Za podpory skupin expert Management dat (DATA) a Hydrologie (Hy) a sekretariátu MKOL

0(=,1È52'1Ë2%/$673292'Ë/$%(

0(=,1È52'1Ë3/È1 352=9/È'È1Ë3292'ĕ29é&+5,=,. 92%/$67,3292'Ë/$%( SRGOHþOiQNX6PČUQLFH(YURSVNpKRSDUODPHQWXD5DG\(6 ]HGQHĜtMQD RY\KRGQRFRYiQtD]YOiGiQtSRYRGĖRYêFKUL]LN

ýÈ67$

2GERUQp]SUDFRYiQtDUHGDNFH 0H]LQiURGQtNRPLVHSURRFKUDQX/DEH0.2/

Odborné zpracování a redakce: Pracovní skupina PovodĖová ochrana (FP) MKOL PĜedseda: Martin Socher (Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft)

ýlenové: Jörg Belz (Bundesanstalt für Gewässerkunde) Ludmila Flosová (Ministerstvo zemČdČlství ýR) Jacek Gierczak (Dziaá SáuĪby Pomiarowo-Obserwacyjnej) Anke Herrmann (Ministerium für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Landwirtschaft des Landes Brandenburg) Peter Horn (Niedersächsisches Ministerium für Umwelt, Energie und Klimaschutz) Tomáš Kendík (Povodí Vltavy, státní podnik) JiĜí Kladivo (Povodí Labe, státní podnik) Jan Kubát (ýeský hydrometeorologický ústav) Pavel Marták (Ministerstvo životního prostĜedí ýR) Cindy Mathan (Umweltbundesamt) Clemens Neuhold (Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft) Frank Nohme (Behörde für Umwelt und Energie der Freien und Hansestadt Hamburg) Josef Reidinger (Ministerstvo životního prostĜedí ýR) Katharina Schwarz (Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz, Bau und Reaktorsicherheit) Christian Weiß (Bayerisches Staatsministerium für Umwelt und Verbraucherschutz)

Za podpory skupin expertĤ Management dat (DATA) a Hydrologie (Hy) a sekretariátu MKOL. PodČkování patĜí pracovníkĤm všech ministerstev a odborných institucí, kteĜí se na zpracování podíleli.

Vydavatel:

Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) Internationale Kommission zum Schutz der Elbe (IKSE) Postfach 1647/1648 D - 39006 Magdeburg

Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe – část A

Obsah

Obsah Seznam obrázků ........................................................................................................................................... 5 Seznam tabulek ............................................................................................................................................ 7 Seznam zkratek ............................................................................................................................................ 9

1

Úvod ................................................................................................................................. 11

1.1

Cíl plánu pro zvládání povodňových rizik ................................................................................... 11

1.2

Územní rozsah platnosti plánu pro zvládání povodňových rizik .............................................. 12 1.2.1 Hydrologické vymezení – oblast povodí, dílčí povodí, pobřežní oblasti ................................ 12 1.2.2 Administrativní vymezení ....................................................................................................... 14

1.3

Příslušné orgány ............................................................................................................................ 14 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

1.4

Orgány v České republice...................................................................................................... 15 Orgány v Německu ................................................................................................................ 15 Orgány v Polsku ..................................................................................................................... 17 Orgány v Rakousku ............................................................................................................... 17 Koordinační úloha MKOL ....................................................................................................... 18

Proces plánování v oblasti zvládání povodňových rizik ............................................................ 19 1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4

Struktura plánů v České republice ......................................................................................... 21 Struktura plánů v Německu.................................................................................................... 21 Struktura plánů v Polsku ........................................................................................................ 22 Struktura plánů v Rakousku ................................................................................................... 23

2

Podklady pro vypracování plánu pro zvládání povodňových rizik ............................ 24

2.1

Popis řešeného území ................................................................................................................... 24 2.1.1 Klimatické a hydrologické poměry ......................................................................................... 24 2.1.2 Využívání území .................................................................................................................... 28

2.2

Výsledek předběžného vyhodnocení povodňových rizik .......................................................... 29 2.2.1 Popis významných povodní, ke kterým došlo v minulosti ...................................................... 29 2.2.1.1 Seznam významných minulých povodní ........................................................................ 29 2.2.1.2 Analýza povodní v srpnu 2002 a v červnu 2013 ............................................................ 33 2.2.2 Postup předběžného vyhodnocení povodňových rizik .......................................................... 37 2.2.2.1 Metodika vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky v České republice ....... 37 2.2.2.2 Metodika vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky v Německu .................. 39 2.2.2.3 Metodika vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky v Polsku ...................... 41 2.2.2.4 Metodika vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky v Rakousku ................. 42 2.2.2.5 Zohlednění vlivu změn klimatu ....................................................................................... 43 2.2.3 Vymezené oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem ...................................... 44

2.3

Vyhodnocení map povodňového nebezpečí a povodňových rizik ........................................... 46 2.3.1 Obsah map povodňového nebezpečí .................................................................................... 47 2.3.1.1 Česká republika.............................................................................................................. 47 2.3.1.2 Německo ........................................................................................................................ 51 2.3.2 Obsah map povodňových rizik ............................................................................................... 53 2.3.2.1 Česká republika.............................................................................................................. 53 2.3.2.2 Německo ........................................................................................................................ 55 2.3.3 Využití a interpretace obsahu map ........................................................................................ 57

3 / 94

Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe – þást A

Obsah

3

Cíle v rámci zvládání povodĖových rizik ....................................................................... 60

3.1

PĜedmČty ochrany .......................................................................................................................... 60

3.2

Stanovení vhodných cílĤ pro zvládání povodĖových rizik ........................................................ 60 3.2.1 ýeská republika ..................................................................................................................... 60 3.2.2 NČmecko ................................................................................................................................ 62

3.3

Popis prostĜedkĤ k dosažení cílĤ ................................................................................................. 64 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

Prevence rizik ......................................................................................................................... 64 Ochrana pĜed ohrožením ....................................................................................................... 66 PĜipravenost ........................................................................................................................... 67 Obnova a pouþení .................................................................................................................. 68

4

Souhrn opatĜení ke zvládání povodĖových rizik .......................................................... 69

4.1

VýbČr opatĜení ................................................................................................................................ 69 4.1.1 ýeská republika ..................................................................................................................... 70 4.1.2 NČmecko ................................................................................................................................ 71

4.2

Souhrn navrhovaných opatĜení .................................................................................................... 72 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6

4.3

Prevence rizik ......................................................................................................................... 73 Ochrana pĜed ohrožením ....................................................................................................... 74 PĜipravenost ........................................................................................................................... 76 Obnova a pouþení .................................................................................................................. 78 Ostatní .................................................................................................................................... 79 ZpĤsob hodnocení pĜínosu navrhovaných opatĜení .............................................................. 80

ProvádČní plánu pro zvládání povodĖových rizik....................................................................... 80 4.3.1 Stanovení priorit realizace opatĜení ....................................................................................... 80 4.3.2 ZpĤsob sledování pokroku pĜi provádČní plánu ..................................................................... 81

5

Zapojení zúþastnČných stran a informování veĜejnosti ............................................... 82

5.1

ZúþastnČní aktéĜi a zúþastnČné strany ........................................................................................ 82

5.2

Provedení posouzení vlivu koncepce na životní prostĜedí (SEA) ............................................. 82

5.3

Souhrn opatĜení pĜijatých za úþelem informování veĜejnosti a konzultace ............................. 82

5.4

Vyhodnocení pĜipomínek pĜedaných v rámci pĜipomínkového Ĝízení ...................................... 83

6

Koordinace pĜípravy a realizace opatĜení ..................................................................... 85

6.1

Národní koordinace ........................................................................................................................ 85

6.2

Mezinárodní koordinace ................................................................................................................ 85

6.3

Koordinace s Rámcovou smČrnicí o vodách .............................................................................. 85

7

ZávČry ............................................................................................................................... 87

Literatura ..................................................................................................................................................... 89 Internetové odkazy ..................................................................................................................................... 90 PĜílohy ......................................................................................................................................................... 93

4 / 94


Seznam obrázkĤ

Seznam obrázkĤ Obr. 1.3.5-1:

Pracovní struktura MKOL...................................................................................19

Obr. 1.4-1:

Struktura Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe .......................................................................................................20

Obr. 2.1.1-1:

PrĤmČrné roþní úhrny srážek na povodí Labe za období 1961-1990 ................25

Obr. 2.2.2-1:

Úseky tokĤ definující oblasti s významným povodĖovým rizikem v ýeské republice ............................................................................................................39

Obr. 2.3-1:

ZnázornČní potenciálních rozlivĤ v oblasti povodí Labe pro extrémní scénáĜ (nízká pravdČpodobnost výskytu) s využitím interaktivní aplikace map ....................................................................................................................46

Obr. 2.3.1-1:

VýĜez mapy rozsahu povodnČ s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let ............48

Obr. 2.3.1-2:

VýĜez mapy hloubek a rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let (Q100) – výstup z 1D hydraulického modelu ...........................................48

Obr. 2.3.1-3: VýĜez mapy rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let (Q100) – výstup z 2D hydraulického modelu .......................................................49 Obr. 2.3.1-4:

VýĜez mapy povodĖového ohrožení ..................................................................50

Obr. 2.3.1-5:

PĜíklad mapy povodĖového nebezpeþí – Hamburk ...........................................52

Obr. 2.3.2-1:

VýĜez mapy povodĖových rizik ..........................................................................54

Obr. 2.3.2-2:

PĜíklad mapy povodĖových rizik – Hamburk ......................................................56

Obr. 6.3-1:

Agregovaná opatĜení ve vztahu k úþinkĤm na Rámcovou smČrnici o vodách ............................................................................................................86

5 / 94


6 / 94

Seznam obrázkĤ


Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1.2.1-1:

Obecný popis mezinárodní oblasti povodí Labe ................................................13

Tab. 1.2.2-1:

Koordinační oblasti v mezinárodní oblasti povodí Labe .....................................14

Tab. 1.3.1-1:

Příslušné orgány v České republice...................................................................15

Tab. 1.3.2-1:

Příslušné orgány v Německu .............................................................................15

Tab. 1.3.3-1:

Příslušné orgány v Polsku ..................................................................................17

Tab. 1.3.4-1:

Příslušný orgán v Rakousku ..............................................................................17

Tab. 2.1.1-1:

Základní hydrologické charakteristiky ................................................................26

Tab. 2.1.1-2:

Dlouhodobé průměrné měsíční a pololetní (sezónní) průtoky ...........................27

Tab. 2.1.1-3:

N–leté průtoky ve vybraných stanicích na Labi a v Praze na Vltavě ..................28

Tab. 2.1.2-1:

Struktura využívání území v mezinárodní oblasti povodí Labe dle CORINE Land Cover z roku 2012 ....................................................................................28

Tab. 2.2.1-1:

Případy povodní v povodí Labe (10 největších zdokumentovaných povodní od roku 1845) a povodně v červnu 2013..............................................30

Tab. 2.2.1-2:

Významné minulé povodně – česká část povodí Labe ......................................31

Tab. 2.2.1-3:

Významné minulé povodně – německá část povodí Labe .................................32

Tab. 2.2.1-4:

Nejvyšší vodní stavy při bouřlivých přílivech ve vodoměrné stanici Cuxhaven, včetně vzdutí způsobeného větrem .................................................33

Tab. 2.2.1-5:

Kulminační stavy a průtoky ve vybraných vodoměrných stanicích, porovnání povodní 08/2002 a 06/2013 ..............................................................36

Tab. 2.2.2-1:

Rizikové třídy na příkladu dotčených osob v záplavovém území .......................42

Tab. 2.3.1-1:

Kategorie ohrožení a doporučená pravidla pro využití území do nich spadajících .........................................................................................................50

Tab. 2.3.2-1:

Přijatelné ohrožení pro jednotlivé kategorie funkčního využití území ................53

Tab. 2.3.3-1:

Plochy rozlivů v mezinárodní oblasti povodí Labe .............................................58

Tab. 2.3.3-2:

Počet dotčených obyvatel v mezinárodní oblasti povodí Labe ..........................58

Tab. 2.3.3-3:

Počet zasažených objektů podle směrnice o průmyslových emisích, příp. podle registru úniků a přenosů znečišťujících látek a směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění, které v případě povodně mohou představovat mimořádné ohrožení životního prostředí ..........................59

Tab. 2.3.3-4:

Počet oblastí, ve kterých je vnitrozemskou povodní nebo záplavami z moře zasažena hospodářská činnost a životní prostředí ................................59

7 / 94


Seznam tabulek

Tab. 3.2.1-1:

Doporuþená míra ochrany pro rĤzné typy zástavby .......................................... 61

Tab. 3.3.1-1:

Porovnání rozsahu vymezených záplavových území v povodí Labe................. 65

Tab. 3.3.2-1:

PĜehled údolních nádrží v povodí Labe s objemem nad 0,3 mil. m³ .................. 66

Tab. 3.3.2-2:

Retenþní nádrže s objemem nad 30 000 m3 vybudované v letech 2002 – 2014....................................................................................................... 67

Tab. 4.1-1:

Typy opatĜení v návaznosti na aspekty zvládání povodĖových rizik.................. 69

Tab. 4.2-1:

Poþet oblastí, ve kterých jsou provádČna opatĜení diferencovanČ podle aspektĤ zvládání povodĖových rizik .................................................................. 72

Tab. 4.2.1-1:

Poþet oblastí pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „prevence rizik“ ................... 73

Tab. 4.2.2-1:

Poþet oblastí pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „ochrana pĜed ohrožením“ ........................................................................................................ 75

Tab. 4.2.3-1:

Poþet oblastí pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „pĜipravenost“ ..................... 77

Tab. 4.2.4-1:

Poþet oblastí pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „obnova a pouþení“ ............ 78

Tab. 4.2.5-1:

Poþet oblastí pro opatĜení aspektu „ostatní“ ...................................................... 79

Tab. 4.3.1-1:

Poþet oblastí, ve kterých jsou provádČna opatĜení diferencovanČ podle priority opatĜení.................................................................................................. 81

Tab. 5.4-1:

PĜehled pĜipomínek pĜedaných v rámci pĜipomínkového Ĝízení ......................... 84

8 / 94


Seznam zkratek

Seznam zkratek 1D

jednorozmČrný

2D

dvojrozmČrný

A

plocha povodí

APSFR

Area of Potential Significant Flood Risk (oblast s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem dle PovodĖové smČrnice)

BER

Berounka (koordinaþní oblast)

BfG

Bundesanstalt für Gewässerkunde (Spolkový ústav hydrologický)

BMLFUW

Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (Spolkové ministerstvo zemČdČlství a lesního hospodáĜství, životního prostĜedí a vodního hospodáĜství)

BMUB

Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz, Bau und Reaktorsicherheit (Spolkové ministerstvo životního prostĜedí, ochrany pĜírody, stavebnictví a bezpeþnosti reaktorĤ)

BMVI

Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur (Spolkové ministerstvo dopravy a digitální infrastruktury)

BUE

Behörde für Umwelt und Energie der Freien und Hansestadt Hamburg (ÚĜad životního prostĜedí a energetiky Svobodného a hanzovního mČsta Hamburk)

ýHMÚ

ýeský hydrometeorologický ústav

ýOV

þistírna odpadních vod

ýR

ýeská republika

ýSÚ

ýeský statistický úĜad

ýÚZK

ýeský úĜad zemČmČĜický a katastrální

DAS

Deutsche Anpassungsstrategie an den Klimawandel (NČmecká strategie adaptace na zmČnu klimatu)

DIBAVOD

Digitální báze vodohospodáĜských dat

DVL

Dolní Vltava (koordinaþní oblast)

DWA

Deutsche Vereinigung für Wasserwirtschaft, Abwasser und Abfall e. V. (NČmecké sdružení vodního hospodáĜství, odpadních vod a odpadu)

ES

Evropské spoleþenství

EU

Evropská unie

EUR

euro (mČna eurozóny)

FGG Elbe

Spoleþenství oblasti povodí Labe

GVBI.

Sbírka zákonĤ a naĜízení spolkových zemí

HAV

Havola (koordinaþní oblast)

HSL

Horní a stĜední Labe (koordinaþní oblast)

HVL

Horní Vltava (koordinaþní oblast)

ICG

mezinárodní koordinaþní skupina

IPPC

Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování zneþištČní)

IRZ

Integrovaný registr zneþištČní

KZGW

Krajowy Zarząd Gospodarki Wodnej (Národní vodohospodáĜská správa)

LAWA

Bund/Länder-Arbeitsgemeinschaft Wasser (Pracovní spoleþenství spolkové vlády a spolkových zemí „Voda“)

LU

Ministerium für Landwirtschaft, Umwelt und Verbraucherschutz MecklenburgVorpommern (Ministerstvo zemČdČlství, životního prostĜedí a ochrany spotĜebitelĤ Meklenburska-PĜedního PomoĜanska)

9 / 94


Seznam zkratek

MEL

StĜední Labe / Elde (koordinaþní oblast)

MELUR

Ministerium für Energiewende, Landwirtschaft, Umwelt und ländliche Räume des Landes Schleswig-Holstein (Ministerstvo energetické zmČny, zemČdČlství, životního prostĜedí a venkovských oblastí Šlesvicka-Holštýnska)

MES

Mulde-Labe-ýerný Halštrov (koordinaþní oblast)

MKOL

Mezinárodní komise pro ochranu Labe

MLU

Ministerium für Landwirtschaft und Umwelt des Landes Sachsen-Anhalt (Ministerstvo zemČdČlství a životního prostĜedí Saska-Anhaltska)

MLUL

Ministerium für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Landwirtschaft des Landes Brandenburg (Ministerstvo místního rozvoje, životního prostĜedí a zemČdČlství Braniborska)

Mĝ

Ministerstwo ĝrodowiska (Ministerstvo životního prostĜedí)

MU

Niedersächsisches Ministerium für Umwelt, Energie und Klimaschutz (Dolnosaské ministerstvo životního prostĜedí, energetiky a ochrany klimatu)

MZe

Ministerstvo zemČdČlství

MŽP

Ministerstvo životního prostĜedí

N

doba opakování

NPÚ

Národní památkový ústav

ODL

OhĜe a dolní Labe (koordinaþní oblast)

OPŽP

Operaþní program Životní prostĜedí

OSN

Organizace spojených národĤ

PFRA

Preliminary Flood Risk Assessment (pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik dle PovodĖové smČrnice)

Qmax

maximální (kulminaþní) prĤtok

QN

N-letý prĤtok

RPZZ

Registr prĤmyslových zdrojĤ zneþištČní

SAL

Sála (koordinaþní oblast)

SEA

strategické posuzování vlivĤ na životní prostĜedí (Strategic Environmental Assessment)

SenStadtUm

Senatsverwaltung für Stadtentwicklung und Umwelt, Berlin (Správa senátu pro rozvoj mČsta a životní prostĜedí, Berlín)

SMUL

Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft (Saské státní ministerstvo životního prostĜedí a zemČdČlství)

SRN

Spolková republika NČmecko

StMUV

Bayerisches Staatsministerium für Umwelt und Verbraucherschutz (Bavorské státní ministerstvo životního prostĜedí a ochrany spotĜebitelĤ)

TEL

Slapový úsek Labe (koordinaþní oblast)

TMUEN

Thüringer Ministerium für Umwelt, Energie und Naturschutz (Durynské ministerstvo životního prostĜedí, energetiky a ochrany pĜírody)

UBA

Umweltbundesamt (Spolkový úĜad životního prostĜedí)

UNESCO

United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vČdu a kulturu)

ÚPD

územnČ plánovací dokumentace

VD

vodní dílo

VÚV TGM, v.v.i.

Výzkumný ústav vodohospodáĜský T. G. Masaryka, veĜejná výzkumná instituce

WasserBLIcK

Bund-Länder-Informations- und Kommunikationsplattform (informaþní a komunikaþní platforma SRN a nČmeckých spolkových zemí)

WISA

Wasser Informationssystem Austria (rakouský informaþní systém o vodČ)

ZABAGED

Základní báze geografických dat

ZÚJ

základní územní jednotka 10 / 94


1

Úvod

1.1

Cíl plánu pro zvládání povodĖových rizik

Kapitola 1

PovodnČ jsou pĜírodní jevy, které se mohou v hustČ osídlených kulturních oblastech projevit katastrofálními dopady. Od povodní ve stĜední EvropČ v roce 2002 se v EvropČ a v þlenských státech Evropské unie prosadilo poznání, že urþité lidské þinnosti, které vedou ke zvČtšování osídlených ploch v záplavových územích a ke ztrátČ pĜirozených retenþních prostor, mohou výraznČ zvýšit pravdČpodobnost výskytu povodní a jejich dopady na pĜedmČty ochrany. Ke snížení rizika negativních dopadĤ zpĤsobených povodnČmi pro významné pĜedmČty ochrany, jako je lidské zdraví a lidské životy, hospodáĜské þinnosti, infrastruktura a životní prostĜedí, uvedl Evropský parlament a Rada dne 23. Ĝíjna 2007 v platnost „SmČrnici o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik“ (2007/60/ES, dále jen PovodĖová smČrnice), která je implementována v þlenských státech EU. Tato smČrnice upravuje nejen ochranu pĜed povodnČmi v oblastech s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem, nýbrž všechny aspekty, týkající se zvládání povodĖových rizik, „pĜiþemž se soustĜećuje na prevenci, ochranu, pĜipravenost, vþetnČ povodĖových pĜedpovČdí a systémĤ vþasného varování, a zohledĖují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílþího povodí. Plány pro zvládání povodĖových rizik mohou zahrnovat rovnČž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti pĤdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení urþitých oblastí v pĜípadČ výskytu povodnČ“ (þlánek 7, odst. 3 PovodĖové smČrnice). MimoĜádnou úlohu pĜitom hrají informace o povodĖovém nebezpeþí a o riziku povodní. „Aby byl k dispozici úþinný nástroj pro informovanost, jakož i hodnotný základ pro stanovení priorit a pĜijímání dalších technických, finanþních a politických rozhodnutí týkajících se zvládání povodĖových rizik, je potĜeba zajistit vytvoĜení map povodĖových nebezpeþí a map povodĖových rizik znázorĖujících možné nepĜíznivé následky související s rĤznými povodĖovými scénáĜi vþetnČ informací o možných zdrojích zneþištČní životního prostĜedí v dĤsledku povodní. V této souvislosti by þlenské státy mČly vyhodnotit þinnosti, které mají vliv na zvyšování povodĖových rizik.“ (DĤvod þ. 12 PovodĖové smČrnice) Tato mapová díla jsou od kvČtna 2014 k dispozici pro celou mezinárodní oblast povodí Labe a pĜedstavují významný prvek prevence a zvládání povodĖového nebezpeþí. PĜedkládaný mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik zpracovaný pod koordinací Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) pro celou mezinárodní oblasti povodí Labe se Ĝídí podle obsáhlých požadavkĤ PovodĖové smČrnice: „…PĜíþiny a následky povodní se v rĤzných zemích a regionech Spoleþenství liší. Plány pro zvládání povodĖových rizik by proto mČly zohlednit konkrétní charakteristiky oblastí, kterých se týkají, a stanovit Ĝešení navržená pĜesnČ podle potĜeb a priorit tČchto oblastí, souþasnČ zajistit pĜíslušnou koordinaci v rámci oblastí povodí a podporovat dosahování cílĤ v oblasti životního prostĜedí stanovených právními pĜedpisy Spoleþenství. ýlenské státy by se zejména mČly vyhýbat opatĜením nebo þinnostem, které výraznČ zvyšují riziko povodní v jiných þlenských státech, pokud tato opatĜení nebyla koordinována a dotyþné þlenské státy se nedohodly na Ĝešení.“ (DĤvod þ. 13 PovodĖové smČrnice)

11 / 94


Kapitola 1

V mezinárodní oblasti povodí Labe platí zásada solidarity: „…S ohledem na uvedenou zásadu by měly být členské státy povzbuzovány k tomu, aby usilovaly o spravedlivé sdílení odpovědnosti při společném rozhodování o všeobecně prospěšných opatřeních.“ (Důvod č. 15 Povodňové směrnice) Konkrétně požaduje směrnice v článku 7 odst. 4: „V zájmu solidarity nesmějí plány pro zvládání povodňových rizik zavedené v jednom členském státě zahrnovat opatření, která svým rozsahem a dopadem významně zvyšují povodňová rizika po proudu nebo proti proudu vodních toků v jiných zemích nacházejících se ve stejném povodí nebo dílčím povodí, pokud tato opatření nebyla koordinována a dotyčné členské státy se nedohodly na řešení v souladu s článkem 8.“ Myšlenka solidarity a její uplatňování mezi subjekty ležícími výše a níže na toku hraje v mezinárodní oblasti povodí Labe velkou roli a je také jako zásada pevně zakotvena v obsahové náplni tohoto plánu a realizována v praxi. V Mezinárodním plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe jsou popsána opatření v České republice a v Německu, pro která je třeba zčásti najít řešení přesahující hranice států. Tam, kde je to požadováno, jsou zohledněny také polské a rakouské aspekty s cílem charakterizovat jednotný, resp. koordinovaný postup v mezinárodní oblasti povodí Labe. Tento plán pro zvládání povodňových rizik je kromě toho i důsledným pokračováním „Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2011, neboť přejímá jeho cíle a opatření, které začleňuje do celkové strategie zvládání povodňových rizik.

1.2

Územní rozsah platnosti plánu pro zvládání povodňových rizik 1.2.1 Hydrologické vymezení – oblast povodí, dílčí povodí, pobřežní oblasti

Členské státy Evropské unie, jejichž území se nachází v povodí Labe, tj. Česká republika, Německo, Rakousko a Polsko, vymezily v souladu s požadavky Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES) své území v povodí Labe a přiřadily je k mezinárodní oblasti povodí Labe. K mezinárodní oblasti povodí Labe byly tedy přiřazeny veškeré povrchové vody v povodí Labe a dále vymezené pobřežní oblasti podle mapy AF1 – příloha 1 (MKOL, 2012a). Za informování Evropské komise ve vztahu k vymezení mezinárodní oblasti povodí Labe (čl. 3 Povodňové směrnice) jsou zodpovědné členské státy. Česká republika, Německo, Rakousko a Polsko informovaly v předepsaném termínu (26. 5. 2010) Evropskou komisi, že pro Povodňovou směrnici bude využito stejného vymezení mezinárodní oblasti povodí Labe jako pro Rámcovou směrnici o vodách. Geografický přehled a podrobné informace o hydrologických poměrech v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou uvedeny v následujících publikacích MKOL, které jsou k dispozici na internetových stránkách (www.ikse-mkol.org): 

Labe a jeho povodí – Geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled (MKOL, 2005b)



Zpráva pro Evropskou komisi podle článku 15 odst. 2 Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Zpráva 2005) – (MKOL, 2005a)



Hydrologické charakteristiky malých průtoků na Labi a jeho významných přítocích (MKOL, 2012b)

Základní informace jsou shrnuty v tabulce 1.2.1-1.

12 / 94


Kapitola 1

Tab. 1.2.1-1: Obecný popis mezinárodní oblasti povodí Labe Plocha povodí Labe

148 268 km2

Podíl ýR Podíl NČmecka

33,68 % 65,54 %

Podíl Rakouska

0,62 %

Podíl Polska

0,16 %

Plocha pobĜežních vod

2 558 km

Délka hlavního toku Labe

1 094,3 km

2

Podíl ýR

33,6 %

Podíl NČmecka

66,4 %

Podíl Rakouska Podíl Polska

0% 0%

Významné pĜítoky (hydrologické poĜadí)

Vltava, OhĜe, ýerný Halštrov, Mulde, Sála, Havola PĜirozená jezera: Müritz, Schweriner See, Plauer See, Kölpinsee, Schaalsee Vodní nádrže: Lipno, Orlík, Švihov, Slapy, Nechranice, Hohenwarte, Bleiloch, Bautzen, Eibenstock, Spremberg a zatopená dĤlní jáma Goitzschesee

Významné vodní útvary v kategorii „jezera“

Poþet obyvatel 1)

24,4 mil.

Podíl ýR

25,4 %

Podíl NČmecka Podíl Rakouska

74,3 % 0,2 %

Podíl Polska

0,1 %

Srážky

628 mm (roþní prĤmČr za období 1961 – 1990)

Výpar

445 mm (roþní prĤmČr za období 1961 – 1990)

Specifický odtok v profilu Neu Darchau

2)

5,4 l . s-1 . km-2 (roþní prĤmČr za období 1961 – 2005)

Velká mČsta (> cca 90 000 obyvatel, seĜazeno dle velikosti)

Berlín, Hamburk, Praha, Lipsko, Drážćany, Chemnitz, Halle, Magdeburk, Erfurt, PlzeĖ, Postupim, Jena, Cottbus, Gera, Ústí nad Labem, ýeské BudČjovice, Hradec Králové, Zwickau, Schwerin, Pardubice

Významné prĤmyslové oblasti

Chemický prĤmysl: Pardubice-Semtín, Ústí n. L., Neratovice, Litvínov, Lovosice, Schkopau, Leuna, Stade, Bitterfeld-Wolfen, Bernburg, Staßfurt, Hamburk Papírenský prĤmysl, prĤmysl celulózy: ŠtČtí, Blankenstein, Glückstadt, Arneburg Kovozpracující prĤmysl: Mladá Boleslav, Mosel, Hamburk

1)

Údaj vychází z ekonomické analýzy užívání vod v aktualizovaných národních plánech povodí na období 2016 – 2021.

2)

Poslední limnigraf neovlivnČný pĜílivem a odlivem, cca 89 % plochy celého povodí Labe.

Z geomorfologického hlediska se Labe dČlí na Horní, StĜední a Dolní Labe: Horní Labe:

od pramene Labe až po pĜechod do SeveronČmecké nížiny u zámku Hirschstein (Ĝíþní km 96,0 na nČmeckém území)

StĜední Labe:

od zámku Hirschstein (Ĝíþní km 96,0) až po jez Geesthacht (Ĝíþní km 585,9)

Dolní Labe:

od jezu Geesthacht (Ĝíþní km 585,9) až po ústí do Severního moĜe na hranici s moĜem u Cuxhavenu-Kugelbake (Ĝíþní km 727,7); tento úsek je oznaþován také jako slapový úsek Labe, protože je ovlivĖován moĜským pĜílivem a odlivem; od Ĝíþního km 654,9 se jedná o brakické vody.

13 / 94


Kapitola 1

1.2.2 Administrativní vymezení Z celkové rozlohy povodí Labe, která þiní 148 268 km2, pĜipadá 97 175 km2 (65,54 %) na NČmecko a 49 933 km2 (33,68 %) na ýeskou republiku. O zbytek se dČlí Rakousko (921 km2 – 0,62 %) a Polsko (239 km2 – 0,16 %). Podle plochy je povodí Labe þtvrtým nejvČtším povodím ve stĜední a západní EvropČ. V souladu s požadavky smČrnice 2000/60/ES (Rámcová smČrnice o vodách) byla již v souvislosti s analýzou charakteristik v roce 2004 (MKOL, 2005a) mezinárodní oblast povodí Labe rozþlenČna – pĜevážnČ na základČ hydrografických hledisek a bez ohledu na státní hranice – na deset koordinaþních oblastí (viz tabulka 1.2.2-1). Z toho prvních pČt leží zcela nebo z vČtší þásti v ýeské republice a následujících pČt leží zcela nebo z vČtší þásti v NČmecku. Všechny koordinaþní oblasti jsou pĜeshraniþní, s výjimkou oblastí þ. 4, 9 a 10. Pojmenování koordinaþních oblastí bylo provedeno na národní úrovni. V tabulce 1.2.2-1 je schematicky znázornČno, které koordinaþní oblasti hydrologicky spadají pod Horní, StĜední a Dolní Labe. Hranice mezi Horním a StĜedním Labem se nachází v koordinaþní oblasti Mulde-Labe-ýerný Halštrov.

Tab. 1.2.2-1: Koordinaþní oblasti v mezinárodní oblasti povodí Labe PoĜ. þ.

Název koordinaþní oblasti

1.

Horní a stĜední Labe

HSL

2.

Horní Vltava

HVL

3.

Berounka

BER

4.

Dolní Vltava

DVL

5.

OhĜe a dolní Labe

ODL

6.

Mulde-Labe-ýerný Halštrov

MES

7.

Sála

SAL

8.

Havola

HAV

9.

StĜední Labe / Elde

MEL

10.

Slapový úsek Labe

TEL

Zkratka

Úseky Labe podle geomorfologického hlediska

Horní Labe

StĜední Labe

Dolní Labe

Bližší údaje o jednotlivých koordinaþních oblastech jsou uvedeny v kapitole 2.2 Zprávy 2005 (MKOL, 2005a). Koordinaþní oblasti jsou využívány pĜedevším pro znázornČní informací a ke zpracování statistik. RozdČlení mezinárodní oblasti povodí Labe na koordinaþní oblasti je znázornČno v mapČ AF1. V ýeské republice je pro úþely plánování na národní úrovni pro koordinaþní oblasti používáno oznaþení dílþí povodí.

1.3

PĜíslušné orgány

Za informování Evropské komise ve vztahu k urþení pĜíslušných orgánĤ (þl. 3 PovodĖové smČrnice) jsou zodpovČdné þlenské státy. ýeská republika, NČmecko, Rakousko a Polsko informovaly v pĜedepsaném termínu (26. 5. 2010) Evropskou komisi, že pro PovodĖovou smČrnici bude v mezinárodní oblasti povodí Labe využito stejných pĜíslušných orgánĤ jako pro Rámcovou smČrnici o vodách. Oblast pĤsobnosti pĜíslušných orgánĤ je znázornČna v mapČ AF2 v pĜíloze 2.

14 / 94


Kapitola 1

1.3.1 Orgány v ýeské republice V ýR jsou podle vodního zákona za implementaci PovodĖové smČrnice odpovČdná dvČ ministerstva – Ministerstvo životního prostĜedí a Ministerstvo zemČdČlství. Jedná se o stejná ministerstva jako u implementace Rámcové smČrnice o vodách, ale v opaþném poĜadí. PotĜebné aktivity jsou provádČny ve spolupráci s pĜíslušnými správci povodí a místnČ pĜíslušnými krajskými úĜady. Tab. 1.3.1-1: PĜíslušné orgány v ýeské republice Název pĜíslušného orgánu

Zkratka

Poštovní adresa pĜíslušného orgánu

Další informace


MŽP

Vršovická 1442/65 Praha 10, 100 10

http://www.mzp.cz


MZe

TČšnov 65/17, Praha 1, 110 00

http://eagri.cz

Úzká spolupráce je zabezpeþována v pracovní skupinČ „PovodĖová smČrnice“, která podporuje rozhodování pĜíslušných ministerstev. Stálých þlenĤ je 12 a jsou jimi zástupci ministerstev, ýeského hydrometeorologického ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodáĜského T.G.M., v.v.i., a správcĤ všech povodí ýeské republiky. Skupina se schází jedenkrát za mČsíc od roku 2008, projednává postupy implementace smČrnice a vazby na celou povodĖovou ochranu a informuje meziresortní Komisi pro plánování v oblasti vod. Širší spolupráce je zajišĢována pĜes širší platformu pracovní skupiny „PovodĖová smČrnice“, kde se projednávají podnČty z regionĤ a vyjadĜuje se k postupu implementace. V širší skupinČ jsou navíc zástupci všech krajských odborĤ životního prostĜedí (vodoprávní orgány), odborĤ krizového Ĝízení a územního rozvoje. Skupina se setkává se základní skupinou minimálnČ jedenkrát roþnČ, bČhem roku je informovaná zápisy z jednání základní skupiny. Plány pro zvládání povodĖových rizik schvaluje vláda a vydává je Ministerstvo životního prostĜedí. 1.3.2 Orgány v NČmecku Po reformČ federálních kompetencí v NČmecku v roce 2006 je implementace PovodĖové smČrnice nadále podstatnou souþástí vodohospodáĜských úkolĤ nČmeckých spolkových zemí. Orgány uvedené v tabulce 1.3.2-1 zodpovídají ve své územní pĤsobnosti na úrovni dané spolkové zemČ za odborné podklady, koordinaci a kontrolu a v rámci implementace PovodĖové smČrnice plní vĤþi dalším oblastem pĤsobnosti funkci kontaktních partnerĤ. Oproti tomu nese Spolková republika NČmecko, zastoupená Spolkovým ministerstvem životního prostĜedí, ochrany pĜírody, stavebnictví a bezpeþnosti reaktorĤ (BMUB), celkovou odpovČdnost za podávání zpráv Evropské komisi o informacích požadovaných podle PovodĖové smČrnice. Tab. 1.3.2-1: PĜíslušné orgány v NČmecku Název pĜíslušného orgánu Bayerisches Staatsministerium für Umwelt und Verbraucherschutz (Bavorské státní ministerstvo životního prostĜedí a ochrany spotĜebitelĤ)

Zkratka

StMUV


Rosenkavalierplatz 2 81925 München

15 / 94

Další informace

www.stmuv.bayern.de



Kapitola 1

Název pĜíslušného orgánu

Zkratka


SenStadtUm

Ministerium für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Landwirtschaft des Landes Brandenburg (Ministerstvo místního rozvoje, životního prostĜedí a zemČdČlství Braniborska)

MLUL


BUE

Ministerium für Landwirtschaft, Umwelt und Verbraucherschutz Mecklenburg-Vorpommern (Ministerstvo zemČdČlství, životního prostĜedí a ochrany spotĜebitelĤ Meklenburska-PĜedního PomoĜanska)

LU

Paulshöher Weg 1 19061 Schwerin

www.lu.mv-regierung.de


MU

Archivstraße 2 30169 Hannover

www.umwelt.niedersachsen.de

Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft (Saské státní ministerstvo životního prostĜedí a zemČdČlství)

SMUL

Archivstraße 1 01097 Dresden

www.smul.sachsen.de

Leipziger Straße 58 39112 Magdeburg

www.mlu.sachsen-anhalt.de

Brückenstraße 6 10179 Berlin

Další informace

www.stadtentwicklung.berlin.de

Henning-von-TreskowStraße 2-13 www.mlul.brandenburg.de 14467 Potsdam

Neuenfelder Straße 19 www.hamburg.de/bue 21109 Hamburg


MLU


MELUR

Mercatorstraße 3 24106 Kiel

www.melur.schleswigholstein.de


TMUEN

Beethovenstraße 3 99096 Erfurt

www.thueringen.de/th8/tmuen

16 / 94


Kapitola 1

KvĤli federálnímu charakteru Spolkové republiky NČmecko zde má mimoĜádný význam kooperace a koordinace pĜesahující hranice spolkových zemí. Proto se pĜíslušné orgány Spolkové republiky NČmecko a 10 spolkových zemí v nČmecké þásti povodí Labe rozhodly, že implementaci budou realizovat pod zastĜešením Spoleþenství oblasti povodí Labe (FGG Elbe). Dne 1. 1. 2010 vstoupila v platnost nová administrativní dohoda o FGG Elbe, která kromČ koordinace a odsouhlasení nakládání s vodami podle Rámcové smČrnice o vodách (tČžištČ do té doby platné administrativní dohody) obsahuje jako jeden z hlavních úkolĤ i koordinaci a odsouhlasení implementace PovodĖové smČrnice. Koordinací a odsouhlasením v rámci FGG Elbe má být zajištČno koherentní zvládání povodĖových rizik v nČmecké þásti oblasti povodí Labe, aby bylo dosaženo cílĤ PovodĖové smČrnice. FGG Elbe shrnuje relevantní data a informace, informuje veĜejnost a podává zprávu Spolkové republice NČmecko. 1.3.3 Orgány v Polsku Za zavedení PovodĖové smČrnice v Polsku je zodpovČdná státní správa. Koordinací se zabývá Národní vodohospodáĜská správa (Krajowy Zarząd Gospodarki Wodnej, viz tab. 1.3.3-1) a regionální správy vodního hospodáĜství. NicménČ, velkou roli v procesu implementace PovodĖové smČrnice plní také územní samosprávy (zejména na úrovni obcí a okresĤ). Tab. 1.3.3-1: PĜíslušné orgány v Polsku Název pĜíslušného orgánu

Zkratka


Mĝ


KZGW


Další informace

ul. Wawelska 52/54 00-922 Warszawa

www.mos.gov.pl

ul. Grzybowska 80/82 00-844 Warszawa

www.kzgw.gov.pl

Informace o pokroku pĜi implementaci PovodĖové smČrnice jsou uvedeny na internetových stránkách: http://www.kzgw.gov.pl/pl/Dyrektywa-Powodziowa.html. 1.3.4 Orgány v Rakousku Podle rakouské zprávy o pĜíslušných orgánech podle þlánku 3 odst. 8 a pĜílohy I Rámcové smČrnice EU o vodách 2000/60/ES (http://cdr.eionet.europa.eu/at/eu/fdart3/envtpwi1g) byl urþen tento pĜíslušný orgán – viz tab. 1.3.4-1. Tab. 1.3.4-1: PĜíslušný orgán v Rakousku Název pĜíslušného orgánu

Zkratka

Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (Spolkové ministerstvo zemČdČlství a lesního hospodáĜství, životního prostĜedí a vodního hospodáĜství)

BMLFUW


Stubenring 1 1010 Wien

17 / 94

Další informace

www.bmlfuw.gv.at


Kapitola 1

1.3.5 Koordinaþní úloha MKOL V roce 1995 Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) rozhodla, aby tehdejší pracovní skupina „Hydrologie“ provedla podrobnČjší prĤzkum vzniku povodní v povodí Labe. Pod dojmem povodnČ v roce 1997 na þeském horním toku Labe, na OdĜe, na MoravČ a také na RýnČ byla v Ĝíjnu 1997 ustavena ad hoc pracovní podskupina „PovodĖová ochrana“, která byla povČĜena vypracováním „Strategie povodĖové ochrany v povodí Labe” (MKOL, 1998). Tato strategie byla schválena v Ĝíjnu 1998 na zasedání MKOL a v roce 2000 odbornČ podložena dokumentací „Zmapování stávající úrovnČ povodĖové ochrany v povodí Labe“ (MKOL, 2001). Poté dostala pracovní podskupina za úkol, aby na základČ obou tČchto dokumentĤ vypracovala „Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe“ (MKOL, 2003). V této fázi došlo v srpnu 2002 k povodni, která zasáhla celé povodí Labe. Tato povodeĖ se v celé EvropČ stala synonymem pro extrémní povodnČ a zatČžkávací zkouškou nejen pro vodohospodáĜe, záchranáĜe a zásahové jednotky, ale i pro MKOL. Již v prĤbČhu povodnČ bylo aktérĤm jasné, že odpovČć na tuto výzvu lze najít jen ve spoleþném pĜeshraniþním pĜístupu. Smluvní strany MKOL proto v Ĝíjnu 2002 ustavily pracovní skupinu „PovodĖová ochrana“ a v Ĝíjnu 2003 schválily spoleþný „Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe“, v jehož rámci byly dohodnuty významné cíle ochrany pĜed povodnČmi v povodí. PovodĖová smČrnice stanoví v þlánku 8 odst. 1: „ýlenské státy zajistí, aby byl pro oblasti povodí nebo správní jednotky uvedené v þlánku 3 odst. 2 písm. b), které leží výluþnČ na jejich území, vypracován jediný plán pro zvládání povodĖových rizik nebo soubor plánĤ pro zvládání povodĖových rizik koordinovaných na úrovni oblasti povodí.“ Dále je v þlánku 8 odst. 2 stanoveno: „Pokud mezinárodní oblast povodí nebo správní jednotka uvedená v þl. 3 odst. 2 písm. b) leží výluþnČ na území Spoleþenství, zajistí þlenské státy koordinaci s cílem vypracování jediného mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik nebo souboru plánĤ pro zvládání povodĖových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí. …“ Tento úkol plní MKOL. Obrázek 1.3.5-1 znázorĖuje pracovní strukturu MKOL. ýleny pracovní skupiny „PovodĖová ochrana“ jsou zástupci ýeské republiky a NČmecka, jako stálí hosté se bezprostĜednČ podílejí Rakousko a Polsko. Do prací pracovní skupiny „PovodĖová ochrana“ jsou po odborné stránce jako stálí hosté zapojeny také nČmecké nevládní organizace. MKOL a její pracovní skupina „PovodĖová ochrana“ koordinovala práce v mezinárodní oblasti povodí Labe již od povodnČ v roce 2002, v souvislosti s realizací Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe v letech 2003 – 2011 a s vyhodnocením dalších významných pĜípadĤ povodní v letech 2006, 2010 a 2013, podrobnČ je diskutovala s dotþenými orgány, informovala i veĜejnost a v pĜípadČ potĜeby ji zapojila do diskuse. SouþasnČ s ukonþením Akþního plánu v roce 2011 byl na mezinárodní úrovni splnČn první dílþí úkol PovodĖové smČrnice, tj. pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik a vymezení území s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem. V prosinci 2013 byly dokonþeny mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik a od kvČtna 2014 jsou na mezinárodní úrovni k dispozici všem dotþeným a zúþastnČným subjektĤm ve fyzické nebo webové formČ. Do plánu pro zvládání povodĖových rizik jsou zaþlenČny i pĜíslušné aktivity Rakouska a Polska, což skýtá ucelený obraz mezinárodnČ významných prvkĤ plánu pro zvládání povodĖových rizik pro mezinárodní oblast povodí Labe.

18 / 94


Kapitola 1

Obr. 1.3.5-1: Pracovní struktura MKOL (zdroj: MKOL)

Další významnou souþástí koordinaþních úkolĤ MKOL je informování a zapojení veĜejnosti. V rámci workshopĤ pracovní skupiny „PovodĖová ochrana“ a Mezinárodních labských fór MKOL získává veĜejnost zásadní a aktuální informace o práci a aktivitách MKOL (viz kap. 5.3).

1.4

Proces plánování v oblasti zvládání povodĖových rizik

Mezinárodní oblast povodí Labe se rozkládá na území þtyĜ þlenských státĤ EU – ýeské republiky, NČmecka, Rakouska a Polska. Za úþelem koordinace vzájemné spolupráce pĜi implementaci se tyto státy dohodly, že budou požadavky PovodĖové smČrnice na mezinárodní úrovni naplĖovat v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) prostĜednictvím mezinárodní koordinaþní skupiny ICG. Státy v povodí Labe se dále dohodly na tom, že za mezinárodní oblast povodí Labe bude zpracován jeden spoleþný Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe. Tento plán se skládá ze spoleþnČ zpracované þásti A se souhrnnými informacemi na mezinárodní úrovni a z þástí B – tj. plánĤ, které zpracovaly jednotlivé státy na národní úrovni. ýást A byla zpracována v rámci MKOL / mezinárodní koordinaþní skupiny ICG jako nadnárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe. Popisuje témata, která jsou relevantní pro celou mezinárodní oblast povodí, a shrnuje významné informace z národních plánĤ pro zvládání povodĖových rizik, tj. þástí B.

19 / 94


Kapitola 1

Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe byl zpracován v analogické struktuĜe jako Mezinárodní plán oblasti povodí Labe (MKOL,2009a a MKOL, 2015), která je znázornČna na obr. 1.4-1.

národní úroveĖ

mezinárodní úroveĖ

Cíle a opatĜení relevantní na mezinárodní úrovni

ýást A Cíle a opatĜení na úrovni jednotlivých státĤ

ýást B D

CZ

A

PL

Obr. 1.4-1: Struktura Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe

PĜedkládaná þást A Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe je k dispozici na internetových stránkách Mezinárodní komise pro ochranu Labe: www.iksemkol.org ýásti B – národní plány státĤ v povodí Labe jsou zveĜejnČny na tČchto internetových stránkách:

pro ýeskou republiku: www.povis.cz

pro NČmecko: www.fgg-elbe.de

pro Rakousko: wisa.bmlfuw.gv.at

pro Polsko: www.kzgw.gov.pl

V polské ani v rakouské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe nebyly stanoveny žádné oblasti s významným povodĖovým rizikem, pro které by bylo tĜeba zpracovat mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik ve smyslu þlánku 6, resp. plány ve smyslu þlánku 7 PovodĖové smČrnice (viz kapitola 2.2.3). PĜi pĜípravČ Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik bylo tĜeba v souvislosti s aktualizací Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na období 2016 – 2021 zajistit koordinaci naplĖování požadavkĤ Rámcové smČrnice o vodách – viz kapitola 6.3. Zde jde pĜedevším o to, aby opatĜení podle Rámcové smČrnice o vodách respektovala zájmy ochrany pĜed povodnČmi a opatĜení podle PovodĖové smČrnice nebránila dosažení dobrého stavu vod nebo nevedla ke zhoršení stavu vod. Ideálním pĜípadem jsou pak opatĜení, která jsou pozitivní z pohledu obou smČrnic, jako je napĜ. napojení údolních niv na tok prostĜednictvím posunu trasy protipovodĖových hrází dále od toku. PĜi pĜípravČ plánu byly také brány v úvahu možné dopady zmČny klimatu, které jsou podrobnČji popsány v kapitole 2.2.2.5.

20 / 94


Kapitola 1

Pro shromažďování a zpracování dat potřebných pro mezinárodní koordinaci plnění úkolů Rámcové směrnice o vodách a Povodňové směrnice a zpracování zpráv je využíván internetový portál WasserBLIcK (www.wasserblick.net). V předkládané části A jsou některé části plánu pouze krátce shrnuty s uvedením odkazu na informace v národních plánech pro zvládání povodňových rizik. 1.4.1 Struktura plánů v České republice Struktura plánů je definována vodním zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláškou č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. V rámci plánování podle Rámcové směrnice o vodách jsou na nejnižší úrovni zpracovávány plány dílčích povodí (v povodí Labe celkem 5). Jejich součástí je kapitola řešící problematiku ochrany před povodněmi mimo oblasti s významným povodňovým rizikem. Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své územní působnosti a schvalují kraje. Plány dílčích povodí zastřešuje Národní plán povodí Labe, který pořizuje MZe a MŽP ve spolupráci s příslušnými správci povodí a krajskými úřady a který schvaluje vláda. V rámci plánování podle Povodňové směrnice jsou na nejnižší úrovni zpracovány dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem. Ty zpracovávají správci povodí pro každou oblast s významným povodňovým rizikem a obsahují popis oblasti, interpretaci výsledků mapování povodňových rizik a návrh opatření ke splnění konkrétních cílů. Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem jsou hlavním podkladem pro zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Plány pro zvládání povodňových rizik jsou zpracovány pro území ČR tři, a to pro národní části mezinárodních oblastí povodí Dunaje, Labe a Odry. Jejich obsah je koordinován s mezinárodními plány pro zvládání povodňových rizik v rámci pracovních skupin příslušných mezinárodních komisí. Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe pořizuje MŽP a MZe ve spolupráci s příslušnými správci povodí a krajskými úřady a schvaluje vláda. 1.4.2 Struktura plánů v Německu Spolkové země v německé části povodí Labe se na základě usnesení Labské rady Společenství oblasti povodí Labe dohodly na tom, že vypracují společný plán pro zvládání povodňových rizik v německé části povodí Labe, který bude v souladu s právními požadavky § 75 spolkového zákona o nakládání s vodami (německá národní legislativa) a článku 7 Povodňové směrnice. Struktura německého národního plánu pro zvládání povodňových rizik Společenství oblasti povodí Labe odráží zásadní strukturu zde předkládaného mezinárodního plánu. Odsouhlasení obou dokumentů proběhlo v úzké spolupráci mezi národní pracovní skupinou „Zvládání povodňových rizik“ Společenství oblasti povodí Labe a mezinárodní pracovní skupinou „Povodňová ochrana“ Mezinárodní komise pro ochranu Labe. V plánu pro zvládání povodňových rizik Společenství oblasti povodí Labe je po obsahové stránce hlavní pozornost zaměřena na prezentaci výsledků předběžného vyhodnocení povodňových rizik podle § 73 spolkového zákona o nakládání s vodami ve spojitosti s články 4 a 5 Povodňové směrnice, na mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik podle § 74 spolkového zákona o nakládání s vodami ve spojitosti s článkem 6 Povodňové směrnice a na jasný popis vhodných cílů pro zvládání povodňových rizik a plánovaných opatření, které se předpokládají k dosažení těchto cílů v německé části povodí Labe. Spolkové země spolupracující ve Společenství oblasti povodí Labe doplňují mezinárodní a národní plán povodňových rizik individuálně o vlastní veřejné publikace. 21 / 94


Kapitola 1

1.4.3 Struktura plánĤ v Polsku Národní vodohospodáĜská správa (Krajowy Zarząd Gospodarki Wodnej – KZGW) zajišĢuje v souladu s ustanoveními PovodĖové smČrnice a polského vodního zákona zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik pro povodí a vodohospodáĜské oblasti. Zpracování tČchto plánĤ pĜedcházela pĜíprava pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik, map povodĖového nebezpeþí a map povodĖových rizik. Cílem vyhodnocení povodĖových rizik byla identifikace oblastí ohrožovaných povodnČmi, pro které byly zpracovány mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik. Zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik probíhá na dvou referenþních úrovních:

pro 3 povodí (Visly, Odry, Pregoly),

pro 9 vodohospodáĜských oblastí (Horní Odry, StĜední Odry, Varty, Dolní Odry a západního PomoĜanska, Malé Visly, StĜední Visly, Dolní Visly, Lavy a WĊgorapy). Polská þást povodí Labe je Ĝešena v rámci vodohospodáĜské oblasti StĜední Odry.

Polská vodohospodáĜská správa pĜipravila „Metodiku tvorby plánĤ pro zvládání povodĖových rizik pro povodí a vodohospodáĜské oblasti“. Podle této metodiky byly zĜízeny následující pracovní skupiny zajišĢující plánovací proces v rámci jednotlivých územnČplánovacích úrovní: 1. Na úrovní vodohospodáĜské oblasti:

Ĝídicí výbor vodohospodáĜské oblasti,

územnČplánovací skupina vodohospodáĜské oblasti,

územnČplánovací týmy vodohospodáĜské oblasti.

2. Na úrovní povodí:

Ĝídicí výbor povodí,

územnČplánovací skupina povodí.

ýleny výše uvedených grémií jsou na pĜíslušných úrovních zástupci dotþených subjektĤ (státní správa, samospráva, moĜská a vodohospodáĜská správa), kteĜí svými znalostmi a zkušenostmi podporují zhotovitele plánĤ pro zvládání povodĖových rizik. V souladu s metodikou poĜizování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik a s podporou výše uvedených grémií byly pĜipraveny návrhy plánĤ pro zvládání povodĖových rizik pro jednotlivá povodí a vodohospodáĜské oblasti, které byly následnČ pĜedloženy k veĜejnému projednávání. Na základČ pĜipomínek zaslaných v rámci veĜejného projednávání a na základČ strategického posuzování vlivĤ na životní prostĜedí byly pĜipraveny koneþné verze plánĤ pro zvládání povodĖových rizik. Koneþné verze tČchto plánĤ pro povodí a vodohospodáĜské oblasti byly spolu s pĜílohami zveĜejnČny prostĜednictvím internetové platformy „Ochrana pĜed povodnČmi“ (http://www.powodz.gov.pl). Plány pro zvládání povodĖových rizik neobsahují relevantní informace pro povodí Labe na území Polska, protože zde nejsou vymezeny žádné oblasti s významným povodĖovým rizikem.

22 / 94


Kapitola 1

1.4.4 Struktura plánů v Rakousku Zpracování plánu pro zvládání povodňových rizik v rámci prvního cyklu implementace Povodňové směrnice proběhlo v Rakousku v souladu s federální strukturou ve třech pracovních krocích. Ze strany Spolkového ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství byl vypracován návrh (odsouhlasený s pracovní skupinou „Povodňová směrnice“, v níž jsou zástupci spolkových a zemských orgánů), který byl poskytnut zemským hejtmanům. Hejtmani tento návrh prověřili a doplnili a postoupili jej opět spolkovému ministerstvu. Na tomto základě zpracovalo spolkové ministerstvo 1. návrh plánu pro zvládání povodňových rizik, který byl následně předložen veřejnosti k připomínkám (lhůta pro zaslání připomínek 6 měsíců). Na základě zaslaných připomínek, strategického posuzování vlivů na životní prostředí a 1. návrhu plánu pro zvládání povodňových rizik byla koncem roku 2015 zpracována konečná verze plánu pro zvládání povodňových rizik a v souladu s rakouským vodním zákonem byl plán uveřejněn prostřednictvím platformy „Informační systém o vodě Austria“ (http://wisa.bmlfuw.gv.at). Plán se skládá z několika pracovních podkladů, které byly připraveny na 3 úrovních (oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem – APSFR, spolkové země, spolková vláda) a na závěr byly tyto podklady sloučeny do jednoho dokumentu: 

katalog opatření (skládající se z 22 typů opatření);



vzorový formulář ke zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik na úrovni APSFR a spolkových zemí;



odborný a technický návod na vyplnění vzorových formulářů;



spolkový dokument „Plán pro zvládání povodňových rizik“, který se stal po ukončení zpracování ze strany Spolkového ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství závazným (právním) dokumentem;



výsledky předběžného vyhodnocení a vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem;



vyhodnocení a znázornění map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik.

Plán pro zvládání povodňových rizik neobsahuje pro povodí Labe na území Rakouska žádné oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem.

23 / 94


2

Podklady pro vypracování plánu pro zvládání povodĖových rizik

2.1

Popis Ĝešeného území

Kapitola 2

2.1.1 Klimatické a hydrologické pomČry Povodí Labe patĜí k mírnému podnebnému pásmu, nachází se v pĜechodné oblasti mezi pĜímoĜským a kontinentálním podnebím. Kontinentální vliv se projevuje v pomČrnČ nízkých srážkových úhrnech a velkých teplotních rozdílech mezi zimou a létem. Tato zásada platí na vČtšinČ území v povodí Labe, pĜiþemž úhrny srážek v horských regionech s rostoucí nadmoĜskou výškou terénu pĜibývají. Celkem vyrovnaný prĤbČh teploty vzduchu a pro nížinu pomČrnČ vysoký úhrn srážek – tj. jevy pĜímoĜského podnebí – charakterizují oblast podél Dolního Labe. PrĤmČrná roþní teplota vzduchu se v nížinách pohybuje od 8 do 9 °C a na hĜebenech hor od 1 do 3 °C. Absolutní extrémní teploty vzduchu celého povodí byly v jižní þásti, kde je podnebí spíše kontinentální, namČĜeny v DobĜichovicích u Prahy 20. srpna 2012 hodnotou +40,4 °C a v Litvínovicích u ýeských BudČjovic 11. února 1929 (povodí horního toku Vltavy) -42,2 °C. Ale také více pĜímoĜské podnebí v severní þásti povodí Labe zná extrémní teploty. Ty se pohybují v rozsahu od +39,2 °C, což bylo zaznamenáno 9. srpna 1992 ve mČstČ Lübben (povodí Sprévy) až po -28,9 °C, což bylo namČĜeno 24.února 1956 ve mČstČ Gardelegen (povodí Alandu). V dlouhodobém prĤmČru za období 1961-1990 þiní roþní srážkový úhrn v celém povodí Labe 628 mm a smČrem k jihovýchodu se zvyšuje; zde dosahují roþní úhrny srážek v prĤmČru 666 mm/rok (MKOL, 2005b). Z obr. 2.1.1-1 je ale patrné, že úhrn srážek v jednotlivých regionech je znaþnČ rozdílný. PĜibližnČ na tĜetinČ plochy povodí Labe nedosahuje ani 550 mm, což se týká pĜedevším þásti povodí Vltavy, OhĜe, Sály a Havoly. ExtrémnČ nízké srážky jsou v oblastech, které se pĜi cyklonálním západním a severozápadním proudČní nacházejí ve srážkovém stínu hor. Proto se nejnižší prĤmČrné roþní srážkové úhrny vyskytují v povodí dolního toku Sály (430 až 450 mm), v Žatecké pánvi v povodí OhĜe a v Durynské pánvi v povodí Ĝeky Unstrut (450 mm). PĜibližnČ na polovinČ plochy povodí Labe þiní prĤmČrný roþní srážkový úhrn 550 až 700 mm. PatĜí sem rozsáhlé þásti Horního Labe, Vltavy, ýerného Halštrova, Mulde a Sprévy i úsek StĜedního Labe mezi soutokem s Havolou a jezem Geesthacht. Úhrny srážek mezi 700 a 850 mm jsou charakteristické pro stĜední polohy a pro povodí Dolního Labe, které je výraznČ ovlivĖováno pĜímoĜským podnebím. V severovýchodní þásti povodí Dolního Labe se dokonce vyskytují srážky nad 850 mm. Tak vysoké srážky jsou jinak zaznamenávány pouze v horských oblastech. PrĤmČrný roþní srážkový úhrn nad 1 000 mm se vyskytuje pouze ve vyšších horských polohách. Nejvyšší denní úhrn srážek 345 mm v povodí Labe byl zaznamenán 29. þervence 1897 na Nové Louce v Jizerských horách. Dne 12. srpna 2002 byl v Cínovci-Georgenfeldu ve východní þásti Krušných hor namČĜen úhrn srážek 312 mm, který pĜedstavuje nejvyšší denní hodnotu srážek od zaþátku pravidelných mČĜení v NČmecku. Pro uvedené pĜechodné podnebí je pĜíznaþný hydrologický režim dešĢovo-snČhového typu. V zimČ padá þást srážek ve formČ snČhu, který v horských oblastech taje vČtšinou až na jaĜe a v dlouhodobém prĤmČru obvykle vede k výskytu maximálních prĤtokĤ v bĜeznu a dubnu. Horské oblasti zaujímají pouze malou þást povodí Labe. Pouze 2 % plochy povodí mají nadmoĜskou výšku nad 800 m n. m., zatímco více než polovina povodí se nachází v nadmoĜských výškách pod 200 m n. m. Vzhledem k tČmto pomČrĤm dochází v letních mČsících k výraznému poklesu prĤtokĤ, který není dále podporován táním snČhu a horských ledovcĤ, jako napĜíklad alpské toky. Nejmenších prĤtokĤ bývá dosaženo v záĜí a v Ĝíjnu. Tyto malé prĤtoky také odrážejí skuteþnost, že v povodí Labe pĜipadá na odtok zhruba jedna þtvrtina objemu srážek, napĜíklad 24 / 94


Kapitola 2

v poslední posuzované vodomČrné stanici na Labi bez vlivu pĜílivu a odlivu (Neu Darchau) je prĤmČrná roþní odtoková výška 171 mm pĜi prĤmČrné roþní srážkové výšce 641 mm (za období 1961 – 2005).

Obr. 2.1.1-1: PrĤmČrné roþní úhrny srážek na povodí Labe za období 1961-1990 (zdroj: BfG, ýHMÚ, MKOL)

Tabulky 2.1.1-1, 2.1.1-2 (MKOL, 2012b) a 2.1.1-3 obsahují základní hydrologické charakteristiky, dlouhodobé prĤmČrné hodnoty mČsíþních a pololetních (sezónních) prĤtokĤ a kulminaþní prĤtoky dané doby opakování v charakteristických vodomČrných stanicích Labe a jeho významných pĜítokĤ.

25 / 94


Tab. 2.1.1-1: Základní hydrologické charakteristiky

26 / 94

Kapitola 2


Tab. 2.1.1-2: Dlouhodobé prĤmČrné mČsíþní a pololetní (sezónní) prĤtoky [m³.s-1]

27 / 94

Kapitola 2


Kapitola 2

Tab. 2.1.1-3: N–leté prĤtoky [m³.s-1] ve vybraných stanicích na Labi a v Praze na VltavČ Stanice

Q10

Q20

Q50

Q100

Q200

Q500

Kostelec n. L.

896

1 040

1 240

1 390

1 540

1 760

Praha (Vltava)

2 230

2 720

3 440

4 020

4 640

5 530

DČþín

2 760

3 240

3 900

4 410

4 940

5 680

Drážćany

2 540

3 050

3 790

4 400

5 070

–

Torgau

2 540

3 060

3 790

4 380

5 010

–

Barby

3 480

3 960

4 530

4 920

5 280

–

Wittenberge

3 280

3 710

4 230*

4 600*

5 000*

–

Neu Darchau

3 190

3 610

4 120*

4 580*

4 900*

–

* prĤmČrná hodnota mezi stĜední hodnotou teoretického rozdČlení a hodnotou horní obalové kĜivky konfidenþního intervalu na úrovni významnosti 95 % Poznámka: - pro þeské stanice platné údaje (odvozené za nejdelší období pozorování vþetnČ historických povodní) - pro nČmecké stanice údaje za referenþní období 1890 – 20131

V povodí Labe se nachází 312 údolních nádrží s objemem nad 0,3 mil. m³, z toho 137 v ýeské republice a 175 v NČmecku, o celkovém objemu 4 118,14 mil. m³ – viz tab. 3.3.2-1 (MKOL, 2012a). Jejich význam pro ochranu pĜed povodnČmi je nesporný. 2.1.2 Využívání území V mezinárodní oblasti povodí Labe je dle analýzy dat projektu CORINE Land Cover z roku 2012 využíváno 39,7 % plochy jako orná pĤda a lesní porosty pokrývají 30,8 %, z toho pĜipadá 22,1 % na jehliþnaté a 8,7 % na listnaté a smíšené porosty – viz tab. 2.1.2-1 a mapa AF3 v pĜíloze 3. Tab. 2.1.2-1: Struktura využívání území v mezinárodní oblasti povodí Labe dle CORINE Land Cover z roku 2012 PoĜ. þ.

1

Kategorie

[%]

1.

HustČ zastavČné plochy

1,2

2.

ěídce zastavČné plochy

6,4

3.

Plochy bez vegetace nebo s Ĝídkou vegetací

0,4

4.

Orná pĤda

39,7

5.

Trvalé zemČdČlské kultury

0,3

6.

Travinná a kĜovinná vegetace

17,6

7.

Listnaté a smíšené lesy

8,7

8.

Jehliþnaté lesy

22,1

9.

MokĜady

0,2

10.

Vnitrozemské vodní plochy

1,4

11.

MoĜe

2,0

Použité kombinace metody odhadu parametrĤ a teoretického rozdČlení: Drážćany: všeobecné rozdČlení extrémních hodnot / metoda vážených pravdČpodobností Torgau: tĜíparametrické logaritmicko-normální rozdČlení / metoda vážených pravdČpodobností Barby, Wittenberge, Neu Darchau: Weibullovo rozdČlení 3 / metoda momentĤ Wittenberge, Neu Darchau: Weibullovo rozdČlení 3 / metoda momentĤ, ale od Q50 prĤmČrná hodnota mezi stĜední hodnotou teoretického rozdČlení a hodnotou horní obalové kĜivky konfidenþního intervalu na úrovni významnosti 95 %

28 / 94


2.2

Kapitola 2

Výsledek pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik 2.2.1 Popis významných povodní, ke kterým došlo v minulosti 2.2.1.1 Seznam významných minulých povodní

Na základČ dostupných nebo snadno odvoditelných informací mČly podle PovodĖové smČrnice þlenské státy provést vyhodnocení, zahrnující:

popis povodní, ke kterým došlo v minulosti a které mČly výrazné nepĜíznivé úþinky na lidské zdraví, životní prostĜedí, kulturní dČdictví a hospodáĜskou þinnost a u nichž je stále velká pravdČpodobnost výskytu podobných událostí v budoucnosti – podle þl. 4, odst. 2 b) PovodĖové smČrnice,

popis významných povodní, ke kterým došlo v minulosti, pokud lze u podobných událostí v budoucnosti pĜedpokládat výrazné nepĜíznivé úþinky – podle þl. 4, odst. 2 c) PovodĖové smČrnice.

Tabulka 2.2.1-1 ukazuje 10 nejvČtších zdokumentovaných povodní v minulosti na vybraných vodomČrných stanicích v povodí Labe a povodeĖ v þervnu 2013, která nebyla souþástí pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik podle þlánku 4 PovodĖové smČrnice, jelikož se vyskytla až po ukonþení pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik. Tabulky 2.2.1-2 a 2.2.1-3 obsahují významné minulé povodnČ podle þl. 4 odst. 2b) nebo 2c) PovodĖové smČrnice.

29 / 94


Tab. 2.2.1-1: PĜípady povodní v povodí Labe (10 nejvČtších zdokumentovaných povodní od roku 1845) a povodnČ v þervnu 2013 1)

30 / 94

Kapitola 2


Kapitola 2

Tab. 2.2.1-2: Významné minulé povodnČ – þeská þást povodí Labe PovodeĖ

Typ povodnČ

Zasažená oblast

Max. dosažená doba opakování N

DĤsledky povodní

Dokumentace povodnČ

Mnichovka, protržení hráze VD Hubaþov

pĜírodní >100 zvláštní 5 x Q100

5 obČtí, materiální škody nejsou známy

þlánek ve sborníku

19. srpna 1974

zvláštní povodeĖ (bČhem pĜírodní povodnČ)

bĜezen 1981

povodí horního jarní povodeĖ, tání Labe, povodí OhĜe, snČhu a déšĢ Mže, Sázava, Morava

20 až 50, ojedinČle 100

nejsou známy

hydrologická zpráva

þervenec 1981

letní povodeĖ, regionální deštČ

povodí Otavy, Berounky, dolní Vltava, Labe

50 až 100, ojedinČle >100

nejsou známy

hydrologická zpráva

þervenec 1997

letní regionální, dvČ povodĖové vlny

þást povodí horního Labe (centrum povodnČ bylo na MoravČ)

20 až 50, výjimeþnČ 100

2,6 mld. Kþ poþet obČtí není znám

komplexní projekt (ýHMÚ)

þervenec 1998

pĜívalová povodeĖ

DČdina, BČlá (prav. pĜítoky Orlice)

>100

1,8 mld. Kþ 6 obČtí

hydrologická zpráva, zpráva Povodí Labe

bĜezen 2000

jarní povodeĖ, tání a déšĢ

povodí horního Labe a Jizery

50 až 100, výjimeþnČ >100

3,8 mld. Kþ 2 obČti

zpráva ýHMÚ, zprávy správcĤ povodí

srpen 2002

letní regionální, dvČ povodĖové vlny

povodí Vltavy a Berounky, dolní Labe

200 až 1000, nČkde >1000


komplexní projekt (VÚV), zprávy správcĤ povodí

bĜezen / duben 2006

jarní povodeĖ, tání a déšĢ

celé povodí Labe, nejvíce Sázava, Lužnice a další

50 až 100


komplexní projekt (VÚV), zprávy správcĤ povodí

þerven / þervenec 2009

pĜívalové povodnČ

DČþínsko (Kamenice, Bystrá), Prachaticko

>>100

1,4 mld. Kþ 1 obČĢ

komplexní projekt (ýHMÚ)

srpen 2010

letní povodeĖ s prvky pĜívalové povodnČ

povodí Plouþnice a Kamenice

>>100

2,1 mld. Kþ bez obČtí

komplexní projekt (ýHMÚ), zprávy správcĤ povodí

letní povodeĖ, regionální deštČ

horní Labe, Vltava vþetnČ Berounky, Labe pod soutokem s Vltavou

20 až 50, výjimeþnČ 100


komplexní projekt (ýHMÚ), zprávy správcĤ povodí

þerven 2013

1)

1)

PovodeĖ v þervnu 2013 nebyla souþástí pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik podle þl. 4 PovodĖové smČrnice.

31 / 94


Kapitola 2

Tab. 2.2.1-3: Významné minulé povodnČ – nČmecká þást povodí Labe PovodeĖ

Typ povodnČ

Max. dosažená doba opakování N

Zasažená oblast

prosinec 1717

bouĜlivý pĜíliv

pobĜežní oblast slapový úsek Labe

únor 1825

bouĜlivý pĜíliv


listopad 1890

zimní povodeĖ

únor 1909

zimní povodeĖ

DĤsledky povodní

Dokumentace povodnČ

340 obČtí

archivy vodního hospodáĜství

>30

nČkolik obČtí


povodí StĜedního Labe a Sály

100

žádné obČti

brožura „PovodnČ v Durynsku“

povodí Alandu / Biese a Sály

100

žádné obČti


þervenec 1926 letní povodeĖ

povodí Agy, Große Schnauder, Worbis

100

žádné obČti


únor 1946

zimní povodeĖ

povodí Helme, Thyry, Unstrut, Saské Sály

5 až 1 000

žádné obČti


bĜezen 1947

zimní povodeĖ

povodí Sály

100

žádné obČti



povodí Bílého Halštrova a Mulde

100

3 obČti


únor 1962

bouĜlivý pĜíliv


80

315 obČtí


þerven 1970

letní povodeĖ

povodí Biberbachu

>50

žádné obČti

leden 1976

bouĜlivý pĜíliv


100

žádné obČti

bĜezen 1981

zimní povodeĖ

povodí Grützer Vorfluter, Hauptstremme, Havoly, Jäglitz

srpen 1981

letní povodeĖ

povodí StĜedního Labe a Sály

duben 1994

zimní povodeĖ


povodí Sály, Werry, Unstrut, Bode, Eine, Gonny, Hauptnuthe, Holtemme, Nasse, Rippachu, Rohne, Selke, Uchter Wipper, Zillierbachu povodí SeveromoĜskobaltského prĤplavu, Stör, Krückau, Pinnau, Alster, Bille, Labsko-Lübeckého prĤplavu povodí Mulde, Ehle, StĜedního Labe a pĜítoky, Rossel, Spittelwasser, Sjednocené Tanger, Jeetzel


žádné obČti

100

žádné obČti


>100

4 obČti


200

žádné obČti


50 až 500

21 obČtí

zpráva MKOL

50 až 200

žádné obČti

zpráva MKOL

90

žádné obČti

srpen 2002

letní povodeĖ

duben 2006

zimní povodeĖ

dolní úsek StĜedního Labe a pĜítoky

leden 2008

zimní povodeĖ

povodí Oste

srpen 2010

letní povodeĖ

povodí Pleiße, Chemnitz, Sprévy, Fuhne, Kabelske, Neugraben, Reide, ýerného Halštrova, Schweinitzer Fließ, Strengbachu

25 až 500

4 obČti

zpráva MKOL

záĜí 2010

letní povodeĖ

povodí Parthe, ýerného Halštrova, Sprévy

20 až 500

žádné obČti

zpráva MKOL

leden 2011

zimní povodeĖ

povodí Bílého Halštrova, Sály, dolní úsek StĜedního Labe

25 až 200

žádné obČti

letní povodeĖ

povodí StĜedního Labe a pĜítoky Sála a Mulde

50 až 200

žádné obČti

þerven 2013 1)

1)

zpráva BfG-1797 zpráva MKOL

PovodeĖ v þervnu 2013 nebyla souþástí pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik podle þl. 4 PovodĖové smČrnice.

32 / 94


Kapitola 2

V rámci pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik v polské þásti povodí Labe byla na základČ údajĤ obcí Kudowa Zdrój a Lewin Káodzki provedena inventarizace historických povodní na toku StĜely (Klikawa) v roce 1998 a 2006. PĜi posouzení jejího charakteru (lokální záplavy v dĤsledku rychlé oblevy, dlouho trvající deštČ nebo pĜívalové srážky) nebyly tyto pĜípady povodní zaĜazeny mezi oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem. V rakouské þásti povodí Labe byla jako významná historická povodeĖ vyhodnocena událost v þervnu 2006 na toku SkĜemelice (Braunaubach) a jejím pĜítoku Romavském potoce (Romaubach) v povodí Ĝeky Lužnice. Pro pobĜežní oblasti chránČné hrázemi lze zpravidla vycházet ze skuteþnosti, že minulé významné povodnČ (bouĜlivé pĜílivy), ke kterým došlo pĜevážnČ již pĜed mnoha lety, by nemČly mít v pĜípadČ budoucího výskytu žádné významné dopady, jelikož další rozvoj podkladĤ a pĜístupĤ k návrhové míĜe ochrany vedl k výraznému zlepšení standardĤ ochrany. To se mimo jiné ukazuje také v tom, že pĜípady povodní v posledních letech, pĜestože u nich bylo dosaženo vyšších stavĤ vody, nemČly žádné nebo podstatnČ menší nepĜíznivé úþinky. Z toho jsou vyĖaty oblasti bez dostateþné ochrany proti bouĜlivým pĜílivĤm, zejména ty oblasti, kde po povodĖové události došlo k intenzifikaci využívání území nebo pokud byly tyto oblasti plošnČ rozšíĜeny. Nejvyšší vodní stavy pĜi bouĜlivých pĜílivech ve vodomČrné stanici Cuxhaven jsou uvedeny v tabulce 2.2.1-4. Tab. 2.2.1-4: Nejvyšší vodní stavy pĜi bouĜlivých pĜílivech ve vodomČrné stanici Cuxhaven, vþetnČ vzdutí zpĤsobeného vČtrem Datum

[cm n. m.]

16. 2. 1962

494

6. 12. 1973

439

3. 1. 1976

510

21. 1. 1976

470

24. 11. 1981

451

27. 2. 1990

444

23. 1. 1993

434

28. 1. 1994

449

10. 1. 1995

448

5. 2. 1999

434

3. 12. 1999 6. 12. 2013 1)

453

1)

507

BouĜlivý pĜíliv v prosinci 2013 nebyl souþástí pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik podle þl. 4 PovodĖové smČrnice.

2.2.1.2 Analýza povodní v srpnu 2002 a v þervnu 2013 PovodnČ v roce 2002 a 2013 byly vyhodnoceny v samostatných publikacích MKOL (MKOL, 2004 a MKOL, 2014). V této kapitole jsou shrnuty pouze základní informace. V rámci MKOL byla dále zpracována také spoleþná vyhodnocení povodní v roce 2006 a 2010 (MKOL, 2007 a MKOL, 2012c).

33 / 94


Kapitola 2

PovodeĖ v srpnu 2002 Extrémní srážky v povodí Labe vedly v srpnu 2002 k jedné z nejniþivČjších povodní na Labi a nČkterých jeho pĜítocích. ýást povodí Labe byla zasažena dvČma vlnami vydatných srážek v krátkém þasovém sledu, což výraznČ zvýšilo povodĖové odtoky pĜi druhé vlnČ srážek. V nČkolika oblastech pĜevýšily srážky všechny dosud namČĜené hodnoty. NapĜíklad za období od 6. do 13. srpna 2002 spadlo v povodí Vltavy 189 a v povodí Mulde 226 mm srážek. BouĜkové buĖky umístČné v rozsáhlé oblasti regionálních srážek zpĤsobily také na menších tocích a pĜítocích Labe katastrofální pĜívalové povodnČ a plošný povrchový odtok. Odhad škod a ztrát zpĤsobených povodní je obtížný, proto byly hodnoty škod uvádČné v jejím prĤbČhu a po ní silnČ rozkolísané. ZávČreþný odhad celkových škod, tj. souþet škod vyþíslených obČma státy, pĜedstavuje pĜibližnČ 11,3 mld. EUR. PovodeĖ v srpnu 2002 si vyžádala 38 obČtí na lidských životech. Na základČ statistického hodnocení kulminaþních prĤtokĤ bylo v nČkolika dílþích povodích v ýeské republice dosaženo doby opakování pĜesahující 500 let, v Sasku doby opakování výraznČ vČtší než 200 let. Na samotném Labi byly vyhodnoceny doby opakování do 200 let pod soutokem s Vltavou a pĜibližnČ 20 – 50 let pĜi pĜechodu do slapového úseku. PĜitom je tĜeba vzít v úvahu, že protržení ochranných hrází v poþetných lokalitách na Labi a Mulde a jejich pĜítocích a rovnČž Ĝízené napouštČní manipulovatelných odlehþovacích poldrĤ na Havole þasto vedly k výraznému snížení prĤtokĤ v Labi. Pouze z Labe bylo tímto zpĤsobem odvedeno a zachyceno dalších cca 400 mil. m3 vody. Ve všech nádržích v povodí Labe je k dispozici celkový ovladatelný objem více než 4 mld. m3 – viz tab. 3.3.2-1 (MKOL, 2012a), z toho þiní ovladatelný ochranný objem cca 500 mil. m3. Tyto prostory byly ve všech pĜípadech pĜed zaþátkem povodnČ volné a dále byla ve vČtšinČ nádrží volná ještČ þást zásobního prostoru. V povodích, která byla zasažena dvČma vlnami srážek, se však volné prostory naplnily již odtokem z první vlny. Vliv nádrží na prĤbČh povodnČ byl pozitivní, manipulacemi na nádržích bylo dosaženo zdržení postupu kulminace povodĖové vlny a v ĜadČ pĜípadĤ výrazného snížení kulminace v toku pod nádrží. Ukázalo se však, že v pĜípadČ extrémní povodnČ jako v roce 2002 nemohou nádrže zabezpeþit snížení povodĖové vlny na neškodný odtok, ani kdyby byly ochranné prostory znaþnČ zvČtšeny na úkor jiných úþelĤ. Retence v oblasti ústí Havoly a zachycení pĜítoku ze samotné Havoly mČly naopak obrovský vliv na snížení kulminace na Labi. V závislosti na pĜedpovídaném vývoji a formování kulminace vlny se pomocí manipulací na jezové soustavČ Quitzöbel podaĜilo snížit kulminaþní vodní stav na Labi ve stanici Havelberg o 41 cm. Manipulace na jezech transformovala pĤvodní kulminaci povodĖové vlny ve stanici Wittenberge a ještČ výraznČji ve stanici Neu Darchau na nízký, 3 dny trvající horizontální vrchol, tj. ideální pĜípad vlivu Ĝízené retence. Obdobný vliv na povodĖovou vlnu dále po proudu Labe mČly pĜípady protržení ochranných hrází v úseku Riesa – Dessau. Vliv Ĝady lokalit, kde došlo k protržení hráze, na prĤbČh povodnČ na Labi nelze exaktnČ popsat. Bylo prokázáno, že takovými rozlivy byly zvýhodnČny subjekty dále po proudu a že kulminaþní vodní stavy byly o nČkolik desítek cm nižší. Vlivem povodnČ byla þasto porušena stabilita a funkþnost ochranných hrází a dalších protipovodĖových objektĤ. V Sasku a Sasku-Anhaltsku bylo na Labi evidováno 21 a na toku Mulde 125 lokalit, kde došlo k protržení ochranných hrází. V této souvislosti je tĜeba vzít v úvahu, že dalšímu selhání protipovodĖových objektĤ zabránilo obrovské úsilí zásahových jednotek a tisícĤ dobrovolníkĤ pĜi zajišĢování funkce ochranných hrází.

34 / 94


Kapitola 2

Hydrologické pĜedpovČdní služby byly bČhem povodnČ vystaveny mimoĜádné zátČži. V dĤsledku zatopení, poškození nebo zniþení Ĝady stanic docházelo ke ztrátám v informaþní síti. PĜedpovČdní hydrologické modely se nČkdy již nedaly využít v prĤbČhu þím dál extrémnČjší situace, protože nebyly na tak extrémnČ velké prĤtoky pĜipraveny. ObecnČ fungovala spolupráce mezi rĤznými pĜedpovČdními pracovišti na národní i mezinárodní úrovni dobĜe. Poznatky získané pĜi provozování hlásné a pĜedpovČdní služby v podmínkách takové extrémní povodnČ jsou velice cenným podnČtem k jejich zkvalitnČní. PovodeĖ v þervnu 2013 Povodí Labe bylo na pĜelomu kvČtna a þervna 2013 zasaženo vydatnými srážkami. Vzhledem k velmi chladnému zaþátku jara a srážkovČ nadprĤmČrnému kvČtnu byla pĤda v povodí již velmi silnČ nasycená vodou, proto tyto srážky vyvolaly rozsáhlé povodnČ. Zasažen nebyl jen tok Labe, ale i vČtšina jeho významných pĜítokĤ. Tato skuteþnost vedla k vytvoĜení povodĖové vlny na Labi, jejíž kulminaþní prĤtoky ve stanicích pod soutokem s Vltavou dosahovaly doby opakování 20 až 50 let. Na StĜedním Labi (viz kap. 1.2.1) došlo témČĜ ke stĜetu kulminací Labe a Sály, což zpĤsobilo v okolí Magdeburku dosažení historicky nejvyšších pozorovaných vodních stavĤ a prĤtokĤ od zaþátku pravidelných záznamĤ. Kulminaþní prĤtoky se zde pohybovaly na úrovni doby opakování výraznČ nad 100 let (tab. 2.2.1-5). Materiální škody byly v ýeské republice odhadnuty na 15,1 mld. Kþ a v NČmecku na 5,2 mld. EUR2. PovodeĖ lze charakterizovat takto:

2

Velikost odtoku za povodnČ byla znaþnČ ovlivnČna velmi silným nasycením území srážkami, které spadly v poslední dekádČ kvČtna.

V dĤsledku zasažení vydatnými, intenzivními a témČĜ celoplošnými srážkami a velké nasycenosti území byl nástup povodnČ na mnoha vČtších tocích atypický a velmi rychlý.

ěízená retence pomocí stávajících soustav vodních nádrží (napĜ. Vltavská kaskáda, pĜehrady na Sále, Bílý Halštrov/Pleiße) pĜispČla k efektivnímu zmenšení prĤtokĤ na toku pod nádržemi.

PĜi extrémních povodních s takto velkými objemy nemĤže být vzhledem k vymezeným retenþním objemĤm nádrží dosaženo dostateþného zmenšení povodní níže po toku a na Labi.

NejvČtších extremit v horní þásti povodí Labe dosáhly kulminaþní prĤtoky na menších vodních tocích, kde došlo ke kombinaci pĜívalových a regionálních srážek, což v nČkterých oblastech Krkonoš vedlo k erozní þinnosti a sesuvĤm pĤdy. Na nČkterých tocích v povodí Vltavy se vyskytl nejvČtší kulminaþní prĤtok v historii pozorování a doba opakování pĜekroþila 100 let.

V povodí StĜedního Labe byla zasažena zejména Sála vþetnČ Bílého Halštrova. Na dolním toku Sály bylo dosaženo dvČstČletého prĤtoku. Dále po toku Labe pod jeho soutokem se Sálou byly pozorovány extrémní kulminaþní prĤtoky (þasto extremita, která dosud nikdy nebyla zaznamenána) s dobou opakování 100 – 200 let.

Významnou transformaþní roli pro prĤbČh povodní na Labi sehrály rozlivy (napĜ. na soutoku Labe s Vltavou a Labe s OhĜí), protržené ochranné hráze (napĜ. u obcí Breitenhagen a Fischbeck) a Ĝízená retence (Havolská nížina).

Dle pĜedbČžného odhadu Pracovního spoleþenství LAWA.

35 / 94


Kapitola 2

Tab. 2.2.1-5: Kulminační stavy a průtoky ve vybraných vodoměrných stanicích, porovnání povodní 08/2002 a 06/2013

Tok

Labe Labe Orlice Labe Labe Labe Jizera Labe Vltava Lužnice Otava Sázava Berounka Vltava Labe Ohře Ohře Labe Ploučnice Labe Labe Labe Černý Halštrov Labe Mulde Labe Sála Labe

Havola Labe 1)

2)

3) 4) 5) 6) 7) 8)

Povodeň 08/2002

Povodeň 06/2013

Plocha povodí 1)

stav

průtok

doba opakování

stav

průtok

doba opakování

[km2]

[cm]

[m3.s-1]

[roky]

[cm]

[m3.s-1]

[roky]

300 1 224 1 554 4 298 6 438 9 722 2 157 13 184 2 848 4 057 2 914 4 039 8 286 26 730 41 832 2 857 4 980 48 561 1 157 51 120 51 408 51 391 53 096 55 211

– 176 335 280 268 123 495 367 652 640 880 473 796 782 1 066 253 422 1 196 123 1 230 1 228 1 204 940 949

– 66,5 105 166 290 304 270 530 1 310 666 1 180 378 2 170 5 160 5 050 274 175 4 700 30,4 4 770 4 780 4 780 4 580 4 420

– <2 <2 <2 <2 <2 2–5 <2 > 500 > 500 > 500 5–10 > 500 500 200–500 2–5 <2 100–200 <2 100–200 100–200 100–200 100–200 3) 100–200 3)

354 – 314 417 316 372 391 712 486 594 522 544 578 546 936 274 543 1 072 165 1 074 1 108 1 065 878 923

272 243 88,6 292 348 562 167 744 628 561 548 515 960 3 040 3 640 277 314 3 630 102 3 740 3 750 3 750 3 950 4 090

50–100 10 <2 <2 <2 2–5 <2 5 20–50 100 20–50 20–50 20 20–50 50 2–5 <2 20–50 5 20–50 20–50 20–50 50–100 50–100

4 327

282

80

2–5

306

98

<10

Wittenberg Golzern 1 Bad Düben 1

61 879 5 442 6 171

706 868 852

4 130 2 600 2 200 4)

100–200 200–500 200–500

691 784 866

4 210 2 040 1 770

50–100 200 50–100

Priorau Aken Calbe-Grizehne Barby MagdeburkStrombrücke Tangermünde Rathenow UP Havelberg Stadt Wittenberge Neu Darchau

6 990 70 093 23 719 94 260

684 766 510 701

971 4 040 296 4 320

žádný údaj – 2–5 100

702 791 802 762

1 440 4 600 1 030 5 250

žádný údaj 50–100 >200 100–200

94 942

680

4 180

–

747

5 140

100–200

97 780 19 116 23 804 123 532 131 950

768 208 450 734 732

3 850 5) 161 140 5) 6) 3 830 3 420 6)

100 2 ~2 50–100 7) 20–50 7)

838 231 452 785 792

5 150 163 5) 361 5) 4 330 6) 4 080 6)

100–200 – – 100–200 8) 100–200 8)

Vodoměrná stanice Vestřev Jaroměř Týniště nad Orlicí Němčice Přelouč Nymburk Tuřice-Předměřice Kostelec n. L. České Budějovice Bechyně Písek Nespeky Beroun Praha-Chuchle Mělník Karlovy Vary Louny Ústí n. L. Benešov n. P. Děčín Hřensko Schöna Drážďany Torgau Löben

2)

Plocha povodí českých vodoměrných stanic je určena z nového datového modelu rozvodnic v měřítku 1 : 10 000. Plocha povodí německých vodoměrných stanic je určena z datového modelu rozvodnic v měřítku 1 : 25 000. Převzato z publikace MKOL „Dokumentace povodně v srpnu 2002 v povodí Labe“ (MKOL, 2004, str. 79 a 80), v chybějících stanicích nově doplněno. V souladu s N-letým průtokem prozatímně stanoveným Svobodným státem Sasko je relevantní nižší hodnota. Včetně obtoku za hrází, není podchycen ve vodním stavu. Ovlivněno manipulací: Odtok byl zdržen. Vztah mezi vodním stavem a průtokem nesouhlasí, proto nelze uvést dobu opakování. Originální hodnota (po zmenšení kulminace povodňové vlny na Labi vlivem protržených hrází a napouštění Havolské nížiny). po transformaci kulminace povodně na Labi a napouštění Havolské nížiny Hodnocení N-letosti není vztaženo na pozorovanou hodnotu průtoku, která je zkreslená retenčním účinkem, ale na homogeni3 -1 zovanou hodnotu Qmax bez vlivu retence; homogenizované Qmax povodně 2013 činí ve stanici Wittenberge 4 950 m .s a ve sta3 -1 nici Neu Darchau 4 780 m .s .

36 / 94


Kapitola 2

2.2.2 Postup pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik Mezinárodní komise pro ochranu Labe uspoĜádala ve dnech 31. kvČtna a 1. þervna 2011 v Magdeburku workshop k pĜedbČžnému vyhodnocení povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe, kterého se zúþastnilo více než 50 zástupcĤ organizací z ýeské republiky a z NČmecka. Workshop byl zamČĜen na výmČnu dĤležitých informací mezi pĜíslušnými orgány v mezinárodní oblasti povodí Labe (dle þl. 4. odst. 3 PovodĖové smČrnice). Byly zde podrobnČ pĜedstaveny pĜístupy Ĝešení otázek souvisejících s pĜedbČžným vyhodnocením povodĖových rizik, což významnou mČrou pĜispČlo k vzájemnému pochopení specifik národních pĜístupĤ. V jednotlivých státech mezinárodní oblasti povodí Labe byly vyvinuty samostatné metodiky ke stanovení potenciálnČ významných povodĖových rizik, podle kterých poté bylo možné posoudit nepĜíznivé úþinky minulých povodní (podle þlánku 4 odst. 2 b, c PovodĖové smČrnice – viz kap. 2.2.1.1) i povodní budoucích (podle þlánku 4 odst. 2 d PovodĖové smČrnice). Pro Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik bylo zejména dĤležité dostat se bez ohledu na samostatnČ zpracované metody ke spoleþnému pĜedbČžnému vyhodnocení povodĖových rizik. Již v ZávČreþné zprávČ o plnČní Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe (MKOL, 2012a) se podaĜilo ukázat, že existují srovnatelné výsledky pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik (PFRA), zejména pro þeskou a nČmeckou þást povodí, které názornČ zobrazují, že i pĜes rozdílné pĜístupy nedochází na státních hranicích k žádným metodickým zlomĤm. To je dĤležité zejména pro Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik, protože na základČ pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik probíhají návaznČ všechny další kroky k implementaci PovodĖové smČrnice v tomto mezinárodnČ konzistentním homogenním území. 2.2.2.1 Metodika vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky v ýeské republice StČžejním cílem pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik v ýeské republice bylo vybrat na základČ co nejširšího plošného posouzení povodnČmi ohrožených území takové oblasti, kde jsou povodĖová rizika významná a pro které je žádoucí a souþasnČ i reálnČ možné do roku 2015 pĜipravit plány pro zvládání povodĖových rizik, a to na základČ zpracování map povodĖového nebezpeþí a map povodĖových rizik. Použitou metodikou je tedy možné vyhodnotit celé území státu za pomoci objektivních kritérií pro stanovení významnosti rizik a pĜi potĜebČ porovnat i oblasti s velmi rozdílnými podmínkami fyzicko-geografickými, s rozdílným využitím území a s výraznými odlišnostmi v míĜe ohrožení povodĖovým nebezpeþím. K pĜedbČžnému vyhodnocení povodĖových rizik byly použity databáze standardnČ vedené v ýeské republice, které poskytují podklady zejména o prostorovém vymezení dále uvedených prvkĤ a zpĤsobĤ využití území, pĜípadnČ další informace vhodné pro posouzení nebo vyhodnocení následkĤ, ke kterým by mohlo docházet pĜi zasažení pĜíslušných objektĤ povodnČmi. Jednalo se zejména o následující podkladové informaþní zdroje, pĜedevším ve formČ geodatabází:

Vymezení záplavových území pro standardnČ zpracovávané povodĖové situace z regionálních srážek pro prĤtoky s dobou opakování 5, 20 a 100 let, pĜíp. jiné, databáze DIBAVOD (správce VÚV TGM, v.v.i.);

Poþty trvale bydlících osob lokalizované podle adresných bodĤ budov, databáze Registr sþítacích obvodĤ (správce ýSÚ), databáze Budovy, databáze katastrálních území (správce ýÚZK);

Hodnota fixních aktiv (rok 2006) v územních jednotkách pro stanovení odhadu majetku dotþeného projevy povodĖového nebezpeþí na zastavČných plochách a v dopravní infrastruktuĜe;

Vymezení zastavČných ploch podle druhu využití a lokalizace silniþní dopravní infrastruktury v databázích ZABAGED;

37 / 94


Kapitola 2

Lokalizace objektĤ, ve kterých se nakládá s nebezpeþnými látkami podléhajícími pĜedpisĤm o integrované prevenci a omezování zneþištČní (smČrnice 96/61/ES a navazující pĜedpisy) a které mohou zpĤsobit havarijní zneþištČní vod a životního prostĜedí pĜi zasažení stĜedním scénáĜem povodĖového nebezpeþí (Q100). Databáze IRZ (Integrovaný registr zneþištČní – správce MŽP), RPZZ (Registr prĤmyslových zdrojĤ zneþištČní – správce VÚV TGM, v.v.i.) a krizové plány tČchto objektĤ;

Lokalizace kulturních a historických památek (databáze Národního památkového ústavu NPÚ) s doprovodnými informacemi o závažnosti jejich ohrožení záplavovou vodou stĜedním scénáĜem povodĖového nebezpeþí (Q100).

PĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik bylo založeno na využití dvou základních hledisek, podle kterých lze dopad povodĖového nebezpeþí kvantifikovat. Kvantitativní vyjádĜení parametrĤ základních hledisek pĜedbČžného vyhodnocení povodĖového rizika bylo provedeno pro jednotlivé scénáĜe povodĖového nebezpeþí. Za základní hlediska pro výbČr oblastí s významným povodĖovým rizikem byly zvoleny:

poþet obyvatel pravdČpodobnČ dotþených povodĖovým nebezpeþím v záplavových územích, podle všech dostupných scénáĜĤ nebezpeþí (zejména Q5, Q20, Q100), v prĤmČru za rok,

hodnota majetku na zastavČných plochách a pĜíslušejícího do silniþní dopravní infrastruktury pravdČpodobnČ dotþeného povodĖovým nebezpeþím v záplavových územích, podle všech dostupných scénáĜĤ nebezpeþí (zejména Q5, Q20, Q100), v prĤmČru za rok.

Pomocná hlediska sloužila k upĜesnČní rozsahu oblastí s významným povodĖovým rizikem, po jejich vymezení podle základních hledisek pĜi nastavení kritérií. Využity byly následující údaje:

povodĖové ohrožení objektĤ, ve kterých se nakládá s nebezpeþnými látkami a mají proto potenciál zpĤsobit havarijní zneþištČní vody nebo životního prostĜedí pĜi zasažení povodní Q100;

povodĖové ohrožení kulturních a historických památek pĜi Q100.

Za povodĖové ohrožení zmínČných objektĤ se považoval stav, kdy byla indikována lokalizace nČkterého objektu v ploše záplavového území pro prĤtok Q100 a souþasnČ bylo z podkladových informací o objektech patrné, že zasažením objektu rozlivem mĤže dojít k ohrožení vod nebezpeþnými látkami nebo k ohrožení památkovČ chránČného objektu. K vlastnímu vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem bylo na základČ testovacích analýz rozhodnuto použít pro základní hlediska toto nastavení kritérií:

poþet obyvatel dotþených povodĖovým nebezpeþím 25 obyv./rok,

hodnota dotþených fixních aktiv povodĖovým nebezpeþím 70 mil. Kþ/rok,

pĜiþemž do výbČru byly zahrnuty všechny základní územní jednotky (ZÚJ) mČst a obcí, ve kterých byla naplnČna alespoĖ jedna z podmínek kombinovaného kritéria. V pĜípadech, kdy vybrané základní územní jednotky spolu nesousedily, byly spojeny vymezené úseky do jednoho souvislého celku buć na základČ vyhodnocení pomocných hledisek, nebo s ohledem na praktickou Ĝešitelnost hydrologických souvislostí. PĜedpokládá se, že pĜi následných aktualizacích pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik v šestiletých cyklech se nastavení hodnot pro základní hlediska upraví, napĜ. podle postupu realizace plánu pro zvládání povodĖových rizik v pĜedchozím plánovacím cyklu. Hlavním výstupem pĜedbČžného vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem je pĜehledná mapa oblastí povodí v ýeské republice s vyznaþenými úseky tokĤ, které definují tyto oblasti (obr. 2.2.2-1).

38 / 94


Kapitola 2

V rámci pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik bylo v roce 2011 vymezeno v þeské þásti povodí Labe 123 oblastí s významným povodĖovým rizikem, které byly v rámci pĜípravy plánĤ pro zvládání povodĖových rizik sdruženy do 111 oblastí. Celková délka úsekĤ tokĤ v oblastech s významným povodĖovým rizikem v þeské þásti povodí Labe þiní 2 047 km.

Obr. 2.2.2-1: Úseky tokĤ definující oblasti s významným povodĖovým rizikem v ýeské republice (zdroj: MŽP)

V þeské þásti povodí Labe bylo v rámci pĜedbČžného hodnocení posuzováno také riziko vzniku pĜívalových povodní z lokálních intenzivních srážek. Tyto srážky se mohou v ýR vyskytnout prakticky kdekoli. Proto pro orientaþní vymezení nebezpeþných lokalit byly na základČ morfologie a zpĤsobu využití území identifikovány na okraji intravilánu obcí tzv. kritické body, kde mĤže dojít k soustĜedČnému odtoku a potencionálnČ ke vzniku pĜívalové povodnČ. V povodí Labe je to celkem 327 lokalit. Jejich identifikace má pouze lokální význam a neslouží pro vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky, mĤže však být využita pĜi zpracování územnČ plánovací dokumentace obcí a povodĖových plánĤ. Jiné typy povodní (povodnČ z podzemních vod) nejsou z hlediska hodnocení povodĖových rizik významné. 2.2.2.2 Metodika vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky v NČmecku V rámci pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik se ve Spoleþenství oblasti povodí Labe (FGG Elbe) provČĜovalo, u kterých úsekĤ vodních tokĤ a moĜského pobĜeží pĜipadá v úvahu vyšší pravdČpodobnost výskytu záplav s významnými dopady. Postupy a okrajové podmínky jsou pro vnitrozemí a pobĜežní oblasti odlišné.

39 / 94


Kapitola 2

NČmecké spolkové zemČ zastoupené v MKOL používají pro posouzení, zda došlo, resp. zda by mohlo dojít ke vzniku nepĜíznivých úþinkĤ na pĜedmČty ochrany, jednotné indikátory. V podstatČ se jedná o poþet obyvatel, poþet budov, zpĤsoby užívání území, objekty infrastruktury, objekty podle smČrnice o prĤmyslových emisích v souvislosti s chránČnými územími a památky svČtového kulturního dČdictví UNESCO, které mohou být zasaženy. PovodĖová událost byla hodnocena jako významná, jakmile u nČkterého z indikátorĤ daného pĜedmČtu ochrany došlo k pĜekroþení pĜíslušné regionálnČ specifické meze významnosti. To znamená, že v jednotlivých úsecích toku nemusel být použit každý z uvedených indikátorĤ, a vzhledem k regionálním rozdílĤm mohly být použity meze významnosti s odchylkou smČrem nahoru. Dále bylo použito prahu významnosti na základČ pĜekroþení monetárních potenciálĤ škod. Významnost je zde dána tehdy, pokud potenciál škod v jedné obci dosáhne nebo pĜekroþí 500 000 EUR. Ve vnitrozemí oblasti povodí Labe byly analyzovány pouze povodnČ zpĤsobené povrchovými vodami (fluviální povodnČ). Jiné typy povodní (pluviální povodnČ, povodnČ z podzemních vod, povodnČ v dĤsledku selhání umČlé infrastruktury vodních nádrží nebo systémĤ umČlé infrastruktury kanalizací) byly na celém území NČmecka hodnoceny jako nevýznamné. Posuzování bylo zamČĜeno na vodní toky s plochou povodí > 10 km², u kterých pĜi kulminaþních prĤtocích dochází k rozlivĤm, a u kterých tedy nelze pĜedem vylouþit nepĜíznivé úþinky. Pro úþely hodnocení rizik byly posuzovány významné povodnČ, ke kterým došlo v minulosti, vþetnČ jejich nepĜíznivých úþinkĤ (viz kap. 2.2.1) a stejnou mČrou i potenciální budoucí významné pĜípady povodní. Jako další kritéria pĜicházela v úvahu v pĜípadČ potĜeby existence protipovodĖové infrastruktury, legislativní zabezpeþení záplavových území, povodĖové hlásné a informaþní systémy a geomorfologické vlastnosti vodních tokĤ a okolních územních ploch. K urþení následkĤ potenciálních budoucích významných pĜípadĤ povodní byla s využitím odborných vČdomostí a znalostí v podstatČ provedena prostorová analýza dostupných dat (napĜ. topografie, poloha vodních tokĤ, záplavová území, stávající zaĜízení na ochranu pĜed povodnČmi, informace o využívání území). Jako datová základna pro identifikaci území, která by mohla být v pĜípadČ budoucích povodní potenciálnČ zaplavena, byly na jedné stranČ použity informace získané z jednodimenzionálních nebo dvoudimenzionálních modelových výpoþtĤ, na druhé stranČ dostupné výpoþty výšek hladiny nebo oblasti citlivé na vodu, které byly odvozeny z koncepþních pĤdních map pomocí typických nivních a glejových pĤd. Východiskem byla síĢ vodních tokĤ, která se využívá také pro úþely Rámcové smČrnice o vodách, resp. ty vodní toky, které jsou známé výskytem rozlivĤ a na kterých mohou podle názoru odborníkĤ vyvolat pĜípady povodní i v budoucnu významné nepĜíznivé následky. PĜekrytím vrstvy tČchto území s relevantními rizikovými plochami a objekty byly zjištČny úseky tČch vodních tokĤ, u kterých se potenciálnČ významné povodĖové riziko u budoucích událostí považuje za jednoznaþné. Pro oblasti pobĜežních vod bylo jako první krok provedeno prostorové vymezení pobĜežních oblastí. Jako základ pro tento postup bylo využito legislativnČ závaznČ stanovených zvýhodnČných území, která jsou v pobĜežních oblastech chránČna moĜskými hrázemi. Vymezení se dále opíralo o hydrologická kritéria, jako jsou namČĜené nejvyšší vodní stavy nebo návrhové stavy hladiny pro moĜské hráze. K záplavám zde dochází jen po selhání moĜských hrází v pĜípadČ extrémnČjších událostí, které zpravidla postihují jen prostorovČ omezenou þást pobĜeží. Do pĜedbČžného hodnocení rizik byly zaĜazeny jen ty pĜípady povodní, u kterých odpovídá dostupnost a kvalita dat požadavkĤm PovodĖové smČrnice. NepĜíznivé úþinky byly pĜevzaty nebo odvozeny z dostupných popisĤ bouĜlivých pĜílivĤ, resp. prĤtrží hrází s jejich negativními dopady.

40 / 94


Kapitola 2

Vzhledem k tomu, že na základČ dosaženého standardu ochrany pobĜeží, resp. ochranných hrází došlo v pobĜežních oblastech v uplynulých letech k záplavám jen ve výjimeþných pĜípadech, ale naproti tomu existuje nezanedbatelné riziko jejich výskytu, byly do pĜedbČžného vyhodnocení zahrnuty další informace a aspekty. Zejména existence ochranných hrází je výstižným pĜíznakem potenciálnČ významných povodĖových rizik. Potenciální budoucí významné povodnČ v pobĜežních oblastech se vyskytnou tehdy, pokud pĜípady povodní, resp. bouĜlivé pĜílivy pĜekroþí návrhové vodní stavy protipovodĖových objektĤ, a tím potenciálnČ povedou k selhání protipovodĖových zaĜízení. V souvislosti se zohlednČním nepĜíznivých úþinkĤ je proto tĜeba zvážit i možný plošný rozsah rozlivu za protipovodĖovým zaĜízením. Výpoþet plochy území, které by bylo v pĜípadČ takového selhání potenciálnČ postiženo, se provádí pĜes hranice území chránČných hrázemi nebo na základČ návrhového vodního stavu regionálnČ stanovené výšky. Takto zjištČné výsledné území zahrnuje všechny plochy, které by byly zaplaveny v pĜípadČ selhání stavebního objektu na kterémkoliv místČ, a je znázornČním ploch, které leží pod urþitou úrovní výšky terénu. V rámci pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik bylo v roce 2011 urþeno v nČmecké þásti povodí Labe 316 oblastí s významným povodĖovým rizikem, které byly v rámci pĜípravy plánĤ pro zvládání povodĖových rizik sdruženy do 282 oblastí. Celková délka úsekĤ tokĤ v oblastech s významným povodĖovým rizikem v nČmecké þásti povodí Labe þiní 7 858 km (viz kap. 2.2.3). 2.2.2.3 Metodika vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky v Polsku Na základČ shromáždČných informací a dat byly zpracovány vrstvy „významných povodní“, které pĜedstavují maximální rozsah historických a pravdČpodobných budoucích povodní. V pĜípadČ, že nebyly k dispozici žádné informace o rozsahu povodnČ, byly vrstvy povodnČ znázornČny formou bodĤ nebo linií. V dalším kroku byly lokalizovány a identifikovány oblasti, které jsou povodní potenciálnČ ohroženy. Základem pro jejich vymezení byly výše uvedené vrstvy „významných povodní“, doplnČné o: geomorfologické analýzy, analýzy vlivu vodních dČl na bezpeþnost v pĜípadČ povodnČ a prognózy dlouhodobého prĤbČhu povodní, mimo jiné vliv zmČn klimatu na výskyt povodní. Z oblastí potenciálnČ ohrožených povodnČmi byly vyþlenČny oblasti, které jsou vystaveny nebezpeþí povodnČ v rámci pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik (PFRA). Toto bylo provedeno pomocí analýzy podle metodiky Kepner-Tregoe (metoda matrice, spoþívající na záchytných bodech), která byla uzpĤsobena polským pomČrĤm. Tato metoda spoþívá ve zdokumentování dat, kde jsou datĤm pĜiznány priority a jejichž hodnoty se odhadují, aby bylo možno uþinit co nejlepší výbČr na základČ skuteþnČ dosažených výsledkĤ pĜi minimálních negativních následcích. Metodika pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik v Polsku pĜedpokládá rozdČlení území ohrožených nebezpeþím povodnČ do dvou fází:

Provedení analýz pro oblasti potenciálnČ ohrožené povodnČmi za pĜedpokladu, že splĖují následující kritéria v uvedeném poĜadí: 1. pĜímý vliv povodnČ na životy a zdraví lidí, 2. vliv povodnČ na oblasti s hospodáĜskou þinností, vþetnČ infrastruktury, 3. úþinnost stávajících objektĤ protipovodĖové ochrany, 4. vliv vývoje využívání území na zvyšování povodĖových rizik (v pĜípadČ kritéria þ. 4 byla použita odchylka od metodiky PFRA – toto kritérium nebylo v analýzách zohlednČno z dĤvodu nedostatku vČtšiny nezbytných dat, nedostatku kontinuity získaných dat z dané oblasti a nehomogenní kvalitČ získaných dat). 41 / 94


Kapitola 2

Urþení bodového hodnocení povodĖového rizika pro každou oblast, splĖující kritéria rozdČlení a pĜedpoklad mezní hodnoty bodového hodnocení, které umožĖuje urþit ty oblasti, které jsou vystaveny nebezpeþí povodnČ.

Oblasti vystavené nebezpeþí povodnČ byly vymezeny na základČ kompletní analýzy oblastí na úrovni celého státu s pĜedpokladem mezní hodnoty bodového hodnocení, která byla stanovena Ĝešitelem metody PFRA na základČ dohody s Národní vodohospodáĜskou správou (KZGW). Jako oblasti ohrožené povodnČmi byly klasifikovány pouze Ĝeky s plochou povodí nad 10 km2. V þásti povodí Labe, která se nachází v Polsku, nebyly vymezeny žádné oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem. 2.2.2.4 Metodika vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky v Rakousku PĜedbČžným vyhodnocením rizik byl v Rakousku poprvé proveden systematický, plošný a celostátnČ jednotný odhad potenciálních rizik zpĤsobených povodnČmi. Metodika (BMLFUW, 2012) zohledĖuje jednak významné minulé pĜípady povodní, jednak potenciální záplavové plochy na základČ provedených prĤzkumĤ prĤtokĤ. Pro posouzení rizik byly záplavové plochy pĜekryty celkem dvaceti rĤznými soubory s rizikovými geodaty pro þtyĜi pĜedmČty ochrany podle PovodĖové smČrnice. NejdĤležitČjším rizikovým indikátorem byl „poþet dotþených osob v záplavovém území“ v pČti rizikových tĜídách (tab. 2.2.2-1). Základem výpoþtu byly normalizované údaje o obyvatelstvu (hlavní a vedlejší bydlištČ, zamČstnanci) ze sþítání lidu, domĤ a bytĤ v roce 2001, které poskytl statistický úĜad Statistik Austria formou rastrových bunČk (125 m x 125 m). Tab. 2.2.2-1: Rizikové tĜídy na pĜíkladu dotþených osob v záplavovém území Riziková tĜída

Poþet dotþených osob v záplavovém území na 1 km

žádné riziko

0

nízké riziko

> 0 – 50

stĜední riziko

> 50 – 200

vysoké riziko

> 200 – 600

velmi vysoké riziko

> 600

Pro posouzení povodĖových rizik byly vedle toho využity i další indikátory rizik z oblasti dopravní infrastruktury, zásobování vodou, zdrojĤ zneþištČní, chránČných území kulturních památek, pĜiþemž pro každý indikátor byla stanovena kritéria hodnocení. Spolkové ministerstvo zemČdČlství a lesnictví, životního prostĜedí a vodního hospodáĜství Rakouska (BMLFUW) zpracovalo návrh vyhodnocení rizik na základČ celostátnČ dostupných dat a vysledovatelných kritérií. Tento návrh ministerstva byl postoupen k provČĜení regionálním pracovištím (úĜadĤm zemských vlád, sekcím pro úpravy bystĜin a stavbu lavinolamĤ) a doplnČn o hodnocení na základČ regionálnČ dostupných dat nebo vČdomostí expertĤ. Výsledky vyhodnocení pĜedstavují nepĜíznivé následky pro pĜedmČty ochrany a v databance geodat byly pĜiĜazeny k pĜíslušným Ĝíþním úsekĤm. Na základČ výsledkĤ pĜedbČžného vyhodnocení rizik byly urþeny oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem, které mají obsahovat stČžejní body Ĝízení povodĖových rizik, kde je nutno poþítat s vyššími významnými nepĜíznivými dopady následkem povodnČ vzhledem k stávajícímu nebo plánovanému využívání území pro úþely bydlení a ekonomiky, hodnotným zaĜízením infrastruktury, chránČným územím nebo památek kulturního dČdictví.

42 / 94


Kapitola 2

VýbČr oblastí s potenciálnČ významným rizikem provádČly podle stanovených kritérií jednotlivé spolkové zemČ. Celkem bylo vymezeno 391 oblastí s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem, které zahrnují cca 2 650 km délky tokĤ nebo 7 % relevantní vodní sítČ. PĜíslušná mapová znázornČní jsou k dispozici v rakouském informaþním systému o vodČ (WISA) na adrese http://wisa.bmlfuw.gv.at. V þásti povodí Labe, která se nachází v Rakousku, nebyly vymezeny žádné oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem. 2.2.2.5 ZohlednČní vlivu zmČn klimatu V posledních letech i v souþasné dobČ je z veĜejných prostĜedkĤ podporována Ĝada výzkumných projektĤ zamČĜených na vliv zmČny klimatu na vodní režim na rĤzných administrativních úrovních. Jako pĜíklad lze uvést:

KliWES – regionální program ve Svobodném státČ Sasko k odhadu dopadĤ klimatických zmČn pĜedpovídaných pro Sasko na vodní a látkový režim v povodích saských tokĤ (http://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/wasser/8214.htm)

KLIWAS – výzkumný program Spolkového ministerstva dopravy, stavebnictví a rozvoje mČst ke sledování dopadĤ zmČn klimatu na vodní cesty a lodní dopravu a vypracování adaptaþních návrhĤ (www.kliwas.de)

granty klimazwei a KLIMZUG s rĤznými sdruženými projekty na ochranu klimatu a pĜizpĤsobení se vlivĤm klimatu (www.klimazwei.de, www.klimzug.de)

GLOWA-Elbe III – sdružený projekt ke sledování dopadĤ globální zmČny na kolobČh vody v povodí Labe (http://www.glowa-elbe.de)

VERIS-Elbe – sdružený projekt ke sledování zmČn rizik vyvolaných extrémními povodĖovými situacemi ve velkých povodích a možnosti jejich integrovaného zvládání (http://www.veris-elbe.ioer.de)

ZpĜesnČní dosavadních odhadĤ dopadĤ klimatické zmČny v sektorech vodního hospodáĜství, zemČdČlství a lesnictví a návrhy adaptaþních opatĜení (ýHMÚ, SP/1a6/108/07)

ýasová a plošná variabilita hydrologického sucha v podmínkách klimatické zmČny na území ýeské republiky (VÚV TGM, v.v.i. SP/1a6/125/08)

Rakouská strategie k adaptaci na zmČnu klimatu http://www.bmlfuw.gv.at

AAR14: Rakouská zpráva o stávající situaci (Austrian Assessment Report 2014) www.apcc.ac.at

V NČmecku schválila spolková vláda 17. prosince 2008 „NČmeckou strategii adaptace na zmČnu klimatu“ (Deutsche Anpassungsstrategie an den Klimawandel – DAS), která vytváĜí rámec pro adaptaci na dĤsledky zmČny klimatu v NČmecku. Strategie pĜedstavuje základní kámen stĜednČdobého procesu, kdy budou se spolkovými zemČmi a dalšími spoleþenskými skupinami postupnČ posuzována rizika klimatických zmČn, specifikovány možné potĜebné oblasti, definovány pĜíslušné cíle a vyvinuta a realizována možná adaptaþní opatĜení. Na základČ strategie DAS schválila spolková vláda 31. srpna 2011 „Akþní plán k NČmecké strategii adaptace na zmČnu klimatu“. Tento Akþní plán podporuje cíle a operativní možnosti uvedené ve strategii DAS specifickými aktivitami. Zpracování Akþního plánu probíhalo v tČsné souþinnosti se spolkovými zemČmi a bylo provázeno procesem dialogu za úþasti obcí, vČdy a spoleþenských skupin. Akþní plán adaptace pĜedstavuje pĜedevším aktivity spolkové vlády v pĜíštích letech, které jsou seskupeny do þtyĜ mezirezortních strategických oblastí:

skupina 1: Poskytnutí znalostí, informací, oprávnČní

skupina 2: Stanovení rámce spolkovou vládou

skupina 3: Aktivity v pĜímé zodpovČdnosti spolkové vlády

skupina 4: Mezinárodní zodpovČdnost 43 / 94


Kapitola 2

Stanovení stČžejních oblastí Akþního plánu slouží zároveĖ dalším aktérĤm jako orientace. Vedle prezentace spolkových zámČrĤ uvádí Akþní plán pĜíklady spoleþných aktivit spolkové vlády a spolkových zemí. Hlavní pozornost je zamČĜena na monitorování klimatických vlivĤ a systémy vþasného varování. Akþní plán kromČ toho obsahuje souhrnný pĜehled iniciativ a procesĤ spolkových zemí k vývoji vlastních adaptaþních strategií a akþních plánĤ. V ýeské republice je hlavním strategickým dokumentem v oblasti zmČny klimatu „Národní program na zmírnČní dopadu zmČny klimatu v ýR“ z roku 2004. V roce 2015 byla zpracována „Strategie pĜizpĤsobení se zmČnČ klimatu v podmínkách ýR“, která bude pĜedložena vládČ ýR. V roce 2011 zpracovala skupina expertĤ Hydrologie MKOL „Souhrn dosavadních poznatkĤ (rešerše) k vlivu zmČny klimatu na hydrologický režim v povodí Labe, zvláštČ se zĜetelem na výskyt povodní“ s následujícími závČry:

Spolehlivé výstupy o možném spektru vlivu zmČny klimatu na hydrologický režim v povodí Labe se získají pouze v pĜípadČ, bude-li zohlednČno celé rozpČtí klimatických scénáĜĤ, které vyplývá z rĤzných emisních scénáĜĤ a þetných globálních a regionálních klimatických modelĤ vþetnČ jejich nejistot. Protože pro stĜední Evropu jsou z modelĤ ve vztahu ke srážkám získávány i protichĤdné výsledky, lze oþekávat, že rozpČtí výsledkĤ na regionální úrovni vþetnČ zohlednČní pĜi navrhování adaptaþních opatĜení, bude velké.

V souþasnosti ještČ není dostateþnČ vyjasnČna souvislost mezi stĜednČdobými a dlouhodobými klimatickými zmČnami a þetností, dobou trvání a intenzitou budoucích povodní a suchých období tak, aby mohla být využita jako spolehlivý podklad pro plánování managementu množství vod a povodĖového rizika. 2.2.3 Vymezené oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem

Podle þlánku 5 PovodĖové smČrnice je tĜeba na základČ pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik dle þlánku 4 PovodĖové smČrnice urþit oblasti, pro které existují potenciálnČ významná povodĖová rizika nebo v nichž lze výskyt tČchto rizik považovat za pravdČpodobný. Podle þlánku 13 PovodĖové smČrnice nemusí být pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik provedeno v níže uvedených pĜípadech:

pokud pĜíslušné orgány provedly vyhodnocení rizika již pĜed 22. prosincem 2010 a dospČly k závČru, že v urþité oblasti existuje potenciálnČ významné povodĖové riziko nebo že lze výskyt povodní považovat za pravdČpodobný, což vedlo k urþení dané oblasti jako jedné z oblastí uvedených v þlánku 5 PovodĖové smČrnice – viz þl. 13 odst. 1 a) PovodĖové smČrnice,

pokud bylo již pĜed 22. prosincem 2010 rozhodnuto, že budou pĜipraveny mapy povodĖového nebezpeþí povodnČ a mapy povodĖových rizik a že budou vypracovány plány pro zvládání povodĖových rizik podle þl. 13 odst. 1 b) PovodĖové smČrnice, nebo

pokud byly zpracovány mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik (podle þl. 13, odst. 2 PovodĖové smČrnice), resp. plány pro zvládání povodĖových rizik (podle þl. 13, odst. 3 PovodĖové smČrnice).

V této kapitole je popsáno, v jakém rozsahu bylo tĜeba zpracovat mapy pro mezinárodní oblast povodí Labe ve smyslu þl. 6, resp. plány ve smyslu þl. 7 PovodĖové smČrnice, a proto jsou zde v souhrnu uvedeny výsledky pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik ve spojitosti s þl. 13 odst. 1 PovodĖové smČrnice. Ze souhrnných výsledkĤ, které jsou znázornČny v mapČ v pĜíloze 4, vyplývá, že:

v polské a rakouské þásti povodí Labe nebyly urþeny žádné oblasti,

v celé þeské þásti povodí Labe bylo dle jednotné metodiky provedeno pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik a urþeny oblasti s významným povodĖovým rizikem podle þl. 4 a 5 PovodĖové smČrnice, 44 / 94


Kapitola 2

v nČmecké þásti povodí Labe byl uplatnČn þl. 4 ve spojitosti s þl. 5, þl. 13 odst. 1 a), resp. ve spojitosti s þl. 5 a 13 odst. 1 b) PovodĖové smČrnice.

Ustanovení þlánku 13 odst. 1 a) PovodĖové smČrnice bylo uplatnČno pro þásti území Svobodného státu Sasko. Ustanovení þlánku 13 odst. 1 b) PovodĖové smČrnice využila spolková zemČ Braniborsko a Svobodný stát Sasko. Pro Braniborsko pĜijala zemská ministrynČ životního prostĜedí, zdravotnictví a ochrany spotĜebitelĤ usnesení, že pro všechny vodní toky a úseky vodních tokĤ uvedené ve vyhlášce o vodních tocích a úsecích vodních tokĤ s tendencí ke vzniku povodní ze dne 17. prosince 2009 (Sbírka zákonĤ a naĜízení spolkových zemí (GVBI.) II/9 [þ. 47]) budou zpracovány mapy povodĖového nebezpeþí, mapy povodĖových rizik i plány pro zvládání povodĖových rizik podle pĜíslušných ustanovení PovodĖové smČrnice. Úseky vodních tokĤ uvedené v této vyhlášce mají délku 2 005 km (z toho 1 555 km v povodí Labe). Sasko využilo možnosti uplatnČní þl. 13 odst. 1 b) PovodĖové smČrnice, pokud bylo v ojedinČlých pĜípadech pro toky v obecní správČ a údržbČ (vodní toky druhého Ĝádu) ze strany pĜíslušných vykonavatelĤ údržby tokĤ pĜed 22. prosincem 2010 podle þl. 13 odst. 1 b) PovodĖové smČrnice rozhodnuto, že budou zpracovány mapy povodĖového nebezpeþí, mapy povodĖových rizik a plány pro zvládání povodĖových rizik bez provedení pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik. PotenciálnČ významná povodĖová rizika existují v souvislosti s uplatnČním:

þl. 4 ve spojitosti s þl. 5 PovodĖové smČrnice na vodních tocích v délce 6 052 km, z toho 2 047 km v ýeské republice a 4 005 km v NČmecku,

þl. 13 odst. 1a) ve spojitosti s þl. 5 PovodĖové smČrnice pouze v nČmecké þásti povodí Labe na vodních tocích v délce 2 298 km,

což pĜedstavuje celkem 8 350 km vodních tokĤ. V rámci nČmecké þásti povodí Labe bylo na základČ þl. 13 odst. 1 b) PovodĖové smČrnice rozhodnuto, že mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik, jakož i plány pro zvládání povodĖových rizik budou vypracovány pro vodní toky v celkové délce 1 555 km. V mezinárodní oblasti povodí Labe byly zpracovány mapy povodĖového nebezpeþí, mapy povodĖových rizik a následnČ plány pro zvládání povodĖových rizik pro vodní toky v celkové délce 9 905 km z toho 2 047 km v ýeské republice a 7 858 km v NČmecku. To odpovídá jedné þtvrtinČ celkové délky tokĤ v redukované vodní síti povodí Labe3. PĜitom je tĜeba upozornit na to, že pobĜežní oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem jsou znázornČny jako linie. Dolnosaské pĜítoky slapového úseku Labe v oblastech, které jsou ve správČ svazĤ ochranných hrází, nebyly zobrazeny zvlášĢ jako riziková území, nýbrž byly formou liniového znázornČní prezentovány spoleþnČ s rizikovými pobĜežními oblastmi. Vcelku je patrné, že poþet vymezených rizikových oblastí kolísá v závislosti na jejich zemČpisné poloze. Na horním toku Labe, resp. na pĜítocích v oblasti Horního Labe je rizikový potenciál vzhledem k topografické poloze vodních tokĤ a pĜevážnému osídlení Ĝíþních údolí vyšší než na dolních úsecích tokĤ v povodí Labe s výjimkou pĜípadĤ, kdy nastane nebezpeþí zpĤsobené bouĜlivým pĜílivem. Pro vymezená území byly v další etapČ do 22. prosince 2013 pĜipraveny mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik, které obsahují na základČ liniové informace plošné zobrazení rizikových oblastí. Již po velké povodni v roce 2002 byly pro úsek Labe a všechny významné vodní toky v Sasku s výjimkou KĜinice (Kirnitzsch) zpracovány povodĖové koncepce vþetnČ map povodĖového nebezpeþí a map povodĖových rizik, které poskytují úroveĖ informací odpovídající požadavkĤm PovodĖové smČrnice. Proto byl pro uvedené oblasti uplatnČn þlánek 13 odst. 2 a 3 PovodĖové smČrnice, což znamená, že byly využity mapy povodĖového nebezpeþí, mapy povodĖových rizik a plány pro zvládání povodĖových rizik, které byly vypracovány 3

Údaje o délce vodních tokĤ byly pĜevzaty z portálu WasserBLIcK, redakþní uzávČrka 22. 3. 2012.

45 / 94


Kapitola 2

již pĜed 22. prosincem 2010. Dále byl uplatnČn þlánek 13 odst. 2 PovodĖové smČrnice pro dílþí povodí toku Stepenitz v povodí Labe v Braniborsku tím, že byly využity mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik, které byly pĜipraveny již pĜed 22. prosincem 2010.

2.3

Vyhodnocení map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik

Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik vyjadĜují míru nebezpeþí a rizika, které vyplývají z povodní z regionálních srážek. V souladu s výsledky pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik (kap. 2.2.3) nebylo zapotĜebí zpracovávat takové mapy pro rakouskou a polskou þást povodí Labe. V oblastech s významným povodĖovým rizikem ýeské republiky jsou tyto mapy zpracovány v mČĜítku 1 : 10 000. Široká veĜejnost má možnost seznámit se s výsledky mapování na webovém portále: http://cds.chmi.cz. Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, vytvoĜené pro povrchové vody v NČmecku, byly obvykle zpracovány v mČĜítku 1 : 5 000 až 1 : 25 000. V ojedinČlých pĜípadech ale byla zvolena i menší mČĜítka. Centrální pĜístup k mapám povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe umožĖuje interaktivní aplikace map: http://geoportal.bafg.de/mapapps/resources/apps/MKOL_CZ/index.html?lang=en V mapČ jsou zobrazeny potenciální rozlivy v celé oblasti povodí Labe (obr. 2.3-1, pĜíloha 5).

Obr. 2.3-1:

ZnázornČní potenciálních rozlivĤ v oblasti povodí Labe pro extrémní scénáĜ (nízká pravdČpodobnost výskytu) s využitím interaktivní aplikace map (zdroj: http://geoportal.bafg.de/mapapps/resources/apps/MKOL_CZ/index.html?lang=en)

Mapa slouží k výbČru zájmového území a k pĜesmČrování na podrobné národní mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik. Automaticky je v mapČ aktivován pouze extrémní scénáĜ (nízká pravdČpodobnost výskytu). Další scénáĜe (vysoká a stĜednČ vysoká pravdČpodobnost výskytu) lze aktivovat dodateþnČ. ZnázornČní vychází z informací, které poskytly pĜíslušné orgány ýeské republiky a NČmecka. 46 / 94


Kapitola 2

2.3.1 Obsah map povodĖového nebezpeþí 2.3.1.1 ýeská republika Mapy povodĖového nebezpeþí zobrazují tĜi základní charakteristiky povodnČ, a to rozsah rozlivu, hloubky zaplavení a rychlosti proudČní pro zvolené povodĖové scénáĜe (standardnČ pro doby opakování 5, 20, 100 a 500 let). Mapa rozsahu povodnČ zobrazuje všechny scénáĜe souþasnČ (obr. 2.3.1-1). Rozsah zaplavené plochy pro povodnČ s rĤznou pravdČpodobností výskytu jsou vykresleny jako uzavĜené polygony definované jednak rĤznobarevnou prĤsvitnou výplní a jednak rĤzným typem þáry ohraniþující rozliv. Barvy ploch jsou zvoleny tak, aby tmavnutí indikovalo þastČji zaplavovaná území. Tento zpĤsob zobrazení zabezpeþuje snadnou rozpoznatelnost „ostrovĤ“, a to u všech rozlivĤ. Mapa je doplnČna pro lepší pĜehlednost osou tokĤ s kilometráží. Mapy hloubek jsou vytváĜeny samostatnČ pro každý scénáĜ povodĖového nebezpeþí (obr. 2.3.1-2). Znamená to, že pro jedno území jsou standardnČ zhotovovány þtyĜi mapy hloubek (pro scénáĜe Q5, Q20, Q100, Q500). Hloubky jsou vykreslovány v pČti intervalech – þím tmavší barva, tím vČtší dosažená hloubka. Plochy zobrazující hloubky jsou doplnČny pĜíslušným standardnČ zobrazeným rozlivem a osou vodního toku. Mapy rychlostí jsou, stejnČ jako mapy hloubek, vytváĜeny samostatnČ pro každý ze standardních scénáĜĤ povodĖového nebezpeþí. Rychlosti mohou být v mapách zobrazovány dvČma zpĤsoby v závislosti na dimenzi použitého hydrodynamického modelu. V pĜípadČ 1D modelĤ jsou rychlosti zobrazovány pouze bodovým polem ve þtyĜech odstínech žluto-hnČdé škály – opČt þím tmavší odstín, tím vyšší rychlost. Mapa rychlostí, která je výstupem z 1D modelu, mĤže být doplnČna plošným vyjádĜením hloubek (obr. 2.3.1-2), aniž by došlo ke ztrátČ pĜehlednosti. Pokud byl k hydraulickým výpoþtĤm použit 2D model, jsou rychlosti pro jednotlivé povodĖové scénáĜe vykreslovány na samostatných mapách v podobČ souvislých ploch. Barevná škála odstíny i rozsahem odpovídá vyjádĜení rychlostí bodovým polem (obr. 2.3.1-3). Z výše uvedeného popisu map povodĖového nebezpeþí vyplývá, že pro každé území je k dispozici celkem pČt až devČt map (podle dimenze použitého hydrodynamického modelu). Z tČchto podkladĤ se dá tČžko urþit „velikost problému“ v daném území a stanovit priority jeho Ĝešení. Byla proto provedena integrace tČchto informací do jednoho výstupu, kde jsou zohlednČny hodnoty základních charakteristik povodnČ pro jednotlivé scénáĜe (hloubky, rychlosti) v návaznosti na pravdČpodobnost jejich výskytu. Jedná se o semikvantitativní pĜístup rizikové analýzy, který využívá tzv. matici rizika (MŽP, 2011). Výstupem této analýzy je v prvním kroku mapa povodĖového ohrožení a následnČ pak mapa povodĖového rizika.

47 / 94


Kapitola 2

Obr. 2.3.1-1: VýĜez mapy rozsahu povodnČ s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let (Q5, Q20, Q100, Q500, zdroj: Povodí OhĜe, státní podnik)

Obr. 2.3.1-2: VýĜez mapy hloubek a rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let (Q100) – výstup z 1D hydraulického modelu (zdroj: Povodí OhĜe, státní podnik) 48 / 94


Kapitola 2

Obr. 2.3.1-3: VýĜez mapy rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let (Q100), výstup z 2D hydraulického modelu (zdroj: Povodí OhĜe, státní podnik)

Mapa povodĖového ohrožení PovodĖové ohrožení se stanovuje plošnČ pro celé zaplavované území bez ohledu na to, jaká aktivita se v nČm nachází. ýtyĜi definované kategorie míry ohrožení jsou v mapČ zobrazeny jako rĤznobarevné plochy (obr. 2.3.1-4). Pro každou z tČchto kategorií existují doporuþená pravidla, jak území využívat (tab. 2.3.1-1). ýlenČní území podle míry povodĖového ohrožení umožĖuje posoudit vhodnost stávajícího nebo budoucího funkþního využití ploch a doporuþit omezení pĜípadných aktivit na plochách v zaplavovaném území s vyšší mírou povodĖového ohrožení. Mapy povodĖového ohrožení podávají informaci o celém území dotþeném jednotlivými scénáĜi povodĖového nebezpeþí, tedy i mimo urbanizovaná území. Jsou zásadním podkladem pro územní plánování, protože umožĖuji posoudit vhodnost budoucího využití návrhových ploch, popĜ. iniciovat aktualizaci územních plánĤ a zmČny souþasného využití ploch. Návrhy na využití ploch v souladu s doporuþeními v tabulce 2.3.1-1 minimalizují pĜípadné povodĖové škody v budoucnu.

49 / 94


Kapitola 2

Obr. 2.3.1-4: VýĜez mapy povodĖového ohrožení (zdroj: Povodí OhĜe, státní podnik) Tab. 2.3.1-1: Kategorie ohrožení a doporuþená pravidla pro využití území do nich spadajících Kategorie ohrožení

Doporuþení

(4) Vysoké (þervená barva)

Doporuþuje se nepovolovat novou ani nerozšiĜovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé nebo umísĢují zvíĜata. Pro stávající zástavbu je tĜeba provést návrh povodĖových opatĜení, která zajistí odpovídající snížení rizika, nebo zpracovat program vymístČní této zástavby.

(3) StĜední (modrá barva)

Výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení nezbytnosti funkce objektĤ v ohroženém území a z potenciálního ohrožení objektĤ povodĖovým nebezpeþím. Nevhodná je výstavba citlivých objektĤ (napĜ. zdravotnická zaĜízení, hasiþi apod.). Nedoporuþuje se rozšiĜovat stávající plochy urþené pro výstavbu.

(2) Nízké (oranžová barva)

Výstavba je možná, pĜiþemž vlastníci dotþených pozemkĤ a objektĤ musí být upozornČni na potenciální ohrožení povodĖovým nebezpeþím. Pro citlivé objekty je tĜeba pĜijmout speciální opatĜení, napĜ. traumatologický plán ve smyslu krizového Ĝízení.

(1) Zbytkové (žlutá barva)

Otázky spojené s povodĖovou ochranou se zpravidla doporuþuje Ĝešit prostĜednictvím dlouhodobého územního plánování se zamČĜením na zvláštČ citlivé objekty (zdravotnická zaĜízení, památkové objekty apod.). Snahou je vyhýbat se objektĤm a zaĜízením se zvýšeným potenciálem škod.

50 / 94


Kapitola 2

2.3.1.2 NČmecko V mapách povodĖového nebezpeþí jsou zobrazeny hloubky vody v oblastech, kde mĤže docházet k rozlivĤm v pĜípadČ tČchto scénáĜĤ:

povodnČ s nízkou pravdČpodobností výskytu nebo extrémní povodĖové scénáĜe,

povodnČ se stĜednČ vysokou pravdČpodobností výskytu, odpovídá statistické dobČ opakování minimálnČ 100 let,

povodnČ s vysokou pravdČpodobností výskytu, tj. þasté události.

V legendČ map povodĖového nebezpeþí jsou vysvČtleny barevnČ zobrazené stupnČ hloubky vody a znázornČny hranice územních celkĤ. Navíc je vždy popsáno, který ze scénáĜĤ je zobrazen a s jakou dobou opakování (výjimka: extrémní scénáĜ bez doby opakování). K zjištČní rozsahu rozlivu byly pro nČmeckou þást oblasti povodí Labe stanoveny tyto povodĖové scénáĜe: a) povodnČ s nízkou pravdČpodobností výskytu nebo extrémní povodĖové scénáĜe: doba opakování 200 let pro hlavní tok Labe, pĜíp. se zĜetelem na selhání objektĤ protipovodĖové infrastruktury, a 200 až 1000 let pro další toky, pĜíp. se zĜetelem na selhání objektĤ protipovodĖové infrastruktury, odlišnČ pro dostateþnČ chránČné oblasti moĜského pobĜeží: zjištČný specifický regionální vodní stav s odpovídající dobou opakování, popĜ. vþetnČ selhání objektĤ protipovodĖové infrastruktury, b) povodnČ se stĜednČ vysokou pravdČpodobností výskytu: doba opakování 100 let, c) povodnČ s vysokou pravdČpodobností výskytu: doba opakování 20 let pro hlavní tok Labe a 10 až 25 let pro další toky. Pro každou oblast jsou tedy k dispozici až tĜi mapy. S rĤznou intenzitou je spojeno rĤzné nebezpeþí. TmavČ modĜe vyznaþené plochy pĜedstavují oblasti s velkým nebezpeþím v dĤsledku velké hloubky vody. Analogicky znamenají svČtle modĜe vyznaþené oblasti malé nebezpeþí. Nezávisle na barevném odstínu patĜí všechny modĜe vyznaþené plochy k rozlivĤm zobrazené povodnČ. Intenzita nebezpeþí rozlivu, která je vyznaþena v mapách, se vztahuje k povodni s urþitou pravdČpodobností výskytu. Z hlediska statistiky je napĜíklad povodeĖ se stĜednČ vysokou pravdČpodobností výskytu (Q100) dosažena nebo pĜekroþena jednou za sto let. Plochy mimo zobrazené rozlivy však mohou být zasaženy povodní s nižší pravdČpodobností výskytu. Vzhledem k tomu mĤže z hlediska nebezpeþí rozlivu existovat zbytkové riziko i mimo oblast, která je zasažena povodní s nízkou pravdČpodobností výskytu, resp. extrémní povodní.

51 / 94


Obr. 2.3.1-5: PĜíklad mapy povodĖového nebezpeþí – Hamburk (zdroj: BUE, Hamburg)

52 / 94

Kapitola 2


Kapitola 2

2.3.2 Obsah map povodĖových rizik 2.3.2.1 ýeská republika Rozdíl mezi povodĖovým ohrožením a povodĖovým rizikem spoþívá v tom, že ohrožení není vázáno na konkrétní objekty (aktivity) v zaplavovaném území. Každý objekt (aktivita) v zaplavovaném území je do urþité míry zranitelný/odolný vĤþi projevĤm povodĖového nebezpeþí. V okamžiku, kdy je ohrožení vztaženo ke konkrétnímu objektu (aktivitČ) v zaplavovaném území s definovanou zranitelností, je možné vyjádĜit povodĖové riziko. K sestavení mapy povodĖového rizika jsou definovány následující kategorie zranitelnosti, které se vztahují k funkþnímu využití území:

bydlení,

smíšené plochy (bydlení + obþanská vybavenost + drobná výroba),

obþanská vybavenost,

technická vybavenost,

doprava,

výroba a skladování,

rekreace a sport,

zeleĖ.

Plochy, které vyjadĜují kategorie zranitelnosti území, jsou vyjádĜeny ve tĜech þasových aspektech územnČ plánovací dokumentace: souþasný stav; návrhové plochy a plochy výhledové. PĜi vlastním zobrazení jsou uvedené þasové aspekty od sebe odlišeny typem výplnČ a obrysu plochy kategorie zranitelnosti. Jednotlivé kategorie funkþního využití území s rozdílnou zranitelností aktivit mají stanovenu míru pĜijatelného ohrožení (tab. 2.3.2-1). Mapy povodĖového rizika zobrazují plochy jednotlivých kategorií využití území, u kterých je pĜekroþena míra tohoto pĜijatelného ohrožení (obr. 2.3.2-1). Takto identifikovaná území pĜedstavují exponované plochy pĜi povodĖovém nebezpeþí, odpovídající jejich vysoké zranitelnosti. U tČchto ploch je nutné další podrobnČjší posouzení jejich „rizikovosti“ z hlediska zvládání rizika tak, aby došlo ke snížení rizika na pĜijatelnou míru. Tab. 2.3.2-1: PĜijatelné ohrožení pro jednotlivé kategorie funkþního využití území Funkþní využití území – zranitelnost

PĜijatelné ohrožení

Bydlení Obþanská vybavenost Doprava a technická infrastruktura

nízké

Výroba ZemČdČlská výroba Sport a hromadná rekreace

stĜední

Vodní plochy VeĜejná zeleĖ, lesy, ostatní zeleĖ vysoké Zahrádky, zahrádkáĜské kolonie Orná pĤda, louky, pastviny 53 / 94


Kapitola 2

Obr. 2.3.2-1: VýĜez mapy povodĖových rizik (zdroj: Povodí OhĜe, státní podnik)

Na mapách povodĖového rizika jsou dále zobrazovány tzv. citlivé objekty, kterým je tĜeba v rámci posuzování míry pĜijatelného rizika vČnovat zvýšenou pozornost. Citlivé objekty lze zaĜadit podle jejich úþelu do následujících oblasti:

objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potĜebami pĜi evakuaci,

objekty infrastruktury zajišĢující základní funkce území,

zdroje zneþištČní,

objekty Integrovaného záchranného systému,

objekty nemovitých kulturních památek.

Citlivé objekty jsou znázorĖovány pomocí jednoduchých geometrických bodových znaþek v sytých barvách umístČných v ploše odpovídající kategorii zranitelnosti území. Poþet obyvatel dotþených povodĖovými rozlivy Poþty trvale bydlících osob dotþených jednotlivými scénáĜi nebezpeþí jsou zobrazovány jako samostatná mapa v podobČ kartogramu. Údaje o poþtu obyvatel dotþených rozlivy jsou vyjádĜeny za jednotlivé obce, které se nalézají v oblastech s významným povodĖovým rizikem. Dotþené chránČné oblasti ChránČné oblasti reprezentují území urþená ke koupání, území na ochranu stanovišĢ a druhĤ vázaných na vodu a vodní útvary využívané k odbČru vody urþené k lidské spotĜebČ. Území urþená ke koupání jsou vyjádĜena bodovČ, ostatní dvČ tématiky pak plošnČ. Nejsou zobrazována ta plošnČ vymezená chránČná území, která byla zasažena jednotlivými scénáĜi jen okrajovČ a leží proti proudu nad oblastí s významným povodĖovým rizikem. Tato území nejsou významnČ ohrožena distribucí zneþištČní pĜi povodních. 54 / 94


Kapitola 2

2.3.2.2 NČmecko V mapách povodĖových rizik jsou možné nepĜíznivé úþinky povodĖových scénáĜĤ, které jsou uvedeny v kapitole 2.3.1.2, zobrazeny v ploše povodĖových nebezpeþí. Mapy povodĖových rizik jsou k dispozici pro každý uvažovaný scénáĜ. Poskytují informace o možných dĤsledcích posuzovaných povodní pro pĜedmČty ochrany uvedené v PovodĖové smČrnici, tj. pro lidské zdraví, životní prostĜedí, hospodáĜskou þinnost a kulturní dČdictví. Využívání území v rozlivech je zobrazeno rĤznými barvami, þímž je dosaženo názorné ilustrace zasažení povodní. Mapy povodĖových rizik tudíž doplĖují a rozšiĜují informace obsažené v mapách povodĖového nebezpeþí a spolu s nimi jsou dobrým podkladem pro identifikaci hlavních opatĜení v oblasti zvládání povodĖových rizik. Zasažení jednotlivých pĜedmČtĤ ochrany je zobrazeno takto: Poþet dotþených obyvatel Poþet potenciálnČ dotþených obyvatel je uveden symbolem a názvem obce, resp. souvislou urbanizovanou plochou (pĜi silnČjší územní diferenciaci). ZjištČný poþet obyvatel je pĜiĜazen k daným tĜídám. V nČmecké þásti povodí Labe je v pĜípadČ extrémní povodnČ potenciálnČ ohroženo cca 1,6 mil. obyvatel. Typ hospodáĜské þinnosti Typ hospodáĜské þinnosti je v mapách povodĖových rizik zobrazen 6 tĜídami (viz obr. 2.3.2-2). Plochy s rĤznými barvami uvnitĜ rozlivĤ znázorĖují, které z pĜedmČtĤ ochrany jsou povodní dotþeny. PrĤmyslové objekty Dále jsou v mapách povodĖových rizik samostatným symbolem zobrazeny prĤmyslové objekty, nacházející se v rozlivech. Jedná se napĜ. o objekty energetického sektoru, k výrobČ a zpracování kovĤ, prĤmyslu ke zpracování nerostných surovin, chemického prĤmyslu, zpracování papíru a dĜeva nebo intenzivního chovu zvíĜat, z kterých mĤže v pĜípadČ povodnČ vycházet mimoĜádné ohrožení. Dotþené chránČné oblasti V pĜípadČ rozlivĤ mohou být negativnČ ovlivnČny i chránČné oblasti. Podle PovodĖové smČrnice je zapotĜebí uvést dopady na oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ, na vody k rekreaci a ke koupání a na oblasti vymezené pro ochranu stanovišĢ nebo druhĤ a podle ptaþí smČrnice. Vody k rekreaci a ke koupání jsou v mapách zdĤraznČny, resp. vyznaþeny samostatným symbolem a popiskem. Další informace V závislosti na místních požadavcích zobrazují jednotlivé spolkové zemČ v mapách povodĖových rizik kulturní objekty s mimoĜádným významem nebo také další relevantní informace (napĜ. stavby, stávající protipovodĖová infrastruktura, vodoþty, další objekty, objekty s mimoĜádnou potĜebou ochrany, staniþení vodních tokĤ nebo hranice rozlivĤ). V legendČ map povodĖových rizik jsou vysvČtleny symboly použité v mapČ pro poþet dotþených obyvatel, typ hospodáĜské þinnosti, lokality objektĤ podle smČrnice o prĤmyslových emisích, pĜíp. podle registru únikĤ a pĜenosĤ zneþišĢujících látek a smČrnice o integrované prevenci a omezování zneþištČní, chránČné oblasti a kulturní objekty s mimoĜádným významem, vþetnČ jejich klasifikací.

55 / 94


Obr. 2.3.2-2: PĜíklad mapy povodĖových rizik – Hamburk (zdroj: BUE, Hamburg)

56 / 94

Kapitola 2


Kapitola 2

2.3.3 Využití a interpretace obsahu map Východiskem plánu pro zvládání povodĖových rizik jsou závČry, které lze vyvodit z map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik. Mapy jsou tudíž pro rĤzné aktéry podstatným podkladovým materiálem pro koncipování opatĜení, kterými lze zmírnit stávající rizika nebo zamezit novým rizikĤm. Z interpretace zobrazených obsahĤ lze vyvodit cíle ochrany a opatĜení. Dále mapy znaþnou mČrou pĜispívají k vytvoĜení, resp. zvýšení veĜejného povČdomí o povodĖových rizicích. Tyto mapy lze dále využívat pĜi pĜípravČ þi aktualizaci povodĖových plánĤ, které pĜedstavují jedno ze základních opatĜení nestrukturální povahy. Pomocí map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik získávají aktéĜi, kteĜí se zúþastĖují zvládání povodĖových rizik, rozpracované podkladové materiály a informace, aby mohli stávající povodĖové nebezpeþí zohlednit pĜi plánování ve vlastní územní pĤsobnosti. ZmírnČní soukromých a národohospodáĜských škod nebo jejich zamezení tím, že opatĜení odpovídají skuteþnému povodĖovému riziku, je nakonec pĜínosem pro celou spoleþnost. Plány pro zvládání povodĖových rizik jsou proto mezioborovČ založeny a pĜekraþují územní pĤsobnost orgánĤ vodohospodáĜské správy spolkových zemí. Vyžadují intenzivní spolupráci rĤzných administrativních oblastí a úrovní, a dále aktérĤ, kteĜí jsou zapojeni do zvládání povodní. Informace, povodĖová prevence a ochrana obyvatelstva Pro veĜejnost slouží mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik v prvé ĜadČ jako informativní podklad pro lepší odhad rizik. Lepší znalost nebezpeþí má zvýšit povČdomí potenciálnČ zasažených subjektĤ o možných rizicích a dává jednotlivci možnost individuálních ochranných opatĜení. Tak lze pĜedcházet škodám pomocí stavební prevence (individuální prevence) a vþasné reakce v pĜípadČ povodnČ. MČstĤm a obcím poskytují mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik cenné informace pro povodĖovou prevenci a ochranu obyvatelstva. Napomáhají pĜi zpracování poplachových a zásahových plánĤ a mohou být významnou pomĤckou pĜi rozhodování o plánování v obcích a o povolování podnikání. Tak získávají mČsta a obce podkladový materiál pro cílené zlepšení ochrany svých obyvatel a minimalizaci rizika škod. Navíc mapy obsahují i významné informace pro budoucí urbanistické plánování a zpracování územnČ plánovací dokumentace. Napomáhají pĜi poradenských jednáních s tČmi, kteĜí chtČjí stavČt, a poskytují tak jistotu pĜi plánování. Záplavová území Mapy povodĖového nebezpeþí samy o sobČ nemají žádný právní úþinek, ale vychází se z nich pĜi vyhlašování záplavových území, kde platí specifické pĜedpisy ochrany dané zákonem. V ýR vymezuje vodoprávní úĜad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území. Vymezení záplavových území a jejich aktivních zón má bezprostĜední úþinek na plánovací svrchovanost obcí a na využívání území. V záplavových územích (v ýR v aktivních zónách záplavových území) je napĜíklad zásadnČ zakázáno vymezovat nové zastavitelné plochy nebo rozorávat travní porosty, resp. je to povoleno pouze za urþitých omezení. Odvození cílĤ ochrany Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik slouží také ke stanovení vhodných cílĤ podle þlánku 7 odst. 2 PovodĖové smČrnice. V níže uvedené kapitole 3 je zdokumentován zásadní postup pĜi odvozování tČchto cílĤ (které mohou být strategické, operativní nebo vztažené k opatĜením).

57 / 94


Kapitola 2

Výsledky map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik slouží jako podklad pro odvození cílĤ ochrany na lokální úrovni, protože v nich je zobrazeno konkrétní zasažení specifických území a rozdílných zpĤsobĤ jejich využívání. MĤže se jednat o zaplavené, chránČné a nezasažené oblasti s rĤzným zpĤsobem využívání, z þeho vyplývá rĤzná potĜeba opatĜení. Na základČ konkrétního rozsahu zasažení rĤzných zpĤsobĤ využívání, který je znázornČn v mapách povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, mohou odpovČdné subjekty definovat vhodný cíl ochrany, kterého má být dosaženo realizací protipovodĖových opatĜení. Odvození protipovodĖových opatĜení KromČ povodĖové prevence a vhodné pĜipravenosti ochrany obyvatelstva slouží rozsah zasažení, který je znázornČn v mapách povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, také k odvození technických protipovodĖových opatĜení. ZnázornČné hloubky vody a rychlosti proudČní jsou podkladem pro plánování pĜimČĜených protipovodĖových objektĤ na základČ pĜedpokládaného cíle ochrany. Zasažení v povodí Labe Všechny údaje v tabulkách 2.3.3-1 až 2.3.3-4 se vztahují na území s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem. V pĜípadČ povodnČ jsou v povodí Labe zasaženy plochy uvedené v tabulce 2.3.3-1: Tab. 2.3.3-1: Plochy rozlivĤ1) v km2 v mezinárodní oblasti povodí Labe (stav dat: 11. 8. 2015) PravdČpodobnost výskytu

Záplavy z moĜe

ýR

SRN

Celkem

ýR

SRN

Celkem

Vysoká pravdČpodobnost výskytu

695

2 424

3 119

0

41

41

StĜednČ vysoká pravdČpodobnost výskytu

895

4 325

5 220

0

43

43

1 141

8 307

9 448

0

661

661

Nízká pravdČpodobnost výskytu 1)

Vnitrozemská povodeĖ

V pĜípadČ, že se pĜekrývají rizikové oblasti v místech ústí pĜítokĤ, resp. scénáĜe vnitrozemských povodní a záplav z moĜe (slapový úsek Labe), mĤže dojít k nČkolikanásobnému sþítání ploch rozlivĤ.

KromČ toho vyplývají z map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik nepĜíznivé úþinky na lidské zdraví, které jsou vyjádĜeny poþtem dotþených obyvatel – viz tab. 2.3.3-2. Tab. 2.3.3-2: Poþet dotþených obyvatel1) v mezinárodní oblasti povodí Labe (stav dat: 11. 8. 2015) PravdČpodobnost výskytu Vysoká pravdČpodobnost výskytu StĜednČ vysoká pravdČpodobnost výskytu Nízká pravdČpodobnost výskytu 1)

Vnitrozemská povodeĖ ýR SRN Celkem

ýR

Záplavy z moĜe SRN Celkem

26 232

101 520

127 752

0

2 860

2 860

103 104

373 129

476 233

0

3 910

3 910

323 942

958 583

1 282 525

0

609 000

609 000

V pĜípadČ, že se pĜekrývají rizikové oblasti v místech ústí pĜítokĤ, resp. scénáĜe vnitrozemských povodní a záplav z moĜe (slapový úsek Labe), mĤže dojít k nČkolikanásobnému sþítání dotþených obyvatel.

NepĜíznivé úþinky na životní prostĜedí vyplývají z poþtu zasažených objektĤ podle smČrnice o prĤmyslových emisích, pĜíp. podle registru únikĤ a pĜenosĤ zneþišĢujících látek a smČrnice o integrované prevenci a omezování zneþištČní, které v pĜípadČ povodnČ mohou pĜedstavovat mimoĜádné ohrožení životního prostĜedí (tab. 2.3.3-3).

58 / 94


Kapitola 2

Tab. 2.3.3-3: Poþet zasažených objektĤ1) podle smČrnice o prĤmyslových emisích, pĜíp. podle registru únikĤ a pĜenosĤ zneþišĢujících látek a smČrnice o integrované prevenci a omezování zneþištČní, které v pĜípadČ povodnČ mohou pĜedstavovat mimoĜádné ohrožení životního prostĜedí (stav dat: 11. 8. 2015) PravdČpodobnost výskytu

1)


Záplavy z moĜe

ýR

SRN

Celkem

ýR

SRN

Celkem

Vysoká pravdČpodobnost výskytu

2

71

73

0

57

57

StĜednČ vysoká pravdČpodobnost výskytu

25

170

195

0

62

62

Nízká pravdČpodobnost výskytu

66

861

927

0

159

159

V pĜípadČ, že se pĜekrývají rizikové oblasti v místech ústí pĜítokĤ, resp. scénáĜe vnitrozemských povodní a záplav z moĜe (slapový úsek Labe), mĤže dojít k nČkolikanásobnému sþítání zasažených objektĤ.

NepĜíznivé úþinky na hospodáĜskou þinnost vyplývají z dotþených zpĤsobĤ využívání území (tab. 2.3.3-4). V jedné a téže oblasti mohou být nepĜíznivé následky na hospodáĜskou þinnost i životní prostĜedí. Z tohoto dĤvodu mĤže být souþet oblastí v tabulce vyšší než celkový poþet oblastí. Tab. 2.3.3-4: Poþet oblastí, ve kterých je vnitrozemskou povodní nebo záplavami z moĜe zasažena hospodáĜská þinnost a životní prostĜedí (stav dat: 11. 8. 2015) StĜednČ vysoká pravdČpodobnost výskytu Potenciální nepĜíznivé následky spojené s povodnČmi


Záplavy z moĜe

ýR

SRN

Celkem

ýR

SRN

Celkem

( 111)

( 281)

( 392)

( 0)

( 1)

( 1)

HospodáĜská þinnost obecnČ

103

235

338

0

1

1

Životní prostĜedí obecnČ

70

235

305

0

1

1

NepĜíznivé úþinky na kulturní dČdictví jsou popsány prostĜednictvím níže uvedených zasažených památek svČtového kulturního dČdictví UNESCO:

Praha – historické centrum (na seznamu od roku 1992)

ýeský Krumlov – historické centrum (na seznamu od roku 1992)

Zámky a parky v Postupimi a BerlínČ (na seznamu od roku 1990)

Staré mČsto Quedlinburg (na seznamu od roku 1994)

Lutherovy památky ve mČstech Eisleben a Wittenberg (na seznamu od roku 1996)

Zahradní Ĝíše Dessau-Wörlitz (na seznamu od roku 2000)

Klasický Výmar (na seznamu od roku 1998)

Vedle toho sem patĜí také špejchary v Hamburku (Speicherstadt) a þtvrĢ Kontorhausviertel s Chilským domem, které byly v roce 2015 uznány za svČtové kulturní dČdictví UNESCO. KromČ toho se v potenciálnČ zaplavovaných územích nacházejí další kulturnČ významná místa. Mezi jednotlivými pĜedmČty ochrany je možná vzájemná souþinnost. Výþty zde nejsou koneþné, jsou však indikátorem daného zasažení.

59 / 94


3

Cíle v rámci zvládání povodĖových rizik

3.1

PĜedmČty ochrany

Kapitola 3

PovodĖová smČrnice (þl. 7 PovodĖové smČrnice) požaduje, aby byly v plánech pro zvládání povodĖových rizik stanoveny vhodné cíle pro zvládání povodĖových rizik ke zmírnČní nepĜíznivých úþinkĤ povodní na urþité pĜedmČty ochrany (receptory), což se týká nejen technických opatĜení, ale pĜedevším nestavebních opatĜení povodĖové prevence. PĜedmČtem ochrany jsou:

lidské zdraví,

životní prostĜedí,

kulturní dČdictví a

hospodáĜská þinnost a znaþné hodnoty majetku.

Cílem ochrany lidského zdraví rozumíme prevenci nebo snížení nepĜíznivých úþinkĤ na þlovČka samotného (napĜ. „ohrožení zdraví a života“) a také na budovy, které by mohly být zasaženy. Cílem ochrany životního prostĜedí rozumíme prevenci nebo snížení nepĜíznivých úþinkĤ zejména na chránČné oblasti (napĜ. na základČ smČrnice o stanovištích a oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ). Dále pak na potencionální zdroje zneþištČní, jako þistírny odpadních vod a prĤmyslové objekty (na základČ smČrnice o prĤmyslových imisích, pĜíp. smČrnice o integrované prevenci a omezování zneþištČní). Cílem ochrany hospodáĜských þinností rozumíme prevenci nebo snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na prĤmyslovou výrobu, zemČdČlství a obchod, vþetnČ dopravní infrastruktury a budov. Cílem ochrany kulturního dČdictví rozumíme prevenci nebo snížení nepĜíznivých úþinkĤ na vzácné památky kulturního dČdictví. Jedná se pĜinejmenším o uznané památky svČtového kulturního dČdictví UNESCO a další objekty citlivé z hlediska povodnČ.

3.2

Stanovení vhodných cílĤ pro zvládání povodĖových rizik

V mezinárodní oblasti povodí Labe byly stanoveny následující cíle pro zvládání povodĖových rizik ke zmírnČní nepĜíznivých úþinkĤ povodní na pĜedmČty ochrany uvedené v kapitole 3.1. 3.2.1 ýeská republika Rámcové cíle v oblasti prevence a ochrany pĜed povodnČmi byly stanoveny v Plánu hlavních povodí ýeské republiky, schváleném usnesením vlády ýeské republiky þ. 562 ze dne 23. kvČtna 2007. Hlavním úþelem bylo snížit ohrožení obyvatel nebezpeþnými úþinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot pĜi prioritním uplatĖování principu prevence. Rámcové cíle byly definovány ve tĜech oblastech – v prevenci pĜed povodnČmi, v dobČ zvládání povodnČ a v dobČ po povodni: Cíle prevence pĜed povodnČmi a) zdokonalit legislativní a ekonomické nástroje související se zabezpeþením preventivních opatĜení, b) zkvalitnit operativní a informativní þásti povodĖových plánĤ, c) zabezpeþit nácviky povodĖových situací za úþasti ohrožených subjektĤ,

60 / 94


Kapitola 3

d) podpoĜit pojištČní proti rizikĤm povodĖových škod, jako základní nástroj ochrany majetkových hodnot, e) zdokonalit podklady o rozsahu povodnČmi ohrožených území vþetnČ související infrastruktury, o charakteristikách prĤbČhu povodní, povodĖovém riziku a jeho zvládání, f) omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové pomČry a zvyšující povodĖová rizika, Cíle v dobČ zvládání povodnČ a) zkvalitnČní hlásné a pĜedpovČdní služby, rovnČž i ve vztahu k sousedním státĤm, b) zvýšení užitné hodnoty a spolehlivosti povodĖových pĜedpovČdí, c) zvyšování povČdomí o nebezpeþí povodní u ohroženého obyvatelstva, zlepšení praktických znalostí pĜi zvládnutí povodĖového nebezpeþí a zkvalitnČní souþinnosti s povodĖovými orgány a složkami integrovaného záchranného systému, d) zlepšení souþinnosti úþastníkĤ povodĖové ochrany vþetnČ poskytování vþasných, kvalitních a aktuálních informací a zkvalitnČní komunikaþních systémĤ, e) zvýšení schopnosti pracovníkĤ vodohospodáĜských dispeþinkĤ správcĤ povodí, povodĖových orgánĤ, složek integrovaného záchranného systému a systému nouzového hospodáĜství Ĝešit mimoĜádné povodĖové situace, f) zkvalitnČní poskytování aktuálních informací obyvatelstvu prostĜednictvím povodĖových orgánĤ, g) zlepšení dostupnosti informací pro veĜejnost o všech druzích povodĖového nebezpeþí vþetnČ specifického lokálního ohrožení zvláštními povodnČmi. Cíle v dobČ po povodni a) zdokonalení pravidel a podmínek poskytování pomoci ze zdrojĤ veĜejných rozpoþtĤ pro opravu, rekonstrukci nebo nahrazení majetku prokazatelnČ postiženého povodní v zájmu urychlené obnovy základních funkcí v území, b) zpracování zásad pro jednotnou formu dokumentace vyhodnocení povodnČ. V Plánu hlavních povodí byla rovnČž uvedena doporuþení na stanovení standardĤ ochrany pro rĤzné typy chránČného území, které byly v roce 2009 pĜevzaty do plánĤ oblastí povodí. Tyto hodnoty jsou stále aktuální a v upĜesnČné formČ byly v roce 2014 pĜevzaty do plánĤ dílþích povodí, kde jsou vztaženy k územím, ležícím mimo oblast s významným povodĖovým rizikem – viz následující tabulka 3.2.1-1. Tab. 3.2.1-1: Doporuþená míra ochrany pro rĤzné typy zástavby Charakter zástavby

Doporuþená míra ochrany

Historická centra mČst, historická zástavba, provozy používající pĜi výrobČ nebezpeþné látky

Q100

Souvislá zástavba, prĤmyslové areály, významné liniové stavby a objekty

Q50

Rozptýlená obytná a prĤmyslová zástavba, souvislá chatová zástavba

Q20

Plochy s významnými stavbami infrastruktury (napĜ. dálnice, vodní zdroje, významné produktovody, ýOV)

61 / 94

Q50 až Q100


Kapitola 3

V ýeské republice byly pro období platnosti Plánu pro zvládání povodĖových rizik (2016 – 2021) stanoveny následující cíle: Cíl 1:

ZabránČní vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepĜijatelném riziku.

NaplnČní tohoto cíle bude dosaženo prostĜednictvím:

ZohledĖování principĤ povodĖové prevence v územnČ plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a pĜi správních Ĝízeních, zejména nevytváĜením nových ploch v nepĜijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepĜijatelném riziku a pĜípadnČ zmČnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepĜijatelném riziku.

Postupné realizace konkrétních opatĜení pro snížení rozlivĤ v zastavČném území obcí, pĜi využití navrhovaných opatĜení z plánĤ oblastí povodí, krajských koncepcí povodĖové ochrany a ostatních dostupných materiálĤ.

Cíl 2:

Snížení míry povodĖového nebezpeþí.


Postupné realizace konkrétních opatĜení v povodí pro zachycení nebo snížení povodĖových vln, novČ navrhovaných nebo pocházejících z plánĤ oblastí povodí, krajských koncepcí povodĖové ochrany a ostatních dostupných materiálĤ.

Zvyšování retenþní schopnosti krajiny a zachování, pĜípadnČ obnova krajinných prvkĤ a ekosystémĤ pozitivnČ ovlivĖujících vodní režim (mokĜady).

UplatĖování vhodných zpĤsobĤ hospodaĜení na zemČdČlských a lesních pozemcích, vedoucích k vČtšímu zachycení vody v pĤdČ, zpomalení odtoku a omezení erozních jevĤ.

UplatĖování vhodných principĤ hospodaĜení se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují pĜirozené hydrologické pomČry území pĜed zástavbou.

Cíl 3:

Zvýšení pĜipravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektĤ infrastruktury, hospodáĜských a jiných aktivit vĤþi negativním úþinkĤm povodní.


Zpracování a aktualizace kvalitních povodĖových plánĤ obcí a vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní vČtších než Q100.

ZajištČní dostateþného vybavení pro provádČní nouzových operativních opatĜení pro ochranu obyvatelstva a zabezpeþení základních funkcí obcí.

Dalšího zdokonalování pĜedpovČdní povodĖové služby a zajištČním fungující hlásné povodĖové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, vþetnČ systémĤ pro informování a varování obyvatelstva.

Zabezpeþení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení pĜípadného ohrožení jiných území, objektĤ nebo životního prostĜedí (odplavení materiálu, únik nebezpeþných látek). 3.2.2 NČmecko

Pracovní spoleþenství spolkové vlády a spolkových zemí „Voda“ (LAWA) stanovilo pro zvládání povodĖových rizik v NČmecku tyto zásadní cíle:

prevence nových rizik (pĜed povodní) v oblasti s povodĖovým rizikem,

snížení stávajících rizik (pĜed povodní) v oblasti s povodĖovým rizikem,

snížení nepĜíznivých úþinkĤ bČhem povodnČ a

snížení nepĜíznivých úþinkĤ po povodni. 62 / 94


Kapitola 3

Základní cíle slouží k prevenci a omezení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na všechny pĜedmČty ochrany. ZohledĖují aspekty EU pro zvládání povodĖových rizik: prevence, ochrana, pĜipravenost, obnova/regenerace a kontrola. Na základČ hlavních cílĤ následuje další konkretizace na cestČ k vhodným cílĤm podle zásady subsidiarity na níže uvedených úrovních:

splnČní legislativních požadavkĤ,

realizace odbornČ politických a strategických cílĤ,

zohlednČní zájmĤ aktérĤ odpovČdných na regionální úrovni.

Legislativními požadavky v NČmecku jsou napĜ.:

vyhlášení záplavových území v rizikových oblastech,

vymezení prioritních a vyhrazených území pro preventivní ochranu pĜed povodnČmi,

subjekty komunálního plánování jsou zavázány pĜevzít do podkladĤ plánování riziková území zobrazená v mapách povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik,

zajištČní místní ochrany pĜed ohrožením a ochrany obyvatelstva v souladu s krizovým zákonem,

poskytnutí a trvalý rozvoj pĜedpovČdní a hlásné povodĖové služby,

zabezpeþení vhodné údržby protipovodĖových objektĤ a vodních tokĤ,

plnČní povinností provozovatelĤ,

každá osoba je zavázána uþinit v rámci svých možností a únosnosti vhodná preventivní opatĜení smČĜující k ochranČ pĜed nepĜíznivými úþinky povodní a k minimalizaci škod.

OdbornČ politické a strategické cíle v NČmecku vyplývají mj. z usnesení mimoĜádné konference ministrĤ životního prostĜedí dne 2. záĜí 2013 a dále z konference ministrĤ životního prostĜedí SRN a spolkových zemí podél Labe dne 5. prosince 2013, které se uskuteþnily v dĤsledku povodnČ v roce 2013 (http://www.fgg-elbe.de/ministerkonferenzen-der-fgg/id-6-emk.html).

Nutnost dát pĜi využívání území pĜednost ochranČ pĜed povodnČmi.

VytvoĜení dalších retenþních objemĤ za tČchto pĜedpokladĤ: Funkþnost záplavových území musí být zachována i do budoucna pomocí dlouhodobého managementu území. Prostory Ĝek mají být rozšíĜeny. Zde poskytuje zejména oddálení ochranných hrází od toku znaþné možnosti synergie s cíli ochrany pĜírody. Pro ochranu pĜed povodnČmi jsou ještČ úþinnČjší manipulovatelné odlehþovací poldry k cílenému snížení kulminace povodĖových vln. Retenþní možnosti je tĜeba vytvoĜit i na vhodných plochách v povodích stĜedních a horních tokĤ, které samy jsou ménČ ohroženy povodní (retence na ploše povodí). V budoucnu je tĜeba více využívat zemČdČlské plochy k retenci a jako zaplavované poldry a zintenzivnit spolupráci se zemČdČlstvím. Na povodĖové riziko je tĜeba reagovat zejména i zmírnČním potenciálu škod v územích ohrožených záplavami. V kritických místech má být zamezeno obnovČ objektĤ po velkých povodĖových škodách. Pro málo osídlené plochy poldrĤ by mČlo být uvažováno o vhodných strategiích pĜesídlení.

Plánování, výstavba a sanace uzpĤsobené pro pĜípad povodnČ jako další souþást preventivní ochrany pĜed povodnČmi.

Zrušení dosavadního využívání ohrožených ploch, napĜíklad pĜesídlení jako poslední dĤsledek kompletní redukce potenciálu škod.

63 / 94


Kapitola 3

Zlepšení preventivní ochrany pĜed povodnČmi, zejména získání retenþních objemĤ s významným úþinkem na kulminaci povodĖových vln a k odstranČní nedostatkĤ stávajících protipovodĖových opatĜení (národní protipovodĖový program).

VytvoĜení nástrojĤ k podpoĜe opatĜení individuální prevence (pojištČní proti škodám zpĤsobeným živelními pohromami).

Urychlená realizace protipovodĖových opatĜení.

DĤsledné pokraþování v realizaci opatĜení k oddálení ochranných hrází od toku a ke zĜízení manipulovatelných odlehþovacích poldrĤ, údolních a retenþních nádrží.

Získání dalších retenþních objemĤ na Labi a jeho pĜítocích.

Optimalizace a další vývoj pĜedpovČdi povodní.

PĜezkum a pĜípadná aktualizace návrhových podkladĤ.

PĜípadné vytvoĜení stavebních rezerv pĜi navrhování protipovodĖových objektĤ.

Zájmy aktérĤ odpovČdných v regionech budou navíc zohlednČny podle cílĤ zamČĜených na opatĜení.

3.3

Popis prostĜedkĤ k dosažení cílĤ

V mezinárodní oblasti povodí Labe bylo v minulých letech, zejména po posledních velkých povodních, vynaloženo znaþné úsilí ke zlepšení ochrany pĜed povodnČmi, což bylo zdokumentováno mj. ve zprávách MKOL k „Akþnímu plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ a k jeho realizaci (MKOL, 2003, 2006, 2009b, 2012a). Z porovnání souþasného stavu a cílĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe, které bylo provedeno v „ZávČreþnČ zprávČ o plnČní Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe v letech 2003 – 2011“ MKOL (MKOL, 2012a), vychází pro všechny aspekty EU a typy opatĜení (viz tab. 4.1-1) potenciál ke zlepšení zvládání povodĖových rizik, což je v zásadČ popsáno níže. 3.3.1 Prevence rizik Vhodnými prostĜedky k dosažení cílĤ zvládání povodĖových rizik ve vztahu k prevenci rizik jsou mimo jiné:

opatĜení sloužící k zamezení umístČní nových nebo dodateþných pĜedmČtĤ ochrany v územích ohrožených povodní, napĜ. v oblastech plánování využívání území a restrikce pĜi využívání území. Zahrnují mj. vymezení prioritních a vyhrazených území v územních a regionálních plánech, vyhlášení, resp. aktualizaci záplavových území (viz tab. 3.3.1-1) a formulování restrikcí jejich užívání podle vodního práva, úpravu územnČ plánovací dokumentace vzhledem k dalším požadavkĤm modifikovaného využívání území.

odstranČní nebo zrušení pĜedmČtĤ ochrany z oblastí ohrožených povodní nebo pĜemístČní pĜedmČtĤ ochrany do míst s nižší pravdČpodobností výskytu povodnČ a / nebo s menším nebezpeþím;

dále jsou vhodná opatĜení k adaptaci pĜedmČtĤ ochrany, která snižují nepĜíznivé úþinky v pĜípadČ povodnČ. MĤže se jednat o technická opatĜení na budovách, objektech veĜejné infrastruktury atd. Sem patĜí opatĜení sloužící k bezpeþnému nakládání se závadnými látkami s ohledem na povodĖovou ochranu.

Dotþené subjekty mají v rámci možného a pĜimČĜeného uþinit vhodná preventivní opatĜení smČĜující k ochranČ vlastního majetku pĜed nepĜíznivými úþinky povodní, k minimalizaci škod, k zamezení a minimalizaci ohrožení zdraví a života.

64 / 94


Kapitola 3

V územích s povodĖovým rizikem a v územích, využívaných k odlehþování a zadržování povodĖových prĤtokĤ, mají být uþinČna opatĜení z hlediska regionálního a územního plánování a vodního hospodáĜství s cílem zamezení povodĖovým škodám a újmČ na životním prostĜedí, resp. jejich minimalizace. Tab. 3.3.1-1: Porovnání rozsahu vymezených záplavových území v povodí Labe Záplavová území 31. 12. 2005

31. 12. 2008

31. 12. 2011

31. 12. 2014

[km/ha]

[%]

[km/ha]

[%]

[km/ha]

[%]

[km/ha]

[%]

Povodí Labe, státní podnik

1 720 km

50,3

2 122 km

62,1

2 163 km

63,3

2 344 km

27,21)

Povodí Vltavy, státní podnik

3 669 km

77,1

3 901 km

81,9

4 321 km

90,8

4 480 km

82,21)

Povodí OhĜe, státní podnik

1 106 km

38,7

1 568 km

54,9

1 568 km

54,9

1 596 km

23,41)

ýeská republika Správce toku

NČmecko (bez slapového úseku Labe) Spolková zemČ Sasko2)

3 318 km / 58 337 ha3)

3 584 km / 59 574 ha

3 568 km / 60 181 ha

3 231 km4) / 60 713 ha

Braniborsko

38 839 ha

38 839 ha

38 839 ha

38 839 ha

-

-

863 ha

863 ha

141 306 ha

141 612 ha

141 602 ha5)

142 450 ha6)

Berlín Sasko-Anhaltsko Dolní Sasko7) MeklenburskoPĜední PomoĜansko

1)

2) 3) 4)

5)

6) 7)

189 km

82,3

740 km

Bavorsko

76 km / 712 ha

82,3

10,6

790 km 136 km / 1 349 ha

189 km

82,3

11,3

980 km 136 km / 1 349 ha

226 km

85

21 km / 15 032 ha

21 km / 15 032 ha

21 km / 15 032 ha

21 km / 15 032 ha

Durynsko

189 km

14,0

1 358 km

19,4

148 km / 1 364 ha

Procentní hodnoty jsou nižší než v pĜedcházejících letech, neboĢ od roku 2012 došlo k rozšíĜení délky spravovaných vodních tokĤ (pĜevzetí zemČdČlských tokĤ od ZVHS). Data udávaná v km se vztahují na území celého Saska, data udávaná v ha se vztahují na povodí Labe. þísla k 31. 12. 2006 Kilometry uvedené za roky 2005 a 2011 jsou v urþitém rozporu s údajem za rok 2014. PĜíþinou je zejména zmČna / aktualizace podkladĤ v GIS použitých pro jejich získání. Rozdíl plochy ve výši 10,54 ha mezi rokem 2008 a rokem 2011 je výsledkem adaptace záplavového území Sály v Merseburgu (Meuschau) v Ĝíjnu 2010. Stav v þervenci 2015. Data za Dolní Sasko se vztahují na dolnosaské povodí dolního úseku StĜedního Labe vþetnČ pĜítokĤ po jez Geesthacht.

V pĜípadČ, že v nČkterých spolkových zemích, které mají územní podíly i na jiných povodích, nebylo možno z dĤvodĤ nároþnosti zjistit samostatné údaje za povodí Labe, byla posuzována celé plocha území pĜíslušné spolkové zemČ.

65 / 94


Kapitola 3

3.3.2 Ochrana pĜed ohrožením Vhodným prostĜedkem k dosažení cílĤ zvládání povodĖových rizik ve vztahu k ochranČ pĜed ohrožením jsou mj. opatĜení ve zpĤsobu obhospodaĜování ploch, vedoucí ke zmírnČní povodní, i dodržování zásad správné zemČdČlské a lesnické praxe, revitalizace vodních tokĤ a Ĝíþních niv a aktivace bývalých mokĜadĤ, minimalizace nepropustných ploch, management dešĢových vod a obnova pĜirozených retenþních ploch. Stávající území podél vodních tokĤ, sloužící k zadržování povodní, mají být zachována. Pokud to není možné vzhledem k pĜevažujícímu veĜejnému zájmu, je tĜeba pĜi snižování rozsahu záplavového území vþas uþinit potĜebná kompenzaþní opatĜení. Dle možnosti mají být obnovena dĜívČjší záplavová území, která jsou vhodná jako retenþní plochy, pokud to není v rozporu s pĜevažujícím veĜejným zájmem. V územích významných z hlediska vzniku nebo ovlivnČní prĤbČhu povodní má být pĜi zvažování konkurujících zpĤsobĤ využívání území kladen dĤraz zejména na problematiku preventivní ochrany pĜed povodnČmi a minimalizace škod. Stávající protipovodĖové objekty mají být udržovány v dobrém technickém stavu a pravidelnČ provČĜovány z hlediska jejich správné funkce a bezpeþnosti pĜi povodních. Kapacita stávajících prĤtoþných profilĤ povodní má být zachována a zvČtšena pĜedevším v sídelních celcích. Údolní a retenþní nádrže významné na nadregionální úrovni mají být plánovány, postaveny a optimálnČ Ĝízeny z hlediska zamezení škodám. Tab. 3.3.2-1: PĜehled údolních nádrží v povodí Labe s objemem nad 0,3 mil. m³ (stav: konec roku 2011) Poþet vzdouvacích objektĤ

Dílþí povodí

z toho ovladatelný ochranný objem Celkový 3 [mil. m ] objem nádrží 3 [mil. m ] v zimním pololetí v letním pololetí

Labe nad soutokem s Vltavou

22

167,95

49,74

40,92

Labe pod soutokem s Vltavou po þesko-nČmeckou státní hranici

18

27,59

7,13

5,63

Vltava

73

1 890,90

137,19

137,19

OhĜe pod þesko-nČmeckou státní hranicí

22

404,59

69,78

47,14

Mulde po þesko-nČmeckou státní hranici

2

72,03

1,27

1,27

137

2 563,06

265,11

232,15

ýeská republika celkem

2

2,20

0,50

0,00

Labe od þesko-nČmecké státní hranice po soutok s ýerným Halštrovem

22

88,91

31,18*

31,18*

ýerný Halštrov

14

43,47

7,88

10,28

Mulde pod þesko-nČmeckou státní hranicí

34

200,38

22,71

22,71

Sála

86

997,33

243,78

190,73

Horní OhĜe po nČmecko-þeskou státní hranici

4

4,38

1,88

1,88

Havola (bez manipulovatelných poldrĤ na dolním toku Havoly)

13

218,41

32,93

32,93

NČmecko celkem

175

1 555,08

340,86

289,71

Celkový souþet v povodí Labe (zmČna oproti roku 2005/2008)

312

4 118,14

Labe od soutoku se Sálou až pod ústí Stepenitz

605,97

521,86

(+32,38/+2,08)

(+55,94/+4,34)

3

Poznámka: Do pĜehledu byla zaĜazena retenþní nádrž Glashütte o retenþním objemu 1,05 mil. m , která byla uvedena do provozu v roce 2012.

66 / 94


Kapitola 3

Tab. 3.3.2-2: Retenþní nádrže s objemem nad 30 000 m3 vybudované v letech 2002 – 2014 Název PoĜ. þ.

vodního toku

retenþní nádrže

Zátopové území [ha]

Retenþní objem 3 [tis. m ]

ýeská republika 1.

DČtĜichovský potok

bezejmenná

5,5

175

2.

Tichá Orlice

Králíky

47,3

1 083

3.

Tichá Orlice

Dolní Lipka

52,5

1 410

4.

Labe

Hradec Králové

71,29

938

5.

JeštČtický potok

Hroška

49,8

742

6.

Košovka

Olšovka

-

167

7.

pravobĜežní pĜítok Bohuslavického potoka

Vaþek

-

90

8.

Bohuslavický potok

Nad Bohuslavicemi

-

130

9.

ýermná

ýermná II

-

70

10.

pravobĜežní pĜítok ýermné

ýermná H2

-

36

11.

Onomyšlský potok

Onomyšl

-

50

12.

Zadní Lodrantka

OstĜetín

-

51

13.

ýaĖkovský potok

Poldr na ýaĖkovském potoce

0,94

47

14.

Modla

Vlastislav

2,76

59

15.

Štrbický potok

Štrbice

1,04 Celkem

34 5 082

NČmecko 1.

Krugelsbach

Krugelsbach

1,2

43

2.

Vielitzer Graben

Retenþní nádrž u Vielitzer Graben

2,6

35

3.

Mohelnice (Müglitz)

Lauenstein

38,2

5 040

4.

Prießnitzbach

Glashütte (rozšíĜení)

10,2

1 050

5.

Kirchberger Dorfbach

Oberlungwitz

5,4 Celkem

122 6 290

3.3.3 PĜipravenost Vhodným prostĜedkem k dosažení cílĤ zvládání povodĖových rizik ve vztahu k pĜipravenosti jsou mj. tato opatĜení:

OpatĜení sloužící ke zlepšení vþasné informovanosti o nebezpeþí a výskytu povodní. MĤže se jednat o opatĜení smČĜující k zĜízení, resp. zlepšení pĜedpovČdní a výstražné povodĖové služby, hlásné povodĖové služby, pĜedpovídání bouĜlivých pĜílivĤ a komunální varovné a informaþní systémy.

Vhodná jsou i opatĜení v oblasti plánování a prevence sloužící k poĜízení a zlepšení povodĖových plánĤ, pĜípadnČ jiných institucionálních nouzových plánĤ pro pĜípad povodnČ, a dále plánování a optimalizace krizového Ĝízení a managementu kapacit.

OpatĜení zamČĜená na preventivní informování obyvatelstva o stávajících povodĖových rizicích a vhodném chování v pĜípadČ povodnČ.

OpatĜení za úþelem vytvoĜení nebo podpory veĜejného povČdomí, resp. veĜejné pĜipravenosti na povodĖové situace.

67 / 94


Kapitola 3

Obþané a podnikatelé by mČli být informováni o tom, že zajištČní jejich majetku proti riziku povodĖových škod, napĜ. pojištČním proti škodám zpĤsobeným živelnými pohromami nebo soukromými úsporami, je v bezprostĜední odpovČdnosti subjektĤ postižených povodní. Provozovny živnostníkĤ a prĤmyslové podniky by mČly být požádány, aby analyzovaly své ohrožení povodnČmi a uþinily opatĜení individuální prevence a ochrany pĜed povodnČmi. Pro pĜípad povodnČ mají mít pĜíslušné objekty (pracovištČ) zpracovány povodĖové plány a dále dostateþné materiální a personální kapacity, které musí být kdykoliv mobilizovatelné. V pĜípadČ povodnČ má být veĜejnost informována o aktuální povodĖové situaci, a to cíleným poskytováním aktuálních informací, namČĜených hodnot, pĜedpovČdí a varováním pĜíslušných pracovišĢ. 3.3.4 Obnova a pouþení OpatĜení obnovy a pouþení po povodni zahrnují všechna opatĜení následné péþe v souvislosti s vzniklými škodami. Týkají se pĜedevším pĜekonání následkĤ pro jednotlivce a spoleþnost i odstranČní škod na životním prostĜedí. Sem se Ĝadí mj. úklidové práce a odstranČní povodĖových škod, aktivity na obnovu základních funkcí v postiženém území (zásobování, budovy, infrastruktura atd.) a podpĤrná opatĜení sloužící k obnovČ a zachování tČlesného a duševního zdraví vþetnČ zvládání stresu a finanþní pomoci po živelních pohromách (dotace, danČ). PovodnČ je tĜeba zdokumentovat a vyhodnotit a v souladu s výsledky odvodit závČry a opatĜení vedoucí ke zvýšení prevence a optimalizaci ochrany pĜed povodnČmi v budoucnu. Preventivní opatĜení, podporující snížení povodĖového rizika v budoucnu, zahrnují mj. zpracování koncepcí, studií a/nebo odborných posudkĤ pro optimalizaci plánovaných staveb a opatĜení. Souþástí prevence je také zajištČní finanþních prostĜedkĤ pro jejich realizaci s využitím veĜejných i soukromých zdrojĤ. Ohrožené subjekty by mČly být vedeny k zabezpeþení vlastních finanþních zdrojĤ prostĜednictvím pojištČní proti povodĖovým škodám nebo vytváĜením vlastních finanþních rezerv.

68 / 94


4

Souhrn opatĜení ke zvládání povodĖových rizik

4.1

VýbČr opatĜení

Kapitola 4

Pro Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe jsou dĤležitá zejména ta opatĜení, která se svými úþinky mohou projevit v celé oblasti povodí. To jsou na jedné stranČ opatĜení na regionální úrovni, jejichž úþinky však mají nadregionální dosah. Na druhé stranČ se jedná o taková opatĜení, která kvĤli svému typu, a k tomu patĜí i Ĝada nestrukturálních opatĜení, musí být pro dosažení žádoucího úþinku realizována v celé oblasti povodí. K nim se Ĝadí zejména systémy pĜedpovídání povodní, varovné a informaþní systémy. ýeská republika a NČmecko proto vyvinuly úþinný systém komunikace a informování, který se v pĜípadech konkrétního pĜeshraniþního zvládání nebezpeþí, zejména pĜi povodních v letech 2002, 2006, 2010, 2011 a 2013, velmi osvČdþil. VýbČr opatĜení k dosažení deklarovaných cílĤ pĜitom zahrnuje v zásadČ všechny aspekty zvládání povodĖových rizik. Seznam typĤ tČchto opatĜení a jejich þíslování vychází z doporuþeného seznamu, který bude užíván pro reporting Evropské komisi o zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik a dosaženém pokroku v dosahování stanovených cílĤ (EU, 2013). Aspekty jsou Ĝazeny v poĜadí hlavních fází cyklu zvládání povodĖových rizik, tj. prevence rizik, ochrana pĜed ohrožením, pĜipravenost, obnova a pouþení. Tab. 4.1-1:

Typy opatĜení v návaznosti na aspekty zvládání povodĖových rizik (EU, 2013)

Aspekt Prevence rizik

Ochrana pĜed ohrožením

Typ

Popis

Zamezení vzniku rizika (M21)

OpatĜení pro zamezení umístČní nových þi rozšíĜení stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je napĜ. územní plánování a regulace výstavby.

OdstranČní nebo pĜemístČní (M22)

OpatĜení k odstranČní zranitelných objektĤ a aktivit z ohrožených oblastí, nebo jejich pĜemístČní do míst s nižší mírou povodĖového ohrožení.

Snížení rizik (M23)

OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ aj.

Ostatní prevence (M24)

Jiná opatĜení ke zvýšení prevence povodĖového rizika (modelování a hodnocení povodĖového rizika, hodnocení zranitelnosti v dĤsledku povodní, programy údržby a provozní Ĝády atd.).

Management povodí a odtoku pĜírodČ blízkými opatĜeními (M31)

Obnova pĜirozených ekosystémĤ za úþelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajinČ, opatĜení k zachycení povrchového odtoku a snížení pĜítoku do Ĝíþní sítČ, zlepšení infiltraþních schopností krajiny, vþetnČ zmČn v korytech a Ĝíþní nivČ a výsadby bĜehových porostĤ.

Regulace prĤtokĤ ve vodních tocích (M32)

Technická opatĜení k regulaci prĤtokĤ, jako je výstavba, úprava nebo odstranČní staveb pro zadržování vody (napĜ. nádrže a jiné stavby nebo zmČna stávajících manipulaþních ĜádĤ), které mají významný dopad na hydrologický režim.

OpatĜení v korytech vodních tokĤ a v záplavovém území (M33)

OpatĜení zahrnující technické úpravy koryt vodních tokĤ vþetnČ bystĜin a úpravy v záplavových územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranČní ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku.

Management srážkových vod (M34)

Technická opatĜení k omezení zaplavení povrchovou vodou (nesoustĜedČného povrchového odtoku) v typicky mČstském prostĜedí, napĜ. zvyšování kapacit stokových a odvodĖovacích systémĤ.

Jiná ochrana (M35)

Jiná opatĜení ke zvýšení ochrany proti povodním, která mohou zahrnovat programy pro údržbu protipovodĖových opatĜení.

69 / 94


Aspekt PĜipravenost

Obnova a pouþení

Typ

Kapitola 4

Popis

PĜedpovČdní a výstražná povodĖová služba (M41)

OpatĜení ke zĜízení nebo zlepšení hydrometeorologických pĜedpovČdních a výstražných systémĤ, lokálních výstražných a varovných systémĤ.

PovodĖové / krizové / havarijní plány (M42)

OpatĜení ke zĜízení nebo zlepšení plánĤ pro zvládání povodĖové situace odpovČdnými orgány.

PovČdomí a pĜipravenost veĜejnosti (M43)

OpatĜení za úþelem vytvoĜení nebo podpory veĜejného povČdomí o povodĖovém ohrožení a riziku a pĜipravenosti na povodĖové situace.

Jiná pĜipravenost (M44)

Jiná opatĜení k vytvoĜení nebo podpoĜe pĜipravenosti na povodĖové situace za úþelem snížení nepĜíznivých následkĤ.

Individuální a spoleþenská obnova (M51)

Úklidové a rekonstrukþní práce (na budovách a infrastruktuĜe, atd.). Zdravotní a psychologická pomoc (zvládání stresu). Finanþní a právní nástroje pro obnovu po povodni, vþetnČ podpory nezamČstnaných. Doþasné ubytování.

Obnova životního prostĜedí (M52)

Úklidové a rekonstrukþní práce (vþetnČ ochrany proti plísním, vyþištČní studní a dalších zdrojĤ pitné vody, zajištČní nebezpeþných odpadĤ aj.).

Ostatní obnova a pouþení (M53)

Pouþení z povodní a opatĜení pro zlepšení povodĖové ochrany, pojištČní.

Ostatní (M61)

Dokumentace probČhlých povodní, vyhodnocení jejich pĜíþin, prĤbČhu a dĤsledkĤ, vþetnČ vyhodnocení funkce záchranného systému a ostatních složek.

4.1.1 ýeská republika V ýR se v dokumentaci oblastí s významným povodĖovým rizikem seznam opatĜení ještČ þlení na konkrétní a obecná (podle typu listu opatĜení) a individuální a souhrnná (podle typu opatĜení). Souhrnné opatĜení mĤže být tvoĜeno souborem individuálních opatĜení pĤsobících ve vzájemné souþinnosti. V þeské þásti povodí Labe bylo identifikováno celkem 111 oblastí s významným povodĖovým rizikem, zahrnující úseky vodních tokĤ v celkové délce 2 047 km. OpatĜení k dosažení obecných cílĤ uvedených v kapitole 3.2.1 zahrnují:

poĜízení nebo zmČnu územnČ plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vylouþením výstavby a ploch s omezeným využitím z dĤvodu ohrožení povodní);

využití výstupĤ map povodĖového rizika (povodĖové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a rozhodování;

zabezpeþení ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení jejich odolnosti pĜi zaplavení), snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy a komunální infrastrukturu;

individuální protipovodĖová opatĜení vlastníkĤ nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištČní majetku, zajištČní odplavitelných pĜedmČtĤ, odvodnČní po povodni);

zlepšení hlásné, pĜedpovČdní a výstražné povodĖové služby (zĜízení a modernizace srážkomČrných a vodomČrných stanic, lokální výstražné systémy);

vytvoĜení nebo aktualizace povodĖových plánĤ územních celkĤ (digitální forma);

vytvoĜení nebo aktualizace povodĖových plánĤ nemovitostí.

OpatĜení se vztahují na všechny obce v oblastech s významným povodĖovým rizikem.

70 / 94


Kapitola 4

KromČ tČchto obecných opatĜení se navrhuje celkem 53 konkrétních opatĜení stavebního charakteru

v dílþím povodí horního a stĜedního Labe 22,

v dílþím povodí horní Vltavy 5,

v dílþím povodí Berounky 8,

v dílþím povodí dolní Vltavy 6,

v dílþím povodí OhĜe, dolního Labe a ostatních pĜítokĤ Labe 12 opatĜení.

Nezbytným pĜedpokladem pro realizaci konkrétních opatĜení ke zvládání povodĖového rizika je zajistit finanþní zdroje. V rámci ýR jsou vytvoĜeny programy poskytující záruku realizace systémových opatĜení, která jsou na základČ zkušeností považována za nejdĤležitČjší a nejefektivnČjší s ohledem na charakter povodní. Tyto programy byly v gesci Ministerstva zemČdČlství (MZe) a Ministerstva životního prostĜedí (MŽP) funkþní již v pĜedchozím programovacím období 2007 – 2014. Pro následující období je vypsán v gesci MZe Program 129 260 – Podpora prevence pĜed povodnČmi III. (2014 – 2019), který obsahuje: Podprogram 129 262 – Projektová dokumentace pro územní Ĝízení Podprogram 129 263 – Projektová dokumentace pro stavební Ĝízení, tzn. projektová dokumentace pro slouþené územní Ĝízení a stavební Ĝízení a projektová dokumentaci pro stavební Ĝízení Podprogram 129 264 – OpatĜení s retencí Podprogram 129 265 – OpatĜení podél vodních tokĤ V Operaþním programu Životní prostĜedí (OPŽP) 2014 – 2020 se problematiky prevence a ochrany pĜed povodnČmi týkají dvČ prioritní osy: Prioritní osa 1 (pĜímo): Specifický cíl 1.3: ZajištČní povodĖové ochrany intravilánu Specifický cíl 1.4: Podpora preventivních protipovodĖových opatĜení Prioritní osa 4 (nepĜímo): Specifický cíl 4.3: Posílení pĜirozené funkce krajiny Specifický cíl 4.4: Zlepšení kvality prostĜedí v sídlech 4.1.2 NČmecko V NČmecku jsou typĤm opatĜení (tabulka 4.1-1) pĜiĜazeny obory þinnosti, které jsou jednotnČ stanoveny v rámci Pracovního spoleþenství LAWA (napĜ. upravené využívání ploch, ochrana objektĤ, plánování a budování opatĜení na zadržování povodní, informování o povodních a pĜedpovídání povodní, zĜízení nebo zlepšení komunálních varovných a informaþních systémĤ apod.) Tyto obory jsou obsaženy spolu s pĜidČleným þíslem opatĜení v Katalogu opatĜení LAWA (LAWA, 2014). Základem pro výbČr opatĜení v NČmecku je porovnání souþasného stavu zvládání povodĖových rizik v plánovací oblasti s cíli a potĜebou operativních krokĤ, které jsou pojednány v kapitole 3.2.2. Na tomto základČ se provádí identifikace pĜedpokládaných opatĜení. Zdokumentování opatĜení provedly jednotlivé spolkové zemČ v NČmecku. OpatĜení byla zjišĢována pro rizikové oblasti a souhrn proveden na úrovni koordinaþních oblastí a FGG Elbe za úþelem pĜedložení zprávy pro EU. 71 / 94


Kapitola 4

Pro všechny rizikové oblasti v německé části povodí Labe se předpokládají opatření podle aspektů „prevence“ a „připravenost“. Také u aspektu „ochrana“ byla stanovena opatření pro téměř všechny rizikové oblasti. Opatření aspektu „obnova a poučení“ byla hlášena pro mnohem více než polovinu rizikových oblastí. Pod dojmem povodní v červnu 2013, které způsobily značné škody zejména v povodích Dunaje a Labe, bylo v Německu na mimořádné konferenci ministrů životního prostředí, která se uskutečnila 2. září 2013, přijato usnesení o vypracování Národního programu na ochranu před povodněmi. Stěžejním bodem tohoto programu jsou nadregionálně účinná opatření ke zlepšení retence povodní a opětné získání retenčních ploch. Národní program na ochranu před povodněmi je doplňujícím programem preventivní ochrany před povodněmi, který byl zřízen vedle programů protipovodňové ochrany spolkových zemí. Do tohoto doplňujícího programu jsou proto zařazena pouze opatření, která společenství oblastí povodí považují za prioritní a která mají nadregionální účinek. Přitom opatření zpracovaná v rámci Akčního plánu povodňové ochrany MKOL platí do značné míry za přijatá, a to i na základě podrobného výpočtu jejich účinnosti, který provedl BfG. FGG Elbe navrhlo do Národního programu na ochranu před povodněmi projekty v hodnotě 1,2 mld. EUR. Z toho připadá částka 228 mil. EUR na opatření k opětnému získání retenčních ploch, 750 mil. EUR na vytvoření řízených prostor pro retenci povodní a 206 mil. EUR na odstranění nedostatků (stav říjen 2014).

4.2

Souhrn navrhovaných opatření

V této kapitole jsou společně vyhodnocena opatření navrhovaná v mezinárodní oblasti povodí Labe. Následující tabulka uvádí, v kolika rizikových oblastech (záplavy na pobřeží a říční povodně) jsou aplikovány jednotlivé aspekty zvládání povodňových rizik. Tab. 4.2-1:

Počet oblastí, ve kterých jsou prováděna opatření diferencovaně podle aspektů zvládání povodňových rizik (stav dat: 11. 8. 2015) Aspekt zvládání povodňových rizik

Počet oblastí ČR

SRN

Celkem

(∑ 111)

(∑ 282)

(∑ 393)

Prevence rizik

111

282

393

Ochrana před ohrožením

32

274

306

Připravenost

111

282

393

Obnova a poučení

0

197

197

Ostatní

0

116

116

Z tabulky vyplývá, že pro všechny oblasti jsou plánována opatření aspektů „prevence rizik“ a „připravenost“. Opatření mají přeshraniční dopad tehdy, pokud překračuje hranice nejen jejich fyzický účinek, nýbrž zejména pokud trvale přispívají ke snížení povodňového rizika v zemích ležících níže na toku. To platí zejména pro povodňové předpovědní, varovné a informační systémy, ale i pro opatření k retenci povodní a cílené transformaci povodňových vln, jejichž zmírňující účinek na riziko bylo možno jednoznačně prokázat během významných případů povodní po roce 2002.

72 / 94


Kapitola 4

4.2.1 Prevence rizik Preventivní opatĜení respektují pĜirozená záplavová území a smČĜují k zamezení nebo snížení povodĖového rizika na pĜijatelnou úroveĖ cestou snižování zranitelnosti objektĤ a aktivit v ohrožených oblastech. OpatĜení spoþívají v zamezení výstavby nových staveb a postupném odstranČní nebo pĜemístČní staveb a aktivit stávajících. Hlavním prostĜedkem k uplatĖování tČchto opatĜení je územní plánování a dĤsledná rozhodovací þinnost vodoprávních a stavebních úĜadĤ. K aktualizaci územních plánĤ jsou využívány výstupy z mapování povodĖového rizika podle PovodĖové smČrnice, pĜípadnČ individuální posouzení povodĖového rizika pĜípadovými studiemi. OdstranČní þi pĜemístČní budov a objektĤ lze alternativnČ nahradit individuálními opatĜeními vlastníkĤ nemovitostí vedoucími ke zvýšení jejich odolnosti v pĜípadČ zaplavení. V takových pĜípadech je nutné posoudit, zda nemĤže dojít ke zhoršení prĤbČhu povodnČ nebo ohrožení životního prostĜedí (napĜ. odplavením þásti objektu nebo závadných látek). Poþty oblastí s významným povodĖovým rizikem pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „prevence rizik“ jsou uvedeny v následující tabulce 4.2.1-1. Tab. 4.2.1-1: Poþet oblastí pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „prevence rizik“ (stav dat: 24. 9. 2015) Aspekt zvládání povodĖových rizik

Poþet oblastí Typ opatĜení Zamezení vzniku rizika (M21)

Prevence rizik

ýR

SRN

Celkem

( 111)

( 282)

( 393)

111

282

393

0

35

35

111

217

328

0

132

132

OdstranČní nebo pĜemístČní (M22) Snížení rizik (M23) Ostatní prevence (M24)

V þeské þásti povodí Labe byla v rámci aspektu „prevence rizik“ jednotnČ zvolena þtyĜi obecná opatĜení nestrukturálního charakteru, která jsou navržena ve všech 111 oblastech s významným povodĖovým rizikem:

poĜízení nebo zmČna územnČ plánovací dokumentace obcí;

využití výstupĤ povodĖového mapování jako limitu v územním plánování a rozhodování;

zabezpeþení ohrožených objektĤ a aktivit, snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy a veĜejnou infrastrukturu;

individuální protipovodĖová opatĜení vlastníkĤ nemovitostí.

Pro aspekt „prevence rizik“ se v nČmecké þásti povodí Labe pĜedpokládají opatĜení ve všech rizikových oblastech. Zde se pĜitom jedná o plošná preventivní opatĜení, jako je stanovení záplavových území a územní plány obcí. Vedle plošné prevence byla pro pĜevážnou þást rizikových oblastí hlášena také opatĜení stavební prevence. PĜibližnČ ve tĜech þtvrtinách všech rizikových oblastí zde byla vedle nakládání se závadnými látkami upraveném pro pĜípady povodní a plánování uzpĤsobeného povodním, stavební þinnosti a sanací také naplánována a popĜ. již þásteþnČ realizována opatĜení ochrany objektĤ. Nadregionální pĜíklad opatĜení z oblasti prevence rizik je stanovení záplavových oblastí. To, že jsou tyto plochy udržovány volné, usnadĖuje prĤbČh povodnČ, omezuje rozsah škod na nich vzniklých a snižuje množství pĜedmČtĤ splavených povodní, které mohou zpĤsobit ucpání prĤtoþného profilu níže po toku. V ýeské republice jsou podle vodního zákona vymezeny tzv. aktivní zóny záplavových území, ve kterých se nesmí umísĢovat stavby, ani provádČt další þinnosti, které by zpĤsobily zhoršení odtokových pomČrĤ. 73 / 94


Kapitola 4

Rozsáhlá záplavová území vytváĜejí retenþní prostor a pĜedcházejí touto cestou zvyšování prĤtokĤ. Toto opatĜení je zakotveno ve spolkové legislativČ a realizuje se na celém nČmeckém povodí Labe. V ýeské republice lze podle vodního zákona vymezit území urþená k Ĝízeným rozlivĤm povodní, ve kterých jsou vlastníkĤm pozemkĤ dohodou a za finanþní úhradu omezena jejich vlastnická práva. 4.2.2 Ochrana pĜed ohrožením OpatĜení provádČná na ploše povodí smČĜují prioritnČ k zachování nebo obnovení pĜirozené retence vody v krajinČ. Jde o široký soubor opatĜení, který zahrnuje uplatĖování zásad správné zemČdČlské praxe a protierozní opatĜení (orba po vrstevnici, výbČr a stĜídání plodin, pĜerušení drah soustĜedČného odtoku). Podporována je vČtší þlenitost krajiny vedoucí k lepšímu zasakování dešĢových vod a vytváĜení drobných retenþních prostor. IndividuálnČ jsou posuzovány staré i nové melioraþní zásahy, které mohou mít na prĤbČh povodní negativní i pozitivní úþinek. V údolních partiích se uplatĖují opatĜení k revitalizaci vodních tokĤ, zpomalení odtoku a obnovČ pĜirozených rozlivĤ. OpatĜení v ploše povodí jsou vČtšinou kompromisem mezi pĜírodním stavem a hospodáĜským využitím krajiny. V tomto ohledu se negativnČ projevuje vliv rozšiĜování nepropustných ploch v dĤsledku obytné výstavby a budování prĤmyslových a obchodních areálĤ. Významnou úlohu hrají opatĜení managementu srážkových vod, vedoucí k jejich zachycení, zasakování (pokud je to možné) a neškodnému odvedení. Na stokových sítích se provádČjí opatĜení k jejich zkapacitnČní a bezpeþnému provozu za povodní, vþetnČ vytvoĜení retenþních objemĤ. Technická opatĜení jsou stavby na vodních tocích nebo stavby s vodními toky související (vodní díla), která vedou buć k ovlivnČní velikosti prĤtoku za povodní, nebo k pĜevedení povodĖových prĤtokĤ s menší mírou ohrožení okolního území. MĤže jít o nové stavby a zaĜízení nebo o úpravu þi zmČnu provozních podmínek staveb a zaĜízení stávajících. OpatĜení k zachycení þásti povodĖové vlny a ovlivnČní velikosti prĤtoku jsou efektivní protipovodĖová opatĜení, jejichž vliv se pozitivnČ projevuje dále po toku. Zahrnují výstavbu vodních nádrží, suchých nádrží (poldrĤ) a manipulaþních objektĤ pro pĜepouštČní vody do Ĝízených inundací. Ve vhodných podmínkách lze vybudovat zaĜízení pro odlehþení povodĖového prĤtoku do boþní nádrže nebo nádrže v sousedním povodí, pĜípadnČ pĜímo do vodního toku v jiném povodí, pokud tam jsou vhodnČjší podmínky pro pĜevedení povodnČ. OpatĜení tohoto typu jsou obvykle investiþnČ nároþná a vyžadují vypoĜádání vlastnických vztahĤ k pozemkĤm. NejvČtšího efektu dosahují vodní díla vybavená ovladatelnými funkþními objekty, které vyžadují trvalou údržbu a obsluhu. Velikost retenþního úþinku tČchto vodních dČl záleží na prĤbČhu povodnČ a zpĤsobu jejich provozování, který je urþen manipulaþním Ĝádem. VČtší vodní nádrže se však zpravidla budují jako víceúþelové a jejich ochranný efekt je omezen ostatními úþely vodního díla. Vodní nádrže akumulující vodu však mohou být, zejména za povodní, potencionálním zdrojem ohrožení v dĤsledku havárie hráze nebo jejího funkþního objektu a vyžadují odborný technicko-bezpeþnostní dohled. OpatĜení sloužící k lepšímu pĜevedení povodĖových prĤtokĤ jsou vČtšinou liniové stavby, které pĜinášejí ochranu (menší míru ohrožení) území podél stavby. Typicky jde o zkapacitnČní koryt vodních tokĤ, výstavbu nábĜežních zdí a ochranných hrází. Budují se v intravilánu obcí, kde je tĜeba omezit plochy s nepĜijatelným povodĖovým rizikem. Realizací liniových ochranných opatĜení se však obvykle ruší þi zmenšují pĤvodní inundaþní plochy, což se mĤže negativnČ ovlivnit prĤbČh povodnČ dolĤ po toku. Tento vliv je tĜeba u každého opatĜení individuálnČ posoudit a pĜípadnČ navrhnout kompenzaþní opatĜení. Zvýšení prĤtoþné kapacity koryta vodního toku vþetnČ jeho inundace lze dosáhnout bodovými opatĜeními k odstranČní nebo omezení pĜekážek, jako je úprava jezĤ, zkapacitnČní propustkĤ a mostĤ, pĜípadnČ inundaþních otvorĤ v náspech komunikací. Efekt tČchto opatĜení se projevuje v dosahu vzdutí proti proudu toku. V pĜípadČ jezĤ, které mají obvykle další vodohospodáĜské funkce, jde opČt o kompromisní Ĝešení vyhovující všem úþelĤm vodního díla. 74 / 94


Kapitola 4

Poþty oblastí s významným povodĖovým rizikem pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „ochrana pĜed ohrožením“ jsou uvedeny v následující tabulce 4.2.2-1. Tab. 4.2.2-1: Poþet oblastí pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „ochrana pĜed ohrožením“ (stav dat: 24. 9. 2015) Aspekt zvládání povodĖových rizik


Poþet oblastí Typ opatĜení

ýR

SRN

Celkem

( 111)

( 282)

( 393)

Management povodí a odtoku pĜírodČ blízkými opatĜeními (M31)

0

148

148

Regulace prĤtokĤ ve vodních tocích (M32)

20

91

111

OpatĜení v korytech vodních tokĤ a v záplavovém území (M33)

17

133

150

Management srážkových vod (M34)

0

240

240

Jiná ochrana (M35)

0

103

103

Za þeskou þást povodí Labe je navrženo celkem 53 konkrétních opatĜení (ve 32 oblastech) pro zvýšení ochrany pĜed povodĖovým ohrožením. VČtšina opatĜení smČĜuje k ovlivnČní prĤtoku ve vodních tocích cestou zvýšení retence ve vodních nádržích. Jde o výstavbu vodních nádrží i suchých nádrží na menších tocích nebo o úpravu stávajících vodních dČl k umožnČní vČtší retence, a to i na vČtších tocích. Druhou velkou skupinu tvoĜí opatĜení ke zkapacitnČní vodních tokĤ a to jak úpravou koryta toku, tak výstavbou ochranných hrází. V nČmecké þásti povodí Labe se pro aspekt „ochrana pĜed ohrožením“ pĜedpokládají témČĜ ve všech rizikových oblastech opatĜení typu „management srážkových vod“ (M34). Zde se jedná pĜedevším o uvolnČní povodĖových prĤtoþných profilĤ pomocí správy tokĤ a managementu pĜedpolí hrází. Vysoký podíl mají také opatĜení ke zvládání pĜirozených záplav (M31) v povodí, jako je napĜ. opČtné získání záplavových území nebo pĜirozené zadržování vody v povodí, která byla hlášena pĜibližnČ pro polovinu rizikových oblastí. PĜibližnČ také pro polovinu rizikových území byla kromČ toho hlášena technická ochranná zaĜízení, jako jsou protipovodĖové hráze, náspy, protipovodĖové stČny, mobilní povodĖová ochrana, duny nebo pobĜežní valy (M33). V ýeské republice mají nadregionální význam opatĜení ke zvýšení retence na nČkterých stávajících vodních dílech, zejména opatĜení na VD Orlík. K posouzení možností ovlivnČní povodní na VltavČ byly zadány studie smČĜující ke zvýšení ochranného úþinku nádrží cestou zmČny manipulaþních ĜádĤ vodních dČl a pĜípadnČ dalších technických úprav na vodních dílech, které tyto zmČny umožĖují. PrĤbČh povodní na dolní VltavČ a þásteþnČ na Labi je pozitivnČ ovlivnČn provozem nádrží Vltavské kaskády, zejména nádržemi Lipno I a Orlík, které mají vyþlenČn ochranný ovladatelný prostor. Míra tohoto ovlivnČní však podléhá tČmto omezením:

Vodní dílo Orlík ovládá pouze 45 % plochy povodí Vltavy v Praze, respektive 25 % plochy povodí Labe v Ústí nad Labem. PovodnČ mohou pĜicházet i z nepodchycené þásti povodí.

Nádrže Vltavské kaskády jsou víceúþelová vodní díla a manipulaþní Ĝád je sestaven tak, aby pokud možno vyhovoval všem stanoveným úþelĤm. Tomu odpovídá rozdČlení nádržního prostoru u jednotlivých nádrží.

ZpĤsob manipulace za povodní je limitován kapacitou pĜelivných a výpustných zaĜízení, hydrologickou pĜedpovČdí a podmínkami omezení prĤtoku Prahou a úsekem dolní Vltavy na poþátku povodnČ po dobu potĜebnou pro provedení nezbytných zabezpeþovacích prací (vþetnČ mobilních hrazení).

75 / 94


Kapitola 4

K posouzení možností zvýšení ochranného úþinku Vltavské kaskády byla na fakultČ stavební ýVUT zpracována a v þervnu 2015 zveĜejnČna studie „ProvČĜení strategického Ĝízení Vltavské kaskády – parametry manipulaþního Ĝádu.“ Výsledky studie ukázaly, do jaké míry je Vltavská kaskáda technicky schopná zvýšit ochranu území pod kaskádou pĜed povodnČmi a jaké dopady by toto zvýšení mČlo na její ostatní funkce. Jedním ze zásadních závČrĤ je, že absolutní ochranu území podél dolního toku Vltavy pĜed povodnČmi pomocí nádrží Vltavské kaskády ani pĜi zásadním omezení ostatních funkcí zajistit nelze. ýásteþné zvýšení ochrany pĜinese zvČtšení ovladatelného ochranného prostoru v nádrži Orlík o cca 50 %, se kterým poþítá podaný návrh úpravy manipulaþního Ĝádu z bĜezna 2015. Dalšího þásteþného zvýšení ochranného úþinku by bylo možné dosáhnout pouze za cenu poškození zabezpeþenosti ostatních úþelĤ této soustavy vodních nádrží. V rámci uvažovaných opatĜení budou proto provedeny další studie a ekonomické analýzy k detailnímu posouzení vlivu rĤzných variant na úþely nádrží. Tyto práce by mČly také otevĜít cestu k odborné i veĜejné diskuzi na téma možných zmČn priorit Vltavské kaskády. Nadregionálním pĜíkladem opatĜení této kategorie v NČmecku je plánovaná optimalizace a úprava poldrĤ na Havole vþetnČ režimu vzdutí na Havole a SprévČ. Zde se jedná o soubor opatĜení Braniborska, Berlína, Meklenburska-PĜedního PomoĜanska, Dolního Saska a SaskaAnhaltska. Poldry na Havole se osvČdþily pĜi povodních v roce 2002 i 2013 a pĜispČly k výraznému snížení kulminaþních vodních stavĤ Labe pod jeho soutokem s Havolou. 4.2.3 PĜipravenost Spolehlivé a vþasné informace jsou základním pĜedpokladem pro úþelné a efektivní provádČní všech operativních opatĜení za povodní a rozhodování odpovČdných orgánĤ, které provádČní tČchto opatĜení Ĝídí. Informace o nebezpeþí povodnČ, o jejím prĤbČhu a oþekávaném vývoji dává pĜedpovČdní povodĖová služba. OpatĜení ke zlepšování hydrometeorologických pĜedpovČdních systémĤ, výstražných a varovných systémĤ spoþívají ve zĜizování a modernizaci monitorovacích sítí, systémĤ zpracování dat a rozvoji metod pĜedpovídání povodní. Systém hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby v povodí Labe je stabilizovaný a založený na spolupráci národních a regionálních složek. OpatĜení smČĜující k dalšímu zlepšování pĜedstihu a spolehlivosti pĜedpovČdí jsou limitována objektivními geomorfologickými podmínkami (vČtší þasový pĜedstih pĜedpovČdí je dosažitelný na vČtším povodí). KromČ centrálnČ zajišĢovaných informací potĜebuje každý odpovČdný orgán obcí informace z územního obvodu své pĤsobnosti, respektive z horní þásti povodí v pĤsobnosti sousedních obcí. K tomu slouží opatĜení na zĜizování a modernizaci lokálních hlásných a výstražných systémĤ a výmČnu informací. Technicky se stále více uplatĖují informaþní systémy založené na internetu a jiných moderních technologiích. K šíĜení výstrah a varování obyvatelstva lze využívat veĜejných mediálních prostĜedkĤ (rozhlas, televize), cílenČ pak místních varovných systémĤ. OpatĜení smČĜují do modernizace tČchto varovných systémĤ, které je možno využívat nejen pro povodnČ, ale i pro jiné typy krizových situací. Operativní opatĜení provádČná v pĜípadČ povodní jsou Ĝízena odpovČdnými orgány obcí a vČtších územních celkĤ. Jejich hierarchická struktura a pravomoci jsou stanoveny národními pĜedpisy. K provádČní efektivních zásahĤ musí být tyto orgány a jejich funkcionáĜi pĜipraveni a dostateþnČ vybaveni. OpatĜení v této oblasti smČĜují na vytvoĜení a trvalou aktualizaci povodĖové dokumentace, tj. povodĖových / krizových / havarijních plánĤ, které musí obsahovat všechny nezbytné údaje pro Ĝízení evakuací, záchranných a zabezpeþovacích prací, jakož i zabezpeþení základních funkcí komunální infrastruktury v dobČ povodnČ i bezprostĜednČ po ní. PovodĖová dokumentace musí být v daném území provázána na výstupy informaþních systémĤ a limitní stavy veliþin charakterizující prĤbČh a pĜedpokládaný vývoj povodnČ. 76 / 94


Kapitola 4

DĤležitým preventivním opatĜením je pravidelné provádČní povodĖových prohlídek a technickobezpeþnostní dohled nad vodními díly. PovodĖové prohlídky organizují povodĖové orgány, pĜiþemž se kontrolují vodní toky, vodní díla a záplavová území. Závady, které by mohly zvýšit nebezpeþí povodnČ a její škodlivé dĤsledky, je tĜeba neprodlenČ odstranit, vþetnČ odstranČní pĜedmČtĤ a zaĜízení, které mohou zpĤsobit zhoršení odtokových pomČrĤ nebo ucpání koryta níže po toku. Za provádČní technickobezpeþnostního dohledu odpovídají vlastníci vodních dČl. PreventivnČ je nutné vČnovat pozornost kontrole rybníkĤ a malých vodních nádrží, které jsou za povodní þastým zdrojem ohrožení v dĤsledku pĜelití nebo porušení jejich konstrukce. Další opatĜení spoþívají v systematickém proškolování pracovníkĤ tČch orgánĤ, které jsou za Ĝízení povodĖových opatĜení odpovČdné. Proškolování je dĤležité zejména u pracovníkĤ do volených funkcí, jejichž funkþní období je zpravidla závislé na výsledku voleb. Školení je vhodné doplnit praktickým cviþením na simulovaných krizových situacích. Od roku 2008 nabízí NČmecké sdružení vodního hospodáĜství, odpadních vod a odpadu (DWA) dvoudenní školení k preventivní protipovodĖové ochranČ v Sasku. Touto cestou proškolilo DWA doposud více než 2 500 þlenĤ komunálních strážních a pomocných povodĖových služeb. Zejména je tĜeba vyzdvihnout skuteþnost, že tČchto školení se zúþastnilo také kolem stovky pĜíslušníkĤ polských a þeských povodĖových služeb. To v závažných pĜípadech usnadĖuje spolupráci a slouží význaþnou mČrou k pĜeshraniþní spolupráci na úrovni odvrácení nebezpeþí. Spolupráce obyvatelstva v povodnČmi ohrožených oblastech je pro úspČšné zvládání povodĖového rizika nezbytná. Je tĜeba, aby si každý byl vČdom své odpovČdnosti za ochranu své rodiny a svého majetku. OpatĜení smČĜují k jednoznaþnému vymezení povodnČmi ohroženého území ve veĜejnČ dostupných mapách, pĜípadnČ i v terénu. Obþané musí být seznámeni s výsledky hodnocení povodĖového rizika a povodĖovými plány ve svém územním obvodu. Vlastníci nemovitostí v záplavovém území musí být informováni o míĜe ohrožení jejich stavby pĜi rĤzných povodĖových stavech a vedeni k jejímu aktivnímu zabezpeþení. Poþty oblastí s významným povodĖovým rizikem pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „pĜipravenost“ jsou uvedeny v následující tabulce 4.2.3-1. Tab. 4.2.3-1: Poþet oblastí pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „pĜipravenost“ (stav dat: 24. 9. 2015) Aspekt zvládání povodĖových rizik

PĜipravenost


ýR

SRN

Celkem

( 111)

( 282)

( 393)

PĜedpovČdní a výstražná povodĖová služba (M41)

111

280

391

PovodĖové / krizové / havarijní plány (M42)

111

265

376

PovČdomí a pĜipravenost veĜejnosti (M43)

0

198

198

Jiná pĜipravenost (M44)

0

270

270

V þeské þásti povodí Labe byla v rámci aspektu „pĜipravenost“ jednotnČ zvolena tĜi obecná opatĜení nestrukturálního charakteru, která jsou navržena ve všech 111 oblastech s významným povodĖovým rizikem:

zlepšení hlásné, pĜedpovČdní a výstražné povodĖové služby;

vytvoĜení nebo aktualizace povodĖových plánĤ územních celkĤ;

vytvoĜení nebo aktualizace povodĖových plánĤ nemovitostí.

Mimo to byla v 8 oblastech dílþího povodí OhĜe a pĜítokĤ dolního Labe navržena konkrétní opatĜení na zĜízení nových hlásných profilĤ.

77 / 94


Kapitola 4

OpatĜení aspektu „pĜipravenost“ mají pro nČmecké povodí Labe specifický význam, jelikož v rizikových oblastech nacházejí všechny kategorie opatĜení široké uplatnČní. Pro témČĜ všechny rizikové oblasti se pĜedpokládají povodĖové pĜedpovČdi a varování. Také dochází k plánování pomocných opatĜení pro pĜípad stavu nouze, kdy byla témČĜ ve všech rizikových oblastech hlášena opatĜení poplachových a zásahových plánĤ. Dále se v pĜevážné vČtšinČ rizikových oblastí pĜedpokládají opatĜení k pĜipravenosti na rizikové situace, jako je pojištČní nebo vlastní finanþní zabezpeþení. Totéž platí pro komunální varovné a informaþní systémy a preventivní opatĜení, týkající se chování, osvČty a pĜipravenosti pro pĜípad povodnČ. V þeské þásti povodí Labe mají nadregionální význam všechny aktivity smČrované ke zdokonalování systému pĜedpovČdní povodĖové služby, kterou zajišĢuje ýeský hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí. V nČmecké þásti povodí Labe je opatĜením k aspektu „pĜipravenost“ s nadregionálním významem spoleþný systém pĜedpovídání vodních stavĤ a povodní na spolkových vodních cestách Labi, Sále a vodní cestČ na dolní Havole. Za tímto úþelem uzavĜely spolkové zemČ se spolkovou vládou „Správní dohodu o provádČní pĜedpovČdí vodních stavĤ a povodních na spolkových vodních cestách Labi, Sále a vodní cestČ na dolní Havole (Havelberg mČsto)“ („Verwaltungsvereinbarung zur Durchführung der Wasserstands- und Hochwasservorhersage an den Bundeswasserstraßen Elbe, Saale und Untere Havel-Wasserstraße (Havelberg Stadt)“), která nabyla úþinnosti dne 1. 7. 2013. Tato správní dohoda upevĖuje a definuje pĜedpovídání vodních stavĤ a povodní, které všechny zúþastnČné správní orgány na Labi praktikují již delší dobu. Dalším pĜíkladem opatĜení s pĜeshraniþním úþinkem je plánované sestavení povodĖového pĜedpovČdního modelu pro bavorskou þást povodí Labe. Pro dílþí povodí OhĜe mohou být þeskému správci povodí, který je zodpovČdný za manipulace na vodních dílech Skalka na OhĜi a Jesenice na OdravČ, poskytována kvalitnČjší podkladová data. 4.2.4 Obnova a pouþení PotĜebná technická vybavenost jednotlivých složek na provádČní záchranných a likvidaþních prací je obvykle Ĝešena opatĜeními na úrovni obcí nebo resortních institucí (policie, hasiþi, lékaĜská služba). Vybavení opČt slouží pro zásahy i pĜi jiných typech krizových situací. Je tĜeba, aby lidé aktivnČ spolupracovali s odpovČdnými orgány bČhem povodní a Ĝídili se jejich pokyny. CílevČdomou osvČtou je tĜeba udržovat povČdomí rizika povodní a vylouþit takové jevy, jako je odmítání evakuace nebo neukáznČné chování vodákĤ na rozvodnČných tocích. Poþty oblastí s významným povodĖovým rizikem pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „obnova a pouþení“ jsou uvedeny v následující tabulce 4.2.4-1. Tab. 4.2.4-1: Poþet oblastí pro jednotlivé typy opatĜení aspektu „obnova a pouþení“ (stav dat: 24. 9. 2015) Aspekt zvládání povodĖových rizik

Obnova a pouþení


ýR

SRN

Celkem

( 111)

( 282)

( 393)

Individuální a spoleþenská obnova (M51)

0

197

197

Obnova životního prostĜedí (M52)

0

0

0

Ostatní obnova a pouþení (M53)

0

81

81

78 / 94


Kapitola 4

V ýeské republice nejsou opatĜení v rámci tohoto aspektu v národním plánu pro zvládání povodĖových rizik specifikována. OpatĜení k obnovČ území jsou pĜijímána a realizována individuálnČ po každé konkrétní vČtší povodni. NapĜ. po povodni v þervnu 2013 projednala vláda ýeské republiky nČkolikrát situaci a rozsah povodĖových škod a pĜijala usnesení jednak k vyhodnocení povodní formou komplexního projektu, jednak ke zpĤsobu úhrady povodĖových škod. U opatĜení hlášených v nČmecké þásti povodí Labe pro aspekt „obnova a pouþení“ je patrné, že v této kategorii jsou uvedena opatĜení ve dvou tĜetinách rizikových oblastí. Zde se jedná o opatĜení pomoci pĜi výstavbČ a obnovČ, plánování následné péþe nebo odstranČní ekologických škod. PĜíkladem opatĜení tohoto aspektu s nadregionálním úþinkem v nČmecké þásti povodí Labe je „pomoc pĜi výstavbČ“ podle zákona o založení fondu pomoci pĜi výstavbČ, který zĜídila spolková vláda jako dĤsledek povodnČ na Labi v roce 2013. 4.2.5 Ostatní KromČ dosud uvedených opatĜení jsou plánována i koncepþní opatĜení, þímž se rozumí opatĜení, která vČtšinou nelze pĜiĜadit pouze k jedné oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem, nýbrž která se mohou vztahovat napĜ. na celou spolkovou zemi, resp. na nadĜízené dílþí povodí. Zahrnují následující opatĜení:

zpracování koncepcí / studií / odborných posudkĤ,

realizace výzkumných, vývojových a demonstraþních zámČrĤ,

informování a školení,

poradenství,

zĜizování, resp. úprava dotaþních programĤ,

dobrovolné kooperace

certifikaþní systémy,

podrobné prĤzkumy a kontroly,

analýzy možných dopadĤ zmČny klimatu.

Poþty oblastí s významným povodĖovým rizikem pro opatĜení aspektu „ostatní“ jsou uvedeny v následující tabulce 4.2.5-1. Tab. 4.2.5-1: Poþet oblastí pro opatĜení aspektu „ostatní“ (stav dat: 24. 9. 2015) Aspekt zvládání povodĖových rizik Ostatní

Poþet oblastí Typ opatĜení M61

ýR

SRN

Celkem

( 111)

( 282)

( 393)

0

116

116

V þeské þásti povodí Labe jsou akce k informování a školení pracovníkĤ povodĖových a krizových orgánĤ i veĜejnosti provádČny prĤbČžnČ a v tomto plánu nejsou samostatnČ specifikovány. U opatĜení hlášených v nČmecké þásti povodí Labe pro aspekt „ostatní“ je patrné, že v této kategorii jsou uvedena opatĜení v témČĜ polovinČ rizikových oblastí.

79 / 94


Kapitola 4

V ýeské republice jsou velké povodnČ dokumentovány a vyhodnocovány v rámci komplexních projektĤ v gesci Ministerstva životního prostĜedí, jejichž zpracování je obvykle uloženo vládou a podporováno finanþnČ ze státního rozpoþtu. Takto byly hodnoceny všechny velké povodnČ od roku 1997 (2002, 2006, 2009, 2010, 2013). V závČrech vyhodnocení poslední velké povodnČ v þervnu 2013 bylo formulováno celkem 36 opatĜení rĤzného charakteru, které vláda ýeské republiky pĜijala a uložila svým usnesením þ. 570 ze dne 14. þervence 2014. VČtšina tČchto opatĜení má nadregionální význam. PĜíkladem je novelizace vyhlášky o zpĤsobu a rozsahu zpracování a stanovování záplavových území, vþetnČ metodiky pro zpracování návrhu aktivních zón záplavového území, vycházející ze zkušeností uplynulých povodní. V NČmecku jsou nadregionálním pĜíkladem opatĜení tohoto aspektu generální plány na ochranu pobĜeží spolkových zemí ležících u moĜe. V tČchto plánech jsou na bázi nadregionální inventarizace sestaveny aktivity potĜebné pro ochranu pobĜeží. 4.2.6 ZpĤsob hodnocení pĜínosu navrhovaných opatĜení Na mezinárodní úrovni nebyla dosud dohodnuta žádná metodika pro hodnocení úþinnosti protipovodĖových opatĜení. Hodnocení pĜínosu navrhovaných opatĜení probíhá na národní úrovni a je souþástí národních plánĤ pro zvládání povodĖových rizik.

4.3

ProvádČní plánu pro zvládání povodĖových rizik 4.3.1 Stanovení priorit realizace opatĜení

Návrh priorit potĜeby realizace protipovodĖových opatĜení vychází z expertního hodnocení opatĜení a je sestaven s pĜihlédnutím k potĜebČ minimalizace povodĖových rizik v oblastech s významnými povodĖovými riziky. Proto je priorita realizace obecných opatĜení dána do tČchto oblastí, i když jejich realizace je vítána i v obcích mimo oblasti s významným povodĖovým rizikem. U opatĜení stavebního charakteru byla také vzata v úvahu úroveĖ pĜipravenosti a oþekávaného úþinku zámČru. Preventivní opatĜení na ochranu pĜed povodnČmi jsou nejefektivnČjší formou ochrany. Proto je preventivním opatĜením dána priorita, zejména v pĜípadech, kdy jsou financována obcemi nebo vlastníky nemovitostí. Mimoto je priorita pĜiĜazena i opatĜením, která zabezpeþí bezprostĜední ochranu obyvatel a majetku pĜi povodních, tedy opatĜením vedoucím k pĜipravenosti informaþních systémĤ a funkcionáĜĤ odpovČdných orgánĤ. Prioritu realizace akcí, které jsou financovány z veĜejných prostĜedkĤ, zejména z dotací státních nebo regionálních programĤ, stanovuje orgán, který finanþní prostĜedky poskytuje. K tomu si vyžádá stanoviska územnČ odpovČdných orgánĤ a orgánĤ urþených k provádČní PovodĖové smČrnice. Poþty oblastí s významným povodĖovým rizikem pro jednotlivé aspekty diferencovanČ podle priority opatĜení jsou uvedeny v následující tabulce 4.3.1-1.

80 / 94


Kapitola 4

Tab. 4.3.1-1: Poþet oblastí, ve kterých jsou provádČna opatĜení diferencovanČ podle priority opatĜení (stav dat: 11. 8. 2015) Priorita opatĜení Aspekt zvládání povodĖových rizik

velmi vysoká poþet oblastí ýR

SRN

( 111)

( 282)

Prevence rizik

111

141


32

PĜipravenost

vysoká poþet oblastí Celkem

ýR

SRN

( 111)

( 282)

252

111

271

131

163

2

111

166

277

Obnova a pouþení

0

40

Ostatní

0

79

mírná poþet oblastí Celkem

Celkem

ýR

SRN

( 111)

( 282)

382

0

55

55

232

234

0

86

86

111

257

368

0

12

12

40

0

194

194

0

45

45

79

0

65

65

0

4

4

( 393)

( 393)

( 393)

Z tabulky vyplývá, že pĜevažují oblasti, ve kterých jsou naplánována opatĜení s vysokou a velmi vysokou prioritou. 4.3.2 ZpĤsob sledování pokroku pĜi provádČní plánu Postup realizace protipovodĖových opatĜení navrhovaných v Plánu pro zvládání povodĖových rizik budou na národní úrovni sledovat orgány urþené k provádČní PovodĖové smČrnice v pĜíslušné oblasti. K informování veĜejnosti na národní úrovni budou také využity zavedené prostĜedky, napĜ. v ýeské republice Zpráva o stavu vodního hospodáĜství ýeské republiky za pĜedešlý kalendáĜní rok. Za sledování pokroku pĜi provádČní opatĜení plánu pro zvládání povodĖových rizik zodpovídají v NČmecku spolkové zemČ. Sledovány jsou všechny aspekty zvládání povodĖových rizik, tj. prevence rizik, ochrana pĜed ohrožením, pĜipravenost, obnova a pouþení a ostatní aspekty. V plánu pro zvládání povodĖových rizik v nČmecké národní þásti oblasti povodí Labe je pro rizikové oblasti uveden poþet opatĜení v kategoriích „dokonþeno“, „v realizaci“ a „nezahájeno“. Po schválení nČmeckého národního plánu budou data od roku 2015 zpĜístupnČna i na informaþní platformČ WasserBLIcK. Vzhledem k nové systematice v Katalogu opatĜení LAWA (LAWA, 2014) bude možné vytvoĜit vzájemné vazby mezi zvládáním povodĖových rizik a Rámcovou smČrnicí o vodách, a to konkrétnČ pro dané oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem (APSFR), resp. vodní útvary.

81 / 94


5

Zapojení zúþastnČných stran a informování veĜejnosti

5.1

ZúþastnČní aktéĜi a zúþastnČné strany

Kapitola 5

Za zúþastnČné strany je tĜeba považovat aktéry s odpovČdnostmi v oblasti zvládání povodĖových rizik, jako jsou územní celky obcí, svazy a další zájmové skupiny. PĜíslušné orgány (viz kap. 1.3) podporují aktivní zapojení zúþastnČných stran do vypracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik na národní úrovni. ěešení otázek zvládání povodĖových rizik se dotýká širokého spektra rĤzných oborĤ. Proto sestavení a realizace plánĤ pro zvládání povodĖových rizik vyžaduje zapojení aktérĤ zejména z tČchto oblastí:

územní plánování / regionální plánování,

stavební právo / vodní právo,

ochrana obyvatelstva / záchranné systémy,

vodní hospodáĜství,

zemČdČlství a lesnictví,

ochrana pĜírody,

kultura a ochrana památek,

subjekty infrastruktury / doprava,

postižené subjekty / pojištČní,

vodní a plavební správa,

správa povodí a vodních tokĤ.

V rámci Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe je tento proces koordinován Mezinárodní komisí pro ochranu Labe. Na mezinárodní úrovni je pĜitom kladen dĤraz na informování veĜejnosti a umožnČní zapojení zainteresovaných stran všech státĤ v povodí Labe.

5.2

Provedení posouzení vlivu koncepce na životní prostĜedí (SEA)

Na základČ smČrnice 2001/42/ES (smČrnice SEA) je u urþitých plánĤ a programĤ, které mohou mít významný vliv na životní prostĜedí, zapotĜebí provést posouzení vlivĤ koncepce na životní prostĜedí (SEA). Provedení SEA je národním procesem, vztahujícím se k dané národní legislativČ a k národním plánĤm pro zvládání povodĖových rizik. PĜedkládaný Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe proto není podroben samostatnému posouzení vlivĤ koncepce na životní prostĜedí.

5.3

Souhrn opatĜení pĜijatých za úþelem informování veĜejnosti a konzultace

Na úrovni státĤ a nČmeckých spolkových zemí podél Labe probíhají v souvislosti s pĜípravou národních plánĤ pro zvládání povodĖových rizik rozsáhlé aktivity za úþelem informování veĜejnosti a konzultací, jejichž popis je souþástí národních plánĤ (þást B). V této kapitole jsou popsány a aktivity související s Mezinárodním plánem pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe (þást A).

82 / 94


Kapitola 5

V pĜípadČ mezinárodních povodí je tĜeba zajistit výmČnu dĤležitých informací mezi pĜíslušnými orgány. Proto uspoĜádala MKOL k hlavním etapám implementace PovodĖové smČrnice následující mezinárodní workshopy:

Workshop k pĜedbČžnému vyhodnocení povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe ve dnech 31. 5. – 1. 6. 2011 v Magdeburku

Workshop k mapám povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe dne 4. 12. 2012 v Magdeburku

Workshop „PovodeĖ v þervnu 2013 a mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe“ dne 21. 11. 2013 v Magdeburku

V rámci tČchto workshopĤ, kterých celkovČ zúþastnilo více než 230 zástupcĤ ýeské republiky, NČmecka, Rakouska a Polska, byly pĜedstaveny a diskutovány pĜístupy implementace PovodĖové smČrnice na národní úrovni. Také na Mezinárodním labském fóru, které se konalo dne 23. dubna 2013 v Ústí nad Labem, byla zainteresovaná veĜejnost informována o aktuálním stavu implementace Rámcové smČrnice o vodách a PovodĖové smČrnice. PĜehledné shrnutí výsledkĤ pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe bylo zaĜazeno do ZávČreþné zprávy o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2011 (MKOL, 2012a), která byla formou dvojjazyþné þeskonČmecké publikace zveĜejnČna v srpnu 2012. V rámci MKOL probíhá také spoleþné vyhodnocování významných povodní, které se vyskytly v povodí Labe. Mimo povodnČ v roce 2002 byly spoleþnČ vyhodnoceny také povodnČ v letech 2006, 2010 a 2013 a výsledky zveĜejnČny formou publikací (MKOL 2004, 2007, 2012c, 2014). Významnou souþástí informování je zveĜejnČní map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, do kterých je možné nahlížet jak na internetových stránkách státĤ a spolkových zemí, tak i centrálnČ. Centrální pĜístup k mapám povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe umožĖuje interaktivní aplikace map: http://geoportal.bafg.de/mapapps/resources/apps/MKOL_CZ/index.html?lang=en Návrh Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe byl 19. prosince 2014 zveĜejnČn na internetových stránkách MKOL. Ve dnech 21. a 22. dubna 2015 se v Ústí nad Labem uskuteþnilo Mezinárodní labské fórum k Mezinárodnímu plánu oblasti povodí Labe a k Mezinárodnímu plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe na plánovací období 2016 – 2021.

5.4

Vyhodnocení pĜipomínek pĜedaných v rámci pĜipomínkového Ĝízení

Státy v povodí Labe se na poradČ mezinárodní koordinaþní skupiny ICG v kvČtnu 2011 dohodly, že k pĜedbČžnému vyhodnocení povodĖových rizik a následovnému urþení oblastí s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem (þl. 4 a 5 PovodĖové smČrnice) a k zpracování map povodĖového nebezpeþí a map povodĖových rizik pro oblasti s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem (þl. 6 PovodĖové smČrnice) nebudou zpracovány spoleþné zprávy pro mezinárodní oblast povodí Labe. Proto k tČmto etapám na mezinárodní úrovni neprobČhly konzultace a vyhodnocení pĜipomínek veĜejnosti. MKOL zajistila informování veĜejnosti o výsledcích tČchto etap prostĜednictvím ZávČreþné zprávy o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2011 (MKOL, 2012a) a interaktivní aplikace map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik – viz kap. 5.3.

83 / 94


Kapitola 5

Konzultace Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe (část A) proběhla společně s Mezinárodním plánem oblasti povodí Labe v době od 22. prosince 2014 do 22. června 2015. V této době bylo možné předložit připomínky písemně do sekretariátu MKOL. Sekretariát MKOL obdržel celkem 11 připomínek, ve kterých bylo obsaženo několik desítek dílčích požadavků. U jednotlivých připomínek bylo posouzeno, zda se týkají Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe, a následně stanoveno, zda se vztahují k části A nebo k části B. Připomínky vztahující se k části B byly předány k vypořádání na příslušnou národní úroveň. Na závěr bylo rozhodnuto, které připomínky vztahující se k části A vyžadují úpravu Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik. Tyto výsledky jsou přehledně uvedeny v následující tabulce: Tab. 5.4-1:

Přehled připomínek předaných v rámci připomínkového řízení Týkající se Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik ANO vztahující se k

Připomínky z

Celkem

části A potřeba úpravy Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik ANO

NE

NE části B

České republiky

2

0

1

1

0

Německa

9

4

1

4

0

Rakouska

0

0

0

0

0

Polska

0

0

0

0

0

Celkem

11

4

2

5

0

Připomínky veřejnosti byly vyhodnoceny a v případě potřeby zohledněny v plánu pro zvládání povodňových rizik. Podrobné odpovědi a zdůvodnění vypořádání jednotlivých stanovisek budou zveřejněny na internetových stránkách MKOL. Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe (část A) byl zveřejněn na internetových stránkách MKOL dne 17. prosince 2015.

84 / 94


6

Koordinace pĜípravy a realizace opatĜení

6.1

Národní koordinace

Kapitola 6

V ýeské republice probíhá koordinace na úrovni pĜíslušných resortĤ a krajských úĜadĤ, s využitím podĜízených odborných organizací a státních podnikĤ Povodí Vltavy, Povodí Labe a Povodí OhĜe. V NČmecku probíhá koordinace v rámci Spoleþenství oblasti povodí Labe (FGG Elbe), k jehož þlenĤm patĜí nejen všech deset spolkových zemí ležících v povodí Labe, ale i pĜíslušné Spolkové ministerstvo životního prostĜedí, ochrany pĜírody, stavebnictví a bezpeþnosti reaktorĤ (BMUB). V Rakousku a Polsku probíhá rovnČž rozsáhlý koordinaþní proces, do kterého jsou zapojeny rakouské spolkové zemČ, resp. polské regiony a odborné orgány.

6.2

Mezinárodní koordinace

Mezinárodní koordinace probíhá na úrovni Mezinárodní komise pro ochranu Labe a jejích grémií pracovní skupiny PovodĖová ochrana, mezinárodní koordinaþní skupiny (ICG) a v rámci odsouhlasení na úrovni vedoucích delegací a plenárního zasedání MKOL. Tato struktura a prĤbČh zabezpeþuje, že v rámci nezbytného odborného procesu dochází k podrobnému a adresnému zpracování a zároveĖ jsou v plném rozsahu zohlednČny odbornČ politické cíle. Tím, že se MKOL otevĜela i vĤþi veĜejnosti, svazĤm a jiným významným organizacím v povodí Labe, je kromČ toho také zabezpeþeno, že mezinárodní koordinace je celospoleþensky reprezentativní jak po stránce postupu, tak i po stránce výsledkĤ.

6.3

Koordinace s Rámcovou smČrnicí o vodách

OpatĜení mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik byla harmonizována s opatĜeními v oblastech povodí dle Rámcové smČrnice o vodách. Implementace obou smČrnic byla koordinována, zejména s ohledem na zlepšení úþinnosti, výmČnu informací a vzájemné výhody pĜi dosažení environmentálních cílĤ Rámcové smČrnice o vodách. Rámcová smČrnice o vodách a PovodĖová smČrnice sledují odlišné cíle, ale obČ zmiĖují mimo jiné pĜedmČt ochrany „životní prostĜedí“. Vzhledem k tomu, že synergie a konflikty vznikají pĜedevším pĜi praktické realizaci opatĜení, byla koherence obou smČrnic zajištČna v první ĜadČ na úrovni opatĜení. Pro identifikaci opatĜení, která mohou vést k souþinnosti tČchto dvou smČrnic, byla opatĜení s ohledem na jejich úþinky na dosažení cílĤ vždy také pĜiĜazena ke druhé smČrnici. StĜety cílĤ obou smČrnic, jako napĜíklad pĜi realizaci technických protipovodĖových opatĜení, nelze dopĜedu vylouþit. Mohou vést k úpravČ dosahovaného cíle, lhĤt v souladu s Rámcovou smČrnicí o vodách nebo opatĜení zamČĜených na konkrétní vodní útvar / rizikovou oblast podle jedné z obou smČrnic, pĜiþemž je tĜeba zvažovat každý pĜípad individuálnČ. PĜípadnČ je myslitelné i uplatnČní výjimky s ohledem na environmentální cíle ve prospČch opatĜení potĜebných v zájmu zvládání povodĖových rizik.

85 / 94


Kapitola 6

Všechna opatĜení uvedená v plánech pro zvládání povodĖových rizik byla pĜiĜazena k jedné z níže uvedených kategorií: 1:

OpatĜení podporující cíle Rámcové smČrnice o vodách

2:

OpatĜení, která mohou vést ke stĜetu cílĤ. PĜípadnČ budou v procesu dalšího plánování podrobena individuálnímu provČĜení.

3:

OpatĜení, která pro cíle Rámcové smČrnice o vodách obvykle nejsou relevantní.

Z vyhodnocení navržených opatĜení vyplývá, že z celkem 4 044 agregovaných opatĜení, nahlášených pro mezinárodní oblast povodí Labe, spadá 1 435 (36 %) do kategorie 1, 942 (23 %) do kategorie 2 a 1 070 (26 %) do kategorie 3 (viz obr. 6.3-1). Pro 597 agregovaných opatĜení nebylo možné jednoznaþné pĜiĜazení. Z toho je patrné, že Ĝada agregovaných protipovodĖových opatĜení obsažených v plánu podporuje cíle Rámcové smČrnice o vodách. Detailní informace lze získat z národních plánĤ.

Obr. 6.3-1:

Agregovaná opatĜení ve vztahu k úþinkĤm na Rámcovou smČrnici o vodách

86 / 94


7

Kapitola 7

ZávČry

Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe naplĖuje nejen požadavky evropské PovodĖové smČrnice, nýbrž také požadavky z pĜíslušné národní legislativy smluvních stran MKOL. Vypracování tohoto Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik ovlivnily významnou mČrou dvČ okrajové podmínky: 1. Extrémní povodeĖ na Labi a jeho pĜítocích v roce 2002 a pĜípady povodní v letech 2006, 2010, 2011 a 2013. 2. Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe MKOL z roku 2003, který se zabýval a dĤslednČ rozvíjel zásadní obsahovou náplĖ PovodĖové smČrnice již pĜed jejím schválením. V této souvislosti vyvinuly ýeská republika a NČmecko spoleþné pojetí analýzy a zvládání povodĖových rizik v celé oblasti povodí. To znamená, že stČžejní bod tohoto Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik pĜedstavují pĜedevším opatĜení s nadnárodním dopadem. K tomu patĜí na jedné stranČ nestrukturální opatĜení varování pĜed povodnČmi a informování o povodních, na druhé stranČ však také strukturální opatĜení k zadržování povodní v ploše, manipulace na údolních nádržích a opatĜení technické povodĖové ochrany v osídlených oblastech. Nezastupitelnou souþástí implementace PovodĖové smČrnice v mezinárodní oblasti povodí Labe je vypracování odsouhlasených map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik pro celou mezinárodní oblast povodí. Každý obþan dotþený povodní a všechny pĜíslušné orgány zodpovČdné za zvládání nebezpeþí povodnČ mohou prostĜednictvím internetu získat kdykoliv informace o rozsahu rizikových potenciálĤ pĜípadĤ povodní v celkovém pĜehledu, ale i v detailu. PrávČ vČdomosti o potenciálním povodĖovém nebezpeþí a riziku pĜispívají k tomu, že lze v konkrétním pĜípadČ povodnČ nejen podniknout pĜesné kroky, ale zejména provést v pĜedstihu pĜípravná opatĜení, napĜ. v oblasti plánování a územního Ĝízení. Významná je dále skuteþnost, že pro úþely Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik byl vypracován spoleþný odborný základ pro analyzování a hodnocení povodĖových rizik. Pro celou mezinárodní oblast povodí je tak napĜíklad k dispozici spoleþnČ zpracovaná a akceptovaná analýza hydrologických pomČrĤ Labe a všech jeho významných pĜítokĤ. Na základČ tohoto spoleþného odborného podkladu byly spoleþnČ vypracovány zprávy o pĜípadech povodní v letech 2002, 2006, 2010 a 2013, které opČt pĜedstavují významnou souþást analýzy povodĖových rizik. ZaþlenČním polských a rakouských pĜíspČvkĤ do tohoto plánu pro zvládání povodĖových rizik byl kompletnČ znázornČn management povodĖového rizika v mezinárodní oblasti povodí Labe, vþetnČ jeho vzájemného propojení nad rámec jednotlivých dílþích povodí. Tento Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik proto pĜedstavuje nejen ucelené naplĖování požadavkĤ evropské PovodĖové smČrnice, nýbrž je i dĤkazem spoleþného porozumČní a pĜístupu pĜi zvládání povodĖových rizik v celé oblasti povodí. Má mimoĜádnou hodnotu vycházející z provČĜení úþinnosti již dĜíve spoleþnČ vypracovaných opatĜení, zejména pĜi zvládání extrémních povodní v minulých letech. V tomto smyslu je tento plán živým dokumentem, kterému se již ve velké míĜe podaĜilo prokázat svou dĤležitost. SouþasnČ pokládá základní kámen pro udržitelné plánovité nadnárodní pokraþování managementu povodĖového rizika pro pĜíští desítky let i déle.

87 / 94


88 / 94

Kapitola 7


Literatura

Literatura BMLFUW (2012): Vorläufige Bewertung des Hochwasserrisikos 2011, Bericht zur Umsetzung in Österreich ES (2000):

SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky

ES (2007):

SmČrnice 2007/60/ES Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik

EU (2013):

Guidance for Reporting under the Floods Directive (2007/60/EC), Guidance Document No. 29 A compilation of reporting sheets adopted by Water Directors Common Implementation Strategy for the Water Framework Directive (2000/60/EC), Technical Report – 2013 – 071, ISBN 978-92-79-33168-8

LAWA (2014):

PDB 2.3.3: Produktdatenblatt 2.3.3 zum LAWA-Arbeitsprogramm Flussgebietsbewirtschaftung „Fortschreibung LAWA-Maßnahmenkatalog (WRRL, HWRMRL), beschlossen auf der 147. LAWA-VV am 26./27. September 2013 in Tangermünde (Stand: 19. Juli 2013, ergänzt 24. Januar 2014) (http://www.wasserblick.net/servlet/is/142651/)

MKOL (1998):

Strategie povodĖové ochrany v povodí Labe

MKOL (2001):

Zmapování stávající úrovnČ povodĖové ochrany v povodí Labe

MKOL (2003):

Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe

MKOL (2004):

Dokumentace povodnČ v srpnu 2002 v povodí Labe

MKOL (2005a):

Zpráva pro Evropskou komisi podle þl. 15 odst. 2 SmČrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky (Zpráva 2005)

MKOL (2005b):

Labe a jeho povodí – Geografický, hydrologický a vodohospodáĜský pĜehled

MKOL (2006):

První zpráva o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2005

MKOL (2007):

Hydrologické vyhodnocení povodnČ v povodí Labe na jaĜe 2006

MKOL (2009a):

Mezinárodní plán oblasti povodí Labe podle þlánku 13 SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky, þást A

MKOL (2009b):

Druhá zpráva o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v letech 2006 – 2008

MKOL (2012a):

ZávČreþná zpráva o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2011

MKOL (2012b):

Hydrologické charakteristiky malých prĤtokĤ na Labi a jeho významných pĜítocích

MKOL (2012c):

Hydrologické vyhodnocení povodní v srpnu a záĜí 2010 v povodí Labe

MKOL (2014):

Hydrologické vyhodnocení povodnČ v povodí Labe v þervnu 2013

MKOL (2015):

Mezinárodní plán oblasti povodí Labe podle þlánku 13 SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky, þást A, Aktualizace 2015 na období 2016 – 2021

MŽP (2011):

PĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik v ýeské republice (http://www.povis.cz/html/download_smernice.htm)

89 / 94


Internetové odkazy

Internetové odkazy

Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik Centrální pĜístup k mapám povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe

http://geoportal.bafg.de/mapapps/resources/apps/ MKOL_CZ/index.html?lang=en

ýeská republika

http://cds.chmi.cz

NČmecko

http://geoportal.bafg.de/mapapps/resources/apps/ HWRMRL-DE/index.html?lang=de

Rakousko

http://wisa.bmlfuw.gv.at

Polsko

http://www.isok.gov.pl/pl/mapy-zagrozeniapowodziowego-i-mapy-ryzyka-powodziowego


www.ikse-mkol.org

Národní plány pro zvládání povodĖových rizik þlenských státĤ v povodí Labe – þásti B ýeská republika

www.povis.cz

NČmecko

www.fgg-elbe.de

Rakousko

wisa.bmlfuw.gv.at

Polsko

www.kzgw.gov.pl

Další zdroje informací k implementaci PovodĖové smČrnice Workshop k pĜedbČžnému vyhodnocení povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe ve dnech 31. 5. – 1. 6. 2011 v Magdeburku

www.ikse-mkol.org

Workshop k mapám povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Labe dne 4. 12. 2012 v Magdeburku

www.ikse-mkol.org

Workshop „PovodeĖ v þervnu 2013 a mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe“ dne 21. 11. 2013 v Magdeburku

www.ikse-mkol.org

Mezinárodní labské fórum dne 23. 4. 2013 v Ústí nad Labem

www.ikse-mkol.org

Mezinárodní labské fórum ve dnech 21. a 22. 4. 2015 v Ústí nad Labem

www.ikse-mkol.org

Informace o pokroku v zavádČní PovodĖové smČrnice v Polsku

http://www.kzgw.gov.pl/pl/DyrektywaPowodziowa.html

Rakouská zpráva o pĜíslušných orgánech podle þlánku 3 odst. 8 a pĜílohy I Rámcové smČrnice EU o vodách 2000/60/ES

http://cdr.eionet.europa.eu/at/eu/fdart3/envtpwi1g

Internetový portál WasserBLIcK

www.wasserblick.net

Informaþní systém o vodČ Austria

http://wisa.bmlfuw.gv.at

90 / 94


Internetové odkazy

Instituce Mezinárodní komise pro ochranu Labe

www.ikse-mkol.org

Spoleþenství oblasti povodí Labe (Flussgebietsgemeinschaft Elbe - FGG Elbe)

www.fgg-elbe.de


http://www.mzp.cz


http://eagri.cz

Bayerisches Staatsministerium für Umwelt und Verbraucherschutz (Bavorské státní ministerstvo životního prostĜedí a ochrany spotĜebitelĤ)

www.stmuv.bayern.de


www.stadtentwicklung.berlin.de

Ministerium für Ländliche Räume, Umwelt und Landwirtschaft des Landes Brandenburg (Ministerstvo místního rozvoje, životního prostĜedí a zemČdČlství Braniborska)

www.mlul.brandenburg.de


www.hamburg.de/bue

Ministerium für Landwirtschaft, Umwelt und Verbraucherschutz MecklenburgVorpommern (Ministerstvo zemČdČlství, životního prostĜedí a ochrany spotĜebitelĤ Meklenburska-PĜedního PomoĜanska)

www.lu.mv-regierung.de


www.umwelt.niedersachsen.de

Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft Saské státní ministerstvo životního prostĜedí a zemČdČlství)

www.smul.sachsen.de


www.mlu.sachsen-anhalt.de


www.melur.schleswig-holstein.de


www.thueringen.de/th8/tmuen


www.mos.gov.pl


www.kzgw.gov.pl

Bundesminister für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (Spolkové ministerstvo zemČdČlství a lesního hospodáĜství, životního prostĜedí a vodního hospodáĜství)

www.bmlfuw.gv.at

91 / 94


Internetové odkazy

Projekty a informace ke zmČnČ klimatu KliWES – regionální program ve Svobodném státČ Sasko k odhadu dopadĤ klimatických zmČn pĜedpovídaných pro Sasko na vodní a látkový režim v povodích saských tokĤ

http://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/wasser/ 8214.htm

KLIWAS – výzkumný program na spolkové úrovni ke sledování dopadĤ zmČn klimatu na vodní cesty a lodní dopravu a vypracování adaptaþních návrhĤ

www.kliwas.de

Granty klimazwei a KLIMZUG s rĤznými sdruženými projekty na ochranu klimatu a pĜizpĤsobení se vlivĤm klimatu

www.klimazwei.de, www.klimzug.de

GLOWA-Elbe III – sdružený projekt ke sledování dopadĤ globální zmČny na kolobČh vody v povodí Labe

http://www.glowa-elbe.de/

VERIS-Elbe – sdružený projekt ke sledování zmČn rizik vyvolaných extrémními povodĖovými situacemi ve velkých povodích a možnosti jejich integrovaného zvládání

http://www.veris-elbe.ioer.de

Rakouská strategie k adaptaci na zmČnu klimatu

http://www.bmlfuw.gv.at

AAR14: Rakouská zpráva o stávající situaci (Austrian Assessment Report 2014)

www.apcc.ac.at

Souhrn dosavadních poznatkĤ (rešerše) k vlivu zmČny klimatu na hydrologický režim v povodí Labe, zvláštČ se zĜetelem na výskyt povodní

www.ikse-mkol.org

92 / 94


PĜílohy

PĜílohy

PĜíloha 1: Mezinárodní oblast povodí Labe – PĜehled – mapa AF1 PĜíloha 2: PĜíslušné orgány – mapa AF2 PĜíloha 3: Struktura využití území podle Corine Land Cover – mapa AF3 PĜíloha 4: Vodní toky / úseky vodních tokĤ dle þl. 4 a 5, þl. 13 odst. 1 a) resp. þl. 13 odst. 1 b) PovodĖové smČrnice – mapa AF4 PĜíloha 5: PovodĖové scénáĜe dle PovodĖové smČrnice – mapa AF5

93 / 94


94 / 94

PĜílohy

3ĜtORKD

0H]LQiURGQtSOiQSUR]YOiGiQtSRYRGĖRYêFKUL]LNYREODVWLSRYRGt/DEH±þiVW$

%DOWVNpPRĜH

0H]LQiURGQtREODVWSRYRGt/DEH 0H]LQiURGQtREODVWSRYRGt/DEH

. D

0DSD$)3ĜHKOHG 0DSD$)3ĜHKOHG 6W|U

UG2

VWV

HH

QD

O

.LHO

2EHUH

1R

6HYHUQtPRĜH

2V

WHUDX

DX FN .U 3LQQD X

6FKZHULQ * HU

UH EV

LW]

'| P

QLW

REODVWSRYRGt/DEH

]

PČVWD!RE\YDWHO Yê]QDPQpYRGQtWRN\

(OEH

%HUOLQ 6SUH H

H 'D KP

1L

HQ

'UHVGHQ

LW]

: ]

0JOLW]

|

GOL &L

OLQD 0U

H

+UDGHF .UiORYp

2U

%ODQLF H

3DUGXELFH

YD

N qHOLY

6Ä]D Y

D

/XåQLFH

D DY 9OW

] VLW /D LQ

9OWD Y

D

%OD QLF H

NP

%D\HUQ

%HUOLQ

%UDQGHQEXUJ

ýHVNiUHSXEOLND

+DQVHVWDGW +DPEXUJ

0HFNOHQEXUJ 9RUSRPPHUQ

gVWHUUHLFK

3ROVND

6DFKVHQ

6DFKVHQ$QKDOW

6FKOHVZLJ+ROVWHLQ

7KULQJHQ

ýHVNiUHSXEOLND

ýHVNp%XGČMRYLFH 0DO}H

=GURMGDW 2GERUQiGDWD 3ĜtVOXãQpRUJiQ\YREODVWLSRYRGt/DEH

/RPQLFH

2WDYD

=HPVNiKUDQLFHDWtPLNRPSHWHQFHVSRONRYêFK]HPtâOHVYLFNR+ROãWêQVNR D'ROQt6DVNRMHYREODVWLODEVNpKRHVWXiUXY~VHNXRG~VWt6HYHURPRĜVNR EDOWVNpKRSUĤSODYX%UXQVEWWHO VPČUHPGR6HYHUQtKRPRĜHQHMDVQi

D

YD ½VOD

½K ODY D

UD XE 'R

D

YD 6Ä]D

/LWDYND

0H 3O]HĖ ] EX DG

3UDKD

ND

ND

Q URX %H

RY 9àU

6WÛHOD

OLFH

/R XËQ Ä

/DEH

(JHU

5

QD

E /D

-L]H UD

K

ÒVWt QDG /DEHP

MH

W

H

QLFH

D

D ½S

|O

2KÛ

]H U

0HWX

)O

3ORX Ë

LQ %ÐO

] VF

DU

HV

HU LW HL :

H :HL H U 6SU RW WH

QLW]

$

|G HU

KD

=ZLFNDX

KZ

5RWH

&K

*

6DDOH

5

GH

UD

2UOD

D

0 XO

U

H

HP

&KHPQLW] 3O H L H

] DU KZ 6F

(

*HUD

OV W

UR H

K|S V 6F

) UHLEHU J

\K

-HQD

UHH 6S

D

:

H

6F

(OVWHU

*

3D

/HLS]LJ

W

,OP

UD

H* HU D

H

KZ

U] H

H P

H

*H

KP

6SUH

.OHLQH(OVWHU

H

U WK

+RUQtDVWĜHGQt/DEH +RUQt9OWDYD %HURXQND 'ROQt9OWDYD 2KĜHDGROQt/DEH 0XOGH/DEHýHUQê+DOãWURY 6iOD 6WĜHGQt/DEH(OGH +DYROD 6ODSRYê~VHN/DEH

0DO[H

6F

OG

OH

UJ

8Q VW UX

GW VWl HO

=D

H SO

QH

0X

D 6D

KQ H

.RRUGLQDþQtREODVWL

&RWWEXV

/XåQLFH +DOOH

XW

(UIXUW SI

(OEH )X

+HO

+HOE

8QVWU

GH

SREĜHåQtYRG\

3ROVND

H

:L S SHU

=R +HOPH H :LSS HU

(KOH

EUDNLFNpYRG\

3RWVGDP

LW]

1X WK H

D 3O

%R

G %R

Yê]QDPQiMH]HUD

YHO +D

UH

HH

% 0LOG

H LHV

H

0DJGHEXUJ

%XQGHVUHSXEOLN 'HXWVFKODQG

KUDQLFHVSRONRYêFK]HPtNUDMĤ

5KLQ

6SU

H -HHW]

2K

VWiWQtKUDQLFH HO

* HUGDX

+DY

-lJOLW]

QLW]

5KLQ

/|F N

QD X

SREĜHåQtREODVW

0ULW](OGH:DVVHUVWUDVVH

VVH 'R

,OP H

(OE H

UD EH

Q

DOH

6XGH

*

HH

/XKH

6

YH

6F KD

(VWH

2 VW H

6WHSH Q

OH %LO

+DPEXUJ

1LHGHUVDFKVHQ

=iNODGQtGDWD 7KLVSURGXFWLQFOXGHVJHRJUDSKLFDOGDWDOLFHQVHGIURP(XURSHDQ1DWLRQDO0DSSLQJ$JHQFLHV (XUR*HRJUDSKLFV $7.,65 '/0&RS\ULJKW%XQGHVDPWIU.DUWRJUDSKLHXQG*HRGlVLH 0DSD3RG]LDáX+\GURJUDILF]QHJR3ROVNL =$%$*('=HPČPČĜLFNê~ĜDG gVWHUUHLFK%XQGHVDPWIU(LFKXQG9HUPHVVXQJVZHVHQ

5HDOL]DFH

gVWHUUHLFK %XQGHVDQVWDOW IU*HZlVVHUNXQGH

6WDY

ĜtMHQ

0DSD $)


3ĜtORKD

.LHO

0H]LQiURGQtREODVWSRYRGt/DEH 0H]LQiURGQtREODVWSRYRGt/DEH

%DOWVNpPRĜH

QD

O

0DSD$)3ĜtVOXãQpRUJiQ\ 2VWHUD

REODVWSRYRGt/DEH

X

VtGORRUJiQX

DX FN .U 3LQQD X

UH EV *

'| P

QLW

Yê]QDPQiMH]HUD

]

(OEH

%HUOLQ YHO +D

QH

U

:

6SU HH

]

0JOLW]

3ORX Ë

QLFH

W

K

GOL &L

H

3UDKD

%ODQLF H


6Ä]D Y

%D\HUQ

%HUOLQ

%UDQGHQEXUJ

ýHVNiUHSXEOLND

+DQVHVWDGW +DPEXUJ


gVWHUUHLFK

3ROVND

6DFKVHQ

6DFKVHQ$QKDOW

6FKOHVZLJ+ROVWHLQ

7KULQJHQ

%OD QLF H

ýHVNiUHSXEOLND

1LHGHUVDFKVHQ

]


/D LQ

NP


D

VLW

½K ODY D

9OWD YD

2EODVWLSĤVREQRVWLSĜtVOXãQêFKRUJiQĤ5DNRXVND %XQGHVPLQLVWHULXPIU/DQGXQG)RUVWZLUWVFKDIW 8PZHOWXQG:DVVHUZLUWVFKDIW

D

0DO}H

2EODVWLSĤVREQRVWLSĜtVOXãQêFKRUJiQĤ3ROVND 0LQLVWHUVWZRĝURGRZLVND .UDMRZ\=DU]ąG*RVSRGDUNL:RGQHM

OLFH

YD N qHOLY

YD

/XåQLFH

D 9OW

2EODVWLSĤVREQRVWLSĜtVOXãQêFKRUJiQĤýHVNpUHSXEOLN\ 0LQLVWHUVWYRåLYRWQtKRSURVWĜHGtý50LQLVWHUVWYR ]HPČGČOVWYtý5

/RPQLFH 2WDYD

0QFKHQ

D

ND

/LWDYND

D YD ½VOD

5

Y 6Ä]D

2EODVWLSĤVREQRVWLSĜtVOXãQêFKRUJiQĤ1ČPHFND 0LQLVWHULXPIU(QHUJLHZHQGH/DQGZLUWVFKDIW8PZHOW XQGOlQGOLFKH5lXPHGHV/DQGHV6FKOHVZLJ+ROVWHLQ 1LHGHUVlFKVLVFKHV0LQLVWHULXPIU8PZHOW (QHUJLHXQG.OLPDVFKXW] %HK|UGHIU8PZHOWXQG(QHUJLHGHU )UHLHQXQG+DQVHVWDGW+DPEXUJ 0LQLVWHULXPIU/DQGZLUWVFKDIW8PZHOWXQG 9HUEUDXFKHUVFKXW]0HFNOHQEXUJ9RUSRPPHUQ 0LQLVWHULXPIU/lQGOLFKH(QWZLFNOXQJ8PZHOWXQG /DQGZLUWVFKDIWGHV/DQGHV%UDQGHQEXUJ 0LQLVWHULXPIU/DQGZLUWVFKDIWXQG8PZHOWGHV /DQGHV6DFKVHQ$QKDOW 6lFKVLVFKHV6WDDWVPLQLVWHULXPIU8PZHOWXQG /DQGZLUWVFKDIW 6HQDWVYHUZDOWXQJIU6WDGWHQWZLFNOXQJXQG 8PZHOW%HUOLQ 7KULQJHU0LQLVWHULXPIU8PZHOW(QHUJLHXQG 1DWXUVFKXW] %D\HULVFKHV6WDDWVPLQLVWHULXPIU8PZHOW XQG9HUEUDXFKHUVFKXW]

/R XËQ Ä

UD XE 'R

ND XQ

0H ] EX DG

RY 9àU

UR %H

2U

/DEH

6WÛHOD

(JHU

QD

E /D

H 2KÛ

MH

|O

D ½S

LQD %ÐO

] VF

0HWX

KD

:DUV]DZD

HV

HULW HL

H :HL H U 6SU RW WH

LW]

)O |

*

6DDOH

HP QLW]

2UOD

D

'UHVGHQ

U] HU

5RWH

VW

GH U

GH

(O

|

0 XO

&K

,OP

(UIXUW ] DU KZ 6F

H

5

HQ

) UHLEHU J

UD

HUD

H

: \K

$

W

UR H

KZ D

K|S V 6F

3D

U WK

6F

(OVWHU

*

3O H L H

H*

D

U] H

OH

XW UD

KP

.OHLQH(OVWHU

H

PH

8Q VW UX

*H

=D

OG

KZ 6F

D 6D

UJ

H SI

GW OVWl

KQ H

+HO

+HOE H

8QVWU

0X

)X

:L S SHU

=R +HOPH H :LSS HU

0DO[H

(OEH

GH

UHH 6S

%R

GH

H

%R


3ROVND 6SUH

0DJGHEXUJ

L

1L

(KOH

H

D 3O

+DQQRYHU

6SUH H

3RWVGDP W] 'D KP

KUH

UD

H

OLQD

% 0LOG

5KLQ

H LHV

0U

H -HHW]

2

HO

* HUGDX

+DY

-lJOLW]

QLW]

5KLQ

VVH 'R

/|F N

QD X

Yê]QDPQpYRGQtWRN\

LW]

-L]H

UD EH *


HU

6F KD

YH

6XGH

(OE H

,OP H

/XKH

6

HH

Q

DOH


(VWH

2 VW H

VWiWQtKUDQLFH

6FKZHULQ

H +DPEXUJ %LOO

:

2EHUH

HSO

6HYHUQtPRĜH

1X WK H

1R UG 2

V WV

6W|U

6WHSH Q

HH

. D

gVWHUUHLFK

:LHQ

5HDOL]DFH %XQGHVDQVWDOW IU*HZlVVHUNXQGH

6WDY

ĜtMHQ

0DSD $)


3ĜtORKD 0H]LQiURGQtREODVWSRYRGt/DEH 0H]LQiURGQtREODVWSRYRGt/DEH

%DOWVNpPRĜH

.LHO QD

O

0DSD$) 0DSD$)6WUXNWXUDY\XåLWt~]HPtSRGOH 6WUXNWXUDY\XåLWt~]HPt &RULQH/DQG&RYHU SRGOH&RULQH/DQG&RYHU

WVH

H

. D

2V

6W|U

1R UG

2EHUH

6HYHUQtPRĜH

2VWHUD

X

DX FN .U 3LQQD X

6FKZHULQ

UH EV HU

*


'| P

VWiWQtKUDQLFH

] QLW

Yê]QDPQpYRGQtWRN\ 3RNU\Y~]HPtSRGOH&25,1(/DQG&RYHU

%HUOLQ YHO +D

HH

HQ

: LW] HU HL

KD

3ORX Ë

QLFH

UD

GOL &L OLQD 0U

H

2U

6Ä]D Y

D

NP

%D\HUQ

%HUOLQ

%UDQGHQEXUJ

ýHVNiUHSXEOLND

+DQVHVWDGW +DPEXUJ


gVWHUUHLFK

3ROVND

6DFKVHQ

6DFKVHQ$QKDOW

6FKOHVZLJ+ROVWHLQ

7KULQJHQ

1LHGHUVDFKVHQ

=iNODGQtGDWD &25,1(/DQG&RYHUGDWD3URGXFHGLQWKHIUDPHVRIWKH&RSHUQLFXVSURJUDPPHZLWKIXQGLQJE\WKH(XURSHDQ8QLRQ 7KLVSURGXFWLQFOXGHVJHRJUDSKLFDOGDWDOLFHQVHGIURP(XURSHDQ1DWLRQDO0DSSLQJ$JHQFLHV (XUR*HRJUDSKLFV $7.,65 '/0&RS\ULJKW%XQGHVDPWIU.DUWRJUDSKLHXQG*HRGlVLH 0DSD3RG]LDáX+\GURJUDILF]QHJR3ROVNL =$%$*('=HPČPČĜLFNê~ĜDG gVWHUUHLFK%XQGHVDPWIU(LFKXQG9HUPHVVXQJVZHVHQ

] VL W /D LQ

9OWD YD

%OD QLF H

ýHVNiUHSXEOLND



D

/XåQLFH

YD

2WDYD


3DUGXELFH

YD

%ODQLF H

OLFH

/R XËQ Ä

/RPQLFH D 9OW

½K ODY D

D

N qHOLY

YD ½VOD

5

/LWDYND

0H 3O]HĖ ]D EX DG

Y 6Ä]D

UD XE 'R

ND XQ

ND

UR %H

RY 9àU

(JHU

+UDGHF .UiORYp /DEH

3UDKD

6WÛHOD

QD

QDG /DEHP

E /D

H

MH

K

2KÛ

D ½S

W

LQD %ÐO ÒVWt -L]H

:

0JOLW]

H :HL H U 6SU RW WH

HUD

LW]

U

HV

)O |

H*

HP

QLW]

] VF

|O

6DDOH

GH U

'UHVGHQ

]H

0HWX

&KHPQLW] =ZLFNDX

2UOD

]D

|

DU

5RWH

VW

&K

(O

*HUD

0 XO

5

GH

UD

-HQD

3O H L H

DU KZ 6F

) UHLEHU J H

U

\K

,OP

UD

$

:

UR H

K|S V 6F

3D

W

/HLS]LJ

U WK H

6F KZ

(OVWHU

*

*

*H

KP

H

1L

OH

D

U] H

PH

H

lGW OVW IH

=D

KZ 6F

D 6D

UJ

8Q VW UX

UHH 6S

.OHLQH(OVWHU

OG H

+DOOH

XW

(UIXUW

S

KQ H

0DO[H

&RWWEXV

0X

)X

+HO

+HOE

8QVWU

(OEH

H

:L S SHU

=R +HOPH H :LSS HU

6SUHH

G %R

3ROVND 'D KP

QH

%R GH

3RWVGDP

LW]

HSO

D 3O

(KOH

KXVWČ]DVWDYČQpSORFK\ ĜtGFH]DVWDYČQpSORFK\ SORFK\EH]YHJHWDFHQHERVĜtGNRXYHJHWDFt RUQiSĤGD WUYDOp]HPČGČOVNpNXOWXU\ WUDYLQQiDNĜRYLQQiYHJHWDFH OLVWQDWpDVPtãHQpOHV\ MHKOLþQDWpOHV\ PRNĜDG\ YQLWUR]HPVNpYRGQtSORFK\ PRĜH

6SUH H

1X WK H

KUH

6SU

% 0LOG

H

0DJGHEXUJ


PČVWD!RE\YDWHO

5KLQ

H LHV

(OEH

H -HHW]

2

KUDQLFHVSRONRYêFK]HPtNUDMĤ HO

* HUGDX

+DY

-lJOLW]

QLW]

5KLQ

/|F N

QD X

REODVWSRYRGt/DEH

LW] VVH 'R

,OP H

(OE H

H

UD EH

Q

DOH

6XG

*

HH

/XKH

6

YH

6F KD

(VWH

2 VW H

6WHSH Q

OH %LO

+DPEXUJ

gVWHUUHLFK


6WDY

ĜtMHQ

0DSD $)



%DOWVNpPRĜH

.LHO QD

O

0DSD$) 0DSD$)9RGQtWRN\~VHN\YRGQtFK 9RGQtWRN\~VHN\YRGQtFKWRNĤ WRNĤGOHþODþORGVWD UHVS GOHþODþORGVWD UHVS þORGVWE 3RYRGĖRYpVPČUQLFH þORGVWE 3RYRGĖRYpVPČUQLFH

HH

. D

1R UG 2

V WV

6W|U

6HYHUQtPRĜH

2EHUH

2VWHUD

X

DX FN .U 3LQQD X

6FKZHULQ

UH EV HU

*

UD EH

Q

'| P

] QLW

H

5KLQ

H LHV

VWiWQtKUDQLFH

(OEH


%HUOLQ

YHO +D

QH

H

LW]

HV

] HULW HL

|

QLFH

W

K

0U

H

N qHOLY

%ODQLF H

OLFH

3DUGXELFH

6Ä]D Y

D

] VL W /D LQ

9OWD YD

%OD QLF H

NP

%D\HUQ

%HUOLQ

%UDQGHQEXUJ

ýHVNiUHSXEOLND

+DQVHVWDGW +DPEXUJ


gVWHUUHLFK

3ROVND

6DFKVHQ

6DFKVHQ$QKDOW

6FKOHVZLJ+ROVWHLQ

7KULQJHQ

ýHVNiUHSXEOLND



D

/XåQLFH

YD

2WDYD


/RPQLFH D 9OW

½K ODY D

2U

/R XËQ Ä

YD

ND

/LWDYND

YD ½VOD

5

YD 6Ä]D

UD XE 'R

ND XQ

0H 3O]HĖ ]D EX DG

RY 9àU

UR %H

+UDGHF .UiORYp /DEH

3UDKD

6WÛHOD

(JHU

QD

QDG /DEHP

GOL &L

H

E /D

2KÛ

MH

|O

] VF

D ½S

LQD %ÐO ÒVWt

0HWX

3ORX Ë

)O

KD

=ZLFNDX

OLQD

:

H :HL H U 6SU RW WH

GH U

5RWH

HUD

|

GH

QLW]

*

6DDOH

HP

&KHPQLW]

2UOD

]D

5

'UHVGHQ

+RUQtDVWĜHGQt/DEH +RUQt9OWDYD %HURXQND 'ROQt9OWDYD 2KĜHDGROQt/DEH 0XOGH/DEHýHUQê+DOãWURY 6iOD 6WĜHGQt/DEH(OGH +DYROD 6ODSRYê~VHN/DEH

U] HU

-L]H UD

U

(O

*HUD

0 XO

&K

-HQD

VW

3O H L H

DU KZ 6F

H

UR H

HQ

) UHLEHU J

:

:

H

0JOLW]

U WK

UD

,OP

UD

$

/HLS]LJ

KZ D

K|S V 6F

3D

W

.RRUGLQDþQtREODVWL

6F

(OVWHU

*

\K

XW *H

H*

1L

H P

8Q VW UX

GW VWl HO KP

D

U] H

OH

UJ

+HO

(UIXUW

=D

H

SREĜHåQtYRG\

UHH 6S

.OHLQH(OVWHU KZ 6F

0X

D 6D

OG

+DOOH

+HOE H

SI

KQ H

EUDNLFNpYRG\

0DO[H

&RWWEXV

H

:L S SHU

=R +HOPH H :LSS HU

8QVWU

(OEH )X

Yê]QDPQpYRGQtWRN\ Yê]QDPQiMH]HUD

H

G %R

GH

3ROVND 6SUH

%R


(KOH

PČVWD!RE\YDWHO

3RWVGDP

LW]

HSO

D 3O

0DJGHEXUJ

SREĜHåQtREODVW 6SUH H

1X WK H

KUH

6SU H

H

H

0LOG

%

-HHW]

2

REODVWSRYRGt/DEH

HO

* HUGDX

+DY

-lJOLW]

QLW]

5KLQ

VVH 'R

,OP H

/|F N

QD X

þOiQHND þOiQHNRGVWD þOiQHNRGVWE

LW]

'D KP

DOH

H 6XG

(OE H

*

HH

/XKH

6

YH

6F KD

(VWH

2 VW H

2EODVWLVSRWHQFLiOQtPLSRYRGĖRYêPLUL]LN\


6WHSH Q

H %LOO

+DPEXUJ

1LHGHUVDFKVHQ


5HDOL]DFH

gVWHUUHLFK

%XQGHVDQVWDOW IU*HZlVVHUNXQGH

6WDY

ĜtMHQ

0DSD $)



%DOWVNpPRĜH

.LHO

0DSD$) 0DSD$)3RYRGĖRYpVFpQiĜHGOH 3RYRGĖRYpVPČUQLFH 3RYRGĖRYpVFpQiĜHGOH3RYRGĖRYpVPČUQLFH

6W|U

6HYHUQtPRĜH

DX FN .U 3LQQD X

6FpQiĜH]iSODY]PRĜH

6FKZHULQ

9\VRNiSUDYGČSRGREQRVWYêVN\WX

+DPEXUJ

5R]OLYa+

H

,OP H

(OE H /|FNQ

QD X

LW]

'| P

QLW

6WĜHGQČY\VRNiSUDYGČSRGREQRVWYêVN\WX

]

5R]OLYa+

LW ]

1t]NiSUDYGČSRGREQRVWYêVN\WX

+DY

VVH 'R

6WHSH Q

2 VW

6FpQiĜHYQLWUR]HPVNêFKSRYRGQt

(OEH

0LOG

%

H

%HUOLQ YHO +D

KUH

5R]OLYYý5a4Y1ČPHFNXa4a4 3RWVGDP

D 3O

1t]NiSUDYGČSRGREQRVWYêVN\WX 0DO[H

5

|

GH U

:

LW]

U]


HU

PČVWD!RE\YDWHO REODVWSRYRGt/DEH

|

QLFH

GOL &L

0U

H

2U

3DUGXELFH

YD

N qHOLY

%ODQLF H

OLFH

/R XËQ Ä

6Ä]D Y

D

%OD QLF H

] VL W /D LQ

NP

%HUOLQ

%UDQGHQEXUJ

ýHVNiUHSXEOLND

+DQVHVWDGW +DPEXUJ


gVWHUUHLFK

3ROVND

6DFKVHQ

6DFKVHQ$QKDOW

6FKOHVZLJ+ROVWHLQ

7KULQJHQ

1LHGHUVDFKVHQ


D 9OWD Y

%D\HUQ

ýHVNiUHSXEOLND

ýHVNp %XGČMRYLFH 0DO}H


D

/XåQLFH


/RPQLFH 2WDYD

D DY 9OW

½K ODY D

UD XE 'R

ND

YD 6Ä]D

YD ½VOD

5

D

Q ND

/LWDYND

0H 3O]HĖ

] EX DG

RY 9àU

URX %H

+UDGHF .UiORYp /DEH

3UDKD

6WÛHOD (JHU

QD

E /D

QDG /DEHP

OLQD

K H

-L]H UD

W

2KÛ

MH

] VF

D ½S

LQD %ÐO ÒVWt

0HWX

3ORX Ë

)O

KD

=ZLFNDX

VWiWQtKUDQLFH ZD

HV

0JOLW]

HP

HQ

'UHVGHQ

GH

&K

0 X OG H

0 XO

QLW]

H :HL H U

H

UR H

|O

6DDOH

) UHLEHU J

&KHPQLW]

2UOD

]D

*

DU KZ 6F

(

*HUD

H

U

UD

(UIXUW -HQD

W OV

3O H L H

$

:

\K

UD

,OP

*

U WK

6F K

H (OVWHU

K|S V 6F

3D

/HLS]LJ

W

UHH 6S

OH

H

*H GW VWl

D

D 6D

PH 8Q VW UX

XW 8QVWU

HO

U]

+DOOH

+HO

+HOE

SI

KQ H

KZ 6F

)X

5R]OLYYý5a4Y1ČPHFNX4 UHVSH[WUpPQtSRYRGHĖ

&RWWEXV

H

:L S SHU

+HOPH :LSS HU

5R]OLYa4

1X WK H

(KOH

(OEH G %R

6WĜHGQČY\VRNiSUDYGČSRGREQRVWYêVN\WX

3ROVND

QH

0DJGHEXUJ


9\VRNiSUDYGČSRGREQRVWYêVN\WX

6SU HH

-HHW]

H

HO

2

5R]OLYH[WUpPQtFK]iSODY+

H LHV

gVWHUUHLFK


6WDY

ĜtMHQ

0DSD $)

Za podpory skupin expert Management dat (DATA) a Hydrologie (Hy) a sekretariátu MKOL

Recommend Documents