1
Spra´vnı´ pra´vo a spra´vnı´ rˇ´ızenı´ c Ing. Jitka Peˇkna´ Autor e-learningove´ opory, anotace a testove´ ba´ze : c doc. JUDr. Pavel Mates, CSc. Autor ucˇebnı´ho textu a cvicˇny´ch testu˚ : Ucˇebnı´ text je urcˇen pro studenty prˇedmeˇtu 5PR402 Spra´vnı´ pra´vo a spra´vnı´ rˇ´ızenı´. Samotny´ text je rozdeˇlen do 4 hlavnı´ch te´maticky´ch okruhu˚ a tyto okruhy obsahujı´ i cvicˇne´ testy. Text vycha´zı´ prˇedevsˇ´ım ze za´kona cˇ. 500/2004 Sb., spra´vnı´ rˇa´d, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚. Prvnı´ kapitola je zameˇrˇena na pojem spra´vnı´ho pra´va procesnı´ho, na pu˚sobnost spra´vnı´ho rˇa´du, na za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ a na za´sady spra´vnı´ho rˇ´ızenı´. Pod pojmem spra´vnı´ho pra´va procesnı´ho jsou mysˇleny prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va, ktere´ regulujı´ pru˚beˇh procesu˚ (postupu˚) prˇed nimi a stanovı´ pu˚sobnost spra´vnı´ch orga´nu˚ a jejich organizaci. Do pu˚sobnosti spra´vnı´ho rˇa´du spadajı´ vsˇechny postupy orga´nu˚ moci vy´konne´, orga´nu˚ u´zemnı´ch samospra´vny´ch celku˚ a jiny´ch orga´nu˚ a take´ pra´vnicky´ch a fyzicky´ch osob, jestlizˇe vykona´vajı´ pu˚sobnost v oblasti verˇejne´ spra´vy. Za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ jsou vymezeny proto, aby postupy spra´vnı´ch orga´nu˚ odpovı´daly urcˇity´m standardu˚m a spra´va fungovala jako sluzˇba verˇejnosti a aby slouzˇily jako du˚lezˇita´ interpretacˇnı´ pravidla pro postupy spra´vnı´ch orga´nu˚. Vedle za´kladnı´ch za´sad cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ existujı´ jesˇteˇ specia´lnı´ za´sady, ktere´ se uplatnˇujı´ jen ve spra´vnı´m rˇ´ızenı´, tedy onoho postupu, jehozˇ vy´sledkem je vyda´nı´ konstitutivnı´ho nebo deklaratornı´ho individua´lnı´ho spra´vnı´ho aktu. Druha´ kapitola definuje pru˚beˇh spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ jako proces, v neˇmzˇ docha´zı´ k vyda´va´nı´ konkre´tnı´ch spra´vnı´ch aktu˚, jimizˇ se zakla´dajı´, meˇnı´ cˇi rusˇ´ı pra´va nebo povinnosti individua´lneˇ urcˇeny´ch subjektu˚ nebo se autoritativneˇ konstatuje existence cˇi neexistence jejich pra´v nebo povinnostı´, a popisuje procesnı´ instituty a na´lezˇitosti, ktere´ prˇi spra´vnı´m rˇ´ızenı´ musı´ by´t splneˇny. Trˇetı´ kapitola je orientova´na na samotna´ rozhodnutı´, jezˇ jsou vymezova´na spra´vnı´m rˇa´dem jako akty, jimizˇ spra´vnı´ orga´n v urcˇite´ veˇci zakla´da´, meˇnı´ nebo rusˇ´ı pra´va cˇi povinnosti jmenoviteˇ urcˇene´ osoby nebo v urcˇite´ veˇci prohlasˇuje, zˇe ma´ cˇi nema´ pra´vo nebo povinnost, nebo se jı´m rozhoduje o procesnı´ch ota´zka´ch. Kapitola zahrnuje v sobeˇ cˇa´sti jako obsah a formu rozhodnutı´, opatrˇenı´ proti necˇinnosti, zvla´sˇtnı´ typy rozhodnutı´, rˇa´dne´ opravne´ prostrˇedky, dozorcˇ´ı a mimorˇa´dne´ opravne´ prostrˇedky i exekuci. Cˇtvrta´ kapitola uzavı´ra´ ucˇebnı´ text ostatnı´mi postupy podle spra´vnı´ho rˇa´du. Tyto postupy obsahujı´ postup prˇi vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´, sdeˇlenı´ a prova´deˇnı´ oveˇrˇenı´, prˇi uzavı´ra´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv, prˇi vyda´va´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy a prˇi poda´nı´ a vyrˇizova´nı´ stı´zˇnosti. V pa´te´ kapitole je uveden prˇehled doporucˇene´ literatury. Na´zev projektu: Kvalitnı´ vzdeˇla´nı´ je efektivnı´ investice do lidske´ho kapita´lu – cesta k uplatneˇnı´ absolventu˚ VSˇE na trhu pra´ce; CZ.2.17/3.1.00/32102
2
Obsah
Obsah ´ vod U
3
Cı´l
3
Motivace
3
Na´vaznost
4
Poucˇenı´
4
Kapitola 1 – Spra´vnı´ proces-u´vod
4
Kapitola 2 – Spra´vnı´ rˇ´ızenı´-obecna´ cˇa´st
13
Kapitola 3 – Spra´vnı´ rˇ´ızenı´-rozhodnutı´
21
Kapitola 4 – Spra´vnı´ rˇ´ızenı´-ostatnı´ postupy
30
Kapitola 5 – Zdroje
36
Souhrn
36
Za´veˇr
36
Test
1
Obsah
´ vod U
Opora zameˇrˇena´ na spra´vnı´ proces a pru˚beˇh spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ je urcˇena pro studium kurzu 5PR402 - Spra´vnı´ pra´vo a spra´vnı´ rˇ´ızenı´. Na´zev projektu: Kvalitnı´ vzdeˇla´nı´ je efektivnı´ investice do lidske´ho kapita´lu – cesta k uplatneˇnı´ absolventu˚ VSˇE na trhu pra´ce; CZ.2.17/3.1.00/32102
Cı´l
Cı´lem je sezna´mit studenta se spra´vnı´m procesem a pru˚beˇhem spra´vnı´ho rˇ´ızenı´. V ra´mci samostudia majı´ studenti mozˇnost si prohloubit sve´ poznatky. Jejich spra´vne´ pochopenı´ lze procvicˇit na cvicˇny´ch testech. Na´zev projektu: Kvalitnı´ vzdeˇla´nı´ je efektivnı´ investice do lidske´ho kapita´lu – cesta k uplatneˇnı´ absolventu˚ VSˇE na trhu pra´ce; CZ.2.17/3.1.00/32102
Motivace
Studiem opory lze zı´skat za´kladnı´ potrˇebne´ znalosti o spra´vnı´m procesu a pru˚beˇhu spra´vnı´ho rˇ´ızenı´, ktere´ jsou vyuzˇitelne´ i v praxi. Na´zev projektu: Kvalitnı´ vzdeˇla´nı´ je efektivnı´ investice do lidske´ho kapita´lu – cesta k uplatneˇnı´ absolventu˚ VSˇE na trhu pra´ce; CZ.2.17/3.1.00/32102
3
4
Obsah
Na´vaznost
Prˇedpokladem u´speˇsˇne´ho studia je za´kladnı´ orientace v za´kladech pra´va. Na´zev projektu: Kvalitnı´ vzdeˇla´nı´ je efektivnı´ investice do lidske´ho kapita´lu – cesta k uplatneˇnı´ absolventu˚ VSˇE na trhu pra´ce; CZ.2.17/3.1.00/32102
Poucˇenı´
Tato opora je pru˚beˇzˇneˇ doplnˇova´na a aktualizova´na. Datum poslednı´ aktualizace ucˇebnı´ho textu: 1. dubna 2011. Na´zev projektu: Kvalitnı´ vzdeˇla´nı´ je efektivnı´ investice do lidske´ho kapita´lu – cesta k uplatneˇnı´ absolventu˚ VSˇE na trhu pra´ce; CZ.2.17/3.1.00/32102
Kapitola 1 – Spra´vnı´ proces-u´vod Spra´vnı´ proces a) Pojem spra´vnı´ho pra´va procesnı´ho Cˇinnosti, ktere´ verˇejna´ spra´va vykona´va´, majı´ znacˇneˇ rozmanity´ charakter, cozˇ je da´no jejı´ vlastnı´ povahou, jakozˇto vy´konne´, rˇ´ıdı´cı´ a podza´konne´ cˇinnosti, pokry´vajı´cı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı sfe´ry zˇivota spolecˇnosti. Tyto jejı´ aktivity jsou vykona´va´ny ru˚zny´mi procesy, ktere´ se vyznacˇujı´ rozdı´lnou mı´rou pra´vnı´ regulace, od velmi detailnı´ po znacˇneˇ volnou a nikoli mala´ cˇa´st z nich nenı´ takto upravena vu˚bec. Jde o ru˚zne´ rˇ´ıdı´cı´ vztahy probı´hajı´cı´ uvnitrˇ orga´nu˚ verˇejne´ spra´vy a v jejich ra´mci, vyja´drˇenı´ stanovisek k na´vrhu˚m pra´vnı´ch prˇedpisu˚, poskytova´nı´ informacı´ a dalsˇ´ı. Tyto cˇinnosti nezasahujı´ do pra´v a povinnostı´ subjektu˚ stojı´cı´ch mimo sfe´ru verˇejne´ spra´vy, a proto nenı´ nezbytne´, aby byly pra´vem upravene´, byt’na druhe´ straneˇ nemohou by´t v rozporu s pra´vem. Vy´znamne´ jsou ovsˇem ty procesy, ktery´mi se realizuje vlastnı´ posla´nı´ verˇejne´ spra´vy, tedy ty, ktere´ smeˇrˇujı´ navenek, vu˚cˇi jejı´m adresa´tu˚m, jimizˇ jsou fyzicke´ a pra´vnicke´ osoby. Ty pak musı´ ´ stavy, podle neˇhozˇ lze sta´tnı´, resp. vesˇkerou by´t upraveny za´konem, cozˇ plyne z cˇla´nku 2 odst. 3 U ´ stavnı´ soud verˇejnou moc, uplatnˇovat jen v prˇ´ıpadech, v mezı´ch a zpu˚soby stanoveny´mi za´konem. U jizˇ vı´cekra´t oznacˇil jako protiu´stavnı´ situaci, kdy by absentoval za´konny´ podklad, jakozˇ i meze ´ stavnı´ho soudu sp. zn. Pl. U ´ S 14/1996 a sp. zn. Pl. a zpu˚soby uplatnˇova´nı´ sta´tnı´ moci (naprˇ. na´lez U ´ US 11/2000). Pod pojmem spra´vnı´ho pra´va procesnı´ho budeme rozumeˇt prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va, ktere´ regulujı´ pru˚beˇh procesu˚ (postupu˚) prˇed nimi a stanovı´ pu˚sobnost spra´vnı´ch orga´nu˚ a jejich organizaci. V tomto smyslu sem patrˇ´ı jak prˇedpisy, ktere´ se ty´kajı´ u´pravy vyda´va´nı´ spra´vnı´ch aktu˚ (aplikace hmotne´ho pra´va na konkre´tnı´ prˇ´ıpady), prˇedpisu˚ upravujı´cı´ch prova´deˇnı´ kontroly, u´pravy vyda´va´nı´
Obsah
pra´vnı´ch prˇedpisu˚ orga´ny verˇejne´ spra´vy a dalsˇ´ı. Spra´vnı´ pra´vo procesnı´ je jednı´m ze subsyste´mu˚ spra´vnı´ho pra´va, jehozˇ druhou stranou je zde pra´vo hmotne´, ktere´ obsahuje u´pravu hmotny´ch pra´v a povinnostı´. Jejich vza´jemny´ vztah lze vyja´drˇit tak, zˇe hmotne´ pra´vo by nemohlo by´t bez procesnı´ u´pravy realizova´no, protozˇe opra´vneˇnı´ a povinnosti z neˇho plynoucı´ se azˇ na vy´jimky nerealizujı´ prˇ´ımo, ale azˇ procesnı´mi prˇedpisy upravenou cˇinnostı´ spra´vnı´ch orga´nu˚. Ja´dro pra´vnı´ u´pravy spra´vnı´ho pra´va procesnı´ho prˇedstavuje za´k. cˇ. 500/2004 Sb., spra´vnı´ rˇa´d, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚, ktery´ vsˇak nereguluje vesˇkerou mate´rii spra´vnı´ho pra´va procesnı´ho. Jeho rezˇim se ty´ka´ v prve´ rˇadeˇ vyda´va´nı´ spra´vnı´ch aktu˚, vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´, vyda´va´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy a uzavı´ra´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv. Zvla´sˇtnı´ procesnı´ u´prava platı´ pro vyda´va´nı´ pra´vnı´ch prˇedpisu˚ orga´ny verˇejne´ spra´vy (zejme´na obecneˇ za´vazny´ch vyhla´sˇek a narˇ´ızenı´ obcı´ a kraju˚), postupy prˇi vy´konu kontroly a dozoru, da´le pro bezprostrˇednı´ za´sahy a obdobne´ u´kony (uskutecˇnˇovane´ policiı´ a jiny´mi verˇejny´mi sbory), vztahy uvnitrˇ verˇejne´ spra´vy, tam, kde je vykona´va´na pu˚sobnost mimo sfe´ru verˇejne´ spra´vy, a konecˇneˇ te´zˇ na postupy spra´vcu˚ danı´, pra´va a povinnosti danˇovy´ch subjektu˚ a trˇetı´ch osob, ktere´ jim vznikajı´ prˇi spra´veˇ danı´, ktere´ se rˇ´ıdı´ danˇovy´m rˇa´dem (za´k. cˇ. 280/2009 Sb.). b) Pu˚sobnost spra´vnı´ho rˇa´du Spra´vnı´ rˇa´d je koncipova´n tak, aby reguloval co mozˇna´ nejsˇirsˇ´ı okruh procesnı´ch vztahu˚. Podle´hajı´ mu vsˇechny postupy orga´nu˚ moci vy´konne´, orga´nu˚ u´zemnı´ch samospra´vny´ch celku˚ a jiny´ch orga´nu˚ a take´ pra´vnicky´ch a fyzicky´ch osob, jestlizˇe vykona´vajı´ pu˚sobnost v oblasti verˇejne´ spra´vy (spra´vnı´ rˇa´d pro neˇ zava´dı´ tzv. legislativnı´ zkratku, kdyzˇ je oznacˇuje jako spra´vnı´ orga´n). Vy´konny´m orga´ny jsou ministerstva a jine´ u´strˇednı´ orga´ny sta´tnı´ spra´vy (naprˇ. Cˇesky´ u´rˇad ´ rˇad pro ochranu hospoda´rˇske´ souteˇzˇe, Na´rodnı´ bezpecˇnostnı´ u´rˇad), tzv. zemeˇmeˇrˇicky´ a katastra´lnı´, U neu´strˇednı´ orga´ny s celostnı´ pu˚sobnostı´ (naprˇ. Genera´lnı´ rˇeditelstvı´ cel, Cˇeska´ obchodnı´ inspekce, Puncovnı´ u´rˇad), u´zemnı´ odborne´ orga´ny (u´rˇady pra´ce, celnı´ u´rˇady, katastra´lnı´ u´rˇady) a take´ verˇejne´ sbory, ozbrojene´ i neozbrojene´ (Policie Cˇeske´ republiky, Veˇzenˇska´ sluzˇba, Hasicˇsky´ za´chranny´ sbor), pokud vyda´vajı´ rozhodnutı´ ve spra´vnı´m rˇ´ızenı´ nebo jsou dotcˇeny´mi orga´ny. Spra´vnı´ rˇa´d se vztahuje rovneˇzˇ na postup orga´nu˚ u´zemnı´ch samospra´vny´ch celku˚, tj. obcı´ a kraju˚ (zejme´na obecnı´ch a krajsky´ch u´rˇadu˚, zvla´sˇtnı´ch orga´nu˚ a komisı´ rady obce, jimzˇ byl sveˇrˇen vy´kon sta´tnı´ spra´vy). Spra´vnı´mi orga´ny jsou take´ ty sta´tnı´ orga´ny, ktere´ nejsou zarˇazeny mezi u´strˇednı´ spra´vnı´ orga´ny, ale spra´vu vykona´vajı´ (naprˇ. Rada pro rozhlasove´ a televiznı´ vysı´la´nı´) nebo ji take´ vykona´vajı´ vedle svojı´ hlavnı´ cˇinnosti (Cˇeska´ na´rodnı´ banka), da´le to jsou soudy, a to v rozsahu, kdy fungujı´ jako spra´vnı´ orga´ny (naprˇ. prˇi jmenova´nı´ znalcu˚ a tlumocˇnı´ku˚). Konecˇneˇ sem na´lezˇ´ı fyzicke´ a pra´vnicke´ osoby, ktere´ vykona´vajı´ pu˚sobnost v oblasti verˇejne´ spra´vy, jako naprˇ. profesnı´ komory, vysoke´ sˇkoly nebo subjekty zmocneˇne´ k autorizaci. Mezi nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı, z hlediska vymezenı´ pu˚sobnosti spra´vnı´ho rˇa´du, na´lezˇ´ı vy´raz postup. Spra´vnı´ rˇa´d neobsahuje totizˇ pouze u´pravu spra´vnı´ho rˇ´ızenı´, v neˇmzˇ je rozhodova´no o konkre´tnı´ch pra´vech a povinnostech individua´lneˇ urcˇeny´ch fyzicky´ch a pra´vnicky´ch osob (adresa´tu˚ verˇejne´ spra´vy), ale take´ dalsˇ´ıch postupu˚: prˇi vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a prˇi oveˇrˇova´nı´ a poda´va´nı´ sdeˇlenı´, da´le prˇi uzavı´ra´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv, vyda´va´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy a rˇesˇenı´ stı´zˇnostı´. Pozornost je trˇeba veˇnovat neˇktery´m ustanovenı´m spra´vnı´ho rˇa´du, ktera´ jeho pu˚sobnost da´le rozsˇirˇujı´. Prˇedneˇ podle § 177 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du platı´, zˇe za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ (viz o nich da´le) se pouzˇijı´ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe zvla´sˇtnı´ za´kon vylucˇuje pu˚sobnost spra´vnı´ho rˇa´du, ale sa´m nema´ odpovı´dajı´cı´ u´pravu (naprˇ. za´k. cˇ. 169/1999 Sb., o vy´konu trestu odneˇtı´ svobody a o zmeˇneˇ souvisejı´cı´ch za´konu˚, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚). Da´le platı´, zˇe v prˇ´ıpadeˇ, kdy spra´vnı´ orga´n prova´dı´ u´kony, na ktere´ se nevztahujı´ ustanovenı´ o spra´vnı´m rˇ´ızenı´, a soucˇasneˇ nejde o uzavı´ra´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv ani vyda´va´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy, postupuje se podle ustanovenı´ platny´ch pro vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´ cˇili cˇa´sti cˇtvrte´ spra´vnı´ho rˇa´du. Smyslem tohoto ustanovenı´ je, aby i jine´ u´kony, at’jizˇ v soucˇasnosti upravene´ zvla´sˇtnı´mi prˇedpisy nebo prˇedpisy vydany´mi v budoucnu, byly vzˇdy podrˇ´ızeny spra´vnı´mu rˇa´du a tı´m byl zajisˇteˇn jejich urcˇity´ standard. Pu˚sobnost spra´vnı´ho rˇa´du je rozsˇirˇova´na i tı´m, zˇe v prˇ´ıpadech, kdy podle prˇedpisu˚ vydany´ch prˇed jeho u´cˇinnostı´ meˇly spra´vnı´ orga´ny vyda´vat rozhodnutı´ (a takovy´ch sta´le nenı´ ma´lo), anizˇ vsˇak v cele´m rozsahu ˇr´ızenı´ upravujı´, se ma´ postupovat, tam, kde je to nezbytne´, podle spra´vnı´ho rˇa´du, zejme´na cˇa´sti druhe´, kde je upraveno spra´vnı´ rˇ´ızenı´. Obdobeˇ je tomu ohledneˇ postupu˚ podle drˇ´ıve platny´ch prˇedpisu˚, jejichzˇ vy´sledkem nebylo vyda´nı´ rozhodnutı´. Zde budou spra´vnı´ orga´ny pouzˇ´ıvat ustanovenı´ spra´vnı´ho rˇa´du o vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´. Opeˇt se zde vytva´rˇ´ı prˇedpoklad
5
6
Obsah
k tomu, aby i u teˇchto starsˇ´ıch prˇedpisu˚ byly dodrzˇeny standardy spra´vnı´ho rˇa´du, cˇ´ımzˇ se zajisˇt’uje jednotnost rozhodova´nı´, pra´vnı´ jistota prˇedvı´datelnost pra´va. Lze te´zˇ rˇ´ıci, zˇe tu dosˇlo k neprˇ´ıme´ novelizaci oneˇch starsˇ´ıch za´konu˚. Trˇebazˇe za´meˇrem tvu˚rce spra´vnı´ho rˇa´du bylo pokud mozˇno minimalizovat tzv. zvla´sˇtnı´ u´pravy, ne vzˇdy se mu tento za´meˇr zdarˇil a ze zkusˇenostı´ vı´me, zˇe i nada´le se budou vyskytovat. Tato situace je rˇesˇena principem, ktery´ je oznacˇova´n jako subsidiarita spra´vnı´ho rˇa´du. Spra´vnı´ rˇa´d ji vyjadrˇuje v § 1 odst. 2 tı´m, zˇe ma´ by´t pouzˇit, jako celek nebo jeho jednotlive´ cˇa´sti, jestlizˇe zvla´sˇtnı´ za´kon nestanovı´ jinak. Platı´ tedy, zˇe spra´vnı´ rˇa´d se nepouzˇije, pokud zvla´sˇtnı´ za´kon obsahuje specia´lnı´ u´pravu, ktera´ ma´ prˇednost, a naopak, pouzˇije se vzˇdy, jestlizˇe takova´ u´prava chybı´. Pomeˇr zvla´sˇtnı´ch za´konu˚ ke spra´vnı´mu rˇa´du je vyja´drˇen formulacemi jako: na postupy a rˇ´ızenı´ se pouzˇijı´ ustanovenı´ spra´vnı´ho rˇa´du, pokud tento za´kon nestanovı´ jinak (§ 192 stavebnı´ho za´kona), nebo nestanovı´-li tento za´kon jinak, postupuje se v rˇ´ızenı´ ve veˇcech upraveny´ch tı´mto za´konem podle obecny´ch prˇedpisu˚ o spra´vnı´m rˇ´ızenı´ (§ 105 za´kona o vysoky´ch sˇkola´ch); v neˇktery´ch za´konech jsou vy´slovneˇ vyjmenova´ny postupy (paragrafy), na ktere´ se spra´vnı´ rˇa´d neuplatnı´ (naprˇ. § 183 sˇkolske´ho za´kona). Zvla´sˇtnı´ u´prava by´va´ ru˚zneˇ rozsa´hla´, resp. podrobna´, obvykle jde o dı´lcˇ´ı odchylky. Zcela je pak pouzˇitı´ spra´vnı´ho rˇa´du vyloucˇeno ve veˇcech spra´vy danı´, kde je samostatna´ komplexnı´ u´prava (viz za´k. cˇ. 280/2009 Sb., danˇovy´ rˇa´d). Negativneˇ je pu˚sobnost spra´vnı´ho rˇa´du stanovena tı´m, zˇe jej nelze pouzˇ´ıt na u´kony obcˇanskopra´vnı´, obchodneˇpra´vnı´ a pracovneˇpra´vnı´ a da´le na vztahy mezi orga´ny te´hozˇ u´zemnı´ho samospra´vne´ho celku (obce, kraje), pokud se ty´cˇe vy´konu samostatne´ pu˚sobnosti (pu˚jde naprˇ. o vztahy mezi starostou a radou obce, ktery´ mu˚zˇe podle § 105 za´kona o obcı´ch pozastavit usnesenı´ rady obce, ma´-li za to, zˇe je nespra´vne´) (§ 1 odst. 3 spra´vnı´ho rˇa´du). Spra´vnı´ rˇa´d se nevztahuje na bezprostrˇednı´ za´sahy prˇ´ıslusˇnı´ku˚ verˇejny´ch sboru˚, cozˇ je da´no povahou teˇchto cˇinnostı´, ktere´ nemohou probı´hat podle prˇesneˇ stanoveny´ch procesnı´ch pravidel, neplatı´ te´zˇ pro rˇ´ıdı´cı´ procesy uskutecˇnˇovane´ v ra´mci nadrˇ´ızenosti a podrˇ´ızenosti, vzhledem k tomu, zˇe zde nejde o vy´kon pu˚sobnosti v oblasti verˇejne´ spra´vy a konecˇneˇ se neuplatnˇuje take´ na vyda´va´nı´ pra´vnı´ch prˇedpisu˚ u´strˇednı´mi cˇi u´zemnı´mi spra´vnı´mi orga´ny (narˇ´ızenı´ vla´dy, vyhla´sˇek ministerstev a jiny´ch u´strˇednı´ch orga´nu˚ sta´tnı´ spra´vy, pra´vnı´ch prˇedpisu˚ u´zemnı´ch odborny´ch orga´nu˚ a vyhla´sˇek a narˇ´ızenı´ obcı´ a kraju˚). c) Za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ Za´kladnı´ za´sady vycha´zejı´ z ru˚zny´ch principu˚, ktere´ jsou obsazˇeny v pra´vnı´ch prˇedpisech, judikaturˇe, dokumentech Evropske´ unie a dalsˇ´ıch pramenech a jejich posla´nı´m je zajistit, aby postupy spra´vnı´ch orga´nu˚ odpovı´daly urcˇity´m standardu˚m, spra´va fungovala jako sluzˇba verˇejnosti, a slouzˇ´ı te´zˇ jako du˚lezˇita´ interpretacˇnı´ pravidla pro postupy spra´vnı´ch orga´nu˚ jak podle spra´vnı´ho rˇa´du, tak i jiny´ch procesnı´ch prˇedpisu˚. Za´kladnı´ za´sady platı´ nejen pro spra´vnı´ rˇ´ızenı´ v uzˇsˇ´ım slova smyslu, tedy na vyda´va´nı´ konkre´tnı´ch spra´vnı´ch aktu˚, ale na vesˇkere´ dalsˇ´ı postupy podle spra´vnı´ho rˇa´du, tedy i na vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´, uzavı´ra´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv i vyda´va´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy. Vzhledem k za´sadeˇ obsazˇene´ v § 177 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du („Za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ uvedene´ v § 2 azˇ 8 se pouzˇijı´ prˇi vy´konu verˇejne´ spra´vy i v prˇ´ıpadech, kdy zvla´sˇtnı´ za´kon stanovı´, zˇe se spra´vnı´ rˇa´d nepouzˇije, ale sa´m u´pravu odpovı´dajı´cı´ teˇmto za´sada´m neobsahuje“) majı´ univerza´lnı´ platnost. Za´kladnı´ za´sady se tedy budou pouzˇ´ıvat naprˇ. prˇi vyrˇizova´nı´ disciplina´rnı´ch deliktu˚ prˇ´ıslusˇnı´ku˚ bezpecˇnostnı´ch sboru˚, cˇlenu˚ tzv. profesnı´ch komor nebo studentu˚ vysoky´ch sˇkol. Vy´chozı´ je za´sada legality, za´konnosti, ktera´ je vyja´drˇena v § 2 odst. 1 tak, zˇe spra´vnı´ orga´ny postupujı´ v souladu se za´kony a ostatnı´mi pra´vnı´mi prˇedpisy, jakozˇ i mezina´rodnı´mi smlouvami, ktere´ jsou soucˇa´stı´ nasˇeho pra´vnı´ho rˇa´du. Spra´vnı´ orga´ny jsou tedy va´za´ny jak u´stavnı´mi, tak beˇzˇny´mi za´kony, jakozˇ i podza´konny´mi pra´vnı´mi prˇedpisy (narˇ´ızenı´mi vla´dy, vyhla´sˇkami ministerstev a jiny´ch spra´vnı´ch u´rˇadu˚, at’ sta´tnı´ spra´vy, tak samospra´vy) a musı´ postupovat podle mezina´rodnı´ch smluv, ´ stavy o vyhla´sˇene´ mezina´rodnı´ smlouvy, ktere´ jsou soucˇa´stı´ pra´vnı´ho rˇa´du. Jedna´ se podle cˇla´nku 10 U ˇ k jejichzˇ ratifikaci dal Parlament souhlas a jimizˇ je Ceska´ republika va´za´na (tyto smlouvy majı´ aplikacˇnı´ prˇednost prˇed nasˇ´ı vnitrosta´tnı´ u´pravou). Princip legality je pak realizova´n na rˇadeˇ mı´st spra´vnı´ho rˇa´du. Tak naprˇ. ve vy´rokove´ cˇa´sti rozhodnutı´ musı´ by´t mezi jiny´m uvedeno, podle jaky´ch pra´vnı´ch prˇedpisu˚ bylo rozhodnuto, du˚vodem ke zrusˇenı´ spra´vnı´ho rozhodnutı´ v odvolacı´m rˇ´ızenı´ (rˇ´ızenı´ o rozkladu) je skutecˇnost, zˇe toto bylo vyda´no v rozporu s pra´vnı´mi prˇedpisy, v prˇezkumne´m rˇ´ızenı´ jsou z moci u´rˇednı´ prˇezkouma´va´na pravomocna´ rozhodnutı´ v prˇ´ıpadeˇ, kdy lze du˚vodneˇ pochybovat o tom, zˇe rozhodnutı´ je v souladu s pra´vnı´mi prˇedpisy, z u´rˇednı´ moci lze prˇezkouma´vat, jsou-li verˇejnopra´vnı´ smlouvy v souladu
Obsah
s pra´vnı´mi prˇedpisy, pokud by rozhodnutı´ vydal orga´n, ktery´ nenı´ podle za´kona veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´, cozˇ ma´ to za na´sledek jeho nulitu atd. Druhou za´sadou je za´kaz zneuzˇitı´ pravomoci a spra´vnı´ho uva´zˇenı´ cˇi te´zˇ nespra´vne´ho pouzˇitı´ spra´vnı´ho uva´zˇenı´ (tzv. omezene´ diskrece). Podle § 2 odst. 2 spra´vnı´ho rˇa´du mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n uplatnˇovat svoji pravomoc pouze k u´cˇelu˚m, k nimzˇ mu byla za´konem nebo na za´kladeˇ za´kona sveˇrˇena a jen v takove´m rozsahu, v jake´m mu byla pravomoc sveˇrˇena. Tato za´sada navazuje na za´sadu za´konnosti, vzhledem k tomu, zˇe pouze za´konem je mozˇno urcˇit, v jaky´ch veˇcech, v jake´m rozsahu a jaky´mi zpu˚soby lze vykona´vat sta´tnı´, resp. vesˇkerou verˇejnou moc. Spra´vnı´ orga´ny se tedy smeˇjı´ pohybovat jen v rozsahu, v neˇmzˇ jim byla pravomoc sveˇrˇena a tuto pouzˇ´ıvat pouze ke stanovene´mu u´cˇelu a nemohou si ji meˇnit. V prˇ´ıslusˇny´ch za´konech je vyjadrˇova´n u´cˇel, ktery´ jejich prˇijetı´m za´konoda´rce sledoval, a ten musı´ spra´vnı´ orga´ny respektovat, zejme´na tam, kde jim je da´na mozˇnost uva´zˇenı´ (naprˇ. zda zvolı´ urcˇity´ postup nebo vydajı´ rozhodnutı´). Jeho nenaplneˇnı´ cˇi porusˇenı´ ma´ za na´sledek vadnost rozhodnutı´, cozˇ je du˚vodem k jeho zrusˇenı´. Obeˇ za´sady je trˇeba uzˇ´ıvat ve vza´jemny´ch souvislostech: v ra´mci za´konem vymezene´ho prostoru mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n urcˇit, jak bude v konkre´tnı´m prˇ´ıpadeˇ svoji pu˚sobnost vykona´vat, ale soucˇasneˇ u´cˇel, k neˇmuzˇ jsou mu urcˇite´ pravomoci sveˇrˇeny, bra´nı´ tomu, aby tuto pravomoc zneuzˇ´ıval. Rovneˇzˇ tyto za´sady nale´zajı´ svoje vyja´drˇenı´ v neˇktery´ch konkre´tnı´ch ustanovenı´ch spra´vnı´ho rˇa´du. Vy´slovneˇ je povinnost respektovat za´konem stanoveny´ rozsah a u´cˇel pu˚sobnosti upravena naprˇ. v souvislosti s pouzˇitı´m prostrˇedku˚, jimizˇ ma´ by´t zajisˇteˇn pru˚beˇh spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ (§ 58). Podle § 77 odst. 1 platı´, zˇe jestlizˇe by spra´vnı´ orga´n rozhodl ve veˇci, k nı´zˇ nenı´ veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´, jednalo by se o rozhodnutı´ nicotne´. Mezi za´kladnı´ za´sady da´le na´lezˇ´ı povinnost spra´vnı´ch orga´nu˚ sˇetrˇit pra´va nabyta´ v dobre´ vı´rˇe, jakozˇ i opra´vneˇne´ za´jmy osob, jichzˇ se cˇinnost spra´vnı´ho orga´nu doty´ka´ (§ 2 odst. 3). Institut dobre´ vı´ry patrˇ´ı mezi tzv. neurcˇite´ pojmy a lze jej vykla´dat tak, zˇe v dobre´ vı´rˇe jedna´ ten, kdo je s ohledem ke vsˇem okolnostem opra´vneˇneˇ prˇesveˇdcˇen, zˇe ma´ urcˇite´ pra´vo, opra´vneˇnı´. Je na spra´vnı´m orga´nu, aby prokazoval, zda tu dobra´ vı´ra byla prˇi nabytı´ pra´v. Dobra´ vı´ra je sice kategoriı´ subjektivnı´, jejı´ existence vsˇak mu˚zˇe by´t vyloucˇena, proka´zˇe-li se, zˇe s ohledem na osobnı´ pomeˇry, znalosti a zkusˇenosti osoby je zrˇejme´, zˇe dotycˇny´ nemohl by´t opra´vneˇneˇ prˇesveˇdcˇen, zˇe naby´va´ pra´vo. V oblasti spra´vnı´ho pra´va mohou vznikat takova´ pra´va prˇedevsˇ´ım na za´kladeˇ rozhodnutı´ spra´vnı´ho orga´nu, a to dokonce i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe rozhodnutı´ bylo pozdeˇji jako neza´konne´ zrusˇeno. Pra´va v dobre´ vı´rˇe lze ovsˇem naby´t take´ na za´kladeˇ jine´ho aktu (vyja´drˇenı´, potvrzenı´ cˇi osveˇdcˇenı´) a samozrˇejmeˇ se tak mu˚zˇe sta´t rovneˇzˇ prˇ´ımo ze za´kona. Povinnost sˇetrˇit tato pra´va je zakotvena naprˇ. v § 41 spra´vnı´ho rˇa´du, kdy pozˇadavek ochrany teˇchto pra´v musı´ by´t bra´n v u´vahu v souvislosti s rozhodova´nı´m o tom, bude-li pozˇa´da´nı´ o prominutı´ zamesˇka´nı´ u´konu prˇizna´n odkladny´ u´cˇinek, z du˚vodu˚ ochrany pra´v nabyty´ch v dobre´ vı´rˇe lze vyloucˇit odkladny´ u´cˇinek odvola´nı´ (§ 85) a ochrana pra´v dobre´ vı´rˇe je zdu˚razneˇna take´ v souvislosti s mimorˇa´dny´mi opravny´mi prostrˇedky (§ 94). Sˇetrˇeny majı´ by´t i opra´vneˇne´ za´jmy dotcˇeny´ch osob. Jedna´ se tu o takove´ za´jmy, jimzˇ je poskytova´na ochrana pra´vem, ale dotycˇny´ jesˇteˇ nema´ v dane´ veˇci konkre´tnı´ subjektivnı´ pra´vo (naprˇ. podle § 38 mu˚zˇe do spisu nahlı´zˇet ten, kdo proka´zˇe pra´vnı´ za´jem). Za´sada prˇimeˇrˇenosti (proporcionality) je vyja´drˇena v § 2 odst. 3 tak, zˇe do pra´v dotcˇeny´ch osob mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n zasahovat pouze v nezbytne´m rozsahu. Prˇimeˇrˇeny´m se rozumı´ takovy´ za´sah, kdy prostrˇedek zvoleny´ k dosazˇenı´ urcˇite´ho cı´le je schopen tohoto cı´le dosa´hnout a soucˇasneˇ co nejme´neˇ postihuje pra´va a za´jmy toho, ktery´ je postizˇen, a u´jma takto zpu˚sobena´ nenı´ neprˇimeˇrˇena´ vu˚cˇi sledovane´mu cı´li. Pozˇadavek proporcionality je typicky uplatnˇova´n v souvislosti s exekucı´, zejme´na na nepeneˇzˇita´ plneˇnı´, svoje mı´sto ma´ ovsˇem i u jiny´ch postupu˚. Podle § 2 odst. 4 ma´ spra´vnı´ orga´n dba´t toho, aby prˇijate´ rˇesˇenı´ bylo v souladu s verˇejny´m za´jmem a odpovı´dalo okolnostem dane´ho prˇ´ıpadu. Verˇejny´ za´jem je kategoriı´ politickou, resp. pra´vneˇpolitickou, kterou pro u´cˇely pra´vnı´ regulace a fungova´nı´ spra´vy vymezuje za´konoda´rce a vla´da a na u´rovni u´zemnı´ch samospra´vny´ch celku˚ jejich zastupitelstva, a nikoli verˇejna´ spra´va sama, jı´ na´lezˇ´ı tento za´jem prosazovat. Neexistuje neˇjaky´ genera´lnı´ verˇejny´ za´jem a samozrˇejmeˇ ani jeho vsˇeobecneˇ platna´ lega´lnı´ definice a je-li vy´slovneˇ konstatova´n cˇi vymezova´n, pak vzˇdy pro urcˇity´ u´cˇel dane´ho za´kona. Nelze tedy vyloucˇit, zˇe mu˚zˇe dojı´t i ke konkurenci ru˚zny´ch verˇejny´ch za´jmu˚ a spra´vnı´ orga´n pak musı´ rozhodnout, ktere´mu z nich da´ prˇednost (naprˇ. za´jmu na zajisˇteˇnı´ otevrˇenosti verˇejne´ spra´vy nebo ochraneˇ pra´va na soukromı´), a je-li to mozˇne´, ma´ usilovat o jejich sladeˇnı´. Mimo to je verˇejny´ za´jem neˇkdy posuzova´n i vu˚cˇi za´jmu˚m soukromy´m, prˇ´ıpadneˇ skupinovy´m, prˇicˇemzˇ neplatı´, zˇe by meˇl mı´t automaticky prˇednost. Vsˇeobecneˇ je zasta´va´na za´sada, zˇe takovy´
7
8
Obsah
verˇejny´ za´jem musı´ by´t du˚lezˇity´, nale´havy´ cˇi neopomenutelny´. Rovneˇzˇ tato za´sada je provedena na rˇadeˇ mı´st spra´vnı´ho rˇa´du. Naprˇ. podle § 50 prˇi zajisˇt’ova´nı´ podkladu˚ pro rozhodova´nı´ musı´ spra´vnı´ orga´n zjistit vsˇechny okolnosti, ktere´ jsou du˚lezˇite´ pro ochranu verˇejne´ho za´jmu, a prˇezkoumat napadene´ rozhodnutı´ i mimo body odvola´nı´ mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n, vyzˇaduje-li to verˇejny´ za´jem (§ 89). Dalsˇ´ı za´sadou je za´sada nestrannosti a rovne´ho prˇ´ıstupu a za´sada legitimnı´ho ocˇeka´va´nı´. Spra´vnı´ orga´n je povinen dba´t toho, aby rˇesˇenı´ odpovı´dalo okolnostem konkre´tnı´ho prˇ´ıpadu a prˇi rozhodova´nı´ skutkoveˇ totozˇny´ch nebo podobny´ch prˇ´ıpadu˚ nevznikaly neodu˚vodneˇne´ rozdı´ly (§ 2 odst. 4). Trˇebazˇe zˇa´dny´ prˇ´ıpad, ktery´ ma´ by´t spra´vnı´mi orga´ny rˇesˇen, nenı´ nikdy zcela identicky´ s jiny´mi prˇ´ıpady a prˇi jeho rˇesˇenı´ je trˇeba vycha´zet z okolnostı´ konkre´tnı´ho prˇ´ıpadu (rozhodova´nı´ je otevrˇene´, nikoli programovane´), na druhe´ straneˇ je nutno v za´lezˇitostech, ktere´ jsou skutkoveˇ shodne´ nebo obdobne´, postupovat stejneˇ. Tak se vytva´rˇ´ı nezbytna´ kontinuita rozhodovacı´ praxe a take´ da´va´ dotcˇeny´m osoba´m pra´vnı´ jistota a naplnˇuje se jejich legitimnı´ ocˇeka´va´nı´, zˇe budou-li se chovat urcˇity´m zpu˚sobem, mohou pra´vem prˇedvı´dat jisty´ vy´sledek. Dodrzˇova´nı´ teˇchto principu˚ ma´ svoje mı´sto zejme´na tam, kde je spra´vnı´mu orga´nu da´na mozˇnost uva´zˇenı´. Svoje rozhodnutı´ musı´ vzˇdy rˇa´dneˇ odu˚vodnit (viz § 68 spra´vnı´ho rˇa´du) a zvla´sˇteˇ podrobneˇ, hodla´-li svoji praxi zmeˇnit. Du˚lezˇite´ je, aby byla respektova´na tzv. materia´lnı´ rovnost, cozˇ lze vyja´drˇit tak, zˇe uvazˇovat a pouzˇ´ıvat nastavena´ krite´ria je trˇeba za shodne´ situace stejneˇ (budou-li naprˇ. du˚vodem zmeˇny rozhodnutı´ u urcˇite´ fyzicke´ osoby osobnı´ pomeˇry, je trˇeba je bra´t v u´vahu za stejny´ch podmı´nek i u dalsˇ´ıch osob a naopak). Tato za´sada vy´znamneˇ souvisı´ s u´stavnı´m principem rovnosti v pra´vech i rovnosti prˇed za´konem, ktery´ spra´vnı´ rˇa´d vy´slovneˇ zakotvuje v § 7. Mezi vy´znamne´ za´sady nasˇeho procesnı´ho pra´va vu˚bec patrˇ´ı za´sada materia´lnı´ pravdy. Spra´vnı´ rˇa´d ji v § 3 vyslovuje pozˇadavkem, aby spra´vnı´ orga´n postupoval, neplyne-li ze za´kona neˇco jine´ho, tak, aby byl zjisˇteˇn stav veˇci, o neˇmzˇ nejsou du˚vodne´ pochybnosti, a to v rozsahu, ktery´ je nezbytny´ pro zajisˇteˇnı´ souladu konkre´tnı´ho u´konu se za´sadou legality, proporcionality, ochrany dobre´ vı´ry a dalsˇ´ıch pozˇadavku˚ stanoveny´ch v § 2. Prˇedevsˇ´ım na spra´vnı´m orga´nu je, aby zjisˇt’oval podklady pro rozhodnutı´, a v rˇ´ızenı´, v neˇmzˇ ma´ by´t z u´rˇednı´ moci ulozˇena povinnost (prˇ´ıkaz, za´kaz, omezenı´), musı´ i bez na´vrhu zjisˇt’ovat okolnosti sveˇdcˇ´ıcı´ ve prospeˇch i neprospeˇch subjektu, jemuzˇ ma´ by´t povinnost ulozˇena (§ 50 odst. 2-3 spra´vnı´ho rˇa´du). Kvalitativnı´ i kvantitativnı´ stra´nka urcˇujı´cı´ rozsah, v neˇmzˇ ma´ by´t zjisˇt’ova´n stav, o neˇmzˇ nejsou pochyby, je vymezena zejme´na v § 50 odst. 3, podle neˇhozˇ je spra´vnı´ orga´n povinen zjisˇt’ovat vesˇkere´ okolnosti du˚lezˇite´ pro ochranu verˇejne´ho za´jmu. Za´sada materia´lnı´ pravdy neznamena´, zˇe by spra´vnı´ orga´n musel zjisˇt’ovat vesˇkere´ podklady pro rozhodnutı´, ostatneˇ to ani nenı´ mozˇne´ a v u´vahu je trˇeba dba´t take´ za´sadu hospoda´rnosti a rychlosti (procesnı´ ekonomie). Je na neˇm, aby urcˇil, ktere´ du˚kazy provede a jake´ podklady bude bra´t v u´vahu (§ 52 spra´vnı´ho rˇa´du), a aby vyloucˇil du˚vodne´ pochybnosti ohledneˇ skutkove´ stra´nky veˇci. Tento postup pak musı´ objasnit v odu˚vodneˇnı´ rozhodnutı´. U neˇktery´ch druhu˚ rˇ´ızenı´ ma´ dokazova´nı´ specifika. Tak naprˇ. u sporne´ho rˇ´ızenı´ a rˇ´ızenı´ o urcˇenı´ pra´vnı´ho vztahu (§ 141 a 142 spra´vnı´ho rˇa´du) lezˇ´ı hlavnı´ iniciativa prˇi dokazova´nı´ na u´cˇastnı´cı´ch rˇ´ızenı´, podle § 150 mu˚zˇe by´t v prˇ´ıkaznı´m rˇ´ızenı´ jediny´m podkladem k vyda´nı´ prˇ´ıkazu kontrolnı´ protokol. Zakotvenı´ za´sady spra´vy, jakozˇto sluzˇby verˇejnosti (§ 4 spra´vnı´ho rˇa´du) odpovı´da´ pozˇadavku˚m modernı´ho demokraticke´ho pra´vnı´ho sta´tu. Verˇejna´ spra´va je zde prezentova´na jakozˇto cˇinitel, jehozˇ u´kolem je poskytovat adresa´tu˚m sluzˇby. „Slouzˇit“ ma´ verˇejna´ spra´va vsˇem dotcˇeny´m osoba´m, tedy u´cˇastnı´ku˚m rˇ´ızenı´, sveˇdku˚m cˇi osoba´m, ktere´ jsou zmı´neˇny v protokolu. Zpu˚soby a formy te´to sluzˇby jsou vyja´drˇeny naprˇ. v § 37, ktery´ ukla´da´ spra´vnı´m orga´nu˚m, aby byly podateli na´pomocny´mi v prˇ´ıpadeˇ, zˇe poda´nı´ vykazuje vady, nebo v § 38, v neˇmzˇ je stanoven postup pro prˇ´ıpad, kdy se s obsahem spisu bude chtı´t sezna´mit smysloveˇ postizˇena´ osoba. Soucˇa´stı´ za´sady verˇejne´ spra´vy jakozˇto sluzˇby verˇejnosti je i poucˇovacı´ povinnost, ktera´ platı´ vu˚cˇi vsˇem dotcˇeny´m osoba´m. Zpu˚sob a mı´ra poucˇenı´ je da´na povahou jednak procesnı´ho u´konu, jednak pomeˇry dotcˇene´ osoby (§ 4 odst. 2). Platı´, zˇe cˇ´ım slozˇiteˇjsˇ´ı je u´kon, tı´m zevrubneˇjsˇ´ı by meˇlo by´t poucˇenı´, veˇtsˇ´ı pe´cˇi je nutno veˇnovat osoba´m s nizˇsˇ´ım vzdeˇla´nı´m, prˇihlı´zˇet by meˇl spra´vnı´ orga´n k tomu, zda je u´cˇastnı´k zastupova´n a ky´m apod. Poucˇovacı´ povinnost se ty´ka´ procesnı´ch pra´v a povinnostı´, nenı´ vsˇak vyloucˇeno, zˇe spra´vnı´ orga´n poskytne informace take´ o hmotny´ch pra´vech, prˇicˇemzˇ bude trˇeba respektovat i dalsˇ´ı za´kladnı´ za´sady, zejme´na rovnosti. Tato za´sada je provedena na rˇadeˇ mı´st spra´vnı´ho rˇa´du. Naprˇ. adresa´t musı´ by´t prˇi ulozˇenı´ pı´semnosti poucˇen o na´sledcı´ch, ktere´ by meˇlo nevyzvednutı´ nebo znemozˇneˇnı´ prˇeda´nı´ poucˇenı´
Obsah
(§ 24), prˇi nahlı´zˇenı´ do spisu musı´ by´t osoba poucˇena o na´sledcı´ch porusˇenı´ povinnosti mlcˇelivosti (§ 38), zvla´sˇteˇ du˚lezˇite´ je poucˇenı´ o opravny´ch prostrˇedcı´ch (§ 68). Specificky´ prˇ´ıpad poucˇovacı´ povinnosti je upraven v § 4 odst. 3, kde je spra´vnı´mu orga´nu ulozˇeno, aby s dostatecˇny´m prˇedstihem dotcˇene´ osoby vyrozumeˇl o u´konu, ktery´ ucˇinı´, pokud je vyrozumeˇnı´ potrˇebne´ k tomu, aby dotycˇny´ mohl ha´jit sva´ pra´va a za podmı´nky, zˇe to neohrozı´ u´cˇel u´konu. Vyrozumeˇt nenı´ trˇeba, resp. je vyloucˇeno tam, kde by to ohrozilo u´cˇel u´konu, naprˇ. vy´kon exekuce, provedenı´ zajisˇt’ovacı´ho u´konu, dorucˇenı´ apod. Spra´vnı´ orga´n je povinen umozˇnit dotcˇeny´m osoba´m, aby uplatnˇovaly svoje pra´va a opra´vneˇne´ za´jmy (§ 4 odst. 4). Obsahem te´to povinnosti je prˇedevsˇ´ım vytva´rˇet takove´ podmı´nky, aby vesˇkere´ dotcˇene´ osoby nebyly zbaveny svy´ch pra´v, ani jim nebylo bra´neˇno je uskutecˇnˇovat (naprˇ. u´cˇastnı´ku˚m rˇ´ızenı´ musı´ by´t da´na mozˇnost vyja´drˇit se k podkladu˚m rozhodnutı´, navrhovat du˚kazy a cˇinit na´vrhy, prˇedvola´vat je trˇeba dotcˇene´ osoby tak, aby se dotycˇny´ meˇl rea´lnou mozˇnost dostavit se atd.). Spra´vnı´ rˇa´d preferuje smı´rne´ rˇesˇenı´ sporu˚. Tuto za´sadu vyjadrˇuje § 5 tak, zˇe tam, kde to umozˇnˇuje povaha veˇci, se ma´ spra´vnı´ orga´n pokusit o smı´rne´ odstraneˇnı´ rozporu˚ bra´nı´cı´ch rˇa´dne´mu projedna´nı´ a rozhodnutı´ te´to veˇci. Smı´rny´m vyrˇesˇenı´m nema´ ovsˇem spra´vnı´ rˇa´d na mysli meritornı´ vyrˇ´ızenı´ veˇci (nejde tu tedy o postup upraveny´ v § 141 odst. 8, ty´kajı´cı´ se uzavrˇenı´ smı´ru ve sporne´m rˇ´ızenı´, jı´mzˇ toto ˇr´ızenı´ koncˇ´ı). Jde tu o spory mezi spra´vnı´mi orga´ny navza´jem (naprˇ. teˇmi, ktere´ majı´ vydat rozhodnutı´ a orga´ny vyda´vajı´cı´ tzv. za´vazne´ stanovisko podle § 149), ktere´ bra´nı´ tomu, aby dana´ veˇc mohla by´t vyrˇ´ızena. Spra´vnı´ orga´n se vsˇak nemusı´ snazˇit o smı´r za vsˇech okolnostı´ cˇi za kazˇdou cenu, ucˇinit tak ma´, jestlizˇe to umozˇnˇuje povaha veˇci. Podmı´nkou rovneˇzˇ je, zˇe se musı´ jednat o rozpory bra´nı´cı´ tomu, aby veˇc mohla by´t rˇa´dneˇ projedna´na a rozhodnuta, tedy bez zbytecˇny´ch pru˚tahu˚, hospoda´rneˇ, prˇi dodrzˇenı´ za´sady materia´lnı´ pravdy atp. Na druhe´ straneˇ by meˇl spra´vnı´ orga´n usilovat o smı´rne´ rˇesˇenı´ vzˇdy, jsou-li k tomu za´konem stanovene´ podmı´nky. Vyznı´-li jeho snaha, nadarmo, musı´ by´t prˇijata takova´ opatrˇenı´, prˇ´ıpadneˇ i mocenske´ povahy, aby veˇc mohla by´t na´lezˇiteˇ vyrˇ´ızena. Takovy´ postup stanovı´ § 136 odst. 6 pro rˇesˇenı´ sporu mezi orga´nem, ktery´ vede spra´vnı´ rˇ´ızenı´, a spra´vnı´m orga´nem, ktery´ je dotcˇeny´m orga´nem. Tradicˇnı´ za´sadou spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ je za´sada rychlosti. Tu vyjadrˇuje § 6 odst. 1, kdyzˇ ukla´da´ spra´vnı´m orga´nu˚m, aby vesˇkere´ veˇci, ktere´ jsou v pu˚sobnosti spra´vnı´ho rˇa´du, vyrˇizovaly bez zbytecˇny´ch pru˚tahu˚, a dotcˇeny´m osoba´m se tak vcˇas a rˇa´dneˇ dostalo spravedlnosti. Spra´vnı´ rˇa´d proto stanovı´, zˇe vesˇkere´ u´kony majı´ by´t vyrˇizova´ny bez zbytecˇne´ho odkladu, a pokud tak nelze ucˇinit, pak v za´konem stanoveny´ch lhu˚ta´ch. Du˚lezˇite´ je v tomto smeˇru zejme´na ustanovenı´ § 71 odst. 2, ukla´dajı´cı´, aby rozhodnutı´, rozumı´ se prvoinstancˇnı´ i o opravne´m prostrˇedku, bylo za´sadneˇ vyda´no do 30 dnu˚ od zaha´jenı´ rˇ´ızenı´, a tato lhu˚ta mu˚zˇe by´t jen vy´jimecˇneˇ prodlouzˇena. Zmı´nit je mozˇno da´le naprˇ. § 13, podle neˇhozˇ ma´ by´t dozˇa´da´nı´ vyrˇ´ızeno do 30 dnu˚ ode dne dorucˇenı´ dozˇa´da´nı´, nebo § 88 odst. 1 stanovı´cı´, zˇe pokud je rozhodnutı´ napadeno odvola´nı´m, majı´ by´t spisy prˇeda´ny odvolacı´mu orga´nu do 30 dnu˚ od dorucˇenı´ tohoto opravne´ho prostrˇedku. Nenı´-li lhu˚ta stanovena, ma´ by´t veˇc vyrˇ´ızena ve lhu˚teˇ prˇimeˇrˇene´, tedy takove´, ktera´ zajisˇt’uje spravedlivou rovnova´hu mezi za´jmem jednotlivce, aby mohl ucˇinit urcˇity´ u´kon a realizovat sva´ pra´va a za´jmy na straneˇ jedne´, a pozˇadavkem na rychle´, spravedlive´ a za´konne´ rozhodnutı´ na straneˇ druhe´. Zda byla prˇimeˇrˇenost dodrzˇena, je trˇeba posuzovat podle objektivnı´ch krite´riı´, nikoli prˇedstav spra´vnı´ho orga´nu, resp. u´rˇednı´ osoby, ktera´ veˇc vyrˇizuje. Pokud by nebyly uvedene´ lhu˚ty respektova´ny, prˇicha´zı´ v u´vahu postup upraveny´ v § 80 spra´vnı´ho rˇa´du, tedy opatrˇenı´ proti necˇinnosti, zˇaloba proti necˇinnosti podle § 79 a na´sledujı´cı´ch soudnı´ho rˇa´du spra´vnı´ho, prˇ´ıpadneˇ i uplatneˇnı´ na´hrady sˇkody za nespra´vny´ u´rˇednı´ postup. S uvedenou za´sadou u´zce souvisı´ dalsˇ´ı, jı´zˇ je za´sada hospoda´rnosti (procesnı´ ekonomie). Spra´vnı´ orga´ny majı´ postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytecˇne´ na´klady a dotcˇene´ osoby byly co nejme´neˇ zateˇzˇova´ny (§ 6 odst. 2). Vy´slovneˇ je upraven postup prˇi opatrˇova´nı´ podkladu˚ potrˇebny´ch pro u´kony spra´vnı´ch orga´nu˚. Du˚kaznı´ prostrˇedky i jine´ podklady mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n od dotcˇene´ osoby pozˇadovat pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe tak stanovı´ pra´vnı´ prˇedpis, a nenı´-li tomu tak, musı´ si je obstarat sa´m. Za´sadnı´ zmeˇnu prˇina´sˇ´ı v tomto ohledu za´k. cˇ. 111/2009 Sb., podle neˇhozˇ prˇ´ıslusˇne´ orga´ny verˇejne´ moci vyuzˇ´ıvajı´ u´daje v registrech, a od subjektu˚, jichzˇ se ty´kajı´, mohou by´t pouzˇ´ıva´ny jen vy´jimecˇneˇ (naprˇ. pokud by v za´kladnı´m registru nebyly obsazˇeny nebo byly oznacˇeny jako nespra´vne´). Z principu spra´vy, jakozˇto sluzˇby verˇejnosti, plyne povinnost spra´vnı´ho orga´nu, aby si obstaral k zˇa´dosti dotcˇene´ osoby potrˇebne´ u´daje z u´rˇednı´ evidence, kterou sa´m vede i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe je ´ rˇednı´mi evidencemi jsou ty, ktere´ prˇ´ıslusˇny´ orga´n vede, ma´ jinak dotcˇena´ osoba sama prˇedlozˇit. U provozuje, jakozˇto jejich spra´vce cˇi zpracovatel (provozovatel) na za´kladeˇ za´konne´ho zmocneˇnı´
9
10
Obsah
(naprˇ. matriky, zˇivnostensky´ rejstrˇ´ık cˇi katastr nemovitostı´). Dotcˇena´ osoba nemusı´ svoji zˇa´dost zdu˚vodnˇovat a spra´vnı´ orga´n ji musı´ vzˇdy vyhoveˇt a nelze ji odmı´tnout s poukazem na cˇasovou nebo jinou na´rocˇnost. Spra´vnı´ orga´n ma´ prˇi opatrˇova´nı´ teˇchto u´daju˚ ve vztahu ke trˇetı´m osoba´m, jichzˇ se mohou tyto u´daje ty´kat, stejne´ postavenı´, jako ta dotcˇena´ osoba, k jejı´zˇ zˇa´dosti u´daj opatrˇuje. Jinak rˇecˇeno obstarat mu˚zˇe pouze stejny´ okruh u´daju˚ a disponovat jimi jako dotcˇena´ osoba. Svy´m vy´znamem patrˇ´ı za´sada rovnosti dotcˇeny´ch osob (upravena § 7) na zcela prˇednı´ mı´sto, mimo jine´ i proto, zˇe jde o jedno ze za´kladnı´ch u´stavnı´ch pra´v, garantovany´ch na rˇadeˇ mı´st Listiny ´ stavnı´ soud CˇSFR za´kladnı´ch pra´v a svobod (naprˇ. cˇla´nek 1, 3 a 4). Rovnost, jak konstatoval jizˇ U ´ S 22/92), nenı´ abstraktnı´ kategorie, ale musı´ by´t vzˇdy prˇicˇtena ve sve´m judika´tu z roku 1992 (Pl. U k urcˇite´ pra´vnı´ normeˇ a pojı´ma´na ve vza´jemne´m pomeˇru ru˚zny´ch subjektu˚, prˇicˇemzˇ specia´lnı´ normy mohou pro urcˇite´ obory stanovit zvla´sˇtnı´ krite´ria rovnosti a bude na uva´zˇenı´ sta´tnı´ch orga´nu˚, jak je bude aplikovat. Spra´vnı´ rˇa´d ma´ na mysli rovnost prˇi uplatnˇova´nı´ procesnı´ch pra´v a kazˇda´ osoba ma´ v urcˇite´ procesnı´ situaci stejna´ pra´va jako ktery´koli jiny´ subjekt ve stejne´ situaci. To platı´ nejen pro u´cˇastnı´ky rˇ´ızenı´, ale i dalsˇ´ı dotcˇene´ osoby, naprˇ. sveˇdky, osoby, ktere´ u sebe majı´ veˇc podle´hajı´cı´ exekuci (§ 126 odst. 4), nebo toho, kdo mu˚zˇe by´t dotcˇen u´konem exekucˇnı´ho spra´vnı´ho orga´nu (§ 117 odst. 1). Druhou stranou te´to mince je povinnost spra´vnı´ho orga´nu postupovat vu˚cˇi vsˇem dotcˇeny´m osoba´m nestranneˇ a vyzˇadovat od nich plneˇnı´ procesnı´ch povinnostı´ rovnou meˇrou. Jedna´ se tu o povinnost spra´vnı´ho orga´nu aktivneˇ ve´st dotcˇene´ osoby k plneˇnı´ povinnostı´. Od vsˇech musı´ tedy naprˇ. stejneˇ vyzˇadovat prˇi opatrˇova´nı´ podkladu˚ potrˇebnou soucˇinnost (§ 50 odst. 2), za stejny´ch podmı´nek mu˚zˇe ulozˇit prˇedbeˇzˇne´ opatrˇenı´ (§ 61) nebo k zˇa´dosti u´cˇastnı´ka prˇerusˇit rˇ´ızenı´ zaha´jene´ z moci u´rˇednı´ (§ 64 odst. 3). K zajisˇteˇnı´ nestranne´ho postupu slouzˇ´ı take´ institut vyloucˇenı´ z projedna´va´nı´ a rozhodova´nı´ veˇci pro podjatost a z dalsˇ´ıch du˚vodu˚ uvedeny´ch v § 14. Protozˇe rovnost nelze cha´pat ve forma´lnı´m, ale materia´lnı´m smyslu, musı´ spra´vnı´ orga´n, v prˇ´ıpadeˇ, zˇe rovnost dotcˇeny´ch osob mohla by´t ohrozˇena, cˇinit opatrˇenı´ potrˇebna´ k jejı´mu zajisˇteˇnı´ (§ 7 odst. 2). Jaka´ to majı´ by´t opatrˇenı´, plyne vzˇdy z toho, o jaky´ u´kon se jedna´ a kdo jej cˇinı´. ´ stavnı´ soud (spisova´ znacˇka Za´sadneˇ by tı´m meˇla by´t dosazˇena „rovnost sˇancı´“. Jak konstatoval U ´ III. US 188/04), je-li mozˇno zjevnou nespra´vnost odstranit poskytnutı´m poucˇenı´ cˇi pomoci ze strany spra´vnı´ho orga´nu, musı´ da´t spra´vnı´ orga´ny u´cˇastnı´ku˚m rˇ´ızenı´ prˇ´ılezˇitost tuto nespra´vnost odstranit. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ nenı´ zajisˇteˇna ochrana za´jmu˚ u´cˇastnı´ku˚ a cˇinnost spra´vnı´ho orga´nu vykazuje zjevne´ nedostatky a je v rozporu s principy pra´vnı´ho sta´tu zalozˇene´ho na u´cteˇ k pra´vu˚m obcˇanu˚. Takova´ opatrˇenı´ musı´ spra´vnı´ orga´n prˇijmout jizˇ za stavu, kdy rovnost mu˚zˇe by´t ohrozˇena, nikoli azˇ ve chvı´li, kdy k jejı´mu narusˇenı´ dosˇlo. Zvla´sˇtnı´ za´ruky zajisˇteˇnı´ rovnosti stanovı´ spra´vnı´ rˇa´d ohledneˇ prˇ´ıslusˇnı´ku˚ na´rodnostnı´ch mensˇin a handicapovany´ch osob (naprˇ. § 16, § 25 a 38 odst. 3). V § 8 upravuje spra´vnı´ rˇa´d povinnost spra´vnı´ch orga´nu˚ dba´t souladnosti postupu˚ probı´hajı´cı´ch soucˇasneˇ a souvisejı´cı´ch s totozˇny´mi pra´vy cˇi povinnostmi dotcˇene´ osoby. Na rozdı´l od prˇedchozı´ch za´kladnı´ch za´sad je tato zameˇrˇena prˇedevsˇ´ım dovnitrˇ verˇejne´ spra´vy a jejı´m smyslem je zajistit, aby vesˇkere´ postupy, pokud je cˇinı´ ru˚zne´ spra´vnı´ u´rˇady, byly souladne´, cozˇ ma´ zajistit jednotu, nejen pokud se ty´cˇe rozhodovacı´ praxe, ale i vsˇech ostatnı´ch procesu˚. Souladnosti by ovsˇem meˇlo by´t dba´no i tam, kde jde o procesy probı´hajı´cı´ i prˇed jiny´mi orga´ny verˇejne´ moci, zejme´na soudy. Na to, zˇe vı´ce takovy´ch procesu˚ probı´ha´, ma´ dotcˇena´ osoba spra´vnı´ orga´ny bezodkladneˇ upozornit. S porusˇenı´m te´to povinnosti ovsˇem spra´vnı´ rˇa´d nespojuje zˇa´dnou konkre´tnı´ sankci. Na druhe´ straneˇ vsˇak je naprˇ. vyloucˇeno, aby bylo u spra´vnı´ho orga´nu zaha´jeno rˇ´ızenı´, pokud o te´zˇe veˇci jizˇ probı´ha´ rˇ´ızenı´ u jine´ho spra´vnı´ho orga´nu (tzv. prˇeka´zˇka litispendence, § 48 odst. 1), a pokud by se tak stalo, muselo by by´t rˇ´ızenı´ zastaveno. Spra´vnı´m orga´nu˚m je konecˇneˇ ulozˇeno, aby vza´jemneˇ spolupracovaly v za´jmu dobre´ spra´vy. Pojem dobra´ spra´va zahrnuje celou rˇadu pozˇadavku˚, jaky´mi je povinnost spra´vnı´ch orga´nu˚ rozhodovat nestranneˇ, spravedliveˇ a v prˇimeˇrˇene´ lhu˚teˇ, pra´vo u´cˇastnı´ku˚ by´t informova´n o pra´vech a povinnostech, pra´vo na na´hradu sˇkody zpu˚sobene´ neza´konny´m rozhodnutı´m, za´kaz diskriminace a rˇada dalsˇ´ıch. Za´sady spolupra´ce spra´vnı´ch orga´nu˚ pak stanovı´ spra´vnı´ rˇa´d naprˇ. v § 40 odst. 1, podle neˇhozˇ je lhu˚ta zachova´na, i kdyzˇ je poda´nı´ ucˇineˇno poslednı´ den u spra´vnı´ho orga´nu vysˇsˇ´ıho stupneˇ, ktery´ jej pak musı´ bezodkladneˇ postoupit veˇcneˇ a mı´stneˇ prˇ´ıslusˇne´mu orga´nu, v § 13, v neˇmzˇ je upraven institut dozˇa´da´nı´, nebo v § 42, z neˇhozˇ plyne, zˇe spra´vnı´ orga´n, ktery´ nenı´ prˇ´ıslusˇny´ k zaha´jenı´ rˇ´ızenı´ z moci u´rˇednı´, ma´ podneˇt k zaha´jenı´ tohoto rˇ´ızenı´ postoupit orga´nu prˇ´ıslusˇne´mu. d) Za´sady spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ Vedle za´kladnı´ch za´sad cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ lze zejme´na v cˇa´sti druhe´ spra´vnı´ho rˇa´du
Obsah
nale´zt jesˇteˇ specia´lnı´ za´sady, ktere´ se uplatnˇujı´ jen ve spra´vnı´m rˇ´ızenı´, tedy onoho postupu, jehozˇ vy´sledkem je vyda´nı´ konstitutivnı´ho nebo deklaratornı´ho individua´lnı´ho spra´vnı´ho aktu. Za´sada pı´semnosti a u´stnosti: spra´vnı´ rˇ´ızenı´ probı´ha´ nejcˇasteˇji pı´semneˇ, mu˚zˇe vsˇak by´t nahrazeno ˇr´ızenı´m u´stnı´m stanovı´-li za´kon, a take´ tehdy, je-li to nezbytne´ pro naplneˇnı´ u´cˇelu rˇ´ızenı´ a uplatneˇnı´ pra´v u´cˇastnı´ku˚. Urcˇuje-li tak za´kon (naprˇ. § 74 za´kona o prˇestupcı´ch), musı´ by´t u´stnı´ jedna´nı´ narˇ´ızeno vzˇdy, spra´vnı´ orga´nu nema´ jinou mozˇnost. Naproti tomu, zda je splneˇna druha´ skupina podmı´nek, je veˇcı´ uva´zˇenı´ spra´vnı´ho orga´nu. Za´sada neverˇejnosti a verˇejnosti: spra´vnı´ rˇ´ızenı´ by´va´ nejcˇasteˇji neverˇejne´, a to i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe je u´stnı´. Za´konem vsˇak mu˚zˇe by´t stanoveno nebo spra´vnı´m orga´nem urcˇeno, zˇe u´stnı´ rˇ´ızenı´, resp. jeho cˇa´st, bude verˇejne´ (§ 49 odst. 2). Mimo to ma´ spra´vnı´ orga´n konat verˇejne´ rˇ´ızenı´, pozˇa´da´-li o to u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´ s plny´mi procesnı´mi pra´vy (tzv. neopomenutelny´, esencia´lnı´ u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´). Takove´ zˇa´dosti musı´ spra´vnı´ orga´n vyhoveˇt vzˇdy, kromeˇ prˇ´ıpadu˚, zˇe by tı´m byla zpu˚sobena u´jma ostatnı´m u´cˇastnı´ku˚m (naprˇ. postizˇeno jejich soukromı´). Vyhoveˇt nemu˚zˇe ani v prˇ´ıpadeˇ, zˇe by to zvla´sˇtnı´ za´kon vylucˇoval (naprˇ. pokud by tı´m dosˇlo k ohrozˇenı´ utajovany´ch informacı´). Za´sada oficiality a dispozicˇnı´: prvnı´ vyjadrˇuje to, zˇe spra´vnı´ rˇ´ızenı´ vede a jeho jednotlive´ postupy urcˇuje spra´vnı´ orga´n bez ohledu na vu˚li u´cˇastnı´ku˚ rˇ´ızenı´. Tato za´sada se projevuje zejme´na tam, kde je rˇ´ızenı´ zahajova´no z moci u´rˇednı´ (ex officio), a pokud se ty´cˇe dokazova´nı´, je doplnˇova´na, resp. prova´zena za´sadou vysˇetrˇovacı´. Podstata za´sady dispozicˇnı´ se projevuje v tom, zˇe je na vu˚li u´cˇastnı´ka, zda bude vu˚bec rˇ´ızenı´ zaha´jeno (naprˇ. u tzv. na´vrhovy´ch prˇestupku˚) a prˇ´ıpadneˇ te´zˇ ukoncˇeno, pokud ´ cˇastnı´k da´le mu˚zˇe disponovat prˇedmeˇtem rˇ´ızenı´ tı´m, zˇe ho zu´zˇ´ı. svu˚j podneˇt (zˇa´dost) vezme zpeˇt. U Projevem te´to za´sady je take´ mozˇnost u´cˇastnı´ku˚ nevyuzˇ´ıt urcˇity´ch procesnı´ch opra´vneˇnı´, naprˇ. nemusı´ podat opravne´ prostrˇedky, prˇedlozˇit du˚kaznı´ prostrˇedky, nevyuzˇ´ıt mozˇnosti pra´va nahlı´zˇet do spisu. Ve spra´vnı´m rˇa´du se obeˇ za´sady uplatnˇujı´ v ru˚zny´ch kombinacı´ch. Za´sada dvouinstancˇnosti: projevuje se v tom, zˇe u´cˇastnı´ci majı´ mozˇnost se bra´nit proti rozhodnutı´m orga´nu I. instance (stolice) rˇa´dny´m opravny´m prostrˇedkem (odvola´nı´m, rozkladem, odporem), o neˇmzˇ pak rozhoduje spra´vnı´ orga´n II. instance (docha´zı´ tu k tzv. devoluci). Du˚sledkem poda´nı´ rˇa´dne´ho opravne´ho prostrˇedku by´va´ take´ odklad pra´vnı´ moci a vykonatelnosti, resp. jiny´ch u´cˇinku˚ rozhodnutı´ (§ 85 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Tento tzv. suspenzı´vnı´ u´cˇinek vsˇak nenasta´va´ vzˇdy, vyloucˇen mu˚zˇe by´t jednak za´konem (tak je tomu naprˇ. u prˇedbeˇzˇne´ho opatrˇenı´), jednak rozhodnutı´m spra´vnı´ho orga´nu (§ 85 odst. 2 spra´vnı´ho rˇa´du). Za´sada jednotnosti a koncentrace rˇ´ızenı´: spra´vnı´ rˇ´ızenı´ tvorˇ´ı vesmeˇs jeden celek a v kazˇde´m jeho sta´diu azˇ do vyda´nı´ rozhodnutı´ smeˇjı´ u´cˇastnı´ci navrhovat du˚kaznı´ prostrˇedky, vyjadrˇovat se, cˇinit na´vrhy atd. Opakem je za´sada koncentracˇnı´, oznacˇovana´ take´ jako soustrˇed’ovacı´, ktera´ se projevuje prˇedevsˇ´ım v tom, zˇe u´cˇastnı´ci mohou uvedene´ u´kony cˇinit jen v urcˇite´m sta´diu rˇ´ızenı´, cozˇ mu˚zˇe by´t stanoveno bud’ zvla´sˇtnı´m za´konem (naprˇ. § 89 odst. 1 stavebnı´ho za´kona, za´k. cˇ. 183/2006 Sb.), nebo usnesenı´m spra´vnı´ho orga´nu (§ 36 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Koncentracˇnı´ za´sada se projevuje take´ tı´m, zˇe podle § 82 odst. 4 spra´vnı´ho rˇa´du se k novy´m skutecˇnostem a na´vrhu˚m na provedenı´ novy´ch du˚kazu˚ prˇihlı´zˇ´ı jen, nemohl-li je u´cˇastnı´k uplatnit jizˇ drˇ´ıve naprˇ. proto, zˇe o nich neveˇdeˇl (podle judikatury spra´vnı´ch soudu˚ se tato za´sada se neuplatnˇuje ve spra´vnı´m tresta´nı´/. Za´sada vysˇetrˇovacı´ a projednacı´: tato dvojice souvisı´ zejme´na s postupem prˇi obstara´va´nı´ podkladu˚ pro rozhodnutı´. Ve spra´vnı´m rˇ´ızenı´ du˚kazy a jine´ podklady pro rozhodnutı´ obstara´va´ sa´m spra´vnı´ orga´n, at’ bylo rˇ´ızenı´ zaha´jeno z moci u´rˇednı´ nebo na zˇa´dost. Za´sada projednacı´, podle nı´zˇ je povinnostı´ u´cˇastnı´ku˚ rˇ´ızenı´ oznacˇit na podporu svy´ch tvrzenı´ du˚kazy, resp. podklady, se uplatnˇuje zejme´na ve sporne´m rˇ´ızenı´ (§ 141 spra´vnı´ho rˇa´du), kde je prˇedevsˇ´ım na u´cˇastnı´cı´ch rˇ´ızenı´, aby oznacˇili du˚kazy, a teprve pokud tak neucˇinı´, vycha´zı´ spra´vnı´ orga´n i z dalsˇ´ıch du˚kazu˚, ktere´ byly provedeny. Za´sada volne´ho hodnocenı´ du˚kazu˚: spra´vnı´ rˇa´d ji vyjadrˇuje v § 50 odst. 4 tı´m, zˇe spra´vnı´ orga´n hodnotı´ podklady, zejme´na pak du˚kazy, podle svojı´ u´vahy. Prˇi rozhodova´nı´ musı´ spra´vnı´ orga´n bra´t v u´vahu vesˇkere´ zjisˇteˇne´ podklady a provedene´ du˚kazy a je na neˇm, jak je zhodnotı´, tedy, jak se s nimi vyporˇa´da´. Za´sada volne´ho hodnocenı´ du˚kazu˚ neznamena´ neˇjakou libovu˚li spra´vnı´ch orga´nu˚, ktere´ se musı´ prˇi jejich hodnocenı´ pohybovat v za´konny´ch mezı´ch, a vzˇdy je pak trˇeba, aby smeˇrˇovaly k naplneˇnı´ za´sady materia´lnı´ pravdy. To, jak spra´vnı´ orga´n podklady a du˚kazy zhodnotil, je trˇeba promı´tnout v odu˚vodneˇnı´ rozhodnutı´ (§ 68 odst. 3 spra´vnı´ho rˇa´du). Existuje ovsˇem urcˇity´ okruh podkladu˚, na ktere´ se tato za´sada nevztahuje. Naprˇ. podle § 149 musı´ v prˇ´ıpadeˇ, kdy je vyda´no za´vazne´ stanovisko znemozˇnˇujı´cı´ vyhoveˇt zˇa´dosti, spra´vnı´ orga´n automaticky prˇestat prova´deˇt dalsˇ´ı dokazova´nı´ a zˇa´dost zamı´tne, spra´vnı´ orga´n je te´zˇ va´za´n rozhodnutı´m o prˇedbeˇzˇne´ ota´zce, ktere´ je pravomocne´, resp. prˇedbeˇzˇneˇ vykonatelne´ a toto rozhodnutı´ nemu˚zˇe hodnotit.
11
12
Obsah
Odpoveˇdi na uvedene´ ota´zky jsou v u´vodnı´ cˇa´sti 2. kapitoly. Pokud jste dosa´hli me´neˇ nezˇ 6 bodu˚, prostudujte si 1. kapitolu znovu. Na kazˇdou ota´zku existuje pouze jedna spra´vna´ odpoveˇd’, cozˇ platı´ i o vsˇech ostatnı´ch testech. Ota´zky: 1) Spra´vnı´ pra´vo procesnı´ prˇedstavujı´: a) prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va, ktere´ regulujı´ pru˚beˇh procesu˚ prˇed orga´ny verˇejne´ spra´vy, da´le pu˚sobnost spra´vnı´ch orga´nu˚ a jejich organizaci. Tvorˇ´ı jej prˇedpisy, ktere´ se ty´kajı´ u´pravy vyda´va´nı´ spra´vnı´ch aktu˚, prˇedpisu˚ upravujı´cı´ch prova´deˇnı´ kontroly, u´pravy vyda´va´nı´ pra´vnı´ch prˇedpisu˚ orga´ny verˇejne´ spra´vy a dalsˇ´ı b) prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va i vnitrˇnı´ akty rˇ´ızenı´ regulujı´cı´ pru˚beˇh postupu˚ prˇed orga´ny verˇejne´ spra´vy, pu˚sobnost spra´vnı´ch orga´nu˚ a jejich organizaci. Patrˇ´ı sem i jine´ prˇedpisy, ktere´ se ty´kajı´ u´pravy vyda´va´nı´ spra´vnı´ch aktu˚, prˇedpisu˚ upravujı´cı´ch prova´deˇnı´ kontroly, u´pravy vyda´va´nı´ pra´vnı´ch prˇedpisu˚ orga´ny verˇejne´ spra´vy a dalsˇ´ı c) prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va, ktere´ regulujı´ pru˚beˇh procesu˚ prˇed nimi prˇi vyda´va´nı´ konkre´tnı´ch spra´vnı´ch aktu˚ a da´le take´ pu˚sobnost spra´vnı´ch orga´nu˚ a jejich organizaci. 2) Pu˚sobnost spra´vnı´ho rˇa´du se vztahuje: a) pouze na rozhodova´nı´ orga´nu˚ sta´tnı´ spra´vy b) na postupy orga´nu˚ vsˇech spra´vnı´ch orga´nu˚ c) na postupy orga´nu˚ sta´tnı´ spra´vy a samospra´vy 3) Spra´vnı´m orga´nem nenı´: a) Cˇeska´ na´rodnı´ banka b) Poslanecka´ sneˇmovna c) Hasicˇsky´ za´chranny´ sbor 4) Za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ se pouzˇijı´: a) na vsˇechny postupy spra´vnı´ch orga´nu˚ b) na postupy spra´vnı´ch orga´nu˚, pokud tak stanovı´ za´kon c) na vsˇechny postupy spra´vnı´ch orga´nu˚, pokud zvla´sˇtnı´ u´prava tyto za´sady neobsahuje 5) Spra´vnı´ rˇa´d se nepouzˇije: a) ma´-li zvla´sˇtnı´ za´kon komplexnı´ samostatnou u´pravu b) obsahuje-li zvla´sˇtnı´ za´kon samostatnou u´pravu c) kde jeho u´pravu zvla´sˇtnı´ za´kon vylucˇuje, bez ohledu na to, zˇe nema´ u´pravu zvla´sˇtnı´ 6) Spra´vnı´ rˇa´d se pouzˇije a) na vesˇkere´ postupy spra´vnı´ch orga´nu˚, pokud to spra´vnı´ rˇa´d nevylucˇuje b) na vesˇkere´ postupy spra´vnı´ orga´nu˚ c) na bezprostrˇednı´ za´sahy 7) Mezi za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ nepatrˇ´ı: a) za´sada rovnosti b) za´sada koncentrace rˇ´ızenı´ c) za´sada omezene´ diskrece 8) Za´sada smı´rne´ho ˇresˇenı´ sporu˚ platı´: a) pro rˇesˇenı´ sporny´ch situacı´ mezi u´cˇastnı´ky spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ b) pro vztahy mezi dotcˇeny´mi osobami c) pro vztahy mezi orga´ny verˇejne´ spra´vy 9) Princip subsidiarity znamena´, zˇe: a) spra´vnı´ rˇa´d ma´ vzˇdy prˇednost prˇed zvla´sˇtnı´ u´pravou b) zvla´sˇtnı´ u´prava ma´ prˇednost prˇed spra´vnı´m rˇa´dem c) je na uva´zˇenı´ spra´vnı´ho orga´nu, kterou z obou u´prav pouzˇije 10) Za´sada materia´lnı´ pravdy znamena´, zˇe:
Obsah
a) spra´vnı´ orga´n vycha´zı´ ze skutkove´ho stavu, o neˇmzˇ nejsou du˚vodne´ pochybnosti b) spra´vnı´ orga´n musı´ zjistit vsˇechny okolnosti prˇ´ıpadu c) poklady pro rozhodnutı´ zjisˇt’uje prˇedevsˇ´ım spra´vnı´ orga´n 11) Platı´, zˇe za´sada pı´semnosti: a) je ve dvojici se za´sadou vysˇetrˇovacı´ b) patrˇ´ı mezi za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ c) se uplatnˇuje jako hlavnı´ ve spra´vnı´m rˇ´ızenı´ 12) Za´sada proporcionality platı´: a) pouze pro exekuci b) pro vesˇkere´ postupy spra´vnı´ch orga´nu˚ c) pro vsˇechny postupy spra´vnı´ch orga´nu˚, kromeˇ bezprostrˇednı´ch za´sahu˚
Kapitola 2 – Spra´vnı´ rˇ´ızenı´-obecna´ cˇa´st Odpoveˇdi: 1a, 2b, 3b, 4c, 5a, 6a, 7b, 8c, 9b, 10a, 11c, 12b. Spra´vnı´ rˇ´ızenı´ Spra´vnı´ rˇ´ızenı´ tvorˇ´ı z hlediska kvantitativnı´ho nejveˇtsˇ´ı podı´l u´pravy spra´vnı´ho rˇa´du. Je te´zˇ nepochybneˇ jeho nejcˇasteˇji pouzˇ´ıvanou cˇa´stı´. Jde tu proces, v neˇmzˇ docha´zı´ k vyda´va´nı´ konkre´tnı´ch spra´vnı´ch aktu˚, jimizˇ se zakla´dajı´, meˇnı´ cˇi rusˇ´ı pra´va nebo povinnosti individua´lneˇ urcˇeny´ch subjektu˚ (akty konstitutivnı´) nebo se autoritativneˇ konstatuje existence cˇi neexistence jejich pra´v nebo povinnostı´ (akty deklaratornı´). Spra´vnı´ rˇ´ızenı´ probı´ha´ mezi dveˇma subjekty: na jedne´ straneˇ jsou to spra´vnı´ orga´ny a na druhe´ straneˇ u´cˇastnı´ci ˇr´ızenı´. Jedna´ se o vztahy vertika´lnı´, protozˇe spra´vnı´ orga´ny mohou u´cˇastnı´ku˚m autoritativneˇ ukla´dat pra´va cˇi povinnosti, resp. urcˇovat, zˇe je majı´ nebo nemajı´. Spra´vnı´ orga´ny Kdo je spra´vnı´m orga´nem, plyne z ustanovenı´ § 1 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du. Zopakujme si, zˇe jde o orga´ny moci vy´konne´, orga´ny u´zemnı´ch samospra´vny´ch celku˚ a jine´ orga´ny a da´le pra´vnicke´ a fyzicke´ osoby, pokud vykona´vajı´ pu˚sobnost v oblasti verˇejne´ spra´vy. K tomu, aby mohl spra´vnı´ orga´n vu˚bec vykona´vat svoji pravomoc, musı´ by´t veˇcneˇ a mı´stneˇ prˇ´ıslusˇny´. Ktery´ orga´n je veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´, stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon. Pouze on smı´ rˇ´ızenı´ prove´st a zmeˇna veˇcne´ prˇ´ıslusˇnosti neprˇicha´zı´ v u´vahu. Jestlizˇe by nebylo mozˇno veˇcnou prˇ´ıslusˇnost prˇi rozhodova´nı´ v oblasti sta´tnı´ spra´vy urcˇit na za´kladeˇ zvla´sˇtnı´ho za´kona, provede rˇ´ızenı´ v prvnı´m stupni u´strˇednı´ spra´vnı´ u´rˇad, do jehozˇ pu˚sobnosti rozhodovana´ veˇc na´lezˇ´ı, poprˇ´ıpadeˇ u´strˇednı´ spra´vnı´ u´rˇad, jehozˇ obor pu˚sobnosti je rozhodovane´ veˇci nejblizˇsˇ´ı (§ 133 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnost se deˇlı´ na obecnou a zvla´sˇtnı´, prˇicˇemzˇ druha´ ma´ prˇednost. Urcˇena je takto: v rˇ´ızenı´ch, ktera´ se ty´kajı´ cˇinnosti u´cˇastnı´ka rˇ´ızenı´, mı´stem cˇinnosti; v rˇ´ızenı´ch ty´kajı´cı´ch se nemovitosti mı´stem, kde se nemovitost nacha´zı´; v ostatnı´ch rˇ´ızenı´ch ty´kajı´cı´ch se podnikatelske´ cˇinnosti u´cˇastnı´ka rˇ´ızenı´, ktery´ je fyzickou osobou, mı´stem podnika´nı´; v ostatnı´ch rˇ´ızenı´ch ty´kajı´cı´ch se fyzicke´ osoby mı´stem jejı´ho trvale´ho pobytu, resp. u cizincu˚ mı´stem pobytu na u´zemı´ Cˇeske´ republiky podle druhu pobytu cizince a nema´-li fyzicka´ osoba mı´sto trvale´ho pobytu, je mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnost urcˇena poslednı´m zna´my´m mı´stem jejı´ho pobytu na u´zemı´ Cˇeske´ republiky; v ostatnı´ch rˇ´ızenı´ch ty´kajı´cı´ch se pra´vnicke´ osoby mı´stem jejı´ho sı´dla cˇi mı´stem sı´dla jejı´ organizacˇnı´ slozˇky, u zahranicˇnı´ pra´vnicke´ osoby je mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnost spra´vnı´ho orga´nu urcˇena sı´dlem jejı´ organizacˇnı´ slozˇky zrˇ´ızene´ v Cˇeske´ republice a po zrusˇenı´ organizacˇnı´ slozˇky je mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnost urcˇena poslednı´m sı´dlem te´to organizacˇnı´ slozˇky na u´zemı´ republiky. K „pohybu“ mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnosti mu˚zˇe dojı´t v ra´mci veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´ch orga´nu˚. Naprˇ. pokud by veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´ orga´n I. instance nevydal vcˇas rozhodnutı´, mu˚zˇe podle § 80 spra´vnı´ho rˇa´du nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n veˇc prˇevzı´t (tzv. atrakce) nebo poveˇrˇit jiny´ veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´ orga´n, aby veˇc vyrˇ´ıdil, ke zmeˇneˇ mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnosti mu˚zˇe dojı´t take´ proto, zˇe budou vsˇechny u´rˇednı´ osoby vyloucˇene´ (tzv. delegace). Ke zmeˇneˇ prˇ´ıslusˇnosti atrakcı´ mu˚zˇe dojı´t take´ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n to shleda´ jako vhodne´ a sa´m prˇevezme veˇc k vyrˇ´ızenı´ (naprˇ. jedna´ se o vy´jimecˇneˇ obtı´zˇnou veˇc, kterou je trˇeba rˇesˇit s pouzˇitı´m mimorˇa´dny´ch odborny´ch znalostı´), du˚vodem delegace mu˚zˇe by´t spojenı´ veˇci ve spolecˇne´m rˇ´ızenı´, ale i jine´ okolnosti. Dojde-li mezi neˇkolika spra´vnı´mi orga´ny ke sporu o veˇcnou prˇ´ıslusˇnou k rˇ´ızenı´ v te´zˇe veˇci,
13
14
Obsah
rozhodne jej nejblı´zˇe spolecˇneˇ nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n, a nemajı´-li takovy´, projednajı´ spor o prˇ´ıslusˇnost u´strˇednı´ spra´vnı´ u´rˇady, ktere´ jsou nadrˇ´ızeny teˇmto spra´vnı´m orga´nu˚m (naprˇ. u katastra´lnı´ch u´rˇadu˚ to bude katastra´lnı´ rˇeditelstvı´). Jde-li o spor o prˇ´ıslusˇnost mezi u´strˇednı´mi spra´vnı´mi u´rˇady, majı´ jej projednat v dohodovacı´m rˇ´ızenı´ a nedojde-li k dohodeˇ do 15 dnu˚ od zaha´jenı´ dohodovacı´ho rˇ´ızenı´, vznika´ kompetencˇnı´ spor mezi u´strˇednı´mi spra´vnı´mi u´rˇady, ktery´ rˇesˇ´ı Nejvysˇsˇ´ı spra´vnı´ soud. Pokud se zˇa´dny´ spra´vnı´ orga´n nepovazˇuje za prˇ´ıslusˇny´ k provedenı´ rˇ´ızenı´ (tzv. negativnı´ kompetencˇnı´ konflikt), mu˚zˇe ten, kdo by byl jeho u´cˇastnı´kem, nebo spra´vnı´ orga´n podat zˇalobu k soudu. Uvedeny´ rezˇim vsˇak neplatı´ v prˇ´ıpadeˇ sporu˚ u´zemnı´ch samospra´vny´ch celku˚ prˇi vy´konu samostatne´ pu˚sobnosti a sporu˚ u´zemnı´ch samospra´vny´ch celku˚ prˇi vy´konu samostatne´ pu˚sobnosti s jiny´mi spra´vnı´mi orga´ny. Zde se postupuje podle § 97 soudnı´ho rˇa´du spra´vnı´ho a takovy´ spor rˇesˇ´ı Nejvysˇsˇ´ı spra´vnı´ soud. Kompetencˇnı´ spory ohledneˇ mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ se rˇesˇ´ı takto: v prve´ rˇadeˇ se majı´ mezi sebou dohodnout, nedojde-li k dohodeˇ, provede rˇ´ızenı´ ten z nich, u neˇhozˇ jako prvnı´ho byla poda´na zˇa´dost nebo ktery´ z moci u´rˇednı´ ucˇinil u´kon jako prvnı´. V ostatnı´ch prˇ´ıpadech nebo nelze-li podmı´nky mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnosti urcˇit, urcˇ´ı ji nejblı´zˇe spolecˇneˇ nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n, pokud takovy´ nenı´, urcˇ´ı mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnost u´strˇednı´ spra´vnı´ u´rˇad, do jehozˇ pu˚sobnosti rozhodovana´ veˇc na´lezˇ´ı. Specificke´ postavenı´ majı´ tzv. dotcˇene´ spra´vnı´ orga´ny, jimizˇ jsou: a) ty, o nichzˇ tak stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon; b) spra´vnı´ orga´ny a jine´ orga´ny verˇejne´ moci prˇ´ıslusˇne´ k vyda´nı´ za´vazne´ho stanoviska nebo vyja´drˇenı´, ktere´ je podkladem rozhodnutı´ spra´vnı´ho orga´nu (§ 136 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Dotcˇeny´m orga´nem je naprˇ. Ministerstvo vnitra a hasicˇsky´ za´chranny´ sbor kraje podle za´kona o pozˇa´rnı´ ochraneˇ, za´k. cˇ. 133/1985 Sb., nebo obecnı´ u´rˇad obce s rozsˇ´ırˇenou pu˚sobnostı´ podle stavebnı´ho za´kona. Dotcˇene´ orga´ny jsou opra´vneˇny v souvislosti s posouzenı´m ota´zky, zda zaha´jit rˇ´ızenı´, probı´hajı´cı´m rˇ´ızenı´m nebo vy´konem dozoru nahlı´zˇet do spisu˚, mohou se vyjadrˇovat k ostatnı´m podkladu˚m, mohou cˇinit spolecˇneˇ s orga´ny, ktere´ vedou rˇ´ızenı´, u´kony apod. Pravomoci a pu˚sobnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ prova´deˇjı´ tzv. u´rˇednı´ osoby, tedy ti jeho zameˇstnanci, kterˇ´ı se bezprostrˇedneˇ podı´lejı´ na vy´konu pravomoci spra´vnı´ho orga´nu (§ 14 odst. 1 spra´vnı´ho ´ rˇednı´mi osobami nejsou tedy ti, kdo zajisˇt’ujı´ servisnı´ a pomocne´ funkce (naprˇ. spra´vce rˇa´du). U sı´teˇ, zameˇstnanci v recepci apod.). Vlastnı´ rˇ´ızenı´ pak prova´deˇjı´ opra´vneˇne´ u´rˇednı´ osoby, jimizˇ jsou zameˇstnanci nebo funkciona´rˇi, kterˇ´ı jsou k tomu stanoveni vnitrˇnı´mi prˇedpisy nebo poveˇrˇenı´ vedoucı´m spra´vnı´ho orga´nu. V jedne´ veˇci mu˚zˇe by´t takto poveˇrˇeno i vı´ce u´rˇednı´ch osob. Specia´lnı´m prˇ´ıpadem je rˇ´ızenı´ prˇed kolegia´lnı´m orga´nem (naprˇ. komisı´ pro prˇestupky). Toto rˇ´ızenı´ vede jeho prˇedseda, rozhodnutı´ je prˇijı´ma´no po poradeˇ hlasova´nı´m. Kolegia´lnı´ orga´n je usna´sˇenı´schopny´ za prˇ´ıtomnosti nadpolovicˇnı´ veˇtsˇiny cˇlenu˚ a k prˇijetı´ usnesenı´ je nutny´ souhlas nadpolovicˇnı´ veˇtsˇiny prˇ´ıtomny´ch. Podrobnosti o jedna´nı´ stanovı´ jeho jednacı´ rˇa´d. V za´jmu zajisˇteˇnı´ objektivnosti rˇ´ızenı´ a take´ rovnosti u´cˇastnı´ku˚ existujı´ okolnosti, pro ktere´ se u´rˇednı´ osoba nemu˚zˇe rˇ´ızenı´ u´cˇastnit. Je tomu tak v prˇ´ıpadeˇ, kdy lze mı´t za to, zˇe s ohledem k projedna´vane´ veˇci, u´cˇastnı´ku˚m nebo jejich za´stupcu˚m ma´ u´rˇednı´ osoba svu˚j za´jem na urcˇite´m vy´sledku rˇ´ızenı´, vzhledem k cˇemuzˇ lze mı´t pochybnosti o jejı´ nepodjatosti. Tento pomeˇr mu˚zˇe by´t jak prˇa´telsky´, tak naopak neprˇa´telsky´. K vyloucˇenı´ mu˚zˇe dojı´t jak k na´mitce u´cˇastnı´ka rˇ´ızenı´, tak u´rˇednı´ osoby. O tom, zda tu podjatost existuje, rozhoduje usnesenı´m sluzˇebneˇ nadrˇ´ızeny´, ktery´ te´zˇ prˇ´ıpadneˇ urcˇ´ı jinou u´rˇednı´ osobu. Pokud by dosˇlo k vyloucˇenı´ vsˇech u´rˇednı´ch osob, bude veˇc postoupena nadrˇ´ızene´mu spra´vnı´mu orga´nu a ten zajistı´ jejı´ delegaci na jiny´ veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´ orga´n. Du˚vodem k vyloucˇenı´ je automaticky skutecˇnost, zˇe u´rˇednı´ osoba se podı´lela na rˇ´ızenı´ v dane´ veˇci v jine´m stupni (naprˇ. u´rˇednı´k prˇejde z obecnı´ho na krajsky´ u´rˇad). K vyloucˇenı´ vsˇak nedocha´zı´, pokud se dotycˇny´ podı´lel na vy´konu kontroly nebo bude-li rozhodnutı´ zrusˇeno a veˇc se vra´tı´ do I. instance, zde tedy mu˚zˇe rozhodovat stejna´ u´rˇednı´ osoba. O kazˇde´ veˇci se zakla´da´ spis, ktery´ je oznacˇen spisovou znacˇkou (zkratkou sp. zn.; mimo to by´va´ jesˇteˇ oznacˇen cˇ´ıslem jednacı´m, zkratkou cˇj.). Spis tvorˇ´ı poda´nı´, protokoly, za´znamy, pı´semna´ vyhotovenı´ rozhodnutı´ a jine´ pı´semnosti, ktere´ se k veˇci vztahujı´. Prˇ´ılohou k neˇmu jsou naprˇ. du˚kaznı´ prostrˇedky, obrazove´ za´znamy, za´znamy na pameˇt’ovy´ch me´diı´ch. Podrobnosti o vedenı´ spisu˚ upravuje za´k. cˇ. 499/2004 Sb., o archı´vnictvı´ a spisove´ sluzˇbeˇ, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚, a prova´deˇcı´ prˇedpisy k neˇmu. Do spisu mohou v neomezene´m rozsahu nahlı´zˇet u´cˇastnı´ci rˇ´ızenı´ a jejich za´konnı´ za´stupci a cˇinit si z neˇj vy´pisy a kopie. Jiny´m osoba´m mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n povolit nahlı´zˇenı´, proka´zˇ´ı-li pra´vnı´ za´jem nebo jiny´ va´zˇny´ du˚vod (naprˇ. potrˇebujı´-li zjistit u´daje o osobeˇ, vu˚cˇi nı´zˇ uplatnˇujı´ svoje pra´va). Jestlizˇe to spra´vnı´ orga´n nepovolı´, vyda´ o tom usnesenı´. Vy´znamny´m institutem spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ je protokol, vzhledem k tomu, zˇe se v neˇm zachycuje
Obsah
pru˚beˇh jedna´nı´, prova´deˇnı´ jednotlivy´ch du˚kaznı´ch prostrˇedku˚ a dalsˇ´ı du˚lezˇite´ skutecˇnosti. V za´jmu zajisˇteˇnı´ objektivnosti prˇedepisuje spra´vnı´ rˇa´d jeho obsahove´ na´lezˇitosti (zejme´na mı´sto a cˇas u´konu a oznacˇenı´ u´konu˚, ktere´ jsou protokolova´ny) a stanovı´ povinnost zachytit identifikaci vsˇech prˇ´ıtomny´ch osob (§ 18 spra´vnı´ho rˇa´du). Jednı´m z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch procesnı´ch institutu˚ vu˚bec je dorucˇova´nı´, vzhledem k tomu, zˇe od neˇj se odvı´jı´ rˇada pra´v a povinnostı´ jak u´cˇastnı´ku˚ rˇ´ızenı´, resp. i jiny´ch dotcˇeny´ch osob, tak i spra´vnı´ch orga´nu˚. Obecneˇ platı´, zˇe pı´semnosti dorucˇuje spra´vnı´ orga´n, ktery´ je vyhotovil. Prˇednost ma´ dorucˇova´nı´ do datove´ schra´nky (§ 17 odst. 1 za´k. cˇ. 300/2008 Sb., o elektronicky´ch u´konech a autorizovane´ konverzi dokumentu˚, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚). Nelze-li takto dorucˇit (naprˇ. adresa´t nema´ datovou schra´nku nebo to vylucˇuje povaha dokumentu, naprˇ. trojrozmeˇrny´ charakter du˚kaznı´ho prostrˇedku), prova´dı´ dorucˇova´nı´ spra´vnı´ orga´n sa´m, prˇicˇemzˇ k tomu mu˚zˇe vyuzˇ´ıt v za´konem stanoveny´ch prˇ´ıpadech obecnı´ u´rˇad jemu na rovenˇ postaveny´ spra´vnı´ u´rˇad, policejnı´ orga´n (naprˇ. prˇi dorucˇova´nı´ usnesenı´ o prˇedvedenı´) a orga´n obce obecnı´ policii (§ 19 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Jestlizˇe nelze prove´st dorucˇenı´ datovou schra´nkou, cozˇ je prˇ´ıpad tam, kde jsou adresa´ty fyzicke´ osoby, v soucˇasnosti nejcˇasteˇjsˇ´ı prˇ´ıpad, dorucˇuje se prostrˇednictvı´m poskytovatele posˇtovnı´ch sluzˇeb. Pokud to nevylucˇuje za´kon nebo povaha veˇci, ma´ spra´vnı´ orga´n dorucˇit na adresu pro dorucˇova´nı´ nebo elektronickou adresu, kterou mu u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´ sdeˇlı´. Spra´vnı´ orga´n nemusı´ zˇa´dosti u´cˇastnı´ka vyhoveˇt vzˇdy a vu˚bec by tak nemohl ucˇinit, pokud by to vylucˇoval za´kon a take´, jestlizˇe by to nevedlo k urychlenı´ rˇ´ızenı´ (naprˇ. adresa´t zvolil takovou adresu v cizineˇ, ktera´ by dorucˇova´nı´ komplikovala). V u´vahu prˇicha´zı´ trˇi zpu˚soby dorucˇova´nı´: 1) do vlastnı´ch rukou, tak se dorucˇujı´ vzˇdy prˇedvola´nı´ a rozhodnutı´, da´le pı´semnosti, o nichzˇ tak stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon, jine´ pı´semnosti, narˇ´ıdı´-li to opra´vneˇna´ u´rˇednı´ osoba, a pı´semnosti, u nichzˇ hrozı´, zˇe by mohly by´t vyda´ny u´cˇastnı´kovi, ktery´ ma´ na veˇci protichu˚dny´ za´jem (naprˇ. odpu˚rci ve sporne´m rˇ´ızenı´).; 2) na za´kladeˇ podpisu, prokazujı´cı´ho, zˇe pı´semnost byla urcˇite´ho dne dorucˇena, tak se dorucˇujı´ pı´semnosti, ktere´ nenı´ trˇeba dorucˇit do vlastnı´ch rukou, ale je nutno mı´t jistotu, zˇe dorucˇeny byly. Tyto pı´semnosti mu˚zˇe prˇevzı´t kazˇda´ vhodna´ fyzicka´ osoba; 3) vlozˇenı´m do dopisnı´ schra´nky nebo na jine´ vhodne´ mı´sto nebo prˇeda´nı´m vhodne´ osobeˇ, takto se dorucˇujı´ vsˇechny ostatnı´ pı´semnosti. Adresa´t se mu˚zˇe rozhodnout, zˇe pı´semnosti urcˇene´ do vlastnı´ch rukou mu budou dorucˇova´ny jiny´m zpu˚sobem. Protozˇe v tomto prˇ´ıpadeˇ nelze s jistotou urcˇit den dorucˇenı´ platı´, zˇe pı´semnost je dorucˇena trˇetı´m dnem od jejı´ho odesla´nı´. Prˇi dorucˇova´nı´ mu˚zˇe dorucˇovatel zjisˇt’ovat totozˇnost adresa´ta, resp. osob, ktere´ jsou opra´vneˇne´ za neˇj pı´semnosti prˇebı´rat (toto opra´vneˇnı´ majı´ tedy te´zˇ podle spra´vnı´ho rˇa´du policiste´ a stra´zˇnı´ci obecnı´ policie). Odmı´tne-li dotycˇny´ totozˇnost proka´zat, jde tu o zmarˇenı´ dorucˇenı´ a pı´semnost se povazˇuje za dorucˇenou dnem, kdy k tomuto zmarˇenı´ dosˇlo. Pokud se ty´cˇe fyzicky´ch osob, dorucˇuje se jim prˇedevsˇ´ım do datove´ schra´nky, da´le na adresu pro dorucˇova´nı´, resp. elektronickou adresu, na adresu trvale´ho pobytu a v prˇ´ıpadeˇ, zˇe se veˇc ty´ka´ podnika´nı´, pak do mı´sta podnika´nı´. Lze jim ovsˇem dorucˇit kdokoli budou zastizˇeny. Pı´semnosti do vlastnı´ch rukou se dorucˇujı´ adresa´tovi nebo tomu, koho k tomu dotycˇny´ pı´semneˇ zmocnil. Pra´vnicke´ osobeˇ se dorucˇuje opeˇt prˇedneˇ do datove´ schra´nky, na adresu pro dorucˇova´nı´ cˇi elektronickou adresu, da´le na adresu sı´dla/sı´dla organizacˇnı´ slozˇky a u zahranicˇnı´ pra´vnicke´ osoby na adresu sı´dla v Cˇeske´ republice. Pı´semnosti do vlastnı´ch rukou prˇebı´rajı´ osoby, ktere´ za ni mohou jednat podle § 21 obcˇanske´ho soudnı´ho rˇa´du (tedy naprˇ. statuta´rnı´ orga´n, prokurista, zameˇstnanec poveˇrˇeny´ statuta´rnı´m orga´nem). Zvla´sˇteˇ je trˇeba zmı´nit, zˇe pra´vnicka´ osoba se nemu˚zˇe dozˇadovat prominutı´ zamesˇka´nı´ u´konu s poukazem na to, zˇe se na adrese jejı´ho sı´dla nikdo nezdrzˇuje. Pokud nebyla fyzicka´ osoba zastizˇena a nebylo-li mozˇno jinak pı´semnost dorucˇit (naprˇ. dotycˇny´ nema´ domovnı´ schra´nku na dopisy), pı´semnost bude ulozˇena. Obdobneˇ se postupuje i u osoby pra´vnicke´. Ulozˇenı´ se prova´dı´ u spra´vnı´ho orga´nu, ktery´ ji vyhotovil, a pokud se dorucˇuje prostrˇednictvı´m obecnı´ho u´rˇadu cˇi provozovatele posˇtovnı´ch sluzˇeb, pak u nich. Adresa´t je soucˇasneˇ o neu´speˇsˇne´m dorucˇenı´ informova´n a vyzva´n, aby si pı´semnost do deseti dnu˚ vyzvedl, a take´ poucˇen o du˚sledcı´ch nevyzvednutı´ cˇi zmarˇenı´ dorucˇenı´. Jestlizˇe si adresa´t v desetidennı´ lhu˚teˇ pı´semnost nevyzvedne, vznika´ fikce, zˇe mu byla dorucˇena uplynutı´m poslednı´ho dne te´to lhu˚ty. Pokud ovsˇem proka´zˇe, zˇe pro docˇasnou neprˇ´ıtomnost cˇi z jine´ho va´zˇne´ho du˚vodu (naprˇ. dlouhodoby´ pobyt v cizineˇ) si nemohl pı´semnost vyzvednout, mu˚zˇe pozˇa´dat o urcˇenı´ neplatnosti takove´ho dorucˇenı´. Du˚kaznı´ brˇemeno lezˇ´ı v tomto prˇ´ıpadeˇ na adresa´tovi. Zvla´sˇtnı´m prˇ´ıpadem je dorucˇova´nı´ verˇejnou vyhla´sˇkou. Takto se postupuje vu˚cˇi osoba´m nezna´me´ho pobytu, osoba´m, jimzˇ se prokazatelneˇ nedarˇ´ı dorucˇovat, a teˇm, ktere´ nejsou zna´me´, jakozˇ
15
16
Obsah
i v dalsˇ´ıch prˇ´ıpadech stanoveny´ch za´konem (naprˇ. prˇi ustanovenı´ opatrovnı´ka, v rˇ´ızenı´ s velky´m pocˇtem u´cˇastnı´ku˚ nebo prˇi vyda´va´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy). Dorucˇova´nı´ se prova´dı´ tak, zˇe se pı´semnost vyveˇsı´ na u´rˇednı´ desce prˇ´ıslusˇne´ho spra´vnı´ho orga´nu (soucˇasneˇ se te´zˇ zverˇejnı´ zpu˚sobem umozˇnˇujı´cı´m da´lkovy´ prˇ´ıstup). Pı´semnost je dorucˇena patna´cty´m dnem po vyveˇsˇenı´ bez ohledu na to, zda se s nı´ jejı´ adresa´t skutecˇneˇ sezna´mı´. Pokud se dorucˇuje verˇejnou vyhla´sˇkou v obvodech vı´ce obcı´, zasˇle ten spra´vnı´ orga´n, ktery´ ma´ dorucˇenı´ prove´st, pı´semnost nejpozdeˇji v den vyveˇsˇenı´ prˇ´ıslusˇny´m obecnı´m u´rˇadu˚m, ktere´ ji bezodkladneˇ vyveˇsı´ na svoje u´rˇednı´ desky. Za den vyveˇsˇenı´ se ovsˇem povazˇuje den, kdy pı´semnost vyveˇsil dorucˇujı´cı´ orga´n, nikoli vyveˇsˇenı´ na ostatnı´ch deska´ch, kde to ma´ pouze informativnı´ povahu. ´ rˇednı´ desku si musı´ zrˇ´ıdit kazˇdy´ spra´vnı´ orga´n, a to tak, aby byla neprˇetrzˇiteˇ prˇ´ıstupna´ (rozumı´ U se v rezˇimu 7x24). Jejı´ obsah se vzˇdy zverˇejnˇuje jesˇteˇ zpu˚sobem umozˇnˇujı´cı´m da´lkovy´ prˇ´ıstup, v praxi prostrˇednictvı´m internetu (tzv. elektronicka´ cˇi virtua´lnı´ u´rˇednı´ deska). Pojmovy´m znakem spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ je existence jeho u´cˇastnı´ka. V te´to souvislosti je trˇeba objasnit dva pojmy: zpu˚sobilost by´t u´cˇastnı´kem spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ a tzv. procesnı´ zpu˚sobilost. V prve´m prˇ´ıpadeˇ jde o to, kdo mu˚zˇe by´t u´cˇastnı´kem spra´vnı´ho rˇ´ızenı´, tedy mı´t pra´va a povinnosti. Tu ma´ pojmoveˇ kazˇda´ fyzicka´ a pra´vnicka´ osoba. Naproti tomu procesnı´ zpu˚sobilostı´ se rozumı´ schopnost vlastnı´mi u´kony naby´vat pra´v a zavazovat se. U fyzicke´ osoby vznika´ v plne´m rozsahu zletilostı´ (dovrsˇenı´m 18. roku veˇku, resp. uzavrˇenı´m manzˇelstvı´ s prˇivolenı´m soudu po dovrsˇenı´ 16. roku veˇku), pokud se ty´cˇe osob pra´vnicky´ch, spada´ obvykle vjedno s jejich vznikem. Osoby, ktere´ nemajı´ zpu˚sobilost k pra´vnı´m u´konu˚m (jsou nezletile´, zbavene´ nebo omezene´ ve zpu˚sobilosti), musı´ by´t zastupova´ny, a to bud’ za´konny´m za´stupcem (rodicˇi, soudem stanoveny´m opatrovnı´kem) nebo opatrovnı´kem, ktere´ho jim ustanovı´ spra´vnı´ orga´n. Spra´vnı´ rˇa´d deˇlı´ u´cˇastnı´ky rˇ´ızenı´ podle ru˚zny´ch krite´riı´ do neˇkolika skupin (§ 27). Prˇedneˇ se rozlisˇujı´ u´cˇastnı´ci hlavnı´ (neopomenutelnı´, esencia´lnı´) a ostatnı´ (vedlejsˇ´ı). Do prve´ skupiny patrˇ´ı v rˇ´ızenı´, ktere´ se zahajuje na zˇa´dost, zˇadatel a ti, na ktere´ se pro spolecˇenstvı´ pra´v nebo povinnosti s zˇadatelem musı´ rozhodnutı´ vztahovat (naprˇ. podı´lovı´ spoluvlastnı´ci), a v rˇ´ızenı´ z moci u´rˇednı´ ti, jimzˇ ma´ rozhodnutı´ zalozˇit, zmeˇnit nebo zrusˇit pra´va cˇi povinnosti nebo prohla´sit, zˇe pra´va/povinnosti majı´ cˇi nemajı´. Ostatnı´mi u´cˇastnı´ky jsou osoby, ktere´ mohou by´t rozhodnutı´m prˇ´ımo dotcˇeni (tedy ´ cˇastnı´ky rˇ´ızenı´ jsou zmeˇnı´ se jejich status), nepostacˇuje tedy, aby byli dotcˇeni pouze neprˇ´ımo. U rovneˇzˇ ty subjekty, o nichzˇ tak stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon (naprˇ. v rˇ´ızenı´ o prˇestupcı´ch je jı´m posˇkozeny´ nebo vlastnı´k veˇci, ktera´ mu˚zˇe by´t zabra´na). Tito majı´ za´sadneˇ postavenı´ vedlejsˇ´ıch u´cˇastnı´ku˚, mohou vsˇak mı´t i postavenı´ u´cˇastnı´ku˚ hlavnı´ch. Konecˇneˇ jsou u´cˇastnı´ky ti, kterˇ´ı tvrdı´, zˇe jimi jsou, a to azˇ do doby, nezˇ se proka´zˇe opak. Je na spra´vnı´m orga´nu, aby toto jejich tvrzenı´ vyvra´til a do doby, nezˇ se tak stane, musı´ s nimi „zacha´zet“ jako s u´cˇastnı´ky (§ 28 spra´vnı´ho rˇa´du). ´ cˇastnı´ci rˇ´ızenı´ mohou jednat prˇ´ımo nebo prostrˇednictvı´m za´stupce cˇi zmocneˇnce (§ 31 spra´vU nı´ho rˇa´du). Bylo jizˇ zmı´neˇno, zˇe v rozsahu, v neˇmzˇ u´cˇastnı´k nema´ procesnı´ zpu˚sobilost, je zastupova´n za´konny´m za´stupcem, jı´mzˇ je rodicˇ nebo soudem ustanoveny´ opatrovnı´k. Spra´vnı´ orga´n pak ustanovı´ opatrovnı´ka tomu, kdo nema´ za´konne´ho za´stupce, osoba´m nezna´me´ho pobytu, osobeˇ, jı´zˇ bra´nı´ jina´ pra´vnı´ prˇeka´zˇka, aby v rˇ´ızenı´ cˇinily samy u´kony (naprˇ. osoba´m ve vazbeˇ) a dalsˇ´ım. Opatrovnı´kem ma´ by´t ustanoven ten, kdo ma´ v pe´cˇi osobu, jı´zˇ je opatrovnı´k ustanovova´n nebo jinou vhodnou osobu (mu˚zˇe jı´ by´t naprˇ. vzda´leny´ prˇ´ıbuzny´, ale take´ obec); v zˇa´dne´m prˇ´ıpadeˇ by to vsˇak nemeˇl by´t zameˇstnanec spra´vnı´ho orga´nu. Funkci opatrovnı´ka je dotycˇny´ povinen prˇevzı´t, pokud mu v tom nebra´nı´ va´zˇne´ du˚vody. Bezdu˚vodne´ odmı´tnutı´ by mohlo naplnit skutkovou podstatu porˇa´dkove´ho deliktu podle § 62 spra´vnı´ho rˇa´du a mohlo by by´t postizˇeno pokutou. Kazˇdy´ u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´ se mu˚zˇe nechat zastupovat na za´kladeˇ plne´ moci, zmocneˇnı´, ktere´ je udeˇlova´no pı´semneˇ nebo u´stneˇ do protokolu. Zastupovat se mu˚zˇe da´t nejen advoka´tem, ale kteroukoli osobou zpu˚sobilou k pra´vnı´m u´konu˚m. Za´stupce i zmocneˇnec vystupuje v rˇ´ızenı´ jme´nem zastoupene´ho, jemuzˇ vznikajı´ pra´va a povinnosti. Pı´semnosti se dorucˇujı´ jen za´stupci cˇi zmocneˇnci, s vy´jimkou prˇ´ıpadu˚, kdy ma´ u´cˇastnı´k neˇco osobneˇ vykonat (naprˇ. podat u´stnı´ vysveˇtlenı´). Vy´znamny´m procesnı´m institutem je poda´nı´. Obecneˇ se jedna´ o kazˇdy´ u´kon, ktery´ smeˇrˇuje vu˚cˇi spra´vnı´mu orga´nu, v konkre´tnı´m prˇ´ıpadeˇ mu˚zˇe by´t oznacˇen jako zˇa´dost, na´vrh, odvola´nı´ apod. V praxi ovsˇem neza´lezˇ´ı na tom, jak je poda´nı´ oznacˇeno, protozˇe poda´nı´ se posuzuje podle obsahu, nikoli, jak je nazva´no (s zˇalobou cˇi stı´zˇnostı´ musı´ tedy spra´vnı´ orga´n nakla´dat tak, jako by sˇlo o odvola´nı´ cˇi rozklad (§ 37 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Poda´nı´ musı´ mı´t vzˇdy tyto minima´lnı´ na´lezˇitosti: kdo jej cˇinı´ (jme´no, prˇ´ıjmenı´, datum narozenı´, mı´sto trvale´ho pobytu, pra´vnicka´ osoba uva´dı´ na´zev cˇi firmu, identifikacˇnı´ u´daj a adresu sı´dla), ktere´
Obsah
veˇci se ty´ka´ a co se navrhuje. Jestlizˇe by poda´nı´ nemeˇlo potrˇebne´ na´lezˇitosti, je povinnostı´ spra´vnı´ho orga´nu pomoci je odstranit nebo k tomu stanovit potrˇebnou lhu˚tu. Pokud se ty´cˇe formy, lze ucˇinit poda´nı´ prostrˇednictvı´m datove´ schra´nky, da´le pı´semneˇ, u´stneˇ do protokolu a elektronicky se zarucˇeny´m elektronicky´m podpisem. Bude-li poda´nı´ do peˇti dnu˚ potvrzeno uvedeny´m zpu˚sobem, lze jej ucˇinit i jiny´mi formami (naprˇ. faxem). Pro pru˚beˇh spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ a pra´va a povinnosti jeho subjektu˚ jsou du˚lezˇite´ lhu˚ty a jejich pocˇ´ıta´nı´. Deˇlı´ se na za´konne´ (naprˇ. lhu˚ta k poda´nı´ opravne´ho prostrˇedku) a stanovene´ spra´vnı´m orga´nem (naprˇ. k doplneˇnı´ poda´nı´). Prve´ jsou neprodluzˇitelne´, ale jejich zamesˇka´nı´ lze prominout (podmı´nkou je, zˇe o to u´cˇastnı´k pozˇa´da´ do 15 dnu˚ ode dne, kdy odpadla prˇeka´zˇka, ktera´ mu bra´nila prˇ´ıslusˇny´ u´kon ucˇinit, a soucˇasneˇ s tı´m provede zamesˇkany´ u´kon, naprˇ. poda´ odvola´nı´), druhe´ mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n prodlouzˇit k zˇa´dosti u´cˇastnı´ka. Lhu˚ta se zacˇ´ına´ pocˇ´ıtat od prvnı´ho dne na´sledujı´cı´ho po dni, kdy dosˇlo ke skutecˇnosti, ktera´ urcˇuje pocˇa´tek jejı´ho beˇhu (tedy naprˇ. ode dne na´sledujı´cı´ho po ozna´menı´ rozhodnutı´). Konec lhu˚ty urcˇene´ podle ty´dnu˚, meˇsı´cu˚ a let spada´ na den, ktery´ se svy´m oznacˇenı´m shoduje se dnem, kdy pocˇala beˇzˇet, a nenı´-li takovy´ v meˇsı´ci, je to poslednı´ den; je-li poslednı´m dnem lhu˚ty sobota, nedeˇle nebo sva´tek, sta´va´ se poslednı´m dnem lhu˚ty nejblı´zˇe na´sledujı´cı´ pracovnı´ den. K zachova´nı´ lhu˚ty postacˇuje, pokud je ucˇineˇno poda´nı´ u veˇcneˇ a mı´stneˇ prˇ´ıslusˇne´ho spra´vnı´ho orga´nu nebo prˇeda´no k prˇepraveˇ drzˇiteli posˇtovnı´ licence nebo u spra´vnı´ho orga´nu vysˇsˇ´ıho stupneˇ za podmı´nky, zˇe nemohlo by´t ze za´vazˇne´ho du˚vodu poda´no u orga´nu prˇ´ıslusˇne´ho (§ 40 spra´vnı´ho rˇa´du). Aby bylo mozˇno proveˇrˇit, zda jsou prˇ´ıpadneˇ da´ny podmı´nky pro zaha´jenı´ rˇ´ızenı´ z moci u´rˇednı´, ukla´da´ spra´vnı´ rˇa´d spra´vnı´m orga´nu˚m, aby prˇijı´maly podneˇty, ktere´ proveˇrˇ´ı. Da´le mohou pozˇadovat vysveˇtlenı´ a v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby zajistit du˚kaznı´ prostrˇedek. Vlastnı´ spra´vnı´ rˇ´ızenı´ mu˚zˇe by´t zaha´jeno dvojı´m zpu˚sobem: 1) na zˇa´dost, resp. na´vrh; 2) z moci u´rˇednı´ (ex officio). V prve´m prˇ´ıpadeˇ je rˇ´ızenı´ zaha´jeno dnem, kdy zˇa´dost cˇi na´vrh dosˇel veˇcneˇ a mı´stneˇ prˇ´ıslusˇne´mu spra´vnı´mu orga´nu. Rˇ´ızenı´ je zaha´jeno i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe zˇa´dost neobsahuje vsˇechny pozˇadovane´ na´lezˇitosti, je vadneˇ oznacˇene´ apod. K zaha´jenı´ rˇ´ızenı´ vsˇak nedocha´zı´ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe u´kon nenı´ zjevneˇ zˇa´dostı´, nelze zjistit, kdo jej ucˇinil nebo k vyrˇ´ızenı´ nenı´ prˇ´ıslusˇny´ zˇa´dny´ spra´vnı´ orga´n. Podmı´nkou k tomu, aby rˇ´ızenı´ bylo zaha´jeno, je, zˇe musı´ by´t dorucˇeno veˇcneˇ a mı´stneˇ prˇ´ıslusˇne´mu orga´nu (§ 44 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ k zaha´jenı´ rˇ´ızenı´ dojde azˇ v okamzˇiku, kdy neprˇ´ıslusˇny´ orga´n zˇa´dost postoupı´. Vedle obecny´ch na´lezˇitostı´ poda´nı´ musı´ zˇa´dost obsahovat te´zˇ, co je zˇa´da´no nebo cˇeho se zˇadatel doma´ha´. Aby se prˇedcha´zelo zbytecˇne´mu zateˇzˇova´nı´ spra´vnı´ch orga´nu˚, platı´, zˇe je-li zˇa´dost zjevneˇ pra´vneˇ neprˇ´ıpustna´, spra´vnı´ orga´n rˇ´ızenı´ zastavı´, anizˇ by ji projedna´val, obstara´val podklady apod. Neprˇ´ıpustnost musı´ by´t zjevna´ na prvnı´ pohled, naprˇ. je-li pozˇadova´no neˇco, co pra´vo neprˇipousˇtı´, zˇadatelem je osoba, ktera´ nenı´ zpu˚sobila´ opra´vneˇnı´ zı´skat, dotycˇny´ se doma´ha´ jizˇ zanikle´ho pra´va. Nicme´neˇ vzhledem k tomu, zˇe k zaha´jenı´ rˇ´ızenı´ docha´zı´ jizˇ dorucˇenı´m zˇa´dosti, musı´ by´t rˇ´ızenı´ usnesenı´m zastaveno. ˇ ´ızenı´ z moci u´rˇednı´ je zaha´jeno dnem, kdy to prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n ozna´mı´ (dorucˇenı´m R pı´semne´ho vyhotovenı´ nebo u´stnı´m sdeˇlenı´m) neopomenutelne´mu u´cˇastnı´kovi rˇ´ızenı´, a je-li takovy´ch vı´ce, pak prvnı´mu z nich (§ 46 odst. 1 spra´vnı´ho ˇra´du). Na rozdı´l od rˇ´ızenı´ zahajovane´ho na zˇa´dost, ktere´ je ovla´da´no za´sadou dispozicˇnı´, jedna´ se v tomto prˇ´ıpadeˇ o projev za´sady oficiality, spra´vnı´ orga´n je tedy povinen rˇ´ızenı´ zaha´jit, pokud k tomu jsou da´ny za´konem stanovene´ podmı´nky. O tom, zˇe bylo rˇ´ızenı´ zaha´jeno, musı´ spra´vnı´ orga´n vyrozumeˇt bez zbytecˇne´ho odkladu vsˇechny jemu zna´me´ u´cˇastnı´ky, rozumı´ se vedlejsˇ´ı. Tote´zˇ platı´ i pro prˇ´ıpad, kdy se neˇkdo stane u´cˇastnı´kem azˇ beˇhem rˇ´ızenı´. ˇ ´ızenı´ nelze zaha´jit, pokud jizˇ u jine´ho spra´vnı´ho orga´nu bylo v te´zˇe veˇci rˇ´ızenı´ zaha´jeno, resp. R zde probı´ha´ (tzv. prˇeka´zˇka litis pendentio). To platı´ jak pro rˇ´ızenı´, ktere´ je zahajova´no z moci u´rˇednı´, tak na zˇa´dost. Pokud by k tomu prˇesto dosˇlo, muselo by by´t zastaveno. Druhou prˇeka´zˇkou rˇ´ızenı´ je skutecˇnost, zˇe o urcˇite´m pra´vu cˇi povinnosti bylo jizˇ pravomocneˇ rozhodnuto (prˇeka´zˇka rei iudicatae). Jinak rˇecˇeno, o stejne´ veˇci nelze rozhodnout dvakra´t, pokud by se tak stalo, bylo by druhe´ rozhodnutı´, jakozˇto pra´vneˇ nemozˇne´ nicotne´ (§ 48 spra´vnı´ho rˇa´du). ´ stnı´ Prˇipomenˇme si, zˇe mezi za´sady spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ patrˇ´ı za´sada pı´semnosti a neverˇejnosti. U jedna´nı´ je tedy vy´jimkou, ktera´ se uplatnˇuje tam, kde to stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon (naprˇ. § 74 za´kona o prˇestupcı´ch nebo § 87 stavebnı´ho za´kona), nebo je-li to nezbytne´ ke splneˇnı´ u´cˇelu rˇ´ızenı´ a uplatneˇnı´ pra´v u´cˇastnı´ku˚. Rovneˇzˇ vy´jimkou je verˇejne´ jedna´nı´, ktere´ se uplatnı´ v prˇ´ıpadeˇ stanovene´m za´konem (naprˇ. verˇejne´ projedna´nı´ prˇi porˇizova´nı´ u´zemneˇ pla´novacı´ dokumentace podle § 22 stavebnı´ho
17
18
Obsah
za´kona) nebo urcˇ´ı-li tak spra´vnı´ orga´n (nelze tak ovsˇem ucˇinit, pokud to zvla´sˇtnı´ za´kon vylucˇuje, ´ stnı´ jedna´nı´ lze konat take´ k na´vrhu u´cˇastnı´ka s plny´mi naprˇ. v prˇ´ıpadeˇ rˇ´ızenı´ o prˇestupku). U procesnı´mi pra´vy, pokud tı´m nemu˚zˇe by´t zpu˚sobena u´jma ostatnı´m u´cˇastnı´ku˚m rˇ´ızenı´ (naprˇ. dotcˇeno jejich soukromı´). K tomu, aby spra´vnı´ orga´n mohl za´lezˇitost objektivneˇ, spra´vneˇ a spravedliveˇ rozhodnout, je trˇeba, aby shroma´zˇdil potrˇebne´ podklady. Ty mu˚zˇeme rozdeˇlit do dvou skupin: a) du˚kaznı´ prostrˇedky; b) ostatnı´ podklady. Vy´cˇet vsˇech podkladu˚ je ve spra´vnı´m rˇa´du demonstrativnı´ a spra´vnı´ orga´n mu˚zˇe pouzˇ´ıt vsˇe, co zı´skal lega´lnı´m zpu˚sobem (§ 50 spra´vnı´ho rˇa´du). Mezi tzv. ostatnı´ podklady na´lezˇ´ı zejme´na na´vrhy u´cˇastnı´ku˚, skutecˇnosti zna´me´ spra´vnı´mu orga´nu z jeho u´rˇednı´ cˇinnosti (pokud naprˇ. provedl identifikaci nemovitosti, mu˚zˇe toto zjisˇteˇnı´ pouzˇ´ıt i pro dalsˇ´ı rˇ´ızenı´), podklady od jiny´ch spra´vnı´ch orga´nu˚, resp. orga´nu˚ verˇejne´ moci, jakozˇ i tzv. notorieta (bez dalsˇ´ıho lze vycha´zet naprˇ. z fyzika´lnı´ch za´konu˚). Podklady pro rozhodnutı´ si musı´ opatrˇovat spra´vnı´ orga´n sa´m, pokud to vsˇak neohrozı´ u´cˇel rˇ´ızenı´, ´ cˇastnı´ci majı´ poskytnout prˇi zı´ska´va´nı´ podkladu˚ spra´vnı´mu orga´nu mu˚zˇe tı´m poveˇrˇit i u´cˇastnı´ka. U potrˇebnou soucˇinnost a oznacˇit du˚kazy na podporu svy´ch tvrzenı´. Porusˇenı´ te´to povinnosti nema´ sice za na´sledek prˇ´ıme´ sankce, vyvola´va´ vsˇak jine´ du˚sledky (naprˇ. jestlizˇe by u´cˇastnı´k nesdeˇlil podklady, o nichzˇ veˇdeˇl, nemohl by je pouzˇ´ıt v odvolacı´m rˇ´ızenı´). Spra´vnı´ orga´n je povinen zjistit vsˇechny okolnosti du˚lezˇite´ pro ochranu verˇejne´ho za´jmu. V rˇ´ızenı´, ktere´ je zahajova´no ex officio (typicky o ulozˇenı´ sankce), musı´ zjisˇt’ovat bez dalsˇ´ıho okolnosti sveˇdcˇ´ıcı´ ve prospeˇch i neprospeˇch u´cˇastnı´ka rˇ´ızenı´. Postupovat za´sadneˇ musı´ tak, aby zjistil stav, o neˇmzˇ nejsou du˚vodne´ pochybnosti. V dokazova´nı´ platı´ jako za´sada volne´ho hodnocenı´ du˚kazu˚, resp. podkladu˚ vu˚bec. Jinak rˇecˇeno, spra´vnı´mu orga´nu nenı´ prˇedepsa´no, jakou va´hu ma´ tomu ktere´mu du˚kazu prˇikla´dat, je na neˇm, aby vyhodnotil jeho hodnoveˇrnost atd. Stejneˇ tak je na neˇm, ktere´ du˚kazy, jezˇ ma´ k dispozici, provede. Svu˚j postup musı´ na´lezˇiteˇ ozrˇejmit v odu˚vodneˇnı´. Pouze vy´jimecˇneˇ je urcˇity´m podkladem va´za´n a nemu˚zˇe jej hodnotit, tak je tomu naprˇ., pokud jde o za´vazne´ stanovisko nebo v ota´zka´ch osobnı´ho stavu (naprˇ. existence manzˇelstvı´). Jako du˚kaznı´ prostrˇedky lze pouzˇ´ıt vsˇe, co je vhodne´ ke zjisˇteˇnı´ skutecˇne´ho stavu veˇci, tradicˇneˇ jsou to zejme´na listiny, vy´slech sveˇdka, ohleda´nı´ veˇci a znalecky´ posudek (§ 51 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Podmı´nkou je, zˇe du˚kaznı´ prostrˇedek byl zı´ska´n lega´lnı´m zpu˚sobem (ve spra´vnı´m rˇ´ızenı´ nelze naprˇ. prove´st du˚kaz odposlechem telefonnı´ho hovoru). Tam, kde to za´kon dovoluje, lze listinu nahradit cˇestny´m prohla´sˇenı´m u´cˇastnı´ka nebo sveˇdeckou vy´poveˇdı´ (tak je tomu naprˇ. podle za´kona o zbranı´ch, za´k. cˇ. 119/2002 Sb. nebo za´kona o verˇejny´ch zaka´zka´ch, za´k. cˇ. 137/2006 Sb.). Zmı´nit je trˇeba, zˇe sveˇdeckou vy´poveˇd’ nelze pozˇadovat ohledneˇ utajovany´ch informacı´ a na tom, kdo by tı´m porusˇil sta´tem ulozˇenou cˇi uznanou povinnost mlcˇenlivosti, ledazˇe by jı´ byl zprosˇteˇn. Mimo to mu˚zˇe odeprˇ´ıt vy´poveˇd’ ten, kdo by jı´ zpu˚sobil sobeˇ nebo osoba´m blı´zky´m nebezpecˇ´ı trestnı´ho stı´ha´nı´ cˇi postihu za spra´vnı´ delikt; v tomto prˇ´ıpadeˇ je tedy na zva´zˇenı´ dotycˇne´ho, zda vy´poveˇd’ poskytne. Obdobneˇ to platı´ rovneˇzˇ, pokud se ty´cˇe du˚kazu listinou a ohleda´nı´m veˇci. S dokazova´nı´m, resp. zı´ska´va´nı´m podkladu˚ pro rozhodnutı´ u´zce souvisı´ i ota´zka jednotnosti a koncentrace rˇ´ızenı´. Za´sadou je, zˇe u´cˇastnı´ci mohou po celou dobu rˇ´ızenı´ azˇ do vyda´nı´ rozhodnutı´ navrhovat du˚kazy a cˇinit poda´nı´ (jednotnost rˇ´ızenı´). Vy´jimku mu˚zˇe stanovit zvla´sˇtnı´ za´kon (prˇ´ıkladem takove´ u´pravy je stavebnı´ za´kon, za´k. cˇ. 183/2006 Sb. nebo za´kon o vyvlastneˇnı´, za´k. cˇ. 184/2006 Sb.), mimo to mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n prohla´sit, dokdy mohou u´cˇastnı´ci poda´vat na´vrhy (naprˇ. jen do konce prvnı´ho u´stnı´ho jedna´nı´). Bylo jizˇ zmı´neˇno, zˇe podle judikatury spra´vnı´ch soudu˚ se tato ´ cˇastnı´ci majı´ pra´vo vyja´drˇit v pru˚beˇhu rˇ´ızenı´ za´sada neuplatnˇuje v rˇ´ızenı´ o spra´vnı´ch deliktech.U kdykoli svoje stanovisko a musı´ jim by´t da´ny informace o rˇ´ızenı´. Da´le jsou opra´vneˇni vyja´drˇit se prˇed vyda´nı´m rozhodnutı´ k podkladu˚m, z nichzˇ spra´vnı´ orga´n bude vycha´zet. Nerespektova´nı´ teˇchto za´sad je porusˇenı´m procesnı´ch pra´v u´cˇastnı´ku˚ rˇ´ızenı´ a pu˚sobı´ jeho vadnost, cozˇ ma´ za na´sledek rusˇenı´ takovy´ch rozhodnutı´. V ra´mci rˇ´ızenı´ se mu˚zˇe objevit prˇedbeˇzˇna´ ota´zka, ktera´ sice sama nenı´ prˇedmeˇtem rˇ´ızenı´, ale na jejı´m vyrˇesˇenı´ je za´visle´ rozhodnutı´ spra´vnı´ho orga´nu. Zde mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n da´t prˇ´ıslusˇne´mu orga´nu podneˇt, aby rˇ´ızenı´ o te´to ota´zce zaha´jil, nebo vyzvat u´cˇastnı´ka, aby inicioval zaha´jenı´ rˇ´ızenı´, nebo konecˇneˇ si mu˚zˇe o veˇci ucˇinit u´sudek sa´m. Takto vsˇak nemu˚zˇe postupovat v ota´zce, zda byl spa´cha´n trestny´ cˇin, spra´vnı´ delikt nebo ve veˇcech osobnı´ho stavu a je zde plneˇ va´za´n tı´m, jak rozhodl k tomu prˇ´ıslusˇny´ orga´n (§ 57 spra´vnı´ho rˇa´du). K tomu, aby spra´vnı´ ˇr´ızenı´ mohlo rˇa´dneˇ probı´hat, slouzˇ´ı instituty zajisˇt’ovacı´ch prostrˇedku˚. Pro jejich vyuzˇitı´ obecneˇ platı´ za´sada minimalizace cˇi nezbytne´ nutnosti: pouzˇ´ıt je lze pouze v prˇ´ıpadech
Obsah
a v mı´rˇe, ktera´ je potrˇebna´ k zajisˇteˇnı´ pru˚beˇhu a u´cˇelu rˇ´ızenı´ (§ 58 spra´vnı´ho rˇa´du). Beˇzˇny´m prostrˇedkem je prˇedvola´nı´, ktere´ se cˇinı´ vu˚cˇi tomu, jehozˇ osobnı´ u´cˇast prˇi u´konu je nutna´ (naprˇ. vy´slech sveˇdka). Kazˇdy´, kdo je prˇedvola´n, je povinen se dostavit, a pokud by tak nemohl ze za´vazˇny´ch du˚vodu˚ ucˇinit, musı´ se spra´vnı´mu orga´nu bezodkladneˇ omluvit. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe se u´cˇastnı´k nebo sveˇdek bez na´lezˇite´ omluvy nebo dostatecˇny´ch du˚vodu˚ na prˇedvola´nı´ nedostavı´, bude prˇedveden (prˇedve´st tedy nelze naprˇ. znalce). Vlastnı´ prˇedvedenı´ zajisˇt’uje nejcˇasteˇji Policie Cˇeske´ republiky, v rˇ´ızenı´ prˇed orga´ny obce to mu˚zˇe by´t i obecnı´ policie. To, zda je omluva na´lezˇita´ nebo uva´deˇne´ du˚vody dostatecˇne´, je na posouzenı´ prˇ´ıslusˇne´ho spra´vnı´ho orga´nu. Trˇetı´m zajisˇt’ovacı´m institutem je prˇedbeˇzˇne´ opatrˇenı´. Pouzˇ´ıva´ se k tomu, aby byly prˇed skoncˇenı´m rˇ´ızenı´ prozatı´mneˇ upraveny pomeˇry u´cˇastnı´ku˚, a take´ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe hrozı´ zmarˇenı´ exekuce. Jeho podstata spocˇ´ıva´ v tom, zˇe u´cˇastnı´kovi nebo i trˇetı´ osobeˇ je prˇika´za´no, aby neˇco vykonal, neˇcˇeho se zdrzˇel nebo strpeˇl, nebo v zajisˇteˇnı´ veˇci. K zajisˇteˇnı´ pru˚beˇhu rˇ´ızenı´ mu˚zˇe by´t da´le pouzˇito ukla´da´nı´ porˇa´dkove´ pokuty do 50 000 Kcˇ, ktera´ je ukla´da´na tomu, kdo se bez omluvy nedostavı´ ke spra´vnı´mu orga´nu, rusˇ´ı jedna´nı´, trˇebazˇe byl jizˇ napomenut nebo neuposlechne vy´zvy u´rˇednı´ osoby; ulozˇit ji lze te´zˇ tomu, kdo cˇinı´ hrubeˇ ura´zˇlive´ poda´nı´. Pokutu mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n na´sledneˇ snı´zˇit, resp. i prominout, prˇedevsˇ´ım pokud se dotycˇny´ zacˇal rˇa´dneˇ chovat a plnit svoje povinnosti. Dalsˇ´ım z prostrˇedku˚ k zajisˇteˇnı´ pru˚beˇhu jedna´nı´ je vyka´za´nı´. Takto se postupuje vu˚cˇi tomu, kdo neprˇ´ıstojny´m chova´nı´m rusˇ´ı porˇa´dek prˇi u´stnı´m jedna´nı´, ohleda´nı´ na mı´steˇ nebo jine´m u´konu. Vyka´zat vsˇak nelze osobu z mı´sta u´konu, k neˇmuzˇ ma´ vlastnicke´ cˇi uzˇ´ıvacı´ pra´vo (naprˇ. majitele z vlastnı´ parcely nebo na´jemnı´ka z bytu). Zmı´nit je trˇeba te´zˇ za´ruku (peneˇzˇitou i nepeneˇzˇitou) za splneˇnı´ povinnosti. Ulozˇit tuto povinnost je mozˇno pouze v prˇ´ıpadeˇ, kdy tak stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon, a prˇijmout ji lze na pozˇa´da´nı´ u´cˇastnı´ka. Probı´hajı´cı´ rˇ´ızenı´ mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n prˇerusˇit v prˇ´ıpadeˇ, zˇe vyzval u´cˇastnı´ka k odstraneˇnı´ nedostatku poda´nı´, da´le jestlizˇe jej vyzval, aby zaplatil spra´vnı´ poplatek, probı´ha´-li rˇ´ızenı´ o prˇedbeˇzˇne´ ota´zce a z dalsˇ´ıch za´konem stanoveny´ch du˚vodu˚, a take´ na pozˇa´da´nı´ u´cˇastnı´ka (§ 64 spra´vnı´ho rˇa´du). Za´sadou je, zˇe rˇ´ızenı´ se prˇerusˇuje pouze na dobu nezbytneˇ nutnou. Po dobu, kdy je rˇ´ızenı´ prˇerusˇeno, jak spra´vnı´ orga´n, tak u´cˇastnı´ci cˇinı´ u´kony, ktere´ jsou potrˇebne´ k odstraneˇnı´ du˚vodu˚, ktere´ vedly k prˇerusˇenı´ (jsou naprˇ. odstranˇova´ny vady poda´nı´); lhu˚ty ty´kajı´cı´ se prova´deˇnı´ u´konu˚ prˇitom nebeˇzˇ´ı. Jakmile odpadne prˇeka´zˇka, kvu˚li nı´zˇ bylo rˇ´ızenı´ prˇerusˇeno (naprˇ. je zaplacen poplatek, je doplneˇno vadne´ poda´nı´), nebo uplyne stanovena´ lhu˚ta, v rˇ´ızenı´ se pokracˇuje. ˇ ´ızenı´ mu˚zˇe by´t ukoncˇeno, nikoli ovsˇem meritorneˇ, jeho zastavenı´m. Stane se tak, jestlizˇe R zˇadatel vzal zˇa´dost zpeˇt, byla-li poda´na zjevneˇ pra´vneˇ neprˇ´ıpustna´ zˇa´dost, nebyla odstraneˇna vada zˇa´dosti bra´nı´cı´ pokracˇovat v rˇ´ızenı´ atd. (§ 66 spra´vnı´ho rˇa´du). U rˇ´ızenı´, ktere´ bylo zaha´jeno z moci u´rˇednı´, docha´zı´ k zastavenı´ naprˇ., jestlizˇe odpadl du˚vod, pokud spra´vnı´ orga´n zjistı´, zˇe o te´zˇe veˇci probı´ha´ jinde rˇ´ızenı´ nebo zanikla veˇc, jı´zˇ se rˇ´ızenı´ ty´ka´. Zastavenı´ rˇ´ızenı´ se cˇinı´ formou usnesenı´. Vedle beˇzˇne´ho pamatuje spra´vnı´ rˇa´d i na u´pravu neˇktery´ch zvla´sˇtnı´ch forem rˇ´ızenı´. Jedna´ se o spolecˇne´ rˇ´ızenı´, kdy na pozˇa´da´nı´ u´cˇastnı´ka nebo z moci u´rˇednı´ mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n spojit ru˚zna´ rˇ´ızenı´, ktera´ se ty´kajı´ stejne´ho prˇedmeˇtu nebo spolu jinak veˇcneˇ souvisejı´ cˇi se ty´kajı´ stejny´ch u´cˇastnı´ku˚ rˇ´ızenı´ (§ 40 spra´vnı´ho rˇa´du). Pokud je poda´na spolecˇna´ zˇa´dost vı´ce subjektu˚ nebo spolecˇna´ zˇa´dost ty´kajı´cı´ se te´hozˇ prˇedmeˇtu rˇ´ızenı´ nebo jinak veˇcneˇ souvisejı´cı´ch ota´zek, spra´vnı´ orga´n musı´ rˇ´ızenı´ spojit. Na druhe´ straneˇ, k urychlenı´ rˇ´ızenı´ nebo z jiny´ch du˚lezˇity´ch du˚vodu˚, lze jednotlive´ ota´zky vyloucˇit ze spolecˇne´ho rˇ´ızenı´ a rozhodnout o nich samostatneˇ. Ve spolecˇne´m rˇ´ızenı´ se vyda´va´ spolecˇne´ rozhodnutı´. Dalsˇ´ım prˇ´ıpadem zvla´sˇtnı´ho rˇ´ızenı´ je rˇ´ızenı´ sporne´ (§ 141 spra´vnı´ho rˇa´du), v neˇmzˇ jsou rˇesˇeny spory z verˇejnopra´vnı´ch smluv a spory plynoucı´ z obcˇanskopra´vnı´ch, pracovneˇpra´vnı´ch, rodinny´ch nebo obchodnı´ch vztahu˚, pokud jsou k jejich rozhodnutı´ prˇ´ıslusˇne´ spra´vnı´ orga´ny (naprˇ. spory podle za´kona o elektronicky´ch komunikacı´ch, za´k. cˇ. 127/2005 Sb. nebo za´kona o geologicky´ch pracı´ch, za´k. cˇ. 62/1988 Sb.). Na rozdı´l od jiny´ch rˇ´ızenı´ se sporne´ rˇ´ızenı´ zahajuje vy´hradneˇ na na´vrh (nikoli zˇa´dost) a jeho u´cˇastnı´ky jsou navrhovatel a odpu˚rce. Toto rˇ´ızenı´ je vy´razneˇ ovlivneˇno dispozicˇnı´ za´sadou, navrhovatel zde urcˇuje, co bude jeho prˇedmeˇtem, a take´, kdo je odpu˚rcem. K charakteristika´m sporne´ho rˇ´ızenı´ patrˇ´ı, zˇe spra´vnı´ orga´n vycha´zı´ v prve´ rˇadeˇ z du˚kaznı´ch prostrˇedku˚, ktere´ byly prˇedneseny u´cˇastnı´ky, a pouze pokud nepostacˇujı´, mu˚zˇe prove´st i du˚kazy jine´. Na druhe´ straneˇ mu˚zˇe vzı´t za sva´ skutkova´ zjisˇteˇnı´ to, co shodneˇ tvrdı´ u´cˇastnı´ci, a dalsˇ´ı dokazova´nı´ neprova´dı´. Sporne´ rˇ´ızenı´ mu˚zˇe by´t ukoncˇeno smı´rem, ktery´ podle´ha´ schva´lenı´ spra´vnı´ho orga´nu. Pokud je vyda´va´no rozhodnutı´, ma´ deklaratornı´ povahu, pra´veˇ proto, zˇe se tu rˇesˇ´ı spor a urcˇuje, zda za´vazek, povinnost zaplatit dluh atd. existuje cˇi nikoli, ale nova´ povinnost zakla´da´na nenı´. Deklaratornı´ povahu ma´ rovneˇzˇ rozhodnutı´ v rˇ´ızenı´ o urcˇenı´ pra´vnı´ho vztahu. Jde o rˇ´ızenı´, ktere´ je zahajova´no na zˇa´dost, a jeho vy´sledkem je rozhodnutı´, jı´mzˇ se urcˇuje, zda pra´vnı´ vztah vznikl
19
20
Obsah
nebo zanikl a kdy se tak stalo. Dozˇadovat se vyda´nı´ takove´ho rozhodnutı´ mu˚zˇe kazˇdy´, kdo proka´zˇe, zˇe je to nezbytne´ pro uplatneˇnı´ jeho pra´v. Du˚kaznı´ brˇemeno lezˇ´ı prˇedevsˇ´ım na u´cˇastnı´cı´ch rˇ´ızenı´ (§ 142 spra´vnı´ho rˇa´du). ˇ ´ızenı´ na mı´steˇ je urcˇeno pro rˇesˇenı´ spı´sˇe mimorˇa´dny´ch situacı´. V jeho ra´mci mohou by´t ukla´da´ny R povinnosti na mı´steˇ, pokud hrozı´ nebezpecˇ´ı zˇivotu cˇi zdravı´ lidı´ nebo va´zˇna´ majetkova´ u´jma (naprˇ. zhroucenı´ budovy), je-li du˚vodna´ obava, zˇe se osoba, jı´zˇ ma´ by´t ulozˇena povinnost, vyhy´bala jejı´mu splneˇnı´, v rˇ´ızenı´ navazujı´cı´m na vy´kon dozoru apod. (§ 143 spra´vnı´ho rˇa´du). K vyda´nı´ rozhodnutı´ na mı´steˇ je nutno zjistit stav veˇci, o neˇmzˇ nejsou du˚vodne´ pochybnosti. Rozhodnutı´ se zde vyda´va´ u´stneˇ a pı´semne´ vyhotovenı´ se dorucˇuje azˇ dodatecˇneˇ. Svoje zvla´sˇtnosti ma´ rˇ´ızenı´ s veˇtsˇ´ım pocˇtem u´cˇastnı´ku˚, ktere´ je da´no pra´veˇ tı´m, zˇe se jej u´cˇastnı´ vı´ce subjektu˚. Podle spra´vnı´ho rˇa´du (§ 144) je to rˇ´ızenı´, kde je vı´ce nezˇ 30 osob, zvla´sˇtnı´ za´kony mohou ovsˇem tento limit stanovit i jinak (naprˇ. podle za´kona o elektronicky´ch komunikacı´ch je to rˇ´ızenı´, kde je vı´ce nezˇ peˇt u´cˇastnı´ku˚). Vzhledem k tomu jsou stanoveny zejme´na specificke´ zpu˚soby oznamova´nı´ zaha´jenı´ rˇ´ızenı´, oznamova´nı´ o poda´nı´ odvola´nı´ a dorucˇova´nı´, ktere´ lze cˇinit verˇejnou vyhla´sˇkou na u´rˇednı´ desce (u´cˇastnı´ku˚m s plny´mi procesnı´mi pra´vy, kterˇ´ı jsou spra´vnı´mu u´rˇadu zna´mi, se ovsˇem rozhodnutı´ dorucˇuje jednotliveˇ). ˇ ´ızenı´ s prˇedstihem zˇa´dosti (§ 145 spra´vnı´ho rˇa´du) je specificke´ tı´m, zˇe se zde o kazˇde´ zˇa´dosti, R ktera´ se ty´ka´ te´zˇe veˇci, rozhoduje podle porˇadı´, v neˇmzˇ spra´vnı´mu orga´nu dosˇla, cozˇ musı´ spra´vnı´ orga´n na zˇa´dosti vyznacˇit s prˇesnostı´ na minutu (naprˇ. rˇ´ızenı´ o udeˇlenı´ pantentu). Rˇ´ızenı´ se pak vede s tou zˇa´dostı´, ktera´ dosˇla jako prvnı´, a ohledneˇ ostatnı´ch rˇ´ızenı´ prˇerusˇ´ı do doby, nezˇ se te´to (prvnı´) zˇa´dosti vyhovı´. Na´sledneˇ pak rˇ´ızenı´ o ostatnı´ch zˇa´dostech zastavı´. Jestlizˇe je prvnı´ zˇa´dost zamı´tnuta, pokracˇuje spra´vnı´ orga´n v rˇ´ızenı´ s dalsˇ´ı zˇa´dosti. Tento druh rˇ´ızenı´ prˇicha´zı´ v u´vahu pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe tak stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon. Take´ rˇ´ızenı´ o vy´beˇru zˇa´dosti je mozˇne´ jen tam, kde to stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon (§ 146 spra´vnı´ho rˇa´du). Jak patrno z na´zvu, jde v neˇm o vy´beˇr zˇa´dosti, ktera´ nejle´pe odpovı´da´ stanoveny´m krite´riı´m (naprˇ. prˇideˇlenı´ licence, kterou je mozˇno da´t jen omezene´mu mnozˇstvı´ za´jemcu˚). Na rozdı´l od prˇedchozı´ho, probı´ha´ zde rˇ´ızenı´ ohledneˇ vsˇech podany´ch zˇa´dostı´. Toto rˇ´ızenı´ se musı´ vyhla´sit verˇejneˇ a vy´beˇr je prova´deˇn na za´kladeˇ na´vrhu nejme´neˇ trˇ´ıcˇlenne´ komise, kterou jmenuje vedoucı´ prˇ´ıslusˇne´ho spra´vnı´ho orga´nu. Vyvrcholenı´m spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ je vyda´nı´ rozhodnutı´. Drˇ´ıve, nezˇ se s nı´m sezna´mı´te, odpoveˇzte na na´sledujı´cı´ ota´zky: 1) Ty´ka´-li se rˇ´ızenı´ podnikatelske´ cˇinnosti a soucˇasneˇ nemovitosti, je mı´stneˇ prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n: a) podle mı´sta, kde nemovitost lezˇ´ı b) podle mı´sta, kde je vykona´va´na podnikatelska´ cˇinnost c) podle trvale´ho pobytu u´cˇastnı´ka rˇ´ızenı´ 2) Kompetencˇnı´ spor o mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnost rˇesˇ´ı: a) vzˇdy u´strˇednı´ spra´vnı´ orga´n, do jehozˇ pu˚sobnosti veˇc na´lezˇ´ı b) vzˇdy nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n c) spra´vnı´ orga´ny na za´kladeˇ dohody dohodou 3) Do spisu mu˚zˇe bez dalsˇ´ıho nahlı´zˇet: a) u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´, za podmı´nky, zˇe proka´zˇe pra´vnı´ za´jem b) u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´ a jeho za´stupce c) kazˇdy´, kdo proka´zˇe na´lezˇity´ du˚vod 4) Prˇi dorucˇova´nı´ pı´semnostı´ a) ma´ prˇednost dorucˇova´nı´ do datove´ schra´nky b) dorucˇuje se vzˇdy na adresu mı´sta trvale´ho pobytu c) dorucˇuje se prˇednostneˇ na adresu trvale´ho pobytu 5) Procesnı´ zpu˚sobilost prˇedstavuje: a) zpu˚sobilost mı´t pra´va a povinnosti b) zpu˚sobilost zastupovat u´cˇastnı´ka rˇ´ızenı´ c) zpu˚sobilost vlastnı´mi u´kony naby´vat pra´va a povinnosti
Obsah
6) Lhu˚ty se pocˇ´ıtajı´: a) od okamzˇiku, kdy nastala skutecˇnost, od nı´zˇ se odvı´jı´ pocˇa´tek jejich beˇhu b) od prvnı´ho dne na´sledujı´cı´ho od skutecˇnosti, od nı´zˇ se odvı´jı´ pocˇa´tek jejich beˇhu c) od prvnı´ho pracovnı´ho dne, kdy nastala skutecˇnost, od nı´zˇ se odvı´jı´ pocˇa´tek jejich beˇhu 7) Rˇ´ızenı´ na zˇa´dost je zaha´jeno dnem: a) kdy zˇa´dost byla dorucˇena neˇktere´mu veˇcneˇ prˇ´ıslusˇne´mu spra´vnı´mu orga´nu b) kdy zˇa´dost byla dorucˇena veˇcneˇ a mı´stneˇ prˇ´ıslusˇne´mu spra´vnı´mu orga´nu c) kdy zˇa´dost byla dorucˇena neˇktere´mu veˇcneˇ prˇ´ıslusˇne´mu spra´vnı´mu orga´nu nebo nadrˇ´ızene´mu spra´vnı´mu orga´nu 8) Pojem litis pendentio znamena´: a) zˇe o veˇci probı´ha´ rˇ´ızenı´ u jine´ho spra´vnı´ho orga´nu b) zˇe veˇc jizˇ byla pravomocneˇ rozhodnuta c) zˇe rˇ´ızenı´ bylo prˇerusˇeno 9) Jako podklad pro rozhodnutı´ mu˚zˇe spra´vnı´ orga´n pouzˇ´ıt: a) pouze na´vrhy u´cˇastnı´ku˚, skutecˇnosti zna´me´ spra´vnı´mu orga´nu z jeho u´rˇednı´ cˇinnosti, podklady od jiny´ch spra´vnı´ch orga´nu˚, resp. orga´nu˚ verˇejne´ moci a skutecˇnosti obecneˇ zna´me´ b) pouze du˚kaznı´ prostrˇedky c) na´vrhy u´cˇastnı´ku˚, skutecˇnosti zna´me´ spra´vnı´mu orga´nu z jeho u´rˇednı´ cˇinnosti, podklady od jiny´ch spra´vnı´ch orga´nu˚, resp. orga´nu˚ verˇejne´ moci a skutecˇnosti obecneˇ zna´me´, du˚kaznı´ prostrˇedky i jine´ podklady, pokud byly zı´ska´ny v souladu se za´konem 10) Sveˇdeckou vy´poveˇd’: a) nesmı´ podat ten, kdo by tı´m zpu˚sobil sobeˇ nebo osobeˇ blı´zke´ nebezpecˇ´ı stı´ha´nı´ pro trestny´ cˇin nebo spra´vnı´ delikt b) nemusı´ podat ten, kdo by tı´m zpu˚sobil sobeˇ nebo osobeˇ blı´zke´ nebezpecˇ´ı stı´ha´nı´ pro trestny´ cˇin nebo spra´vnı´ delikt c) nemusı´ podat poslanec nebo sena´tor 11) Prˇedveden mu˚zˇe by´t: a) kazˇdy´, kdo je prˇedvola´n b) kazˇdy´ sveˇdek, u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´ a znalec c) sveˇdek a u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´, kterˇ´ı se bez na´lezˇite´ omluvy nebo dostatecˇny´ch du˚vodu˚ nedostavili 12) Je-li rˇ´ızenı´ zastaveno: a) docha´zı´ k ukoncˇenı´ rˇ´ızenı´ b) nebeˇzˇ´ı lhu˚ty c) po odpadnutı´ prˇeka´zˇky se v rˇ´ızenı´ pokracˇuje Vy´sledek testu naleznete v opeˇt na zacˇa´tku dalsˇ´ıho souboru. Pokud jste nezı´skali alesponˇ 6 bodu˚, prostudujte si tuto kapitolu znovu.
Kapitola 3 – Spra´vnı´ rˇ´ızenı´-rozhodnutı´ Odpoveˇdi: 1a, 2c, 3b, 4a, 5c, 6b, 7b, 8a, 9c, 10b, 11c, 12a Rozhodnutı´ V rozhodnutı´ se koncentruje smysl a podstata cele´ho spra´vnı´ho rˇ´ızenı´. Jde o akt, jehozˇ znaky lze shrnout tak, zˇe je: a) jednostranny´, vyda´va´ jej v ra´mci svojı´ vrchnostenske´ moci spra´vnı´ orga´n vu˚cˇi osobeˇ, ktera´ mu jinak nenı´ podrˇ´ızena; b) individua´lnı´, smeˇrˇuje vu˚cˇi urcˇite´ osobeˇ a jen ta je jı´m va´za´na; c) konkre´tnı´, rˇesˇeny jsou jı´m vztahy v konkre´tnı´m prˇ´ıpadeˇ; d) externı´, smeˇrˇuje vu˚cˇi neˇkomu, kdo stojı´ mimo sfe´ru verˇejne´ spra´vy. Ke znaku˚m spra´vnı´ch aktu˚ na´lezˇ´ı presumpce spra´vnosti, cozˇ lze vyja´drˇit tak, zˇe se na neˇj pohlı´zˇ´ı, jako na spra´vny´, bezvadny´ azˇ do doby, nezˇ je za´konny´m zpu˚sobem prohla´sˇena jeho vada (neza´konnost, nespra´vnost). Opacˇna´ situace by totizˇ vytva´rˇela stav pra´vnı´ nejistoty. To ovsˇem neplatı´ ohledneˇ nicotny´ch aktu˚, tj. takovy´ch, ktere´ trpı´ vadami, pro ktere´ je vu˚bec nelze za spra´vnı´ akt
21
22
Obsah
povazˇovat, u nich tato presumpce nenı´ da´na. Z te´to obecne´ definice vycha´zı´ i spra´vnı´ rˇa´d, ktery´ vymezuje rozhodnutı´ jako akty, jimizˇ spra´vnı´ orga´n v urcˇite´ veˇci zakla´da´, meˇnı´ nebo rusˇ´ı pra´va cˇi povinnosti jmenoviteˇ urcˇene´ osoby (rozhodnutı´ konstitutivnı´ nebo v urcˇite´ veˇci prohlasˇuje, zˇe ma´ cˇi nema´ pra´vo nebo povinnost (rozhodnutı´ deklaratornı´) nebo se jı´m rozhoduje o procesnı´ch ota´zka´ch (naprˇ. usnesenı´ o prˇerusˇenı´ rˇ´ızenı´) (§ 67 spra´vnı´ho rˇa´du). a) Obsah a forma rozhodnutı´ Pokud jde o formu, vyda´va´ se rozhodnutı´ za´sadneˇ pı´semneˇ, v jine´ podobeˇ, tj. u´stnı´, tam, kde tak stanovı´ za´kon. Mimo to jsou prˇ´ıpady, kdy se rozhodnutı´ vu˚bec nevyda´va´ (naprˇ. pokud je vyda´va´n doklad). Neˇco jine´ho je situace, kdy se u´cˇastnı´k vzda´va´ pı´semne´ho vyhotovenı´: zde se toto vyhotovuje, ale zu˚sta´va´ pouze ve spise. Rozhodnutı´ obsahuje za´sadneˇ trˇi na´lezˇitosti: 1) vy´rok (enuncia´t), v neˇmzˇ je obsazˇeno pra´vnı´ rˇesˇenı´ za´lezˇitosti. Musı´ zde by´t uvedeno ustanovenı´, podle neˇhozˇ je veˇc rˇesˇena, identifikova´ni neopomenutelnı´ u´cˇastnı´ci rˇ´ızenı´, lhu˚ty ke splneˇnı´ povinnosti a dalsˇ´ı za´konem prˇedepsane´ na´lezˇitosti; 2) odu˚vodneˇnı´, v neˇmzˇ jsou uvedeny du˚vody, ktere´ vedly orga´n k prˇijate´mu rˇesˇenı´, hodnocenı´ du˚kaznı´ch prostrˇedku˚, vy´klad pra´vnı´ch prˇedpisu˚ atd.; 3) poucˇenı´ o opravny´ch prostrˇedcı´ch, tj. zda lze rozhodnutı´ napadnout, v jake´ lhu˚teˇ a kde se opravny´ prostrˇedek poda´va´. Poucˇenı´ je trˇeba uve´st i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe opravny´ prostrˇedek nenı´ povolen; nema´-li opravny´ prostrˇedek odkladny´ u´cˇinek, je to trˇeba zvla´sˇteˇ uve´st. Jestlizˇe se vsˇem u´cˇastnı´ku˚ v plne´m rozsahu vyhovuje, nemusı´ rozhodnutı´ I. instance odu˚vodneˇnı´ obsahovat (§ 68 spra´vnı´ho rˇa´du). Mimo to ma´ rozhodnutı´ vykazovat jesˇteˇ rˇadu forma´lnı´ch na´lezˇitostı´, jako naprˇ. oznacˇenı´, zˇe jde o rozhodnutı´, oznacˇenı´ spra´vnı´ho orga´nu, identifikaci opra´vneˇne´ u´rˇednı´ osoby a dalsˇ´ı. S ohledem na formu, v nı´zˇ je rozhodnutı´ vyda´va´no, docha´zı´ k jeho oznamova´nı´ bud’ dorucˇenı´m stejnopisu pı´semne´ho vyhotovenı´ do vlastnı´ch rukou, nebo u´stnı´m vyhla´sˇenı´m. Jakmile je rozhodnutı´ dorucˇeno, sta´va´ se platny´m, cozˇ znamena´, zˇe je jı´m va´za´n spra´vnı´ orga´n, ktery´ jej vydal, a nemu˚zˇe by´t libovolneˇ meˇneˇno. Na´sledneˇ se sta´va´, jakmile uplyne lhu˚ta pro odvola´nı´, resp. pokud je odvola´nı´ zamı´tnuto a samozrˇejmeˇ pokud nenı´ odvola´nı´ prˇ´ıpustne´, rozhodnutı´ pravomocny´m. Pravomocne´ rozhodnutı´ je za´vazne´ pro u´cˇastnı´ky a vsˇechny spra´vnı´ orga´ny, rozhodnutı´ o osobnı´m stavu (naprˇ. sta´tnı´m obcˇanstvı´ nebo zmeˇneˇ jme´na a prˇ´ıjmenı´) je za´vazne´ pro vsˇechny, a pokud se ty´ka´ pra´v k movity´m i nemovity´m veˇcem, je pravomocne´ rozhodnutı´ za´vazne´ i pro pra´vnı´ na´stupce (jde naprˇ. o rozhodnutı´ vydana´ ve stavebnı´m rˇ´ızenı´). Spra´vnı´ rozhodnutı´, ktere´ je vynutitelne´, se oznacˇuje jako vykonatelne´. Vykonatelnost mu˚zˇe spadat vjedno s pra´vnı´ mocı´ nebo nastat pozdeˇji, pokud je stanovena lhu˚ta pro splneˇnı´ povinnosti a tato marneˇ uplyne (naprˇ. lhu˚ta pro odstraneˇnı´ neopra´vneˇne´ stavby). Je-li vsˇak rozhodnutı´ prˇedbeˇzˇneˇ vykonatelne´, tj. nema´-li odvola´nı´ odkladny´ u´cˇinek, nasta´va´ vykonatelnost soucˇasneˇ s platnostı´ rozhodnutı´ (§ 73-74 spra´vnı´ho rˇa´du). To, zˇe rozhodnutı´ se sta´va´ pravomocny´m nebo vykonatelny´m, vyznacˇ´ı spra´vnı´ orga´n, ktery´ rozhodl v poslednı´m stupni, na pı´semne´m vyhotovenı´. Dalsˇ´ım druhem rozhodnutı´ je usnesenı´. Zatı´mco rozhodnutı´ v uzˇsˇ´ım smyslu se pouzˇ´ıva´ k rˇesˇenı´ meritornı´ch ota´zek, usnesenı´ slouzˇ´ı prˇedevsˇ´ım k rˇesˇenı´ za´lezˇitostı´ procesnı´ povahy, tedy tam, kde nenı´ rozhodova´no ve veˇci same´. Pro jejich prˇijı´ma´nı´ a vyda´va´ni jsou prˇedepsa´ny me´neˇ forma´lnı´ na´lezˇitosti. V taxativneˇ stanoveny´ch prˇ´ıpadech (naprˇ. prˇi rˇesˇenı´ kompetencˇnı´ch konfliktu˚ nebo prˇi odeprˇenı´ nahle´dnout do spisu) neprˇedcha´zı´ vyda´nı´ usnesenı´ zˇa´dne´ rˇ´ızenı´ a jeho vyda´nı´ je prvnı´m u´konem. Usnesenı´ se mu˚zˇe nejen oznamovat u´cˇastnı´ku˚m, tj. dorucˇenı´m pı´semne´ho vyhotovenı´ cˇi u´stneˇ, prˇ´ıpadneˇ i verˇejnou vyhla´sˇkou, ale v za´konem stanoveny´ch prˇ´ıpadech se pouze poznamena´va´ do spisu (naprˇ. usnesenı´ o zastavenı´ rˇ´ızenı´, ktere´ bylo zaha´jeno z moci u´rˇednı´ nebo usnesenı´ o oprava´ch protokolu). Omezen je te´zˇ rozsah a dosah opravny´ch prostrˇedku˚: odvola´nı´ mu˚zˇe podat u´cˇastnı´k, ktere´mu se usnesenı´ dorucˇuje, odvola´nı´ vsˇak za´sadneˇ nema´ suspenzı´vnı´ u´cˇinek a proti usnesenı´, ktere´ se pouze poznamena´va´ do spisu, se odvolat nelze. b) Opatrˇenı´ proti necˇinnosti Aby spra´va fungovala efektivneˇ a jako sluzˇba spolecˇnosti, je trˇeba, aby rozhodnutı´ byla vyda´va´na bez zbytecˇny´ch pru˚tahu˚ a co nejrychleji byla naplnˇova´na pra´va a ukla´da´ny povinnosti. K tomuto u´cˇelu slouzˇ´ı mimo jine´ i stanovenı´ lhu˚t, dokdy ma´ by´t rozhodnutı´ vyda´no. Za´sadneˇ by se tak meˇlo dı´t bez zbytecˇne´ho odkladu. Jestlizˇe to nenı´ mozˇne´, ma´ by´t rozhodnutı´ vyda´no do 30 dnu˚ od zaha´jenı´ rˇ´ızenı´. K tomu se prˇipocˇ´ıta´va´ dalsˇ´ıch azˇ 30 dnu˚, je-li trˇeba prove´st u´stnı´ jedna´nı´, doba nutna´ ke zpracova´nı´ znalecke´ho posudku, vyrˇ´ızenı´ dozˇa´da´nı´ apod. Zvla´sˇtnı´ za´kony pak mohou stanovit i lhu˚tu delsˇ´ı, obvykle je tomu tak v prˇ´ıpadech takovy´ch rˇ´ızenı´, jejichzˇ prˇedmeˇtem jsou skutkoveˇ na´rocˇne´ za´lezˇitosti (naprˇ. podle za´kona o elektronicky´ch komunikacı´ch ma´ by´t vyda´no rozhodnutı´ o rˇesˇenı´
Obsah
sporu mezi subjekty vykona´vajı´cı´mi komunikacˇnı´ cˇinnosti ve lhu˚teˇ cˇtyrˇ a ve slozˇity´ch prˇ´ıpadech sˇesti meˇsı´cu˚, v rˇ´ızenı´ podle za´kona o azylu je rozhodnutı´ vyda´va´no do 90 dnu˚ od zaha´jenı´ rˇ´ızenı´) (§ 71 spra´vnı´ho rˇa´du). K tomu, aby rozhodnutı´ bylo vcˇas vyda´no, slouzˇ´ı opatrˇenı´ proti necˇinnosti. To mu˚zˇe nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n prˇijmout v na´sledujı´cı´ch prˇ´ıpadech: 1) pokud spra´vnı´ orga´n nevyda´ meritornı´ rozhodnutı´ v za´konne´ lhu˚teˇ; 2) jestlizˇe spra´vnı´ orga´n nezaha´jı´ rˇ´ızenı´ do 30 dnu˚ ode dne, kdy se dozveˇdeˇl o du˚vodech pro zaha´jenı´ rˇ´ızenı´ z moci u´rˇednı´ (naprˇ. o tom, zˇe byl spa´cha´n spra´vnı´ delikt); 3) je-li z okolnostı´ zjevne´, zˇe spra´vnı´ orga´n nedodrzˇ´ı lhu˚tu pro vyda´nı´ rozhodnutı´ nebo v neˇm nebude rˇa´dneˇ pokracˇovat. Nadrˇ´ızeny´ orga´n tu postupuje z moci u´rˇednı´, u´cˇastnı´ci jej ovsˇem mohou na vznikly´ stav upozornit a zˇa´dat zjedna´nı´ na´pravy. Opatrˇenı´ k na´praveˇ mohou spocˇ´ıvat v tom, zˇe nadrˇ´ızeny´ orga´n prˇika´zˇe, aby podrˇ´ızeny´ orga´n ve stanovene´ lhu˚teˇ prˇijal opatrˇenı´ ke zjedna´nı´ na´pravy nebo vydal rozhodnutı´, usnesenı´m prˇevezme veˇc a sa´m rozhodne (atrakce), usnesenı´m poveˇrˇ´ı jiny´ orga´n, aby rozhodl (delegace) nebo konecˇneˇ unesenı´m prˇimeˇrˇeneˇ prodlouzˇ´ı lhu˚tu k vyda´nı´ rozhodnutı´ (§ 80 spra´vnı´ho rˇa´du). c) Zvla´sˇtnı´ typy rozhodnutı´ Vedle obecne´ho rezˇimu upravuje spra´vnı´ rˇa´d take´ neˇktere´ specificke´ typy rozhodnutı´. K takovy´m na´lezˇ´ı rozhodnutı´ mezitı´mnı´, v neˇmzˇ je rozhodnuto o za´kladu a o zby´vajı´cı´ch cˇa´stech azˇ po nabytı´ pra´vnı´ moci (naprˇ. ve sporne´m rˇ´ızenı´ se nejprve rozhodne, zda urcˇite´ pra´vo vu˚bec existuje, a potom o vy´sˇi na´roku). V rozhodnutı´ v cˇa´sti veˇci se zase rozhodne o pra´vnı´ch pomeˇrech jen neˇktery´ch u´cˇastnı´ku˚, resp. neˇktery´ch pra´vech cˇi povinnostech a posle´ze o zbyly´ch (§ 148 spra´vnı´ho rˇa´du). Rozhodnutı´ podmı´neˇne´ za´vazny´m stanoviskem je sice fakticky beˇzˇny´m rozhodnutı´m, ale jeho vyda´nı´ je spojeno, podmı´neˇno stanoviskem jine´ho orga´nu, ktere´ je pro rozhodujı´cı´ orga´n za´vazne´ (naprˇ. podle § 37 la´zenˇske´ho za´kona, za´k. cˇ. 164/2001 Sb. musı´ Ministerstvo zdravotnictvı´ vydat za´vazne´ stanovisko k povolenı´ hornicky´ch cˇinnostı´, provedenı´ trhacı´ch pracı´ atd., pokud majı´ by´t prova´deˇna v ochranne´m pa´smu zdroje a na u´zemı´ la´zenˇske´ho mı´sta). Vy´znamne´ je, zˇe bylo-li v pru˚beˇhu rˇ´ızenı´ vyda´no negativnı´ za´vazne´ stanovisko, spra´vnı´ orga´n jizˇ v dalsˇ´ım dokazova´nı´ nepokracˇuje a rˇ´ızenı´ zastavı´ (§ 149 spra´vnı´ho rˇa´du). Specificˇnost prˇ´ıkazu, jakozˇto formy rozhodnutı´ spocˇ´ıva´ v tom, zˇe je vyda´va´n na za´kladeˇ zjednodusˇene´ho rˇ´ızenı´ (§ 150 spra´vnı´ho rˇa´du). Vyda´n mu˚zˇe by´t v rˇ´ızenı´, ktere´ je zahajova´no z moci u´rˇednı´ nebo v rˇ´ızenı´ sporne´m, pokud spra´vnı´ orga´n povazˇuje zjisˇteˇny´ skutkovy´ stav za dostatecˇny´. Jediny´m podkladem pro rozhodnutı´ mu˚zˇe by´t kontrolnı´ protokol. Vyda´nı´ prˇ´ıkazu nemusı´ prˇedcha´zet ozna´menı´ o zaha´jenı´ rˇ´ızenı´, ale jeho samotne´ vyda´nı´ mu˚zˇe by´t prvnı´m u´konem v rˇ´ızenı´. Zvla´sˇtnostı´ je take´ opravny´ prostrˇedek, jı´mzˇ je odpor, ktery´ je poda´va´n do osmi dnu˚ od ozna´menı´ prˇ´ıkazu (viz da´le pasa´zˇ o opravny´ch prostrˇedcı´ch). Pokud je u´cˇastnı´k prˇ´ıtomen a uzna´ du˚vody prˇ´ıkazu, povazˇuje se stav za proka´zany´ a prˇ´ıkaz lze vydat, za podmı´nky, zˇe jde o plneˇnı´ peneˇzˇite´ povinnosti do vy´sˇe 10 000 Kcˇ nebo nepeneˇzˇite´ plneˇnı´, ktere´ mu˚zˇe u´cˇastnı´k realizovat ihned na mı´steˇ (naprˇ. odstranit za´vadny´ stav). V tomto prˇ´ıpadeˇ nenı´ trˇeba odu˚vodneˇnı´ prˇ´ıkazu, ktere´ nahrazuje vlastnorucˇnı´ podpis u´cˇastnı´ka pod prohla´sˇenı´, zˇe s rˇesˇenı´m souhlası´. Do te´to skupiny rˇ´ızenı´ patrˇ´ı take´ vyda´nı´ dokladu, kdy v prˇ´ıpadeˇ, zˇe se zˇa´dosti o prˇizna´nı´ pra´va, jehozˇ existence se osveˇdcˇuje dokladem, vyhovı´, je namı´sto rozhodnutı´ vyda´va´n pra´veˇ tento doklad (naprˇ. zbrojnı´ pru˚kaz, rˇidicˇsky´ pru˚kaz). Rozhodnutı´ zde naby´va´ pra´vnı´ moci a u´cˇinnosti dnem prˇevzetı´ dokladu (§ 151 spra´vnı´ho rˇa´du). Bylo zmı´neˇno, zˇe rozhodnutı´ je „vybaveno“ presumpcı´ spra´vnosti, ktera´ vsˇak mu˚zˇe by´t vyvra´cena novy´m rozhodnutı´m, jı´mzˇ se napravujı´ jeho prˇ´ıpadne´ vady. Z hlediska du˚sledku˚ jsou nejme´neˇ za´vazˇne´ vady forma´lnı´ (naprˇ. pı´sarˇske´ chyby, neprˇesnosti, pocˇetnı´ vady), ktere´ se napravujı´ vı´ce me´neˇ neforma´lneˇ opravny´m usnesenı´m. Ty´ka´-li se vsˇak takova´ vada vy´rokove´ cˇa´sti, je trˇeba vydat v za´jmu pra´vnı´ jistoty opravne´ rozhodnutı´. Opravu cˇinı´ spra´vnı´ orga´n z moci u´rˇednı´ nebo na za´kladeˇ upozorneˇnı´ u´cˇastnı´ka (§ 70 spra´vnı´ho rˇa´du). d) Rˇa´dne´ opravne´ prostrˇedky Jinak je tomu, pokud ma´ u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´ za to, zˇe rozhodnutı´ je nespra´vne´ (zejme´na pokud bylo vadneˇ pouzˇito diskrecˇnı´ opra´vneˇnı´ spra´vnı´ho orga´nu) nebo neza´konne´ (v rozporu s pra´vnı´mi prˇedpisy). Zde slouzˇ´ı k na´praveˇ rˇa´dne´ opravne´ prostrˇedky, jimizˇ jsou odvola´nı´, rozklad, odpor a na´mitky. Hovorˇ´ıme-li o rˇa´dny´ch opravny´ch prostrˇedcı´ch, jde o vyja´drˇenı´ skutecˇnosti, zˇe jsou urcˇeny k prˇipadane´ na´praveˇ nepravomocny´ch rozhodnutı´. Nejbeˇzˇneˇjsˇ´ım rˇa´dny´m opravny´m prostrˇedkem je odvola´nı´, jı´mzˇ lze napadnout kazˇde´ rozhodnutı´, rozumı´ se v uzˇsˇ´ım smyslu i usnesenı´, ledazˇe to za´kon vylucˇuje (nelze se naprˇ. odvolat proti rozhodnutı´, jı´mzˇ je prohla´sˇena nicotnost, nebo o rˇesˇenı´ sporu˚ z verˇejnopra´vnı´ch smluv nebo o rozhodnutı´, jı´mzˇ
23
24
Obsah
se povoluje vklad do katastru nemovitostı´). Mozˇnost podat odvola´nı´ ztra´cı´ ten, kdo se tohoto pra´va vzdal. Ucˇinit tak mu˚zˇe platneˇ azˇ po dorucˇenı´ rozhodnutı´, nikoli tedy prˇedem. Podat odvola´nı´ nemu˚zˇe take´ ten, kdo vzal podane´ odvola´nı´ zpeˇt (§ 81 spra´vnı´ho rˇa´du). Odvola´nı´ mu˚zˇe napadnout bud’ cely´ vy´rok, cˇi jeho jednotlive´ cˇa´sti, nelze vsˇak samostatneˇ napadnout pouze odu˚vodneˇnı´ rozhodnutı´. Bude-li napadena jen cˇa´st vy´roku nebo jeho vedlejsˇ´ı ustanovenı´, naby´vajı´ ostatnı´ cˇa´sti pra´vnı´ moci za podmı´nky, zˇe netvorˇ´ı nedı´lny´ celek. Odvola´nı´ musı´ vedle obecny´ch na´lezˇitostı´ poda´nı´ obsahovat u´daje o tom, proti ktere´mu rozhodnutı´ smeˇrˇuje, v jake´m rozsahu a v cˇem je spatrˇova´na neza´konnost nebo nespra´vnost hmotneˇpra´vnı´ cˇi procesnı´ stra´nky. Jestlizˇe u´cˇastnı´k neprovede specifikaci, tedy neuvede, ktere´ cˇa´sti rozhodnutı´ napada´, ma´ se za to, zˇe se odvola´va´ proti cele´mu rozhodnutı´. Poda´no musı´ by´t v takove´m pocˇtu stejnopisu˚, aby kazˇdy´ u´cˇastnı´k dostal jeden a jeden zu˚stal u spra´vnı´ho orga´nu, v opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ je spra´vnı´ orga´n opatrˇ´ı na na´klady u´cˇastnı´ka. Tento postup mu˚zˇe prˇicha´zet v u´vahu take´ tam, kde bude odvola´nı´ poda´no prostrˇednictvı´m datove´ schra´nky za situace, kdy ostatnı´ u´cˇastnı´ci ji nemajı´. Odvola´nı´ je trˇeba podat ve lhu˚teˇ 15 dnu˚ od jeho ozna´menı´ (zpravidla tedy od dorucˇenı´ pı´semne´ho vyhotovenı´) (§ 83 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Bude-li vsˇak u´cˇastnı´k s plny´mi procesnı´mi pra´vy o lhu˚teˇ pro odvola´nı´ poucˇen vadneˇ cˇi dokonce vu˚bec, mu˚zˇe podat odvola´nı´ do 15 dnu˚ od dorucˇenı´ opravne´ho usnesenı´, nejpozdeˇji vsˇak do 90 dnu˚ od ozna´menı´ rozhodnutı´. Pokud se ty´cˇe ostatnı´ch, vedlejsˇ´ıch u´cˇastnı´ku˚, jimzˇ nebylo rozhodnutı´ ozna´meno, mohou podat odvola´nı´ do 30 dnu˚ ode dne, kdy se o vyda´nı´ rozhodnutı´ dozveˇdeˇli, nejpozdeˇji do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutı´ ozna´meno poslednı´mu z u´cˇastnı´ku˚. Odvola´nı´ ma´ za´sadneˇ u´cˇinek odkladny´ (suspenzı´vnı´) a devolutivnı´ (veˇc je postupova´na orga´nu II. instance) (§ 85 spra´vnı´ho rˇa´du). Suspenzı´vnı´ u´cˇinek nasta´va´, je-li odvola´nı´ poda´no vcˇas a pokud je prˇ´ıpustne´. Projevuje se v tom, zˇe nenasta´va´ pra´vnı´ moc, vykonatelnost ani jine´ u´cˇinky rozhodnutı´. Odklad vykonatelnosti vsˇak nenasta´va´, pokud to vyloucˇ´ı za´kon (tak je tomu u vsˇech usnesenı´, pokud jde o rozhodnutı´, lze jako prˇ´ıklad uve´st rozhodnutı´ o skoncˇenı´ platnosti cestovnı´ho dokladu podle za´kona o cestovnı´ch dokladech, za´k. cˇ. 329/1999 Sb.) nebo konecˇneˇ, jestlizˇe to vyloucˇ´ı spra´vnı´ orga´n (naprˇ. z du˚vodu nale´have´ho verˇejne´ho za´jmu nebo jestlizˇe neˇktere´mu z u´cˇastnı´ku˚ hrozı´ va´zˇna´ u´jma). Odvola´nı´ se poda´va´ u toho spra´vnı´ho orga´nu, ktery´ rozhodnutı´ vydal. Ten jej pak zasˇle vsˇem ostatnı´m u´cˇastnı´ku˚m rˇ´ızenı´, kterˇ´ı se mohou odvolat s vy´zvou, aby se vyja´drˇili (cozˇ je jejich pra´vem, nikoli povinnostı´), a prˇ´ıpadneˇ rˇ´ızenı´ doplnı´. K vyja´drˇenı´m, ktera´ mohla by´t poda´na jizˇ v pru˚beˇhu rˇ´ızenı´ v I. instanci, se vsˇak neprˇihlı´zˇ´ı. Druhy´ u´cˇinek odvola´nı´ nemusı´ nastat, jestlizˇe spra´vnı´ orga´n, ktery´ rozhodnutı´ vydal, toto zrusˇ´ı cˇi zmeˇnı´ (tzv. autoremedura), za podmı´nky, zˇe se odvola´nı´ vyhovı´ v plne´m rozsahu a nemu˚zˇe tı´m by´t jine´mu u´cˇastnı´kovi zpu˚sobena u´jma, ledazˇe by s tı´m souhlasil. Nejsou-li shleda´ny du˚vody pro autoremeduru, je spis prˇeda´n odvolacı´mu orga´nu, jı´mzˇ je zpravidla nejblı´zˇe nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n. Ten prˇezkouma´ vzˇdy v cele´m rozsahu soulad napadene´ho rozhodnutı´, jakozˇ i rˇ´ızenı´, na jehozˇ za´kladeˇ bylo vyda´no, s pra´vnı´mi prˇedpisy, pokud vsˇak jde o jeho spra´vnost (zejme´na pouzˇitı´ diskrecˇnı´ho opra´vneˇnı´), prˇezkouma´va´ jej pouze v rozsahu na´mitek uvedeny´ch v odvola´nı´, resp. vyzˇaduje-li to verˇejny´ za´jem. Neprˇihlı´zˇ´ı se k teˇm vada´m rˇ´ızenı´, o nichzˇ lze mı´t za to, zˇe nemohou ovlivnit za´konnost ani spra´vnost rozhodnutı´ (naprˇ. pokud by u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´ byl prˇedveden a na´sledneˇ se proka´zalo, zˇe k tomu nebyl du˚vod, nemu˚zˇe to mı´t vliv na konecˇne´ rozhodnutı´). Da´le platı´, zˇe k novy´m skutecˇnostem a k na´vrhu˚m novy´ch du˚kazu˚, at’jsou uvedeny v odvola´nı´, nebo, ktere´ vysˇly najevo v pru˚beˇhu rˇ´ızenı´, se prˇihlı´zˇ´ı jen, jestlizˇe je u´cˇastnı´k nemohl uplatnit drˇ´ıve, tj. v ra´mci prvostupnˇove´ho rˇ´ızenı´, cozˇ podle judikatury neplatı´, pokud se ty´cˇe spra´vnı´ch deliktu˚, kde lze tzv. novoty uplatnit kdykoli. Odvolacı´ orga´n mu˚zˇe odvola´nı´ vyrˇ´ıdit neˇktery´m z na´sledujı´cı´ch zpu˚sobu˚: dojde-li k za´veˇru, zˇe je neza´konne´ nebo nespra´vne´ pak jej: a) zcela nebo zcˇa´sti zrusˇ´ı a rˇ´ızenı´ zastavı´. Tı´mto zpu˚sobem postupuje pra´veˇ tam, kde samotne´ zrusˇenı´ je dostatecˇne´ pro na´pravu (naprˇ. neproka´zˇe se, zˇe ˇ ´ızenı´ da´le zastavı´, jestlizˇe odvola´nı´ smeˇrˇuje proti rozhodnutı´ spra´vnı´ delikt spa´chala urcˇita´ osoba). R o prˇedbeˇzˇne´m opatrˇenı´ a meritornı´ rozhodnutı´ jizˇ nabylo pra´vnı´ moci. Je tomu tak proto, zˇe takove´ prˇedbeˇzˇne´ opatrˇenı´ beztak automaticky pozby´va´ u´cˇinnosti. Ke zrusˇenı´ rozhodnutı´ a zastavenı´ rˇ´ızenı´ docha´zı´ te´zˇ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe odvolacı´ instance zjistı´, zˇe nastala skutecˇnost odu˚vodnˇujı´cı´ rˇ´ızenı´ zastavit (naprˇ. dosˇlo k za´niku mozˇnosti pokracˇovat v rˇ´ızenı´ o spra´vnı´m deliktu nebo zˇadatel vzal svoji zˇa´dost zpeˇt); b) zrusˇ´ı zcela nebo zcˇa´sti a veˇc vra´tı´ k nove´mu projedna´nı´ orga´nu I. stupneˇ. Tento postup je na mı´steˇ, jestlizˇe je namı´steˇ rozsa´hlejsˇ´ı dokazova´nı´, rozhodnutı´ je nesrozumitelne´, nedostatecˇneˇ odu˚vodneˇne´ apod. Odvolacı´ orga´n ma´ vzˇdy vyslovit v odu˚vodneˇnı´ svoje stanovisko k pra´vnı´ ota´zce
Obsah
a tı´mto je orga´n I. instance va´za´n; c) napadene´ rozhodnutı´ zmeˇnı´, opeˇt zcela nebo zcˇa´sti. Zmeˇnu vsˇak nelze prove´st, pokud by neˇktere´mu z u´cˇastnı´ku˚ hrozila u´jma z du˚vodu ztra´ty mozˇnosti odvolat se (naprˇ. dosˇlo by k rozsˇ´ırˇenı´ postihu za spra´vnı´ delikt, prˇicˇemzˇ proti takove´mu rozhodnutı´ by jizˇ u´cˇastnı´k nemeˇl mozˇnost obrany). Zmeˇnu rozhodnutı´ nelze v neprospeˇch odvolatele (za´kaz reformace in peius). V neprospeˇch odvolatele vsˇak mu˚zˇe by´t rozhodnutı´ zmeˇneˇno, jestlizˇe podal odvola´nı´ take´ jiny´ u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´, jehozˇ za´jmy nejsou shodne´ (naprˇ. u´cˇastnı´k stavebnı´ho rˇ´ızenı´, ktery´ nechce povolit zmeˇnu sousednı´ stavby), nebo pokud bude zjisˇteˇno, zˇe rozhodnutı´ je vyda´no v rozporu s pra´vnı´mi prˇedpisy cˇi jiny´m verˇejny´m za´jmem. To vsˇak neplatı´, pokud zvla´sˇtnı´ za´kon reformaci in peius vy´slovneˇ vylucˇuje (tak je tomu podle § 82 za´kona o prˇestupcı´ch). Rozhodnutı´ odvolacı´ho orga´nu je konecˇne´ v tom smyslu, zˇe se proti neˇmu nelze da´le odvolat. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe nebyl shleda´n du˚vod pro zˇa´dny´ z uvedeny´ch kroku˚, odvolacı´ orga´n odvola´nı´ zamı´tne a napadene´ rozhodnutı´ potvrdı´. Proti tomuto rozhodnutı´ se nenı´ mozˇno odvolat a pra´vnı´ moc naby´va´ ozna´menı´m odvolatelu˚m a vsˇem u´cˇastnı´ku˚m s plny´mi procesnı´mi pra´vy. Odvola´nı´, ktere´ je poda´no opozˇdeˇneˇ nebo nenı´ prˇ´ıpustne´, odvolacı´ orga´n zamı´tne, soucˇasneˇ je vsˇak povinen se zaby´vat tı´m, zda nejsou da´ny du˚vody pro prˇezkumne´ rˇ´ızenı´, obnovu rˇ´ızenı´ cˇi nove´ rozhodnutı´, a dospeˇje-li k za´veˇru, zˇe tomu tak je, posuzuje se takove´ poda´nı´ jako podneˇt cˇi zˇa´dost o pouzˇitı´ teˇchto dozorcˇ´ıch, resp. mimorˇa´dny´ch opravny´ch prostrˇedku˚. Uvedeny´ rezˇim prˇezkumu platı´ pouze pro neza´konna´ nebo nespra´vna´ rozhodnutı´, nikoli pokud jde o rozhodnutı´ nicotna´ (§ 77 spra´vnı´ho rˇa´du). Nicotnost (nulitu) pu˚sobı´ prˇedneˇ to, zˇe rozhodnutı´ vydal orga´n, ktery´ nenı´ veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´. V tomto prˇ´ıpadeˇ nulitu konstatuje spra´vnı´ orga´n nadrˇ´ızeny´ tomu, ktery´ takove´ rozhodnutı´ vydal. Dalsˇ´ımi du˚vody nicotnosti je skutecˇnost, zˇe rozhodnutı´ je zjevneˇ vnitrˇneˇ rozporne´ (naprˇ. soucˇasneˇ neˇco povoluje a tote´zˇ zakazuje), pra´vneˇ nebo fakticky neuskutecˇnitelne´ (naprˇ. povolenı´ vykona´vat cˇinnost, ktera´ je zaka´za´na, nebo neˇco, co odporuje fyzika´lnı´m za´konu˚m), nebo ma´ jine´ vady, pro ktere´ jej nelze povazˇovat za rozhodnutı´ (je tu nedostatek vu˚le, zcela chybı´ forma, chybı´ pra´vnı´ podklad atp.). V teˇchto prˇ´ıpadech konstatuje nicotnost soud. Nicotne´ rozhodnutı´ se nerusˇ´ı, protozˇe fakticky neexistuje, pouze se konstatuje (deklaruje), zˇe ma´ tuto povahu. Mu˚zˇe se tak sta´t kdykoli a za´sadneˇ se cˇinı´ z moci u´rˇednı´. Podneˇt k tomu vsˇak mohou da´t u´cˇastnı´ci rˇ´ızenı´ a dalsˇ´ı subjekty, ktere´ by byly rozhodnutı´m va´za´ny, jakozˇ i jiny´ spra´vnı´ orga´n. Dalsˇ´ım z rˇa´dny´ch opravny´ch prostrˇedku˚ je rozklad (§ 152 spra´vnı´ho rˇa´du). Napadnout jı´m lze rozhodnutı´, ktere´ vydal v I. stupni u´strˇednı´ spra´vnı´ u´rˇad, ministr, sta´tnı´ tajemnı´k ministerstva nebo vedoucı´ jine´ho u´strˇednı´ho u´rˇadu. O rozkladu rozhoduje ministr cˇi vedoucı´ jine´ho u´strˇednı´ho u´rˇadu. Na´vrh na rozhodnutı´ mu prˇedkla´da´ rozkladova´ komise, ktera´ ma´ nejme´neˇ peˇt cˇlenu˚, z nichzˇ veˇtsˇinu tvorˇ´ı odbornı´ci, kterˇ´ı nejsou cˇleny tohoto u´rˇadu. Pro rozklad platı´ pravidla pro odvola´nı´, pokud to nevylucˇuje povaha veˇci (v u´vahu neprˇicha´zı´ naprˇ. devolutivnı´ u´cˇinek rozkladu, protozˇe za´lezˇitost se posuzuje sta´le v ra´mci te´hozˇ spra´vnı´ho orga´nu). Ve zvla´sˇtnı´ch za´konech jsou pak stanoveny urcˇite´ odchylky (naprˇ. podle za´kona o ochranny´ch zna´mka´ch, za´k. cˇ. 44/2003 Sb. je lhu˚ta k poda´nı´ rozkladu jeden meˇsı´c, podle za´kona o elektronicky´ch komunikacı´ch, za´k. cˇ. 127/2005 Sb. se cˇlenove´ rady nepovazˇujı´ za zameˇstnance Cˇeske´ho telekomunikacˇnı´ho u´rˇadu), prˇ´ıpadneˇ poda´nı´ rozkladu mu˚zˇe by´t zcela vyloucˇeno (tak je tomu naprˇ. podle za´kona o provozova´nı´ rozhlasove´ho a televiznı´ho vysı´la´nı´, za´k. cˇ. 231/2001 Sb.). Oproti odvola´nı´ mu˚zˇe by´t v prˇ´ıpadeˇ rozkladu rozhodnutı´ bud’ zrusˇeno, resp. zmeˇneˇno, jestlizˇe se rozkladu plneˇ vyhovı´ a jine´mu u´cˇastnı´kovi tı´m nemu˚zˇe by´t zpu˚sobena u´jma, ledazˇe by s tı´m vyslovil souhlas, a nestane-li se tak, bude rozklad zamı´tnut. V u´vahu tedy neprˇicha´zı´ vra´cenı´ k nove´mu projedna´nı´ nebo vyhoveˇt rozkladu jen z cˇa´sti. Rovneˇzˇ zde vsˇak mu˚zˇe zvla´sˇtnı´ u´prava stanovit odchylny´ rezˇim (naprˇ. podle za´kona o elektronicky´ch komunikacı´ch se ustanovenı´ o mozˇne´m zpu˚sobu ukoncˇenı´ nepouzˇije, takzˇe zde lze rozhodnutı´ i vra´tit nebo rozkladu vyhoveˇt jen zcˇa´sti. Specia´lnı´m opravny´m prostrˇedkem je odpor, ktery´ lze pouzˇ´ıt toliko v prˇ´ıkaznı´m rˇ´ızenı´ (§ 150 odst. 3 spra´vnı´ho rˇa´du). Na rozdı´l od odvola´nı´ nema´ suspenzı´vnı´ ani devolutivnı´ u´cˇinek. Lhu˚ta k jeho poda´nı´ je osm dnı´ ode dne ozna´menı´ prˇ´ıkazu. Poda´nı´m odporu se prˇ´ıkaz automaticky rusˇ´ı, neprˇicha´zı´ tedy v u´vahu autoremedura, podany´ odpor nelze vzı´t zpeˇt a pokracˇuje se v norma´lnı´m, nezkra´cene´m rˇ´ızenı´. Konecˇneˇ jsou to na´mitky, ktere´ se pouzˇ´ıvajı´ pouze v exekucˇnı´m rˇ´ızenı´ a jsou urcˇeny proti teˇm u´konu˚m, vu˚cˇi nimzˇ nelze podat odvola´nı´ (§ 117 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Jejich poda´nı´ nema´ devolutivnı´ u´cˇinek, za urcˇite´ situace mohou mı´t u´cˇinek suspenzı´vnı´ (naprˇ. pokud smeˇrˇujı´ proti exekuci vyklizenı´m). e) Dozorcˇ´ı a mimorˇa´dne´ opravne´ prostrˇedky
25
26
Obsah
ˇ a´dny´mi opravny´mi prostrˇedky lze napadnout vy´lucˇneˇ dosud nepravomocna´ rozhodnutı´. Trˇebazˇe R pojmovy´m znakem rozhodnutı´, ktera´ jsou v pra´vnı´ moci, je mimo jine´ pra´veˇ skutecˇnost, zˇe jsou nezmeˇnitelna´ a nezrusˇitelna´, neplatı´ to absolutneˇ. Za urcˇite´ situace mohou by´t totizˇ dotcˇena jednak dozorcˇ´ımi cˇi reviznı´mi, jednak mimorˇa´dny´mi opravny´mi prostrˇedky. Toto rozlisˇenı´ se prova´dı´ v za´vislosti na tom, z jake´ iniciativy je prˇezkum pravomocne´ho rozhodnutı´ prova´deˇn: u dozorcˇ´ıch prostrˇedku˚ je to z moci u´rˇednı´, mimorˇa´dne´ opravne´ prostrˇedky jsou na zˇa´dost u´cˇastnı´ka. Vzhledem k tomu rozdeˇlenı´ na´lezˇ´ı k dozorcˇ´ım prostrˇedku˚m prˇezkumne´ rˇ´ızenı´, nove´ rozhodnutı´ a obnova rˇ´ızenı´, pokud je rˇ´ızenı´ zahajova´no ex officio, mimorˇa´dny´mi opravny´mi prostrˇedky je obnova rˇ´ızenı´ a nove´ rozhodnutı´, je-li rˇ´ızenı´ zahajova´no na zˇa´dost. Prˇezkumne´ rˇ´ızenı´ je zahajova´no vy´lucˇneˇ z moci u´rˇednı´. Je sice pra´vem u´cˇastnı´ka rˇ´ızenı´, aby dal podneˇt, ktery´ vsˇak nenı´ za´vazny´m na´vrhem v tom smyslu, zˇe by na jeho za´kladeˇ bylo nutno rˇ´ızenı´ zaha´jit (§ 94 spra´vnı´ho rˇa´du). Jeho funkcı´ je napravovat prˇedevsˇ´ım vady pra´vnı´, cozˇ plyne z toho, zˇe v ra´mci tohoto rˇ´ızenı´ se prˇezkouma´vajı´ pravomocna´ rozhodnutı´, u nichzˇ lze mı´t du˚vodne´ pochybnosti, zda jsou v souladu s pra´vnı´mi prˇedpisy (rozumı´ se za´kony i podza´konny´mi prˇedpisy). Zcela vyloucˇeno je prova´deˇt tento prˇezkum, byl-li u´cˇastnı´kovi da´n souhlas k obcˇanskopra´vnı´m, obchodneˇpra´vnı´m nebo pracovneˇpra´vnı´m u´konu˚m, povolen vklad do katastru nemovitosti nebo byloli rozhodnuto o osobnı´m stavu a zˇadatel nabyl pra´v v dobre´ vı´rˇe. Dalsˇ´ı omezenı´ se ty´kajı´ usnesenı´: samostatneˇ lze takto prˇezkouma´vat pouze usnesenı´ o odlozˇenı´ veˇci a o zastavenı´ rˇ´ızenı´, jina´ v za´sadeˇ nezˇ spolu s meritornı´m rozhodnutı´m. Limitem je i to, zˇe pokud by po zaha´jenı´ prˇezkumne´ho rˇ´ızenı´ spra´vnı´ orga´n dospeˇl k za´veˇru, zˇe rozhodnutı´ bylo sice vyda´no v rozporu s pra´vnı´m prˇedpisem, ale u´jma, ktera´ by vznikla jine´mu u´cˇastnı´kovi, ktery´ nabyl pra´va v dobre´ vı´rˇe, by byla v zjevne´m nepomeˇru k u´jmeˇ, ktera´ vznikla jine´mu u´cˇastnı´kovi nebo verˇejne´mu za´jmu, rˇ´ızenı´ bude zastaveno. Spra´vnı´ orga´n zde musı´ velmi citliveˇ posuzovat pomeˇr jednotlivy´ch hodnot, ktere´ jsou vyja´drˇeny neurcˇity´mi pojmy, tedy vy´sˇi u´jmy, dobrou vı´ru a verˇejny´ za´jem. Prˇi rozhodova´nı´ je spra´vnı´ orga´n vu˚bec povinen sˇetrˇit pra´va nabyta´ v dobre´ vı´rˇe. Prˇezkumne´ rˇ´ızenı´ zahajuje z moci u´rˇednı´ spra´vnı´ orga´n nadrˇ´ızeny´ tomu, kdo rozhodnutı´ vydal, jestlizˇe dojde po prˇedbeˇzˇne´m posouzenı´ veˇci k du˚vodne´mu za´veˇru, zˇe rozhodnutı´ je v rozporu s pra´vnı´mi prˇedpisy. Kdo je nadrˇ´ızeny´ orga´n, stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon (naprˇ. u obecnı´ho u´rˇadu je to krajsky´ u´rˇad, v prˇ´ıpadeˇ celnı´ho u´rˇadu celnı´ rˇeditelstvı´, u obecnı´ch zˇivnostensky´ch u´rˇadu˚ krajske´ zˇivnostenske´ u´rˇady). Nelze-li takto nadrˇ´ızeny´ orga´n urcˇit, postupuje se podle obecne´ho rezˇimu § 178 spra´vnı´ho rˇa´du; v prˇ´ıpadeˇ, zˇe je prˇedmeˇtem prˇezkumu rozhodnutı´ u´strˇednı´ho spra´vnı´ho orga´nu, rozhoduje o prˇezkumne´m rˇ´ızenı´ jeho vedoucı´. Jakousi formou autoremedury je prˇ´ıpad, kdy dal podneˇt k prˇezkumne´mu rˇ´ızenı´ u´cˇastnı´k, zde totizˇ mu˚zˇe rˇ´ızenı´ prove´st i spra´vnı´ orga´n I. stupneˇ za podmı´nky, zˇe u´cˇastnı´kovi plneˇ vyhovı´ a nemu˚zˇe zpu˚sobit u´jmu jine´mu u´cˇastnı´kovi. ´ cˇastnı´ky prˇezkumne´ho rˇ´ızenı´ jsou u´cˇastnı´ky pu˚vodnı´ho rˇ´ızenı´, resp. jejich pra´vnı´ na´stupci. U Prˇezkumne´ rˇ´ızenı´ je trˇeba zaha´jit v subjektivnı´ lhu˚teˇ dvou meˇsı´cu˚ pocˇ´ıtane´ ode dne, kdy se spra´vnı´ orga´n dozveˇdeˇl o du˚vodech zaha´jenı´, nejpozdeˇji do jednoho roku od pra´vnı´ moci meritornı´ho rozhodnutı´. Soulad s pra´vnı´mi prˇedpisy i skutkovy´mi okolnostmi se vzˇdy posuzuje podle stavu, ktery´ tu byl v dobeˇ vyda´nı´ rozhodnutı´. Dojde-li spra´vnı´ orga´n k za´veˇru, zˇe rozhodnutı´ bylo vyda´no v rozporu s pra´vnı´mi prˇedpisy, zrusˇ´ı jej, nebo zmeˇnı´, resp. zrusˇ´ı a vra´tı´ odvolacı´mu orga´nu cˇi orga´nu I. stupneˇ. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ usnesenı´m rˇ´ızenı´ zastavı´. Spra´vnı´ rˇa´d zna´ jesˇteˇ zvla´sˇtnı´ tzv. zkra´cene´ prˇezkumne´ rˇ´ızenı´, ktere´ prˇicha´zı´ v u´vahu tam, kde je porusˇenı´ pra´vnı´ho prˇedpisu zjevne´ jizˇ ze spisove´ho materia´lu, jsou da´ny ostatnı´ podmı´nky pro toto rˇ´ızenı´ a nenı´ trˇeba vysveˇtlenı´ u´cˇastnı´ku˚. Zde se dokazova´nı´ neprova´dı´. ´ cˇinky rozhodnutı´ v prˇezkumne´m rˇ´ızenı´ mohou nastat bud’ zpeˇtneˇ od pra´vnı´ moci rozhodnutı´, U resp. prˇedbeˇzˇne´ vykonatelnosti prˇezkouma´vane´ho rozhodnutı´, nebo azˇ od pra´vnı´ moci cˇi prˇedbeˇzˇne´ vykonatelnosti vlastnı´ho rozhodnutı´ vydane´ho v prˇezkumne´m rˇ´ızenı´. Kdy u´cˇinky nasta´vajı´, ma´ urcˇit prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n. Obnova rˇ´ızenı´ je tradicˇnı´m mimorˇa´dny´m, resp. dozorcˇ´ım opravny´m prostrˇedkem (§ 100 spra´vnı´ho rˇa´du). Na rozdı´l od prˇezkumne´ho rˇ´ızenı´ slouzˇ´ı prˇedevsˇ´ım k na´praveˇ vad skutkovy´ch. Pravomocneˇ ukoncˇene´ rˇ´ızenı´ bude obnoveno k zˇa´dosti u´cˇastnı´ka, pokud vysˇly najevo nove´ skutecˇnosti nebo du˚kazy, ktere´ tu byly jizˇ v dobeˇ pu˚vodnı´ho rˇ´ızenı´, a u´cˇastnı´k, jemuzˇ jsou ku prospeˇchu, je nemohl uplatnit, nebo se provedene´ du˚kazy uka´zaly jako nepravdive´. Da´le se tak mu˚zˇe sta´t, bylo-li zrusˇeno nebo zmeˇneˇno rozhodnutı´, ktere´ bylo podkladem pu˚vodnı´ho rozhodnutı´ (naprˇ. rozhodnutı´ o prˇedbeˇzˇne´ ota´zce nebo bylo zmeˇneˇno za´vazne´ stanovisko). Podmı´nkou je, zˇe tyto skutecˇnosti, du˚kazy cˇi rozhodnutı´ mohou odu˚vodnit jine´ rˇesˇenı´ ota´zky, ktera´ byla prˇedmeˇtem pu˚vodnı´ho rˇ´ızenı´
Obsah
a rozhodnutı´. Dalsˇ´ı podmı´nkou je, zˇe nemohl du˚vod obnovy uplatnit jizˇ v odvolacı´m rˇ´ızenı´. Mimo to mu˚zˇe by´t obnova rˇ´ızenı´ prostrˇedkem reviznı´m, dozorcˇ´ım. Spra´vnı´ orga´n mu˚zˇe totizˇ ze stejny´ch du˚vodu˚ rozhodnout o obnoveˇ rˇ´ızenı´, je-li na tom verˇejny´ za´jem. Ucˇinit tak mu˚zˇe do 3 let od pra´vnı´ moci rozhodnutı´. Da´le mu˚zˇe o obnoveˇ rozhodnout, jestlizˇe bylo rozhodnutı´ dosazˇeno trestny´m cˇinem. ´ cˇastnı´k rˇ´ızenı´ mu˚zˇe podat zˇa´dost o obnovu jak u orga´nu I. stupneˇ, tak odvolacı´ho orga´nu, a to U v subjektivnı´ lhu˚teˇ 3 meˇsı´cu˚, pocˇ´ıtany´ch ode dne, kdy se o du˚vodu obnovy dozveˇdeˇl, nejpozdeˇji pak v objektivnı´ lhu˚teˇ 3 let ode dne nabytı´ pra´vnı´ moci rozhodnutı´. Obnova rˇ´ızenı´ ma´ dveˇ sta´dia: v prve´m se rozhoduje o tom, zda vu˚bec bude obnova povolena. Prˇ´ıslusˇny´ k tomu je spra´vnı´ orga´n, ktery´ rozhodl v poslednı´m stupni. Na to navazuje nove´, obnovene´ rˇ´ızenı´, prova´deˇne´ spra´vnı´m orga´nem, ktery´ byl v pu˚vodnı´m rˇ´ızenı´ prˇ´ıslusˇny´ v I. stupni; vy´jimku tvorˇ´ı situace, kdy by se du˚vod obnovy ty´kal pouze odvolacı´ho rˇ´ızenı´, zde by jej prova´deˇl odvolacı´ orga´n. ´ cˇastnı´ky obnovene´ho rˇ´ızenı´ jsou ti, u ktery´ch to odu˚vodnˇuje pra´vnı´ a skutkovy´ stav v dobeˇ, kdy U toto rˇ´ızenı´ probı´ha´, z cˇehozˇ plyne, zˇe jejich okruh mu˚zˇe by´t jiny´, nezˇ tomu bylo v pu˚vodnı´m rˇ´ızenı´. Novy´m rozhodnutı´m se pu˚vodnı´ rusˇ´ı a je na spra´vnı´m orga´nu, aby stanovil, zda toto rozhodnutı´ naby´va´ u´cˇinnosti zpeˇtneˇ, tedy od pra´vnı´ moci cˇi prˇedbeˇzˇne´ vykonatelnosti pu˚vodnı´ho rozhodnutı´, nebo azˇ od pra´vnı´ moci cˇi prˇedbeˇzˇne´ vykonatelnosti nove´ho rozhodnutı´. Nove´ rozhodnutı´ je pak napadnutelne´ rˇa´dny´mi opravny´mi prostrˇedky. Kromeˇ obnovy rˇ´ızenı´ upravuje spra´vnı´ rˇa´d take´ mozˇnost vyda´nı´ nove´ho rozhodnutı´. Jde o institut, ktery´ se doty´ka´ du˚lezˇite´ za´sady, vyja´drˇene´ souslovı´m ne bis in idem, cˇili nema´ by´t dvakra´t rozhodova´no o te´zˇe veˇci. Nove´ rozhodnutı´ vsˇak umozˇnˇuje, aby se tak stalo. Protozˇe je tak vy´znamneˇ narusˇova´na dalsˇ´ı du˚lezˇita´ za´sada, totizˇ pra´vnı´ jistota, jde jak patrno o opatrˇenı´ mimorˇa´dne´, ktere´ lze pouzˇ´ıt pouze v taxativneˇ uvedeny´ch prˇ´ıpadech: a) je-li to nezbytne´ v souvislosti s prominutı´m zamesˇka´nı´ u´konu a navra´cenı´ v prˇedesˇly´ stav (navracenı´ v prˇedesˇly´ stav mu˚zˇe by´t provedeno i po vyda´nı´ rozhodnutı´ ve veˇci, a proto je trˇeba prˇi navra´cenı´ do pu˚vodnı´ fa´ze rˇ´ızenı´ vydat rozhodnutı´ nove´); b) novy´m rozhodnutı´m bude vyhoveˇno zˇa´dosti drˇ´ıve pravomocneˇ zamı´tnute´ (tak tomu bude zejme´na, zmeˇnı´-li se skutkove´ cˇi pra´vnı´ pomeˇry, za nichzˇ byla pu˚vodnı´ zˇa´dost zamı´tnuta); c) nove´ rozhodnutı´ z va´zˇny´ch du˚vodu˚ dodatecˇneˇ zmeˇnı´ dobu platnosti cˇi u´cˇinnosti rozhodnutı´, lhu˚tu ke splneˇnı´ povinnosti nebo dodatecˇneˇ povolı´ plneˇnı´ ve spla´tka´ch, resp. po cˇa´stech; d) jestlizˇe bylo pu˚vodnı´ rozhodnutı´ ve veˇci zrusˇeno jiny´m orga´nem (zejme´na spra´vnı´m soudem); e) pokud tak stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon (§ 101 spra´vnı´ho rˇa´du). Nove´ rˇ´ızenı´ je zahajova´no na zˇa´dost nebo z moci u´rˇednı´ bez ohledu na to, jak bylo zaha´jeno rˇ´ızenı´ pu˚vodnı´, a vzhledem k tomu ma´ povahu mimorˇa´dne´ho opravne´ho prostrˇedku i prostrˇedku dozorcˇ´ıho. Zˇa´dost mohou podat jak u´cˇastnı´ci pu˚vodnı´ho rˇ´ızenı´, tak i jejich pra´vnı´ na´stupci, za podmı´nky, zˇe jsou pu˚vodnı´m rozhodnutı´m prˇ´ımo dotcˇeni (naprˇ. novı´ vlastnı´ci stavby). Prˇ´ıslusˇny´m k rozhodova´nı´ je spra´vnı´ orga´n, ktery´ prova´deˇl rozhodnutı´ v I. stupni, ledazˇe by se du˚vody ty´kaly toliko odvolacı´ho rˇ´ızenı´, pak by byl prˇ´ıslusˇny´ odvolacı´ orga´n. Na to, aby bylo provedeno nove´ rˇ´ızenı´, nenı´ pra´vnı´ na´rok, cozˇ plyne z toho, zˇe dojde-li spra´vnı´ orga´n k za´veˇru, zˇe zˇa´dost u´cˇastnı´ka zaha´jenı´ tohoto rˇ´ızenı´ neodu˚vodnˇuje, usnesenı´m rˇ´ızenı´ zastavı´. Nove´ rozhodnutı´ ma´ tyto du˚sledky: pokud bude prominuto zamesˇka´nı´ u´konu a navra´cenı´ v prˇedesˇly´ stav, pu˚vodnı´ rozhodnutı´ se rusˇ´ı; v ostatnı´ch prˇ´ıpadech se pu˚vodnı´ akt nerusˇ´ı, ale nove´ rozhodnutı´ bra´nı´ jeho vykonatelnosti cˇi jiny´m u´cˇinku˚m. f) Exekuce Poslednı´m sta´diem spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ mu˚zˇe by´t exekuce. Zdu˚raznit je trˇeba slovo mu˚zˇe, protozˇe k exekuci lze sa´hnout pouze v prˇ´ıpadeˇ, kdy pu˚vodnı´ povinnost nebyla vcˇas a rˇa´dneˇ splneˇna, a samozrˇejmeˇ take´ jen tam, kde pra´vo lze pojmoveˇ nuceneˇ vykonat, prove´st (nenı´ mozˇno exekvovat akt, ktery´ prˇizna´va´ jen opra´vneˇnı´, akt cˇisteˇ deklaratornı´ povahy nebo ten, jı´mzˇ docha´zı´ k za´niku pra´va). Exekuce ma´ povahu prˇ´ıme´ho donucenı´, nenı´ ovsˇem sankcı´ v u´zke´m smyslu, tedy jaky´msi trestem, jedna´ se o tzv. jiny´ du˚sledek porusˇenı´, nesplneˇnı´ povinnosti. Prova´dı´ se formou exekucˇnı´ch u´konu˚, ktere´ majı´ povahu bezprostrˇednı´ch za´sahu˚ cˇi u´konu˚, tedy neprˇedcha´zı´ jim formalizovane´ rˇ´ızenı´. Prˇedpokladem k tomu, aby mohla by´t exekuce realizova´na, je, zˇe existuje exekucˇnı´ titul, jı´mzˇ je: a) vykonatelne´ cˇi prˇedbeˇzˇneˇ vykonatelne´ rozhodnutı´; b) vykonatelny´ smı´r schva´leny´ ve sporne´m rˇ´ızenı´. Nuceny´ vy´kon mu˚zˇe by´t uskutecˇneˇn v ra´mci spra´vnı´ exekuce, nebo jej mu˚zˇe prove´st take´ soud cˇi soudnı´ exekutor, pozˇa´da´-li o to bud’ spra´vnı´ orga´n, ktery´ vydal prvostupnˇove´ rozhodnutı´ nebo ktery´ schva´lil smı´r, cˇi osoba, jı´zˇ sveˇdcˇ´ı opra´vneˇnı´ z exekucˇnı´ho titulu. V takove´m prˇ´ıpadeˇ by se exekuce
27
28
Obsah
prova´deˇla podle obcˇanske´ho soudnı´ho rˇa´du nebo exekucˇnı´ho rˇa´du (za´k. cˇ. 120/2001 Sb.). Navrhnout nuceny´ vy´kon povinnostı´ u orga´nu, ktery´ je opra´vneˇn exekuci prove´st (tzv. exekucˇnı´ spra´vnı´ orga´n), mu˚zˇe bud’ spra´vnı´ orga´n, ktery´ vydal rozhodnutı´ v I. stupni nebo schva´lil smı´r, nebo osoba opra´vneˇna´ z exekucˇnı´ho titulu (§ 105 spra´vnı´ho rˇa´du). Exekuce na peneˇzˇita´ plneˇnı´ se prova´deˇjı´ podle danˇove´ho rˇa´du (za´k. cˇ. 280/2009 Sb.). Exekucˇnı´m spra´vnı´m orga´nem je nejcˇasteˇji obecny´ spra´vce daneˇ, jı´mzˇ je celnı´ u´rˇad; za´kon vsˇak mu˚zˇe stanovit, zˇe jı´m mu˚zˇe by´t orga´n, ktery´ vydal rozhodnutı´ v I. instanci nebo schva´lil smı´r (naprˇ. financˇnı´ u´rˇad nebo obecnı´ u´rˇad). Da´le to mu˚zˇe by´t obecnı´ nebo krajsky´ u´rˇad, je-li soucˇasneˇ tı´m orga´nem, ktery´ vydal rozhodnutı´ v I. instanci nebo schva´lil smı´r, nebo pokud tak ucˇinil jiny´ orga´n obce (naprˇ. komise pro projedna´va´nı´ prˇestupku˚). Smyslem tohoto ustanovenı´ je soustrˇedit vyda´nı´ rozhodnutı´ i jeho prˇ´ıpadne´ nucene´ provedenı´ u te´hozˇ orga´nu. Spra´vnı´ rˇa´d pamatuje i na prˇ´ıpad, kdy by obecnı´ u´rˇad exekuci nebyl schopen prove´st, naprˇ. proto, zˇe nema´ dostatecˇne´ persona´lnı´ vybavenı´. Zde se mu˚zˇe obra´tit na obecne´ho spra´vce daneˇ s zˇa´dostı´ o jejı´ realizaci. Podle § 178 danˇove´ho rˇa´du se danˇova´ exekuce prova´dı´ sra´zˇkami ze mzdy, prˇika´za´nı´m pohleda´vky z u´cˇtu u poskytovatele platebnı´ch sluzˇeb, prˇika´za´nı´m jine´ peneˇzˇite´ pohleda´vky, postizˇenı´m jiny´ch majetkovy´ch pra´v, prodejem movity´ch veˇcı´ a prodejem nemovitostı´. U exekuce na nepeneˇzˇita´ plneˇnı´ je exekucˇnı´m spra´vnı´m orga´nem v prve´ rˇadeˇ spra´vnı´ orga´n, ktery´ vydal rozhodnutı´ v I. instanci nebo schva´lil smı´r, jedna´-li se o orga´n vy´konne´ moci (prakticky pu˚jde o orga´n sta´tnı´ spra´vy). Da´le to mu˚zˇe by´t obecnı´ nebo krajsky´ u´rˇad za podmı´nky, zˇe sa´m vydal rozhodnutı´ cˇi schva´lil smı´r, nebo jedna´-li se o jiny´ orga´n u´zemnı´ho samospra´vne´ho celku (naprˇ. zvla´sˇtnı´ orga´n obce cˇi kraje). Konecˇneˇ to mu˚zˇe by´t obecnı´ u´rˇad obce s rozsˇ´ırˇenou pu˚sobnostı´, je-li o to pozˇa´da´n jiny´m spra´vnı´m orga´nem, ktery´ vydal rozhodnutı´ nebo schva´lil smı´r a ma´ v obvodu tohoto obecnı´ho u´rˇadu svoje sı´dlo (§ 107 spra´vnı´ho rˇa´du). U nepeneˇzˇity´ch plneˇnı´ tak prˇicha´zı´ v u´vahu rˇada spra´vnı´ch orga´nu˚ s tı´m, zˇe by exekuci meˇl pokud mozˇno prova´deˇt spra´vnı´ orga´n, ktery´ je prˇ´ıslusˇny´ k vyda´nı´ rozhodnutı´ a je tak nejle´pe s veˇcı´ obezna´men. Nepeneˇzˇite´ plneˇnı´ lze samozrˇejmeˇ v prve´ rˇadeˇ vyma´hat vu˚cˇi tomu, komu byla povinnost ulozˇena. Vu˚cˇi jine´mu lze vydat exekucˇnı´ vy´zvu cˇi narˇ´ıdit exekuci a pokracˇovat v nı´, jestlizˇe je proka´za´no, zˇe na neˇj povinnost prˇesˇla (naprˇ. ze za´kona nebo rozhodnutı´) nebo byla prˇevedena (naprˇ. verˇejnopra´vnı´ smlouvou). V prˇ´ıpadeˇ, zˇe povinny´ po narˇ´ızenı´ exekuce zemrˇel nebo zanikl, lze prova´deˇt exekuci proti deˇdici nebo pra´vnı´m na´stupcu˚m. Narˇ´ıdit a prova´deˇt exekuci nelze neomezeneˇ, jizˇ jen z hlediska pra´vnı´ jistoty povinne´ho. Proto platı´, zˇe narˇ´ıdit ji lze nejpozdeˇji do peˇti let a prova´deˇt do deseti let pote´, co meˇla by´t povinnost splneˇna dobrovolneˇ. Pokud by tato lhu˚ta ubeˇhla v dobeˇ, kdy je exekuce prova´deˇna, musela by by´t zastavena (§ 108 odst. 4 spra´vnı´ho rˇa´du). Exekuce je krajnı´m prostrˇedkem a spra´vnı´ rˇa´d preferuje dobrovolne´ splneˇnı´ povinnostı´. K tomu u´cˇelu slouzˇ´ı exekucˇnı´ vy´zva. Tou mu˚zˇe by´t povinny´ vyzva´n, aby dobrovolneˇ splnil povinnost, a urcˇena je mu na´hradnı´ lhu˚ta. Exekucˇnı´ vy´zva mu˚zˇe by´t vyda´na za podmı´nky, zˇe nehrozı´ va´zˇne´ nebezpecˇ´ı, zˇe bude zmarˇen u´cˇel exekuce. Zda takova´ situace existuje, je plneˇ na zva´zˇenı´ exekucˇnı´ho spra´vnı´ho orga´nu. Vlastnı´ exekuce je narˇizova´na vyda´nı´m exekucˇnı´ho prˇ´ıkazu exekucˇnı´m spra´vnı´m orga´nem z moci u´rˇednı´, jestlizˇe orga´n, ktery´ jej vyda´va´, je soucˇasneˇ tı´m, kdo vydal rozhodnutı´ v I. stupni nebo schva´lil smı´r. Da´le se tak mu˚zˇe sta´t na zˇa´dost, a to bud’ osoby, ktera´ je opra´vneˇna´ z exekucˇnı´ho titulu, nebo na zˇa´dost jine´ho spra´vnı´ho orga´nu (naprˇ. verˇejne´ stra´zˇe) (§ 110 spra´vnı´ho rˇa´du). Zaha´jenı´ exekuce mu˚zˇe by´t odlozˇeno, nebo jizˇ probı´hajı´cı´ exekuce prˇerusˇena. Dojı´t k tomu mu˚zˇe zejme´na na za´kladeˇ pozˇa´da´nı´ povinne´ho, ale take´ bez neˇj, pokud se sˇetrˇ´ı, zda tu jsou du˚vody pro zastavenı´ exekuce. Jakmile odpadnou du˚vody pro odlozˇenı´ nebo prˇerusˇenı´ exekuce, pokracˇuje se v nı´, samozrˇejmeˇ za situace, kdy nejsou da´ny du˚vody pro jejı´ zastavenı´ (§ 113 spra´vnı´ho rˇa´du). K zastavenı´ exekuce mu˚zˇe dojı´t pouze ze za´konem stanoveny´ch du˚vodu˚, mezi ktere´ patrˇ´ı naprˇ. to, zˇe zanikla po narˇ´ızenı´ exekuce povinnost nebo pra´vo prova´deˇt exekuci nebo se v pru˚beˇhu exekuce uka´zˇe, zˇe jejı´ dalsˇ´ı prova´deˇnı´ by bylo spojeno s neu´meˇrny´mi obtı´zˇemi. V souvislosti s rˇa´dny´mi opravny´mi prostrˇedky byl zmı´neˇn institut na´mitek. Na´mitku lze podat proti usnesenı´ cˇi jine´mu u´konu, vu˚cˇi neˇmuzˇ se nelze odvolat. Legitimova´n k nim je povinny´ cˇi jina´ osoba, ktere´ z u´konu plynou povinnosti. Na´mitky majı´ odkladny´ u´cˇinek jen v prˇ´ıpadech stanoveny´ch za´konem, k nimzˇ patrˇ´ı, zˇe bylo vyda´no usnesenı´, jı´mzˇ byla odlozˇena, prˇerusˇena nebo zastavena exekuce, nebo jestlizˇe byly na´mitky poda´ny proti prˇ´ıkazu, jı´mzˇ byla narˇ´ızena exekuce vyklizenı´m. Zpu˚soby, jimizˇ lze prove´st exekuci na nepeneˇzˇita´ plneˇnı´, jsou taxativneˇ uvedeny ve spra´vnı´m rˇa´du,
Obsah
a jine´ proto pouzˇ´ıt nelze. V prˇ´ıpadeˇ zastupitelny´ch plneˇnı´ je to na´hradnı´ vy´kon, u ostatnı´ch prˇ´ıme´ vynucenı´ (zejme´na vyklizenı´m, odebra´nı´m movite´ veˇci a prˇedvedenı´m) a ukla´da´nı´ donucovacı´ch pokut. Exekuce provedenı´m na´hradnı´ho vy´konu se pouzˇ´ıva´ tam, kde ma´ povinna´ osoba prove´st neˇjakou pra´ci cˇi prove´st vy´kon. Podstata spocˇ´ıva´ v tom, zˇe na za´kladeˇ exekucˇnı´ho prˇ´ıkazu je poveˇrˇen jiny´ subjekt, aby pra´ci cˇi vy´kon provedl (naprˇ. odstranil stavbu) (§ 119 spra´vnı´ho rˇa´du). Exekuci prˇ´ımy´m vynucenı´m lze prove´st zejme´na vyklizenı´m nemovitosti, stavby, bytu, mı´stnosti nebo jiny´ch prostor, odebra´nı´m movite´ veˇci a prˇedvedenı´m (§ 120 spra´vnı´ho rˇa´du). Vzhledem k tomu, zˇe spra´vnı´ rˇa´d tu pouzˇ´ıva´ vy´raz zejme´na, prˇicha´zejı´ v u´vahu i jine´ mozˇnosti, ktere´ nejsou v tomto vy´cˇtu vy´slovneˇ uvedeny. Je trˇeba zdu˚raznit, zˇe v prˇ´ıpadeˇ vyklizenı´ nenı´ du˚vodem porusˇenı´ obcˇanskopra´vnı´ho za´vazku (naprˇ. neplacenı´ na´jemne´ho), zde by se totizˇ postupovalo podle soudnı´ho rˇa´du spra´vnı´ho, ale okolnosti upravene´ prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va (naprˇ. hrozba zrˇ´ıcenı´ stavby). Rovneˇzˇ pokud jde o odebra´nı´ veˇci, jedna´ se o prˇ´ıpady regulovane´ prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va (naprˇ. odebra´nı´ zbraneˇ nebo strˇeliva podle za´kona o zbranı´ch, za´k. cˇ.119/2002 Sb.). Prˇedvedenı´ se realizuje tam, kde tak stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon (naprˇ. o ochraneˇ verˇejne´ho zdravı´) a postupuje se podle ustanovenı´ spra´vnı´ho rˇa´du o prˇedvedenı´, jakozˇto institutu k zajisˇteˇnı´ pru˚beˇhu rˇ´ızenı´. Ukla´da´nı´ donucovacı´ch pokut je prostrˇedkem neprˇ´ıme´ho donucenı´ a prˇicha´zı´ v u´vahu v prˇ´ıpadeˇ, zˇe nenı´ mozˇne´ cˇi u´cˇelne´ prova´deˇt exekuci na´hradnı´m vy´konem nebo prˇ´ımy´m donucenı´m (§ 129 spra´vnı´ho rˇa´du). Vy´sˇe donucovacı´ch pokut je urcˇena vy´sˇ´ı na´kladu˚ na na´hradnı´ vy´kon, a nenı´-li ji mozˇno urcˇit, je hornı´ hranice teˇchto pokut 100. 000 Kcˇ; pokuty majı´ by´t ukla´da´ny postupneˇ. V u´vodnı´ cˇa´sti bylo zmı´neˇno, zˇe spra´vnı´ rˇa´d nerˇesˇ´ı pouze vyda´va´nı´ rozhodnutı´ ve spra´vnı´m rˇ´ızenı´, ale zahrnuje regulaci rˇady dalsˇ´ıch postupu˚: vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´, uzavı´ra´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv a vyda´va´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy. S nimi se sezna´mı´me v za´veˇrecˇne´ cˇa´sti. Nezˇ k nı´ prˇistoupı´te, zodpoveˇzte na´sledujı´cı´ ota´zky. Rovneˇzˇ zde platı´, zˇe bude-li vasˇe u´speˇsˇnost mensˇ´ı nezˇ 6 bodu˚, prostudujte tuto kapitolu znovu. 1) Presumpce spra´vnosti znamena´, zˇe: a) kazˇde´ rozhodnutı´ lze napadnout rˇa´dny´mi opravny´mi prostrˇedky b) na rozhodnutı´ se hledı´ jako na spra´vne´ do doby, nezˇ je zmeˇneˇno cˇi zrusˇeno c) pravomocne´ rozhodnutı´ jizˇ nelze zmeˇnit 2) Platı´, zˇe rozhodnutı´: a) musı´ by´t vzˇdy konkre´tnı´, co do vymezenı´ osob, tak veˇcı´, jichzˇ se ty´ka´ b) mu˚zˇe by´t obecne´, pokud jde o u´cˇastnı´ky rˇ´ızenı´ c) mu˚zˇe obecneˇ stanovit pra´va cˇi povinnosti 3) Platı´, zˇe rozhodnutı´: a) musı´ vzˇdy obsahovat vy´rok, odu˚vodneˇnı´ a poucˇenı´ o opravny´ch prostrˇedcı´ch b) nemusı´ obsahovat poucˇenı´ o opravny´ch prostrˇedcı´ch, pokud se u´cˇastnı´k vzdal pra´va na odvola´nı´ c) nemusı´ obsahovat odu˚vodneˇnı´, je-li zˇa´dosti orga´nem I. instance vyhoveˇno 4) Rozhodnutı´ naby´va´ pra´vnı´ moci: a) uplynutı´m lhu˚ty pro odvola´nı´ nebo zamı´tnutı´m odvola´nı´ nebo vyda´nı´m, nenı´-li odvola´nı´ prˇ´ıpustne´ b) vzˇdy jen uplynutı´m lhu˚ty pro odvola´nı´ c) uplynutı´m lhu˚ty pro poda´nı´ vsˇech opravny´ch prostrˇedku˚ 5) Platı´, zˇe: a) usnesenı´ nelze napadnout opravny´mi prostrˇedky b) opravne´ prostrˇedky podane´ proti usnesenı´ nemajı´ suspenzı´vnı´ u´cˇinek c) postacˇ´ı, aby usnesenı´ bylo vyznacˇeno ve spise 6) Platı´, zˇe: a) odvola´nı´ je jediny´ rˇa´dny´ opravny´ prostrˇedek b) odvola´nı´ je jednı´m z opravny´ch prostrˇedku˚ c) odvola´nı´ je jednı´m z rˇa´dny´ch opravny´ch prostrˇedku˚
29
30
Obsah
7) Odvola´nı´m lze napadnout: a) kazˇdou cˇa´st rozhodnutı´ b) vzˇdy vy´rok rozhodnutı´ c) i pouze odu˚vodneˇnı´ 8) Platı´, zˇe: a) poda´nı´ odvola´nı´ ma´ vzˇdy suspenzı´vnı´ a devolutivnı´ u´cˇinek b) odvola´nı´ je trˇeba podat do dvou ty´dnu˚ po ozna´menı´ rozhodnutı´ c) odvolacı´ orga´n mu˚zˇe zmeˇnit vy´rok rozhodnutı´ 9) Mezi du˚vody, pu˚sobı´cı´ nicotnost rozhodnutı´, nepatrˇ´ı: a) to, zˇe rozhodnutı´ ukla´da´ povinnost pra´vneˇ nemozˇnou b) chybeˇjı´cı´ poucˇenı´ o opravny´ch prostrˇedcı´ch c) to, zˇe rozhodl orga´n, ktery´ nenı´ veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´ 10) Exekuci na nepeneˇzˇita´ plneˇnı´ lze prove´st: a) kazˇdy´m prostrˇedkem, ktery´ spra´vnı´ orga´n povazˇuje za vhodny´ b) podle danˇove´ho rˇa´du c) pouze na´hradnı´m vy´konem, prˇ´ımy´m vynucenı´m a ukla´da´nı´m donucovacı´ch pokut 11) Autoremedura znamena´, zˇe: a) rˇ´ızenı´ je prˇeneseno na jiny´ veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´ orga´n b) orga´n, ktery´ napadene´ rozhodnutı´ vydal, v plne´ rozsahu vyhovı´ odvola´nı´ c) nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n prˇevezme veˇc a sa´m rozhodne 12) Prˇezkumne´ rˇ´ızenı´: a) lze zaha´jit pouze z moci u´rˇednı´ b) lze zaha´jit na zˇa´dost dotcˇene´ho u´cˇastnı´ka nebo nadrˇ´ızene´ho spra´vnı´ho orga´nu c) slouzˇ´ı prˇedevsˇ´ım k na´praveˇ skutkovy´ch vad
Kapitola 4 – Spra´vnı´ rˇ´ızenı´-ostatnı´ postupy Odpoveˇdi: 1b, 2a, 3c, 4a, 5b, 6c, 7b, 8c, 9a, 10c, 11b, 12a Ostatnı´ postupy podle spra´vnı´ho rˇa´du Prˇipomenˇme si, na u´vod te´to poslednı´ cˇa´sti, cˇ´ım byla uzavrˇena cˇa´st prˇedchozı´: spra´vnı´ rˇa´d ma´ sˇirokou pu˚sobnost a vztahuje se na postupy, jimizˇ se rozumı´ nejen spra´vnı´ rˇ´ızenı´, ktere´ u´stı´ ve vyda´nı´ spra´vnı´ho rozhodnutı´, ale i dalsˇ´ı cˇinnosti verˇejne´ spra´vy. a) Vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´, sdeˇlenı´ a prova´deˇnı´ oveˇrˇenı´ Takovy´m postupem je pra´veˇ vyda´va´nı´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´ a prova´deˇnı´ oveˇrˇenı´ upravene´ v cˇa´sti cˇtvrte´ spra´vnı´ho rˇa´du. Pu˚sobnost ustanovenı´ zde obsazˇeny´ch je ovsˇem jesˇteˇ sˇirsˇ´ı, protozˇe se vztahuje i na dalsˇ´ı u´kony, ktere´ nejsou upraveny na jiny´ch mı´stech spra´vnı´ho rˇa´du (naprˇ. prova´deˇnı´ registracı´, poskytova´nı´ informacı´ apod.). Smyslem te´to u´pravy je zajistit urcˇity´ minima´lnı´ standard prˇi vsˇech postupech spra´vnı´ch orga´nu˚ a tı´m i jistotu pro adresa´ty a prˇedvı´datelnost pra´va. Podle cˇa´sti cˇtvrte´ se tedy bude postupovat naprˇ. prˇi vyda´va´nı´ osveˇdcˇenı´ o sta´tnı´m obcˇanstvı´, da´le vidimaci, tj. oveˇrˇova´nı´ shody opisu nebo kopie s listinou, a legalizaci, tedy oveˇrˇova´nı´ pravosti podpisu podle za´kona o oveˇrˇova´nı´ (za´k. cˇ. 21/2006 Sb.), vyrˇizova´nı´ zˇa´dostı´ Policiı´ Cˇeske´ republiky o tom, jake´ u´daje o zˇadateli vede, vyja´drˇenı´ obce s rozsˇ´ırˇenou pu˚sobnostı´ k povolenı´ vykona´vat urcˇite´ cˇinnosti podle za´kona o odpadech (za´k. cˇ. 185/2001 Sb.), registrace obcˇanske´ho sdruzˇenı´ podle za´kona o sdruzˇova´nı´ obcˇanu˚, za´k. cˇ. 83/1990 Sb. cˇi registrace honebnı´ho spolecˇenstvı´ podle za´kona o myslivosti, za´k. cˇ. 449/2001 Sb. Obecneˇ je mozˇno rˇ´ıci, zˇe v te´to cˇa´sti je regulova´n postup prˇi takovy´ch u´konech orga´nu˚ verˇejne´ spra´vy, ktere´ nemajı´ konstitutivnı´ ani deklaratornı´ povahu a prˇ´ımo tak nezasahujı´ do jejich pra´v a povinnostı´. Na druhe´ straneˇ mohou mı´t nemaly´ vy´znam jak pro uplatneˇnı´ pra´v adresa´tu˚, tak i spra´vnı´ch orga´nu˚, ktere´ je mohou pouzˇ´ıt jako podklad prˇi vyda´va´nı´ rozhodnutı´. Prˇi realizaci teˇchto u´konu˚ postupujı´ spra´vnı´ orga´ny procesneˇ podle ustanovenı´ prvnı´ cˇa´sti spra´vnı´ho rˇa´du a da´le ustanovenı´ cˇa´sti druhe´ a trˇetı´ ty´kajı´cı´ch se urcˇenı´ mı´stnı´ prˇ´ıslusˇnosti, dorucˇova´nı´, poda´nı´, pocˇ´ıta´nı´ cˇasu, rˇ´ızenı´ prˇed kolegia´lnı´m orga´nem, poda´va´nı´ vysveˇtlenı´ a dalsˇ´ıch. Prˇimeˇrˇeneˇ
Obsah
lze mimo to pouzˇ´ıt i dalsˇ´ı ustanovenı´ spra´vnı´ho rˇa´du, je-li to potrˇebne´. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe to nevylucˇuje povaha vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ cˇi sdeˇlenı´, zejme´na pokud nenı´ trˇeba zkoumat skutkovy´ stav nebo cˇerpat z urcˇite´ evidence, mu˚zˇe je vydat, resp. ucˇinit kazˇdy´ veˇcneˇ prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n. Shleda´-li spra´vnı´ orga´n, zˇe pozˇadovany´ u´kon nelze prove´st, musı´ o tom pı´semneˇ vyrozumeˇt zˇadatele a sdeˇlit du˚vody. Postup zde tedy nekoncˇ´ı vyda´nı´m rozhodnutı´. Rovneˇzˇ prˇezkouma´nı´ a na´prava prˇ´ıpadny´ch vad je zde me´neˇ forma´lnı´ nezˇ u rozhodnutı´. Pokud tyto akty vykazujı´ opravitelne´ vady, spra´vnı´ orga´n je usnesenı´m, ktere´ se pouze poznamena´va´ ve spise, opravı´. Pokud tento postup nenı´ mozˇny´, protozˇe akty jsou v rozporu s pra´vnı´mi prˇedpisy, prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n jej zrusˇ´ı. Specifickou mozˇnostı´ je tzv. konverze. Pokud totizˇ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ nebo sdeˇlenı´, ba i nicotna´ rozhodnutı´ vykazujı´ na´lezˇitosti jine´ho u´konu, ma´ se za to, zˇe je tı´mto u´konem, jehozˇ znaky splnˇuje. b) Verˇejnopra´vnı´ smlouvy Verˇejnopra´vnı´ smlouvy majı´ u na´s pomeˇrneˇ dlouhou tradici, nicme´neˇ jejich obecna´ u´prava je za´lezˇitostı´ relativneˇ kra´tkou, konkre´tneˇ se tak stalo azˇ v platne´m spra´vnı´m rˇa´du. Vymezit je lze jako souhlasne´ projevy vu˚le nejme´neˇ dvou stran, ktere´ musı´ by´t skloubeny a jejichzˇ pra´vnı´ na´sledky se ty´kajı´ u´cˇastnı´ku˚ takto vznikle´ho vztahu, jı´mzˇ se zakla´dajı´, meˇnı´ nebo rusˇ´ı pra´va a povinnosti. ˇ adu spolecˇny´ch rysu˚ vykazujı´ verˇejnopra´vnı´ smlouvy se smlouvami podle prˇedpisu˚ soukroR mopra´vnı´ch s tı´m rozdı´lem, zˇe jejich u´prava je mnohem vı´ce kogentnı´, takzˇe dispozicˇnı´ autonomie, rys tak charakteristicky´ pro smlouvy podle obcˇanske´ho cˇi obchodnı´ho za´konı´ku, je zde vy´razneˇ omezena. Uzavı´rat verˇejnopra´vnı´ smlouvy je mozˇno pouze v prˇ´ıpadech, zˇe to povoluje za´kon, a neˇkde je trˇeba jesˇteˇ souhlas nadrˇ´ızene´ho orga´nu, prˇ´ıpadneˇ i jiny´ch subjektu˚. Jednou ze stran verˇejnopra´vnı´ch smluv by´va´ vesmeˇs subjekt verˇejne´ spra´vy, vy´jimku zde prˇedstavuje verˇejnopra´vnı´ smlouva uzavrˇena´ mezi teˇmi, kdo by byli u´cˇastnı´ky s plny´mi procesnı´mi pra´vy ohledneˇ prˇevodu jejich pra´v a povinnostı´. ´ prava obsazˇena´ ve spra´vnı´m rˇa´du je obecna´ a mimo ni se vyskytuje ve zvla´sˇtnı´ch za´konech U rezˇim specia´lnı´, pro ktere´ platı´ obecna´ u´prava tam, kde obecna´ ustanovenı´ nemajı´. Du˚lezˇity´ je prˇitom obsah, nikoli oznacˇenı´ u´konu (mohou se proto vyskytovat oznacˇenı´ verˇejnopra´vnı´ dohody, spra´vneˇpra´vnı´ smlouvy apod.). Pokud by vsˇak byl u´kon naopak oznacˇen jako verˇejnopra´vnı´ smlouva, ale obsahem jı´ nebyl, nemu˚zˇe se o tuto smlouvu jednat. Nenı´ te´zˇ du˚lezˇite´ to, zˇe stranami smlouvy jsou orga´ny verˇejne´ spra´vy, pokud jejı´m obsahem budou za´lezˇitosti soukromopra´vnı´ povahy (naprˇ. prˇevody majetku). Podle § 159 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du je verˇejnopra´vnı´ smlouva dvou nebo vı´cestranny´ pra´vnı´ u´kon, ktery´ zakla´da´, meˇnı´ cˇi rusˇ´ı pra´va nebo povinnosti v oblasti verˇejne´ho pra´va. Tam, kde spra´vnı´ rˇa´d neobsahuje blizˇsˇ´ı obsahove´ a forma´lnı´ na´lezˇitosti, bude se postup rˇ´ıdit podle pra´va soukrome´ho (obcˇanske´ho a obchodnı´ho za´konı´ku). Spra´vnı´ rˇa´d pozˇaduje, aby verˇejnopra´vnı´ smlouvy nebyly v rozporu s pra´vnı´mi prˇedpisy, nedocha´zelo k jejich obcha´zenı´, byly v souladu s verˇejny´m za´jmem, je-li jejich stranou orga´n verˇejne´ spra´vy, nesmı´ snizˇovat du˚veˇryhodnost verˇejne´ spra´vy a musı´ mı´t za cı´l plneˇnı´ jejı´ch u´kolu˚. Verˇejnopra´vnı´ smlouvy se tradicˇneˇ cˇlenı´ na koordinacˇnı´ a subordinacˇnı´. Prve´ jsou uzavı´ra´ny orga´ny verˇejne´ spra´vy mezi sebou a slouzˇ´ı vesmeˇs k prˇesunu˚m pravomocı´ a pu˚sobnostı´, prˇ´ıpadneˇ jejich modifikacı´m mezi orga´ny verˇejne´ spra´vy. Druhe´ jsou uzavı´ra´ny mezi spra´vnı´mi orga´ny a teˇmi, kdo by mohli by´t u´cˇastnı´ky spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ s plny´mi procesı´mi pra´vy, a lze rˇ´ıci, zˇe nahrazujı´ rozhodnutı´, ktere´ by jinak mohlo by´t vyda´no. Zvla´sˇtnı´m druhem koordinacˇnı´ch smluv jsou ty, ktere´ mezi sebou uzavı´rajı´ ti, kterˇ´ı by mohli by´t u´cˇastnı´ky rˇ´ızenı´ s plny´mi procesnı´mi pra´vy. Koordinacˇnı´ verˇejnopra´vnı´ smlouvy mohou mezi sebou uzavı´rat sta´t, verˇejnopra´vnı´ korporace (zejme´na obce a kraje), jine´ pra´vnicke´ osoby zrˇ´ızene´ za´konem (naprˇ. verˇejne´ fondy) a fyzicke´ a pra´vnicke´ osoby, ktere´ vykona´vajı´ pu˚sobnost v oblasti verˇejne´ spra´vy (naprˇ. verˇejne´ stra´zˇe). Mimo to mohou ty spra´vnı´ orga´ny, ktere´ jsou organizacˇnı´mi slozˇkami sta´tu (naprˇ. ministerstva a jine´ u´strˇednı´ spra´vnı´ orga´ny) postupovat podle ustanovenı´ o teˇchto smlouva´ch ve vza´jemny´ch vztazı´ch nebo i vztazı´ch k jiny´m orga´nu˚m verˇejne´ moci cˇi jiny´m organizacˇnı´m slozˇka´m sta´tu. Zde se jedna´ o uzavı´ra´nı´ tzv. dohod, ktere´ ovsˇem nejsou verˇejnopra´vnı´mi smlouvami ve vlastnı´m slova smyslu (§ 160 odst. 3 spra´vnı´ho rˇa´du). Je-li prˇedmeˇtem takove´ smlouvy vy´kon sta´tnı´ spra´vy, lze je uzavı´rat, jsou-li splneˇny dveˇ podmı´nky: a) musı´ to umozˇnˇovat, povolovat zvla´sˇtnı´ za´kon; b) musı´ k tomu da´t souhlas nadrˇ´ızeny´ spra´vnı´ orga´n.
31
32
Obsah
Me´neˇ sva´zane´ jsou u´zemnı´ samospra´vne´ celky. Tam, kde uzavı´rajı´ verˇejnopra´vnı´ smlouvu ty´kajı´cı´ se plneˇnı´ jejich u´kolu˚ v oblasti samostatne´ pu˚sobnosti prˇi vy´konu verˇejne´ moci, mohou tak cˇinit, jestlizˇe to povoluje zvla´sˇtnı´ za´kon; souhlas nadrˇ´ızene´ho orga´nu neprˇicha´zı´ pojmoveˇ v u´vahu, protozˇe ve sfe´rˇe samospra´vy se nadrˇ´ızenost a podrˇ´ızenost vu˚bec nevyskytuje. Koordinacˇnı´ verˇejnopra´vnı´ smlouvy se uplatnˇujı´ prˇedevsˇ´ım v oblasti pu˚sobnosti u´zemnı´ch samospra´vny´ch celku˚, konkre´tneˇ obcı´. Tak docha´zı´ k uzavı´ra´nı´ smluv ohledneˇ prˇevodu prˇenesene´ pu˚sobnosti, zajisˇteˇnı´ vy´konu u´kolu˚ obecnı´ policie nebo vytvorˇenı´ spolecˇne´ho sˇkolske´ho obvodu. Da´le to mu˚zˇe by´t dohoda ohledneˇ vzniku a za´niku obce cˇi zmeˇna´ch jejich u´zemı´. Subordinacˇnı´ smlouvy jsou uzavı´ra´ny mezi spra´vnı´mi orga´ny a teˇmi subjekty, ktere´ by byly, pokud by probeˇhlo rˇ´ızenı´, u´cˇastnı´ky s plny´mi procesnı´mi pra´vy. Trˇebazˇe z oznacˇenı´ teˇchto smluv by se mohlo zda´t, zˇe jedna strana je podrˇ´ızena druhe´, tj. spra´vnı´mu orga´nu, ve skutecˇnosti tomu tak nenı´ a oba u´cˇastnı´ci majı´ rovne´ postavenı´. Uzavrˇ´ıt je lze nejen na mı´sto vyda´nı´ spra´vnı´ho aktu, ale take´ po zaha´jenı´ spra´vnı´ho rˇ´ızenı´, a dojde-li k tomu, rˇ´ızenı´ bude zastaveno (§ 161 spra´vnı´ho rˇa´du). Uzavı´rat tyto smlouvy umozˇnˇuje naprˇ. stavebnı´ za´kon, za´kon o zameˇstnanosti a neˇktere´ prˇedpisy v oblasti ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´. Zvla´sˇtnı´m prˇ´ıpadem jsou verˇejnopra´vnı´ smlouvy, ktere´ mezi sebou mohou uzavı´rat ti, kdo by byli u´cˇastnı´ky spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ s plny´mi procesnı´mi pra´vy nebo subjekty, ktere´ jizˇ jsou takovy´mi u´cˇastnı´ky spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ (§ 162 spra´vnı´ho rˇa´du). Obsahem smlouvy zde je prˇevod nebo zpu˚sob vy´konu pra´v cˇi povinnostı´. Tato smlouva nemu˚zˇe by´t uzavrˇena tam, kde to vylucˇuje povaha veˇci (nelze naprˇ. prˇeve´st odpoveˇdnost za spra´vnı´ delikty) nebo zvla´sˇtnı´ za´kon. K uzavrˇenı´ smlouvy je trˇeba souhlasu spra´vnı´ho orga´nu, ktery´ by byl veˇcneˇ a mı´stneˇ prˇ´ıslusˇny´ k provedenı´ spra´vnı´ho rˇ´ızenı´. Mozˇnost uzavı´ra´nı´ teˇchto smluv nenı´ v soucˇasnosti prˇ´ılisˇ sˇiroka´, v u´vahu prˇicha´zı´ naprˇ. prˇevedenı´ registrace le´cˇiv, podle za´kona o le´cˇivech (za´k. cˇ. 378/2007 Sb.) nebo opra´vneˇnı´ povolenı´ prˇi nakla´da´nı´ s vodami, podle vodnı´ho za´kona (za´k. cˇ. 254/2001 Sb.). Rezˇim uzavı´ra´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv je v rˇadeˇ ohledu˚ podobny´, jako je tomu v obcˇanske´m za´konı´ku, s tı´m vsˇak, zˇe je mnohem vı´ce kogentnı´. Na´vrh verˇejnopra´vnı´ smlouvy musı´ by´t ucˇineˇn pouze v pı´semne´ podobeˇ, je trˇeba, aby byl dostatecˇneˇ urcˇity´, pokud se ty´cˇe obsahu i identifikace navrhovatele, a musı´ z neˇho plynout, zˇe se navrhovatel cı´tı´ by´t na´vrhem zava´za´n, pokud jej druha´ strana akceptuje. Kromeˇ toho mu˚zˇe by´t osloven blı´zˇe prˇesneˇ neidentifikovatelny´ okruh za´jemcu˚, aby prˇedlozˇili na´vrhy nebo aby jej prˇijali. Cˇinı´ se tak vyveˇsˇenı´m na u´rˇednı´ desce a na internetu a nejme´neˇ ve dvou celosta´tneˇ dostupny´ch sdeˇlovacı´ch prostrˇedcı´ch (naprˇ. celosta´tnı´ch denı´cı´ch nebo rozhlasovy´ch stanicı´ch). K za´niku na´vrhu docha´zı´ prˇ´ımo ze za´kona v na´sledujı´cı´ch prˇ´ıpadech: uplynutı´m lhu˚ty urcˇene´ pro prˇijetı´ na´vrhu, a nebyla-li tato lhu˚ta urcˇena, pak lhu˚ty prˇimeˇrˇene´ nebo okamzˇikem, kdy navrhovateli dojde projev adresa´ta, zˇe na´vrh odmı´ta´. Verˇejnopra´vnı´ smlouva musı´ by´t uzavrˇena v pı´semne´ formeˇ a projev vu˚le na stejne´ listineˇ. Tuto podmı´nku splnˇuje i svazek listin pevneˇ a neoddeˇlitelneˇ spojeny´ch v jeden celek. K uzavrˇenı´ smlouvy docha´zı´, jsou-li strany prˇ´ıtomne´, okamzˇikem, kdy poslednı´ smlouvu podepı´sˇe, jestlizˇe prˇ´ıtomne´ nejsou, pak ve chvı´li, kdy na´vrh opatrˇeny´ podpisem dojde zpeˇt navrhovateli, a pokud je nutny´ souhlas spra´vnı´ho orga´nu, pak dnem, kdy tento souhlas nabude pra´vnı´ moci (§ 164 spra´vnı´ho rˇa´du). V podstateˇ shodny´ rezˇim platı´ take´ pro zmeˇny teˇchto smluv: musı´ tedy by´t da´n souhlas vsˇech stran, a je-li to trˇeba i souhlas spra´vnı´ho orga´nu a trˇetı´ch osob. Prˇezkouma´va´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv se deˇje vy´lucˇneˇ z moci u´rˇednı´ a sleduje se jejich soulad nejen se za´kony, ale i jiny´mi pra´vnı´mi prˇedpisy. Prˇ´ıpadne´ vady smlouvy, a to i forma´lnı´, mohou by´t du˚vodem k jejich zrusˇenı´ pro neza´konnost (naprˇ. pokud by nebyla uzavrˇena v pı´semne´ formeˇ). Zjistı´-li se, zˇe verˇejnopra´vnı´ smlouva je v rozporu se za´kony cˇi podza´konny´mi prˇedpisy, mu˚zˇe by´t pouze zrusˇena, v ra´mci prˇezkumu neprˇicha´zı´ tedy v u´vahu jejı´ zmeˇna (§ 165 odst. 2 spra´vnı´ho rˇa´du). Prˇ´ıslusˇny´ prˇezkumu je u smluv koordinacˇnı´ch a subordinacˇnı´ch spra´vnı´ orga´n, ktery´ je zmocneˇn rˇesˇit spory ze smluv, a u smluv uzavı´rany´ch mezi teˇmi, kdo by byli u´cˇastnı´ky rˇ´ızenı´, je to spra´vnı´ orga´n nadrˇ´ızeny´ tomu, kdo dal k uzavrˇenı´ takove´ smlouvy souhlas. Verˇejnopra´vnı´ smlouva mu˚zˇe zaniknout vy´poveˇdı´. Podmı´nkou je, zˇe tak bylo ujedna´no a soucˇasneˇ, zˇe byla stanovena vy´poveˇdnı´ lhu˚ta; sta´t se tak musı´ pı´semneˇ. Souhlas nadrˇ´ızene´ho orga´nu vsˇak nenı´ k vypoveˇzenı´ lhu˚ty trˇeba. Dalsˇ´ı mozˇnostı´ za´niku verˇejnopra´vnı´ smlouvy je jejı´ zrusˇenı´ k na´vrhu neˇktere´ ze smluvnı´ch stran. Ucˇinit tak lze prˇedneˇ, pokud si to strany dohodly. Dalsˇ´ımi du˚vody za´niku verˇejnopra´vnı´ smlouvy je
Obsah
to, zˇe se podstatneˇ zmeˇnily pomeˇry rozhodne´ pro uzavrˇenı´ stanovenı´ obsahu smlouvy, a vzhledem k tomu nelze plneˇnı´ druhe´ smluvnı´ strany pozˇadovat (naprˇ. zanikl prˇedmeˇt, ohledneˇ neˇhozˇ byla smlouva uzavrˇena), smlouva se na´sledneˇ dostala do rozporu s pra´vnı´mi prˇedpisy nebo verˇejny´m za´jmem, nebo vysˇly najevo skutecˇnosti, ktere´ existovaly jizˇ v dobeˇ uzavrˇenı´ smlouvy a nebyly smluvnı´ straneˇ bez jejı´ho zavineˇnı´ zna´me´ (§ 167 odst. 1). Je-li trˇeba k uzavrˇenı´ smlouvy souhlas spra´vnı´ho orga´nu, musı´ by´t da´n rovneˇzˇ k jejı´mu zrusˇenı´. Za´kon tedy uprˇednostnˇuje dohodu stran s rozva´za´nı´m smlouvy, a teprve pokud k dohodeˇ nedojde, mu˚zˇe se strana obra´tit na spra´vnı´ orga´n, ktery´ je povola´n ˇresˇit spory s na´vrhem, aby ji zrusˇil. Mimo to zanika´ verˇejnopra´vnı´ smlouva dohodou stran, uplynutı´m doby, na kterou byla sjedna´na a take´ zrusˇenı´m v ra´mci prˇezkumne´ho rˇ´ızenı´. Jestlizˇe vznikne z verˇejnopra´vnı´ smlouvy spor, mohou se strany obra´tit na prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n, aby o neˇm rozhodl. Tı´mto orga´nem je: 1) Ministerstvo vnitra u koordinacˇnı´ch smluv, jejichzˇ alesponˇ jednou stranou je kraj nebo jejichzˇ obeˇma stranami jsou obce s rozsˇ´ırˇenou pu˚sobnostı´. Mimo to mu˚zˇe ministerstvo prˇevzı´t (atrahovat) i rˇesˇenı´ sporu˚, kde jsou stranami jine´ obce nezˇ s rozsˇ´ırˇenou pu˚sobnostı´; 2) krajsky´ u´rˇad u smluv, jejichzˇ stranami jsou jine´ obce nezˇ s rozsˇ´ırˇenou pu˚sobnostı´; 3) spory z dalsˇ´ıch verˇejnopra´vnı´ch smluv rˇesˇ´ı spra´vnı´ orga´n spolecˇneˇ nadrˇ´ızeny´ smluvnı´m strana´m (naprˇ. spory mezi celnı´mi u´rˇady by rˇesˇilo celnı´ rˇeditelstvı´), jestlizˇe by takovy´ nemeˇly, jsou prˇ´ıslusˇne´ u´strˇednı´ spra´vnı´ u´rˇady nadrˇ´ızene´ teˇm spra´vnı´m orga´nu˚, ktere´ jsou nadrˇ´ızene´ smluvnı´m strana´m, jezˇ majı´ takovy´ spor rˇesˇit v dohodeˇ (naprˇ. spor mezi financˇnı´m rˇeditelstvı´m a katastra´lnı´m u´rˇadem by rˇesˇilo Ministerstvo financı´ a Cˇesky´ u´rˇad zemeˇmeˇˇricky´ a katastra´lnı´); 4) u smluv subordinacˇnı´ch je k rˇesˇenı´ sporu˚ prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n nadrˇ´ızeny´ tomu, ktery´ je stranou verˇejnopra´vnı´ smlouvy (naprˇ. spory v oblasti ochrany zˇivotnı´ho prostrˇedı´ je povola´no Ministerstvo zˇivotnı´ho prostrˇedı´); 5) u smluv, jejichzˇ stranami jsou ti, kdo by byli u´cˇastnı´ky rˇ´ızenı´, je prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n, ktery´ udeˇluje souhlas s uzavrˇenı´m smlouvy; 6) spory z dohod mezi organizacˇnı´mi slozˇkami sta´tu cˇi jiny´mi orga´ny verˇejne´ moci rˇesˇ´ı spra´vnı´ orga´n nejblı´zˇe spolecˇneˇ nadrˇ´ızeny´ smluvnı´m strana´m, jestlizˇe takovy´ nenı´, pak u´strˇednı´ spra´vnı´ u´rˇady teˇmto orga´nu˚m nadrˇ´ızene´ (§ 169 odst. 1 spra´vnı´ho rˇa´du). Rozhodnutı´ sporu˚ nelze napadnout rˇa´dny´mi opravny´mi prostrˇedky, v u´vahu vsˇak prˇicha´zejı´ dozorcˇ´ı prostrˇedky, resp. mimorˇa´dne´ opravne´ prostrˇedky a take´ zˇaloba podle soudnı´ho rˇa´du spra´vnı´ho. c) Opatrˇenı´ obecne´ povahy Spra´vnı´ akty se obecneˇ cˇlenı´ na normativnı´ pra´vnı´ akty (pra´vnı´ prˇedpisy) a individua´lnı´ akty, jimizˇ je rˇesˇen prˇ´ıpad konkre´tneˇ urcˇeny´ch subjektu˚. Mezi nimi stojı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy, ktere´ ma´ smı´sˇenou povahu, je tedy abstraktneˇ konkre´tnı´ (§ 171 spra´vnı´ho rˇa´du). Jinak rˇecˇeno vzˇdy je jedna jeho cˇa´st da´na urcˇiteˇ a druha´ obecneˇ, cozˇ mu˚zˇe by´t jak na straneˇ adresa´tu˚, tak i veˇcı´, jichzˇ se ty´ka´. Opatrˇenı´ obecne´ povahy nenı´ podza´konny´m pra´vnı´m prˇedpisem, slouzˇ´ı pouze ke konkretizaci existujı´cı´ch povinnostı´ a nemu˚zˇe ukla´dat povinnosti nove´, ktere´ neobsahuje za´kon. Mozˇnost vyda´va´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy je obsazˇeno naprˇ. ve stavebnı´m za´koneˇ nebo v za´koneˇ o elektronicky´ch komunikacı´ch. Podle judikatury se ovsˇem uplatnˇuje tzv. materia´lnı´ pojetı´, ktere´ lze ve strucˇnosti shrnout tak, zˇe nenı´ du˚lezˇite´, jak je akt nazva´n a zda k neˇmu ma´ prˇ´ıslusˇny´ orga´n za´konne´ zmocneˇnı´, rozhodujı´cı´ je obsah takove´ho aktu. Pro prˇijı´ma´nı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy platı´ na´sledujı´cı´ procedura: prˇ´ıslusˇny´ spra´vnı´ orga´n projedna´ jeho na´vrh se vsˇemi tzv. dotcˇeny´mi orga´ny, tj. teˇmi, o nichzˇ tak stanovı´ zvla´sˇtnı´ za´kon, a teˇmi, ktere´ jsou prˇ´ıslusˇne´ k vyda´nı´ za´vazne´ho stanoviska nebo vyja´drˇenı´, ktere´ je podkladem pro rozhodnutı´ spra´vnı´ho orga´nu. Na´sledneˇ jej dorucˇ´ı verˇejnou vyhla´sˇkou, kterou vyveˇsı´ na svojı´ u´rˇednı´ desce (nejme´neˇ tak musı´ by´t po dobu patna´cti dnı´) a deska´ch obecnı´ch u´rˇadu˚ obcı´, jichzˇ se ma´ opatrˇenı´ obecne´ povahy dotknout. Soucˇasneˇ vyzve vsˇechny dotcˇene´ subjekty, aby k tomuto na´vrhu podaly prˇipomı´nky nebo vznesly na´mitky. Rˇ´ızenı´ o na´vrhu opatrˇenı´ obecne´ povahy je za´sadneˇ pı´semne´, ledazˇe by za´kon stanovil nebo spra´vnı´ orga´n urcˇil, zˇe se kona´ verˇejne´ projedna´nı´. K na´vrhu opatrˇenı´ obecne´ povahy mu˚zˇe kazˇdy´, jehozˇ pra´va, povinnosti cˇi za´jmy mohou by´t tı´mto opatrˇenı´m prˇ´ımo dotcˇeny, podat pı´semne´ cˇi u´stnı´ prˇipomı´nky. Okruh teˇchto subjektu˚ je tedy pomeˇrneˇ znacˇneˇ sˇiroky´, zejme´na tı´m, zˇe opra´vneˇny jsou i ty, jejichzˇ za´jmy mohou by´t dotcˇeny, na druhe´ straneˇ tak mohou ucˇinit jen ty, ktere´ by mohly by´t dotcˇeny prˇ´ımo, nikoli pouze vzda´leneˇ cˇi zprostrˇedkovaneˇ (§ 172 spra´vnı´ho rˇa´du). Sˇirsˇ´ı pra´va majı´ vlastnı´ci nemovitostı´, jejichzˇ pra´va, povinnosti nebo za´jmy mohou by´t prˇ´ımo dotcˇeny, kterˇ´ı jsou opra´vneˇni proti na´vrhu opatrˇenı´ obecne´ povahy podat pı´semne´ odu˚vodneˇne´ na´mitky. Stejne´ opra´vneˇnı´ majı´ take´ jine´ osoby, jejichzˇ opra´vneˇne´ za´jmy mohou by´t prˇ´ımo dotcˇeny, pokud tak urcˇ´ı spra´vnı´ orga´n. Na´mitky je trˇeba podat do 30 dnu˚ ode dne zverˇejneˇnı´ na´vrhu, a to u orga´nu, ktery´ opatrˇenı´ obecne´ povahy vyda´va´, a ten o nich te´zˇ rozhoduje. Je-li poda´no vı´ce na´mitek,
33
34
Obsah
musı´ by´t kazˇda´ posouzena samostatneˇ, nicme´neˇ ve vza´jemny´ch souvislostech. Ma´-li vyrˇ´ızenı´ na´mitek mozˇnost ovlivnit za´jmy neˇktere´ osoby jiny´m zpu˚sobem nezˇ na´vrhem opatrˇenı´ obecne´ povahy, a to v neprospeˇch te´to osoby, musı´ spra´vnı´ orga´n zjistit jejı´ stanovisko. Zda takovy´ du˚sledek mu˚zˇe nastat a opatrˇenı´ by mohlo neˇkoho posˇkodit, je na zva´zˇenı´ spra´vnı´ho orga´nu. O na´mitka´ch vyda´ spra´vnı´ orga´n rozhodnutı´, ktere´ bude uvedeno jako soucˇa´st odu˚vodneˇnı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy. Proti rozhodnutı´ o na´mitka´ch nelze podat rˇa´dny´ opravny´ prostrˇedek, je vsˇak mozˇno jej prˇezkoumat dozorcˇ´ımi prostrˇedky nebo na za´kladeˇ obnovy rˇ´ızenı´ a take´ v ra´mci spra´vnı´ho soudnictvı´. Bude-li rozhodnutı´ o na´mitka´ch zmeˇneˇno cˇi zrusˇeno, mu˚zˇe to by´t i du˚vodem pro zmeˇnu opatrˇenı´ obecne´ povahy. Opatrˇenı´ obecne´ povahy se oznamuje verˇejnou vyhla´sˇkou na u´rˇednı´ desce spra´vnı´ho orga´nu, ´ cˇinnosti naby´va´ patna´cty´m dnem po vyveˇsˇenı´ verˇejne´ vyhla´sˇky; hrozı´-li vsˇak va´zˇna´ ktery´ jej vydal. U u´jma verˇejne´mu za´jmu (naprˇ. je ohrozˇeno verˇejne´ zdravı´, bezpecˇnost cˇi porˇa´dek), naby´va´ u´cˇinnost jizˇ vyveˇsˇenı´m. Opatrˇenı´ obecne´ povahy nelze prˇezkoumat na za´kladeˇ rˇa´dny´ch ani mimorˇa´dny´ch opravny´ch prostrˇedku˚, ale ani prostrˇedku˚ dozorcˇ´ıch. Je vsˇak prˇezkoumatelne´ v ra´mci spra´vnı´ho soudnictvı´ (§ 101a a na´sledujı´cı´ soudnı´ho rˇa´du spra´vnı´ho, za´k. cˇ. 150/2002 Sb.). Opatrˇenı´ obecne´ povahy slouzˇ´ı k urcˇenı´ povinnosti stanoveny´ch za´konem, ale nenı´ exekucˇnı´m titulem a jako takove´ take´ nenı´ prˇ´ımo vymahatelne´. Exekvovat lze pouze ty povinnosti, ktere´ byly stanoveny rozhodnutı´m deklaratornı´ povahy, jı´mzˇ byla existence te´to povinnosti prohla´sˇena, a osoba, jı´zˇ byla povinnost ulozˇena, byla konkre´tneˇ, jmenoviteˇ uvedena. Pro rˇ´ızenı´ o opatrˇenı´ obecne´ povahy se v plne´m rozsahu uplatnı´ ustanovenı´ cˇa´sti prvnı´ spra´vnı´ho rˇa´du, zejme´na pak za´kladnı´ za´sady, a prˇimeˇrˇeneˇ cˇa´sti druhe´ (naprˇ. o vedenı´ rˇ´ızenı´, urcˇenı´ prˇ´ıslusˇnosti, pocˇ´ıta´nı´ lhu˚t atd.). Prˇezkoumat opatrˇenı´ obecne´ povahy lze pouze v ra´mci prˇezkumne´ho rˇ´ızenı´, tedy jeho soulad s pra´vnı´mi prˇedpisy, ktere´ lze zaha´jit ve specia´lnı´ trˇ´ılete´ lhu˚teˇ od u´cˇinnosti opatrˇenı´. Mimo to mu˚zˇe podat na´vrh na zrusˇenı´ opatrˇenı´ obecne´ povahy nebo jeho cˇa´stı´ ten, kdo tvrdı´, zˇe byl na svy´ch pra´vech opatrˇenı´m obecne´ povahy, vydany´m spra´vnı´m orga´nem, zkra´cen, a to podle soudnı´ho rˇa´du spra´vnı´ho. d) Stı´zˇnost Mezi prostrˇedky, ktere´ majı´ zajistit na´lezˇity´ chod verˇejne´ spra´vy, resp. jejich orga´nu˚, jakozˇto sluzˇby spolecˇnosti, na´lezˇ´ı stı´zˇnost (§ 75 spra´vnı´ho rˇa´du). Nenı´ to klasicky´ opravny´ prostrˇedek, jeho funkcı´ je zajistit na´pravu nevhodne´ho chova´nı´ u´rˇednı´ch osob nebo na´lezˇity´ postup spra´vnı´ho orga´nu, za podmı´nky, zˇe spra´vnı´ rˇa´d neposkytuje jiny´ prostrˇedek ochrany, ktery´ ma´ prˇednost (naprˇ. vu˚cˇi protahova´nı´ rˇ´ızenı´ lze pouzˇ´ıt opatrˇenı´ proti necˇinnosti, je-li u´rˇednı´ osoba zainteresovana´ na rˇ´ızenı´, lze ji vyloucˇit pro podjatost a stı´zˇnost zde nenı´ na mı´steˇ). Poda´nı´ stı´zˇnosti nemu˚zˇe by´t steˇzˇovateli na u´jmu, nesmı´ naprˇ. ve´st ke zpozˇdeˇnı´ rˇ´ızenı´ nebo neprˇ´ıznive´mu vyrˇ´ızenı´ zˇa´dosti. Na druhe´ straneˇ vsˇak se tı´m steˇzˇovatel nezbavuje prˇ´ıpadne´ odpoveˇdnosti za spra´vnı´ delikt nebo trestny´ cˇin (naprˇ. za prˇestupek nebo trestny´ cˇin pomluvy). Co do formy, je mozˇno stı´zˇnost podat jak pı´semneˇ, tak u´stneˇ. Poda´va´ se u toho orga´nu, ktery´ vede rˇ´ızenı´ a jeho povinnostı´ je stı´zˇnost prosˇetrˇit a prˇ´ıpadneˇ vyslechnout vsˇechny zainteresovane´ osoby. Stı´zˇnost ma´ by´t vyrˇ´ızena do 60 dnu˚ ode dne, kdy byla dorucˇena spra´vnı´mu orga´nu a beˇhem te´to lhu˚ty musı´ by´t steˇzˇovatel o vyrˇ´ızenı´ stı´zˇnosti vyrozumeˇn. Jedna´ se o tzv. porˇa´dkovou lhu˚tu, takzˇe jejı´ nedodrzˇenı´, resp. prˇekrocˇenı´ nema´ zˇa´dne´ prˇ´ıme´ pra´vnı´ du˚sledky. Shleda´-li spra´vnı´ orga´n stı´zˇnost du˚vodnou, musı´ ucˇinit okamzˇiteˇ opatrˇenı´ k na´praveˇ (mu˚zˇe se jednat o pracovneˇpra´vnı´ postih, jaky´m je snı´zˇenı´ osobnı´ho ohodnocenı´, organizacˇnı´ opatrˇenı´, v podobeˇ odneˇtı´ vyrˇ´ızenı´ za´lezˇitosti u´rˇednı´ osobeˇ a poveˇrˇenı´ jejı´ho vyrˇ´ızenı´ jinou u´rˇednı´ osobou, ale te´zˇ zrusˇenı´ pracovnı´ho cˇi sluzˇebnı´ho pomeˇru). O tom, jake´ opatrˇenı´ k na´praveˇ bylo prˇijato, bude steˇzˇovatel vyrozumeˇn pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe o to pozˇa´dal. Jestlizˇe steˇzˇovatel dojde k za´veˇru, zˇe jeho stı´zˇnost nebyla rˇa´dneˇ vyrˇ´ızena, mu˚zˇe pozˇa´dat nadrˇ´ızeny´ orga´n, aby postup prˇesˇetrˇil. Odpoveˇzte na za´veˇr na na´sledujı´cı´ ota´zky: 1) Cˇa´st cˇtvrta´ spra´vnı´ rˇa´du se vztahuje: a) pouze na vyda´va´nı´ osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´ b) jen na vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´ a prova´deˇnı´ oveˇrˇenı´ c) vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´ a prova´deˇnı´ oveˇrˇenı´ i jine´ u´kony, ktere´ spra´vnı´ rˇa´d jinde neupravuje ´ kony podle cˇa´sti cˇtvrte´: 2) U a) nijak se prˇ´ımo nety´kajı´ prvnı´ sfe´ry dotcˇene´ osoby
Obsah
b) majı´ konstitutivnı´ povahu c) majı´ deklaratornı´ povahu 3) Vadne´ vyja´drˇenı´, osveˇdcˇenı´ a sdeˇlenı´ a prova´deˇnı´ oveˇrˇenı´: a) nelze napravit b) lze opravit nebo zrusˇit c) je mozˇno napadnout stı´zˇnostı´ 4) K uzavrˇenı´ verˇejnopra´vnı´ smlouvy: a) je vzˇdy trˇeba, aby to povoloval za´kon b) je vzˇdy trˇeba, aby to povoloval za´kon a dal k tomu souhlas nadrˇ´ızeny´ orga´n c) je vzˇdy trˇeba, aby to povoloval za´kon, dal k tomu souhlas nadrˇ´ızeny´ orga´n a neˇkdy jesˇteˇ osoby, ktere´ by mohly by´t u´cˇastnı´ky rˇ´ızenı´ 5) Verˇejnopra´vnı´ smlouvy se cˇlenı´: a) na koordinacˇnı´ a subordinacˇnı´ a spra´vneˇpra´vnı´ dohody b) na koordinacˇnı´ a subordinacˇnı´ a dohody mezi organizacˇnı´mi slozˇkami sta´tu c) na koordinacˇnı´ a subordinacˇnı´ a smlouvy, ktere´ mezi sebou uzavı´rajı´ ti, kterˇ´ı by mohli by´t u´cˇastnı´ky rˇ´ızenı´ s plny´mi procesnı´mi pra´vy 6) K uzavrˇenı´ verˇejnopra´vnı´ smlouvy ty´kajı´cı´ se plneˇnı´ u´kolu˚ v oblasti samostatne´ pu˚sobnosti prˇi vy´konu verˇejne´ moci: a) je zapotrˇebı´ za´konne´ho podkladu a souhlasu nadrˇ´ızene´ho orga´nu b) je zapotrˇebı´ za´konne´ho podkladu c) je zapotrˇebı´ za´konne´ho podkladu a prˇivolenı´ krajske´ho soudu 7) Platı´, zˇe koordinacˇnı´ verˇejnopra´vnı´ smlouvy: a) nahrazujı´ vyda´nı´ rozhodnutı´ b) slouzˇ´ı k prˇenosu pravomocı´ nebo modifikaci pravomocı´ mezi subjekty verˇejne´ spra´vy c) mohou slouzˇit k majetkovy´m prˇevodu˚m mezi orga´ny verˇejne´ spra´vy 8) Platı´, zˇe: a) vsˇechny verˇejnopra´vnı´ smlouvy mohou by´t uzavı´ra´ny jen pı´semneˇ b) pouze koordinacˇnı´ smlouvy musı´ by´t uzavı´ra´ny pı´semneˇ c) u subordinacˇnı´ch smluv za´lezˇ´ı na dohodeˇ stran, v jake´ formeˇ smlouvu uzavrˇou 9) Prˇi prˇezkouma´va´nı´ verˇejnopra´vnı´ch smluv: a) je sledova´n jejich soulad se za´kony a jiny´mi pra´vnı´mi prˇedpisy a vhodnost b) je sledova´n jejich soulad se za´kony a jiny´mi pra´vnı´mi prˇedpisy c) je sledova´n soulad se za´kony a jiny´mi pra´vnı´mi prˇedpisy, a je-li zjisˇteˇn rozpor, prˇ´ıslusˇny´ orga´n ji mu˚zˇe zmeˇnit 10) Platı´, zˇe opatrˇenı´ obecne´ povahy: a) nesmı´ by´t vyda´na orga´nem verˇejne´ samospra´vy b) je svojı´ povahou normativnı´m aktem c) nenı´ podza´konny´m pra´vnı´m prˇedpisem 11) Opatrˇenı´ obecne´ povahy: a) lze napadnout mimorˇa´dny´mi nebo dozorcˇ´ımi opravny´mi prostrˇedky b) mu˚zˇe kazˇdy´ majitel nemovitosti, ktera´ mu˚zˇe by´t vyda´nı´m opatrˇenı´ obecne´ povahy prˇ´ımo dotcˇena, napadnout odvola´nı´m nebo rozkladem c) lze prˇezkoumat pouze v prˇezkumne´m rˇ´ızenı´ 12) Platı´, zˇe: a) poda´nı´ stı´zˇnosti ma´ vu˚cˇi rozhodnutı´ odkladny´ u´cˇinek b) stı´zˇnost slouzˇ´ı k na´praveˇ vad rˇ´ızenı´ tam, kde spra´vnı´ rˇa´d neposkytuje jiny´ prostrˇedek ochrany c) stı´zˇnost je poda´va´na u spra´vnı´ho orga´nu nadrˇ´ızene´ho tomu, vu˚cˇi neˇmuzˇ stı´zˇnost smeˇrˇuje
35
36
Obsah
Rovneˇzˇ vy´sledek tohoto testu naleznete v opeˇt na zacˇa´tku dalsˇ´ıho souboru. Take´ zde platı´, zˇe pokud jste nezı´skali alesponˇ 6 bodu˚, prostudujte si tuto kapitolu znovu.
Kapitola 5 – Zdroje Odpoveˇdi: 1c, 2a, 3b, 4a, 5c, 6b, 7b, 8a, 9b, 10c, 11c, 12b Doporucˇena´ literatura: Jemelka L., Pondeˇlı´cˇkova´ K., Bohadlo D.: Spra´vnı´ rˇa´d. Komenta´rˇ, C. H. Beck, Praha 2009 Kadecˇka S. a kolektiv: Spra´vnı´ rˇa´d. Meritum, ASPI, Praha 2007 Hendrych D. a kolektiv: Spra´vnı´ pra´vo. Obecna´ cˇa´st, C. H. Beck, Praha 2009 Hraba´k J., Nahodil T.: Spra´vnı´ rˇa´d s vy´kladovy´mi pozna´mkami a vybranou judikaturou, Wolters Kluwer, Praha 2009 Mates P., Novotny´ V., Stary´ M.: Za´klady spra´vnı´ho pra´va procesnı´ho, EUPRESS, Praha 2009 Novy´ spra´vnı´ rˇa´d. Za´kon cˇ. 500/2004 Sb., spra´vnı´ rˇa´d, ASPI, Praha 2005 Skulova´ S., Pru˚cha P., Havlan P., Kadecˇka S.: Spra´vnı´ pra´vo procesnı´, Eurolex Bohemia, Praha 2005 Vedral J.: Spra´vnı´ rˇa´d. Komenta´rˇ, BOVA, Polygon, Praha 2006
Souhrn Shrnutı´
Znalosti spra´vnı´ho procesu a pru˚beˇhu spra´vnı´ho rˇ´ızenı´ jsou vyuzˇitelne´ i v jiny´ch kurzech a i v praxi. Na´zev projektu: Kvalitnı´ vzdeˇla´nı´ je efektivnı´ investice do lidske´ho kapita´lu – cesta k uplatneˇnı´ absolventu˚ VSˇE na trhu pra´ce; CZ.2.17/3.1.00/32102
Za´veˇr
Autorˇi deˇkujı´ za studium opory. Prˇejeme hodneˇ u´speˇchu˚ prˇi samotne´m studiu. Vı´ta´me jake´koliv prˇipomı´nky, komenta´rˇe a na´meˇty na zlepsˇenı´. Na´zev projektu: Kvalitnı´ vzdeˇla´nı´ je efektivnı´ investice do lidske´ho kapita´lu – cesta k uplatneˇnı´ absolventu˚ VSˇE na trhu pra´ce; CZ.2.17/3.1.00/32102
1
Obsah
Test Instrukce k testu: U kazˇde´ ota´zky je mozˇna´ pouze jedna spra´vna´ odpoveˇd’. Odpoveˇd’, o nı´zˇ se domnı´va´te, zˇe je spra´vna´, oznacˇte. Za kazˇdou spra´vnou odpoveˇd’je jeden bod. Zpu˚sob vyhodnocenı´: Prˇi vyhodnocenı´ budou zapocˇteny jen spra´vne´ odpoveˇdi.
Blok ota´zek 1 U kazˇde´ ota´zky oznacˇte jednu odpoveˇd’, o nı´zˇ se domnı´va´te, zˇe je spra´vna´.
1. Spra´vnı´ rˇa´d se nepouzˇije:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) obsahuje-li zvla´sˇtnı´ za´kon samostatnou u´pravu b) ma´-li zvla´sˇtnı´ za´kon komplexnı´ samostatnou u´pravu c) kde jeho u´pravu zvla´sˇtnı´ za´kon vylucˇuje, bez ohledu na to, zˇe nema´ u´pravu zvla´sˇtnı´ 2. Platı´, zˇe rozhodnutı´:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) nemusı´ obsahovat poucˇenı´ o opravny´ch prostrˇedcı´ch, pokud se u´cˇastnı´k vzdal pra´va na odvola´nı´ b) musı´ vzˇdy obsahovat vy´rok, odu˚vodneˇnı´ a poucˇenı´ o opravny´ch prostrˇedcı´ch c) nemusı´ obsahovat odu˚vodneˇnı´, je-li zˇa´dosti orga´nem I. instance vyhoveˇno 3. Mezi za´kladnı´ za´sady cˇinnosti spra´vnı´ch orga´nu˚ nepatrˇ´ı:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) za´sada omezene´ diskrece b) za´sada koncentrace rˇ´ızenı´ c) za´sada rovnosti 4. Spra´vnı´ rˇa´d se pouzˇije:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) na vesˇkere´ postupy spra´vnı´ch orga´nu˚, pokud to spra´vnı´ rˇa´d nevylucˇuje b) na bezprostrˇednı´ za´sahy c) na vesˇkere´ postupy spra´vnı´ch orga´nu˚ 5. Platı´, zˇe opatrˇenı´ obecne´ povahy:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) je svojı´ povahou normativnı´m aktem b) nenı´ podza´konny´m pra´vnı´m prˇedpisem c) nesmı´ by´t vyda´na orga´nem verˇejne´ samospra´vy 6. Spra´vnı´ pra´vo procesnı´ prˇedstavujı´: Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va, ktere´ regulujı´ pru˚beˇh procesu˚ prˇed nimi prˇi vyda´va´nı´ konkre´tnı´ch spra´vnı´ch aktu˚ a da´le take´ pu˚sobnost spra´vnı´ch orga´nu˚ a jejich organizaci
1
2
Obsah
b) prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va, ktere´ regulujı´ pru˚beˇh procesu˚ prˇed orga´ny verˇejne´ spra´vy, da´le pu˚sobnost spra´vnı´ch orga´nu˚ a jejich organizaci. Tvorˇ´ı jej prˇedpisy, ktere´ se ty´kajı´ u´pravy vyda´va´nı´ spra´vnı´ch aktu˚, prˇedpisu˚ upravujı´cı´ch prova´deˇnı´ kontroly, u´pravy vyda´va´nı´ pra´vnı´ch prˇedpisu˚ orga´ny verˇejne´ spra´vy a dalsˇ´ı c) prˇedpisy spra´vnı´ho pra´va i vnitrˇnı´ akty rˇ´ızenı´ regulujı´cı´ pru˚beˇh postupu˚ prˇed orga´ny verˇejne´ spra´vy, pu˚sobnost spra´vnı´ch orga´nu˚ a jejich organizaci. Patrˇ´ı sem i jine´ prˇedpisy, ktere´ se ty´kajı´ u´pravy vyda´va´nı´ spra´vnı´ch aktu˚, prˇedpisu˚ upravujı´cı´ch prova´deˇnı´ kontroly, u´pravy vyda´va´nı´ pra´vnı´ch prˇedpisu˚ orga´ny verˇejne´ spra´vy a dalsˇ´ı 7. Prˇezkumne´ rˇ´ızenı´:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) lze zaha´jit pouze z moci u´rˇednı´ b) lze zaha´jit na zˇa´dost dotcˇene´ho u´cˇastnı´ka nebo nadrˇ´ızene´ho spra´vnı´ho orga´nu c) slouzˇ´ı prˇedevsˇ´ım k na´praveˇ skutkovy´ch vad 8. Lhu˚ty se pocˇ´ıtajı´:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) od prvnı´ho pracovnı´ho dne, kdy nastala skutecˇnost, od nı´zˇ se odvı´jı´ pocˇa´tek jejich beˇhu b) od prvnı´ho dne na´sledujı´cı´ho od skutecˇnosti, od nı´zˇ se odvı´jı´ pocˇa´tek jejich beˇhu c) od okamzˇiku, kdy nastala skutecˇnost, od nı´zˇ se odvı´jı´ pocˇa´tek jejich beˇhu 9. Do spisu mu˚zˇe bez dalsˇ´ıho nahlı´zˇet:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) kazˇdy´, kdo proka´zˇe na´lezˇity´ du˚vod b) u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´ a jeho za´stupce c) u´cˇastnı´k rˇ´ızenı´, za podmı´nky, zˇe proka´zˇe pra´vnı´ za´jem 10. Za´sada proporcionality platı´:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) pro vsˇechny postupy spra´vnı´ch orga´nu˚, kromeˇ bezprostrˇednı´ch za´sahu˚ b) pro vesˇkere´ postupy spra´vnı´ch orga´nu˚ c) pouze pro exekuci 11. Za´sada materia´lnı´ pravdy znamena´, zˇe:
1
Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) spra´vnı´ orga´n vycha´zı´ ze skutkove´ho stavu, o neˇmzˇ nejsou du˚vodne´ pochybnosti b) poklady pro rozhodnutı´ zjisˇt’uje prˇedevsˇ´ım spra´vnı´ orga´n c) spra´vnı´ orga´n musı´ zjistit vsˇechny okolnosti prˇ´ıpadu ˇ ´ızenı´ na zˇa´dost je zaha´jeno dnem: 12. R Vyberte jen jednu z na´sledujı´cı´ch mozˇny´ch odpoveˇdı´.
a) kdy zˇa´dost byla dorucˇena veˇcneˇ a mı´stneˇ prˇ´ıslusˇne´mu spra´vnı´mu orga´nu b) kdy zˇa´dost byla dorucˇena neˇktere´mu veˇcneˇ prˇ´ıslusˇne´mu spra´vnı´mu orga´nu c) kdy zˇa´dost byla dorucˇena neˇktere´mu veˇcneˇ prˇ´ıslusˇne´mu spra´vnı´mu orga´nu nebo nadrˇ´ızene´mu spra´vnı´mu orga´nu
1
