Zařazení konkrétních druhů zeleniny do skupin se v literatuře někdy různí. Níže uvádíme nejčastěji užívané

PĚSTUJ EKOLOGICKY! 1. SETKÁNÍ OSEVNÍ POSTUPY, TVORBA PĚSTEBNÍHO PLÁNU, SMÍŠENÉ KULTURY

Alena Lehmannová ∙ www.prirodni-zahrady.cz

OSEVNÍ POSTUP   

střídání plodin v prostoru a čase podle nároků pěstovaných plodin a záměru produkce, maximální využití plochy a sezóny spojené s efektivní péčí o půdu (správný osevní postup je základ pro uchování a zvyšování úrodnosti půdy), pěstování na základě vytvořeného pěstebního plánu.

PĚSTEBNÍ PLÁN/OSEVNÍ POSTUP BY MĚL ODPOVÍDAT: 

podmínkám na pozemku (stanoviště vhodné pro určité typy rostlin – zejména vlastnosti půdy, míra oslunění, množství srážek a půdní vlhkosti),  účelu produkce/pěstování (zemědělská produkce x pěstování pro vlastní potřebu x zásobování skupiny lidí v rámci komunitní zahrady nebo KPZ x záhony na školní zahradě apod.),  kompetencím a znalostem zahradníka, dostupnému času a finančním prostředkům na údržbu a péči,  způsobu obdělávání pozemku (uzpůsobení používané technice, dostupnému nářadí apod.). Pěstební plán můžete nakreslit ručně (dobře se pracuje např. s milimetrovým papírem), v počítači (např. využít Excel, který vám zároveň bude počítat potřebné osivo a sazenice) nebo si ho připravit pomocí on-line plánovačů na internetu (např. www.akosadit.sk, www.growveg.com, www.kpzinfo.cz/planovaniurody-pro-kpz). Při tvorbě plánu je vhodné zkombinovat různá hlediska a přístupy (např. rozvržení podle sklízené části, požadovaného množství živin – tzv. tratě, zásad smíšené kultury, četnosti sklizně, náročnosti údržby apod.). Neexistuje jen jedno jediné správné řešení. Důležité je dodržet při výsevu a výsadbě doporučenou vzdálenost rostlin (tzv. spon) uváděnou výrobci osiv. V pěstebním plánu by nemělo chybět zelené hnojení, které může sloužit jako „předplodina“ nebo být vyseto kdykoliv v průběhu sezóny. Některé části pozemku můžeme takto nechat odpočívat po celý rok (vojtěška i několik let).

ROZVRŽENÍ PODLE SKLÍZENÉ ČÁSTI Zelenina se tradičně rozděluje na cibulovou, kořenovou, košťálovou, listovou, luskovou a plodovou podle toho, jakou část zeleniny sklízíme. Obvykle platí, že rostliny patřící do stejné skupiny mají obdobné požadavky na vláhu a množství živin v půdě. Společné pěstování nám tak zjednoduší přípravu plochy na pěstování a následnou péči o rostliny. Zařazení konkrétních druhů zeleniny do skupin se v literatuře někdy různí. Níže uvádíme nejčastěji užívané. SKUPINA Cibulová Kořenová Košťálová Listová Lusková

PŘÍKLADY ZELENINY cibule, česnek, pórek mrkev, petržel, pastinák, řepa, ředkvička, celer květák, brokolice, zelí, kapusta salát, špenát, mangold, bylinky (bylinky jsou někdy vyčleňovány zvlášť jako tzv. kořeninová zelenina) fazole, hrách, bob 1



Plodová

rajče, okurka, paprika, dýně, cuketa

ROZVRŽENÍ PODLE TRATI Podle množství potřebných živin se zelenina rozděluje na rostliny I., II, a III. trati. Číslo trati znamená množství živin, které rostliny vyžadují, a pořadí, ve kterém je vhodné rostliny pěstovat po sobě. Nejprve bychom měli dát prostor rostlinám I. trati (zejména plodová a košťálová zelenina), které potřebují nejvíce živin. Záhon před jejich výsevem nebo výsadbou důkladně vyhnojíme kompostem a v průběhu růstu rostliny ještě přihnojujeme organickými hnojivy. Pak na stejném místě pěstujeme rostliny II. trati (zejména kořenová a listová zelenina), kterým stačí jen průběžné přihnojování, na závěr pak rostliny III. trati (lusková zelenina), které jsou na živiny nenáročné a přihnojování nevyžadují, naopak mohou být využity i jako zelené hnojení. Následně záhon opět důkladně vyhnojíme kompostem a koloběh opakujeme. Tento princip můžete využívat pro celé záhony, kdy na nich po letech střídáte rostliny I., II a III. trati, ale i v průběhu jedné sezony, kdy po sklizni rostlin první trati vysejete ještě rostliny druhé trati (např. po raných košťálovinách pěstujete špenát), nebo po rostlinách druhé trati rostliny třetí trati (např. po mrkvi vysejete ještě hrášek). Zařazení konkrétních druhů zeleniny do skupin se v literatuře někdy různí. Níže uvádíme nejčastěji užívané. TRAŤ I. II. III.

PŘÍKLADY ZELENINY rajče, okurka, paprika, dýně, cuketa, květák, brokolice, zelí, kapusta, hlávkový salát, celer mrkev, petržel, pastinák, řepa, ředkvička, špenát, mangold, cibule, česnek, pórek, kopr, pažitka fazole, hrách, bob, středomořské bylinky

NAVRŽENÍ SMÍŠENÉ KULTURY Mezi rostlinami existují podobné vztahy sympatie a antipatie jako mezi lidmi. Některé spolu dobře vycházejí, navzájem se podporují v růstu, odpuzují si škůdce, jiné, pokud jsou blízko sebe, naopak neprospívají nebo i uhynou. V odborné literatuře najdete přehledy vhodných a nevhodných kombinací pro společné pěstování zeleniny (viz tabulka níže převzatá z publikace R. Hradila Česká biozahrada). Nemusíte je ale brát jako dogma. Vzájemné působení rostlin ovlivňuje celá řada okolností, a tak kombinace, která výborně funguje na jedné zahradě, na jiné zahradě nemusí být účinná.

2



3



PRAKTICKÉ TIPY PRO TVORBU PĚSTEBNÍHO PLÁNU 



 



Do osevního postupu zařazujte předplodiny, meziplodiny nebo zelené hnojení a mulčování. Půdě nesvědčí, když je holá. Snáze pak podléhá erozi, vyplavují se z ní živiny a oslabuje se v ní půdní život. Chytře využívejte prostor (např. než doroste květák, můžeme v mezerách sklidit salát apod.). Zeleniny s krátkou vegetační dobou, které se během sezony pěstují opakovaně, nebo rostliny, které vyžadují velkou péči, umísťujte na snadno dostupná místa. Vytvořte si „zónování“ užitkové zahrady (rozdělení na méně a více navštěvovaná místa). Kombinujte aromatické rostliny (bylinky, květiny) se zeleninou. Tyto rostliny působí jako prevence proti škůdcům, lákají užitečný hmyz a dělají zeleninovou zahradu i vizuálně zajímavou. V komunitních zahradách, kde o rostliny pečuje více lidí, myslete na jednoduchost a srozumitelnost údržby (např. zeleninová polykultura setá „na široko“ může být pro řadu lidí nepřehledná). Veďte si pečlivě záznamy, co kde pěstujete. V zimě si těžko vzpomenete, co vám kde rostlo, a těžko se bude plánovat na další rok.

JAK NA TO? ANEB PĚSTEBNÍ PLÁN V PĚTI KROCÍCH… 1. Zamyslete se, jaký prostor na pěstování máte k dispozici, jak to tam vypadá. Zaměřte se zejména na kvalitu půdy, míru oslunění a dostupnost vody. Dobré je ale zvážit i věci jako je dopravní dostupnost, zdroje v okolí (kompostárna, lesy apod.). 2. Ujasněte si, co je vaším cílem (co pěstovat, pro koho, v jakém množství, kolik na to máte času a peněz). 3. Zapátrejte po historii pozemku (co se kde pěstovalo v předchozích letech, včetně hnojení apod.) 4. Vytvořte si seznam rostlin, které chcete pěstovat. O rostlinách si zjistěte maximum informací, zejména jejich nároky na vláhu a živiny, kdy je potřeba je vysít/zasadit, zda je potřeba je předpěstovat apod. 5. Sestavte si pěstební plán. Pokud je péče o zeleninu sdílena více lidmi, připravte si i instrukce, kdy co dělat a jak. Pamatujte, že plán není nikdy konečný. Je potřeba se k němu stále vracet, hodnotit, přizpůsobovat se situaci (např. mít různé druhy zeleniny na doplňování volných míst apod.). Všechny změny si zaznamenávejte, abyste měli kvalitní podklady pro plánování další rok.

PŘÍKLADY PĚSTEBNÍHO PLÁNU Pěstování podle trati doplněné o zelené hnojení Plocha užitkové zahrady je rozdělena na 4 části. Tři části jsou určeny pro pěstování zeleniny podle trati (I., II., III.), čtvrtá část je oseta zeleným hnojením. V následujícím roce se využití ploch posune – do záhonu se zeleným hnojením se doplní větší množství kompostu a na záhon se vysejí/vysází rostliny I. trati, na plochu po rostlinách I. trati se vysejí/vysází rostliny II. trati, které se v průběhu sezony přihnojují, na plochu po rostlinách II. trati se vysejí/vysází rostliny III. trati, na plochu po rostlinách III. trati se vyseje zelené hnojení. Začlenění zeleného hnojení do rotace posílí úrodnost půdy - oddálí pěstování stejných rostlin na jednom místě, takže půda není jednostranně vyčerpávána, a poskytne čas pro obnovu půdního života. Zelené hnojení můžete samozřejmě v průběhu roku využívat i na ostatních záhonech.

4



1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

zelenina I. trati

zelenina II. trati

zelenina II. trati

zelenina III. trati

zelenina III. trati

zelené hnojení

zelené hnojení

zelenina I. trati

zelené hnojení

zelenina III. trati

zelenina I. trati

zelené hnojení

zelenina II. trati

zelenina I. trati

zelenina III. trati

zelenina II. trati

ČTVEREČKOVÁ ZAHRÁDKA (SQUARE FOOT GARDEN) Metoda pěstování ve vyvýšených záhonech nebo truhlíkách, které jsou rozděleny na čtverečky o straně 30 cm. Každý čtvereček je obvykle věnován jedné plodině. Plánování je jednoduché – podle doporučeného počtu rostlin na čtvereček pěstební plán sestavíte za pár minut. Klíčem k úspěchu je velmi úrodná a kyprá zemina. Při zakládání se doporučuje směs kompostu, rašeliny a vermikulitu v poměru 1:1:1. V následujících letech je pak nutné pravidelné doplňovat kompost. Čtverečková zahrádka vznikla v USA, více informací najdete např. na http://squarefootgardening.org/. V Čechách se propagaci čtverečkového zahradničení věnuje např. Katka Hodková (www.laskominkyprokorinky.cz).

Plánek převzat z www.plantandplate.com.

5

Zařazení konkrétních druhů zeleniny do skupin se v literatuře někdy různí. Níže uvádíme nejčastěji užívané

Recommend Documents