Za SZPI: Šárka Hanzelková Miloš Kavka Sylvie Kršková Eliška Maděrová Michaela Mezerová Eva Trávníčková. Za MZe: David Zima

Okruhy pro jednání PK ČR se SZPI – 2016 Nařízením je v tomto dokumentu myšleno nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Odpovědi SZPI jsou obecným názorem SZPI na danou problematiku k datu jednání. Postup SZPI při kontrole se v konkrétních případech může lišit, protože každý kontrolní případ je specifický. Rovněž je třeba brát v úvahu, že přístup se může měnit – s ohledem na změny předpisů, doporučení orgánů EU apod. Za PK ČR: Jana Bártová Markéta Chýlková Jana Ježková

Za SZPI: Šárka Hanzelková Miloš Kavka Sylvie Kršková Eliška Maděrová Michaela Mezerová Eva Trávníčková

Za MZe: David Zima 1. vyobrazení směsi ovoce / zeleniny Pokud je na obalu vyobrazena směs ovoce / zeleniny (např. dehydratovaná polévka se směsí zeleniny – na obrázku mrkev, cibule, petržel nebo směs zmrazeného ovoce / zeleniny), je nutné vyznačit procenta jednotlivých složek? PK ČR

Příloha VII nařízení umožňuje „směs ovoce / zeleniny v přibližně stejných poměrech“ nerozepisovat a % jednotlivých složek. Stejný postup by mohl být zvolen i u obrázku i v případech, kdy směs tvoří podsložku další potraviny, pokud v grafickém znázornění některá ze složek výrazně nepřevládá.

SZPI

Podle zvláštních ustanovení části A přílohy VII bod 4 nař. (EU) č. 1169/2011 smějí být směsi ovoce nebo zeleniny použitých jako složky potraviny, ve kterých výrazně nepřevládá hmotnostní podíl žádné ze složek směsi a podíly složek se mohou měnit, uvedeny v seznamu složek společně pod označením „zelenina“, „ovoce“ s dovětkem „v různém poměru“, po němž bezprostředně následuje seznam přítomné zeleniny. Nemusí být uvedeno % jednotlivých druhů zeleniny a ovoce v případě, že ve složení je uvedeno, že se jedná o ovoce nebo zeleninu v různém poměru. Ovoce a zelenina, která není označena dovětkem v různém poměru a je na obale graficky zobrazena musí být doplněna % ve složení.

2. uvedení údaje o obsahu tuku Vyhláška č. 77/2003 Sb. vyžaduje u mléčných výrobků vyznačit na obalu obsah tuku. Nestanoví však přesně, kde má být tento údaj uveden. Pokud bude v hlavním zorném poli mléčného výrobku deklarován u názvu obsah tuku (např. v kroužku), bude to považováno za opakovaný výživový údaj nebo za splnění povinnosti podle vyhlášky č. 77/2003 Sb.? (obdobný problém také u vyhlášky č. 326/2001 Sb.). PK ČR

Domníváme se, že pokud národní právní předpis vyžaduje vyznačení obsahu tuku, není to považováno za opakovaný výživový údaj ve smyslu nařízení, a proto není rozhodné, kde se umístí informace o % tuku na obalu.

SZPI

SZPI souhlasí s názorem PK ČR.

3. uvedení údaje o obsahu tuku na kysaných mléčných výrobcích

-1-

Vyhláška č. 77/2003 Sb. v ustanovení § 3 odst. 14 písm. b) vyžaduje kysané mléčné výrobky označovat obsahem tuku. Je možné považovat za toto označení již údaj o množství tuku uvedený v nutriční tabulce? Tradičně používaná věta „Obsah tuku nejméně…“, která měla své opodstatnění před účinností nařízení, kdy neexistovala povinnost označovat potraviny nutričními údaji, je de facto nyní nahrazena povinným uváděním výživových údajů? PK ČR

Jelikož se uvedením obsahu tuku v tabulce výživových údajů naplní i povinnost značení údaje o množství tuku plynoucí z vyhlášky č. 77/2003 Sb., považujeme větu o obsahu tuku za nadbytečnou a přikláníme se k tomu, že není nutné ji znovu uvádět. Poznámka: Lze však v takovém případě počítat s tolerancemi dle doporučujícího (= nezávazného) materiálu EK pro výživové údaje? Domníváme se totiž, že u obsahu tuku je povoleno rozpětí úplně mimo realitu mlékárenských výrobků. Další problémem je zatím docela běžné uvádění tuku na čelní straně obalu u některých mléčných výrobků např.: Plnotučné mléko 3,5 %, Smetana ke šlehání 33% , Eidam 30% tvs apod. – objevují se názory, že by to po 13. 12. 2016, kdy budou výživové údaje včetně uvedení tuku již povinné, mohlo být vnímáno jako nepovolené opakování výživového údaje na čelní straně obalu. Není jasné, jaký je na tuto situaci pohled národních autorit.

SZPI

Ustanovení § 3 odst. 14 písm. b) vyhlášky č. 77/2003 Sb. vyžaduje, aby kysané mléčné výrobky byly označeny obsahem tuku. Z pohledu SZPI nebude běžné a do jisté míry zaužívané uvádění tuku na čelní straně obalu u některých mléčných výrobků např.: Plnotučné mléko 3,5 %, Smetana ke šlehání 33%, Eidam 30% tvs. Apod. – po 13. 12. 2016, kdy budou výživové údaje včetně uvedení tuku již povinné, vnímáno jako nepovolené opakování výživového údaje na čelní straně obalu. Pokud bude na výrobku uvedena tabulka výživových údajů, kde je i údaj o množství tuku, bude toto zároveň považováno za splnění požadavků mléčné vyhlášky. Údaj o obsahu tuku podle vyhlášky tak nebude muset být na obale znovu uváděn.

4. potraviny s barvícími účinky Jak přistupovat k uvádění % ovocného podílu v potravině, je-li přidána potravina s barvícími účinky (rostlinný barvící extrakt)? Př.: U ovocného nektaru je povinnost uvést v souladu s vyhláškou č. 335/1997 Sb. ovocný podíl. Pokud se do nektaru použije potravina s barvícím účinkem – rostlinný barvící extrakt, musí se započítat do ovocného podílu? Jedná se např. o mrkvový koncentrát nebo šťávu z červené řepy v pomerančovém nektaru. Je nutné vyznačit ovocno-zeleninovou složku? PK ČR SZPI

Potraviny s barvícím účinkem – barvící koncentráty se do ovocného podílu nezapočítávají. Jsou přidávány pouze pro úpravu barvy. V případě, že je použita ovocná složka s barvícím účinkem, legislativa nestanovuje povinnost uvádět, zda složka byla použita kvůli barvícímu účinku. Označení jako např. šťáva z červené řepy, je považováno za vyhovující, nicméně doporučujeme psát přesnější označení, že se jedná o složku s barvícím účinkem. U nektarů je povinnost uvést obsah ovocné šťávy nebo dřeně. Ovocná šťáva se tedy do podílu započítá vždy, zeleninová nikoliv.

5. označování omega-3-mastných kyselin Podle čl. 7 nařízení (ES) č. 1924/2006 musí být uvedeno ve stejném zorném poli jako výživové označení množství látky nebo látek, k nimž se vztahuje výživové nebo zdravotní tvrzení, jež se neobjevuje ve výživovém označení, vyjádřené v souladu s články 31, 32 a 33 nařízení (EU) č. 1169/2011. Měrné jednotky použité k vyjádření množství látky musí být vhodné pro jednotlivé dotčené látky. Je nutné vyznačit na obal jednotlivé druhy a množství omega-3-mastných kyselin, pokud je použito

-2-

výživové tvrzení „zdroj omega-3-mastných kyselin“ nebo „s vysokým obsahem omega-3-mastných kyselin“ ? PK ČR

Domníváme se, že nařízení (ES) č. 1924/2006 nestanoví jako povinnost uvádět konkrétní přítomné druhy omega-3-mastných kyselin včetně jejich jednotlivých konkrétních množství.

SZPI

Ve stejném zorném poli jako je výživové označení musí být uveden údaj o množství živiny nebo látky, na kterou se vztahuje výživové tvrzení. V případě omega 3 mastných kyselin se tak jedná pouze o údaj o omega 3 mastných kyselinách. Jednotlivé druhy kyselin jsou pouze součástí podmínky pro použití tvrzení, ale legislativa nevyžaduje jejich označení.

6. místo pro uvedení označení „bez lepku“ Na kterém místě na obalu se musí uvést označení „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“, když právní předpis vyžaduje, aby to bylo v blízkosti názvu, pod kterým se potravina prodává ? PK ČR

Podle čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 41/2009 se výrazy „velmi nízký obsah lepku“ nebo „bez lepku“ uvedou v blízkosti názvu, pod kterým se potravina prodává. Domníváme se, že se tímto názvem rozumí obchodní název, nikoli zákonný, není však jasné, co se rozumí blízkostí. Navíc, nařízení (EU) č. 828/2014 tuto povinnost vůbec neukládá. Není tedy jasné, zda splnění této povinnosti bude SZPI vyžadovat.

SZPI

Požadavek uvést dané výrazy v blízkosti názvu potraviny, pod kterým se potravina prodává, je splněn, pokud dané výrazy jsou uvedeny na té straně obalu potraviny, kde je uveden její název (obchodní, zákonný). Tyto výrazy by neměly být skryty např. na spodní straně obalu výrobku. Dále upozorňujeme, že v nařízení č. 828/2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům, tento požadavek není stanoven. Tzn. není zde stanoveno, že daná tvrzení musí být uvedeny v blízkosti názvu potraviny, pod kterým se potravina prodává.

7. označování složek, které již nejsou alergeny Pokud jsou výrobky z obilovin záměrně upraveny tak, že obsah lepku by splňoval podmínky pro označení „bez lepku“, je nutné obilné takto upravené složky ve složení zvýrazňovat jako alergen ? Stačí uvést např. „pšeničná vláknina bez lepku“ bez zvýraznění slova „pšeničná“ ? Případně pokud jsou takto upravené složky z obilovin přidány do potraviny, která nesplňuje podmínky pro označení „bez lepku“, ale složka sama bezlepková je - může být tato složka ve složení nezvýrazněna ? PK ČR

Domníváme se, že by v tomto případě neměla být složka jako alergen zvýrazněna, pokud bude jasně uvedeno, že nebo proč lepek neobsahuje.

SZPI

MZe potvrzuje závěr přijatý na jednání pracovní skupiny pro aplikaci nařízení (ES) č. 1924/2006 ze dne 4. 5. 2015 – „Podle článku 21 nařízení (EU) č. 1169/2011 musí být název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II nařízení zvýrazněn v seznamu složek tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek uvedených v seznamu, například typem či stylem písma nebo barvou pozadí. Zároveň na základě čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 označení potraviny musí být pro spotřebitele přesné, jasné a nesmí být zavádějící ohledně jejího složení, povahy a vlastností. Vzhledem k tomu, že složka např. "deproteinovaný škrob" sice spadá do výrobků z obilovin obsahující lepek, ale lepek jako takový neobsahuje, spotřebitel může být uveden v omyl ohledně složení výrobku, pokud by byla složka ve složení výrobku zvýrazněna dle požadavků čl. 21 nařízení (EU) č. 1169/2011. Na základě výše uvedeného je závěrem, že složka potraviny pocházející z látky nebo produktu uvedeného v příloze II nařízení (EU) č. 1169/2011, která alergen jako takový neobsahuje, nemusí být zvýrazněna podle požadavků čI. 21 nařízení (EU) č. 1169/2011. Složka však musí být ve složení v souladu s čl. 7 odst. 2 přesně a srozumitelně popsána, takovým způsobem, aby ji spotřebitel nemohl zaměnit s látkami nebo produkty obsahujícími

-3-

alergeny uvedenými v příloze II nařízení (EU) č. 1169/2011.“ 8. označování potraviny s přírodním vanilkovým aroma Lze označit výrobek, do něhož bylo přidáno přírodní vanilkové aroma, jako „vanilkový“ ? PK ČR

Domníváme se, že ano. Ve většině případů je přírodní vanilkové aroma formou extraktu.

SZPI

Jako vanilkový lze označit výrobek, do kterého byla použita např. vanilková dřeň se semínky, nebo pomletý vanilkový lusk. V případě použití pouze přírodního aroma vanilky se výrobek označí „s příchutí vanilky“ nebo „s vanilkovou příchutí“, obdobně, pokud byl použit extrakt z vanilky. V obou případech lze vyobrazit vanilku na obale výrobku. V případě použití syntetického aroma vanilky se výrobek označí „s příchutí vanilky“ nebo s „vanilkovou příchutí“ a nelze použít obrázek vanilky na obale výrobku. Jedná se o výsledek vzájemného jednání mezi SZPI, MZE a zástupci průmyslu. Nicméně na dané téma bude na MZe probíhat ještě jednání, v případě změny stanoviska, bude tato otázka dodatečně upravena.

9. označování sójového lecitinu Je povinnost uvádět sójový lecitin v seznamu složek zvýrazněně jako alergen ? PK ČR

Příloha II nařízení (EU) č. 1169/2011 v bodě 6. uvádí příklady, kdy výrobky ze sóji nelze považovat za alergeny. Z tohoto bodu jednoznačně nevyplývá, že se mezi tyto výjimky řadí i sójový lecithin. Proto se kloníme k názoru, že by ve složení měl být jako alergen zdůrazněn.

SZPI

Zatím neuzavřeno.

10. uvádění výživových údajů na stikrovaných výrobcích Lze uvést výživové údaje na stikrovaných výrobcích (myšleno po datu 13.12.2016) českým překladem s odkazem na originální tabulku tak, aby nebylo nutné celou tabulku překládat ? Uvedl by se pouze překlad jednotlivých živin a energetické hodnoty. Nebo je nutné uvést v češtině kompletně celou tabulku ? Nebo stačí v češtině údaje na 100 g/ml – bez překladu hodnot na porci vyznačené na originálním obalu? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Povinné údaje musí být uvedeny v českém jazyce, proto musí být také výživové údaje uvedeny česky.

11. podmínky uchovávání při určité teplotě Musí být na obalu např. mražené potraviny uvedeno, že při různých teplotách má různou dobu minimální trvanlivosti ? Např. při teplotě nižší než 18 °C do data x.x.2016, při teplotě v rozmezí od 10 do 18 °C do data y.y.2016 a při teplotě jiné zase do jiného data. Nebo musí být uvedeno, že se DMT garantuje pouze při určitém způsobu skladování ? PK ČR

Domníváme se, že se jedná o dobrovolné informace. Pro řízení skladovacích podmínek v distribučním řetězci je to dokonce nemožné. Jediné, kde to připadá v úvahu je při skladování u spotřebitele, kde to je požadavek vyhlášky pro hluboce zmrazené potraviny, kde ale jednotlivé teploty nejsou specifikovány, tedy je možné i spotřebiteli předepsat do -18 °C.

-4-

SZPI

Dle čl. 9 odst. 1 písm. g) a dle čl. 25 nařízení 1169/2011 pokud potravina vyžaduje zvláštní podmínky uchování, musí tyto podmínky být uvedeny. Není povinnost platných právních předpisů uvádět DMT pro 3 různé teploty, výrobce zpravidla vztahuje celou dobu minimální trvanlivosti k určitému přesnému údaji o teplotě. Víceteplotní etikety jsou akceptovatelné. Důležité je ale respektování fyzikálního stavu potraviny určeného výrobcem (který musí být na etiketě uveden dle přílohy VI nařízení (EU) č. 1169/2011). Pokud je např. potravina deklarována jako hluboce zmrazená, nesmí být při uvádění na trh v maloobchodní síti uchovávána v teplotách odpovídajících např. chlazení. Zároveň nesmí být u stejné teploty uchování uvedeny 2 rozdílné údaje o datu.

12. výživové tvrzení na DS Lze na doplňku stravy uvádět označení „vysoký obsah vlákniny“, když by se muselo takového DS zkonzumovat více než by byla DDD ? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Podmínky, za kterých je možné uvést na obale výrobku výživové tvrzení „s vysokým obsahem vlákniny“ je stanoveno v nař. č. 1924/2006 – „Tvrzení, že se jedná o potravinu s vysokým obsahem vlákniny, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň 6 g vlákniny na 100 g nebo alespoň 3 g na 100 kcal.“ Tzn. že doplněk stravy musí splňovat tento požadavek na obsah vlákniny. Hodnoty resp. % DDD resp. RHP vitaminů a minerálních látek u doplňků stravy mohou být překročeny. Často se stává, že doplňky stravy obsahují např. 120% DDD resp. RHP vitaminu C – maximální limity vitamínů a minerálních látek nejsou legislativně stanoveny. V nař. č. 1169/2011 v příloze XIII části B RHP pro energetickou hodnotu a vybrané živiny jiné než vitaminy a minerální látky není vláknina jako taková uvedena. Pokud by byla u vlákniny stanovena DDD resp. RHP pak není legislativně stanoveno její maximální množství, tudíž množství vlákniny může být vyšší než DDD resp. RHP. Referenční hodnota příjmu pro vlákninu není stanovena. Při splnění požadavků na dotčené tvrzení se zdá, že tvrzení je možné u DS použít, ale obecná podmínka z čl. 5 odst. 1 písm. d) nařízení 1924/2006 uvádí, že: množství produktu, o němž lze důvodně předpokládat, že bude konzumováno, poskytuje významné množství živiny nebo jiné látky, k níž se tvrzení vztahuje, jak je vymezeno v právních předpisech Společenství, nebo pokud takové předpisy neexistují, významné množství, které vyvolá uváděný výživový nebo fyziologický účinek, prokázaný na základě všeobecně uznávaných vědeckých údajů; nebude splněna, protože dávkování je přesně stanoveno.

13. prodejní akce na DS Musí být při konání akce na určitý DS uvedeno, do kdy konkrétní akce trvá ? PK ČR

Domníváme se, že ano.

SZPI

Z dotazu není zřejmé, zda se jedná o reklamní akci např. v lékárně, kde se zákazníkům nabízí tyto výrobky na ochutnávku. Nebo zda se jedná o akční slevu na výrobek (obdoba slev v supermarketech, které trvají po určitou dobu). Každopádně nesmí docházet ke klamavým praktikám vůči spotřebiteli – např. nepravdivě uvést, že tato akce trvá po omezenou dobu s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, příloha č. 1 písm. f) zákona č. 634/1992 Sb. Pokud je nabídka časově omezená, je vhodné, aby doba nabídky byla uvedena, v opačném případě, kdy výrobek stojí pořád stejně, nejde mluvit o akci a mohlo by docházet ke klamání spotřebitele.

-5-

14. označení protihrudkující látky v soli Je nutné uvádět protihrudkující látku v soli? Případně jak značit alkalizační činidla v kakau? Jak posuzovat funkci „pomocné látky“ pokud pro ni neexistují limity ? PK ČR

V případě protihrudkující látky v soli se domníváme, že je-li použita sůl s protihrudkující látkou jako složka, pak není nutné ji označovat (ve finálním výrobku neplní technologickou funkci), pokud se jedná o samostatný výrobek (sůl), pak ano.

SZPI

Pokud by se jednalo o prodej samostatné soli, pak protihrudkující látka má stále svoji funkci a vyznačena být musí. Pokud jde o značení výrobku obsahujícím sůl (např. pečivo), pak ve složení musí být uvedena sůl, protihrudkující látka uvedena být nemusí, nemá už svoji technologickou funkci, avšak je třeba zhodnotit vždy konkrétní výrobek a zda-li opravdu nemůže mít protihrudkující látka technologickou funkci. Pro kategorii potravin 5.1 Kakaové a čokoládové výrobky ve smyslu směrnice 2000/36/ES jsou alkalizační činidla v nařízení (ES) č. 1333/2008 povolena k použití jako přídatné látky. Přídatné látky je pak obecně třeba uvést v seznamu složek dle článku 18 nařízení č. 1169/2011, neboť jsou povinnými údaji ve smyslu článku 9 odst. 1 písm. b) téhož nařízení. Dle přílohy I nařízení 1333/2008 se jedná o funkční třídu: „regulátory kyselosti“ a rozumějí se tím látky, které mění nebo řídí kyselost nebo alkalitu potraviny.

15. povinné údaje na sudech s nápoji Jaké povinné údaje musí být uvedeny na sudech s nápoji ? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Sudy jsou přepravním obalem a většinou nejsou určeny koncovému zákazníkovi, jejich značení se tak řídí čl. 8 odst. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011. Všechny povinné údaje musí být min. na obchodních dokladech, které musí být přiloženy k potravině nebo zaslány před nebo s dodávkou. Doklady lze zaslat 1x a pak při každé změně – doporučujeme ošetřit ve smlouvě s odběratelem. Zveřejnění na webu výrobce není považováno za dostatečné. Pokud se jedná o sud určený pro zařízení společného stravování na vnějším obale musí být vždy min. název, DMT/DP, podmínky úchovy nebo použití, PPPPokud je sud prodáván přímo spotřebiteli – všechny povinné informace by měly být dodány nejpozději prodejcem přímo na nebo k sudu.

16. označování vajec ve složení Může být na obale ve složení uvedeno slovo „vejce“, nebo musí být použit výraz „vaječná melanž“? Výrobce používá pasterizovaná celá vejce, nikoli melanž. Podle některých názorů ale slovo „vejce“ znamená žloutek+bílek+skořápky, a proto by se měl používat výraz „vaječná melanž“. PK ČR

Domníváme se, že by měla být složka pojmenována tak, jak je podle receptury přidávána do potraviny. Jsou-li skutečně použita vajíčka po vyklepnutí ze skořápky, měla být označena jako „vejce“.

SZPI

SZPI souhlasí s názorem PK ČR. Řada spotřebitelů ani neví, co si představit pod pojmem "vaječná melanž", proto vajíčka po vyklepnutí ze skořápky označená jako vejce jsou směrem k informovanosti spotřebitele komfortnější.

-6-

17. použití UV záření na potraviny Lze používat UV zařízení k ošetření pečiva ? PK ČR

Domníváme se, že tato možnost není povolena platnými právními předpisy.

SZPI

Prováděcí Rozhodnutí Komise 2016/398 ze dne 16. března 2016 povoluje uvedení chleba ošetřeného UV na trh jako nové potraviny podle nařízení č. 258/1997. V tomto Rozhodnutí jsou stanoveny konkrétní podmínky, za kterých lze takto ošetřený chleba uvádět na trh.

18. označení „s příchutí“ Je nutné uvádět na výrobku, do něhož bylo použito aroma (nikoli přírodní aroma) a na němž není graficky zdůrazněna žádná složka, pouze se slovně uvádí např. „citron“ nebo „pomeranč“, označení „s příchutí“ nebo „aromatizováno“ v blízkosti takto slovně zdůrazněného ochucení ? PK ČR

Platnými právními předpisy tato povinnost stanovena není, nicméně takový postup lze provozovatelům jen doporučit.

SZPI

Ano. Pokud by bylo na výrobku uvedeno pouze „citron“ nebo „pomeranč“ mohl by se spotřebitel domnívat, že jde o složku potraviny, která by ve složení měla být jako zdůrazněná složka % vyjádřena. Tím, že se jedná jen o aroma, mělo by na výrobku být uvedeno, že se jedná o „příchuť citron“ nebo „s příchutí citrónu“, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele ohledně složení a vlastností výrobku.

19. výživové údaje na DS Pokud je na DS uvedeno výživové tvrzení týkající se cukrů (např. „bez cukru“), je povinností uvádět celou tabulku výživových údajů (tzv. „sedmičku“) ? PK ČR

Není. DS stravy jsou ve smyslu čl. 7 nařízení (ES) č. 1924/2006 z povinnosti uvádět výživové údaje vyňaty. Vztahují se na ně pravidla stanovené směrnicí, resp. vyhláškou pro DS. Nicméně, je-li použito výživové tvrzení týkající se cukru, měla by se hodnota pro cukr objevit v blízkosti údajů, které jsou stanoveny právě vyhláškou pro DS.

SZPI

Souhlasíme s PK. Tato otázka již byla zodpovězena a publikována v brožuře PK „Otázky a odpovědi k nařízení č. 1169/2011“ – viz. strana 69 část V. Doplňky stravy, tvrzení, obohacování potravin.

20. správná deklarace vlákniny ve složení Lze deklarovat ve složení výrobku, algináty a karboxymethlycelulózy jako vlákninu ? PK ČR

Domníváme se, že jako vlákninu lze deklarovat pouze uhlovodíkové polymery s třemi nebo více monomerními jednotkami, které nejsou tráveny ani vstřebávány v tenkém střevě lidského organismu a které spadají do kategorií uvedených v bodě 12. přílohy I nařízení (EU) č. 1169/2011. Pokud taková látka takové požadavky nesplňuje, nelze ji deklarovat jako vlákninu. Vláknina není složka ale živina. Pokud se použije izolát obsahující vlákninu, je třeba doplnit i jeho původ, i když většina izolátů by měla být buď přídatnými látkami nebo PNT. Alginát a karboxymethylcelulóza jsou přídatné látky.

-7-

SZPI

Definice vlákniny je uvedena v bodě 12. přílohy I nařízení 1169/2011 a rozumějí se jí uhlovodíkové polymery s třemi nebo více monomerními jednotkami, které nejsou tráveny ani vstřebávány v tenkém střevě lidského organismu a náleží do těchto kategorií: jedlé uhlovodíkové polymery přirozeně se vyskytující v přijímané potravě, jedlé uhlovodíkové polymery, které byly získány z potravinových surovin fyzikálními, enzymatickými nebo chemickými prostředky a které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky, - jedlé syntetické uhlovodíkové polymery, které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky; Dle odst. 6 preambule Směrnice 2008/100/ES se uhlovodíkové polymery rostlinného původu, které vyhovují definici vlákniny, mohou být v rostlinách úzce svázány s ligninem nebo dalšími složkami, které nejsou na bázi uhlovodíků, například fenolovými sloučeninami, vosky, saponiny, fytázami, kutinem, fytosteroly. Tyto látky, jsou-li úzce svázány s uhlovodíkovými polymery rostlinného původu a extrahovány při analýze vlákniny s těmito uhlovodíkovými polymery, lze považovat za vlákninu. Jsou-li však tyto látky od uhlovodíkových polymerů odděleny a přidány do potravy, za vlákninu by být považovány neměly. Viz také dokument Instrukce pro postup příslušných orgánů při kontrole shody s právními předpisy EU: Pokud jde o analytické metody používané při určování obsahu vlákniny udávaného na etiketě. -

21. citrát hořečnatý Je možné ho používat citrát hořečnatý do potraviny jako zdroj hořčíku (konkrétně do energetického nápoje)? Citrát hořečnatý není uveden jako přídatná látka v nařízení (ES) č. 1333/2008. Je jeho použití povoleno? Jak ho případně uvést ve složení? PK ČR

Domníváme se, že jde o nepovolenou přídatnou látku. Povolené formy minerálních látek pro fortifikaci jsou stanovené v příloze II nařízení (ES) č. 1925/2006 a citronan hořečnatý tam není.

SZPI

Přidávané minerální látky nejsou aditivy. Schválené zdroje minerálních látek jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 1925/2006 a zde jsou uvedeny hořečnaté soli kyseliny citrónové a citrát draselno-hořečnatý = citrát hořečnatý lze zařadit mezi hořečnaté soli kyseliny citronové a je tedy pro přidávání do potravin povolen.

22. „pivo bez lepku“ Pokud je ve složení jako složka uveden ječný slad bez lepku, je nutné slov „ječný“ zvýraznit nebo ne? PK ČR

Domníváme se, že nikoli, nejedná se již o alergen. Naopak, pokud by byl zvýrazněn a byl by uveden dovětek „bez lepku“, byla by to pro spotřebitele zavádějící informace.

SZPI

Pokud se jedná o složku, která je speciálně upravena tak, že obsahuje 0 % lepku, je nutno tuto skutečnost u složky jasně specifikovat, aby spotřebitel dostal jasnou a srozumitelnou informaci, že byť je ve složení uveden ječný slad, je upraven tak, že lepek neobsahuje. V tomto případě nemusí být slovo „ječný“ zvýrazněno jako alergen. Pokud potravina obsahuje množství lepku do 20 mg/kg, kdy toto množství odpovídá značení údajem „bez lepku“, musí být slovo „ječný“ zvýrazněno, neboť se stále jedná o alergen. Viz také otázky č. 7,23

-8-

23. zvýrazňování složek bez lepku Pokud jsou výrobky z obilovin záměrně upraveny tak, že obsah lepku je na úrovni tvrzení „bez lepku“, je nutné takto upravené obilné složky ve složení zvýrazňovat jako alergen ? Stačí uvést např. „pšeničná vláknina bez lepku“ bez zvýraznění slova „pšeničná“ ? Případně pokud jsou takto upravené složky z obilovin přidány do potraviny, která celkově nesplňuje podmínky pro označení „bez lepku“, ale složka sama bezlepková je - může být tato složka ve složení nezvýrazněna ? PK ČR

Domníváme se, že není nutné takové složky zvýrazňovat. Jedná se o složky, které byly zjednodušeně řečeno zbaveny svých alergenních účinků. Takové označení bude zároveň pro spotřebitele jasnější.

SZPI

Viz odpovědi na dotazy č. 7, 22.

24. označení pečiva „grahamový“ Pokud pekařský výrobek obsahuje pšeničné otruby a celozrnnou žitnou mouku, lze jej označit jako „grahamový“ ? PK ČR

Domníváme se, že označení „grahamový“ lze považovat za obchodní název (není definován vyhláškou) a výrobek bude označen odpovídajícím zákonným názvem v souladu s vyhláškou. Ve složení by neměla být vyžadována nutně přítomnost určitého % zastoupení např. celozrnné pšeničné mouky, postačí použití žitné mouky. Stejně tak není nutné, aby otruby představovaly určité % ve složení.

SZPI

Název „grahamové pečivo“ („grahamový chléb“) je pouze vlastní název potraviny a nejsou definovány požadavky na jeho složení. Takovýto pekařský výrobek musí být označen také skupinou definovanou v příloze 8 vyhl. č. 333/1997 Sb. pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. Podle § 13 této vyhlášky se pekařské výrobky označí názvem druhu a skupiny. Pokud je pečivo označeno pouze jako grahamové, není označení podle platné legislativy dostatečné. Pokud je grahamové pečivo vyrobeno z celozrnné pšeničné mouky, do které byly přidány mleté otruby (vnější obal zrna), splňuje takový výrobek požadavky na celozrnné pečivo definované v § 11 vyhl. č. 333/1997 Sb. (celozrnný chléb nebo celozrnné pečivo je pekařský výrobek, jehož těsto musí obsahovat z celkové hmotnosti mlýnských obilných výrobků nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství upravených obalových částic z obilky). Pokud ovšem byly otruby přidány do světlé pšeničné mouky, nebude splněn požadavek na složení celozrnného pečiva a výrobek musí být zařazen do kategorie pšeničného pečiva. Případně ho lze zařadit do kategorie pečiva pšenično-žitného, pokud byly k jeho výrobě použity žitné mlýnské výrobky v množství vyšším než 10 % z celkové hmotnosti mlýnských výrobků.

25. tvrzení „dobij si baterky“ Je označení „dobij si baterky“ považováno za výživové tvrzení ? Jaký bude rozdíl, kdy se uvede „dobij si baterky díky…“ ? PK ČR

Domníváme se, že takové označení je určitou formou nadsázky a že jej nelze považovat za výživové tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam jako některé ze schválených výživových tvrzení týkajících se zvýšené energetické hodnoty nebo množství cukru apod.

-9-

SZPI

V druhém případě, pokud se bude zmiňovat již konkrétní živina nebo jiná látka, bude záviset na konkrétní formulaci – např. „dobij si baterky díky cukru“ by již ve spotřebiteli mohlo vyvolat dojem, že je výrobek zdrojem cukru, a bylo by třeba zvažovat, zda se nejedná o výživové tvrzení. U zdravotních tvrzení je třeba vždy posuzovat celkový kontext a vyznění. Obecně však lze říct, že označení „dobij si baterky“ nevnímáme jako výživové ani zdravotní tvrzení. Nemusí se vázat například na energetickou hodnotu, ale může mít i význam psychický či emociální – jako např. dobij si baterky díky potěšení z konzumace dobré potraviny. Dle našeho názoru se tedy může jednat o formu nadsázky podobně jako „…vám dává křídla“ a nikoli o výživové tvrzení. Označení „dobij si baterky díky (obsahu) …“ by dle kontextu již mohlo být považováno nejen za výživové tvrzení (např. „obsahuje“), ale i zdravotní tvrzení (např. typu „přispívá k normálnímu energetickému metabolismu“).

26. zdrobněliny v názvech Je možné označit výrobek, který odpovídá vyhlášce č. 333/1997 Sb. pro název „chléb“, jako „chlebík“, tedy formou zdrobněliny? PK ČR SZPI

Domníváme se, že toto je možné. Jednalo by se v tomto případě o obchodní název (např. „Dobrý chlebík“) a dále by byl výrobek opatřen zákonným názvem (chléb, příp. speciální chléb). Pokud je výrobek označen jako „Chlebík“, jedná se pouze o vlastní název potraviny a je nutné, aby byl současně označen v souladu s požadavky § 3 ve spojení s § 11 vyhl. č. 333/1997 Sb. pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, tedy názvem druhu a skupiny pekařských výrobků.

27. údaje o teplotě skladování Je nutné uvádět údaj o trvanlivosti ve znění „datum minimální trvanlivosti při teplotě skladování -18 °C nebo nižší“? PK ČR SZPI

V nařízení (EU) č. 1169/2011 podobný požadavek stanoven není, stejně tak ani ve vyhlášce č. 366/2005 Sb., kde je sice uvedeno, že se výrobek musí označit, ale není uvedeno, že to musí být přesně v tomto znění. V nařízení 1169/2011 je v příloze X uveden způsob uvedení DMT a DS, zároveň, pokud potravina vyžaduje zvláštní podmínky uchování např. teplotu uchování při teplotě -18 °C, na kterou je navázána doba minimální trvanlivosti, musí dle čl. 25 nařízení být tyto podmínky uchování uvedeny.

28. napěněná potravina Je nutné v rámci uvedení údaje o fyzikálním stavu potraviny také uvádět informaci, že se jedná o napěněný / našlehaný výrobek, pokud byl k napěnění použit vzduch ? Jedná se o způsob fyzikální úpravy? Může se jednat např. o mražený krém, který je kromě vodovek vždy našlehaný a není stanoveno, že by bylo nutno blíže uvádět fyzikální stav. PK ČR

Domníváme se, že nikoli.

SZPI

Dle Přílohy VI část A odst. 1 nař. (EU) č. 1169/2011 musí název potraviny obsahovat údaje o jejím fyzikálním stavu nebo o určitém způsobu úpravy potraviny ve všech případech, kdy by opomenutí těchto informací mohlo uvést kupujícího v omyl. Domníváme se, že neoznačení potraviny údajem o napěnění výrobku vzduchem (např. u mraženého krému) neuvede

- 10 -

spotřebitele v omyl. Spotřebitel dostává informaci o hmotnosti výrobku, ze které je schopen posoudit jeho množství a srovnat jej s ostatními výrobky. 29. platná číslice Co znamená výraz „na dvě platné číslice“, „na tři platné číslice“, jak je uveden v tabulce 4 bodu 6. pokynů pro příslušné orgány pověřené kontrolou shody s právními předpisy EU ke stanovení výživových údajů ? PK ČR

Tyto výrazy určují, že bez ohledu na zaokrouhlení jsou údaje o jednotlivých vitamínech a minerálních látkách uváděny pouze jako 3 platné číslice anebo jako 2 platné číslice (tj. např. 1,25 nebo 12,5 nebo 125, příp. 1,2 nebo 12). Mezi platné číslice se počítají všechny číslice zaokrouhleného čísla, kromě nul, které stojí před první nenulovou číslicí a nul na konci čísla, které vznikly zaokrouhlením.

SZPI

Souhlas s PK. Číslo 1,25 má tři platné číslice a je zaokrouhleno na dvě desetinná místa. Číslo 1,2 nebo 12 má dvě platné číslice.

30. označení „vhodné pro sportovce“ Za jakých podmínek lze potravinu označit jako vhodnou pro sportovce nebo „určeno sportovcům“? PK ČR

Domníváme se, že potravinu lze označit slovy „vhodné pro sportovce“ nebo „určeno sportovcům“, pokud bude PPP (stejně jako u potraviny „pro děti“) schopný doložit, proč je potravina vhodná pro sportovce (např. díky zvýšenému obsahu energetické hodnoty nebo přítomnosti některých látek), pak toto označení lze použít.

SZPI

Dnem 20.7.2016 (použitelnost nařízení č. 609/2013) zanikla kategorie potravin pro zvláštní výživu určených pro sportovce a při zvýšeném tělesném výkonu. Tyto potraviny lze uvádět na trh buď jako běžné potraviny nebo jako doplňky stravy nebo jako obohacené potraviny. Proto takové potraviny musí primárně splňovat požadavky příslušných horizontálních právních předpisů. V případě deklarace výživových či zdravotních tvrzení je nutné splnění požadavků nařízení č. 1924/2006. Na obale výrobků je možné uvést dobrovolné informace o zamýšlené části populace typu „vhodné pro sportovce“, „určeno sportovcům“ apod. či grafické znázornění jednotlivých sportů (např. piktogramy – plavání, běhání, posilování apod.) v případě doložení vhodnosti dané potraviny (př. splnění požadavků výživového či zdravotního tvrzení). Závěr ze dne 20.9.2016 z jednání z meziresortní skupiny při MZe k nař.č. 1924/2006 : Nařízení (EU) č. 609/2013 s kategorií potravin pro sportovce nepracuje. Potraviny tohoto typu tak bude možné dále uvádět na trh jako obyčejné potraviny nebo například doplňky stravy či obohacené potraviny. Označení „potraviny pro sportovce“ bude považováno za obecné sdělení, které musí splňovat zejména podmínky článku 7 nařízení EP a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění. Potraviny označené výrazem „vhodné pro sportovce“ apod., se musí transparentně odlišovat svými vlastnostmi od podobných potravin. Spotřebiteli by mělo být jednoznačně jasné z jakého důvodu je konkrétní výrobek vhodnější pro sportovce než výrobky srovnatelné. Obdobně jako je to v případě potravin označených jako „dětský, dětské, pro děti, …“, musí být PPP schopen odůvodnit, proč je potravina vhodná pro sportovce.

31. RHP = DDD

- 11 -

Lze na obalu DS uvést, že referenční hodnota příjmu ve zkratce RHP se rovná dřívějšímu označení DDD ? PK ČR

Domníváme se, že lze, nicméně musí být dodržena zásada, že se použije označení „referenční hodnota příjmu“ event. zkratka „RHP“, která pak bude na obalu vysvětlena.

SZPI

Nelze napsat, že se RHP rovná dřívějšímu DDD, protože se tyto dvě hodnoty nerovnají. Viz dokument Otázky a odpovědi, ot. č. 3.19: „Je třeba rovněž uvést, že se pojem referenční hodnota příjmu liší od pojmu doporučená denní dávka, jelikož pojem „referenční hodnota příjmu“ neznamená výživové doporučení na rozdíl od pojmu „doporučený“. Neexistuje žádné výživové doporučení týkající se například konzumace 20 g nasycených mastných kyselin denně a spotřebitelé by se neměli domnívat, že se jedná o minimální množství nezbytné k udržení zdraví.“

32. označení kakaa ve složených výrobcích Musí být na pekařském výrobku, do kterého je přidáváno kakao, pouze jako součást náplně nebo polevy, uvedeno, že se jedná o kakao se sníženým obsahem tuku ? Nebo postačí uvést pouze kakao ? PK ČR

Domníváme se, že to není nutné. Mléko se také neuvádí slovy „čerstvé polotučné mléko“ nebo pšeničná mouka jako „pšeničná mouka polohrubá výběrová“. Navíc, spotřebitel se pravděpodobně nebude rozhodovat pro koupi výrobku podle toho, zda je vyrobený z normálního kakaa nebo z kakaa se sníženým obsahem tuku, zvláště pokud má takový výrobek 5 nebo 10 % čokolády.

SZPI

Souhlasíme s názorem PK. Dle čl. 18 nařízení 1169/2001 odst. 2 se složky se označují svým specifickým názvem, popřípadě podle pravidel stanovených v článku 17 a v příloze VI. Kakaový prášek (kakao) je zákonným názvem vyplývajícím z § 15 písmena d) vyhlášky č. 76/2003 Sb. Podle přílohy 6 k této vyhlášce se kakaový prášek dále člení na skupiny kakaový prášek a kakaový prášek se sníženým obsahem tuku. Podle přílohy I. ke směrnici 2000/36/ES, ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě jsou kakaový prášek a kakaový prášek se sníženým obsahem tuku zákonné názvy. Tím, že je ve složení požadován pouze specifický název a nikoliv zákonný, je dostačující označení kakao v obou případech.

33. značení dvoukomorových obalů Je nutno u dvoukomorových obalů ( např. jogurt a sušenky ) , na kterých je uvedena hmotnost odděleně pro obě komory ve tvaru např. 117 g jogurt + 13 g sušenky = 130 g ještě dále ve složení uvádět % sušenek tzn. v tomto případě 10 % ? PK ČR

SZPI

Nařízení na tento případ nepamatuje. V příloze VIII je uvedeno, že množství složky nebo skupiny složek se vyjádří jako procentní podíl, který odpovídá množství složky nebo složek v okamžiku jejich použití. Není však jasné, zda je možno takto jako složku vnímat i samostatně zabalenou, hmotností i složením označenou potravinu, kterou si podle svého rozhodnutí do „hlavní potraviny“ přidá sám spotřebitel. Záleží, jak je výrobek prezentován. Pokud je prezentován jako Jogurt se sušenkami, mělo by být uvedeno, kolik % představují sušenky. Stejně tak i v případě, že budou sušenky na obale jogurtu vyobrazeny graficky. Nařízení stanovuje, že zdůrazněná složka má být vyjádřena jako % množství v okamžiku jejího použití.

34. deklarace tučnosti u sýrů a tvarohů U sýrů a tvarohů je nutno dle komoditní vyhlášky uvádět % sušiny a % tuku nebo tuku v sušině, pro

- 12 -

hodnoty tuku v sušině jsou v téže vyhlášce stanoveny povolené technologické tolerance + 5% pro sýry a + 4% pro tvarohy. Má výrobce, který uvede na obal obsah tuku pouze druhým možným způsobem, tzn. absolutní tuk v % také možnost nějaké plusové tolerance? (záporné tolerance připuštěny nejsou). .

U přírodních sýrů a tvarohů nelze ovlivnit jejich výslednou tučnost jinak než standardizací tekutého mléka vstupujícího do poměrně složitého výrobního procesu, ze kterého nakonec vzejde pevný sýr nebo tvaroh a tekutá syrovátka, přičemž dosáhnout přesné stanovené hodnoty absolutního tuku u sýra a tvarohu nelze. Proto byla pro sýry a tvarohy při tvorbě komoditní vyhlášky zvolena hodnota tuku v sušině s patřičnou tolerancí + 5 % pro sýry a + 4 % pro tvarohy jako technologický parametr, který lze v těchto mezích kombinací regulace sušiny a obsahu tuku dosáhnout, takto se k tomu přistupuje v řadě sýrařsky vyspělých zemích Evropy. Přesnou hodnotu absolutního tuku lze u nastavit pouze u tekutých výrobků tzn. mlék, smetan, kysaných mléčných výrobků atd., kde se jedná o smíchání méně tučné složky (mléka) se složkou tučnou (smetanou) ve změřitelném a definovaném poměru – to u sýrů a tvarohů takto přesně z důvodů závislosti na použité technologii, sušině sýrů a tučnosti odcházející syrovátky nastavit nelze. Proto by hodnota absolutního tuku u sýrů a tvarohů měla být vnímána vždy jako hodnota minimální a případné mírné plusové překročení této hodnoty (což je ve většině případů v praxi) by nemělo být posuzováno jako klamání spotřebitele.

SZPI

SZPI nemůže vnímat hodnoty absolutního tuku u sýrů a tvarohů jako hodnoty minimální a případné mírné plusové překročení této hodnoty tolerovat. Ve vyhl. č. 77/2003 žádné záporné ani kladné tolerance připuštěny nejsou. Porušení nebudeme ale vnímat jako klamání spotřebitele, ale bude kvalifikováno jako nedodržení příslušného ustanovení o označování dle zákona č, 110/1997 Sb. a související vyhlášky č. 77/2003 Sb.

35. povinné informace v B2B Které informace je nutné uvést u výrobku předpečeného (tj. určeného k dopečení u obchodníka), po dopečení je výrobek určen pro prodej volně (nebalený výrobek) zákazníkovi? Výrobek je dodávaný pro prodejny/obchody ve skupinovém balení (např. 6 ks ve folii), v prodejně je (polotovar/předpek) dopečen dle doporučení výrobce a po dopečení je výrobek prodáván přímo v obchodě volně. Je třeba u tohoto „skupinového balení“ dodaného obchodníkovi, deklarovat data jako složení, výživové údaje apod.? Z pohledu legislativy se jedná o finální výrobek nebalený, přičemž data (doporučené parametry dopečení, složení, alergeny) jsou předávána v rámci elektronické dokumentace. PK ČR

Domníváme se, že se uplatní čl. 8 nařízení – dodavatel je odběrateli (ten, kdo rozpéká) veškeré povinné údaje, nicméně je irelevantní, jakou formou toto předání proběhne. Je důležité zdůraznit, že obchodník tyto informace musí mít k dispozici. (deklarace na obalech je většinou obchodníků vyžadována, kvůli jednoduchosti; nemusí nic jinde evidovat, když se spotřebitel zeptá – ukážou mu obal).

SZPI

V případě dodávek potravin neurčených konečnému spotřebiteli mezi provozovateli potravinářských podniků (B2B vyjma zařízení společného stravování) se uplatní článek 8 odst. 8 nařízení č. 1169/2011, který stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků zajistí, aby jiným provozovatelům potravinářských podniků byly poskytnuty dostatečné informace k tomu, aby mohli případně splnit své povinnosti uložené čl. 8 odst. 2. Mělo by se zohlednit, že v některých případech se předpečené polotovary dodávají i do ZSS, kde se rozpékají a následně spotřebiteli nabízí jako pokrm, v této situaci se uplatní čl. 8 odst. 7 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011).

36. protihrudkující látka v moučkovém cukru Je nutné deklarovat u moučkového cukru (použitého do výrobku - např. pro koláč s náplní posypaný - 13 -

moučkovým cukrem) protihrudkující látku? Tzn. je třeba ve složení uvést, že moučkový cukr obsahuje kromě cukru samotného i protihrudkující látku? PK ČR

Domníváme se, že nikoli. Tato látka plní funkci pro surovinu, nikoliv pro finální výrobek.

SZPI

Domníváme se, že ve složení finálního výrobku (např. koláče být uvedena protihrudkující látka nemusí). Přídatná látka může být přítomna v potravinách, do nichž nebyla přímo přidána, přítomna jakožto důsledek přenosu ze složky, v níž byla přídatná látka povolena, a to pokud úroveň přídatné látky v konečné potravině není vyšší než ta, jež by byla vznikla použitím složky v rámci patřičných technologických podmínek a správného výrobního postupu. Podle článku 20 písm. b) bodu i) nařízení 1169/2001 se mohou ze seznamu složek vypustit potravinářské přídatné látky a potravinářské enzymy, které jsou v dané potravině obsaženy pouze proto, že byly obsaženy v jedné nebo více složkách této potraviny, v souladu se zásadou přenosu uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1333/2008, pokud v konečném výrobku již neplní technologickou funkci. Protihrudkující látka již ve finální potravině svou funkci neplní. Obdobně jako ot. 14.

37. povinné údaje ve více jazycích Jaké informace je třeba uvést na obale baleného výrobku, který je vyráběn a prodáván na Slovensku, ale také dovážen a prodáván do ČR, s tím že na obale jsou uvedeny obě jazykové mutace (CZ i SK)? Je třeba veškeré informace (složení, výživové údaje, název) uvést oboujazyčně? Příp. která všechna data je třeba na obale uvést oboujazyčně? PK ČR

Pokud výrobce uvádí na obou trzích jeden totožný výrobek v jednom stejném obalu, měl by správně na obalu uvést všechny povinné údaje v obou jazycích.

SZPI

Souhlasíme s PK. SZPI při kontrole neposuzuje správnost údajů ve slovenštině, nicméně údaje uvedené v jazyce srozumitelném českému spotřebiteli by neměly být matoucí. Tj. např. složení v češtině a slovenštině by mělo být shodné.

38. přelepka s jazykovou mutací U výrobků, které jsou vyráběny mimo ČR (např. polské výrobky) dovezené do ČR, na obal je pouze dolepen sticker s CZ mutací – které všechny informace je nutné mít uvedeny na etiketě/stickeru v CZ jazyce? PK ČR

Domníváme se, že na přelepce musí být uvedeny všechny povinné údaje v českém jazyce.

SZPI

Souhlas s PK.

39. návod k přípravě Je třeba mít na obale strouhanky uveden návod k přípravě? PK ČR

Domníváme se, že to není nutné. Podle čl. 25 odst. 1 se uvedou zvláštní podmínky použití v případě, pokud to potravina vyžaduje. Výrobek nelze konzumovat přímo, ale spotřebitel obecně ví, že strouhanka není určena k přímé konzumaci. Tudíž návod k přípravě není nutné doplňovat.

SZPI

Souhlasíme s názorem PK, že na obalu strouhanky není nutné uvádět návod k použití. Článek 9 odst. 1 písm. j) nař. (EU) č. 1169/2011 vyžaduje jako povinný údaj návod k použití pouze v

- 14 -

případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít. Strouhanku lze podle našeho názoru odpovídajícím způsobem použít i bez návodu k použití. 40. balení o dvou kusech Jak řešit uvádění výživových údajů v případě, že výrobek (tj. 1 balení) obsahuje rozdílné druhy (např. 1 x koláč s mákem + 1 x koláč s povidly). Je v případě (mix výrobků v jednom balení) třeba na obal uvádět výživové údaje pro každý výrobek zvlášť nebo postačí uvést průměrné hodnoty? PK ČR

Vycházíme-li z dřívějších stanovisek SZPI, není nutné uvádět výživové údaje zvlášť – nařízení to takto nestanoví.

SZPI

Otázka byla zodpovězena na minulém jednání 13. března 2015. MZE: souhlas se SZPI 39. výživové údaje na kombinovaných výrobcích Pokud balení obsahuje 3 různé kousky pečiva (3 různá složení), postačí výživové údaje uvést jako průměr na celé balení nebo je nutné uvést 3 tabulky výživových údajů zvlášť? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Dle čl. 32 odst. 2 nařízení se výživové údaje povinně vyjadřují na 100 g nebo 100 ml potraviny. Dle čl. 33 nařízení je možné navíc k vyjádření na 100 g nebo 100 ml výživové údaje vyjádřit na jednu porci nebo jednotku spotřeby, pokud je to snadno srozumitelné pro spotřebitele a pokud je na etiketě vyznačena velikost porce nebo jednotky spotřeby a je uveden počet porcí nebo jednotek obsažených v balení. V uvedeném případě tedy lze uvést výživové údaje jako průměr za celé balení vyjádřené na 100 g potraviny.

41. název skupiny přídatných látek Je nutné označit název skupiny přídatných látek propelent (hnací plyn) oběma názvy, nebo stačí zvolit jeden z uvedených a E kód? Pouze u názvu této skupiny jsou požity názvy dva. PK ČR

Domníváme se, že PPP si může zvolit, který název pro označení této skupiny přídatných látek zvolí. Oba názvy jsou vzájemně zastupitelné.

SZPI

Nařízení 1169/2011 uvádí v příloze VII názvy skupin přídatných látek pro označování potravin. Jednou ze skupin je „Propelent (Hnací plyn)“. Přikláníme se k možnosti uvedení jednoho z názvů.

42. tvrzení v nadsázce Je označení níže uvedené považováno za výživové tvrzení? „Měli jste těžký den? Užijte si klidnou chvilku s bylinkovými čaji.“. „Restartujte se po zimním spánku. Zelený čaj je ideální pomocník!“. PK ČR

Domníváme se, že takové označení je určitou formou nadsázky a že jej nelze považovat za výživové tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam jako některé ze schválených výživových tvrzení týkajících se zvýšené energetické hodnoty apod.

SZPI

Podle našeho názoru se ani v jednom případě nejedná o zdravotní ani výživové tvrzení, ale o formu nadsázky. Je však třeba vždy posuzovat celkový kontext a vyznění.

- 15 -

43. označování roztíratelných směsných tuků Je povinné v označení roztíratelných směsných tuků rozepisovat % mléčného tuku a rostlinných? Tato povinnost není zmíněna v nařízení 1308/2013/EC oproti nařízení (ES) č. 1234/2007 v odst. 2 písm. c) přílohy XV. PK ČR

bez stanoviska

SZPI

V čl. 230 odst. 1 písm. c) nařízení 1308/2013 je uvedeno, že až do doby použitelnosti pravidel stanovených prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, zůstávají v platnosti ustanovení přílohy XV části II bodů 1,3, 5 a 6 nařízení 1234/2007. Pozn. metodika: Tento předpis (obchodní norma pro roztíratelné tuky) podle mě ještě nevyšel, takže platí ustanovení z nařízení 1234/2007

44. označování roztíratelných tuků a margarínů Je povinné uvádět celkový obsah tuku v % v legislativním názvu a obsah soli ve složení v případě roztíratelných tuků a margarínů? PK ČR

Domníváme se, že tyto informace není nutné nadále uvádět, pokud jsou již nyní na výrobku uvedeny výživové údaje.

SZPI

Požadavky na vyznačení obsahu tuku a soli vycházejí ze speciálního přímo použitelného předpisu, a proto musí být obsah tuku a soli uveden podle požadavku nařízení 1308/2013, resp. 1234/2007.

45. označování majonéz Je možné označit výrobek „majonéza Light - se sníženým obsahem tuku“, pokud je splněna podmínka pro snížený obsah tuku o 30 % ve srovnání s podobným výrobkem? PK ČR

V případě splnění podmínky pro snížený obsah tuku o 30 % ve srovnání s podobným výrobkem, je možné aplikovat tvrzení „Light“. Není však jasné, k jaké hranici se má snížení vztahovat.

SZPI

V tomto případě se jedná o srovnávací tvrzení, které lze použít, je-li splněna podmínka pro snížený obsah tuku o 30% ve srovnání s podobným výrobkem. V souladu s článkem 9 kapitoly 1 nařízení (ES) č. 1924/2006 se smějí srovnávat pouze potraviny stejné kategorie, s přihlédnutím k sortimentu potravin dané kategorie. Na základě výše uvedených ustanovení by mělo být složení výrobku, který je označen srovnávacím výživovým tvrzením, primárně porovnáno s klasickým výrobkem daného provozovatele potravinářského podniku a s podobným výrobkem jiných obchodních značek. Srovnány by měly být podobné výrobky např. výrobky bez příchutě, výrobky s příchutí a podobně. Výrobky označené termínem „Majonéza“ nemohou mít méně než 50 % tuku a 2 % vajec. Majonéza se sníženým obsahem tuku musí mít tedy min. 50% tuku. Majonéza Light musí tedy splnit alespoň dolní hranici pro splnění použití termínu označení „Majonéza“. Cokoliv jiného pod 50 % tuku již nelze nazvat Majonézou.

46. pokrmy a výživové údaje

- 16 -

Bude se od 13.12.2016 týkat povinné označování výživových údajů i pokrmů ve stravovacích službách? PK ČR

Domníváme se, že nikoli. Povinné uvádění výživových údajů na nebalených potravinách a pokrmech není právními předpisy ČR stanoveno.

SZPI

Poskytnutí výživových údajů obecně není u pokrmů nabízených v zařízení společného stravování ve smyslu ustanovení čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 a podle § 9a zákona č. 110/1997 Sb. povinné (a to ani v situaci, kdy při nabídce pokrmu uváděno výživové či zdravotní tvrzení, neboť v čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 nařízení (ES) č. 1924/2006 je stanovena pro nebalené potraviny včetně pokrmů výjimka). Pokud však jsou výživové údaje v nabídce nebalených potravin včetně pokrmů uváděny dobrovolně, musí být uvedeny v souladu s nařízením (EU) č. 1169/2011, přičemž lze rozsah těchto údajů omezit v souladu s čl. 30 odst. 5 nařízení (EU) č. 1169/2011 na deklaraci: - energetické hodnoty, nebo - energetické hodnoty, množství tuků, nasycených mastných kyselin, cukru a soli.

47. produktové webové stránky a povinné informace Je povinné, aby produktové webové stránky, které nejsou určeny pro prodej na dálku, obsahovaly veškeré povinné údaje v případě uvedených zdravotních či výživových tvrzeních vztahujících se k daným produktům? Pokud nejsou uvedena žádná tvrzení, je nutné uvádět povinné údaje k výrobkům? PK ČR

Předně nařízení stanoví jako povinnost uvádět údaje o produktu pro případ prodeje potraviny na dálku (čl. 14 nařízení). Podstatným znakem je forma prodeje – možnost spotřebitele si produkt koupit. Pokud tato možnost chybí, domníváme se, že není nutné uvádět všechny povinné údaje. Tento požadavek nesouvisí s tím, že o potravině nesmí být uváděny zavádějící a klamavé informace – ty skutečně nesmí být uváděny ani na produktových webových stránkách. Pro uvádění výživových a zdravotních tvrzení se obecně uplatní požadavky čl. 3 nařízení (ES) č. 1924/2006. Domníváme se tudíž, že ani v tomto případě není nutné uvádět povinné údaje – tuto domněnku navíc podporuje čl. 7, v němž se obecně zaměřená reklama, za níž lze produktové webové stránky považovat, vylučuje.

SZPI

Souhlasíme s názorem PK

48. označení jíšky Jaké suroviny musí obsahovat výrobek, který je nazván „Jíška“? Lze označit výrobek obchodním názvem „Jíška“, pokud obsahuje pouze rýžovou, kukuřičnou mouku, škrob? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Závazná pravidla v právních předpisech pro jíšku stanovena nejsou – v ČR se jíškou myslí kombinace hladké pšeničné mouky a tuku. Pokud by byla jíška vyrobena z jiných surovin, měl by na to být spotřebitel jasně upozorněn proto, aby nebyl klamán co do složení jíšky, které běžně očekává.

49. záporné hmotnostní odchylky K jakému údaji lze záporné hmotnostní odchylky vztahovat, jsou-li na obale uvedeny dvě hmotnosti, např. u produktů rybolovu: Celková hmotnost a Čistá hmotnost (bez glazury) PK

Jsme toho názoru, že hmotnostní odchylky by se měly vždy vztahovat k legislativně povinné

- 17 -

ČR

hmotnosti, tedy k hmotnosti čisté a měly by být brány v potaz i při laboratorních rozborech zpracovaných a nezpracovaných produktů rybolovu. Vycházíme-li ze současně platné legislativy EU a ČR, jsme toho názoru, že na hmotnost čerstvých produktů rybolovu by se měly vztahovat záporné hmotnostní odchylky uvedené v příloze č. 7 vyhlášky č. 326/2001 Sb. V případě hluboce zmrazených neglazovaných produktů rybolovu bez přidané vody by se na jejich hmotnost měly vztahovat záporné hmotnostní odchylky uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 366/2005 Sb. V případě hluboce zmrazených glazovaných produktů rybolovu a v případě uvedení pouze „čisté hmotnosti (bez glazury)“ by se na tento údaj měly vztahovat záporné hmotnostní odchylky uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 366/2005 Sb. V případě hluboce zmrazených glazovaných produktů rybolovu, kdy je uvedena jak celková hmotnost, tak „čistá hmotnost (bez glazury)“ by se měly vztahovat záporné hmotnostní odchylky uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 366/2005 Sb., pro obě dvě uvedené hmotnosti, s tím, že v případě sporu by měla být rozhodující povinně uvedená „čistá hmotnost (bez glazury)“. Dle našich informací bylo součástí novely vyhlášky č. 326/2001 Sb., resp. jejího nového znění, i sjednocení povolených záporných hmotnostních odchylek do jednoho právního předpisu, a to právě do této novely a měly by být uvedeny v příloze č. 9.

SZPI

Zatím neuzavřeno.

50. označení nezpracovaných produktů rybolovu sdělením vhodnosti pro děti Lze označovat nezpracované produkty rybolovu slovy „vhodné pro děti“ apod. ? PK ČR

V návrhu novely vyhlášky č. 113/2005 Sb., resp. v návrhu zcela nové vyhlášky, je v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) uvedeno: „Informace o potravinách neobsahují na základě čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 zavádějící údaje, ze kterých zejména vyplývá, že potravina nebo její složka je např. vhodná pro děti, „domácí“, „čerstvá“, „živá“, „čistá“, „přírodní“ nebo „pravá“. Nicméně dále v odst. 3 písm. a) a b) výše uvedeného paragrafu je uvedeno: „Za zavádějící se nepovažuje, pokud a) je údaj podle odstavce 1 písm. a) součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin v právních předpisech upravujících potraviny nebo v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících potraviny, b) je údaj podle odstavce 1 písm. a) doplněn popisnou informací, která jeho použití prokazatelně odůvodňuje a neuvádí spotřebitele v omyl,“. Dle našeho názoru by mělo být umožněno PPP, který se zabývá prodejem a balením nezpracovaných produktů rybolovu typu filé, filety bez obsahu kostí v případě, že se jedná o produkt bez přidané vody a neglazovaný a především neobsahující kosti používat označení, že je produkt vhodný pro děti. Vhodnost pro děti lze doložit např. i výživovými údaji, kdy nezpracované produkty rybolovu mají vysoký obsah bílkovin, nízký obsah tuku, jsou zdrojem jodu apod.

SZPI

PPP, který se zabývá prodejem a balením nezpracovaných produktů rybolovu typu filé, filety označených výrazem „vhodné pro děti“, se musí transparentně vypořádat s ustanovením čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, kdy informace o potravinách nesmějí být zavádějící vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny (stejné produkty rybolovu typu filé, filety na trhu) mají ve skutečnosti stejné charakteristiky. Filé či filety označené výrazem „vhodné pro děti“, se musí transparentně odlišovat svými vlastnostmi od podobných potravin.

- 18 -

Spotřebiteli by mělo být jednoznačně jasné z jakého důvodu je konkrétní výrobek vhodnější pro děti než výrobky srovnatelné. 51. definice nezpracovaného produktu rybolovu Co lze považovat za nezpracovaný produkt rybolovu, na něž se vztahuje povinnost uvedená v vodě 6.1. přílohy III nařízení ? Zároveň by se na tyto výrobky nevztahovala povinnost označit je povinnými výživovými údaji od 13.12.2016, protože by se na ně vztahovala výjimka uvedená v bodě 1. přílohy V nařízení. PK ČR

bez stanoviska Poznámka: V současné době přistupují PPP a dozorové orgány k rybám, filetám, filé bez glazury, s glazurou, s přidanou vodou a s glazurou a přidanou vodou stejně, tedy jako k nezpracovaným produktům rybolovu, a to i v případě přidání vody s aditivy či jedlou solí, kdy i u těchto výrobků je nutné dle současného výkladu uvádět datum prvního zmrazení, tedy tento výrobek je považován za nezpracovaný produkt rybolovu.

SZPI

Ke každému produktu rybolovu je nutné přistupovat případ od případu. Tedy zejména k nezpracovaným produktům rybolovu v případě přidání vody s aditivy (citráty, polyfosfáty) či jedlou solí, kdy i u těchto výrobků je nutné rozlišovat míru „zpracování“ v duchu N 852/2004. „Nezpracovanými produkty rybolovu“ jsou potraviny, které nebyly zpracovány, včetně produktů, které byly děleny, porcovány, odseknuty, plátkovány, vykostěny, rozsekány, zbaveny kůže, rozdrceny, nakrájeny, očištěny, ořezány, …a zchlazeny, zmraženy, hluboce zmraženy nebo rozmraženy. Naproti tomu „zpracováním“ jakákoli činnost podstatně měnící původní produkt, včetně zahřívání, uzení, nakládání, zrání, sušení, marinování, extrahování, extrudování nebo kombinace uvedených postupů. V kategorii 9.1 dle nařízení 1333/2008 jsou uvedeny přídatné látky, povolené používat v nezpracovaných produktech rybolovu, tj. i produkty s uvedenými přídatnými látkami je možné považovat za nezpracované produkty, avšak pozor, v případě, že výrobek obsahuje citráty a sůl, nelze ho považovat za nezpracovaný produkt.

52. uvedení údajů na obalu u zboží určené výhradně pro provozy společného stravování nebo zpracovatele Je nutné na obalu pro provozy společného stravování uvádět všechny povinné údaje podle článku 9 odst. 1 nařízení a dodržet povinnou velikost písma v případě, že všechny tyto informace jsou dostupné komunikačními prostředky na dálku (na e-shopu)? Odkaz na webovou stránku je uveden na každém dodacím listu nebo faktuře. Údaj o datu minimální trvanlivosti, teplotě skladování, výrobci a hmotnosti je naproti tomu na obalu uvedený. PK ČR

Domníváme se, že pokud jsou povinné údaje volně dostupné a datum použitelnosti/minimální trvanlivosti je uvedené na obalu, lze to považovat za splnění podmínek čl. 9 odst. 1 a čl. 14 nařízení.

SZPI

V čl. 1 (3) nařízení (EU) č. 1169/2011 je řečeno, že nařízení (ES) č. 1169/2011 „se použije na všechny potraviny určené pro konečného spotřebitele, včetně potravin dodávaných zařízeními společného stravování a potravin určených k dodání do těchto zařízení.“ Zařízení společného stravování jsou v nařízení (EU) č. 1169/2011 postaveny na roveň konečnému spotřebiteli a tedy i potravina určená výhradně k dodání do zařízení společného stravování může být balenou potravinou ve smyslu čl. 1 (2) písm. e) nařízení (EU) č. 1169/2011. V případě balených potravin určených k dodání do zařízení společného stravování za účelem přípravy, zpracování, dělení nebo porcování musí být splněny požadavky čl. 8 odst. 7 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1169/2011: Povinné údaje dle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1169/2011 musí být uvedeny na balení nebo na

- 19 -

etiketě, která je k němu připojena, nebo na obchodních dokladech týkajících se daných potravin, lze-li zaručit, že tyto doklady jsou buď přiloženy k příslušné potravině, nebo byly zaslány před dodávkou nebo současně s dodávkou. V těchto případech však musí být zároveň splněny požadavky uvedené v čl. 8 odst. 7 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1169/2011: Na vnějším (skupinovém) obalu, v němž jsou balené potraviny uváděny na trh, musí být uvedeny tyto údaje: název potraviny; datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti; zvláštní podmínky uchovávání nebo podmínky použití; jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku. Na údaje, které jsou předávané výhradně v rámci obchodního styku, se rovněž nevztahují požadavky na čl. 13 - např. požadavek na min. velikost písma. Zařízení společného stravování je nařízením stavěno na stejnou úroveň jako konečný spotřebitel. Vyskytnout se tak mohou 2 situace: a) potravina je určená konečnému spotřebiteli, ale prostředníkem je ZSS - tehdy musí být na obale všechny povinné informace b) potravina je určena k dodání do ZSS za účelem dělení a tehdy platí flexibilita dle čl. 8 odst. odst. 7 druhého pododst. 53. označení upravené chlazené čerstvé zeleniny výživovými údaji Je povinnost označit upravenou chlazenou čerstvou zeleninu výživovými údaji? PK ČR

SZPI

Podle vyhlášky č. 157/2003 je upravená chlazená čerstvá zelenina – potravina z čerstvé celé nebo dělené zeleniny s případným přidáním zeleniny sterilované a ochucujících přísad, uzavřená ve spotřebitelském obalu, určená k přímému použití. Jedná se široký sortiment zeleninových salátů, ale patří sem i např. polévková zelenina (balená očištěná mrkev, nakrájený celer, pastinák, cibule), která splňuje podle nařízení č. 852/2004 definici nezpracovaného produktu. Není jasné, jak v takových případech rozlišit, kdy se výživové údaje ještě neuvedou a kdy již ano. Domníváme se, že klíčové je, zda „zpracováním“ dojde ke změně výživové hodnoty – například pokud by byl výrobek osolený, pak již ano. V příloze V bodu 1 nař. (EU) č. 1169/2011 je stanoveno, že mezi potraviny, které jsou osvobozeny od požadavku na povinné výživové údaje, patří nezpracované produkty obsahující jedinou složku nebo skupinu složek. Některé výrobky spadající do skupiny upravené chlazené čerstvé zeleniny či ovoce tak, jak ji definuje vyhl. č. 157/2003, mohou být považovány za nezpracované produkty obsahující skupinu složek (za předpokladu, že splňují definici nezpracovaného produktu dle čl. 2 odst. 1 písm. n) nař. (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. Příkladem může být právě zmíněná polévková zelenina či ovocný salát vyrobený pouze nakrájením a smícháním ovoce. Jakmile však byla do upravené chlazené zeleniny či ovoce přidána sterilovaná zelenina či ochucující přísady, není možné na tento výrobek pohlížet jako na nezpracovaný produkt a bude u něj vyžadováno uvedení výživových údajů

54. velikost písma a uvedení údajů na primárním a sekundárním obalu u zboží určeného výhradně pro provozy společného stravování nebo zpracovatele V případě vztahu B2B nebo u zboží určeného do provozoven společného stravování je někdy označen jak primární obal, tak sekundární. Musí údaje na primárním obalu splňovat požadavky platné legislativy, pokud jsou informace uvedeny na sekundárním obalu plně v souladu s platnou legislativou ČR a EU? PK

Podle článku č. 7 písm. b) nařízení můžou být povinné údaje uvedeny na balení nebo na etiketě

- 20 -

ČR

nebo na obchodních dokladech, které jsou přiloženy k dodávce nebo byly zaslány před dodávkou, pokud jsou balené potraviny určeny k dodání do zařízení společného stravování za účelem přípravy, zpracování, dělení nebo porcování. Domníváme se, že když jsou potřebné povinné údaje uvedeny na skupinovém balení (kartonu) ve správné velikosti písma, není podstatné, jaká je velikost písma a zda jsou všechny povinné údaje uvedeny i na dílčích baleních.

SZPI

V případě balené potraviny určené k dodání do zařízení společného stravování za účelem přípravy, zpracování, dělení nebo porcování se uplatní čl. 8 odst. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011. Povinné údaje dle čl. 9 a 10 musí být uvedeny na balení nebo na etiketě, která je k němu připojena, případně na obchodních dokladech, na vnějším (skupinovém) obalu, musí být uvedeny údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. a), f), g) a h) nařízení (EU) č. 1169/2011 (viz. odpověď na dotaz č. 52). Na údaje, které jsou předávané výhradně v rámci obchodního styku, není vyžadováno naplnění požadavku dle čl. 13 nařízení č. 1169/2011. Jedná se o otázku dodavatelsko-odběratelských vztahů. Velikost písma musí být taková, aby byly požadované povinné údaje čitelné a srozumitelné. Balené potraviny určené k dodání do zařízení společného stravování, které nejsou určeny k další přípravě, zpracování, dělení nebo porcování (např. jednotlivá jednoporcová balení džemu, hořčice, mandle v čokoládě apod.), nejsou považovány za samostatné prodejní jednotky a tato jednotlivá balení tedy nemusejí být označena povinnými údaji dle čl. 9 a 10 nařízení (EU) č. 1169/2011. Dostačující je, aby tyto povinné informace byla uvedeny na "multipacku" nebo na etiketě, která je k němu připojena, nebo na obchodních dokladech (čl. 8 odst. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011). – viz. vodítka EK „Otázky a odpovědi týkající se aplikace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům - 31. ledna 2013“, bod 2.1.3.: "V souvislosti s různými formami podávání potravin konečnému spotřebiteli v zařízeních společného stravování je zapotřebí uvést, že jednotlivě balené porce (například džem, med, hořčice), které jsou předkládány hostům v zařízeních společného stravování, nesmí být považovány za jednotky určené k prodeji. Proto je v takových případech dostačující, budou-li informace o potravině uvedeny na skupinových baleních.“

55. české názvy podoblastí a divizí odlovu Platná legislativa ukládá PPP povinnost předávat všechny informace v českém jazyce. U podoblastí odlovu a divizí pro oblasti odlovu FAO 27 a 37 neexistují oficiální české názvy, lze použít originální název? Např. FAO 27: divize VII c – Porcupine Bank nebo divize VI b Rockall. PK ČR

Ano, pokud neexistuje oficiální český překlad, je nutné použít takový, jaký stanoví právní předpis. Naopak, použití českých překladů by mohlo konečného spotřebitele uvést v omyl.

SZPI

Ano, protože pokud jsou naše informace správné, zmíněné podoblasti odlovu a divizi tj. divize ICES VIb – Rockall, resp. divize ICES VIIc – Porcupine Bank, nemají zatím ekvivalentní název v českém jazyce.

56. správné označení kouřového aroma

- 21 -

Jakým způsobem správně označit kouřové aroma ? PK ČR

Pokud PPP používá při výrobě kouřové aroma, je způsob značení závislý na způsobu použití přípravku. Pokud je aroma dávkováno přímo do potraviny, musí být označeno ve složení výrobků („kouřové aroma“). Pokud je využíváno zařízení, kdy je tekutý kouř opět převáděn do formy kouře (soustavě pevných a kapalných látek v plynu) pomocí vyvíječe kouře (atomizéru) a ten zůstává na potravině, měl by být výrobek označen jako uzený (pozn.: je to stejné, jako když je používán vyvíječ kouře na štěpky nebo uzení pomocí spalování dřeva). Kouř již v tomto případě ve složení uváděn není. Jiné je to v případě, kdy je přípravek nanášen na povrch v tekuté formě nebo prostřednictvím technologického obalu (povrch uzených sýrů, folie je po přechodu aroma odstraněna). V takovém to případě znovu výrobek označím jako uzený, ale není jasné, zda ve složení bude uvedeno i kouřové aroma.

SZPI

SZPI se s takovýmto výkladem nemůže ztotožnit, tedy že značení záleží na způsobu použití přípravku. Podle přílohy VII, části D nařízení (EU) č. 1169/2011 musí být aromata pojmenovaná „kouřové́ aroma (kouřová́ aromata)“, nebo „kouřová́ aromata vyrobená z“ potraviny nebo potravin nebo z kategorie potravin nebo výchozího materiálu nebo materiálů̊ (např. kouřové́ aroma vyrobené́ z buku), obsahuje-li aromatická́ složka aromata, jak jsou definována v čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení́ (ES) č. 1334/2008, a dodává-li potravinám kouřově́ aroma uvedena v seznamu složek. Otázka převedení kouřového aromatu v kapalné formě opět na kouř a jeho značení je dle SZPI dostupných informací předmětem diskuze na úrovni ČS, tedy není možné vyslovit jednoznačné stanovisko.

57. výživové údaje u částečně zpracovaných potravin Musí se značit tabulka výživových údajů u částečně zpracovaných výrobků, jako jsou například glazované, případně nastříknuté a glazované ryby nebo prané dršťky ? Může být u nich přidán citran sodný nebo sodné fosfáty a tím výrazně změněn obsah sodíku? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Neexistují částečně zpracované produkty, ale jsou jen zpracované anebo naopak nezpracované – viz definice N 852/2004. Popsané nastříknuté a glazované ryby nebo prané dršťky s přidanými citráty nebo fosfáty mohou být za určitých okolností (viz bod 51 výše) považovány za zpracované produkty. Zda je výrazně změněn obsah sodíku při použití přídatných látek – sodných solí v živočišných produktech, tak to v rámci kontrolní činnosti SZPI nesleduje.

58. možnosti použití enzymů Je možné používat enzym k zahuštění mléčných výrobků, vaječných žloutků a směsí těst a ke zvýšení výtěžnosti – např. při výrobě tofu nebo ke zlepšení textury u šunky. A musí se tento enzym značit na výrobku? PK ČR

Ano, lze, ale je nutné je vyznačit ve složení.

SZPI

Ano, použití takového enzymu je nutné značit, neboť dle článku 2, odstavce 2 písmene f) nařízení EP a Rady (EU) č.1169/2011, v platném znění, je „složkou“ jakákoliv látka nebo produkt, včetně̌ aromat, potravinářských přídatných látek a potravinářských enzymů, a jakákoli

- 22 -

součást směsné́ složky, která́ je použita při výrobě̌ nebo přípravě̌ potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, i když̌ případně̌ ve změněné́ formě; za složky se nepovažují rezidua; 59. chráněná označení Od 4.1.2016 je nutné dle nařízení (EU) č. 664/2014 používat pouze barevné provedení symbolů a musí být vyznačeny v blízkosti názvu. Je v tomto případě míněn název chráněný = registrovaný v nařízeních EU nebo i název legislativní dle nařízení (EU) č. 1169/2011 ? PK ČR

Domníváme se, že nařízení (EU) č. 1152/2012 ve znění nařízení (EU) č. 664/2014 se týká chráněných názvů a tedy i symbol s tím související by se měl vyznačit ve stejném zorném poli s tímto názvem. Další specifikace – legislativního zařazení do druhu, skupiny, podskupiny už se tato podmínka netýká.

SZPI

Nařízení EP a Rady (EU) č. 1169/2011 rozeznává nejen název legislativní (zákonný), nýbrž i vžitý a popisný. Pro tyto názvy však není stanovena povinnost pro uvedení v hlavním zorném poli – je stanovena „pouze“ povinnost, aby ve stejném zorném poli byl uveden název potraviny a čisté množství potraviny, u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v procentech objemových (viz čl. 13 odst. 5 N č. 1169/2011). Podmínku pro uvádění ve stejném zorném poli jako název potom mají některé složky uvedené v Příloze III N č. 1169/2011. Nařízení EP a Rady (EU) č. 1151/2012 názvy legislativní, vžité a popisné nerozeznává, zato pracuje s pojmy „název zapsaný“ a „název chráněný“ (termín „název registrovaný“ ani jedno z nařízení (1169/2011 a 1151/2012) nezná). SZPI považuje tyto dva pojmy za rovnocenné. S odkazem na čl. 8 odst. 2 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 platí od 04. 01. 2016 povinnost zobrazovat na obalu produktu/na etiketě (barevný) symbol Unie pro CHZO/CHOP/ZTS. Jak stanoví čl. 12 odst. 3, respektive čl. 23 odst. 3 N č. 1151/2012, ve stejném zorném poli by se měl navíc nacházet i zapsaný název produktu. Tímto názvem SZPI rozumí název podle N č. 1151/2012, tedy název zapsaný/chráněný.

60. označení výrobce na privátních značkách V § 8 odst. 6 novelizovaného zákona o potravinách se hovoří o povinnosti uvést údaj obsahující jméno nebo obchodní název a adresu sídla PPP, který potravinu vyrobil. Znamená to, že na privátních značkách pro řetězce, tak již nebude možno uvádět Vyrobeno pro a adresu pouze distributora? (např. Lidl nepřipouští uvedení výrobce na obale). PK ČR

Domníváme se, že tato povinnost směřuje pouze k nebaleným potravinách. Na balené potraviny se neuplatní.

SZPI

Ustanovení § 8 odst. 6 zákona o potravinách nestanovuje povinnost, ale výjimku, a to že na nebalených nezpracovaných potravinách nemusí být uváděn výrobce. V případě balených potravin musí být na obale uveden PPP dle čl. 8 odst. 1 nařízení 1169/2011, tedy v případě privátní značky by to měl být řetězec, který si výrobu zadal, ale záleží vždy na dohodě mezi řetězcem a výrobcem. Nařízení nestanovuje, že osoba odpovědná za označování je výrobce.

61. „pálivá“ potravina Je právními předpisy nastavená mez, kdy se zeleninový výrobek již musí označit jako pálivý (např. ve složení i nepatrné množství chilli nebo feferonky)?

- 23 -

PK ČR

Není. Závisí zcela na PPP, jak potravinu označí.

SZPI

Vyhl. č. 157/2003 Sb. pouze stanovuje povinnost označit zpracovanou zeleninu údajem, že se jedná o výrobek pálivý. Mez pálivosti výrobku stanovená není a je na posouzení výrobce potraviny, zda přídavek pálivých přísad zapříčiní pálivost výrobku.

62. označení „čerstvý“ Mezi zakázanými výrazy, které se nesmí objevit na obale, je i slovo „čerstvý“. Vzhledem k tomu, že v příloze č. 5 vyhlášky č. 157/2003 Sb. je definovaná kategorie „upravená chlazená čerstvá zelenina“, znamená to, že se pouze v tomto případě jedná o výjimku a lze použít i ve složení pro odlišení čerstvé a např. sterilované mrkve? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Ve vztahu k potravinám vyrobeným v ČR nebo dovezeným ze třetích zemí ustanovení § 4 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 113/2005 Sb. zakazuje na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech a v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, uvádět údaje o tom, že charakter nebo původ potraviny je mj. "čerstvý", pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin ve zvláštních právních předpisech. V případě upravené chlazené čerstvé zeleniny či ovoce, které definuje vyhláška č. 157/2003 Sb., se jedná v právním předpise pojmenovanou skupinu potravin (obdobně jako např. čerstvé pečivo), je zde tedy možné užít výraz „čerstvý“. Ovšem ve složení jiného výrobku ze zeleniny není možné výraz „čerstvý“ použít pro pojmenování složky, jelikož se již nejedná o název skupiny „upravená chlazená čerstvá zelenina“. Obdobně platí u ovoce.

63. přidaná voda pro účely označování slovy „česká potravina“ V § 9b odst. 1 novelizovaného zákona o potravinách se hovoří o přidané vodě, že se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek. Chybí však definice přidané vody. Je tím myšlený např. nástřikový lák nebo i voda, která je součástí receptury co by základní surovina používaná k rekonstituovaní sušených surovin? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Za přidanou vodu není považována pouze voda, která je součástí nápojů.

64. „Vyrobeno v České republice“ V § 9 odst. 2 novelizovaného zákona o potravinách se zmiňuje možnost použití věty „Vyrobeno v České republice.“ Je toto možné uvést i na zmrazené zelenině, která pochází z EU a v ČR dochází pouze k jejímu míchání a balení? PK ČR SZPI

Dle definice výroby dle § 2 odst. 1 písm- f) zákona č. 110/1997 Sb. se výrobou potravin rozumí čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně souvisejícího balení a dalších úprav potravin za účelem uvádění na trh, s výjimkou činnosti spočívající pouze v samostatném procesu balení nebo v krájení nebo jiném způsobu dělení potravin včetně jejich navazujícího balení.

- 24 -

Původ zmrazené zeleniny je v EU, ale její výroba probíhá na zemí ČR, lze tedy označit „Vyrobeno v České republice“, protože u nás nebylo jen baleno, ale také mícháno. V případě, že část výroby probíhá na území ČR a část na území jiného státu, např. výroba probíhá v ČR a baleno je v Rakousku, nelze již výrobek označit jako „vyrobeno v České republice“, protože výrobou dle definice v § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., je myšleno čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně souvisejícího balení a dalších úprav potravin za účelem uvádění na trh, s výjimkou činnosti spočívající pouze v samostatném procesu balení nebo v krájení nebo jiném způsobu dělení potravin včetně jejich navazujícího balení. 65. označování zanedbatelného množství přídatných látek Pokud jsou v přípravku na prodloužení čerstvosti zeleniny použity následující kyseliny jako regulátory kyselosti: kyselina citrónová, kyselina vinná, kyselina jablečná, antioxidant: kyselina askorbová, musí být na obale zeleninového salátu uvedeny všechny, i když je obsah kyselin v konečném výrobku jen 15%? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Výjimky pro vypuštění ze seznamu složek jsou uvedeny v čl. 20 nařízení 1169/2011. Pokud uvedená přídatná látka v konečném výrobu stále plní svoji funkci – regulátor kyselosti, musí být ve složení uvedena dle přílohy VII části C. Pokud je složky v konečném výrobku méně jak 2 %, může být uvedena v různém pořadí za ostatními složkami (viz příloha VII část A bod 6.).

66. komunikace o benefitech jedné potraviny na obalu jiné potraviny Lze komunikovat benefity/výhody mléka na obalu výrobku např. Nesquik (rozpustný nápoj – vitamíny obohacená směs kakaa s cukrem)? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Uvádět zdravotní nebo výživové tvrzení k mléku (např. výživové tvrzení „zdroj vápníku“ nebo zdravotní tvrzení vztahující se k vápníku) na obale potraviny, která mléko neobsahuje, je podle názoru SZPI zavádějící. Mléko je zcela jiná potravina, která pouze bude konzumována spolu s výrobkem (zde např. rozpustný nápoj v prášku). Takto by bylo možné nepřímo komunikovat benefity jakékoli potraviny, o které se dá předpokládat, že může být s tímto výrobkem konzumována. Například pokud by nápoj rozmíchali v sójovém nápoji, mohli by komunikovat výhody sóji atd.

67. PK ČR SZPI 68. označení „nemléko“, „sýr bez mléka“ Je možné používat na potravinách označení (marketingové, na přední straně obalu nebo i v komunikaci

- 25 -

na internetu) „nemléko“ (viz https://www.facebook.com/nemleko/) nebo „sýr bez mléka“ ? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Obě slovní spojení jsou podle našeho názoru nešťastná a vůči spotřebiteli nekorektní. Z našeho pohledu kolidují s definicemi mléka, resp. mléčného výrobku (sýru), které jsou uvedeny v nařízení č. 1308/ 2013. V rámci partnerského přístupu k mlékárenskému průmyslu se nyní označení „NEMLÉKO“ pro nápoj rostlinného původu diskutuje na platformě SZPIxMZexSVS. Téma zůstává otevřeno. Shodně panuje nesouhlas s tím, aby potraviny byly takovým způsobem označovány, problémem však je legislativní základ, na kterém by bylo možné postavit odůvodnění nemožnosti použití takovýchto označení. Použití slova sýr je jednoznačně neakceptovatelné.

69. označení „může obsahovat stopy lepku“ na potravinách bez lepku Je nutné na výrobku, který je označen a prodáván jako bezlepkový značit „může obsahovat stopy lepku”? PK ČR

Domníváme se, že není. Naopak, uvedení takové informace by bylo pro spotřebitele značně zavádějící.

SZPI

Pokud PPP uvede na obale údaj „Bez lepku“, je nutné dodržet limit lepku max. 20 mg/kg v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli – dle nařízení č. 828/2014 (dříve nařízení č. 41/2009). Sdělení „může obsahovat stopy…“ je vždy dobrovolně uvedenou informací o možném nezáměrném výskytu alergenu v potravině. Za stopové množství lze považovat množství na hranici meze stanovitelnosti laboratorní zkouškou. V případě stopového množství lepku je hodnota lepku vyšší než 20 mg/kg, a to max. 50 mg/kg (tzn. 10-ti násobek meze stanovitelnosti akreditované laboratorní metody, kterou SZPI používá). Na základě čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiku, povahu, složení. Společné uvedení informace „bez lepku“ a „může obsahovat stopy lepku“ může spotřebitele zmást (u obou údajů pracujeme s max. hranicí 20 mg/kg), je na zvážení, zda je žádoucí uvádět oba údaje.

70. peel-off etikety Je možné pro balení potraviny a pro uvedení všech povinných údajů v daném jazyce použít vícevrstvé etikety ? PK ČR

bez stanoviska

SZPI

Obecně lze použít takové označení resp. etikety, které splňují požadavky nařízení 1169/2011.

71. výživové údaje na DS Lze na DS uvést pouze vybrané výživové údaje z klasické „sedmičky“ ? Např. pouze tuky a nasycené mastné kyseliny ? PK ČR

Domníváme se, že je nutné vycházet z výjimky uvedené v čl. 29 odst. 1 nařízení, podle níž jsou DS z uvádění výživových údajů ve smyslu nařízení vyňaty, naopak se uplatní požadavky směrnice, resp. vyhlášky. Tzn. uvedou se údaje v souladu s jinými právními předpisy. Pokud chce PPP uvést nadto další údaje, které jsou relevantní k danému DS, např. pouze tuky a nasycené mastné kyseliny, není povinen uvádět celou sedmičku výživových údajů, ale může uvést jenom tyto dva (nebo jiné) údaje.

SZPI

Souhlasíme s PK. Tato otázka již byla zodpovězena a publikována v brožuře PK „Otázky a

- 26 -

odpovědi k nařízení č. 1169/2011“ – viz. strana 69 část V. Doplňky stravy, tvrzení, obohacování potravin.

- 27 -