (Machač, Machačová, & Hoskovec, 1985, str. 200).
2.3
Cíle a prostředky tradiční jógy Jóga je jednou z variant hledání cesty k trvalému a absolutnímu odstranění
utrpení člověka a to především uznáme li jako jeden z nejzásadnějších zdrojů tohoto utrpení problém se zodpovězením otázek smyslu a směřování lidské existence.
12
V józe lze rozeznat dvě základní oblasti: jógovou filozofii a jógovou praxi. Filozofie určuje cíle a jógová praxe způsoby a prostředky, kterými lze cílů dosáhnout.
Hlavním cílem jógy je za pomocí systematického konání dosáhnout postupným vývojem změněné a osvobozující chápání světa, které je dle jógové filozofie člověku nedostupné z důvodu množství konkrétních překážek, které lze dle tvrzení jógové filozofie jógovou praxí odstranit.
2.4
Tradiční způsob předávání informací v józe a jeho specifika
Některá z významných specifik jógové výuky: •
Dle tradičního přístupu je jógové učení předáváno aspirantovi přímo kvalifikovaným učitelem - tzv. guru (Skarnitzl, 1997, str. 14)
•
Učitel z mnoha objektivních důvodů nesděluje žákovi cíl, který má dosáhnout určitou praxí, ale pouze ukazuje cestu, která k dosažení tohoto cíle vede (Bhole, 2006, str. 28)
•
Pokud jsou některé cíle předem stanoveny, potom velmi často takovou formou, že se stávají srozumitelnými teprve po dosažení určitého poznání
•
Při dosažení určitého poznání není nezbytné pro žáka porozumět příčinným souvislostem jevu
Významný faktem je také okolnost, že po staletí byla jóga určena jen úzkému, vybranému okruhu lidí2.
2.5
Úskalí tradiční výuky jógy
I přes množství pozitiv vyplývajících z tradičního způsobu výuky jógy přináší tento způsob specifická úskalí. Tyto problémy nejsou problémem ve světle jógové filozofie, jejich nepochopení však může být problémem z pohledu všeobecně
2
Více např. Lysebeth (Lysebeth, 2003)
13
uznávaných principů poznání v naší kultuře. Nedostatečná specifikace zadaného cíle, případně nesrozumitelnost pro ty, kteří cíle ještě nedosáhli, často vede k faktu, že není možné se vyhnout mylnému hodnocení momentálně dosaženého výsledku.
Z výše uvedeného vyplývá, že bez kvalitního vedení zkušeným učitelem, jehož výběr je opět závislý na momentálních zkušenostech žáka, výsledek praxe může být mnohdy i zásadně odlišný od relativně stejné činnosti jiných, a tím i výsledek jakéhokoliv zkoumání může být neustále ovlivňován tímto faktorem.
2.6
Lidská bytost dle jógového přístupu
Charakteristika člověka jako celku dle jógové filozofie vykazuje u různých zdrojů
odlišnosti.
Dle
současných
světově
uznávaných
jógových
autorit
(např. B. K. S. Iyengar nebo Dr. Mukund V. Bhole) jóga k člověku přistupuje jako k bytosti, kterou tvoří ve zjednodušeném výkladu několik vzájemně se prostupujících obalů, někdy též nazývaných těla: •
Annamaya kosa - anatomické tělo zahrnující fyzické struktury člověka
•
Pranamaya kosa - fyziologické tělo obsahující vitální funkce
•
Manomaya kosa - mentální, příp. emoční tělo
•
Vijnanamaya kosa - intelektuální tělo
•
Anandamaya kosa - existencionální tělo
V souvislosti s tématem stresu jsou patrné příčiny charakteristik jógových metod přistupovat k člověku vždy jako k jednomu celku. Například stresor ve formě poranění končetiny se projeví skrze všechny těla a to vždy danému tělu specifickým způsobem. U anatomického těla dojde k porušení fyzických struktur, u fyziologického k změně dechu, srdečního tepu, u emočního k projevům úzkosti, u intelektuálního k aktivitě směřující k řešení vzniklé situace a u existenciálního např. k neschopnosti vykonávat
zaměstnání.
Vyrušení
je
tedy
vždy
chápáno
jako
komplexní
a to i v souladu s tvrzením psychologie skrze Nakonečného, že "stres znamená jednak situaci a jednak stav individua… Neboť i psychickým stresorům se jedinec
14
brání jako psychofyzický celek mobilizací svých psychických i fyzických sil, psychickými a fyziologickými reakcemi." (Nakonečný, 1997, str. 133).
2.7
Příroda a její prvky (guny)
Z důvodu pochopení některých principů při výuce ásan je třeba zmínit tři kvality, nebo též složky, které dle jógového chápání tvoří ve svých nekonečných kombinacích celý náš svět.
Guny - tj. tři kvality tvořící přírodu (Skarnitzl, 1997, str. 25) : •
Tamas - kvalita statické netečnosti, tíže, zastření
•
Radžas - kvalita hybnosti, dynamické energie, napětí
•
Sattva - kvalita světelnosti, lehkosti, harmonie
Tyto kvality se projevují ve všech hmotných i nehmotných prvcích světa i naší existence. Například v psychice člověka se princip gun projevuje dle Skarnitzla (1997) následujícím způsobem: •
Tamas - mysl netečná, ochablá, těžkomyslná, apatická
•
Radžas - aktivní, plná energie, napětí, vzrušená a kolísavá, nestálá, vzpurná a svéhlavá
•
Sattva - mysl jasná, klidná, chápající
Důležitý fakt je relativita konkrétního označení, kdy je kvalita určitého jevu uváděna vždy v poměru k jinému jevu. Tak dle tohoto principu lze pohlížet i například na jednotlivé strategie zvládání stresu (viz kap. Procesy zvládání stresu: „coping“) v poměru k druhým strategiím. Pozitivní strategie budou mít kvalitu radžasu vzhledem k negativním strategiím vyjadřujícím kvalitu tamasu, přičemž "úniková tendence", jako složka v předchozím poměru tamasických negativních strategií bude představovat kvalitu radžasu v poměru k druhé negativní strategii "rezignaci".
Ve vztahu mezi psychikou a fyzickým tělem potom podle Iyengara (Light on Pranayama, 2008) fyzické tělo představuje kvalitu tamasickou a mysl kvalitu radžasu.
15
Úkolem při cvičení ásan je potom dle něj dosáhnout u fyzického těla kvalitu mysli jako stupeň nezbytný pro další práci.
2.8
Význam kontroly v józe
Již druhý verš Pataňdžaliho Jógasúter zní: "yogas citta-vrtti-nirodhah", kdy překlad jednotlivých slov znamená: citta - vědomí vrtti - pohyb, obrat, myšlenkové vlny nirodhah - kontrola, potlačení
Obecný výklad potom zní, že jóga umožňuje kontrolovat změny vědomí. V souvislosti s dalšími verši jógasúter vyplývá zásadní důležitost této kontroly pro jógový systém, kdy teprve za pomocí této kontroly a jen při jejím dosažení je člověk schopen dosáhnout cíle determinovaného jógovou filozofií. Snaha o kontrolu je tedy cíli i prostředky jógových aktivit. V souladu s výše uvedeným je z psychologického pohledu i tvrzení Iyengara (2001), podle kterého je zklidnění mysli a její osvobození od distresu primárním cílem jógy, který je dosahován za pomoci praktikování jógových ásan a pránájámy.
2.9
Postavení jógy v současném světě
"Jóga se na Západě často ztotožňuje pouze se dvěma částmi (stupni) celého Pataňdžaliho systému tzv. rádžajógy (jógy královské): s ásanami a s dechovými cviky..." (Machač, Machačová, & Hoskovec, 1985, str. 200).
Jóga vychází a je ve své klasické formě součástí filozofie náboženské, což může a také zpravidla vzbuzuje nedůvěru v jógu jako celek u nenábožensky přesvědčených osob, případně zastánců náboženství jiných. U některých, někdy i zcela zásadních zákonitostí a faktů, na kterých jóga staví a které sama pokládá za plně zjevné (mj. např. karmanový zákon nebo teorie převtělování) může být jejich objektivní platnost ve světle současně uznávaných obecných principů poznání
16
diskutabilní3. Přesto mnoho z jejich prvků je prokazatelných a funkčních i v kritickém pohledu současné vědy a jsou hojně používány v oblastech moderní medicíny, sportu, relaxace aj. V některých oblastech (rehabilitace, psychiatrie aj.) se toto využití stalo již natolik klasickým, že jejich uživatelům původ technik již mnohdy ani není znám.
2.10 Hlavní současné trendy v cvičení ásan
Popsat všechny současné formy jógových činností zabývající se cvičením ásan je obtížné. Pod označením jóga se dnes skrývá nepřehledné množství aktivit ve škále od zaměření na ryze duchovní charakter po extrémní polohu například v podobě obskurních systémů pro odstranění nadbytečného tuku. I u přístupů proklamujících tradiční pojetí jde často o nepřehledné směsi prvků jednotlivých jógových systémů obohacených navíc o nesourodé složky jiných aktivit jako je tai-chi, holotropních dýchání ap. Zárukou jednotícího prvku v tomto chaosu a alespoň minimálního standardu kvality potom většinou není ani zastřešování za pomocí různých organizací včetně jejich způsobů certifikací, kdy v konečném efektu koná každý subjekt těchto sdružení často opět jen dle svého subjektivního uvážení.
Hodnocení kvality jednotlivých odnoží jógy naštěstí není tématem této práce. Bez
popírání
předpokládané
vysoké
úrovně
kvality
takových
směrů
jako
je např. směr jógy zastřešený K Pattabhi Jois Ashtanga Yoga Institute založeným nedávno zesnulým Sri Krishna Pattabhi Joisem, budu se blíže věnovat jen jednomu směru
jógy,
který
lze
v
dnešní
době
považovat
celosvětově
za
jeden
z nejzásadnějších, a tím je tzv. Iyengar yoga soustředěná pod Ramamani Iyengar Memorial Yoga Institute a pojmenovaná po svém zakladateli B. K. S. Iyengarovi.
3
Z pohledu jógy ani není problém - jedna ze základních myšlenek je nepoužívání slepé víry
ale permanentní snaha o vlastní ověřování a analýzu předkládaných informací a klade velký důraz na osobní zkušenost - prožitek. Dále uznává individuální cestu každého člověka a obecně bere každé poznání jako cestu směřující k předem danému cíli - tedy i poznání za pomocí jejich jednotlivých prvků bez momentálního uznání filozofie jako celku je věc pozitivní. Blíže např. Skarnitzl (Skarnitzl, 1997)
17
2.11 Iyengar jóga
Při výběru zdrojů informací o józe je nezbytné formulovat přesná kriteria, podle kterých je tento výběr prováděn. V mém případě jsem své požadavky na zdroj nejen pro tuto práci stanovila s ohledem na obeznámenost se situací takto:
1. Přímá návaznost na tradiční prostředí 2. Záruka v podobě vedení mezinárodně uznávanou autoritou v oblasti jógy 3. Vypracovaný funkční systém vzdělávání 4. Dostatečné množství dostupné odborné literatury 5. Mezinárodní uznání školy autoritami i jiných oborů 6. Dostupnost kvalitních lektorů
Při vyhodnocení dostupných možností potom stanovená kritéria jednoznačně nejlépe splňuje škola jógy zastřešená Ramamani Iyengar Memorial Yoga Institute a doposud vedená zakladatelem B. K. S. Iyengarem. Z tohoto důvodu pochází i většina jógových informací použitých v této práci právě z tohoto konkrétního zdroje.
18
3
STRES DLE SOUČASNÉ PSYCHOLOGIE
"V psychologii se často oprávněně uvádí, že koncepce pojmu psychický stres zcela objasněna není" (Machač, Machačová, & Hoskovec, 1985, str. 69). Některé zdroje označují stresem celý komplex souvislostí, jiné například pouze konkrétní psychický stav "...Upřesnění jeho významu není zcela jednotné. Někdy se jím rozumí mimořádně silný podnět, jindy situace, na niž se nelze adaptovat, či frustrace zvláště silné potřeby." (Nakonečný, 1997, str. 133) Pod pojmem stres jsou též v různém kontextu vyjadřovány stavy v rozsahu od obecné tenze po patologický jev.
Pojem „stres“ je původně přejat z fyziky, kde znamená stav napětí či deformace (Kirchner, 2007). Jako první použil v lékařství pojem "stres" Hans Selye jako označení pro nespecifickou fyziologickou reakci organismu. V tomto pojetí se pojem přenesl i do psychologie. Janke (2003, str. 7) chápe stres "jako psychický a somatický stav, který znamená v určitém okamžiku (nebo časovém úseku) déletrvající
a/nebo
silnější
odchylku
od
obvyklé
úrovně
excitace".
Podle
Nakonečného (1997, str. 40) "může být stres chápán jako silná frustrace. Vzniká tehdy, působí-li na člověka nadměrně silný podnět dlouhou dobu nebo ocitne-li se v nesnesitelné situaci, již se nemůže vyhnout, a setrvává-li v ní." Patologický význam nabývá stres např. ve výkladu Kirchnera (2007, str. 22) determinujícího stres dle Scheribera jako nárok na jedince, který přesahuje jeho schopnost se s nárokem vypořádat a bez problémů mu čelit. Je to jakýkoliv vliv životního prostředí (fyzikální, chemický, sociální, psychologický, polický), který ohrožuje zdraví některých citlivých jedinců.
3.1
Reakce na stres; stres a emoce
"Reakce na stres je statisíce let starý obranný mechanismus mobilizace energie, který měl individuum připravit na okamžitou účelovou pohybovou reakci v situaci ohrožení" uvádí Nakonečný (1997, str. 133) a dodává, že "Stres je vždy velmi komplexní záležitostí, vyžadující zapojení celého psychického potenciálu (Nakonečný, 1998, str. 545).
19
Podle Selye uvádí Nakonečný (1998, str. 544) 3 fáze reakcí na stresové situace: 1. Poplachová reakce (aktivace sympatické části autonomního nervového systému,
zvýšená
koncentrace
noradrenalinu,
adrenalinu,
kortikosteroidů a dalších látek, které souvisí s obranou reakcí organismu) 2. Fáze odporu (zvýšení výměny cukru, ale i další aktivující a inhibující procesy, jejichž funkcí je vyrovnání se stresovou situací) 3. Fáze vyčerpání (jestliže se nepodařilo stresovou situaci zvládnout, dochází ke zhroucení obranných schopností organismu, možná je jen krátkodobá mobilizace energie)
Klíčovou roli v problematice stresu potom v souvislosti se stresovými reakcemi přisuzuje Nakonečný (1997, str. 134) emocím, "neboť představují nejvýraznější mezičlánek mezi psychickým a somatickým (každá emoce má svůj fyziologický korelát)".
3.2
Procesy zvládání stresu: „coping“
Systém rozlišování a usměrňování zvládání situací a úkolů života je podle Smékala (2002, str. 266) "tvořen rysy, stavy a procesy… vyjádřenými pojmem dynamismy
adaptace
a
zvládání."
Zvládnutím
("coping")
se
potom
podle
Nakonečného (1997, str. 41) "rozumí zvládnutí nebo zvládávání působícího stresoru, tj. nasazení sil k boji se stresem." Zvládání stresu má podle něj řadu aspektů či souvislostí s řadou činitelů, z nichž uvádí např. odolnost vůči stresu, jeho emocionální a kognitivní zvládnutí, sociální vztahy, podporu ap. (Nakonečný, 1998, str. 545).
Dle Erdmanové a Jankeho (2003, str. 7) lze způsoby zvládání stresu rozlišit podle druhu, zaměření a podle jejich účinku. V rozdělení podle druhu uvádí v zásadě koncept R. S. Lazaruse uváděný např. Nakonečným (1998, str. 545) kdy lze rozlišovat dva způsoby: akční, orientovaný na vnější problém a intrapsychický, zahrnují kognitivní procesy jako vnímání, představy, myšlení, i motivačně emoční 20
stavy. K základním akčním čním strategiím potom "...patří útok, útěk, k, nečinnost, neč navázání sociálního kontaktu, sociální uzavřenost, uzav enost, jakož i mnohé komplexní činnosti č a řetězce jednání, které směřují ují ke změně zm nebo odstranění zátěžové situace ituace a/nebo reakce na zátěž." (Erdmannová & Janke, 2003, str. 7). 7) Tyto dvě formy zvládání vyjadřuje vyjad schéma J. B. Asendorpha (Obrázek ( 1) uváděné Nakonečným (1998, str. 545). 545)
Obrázek 1. Schéma zvládání
Podle zaměření ení lze odlišovat, zda se způsob zp řešení ešení vztahuje spíše na reakci nebo na stresor - tedy jako situačně situa nebo na reakci orientované a podle účinnosti ú na strategie, které ve svém důsledku d stres snižují anebo strategie, které svým účinkem stres zvyšují (Erdmannová & Janke, 2003, str. 7). 7)
O důležitosti emočního čního prvku v celém procesu se zmiňuje uje Nakonečný Nakone (2000, stránky 162, 163) "Vyrovnání se se stresem stresem je ve své podstatě vždy záležitostí primárně emociální… Jsou to vždy emoce, které jsou spojkou mezi psychickou a neurovegetativní a neuroendokrinní rovinou stresu".
3.3
Emoční inteligence, emoční emo gramotnost
"Mnohé tradičně myslící psychology termín emocionální inteligence přímo p pobuřuje" (Smékal, 2002, str. 317). 317) Přes uvedené, cíle zaměřované ěřované při p rozvíjení pokročilejších ilejších jógových dovedností (např. (nap přii vyšších úrovních cvičení cvi ásan nebo pránájámy) velice přesně př korespondují se schopnostmi stmi emoční emo inteligence 21
formulované J. D. Mayerem a P. Saloveyem a uváděné Robertsem a Schulzem (2007, str. 58): Větev I:
vnímání, posuzování a vyjadřování emocí
Větev II:
emoční podpora myšlení
Větev III:
porozumění emocím a jejich analýza
Větev IV:
promyšlená regulace emocí
Komplet schopností, který je těmito cvičeními rozvíjen potom dobře charakterizuje formulace "emoční gramotnost" Stuchlíkové (2002, str. 123), která ji chápe "jako soubor základních vědomostí o emocích a dovedností emoce rozeznávat, regulovat a využívat ke svému prospěchu. Emoční gramotnost tvoří určitý základ emocionální odolnosti, která nám umožňuje zvládat zátěže a dosahovat osobní integrity".
22
4 4.1
ÁSANA V JÓGOVÉM SYSTÉMU Charakteristika ásany
Ásana zaujímá třetí z osmi stupňů (kroků), které je nezbytné vykonat (uskutečnit) při následování Pataňdžaliho jógového systému.
"Tělo nám umožňuje pouze dvě věci: a) vykonávat nějakou činnost, nebo b) jeho prostřednictvím získávat určité vědomosti" (Bhole, 2006, str. 3). I když každý z osmi stupňů vždy obsahuje prvky stupňů ostatních, dá se tvrdit, že ásana řeší především projevy člověka a jeho okolí skrze fyzické tělo (zde míněno především kostru a svaly). Jógová těla jsou chápána jako propojená a vzájemně se ovlivňující. "Hranice mezi tělesnými a duševními cvičeními je v józe neostrá" (Nešpor, 2005, str. 13). Jógová věda neurčuje, kde končí fyzické tělo a začíná mysl, ale přistupuje k nim jako k jediné integrované entitě (Iyengar B. K., 2001, p. 11). Přesto je subjektem i objektem při práci s ásanami především anatomické tělo (Iyengar B. K., 2001, p. 24).
Není jednoduché definovat, co vlastně ásana přesně znamená. Ásana bývá často vykládána jako poloha těla, kterou člověk zaujímá při praxi jógy (Knaisl, s. 14)4. Avšak vzhledem k faktu, že ásana je komplikovaný komplex různých jevů, většina autorů se přímému výkladu termínu ásana vyhýbá a popisuje jednotlivé funkce, jevy a jiné náležitosti ásan 5. Osobně bych charakterizovala ásanu jako prvek umožňující přímé dosažení určitého poznání nebo umožňující dosažení poznání na základě výše uvedených principů.
4.2
Determinovaný cíl cvičení ásan Přímý pokyn vztahující se k ásaně v Pataňdžaliho Jógasútrách (Patanjali,
2007 version) je vyjádřen stručným požadavkem, že ásana má být příjemná a pevná.
4
Celé jóga pak bývá většinou laické veřejnosti vnímána pouze pod vlivem tohoto zjevně
nejzřetelnějšího prvku. 5
Viz. např. : (Bhole, 2006, str. 19) nebo (Iyengar B. K., 2001, str. 20)
23
Skarnitzl (1997, str. 145) vysvětluje tento stav jako "uvedení fyzického těla do pevné pozice s co možná největším uvolněním". Ásana je pevná a klidná tehdy, pokud umožňuje, aby její provedení z hlediska fyzického těla mj. neovlivňovalo žádným způsobem vitální tělesné funkce, případně toto ovlivnění bylo vědomé a plně pod kontrolou. Teprve dosažením tohoto stavu je ve smyslu posloupnosti jednotlivých prvků Pataňdžaliho osmidílné cesty prakticky umožněno započetí práce na dalším stupni jógové cesty - pránájámě. Je logické, že člověk ovlivňovaný stresem, který nedokáže zpracovat, není schopen těchto požadavků dosáhnout a to už například pro tělesnou tenzi ap.
4.3
Ásana a emoce
V souvislosti s řešenou problematikou je třeba uvést, že i když emoční prožitky jsou především součástí dalších stupňů jógové cesty, i při cvičení ásan se objevují silné emoční prožitky. Jejich intenzita bývá často tak vysoká, že ve svém důsledku brání v dalším pokračování cvičení určitých prvků ásan a nebo cvičícího od cvičení odradí celkově. Pokud je rozhodnutí cvičícího pokračovat ve vývoji, musí tyto stavy nějakým způsobem zpracovat. Emoce se projevují v celé škále od nepříjemně vnímaných po příjemné, tyto projevy vykazují určitou zákonitost a jsou dobře zřetelné na periferním projevu cvičících i z verbálních popisů prožitku. Mezi ásany obecně vyvolávající radost až euforii patří například záklonové pozice. Zvláštním jevem je dynamika prožitků, kdy například konkrétně u těchto záklonových pozic může jejich provádění nejprve vyvolávat strach, obavy, úzkost, které se časem mění právě v euforii a ještě později v klidný pocit aktivizace mentálních i fyzických složek. Emoční projevy mají tedy svoji určitou zákonitost ovlivňovanou však mnohými prvky vnějšími i vyplývajícími z individuality cvičícího. Člověk cvičící ásany se tedy při cvičení pravidelně setkává s emočními prožitky o různé intenzitě a při vývoji v cvičení je nucen tyto jevy zpracovávat. Ásany jsou potom i používány zkušenými lektory jógy na vyvolání určitých emočních či psychických stavů z důvodu předání některých jinak velmi těžce sdělitelných informací.
Roberts a Schulze uvádí dle Hayese (2007, str. 96), že "Účinná emoční orientace zahrnuje ochotu mít osobní prožitky (např. úzkost), když to podporuje 24
účinné jednání. Patří sem také přijetí nevyhnutelnosti nepříjemných emocí a negativního sebehodnocení a vědomí, že nám tyto osobní prožitky nemusí bránit ve směřování k hodnotným cílům". "Lidé se vcelku rozumně vyhýbají věcem ve vnějším prostředí, které v nich vyvolávají negativní emoce" (Roberts & Schulze, 2007, str. 97). U vyhýbání se negativním emočním prožitkům však toto vyhýbání se obvykle nefunguje a může se paradoxně obrátit proti nám (Roberts & Schulze, 2007, stránky 95, 97). V podobném smyslu vyznívá i Pataňdžaliho označení odporu k nepříjemným věcem za jednu ze základních příčin lidských útrap. Princip neodtahování se od nepříjemných prožitků je potom pevně zakotven v každém správném jógovém cvičení a výcvik nestranné a nezaujaté reflexe všech jevů i součástí cvičení ásan.
Jeden ze základních principů, ze kterých vychází jógová práce s emocemi je postaven na názoru který je v souladu i například s tvrzením Robertse a Schulze (2007, str. 98): "Emoce jsou nositelé sdělení. Obvykle nám říkají něco o světě a o našich vlastních touhách… V podstatě platí, že máme-li účinně řešit své emoční problémy, musíme být schopni používat emoce jako informace… Máme tendenci hodnotit své nepříjemné osobní prožitky jako špatné a následně se jim snažíme vyhnout. Vyhneme-li se však nositeli zprávy (emoci), samo sdělení se bohužel nemění. Pokud neznáme obsah sdělení, jen těžko budeme účinně jednat“.
4.4
Ásany označované jako ovlivňující psychiku člověka
Terminologie autorů u jednotlivých psychických problémů není jednotná, nebo dává možnost nesprávného pochopení při překladu. Jelikož u každého vlivu na psychickou složku lze předpokládat i následný vliv na stresové chování, provedla jsem shrnutí všech ásan, u kterých jsem našla v metodikách jednotlivých autorů uvedený buď a) přímo vliv na psychiku nebo b) u kterých lze předpokládat vzhledem na zařazení do sekvencí cviků se zaměřením na nápravu psychických problémů určitou míru vlivu (Tabulka 1). Součet odkazů na jednotlivé ásany a porovnání s průměrným počtem odkazů potom ukazuje, že ásany, které jsou nejvíce uváděny jako "aktivní" jsou také ásanami, které se dají označit celkově jako zásadní ásany jógových cvičení, neboť tvoří v různých kombinacích téměř bez výjimky základ 25
systému jógových sekvencí. Z tohoto faktu lze usuzovat, že i běžné sekvence, tedy sekvence cíleně nezaměřené na psychiku, budou vykazovat díky obsahu zmíněných ásan taktéž vliv na psychickou složku člověka a tento vliv se tedy dá pokládat za univerzální při každém cvičení klasických sekvencí ásan. Tabulka 1. Ásany uváděné jako ovlivňující psychiku
Důvod použití ásany / autor doporučení
0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0
26
1 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 1 0 1 1 0 0 0 0 Průměr
Keller
Keller
0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0
Sparrowe
Sparrowe
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0
Mehta
Mehta
0 1 0 1 1 1 0 0 0 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 0 1
Iyengar
Iyengar
0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1
Keller
Keller
0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0
Irritability
Sparrowe
Sparrowe
0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0
Mehta
Mehta
0 1 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 0 1
Iyengar
Iyengar
Název ásany Adhomukha paschimottanasana Adhomukha svanasana Adhomukha svastikasana Adhomukha virasana Ardha chandrasana Baddhakonasana Bharadvajasana Bhujangasana (rope) Cross - bolsters Dandasana Halasana (většinou ardha) Chatushpadasana Janu sirsasana Paschimottanasana Prasarita padottanasana Salamba sarvangasana Salamba sirsasana Setubandha sarvangasana Supta baddhakonasana Supta padangusthasana Supta sukhasana Supta virasana Tadasa urdhva hastasana Tadasana samasthithi Upavistakonasana Upavistakonasana II Urdhva dhanurasana Ustrasana Uthitta trikonasana Uttanasana Viparita dandasana Viparita karani Virabhadrasana I Virasana
Mental fatigue
Depression
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0
0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 1 0 0 1 1 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 1 0 1 0 0
1 1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Celkem odkazů
Anxiety
2 10 1 6 4 5 3 1 3 1 8 2 8 8 5 9 9 13 11 1 1 5 1 1 4 1 3 3 1 7 10 8 1 3 4,68
4.5
Intenzita cvičení z pohledu času a opakování
Je pochopitelné, že konečný výsledek jógových cvičení bude závislý na intenzitě, s jakou bude cvičící k cvičení přistupovat. Pokud je požadavkem ověření účinku
cvičení,
je
nezbytné
zjistit
nejen
jaké
ásany
jsou
doporučovány,
ale i předpokládaná intenzita cvičení těchto ásan.
Jógové autority většinou neuvádí konkrétní časový požadavek na intenzitu praxe. „Pravidelnost při cvičení závisí na vnějších podmínkách, ale i na vnitřním přístupu, který se v průběhu cvičení teprve postupně vytváří.“ (Votava, 1988, str. 152). Iyengar (2001, p. 386) vybízí k samostatnému hledání vlastních hranic. „Výsledky cvičení jsou úměrné času, který věnujeme cvičení. Někteří žáci se spokojí s 20 – 30 minutovým cvičením jednou týdně. Jiným vyhovuje cvičit dvakrát až třikrát týdně, horlivější adepti budou cvičit každý den.“ (Mehta, Mehta, & Mehta, 1992, str. 13). V podobném duchu doporučuje cvičení i Sparrow (2002, str. xiv) s tím, že upřednostňuje kratší cvičení každý den, před delším v nepravidelných obdobích. Stejně i doporučení
Lysbetha (1984, stránky 80, 81) „Pravidelné, denní cvičení
je zárukou úspěchu. Třeba malá dávka, avšak každodenně.“ Výjimku tvoří doporučení Gítanandy (1995, stránky 11, 17), uvádějícího u začátečnických lekcí délku trvání 30 minut a požadavek každodenního dvou až trojnásobného opakování a Votavovo (1988, str. 153) určení délky klasické tzv. Rišikéšské sestavy na 30 min.
Všechna doporučení ohledně intenzity cvičení se týkají spíše pravidelnosti vlastního cvičení, než jeho konkrétní délky. Přes uvedené vím z osobních zkušeností, že určitá délka každodenní praxe se pro dosažení žádaného výsledku samozřejmě předpokládá. Tak například pro zřetelný pokrok při změnách ve fyzickém projevu ásan na úroveň mírně až středně pokročilých v přístupu Iyengarovi jógy je nezbytná každodenní hodinová až jeden a půl hodinová praxe ve spojení s dalšími intenzivními kursy. Intenzitu, kterou jógoví učitelé u žáků předpokládají, lze také odvozeně zjistit z vzorových programů uváděných jednotlivými autory v literatuře. Mehta (1996, str. 56) ke svému programu uvádí, že "je určen k dennímu procvičování, asi 30 minut až hodinu dlouhému. Lze si jej osvojit nebo podle okolností a individuálních potřeb rozšířit.“ Giubillaro (1990, stránky 54, 56) doporučuje u podobného programu začátečníkům opakování třikrát týdně a pro středně pokročilé následný přechod 27
ke každodennímu cvičení. U sestav vytvořených Iyengarem odhaduji dle vlastních zkušeností délku trvání jednotlivých sekvencí 0,5 - 1 hod u začátečníků, 1 - 1,5 hod u středně pokročilých a 1 - 2 a více hod u pokročilých.
Jako zásadní potom vidím výklad Iyengara (2009, str. 77), který označuje samozřejmě jakoukoliv praxi lepší než žádnou a dále, že při jednom cvičení s učitelem týdně a následném dvou až trojnásobném individuálním opakování nedojde k upadání získaného účinku z cvičení ásan. Postupný rozvoj efektu na organismus potom podmiňuje každodenním cvičením. Na této informaci bylo postaveno i následné dělení zkoumaných skupin podle intenzity cvičení.
4.6
Rozdělení ásan a jejich charakteristika
Ásany je možné rozdělit do sedmi logických skupin. Každá skupina se vyznačuje specifickým potenciálem vlivu v problematice stresu. Rozdělení a popisy jsou uvedeny na výběru informací z metodik B. K. S. Iyengara.
1. Sedící polohy (upavistha sthiti) - odstraňují napětí a tvrdost v bránici a hrdle, napomáhají zklidnění dýchacího procesu a odstranění jeho nepravidelnosti. Pozice drží páteř stabilní, zklidňují mysl, a protahují svaly srdce.
2. Stojící polohy (uttistha sthiti) - tyto ásany posilují kardiovaskulární systém. Laterální stěna srdce je plně protažena, což zvyšuje přítok čerstvé krve do srdce. Protahují svaly nohou a kloubů, zvyšují pružnost a protaženost páteře.
3. Předklony (paschima pratana sthiti) - při provádění předklonů dochází ke stlačování břišních orgánů s následkem pozitivního působení na nervový systém. Dochází k relaxaci předního (frontální) mozku a průtok krve do celého mozku je regulován. Sympatický nervový systém je zklidněn, snižuje se puls a krevní tlak. Z orgánů vnímání je odstraněno napětí a smysly relaxují. Činnost nadledvinek je tonizována a fungují efektivněji. Předklon s horizontální
28
polohou těla ulevuje srdečnímu svalu s čerpáním krve proti gravitaci, krevní oběh může snadněji proudit tělem.
4. Zkruty (parivrtta sthiti) - při zkrutech jsou orgány pánve a břicha stlačovány a následně uvolňovány což je vystavuje střídavému odkrvení a následnému naplnění krví. Zlepšují pružnost bránice a pomáhají při potížích s kyčlemi, páteří, třísly. Páteř se stává pružnější, což zlepšuje tok krve do nervatury páteře.
5. Obrácené polohy (viparita sthiti) - orgány pánve a břicha se odkrvují, zatímco mozek, srdce a ledviny jsou naplněny krví.
6. Záklony (purva pratana sthiti) - veškeré záklony stimulují CNS a zvyšují jeho schopnost zvládat stres. Pomáhají zmírnit bolesti hlavy, hypertenzi a nervové vyčerpání. Tyto ásany mají stimulační účinek a vitalizují celé tělo. Mají kladný efekt při léčbě depresí. V některých z pozic jsou játra a slezina protaženy, což tonizuje jejich funkci. Vylepšují krevní oběh. Otevíráním hrudníku je umožněno dosáhnout lepší funkce dýchacího procesu. Záklony posilují páteřní svalstvo. Obecně záklony přináší vitalitu a pocit lehkosti těla i mysli.
7. Regenerační - relaxační (visranta karaka sthiti) - jsou to pozice všeobecně tišící fyzické tělo a regenerující mysl. Přestože většina těchto ásan je řazena na konec jógového cvičení, jsou to též přípravné pozice.
4.7
Příklady popisovaného účinku některých vybraných ásan
Salamba sirsasana - jako všechny obrácené pozice, tonizuje neuroendokrinní systém. Výrazně stimuluje krevní oběh v mozku. Aktivizuje hypofýzu a mozkovou šišinku. Stimuluje sympatikus. Pomáhá při depresích, rozrušenosti, neklidu (Iyengar G. S., 2008, str. 16).
Salamba Sarvangasana - tato pozice reguluje tok krve do štítné žlázy a příštítných tělísek. Polohou brady vůči hrudníku izoluje tuto žlázu a kompresí 29
z ní vytlačuje stagnující krev. Uvolněním poté dochází k prokrvení a tím k aktivaci. Má celkově zklidňující účinek. Halasana - vyrovnává neuroendokrinní systém a tiší sympatetický nervový systém. Uvolňuje a "vyprazdňuje" mysl a tím umožňuje hlubokou relaxaci. Ideální pro tišení podrážděnosti a úzkosti (Sparrowe & Walden, 2002).
Paschimottamasana - podložená hlava zklidňuje sympatický nervový systém a zmírňuje bolesti hlavy, napětí v očích a tenzi v hrdle (Iyengar & Iyengar, 2002).
Savasana - hluboce relaxuje a uklidňuje sympatický nervový systém, zbavuje únavy a úzkosti a obnovuje rovnováhu. Urdhva dhanurasana - celkově zlepšuje krevní oběh, stimuluje nervový systém a vytváří pocit euforie. Bharadvajasana mírné zkruty doplňují (stimulují) nadledvinky, aktivují nervový systém páteře.
30
5
PŘÍKLADY PROSTŘEDKŮ POUŽÍVANÝCH JÓGOU PŘI ZPRACOVÁNÍ STRESOVÝCH REAKCÍ
Cílení jógových aktivit na ovlivňování psychiky vyplývá z předchozích uvedených poznatků. K dosahování těchto cílů jóga používá řadu prostředků, z nichž některé uvádím jako konkrétní příklady v následujícím seznamu.
5.1
Pohybová aktivita
"Pohybová aktivita má krátkodobý i dlouhodobý účinek na psychickou pohodu. Příznivě ovlivňuje sebeúctu, úzkost, depresi, percepci stresu, zlepšuje mentální funkce. Pohybová aktivita je-li prováděna pravidelně a dlouhodobě, výrazně ovlivňuje reaktibilitu na stres. Pomáhá vybít nadbytečnou energii." (Kirchner, 2007, str. 23). Cvičení ásan je pohybovou aktivitou a z tohoto pohledu bude i konkrétně ovlivňovat cvičící.
5.2
Práce s bránicí
Vlivem emoční tenze je ovlivňována činnost bránice, čímž dochází ke změně dechových vzorců, které často přetrvávají i po odeznění příčin. Neodůvodněná tenze bránice, chybné dechové vzorce apod. se potom projevují při cvičení ásan výrazně ztíženým dýcháním, nebo až zádrží dechu bez schopnosti jakékoliv kontroly. Cvičením některých ásan jako je např. supta badhakonasana dochází k relaxaci bránice. Vjem z relaxované bránice je poté možno přenést do ostatních ásan a ty se stávají klidnější.
5.3
Práce s odstraňováním funkčních tělesných bloků
U člověka se často nikdy plně nerozvinou některé z pohybových vzorců, případně s věkem zcela vymizí. U některých partií těla (jako např. u práce lopatek) potom u naprosté většiny osob chybí dokonce celé skupiny pohybů. Další pohyby
31
pro změnu vyvolávají, většinou zcela nevědomě, jiné nežádoucí pohybové reakce. Následkem je atrofie svalstva a zatuhnutí jiných partií, které ve svém důsledku vedou k disbalanci neumožňující provádění celé řady důležitých ásan. Psychický stres vyvolává svalové napětí, které rozvíjí nerovnováhu a může se stát trvalým. Tato tělesná disbalance potom zpětně ovlivňuje fyziologické funkce a stává se primárním stresorem. Cvičením ásan dochází k protažení svalů a jejich následné relaxaci. Umožňuje zaujmout správnou polohu anatomického těla narušenou stresem a tím obnovení správných fyziologických funkcí. "Změna motorického vzoru jakéhokoliv integračního seskupení zruší soudržnost celku, a tak odejme myšlení a pocitům oporu, kterou jim poskytovala zažitá rutina navyklých schémat. Za tohoto stavu je daleko snadnější přivodit změny v myšlení a prožívání" (Feldenkrais, 1999).
5.4
Intenzita prožitku, reflexe a vědomé konání při cvičení ásan,
Na důležitost dovednosti reflexe a sebereflexe při adaptačních a zvládacích procesech upozorňuje například Smékal (2002, str. 271). Reflexi uvádějí Roberts a Schulz (2007, str. 89) jako základ emoční inteligence. V těchto souvislostech konstatuji, že výrok Linehana "Zaujmout neodsuzující postoj, soustředit se na to, co člověk dělá, a dělat co funguje" uvedený Robertsem a Schulzem (2007, str. 100) v souvislosti s pojmem reflexe je potom prakticky shodný s jedním ze základních požadavků při jógových cvičení.
Jógové ásany jsou mj. zjevně sestaveny způsobem, aby zvýraznily určité prvky konkrétních jednání. Intenzita prožívání těchto prvků je potom mnohem intenzivnější, než v běžném životě. Pokud souhlasíme s tvrzením, že "reflexí se odlišují aktivity, které mají vyústit ve výchovný charakter" (Kirchner, 2007, str. 50), potom intenzita např. nelibosti momentálně zažívaného prožitku absenci reflexe a tím potažmo absenci změny chování ani prakticky neumožní. Náročností jednotlivých činností je cvičící přinucen k zaměření pozornosti na vykonávanou činnost a související jevy. Pokročilý cvičící je tak logicky schopen se postupem času výrazně lépe orientovat například ve svém fyzickém těle. Nadprůměrně dobře rozeznává příčiny a následky svého chování a přirozeně se snaží v případě následků nechtěných
vyhnout
chování,
které 32
by
bylo
jejich
příčinou.
Stejně
tak je pravděpodobné, že díky intenzivním, opakovaným zážitkům emocí, které se při cvičení ásan vyskytují, jak je popsáno výše, cvičící se postupem času lépe orientuje ve svých emocích. Je pak následně lépe schopen na základě opakování této zkušenosti rozeznat momentálně probíhající emoci, má lepší šanci vypátrat její příčinu a zaujmou k ní z tohoto hlediska určitý postoj a hledat řešení. Tato nabytá schopnost by se potom měla zákonitě projevit i v jeho strategiích chování v běžném životě.
5.5
Ovlivňování endokrinního systému
"Ve
stresové
situaci je
organismus
zaplaven
stresovými
hormony…
V psychologické rovině vedou tyto dlouhodobé neuroendokrinní změny k velmi zásadním změnám v myšlení, cítění a jednání… Člověku to umožňuje vytváření nových strategií hodnocení a zvládnutí stresové situace" (Nakonečný, 2000, str. 162). Vzhledem k důležitosti endokrinního systému při stresových odezvách je pravděpodobné, že ásany svým ovlivňováním činnosti žláz jak bylo popsáno výše, budou tímto zasahovat i do stresových reakcí člověka.
5.6
Ovlivňování sympatiku, parasympatiku
Oddíly autonomního nervového systému (ANS), sympatický a parasympatický, jsou důležitou složkou stresových reakcí. „Sympatický oddíl je odpovědný za odpověď „útok, únik nebo úlek“. Jeho zvýšená aktivita je zjevná v průběhu usilovného cvičení, rozčilení nebo za jiných mimořádných okolností. Oproti sympatiku je parasympatický oddíl více aktivní, když je naše tělo v klidu. Tento oddíl je především zaměřen na vytváření a uchovávání energetických zásob a péči o vnitřní prostředí našeho těla.“ (Mallat & Marieb, 2005, str. 446). Záměrné ovlivňování těchto systémů cvičením jednotlivých ásan potom uvádí řada autorů.
33
6
CÍLE PRÁCE
Z předchozích teoretických poznatků vyplývá, že ovlivňování psychiky člověka se záměrem kontroly psychických stavů je jeden ze základních záměrů jógových cvičení. Na snahu o kontrolu mysli se odvolávají již základní tradiční zdroje jógového učení a působení cvičení na psychiku člověka potvrzuje i množství odborníků z oboru psychologie6. Vědomá snaha o vliv na psychiku vyplývá i z teoretických poznatků týkajících se jógových činností v souvislostech s poznatky psychologie ve směru stresové problematiky. Jednou ze součástí jógových cvičení je i vědomý prožitek probíhajících emočních stavů při a následná práce na zpracování tohoto prožitku. Je pravděpodobné, že tímto přístupem získává cvičící dovednosti, které může používat při zpracování stresu. Pokud jsou uvedené předpoklady pravdivé, potom by se tyto dovednosti měly kladně projevit i ve změnách strategií zvládání stresu v průběhu trvání jógové praxe. Tyto změny by měly být měřitelné a výsledky odlišitelné od průměrného vzorku populace. Na základě této hypotézy byly určeny hlavní cíle této práce:
1. Diagnostikovat základní typy strategií zvládáni stresu u cvičících jógové ásany 2. Porovnat strategie zvládání stresu podle délky praxe
6
Viz např. z našich autorů Nešpor nebo Machač, Machačová, & Hoskovec (1985)
34
7
ZVOLENÁ METODIKA
Pro dosažení určených cílů jsem zvolila metodu testování vybrané skupiny respondentů za pomocí dotazníku SVF 78 vypracovaným Wilhelmem Jankem a Giselou Erdmannovou (2003). Dotazník je vícedimenzionálním sebepozorovacím inventářem zachycujícím individuální tendence pro nasazení různých způsobů zvládání stresu v zátěžových situacích. 7.1
Charakteristika dotazníku SVF
Vlastní dotazník se skládá z jednotlivých subtestů uvedených v Tabulka 2. Popis subtestů dotazníku SVF 78, přičemž názvy subtestů se shodují s jednotlivými strategiemi.
Tabulka 2. Popis subtestů dotazníku SVF 78
Číslo subtestu
Název subtestu
1
Podhodnocení
2 3
Odmítání viny Odklon
4
Náhradní uspokojení Kontrola situace
5 6 7
9 10
Kontrola reakcí Pozitivní sebeinstrukce Potřeba sociální opory Vyhýbání se Úniková tendence
11
Perseverace
12 13
Rezignace Sebeobviňování
8
Charakteristika Ve srovnání s ostatními si přisuzovat menší míru stresu Zdůraznit, že nejde o vlastní odpovědnost Odklon od zátěžových aktivit/situací, případně příklon k situacím inkompatibilním se stresem Obrátit se k pozitivním aktivitám/situacím Analyzovat situaci, plánovat a uskutečnit jednání za účelem kontroly a řešení problému Zajistit nebo udržet kontrolu vlastních reakcí Přisuzovat sobě kompetenci a schopnost kontroly Přání zajistit si pohovor, sociální oporu a pomoc Předsevzetí zamezit zátěžím nebo se jim vyhnout Tendence (rezignační) vyváznout ze zátěžové situace Nedokázat se myšlenkově odpoutat, dlouho přemítat Vzdávat se s pocitem bezmocnosti, beznaděje Připisovat zátěže vlastnímu chybnému jednání
35
7.2
Způsob vyhodnocování dotazníku
Sebraná data byla převedena do elektronické podoby a vyhodnocována podle metodik určených autory dotazníku na dvou úrovních:
1) na úrovni jednotlivých subtestů sečtením bodových hodnot v každém sloupci a převedením na T- skór pomocí speciálních tabulek
2) na úrovni sekundárních hodnot, kdy je u každého probanda zjišťována celková pozitivní a celková negativní strategie. V rámci pozitivní strategie jsou rozlišovány tři dílčí strategie: •
POZ 1 Strategie podhodnocení a devalvace viny
•
POZ 2 Strategie odklonu
•
POZ 3 Strategie kontroly
Jako pomocný výpočet byl vypočítán počet celkově nacvičených hodin za pomocí vzorce: poč. celkově nacvičených hod. = poč. roků praxe x poč. cvič. hod týdně x poč. týdnů v roce
Pro vzájemné porovnání byly vytvořeny pomocné skupiny respondentů s ohledem na intenzitu cvičení. Jednotlivé hranice skupin jsem stanovila analýzou doporučení jógových metodik: 1. Skupina s intenzitou cvičení 2 hodiny týdně a méně 2. Skupina s intenzitou cvičení 3-6 hodin cvičení týdně 3. Skupina s intenzitou cvičení 7 a více hodin týdně
Obdržená data byla následně zkoumána za pomoci hodnocení vzájemných vztahů a za pomocí vzájemného porovnání v pěti úrovních: 1. Hodnocení korelace podle délky praxe u pozitivních strategií celkem a negativních strategií celkem (Tabulka 6) 2. Hodnocení korelace podle intenzity praxe u pozitivních strategií celkem a negativních strategií celkem (Tabulka 7)
36
3. Hodnocení korelace podle celkově nacvičených hodin u pozitivních strategií celkem a negativních strategií celkem (Tabulka 8) 4. Srovnání skupiny s intenzitou cvičení 7 se skupinou s intenzitou cvičení 2 hodiny a méně (Tabulka 9) 5. Srovnání skupiny s intenzitou cvičení 7 a více hodin týdně, skupiny 3 až 6 hodin a skupiny 2 a méně hodiny s normou (Tabulka 11; Tabulka 13) 6. Srovnání celkové skupiny žen s normou (Tabulka 10; Tabulka 12)
7.3
Zkoumaná skupina
Pro výzkum jsem vybrala skupinu respondentů z Iyengarovi školy jógy. Zkoumaný vzorek obsahoval osoby různých věkových kategorií, obou pohlaví, rozdílné doby jógové praxe, rozdílné intenzity cvičení. Minimální délka praxe jógy u cvičících byla stanovena 0,5 roku. Cvičící byli osloveni přímo na hodinách jógy, s možností následného vyplnění dotazníku na místě, popř. vyplněním dotazníku doma. Účast ve výzkumu byla anonymní, dotazníky byly vyhodnocovány pod evidenčním číslem. Respondentům byla nabídnuta možnost vyhodnocení vlastního testu s tím, že toto konkrétní hodnocení bude bráno jako soukromé a jeho obsah bude znám opět pouze hodnotícímu.
Pro zajištění potřebných parametrů s ohledem na následné hodnocení z pohledu zkušeností s jógou bylo součástí dotazníků vyplnění základních demografických údajů respondentů a doplňujících údajů týkajících se cvičení jógy: • pohlaví • věk • délka praxe jógy (počet roků) • průměrný počet hodin cvičení týdně
37
8 8.1
VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE Získaná data
Celkově bylo osloveno 70 respondentů, z nichž vyplněný dotazník vrátilo 58 respondentů. Celkem 5 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu závažných nedostatků při vyplňování. Požadavkům pro další zpracování tedy vyhověla data od skupiny 53 respondentů (Tabulka 4). Na základě primárních údajů byly zpracovány v souladu se stanovenými metodikami sekundární hodnoty (Tabulka 5). Základní charakteristiky zkoumané skupiny jsou souhrnně uvedeny v samostatné tabulce (Tabulka 3).
Tabulka 3. Přehled základních charakteristik zkoumané skupiny
Počet rozdaných dotazníků Celkem odpovědělo respondentů Počet vyřazených dotazníků z důvodu neúplného nebo chybného vyplnění otázek Počet respondentů po vyřazení chybných dotazníků Počet žen Počet mužů Věk nejmladšího respondenta Věk nejstaršího respondenta Minimální délka praxe Maximální délka praxe Průměrná délka praxe Nejnižší počet hod. cvičení týdně Nejvyšší počet hod. cvičení týdně Průměrný počet hod cvičení týdně Nejnižší počet celkově nacvičených hodin Nejvyšší počet celkově nacvičených hodin Průměrný počet celkově nacvičených hodin Počet osob cvičících 2 a méně hodin týdně Počet osob cvičících 3 - 6 hodin týdně Počet osob cvičících 7 a více hodin týdně
38
70 58 5 53 42 11 19 72 0,5 30 6,88 1,5 13 3,97 39 18720 1870 23 20 10
Ev. číslo dotazníku
Hodin týdně
Počet roků praxe
Podhodnocení
Odmítání
Odklon
Náhr. uspokojení
Kontrola situace
Kontrola reakcí
Poz. sebeinstrukce
Potřeba soc. opory
Vyhýbání
Únikové tendence
Perseverace
Rezignace
Sebeobviňování
Tabulka 4. Primární hodnoty
1 2 3 4 5 6 7 8 11 12 13 15 16 17 18 19 20 21 22 24 26 28 29 30 33 34 35 36 37 39 40 41 42 43 44 45 46 48 50 51 52 53 54 56 58 61 67 70 72 78 80 82 84
5 4 4 7 2 3 9 2 2,5 3 2 2 2 5,5 4 2 2 1,5 1,5 3 10 5 2 1,5 1,5 1,5 7 8 1,5 3,5 5 3 3 4 4 2 7 3 2 5 10 4 5 12 7,5 1,5 2 2 1,5 2 1,5 2 13
5 5 6 5 12 5 10 3 26 5 4 2 2 2,5 4 6,5 8 10 4 10 11 5 5 6 5 5 7 7 3 1,5 16 4 2,5 2 3,5 6 3 3 6 15 5 13 30 30 5 1,5 1 1,5 0,5 0,5 2,5 2,5 20
16 12 4 9 12 12 11 19 18 8 8 14 5 8 11 13 5 10 13 8 7 6 6 14 7 11 14 7 20 6 10 14 12 5 6 7 9 7 8 10 12 14 10 3 19 6 6 11 12 11 4 11 10
16 11 5 11 15 15 10 13 13 6 16 18 10 10 12 14 9 11 9 4 13 9 14 12 10 6 20 9 9 10 17 14 13 9 10 13 14 12 9 16 3 18 11 2 9 9 6 11 18 16 14 20 10
7 16 13 11 15 20 15 8 13 3 11 14 9 13 13 18 11 11 22 17 16 14 20 13 10 7 17 13 17 11 18 21 13 11 13 12 10 20 10 13 8 9 13 7 16 8 17 19 7 20 12 12 9
3 19 6 7 13 7 9 10 7 3 4 12 8 15 17 14 18 2 6 14 8 4 10 15 8 7 20 10 14 11 7 15 12 9 5 5 2 6 12 12 9 16 9 4 10 10 8 7 3 15 15 21 2
19 21 17 20 22 22 19 14 19 21 18 16 20 18 18 21 23 16 20 18 18 17 14 23 19 17 20 22 18 21 23 17 18 13 17 15 16 23 16 16 21 20 17 9 24 18 21 18 12 19 20 17 13
14 16 16 15 17 22 18 14 17 14 21 11 14 13 19 17 16 15 23 15 16 13 22 21 18 16 23 17 11 19 18 20 12 11 10 17 15 21 17 13 16 14 16 11 22 15 14 17 11 18 13 23 19
16 19 16 16 20 17 18 17 18 18 14 12 16 15 13 21 20 12 19 16 13 15 22 20 18 13 20 21 24 14 21 18 12 9 11 14 13 21 13 17 21 21 20 11 21 13 16 13 11 17 16 20 20
11 6 10 12 18 17 10 18 13 11 7 12 12 19 7 17 21 6 15 11 6 5 18 14 18 16 22 22 7 8 20 16 15 16 11 13 5 21 8 12 15 18 9 0 12 7 8 20 8 19 20 14 15
16 9 12 12 22 21 16 10 18 22 19 19 19 13 15 19 17 18 12 17 14 8 18 20 17 11 22 13 22 15 19 17 12 17 18 11 15 20 13 10 8 19 12 8 19 14 17 13 7 20 13 17 20
3 9 15 8 13 13 12 5 11 2 12 13 10 11 8 7 11 8 3 2 7 7 8 9 12 6 15 10 4 5 13 11 6 9 4 8 8 13 14 8 5 8 8 2 9 5 9 6 5 14 7 5 10
6 13 19 17 11 15 18 4 12 24 7 16 14 24 15 14 22 12 19 9 11 8 13 15 18 16 17 21 0 20 21 11 9 18 16 8 7 23 22 13 13 17 9 7 12 18 9 11 4 12 23 23 11
3 8 15 7 8 5 12 4 5 5 11 19 13 15 8 4 10 4 4 6 9 5 8 5 11 5 8 8 4 5 10 8 9 9 4 6 4 8 19 8 4 10 4 15 6 7 6 8 1 10 4 12 8
2 7 8 7 6 6 12 4 8 13 6 9 10 16 14 10 20 10 10 6 11 9 7 9 17 8 11 13 8 13 11 8 4 11 12 6 9 16 18 10 12 11 11 18 13 14 8 10 6 11 6 9 8
39
Ev. číslo dotazníku
Hodin týdně
Počet roků praxe
Počet nacvičených hodin celkem
Pozitivní
Negativní
POZ1
POZ2
POZ3
Tabulka 5. Sekundární údaje
1 2 3 4 5 6 7 8 11 12 13 15 16 17 18 19 20 21 22 24 26 28 29 30 33 34 35 36 37 39 40 41 42 43 44 45 46 48 50 51 52 53 54 56 58 61 67 70 72 78 80 82 84
5 4 4 7 2 3 9 2 2,5 3 2 2 2 5,5 4 2 2 1,5 1,5 3 10 5 2 1,5 1,5 1,5 7 8 1,5 3,5 5 3 3 4 4 2 7 3 2 5 10 4 5 12 7,5 1,5 2 2 1,5 2 1,5 2 13
5 5 6 5 12 5 10 3 26 5 4 2 2 2,5 4 6,5 8 10 4 10 11 5 5 6 5 5 7 7 3 1,5 16 4 2,5 2 3,5 6 3 3 6 15 5 13 30 30 5 1,5 1 1,5 0,5 0,5 2,5 2,5 20
1300 1040 1248 1820 1248 780 4680 312 3380 780 416 208 208 715 832 676 832 780 312 1560 5720 1300 520 468 390 390 2548 2912 234 273 4160 624 390 416 728 624 1092 468 624 3900 2600 2704 7800 18720 1950 117 104 156 39 52 195 260 13520
13,00 16,29 11,00 12,71 16,29 16,43 14,29 13,57 15,00 10,43 13,14 13,86 11,71 13,14 14,71 16,86 14,57 11,00 16,00 13,14 13,00 11,14 15,43 16,86 12,86 11,00 19,14 14,14 16,14 13,14 16,29 17,00 13,14 9,57 10,29 11,86 11,29 15,71 12,14 13,86 12,86 16,00 13,71 6,71 17,29 11,29 12,57 13,71 10,57 16,57 13,43 17,71 11,86
3,50 9,25 14,25 9,75 9,50 9,75 13,50 4,25 9,00 11,00 9,00 14,25 11,75 16,50 11,25 8,75 15,75 8,50 9,00 5,75 9,50 7,25 9,00 9,50 14,50 8,75 12,75 13,00 4,00 11,00 13,75 9,50 7,00 11,75 9,00 7,00 6,75 15,00 18,25 9,75 8,50 11,50 8,00 10,50 10,00 11,00 8,00 8,75 4,00 11,75 10,00 12,25 9,25
16,00 11,50 4,50 10,00 13,50 13,50 10,50 16,00 15,50 7,00 12,00 16,00 7,50 9,00 11,50 13,50 7,00 10,50 11,00 6,00 10,00 7,50 10,00 13,00 8,50 8,50 17,00 8,00 14,50 8,00 13,50 14,00 12,50 7,00 8,00 10,00 11,50 9,50 8,50 13,00 7,50 16,00 10,50 2,50 14,00 7,50 6,00 11,00 15,00 13,50 9,00 15,50 10,00
5,00 17,50 9,50 9,00 14,00 13,50 12,00 9,00 10,00 3,00 7,50 13,00 8,50 14,00 15,00 16,00 14,50 6,50 14,00 15,50 12,00 9,00 15,00 14,00 9,00 7,00 18,50 11,50 15,50 11,00 12,50 18,00 12,50 10,00 9,00 8,50 6,00 13,00 11,00 12,50 8,50 12,50 11,00 5,50 13,00 9,00 12,50 13,00 5,00 17,50 13,50 16,50 5,50
16,33 18,67 16,33 17,00 19,67 20,33 18,33 15,00 18,00 17,67 17,67 13,00 16,67 15,33 16,67 19,67 19,67 14,33 20,67 16,33 15,67 15,00 19,33 21,33 18,33 15,33 21,00 20,00 17,67 18,00 20,67 18,33 14,00 11,00 12,67 15,33 14,67 21,67 15,33 15,33 19,33 18,33 17,67 10,33 22,33 15,33 17,00 16,00 11,33 18,00 16,33 20,00 17,33
40
8.2
Výpočty jednotlivých vztahů mezi vybranými parametry
Tabulka 6. Spearmanovy korelace pro délku praxe x pozitivní; negativní strategie
Spearman R
t(N-2)
Úroveň p
Dvojice proměnných praxe & Poz. praxe & Neg
Počet plat.
Vysvětlivky:
ChD vynechány párově Označ. korelace jsou významné na hl. p <,05000
53 53
0,114917 0,042878
0,826145 0,306491
0,412570 0,760479
Tabulka 7. Spearmanovy korelace pro intenzitu praxe x pozitivní; negativní strategie
Dvojice Počet proměnných plat. hod/týd & Poz. hod/týd & Neg Vysvětlivky:
Spearman R
t(N-2)
53 -0,055769 -0,398893 53 0,138622 0,999610
Úroveň p 0,691637 0,322218
ChD vynechány párově Označ. korelace jsou významné na hl. p <,05000
Tabulka 8. Spearmanovy korelace pro celkově nacvičené hodiny x pozitivní; negativní strategie
Dvojice Počet proměnných plat. nacvič. hod. & Poz. nacvič. hod. & Neg Vysvětlivky:
Spearman R
t(N-2)
Úroveň p
53
0,039271
0,280668
0,780100
53
0,062298
0,445764
0,657655
ChD vynechány párově Označ. korelace jsou významné na hl. p <,05000
41
Tabulka 9. Mann-Whitneyův U test (vyhodnoceni testu ú) dle proměn. intenzity cvičení
Proměnná
Sčt poř. skup. 1
Sčt poř. skup. 2
Podhod.
187,0000 113,0000 51,00000
odmítání
215,5000
odklon
227,0000
U
Z
Úroveň p
Z upravené
Úroveň p
N N platn. platn. 2*1str. skup. skup. přesné p 1 2
-0,79608 0,425984
-0,79869 0,424469
16
8 0,452301
84,5000 48,50000
0,94918 0,342531
0,95501 0,339574
16
8 0,350279
73,0000 37,00000
1,65341 0,098249
1,65919 0,097079
16
8 0,105638
náhr.usp. 225,0000
75,0000 39,00000
1,53093 0,125787
1,53696 0,124305
16
8 0,135829
kontr.s.
209,5000
90,5000 54,50000
0,58175 0,560733
0,58571 0,558068
16
8 0,568561
kontr.r
211,5000
88,5000 52,50000
0,70423 0,481291
0,70934 0,478117
16
8 0,489577
poz.inst. potř.soc op. vyhýbání
203,5000
96,5000 60,50000
0,21433 0,830290
0,21718 0,828067
16
8 0,833961
226,0000
74,0000 38,00000
1,59217 0,111348
1,59739 0,110181
16
8 0,120040
211,5000
88,5000 52,50000
0,70423 0,481291
0,70902 0,478311
16
8 0,489577
únik.ten.
213,0000
87,0000 51,00000
0,79608 0,425984
0,79992 0,423758
16
8 0,452301
persev.
223,0000
77,0000 41,00000
1,40846 0,158997
1,41462 0,157181
16
8 0,171928
rezign.
211,0000
89,0000 53,00000
0,67361 0,500560
0,68045 0,496221
16
8 0,528331
sebeob.
181,5000 118,5000 45,50000
-1,13289 0,257262
-1,14060 0,254037
16
8 0,263564
Poz.
218,0000
82,0000 46,00000
1,10227 0,270345
1,10299 0,270032
16
8 0,290747
Neg
205,5000
94,5000 58,50000
0,33680 0,736264
0,33761 0,735655
16
8 0,741723
Vysvětlivky:
Označené testy jsou významné na hladině p <, 05000 Skupina 1 jsou cvičící 2 a méně hodin týdně Skupina 2 jsou cvičící 7 a více hodin týdně
42
8.3
Porovnání vybraných parametrů s normou
Pro porovnání s normou byla vybrána pouze data cvičících žen, neboť skupina mužů není vzhledem k nízkému počtu dostatečně reprezentativní.
Celkem bylo provedeno porovnání průměrných výsledků celkových pozitivních strategií, celkových negativních strategií a jednotlivých subtestů s normou u následujících skupin:
1. Skupina všech žen bez ohledu na jiné parametry 2. Skupina žen cvičících 2 hod. a méně týdně 3. Skupina žen cvičících 2,5 až 6 hod. týdně 4. Skupina žen cvičících 7 hod. a více týdně
U každého porovnání byl vypočítán procentuelní rozdíl oproti normě a výsledek byl též pro lepší přehlednost znázorněn graficky.
43
Tabulka 10. Porovnání poz.+neg. strategií celk. skupiny žen s normou
Druh strategie Průměr všichni Rozdíl % Norma Vysvětlivky:
Pozitivní 13,87 16,00 11,96
Negativní 10,27 -11,18 11,56
Prům. m. všichni - průměrná hodnota všech žen Norma - průměrný rný výsledek srovnávací skupiny žen Rozdíl % - rozdíl průměru ru skupiny v procentech oproti normě norm
Obrázek 2. Porovnání poz.+neg. strategií celk. skupiny žen s normou graficky
44
Tabulka 11. Porovnání poz.+neg. strategií skupin dle intenzity cvičení s normou
Druh strategie Pozitivní 14,48 21,09 13,67 14,34 13,11 9,59 11,96
Prům. sk. 1 Rozdíl % Prům. sk. 2 Rozdíl % Prům. sk. 3 Rozdíl % Norma Vysvětlivky:
Sk. 1 Sk. 2 Sk. 3 Norma Rozdíl %
Negativní 10,80 -6,60 10,08 -12,77 9,63 -16,74 11,56
- skupina žen cvičících 2 hod. a méně - skupina žen cvičících 2,5 až 6 hod. - skupina žen cvičících 7 hod. a více - průměrný rný výsledek srovnávací skupiny žen - rozdíl průměru ru skupiny v procentech oproti normě norm
Obrázek 3. Porovnání poz.+neg. strategií skupin dle intenzity cvičení s normou graficky
45
Tabulka 12. Porovnání subtestů celkem skupiny žen s normou
Druh strategie
Vysvětlivky:
Kontrola situace
Vyhýbání se
Úniková tendence
Perseverace
Rezignace
Sebeobviňování
11,67
13,38
10,19
18,62
16,76 16,79
13,31
15,88
8,52
14,45
8,02
10,07
18,76
16,78
11,79
8,18
11,36
7,72
4,78
-6,47
26,95
-6,95
-13,36 -10,15 -12,27
8,18
9,99
11,97
9,42
16,72
15,56 16,02
14,23
12,51
9,16
16,68
Prům. m. všichni Norma Rozdíl %
Pozitivní sebeinstrukce Potřeba sociální opory
Náhradní uspokojení
9,71
Kontrola reakce
Odklon
Negativní
Odmítání viny
Prům. všichni Rozdíl % Norma
Neutrální
Podhodnocení
Pozitivní
8,93
- průměrná hodnota všech žen - průměrný rný výsledek srovnávací skupiny žen - rozdíl průměru ru skupiny v procentech oproti norm normě
Obrázek 4. Porovnání subtestů celk. skupiny žen s normou graficky
46
11,48
Tabulka 13. Porovnání subtestů skupin dle intenzity cvičení s normou
Druh strategie
Vysvětlivky:
Úniková tendence
Perseverace
11,19
19,13
18,00 17,44
15,13
16,69
9,25
15,06
8,69
10,19
20,61
18,76
14,38
15,68
8,85
6,29
33,39
0,98
-9,70
-2,72
-11,26
10,22
11,67
13,17
10,39
18,61
15,50 16,17
12,78
15,67
8,11
15,06
7,61
9,50
24,97
16,78
10,00
10,29
11,31
-0,39
-10,21 25,23 -11,45
-9,74
10,38
10,25
11,75
7,75
17,63
17,13 16,88
10,88
11,88
26,83
2,60
-1,84
-17,73
5,41
10,06
-23,58 17,91 -12,66 -28,81 -14,61
-3,09
8,18
9,99
11,97
9,42
16,72
15,56 16,02
14,23
11,48
Sk. 1 Sk. 2 Sk. 3 Norma Rozdíl %
0,92
5,34
14,75
12,51
8,00
9,16
16,68
- skupina žen cvičících cvi 2 hod. a méně - skupina žen cvičících cvi 2,5 až 6 hod. - skupina žen cvičících cvi 7 hod. a více - průměrný pr rný výsledek srovnávací skupiny žen - rozdíl průměru pr ru skupiny v procentech oproti normě norm
Obrázek 5. Porovnání subtestů skupin dle intenzity cvičení ení s normou graficky
47
Sebeobviňování
Vyhýbání se
14,44
23,87
Rezignace
Kontrola situace
12,38
7,73
Pozitivní sebeinstrukce Potřeba sociální opory
Náhradní uspokojení
8,81
Kontrola reakce
Odklon
Negativní
Odmítání viny
Prům. sk. 1 Rozdíl % Prům. sk. 2 Rozdíl % Prům. sk. 3 Rozdíl % Norma
Neutrální
Podhodnocení
Pozitivní
-14,77 -17,25 7,63
8,93
11,13
9 9.1
ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ Základní charakteristiky zkoumané skupiny v porovnání s normou
Úvodem této kapitoly uvádím důležité faktory následujícího hodnocení. Veškeré porovnání se týká pouze skupiny 42 žen, jelikož počet osob mužského pohlaví nebyl dostatečně rozsáhlý pro dosažení hodnověrných výsledků. Podobná situace ovlivňuje i hodnověrnost interpretace výsledků jednotlivých podskupin žen rozdělených podle počtu hodin cvičení týdně, kdy jednotlivé podskupiny obsahují: •
Skupina cvičící 2 a méně hod. týdně
- 16 osob
•
Skupina cvičící 2,5 až 6 hod. týdně
- 18 osob
•
Skupina cvičící 7 a více hodin týdně
- 8 osob
Především u poslední skupiny obsahující pouze 8 osob je nezbytné k tomuto faktu přihlédnout, pokud by výsledky měly být zobecňovány.
U celkového vzorku zkoumaných žen je při porovnání se srovnávacím vzorkem zřetelný rozdíl u obou skupin pozitivních i negativních strategií ve směru vyšších dosažených hodnot u pozitivních strategií a nižších dosažených hodnot u strategií negativních a to v konkrétním procentuelním vyjádření +16% u pozitivních strategií a -11,2% u strategií negativních. Výsledek lze interpretovat jako zvýšenou tendenci u příslušníků zkoumaného vzorku řešit stresové situace aktivně za pomocí strategií vedoucích ve svém důsledku k řešení situace a sníženou tendenci k nasazení nepříznivých, spíše stres zesilujících způsobů zpracování. U dílčích skupin rozdělených podle intenzity cvičení potom rovnoměrně klesá absolutní dosažená hodnota u pozitivních i negativních strategií ve směru od méně k více intenzivně cvičícím v rozmezí procentuelního rozdílu +21,1 až +9,6% u pozitivních a -6,6% až -16,7% u strategií negativních.
Při hodnocení jednotlivých subtestů dosahují nejvyšších hodnot rozdíly u obou subtestů náležejících k podskupině „strategie přehodnocení“ a „strategie devalvace", které jsou zaměřeny na snahy o přehodnocení, případně snížení závažnosti stresoru, prožívání stresu nebo stresovou reakci. Tento výsledek může být chápán jako pozitivní v podobě menší stresové zátěže jedince, ale může být též demotivačním prvkem ve směru snahy o aktivní odstranění stresoru. 48
Jednoznačně nejvyšší rozdíl se projevil u subtestu "vyhýbání se", a to +27% v porovnání s normou. Tento subtest náleží k neutrálním strategiím a jeho výklad je nutno provádět v kontextu s ostatními výsledky. V tomto konkrétním případě se vzhledem k celkovým výsledkům ukazujícím na jednoznačnou tendenci k aktivnímu chování při řešení stresu přikláním k interpretaci výsledku jako schopnosti vyhnout se stresoru, pokud nelze zátěž jako takovou zamezit na základě regulačních možností jedince. Z jednotlivých skupin podle intenzity cvičení tato tendence vyšla nejvýrazněji u skupiny "cvičící 2 a méně hodiny týdně" a to konkrétně +33,4% oproti normě. Tento rozdíl je také nejvyšším relativním rozdílem průzkumu. Vzhledem k faktu, že tato skupina dosáhla mezi ostatními i nejvyšší hodnoty v subtestech patřících do skupiny "strategie kontroly" tvořící okruh konstruktivních snah po zvládnutí, kontrole a kompetenci, potom se opět přikláním stejně jako u hodnocení celkové skupiny k pozitivní interpretaci výsledku jako realistickou snahu vyhnout se stresoru v případě neřešitelnosti situace akčním způsobem. Tuto interpretaci dále podporují i normální hodnoty u subtestu "úniková tendence".
Výraznou hodnotou je výsledek -28,8% oproti normě u subtestu "perseverace" dosažená skupinou nejintenzivněji cvičících osob.
9.2
Vztah mezi délkou praxe, intenzitou praxe a strategií zvládání stresu
V případě vztahu délky praxe a strategií zvládání stresu jsou výsledky při nastavených podmínkách jednoznačné. V žádném ze sledovaných vztahů nebyla zjištěna souvislost. Výsledky ukazují, že délka praxe v rocích, intenzita cvičení a celkový počet odcvičených hodin nemají vliv na strategii zvládání stresu. Tento fakt bez přihlédnutí k souvislostem, které uvedu dále, by ve svém důsledku mohl být nejen v rozporu s jógovými tvrzeními o kladném působení ásan na odolnost vůči stresu, ale i v rozporu s mými osobními zkušenostmi. Je možné, že by se u skupiny více jak padesáti zkoumaných osob neprojevila žádná změna? Jelikož se mi tento výsledek zdá málo pravděpodobný vzhledem ke konfliktu s množstvím teoretických
49
poznatků i vlastních zkušeností, pokusila jsem se provést analýzu možných důvodů, které by mohly být příčinou daného výsledku.
9.3
Možné příčiny dosaženého výsledku při hledání korelací mezi délkou a intenzitou praxe a strategií zvládání stresu
Intenzita cvičení
I když by podle mých zkušeností téměř všichni z respondentů kladně odpověděli na otázku, zda aktivně cvičí jógové ásany, 40% z nich dle získaných odpovědí neplní intenzitou cvičení ani minimální požadavky pro udržení efektu cvičení na organismus a zabránění úpadku tohoto efektu uvedený Iyengarem (Iyengar B. K., 2009, str. 77). Ze zbývající skupiny potom jen zhruba třetina cvičí v souladu s požadavky na intenzitu slibující rozvoj. Z celkového množství je to pouhých 10 osob, což znamená 20% cvičících z celkového množství. Je logické, že u tohoto počtu je otázka dostatečné reprezentativnosti vzorku s přihlédnutím na další okolnosti uvedené níže sporná.
Kvalita praxe cvičení ásan
Z poznatků uvedených v úvodních kapitolách práce vyplývá, že získávání korektních informací je v oblasti jógy stále problematické z mnoha příčin. I když výběr respondentů svým vymezením dává předpoklad pro správné cvičení, ne všichni se v daných podmínkách nacházejí po celou dobu své praxe. U dlouhodobě cvičících lze předpokládat, že většinu individuální praxe prováděli v zcela odlišných podmínkách se všemi problémy z této situace vyplývajícími. Pro velké množství cvičících je také limitující jazyková bariéra při nezbytném vzdělávání. Jako důležitý vidím i fakt, že i intenzivně cvičící z pohledu stráveného času cvičením nemusí často mít zájem na plnění ostatních nezbytných podmínek pro rozvoj a přistupuje k cvičení jen jako k příjemné pohybové aktivitě.
50
Použitý systém testování
Některé z teoretických předpokladů, z kterých vycházeli autoři při tvorbě dotazníku SVF mohou být příčinou možných nedostatků při tomto konkrétním průzkumu. Je to především předpoklad relativní časové stability způsobů zpracování stresu u jedince (Erdmannová & Janke, 2003, str. 8) ve spojení s předpokladem uvědomování si užívání těchto strategií (Erdmannová & Janke, 2003, str. 9). V případě správnosti mého předpokladu, že u cvičícího postupem času dochází k rozvoji emoční gramotnosti ve smyslu vymezení pojmu Stuchlíkovou (2002, str. 123), může takový respondent potom odpovídat na otázky dotazníku nespecificky. Jestliže výsledky dotazníku jsou závislé na tom, "nakolik jsou způsoby zpracování stresových situací přístupné sebepozorování a nakolik je tu ochota k jejich sdělení" (Erdmannová & Janke, 2003, str. 13) je logické, že osoba s výrazně lepší schopností sebepozorování bude odpovídat nestandardně ve srovnání s běžným vzorkem.
Ásana x pránájáma
Přes známé souvislosti mezi ásanou a psychikou, teprve dechová cvičení přibližují cvičícího intenzivně k jeho emocím. Je možné, že vzhledem k faktu, že většina z respondentů necvičí pránájámu mj. i z důvodu hranic nastavenými úrovní schopností v cvičení ásan, nemusí být konečný efekt dostatečný.
51
10 ZÁVĚRY
Celková vyšší odolnost a lepší schopnosti při řešení stresových situací jsou vlastnosti, které se u cvičících ásany tradičně předpokládají. Kontrola lidských reakcí na stres je jedním z hlavních cílů i prostředků jógy. Přímý vliv ásan na řadu dílčích faktorů souvisejících se stresovým chováním jako je endokrinní systém, svalové napětí apod. lze pokládat za prokázaný a díky mnohaleté práci odborníků již zde mnoho prostoru pro lékařsky nespecializovaný výzkum nezbývá. Cílem této práce proto bylo přispět drobným dílem do mozaiky osvětlení principů působení jógových cvičení na stresové chování jedince.
Hodnocení stresových strategií testováním za pomoci dotazníku SVF 78 poskytlo výsledky, které jsou v souladu se základními charakteristikami jógové činnosti. Ta patří historicky ke skupině lidských aktivit, jejichž základ stojí na přijetí osobní zodpovědnosti za řešení problémů vyplývajících z vlastní existence. Celkový obraz získaných charakteristik stresových strategií testovaných osob jednoznačně ukazuje na příklon k aktivním, pozitivním strategiím při řešení stresových situací a odklon od negativních strategií jako je např. rezignace, vedoucích ve svém důsledku k zvyšování nebo udržování stresu. S ohledem na celkový počet zkoumaných osob lze tyto výsledky považovat za charakteristické minimálně pro cvičící ženy, neboť v souladu s všeobecným trendem vyššího zastoupení žen v józe, shodujícím se i s výsledky tohoto průzkumu, nepodařilo se zajistit natolik dostatečný počet mužských respondentů, aby byla potvrzena platnost pro obě pohlaví.
Hypotézu vyplývající z přípravné fáze průzkumu o vlivu cvičení jógových ásan na chování jedince v stresových situacích se testováním za pomoci dotazníku SVF 78 nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Na základě provedených porovnání a výsledků vlivů cvičení na stresové strategie bez přihlédnutí k dalším souvislostem by se dalo předpokládat, že lepší schopnosti při zvládání stresu u lidí cvičících jógu nemusí pramenit z cvičení ásan, ale z přirozených rysů osobností jedinců, kteří k tomuto cvičení inklinují. Na tuto možnost ukazuje i porovnání výsledků testování s normou, kdy vzorek osob cvičících ásany jeví zřetelné tendence příklonu k pozitivním, konstruktivním řešením stresu a odklon od přístupů pasivních. Tuto charakteristiku 52
lze však předpokládat již ze samotného faktu cvičení jógy, který je sám o sobě deklarací snahy jedince o vlastní aktivní přístup k řešení životních problémů. Přes uvedené se mi tento výsledek ve své absolutní formě nejeví jako plně hodnověrný a to především z důvodu konfliktu s množstvím poznatků uváděných v nejrůznějších zdrojích. Možné příčiny tohoto nesouladu dosaženého výsledku vidím v limitech výběru vzorku uvedených v analýze výsledků a případně v možných nedostatcích testování za pomocí dotazníku SVF 78 závisejícím na verbálním sdělení respondenta. V případě změněných schopností sebepozorování, které u osob cvičících jógu předpokládám, může tento fakt zásadně ovlivnit reliabilitu z důvodu odlišnosti od sebepozorovacích schopností standardu, pro který je test určen. Z tohoto důvodu nevidím výsledek jako plně průkazný bez následného zkoumání chování osob cvičící ásany ve skutečných stresových situacích.
Vedlejším produktem byla determinace některých problémů výzkumu v oblasti jógy, které postupně vyvstávaly při zpracovávání tématu a které jsou podrobněji rozepsány v úvodních kapitolách. Další komplikace u podobné práce vidím i v rozdílné terminologii používané v oblasti psychologie a oblasti jógy, kdy je mnohdy stejný jev popisován zcela jiným způsobem a je nezbytné nejprve pracně hledat významy jednotlivých termínů jedné oblasti a poté souvislosti s termíny oblasti druhé. Naopak stejná označení nemusejí mít stejný význam a tímto skýtají potenciál mnohdy i vážných chyb. Jako pozitivum situace vidím velké změny, které přináší intenzivní práce odborníků z různých oblastí při výzkumu jógy ve spojení s obecnou dostupností informací danou současnou dobou. Toto spojení tvoří ve svém důsledku podmínky, které jsou s obdobím i před pouhými deseti lety zcela nesrovnatelné.
53
11 SOUHRN
Výsledky práce přinesly ozřejmění některých principů působení jógových ásan na zvládání stresu u osob cvičících jógu. Jelikož nebylo možné se z důvodu interdisciplinární povahy tématu vyhnout hledání klíčových spojných bodů mezi oblastmi jógy a současné psychologie, vedlejším produktem práce byla i determinace některých ze základních problémů znesnadňujících práci s jógovou problematikou. Z těchto příčin obsahují úvodní části práce nejen souhrn základních teoretických poznatků jednotlivých disciplin souvisejících s tématem jógy a stresu, ale vymezují i některé faktory, které mohou zásadním způsobem ovlivnit konečný výsledek podobné činnosti.
Zkoumání skupiny přibližně šedesáti osob cvičících jógu na případné změny v používaných strategiích zvládání stresu za pomocí dotazníku SVF 78 nezjistilo žádnou souvislost mezi délkou ani intenzitou cvičení a používanými strategiemi zvládání. Tento výsledek ve své absolutní podobě nelze pokládat za pravděpodobný a to především vzhledem ke konfliktu s množstvím teoretických poznatků. Rozporný výsledek potom dle mého názoru pramení z výše zmiňovaných specifik práce s jógovou problematikou a z obecných komplikací při výběru metod vhodného testování.
Zajímavým výsledkem testování bylo nalezení konkrétních rozdílů mezi testovanou skupinou a standardním srovnávacím vzorkem. Z těchto rozdílů je možno usuzovat na existenci některých charakteristických rysů osob inklinujících k cvičení jógy.
54
12 SUMMARY
The results yielded some clarification of the principles of yoga asanas effect on the stress coping of persons exercising yoga. Since it was impossible because of the interdisciplinary nature of the topic to avoid searching for key connection points between the areas of yoga and contemporary psychology, co-product of work was the determination of some of the fundamental problems hindering the work of yoga topics. For these reasons the introductory part contains not only a summary of the basic theoretical knowledge of disciplines relevant to the topic of yoga and stress, but also defines some of the factors that could significantly affect the final result of such activities as this work is.
Examining a group of approximately sixty persons exercising yoga on possible changes in the strategies used for stress coping with a questionnaire SVF 78 found no correlation between the length or intensity of exercise, and used coping strategies. This result, in its absolute form is not considered likely, especially because of conflict with a number of theoretical knowledge. Discrepant results in my opinion stems from the above mentioned problems in working with yoga issues, and general problems of complications in the selection of suitable testing methods.
An interesting result of the testing was to find specific differences between the tested group and the standard comparison sample. From these differences it is possible to deduce the existence of certain characteristics of persons tending to yoga.
55
REFERENČNÍ SEZNAM
Bhole, M. V. (2006). Vědomí těla, vědomí dechu, vědomí mysli. Praha: Unie jógy ČR. Erdmannová, G., & Janke, W. (2003). Strategie zvládání stresu – SVF 78. Praha: Testcentrum. Feldenkrais, M. (1999). Feldenkraisova metoda, pohybem k sebeuvědomění. Praha: Pragma. Gítananda, G. (1995). Jóga krok za krokem. Brno: Ing. Míla Mrnuštíková. Giubilaro, G. (1990). Hatha Jóga. Iyengar, B. K. S. (2008). Light on Pranayama. New York: The Crossroad Publishing Company. Iyengar, B. K. S. (2001). Light on Yoga. London: Thorsons. Iyengar, B. K. S. (2001). Yoga The Path to Holistic Health. London: Dorling Kindersley Limited. Iyengar, B. K. S. (2009). Yoga Wisdom and Practice. London: Dorling Kindersley Limited. Iyengar, B. K. S., & Iyengar, G. (2002). Basic Guidelines for Teachers of Yoga. Puna: Ramamani Iyengar Memorial Yoga Institute. Iyengar, B. K. S., Abrams, D., & Evans, J. J. (2005). Light on life. Holtzbrinck Publishers. Iyengar, G. S. (2008). Yoga: a gem for women. New Delhi: Allied Publishers Private Limited. Iyengar, G. S., Keller, R., & Khattab, K. (2010). Iyengar Yoga for Motherhood. New York: Sterling Publishing Co., Inc. Kirchner, J. (2007). Emotivní pohybové aktivity jako součást kvality života. Ústí nad Labem: KTV PF UJEP v Ústí nad Labem. Knaislová, I., & Knaisl, J. (2002). S jógou na cestě životem. Praha: Nakladatelství Olympia a. s. Lysebeth, A. V. (2003). Čtení o józe. Praha: Argo. Lysebeth, A. V. (1984). Jóga. Praha: Olympia. Machač, M., Machačová, H., & Hoskovec, J. (1985). Emoce a výkonnost. Praha: SPN, n. p. Mallat, J., & Marieb, E. N. (2005). Anatomie lidského těla. Brno: CP Books, a.s. Mehta, M. (1996). Co je to jóga. Praha: Svojtka a Vašut. 56
Mehta, M., Mehta, S., & Mehta, S. (1992). Jóga podle Iyengara. Bratislava: Šport. Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia. Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia. Nakonečný, M. (1997). Motivace lidského chování. Praha: Academia. Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. Praha: Academia. Nešpor, K. (2005). Jóga a srdce, Jóga a obrana, Jóga a smrt. Ústí nad Orlicí: OFTIS. Patanjali. (2007 version). The Yoga-sutras of Patanjali. Bhangarwadi, Lonavla: The Lonavla Yoga Instituta. Roberts, R. D., & Schulze, R. (2007). Emoční inteligence. Praha: Portál. Skarnitzl, R. (1997). Úvod do filozofie a praxe jógy. Praha: Onyx. Smékal, V. (2002). Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: Barrister & Principal. Sokol, J. (2003). Antropologie a etika. Praha: Triton. Sokol, J. (2002). Filosofická antropologie: člověk jako osoba. Praha: Portál, s. r. o. Sparrowe, L., & Walden, P. (2002). The Woman´s Book of Yoga & Health. Boston & London: Shambhala. Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál, s. r. o. Votava, J. (1988). Jóga očima lékařů. Praha: Avicenum.
57
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1. Ásany uváděné jako ovlivňující psychiku ................................................ 26 Tabulka 2. Popis subtestů dotazníku SVF 78 ........................................................... 35 Tabulka 3. Přehled základních charakteristik zkoumané skupiny ............................. 38 Tabulka 4. Primární hodnoty..................................................................................... 39 Tabulka 5. Sekundární údaje .................................................................................... 40 Tabulka 6. Spearmanovy korelace pro délku praxe x pozitivní; negativní strategie.. 41 Tabulka 7. Spearmanovy korelace pro intenzitu praxe x pozitivní; negativní strategie .................................................................................................................... 41 Tabulka 8. Spearmanovy korelace pro celkově nacvičené hodiny x pozitivní; negativní strategie .................................................................................................... 41 Tabulka 9. Mann-Whitneyův U test (vyhodnoceni testu ú) dle proměn. intenzity cvičení ...................................................................................................................... 42 Tabulka 10. Porovnání poz.+neg. strategií celk. skupiny žen s normou ................... 44 Tabulka 11. Porovnání poz.+neg. strategií skupin dle intenzity cvičení s normou .... 45 Tabulka 12. Porovnání subtestů celk. skupiny žen s normou ................................... 46 Tabulka 13. Porovnání subtestů skupin dle intenzity cvičení s normou .................... 47
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1. Schéma zvládání.................................................................................... 21 Obrázek 2. Porovnání poz.+neg. strategií celk. skupiny žen s normou graficky ....... 44 Obrázek 3. Porovnání poz.+neg. strategií skupin dle intenzity cvičení s normou graficky ..................................................................................................................... 45 Obrázek 4. Porovnání subtestů celk. skupiny žen s normou graficky ....................... 46 Obrázek 5. Porovnání subtestů skupin dle intenzity cvičení s normou graficky ........ 47
58
PŘÍLOHY
59
Příloha 1. Dotazník
60
61
62
63