Z 5. srpna \97' elSLO
12
I
lIoeNI.:
ČASOPIS
X:KXV
PRO
I
51l'!N
Ul'
NEJMENšl
I
CE,...
1.50
IU.
ČTENÁrtE
MATEŘiDOUSKA _1'.1 ..,"
(iterl'nl , _ I k p..., nlJ.. otIIl f .. _ . ..,omo""'l Za O)"Ilklllcl ,rkl ...." medaile OV SSM
Z •• <>
..... k
C••• ,. l'1"'d.I .... "'"cpp......... , ..rockl
"P"''' Jan tw...k. Sokrewlt, Id. f""lo""d_l\odok_
Pho..Jon &udlk •• kad. malll'ka G.....Io.. DuboU. zul. "!MI"" MI"",b. FIo .....
lili <Ma: U.nlk Adl.,
mn-
Ulok Nopll. Ev> SII .. U, Inka Te.I""'. PhD •. Ka.ol Tupř. -I\O
. 1. t.l. 79 lili 26, Tisk ... I'bocIo.. I, Proh.
2. - InlormKII" pl'edpl ...,,,, podl .....1..:I ... k1 pl'l. Ilmá Wdi pot... dorulo .... I. Oblednhky do nh... · ni~ "l'l'b.u/O PNS, odd. "y.o>u ,I.k". /I""'lkki U.. ln Ol p"t.a I. N_Jodna'" pI\spoI.ky ...... __ 11.Zadl .... k .frobi 15. 6. 1979. vjilo 3. a, 1979. kot' ..... f. ni llsle RS...wt. CI Mtodl I."., •• 1979.
ZAZNAMEN.o{VÁ, N~j"ýznamlltj!J vý_ ročl
mb/ce připadá betesporu na 29. srpen. Toho dne - uf pfed 35 kly _ uč .. lo Sloverukt n'rodnl pov:st'nl. Bylo 10 v roce 1944, kdy nde vlaSl jdU Ir~l" pad krulOU vládou cizkh f".i,tÍl. Sov~tJU •• m'da Osvoboditelka se rychle bll!ila, ustupujlcl vojska n~med.. ých {aful'" III· Itala parUka U parUkou. Ze Slovenska li chtěli {a!iltt vylvofil pevnou hr!2 proti pron,.ledovatelilm. Slovenský lid pod vcdenlm komunistO. nepřipustil, aby se teOIO dm~r nepř'tel zdařil. Nedopřál fa.i.to.m klidu, povstal a zpillObil jim tHkt uráty. Ve Slo"eolkťm národnlm
povlt'nl bojovali pa boku slovemkých vlallendl i parlydni z Cech a mnoha dalllch zemí. Velkou pomoe SNP po. skylli ",kulenI sovčc!d partydni. Nikdy nezapomeneme na hrdiny SNP. UPOZORl'iIUJE: Slavntmu výTo(:! je vtnov!na báseň na tlTáoce 9. Moto ', ft oe vli.m pr'vt hodl do programu vzpo, mlokovt besldky. A na damelt IIrinUclt le leznamte I tlm, jak ,e potomci bojov. nlkll SNP bavl nad , u'nkami Ivtho ob!!· bcntho časo pisu "Zornitka". Zornička prvnl hvhdič.!r.a znat! Ivhinl, r'no. pItIPOMINÁ: 23. upen je v Ir.alendifi označen jako .t'tnl Iv'te k Rumun.kt tociaHstickt republiky. Posllime k ntmu pozdrav rumun.kým Orllk{\m, nejmlad_ 11m přblulnlkÍlm pionýnkt organizace v Rumunsku.
Letos jtl Ho7!.t.a na prddniny trot:hu ne- ,hyni ~allOní bad kd1UJ. A.lt Ho~u 10 rad. Doma mu rlibOlUlli mqlt, a místo táhM ven. Prohnal husy, s/tpiu, pohladil lQho jetk k dldovi a babitu. ,,]0, muft ..... krdlíky. "Chet! vidll fmdnka?" ptá St ~a.snil se Honza p autobusu. Vidl bíll babilJ:a. "Koupil ho pro ttbt dUa. Chlll h!ebfnk.1 vln, které uMnlji k jJ6bltB ti udllat radost." Hon~a St rozhlidl jJ6 jako Imdnci, kdyi utíkají od stáda. ,,Na- ~ahradl. Najednou si potfebuje !!JU~t ml Jtl bych si mul/i, uloDi/. nLjlJitJí mtdÚ{u, hruJku, podílJ(U se s O/!9 na rybnUr.. Neo tltba b)'Ch uidll i delfín.!." Ottvftl f1li. jsou II nim bíli hltbíM), ~ato upij Idní Kolnn ubíhají stromy, polt, lesy a louky. I1ÍtT Iwu~ hladirwu, a tamhlt Elfí oodu Za ,hvíli pfijde VlaJim, o kausek dál ryb. uf..ovka. Kolem. rybníka oUe, lou1r:y, pak nt}; StU" a jdll kousek ~/J nfm dlím s Vl- Itsy. Na ~ahradl pod stromem bea bto tikou ~aňr/Jdou, btr7zardjn u bou4J ~/J '(ÚI,k a ~a plotem čtkají kluti. "CIgwdtk.!, a dUa s babilkou. blls ndm do par!!!" klilí. A Honza na· "Tak pitU jsi pfijtl!" sm.ije se dUa. jednou m, it by om to nqrrwdltj1í mo'e "Bt.. polddniho klulea je tady smutno, to nt"oymlnil ~a dldu, babilku, ~a chalupu mi oll." Babi/ka nese mísu Jkvarkorjch u rybníka, ~a ~ahradu s hrolni as beránkem, plauk, II kamfUcň pr(1.Jkají polfnka, v ku- ~a bmumJjna u lJI'duk, a ~a kamardq,.
Tulák motýlek ](JJif Prchal
"Motýlku, motýlku, kde máš svou postýlku?" .. Na louce, na poli, kde písně hlaholí. Na louce, v zahrádce žiji jak v pohádce. Hned jsem tu, hned zas tam, ó, j á se nalítám!" U li čmci
]jfi FalllL!
Co zas m raky chystají? Šuškají si potají.
Já to přcsto slyšel Krtčí
metro
Milo! Kra/och/J(l Dvě
žížaly s knkem Petrem jezdí pod zahrádkou metrem . Krtek v zemi chodby razí, žížaly se za ním plazí.
a mohu vám říci, že má priet, blýska t, hřmětzkrátka, že ty mraky jsou pěkní uličníci!
Celý den si spolu hrají: .. Ukončete nástup, dveře se zavírají!" A už jedou, žádné kličky, do stanice U ředkvičky. Každá stanicehlíny hromádka, je jich už plná zahrádka. 3
Proč
se myši bojí
koček
RUD O LF S TANI K Kočka
Katka bylajC§t~ malá, kdy! poprv~ uviděla myl. A protož~ Katka ne· byla ani tro~ku odvážná kočka, smiMně vypl!kla a utíkala se schovat k Azorovi do boudy. To se vi, že Azo r nebyl doma, jinak hy si tam nc(rouna. Azo r byl v lázních ve Psi Lhotě, protože ho zlobily hafavky. (Hafavky jsou psi hlasivky a nejlépe se léči práv! ve Psí Lhotě.) Katka se schoulila do ncjzazAfho kouteč1a a pevně dourala, že si my! do psi boudy netroufne. Ale zmýlila se. M)ika nakou kla, na táhla pacičku II Ka tka v koutku začala roztfesenč volat o pomoc.
"Tak ty se bojrl m)'!!, ty kočko jedna?" rozesmála se myt. "To musim hned Hci kamarádkám, takovou legraci jdt! nezažily," A myl uúkala za ostatnlmi myiičkami. Ndťanná Katka si netroufla vystrčit z boudy tfeha jen kousek kočič(ho fousku. A nebyla by ho vystrčila snad nikdy, kdyby ji nevyhnalo mohutné, burácivé HAF! HAF! To se vracel Azor ze Psí Lhoty a hlasivky mll podle v!eho v úpln!!:m pohtdku. Prchajld kočky si ,,"i nevšiml, zalezl do boudy, stoč i l se do klublčka, a už se chystal Ir:.e snu o lázeňských kostech ze Ps! Lhotv. SolVa vlak začal snlt, probudilo ho straJlivé pískánI. Azor se probral, nazlobeně natáhl pra,,!!: ucho, potom levé - a opra"du, nezdálo se mu 10. Před boudou koncertoval celý m)'!! pluk, doprovázený myti plukovn! hudbou: Vylez, vylez, zba~lče, sml!jf se: ti m)ii, vyjez, vylez, :tbabtlče, af tl! m)ii sly!C!
"No tohle!" naježil se Azor. Odraúl se zadníma, vyletěl před boudu a rozktikl se: "Tak mě tu máte! Která se mi p0stav:! prvnl? J" Do myší jako když bad hrom. Cekaly vydělenou kočku - a too tu pted nimi stojí rozkacené psisko a mává výhrůžné ocasem. Vylekané ~edivky upalovaly, jako kdyby jim pod pacičkama zatopili. Sdly se až v bel-pečné díře. Radily se, radily, a nakonec na~krábaly svými drápky jednomyslné rozhod!1uri: PROT02E NIKDY NEVIME, KDY SE OBYCEJNÁ ZBABtLÁ KOCKA ZMtNt V UDATNÉHO PSA, BUDEME SE ODE DNEŠ K A BAT PRO J I STOTU ROVNOU KOCEK. Od té doby se m)1i na celém světě kočkám vyhýbají (i Katce). Ale Azor, který kočkám prokázal takovou službu, na to doplatil. Musel se zase vrátit do lázní. J ak ty dovolené myši strašil, znovu si ptehafnul hafavky.
Babka Václav]díMI<:
Vystrkuje z listí fráček tmavohnědý sameťáček. Roste, sluníčko jej laská, mu ve !vech ptaská. Ráno žasne v mechu žabka: ze sameťáčka - je babka!
klobouček
Dlouhonohá špička Václa~
Jdí'Uk
Špičky rostou po dešti,
což je pro ně neštěstí. Vždyť i tráva rychle roste, nu - a špička musí prostě natahovat tenkou nožku, aby také, aspoň trošku, do kraje se rozhlédla, nad listy a nad stébla. 5
NASCHVÁLNíČCI FRANTISEK NEPIL
Domů!
A bylo po tábote! Zbývajld týdny jako vítr. Tfetí prázdninovou ncd8i na"dvilo tábor tolilc rodi· čd a lOurozencO, že se taktak vdli na louku. A čtvrtou neděli jako by se po táboru slehla zeml:. Nebýt vylla. paných pělinek, nikdo by ani nepoznal, že tam ntjaký kdy stál. Tak pečlivě zahladily družiny stopy po svém pobytu. Do m&/ce nal'O!ltla nová tráva, a tak zmizely i ty cestičky. Nic, pranic nevydávalo 5v~ectvť o tom, I jakou !lápteletěly
6
O/mld" k,ull M.,ul Sluko
\"()u
přebíraly
jdttrky zálesáckou se-
keru se zlatým
letopočtem.
Za
"'těz
družinovém bodovánf. Zlutý trikot ovkm oblékly až ve th:úm týdnu. JdI! po velké hfe "Zákony krále Alóky" vedly veverky pted po!lolkami, a smolné jdtěrky je stlhaly z tl'eúho oústa. Nic, pranic nevydávalo sv/!dectvi o malém obfadu, který si družina je!itěrek udělala před dali( velkou hrou o poklad. V!ichni si v krouž.ku propletli pravice, a jeden po druhém opakovali: "Sundáme veverky!" Sliboval to Vavflr., Alka i Kulich, Roilivka i SedmihllÚek, C a u!pitala to i Esmeralda se sklopenýma očima. Tenkrát jl jdtf ležela v hlavf. ta hotkO!:t z Krále AJóky. V té chvlli jcltě netušila, že jejfm ptičině ním se jdtěrky vy!vihnou n:l !pici táborového bodován!. A že toto místo už. nikomu ani na chvilku nepostoup!. Když se tábor začal bour:u, sedlli oba naschv1lnlčci vedle sebe jako oukropel.kové:. S neskrývaným smutkem pozorovali, jak veverky rozebírají táborovou bránu. Nalla by se tam pro nl práce. Oba pfece mohli na nčkoho shodit tfeba tyč, nebo podstrčit nčk"mu pod nohu hfeblk. Ale nechtělo se jim. Nějak na nf. padalo, Ilvf V
že: o kousek dál rozeblrajf jdtěrky kamna. Ta kamna, která tenkrát vydávala takovou kanonádu, jak v nich začala praskat břidlice. Když pod r ukama po!tolek začaly mizet jťdelní
stoly a lavice, byl Mezulán už docela naměkko. A Skudiblk jakbysmet. Jenže to nechtěl nechat na sobt znát. A pak přijelo nákladní auto pro oddílový inventáf, a to byl úplný koncc. To znamenalo, že je opravdu po tábofe. Za hodinu byl celý náklad pod plachtou. I se zvláltní družinou, která se musela postarat o to, aby se V§echno v pol'ádku složilo v Praze do klubovny. " Pojď, jedeme taky," strčil Skudibfk do Mezulána, a oba st vy§plhali přes bočnice. Vůz se pomalu rozjel a loudal se starou známou \esru cestou do Vlli. Loudal, protože lesem se rychle jet nedalo. Skudiblk bloudil očima po stráních a v!iml si, jak lesy i louky měnily barvu. Jak zrály. Léto se pfehouplo pfes svůj vrcholek.
Na silnici !Iápl tidič na bíkovi se zdálo, že na ;do dfímota. Starostlivě ho toval k nákladu, aby ho "',' n~""'d. Mezulán se ani nebránil. naschválnlčci jeli a jeli,
""2"",..
7
i když se z té dffmoty Mezulán probral. Až když vl1z zastavil u benzf· nové pumpy, zeptal se svého star!ího druha: "Myslí~, že Mírni pojede napfesrok zase?" Mimi mu ldela v hlavě. Tuze se mu líbila. Kvl1li ni často litoval, že na· schválnlčci jsou neviditelní. " Co já vlm?" odpověděl Škudí.
bl", "možná že ano, možná že ne." A pak se auto Z3!!e rozjelo, a oba se dali zase do mlčeru. Do nůčeru, ale taky do tBen!. Na to, jak si vlezou do spadho pytle. J ak budou spát a spát. Celý podzim, celou zimu ajd· tě kousek jara. Dokud je Z3!!e nepro· budí to kouzelné slovo tábor.
Konec
Trampoty EI(()l1(ffO Pra!áJcolld Děda pekl
z brambor placku, kocour taky kousek chtěl. Popálil si o ni packu, poroukatji neuměl.
Chrobák filuta Josif Kulík
Spadl chrobák zjahody, mlha právě řídla nebýt šťastné náhody, zlomil by si křídla. Jahoda už chrobáka ani trochu neláká. Těší se, že na malině nehoda ho šťastně mme.
Partyzánská
jabloň
KRISTA BENDOVÁ Kvete jablOi'í voňavá na vysoké stráni. Kdopak tč [ U zasadil? SměJí partyzáni.
T enkrát, když šli do boje, podzim teskně zpíval jeden z nich se zastavil, do kraje se díval. Sem, do země černavé vsadil jádro malé. Až já zemřu, jadérko, I)' za mne žij stále.
A tak jsem já vyrostla a on padl v boji. V mých květech však ožívá. se mnou dállu slojí. To, co človčk zachrání v krutém nebezpečí, hledí jeho očima, mluví jeho řečL Ej, domove rozkvetlý, ve ~'. uhodném ránu! Cel)' hledíš očima smčlých partyzánu!
I'rtbdsni/ Jifl Hll"")
9
Rado.'fl 0rrnčku
si rada čltam pre jej pekné bhničky, i pre to, že vždycky mysli na nh, malé iskričky. K/.u 1' ... tunJ ~DS Rd.".,.,.k
PestJitlra Ja husic rada mám, na nich si vyhrávam pie!eň o hviezdičke, o jasnej zorrnčke. Aft.!h R'I,~IDOd 1. B M,dóldD'«
Kl~tol'ski
pránI
TEOFIL MACEjKA
Kdybych já měl v moci svět, kvetl by v něm mír a květ.
Perlitk) :: UstU kap .(itlry "Maminko,je to pravda, že když je mezi jablky tfebajenjedno p0kažené, vkclmyzhnijl?" "Ano. " "Tak jsem ud~lal dobře."
'"
:: Uvid~l jsem mezi na!imi jablky jedno zhnné, lak jsem snědl vlechna zdravá, aby se nepokazila. " ,Jaká zvffátka máte doma, dě ti?" ptá se soudružka učitelka. "Pt9dm, my máme psa, kočku a zmrazené kuře." "Aspoň jednou bych chtěl vid~t, j ak vypadám, když spím." "Tak pra<' nespíš pfed zrcadlem?"
10
Louka je
činžák
jOZEF PAVLOVIC Mamička.kozičkaje dobrá maminka. Svoje dvojčátka ani nespouští z očí, sleduje každý jejich krok. Jdou na louku. Držl obě za ruku a poučuje je: "Abyste vyrostla, musíte se pást a ne sHkatjako zdivočelá, po§kodila byste zvitecl domečky." "Domečky? Jaképak domečky?" "Abyste lomu rozuměly, dtti," po-' kračuje maminka, "v každé díte ně kdo bydlI. V téhle malé cvrček sídli, vyhrává nám lidli - fidli. Tam v té větM bydlí myška živá, možná, že se právě na nás dívá. V další žije jcltě tička, ta, 00 ma zelená Jitka," "A kdo bydli v téhle dltd" "V téhle? Krtek," "A v té velké?" " Hraboš poln!." "A tuhle v té docela maličké?"
"Cmdák. Zapamatujte si, louka je jako velký činžák . " Ki'lzIátka se pilnt: pasou a naJlapují vdmi opatrně. Nechtěla by, aby někdo řekl: "Ach, ti čerti rohaú, skáčou jako najatí!" - Raději ať řekne: "Tahle malá ko.zlala,lojsou děti ze zlata. Maminka z nich má určité radost. "
jak hledaly knoflzk] kabat KVETA BOBKovA
Ctyfi knoflíky se kutálely světem. Byly hnědé, 8 ouškem na vnitřní straně. Pobíhaly z cesty do příkopu a tak. J ednou ráno se zastavily před ~kolou. Opřely se Zády o zábradlí a čekaly na děti. H ledaly svůj kabátek. Takový umolousaný, s odpáranou podš.ivkou, s utrženým poutkem, co má na rukávu mastnou skvrnu a ani jeden, jediný knoflik. Zazvonil zvonec, a ze ~koly vyběhly děti.Jenže všechny měly na kabátech knoruky. Co ted, kamjlt, pfemý!lely naje čtyl"i knoflíky. A daly se znovu na cestu. Nevědc:ly, žejsou takové maminky, které každý večer prohlédnou školá.kÍlm kabát, pffiijí nové knoflíky a vyčisti rukáv}'. A tak chodí knoflíky od školy ke škole a hledají svo.j kabát.
II
NEPOŘÁDNÝ
CHLAPEC A POŘÁDNÁ ŽIDLE Daniel Hevier Byl jeden nepofádn~' chlapec. Když se chystal večer ke spánku, neuložil si vfci pěkně do skříně,jak se to patH. Skfiil smutně povrzáva\a a vzdychala: ,Jak je mi smutno, jak je můj život prázdný! Jak dávno už jsem se nepotBila se zelenomodrými kostkovanými kalhotami. A což teprve se svetrem, co má ten krásný veliký červený Hrnec!" Chlapci; svlékl košili a přehodil ji pfes židli. :"l'avrch položil kalhoty, tričko, ponožky ...
•
Maminka si toho všimla. "Zase děláJ nepořádek. 'lidlička je ověšená jako stromeček a skHií je prázdná !" Chlapec, ncposlucha lenivý, se jen zasmál: "VB, židličce je v noci zima, potře buje nEeo teplého na sebe. Podlvej se, ted je jak má být." Sotva chlapec usnul, židle se zachvěla. Nejprve jen docela ma1ounko, potom se pohnula a nakonec udělala několik kroků.
"To je prima, že jsem jakž takž oblepomyslela si. "Už dávno jsem chtěla nav!úvit svoji tetku, lavičku v parku. Ale jak se vydat do světa jen tak, bel. šatů?" A židlička udělala hop-cup, raz dva tti čtyň pět - a už byl pokoj prázdný. Ráno se chlapec probudil, vyskočil z postele a... Rozplakal se a volal maminku. A zatím lidé v parku kroutili hlavou nad židličkou, pfes kterou visely dětské !aty. No tohle ... ! čená,"
Rozhněvaný
kohout
Mi,osltlD Clruddltk
ZM kohouta zlobí slípkr, nechce se jim hledat zrní. si samé klípky, až ho z toho hlava brní. Znechuceně pípne: .. Těpic! Ještě že mám jen pět slepic. Vbk vám v hrdlech ztichnou mlýnky! Vykrákám vás za hřebínky 1" Sdělují
Pýchavka Jitka N(JlX)lrradskd
Motýli tančI. Zvesela hraje jim lesní kapela. Bim a bim
a bim bim bim na pýchavku čmelák
tluče.
Zapomněl
však na obruče, buben málo pevný bylbum! - a všechny poprfiil!
Kačeny
]I'í Str.fth Na plese zlobila se včera divoká kachna na kačera, fe on je samý drahý samet a 5 ní jako by kaluž zamel. l3
POHÁDKOVA HRA
Hon n~ lilku. D~deček s blbi~ko" uslechll pliC! Sudulinka aspf'cha)1 k IIUl ncf ... Budullnka 1ylvobodl teprve rl f'OchyuJI v!echny čtyflli!ky. Tuto hru hn]1 tfl hr~~i • kostkou l figurkami z .. ~Iovil!če nezlob se!" Jeden hrU pfeduavule lilky a mli
čeyfl
n&urky,
dědeček .l>abičkall
mall po Jedné fi,u...,,,. Kddý hrič ,ml hizet Jen Jednou a poltoupl " tolik. kolik mU padne nl konce . Na f>OUtku hry sto)1 dide! .. k s babičkou nl troJúhelnldch, lilky nl čtvercfch. lIJky se moha,", pohybovat Jen po červenych l černých bodech kolem nory, dl\d"ček I 10,;,. blčk"u ).. :toll po zelených a černych bodech. v!lchnlllbovolným .mi!!rem. Jakmile babička čl d~dečck cestou ll!· ku potki, Je filka chycena. Kdy! JSou lI!ky pochytlny. tlrilč; sl úlohy "yměnl. Vltčzí tl dvoJice. kterli pochytí lilky nejrychleJI. VymýJII a kreoll Gabriel Flldlc
EVA a
J iříček
Od ptíhody s Jitíčkem dostaly Evi- jiskrami pilnč plnila úkoly, které jisny prázdninové dny rychlej!1 spád. krám ulr.ládá um8cc slavík, obratná Problém "co s volným časem" docela kočička, chytrý pejsek a pilná včelka. zmi7.el. Eva 5(" spřátelila s m!stnlmijiskrami, a ka.idou volnou chvťli trávila Dovedctc podle obrázk6 vyprávčl, v jejich společnosti. - Ke konci prázd- které úkoly Eva s jiskrami plnila a janin mohla vedoud oddllu napsal Evč ké zv{fátko kterým splněn ým úkolem potvnenf, fe Eva s jej/mi vesnickými potBila? Zkusle 10.
S Evou a její tetidoušky. 18
hvčzdičkou
se
opět
setkáte v zátí, v I.
ěide
nového
TOČníku
Ma-
Spořinek
vypravuje pohádku O nenasytném syslovI Obili těžklo a zlátlo. Horko k zalknud, zeme: vyprahlá a popukaná, a déle nikde. Pkničné uno se zača l o drolit z klasO. " Taková pochoutka," olizl se mlsoun sysel, a cpal si zmlm kapsu v jedné tváři, potom ve d ruhé. Kdyby nebyl sysel ale klokan, určit~ by si nacpal i kapsu na blije. Takhle mu musely stači t jenom ty dvt. Ztttka se doploužil ke !Vl sysll dUe, Vl}'pal do ni proud p!eničných zrnek, a uf zase sedí v obili a cpe se, až mu za u~ima skákajf boule. Ani si nevšiml, že nad nim stoji děti: "Pojď s námi na posekané pole! My budeme sbírat klásky, a ty rOZllypané zml. Pomoz nám, sysle,
jde ti to rychle!" "Pchch!" odfrkl si sysel, a pak už dělal, že děti nevidí ani ncslyil. Cpal se a cpal, až na poli zůstal docela sám. Alejen na malou chvilku. Po ccstě bHf pes Alfk. uJi nastražené, nos u země. Simrá ho v nčm nádherná vOně. Vonl po vypaseném syslovi ... Skočil mezi obili, a už ho žene! Sysel bUl, ztrácí zrnka p§enice, a pole je veliké, vtt1i, než si myslel. Konečné vklou:d do prázdné dlry a únavou usnul. Probudil ho až rámus kombajnl'l, které jezdily po poli a sehly plenici. Pak pffily děti a posblraly zapomenuté klásky. Měly za ně slíbeny b0růvkové koláče. J en nenasytný ~y5el neměl nic. Ztratil i ~vou noru plnou !ladkých pjeničných zrn. Kdo z vál mu k ni ukáže cestu?
•
ID "
,
•
JAK ŽEBŘíKY USMíŘilY SOUSEDY Blanka
Švábová
V chaloupk:l.ch podobn}"ch si jako vi!: lak nádherná hMeň. Jabloň dá· "cjee vejci bydleli dva sousedé. Dlou- vala jablka, jaká se nesklízela 510 mil há léta žili vedle sebe a vi'lbec na sebe dokola, a hrukň rodila hrušky, jakým nemluvili. Ani se nezdravili, a nikdo se podivovali i cizozemci. nevěděl proč. Kdy! se měli potkat, "Kdybych já měl jen kolik takových buď se od sebe odvrátili, anebo ptdli jablek," vzdychal Mejzlfk. ,Jak bych na opačnou stranu silnice. si doptával! Denně bych slupl jabKdyž se pak rYÚjeli, hleděli zarputile líčko pfed spanlm a určitě by se mi do země, jako by hledali včerejil den zdály ty nejhezčl sny." a pozdvihli oči, až když už byli hez- "Kdybych já měl jen olatku těch kých pá,r krokll od sebe. žluťoučkých hru!ek," skHpal lub)' Jeden se jmenoval 2ejdlfk a druhý :lejdllk. "To by mi bylo hej! Takovou "·Ic:jzlik. hru!tičku po ob«lě, tO by bylo něco." Měli zahrady. P&tovali v nich kytky, A tak se rozhodli. Bud dna, anebo jednu voňavějšl než druhou, a nejen nikdy. kytky. I ovoce. A právě v tom ovoci Snala se vlahá zál'ijová noc. \Iěsle bylo čerto\'o kopýtko, proč na sebe newltil a bylo ticho, že i srdce mohl lak zanevtcli. člověk poslouchat, jak mu ztetelně Na l.ejdllkově zahradě rm:tla nádher- tluče. ně kolatá jabloň, na Mejzlílr.ově práZejdJJk vzal velikou olatku, a hurá
k ~lejzlfko\'t zahradě. :\Iejzllk popadl objemný klXík, a hr do ZejdHkova sao d", Pod jabloni a hru!ní ležely žebl'iky. Dlouhé, bytelnt stavěné, jež by udl'· žely dva chlapy, ne-Ji vlc. lejdllk si žebtik postavil pod hrukň a už se !plhal do voňavé a kooaté koruny, zrovna jako o kousek dál mlsný soused :\Iejzlfk. Jeden r...al jablka, druh}· odvod hrušky. " Paneč ku, 10 jsem Zejdlíka dobthl," m)"!lel si :\Iejzlik, když mtl kolik už lémét \Tchovatý. "To bude mít :'\Iejzllk po náladě, až zjisú, jak mu hrušky prol'idly," radoval se 2:ejdlfk. Usmlvali se spokojent oba dva, ale ne na dlouho. Jak i\lejzlfk slb.al ze stromu, bůh suď kterak se stalo, avbk pHčka u žebHku se uvolnila, a ... buch! :\lejzUk letěl dolU, ani se ničeho nemohl pfidrtet, jak v rukou svfral ten kol. Dopadl na um, že hůf ani dopadnout nemohl.
Sténal, natlkal, zatínal zuby bolesti a plazil se domů. 2:ejdllk výHik sl)"~eI a hned se dovtípil, cože se to asi v jeho zahradě děje. ~aklonil se, aby lepe viděl i slykl, a \'tom, ach jémine! Spatně vyválený žebiilr. po mokré trávě ujel - a 2:ejdllk letěl dolů rychleji nežli ta zralá hru!ka. Ani větvi se pl'idrtet nemohl, jak obtma ruka· ma drtel tu Oblku plnou žlutoul'kých hru&ek. Ležel na zemi a myslel si, že je dočista po něm. Tak ohromnou měl bolest, kam si jen sáhl. Zaj/kal se a ani dýchat nemohl, nebol měl za· traceně nara1.ená žebra a nakfápl ý ",",
Oba dva se vlekli po zemi a spllali sami sobě. Bylojim tohoto zapotfebl? Ale co do pozdní lítosů, spB koukali, aby je potají okttillékat. Pfesto vlak po čase museli vyjít ze stavenI. Náramn~ kulhali jeden i dnI hý, obli· čej samá leukoplast, samé odfeniny
"
a sem lam i scšilá kClže. Zvlilť hezký pohled na nt nebyl. Když se sousedé poprvé od té nehody potkali, poprvé za svého sousedstvl se spolu zastavili. "Představte si," povldá 2ejdllk, "že onehdy jsem spadl z pl'ldy. Taková smůla! Muslm dát opravit schody, byly uŽ celé zpuchřelé." "I mě potkala vdiká nehoda," zlrá· peně se svěfoval toolejzllk. "Opravoval jsem ohp u stfechy a ujela mi noha. Potrvá 10, než se vyléčím!" Nalo se vzájemně politovali, popřáli si, aby se jim zraněni co nejdHve zhojila a belhali se domů. Když se uzdravili, nal Ze.idllk koifk tI~ch vzácných jablek a kl za Mejzlfkem. "Přinesl jsem vám jablka," U5mlvá se na něho, ,,3 chci vás poprosit o matku tčch vašich hrukk." "Koukejte," kývl Mejzlfk ke stolu, "právě jsem vámje připravil. A chtěl jsem vás poprosit o kolik jabIJček." Od toho podzimu si ZejdHk i MejzIJk mezi sebou ovoce vzájemně vyměňeo vali - a byli vdiet spokojeni.
Rozm luva na
záhoně
MirosltJlI Chuddltk
Ptá se motýl: ..Špenáte, vy strach z ddtě nemáte?" Špenát vzdychne: "SpB se hrozím být na jídelnIčku kozím."
A že se zdravili 3 mluvili spolu, dá pfece rozum. 1 zahrádkáfské taso.-
pisy si mezi sebou vzájemně pOjoo. vali, radili se jak hubit ovocné jkOdce a zavádčl novinky ovocnáfské v&ly.
Co nového cllystá Mateřídouška
od
příštího
Finek II Vendulka z Kaprotůnf. Fánck je kluk, Vendulka holka a Kaprotůně jsou čtr náct domků v zátočině u řeky, nic víc. Zádni Ikola, žádné kino. Zkrátka ztracená varta. Zapadákov, kde kapři dávajl dobrou noc. PMběhy Fánka II Vendulky najdete v každém čblc MateHdowky nového rolnlku.
č í sla
Ježka Franti!ka už většina z vás zná. Právě plqic na prázdninový OStrov kulatý a zelený jak tal1t špenátu. A protože je 10 pohádkový ježek, prázdniny mu hudou trva t celý rok - to znamená dvanáct čise] MalcHdou!ky.
Co to je Trojský kůň? A co JiHkovo viděni? A Norimberský trychtýf? A Pandotina skHňka? To vám prozradl moudrá sova ve svém okénku, které otvírá už za mtsfc. Máte rádi loutky? Jestli ano, pak bude vaším ruka. Jak je to možné? Už v pfíiltím čísle najdete odpověď. loutkářem
Ne<.apomrnu si t1l1 <:.áfi <:.tJji.ftit Mafďídoul/ro I
okraji každé čtvrtky; okraj bude pevněji!. Do jedné ze čtvrtek vyražte v zesllen,: části vypůjčeným pr6bojnlkem ln kulaté otvory (po proste o pomoc třeba staňl pionýry nebo taúnka). Tuto čtvrtku použijte jako !ablonku. PoloŽte ji na dalšl čtvrtku a prorazte i v ni na stejných mblech otvory atd. Jen tak hudou dlr!.:y na \/Jech čtvrtkách přesně stejně uml$těny_ Potom si nastHhejte vložky meú listy alba (čtvrtky). Neseženete-li hedvábný papir, určitě $i obstaráte měkký průk1epový (d8ají se na něj kopie při psanl na stroji). Vlotky jsou o I cm uHl a kraúl než čtvrtky. Ke každému listu alba polepte jednu vložku - na levý okraj v ~ífce asi jen půl cm . A nyni to hlavní: na jednotlivé čtvrtky nalepte fotografie. Stránky nepfe-
Z CHYTRÝCH ZÁPISNiKO Z pionýrských táborů a vůbec z prázdnin jSle si mnozí privezli plno fotografiI. l\ložná, že jste letos skládali slib jisker nebo se zúčastnili sportovnich a kulturnfch akci ke 30. výročJ Pionýrské organi:l;ace. Hromádka fotografií na památku si žádá ~km~ album. Ud~láme
si
Album na $1Iímky. Opalte!!.': si vědl pOCCI tuhých krrslidch č.tvrtek. Nejlepil jKlu kdé, ale postačl i obyčejné blit. Jednu čtvrtku rozměřte na delšl straně po 2 a pl'll cm a n astřihej t e z ní proužky. Ty pak pfi!epte k levému
plňte, aby zbylo dost místa na čitelné pis a třeba pěkná rotka; např. VlItupni zápisky, co snímky pfipomínají. Ne- hrána do tábora a úhledný nápis: zapomeňte hlavně zaznamenat rr.ísto Pionýrský tábor 1979. a datum. První čtvrtka je vlastně Nakonec na sebe poskládané listy pevpřední deska alba, proto na ni nepti- nč svažte ozdobnou Můrkou a album lepujte tenkou vložku. PatH tam ná- je hotovo.
o
Zllhrajeme si SilkolJá lkolka. Hraje se podobně jako !kolka s míčem. 1. Vyhodit §šku, tlesknou t, chytit. 2. Vyhodit ši!ku, dvakrát tlesknout, chytit. 3. Vyhodit !jijku, otočit se, chytit. 4. Vyhodit §išku levou rukou a zase do levé ji chytit. 5. Vyhodit šišku pravou rukou a zase do pravé ji ehrtit. 6. Prohodit šišku kroužkem z vrbového prutu (asi z 5 kroků. ) 7. Házet šijku do hrnce nebo do koliku - 3 X za sebou ze vzdálenosti tH, čtyř a pěti kroků.
5 h ráČkh. Z určité vzdálenosti háže každý hráč dovnitř kruhu. Každý člen družstva má povolených IOhodů. Zapisovatel-rozhodčí přesně zazna· menává, kdo jaký měl hod. Vyh rává družstvo, které má nejvfce zásahů.
(Padl, ,,
Silkou lIa cíl. Na hfi!ti nebo na louce utvořte ze svázaného lana kruh. Potom sestavte družstva napf. po 3, 4,
"
Ja take rad kresllm
a
plSU . ..
Mateřídouška
Opatovická 11 11000 Praha 1
•
"" Bim je jdtě malé ~těně, když jdou děti, skáče na n Č. Chce si pofád hrát, jenže, 00 mu dát? Rozkouše nám vkchny věci, my ho máme rádi pteci. J e to pejsek kamarád.
Kočka chytá myši, je bysLrá a vše slyl!. J e-ti my!ka ve spíži, kočka si tam pospíší. Skočí po ní! Už ji má, a oUzoe se, pak ji pyšnč k hospodyni nese.
H. u, 7 1.,
ZAl I c
,,'.hulil. P.ol. ~ Pr"~, li
o
D~101 .. I .. d
1"
VltllOV t VLIlOVI
Vlkovi se kdysi dávno říkalo vrk, protože když se vydal za kořisú, vždycky výhružně vrčel. Zvířátka ho pokaždé slyšela a utekla až na druhou stranu lesa. Proto s vrčením přestal, ale jméno vr k mu už zo.stalo. Vrk byl hlou py a neobratný, málokdy se mu podafi!o ntto chytit. Chystal se třeba na srnky. Najednou vykřikl: "Skočím na tebe a sním tt. nejmenší ka.
"
Zajlc běhá po lese, sotva mrkev unese. Chutná sladce jako med, snědl by jí kope<: hned.
lou§ku!" Vlechny srny i s kolouškem V7.aly nohy na ramena a rychle utekly pryč . Vrk se musel spokojit s my§kami. Jednou vyrazil na zajíce. Malý u!ák, který neuměl v)'slovovat "ru a tíkal místo toho "I", vyktikl: "Vlk jde!" A vrkovi zase všichni utekli. Ale Jméno \'Ik se jim zalíbilo. Od té doby ~e vkm vrkúm říká vlci. VI.,,« LtHul
~
AJ<. 10 I.,
.\d ..,I,Io M •• i, H.~ •• ~hu ( P.dJ. 61.1
Hezké obrázky a bás ničky v poslední dobt do redakce poslali: Helena Zlámalová z Brnaj Petr Vaněk z Bordovicj Renata Procházková z Tuchorazej Michal Plachta 'l. Vodňan; {veta Stfitccká z OSlravy-Porubyj J ana a Petr ;\ lackovi z Oslavanj Tomá! Novotný 1'. Ústí nad Labem, JiH Rýdl z J ablonce nad Nisou a Martina Kohoutková z Prahy.
"
V roku I hradu Kar!lteJllu prdsk' yoJsko. Vedl Je Zl kmulld Korybut, který usllovll o Uskou korullu. Chtll ,e zmocnit ~orunoYI~nlch \l;lenotO, ukrytých ni hrldil.
Prahn~ doubll, !e vzdal l. Ale zmýl ili se. 28
K.,,,,,.,",,,~i.,d;;·,;;íl'l. ~~~~~;::~:;~ť;";; I mlJI f,
p,r{tlho dne se od &.sn~ho nn, ozýv,l, z hndu hudbl, Jhot IlpfV. To natelnr obr'ncll prndnjml Uludky khlpllll, ~91klll ni natblJ bu lenlch" bez nlvaty I bu honlny.
I . Vzdall
. Lest se podlrlll. Pra •
bor a r02ll\rzele odt'hll.
2.
V SRPNU je už bllž k podzimu než k jaru a ptesto si na naM stránce, ozdobené tnámý. mi ;,;naky, unpomlnáme na jaro. Bylo to 24. dubna. Celá republika slavila se svými pionýry 30. výroď jejich organiuce. Do Prahy se sjeli ti nejlc:pM, aby pfijali pionýrská vyznamenánI. Desítky mlad!lch i star· Jich pionýrů odchátely;,; krásného Ryt1fského sálu Vald!tcjtukého paláce s h[dým čestným od;,;nakem na kroji. Za dobrou práci, ta olX· taV05t. Pionýr Pavel Audéra, žák 9. třídy, si do malé obce Ddítn! na Jindřichohradecku odv!:J:d vyznamenáni v podobě medaile a!i jako koruna. Celkem malá medaile, ale vyznamenánI velike: "Za pionýrsk)' čin". J aký byl? Do rotvodněniho potoka spadl d\"Ouletý chlapdek. V mžiku se ho zmocnil dravý proud. Nablb:ku nikdo nebyl, jen chlapcova ~tilet! se· 5tfička. Ta ovJem na záchranu n estačila. Na~ttstl právi'! projížděl kolem potoka na kole
Cestn} piolljr!kj
30
Dd~M/;
,ulTil kluk. Pavel. Sotva ;,;powro\"al, co se d~je. neváhal a skoči l do rozbouřené vody. lachr!nil chlapci ži\'ot, sesttičce brálku, ma· mince dítě. Už j~me si nejednou vypráv~li, jaký má být pionýr. Když je tfeba, takč jako váJ starší kamarád Pavc-J Audc"ra.
o ježkovi,
který kamarádil s medvědem
pl~f O .... Gl'1ld\ lHOTOVÁ. KRESLI V~I\A FALTOVÁ
Svítalo. l.e:oi vončl a na malém zeleném kel1čku se houpala uschlá boo růvka. Když se jí dotkla mčkká med· vědl srst a ježkův pichlavý kabát, vyjekla leknuúm. Brzy však v c3uIllm kru poznala staré známé. "To je dost, že užjdcte," řekla misto pozdravu na dobré jitro. "Medvěda tu někdo hledal!" - "Opravdu, a kde?" volali nedočkavě oba c~tovatelé. Uschlá bobulka vraštila čelo a ptemý!le1a. Pak se dala do zdlouhavého vyprávěni o klukovi (vůbec si nepamatovala, jak vypadá), který chodí každý den do lesa 8 kolíkem a hoU. Všude s ni !mejdf a povykuje: ,Jdimánko.MM!" Borůvka usoudil, že to nemožné jméno nemůže patfit nikomu jinému, než medvědovi, který pořád jen fňuká, brečí a natahuje moldánky a vůbec se do lesa nehodl. Své povfdi'-rú skončila přáním, aby Jelimánek už rychle toho kluka potkalJinak les od samého volání ohluch. ne a ze!edivl. "No, no, snad není tak zle," snažil se ježek František bránit svého kamaráda. ,Jelimánek už dáv. no není jelimánek, ale medvěd Ba. ruvka." Uschlou bobulku to tak rozčililo, že se z keMčku utrhla, spadla někam do mechu a už se neozvala. Frantikk a Borůvka zůstali tiše stát. Nad nimi se pohnuly větve statné borovice. "Musíte čekat. Kluk Kilián určitě jdtě přijde. Kdo má někoho rád, nepfestane hledat!" (Franti§ka napadlo, že má rád les a celou dobu, kdy cestovali mátem, se mu po něm stýskalo.) Ale Borůvka si pořád jen stěžoval: ,Já už nemám trpělivost
12
čekat.
Já už t'J bez Kiliána ani chvit· ku nevydrl1m." Borovice se zlobila, že se tak málo ve světě naučil a musela ho napomenout: "Bez trpělivosti se nikdo neobejde. DáVIlO bys to měl vědět 1" A plácla ho větvi přes ucho. Když se narovnala, protáhla a rozhlédla po krajině, hlásila smfřlivě medvědovi dolů jako z rozhledny: "Už nemus{§ naHkat. Vidfm tvého kamaráda Kiliána uprostřed louky před lesem. Bn:y sem přijde, a ty sc připrav na shledáni!" l\'ledvěd si honem utlel slzy, očisůl kožíšek a vyprášil tlapky. Ale nevěděl, eo má dč lat dál. Ohlížel se po Františkovi, který měl vždycky na všechno dobrou radu. ,Jakpak se medvědi pnpravují na shledání s malými kluky?" zeptal se ho. A ježek mu zašeptal: "Lehni si do borůvď a jdtě chvilku čekej. Kilián tě najde a půjde s tebou domů. rukal jsem ů přece, že všechno dobře dopadne. - Já zadm zmizím. Půjdu do lesa na houby. Tak se měj doMe, ty Jelimánku-&růvko! Už mě nehude! potřebovat!" A bylo to tak!
31
INDEX 01686~
,q NIlJOU SI YLESE TU N!JI
···
..- " .. ..
' .'
