PRIORITA 2. POSÍLENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Z výše uvedeného rámce se zaměříme na tyto čtyři tematické problémové okruhy (I. ‐ IV): Problémy a výzvy II. – POTŘEBA UCHOVAT DOSTATEČNOU DIVERSITU ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE ROVNOMĚRNĚ NA CELÉM ÚZEMÍ PŘI ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI VYUŽITÍ PRÁCE A PŮDY A TRVALE UDRŽITELNÉM MANAGEMENTU PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ. 2.1. Co je skutečným problémem a/nebo výzvou, na který má politika v rámci jednotlivých priorit reagovat? Méně konkurenceschopné zemědělské podniky reagují na situaci na trhu s rostlinnými komoditami v některých odvětvích kontinuálním snižováním či zbavováním se produkce; tyto podniky nicméně neodcházejí ze sektoru, protože v důsledku přítomnosti důchodových podpor není jejich životaschopnost vážně ohrožena. Ukazuje se, že odchod (podíl nekonkurenceschopných) je výraznější v těch odvětvích, která jsou primárně náročnější na pracovní sílu (tam, kde je vyšší podíl nutné manuální práce – pěstování brambor, zelinářství, ovocnářství, chmelařství, specifické aromatické plodiny apod.). V důsledku toho dochází k nevyváženosti ve struktuře výroby charakterizované: - Převahou obilovin a olejnin v produkčních plochách, - Tvorba rozsáhlých monokultur, omezeným střídáním plodin, - Orientací na extenzivní travní porosty s účelovou orientací na plošné podpory (vč. environmentálních), - Postupný útlum produkce na trvalých kulturách, - Redukce ačkoli produkčně marginálních, v osevním postupu důležitých plodin. Graf 1. Vývoj osevních ploch v letech 2003‐2010 (2003=100)
Graf 2. Vývoj produkce rostlinné výroby v letech 2003‐2010 (2003=100)
Zdroj: Zelená zpráva, ČSÚ.
SEKTOROVÝ POHLED – výzva vs. problém Roste specializace především na polní plodiny: ‐
‐
‐
‐ ‐
konkurenceschopnost většiny podniků v sektorech jako jsou obiloviny a olejniny je ve srovnání s ostatní RV nadprůměrná – souhrnná rentabilita se pohybuje mezi 20 – 150 %, intervenční nákupy např. potravinářské pšenice jsou dlouhodobě téměř nulové (ZZ, 2010). Bilance zahraničního obchodu obilovinami je dlouhodobě vysoce aktivní, průměrný objem vývozu za období 2005‐11 činil 1,8 mil. tun (25 % domácí produkce) a vykazuje rostoucí trend (ČSÚ). A to i přesto, že produkční plochy některých obilovin (žita, ovsa) poklesly. V důsledku vysoké poptávky po olejninách, zejména segmentu biopaliv dochází k nárůstu ploch ‐ produkce olejnin činí okolo 1,1 mil tun, z toho produkce řepky činí okolo 90 % (následována produkcí slunečnice, máku, hořčice seté). Výrazná míra soběstačnosti v produkci těchto komodit dosahuje mezi 130 % u řepky až po 800 % u máku (viz následující Graf 3). Agrotechnika pěstování obilovin je na vysoké úrovni, např. výnosy pšenice – 5,7 t/ha jsou vyšší než v Polsku, srovnatelné s Rakouskem a Slovenskem. Komparativní výhoda spočívající v nadprůměrné velikosti českých podniků přispívá k využívání výhod z rozsahu v této produkci – tak např. důchod ze zemědělské činnosti u kategorie “malých” podniků představují pouze 11 % důchodu generovaného u skupiny “velkých” podniků).
Graf 3. Vývoj míry soběstačnosti hlavních komodit rostlinné výroby (%)
Pozn. Kladné (záporné) hodnoty značí o kolik procent je soběstačnost vyšší (nižší) oproti spotřebě Zdroj: ÚZEI
Konkurenceschopnost podniků v pěstování okopanin se nezlepšuje požadovaným tempem, sektor se potýká se strukturálními problémy ‐
‐ ‐
‐
pokles výkonnosti je zřetelný z Graf 1. V období 2005 – 2011 se snížil počet pěstitelů cukrovky o 27 %, především v důsledku restrukturalizace odvětví (snížení kvóty cukru). Přesto ČR je stále soběstačná ve výrobě cukru. I přes stanovenou minimální cenu je nákladová rentabilita povětšinou negativní – v posledních 5 letech se pohybovala mezi + 1,5 % až (minus) 23 %. Plochy brambor (vyjma sadbových) se kontinuálně snižují, stagnuje také výnos brambor (25‐ 28 t/ha). Plochy škrobových brambor zaujímají přibližně 14 %, konzumní 80 %, zbytek tvoří sadba. Trh s bramborami prochází strukturální změnou – spotřebitelé se odklánějí od čerstvých /neupravených/ brambor ve prospěch výrobků (hranolky, vařené/zmrazené brambory, škrob); dovoz těchto výrobků významně roste (dovoz více než 300 tis. tun brambor v těchto výrobcích)
Dlouhodobé investiční a produkční cykly vytváří pro trvalé kultury rizikovější prostředí ‐ ovocnářství v ČR postupně ztrácí trhy v kategorii produktů mírného pásma, plochy chmelnic klesají; obdobně také zelinářské podniky jsou vytlačovány z trhů. ‐ ‐
I přes růst spotřeby ovoce mírného pásma nebyly domácí producenti konkurenceschopní sanovat tuto poptávku, soběstačnost druhů ovoce mírného pásma je přibližně 50 %. od roku 2003 se každoroční produkce zeleniny kontinuálně snižuje průměrně o 4 %, naproti tomu rostou dovozy a saldo ZO dosahuje minus 7,5 mld. Kč.
2.2. Jaký je mechanizmus a příčiny vzniku tohoto problému? Příčiny problému nízké konkurenceschopnosti některých odvětví prvovýroby spočívají v komplexu přímo působících a zprostředkujících faktorů. Z toho vyplývá, že účinné řešení nespočívá v jednom, třebaže globálním opatření politiky. Společné příčiny současného stavu českého zemědělství jsou vymezeny v úvodní části. Následující přehled příčin se týká zejména těch, která jsou (částečně) řešitelné v návrhu společných podmínek PRV. Vybavení fyzickým kapitálem – mobilní stroje Vybavenost stroji a zařízeními ovlivňuje jak výsledek hospodaření podniků, tak stav půdy. V porovnání s EU je průměrný počet strojů připadající na jeden podnik nízký, ačkoli to ještě neindikuje poddimenzovaný sektor. Hlavním důvodem je především vysoká koncentrace výroby ve velkých podnicích, umožňující rozložení fixních nákladů a dále nízká tvorba kapitálových zdrojů pro investiční rozvoj, především z období transformace. Fakticky tak 80 % traktorů je starších 10 let, u nejvýkonnějších traktorů s výkonem nad 100 kW ovšem pouze mírně nad 50 %. Nákup nových strojů se orientuje na vyšší výkonové třídy (nad 60 kW). Dodávky strojů a zařízení se od roku 2003 přesto zvýšily (i přes krátkodobý propad v r. 2009) a došlo k dalšímu omlazení strojového parku. Cyklus, v jakém se vyvíjely investice do zemědělských strojů s využitím podpory PGRLF, je znázorněn v přílohovém grafu. Tabulka 1. Vybavenost vybraných kategorií strojů v zemědělství od roku 2003 (ks/podnik) a dodávky nových strojů Kategorie Traktory Traktory mladší 10 let Sklízecí mlátičky Sklízeče brambor Pluhy Traktory Sklízecí mlátičky
2003 1,7 ‐
2005 2,1
‐ 0,22 0,27 0,12 0,15 0,63 0,77 Dodávky nových strojů do zemědělství 809 1630 132 144
2007 2,1 0,33 0,27 0,12 0,74
2010 2,6 0,51 0,32 0,15 0,92
2766 231
1878 136
2011 2,7* 0,55* 0,39* 0,98* 2321 194
Zdroj: Strukturální šetření 2003‐2010, ČSÚ. *) Kvalifikovaný dopočet.
Podle šetření 1 se také v roce 2011 prodalo o 23 % více traktorů a o 42 % více sklízecích mlátiček. I přesto, že hlavní část investic do techniky se orientuje především na výkonné traktory, sklízecí mlátičky a řezačky, rozšiřují se i investice do dalších technologických systémů (např. zpracování půdy, založení porostu, ochrana rostlin) a rovněž investice do nových technologických oblastí multifunkčního zemědělství (péče o krajinu, zpracování a využití biomasy, obnovitelné zdroje energie, VÚZT). Podle zjištění VÚZT je obnova zemědělské techniky často poznamenána nedostatkem kvalitních informací pro rozhodování a její řízení bývá intuitivní. Naproti tomu investice do nákladných a velmi specifických strojů v některých odvětvích (sklízeče brambor/cukrovky) v důsledku nízké rentability stagnují (pokles u sklízečů brambor mezi 2007 a 2010 o 30 %). Analogicky specifické sklízecí stroje v ovocnářství (setřasače peckovin, kombajny na rybíz, stroje na řez, manipulační plošiny) jsou investičně poddimenzované (Ovocnářská unie). Vysoké stáří strojového parku je charakteristické také v odvětví chmelařství, kde jsou z agrotechnického hlediska 1
Sdružení dovozců zemědělské techniky a Asociace zemědělské a lesnické techniky.
nutné specifické stroje pro mechanickou likvidaci plevelů. Ke snížení investičních nákladů při výsadbě chmele se nabízejí nízké konstrukce (v současnosti pouze na 37 ha). Nejnižší vybavenost technikou je v kategorii do 10 ha orné půdy (cca 2/3 podniků). Podle ČSÚ jsou stroje především koncentrovány ve velkých podnicích. Vybavení fyzickým kapitálem – sklady/příslušenství a zavlažovací zařízení Následující tabulka podává přehled o kapacitním stavu skladovacích prostor v sektoru obilovin, olejnin, brambor, ovoce a zeleniny, chmelu. Tabulka 2. Přehled o kapacitním stavu skladovacích zařízení
Produkce
Sklady obilovin a 7,34 mil t obil. olejnin (zdroj: 1,16 mil t Zelená zpráva, ing. olejniny Kubiska)
Sklady pro brambory 800 – 900 tis tun (zdroj: Zelená zpráva, Ústřední bramborářský svaz)
Potřebná kapacita 9‐9,5 mil. tun
500 tis. tun
Sklady ovoce* (Unie)
110 – 120 tis. tun, z toho jablka 90 – 100 tis. tun
Sklady zeleniny
Sklady pro chmel 7500 tun (ÚZEI)
Cca 7 tis. t
Stav (kapacity)
Investice od r. 2007 (PRV, ostatní) ZZN 4,5 mil tun 2007‐10: 2,26 mld. 6,3 mil t Kč, 300 tis. m3 prvovýrobci+ostatní (z kapacity + toho 4,5 mil t dodatečné zařízení technologicky Ostatní investice: vyhovující), 2/3 kapacit odhad do 0,5 mld. v koncentrovaném Kč; investiční vlastnictví náklady cca 2000‐ 3000 Kč/tuna Cca 400 – 450 tis. tun Odhadem z toho kapacita ca 180 v rozsahu desítek tis. tun fyzicky zastaralá a mil. korun; nevyhovující s nutností investiční náklady rekonstrukce cca 8000 Kč/tuna 50 % s řízenou 2007‐10 v rámci atmosférou a ULO PRV: 1,07 mld. Kč; atmosférou**, 40 % investiční náklady chlazené, 10 % větrané výstavby vč. technologie 12 500 Kč/tuna. dostatečná 2007‐10 v rámci PRV: 93,7 mil. Kč
*) většinu tvoří jablka a částečně hrušky, **) sklady s řízenou atmosférou při velmi nízkých dávkách kyslíku (Ultra Low Oxygen)
Celkové investice v rámci podopatření I.1.1.1 záměru b) dosáhly v polovině finančního období 4,57 mld. Kč, z toho investice do některého typu skladu představovaly 3,43 mld. Kč. Struktura investic do skladů v rámci PRV je zřejmá z následujícího grafu.
Graf 4. Struktura alokovaných prostředků do objektů pro RV (a) a struktura prostředků do výstavby skladů (b) podporovaných v PRV (2007‐2011)
Poznámka: Zpracováno na základě struktury oprávněných výdajů z žádostí o dotaci, ale jen za proplacené projekty s žádostí o proplacení podané do 31.12.2011. Zdroj: MZe 2011
Brambory – deficit v klimatizovaných skladech propočtem pro 150 až 180 tis. tun a prostředí skladování zajišťující celoroční (rovnoměrnou) kvalitu produkce. V důsledku suboptimálního uskladnění kvalita konzumních brambor výrazně kolísá, nutnost dostát kvalitativním parametrům (velikost hlíz, čistota, bez strupovitosti, …) působí tak, že část produkce se „likviduje“ prostřednictvím bioplynových stanic. Stav v zavlažovacích zařízeních – indikováno jako příčina nižší účinnosti využívání materiálových vstupů v odvětví okopanin, zelinářství, ovocnářství, nutno dále ověřit aktuální stav a potřeby. Specifické příčiny nižší konkurenceschopnosti v ovocnářství ‐
‐ ‐
podle údajů Eurostatu jsou české ovocné sady 2. nejstarší v EU – polovina sadů je starších 20 let a charakteristická nízkou produkční schopností, nevhodnou odrůdovou skladbou – následkem je poté skutečnost, že stávající výnosy většiny ovocných druhů jsou výrazně pod úrovní většiny zemí EU, pro dostatečnou restrukturalizaci sektoru je žádoucí roční rekonstrukce – výsadba ca. 500 ha sadů (v současné době se realizuje ca. 350 ha) s vybudováním závlahy, s ohledem na nezbytné zvýšení výnosů stoupají investice do technologií, které se týkají zejména opěrných konstrukcí.
Specifické příčiny nižší konkurenceschopnosti v odvětví chmele ‐
‐
současná věková struktura porostů chmele negativně ovlivňuje výnosovou stabilitu; optimální doba obměny porostů je 10‐12 let: stávající stav – 37 % chmelnic starších 15 let, podíl nejproduktivnějších chmelnic ve stáří 5‐14 let představuje 48 %, průměrné stáří chmelových konstrukcí se zvyšuje – 73 % konstrukcí je starších 15 let.
Ostatní příčiny nižší konkurenceschopnosti ‐ distribuční kanály ‐ kolaps zpracovatelského sektoru resp. jeho koncentrace a přesun k místě výroby suroviny s dopadem na menší dodávky, nízké uplatnění přes odbytové spolky (7 % obiloviny, 10 % olejniny, ovoce, zelenina), výjimku tvoří produkce chmele, kde jediným zpracovatelem je družstevní organizace.
‐ agrotechnika pěstování jako předpoklad pro vyšší účinnost materiálových vstupů – využití certifikovaných osiv a sadby (obiloviny ca. 30 % výroba vlastních osiv, brambory ca. 50 % vlastní sadby), ‐ dostupnost kvalitní a flexibilní pracovní síly (problematická oblast I). 2.3 Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému. V užším pohledu je specializace na podnikové úrovni obecně považována za pozitivní trend, který prostřednictvím výhod ze specializace (nižší fixní náklady, efekt rutiny, zdokonalování a osvojování znalostí a dovedností) vede k získání konkurenční výhody. Tendence k monokulturnímu využívání zemědělské půdy s sebou nese (ve středně‐ a dlouhodobém horizontu) tato rizika: - Ekonomické – riziko vyplývající ze specializace a výkyvů na trhu (vysokých nárazových ztrát), dochází ke ztrátě produkce s vyšší přidanou hodnotou; - Environmentální – trend působí na nižší diversitu v krajině, přispívá k erozi půdy, v důsledku vyššího množství hnojiv a chemikálií působí na kontaminaci vod, v kontextu energetické bilance přispívá export suroviny s nízkým měrným energetickým obsahem ke ztrátě zdrojů; - Sociální – redukce pracovně náročných komodit přispívá ke snižování pracovních míst ve venkovském prostoru s nízkým potenciálem uplatnění propuštěné pracovní síly. - Nerovnoměrná distribuce – rostoucí disparita v odměňování napříč výrobními specializacemi. Tabulka 3. Vývoj produkce vybraných plodin v letech 2004‐2010 Komodita
Mj.
Obiloviny Řepka Cukrovka technická Brambory Luskoviny Zelenina Ovoce Len Chmel Aromatické a kořeninové plodiny Zdroj: Zelená zpráva, ČSÚ
tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t
Průměr 2004/05 – 2006/07
Průměr 2007/08 – 2009/10
7 496 904 3 276 995 300 90 580 295 747 185 917 5 985 5542 2 822
7 558 1 063 2 969 957 200 58 420 270 064 168 459 2 848 7194 1 679
Index 2007/08 – 2009/10 k 2004/05 – 2006/07 (%) 101% 118% 91% 96,2 64,5 91,3 90,6 48 130 59,5
2.4. Jak závažný je tento problém? Závažnost vymezeného problému vyplývá z kapitoly 2.1 až 2.3. 2.5. Je tento problém efektivně řešitelný v rámci nástrojů PRV? Částečně ano, jeho úspěšnost je ovšem také významně odvislá od opatření v rámci I. pilíře SZP. Rizika vyplývající z nejistoty působení vnějších externích vlivů (vývoj v ostatních sektorech NH, nezaměstnanost, klimatické jevy) nejsou prozatím zde uvažovány.
Jednou z hlavních možností je implementace článku 18 – investice do hmotného majetku, které umožní podpořit celkovou výkonnost zemědělského podniku. Návazně přispívá podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce (čl. 20 1. a) i), podpora pro založení fungujícího seskupení producentů (článek 28) a neméně důležitá je podpora inovací formou spolupráce na vývoji nových produktů a procesů (čů. 36). 2.6. Do jaké míry jsou uvedené problémy řešeny ve stávajícím PRV? Příčina 1. Usnadnění přístupu ke kapitálu k posílení investiční obnovy: Objem prostředků na modernizaci zemědělství v rámci stávajícího PRV představuje dosud 1,8 mld. Kč. Analýzy prokazují (MTR, studie ÚZEI), že (veřejná) podpora investic při správném cílení stimuluje ekonomickou výkonnost podpořených podniků. Od roku 2007 jsou investiční dotace v odvětví RV poskytovány v rámci opatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků. – záměr b) Stavby a technologie pro rostlinnou výrobu. částka na jeden projekt je od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč, max. výše podpory na jednoho příjemce je 90 mil. Kč. Podpora v návaznosti na RV je orientována na tyto hlavní oblasti: ‐ rekonstrukce a technologie pro skladování a posklizňové ošetřování rostlinné produkce ‐ závlahy, fóliovníky, skleníky, ‐ nosné konstrukce ve vinicích, sadech a chmelnicích ‐ zařízení na spalování biomasy Program se zaměřuje na všechny oblasti modernizace, nicméně určitými kritérii může podporu směřovat na specifické cíle (podpora mladých, ekologické zemědělce). Výsledky střednědobého hodnocení (DHV, TIMA 2010) k opatřením zaměřeným na modernizaci (kód 121) jsou uvedeny v příloze. Z těchto závěrů zejména vyplývá, že: ‐ ačkoli došlo ke snížení výkonnosti podniků, u podpořených podniků byl tento trend mírnější oproti srovnávací skupině nepodpořených (rozdíl ve výkonech 6 p. b.), ‐ došlo ke zvýšení účinnosti využívání výrobního faktoru práce, snížení materiální a energetické náročnosti (rozdíl indexu výkony/výkonová spotřeba 7 p. b.), ‐ realizované investice napomohly subjektům udržet si současné odběratele a současně zlepšit vyjednávací pozici vůči odběratelům (ačkoli pouze v malé míře přispěli k posílení vývozu). Přehled o čerpání prostředků v rámci tohoto záměru je v přílohové tabulce a textu. Příčina č. 2. Nízká úroveň lidského kapitálu v manuálních pozicích a flexibilita pracovní síly – viz Potřeba č. I. Příčina č. 3. Neúčinný přenos znalostí do podniků, nízká efektivita vzdělávacího procesu Problém byl částečně řešen prostřednictvím opatření Další odborné vzdělávání a informační činnost a Využívání poradenských služeb, podrobněji viz podkladová analýza PS „Transfer znalostí“. 2.7. Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR?
Investiční programy podpory podnikání v rámci PGRLF jsou zaměřené zejména na realizaci dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova. Od roku 1996 fond podpořil investice za více než 76 mld. Kč; v roce 2011 podpořil úvěry na mobilní stroje ve výši 3,5 mld. Kč. S ohledem na relativní jednoduchost a transparentnost je systém podpory úroků a garance úvěrů považován za účinný způsob k usnadnění přístupu ke kapitálovým prostředkům. V rámci národních podpor je v sektoru ovocnářství podporována restrukturalizace ovocných sadů, podpora budování kapkové závlahy se aplikuje u ovocných sadů, chmelnic a vinic. Graf 5. Vývoj investiční aktivity s využitím programu PGRLF v letech 2004‐2011
Graf 6. Struktura investic do mobilních strojů podpořených v rámci podprogramu Investice‐zemědělec v rámci PGRLF v letech 2004‐2011
2.8. Hnací síly Je vytvořeno společně k prioritě konkurenceschopnost 2.9. SWOT analýza Je vytvořeno společně k prioritě konkurenceschopnost 2.10 Doporučení, která opatření k vybraným problémům využít: Doporučení opatření k problému II.: Článek 18 – Investice do hmotného majetku – modernizace budov a zařízení, trvalých kultur a strojového vybavení s důrazem na specificitu využívané technologie - výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby (vyjma nových skladů pro obiloviny a olejniny), - výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur, - včetně nezbytných manipulačních ploch, - pořízení a obnova zavlažovacího a rosícího zařízení, - mobilní stroje v závislosti na způsobu podpory v rámci PGRLF, případně pouze specifické stroje s nízkým oportunitním využitím a prokazatelným příspěvkem k šetrnému zacházení se zdroji v životním prostředí (mechanická likvidace plevelů, stroje pro přesnou aplikaci hnojiv, …) - zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely (včetně nezbytných manipulačních ploch) - technologie na precizní zemědělství, které vede také k efektivnímu užití vstupů a vede k ochraně přírodních zdrojů - na základě podrobné analýzy bude dle stávajícího návrhu nařízení vymezena velikostní hranice, do které bude moci být podporována restrukturalizace podniku (tím se rozumí rozvoj a diverzifikace výroby), nicméně obecně z analýz vyplývá, že by podpora měla preferovat menší podniky, které jsou na trhu v mnoha aspektech znevýhodněné; velký
důraz by měl být kladen na inovativní projekty (včetně příznivého dopadu na životní prostředí, zaměstnanost a další aspekty), které by měly podporovány bez ohledu na velikost podniku - ze závěrů střednědobého hodnocení PRV vyplývá, že intervence by měly být více zaměřeny na inovace, na zavádění moderních technologií, strojů, zavádění nových výrobků, s cílem zvýšení produktivity, zlepšení jejich postavení na trhu apod. Neměly by se podporovat jednoduché a úzce zaměřené projekty bez reálného dlouhodobého přínosu, jako např. opravy stájí, obnova strojového parku apod. Hrozí totiž riziko, že se podpoří i zemědělci a podniky s malým potenciálem, které mohou být neúspěšní na trhu, bez vedlejších efektů. Článek 20 1. a) i) – Podpora podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce s cílem podpořit generační obměnu. Z hlediska posílení konkurenceschopnosti se nejeví jako přínosné podporovat zahájení činnosti malých zemědělských podniků formou dle čl. 20 1. a) iii, ani podpora podle čl. 20 1. c). Článek 36 – Spolupráce je zásadní ve vztahu k posílení konkurenceschopnosti rozvojem inovativních postupů, produktů a technologií včetně rozvoje nejrůznějších forem spolupráce jak mezi zemědělci, tak v rámci subjekty průřezově všemi úrovněmi agropotravinářského komplexu včetně spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi.
P Ř Í L O H A: Tabulka 4. Stav v podaných a proplacených žádostech v opatření 121 (modernizace)
Zaregistrované projekty (ks) Částka za zaregistrované projekty (Kč) Schválené projekty (ks) Částka za schválené projekty (Kč) Podané žádosti o proplacení (ks) Částka za podané žádosti o proplacení (Kč) Proplacené projekty (ks) Proplaceno (Kč) Pozn. stav údajů k 31.3.2012
I.1.1.1 a)
I.1.1.2
Celkem
4 368 11 974 724 943 2 265 6 255 040 791 1 745 4 481 293 645
I.1.1.1 b) – stavby a technol. pro RV 1 260 3 032 133 113 717 1 796 483 424 612 1 423 273 229
26 399 707 919 1 1 600 000 0 0
5 654 15 406 565 975 2 983 8 053 124 215 2 359 5 904 566 874
1 674 4 170 981 842
601 1 389 704 923
0 0
2 275 5 560 686 765
Graf 7. Čistá přidaná hodnota podle výrobního zaměření a velikosti v letech 2009‐10
Graf 8. Čistá přidaná hodnota podle výrobního zaměření
Box 1. Střednědobé hodnocení přínosů opatření na podporu investic v rámci PRV 2007‐13
Analýza na základě vývoje ukazatelů hospodářské činnosti nasvědčuje, že u podpořených podniků došlo ke snížení efektivity výrobních faktorů. Toto snížení bylo však mírnější než u srovnávací skupiny nepodpořených podniků. Dotazníkové šetření nicméně poukazuje na velmi významný pozitivní vliv podpořených investic na výrobní faktory z hlediska snížení energetické a materiální náročnosti a náročnosti na lidskou práci. Pokud je výše zmíněná analýza na základě ukazatelů hospodářské činnosti doplněna kontextem vývoje cen zemědělských výrobců a zjištěními dotazníkového šetření, je dokonce u podpořených podniků možné předpokládat zlepšení efektivity využití výrobních faktorů. Opatření významně přispělo k zavádění nových produktů a/nebo technologií. Rozdíly jsou patrné při pohledu na zavádění nových produktů a technologií zvlášť. Trend zavádění nových technologií je obecně vysoký a zvyšuje se s velikostí podniku. Investice pomohly k zavedení nových produktů částečně, míra je zhruba poloviční oproti míře zavádění nových technologií. Situace je vzhledem k velikosti a právní formě vyrovnanější. Lze dokonce konstatovat, že fyzické osoby a právnické osoby velikosti mikropodniků zaznamenaly mírně nadprůměrný trend zavádění nových produktů, stejně jako právnické osoby velikosti střední podnik. Z hlediska přístupu na trh investice významně pomohly příjemcům udržet si současné odběratele a zlepšit vyjednávací pozici vůči odběratelům. Vliv podpory na získání nových odběratelů na tuzemském trhu byl částečný. Co se týče přístupu na zahraniční trh, investice částečně pomohly získat nové odběratele a ve velmi malé míře začít vyvážet nebo zvýšit objem vývozu. Při bližší strukturalizaci podle převažujícího výrobního zaměření lze konstatovat výrazně lepší výsledky ve všech zmíněných faktorech u podniků zabývajících se rostlinnou výrobou. Velká většina příjemců zvýšila svoji produkční kapacitu. Podíl na trhu se nesnížil, ani nebyl navýšen, došlo k jeho zachování.
Z hlediska udržitelného hospodaření z provedených analýz vyplývá, že podpora má pozitivní vliv na trvalou udržitelnost zemědělských hospodářství v oblastech LFA a u podniků s ekologickou formou hospodaření. Dále podpora výrazně napomáhá k využívání stávajících staveb. V oblasti věkové struktury a zejména z pohledu multiplikačního efektu podpory lze konstatovat, že velmi malé procento příjemců podpory se shoduje s příjemci podpory v rámci opatření 112. Zdroj: DHV, TIMA, 2010
