ZÁKLADNÍ
ÚDAJE.
Název ÚPD
:
Územní plán obce Věžnice – návrh.
Řešené území
:
katastrální území Věžnice.
Pořizovatel
:
Obecní úřad Věžnice, Věžnice 49, 588 27 Jamné u Jihlavy zastoupený starostou Bohuslavem Novákem.
Schvalující orgán
:
Zastupitelstvo obce Věžnice.
Zhotovitel ÚPD
:
Zhotovitel KPÚ
:
Zhotovitel ÚSES
:
KUBUS - projektová kancelář,Jabloňová 24,586 01 Jihlava odpovědný projektant - Ing. arch. Jiří Kubín číslo autorizace - ČKA 00834 identifikační číslo - 725 26 955 Digitalizace grafické části : FINAL PROJEKT – Ing.P.Vláčil Husova 46, 586 01 Jihlava ICOM stavební a.s.Jihlava, č.z. 386 242, schválený návrh 12/2000. AGERIS s.r.o.Brno, Jeřábkova 5, 602 00 Brno odpovědný projektant: RNDr. Jiří Kocián
Období zpracování
:
08 / 2006
Kompletní elaborát návrhu územního plánu obce je výtiscích určených pro :
vyhotoven
v
5
shodných
-
Obecní úřad Věžnice,
-
Krajský úřad kraje Vysočina,odbor územního plánování a stavebního řádu,Jihlava,
-
Magistrát města Jihlavy, odbor rozvoje města,
-
Městský úřad Polná, odbor výstavby (stavební úřad),
-
zpracovatele k archivaci (výtisk č. 5).
1
OBSAH. Textová část - průvodní a technická zpráva. A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE. 1. ÚDAJE O PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ A PROJEDNÁVÁNÍ …………… 2. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ………………………………………………………. 3. ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁN. DOKUMENTACE A NÁVRHU ÚPO …………………. 4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUB.STANOVISKA PRO ÚPO .....……. 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ….….
str. 3 str. 3 str. 4 str. 4 str. 4
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE K.Ú.OBCE ………..………… str. 5 2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH,CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍ HODNOT ÚZEMÍ …... str. 5 2.1. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce .…………………… str. 5 2.2. Ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území …… str. 5 3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE …………………………………..… str. 7 Koncepce bydlení ………………………………………………………………. str. 7 Koncepce občanského vybavení ............……………………………….. str. 7 Koncepce výroby .....................………………………………………….. str. 7 Koncepce dopravního vybavení …………………………………………… str. 7 Koncepce technického vybavení ………………………………………….. str. 7 Koncepce rekreace …………………………………………………………….. str. 8 Koncepce likvidace odpadů …………………………………………………. str. 8 4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ …………..…………………………………… str. 8 4.1. Území zastavěné a k zastavění určené .……………………………… str. 8 4.2. Území nezastavěné …………………………………………………………. str. 9 5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČ.STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ str.10 6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ ……………………………………………………………….. str. 11 6.1. Plochy pro bydlení ……………………………………………………………… str. 11 6.2. Plochy pro malovýrobu,řemeslnou výrobu,služby a sklady ……….. str. 11 6.3. Plochy pro technické vybavení ...................................…………. str. 11 7. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY,OBČANSKÉHO VYBAVENÍ A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ,NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ………………………………………………….……………… str. 12 7.1. Návrh řešení dopravy ………………………………………………………… str. 12 Silniční doprava …………………………………………………………………. str. 12 Místní komunikace ……………………………………………………………… str. 13 Účelové komunikace …………………………………………………………… str. 13 Cyklotrasy ………………………………………………………………………… str. 13 Dopravní plochy a zařízení pro motoristy …………………………….. str. 13 Hromadná autobusová doprava ………………………………………….. str. 14 7.2. Návrh řešení občanského vybavení ……………………………………… str. 14 7.3. Návrh technického vybavení ….…………………………………………… str. 14 Zásobování vodou …………………………………………………………….. str. 14 Odkanalizování území a čištění odpadních vod ……………………… str. 15 Zásobování plynem ............................................................... str. 16 Zásobování elektrickou energií …………………………………………. str. 16
2
Telekomunikace, radiokomunikace ……………………………………… Nakládání s odpady …………………………………………………………….. Vodní hospodářství …………………………………………………………….. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ………….. 9. NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOG.STABILITY … 10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB,ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV …………………………………………………………. 10.1. Plochy veřejně prospěšných staveb ..…………………………………… 10.2. Plochy asanací a asanačních úprav ……………………………………… 11. ETAPIZACE VÝSTAVBY ………………………………………………………. 12. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ ……………………………….. 13. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKL.DŮSLEDKŮ NÁVRHU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A PUPFL ..…………………. 13.1. Důsledky návrhu na životní prostředí …………………………………… 13.2. Důsledky návrhu na zemědělský půdní fond …………………………. 13.3. Důsledky návrhu na pozemky určené k plnění funkcí lesa …..…. 14. Návrh lhůt aktualizace ………………………………………………………… 7.4. 7.5. 8.
C. DOPLŇUJÍCÍ ČÍSELNÉ ÚDAJE. 1. VÝVOJ OBYVATELSTVA A PŘEDPOKLAD DO ROKU 2025 ………… 2. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL ............................................ 3. STAV DOMŮ A BYTŮ .............................................………………. 4. PŘEHLED NAVRHOVANÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY ………………………… D. ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ. I. ÚVOD ………………………………………………………………………………… II. ZÁVAZNÁ ČÁST ……………………………………………………………………. III. SMĚRNÁ ČÁST ……………………………………………………………………. E. PŘÍLOHY. 1. Protihluková stěna Věžnice – hluková studie
Grafická část -
……………….………..
Širší vztahy I. 1 : 50 000 …………………………………………. Hlavní výkres 1 : 5 000 ………….………………………….. Doplňující výkres 1 : 2880 ………………..……………………… Doprava - komunikace 1 : 2880 ……………………………… Techn.vyb.obce – kanalizace,vodní hospodářství 1 : 2880 Techn.vyb.obce – vodovod, plynovod, rozvody VN, telekomunikace 1 : 2880 ………………………………………….. Plochy veřejně prospěšných staveb,asanací a asanačních úprav 1 : 2880 …………………………………………………….…. Etapizace výstavby 1 : 2880 …………………………………….. Vyhodnocení důsledků návrhu na ZPF,PUPFL 1 : 2880 ..…. Schéma hlavního výkresu 1 : 10 000 ……………………………
str. 17 str. 18 str. 18 str. 19 str. 19 str. str. str. str.
21 21 22 22
str. 22 str. str. str. str. str.
23 23 24 26 26
str. str. str. str.
27 27 27 27
str. 27 str. 28 str. 34 str. 34
č.v. č.v. č.v. č.v. č.v.
1 2 3 4 5
č.v.
6
č.v. 7 č.v. 8 č.v. 9 č.v. 10
3
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE. 1.
ÚDAJE O PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ A PROJEDNÁVÁNÍ. Na podnět starosty obce rozhodlo Zastupitelstvo obce na svém zasedání dne 14. 3. 2005 pořídit územní plán obce podle současných legislativních podmínek. Obec Věžnice neměla dosud žádnou schválenou územně plánovací dokumentaci. Řízení a usměrňování rozvoje obce bylo doposud prováděno dle Návrhu územního plánu sídelního útvaru a programu obnovy venkova. Na základě provedených průzkumů a rozborů s použitím územně plánovacích podkladů a to Komplexních pozemkových úprav schválených v 12/2000 jejichž součástí byl i místní územní systém ekologické stability, byly formulovány výchozí údaje a zásady pro vypracování zadání. Zadání pro územní plán obce pro celé správní území obce bylo Zastupitelstvem obce schváleno dne 2. 9. 2005. Dle tohoto zadání byl vypracován koncept územního plánu obce při respektování Komplexních pozemkových úprav a zapracován místní územní systém ekologické stability. V souladu s legislativou byl tento koncept ÚPO vystaven, projednán a výsledky projednávání zpracovány do souborného stanoviska, které bylo po kladném vyjádření nadřízeného orgánu územního plánování schváleno dne 27.7.2006 Zastupitelstvem obce. Dle tohoto schváleného souborného stanoviska byl zpracován návrh územního plánu obce . Způsob zpracování. Rozsah a obsah vychází z přílohy 2 vyhlášky č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci s použitím materiálu pro Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu obce pro GIS z 12/2003. Digitalizace grafické části byla provedena firmou FINAL PROJEKT Jihlava v programu AUTOCAD 2000.
2.
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ. Pro vytvoření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech civilizačních, přírodních a kulturních hodnot v území byly stanoveny následující cíle : - pro stabilizaci obyvatelstva a jeho možná nárůst zajistit rozvoj bydlení jako základní předpoklad pro samotnou existenci obce i v dlouhodobém výhledu; - vytvořit vhodné podmínky pro případné aktivity v řemeslné výrobě s možností pracovních míst přímo v obci; - zajistit podmínky pro vývoj celého území tak, aby nedocházelo k negativním důsledkům mezi jednotlivými funkčními plochami; - dořešit koncepci stokové sítě tak, aby byly splněny podmínky pro čištění odpadních vod; - obnovit krajinné prostředí zapracováním zásad vyplývajících z místního územního systému ekologické stability a komplexních pozemkových úprav; - rozvoj obce udržet v soustředěném tvaru a zamezit rozšiřování urbanistických ploch podél komunikací do volné krajiny; - zachovat centrální prostor návsi se zachováním půdorysné stopy; - uchovat nemovité kulturní památky včetně okolního prostředí, ve kterém se nachází; - při návrhu rozvoje sledovat a posuzovat i jeho finanční náročnost.
4
3.
ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. Řešené území je součástí Územního plánu velkého územního celku kraje Vysočina, který je v současné době ve stádiu projednávání Návrhu. Z tohoto Územního plánu velkého územního celku žádné záměry pro řešené území nevyplývají. Z programu Kraje Vysočina Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací je do územního plánu obce převzato výhledové vedení vodovodního zásobovacího řadu z vodojemu ve Vysokých Studnicích do obce Nadějov. Odkanalizování a čištění odpadních vod je řešeno v souladu s tímto plánem. Z Komplexních pozemkových úprav jsou do územního plánu obce převzaty a zapracovány dosud nerealizované záměry z těchto úprav vyplývající a to včetně místního územního systému ekologické stability.
4.
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA PRO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE. Návrh územního plánu obce je v rozsahu textové a grafické části zpracován v souladu s požadavky schváleného souborného stanoviska z 07 / 2006.
5.
VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ.
Návrh územního plánu obce vytváří předpoklady k zajištění základních cílů územního plánování se snahou o odstranění možných střetů zájmů a to zabezpečením : jednoznačného určení jednotlivých funkčních ploch pro celé správní území obce ve vzájemných vazbách; přírodních hodnot v území zapracováním prvků místního územního systému ekologické stability do hlavního výkresu pro celé správní území a doplňujícího výkresu pro zastavitelné území s návazností těchto prvků na regionální územní systém ekologické stability (ÚSES); civilizačních hodnot stanovením regulativů pro jednotlivé funkční plochy k udržení a zlepšení zdravého rozvoje životního prostředí pro obyvatele obce s vazbami na dopravní obsluhu území, na technické vybavení obce a s vazbami na specifický charakter tohoto prostředí; kulturních hodnot respektovaných historicky vzniklým jádrem obce, památkově chráněnými objekty s respektováním jejich nejbližšího okolí, zachováním urbanistické stopy centrálního prostoru a vymezením zóny s povinností archeologického výzkumu; životního prostředí před nežádoucími účinky hluku z pozemní dopravy z dálnice D1; vymezením záplavového území, ve kterém může docházet ke škodám na majetku a zdraví obyvatel. Tyto základní hodnoty jsou v návrhu územního plánu obce řešeny ve vzájemných vazbách tak, aby byl zabezpečen plynulý rozvoj obce v souladu a požadavku s cíly územního plánování.
5
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. 1.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ. Řešené území obce tvoří 1 katastrální území - Věžnice (kód ZUJ 588130).
2.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ.
2.1. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce. Obec Věžnice vznikla jako zemědělská osada v mělkém údolí Šlapanky. První písemná zpráva o této osadě je z roku 1539, ale její vznik lze předpokládat podle údajů okolních obcí zhruba o století dříve. Do přirozeného vývoje obce prakticky po celá staletí nezasáhly žádné změny vnějších podmínek až do kolektivizace zemědělství koncem 50tých let se soustředěním rostlinné a živočišné výroby do zemědělského družstva. V letech 1979 – 80 došlo ke správnímu přičlenění k obci Jamné u Jihlavy. K návratu do původního stavu došlo až v roce 1990. Výrazným zásahem do organismu obce bylo vybudování dálnice D1, která zastavěné území obce rozdělila na dvě části. Největšího rozmachu obec dosáhla kolem roku 1930, kdy počet obyvatel vykazoval 294 osob. Do roku 1980 počet obyvatel soustavně klesal, po přípravě nových stavebních pozemků začalo docházet k mírnému nárůstu a od roku 1991 až po současnost se počet obyvatel udržuje kolem počtu 150. Obec lze zařadit do sídel ostatních s převažující funkcí bydlení s neúplným základním občanským vybavením a s minimálními pracovními příležitostmi v místě samém. Z rozborů a statistických údajů vyplývá, že vývoj obyvatelstva má stagnující charakter s poměrně příznivou věkovou skladbou při obecném trendu zvyšujícího se podílu obyvatel v postproduktivním věku. V současnosti i ve výhledu zůstane závislost na pracovních příležitostech téměř výhradně na městě Jihlavě s vysokou nabídkou různorodých pracovních příležitostí. Z uvedených důvodů se řešení územního plánu obce zaměřuje na vymezení úměrného rozsahu ploch k bydlení pro nastupující mladší generaci v obci nebo pro nabídku vhodných stavebních ploch pro migranty odjinud za účelem udržení stabilního počtu obyvatel, vymezení vhodných ploch pro případné podnikatelské aktivity místního významu za účelem snížení vyjížďky za prací a na podstatné omezení hluku z dálniční dopravy v takovém rozsahu, aby současně zastavěné plochy obce a plochy navrhované k bydlení byly v zóně podlimitní hladiny ekvivalentního hluku. 2.2. Ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Ochrana přírodních hodnot. Katastrální území Věžnice tvoří převážně plochy zemědělské půdy, pouze okrajově do tohoto území zasahují větší nebo menší plochy lesů. Ve východozápadním směru prochází mělké údolí vodního toku Šlapanky, které začíná v prameništi v těsné blízkosti hranice evropských povodí. Charakteristickým přírodním prvkem území je značný rozsah umělých vodních ploch – rybníků. Obec Věžnice je jednou z mála obcí, která má nejen zpracovány Komplexní pozemkové úpravy, ale i obcí, kde tyto úpravy byly téměř v úplném rozsahu
6
realizovány. Tím došlo k podstatné revitalizaci celé krajiny a odstranění negativních důsledků velkoplošného hospodaření. Do územního plánu obce jsou zapracovány i prvky místního územního systému ekologické stability, které byly nedílnou součástí Komplexních pozemkových úprav – biocentra, biokoridory a interakční prvky. Ochrana civilizačních hodnot. Původní civilizační hodnoty jsou podstatně ovlivněny konfigurací terénu a vodním tokem Šlapanka, který tvoří osu zastavěného území. Pro obec je charakteristické velmi různorodě umístěné usedlosti, které mezi sebou vytváří nepravidelné prostory. Prostor původní návsi nemá vytvořený jasný půdorys a má spíše charakter polopřírodního prostředí. Určité vymezení centrálního prostoru způsobila až realizace stavby památníku millenia s pohledovou zdí. Specifický charakter této rozvolněné venkovské zástavby zůstává návrhem územního plánu zachován a nové rozvojové plochy pro bydlení jsou situovány v návaznosti na plochy novější zástavby, která již velikostí pozemků a charakteru výstavby původním zemědělským usedlostem neodpovídají. Ochrana kulturních hodnot. V řešeném území se nachází větší počet drobných kulturně historických památek z různých časových období, ze kterých pouze 1 je vedena jako nemovitá kulturní památka a to sousoší sv.Jana z Nepomuku a Panny Marie pod rejstříkovým číslem 22972/7 – 5397. V muzejní evidenci Muzea Vysočiny Jihlava jsou : - poklona pomníček (tzv.Koumarů) č.p. 2, poř.č. 2209; - pomník k 20.výročí ČST, č.p. 3, poř.č. 2210; - pomník k 40. výročí osvobození, č.p. 4, poř.č. 2211; - zvonička č.p. 5, poř.č. 2212; - boží muka č.p. 6, poř.č. 2213; - poklona kamenný kříž (tzv.Kochův) č.p. 7, poř.č. 2214; - poklona kamenný kříž (tzv.Hintnausů) č.p. 8, poř.č. 2215; - poklona kamenný kříž (tzv.Rosicků) č.p. 9, poř.č. 2216; - poklona kamenný kříž pomník obětem 1.světové války, č.p.10, poř.č. 2217; - poklona kamenný kříž (tzv.Koutníkův) č.p. 11, poř.č. 2218; - poklona litinový kříž (tzv.Kritzmanů) č.p. 12, poř.č. 2219; - poklona litinový kříž (tzv.Kupů) č.p. 13, poř.č. 2220; - poklona litinový kříž (tzv.Dočekalů) č.p. 14, poř.č. 2221; - poklona litinový kříž (tzv.Kourků) č.p. 15, poř.č. 2222; - poklona litinový kříž (tzv.Součků) č.p. 16, poř.č. 2223; - památník millenia č.p. 17, poř.č. 2224. Ochrana nemovité kulturní památky je v rámci zpracování územního plánu obce provedena zákresem do hlavního a doplňujícího výkresu a zachováním stávajícího okolního prostředí bez nově navrhovaných funkčních ploch. Vyznačena je také informativní hranice archeologické zóny s možnými archeologickými nálezy a s povinností záchranného výzkumu ve smyslu §22 odst.2 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů.
7
3.
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE. Hlavní zásadou urbanistické koncepce uplatněné v územním plánu obce je řešení jednotlivých funkčních okruhů jako jednoho vzájemně provázaného celku, který musí být funkční v rámci celého systému platného jak pro celé správní území obce, tak i ve vazbách na sousední územní obvody. Koncepce bydlení. Koncepce bydlení vychází ze skutečnosti, že celé území podél dopravně silně zatížené dálnice D1, je ovlivňováno nadměrným hlukem přesahujícím stanovené hygienické limity. Z tohoto důvodu je rozvoj nových ploch k bydlení možný pouze v hlukovém stínu vytvořeném protihlukovými stěnami po obou stranách dálnice. V současnosti lze předpokládat, že zahájená realizace těchto stěn bude ukončena v průběhu roku 2006. Vzhledem k předpokladu, že i po realizaci těchto opatření se bude ekvivalentní hladina hluku pohybovat na hranici přípustných hygienických limitů, jsou nové plochy k bydlení navrženy tak, aby jejich obsluha byla umožněna ze severní strany ve směru od dálnice a obytné prostory staveb k bydlení byly orientovány k jihu do prostoru chráněného před hlukem. Do oblasti nechráněné před hlukem z dopravy není rozvoj ploch k bydlení navrhován. Plochy pro bydlení jsou soustředěny do 2 menších lokalit označených BR1 a BR2 pro bydlení rodinné v samostatně stojících rodinných domech, které výhledově mohou být doplněny využitím rezervní plochy. Tento návrh umožňuje poměrně jednoduché napojení na stávající technické vybavení obce i navrhované řešení v otázce odpadních vod a jejich čištění. Koncepce občanského vybavení (občanské infrastruktury). Vzhledem k počtu obyvatel, který v současnosti i ve výhledu se bude pohybovat kolem 150 osob, lze stávající rozsah i skladbu občanského vybavení považovat za vyhovující a dostatečný k vykrytí požadavků a potřeb obyvatel obce i ve výhledu. Koncepce výroby. Vzhledem k počtu obyvatel a k dopravnímu napojení na silniční síť není v řešeném území uvažováno s rozvojem ploch pro výrobu. Zůstává zachován areál farmy živočišné výroby Zemědělské společnosti ve Zhoři jehož dílčí část, po probíhající rekonstrukci, je navržena k využití pro řemeslnou výrobu nebo malovýrobu místního významu. U stávajících soukromě hospodařících zemědělců nejsou v současnosti známy impulsy na potřebu ploch pro rozšiřování v této sféře. Koncepce dopravního vybavení (dopravní infrastruktury). Koncepce dopravy vychází ze skutečnosti, že stávající silniční síť II. a III. tříd je stabilizována a i v delším výhledu vyhoví zvyšujícím se dopravním požadavkům. Existenci dálnice D1, která zastavěné území obce člení na dvě části, je nutno brát jako skutečnost, která svými důsledky bude i nadále, a to i po výstavbě protihlukových stěn, ovlivňovat životní prostředí přilehlého území. Z toho důvodu návrh územního plánu obce zachovává současný stav silniční sítě. Koncepce technického vybavení obce (technické infrastruktury). Koncepce technického vybavení vychází ze stávajícího stavu, kdy kapacita zdrojů pitné vody s dostatečnou rezervou zajišťuje i výhledové potřeby.
8
Dosud jednotná kanalizační síť, převážně vyústěná do upraveného koryta stávající vodoteče a s dočišťováním v rybnících Obecní a Obora, je však v delším časovém úseku nevyhovující a je proto navrženo využití stávající kanalizační sítě pro odvedení srážkových vod a výstavba kanalizačních stok odpadních vod s jejich čištěním v čistírně odpadních vod (ČOV) v nejnižší části obce s následným dočištěním v rybníku Obora. Koncepce v zásobování elektrickou energií a v zásobování plynem spočívá pouze v rozšíření stávající sítě. Koncepce rekreace. Území obce je jak pro individuální, tak i hromadnou rekreaci méně vhodné, s ohledem na průběh trasy dálnice D1, proto není s rekreací a cyklistickými trasami v tomto území uvažováno. Koncepce likvidace odpadů. Koncepce likvidace odpadů zachovává stávající způsob likvidace směsného domovního odpadu a to odvozem odbornou firmou a likvidací mimo území obce. 4.
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ. Z hlediska funkčního využití jsou na území obce rozlišovány : plochy monofunkční – plochy určené pro jednu stanovenou funkci, která vylučuje jejich využití pro jiné účely; plochy polyfunkční – plochy určené pro více stanovených funkcí s vymezením přípustných nebo podmíněně přípustných funkcí. Z hlediska zastavitelnosti jsou na území obce rozlišena : území zastavěné – zastavěná část obce nebo území k zastavění určené s vymezenou hranicí zastavitelného území; území nezastavěné – jsou veškeré pozemky ostatní nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy, které jsou v převážné části určeny k hospodaření v krajině a jsou tvořeny plochou mezi hranicí zastavěného území a hranicí správního území obce.
4.1. Území zastavěné tvořící plochy zastavěné a k zastavění určené. Pro označení jednotlivých ploch nebo pozemků je vycházeno z terminologie Jednotného postupu digitálního zpracování ÚPO pro GIS z 12 / 2003. a)
Plochy pro bydlení stávající a navrhované. bydlení hospodářské v domech venkovského typu ( BH ) doplněné drobnou výrobou, skladováním, popřípadě samozásobitelským zemědělským hospodářstvím; -
bydlení rodinné v rodinných domech ( BR ) příměstského nebo venkovského charakteru určené pouze pro bydlení bez hospodářského zázemí;
9
b)
Plochy pro občanské a veřejné vybavení (služby veřejnosti) stávající navrhované. plochy veřejné správy ( OV ) pro správní činnost obce včetně obecní knihovny a hasičské zbrojnice; plochy pro kulturu ( OK ) společenské zařízení; plochy pro sport a rekreaci ( RS ) hřiště bez rozlišení druhu včetně dětských; plochy zařízení technických služeb obce (OV) a provozy související; plochy smíšené komerční polyfunkční (SK) včetně bydlení;
a
c)
Plochy výroby pro činnosti výroby a skladování stávající a navrhované. plochy výroby zemědělské ( VZ ) rostlinná a živočišná výroba včetně provozního zázemí zemědělské výroby; plochy výroby průmyslové a ostatních výrobních odvětví ( VV ) včetně řemeslné, komerční výroby, služeb a skladování.
d)
Plochy zeleně sídelní, ochranné a estetické zeleně stávající a navrhované. zeleň sídelní ( ZS ) k okrasnému a rekreačnímu účelu včetně zeleně užitkové a okrasné v individuálních zahradách.
e)
Plochy pro dopravu stávající a navrhované. plochy jsou určeny pouze k tomuto účelu,případně jako koridory pro vedení inženýrských sítí; parkovací plochy ( DP ).
f)
Plochy pro zařízení technického vybavení stávající a navrhované. plochy určené pouze k tomuto účelu ( VI ).
4.2. Území nezastavěné tvoří ostatní plochy nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy. a)
Plochy zeleně krajinné bez rozdílu využití – stávající a navrhované. plochy zeleně krajinné ( ZK ) přirozeně rostoucí zeleně bez primárního hospodářského využití; plochy lesů ( LV ) určené k plnění funkcí lesa převážně s hospodářským využitím.
b)
Plochy zemědělské půdy. plochy zemědělské půdy ( PZ ) hospodářsky využívané orné půdy a trvale travních porostů.
c)
Plochy pro ochranu přírody a krajiny – územní systém ekologické stability. plochy místních biocenter ( C ); plochy místních biokoridorů ( K ); plochy a linie interakčních prvků (I).
d)
Plochy ostatní stávající a navrhované. vodní plochy a toky; ostatní plochy dopravního a technického vybavení.
10
V území zastavěném mohou být situovány plochy místních biokoridorů. V území nezastavěném nelze umisťovat a povolovat novostavby s výjimkou staveb určených pro obsluhu, údržbu nebo ochranu těchto ploch, staveb technických zařízení a vybavení, zřizování vodních ploch a úprav vodních toků. 5.
a)
b)
c)
d)
e) f)
g) h)
i)
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ. Při využívání území musí být kromě jiného dodržovány podmínky stanovené v limitech vyplývající z právních předpisů, správních rozhodnutí a ostatních včetně limitů navrhovaných. Hranice územních jednotek zastavěného území a zastavitelných ploch : hranice katastrálního území, která je totožná s hranicí správního území a řešeného území; hranice současně zastavěného území k 06/2005, hranice zastavitelných ploch. Pásma hygienické ochrany (PHO) : pásmo nadlimitního ekvivalentního hluku ze silniční dopravy dálnice D1 po realizaci protihlukových stěn; pásmo hygienické ochrany zemědělské živočišné výroby; pásmo hygienické ochrany zdrojů vody I. a II.stupně; pásmo hygienické ochrany navrhované uzavřené čistírny odpadních vod 15,0 – 30,0m dle převládajících směrů větru. Ochrana přírody a krajiny : místní biocentra „C1“ a „C2“, místní biokoridory „K1“ až „K4“, interakční prvky „I1“ až „I41“, významné krajinné prvky stanovené obecně zákonem o ochraně přírody jako jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Ochrana lesa : ochranné pásmo lesa 50,0m od hranice, v případě potřeby lze zohlednit dle výšky stromů ve sto letech (AVB);trvalé stavby pouze ve vzdálenosti větší než 25m od hranice lesa. Ochrana nerostných surovin : v řešeném území se chráněná ložiska nerostných surovin nenachází ani nejsou evidovány plochy historické důlní těžby. Ochrana podzemních a povrchových vod neuvedených v PHO : provozní pásmo pro údržbu vodních toků do 6,0m od břehové čáry – zákon č.254/2001 Sb.o vodách. Ochrana před záplavami : záplavové území vodního toku Šlapanka vyhlášené OVLHZ ONV v Jihlavě rozhodnutím č.j. VLHZ 10/86-Če-234 ze dne 10.4.1986. Ochrana památek a kulturních hodnot : číslo rejstříku název 22972 / 7-5397 sousoší sv.Jana z Nepomuku a panny Marie vyznačená plocha archeologické zóny s povinností záchranného výzkumu. Ochrana technického vybavení : pro zásobování vodou a odkanalizování ochranné pásmo přiváděcího a zásobovacího řadu do DN 500mm 1,5m, ochranné pásmo kanalizačních stok do 500mm 1,5m;
11
j)
pro zásobování elektrickou energií ochranné pásmo nadzemního vedení VN 22 kV 7,0m (10,0m) od krajního vodiče na obě strany, ochranné pásmo elektrické stanice zděné s převodem napětí VN / NN – 2,0m; pro zásobování plynem ochranné pásmo STL 4,0m, v zastavěném území 1,0m; pro přenos informací ochranné pásmo kabelů optické i metalické sítě 2,0 – 3,0m od vedení dle druhu, výškové ochranné pásmo radioreléové trasy BTS Řehořov – RS Rudný. Ochrana dopravního vybavení : ochranné pásmo dálnice je 100,0m od osy krajního pruhu; ochranné pásmo silnic II. třídy je 15,0m od osy na obě strany mimo zastavěné a zastavitelné území obce; rozhledové trojúhelníky úrovňových křižovatek pozemních komunikací.
PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ. 6.1. Plochy pro bydlení rodinné v rodinných domech – BR1, BR2. Lokalita BR1 je situována v jižní části obce na mírném severním svahu s návazností na stávající zástavbu. Od stávající příjezdové silnice do obce je oddělena nezastavitelným koridorem kde prochází stávající inženýrské sítě. Dopravní obsluha je navržena ze stávající účelové komunikace, která je navržena k rekonstrukci na místní komunikaci. Předpokládaný počet stavebních pozemků jsou 4 o výměře cca 900,0m2 včetně stávající proluky. Lokalita BR2 se nachází rovněž v jižní části obce a je situována do prostoru mezi stávající zástavbou. Plocha, která je v současnosti vedena jako zahrady, je svažitá k severu s možností dopravní obsluhy ze stávající místní komunikace a z účelové komunikace. Tato účelová komunikace je navržena k rekonstrukci na komunikaci místní. Tato plocha umožňuje vznik 3 stavebních pozemků o výměře cca 800 – 900,0m2. Obě navrhované lokality jsou v pásmu, které po výstavbě protihlukových stěn na dálnici D1, bude chráněno před nadlimitním hlukem z dálniční dopravy. 6.2. Plochy pro malovýrobu a řemeslnou výrobu - VV. Situování plochy k této funkci využívá část ploch zemědělské farmy živočišné výroby a to v té části, kde živočišná výroba po rekonstrukci objektů nebude provozována. Dopravní obsluha této plochy je možná ze stávající účelové komunikace, která dříve sloužila k obsluze celého areálu. 6.3. Plochy pro technické vybavení – VI4. Tato plocha situovaná na západním okraji obce je navržena pro výstavbu centrální čistírny odpadních vod pro 140 – 150 ekvivalentních obyvatel. Umístění této plochy je dáno technickými možnostmi a konfigurací terénu.
12
7.
NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. 7.1. Návrh řešení dopravy. SILNIČNÍ DOPRAVA. Správním územím obce procházejí silnice : D1 – Praha, Brno, Vyškov, II/351 – Chotěboř, Polná, Třebíč, Dalešice, II/602 – Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Pelhřimov. Dle údajů zatížení silniční sítě převzaté z hlukové studie k R I/38 z 05/2001 zpracované DHV ČR s.r.o. Praha pro ŘSD ČR jsou do roku 2010 předpokládány následující dopravní zátěže za 24 hod. : v úseku dálnice D1 územím obce : 32468 vozidel z toho 7893 těžkých v úseku silnice II/602 územím obce : 2132 vozidel z toho 470 těžkých v úseku silnice II/351 křižovatky II/602 Kamenice : 1441 vozidel z toho 434 těžkých v úseku silnice II/351 křižovatky II/602 Věžnice : 694 vozidel z toho 172 těžkých Z uvedeného přehledu vyplývá, že při vypuštění dálniční zátěže, která v řešeném území nemá napojení na okolní síť, je nejvíce zatížená silnice II/602, která svými stávajícími parametry odpovídá v současnosti požadavkům na kategorii S 9,5/80. Stávající průběh silnice II/351 řešeným územím odpovídá požadovaným parametrům v kategorii S 7,5/60 a s ohledem na nízkou dopravní zátěž nejsou na této trase navrhovány směrové nebo výškové úpravy. V průtahu silnice obcí je tento úsek navržen dle zásad ČSN 736110 v kategorii II. – MS 9/50. V návrhu územního plánu obce jsou vyznačena ochranná pásma silnic a dálnice D1, označení silnic s kategorií a funkční třídou a vyznačeny rozhledové trojúhelníky v místech úrovňového křížení silnic. Ochranná pásma silnic a dálnice : silnice II.třídy jsou 15,0m od osy silnice na obě strany, dálnice D1 jsou 100,0m od osy krajního pruhu na obě strany. U silnic II.tř. se ochranná pásma neuplatňují v zastavěném a zastavitelném území. Hygienická hluková pásma. Celé území podél dálnice D1 je zasaženo nadměrným hlukem, který přesahuje limitní hodnoty dané Nařízením vlády č.502/2000 Sb. ve znění č.88/2004 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Skutečnost o nadměrné hlukové zátěži zastavěného území obce byla konstatována již při zpracování Návrhu územního plánu sídelního útvaru v 01/1995 výpočtem a následně potvrzena měřením. Z výsledku vyplynula jednoznačná nutnost realizace oboustranné protihlukové stěny o max. možné technické výšce. Dle zpracované projektové dokumentace a hlukové studie byla v roce 2005 zahájena stavba této protihlukové stěny v délce 550,0m a 1480,0m o výšce do 4,5m. Na základě výsledků hlukové studie, která posuzuje v 6 bodech stávající stav výpočtovou metodou a měřením a předpokládaný stav po realizaci protihlukových stěn, je v návrhu územního plánu vymezeno území, ve kterém by, po dokončení
13
protihlukových stěn, byla ekvivalentní hladina akustického tlaku A v rozpětí 48 dB až 53,6 dB. Hranice tohoto území tedy fakticky vymezuje plochy, které je možno pro rozvoj bydlení využít a to za předpokladu jednopodlažních staveb s podkrovím a s vnitřním uspořádáním zohledňující tuto skutečnost. V každém případě je po ukončení realizace protihlukových stěn nutné provedení měření hluku v konkrétních bodech č.1 – 6 shodných s provedenou hlukovou studií. Výtah z hlukové studie vypracované 05/2003 je obsažen v oddíle E. této zprávy. Dopravní zátěž na průtahu silnice II/351 zastavěným územím obce v počtu 694 vozidel za 24 hod. to je v denní době 645 vozů (t.j.40 vozů/1 hod.) a v noční době 49 vozů (t.j.6 vozů/1 hod.). Tyto hodnoty k roku 2010 jsou natolik nízké, že lze jednoznačně konstatovat, že u zástavby podél této komunikace nebudou ani v delším výhledu překročeny stanovené hygienické limity. MÍSTNÍ KOMUNIKACE. Základní síť místních komunikací umožňuje dopravní obsluhu všech stávajících objektů. tato síť je napojena na průtah silnice II./351 a tvoří v podstatě dopravní páteř obce, po které je vedena autobusová doprava. Vzhledem k počtu obyvatelstva a značnému rozsahu místních komunikací je dopravní provoz na nich velmi nízký, tak že lze i jednopruhové místní komunikace považovat za vyhovující s případným výhledovým usměrněním provozu. Pro dopravní obsluhu nových lokalit k bydlení BR1 a BR2 je navržena úprava a rekonstrukce stávající účelové komunikace na funkční třídu a kategorii III.– MO7/30. Navrhovaná místní komunikace je zařazena do ploch pro veřejně prospěšné stavby. ÚČELOVÉ KOMUNIKACE. Účelové komunikace vycházejí z návrhu Komplexních pozemkových úprav a v převážné většině jsou již realizovány. Řešení účelových komunikací není návrhem územního plánu dotčeno a nejsou ani nové navrhovány. KOMUNIKACE PRO PĚŠÍ. Stávající komunikace pro pěší realizované v předchozích letech, jsou řešeny ve vyhovujících a zaužívaných trasách; z toho důvodu nejsou nové pěší komunikace navrhovány. CYKLOTRASY. Řešeným územím nejsou vedeny značené cyklotrasy a ani návrh územního plánu s novými trasami nepočítá. Pro tento způsob rekreace nemá řešené území odpovídající atraktivitu. DOPRAVNÍ PLOCHY A ZAŘÍZENÍ PRO MOTORISTY. S ohledem na způsob bydlení v rodinných domech, které v dostatečné míře umožňuje parkování nebo odstavné stání na vlastních pozemcích, nejsou pro plochy k bydlení navrhovány parkovací plochy. Před objekty stávajícího občanského vybavení jsou dle průzkumů a rozborů parkovací plochy úměrné k velikosti požadovaného účelu.
14
Nová plocha k parkování je však navržena u fotbalového hřiště, kde se uskutečňují hasičské soutěže, aby nedocházelo k parkování vozidel na přiléhající silnici II./351. HROMADNÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA. Po silnicích II./602 a II./351 jsou vedeny linky autobusové dopravy, které slouží převážně k dopravě do zaměstnání a do školských a zdravotnických zařízení. Zastávky autobusové dopravy jsou vhodně situovány, jednak v centru obce na silnici II./351, jednak v blízkosti křižovatky silnice II./351 se silnicí II./602. Doprava – komunikace je graficky znázorněna na výkrese č.2 – Hlavní výkres 1:5000, Doplňujícím výkrese č.3 1:2880 a výkrese Doprava – komunikace č.4 1:2880. Stávající a výhledové dopravní zátěže v řešeném a navazujícím území je uvedena na výkrese č. 1 Širší vztahy 1:50 000. Údaje o dopravní zátěži nezahrnují sčítání z roku 2005, vzhledem ke skutečnosti, že k datu 03/2006 nebyly k dispozici. 7.2. Návrh řešení občanského vybavení. Stávající občanské vybavení, které svým obsahem a rozsahem zajišťuje některé z potřeb obyvatel obce, tvoří : - obecní úřad s knihovnou a společenským sálem pro 175 osob s příslušenstvím, - obchod se smíšeným zbožím s prodejní plochou 80,0m2, - hasičská zbrojnice s autobusovou čekárnou, - pohostinství (v soukromém objektu bývalého statku), - sportoviště s fotbalovým hřištěm, tenisovým kurtem a šatnami, - hřiště pro děti. Obsah i rozsah tohoto stávajícího vybavení je vzhledem k počtu obyvatel vyhovující a zajišťuje v plném rozsahu reálnou potřebu. Z tohoto důvodu není v ÚPO uvažováno s plochami pro rozšíření tohoto vybavení. Pro zachování charakteristiky venkovského prostředí případně k udržení provozu prodejny smíšeného zboží, je navržena rekonstrukce objektu prodejny s nástavbou podkroví k účelu bydlení. I pro výhled je uvažováno s vyjížďkou za základním vybavením do školských zařízení, zdravotních zařízení, za správní administrativou, za obchodním zařízením a službami, kulturním zařízením. 7.3. Technické vybavení. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Obec má vybudován veřejný vodovod. Zdrojem pitné vody je prameniště Dlouhé louky v k.ú.Řehořov, které je tvořeno 3 studnami o hloubce 4,5 až 5,5m s vydatností 0,25 l/s (21,6 m3/den). Ze studny S1 je voda vedena samostatným potrubím do vodojemu, S2 a S3 jsou vzájemně propojeny a ze studny S3 je voda svodným řadem rovněž vedena do vodojemu. V roce 1978 bylo provedeno posílení prameniště 2 hloubkovými vrty 30,0m a 21,9m. voda z vrtů je výtlakem dopravena do akumulační jímky o obsahu 15,0m3 a čerpací stanice (ČS) kde je umístěna úpravna vody s odželezením a odmanganováním. Z akumulační jímky je voda čerpána do vyrovnávacího vodojemu. Výtlak do vodojemu je současně zásobovacím řadem. Voda z vrtů je čerpána pouze při nedostatečné kapacitě studní.
15
Celková vydatnost zdrojů je 1,4 l/s. Vodojem je podzemní s akumulací 40,0m3 na kótě cca 592,00 m n.m. Z vodojemu je zásobovacím řadem gravitačně vedena do obce. Rozvodné řady jsou provedeny z trub PVC a Pe. Farma živočišné výroby pro svůj provoz využívala vlastní zdroje vody, v současnosti je připojena na limitovaný odběr z obecního vodovodu. Při výhledovém počtu do 160 obyvatel a průměrné denní potřebě Qp = 37,8 m3/den není nutno navrhovat žádná technická opatření. Pro nové plochy k bydlení BR1 a BR2 je navrženo zásobování vodou rozšířením stávající vodovodní sítě a její zaokruhování. Z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je do návrhu územního plánu převzata trasa zásobního vodovodního řadu pro obec Nadějov z VDJ Vysoké Studnice. Zákres této trasy je nutno považovat za směrný, protože v současnosti je připravováno rozšíření vodních zdrojů a vodovodní sítě v rámci území obce Nadějov. Ochranná pásma: větší část území obce se nachází v II.vnějším ochranném pásmu vodárenského zdroje; zdroje vody pro vlastní obec mají vyhlášené PHO I. a II.stupně; ochranné pásmo přiváděcího a zásobovacího řadu je 1,5m od povrchu vodovodního potrubí. Navrhované vodovodní řady jsou zařazeny do ploch veřejně prospěšných staveb. Správce sítě - Obecní úřad Věžnice. Řešení zásobování vodou je vyznačeno na Hlavním výkrese v měřítku 1:5 000 č.2 a výkrese TVO I. č.5 v měřítku 1:2880. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD. Obec vybudovanou jednotnou kanalizační síť v délce cca 1200,0m. Splaškové vody jsou po předčištění v septicích vypouštěny do recipientu potoka Šlapanka. V současném stavu dočištění odpadních vod je v rybníku Obecní a Obora, které plní funkci sedimentační nádrže. V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je navržena výstavba kanalizačních stok pro odpadní vody s jejich čištěním v čistírně odpadních vod pro 140 ekvivalentních obyvatel. Předpokládaná produkce odpadních vod : BSK5 ------------------------------------------NL --------------------------------------------CHSK -----------------------------------------Stávající kanalizační zůstane zachována a vod.
20,9 m3 / den 8,3 kg /den 7,6 kg /den 16,7 kg / den bude sloužit pro odvádění srážkových
Ochranná pásma : kanalizační stoky do DN 500mm včetně od vnějšího líce potrubí jsou 1,5m, PHO čistírny odpadních vod 15,0 – 30,0m dle převládajícího směru větrů je navrženo směrně, upřesnění bude provedeno dle použitého typu a druhu v době realizace.
16
Správce sítě – Obecní úřad Věžnice. Navrhované řešení odkanalizování a čištění odpadních vod je vyznačeno na výkrese č.2 – Hlavní výkres 1:5 000 a výkrese č.5 – Technické vybavení obce I. v měřítku 1:2880. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM. Obec je plně plynofikována. Napojení je na plynovodní řad STL v západní části obce Řehořov vlastní odbočkou, odtud přívodní řad LPe 90 je veden podle silnice II./602 a silnice II./351 do obce. Rozvodná plynovodní síť po obci je z LPe 50 a LPe 60. Zásobování plynem nově navrhovaných ploch k bydlení BR1 a BR2 v jižní části obce je řešeno rozšířením a propojením stávající sítě LPe 50. Ochranná pásma : středotlaký řad STL – 4,0m mimo zastavěné území, 1,0m v zastavěném území. Vedení a návrh plynovodů je vyznačeno v Hlavním výkrese č. 2 1: 5 000 a výkrese TVO II. č.6 1:2880. Současný stav rozvodu plynu byl převzat z podkladů vlastníka sítě – Obec Věžnice. Správce sítě je Jihomoravská plynárenská a.s.Brno. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ. Správním územím obce prochází východozápadním směrem vzdušné vedení VN 22 kV č.189, ze kterého je odbočka vedena pro obec Věžnice. Stávajících elektrická stanice : místo název konstrukce kapacita stroje vlastník___ Věžnice obec Věžnice TSZ věžová 400 250 kVA E.ON a.s.-Jihlava Orientační energetická bilance současný stav – obec Věžnice. Typ zástavby : venkovská obec do 1200 obyvatel Měrné zatížení : na úrovni hlavní distribuční sítě TS VN / NN v kW/b.j. A = 0,55; B1 = 1,15; B2 = 1,70; C1 = 1,20. 1. Počet domácností (odběratelů) …………………………………………………. z toho stupeň elektrizace bytů A – počet 22 x 0,55 kW .………………………………………………………. B1 – počet 28 x 1,15 kW …………………………………….…………….. B2 – počet 1 x 1,70 kW ….…………………………………………………….. C1 – počet 2 x 1,20 kW ………………………………………………………. Celkem ……………………………………………………………………………… 2. Občanská vybavenost podíl nebytového odběru 0,35 kW / b.j. 53 x 0,35 ………………………..………………………………………………... Celkem ……………………………………………………………………………… 3. Zemědělská výroba a ostatní (odhad) ...................................... SOUČASNÝ STAV CELKEM 1+2+3 ..…………………………………………..
53 12,1 kW 32,2 kW 1,7 kW 2,4 kW 48,4 kW 18,55 kW 18,55 kW 28,00 kW 94,95 kW
17
Orientační energetická bilance – výhledový stav r. 2020. Měrné zatížení na úrovni hlavní distribuční sítě TS v kW/b.j. A = 1,13; B1 = 1,45; B2 = 2,05; C1 = 1,35. 1. Nárůst měrného zatížení stávajících domácností (53): A – počet 18 x 1,13 kW .………………………………………………………. 20,34 kW B1 – počet 32 x 1,45 kW …………………………………….…………….. 46,40 kW B2 – počet 1 x 2,05 kW ….…………………………………………………… 2,05 kW C1 – počet 2 x 1,35 kW ……………………………………………………….…. 2,70 kW Celkem ……………………………………………………………………………… 71,49 kW 2. Nárůst zatížení novou bytovou výstavbou - 8 bj.: B1 – počet 8 x 1,45 kW …………………………………….…………….. 11,60 kW 3. Nárůst zatížení u stávajícího občanského vybavení a zemědělské výroby: navýšené procentem (25%) 1,25 x 46,55 kW .………………………………………….………..……………... 58,19 kW NAVRHOVANÝ STAV CELKEM 1+2+3 ...........…………….……………….. 141,28 kW Určení potřebné kapacity na úrovni distribučního prvku sítě – elektrické stanice VN / NN pro obec : Současný stav celkem ………………………………………………………………….. 250 kVA Využití max. 80%, účiník v síti 0,95 ……….…………………………………… 190 kVA Závěr. Z teoretického výpočtu dle Směrnice č. 13/98 JME a.s.Brno vyplývá, že pro novou výstavbu by měl vyhovovat s určitou rezervou i stávající stav. V případě zvýšené potřeby, kterou nelze dle současných podkladů odhadnout je možnost kapacitu stroje ve zděné věžové konstrukci nahradit strojem s kapacitou 400 kVA. Ochranná pásma : ochranné pásmo vzdušného vedení VN 22 kV 7,0 (10,0m); ochranné pásmo elektrické stanice VN/NN zděná 2,0m od vnějšího líce zdiva. Vedení elektrických sítí je uvedeno včetně znázornitelných ochranných pásem na Hlavním výkrese č.v. 2 1:5000, Doplňujícím výkrese č.v.3 a výkrese TVO II. č.v. 6 1:2880. Správce sítě VN je E.ON a.s.Brno, JME - OPS Jihlava. TELEKOMUNIKACE, RADIOKOMUNIKACE. Telekomunikace. Územím obce prochází větší počet kabelových vedení spojů optické sítě (přenosové) vedené podél silnice II./602, II./351 a středovým dělícím pruhem dálnice D1. Návrhem nových ploch není průběh těchto vedení dotčen. Průběh těchto vedení je vyznačen v Hlavním výkrese č. 2 1:5000 a výkrese TVO II. č. 6 1:2880.
18
Ochranná pásma : ochranné pásmo kabelů optické (přenosové) sítě 2 – 3m od vedení dle druhu. Současný stav kabelové sítě je převzat z technické evidence Č.Telecomu a.s. pracoviště Jihlava. Radiokomunikace. Ve správním území obce je provozována radioreléová trasa BTS Řehořov – RS Rudný mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Zákres vedení je proveden dle podkladu Českých radiokomunikací a.s. na Hlavním výkrese č. 2 1:5000. 7.4. Nakládání s odpady. Obec neprovozuje odpadové hospodářství, odvoz směsného domovního odpadu a specifického odpadu provádí smluvně odborná firma a vlastní likvidace tuhého domovního odpadu je prováděna mimo území obce. Pro sběr specifického odpadu má obec k tomuto účelu zřízenu plochu s příslušnými kontejnery. Určené druhy odpadu (papír, sklo, plasty) jsou separovány do příslušných kontejnerů umístěných na sběrných místech přímo v obci. 7.5. Vodní hospodářství a protierozní opatření. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. Větší část správního území obce spadá do povodí Vltavy, menší jižní část do povodí Moravy. Obec Věžnice je producentem odpadních vod, které jsou prozatím odváděny s hrubým předčištěním v septicích do vodního toku Šlapanka, která je recipientem. Téměř 95% území se nachází ve vnějším pásmu hygienické ochrany 2. stupně zdrojů vody. Vodní tok Šlapanka má vyhlášené záplavové území Rozhodnutím OVLHZ ONV v Jihlavě č.j. VLHZ 10/86-Če-234 ze dne 10.4.1986. Zákres tohoto záplavového území je obsažena v dokumentaci územního plánu obce. Aby bylo dosaženo souladu s vládním nařízením č.61/2003 Sb. je v návrhu územního plánu řešena nová stoková síť odpadních vod s jejich čištěním v čistírně odpadních vod umístěnou v nejnižší části obce.Stávající rybník Obora by tak sloužil k dočištění těchto vod. Doporučuje se upřednostnění likvidace srážkových vod ze střech a zpevněných ploch nemovitostí zásakem na přilehlých pozemcích, pokud jsou k tomu odpovídající podmínky. Pro omezení četnosti záplav způsobovanými přívalovými dešti je pod obcí na vodním toku Šlapanka navržen nový rybník (v současnosti vydáno územní rozhodnutí). Nad obcí na občasném levostranném přítoku Šlapanky jsou v realizaci 2 menší rybníčky. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů pro vlastní obec – vrty a studny – jsou v území vymezena : PHO 1. stupně oplocením a PHO 2. stupně tabulkami. Ochranná pásma, názvy vodotečí a rybníků jsou vyznačeny v Hlavním výkrese č.2 1:5000 a ve výkrese TVO I. č.5 1:2880.
19
Užívání pozemků sousedících s korytem toku dle § 49 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách k umožnění výkonu správy toku v šířce do 6,0m od břehové čáry je zahrnuto do limitů využití území návrhu územního plánu obce. Správci toků. Povodí Vltavy a.s., územní pracoviště Havlíčkův Brod: vodní tok Šlapanka. Zemědělská vodohospodářská správa, pracoviště Havlíčkův Brod : bezejmenný pravostranný přítok Šlapanky. Správci rybníků : Bezejmenný rybník – B. Vostálová, Věžnice 54, 588 27 Jamné u Jihl. č.p. 2286 Dohnalův rybník – J. Dohnal, Věžnice 33, 588 27 Jamné u Jihl. č.p. 541/3 Fialův rybník – P. Fiala, Věžnice 46, 588 27 Jamné u Jihl. č.p. 141/3 Kupův horní – J. Kupa, Věžnice 19, 588 27 Jamné u Jihl. č.p. 2494 Kupův rybník – J. Kupa, Věžnice 19, 588 27 Jamné u Jihl. č.p. 152/1,152/7 Machův rybník – Fr. Machová, Věžnice 25, 588 27 Jamné u Jihl. č.p. 2657 Novákův rybník – Eliška a Bohuslav Novák, Věžnice 25,Jamné u Jihl. č.p. 91/1 Tlačbabův rybník – I. Tlačbaba, Věžnice 68, 588 27 Jamné u Jihl. vydané ÚR Zejdův rybník – M. Zejda, Věžnice 7, 588 27 Jamné u Jihl. vydané ÚR Zimolův rybník – J. Zimola, Věžnice 20, 58 27 Jamné u Jihl. č.p. 2512 Obora – Obec Věžnice č.p. 2235 Obecní – Obec Věžnice č.p. 58/1 Na bukových – Obec Věžnice č.p. 2587 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ . Návrh protierozních opatření spočívajících ve zvýšení podílu ploch trvale travních porostů, ve zřízení mezí v místech svažitějších terénů a nových účelových cest k přístupům na pozemky, je do územního plánu převzat v plném rozsahu ze schválených Komplexních pozemkových úprav. 8.
VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ. Na území obce se dobývání ložisek nerostných surovin nevyskytuje a nejsou zde evidována chráněná ložisková území.
9.
NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY. Návrh územního systému ekologické stability (ÚSES) pro řešené území byl vypracován odbornou firmou AGERIS s.r.o. Brno pro Referát okresního pozemkového úřadu v Jihlavě jako podklad pro začlenění územního systému ekologické stability do Komplexních pozemkových úprav pro katastrální území Věžnice ve 12/1997. Základem legislativní ochrany územního systému ekologické stability je jejich začlenění do procesu územního plánování. Postavení územního systému ekologické stability v rámci územního plánování upravuje vyhláška č.135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci a vyhlášky č. 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
20
Podle nich je územní systém ekologické stability součástí závazných regulativů územního plánu obce. V řešeném území k.ú. Věžnice jsou z prvků ÚSES navržena místní biocentra nebo její části, které navazují na plochu biocenter v sousedním katastrálním území, místní biokoridory, které zprostředkovávají příznivé působení na okolní méně stabilní krajinu. Návrh územního systému ekologické stability v řešeném území uvažuje s větvemi místní úrovně patřící do 2 základních typů : a) větve ÚSES bez významnějšího ovlivnění podzemní vodou procházející přednostně hydricky normálními stanovišti (obecně mezofilní větve ÚSES) v řešeném území zastoupené 3x; b) větve ÚSES s významným ovlivněním podzemní vodou procházející téměř výhradně podmáčenými až vlhkými stanovišti (obecně hydrofilní větve ÚSES) v řešeném území zastoupené 1x. Navržené skladebné prvky územního systému ekologické stability – biocentra, biokoridory a interakční prvky jsou v návrhu ÚSES zapracovány do grafické části územního plánu a to Hlavního výkresu č.2 1:5000, Doplňujícího výkresu č.3 1:2880 a do výkresu č.9 Vyhodnocení důsledků návrhu na ZPF a PUPFL 1:2880. Navrhované biokoridory jsou již v současné době schopné plnit základní funkce s postupným prováděním úprav v rámci současného způsobu využívání např. změnou druhové sklady dřevin, zamezení intenzivního hnojení. Interakční prvky tvořící doplňkovou síť, především u liniových společenstev, podél polních účelových cest a mezích v orné půdy, byly již v rámci Komplexních pozemkových úprav z větší části realizovány. V řešeném území se nenachází evidované a registrované významné krajinné prvky vyjma těch, které vyplývají ze zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Rovněž zde nejsou zvláště chráněná území a lokality NATURA 2000. V severní části území je situováno místní biocentrum C1, ze kterého je veden mezofilní biokoridor K2 pokračující v k.ú.Rybné a mezofilní biokoridor K3 jehož průběh je v k.ú.Nadějov a pouze v severovýchodní části území prochází krátkým úsekem k.ú.Věžnice. Hydrofilní biokoridor K1 je z biocentra C2 veden podél bezejmenné vodoteče a podél potoka Šlapanka pokračuje v k.ú.Rybné. V jižní části území je situováno biocentrum C1 jehož větší část zasahuje do k.ú.Kamenice. Z tohoto biocentra je veden mezofilní biokoridor K4, jehož pokračování je rovněž v k.ú.Kamenice. Interakční prvky I1 – I42 vytváří mezi těmito předchozími prvky doplňkovou síť v ostatní části území. Tvoří je plošná a liniová společenstva maloplošných lesních porostů, trvale travních porostů a společenstva podél vodních toků, komunikací a polních cest a mezích v orné půdě. Způsob a systém značení písemným a číselným kódem je z návrhu ÚSES převzat do územního plánu obce. Přehled jednotlivých prvků, cílového společenstva, ochrany a podmínek využití je uveden v odd. D této zprávy – závazná část ve formě regulativů. REGULATIVY STANOVENÉ V ÚZEMNÍM PLÁNU OBCE PRO PRVKY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY.
21
Místní biocentra C1 a C2 : plochy biocenter jsou nezastavitelné vyjma vedení tras inženýrských sítí a jejich zařízení; jsou zde omezeny změny kultur pozemků za méně vyhovující k určenému účelu. Místní biokoridory K1 –K4 : plochy biokoridorů jsou nezastavitelné včetně objektů rekreačního účelu; přípustné je vedení tras inženýrských sítí jejich křížením, souběžné vedení musí být mimo biokoridor; omezeny jsou zde pozemkové úpravy a změny kultur pozemků za méně vyhovující k určenému účelu; nepřípustné je odvodňování a úprava vodních toků mimo obnovu původních rybníků, případně mokřadů. Interakční prvky I1 – I42 : plošné prvky v kulturách les, trvale travní porosty a ostatní plochy nesmí být využívány k jinému účelu, jejich rozsah zmenšován; liniové prvky nesmí být využívány k jinému účelu, jejich šířka zmenšována a náletová přirozeně rostoucí křovinná nebo stromová zeleň nesmí být mýcena nebo jinak poškozována; v případech, kde interakční linii tvoří stromořadí, mohou být přestárlé stromy odstraněny pouze s následnou náhradní výsadbou. Přehled prvků ÚSES, cílová společenstva, ochrana a podmínky využití.
10.
Kód –ozn. název prvku
Biolog.význam Funkční typ
stupeň stab. cíl.společen.
Ochrana a podmínky využití
C1 U Smrčky
místní biocentrum
3 – lesní TTP,vodní
C2 V saděnici K1 Šlapanka K2 K3 K4 I1 – I42
místní biocentrum místní biokoridor m.biokoridor m.biokoridor m.biokoridor interakční liniový nebo plošný prvek
3,4 – lesní (mezofilní) 2,3 – vodní, luční 2,3 - lesní 3 - lesní 3,4 - lesní 1,2 (3) lesní,travní s dřevinami
podporovat rozvoj autochtonních dřevin,revitalizace toku a dosázení břehových porostů podporovat přirozenou dřevinnou skladbu
VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ ASANAČNÍCH ÚPRAV.
revitalizace toku s dosázením břeh. porostů z autochtonních dřevin podpora přiroz.dřevinné skladby podpora přiroz.dřevinné skladby podpora přiroz.dřevinné skladby ponechat přiroz.vývoji, vých. zásahy podpor.přiroz.dřev.skladbu,louky užívat extenzivním způsobem, revitalizovat vodní toky zabraňovat eutrofizaci
PROSPĚŠNÝCH
STAVEB,
ASANACÍ
A
10.1. Veřejně prospěšné stavby. Plochy pro veřejně prospěšné stavby pro jejichž realizaci lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo vlastnická práva omezit dle § 108 zákona č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou vyznačeny na výkrese č.7 v měřítku 1:2880.
22
Do ploch veřejně prospěšných staveb v k.ú.Věžnice jsou zahrnuty pod č.: 1 – místní komunikace včetně inženýrských sítí a veřejného osvětlení, 2 – plocha čistírny odpadních vod č.parcely 2223, 3 – kanalizační stoka „A“ pro jižní část obce, 4 – kanalizační stoka „B“ pro severní část obce, 5 – rekonstrukce a revitalizace koryta vodoteče Šlapanky v zastavěné části obce, 6 – zásobovací řad vodovodu pro obec Nadějov (dle PRVK kraje vysočina). 10.2. Plochy asanací a asanačních úprav. V řešeném územním plánu nejsou plochy asanací a asanačních úprav navrhovány. 11.
ETAPIZACE VÝSTAVBY. Návrh etapizace výstavby vychází z teoretického předpokladu ideální časové posloupnost v přípravě a výstavbě jednotlivých ploch a zařízení z hlediska potřebnosti a efektivního využití. Základní členění je do 3 etap. Nultou etapu (0) je možné realizovat kdykoliv mimo navrženou etapizaci. Etapizace výstavby je graficky vyznačena na výkrese č.8 v měřítku 1:2880. Přehled etapizace : označení I. ETAPA 1.1 propojení plochy pro bydlení na stávající technické vybavení 1.2 výstavba 1.úseku místní komunikace pro dopravní obsluhu a VO 1.3 rekonstrukce a revitalizace koryta vodoteče II. ETAPA 2.1 výstavba kanalizační stoky odpadních vod „A“ 2.2 výstavba čistírny odpadních vod 2.3 výstavba 2.úseku místní komunikace pro dopravní obsluhu a VO III. ETAPA 3.1 výstavba 1.úseku kanalizační stoky odpadních vod „B“ 3.2 výstavba 2.úseku kanalizační stoky odpadních vod „B“ 0. ETAPA – mimo etapizaci 0.1 zřízení protihlukové stěny podél dálnice D1 0.2 výstavba soukromých rybníků a vydaným územním rozhodnutím 0.3 výstavba zásobovacího vodovodního řadu pro obec Nadějov
12.
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ.
CIVILNÍ
OCHRANY
A
POŽÁRNĚ
12.1. Návrh řešení požadavků civilní ochrany. Návrh vychází ze závěrů průzkumů a rozborů s tím, že se nejedná o obec a její území s charakterem možného cíleného ohrožení, že záplavové území s možností negativních důsledků pro stavby a osady je mimo zastavěnou část obce a proto je vycházeno z obecných požadavků na civilní ochranu ve smyslu zákona č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a zákona č. 240 / 2000 Sb. – krizový zákon ve znění pozdějších předpisů.
23
V případě návrhu dalších nových ploch k výrobě nebo skladování je nutno postupovat v souladu s požadavkem HZS kraje Vysočina, pracoviště Jihlava na dodržení §20 písm. f) g) h) i) vyhlášky č.380/2002 Sb. Plány ukrytí obyvatelstva v improvizovaných úkrytech zpracované a uložené na Obecním úřadě před rokem 1990 zůstávají v platnosti, obdobně jako varování obyvatelstva pomocí poplachových hlásičů při krizových stavech. Tyto okolnosti řešení územního plánu obce neovlivňují a rozvoj obce neomezují. 12.2. Požárně bezpečnostní řešení. Návrh územního plánu obce vymezuje plochy k různému účelu využití a funkci tak, aby byly zabezpečeny příjezdy hasičských vozidel k těmto plochám a objektům. Proto jsou stanoveny pro místní komunikace funkční třídy a kategorie. Pro nově navrhované plochy k bydlení je navrženo prodloužení vodovodní sítě v odpovídajících dimenzích s hydranty pro hasební zásah. S ohledem na kapacitu vodojemu 40,0 m3 je v centru obce udržována v provozuschopném stavu požární nádrž. V rámci dokumentace územního plánu nejsou řešeny žádné stavební objekty, které by musely být posuzovány ve smyslu příslušných předpisů a ČSN jako jsou : zákon o požární ochraně č.133/1985 Sb.ve znění pozdějších předpisů, vyhláška o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru č. 246/2001 Sb.,zákon o územním plánování a stavebním řádu č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyhl.MMR o obecně technických požadavcích na výstavbu 137/1998 Sb. a dalších. 13.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA.
13.1. Důsledky návrhu na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že zásady stanovené pro řešení územního plánu obce v zadání byly formulovány s cílem k zachování a zlepšení životního prostředí a tyto zásady byly dodrženy, lze konstatovat, že řešením územního plánu obce nedojde ke zhoršování životního prostředí, ale mělo by dojít spíše k jeho zlepšení nebo k jeho ozdravění z následujících důvodů: koncepčním řešením v odkanalizování stávajícího zastavěného území a k zástavbě navrhovaného území obce s řešením čištění odpadních vod v ČOV obce dojde k podstatnému omezení znečištění vodního recipientu – vodního toku Šlapanky; oddělením kanalizačních stok pro odpadní a srážkové vody dojde k odstranění průtoku nedostatečně vyčištěných odpadních vod otevřeným korytem Šlapanky zastavěnou částí obce; návrhem rozšíření technického vybavení pro nově navrhované plochy k bydlení a to zejména jejich plynofikací nedojde ke zhoršování kvality ovzduší; k ochraně obyvatelstva před nadměrným hlukem z dálničního provozu je navržena oboustranná protihluková stěna, která podstatně omezí dosud negativní důsledky na stávající a navrhované plochy k bydlení; zapracováním návrhu komplexních pozemkových úprav a místního ÚSES a stanovením regulativů pro tyto prvky životního prostředí jsou dány i předpoklady pro udržení a zlepšení jak krajiny, tak i životního prostředí;
24
-
pro omezení nepříznivého působení staveb zemědělské farmy živočišné výroby ZS Zhoř jsou pro jejich lepší zapojení do okolní krajiny navrženy estetické a ochranné pásy dřevinné zeleně; zapracováním návrhu místního ÚSES a regulativů jsou dány i další předpoklady pro udržení i zlepšení životního prostředí.
13.2. DŮSLEDKY NÁVRHU NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND. 1.
ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE SROVNÁNÍ S JINÝM MOŽNÝM ŘEŠENÍM Z HLEDISKA OCHRANY ZPF A OSTATNÍCH ZÁKONEM CHRÁNĚNÝCH OBECNÝCH ZÁJMŮ. Celkové řešení územního plánu je přizpůsobeno, v tomto případě, zjišťovacímu řízení hlukové studie, která řeší výstavbou oboustranné protihlukové stěny odstranění negativního působení hluku na obyvatele obce. Takto stanovená hranice vymezuje pouze velice omezený rozsah plochy, na které je předpokládáno omezení hluku v takové míře, aby bylo dosaženo požadovaných limitů přípustných dle Nařízení vlády č.502/2000 Sb. ve znění doplňku č.88/2004. Tato okolnost nedává žádný prostor pro srovnávání variantních řešení na rozvojové záměry obce. Z toho důvodu jsou nově navrhované plochy situovány co nejtěsněji k současně zastavěnému území obce i s využitím ploch stávajících zahrad, do míst, kde působnost protihlukové stěny ještě působí. PŘEHLED DOTČENÉHO PŮDNÍHO FONDU. Kultury pozemků a BPEJ jsou převzaty z evidence katastrálního úřadu v Jihlavě, hranice současně zastavěného území obce (SZÚO) je vymezena dle Metodiky MMR ČR – ústavu územního rozvoje Brno z 06/1999. Do současně zastavěného území obce jsou zahrnuty i ty plochy, na které bylo již vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení a kde stavby nejsou ještě vloženy do katastru. Trvalý zábor pro plochy navržené k zastavění : plocha „A“ – je určena pro bydlení v rodinných domech a zahrnuje i část plochy přiléhající k silnici, která je vzhledem k vedení stávajících inženýrských sítí nezastavitelná, ale i pro další zemědělské využití nevyužitelná. Plocha ze 2 stran navazuje na současně zastavěné území obce; plocha „B“ – určená pro bydlení v rodinných domech zabírá plochu stávajících efektivně nevyužívaných zahrad, ze tří stran přiléhajících k současně zastavěnému území obce; plocha „C“ – je určena pro rozšíření stávající účelové komunikace na místní komunikaci určenou k obsluze navržených ploch k bydlení; plocha „D“ – je určená pro výstavbu čistírny odpadních vod a její umístění je dáno terénními a technickými podmínkami v území. Dočasný zábor ZPF pro liniové stavby technického vybavení obce : a –kanalizační stoky pro obec, b – zásobní vodovodní řad pro obec Nadějov.
25
PŘEHLED DOTČENÉHO PŮDNÍHO FONDU PRO TRVALÝ A DOČASNÝ ZÁBOR ZPF A PUPFL : ozn. ploch A B C D
funkční využití plochy plocha k bydlení v rodin. domech plocha k bydlení v RD míst.komunikace a TVO techn.vybavení, ČOV
Celkem
A - D
dotčený půdní fond v ha BPEJ/tř.ochr. orná TTP zahrada 72914/III. 0,420 72954/ V. 72914/III. 0,267 72914/III. 0,083 0,054 76811/ V. 0,040 0,543 0,321
uvnitř/vně PUPFL SZÚO vně vně vně vně vně -
Dočasný zábor pro technické vybavení obce a b
kanalizační stoky pro obec zásobní vodovodní řad pro obec Nadějov
Celkem dočasný zábor a, b
76811/ V. 76701/ V. 73715/ V. 72954/ V. 76811/ V. 72944/ V. 72911/ I. 72914/III. 75011/III.
0,324
0,010 0,048
-
-
0,324
0,048
-
-
Dotčený půdní fond – trvalý zábor celkem ……………………………………….. Dotčený půdní fond – dočasný zábor celkem …..………………………………. Investice do půdy – meliorace nejsou návrhem dotčeny.
vně vně
0,864 ha 0,372 ha
3.
ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY A ZEMĚDĚLSKÝCH USEDLOSTÍ. 1 – farma živočišné výroby Zemědělské společnosti Zhoř a.s., Zhoř 92, 588 26 Zhoř u Jihlavy; 2 – soukromý zemědělec J. Mutl, Věžnice, 588 27 Jamné u Jihl.
4.
ÚDAJE O USKUTEČNĚNÝCH INVESTICÍCH DO PŮDY. Meliorované plochy v blíže nezjistitelném rozsahu se nachází v území mělké prolákliny nad a pod rybníkem „Na bukových“.Tyto plochy nejsou návrhem územního plánu dotčeny.
5.
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY A KOMPLEXNÍCH POZEMKOVÝCH ÚPRAV. V řešeném území byly včetně současně zastavěného území obce provedeny komplexní pozemkové úpravy schválené v 12/2000, které byly z větší části již realizovány včetně opatření k zajištění ekologické stability krajiny a protierozních opatření. Obec Věžnice je jednou z mála obcí, kde v tomto rozsahu došlo k celkové revitalizaci katastru.
6.
VYHODNOCENÍ DÍLČÍCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND. 6.1. Využití ploch nezemědělské půdy v současně zastavěném území obce: - nevyužívané plochy a objekty v areálu farmy ZS Zhoř jsou navrženy ke změně funkčního využití pro rozvoj řemeslné malovýroby a služeb místního významu.
26
6.2. Využití zemědělské půdy na nezastavěných částech stavebních pozemků a enkláv zemědělské půdy v zastavěném území obce : - v zastavěném území obce se tento druh pozemků nevyskytuje. 6.3. Využití ploch získaných odstraněním budov a zařízení a využití stavebních proluk : - v obci není pozemek s budovami vhodnými k odstranění a následným využití; - jediná dosud volná proluka je navržena k zastavění. 6.4. Využití plochy, které byly pro potřebu rozvoje orgány ZPF odsouhlaseny : - plochy nebo spíše jednotlivé pozemky, které byly pro rozvoj odsouhlaseny jsou již zastavěny nebo v současnosti zastavovány. 6.5. Důsledky navrhovaného řešení na uspořádání ploch ZPF a funkci krajiny vzhledem k § 2 zákona č.114/1992 Sb. o životním prostředí : - veškeré nově navrhované plochy jsou navrženy tak, aby umožnily bezproblémové hospodaření na navazujících plochách a nenarušují záměr sledovaný komplexními pozemkovými úpravami. 6.6. Ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů a stávajících melioračních zařízení v území : - návrhem koncepce odvedení odpadních vod na centrální čistírnu nedojde k podstatnému ovlivnění odtokových poměrů vzhledem k využití stávající kanalizační sítě k odvedení srážkových vod; - stávající meliorační zařízení není návrhem dotčeno. 6.7. Síť zemědělských účelových komunikací : - síť těchto komunikací řešená v KPÚ a z převážné většiny realizovaná není návrhem dotčena. 6.8. Údaje o řešeném území prokazující nezbytnost požadavků na odnětí ZPF : - nezbytnost vychází z požadavků na vznik nových stavebních míst pro rodinné domy z důvodu udržení počtu obyvatel v obci a tím i k zachování její existence jako přirozené součásti tohoto území i s ohledem na hospodaření a údržbu krajiny. 6.9. Vedení směrových a liniových staveb ve vztahu k možnému eroznímu ohrožení : obsluha nově navrhovaných ploch je řešena v souladu se záměrem komplexních pozemkových úprav v souběhu s průběhem terénních vrstevnic a s ponecháním dostatečné plochy trvale travních porostů sloužící jako protierozní opatření. 6.10. Kvalita a kultura ZPF s bonitovanými půdně ekologickými jednotkami a zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy, včetně základních prvků ÚSES – biokoridorů a biocenter, jsou graficky a tabulkově vyznačeny na výkrese č.9 v měřítku 1: 2880. 13.3. DŮSLEDKY NÁVRHU NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL). Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou nově navrhovanými plochami a liniovými stavbami dotčeny. 14. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE. Návrh lhůt aktualizace vychází z cyklu čtyřletého volebního období, kdy dochází k obměně zastupitelů obce s bilancováním realizovaných plánů a přípravou rozvojových plánů na další období. Proto je lhůta pro aktualizaci navržena 1x za 4 roky, pro případné dílčí změny malého rozsahu 1x za 2 roky. Návrh lhůt aktualizace je nutno považovat za směrný vzhledem k novému stavebnímu zákonu, který vstoupí v platnost od 1.1.2007.
27
C. DOPLŇUJÍCÍ ČÍSELNÉ ÚDAJE. 1.
RETROSPEKTIVNÍ ÚDAJE VÝVOJE OBYVATELSTVA A PŘEDPOKLAD VÝVOJE DO ROKU 2020. Vývoj počtu obyvatel do roku 2001 a předpoklad do roku 2025 : rok 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Věžnice 327 283 281 295 294 223 211 198 169 156 150 rok Věžnice
2.
2005 2010 2020 2025 150 150 150 150
VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL – ROK 2005 : obyvatel celkem ………………………………………………….........………... počet obyvatel 0 – 14 let ………………………... 30 ………………..... počet obyvatel 60 a více let ……………………… 35 ………………..... počet ekonomicky aktivních obyvatel ………….. 85 ....……………....
150 20% 23% 57%
3.
STAV DOMŮ A BYTŮ K ROKU 2001 – TRVALE OBYDLENÉ : domy celkem ………………………………………………………………........... z toho rodinných domů ……...……………………………………………...... byty celkem ………………………………………………………………............. z toho v rodinných domech ………………………………………………....... rekreační objekty …………………………………………………………..........
46 43 53 50 0
4.
PŘEHLED NAVRHOVANÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY. označ.pl. funkce plochy počet RD počet b.j. poznámka ================================================== BR 1 proluka - bydlení v RD 1 1 BR 1 plocha k bydlení v RD 3 3 BR 2 plocha k bydlení v RD 3 3 přístavby a přestavby stáv. RD ____________2 - 3____________________ Celkem …………………………….... RD 7 9 – 10 Poznámka: rezervní plochy umožňují umístění 9 – 10 rodinných domů.
D. ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ. I. 1.
ÚVOD. Rozsah platnosti územně plánovací dokumentace. Územní plán obce Věžnice má rozsah platnosti v hranici správního území obce t.j. katastrálních území Věžnice.
2.
Závaznost územně plánovací dokumentace. Závaznou částí územního plánu obce jsou základní zásady uspořádání území a jeho funkční využití ploch s limity vyjádřenými v regulativech.
28
II. 1.
ZÁVAZNÁ ČÁST. Vymezení zastavitelného území. Zastavitelné území je tvořeno hranicí současně zastavěného území obce a hranicí zastavitelného území vyznačené graficky v Hlavním výkrese č.2 1:5000 a Doplňujícím výkrese č.3 1:2880. Hranice tohoto území tvoří jednu obalovou křivku, uvnitř které je možno provádět výstavbu a změny v užívání staveb v souladu se stanoveným funkčním využitím ploch a regulativy. Mimo tyto hranice je rozvoj výstavby nepřípustný. Tento regulativ neplatí pro liniové stavby dopravní, inženýrské včetně jejich zařízení, vodohospodářské a jejich zařízení; dále pro stavby určené k hospodaření a k údržbě krajiny. Hranice zastavitelného území navazuje na současně zastavěné území obce v jižní části obce a zahrnuje nově navrhovanou plochu pro bydlení označenou BR1 a navrhovanou plochu pro bydlení BR2 včetně plochy potřebné pro dopravní obsluhu. Samostatnou zastavitelnou plochu tvoří plocha pro technické vybavení – čistírna odpadních vod označená VI4.
2.
Zásady pro uspořádání území a urbanistickou koncepci. Vymezenému funkčnímu využití musí odpovídat způsob využití a účel umisťovaných a povolovaných staveb včetně jejich změn a změn v jejich užívání. Stavby a opatření, která funkčnímu vymezení území a ploch neodpovídají, nesmí být na těchto plochách a pozemcích umisťovány a povolovány. Funkce jednotlivých ploch je navržena tak, aby při jejich využívání bylo omezeno vzájemné negativní působení. Proto regulativy pro jednotlivé plochy stanoví činnosti přípustné, vyjímečně přípustné a nepřípustné. Základní urbanistická koncepce vychází ze stávající struktury sídla a jeho specifiky, přírodních podmínek (terénní relief, vodní plochy a toky), civilizačních podmínek (silniční a komunikační síť, technické vybavení, výroba), kulturních hodnot území a životní prostředí obce. Plochy pro rozvoj obce v oblasti bydlení jsou situovány do míst kde, po výstavbě protihlukových stěn, bude dosaženo požadovaných limitů chránících obyvatelstvo před nadměrným, hlukem. Vzhledem k existenci a dopravnímu provozu na dálnici D1 je hranice omezující hluk hlavním limitujícím faktorem, kterému rozvoj obce musí být přizpůsoben. Koncepce dopravy zůstává po realizaci Komplexních pozemkových úpravách beze změny. Koncepce občanského vybavení počítá s udržením stávajícího rozsahu a to včetně rozsahu ploch pro sport a rekreaci. Koncepce technického vybavení vychází z požadavku na čištění odpadních vod v příslušné kvalitě do roku 2014 a tím i k nutnosti oddělení kanalizačních stok pro odpadní a srážkové vody. Koncepce ochrany přírody a krajinného rázu zapracovává v souladu s Komplexními pozemkovými úpravami do řešeného území jednotlivé prvky místního ÚSES a plochy k bydlení směřuje do oblasti rodinného bydlení v rodinných domech. Koncepce rekreace vychází z poznatku, že území nemá vhodné podmínky pro krátkodobou i dlouhodobou rekreaci a proto plochy k tomuto druhu rekreace nejsou navrhovány.Tato koncepce však nebrání možnostem pěší turistiky a cykloturistiky.
29
3.
Funkční uspořádání území. Vymezení funkčního využití ploch v území a jednotlivé regulační prvky jsou graficky vyznačeny v Hlavním výkrese 1:5000 (č.v.2) a Doplňujícím výkrese 1:2880 (č.v.3). Základní rozdělení funkčních ploch je členění na území : a) zastavěné a k zastavění určené (zastavitelné), b) nezastavěné. A. 1 2 3 4 5 6 7 B.
4.
Území zastavěné a k zastavění určené tvoří plochy : plochy pro bydlení hospodářské v domech venkovského typu převážně na plochách zastavěných; plochy pro bydlení rodinné v rodinných domech příměstského nebo venkovského charakteru na plochách zastavěných a k zastavění určených; plochy pro občanské a veřejné vybavení na plochách zastavěných; plochy výroby pro činnosti výroby a skladování na plochách zastavěných; plochy pro dopravu; plochy pro zařízení technického vybavení na plochách zastavěných a k zastavění určených; plochy pro zeleň sídelní, ochrannou a estetickou. Území nezastavěné tvoří ostatní plochy mimo hranici zastavěného a k zastavění určeného (zastavitelného) území : plochy krajinné zeleně bez rozdílu využití; plochy lesů; plochy zemědělské půdy; plochy prvků ÚSES; vodní plochy a toky; plochy ostatní.
Zásady a regulativy pro jednotlivé funkční plochy. 1-
Plochy pro bydlení hospodářské v domech venkovského typu na plochách zastavěných - BH. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny červenou barvou v ploše. Přípustné : změny dokončených staveb pro bydlení s možností samozásobitelského zemědělského hospodářství; novostavby po předchozí demolici na stávajícím stavebním pozemku; novostavby, pokud je možné vytvoření nového stavebního pozemku přístupného z veřejné komunikace. Vyjímečně přípustné : změny dokončených staveb pro podnikatelské aktivity nezemědělského účelu při zachování funkce bydlení. Nepřípustné : využití ploch k jinému funkčnímu účelu a činnostem přesahujícím hygienické limity hlukového, prašného a pachového působení mimo hranice vlastního pozemku.
30
2a - Plochy pro bydlení v rodinných domech příměstského nebo venkovského charakteru na plochách zastavěných - BR. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny světle červenou barvou v ploše. Přípustné : změny dokončených staveb pro bydlení v rodinných domech příměstského nebo venkovského charakteru; stavební úpravy, novostavby drobných staveb a garáží jako staveb doplňkových k hlavní stavbě; novostavby po předchozí demolici a novostavby,pokud je možné vytvoření nového stavebního pozemku přístupného z veřejné komunikace. Vyjímečně přípustné : využití dílčí části dokončených staveb ke komerčním účelům,drobné výrobě nebo službám, pokud tyto činnosti nepřesáhnou hygienické limity hlukového, prašného a pachového působení mimo hranice vlastního pozemku a zůstane zachována funkce bydlení. Nepřípustné : změny dokončených staveb pouze ke komerčním aktivitám bez funkce bydlení. 2b - Plochy pro bydlení v rodinných domech příměstského nebo venkovského charakteru na plochách nezastavěných – BR1, BR2. V hlavním a doplňkovém výkrese vyznačeny červeným šrafováním s červeným orámováním. Přípustné : novostavby rodinných domů příměstského nebo venkovského charakteru s příslušenstvím (garáží) v jedné stavbě s min.1 odstavným stáním na vlastním pozemku s užitnou nebo okrasnou zahradou. Vyjímečně přípustné : garáže a drobné stavby mimo hlavní stavbu na stavebních pozemcích extrémně svažitých; provozování komerčních činností a služeb bez hlukového,prašného a pachového působení mimo hranice vlastního pozemku při dodržení zachování funkce bydlení. Nepřípustné : využití ploch k jinému účelu než k bydlení v rodinných domech. 3a - Plochy pro občanské a veřejné vybavení na plochách zastavěných – OV,OK,VO. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny fialovou barvou v ploše (OV,OK) a tmavomodrou barvou v ploše (VO). Přípustné : změny dokončených staveb k určenému účelu a pro funkci občanského vybavení a veřejného vybavení (služby veřejnosti a údržba obce) obecně. Vyjímečně přípustné : změny dokončených staveb k polyfunkčnímu využití i pro komerci, pokud jednotlivé funkce budou provozně odděleny nebo pro změnu funkčního využití pouze pro komerci.
31
Nepřípustné
: využití ploch pro výrobu, služby nebo činnosti přesahující hygienické limity hlukového,prašného a pachového působení na plochy k bydlení.
3b - Plochy sportovních zařízení na plochách zastavěných – RS. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny plochou v barvě žluté s fialovým orámováním. Přípustné : změny dokončených staveb, ploch a zařízení pro činnosti spojené se sportovní a pohybovou rekreací. Nepřípustné : využití ploch k jinému funkčnímu účelu. 3c - Plochy smíšené komerční polyfunkční na plochách zastavěných – SK. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny červeně silnými šrafy s fialovým orámováním. Přípustné : změny dokončených staveb pro komerční využití polyfunkční včetně bydlení a nevýrobních služeb se změnami rozsahu jednotlivých funkcí nebo změny pouze na jednu funkci včetně bydlení. Vyjímečně přípustné : změny na funkci pro komerční výrobu nebo služby bez negativních důsledků hlukového,prašného a pachového působení na plochy k bydlení. Nepřípustné : využití ploch k jinému účelu, který nesplňuje vyjmenovaná hlediska. 4a - Plochy pro výrobu zemědělskou na plochách zastavěných – VZ. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny plochou v hnědé barvě. Přípustné : změny dokončených staveb a novostavby pro činnosti zemědělské výroby rostlinné a živočišné, skladování a provozního zázemí v rozsahu PHO pro tuto výrobu. Vyjímečně přípustné : změny dokončených staveb a novostavby pro činnosti jiného druhu výroby a skladování. Nepřípustné : využití plochy pro funkci bydlení a občanské vybavení. 4b - Plochy pro výrobu malovýrobu, řemeslnou výrobu, služby a sklady na plochách zastavěných – VV. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny tmavě modrým šrafováním a orámováním ve shodné barvě. Přípustné : změny dokončených staveb a novostavby pro malovýrobu, řemeslnou výrobu, služby a sklady při splnění hygienických limitů vůči plochám k bydlení; Vyjímečně přípustné : změny dokončených staveb a novostavby pro činnosti v zemědělství a lesnictví, včetně komerčních služeb při dodržení hranice PHO. Nepřípustné : využití ploch pro funkci bydlení, občanské a veřejné vybavení.
32
5 -
Plochy pro dopravu. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny podle druhu oranžovou, žlutou a hnědou barvou plošně pro současný stav, čárkovaně pro navrhovaný stav, parkoviště a odstavná stání – DP. Přípustné : úpravy,opravy a rekonstrukce dokončených staveb, novostavby pro stanovený účel a pro vedení inženýrských sítí. Nepřípustné : využití ploch k jinému funkčnímu účelu, výstavba v ochr. pásmech technických a hygienických, výstavba a výstavba a výsadba v rozhledových trojúhelnících úrovňového křížení silnic.
6a - Plochy pro zařízení technického vybavení na plochách zastavěných – VI. V hlavním a doplňujícím výkrese a výkrese TVO vyznačeny příslušnými značkami dle legendy. Přípustné : změny dokončených staveb a novostavby k určenému účelu. Nepřípustné : využití ploch těchto zařízení včetně jejich ochranných pásem k jinému účelu. 6b - Plochy pro zařízení technického vybavení na plochách k zastavění určených – VI. V hlavním a doplňujícím výkrese a výkrese TVO vyznačeny značkami dle legendy. Přípustné : novostavby k určenému účelu. Nepřípustné : využití ploch k jinému funkčnímu účelu. 7 - Plochy pro zeleň sídelní, ochrannou a estetickou – ZS. V hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny plošně, kostkovaně a liniově v barvě zelené. Přípustné : výsadba a údržba k okrasnému, ochrannému a rekreačnímu účelu. Vyjímečně přípustné : novostavby sportovně rekreačního účelu v úměrném rozsahu k dané ploše. Nepřípustné : využití ploch k jinému funkčnímu účelu. 5.
Zásady a regulativy pro plochy nezastavěné. V nezastavěném území je přípustné povolovat stavby určené pouze pro obsluhu a údržbu těchto ploch, staveb pozemních komunikací, technického vybavení a souvisejících zařízení, vodních nádrží a úprav vodních toků. Tento druh staveb musí respektovat limity vyplývající z ostatních zákonných předpisů a norem.
6.
Vymezení a regulativy územního systému ekologické stability. Prvky místního územního systému ekologické stability jsou na hlavním a doplňujícím výkrese vyznačeny v barvě tmavozelené - biocentra čárkovaně s výstupky směrem do vymezené plochy, biokoridory čerchovaně, interakční prvky čárkovaně.
6.1. Přehled prvků ÚSES, cílová společenstva, ochrana a podmínky využití. Uvedeno v oddíle B. článek 9.
33
6.2. Regulativy pro ochranu ÚSES. Vytváření ÚSES je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů veřejným zájmem. Jako závazné skladebné prvky ÚSES jsou v územním plánu specifikovány biocentra a biokoridory. Závazné je obecně umístění (lokalizace) skladebných prvků ÚSES, vyplývající z jejich funkce v systému a cílové ekosystémy uvedené v textové zprávě. Směrné je obecně vymezení (přesné hranice) skladebných prvků ÚSES. Pro funkční plochy začleněné do návrhu ÚSES (do biocenter, biokoridorů či plošných interakčních prvků) platí následující regulace využití: Přípustné jsou: realizace opatření vyplývajících z popisů jednotlivých prvků ÚSES, do doby realizace těchto opatření stávající využití, příp. jiné využití, které nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální ekologickou stabilitu území. Podmíněně přípustné jsou: liniové stavby napříč biokoridory, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a podzemního vedení, signální a stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely. Nepřípustné jsou: všechny ostatní činnosti a způsoby využití, které nejsou uvedeny jako přípustné či podmíněně přípustné – zejména pak stavební činnost jiného než podmíněně přípustného typu a takové činnosti a způsoby využití, jež by vedly k závažnějšímu narušení ekologicko-stabilizační funkce či přirozených stanovištních podmínek (zintenzivnění hospodaření, ukládání odpadů a navážek, zásahy do přirozeného vodního režimu aj.). Výsadbu v místech střetů se sítěmi technické infrastruktury je nutno koordinovat s požadavky správců dotčených sítí. Obdobně případnou výsadbu podél vodních toků je nutno provádět v souladu s oprávněnými požadavky správce toku. 7.
Zásady a regulativy pro ochranu kulturních hodnot. Chránit nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu a kulturně historické památky v muzejní evidenci uvedené v oddíle B. čl. 2.2. Respektovat vyznačenou plochu archeologické zóny s povinností záchranného výzkumu ve smyslu §22 odst.2 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Chráněna je nejen vlastní památka, ale i její okolní prostředí včetně stromové zeleně v rozsahu 20,0m. Nemovitá kulturní památka a archeologická zóna jsou vyznačeny na hlavním a doplňujícím výkrese.
8.
Zásady a regulativy pro péči o životní prostředí. Urbanistickými a technickými opatřeními omezovat vznik a exhalace z topenišť fosilních paliv rozšiřováním plynovodní sítě, případně posilováním elektrické sítě, omezovat prašnost, nadměrný hluk, znečišťování půdy a vod. Připravovat a zajišťovat třídění odpadu přímo v obci a odstraňovat smíšený domovní odpad svozem a likvidací mimo území obce.
34
Vytvářet podmínky k tomu, aby na území bylo zamezeno vzniku divokých skládek nebo byl odpad odstraňován vhozem do vodních nádrží. Dokončit záměry dané návrhem komplexních pozemkových úprav a to včetně ochrany a podmínek využití ploch pro jednotlivé prvky územního systému ekologické stability. 9.
Limity využití území. Při využívání území musí být dodržovány podmínky stanovené : 9.1 právními předpisy,správními rozhodnutími a příslušnými ostatními předpisy včetně normových; 9.2. limity navrhované v územním plánu obce : pásmo hygienické ochrany vymezené plochou hranice ochranné účinnosti protihlukových stěn realizovaných u dálnice D1. 10. Plochy přípustné pro těžbu nerostů. Ve správním území obce se plochy přípustné pro těžbu nerostů nenachází a v evidenci nejsou vedena chráněná ložisková území. Otevření dobývacích prostorů není navrhováno. 11. Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby. Plochy pro veřejně prospěšné stavby pro jejichž realizaci lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo vlastnická práva k nim omezit jsou vyznačeny na výkrese č.7 1:2880. Do ploch veřejně prospěšných staveb v k.ú.Věžnice jsou zahrnuty pod č.: 1 – místní komunikace včetně inženýrských sítí a veřejného osvětlení, 2 – plocha čistírny odpadních vod č.parcely 2223, 3 – kanalizační stoka „A“ pro jižní část obce, 4 – kanalizační stoka „B“ pro severní část obce, 5 – rekonstrukce a revitalizace koryta vodoteče Šlapanky v zastavěné části obce, 6 – zásobovací řad vodovodu pro obec Nadějov (dle PRVK kraje vysočina). 12. Plochy asanací a asanačních úprav. Plochy asanací a asanačních úprav nejsou v územním plánu obce navrženy. III. SMĚRNÁ ČÁST. Údaje a regulativy, které nejsou výslovně uvedeny v závazné části územního plánu obce v oddíle D, jsou směrné. Směrné jsou i plochy navržené jako rezervní pro případný rozvoj ploch k bydlení po zastavění ploch navrhovaných. Směrné jsou i údaje o výhledovém počtu obyvatel v roce 2025 a údaje o počtu rodinných domů na navrhovaných plochách k bydlení, které jsou závislé na velikosti stavebních pozemků. Úpravy směrných částí územního plánu je podle stávající legislativy oprávněn provádět pořizovatel.
E. PŘÍLOHY. Příloha č. 1
-
Protihluková stěna Věžnice – hluková studie.
