Z p r á v az ar o k
2003
Vznik knihovny Knihovna “zakázaných knih” vznikla z poteby soustedit na jednom míst a zpístupnit širší veejnosti produkci exilových a samizdatových vydavatel a zaplnit tak jedno z “bílých míst” naší nedávné historie. Jsme pesvdeni, že jedním z pilí demokracie je právo obana na pístup k informacím bez jakýchkoli pekážek, a snažíme se pispt k naplnní tohoto práva. Abychom takovou službu mohli skuten poskytovat, musí být knihovna soukromá a nezávislá. Po roce pekonávání mnoha právnických, finanních, prostorových a jiných problém se nám podailo knihovnu v íjnu 1990 otevít v Podskalské ulici za finanní a technické pomoci s. nadace Charty 77 a za úasti mnoha významných kulturních pedstavitel vetn prezidenta republiky. Pozdjší innost knihovny umožnila nezištná pomoc mnoha píznivc naší myšlenky. Vytvoila se tak v echách naprosto ojedinlá a nezastupitelná knihovna, která zde dosud chybla. Základem knihovny byly archivní exempláe samizdatové edice Popelnice, kterou vydával Jií Gruntorád, a další publikace jím získané koupí nebo výmnou v dob normalizace. Sbírku tehdy tvoilo asi 2000 knih, reprezentativní soubor asopis a dalších dokument.
Spolenost Libri prohibiti Vzhledem k tomu, že knihovna potebovala právní subjektivitu, založili jsme a 24. dubna 1991 na Ministerstvu vnitra R zaregistrovali nevýdlené obanské sdružení - Spolenost Libri prohibiti, jejímž hlavním cílem je zajištní innosti a dobudování naší knihovny. lenské píspvky nejsou stanoveny.
Mezi zakládajícími leny spolenosti byli mj. spisovatelé Václav Havel, Ivan Klíma, Hana Ponická, Zdenk Urbánek, Ludvík Vaculík a Jan Vladislav. Dále rektor emeritus Karlovy univerzity Radim Palouš, rektor emeritus Masarykovy univerzity v Brn Milan Jelínek, bývalý editel Ústavu pro soudobé djiny AV R Vilém Prean, bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, noviná a bývalý generální editel eského rozhlasu Vlastimil Ježek, bývalý editel Masarykova ústavu AV R Jaroslav Opat, editel Centra pro teoretická studia pi UK a AV R Ivan M. Havel a významný katolický pedagog, teolog a vydavatel Oto Mádr. Spolenost má dnes 182 len, mezi kterými jsou krom jmenovaných zakládajících len také nap. spisovatelé Jan Beneš, Jií Gruša, Petr Kabeš, Alexandr Kliment, Petr Král, Pavel Šrut, Ota Ul a Jan Vodanský, literární vdci Jií Brabec, František Kautman a Antonín Mšan, teologové Milan Balabán a Jakub Trojan, editel Národní knihovny Vojtch Balík, bývalý eský velvyslanec v Bulharsku Petr Pospíchal, vydavatel Kanadských list Mirko Janeek, nakladatel Karel Jadrný a další samizdatoví a exiloví vydavatelé, publicisté a pátelé knihovny. Valnou hromadou Spolenosti Libri prohibiti byly 22. února 2000 pijaty nové stanovy a byl zvolen výbor, jehož pedsedou se stal Radim Palouš, místopedsedou Ivan M. Havel, dalšími leny jsou Oldich erný (Ženeva), Zdeka Gruntorádová a Jií Gruntorád, který je také jednatelem. Tento výbor, zvolený na pt let, nyní reprezentuje naše obanské sdružení. Do Spolenosti Libri prohibiti i nadále zveme všechny zájemce o lenství, kteí mohou a chtjí knihovn jakkoli pomoci.
Aktuální stav fond knihovny Knihovna se skládá z fond samizdatové a exilové literatury, archivu dokument a audiovizuálního oddlení. Je zde celkem asi 23000 knihovních jednotek a více než 1750 titul periodik. Sbírky rozšiujeme nákupy, výmnou, trvalými zápjkami a dary píznivc z domova i ze zahranií. Z cenných unikát a materiál zapjených poizujeme kopie, vetn elektronických, které poskytujeme k prezennímu studiu. Knihovní fond je rozdlen do tchto ástí: 1. eské samizdatové monografie a asopisy Fond má 11700 knihovních jednotek z 50. až 80. let, a to jak ediních (nap. Edice Expedice, Petlice, Popelnice, eská expedice, Kvart, Kde domov mj atd. - pibližn 100 edic a nakladatel), tak i publikací mimoediních. Sbírka asopis ítá 350 titul (nap. Informace o Chart 77, Informace o církvi, Revolver revue, Vokno, Historické studie, Kritický sborník, Stední Evropa atd.), všechna významná periodika jsou kompletní. 2. eské exilové monografie a asopisy Fond zahrnuje pes 6700 knihovních jednotek. Je zde zastoupeno 35 nakladatelství, která mla souvislý ediní program, a pes 400 jednotlivých nakladatel a institucí, které vydávaly publikace v eštin. Kompletní je produkce nakladatelství 68’ Publishers, Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy, Opus bonum, Arký, Konfrontace, Edice satiry, Framar, Moravian Library, Sklize atd. Máme již pes 750 titul s. exilových periodik, z toho jsou kompletní roníky asopis Archa, Svdectví, Listy, Studie, Promny, 150 000 slov, Obrys, Západ, Reportér, Rozmluvy, Hlas domova, Text, Kanadské listy, Sklize, Okno, Modrá revue, Hovory s pisateli, Perspektivy, Bohemia, Skutenost, eské slovo, Národní politika, Právo lidu, Paternoster, Zpravodaj ech a Slovák ve Švýcarsku a další, zahrnující období od konce 40. let do souasnosti. 3. Monografie a asopisy 1. a 2. odboje
Fond obsahuje 59 knihovních jednotek legionáské literatury z 1. svtové války, 710 monografií eskoslovenského váleného exilu 1939 - 1945 a nkteré asopisy z období 1. a 2. svtové války. 4. Cizí samizdatové monografie a asopisy Fond má pes 250 knihovních jednotek slovenského a pes 600 knihovních jednotek polského samizdatu, 38 titul slovenských a 195 titul polských periodik. Okrajov je zastoupen i ruský samizdat a periodika z bývalé NDR. 5. Cizí exilové monografie a asopisy Fond má pes 580 knihovních jednotek slovenských exilových monografií a pes 50 titul asopis, 320 svazk monografií ruského a ukrajinského exilu z let 1920 - 1990 s nkolika tituly asopis, polský exil je zastoupen jen nkolika desítkami publikací a asopis. 6. Cizojazyné monografie a asopisy Fond cizojazyných knih se vztahem k eskoslovensku a dalším komunistickým zemím nebo k problematice lidských práv, vetn peklad z eštiny, má pes 2360 svazk a pes 440 titul asopis. 7. Dokumentace a archiv Velkou ást tohoto fondu tvoí dokumenty o porušování lidských a obanských práv v bývalém eskoslovensku a v celém sovtském bloku. Jde o soubor písemných dokument vzniklý zejména inností nezávislých iniciativ Charty 77, Výboru na obranu nespravedliv stíhaných, Východoevropské informaní agentury atd., práce jednotlivých autor i skupin šíené samizdatem, fejetony, politické komentáe, píležitostné texty, petice, dopisy apod. V roce 1998 jsme pikroili k jejich zpracování, které jsme však museli z finanních dvod pozastavit, zatím je hotovo pes 900 záznam. Dále jsou zde nepublikované práce a rukopisy (pes 270 knihovních jednotek), dokumenty a písemné doklady o innosti exilových organizací, nakladatelství a redakcí vetn korespondence, samizdatové plakáty, letáky, fotografický a výstižkový archiv. 8. Píruní knihovna-tematická a sekundární literatura Obsahuje knihy, asopisy a další dokumenty o samizdatové a exilové literatue, katalogy, bibliografické soupisy, slovníky, biografické a diplomové práce, celkem pes 1080 položek. 9. Audiovizuální oddlení Vzniklo v roce 1993 z iniciativy PhDr. Aleše Opekara. V souasné dob již vlastníme nahrávky nekonformní hudby na 1980 kazetách, 252 CD-ROM médiích a 155 gramofonových deskách, zvukové záznamy podzemních pednášek a seminá (cca 450), videodokumenty a filmovou amatérskou produkci (cca 600 záznam) na 385 videokazetách. Nahrávky se snažíme získávat pímo od pvodc, tedy v nejlepší možné technické kvalit.
Provoz a innosti knihovny Sídlo knihovny a ítárny Libri prohibiti je na Senovážném námstí . 2 v Praze 1. Oteveno máme tyi dny v
týdnu (pondlí - tvrtek) od 13 do 17 hodin. Fondy jsou k dispozici tenáské veejnosti bezplatn, poskytujeme standardní služby vetn rešerší, kopírování a konzultací. Vtšina publikací je pístupná prezenn v naší studovn, kde je 18 míst. Multiplikáty pjujeme absenn po složení kauce. V prbhu doby od vzniku naší knihovny se zaíná naplovat náš cíl, pro který knihovna vznikla: daí se nám kompletovat produkci exilu i samizdatu, vetn nosi audio a video záznam. Vzhledem k tomu, že vlastníme vzácné a jinde v republice, ale i ve svt nedostupné materiály, které jsou z vtší ásti evidované v elektronické podob, má naše knihovna zásadní význam pro zlepšení informaní situace v dané oblasti. Ta je znan rozsáhlá a zahrnuje krom literatury a literární vdy také historii, politologii, filozofii, teologii, sociologii, kulturní i politickou publicistiku, lidská práva a mezinárodní vztahy, ímž výet nekoní. Pro poznání naší nedávné minulosti, jejíž rzné aspekty je možno zkoumat na jednom pracovišti, je naše knihovna již nyní nezastupitelná. Knihovna se tšila i v minulém roce stálé pozornosti médií (lánky v denním i odborném tisku vetn zahraniního, poady v rozhlase a televizi), navštvují ji zájemci z mnoha zemí svta, studenti a vdetí pracovníci nkolika ústav. Denn pichází až deset uživatel, další konzultace poskytujeme písemn, telefonicky a elektronickou poštou. Poídili jsme kolem 30.000 stran kopií. Na knihovnu, která nemá stálé zamstnance, je to provoz znan rozsáhlý a vyžaduje velké osobní nasazení. Vítáme proto každou pomoc. Našich služeb využívají rzné instituce doma i v zahranií (nap. Ústav pro eskou literaturu AV R, Památník písemnictví, Muzeum a archiv populární hudby, Ústav pro soudobé djiny AV R, Státní ústední archiv, British Library v Londýn aj.), vdetí pracovníci, studenti stedních a vysokých škol, eská televize, nkterá vydavatelství, novinái i další zájemci. Materiály pro své diplomové práce si zde hledají studenti eští i zahraniní. Umožujeme též praxi studentm 2. a 3. roníku Ústavu informaních studií a knihovnictví filozofické fakulty Univerzity Karlovy a studentm Literární akademie, soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého.
Naše výsledky v minulosti Pispli jsme m. j. ke vzniku tchto publikací: Johanna Posset: eská samiz- datová periodika 1968-1989; Minulost a djiny v eském a slovenském samizdatu 1970-1989 (sest. J. Vlk, V. Vaková, J. Novotný); Michal Pibá: eské krajanské a exilové asopisy po r. 1945; Aleš Zach: Kniha a eský exil; František Knopp: eská literatura v exilu; Lubomír Machala: Prvodce po nových jménech eské poezie a prózy; Texty The Plastic People of the Universe (sest. Jaroslav Riedel); Ivan Jirous: Magorv zápisník (sest. Michal Špirit); Martin Pila: Underground: Kapitoly o eském literárním under-groundu; Václav Havel: Spisy /1-7/ (pipravil Jan Šulc); Barbara Dayová: Sametoví filozofové; Pavel Kosatík: Ferdinand Peroutka; Petr Kabeš: Kámen ze srdce; Zdenk Rotrekl: Nezdné msto; Miroslav Kusý - Milan Šimeka: Ve ký brat a Ve ká Sestra; Gertraude Zand: Totální realismus a trapná poezie: eská neoficiální literatura 1948-1953 (vyd. též nmecky); Alter-nativní kultura: píbh eské spolenosti 1945-1989 (sest. Josef Alan); Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 11 (sest. Marie Jirásková). Spolupracovali jsme na vzniku nkolika dokumentárních film. V loském roce eská televize uvedla patnáctidílný dokumentární seriál Samizdat, vytvoený ve spolupráci s Libri prohibiti. Naše rešerše se použily i pro sestavení personálních bibliografií Egona Bondyho, Václava Havla, Zbyka Hejdy, Bohumila Hrabala, Jana Lopatky, Sergeje Machonina, Jiího Nmce, Jana Patoky, Zdeka Vašíka a v mnoha dalších pípadech. Knihovní fondy, vetn audiovizuálních, poítaov zpracováváme v knihovnickém systému ISIS/MAKS, prbžn je doplujeme a pracujeme na jejich revizi. Databáze rozšiujeme také o záznamy desiderat a vytváíme tak bibliografické soubory. Zpracováváme i lánkové bibliografie dležitých samizdatových asopis, nap. Kritického sborníku, Hosta, Historických studií, Obsahu a dalších, máme již pes 7800 záznam. Tiskem jsme nkteré uveejnili v Kritickém sborníku, kde postupn vycházely i bibliografie
samizdatových edic: Jungiana, Nové cesty myšlení, Spisy Jana Patoky, eská expedice, Krameriova expedice, Popelnice, Expedice (erná i svtlá ada), Alef a Knihovna Stední Evropy.
Naše publikace Katalog knih eského exilu 1948-1994 Naši první knižní publikaci jsme s finanní pomocí Ministerstva zahraniních vcí R vydali v roce 1995 v nakladatelství Primus. Katalog knih eského exilu 1948 - 1994, jak jsme ji nazvali, je vlastn kombinací bibliografie knih vydaných na Západ eskými vydavateli a katalog tí pražských knihoven (Libri prohibiti, Národní knihovny a knihovny Ústavu pro eskou literaturu AV R). Tomuto vydání pedcházela nkolikaletá pípravná práce, zahrnující i rešerše v Národní knihovn a v knihovn ÚL AV R. Katalog, dnes již rozebraný, sestavil Jií Gruntorád. Obsahuje 3111 bibliografických záznam, má 394 stran, jmenný a pedmtový rejstík osob. Cena publikace byla 129,- K. Sdlení Výboru na obranu nespravedliv stíhaných a Zprávy Východoevropské informaní agentury V roce 1996 jsme bibliograficky zpracovali Sdlení Výboru na obranu nespravedliv stíhaných a Zprávy Východoevropské informaní agentury. Tyto bibliografie jsou uživatelm pístupné v elektronické podob i jako tištný katalog (interní neprodejný tisk knihovny Libri prohibiti). Tento projekt byl realizován s podporou Nadace rozvoje obanské spolenosti. Informace o Chart 77: lánková bibliografie 1978-1990 V rámci projektu Knižní vydání lánkové bibliografie Informací o Chart 77 jsme v r. 1997 elektronicky zpracovali veškeré podklady pro tisk a v beznu 1998 jsme v nakladatelství Doplnk vydali tuto knihu pod názvem Informace o Chart 77: lánková bibliografie 1978-1990. Projekt podpoila Nadace rozvoje obanské spolenosti z Phare Programu rozvoje obanské spolenosti Komise Evropské Unie. Tato publikace obsahuje 4129 bibliografických záznam, má 628 stran, autorský a jmenný rejstík a také rejstík institucí. Bibliografii sestavil Jií Gruntorád s pomocí Jany Lifkové. Brožovaná publikace stojí 315,- K, vázaná 350,- K. Exilová periodika: Katalog periodik eského a slovenského exilu a krajanských tisk vydávaných po roce 1945 S finanní podporou MZV R, Nadace rozvoje obanské spolenosti z prostedk Evropské Unie v rámci programu Phare a hlavního msta Prahy jsme v minulém roce vydali v nakladatelství Ježek katalog, který pináší soupis 1093 dosud zjištných periodik. Voln navazuje na náš Katalog knih eského exilu 1948-1994 a je opt kombinací bibliografie a katalogu. Její heslá zaznamenává všechny dosud známé tituly periodik z uvedeného období, vydávané v eštin a vnujeme pozornost i asopism ve slovenštin a dalších jazycích. Souástí knihy jsou také bibliografické záznamy všech titul pítomných v Libri prohibiti vetn soupisu všech ísel a píležitostn uvádíme i soupisy periodik v knihovn Náprstkova muzea v Praze a v archivu olomouckého Centra pro exilová studia. Detailn popisuje více než 600 titul zastoupených v Libri prohibiti, má 503 stran, osobní, vydavatelský a názvový rejstík. Jen osobní rejstík obsahuje tém 3500 jmen. Katalog sestavili Lucie Formanová, Jií Gruntorád a Michal Pibá. Vázaná publikace stojí 360,- K.
Naše výsledky v roce 2002 Od záí roku 1999 lze navštívit naše eské i anglické, a od léta 2002 také nmecké internetové stránky na adrese http://libpro.cts.cuni.cz. Zídili jsme je s finanní pomocí Ministerstva kultury R s laskavým pispním Centra pro teoretická studia pi UK a AV R a v minulém roce je navštívilo pes 2700 zájemc. Vystaveny jsou zde základní informace o knihovn a sdružení, je zde naše aktuální výroní zpráva, pedchozí výroní zprávy, novjší lánky o knihovn, informace o našich publikacích a jejich recenze, seznamy našich sponzor, pehled titul exilových asopis, penesených kompletn na elektronická média, seznamy hledaných knih a také ást našich knižních katalog. Dokonili jsme projekt konverze dat našich poítaových katalog ze systému ISIS/MAKS do systému EasyInt, který nám umožuje prezentaci a prbžnou aktualizaci katalog na internetu. V roce 2001 jsme zde umístili katalogy fondu eskoslovenských poválených exilových publikací a fondu poválených publikací slovenského exilu a loni katalog s. váleného exilu. Katalog eskoslovenských exilových knižních publikací, vydávaných od r. 1948 do souasnosti obsahuje 3740 záznam a vyhledávat v nm lze v nkolika rejstících: Autorském - podle autor (hlavních i vedlejších - ilustrátor, pekladatel, redaktor atd.), Názvovém - podle názv knih, Vydavatelském - podle vydavatel (nakladatelství) a Personálním - podle osob, o kterých se píše. Podle stejných kritérií lze pracovat i s katalogem slovenských exilových publikací, který obsahuje zatím 500 záznam a s katalogem publikací s. váleného exilu, který obsahuje 470 záznam. Katalogy jsou prbžn aktualizovány a chceme zde prezentovat i další, zejména katalogy periodik a eskoslovenského samizdatu. V rámci grantu EIDHR Evropského spoleenství jsme v r. 2001 a 2002 zpracovali archivní fond eskoslovenské studentské hnutí v šedesátých letech (sbírka Ivana Dejmala), který obsahuje 545 inventárních jednotek v osmi kartonech a jeho katalog jsme umístili na naše internetové stránky. Pokraovali jsme také v práci na archivu Výboru na obranu nespravedliv stíhaných, která zapoala již v r. 2002. V loském roce jsme získali zejména dary a nákupy pes 1300 knihovních jednotek a kolem 100 titul periodik. Nejvýraznji se rozšíily tyto ásti fondu: :: eské samizdatové monografie o 900 knihovních jednotek :: eské exilové monografie o 190 knihovních jednotek :: Slovenské samizdatové monografie o 80 knihovních jednotek :: Píruní knihovna o 200 knihovních jednotek :: V audiovizuálním oddlení nám pibylo 190 audiokazet, 45 videokazet, pes 60 gramofonových desek a pes 50 CD-ROM. V prbhu roku 1999 byly do elektronické podoby pevedeny ti kompletní exilové asopisy. Prvním byla nezávislá revue Skutenost, vycházející od roku 1949 do roku 1953, s 1096 digitalizovanými stranami textu. Dalším již ponkud obsáhlejším celkem byla nezávislá kulturní revue Sklize, vycházející v letech 19531979, s 2040 stranami. Msíník pro politiku a kulturu Zápisník, vycházející v prbhu let 1958-1962, (491 stran) uzavírá výet exilových asopis pevedených do elektronické podoby. Vetn nkolika samizdatových publikací jsme takto zpracovali pes 4000 stran. Je to ovšem jen nepatrný zlomek materiál, které musí být v dohledné dob do elektronické podoby pevedeny, a to nejen z dvod jejich uchování coby kulturního ddictví, ale také jejich efektivnjšího využívání. V minulém roce jsme v práci na projektu vzhledem k nedostatku finanních prostedk pokraovali jen ve velmi omezené míe a digitalizovali jsme jen eské asopisy vycházející v Ecuadoru.
Cíle knihovny pro rok 2003 Naším hlavním cílem je dokonit shromáždní co nejúplnjší a nejkvalitnjší sbírky knih, asopis a dalších materiál, které byly vytvoeny eským a slovenským exilem, a všech dostupných materiál naší domácí opozice, tedy tzv. samizdatu. Tyto fondy chceme kompletn poítaov zkatalogizovat a výsledky zpístupnit dalšímu bádání jednak prezenn v naší poítaové síti, jednak formou knižních a asopiseckých publikací, vydáním na CD-ROM médiích a také v síti internet. V tomto roce je tedy teba: :: pokraovat v akvizicích :: pokraovat v poítaové katalogizaci našich knižních fond a pírstk, zejména eskoslovenského samizdatu :: zpracovaná data postupn prezentovat v síti internet :: pokraovat v budování a katalogizaci audiovizuálního fondu :: pokraovat v projektu záchrany nkterých ohrožených exilových periodik penosem na elektronická média (CD-ROM) pomocí scanneru :: dokonit zpracování archivu Výboru na obranu nespravedliv stíhaných :: dokonit projekt vydání výboru z Kritického sborníku (ed. Karel Palek) Na tento rok pedkládáme dva projekty Ministerstvu kultury R - Shromáždní, zpracování a zpístupnní dat a Tvorba a zpístupování dat v knihovn Libri prohibiti (VISK). Vzhledem k stále omezeným možnostem státního rozpotu pedpokládáme, že dotace nepokryjí naše náklady a potebujeme získat další sponzory. Dary mohou v eské republice fyzické i právnické osoby odeíst z daového základu.
Prosba Již dnes je ve fondu knihovny nejrozsáhlejší sbírka exilového a samizdatového tisku z uvedeného období, ješt stále však zstávají ve fondu citelné mezery, které je teba doplnit. Žádáme proto o pomoc pátele doma i ve svt. Kdo má ješt staré samizdatové nebo exilové knihy, noviny, asopisy, gramofonové desky, nahrávky, filmy, brožury, letáky, obžníky apod., ozvte se, je to dležité! Nemén dležitá je ovšem i finanní podpora. V loském roce se nám nepodailo udržet vyrovnaný rozpoet a naše výdaje pesáhly naše píjmy, pestože nás výrazn podpoilo i Ministerstvo kultury R. Prosím tedy, podpote nás, pokud to je možné, i finann. Každá pomoc je vítaná.
Podkování Naše podkování si zaslouží zejména: :: American Fund for Czechoslovak Relief N.Y. (129.150,- K) :: Ministerstvo kultury R - literární grant (386.000,- K) :: Ministerstvo kultury R - grant VISK (100.000,- K) :: Jií Bedná (30.000,- K) :: Aleš Bartusek (20.000,- K) :: Zdenk Jeník (20.000,- K) :: Jan Kanzelsberger (20.000,- K)
:: Karel Schwarzenberg (20.000,- K) :: Milan Paul (10.000,- K) :: Spolek Domov Basilej (10.000,- K) a dále Marta Schmid (4.000,- K), Jindich Dohnal (4.000,- K), Karel Vrána (3.000,- K) a uitelé FF UK (3.000,- K), všichni ástkou pesahující 3000,- K. Podkování si zaslouží také nkteí lenové naší spolenosti za své dary, které inily 26.400,- K. Ze 182 len bylo bohužel jen 14 platících, z nich 10 dalo více než 1000,- K. Dary nad 2000,- jsme dostali od Milana Paula (10.000,- K), Jindicha Dohnala (4000,- K), Oldicha erného (2000,- K) a Françoise Brélaze (2000,- K). Dkujeme také za nezištnou pomoc mnoha jednotlivc. Za všechny jmenuji alespo Lois Russell, která nám již mnoho let pekládá mimo jiné výroní zprávu do anglitiny, Johannu Posset, která se stará o naši nmeckou internetovou stránku, Michala Matzenauera, kterému vdíme za letošní obálku a Viktora Karlíka, který graficky upravil sazbu této zprávy. Nemenší dík patí také všem dárcm, kteí stále pomáhají rozšiovat naše fondy. Dkujeme i tm vydavatelm novin a asopis, kteí nám je bezplatn zasílají. Zejména jejich zásluhou je dnes Libri prohibiti tím, ím je. Dkujeme tedy všem našim pátelm, píznivcm, spolupracovníkm i sponzorm, kteí nám dosud pomáhali knihovnu udržet a rozšíit. Pejeme Vám všechno dobré, hodn štstí a úspch a doufáme, že nám zachováte píze i v letošním roce. Tšíme se také na Vaši návštvu.
V Praze 26. ledna 2004 Jií Gruntorád
