Prosinec
z Althannu,Michal Jan II. - hrabě (310. výročí úmrtí) * 26.08.1643 - Vídeň + 28.12.1702 - Jaroslavice Životopis: Říšský hrabě, svobodný a korouhevní pán z Goldburgu a Murstettenu. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších členů rodu. Kvůli otcově předčasné smrti byl jeho vychovatelem přísný poručník Ferdinand z Dietrchsteinu. Vystudoval univerzitu ve Vídni a poté působil jako právník. Vypracoval se postupně až na skutečného císařského komořího, tajného radu a přísedícího moravského zemského soudu. Mimo dolnorakouských panství vlastnil rozsáhlé moravské dominium Jaroslavice a roku 1680 koupil Nový Hrádek a vranovské panství, na kterém začal o sedm let později uskutečňovat rozsáhlou přestavbu bývalého hradu na reprezentativní sídlo Althannů. Vedle něj vybudoval i kapli s rodinnou hrobkou, ve které jsou dodnes pochováni příslušníci rodu. Na neprosperujícím panství začal uskutečňovat své plány. Obnovil provoz v zanedbaných dolech a za pomoci císaře Leopolda a raabského biskupa Kolowrata otevřel i železné hamry. Dohlížel na správné fungování poplužních dvorů, pivovaru, mlýnů či hostinců. Úpravám se nevyhýbal ani v Jaroslavicích. Jeho manželkou byla Marie Terezie z Lichtensteina. Vedle tří dcer měli dva syny. Michal Jan II. zemřel v Jaroslavicích a je pochován v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí. Literatura: - BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku : bakalářská práce . Znojmo, 2008. 38 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.
Bauer,Karel - spisovatel (140. výročí úmrtí) * 02.11.1840 - Martínkov + 13.12.1872 - Martínkov Životopis: Byl otcem Březinova spolužáka a přítele Františka Bauera a synem sestry Václava Kosmáka. U Kosmákova otce se učil krejčovskému řemeslu. Při práci si spolu zpívali a po večerech čítávali v kronikách. Zemřel na černé neštovice. Dílo: Psal básně, články a hádanky do brněnského Hlasu. Část jeho "Svatebních promluv v národě československém" otiskl Stanislav Marák v Podyjí. Napsal texty k řadě písní. Básně: Boží hrob, Vesničan, Hádanka, Vzdechy osiřelé duše, K boji a mnoho dalších. Literatura: - Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.
1 / 11
Prosinec
Běhavý,Antonín - obchodní zástupce (105. výročí narození) * 07.12.1907 - Znojmo + 06.05.1948 - Brno Životopis: Byl obětí okupace, zemřel ve vězení. Literatura: - Materiály MěK. Belcredi,Richard - politik (110. výročí úmrtí) * 12.02.1823 - Jimramov + 02.12.1902 - Gmunden (Rakousko) Životopis: Hrabě Belcredi studoval v Praze a Vídni práva, a v roce 1854 byl povolán jako okresní hejtman do Znojma, roku 1860 do Moravského Zemského sněmu a poté do sněmu říšského. V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska, a konečně roku 1864 tajným radou a místodržitelem Čech. Byl členem panské sněmovny. Zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně. Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem Zlatého rouna a velkokřížem Královského uherského řádu sv. Štěpána. Literatura: - Richard Belcredi [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné Na WWW: . Citterbergová,Věra - protifašistický bojovník (5. výročí úmrtí) * 26.06.1926 - Volyně + 02.12.2007 - Miroslav Životopis: Její rodiče byli bohatí sedláci, otec byl starostou obce Brišče a za války byl zabit banderovci. V roce 1944 vstoupila paní Citterbergová do československé zahraniční armády, kde působil také její bratr Josef Větrovec a budoucí manžel Jozef Citterberg. Nejprve byla v protiletadlové obraně a poté se stala zdravotnicí, působila přímo na frontě, kde poskytovala zraněným první pomoc. Po válce se s manželem usadili v Miroslavi v Československu. Dočasně zde spravovala hotel, později se starala o domácnost a jejich tři děti. Byla také činná v Červeném kříži, ve Svazu protifašistických bojovníků a v Československé obci legionářské, účastnila se besed ve školách. Literatura:
2 / 11
Prosinec
- A.C. Vzpomínky na II. světovou válku. Miroslavský zpravodaj. Roč. 52, č. 1 (2009), s. 29-32. - PAVLÍK, Marek. Válečné osudy : Věra Citterbergová. Miroslavský zpravodaj. Roč. 38, č. 5 (1995), s. 6-7.
Freising,Hans - archeolog (35. výročí úmrtí) * 08.01.1905 - Gmünden + 08.12.1977 - Stuttgart Životopis: Vyrostl v Brně, kde studoval na německé Vysoké škole technické elektrotechniku. Studia ukončil v roce 1932 jako diplomovaný inženýr. Od roku 1938 byl zaměstnán jako vedoucí pravěkého oddělení Slezského muzea v Opavě. V letech 1939-1940 prováděl rozsáhlé archeologické průzkumy na stavbě severního úseku Německé průchozí dálnice. Tyto průzkumy velice pečlivě dokumentoval a pořizoval i fotografickou dokumentaci. Po válce se usadil ve Stuttgartu, kde působil od roku 1950 jako vrchní zemský geolog na Geologickém zemském úřadu ve Stuttgartu. Literatura: - Materiály MěK. Humberger,Jaroslav - spisovatel (110. výročí narození) * 20.12.1902 - Nové Dvory u Kutné Hory + 06.03.1945 - asi koncentrační tábor Dachau Životopis: Pocházel z rodiny obchodníka s koloniálním zbožím. Od r. 1909 navštěvoval obecnou školu v Nových Dvorech, v letech 1915-1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Tam se také učil elektrotechnikem a přitom studoval na dvouleté živnostenské pokračovací škole v Nových Dvorech (1918-1920). Ve 20. -30. letech působil jako žurnalista, psal nejdříve lokálky, později i fejetony, soudničky, reportáže apod., a to hlavně do Lidových novin a Národního osvobození. Za 2. světové války byl pro svůj židovský původ perzekuován. 10. 8. 1942 byl z Prahy i s rodinou transportován do Terezína a odtud pak 1. 10. 1944 do Osvětimi (žena a dcera až 12. 10. 1944). Z Osvětimi byl převezen do Dachau (zaregistrován ke dni 26. 1. 1945), kde se stopy po něm ztrácejí. Dílo: Po satirických protináboženských Ateistových povídkách, v nichž se opíral o svou zkušenost novináře-soudničkáře, věnoval se v souladu s celoevropským trendem biografickému románu a stal se u nás jedním z jeho prvních pěstitelů. Jeho romány o robustních osobách bouřliváků a pijáků, Mikuláši Dačickém a Petru Brandlovi (Brandlově osobě věnoval Humberger i námět nerealizovaného filmu Krev a písek, 1939), prokazují autorův smysl pro dobový kolorit i pro
3 / 11
Prosinec
zachycení vnějších životních okolností a událostí, ale nepronikají k niterným konfliktům protagonistů. Hlubší psychologický záběr charakterizuje biografií vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše. Knižně vyšlo: Ateistovy povídky (1930), Mikuláš Dačický z Heslova (1934), Prokop Diviš (1937), Petr Brandl (1938). Ostatní práce: Vyrvané blesky (studie z dějin techniky, 1935), v Jihomoravských sloupcích vtipných fejetonech, vypráví zábavně např. o znojemských okurkách, vinobraní, Vranovu nad Dyjí, o znojemském převratu 1918. Literatura: - Lexikon české literatury. 2/I. H-J. 1.vyd. Praha : Academia, 1993. 589 s. Koudelka,Alois - překladatel (70. výročí úmrtí) * 18.11.1861 - Kyjov + 09.12.1942 - Brno Životopis: Narodil se v hornické rodině. Studoval na německém gymnáziu v Kyjově a v Brně. Po maturitě (1879) vstoupil do brněnského bohosloveckého semináře. Už tehdy začal studovat jazyky a tento zájem se stal východiskem jeho pozdější literární aktivity. Studium teologie dokončil 1883, byl vysvěcen na jáhna a během působení v Hrádku u Znojma po dosažení kanonického věku 1884 na kněze. Vystřídal řadu působišť, kaplanoval v Bučovicích a v Kobylí a po krátkém pobytu v Brně (1887-88), kdy byl výpomocným katechetou na české reálce a současně spoluredaktorem brněnského Hlasu, se stal farářem v Rovečíně (1888-91), pak v Nikolčicích (1891-1907) a konečně v Praci u Slavkova (1907-22). Jména míst, kde žil, podnítila vznik mnoha jeho pseudonymů nejznámější z nich je O. S. Vetti, byl utvořen podle názvu bučovického spolku Osvěta, na jehož činnosti se významně podílel. V roce 1922 odešel do výslužby. Stáří strávil jako poloslepý v brněnském útulku pro přestárlé kněze Augustinium. Pohřben byl na ústředním hřbitově v Brně. Dílo: Vytvořil rozsáhlé překladatelské dílo, z něhož obrovská část zůstala roztroušena v mnoha desítkách časopisů, ve kterých nejčastěji pod rozmanitými pseudonymy publikoval. Po časopiseckém debutu, jímž byl překlad z italštiny (Květy 1881) se do dvou let objevily v tisku překlady z angličtiny, francouzštiny, španělštiny, do konce 80. let pak z portugalštiny, dánštiny, nizozemštiny, švédštiny, ruštiny. V 90. letech se rejstřík jeho překladů rozšířil o polštinu, charvátštinu, slovinštinu, finštinu, norštinu, maďarštinu, novořečtinu, islandštinu. V prvním desetiletí 20. století přibyly překlady z dalších jazyků bulharštiny, ukrajinštiny, arménštiny, lotyštiny, estonštiny, turečtiny, gruzínštiny, rumunštiny, katalánštiny a němčiny. Alois Koudelka překládal z 27 jazyků. Přispíval do různých časopisů např. Archa, Besedy lidu, Hlasy z Hané, Hlídka literární, Kurýr, Květy, Moravské noviny, Náš obzor, Našinec, Nový obzor aj. V letech 1887-1988 redigoval časopisy Hlas a Týdeník. Autor glos a přehledů z oboru světového písemnictví.
4 / 11
Prosinec
Literatura: - Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 47 (15.11.2010), s. 11. z Lichtenštejna,Ferdinand Jan - voják (390. výročí narození) * 27.12.1622 - ? + 1666 - ? Životopis: V letech 1645 až 1660 se věnoval vojenské kariéře v císařské armádě. Literatura: - Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s. z Lichtenštejna,Josef Jan Adam - kníže (280. výročí úmrtí) * 27.05.1690 - ? + 17.12.1732 - Valtice Životopis: Byl čtyřikráte ženatý, poprvé se svou příbuznou Gabrielou z Lichtenštejna, se kterou získal panství Úsov, Šternberk a Karlsberk. Se třetí ženou Marianou Kateřinou měl 5 dětí, z nichž se dožili dospělého věku jen syn Jan Nepomuk Karel a jeho sestra Marie Terezie. Josef Jan Adam strávil své mládí v Barceloně ve Španělsku a bojoval také s Evženem Savojským na Rýně, za což byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. Působil jako císařský vyslanec v Berlíně a v Paříži. Zemřel náhle na mrtvici ve Valticích a pochován byl do rodinné hrobky ve Vranově. Literatura: - Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s. Mathes von Bilabruck,Karl - generál (170. výročí narození) * 07.12.1842 - Terezín + 03.05.1899 - Preßburg Životopis: 1857-1861 absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě. Literatura:
5 / 11
Prosinec
- Karl Mathes von Bilabruck [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné Na WWW: . Mořic,Adolf Karel - biskup (310. výročí narození) * 01.12.1702 - ? + 20.06.1759 - Znojmo-Hradiště Životopis: Ve čtrnácti letech přestoupil na katolickou víru. Získal kanonikát v Kolíně nad Rýnem, Lutychu, Osnabrücku a proboštství ve Starém Öttingenu. V roce 1730 vysvěcen na titulárního biskupa farsalského. Byl osmým královéhradeckým biskupem (1731-1733) a pátým biskupem litoměřickým (1733-1759). Dílo: Za pouhých deset let dokázal duchovními povinnostmi plně vytížený katolický kněz vytvořit šestnáctisvazkové dílo vlasteneckých povídek a románů z české historie. Literatura: - Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 11, č. 25 (2011), s. 11. Pejskar,Josef - novinář (100. výročí narození) * 07.12.1912 - Česká Skalice + 22.09.1999 - Fallbrook (USA) Životopis: Narodil se v Malé Skalici, dnes Česká Skalice. Mládežnický pracovník v sekretariátě Čs. strany národně socialistické v Boskovicích (1931-1934), oblastní tajemník Čs. strany národně socialistické v Hustopečích u Brna (1935), obvodní tajemník v Novém Městě na Moravě (1936-1938). Během světové války žil v Polné a Přibyslavi. Činný v protinacistickém odboji. Od r. 1945-1948 působil ve Znojmě jako redaktor Melantricha (Slovo národa) - z politických důvodů odvolán. Ustavil odbojovou skupinu Rozvodněná Dyje, která převáděla pronásledované přes hranice do Rakouska. Když hrozilo zatčení, podařilo se mu, za dramatických okolností, prchnout do Rakouska. Redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kde vysílal relace pod jménem Jožka Pero (1951-1979). Od r. 1979 žil v USA. V roce 1993 mu byl udělen doktorát Windsorské univerzity, v roce 1995 obdržel medaili Za zásluhy I. stupně. Dílo: Poslední pocta (4. díly- poslední dva díly vydal vlastním nákladem) věnovaná památce osobností čs. exilu 1948-1989, Pronásledovaní vlastenci, Útěky za železnou oponu, Pražský primátor. V exilu působil publicisticky, psal do amerických a kanadských krajanských časopisů Newyorské listy, chicagský Hlasatel, České slovo (1948-1990). Literatura:
6 / 11
Prosinec
5.
- KEREMIDSKÝ, Marian. Za Jožkou Pejskarem. Znojemsko. Roč. 9, č. 48 (30.11.1999), s.
- KRATOCHVILOVÁ, Marie. Jožka Pejskar opět ve Znojmě. Znojemsko. Roč. 1, č. 34 (21.08.1991), s. 1. - PINTEROVÁ, Hana. Vzpomínka na novináře a vlastence Jožku Pejskara. Znojemsko. Roč. 12, č. 49 (03.12.2002), s. 5.
Pernica,Bohuslav - spisovatel (105. výročí narození) * 13.12.1907 - Brno + 03.11.1968 - Praha Životopis: V r. 1910 se s rodiči přistěhoval do Znojma. Absolvent znojemského gymnázia (1927) a učitelského ústavu. Působil jako pedagog na menšinové škole v Miroslavi (1928-1930), kde vydával Miroslavské noviny (vyšlo jen několik ročníků), dále v Ivančicích, Brně, Kroměříži a ve Znojmě. Poslední čtvrtstoletí svého života strávil v Praze na Spořilově. Dílo: Jedenáct básní a próz (1930), Peklem k ráji (1930), V zášeří hor (1933), Kamenitá země (1935), Údery času (1935), Karel Němec (1935), Západní Morava v hudbě (1938), Na návštěvě u výtvarníka (1938), Písemnictví na západní Moravě (1938), Vlasta Pittnerová (1938), Rok na Moravském Horácku (1938), Výtvarné umění západomoravské (1939), Deník Jana Kypty (1940), Zlomená pěst (1940), Dvě ženy (1942), Dlouhá louka (1943), Kristina (1944), Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně (1952), Lidový humor (1956), Podyjí a jihlavské vrhy - průvodce (1965) aj. Rozhlasové hry (1935-1944): Horácký betlém, Jaro na horách, Prokop Diviš aj. Publikoval v časopisech a novinách: Ruch, Nový lid, Moravská orlice, Znojemsko aj., redigoval časopis Západomoravská kulturní revue, Miroslavské noviny (první číslo vyšlo 1. 1. 1919). Z jeho literárního díla se našeho kraje nejvíce dotýkají romány: Prokop Diviš (1936), Život P. Prokopa Diviše (1941), Zrazený génius (1944), Čaroděj (1947), Pod znojemskou věží (1955) a Svatba na šibeničním vrchu (1949), Dlouhé louky (Grešlové Mýto). Literatura: - SLAVÍK, Bedřich. K dílu Bohuslava Pernici. Podyjí. (1958), s. 21-22. - ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko ; Jemnicko . Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. S. 473-491.
Poláček,František - sportovec (70. výročí narození) * 01.12.1942 - Ctidružice
7 / 11
Prosinec
Životopis: Sportovní úspěchy: 1965 - mistrovství Evropy Bukurešť 1967 - mistrovství Evropy Duisburg - 7. místo na l0 km 1969 - mistrovství Evropy Moskva - 5. místo na l0 km, 9. místo 1 km 1970 - mistrovství světa Kodaň - 6. místo V r. 1973 jmenován mistrem sportu za úspěšnou osmiletou reprezentaci. Literatura: - Materiály MěK. Pospíchal,Antonín - legionář (125. výročí narození) * 31.12.1887 - Třebětice + 1981 - Znojmo Životopis: Krátce po vypuknutí 1. světové války nastoupil jako záložník k 14. zeměbraneckému pluku, který v té době odjížděl na rumunskou frontu. Krátce poté přeběhl k Rusům. Skončil v zajateckém táboře. Přihlásil se do československých legií a l. prosince 1917 byl přijat k 1. pluku Jana Husa. Prodělal boje s 5. rotou l. pluku u Bachmače a na různých místech po celé sibiřské anabázi. Vrátil se v roce 1920 spolu s ostatními ruskými legionáři domů. Ve vlasti obdržel legionářský průkaz č. 22467. Za svou válečnou činnost byl poctěn následujícími vyznamenáními: Válečným křížem 1918, medailí Vítězství a revolučním křížem. Až do roku 1938 pracoval u znojemské a břeclavské vlakové pošty. V roce 1938 při ohrožení republiky byl jmenován velitelem pevnůstky v Trauznicích. Po celou 2. světovou válku byl gestapem pronásledován a také zatčen. Žil ve Znojmě - Melkusova ul. číslo 23. Literatura: - ALEXA, V. Bojovali za vlast : Legionář Antonín Pospíchal. Znojemské listy. Roč. 7, č. 24 (18.06.1998), s. 3.
Růžička,Josef - malíř (100. výročí narození) * 04.12.1912 - Znojmo + 19.01.1972 - Znojmo Životopis: Pocházel z početné a majetně slabé rodiny, která mu nemohla umožnit studium na Akademii výtvarných umění. Po studiu však toužil, a tak začal současně sám kreslit a malovat. Když dosáhl plné dospělosti, opět padly možnosti studia Akademie, spolu s jinými školami, byla nacisty uzavřena. Totálně nasazen v německém zbrojním průmyslu, ale pro vážné onemocnění ledvin byl poslán domů. Setkává se s krajinářem akademickým malířem R. Havelkou a tak při
8 / 11
Prosinec
společných malířských cestách v Podyjí v prvé polovině 40. let poznával zásady profesionální malby. Po osvobození a znovuotevření Akademie se již nemohl ucházet o řádné studium tentokrát pro osobní závazky. Sledoval tedy alespoň uměleckou výuku se svými šťastnějšími přáteli, dojížděl do Prahy a externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby. Své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Časem získal přehled o vývoji evropského výtvarného umění, zvláště realistické holandské školy a francouzského impresionismu 19. století. Současně kreslil a prakticky si ověřoval všechny techniky malby a grafiky, z nichž se mu stala nejbližší olejomalba a litografie. Dílo: Většina jeho obrazů je věnována rodnému kraji. Především to bylo samotné město Znojmo, řeka Dyje, ale i hrad Cornštejn, kde nalezl své umělecké životní těžiště. Obrazy: Obnova radniční věže, Znojemské hradby, Polední slunce nad Znojmem, Dyje u Dobšic, Cornštejn od Chmelnice aj. Literatura: - FIL. Náročná byla cesta Josefa Růžičky za uměním. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region . Č. 48 (29.11.2004), s. 4. - KA. Malíř z jednoho jižního města. Znojemsko. Roč. 28, č. 49 (09.12.1987), s. 3. - MAIXNEROVÁ, Anna. Rodný kraj měl nejraději : Malíř Podyjí, znojemský patriot Josef Růžička zemřel před čtvrt stoletím. Moravské noviny Rovnost. Roč. 7, č. 17 (21.01.1997), s. 9. Schwoy,František Josef - historik (270. výročí narození) * 11.12.1742 - Heraltice (Slezsko) + 10.10.1806 - Mikulov Životopis: Byl historiograf, který se zabýval historií a topografií Moravy. Studoval jezuitské gymnázium v Tuřanech a pak v Brně. Po studiích nastoupil dráhu státního úředníka, jeho kariéra vyvrcholila ve funkci zámeckého hejtmana v Mikulově. Dílo: Velký místopisný materiál vydal ve svém díle "Die Topographie von Mähren" z roku 1793. Literatura: - František Josef Schwoy [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné Na WWW: . Šašina,Antonín - archivář (120. výročí narození) * 24.12.1892 - Želetice + 05.12.1949 - Nový Bydžov
9 / 11
Prosinec
Životopis: Kronikář Nového Bydžova; archivář Městského archivu v Novém Bydžově od r. 1927. Literatura: - Materiály MěK. Ugarte,Jan Nepomuk - přísedící zemského soudu (305. výročí narození) * 13.12.1707 - ? + 11.06.1756 - ? Životopis: Panství Pavlice získává r. 1743. Po jeho smrti panství spravuje jeho manželka Marie Vilemína hr. Ugarte, roz. de Souches, až do 30. září 1774, kdy se správy ujímá její syn Alois Ugarte. Literatura: - Jan Nepomuk Ugarte [online]. [cit. 2011-11-09]. Dostupné Na WWW: . Unger,Ludvík - spisovatel (95. výročí úmrtí) * 24.08.1840 - Tábor + 30.12.1917 - Tábor Životopis: Absolvent reálky v Táboře a učitelského ústavu ve Znojmě a v Českých Budějovicích. Působil na obecných školách v Čechách a na Moravě. Od r. 1876 pedagog na měšťanské škole ve Vysokém Mýtě a v letech 1893-1899 ředitel měšťanské chlapecké školy v Jistebnici u Tábora. Dílo: Hvězdičky (poezie 1866), Zvonky (poezie 1868), Mlýn v mlčení (povídka 1869), Zakletý princ neb Kamenná jitrnice (1870), Povídky a báchorky pro mládež (1874), Od Pernštýna (povídky 1875), Po práci (povídky 1879), Hospodine, pomiluj nás! (povídka 1890), Mlada, kněžna abatyše (povídka 1891), Spravedlivé jsou cesty Páně (1891), Křižácká výprava francouzských hochů (1892), Slavnostní noc jubilejní výstavy (1894), Nováková ze Lhoty (veselohra 1894), Březnické chaloupky (povídka 1895). Literatura: - Materiály MěK. Zikmund Lucemburský - král (575. výročí úmrtí) * 15.02.1368 - Norimberk + 09.12.1437 - Znojmo
10 / 11
Prosinec
Životopis: Syn Karla IV. Roku 1437 přijel nemocný král Zikmund se svým dvorem do Znojma, kde ho očekávala dcera Eliška a zeť Albrecht rakouský. Ze Znojma se nechal převézt ke křížovníkům na Hradiště sv. Hypolita, kde očekával svou poslední hodinku. Nechal se obléct do císařského roucha a chtěl umřít jako císař. Když však smrt stále nepřicházela, převlékl se do šatů smutečních, ve kterých měl být pochován. Na svou smrt čekal celých 18 dní. Literatura: - E.K. Konec křivopřísežníka. Znojemsko. Roč. 12, č. 19 (12.05.1971), s. 6. - FIALA, Karel. Císař Zikmund ve Znojmě. Okno/Fenster. Roč. 4, č. 1 (2007), s. 28,30. - TOMAN, Jan. Záhady smrti císaře Zikmunda ve Znojmě. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region . Roč. 8, č. 3 (14.01.2008), s. 13.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.
11 / 11
