yně jméno příjmení identifikátor. Škola ulice, č.p

A

Astronomická olympiáda

Ústřední kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ), 23. 5. 2014, Brno

Identifikace práce – prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Žák/yně

příjmení

jméno

Škola

ulice, č.p.

identifikátor město

PSČ

Účast v AO se řídí organizačním řádem, č.j. MŠMT – 14 896/2012-51, zveřejněným na webových stránkách AO.

Bodové hodnocení - vyplňuje hodnotící komise:

A:

B:

C:

D:

E:

Σ:

(max. 12 b)

(max. 14 b)

(max. 16 b)

(max. 10 b)

(max. 20 b)

(max. 72 b)

A) Digitárium (celkem max. 12 bodů) Nacházíte se v digitáriu. Máte 5 minut na pročtení otázek před tím, než začneme promítat. Čísla otázek budeme v průběhu ohlašovat, ale číst je nebudeme, protože nejsou pro obě soutěžní kategorie stejné. Případné dotazy NEBUDOU v průběhu projekce zodpovězeny, proto se ptejte hned. Mějte však na paměti, že dotazy zodpovíme nahlas a mohli byste tak napovědět soupeřům.

1. Napiš číslem správné pořadí, v jakém jsme viděli zatmění Slunce.

6. Ze které polokoule bychom viděli tuto část oblohy? Jižní ……………………………………………………

úplné ……………2 částečné ……………1 2. Napiš název souhvězdí, označeného červeným laserem. Lyra …………………………………………………… 3. Meteorické roje se pojmenovávají podle souhvězdí, ve kterém mají radiant (ze kterého zdánlivě vyletují). Napiš název meteorického roje, který je promítán. Lyridy …………………………………………………… 4. Napiš název zvýrazněného objektu v souhvězdí Býka. Plejády (M 45) …………………………………………………… 5. Které z těchto souhvězdí leží ve směru ke galaktickému centru? Střelec ……………………………………………………

Žák/yně jméno

příjmení

7. Na jaké souhvězdí ukazujeme? Jižní kříž …………………………………………………… 8. Právě sledujeme přechod měsíce Io přes Jupiter. Jaký astronomický jev na Slunci by viděl pozorovatel na Jupiteru, který by se nacházel v místě stínu? Úplné zatmění Slunce …………………………………………………… 9. Jakým symbolem se označuje tato planeta?

a)

☥

b)

c)

♆♄ d)

10. Napiš jméno této planety. Neptun ……………………………………………………

strana 1/8

A



B) Přehledový test – Foyer (celkem max. 14 bodů) Na vyplnění této části máte 25minut. U každé otázky je vždy správná právě jedna odpověď.

Pokyny k testovým otázkám: U následujících otázek zakroužkuj vždy právě jednu správnou odpověď. Zmýlíš-li se, můžeš 1krát svou odpověď opravit tak, že zakroužkované písmeno přeškrtneš písmenem „X“ a zakroužkuješ jinou odpověď. Bude-li jedna otázka opravena více než 1krát, nebo bude zakroužkováno více variant, bude při hodnocení považována za chybně zodpovězenou. Při hodnocení se nerozlišuje mezi otázkami nezodpovězenými a chybně zodpovězenými, tj. za chybné odpovědi nejsou odečítány body.

1. Který z tzv. galileovských měsíců obíhá kolem Jupiteru nejdále od něj: [a] Ganymedes [b] Callisto [c] Io [d] Europa

7. Když je Země Slunci nejblíže, panuje v České republice: [a] jaro [b] léto [c] podzim [d] zima

2. Mezinárodní vesmírná stanice obíhá nad zemským povrchem ve výšce přibližně [a] 4 km [b] 40 km [c] 400 km [d] 4 000 km

8. Kdo objevil gravitační zákon – vzorec pro výpočet gravitační síly? [a] Mikuláš Koperník [b] Galileo Galilei [c] Johannes Kepler [d] Isaac Newton

3. Rychlost světla ve vakuu má hodnotu: [a] 299 792 458 m/s [b] 299 792,458 m/s [c] 299 792 458 km/s [d] 299,792 458 km/s

9. Který z těchto útvarů není souhvězdím? [a] Velryba [b] Velký vůz [c] Velký pes [d] Velká medvědice

4. Kolik procent hmotnosti Slunce přibližně tvoří helium? [a] 25 % [b] 50 % [c] 75 % [d] 100 %

10. Který z těchto objektů je největší? [a] Ceres [b] Pallas [c] Juno [d] Vesta

5. Která planeta se kolem vlastní osy otočí za delší dobu, než za jakou oběhne kolem Slunce? [a] Merkur [b] Venuše [c] Země [d] Mars 6. Jaká teplota přibližně panuje ve středu Slunce? [a] 15 000 °C [b] 15 000 000 °C [c] 15 000 000 000 °C [d] 15 000 000 000 000 °C

Žák/yně jméno

příjmení

11. Která sonda byla vypuštěna nejdříve? [a] MESSENGER [b] New Horizons [c] Rosetta [d] Galileo 12. Které z těchto těles se neotáčí kolem své osy? [a] Měsíc [b] Pluto [c] Slunce [d] Žádné z nabízených

strana 2/8

A



13. Ve kterém měsíci v České republice končí letní čas, kdy si hodinky musíme posunout o hodinu zpět? [a] v září [b] v říjnu [c] v listopadu

Žák/yně jméno

příjmení

[d] v prosinci 14. Která z těchto hvězd je červeným obrem? [a] Sirius [b] Aldebaran [c] Vega [d] Slunce

strana 3/8

A



C) Exploratorium – 50 minut Odpovědi na otázky najdeš u příslušného stanoviště. Na splnění každého úkolu máš 5 minut.

(celkem max. 16 bodů)

1. Jaké je na exponátu roční období? V jaké fázi je Měsíc? Zjistit  roční období: ………………..…… fáze Měsíce: ………………………. 2. Co je exponátem? a) meteoroid

b) meteor

c) meteorit

d) meteoid

3. Napiš označení místa, kde se nachází sopka, kterou vidíš na modelu. A……………… 4. Které dva objekty sleduješ v těchto kukátkách? Saturn, Venuše a) …………………………………… b) …………………………………… 5. Jaká tělesa jsou postupně zobrazována? a) Slunce b) Jupiter c) Měsíc d) Venuše 6. Zjisti, který z měsíců má větší hmotnost – Rhea, Japetus ………………………………………………………………………………………………………… 7. a) Ke které planetě patří tyto měsíce? …………………………….. Saturn Jak se nazývá tento měsíc?………………………….. Europa Jak se nazývá tento měsíc?………………………….. Titan Jak se nazývá tento měsíc, který je největším z Neptunových měsíců?………………………….. Triton 8. Co zanechalo tyto stopy? U klece s trilobity… a) bota Neila Armstronga b) pravěká zvířata c) bota Buzze Aldrina d) brněnská lasička

Žák/yně jméno

příjmení

strana 4/8

A



D) Malé planetárium – 15 minut + 10 na adaptaci/příchod (celkem max. 10 bodů)

1. Jak se jmenuje označené souhvězdí? Labuť ………………………………………………………………………………………………………… a) Je toto souhvězdí cirkumpolární? Ne ………………………………………………………………………………………………………… b) V kterých dvou ročních obdobích ho uvidíme na večerní obloze? Léto, podzim ………………………………………………………………………………………………………… 2. Jak se jmenuje svislá čára, kterou nyní ukazujeme? Meridián ………………………………………………………………………………………………………… 3. Která ze dvou přibližně vodorovných čar je ekliptika (horní/dolní)? …uvidíme… ………………………………………………………………………………………………………… 4. Jak se jmenuje označené souhvězdí? Kefeus ………………………………………………………………………………………………………… a) Je toto souhvězdí cirkumpolární? Ano ………………………………………………………………………………………………………… b) V kterých ročních obdobích ho uvidíme na obloze? Jaro, léto, podzim, zima / pořád …………………………………………………………………………………………………………

Žák/yně jméno

příjmení

strana 5/8

A



E) Příklady (horní terasa – 50 minut) I. Úloha – Vzdálenosti ve vesmíru Ve školním a krajském kole jsme poznali jednotky používané pro vesmírné vzdálenosti – světelný rok a parsek (a jejich díly a násobky). Někdy se pro vyjádření vzdálenosti použije světelný rok, jindy parsek, jako například v části d) této úlohy. a) Převeď jednotku gigaparsek na kiloparseky. 1 Gpc = 1 000 000 kpc b) Jakou rychlostí v km/s by se pohyboval objekt vesmírem, kdyby urazil jeden světelný rok za 2 roky? Světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za 1 rok (označme tuto dobu jako čas 𝑡). Abychom tedy urazili jeden světelný rok za jeden rok, musíme se pohybovat rychlostí světla; abychom stejnou vzdálenost urazili za dvakrát delší čas, stačí se pohybovat poloviční rychlostí, než je rychlost světla. Výpočtem: 𝑣=

𝑠 𝑐∙𝑡 𝑐 km = = = 150 000 2𝑡 2𝑡 2 s

c) Vzpomeň si, jaký je převodní vztah mezi parseky a světelnými roky, se kterým jsme počítali v krajském kole. 1 pc = 3,26 ly d) Známá Krabí mlhovina se od Slunce nachází zhruba ve vzdálenosti 6 500 světelných roků, Galaxie v Andromedě je zhruba 780 kpc daleko. Kolikrát je Galaxie v Andromedě od Slunce dále než Krabí mlhovina? Výsledek zaokrouhli na jednotky. S ohledem na předchozí část c) této úlohy 780 kpc 780 000 pc 780 000∙3,26 ly = = ≈ 391 6 500 ly 6 500 ly 6 500 ly

II. Úloha – Oběh Slunce kolem středu Galaxie Ve školním kole jsme vyřešili rychlost pohybu člověka na rovníku, která činí 465 m/s. V krajském kole jsme vyřešili rychlost pohybu Země kolem Slunce (kterou se pohybujeme i my společně se Zemí), tato rychlost má hodnotu 29,75 km/s. Další pohyb, který konáme společně se Zemí a Sluncem, je pohyb kolem středu Galaxie. Vypočítáme rychlost tohoto pohybu. a) Slunce se pohybuje ve vzdálenosti 27 000 světelných roků od středu Galaxie. Vypočítej dráhu, kterou Slunce urazí za 1 oběh kolem středu Galaxie. Pro číslo pí použij zaokrouhlenou hodnotu 𝜋 ≈ 3,14. Výsledek uveď ve tvaru 𝑎 ∙ 1015 km, kde 𝑎 je celé číslo. Žák/yně jméno

příjmení

strana 6/8

A



Ve školním a krajském kole bylo 1 ly ≈ 95 ∙ 1011 km, takže 26 000 ly ≈ 247 ∙ 1015 km 𝑜 ≈ 2 ∙ 3,14 ∙ 247 ∙ 1015 km ≈ 1 600 ∙ 1015 km

b) Jeden oběh Slunce kolem středu Galaxie trvá zhruba 240 miliónů let. Převeď tuto hodnotu na sekundy. Počítej, že 1 rok trvá přesně 365 dní. Výsledek uveď ve tvaru 𝑏 ∙ 1015 s, kde 𝑏 je celé číslo. 𝑇 = 240 000 000 ∙ 365 ∙ 24 ∙ 60 ∙ 60 s ≈ 8 ∙ 1015 s c) Na základě hodnot v částech a) a b) této úlohy urči oběžnou rychlost Slunce kolem středu Galaxie. Výsledek uveď v kilometrech za sekundu a zaokrouhli ho na desítky. 𝑣=

𝑜 1 600 ∙ 1015 km km ≈ = 200 15 8 ∙ 10 𝑇 s s

III. Úloha – Zatmění Slunce a Měsíce V krajském kole jsme se zabývali zatměním Měsíce a zjistili jsme, že k zatmění Měsíce nedochází při každém úplňku. Stejně tak k zatmění Slunce nedochází při každém novu. Je to způsobeno tím, že Měsíc neobíhá ve stejné rovině, v jaké obíhá Země kolem Slunce (rovina ekliptiky), ale obíhá v rovině, která je vůči rovině ekliptiky mírně skloněná. Jde však spočítat doba, po které se Měsíc dostane do stejné fáze a stejné polohy vůči Zemi a Slunci, neboli můžeme spočítat dobu, po které se budou zatmění Měsíce a Slunce opakovat. Tato doba se nazývá perioda SAROS a trvá přibližně 18 roků a 11 dní. Během této doby se vždy vystřídá 29 zatmění Měsíce a 41 zatmění Slunce. a) Pomocí následujícího obrázku vysvětli, proč nastávají zatmění Slunce častěji než zatmění Měsíce. V obrázku je vyznačeno Slunce (S), Země (Z) a trajektorie Měsíce. Obrázek není ve správném měřítku. Můžeš kreslit přímo do obrázku.

Řešení je vyznačeno v obrázku modře – aby nastalo zatmění Měsíce, musí se Měsíc nacházet v poměrně úzké oblasti dané vyznačenými paprsky (pro úplný stín Země), avšak pro zatmění Slunce je tato oblast větší (pokud se Měsíc v této oblasti nachází, může jeho úplný stín dopadnout na Zemi). Žák/yně jméno

příjmení

strana 7/8

A



b) Zatmění Slunce je tedy z astronomického hlediska častější než zatmění Měsíce. Přesto je pro lidi žijící na Zemi zatmění Slunce mnohem vzácnější než zatmění Měsíce. Proč? Zatmění Měsíce je viditelné z celé polokoule přivrácené k Měsíci, zatmění Slunce je viditelné pouze z úzké oblasti, na kterou na zemský povrch dopadá stín Měsíce (typicky jde o pás široký zhruba 200 km, odkud je možné pozorovat úplné zatmění Slunce). c) Nakresli obrázek vysvětlující vznik prstencového zatmění Slunce. V obrázku vyznač Slunce, Zemi a Měsíc. Nakresli sluneční paprsky vymezující oblast úplného stínu. Dej si záležet především na oblast stínu mezi Měsícem a Zemí. Rozmysli si, kde končí hranice úplného stínu Měsíce. Nezapomeň vše popsat.

Černě je vyznačena oblast úplného stínu Měsíce, která však končí před povrchem Země. Prodloužením paprsků vymezujících tuto oblast až k Zemi získáme oblast, odkud lze pozorovat prstencové zatmění Slunce (žlutě). (latinsky se tato oblast nazývá Antumbra).

Žák/yně jméno

příjmení

strana 8/8

yně jméno příjmení identifikátor. Škola ulice, č.p

Recommend Documents