x»w» riMft* iTW>»iiWrwi'*nf"*
"T*"
>"~ ""««""«"**"M'»<*v«'«'«"
>
««"
;,
T -——
trn
nirvmi ii
i
i
i
i
ii
-r->my
h«im»
p#i ffifjl
JT/^mM
J0**te
f#l!
fci
Purchased
for the
library oj the
UNIVERSITY OF TORONTO
from the
KATHLEEN MADILL BEQUEST
pvtm
#<%
r^fr
$m&^J^^ t$teJ\&m i§hdJ^^m^f^f\^m
'éz+m
8 '
//
&
>'
Jednání
SNM
MORAVSKÝCH
V LETECH
Z
PROTOKOLV A
1792-1835.
JINÝCH
AKT SNMOVNÍCH
SESTAVIL
RUDOLF DVORAK.
Zóíit
Ij
V Tiskej moravské_ akciové
/i
Brn
1904.
knihtiskárny.
—
Nákladem Matice Moravské.
Digitized by the Internet Archive in
2011 with funding from University of Toronto
OF
T0^§>
http://www.archive.org/details/jednnsnnriunri01mora
Pedmluva. Tato kniha, jejímž úelem jest podati obraz jednání stav moravských na snmích za panování císae Františka I. (1792 1835), jest sestavena dle tehdejších snmovních protokol, stavovských prohlášení, proposicí ili postulát panovnických a jiných nkterých
—
akt dležitjších,
jež všechna jsou
uložena
ve zdejším
archive
zemském. Tyto záznamy byly pvodn ureny jen pro mou vlastní potebu, nebo jsou dležitým a pro nedostatek hotových prací pedchozích nezbytným zdrojem pro djiny moravské 19. století, jež jsem si vytknul zpracovati pro „Vlastivdu moravskou". Obsah tohoto jednání snmovního jest velmi pestrý a bohatý; obráží se týe se takka všech odvtví veejného života, v netoliko zpsob zasedání a jednání stav moravských na snme,
nm
nýbrž
veškeré finannictví
i
pomr
zemské,
a závazky lidu sel-
ského k vrchnostem, vznik a vývoj ústav dobroinných, musea Františkova, založení pomníku a sad na Františkov, pevzetí Lužánek do správy zemské, regulace ek, stavba i oprava silnic, správa školství, podporování
vd
a
umní
atd.
K
tomuto boha-
po stránce kulturní každému djepisci této jest sáhnouti již proto, že ostatní prameny jsou velmi chudé, z úedních novin nelze mnoho vybrati, a všechny ostatní knihy asopisy byly ve svých projevech obmezeny písnou
tému doby
zdroji zvlášt
i
bude dle mého mínní tato kniha vítaným píspvkem každému, kdo se o této dob chce zevrubnji pouiti. Sám jsem již odtud erpal látku nejen k djinám politickým pro „Vlastivdu moravskou", nýbrž k obšírnjšímu pojednání o moravských financích zemských, jež bude uveejnno ješt letos v „asopise censurou.
I
i
Matice
Moravské".
doufám,
že
materiál
zde
sebraný
zavdá
pracovníkm, aby ostatní stránky tehdejšího moravského vylíili. Obsah knihy vynikne lépe z rej stiku
podnt života
I
také jiným
i
II
jmenného
i
ho.
.
knihy jest pipojen a který
usnadní
abecedn sestaveného, jenž na konci badatelm jiným tenám podstatn i
užíváni.
její
ovn
podotýkám,
že
snmovních výhradn nmecky,
authentický text :iy
-
úelem
os i
:
díla
není podati
a protokol. Jsouf protokoly
teba pedevším
bylo
pi emž mnoho ist formálního
tohoto
a pro vlastní
vc
peložiti.
je
nedležitého
zkráceno neb vynecháno, ježto by doslovným jich otištním
jest
kniha
velmi
Podobn
vzrostla.
stoláty královské:
tato
sice
jest
s
stav na
prohlášeními
jsou psána
(a
také ve zvláštních
obou jazycích zemských, ale eský text chatrný, a proto jsem volil radji struné záznamy z nich, které jsem si sárn vlastním slohem upravil. V úvod jsem uznal za vhodné vysvtliti v hlavních rys
knížekách jejich jest
tištna
v
velmi
zpsob složení, svolávání a jednáni movniho, psobnost snmu, volby do zemského výboru a pod. Xa konec pokládám za svou povinnost vzdáti diky slavnému výboru .Matice Moravské", zvlášt jejímu pedsedovi, zemskému školdozorci ve výslužb panu Václavu Roytovi. že mi jejím stavovské zízeni této doby.
umožnno toto pánm Edvardovi V o d n a
nákladem bylo
zemských, a dru. B. i
Také dkuji í k o v i. editeli výpomocných úad Bretholzovi. archivái zemskému, že mi dílo vydati
laskavostí usnadnili použiti všech
professorra Frant.
Ry pákovi
že se vzácnou ochotou podjali se
tiskem.
pramen: konen
a dru.
panm
Frant. Suj ano v i.
petení tohoto
clila
v rukopise
a provedeni tiskových korrektur.
V Brn.
v
beznu
1904. 611
Dvoák.
Úvod. O
stavovském zízení
této doby.
moravské v první polovici XIX. století jest usychající ratolestí na bujném kdysi kmeni zemské samosprávy, nicmén bylo ješt v této dob dosti platným initelem vedle mnohem mocnjší ovšem správy státní. Císa Leopold II. vrátil stavm moravským veškeru psobnost, kterou mli za dob dívjších a které byli vtším dílem zbaveni za císae Josefa II., a v tomto rozsahu, jen s nepatrnými zmnami stavovské zízení zachovalo se po celý as panování císae Františka I. a po ješt až do roku 1848. Psobnost ta nebyla píliš rozsáhlá. Císa Leopold na stížnosti, podané od stav moravských, 1 ) dal jim pedevším ujištní, že ve vcech zákonodárných se stavy moravskými bude tak Stavovské
zízení
tém
nm
jednáno, jako se stavy
ostatních
zemí
korunních,
že
totiž
dle
bu
slyšáni ped jejich vyhlášením, nebo povahy zákon budou po vyhlášce, že smjí podávati proti nim vážné námitky, postuláty panovníkovy, zejména pedlohy berní a vojenské, že se budou vyizovati tak, jako se dalo v dobách dívjších. Také ve vcech týkajících se zvelebení víry katolické, privilejí zemských a podobných byli stavové pravideln tázáni. 2 Další vymožeností bylo obnovení i
)
!
Srv.
)
2 )
Djiny Moravy knihu
komisam,
zodpovídaci dekrety atd.
po celou tuto dobu v reskriptu byl vždy
císav
jest
kanclée, této
IV., str.
958
násl.
Postuláty královské, tak jako svolávací reskript, instrukce k vládním
nahoe
eský
text
vždy pouze eský:
kanclée a ostatních
rovnoprávnosti
podávány byly ke
obou jazycích zemských, ano
nešetili
snmu
a za ním dole text
„František m.
u
p.
,
moravskému
ve svolávacím tištném
podobn
nmecký,
podpis
podpis nejvyššího
úedník již
tak
dvorské kanceláe. Stavové moravští pesn jako dvorská kancelá. Pouze
na postuláty královské byly sepsány v obou jazycích, vše ostatní, jsoucích na denním poádku, zejména protokoly snmovní, seznamy plné moci deputovaných a jiné doklady byly psány pouze nmecky. eština
odpovdi
jejich
pedmt
IV
stavovského výboru zemského spolu se zemskou útárnou a komisí ddickou a pro rektifikaci dan pozemkové, 1 ) znovuzízení pro
da
stavm krom
stavovské akademie v Olomouci,
toho znova pi-
eno
navrhovací právo pro nkterá místa nadaní, pijímání a ustanovování zemských stavovských úedníkv a vlastní správa
fondu domestikálního, ale s tím obmezením, že každé jmenování úedníka, každá volba písedícího zemského výboru, každá položka rozpotová musila býti prostednictvím dvorské kanceláe pedkládána císai ku schválení.
snmu
Psobnost
zemského vztahovala
na povolo-
se tedy
vání berní, vládou postulovaných, rozvrhování (repartice) a vybírání jich,
vedení
jakož
katastru,
i
knih
a
inkolátních
šlechtických,.
ovšem velmi chatrná. Za píklad uvádíme projev o katolickém náboženství, který se rok co rok tém v stejném znní opakoval ve stavovských prohlášeních a býval vždy v ele v královských postulátech i obojích. V postulátech tento odstavec znl: „Ponvadž pedevším jiným est tehdejších
listin
byla
i
a chvála Boží spolu jest, z
s
rozšiováním samopanujicí katolické
kterýho prospch a dobré všem
Pedn
zemím
víry
pravý základ
pochází, dle toho taky:
nemžeme vrno-volným stavm
k neustálému všeho toho horlivosti a k budoucímu v skutek uvedení nábožné setrvání v podnt dáti, co by tomu tak znamenitému jednání dle tch již pedešle k za-
opomenouti
chování a k vzniku kesansko-katolického náboženství ustanovených základních
píkaz,
generaliích a všeobecných naízení
nápomocné znla: „Za
býti
mohlo."
první. Oni vrnoOdpov nejposlušnjší stavové skrze ten z nejmilostivjšího požádání pedsvtlíci nejvelebnjší piíklad jejich nejpívtivjšího knížete v ohledu náboženství zachováni
stav na tento
odstavec
ješt tím více vzbuzené se pedn tímto nejslavnji zavázali, že oni v jejich až posavadní náboženské horlivosti nepestávajíc setrvati a k budoucímu vyplnní všeho toho, co by k tomu nejpednjšímu jednání jakožto jedinému
pravdivému základu, na kterémž zem štstí nejhlavnjc pozstává, dle vymeni onych k zachovávám samospasitelné kesansko-katolické víry ustanovených pravidel a prošlých slavných naízení nejlepší a užitené býti mohlo, všechno, co jen vždy v jejich moci pozstává, ano i z vynaložení jejich poslední krve krpje pispti se vynasnažeti chtjí."
„Naež
Jejich Gis. Král.
Milost v Jich
krátce
milostivjším odepsání jim vrno-nejposlušnjším
umní jejich
dáti ráila,
kterak Jich Milost proti
daného ujištní, že oni
náboženství
všechno
prošlé naízeni,
snmovních
r.
co
I7W
M Psobnost
pozemkové
r.
dle
k
stavm
jejich
moci pispívati jest,
tím
zmínným
a
ty
nej-
nejdobrotivjc k roz-
vrno-nejposlušnjším stavm
zachovávání panujícího
onomu užiteno a
ped
dle
kesansko katolického v kesanském trpní
zachovávati budou."
—
Vzato
z
akt
1794.
této však
na
as
byla zastavena zavedením provisoria dané
1820 a teprve pozdji zase
jí
vrácena.
provádní nejvyšších pedpis,
dan
pijímání
týkajících
des?k
a
vybírání a
nápojové,
sem správa veškerého
a podobných. Ale všechny tyto výkony
staveny
zemských
se
odvádní dan ddické, pée o úvr stavovský a konen patila jmní zemského, fondv, ústav, nadací
dlení pozemk, pedpisování,
snmu
pod písný dozor zemské vlády
zemského byly po-
a dvorské
kanceláe.
Sebe menší výdaj mimoádný, na píklad osobní pídavek neb remunerace nkterému úedníka, sebe menší píspvek na dobroinné úely a pod. musil býti pedkládán k nejvyššímu schválení. Když r. 1827 stavovskému sekretái rytíi Kronenfelsovi vzhledem k tomu, že
mu pidlením
dan pozemkové
provisoria
práce byly
znan
rozmnoženy, povolena byla od stav remunerace 400 zl. a stavovskému koncipistovi Ignáci Mhlbeckovi z podobné píiny remunerace 200 zl., nejvyšší dvorská kancelá vyžádala si k tomu píslušná akta jednací a stavové na píštím snme museli podati ospravedlnní tohoto skutku, jejž uinili o své újm. Teprve
namáháním podailo se jim dosáhnouti od císae zmocnní, že v pípadech mimoádné poteby — zejména k zachování „stavovského dekorum" smjí bez dalšího tázání disponovati jistým výdajem, jenž však nesml pekraovati roní summy 500 zl. Právem stžovali si stavové, že každé msto -
velkým
—
má
moravské
v té
píin
volnjší
ruku,
zemské za-
nežli celé
stupitelstvo moravské.
V
snmovním, konaném dne
íjna roku 1817, stavové podali prosbu k císai, aby zemský výbor sml potebným úedníkm bez dalších dotaz poukazovati zálohy na jejich služné; prohlašují s jakousi trpkostí, že zemský výbor jest sezení
22.
zástupcem veškerého „corpus statuum" a tedy
dvry,
si
zasluhuje vyni-
guvernér jakožto zemský hejtman vede jeho presidium. Úedníkm nastane povolením této prosby podstatná výhoda, že se jim bude moci udíleti rychlá podpora. Takovému právu, vypláceti zálohy do jisté výše, tší se i magikající
zvlášt když
stráty královských
mst,
c. k.
proti
korporacím, musí stavovský sbor
nimž tedy, cítiti
se
pomrn
odstreným
a
nepatrným
pokoeným
tím více, ježto stavové moravští svou horlivostí a obtavostí pro
mocnáe
dvry
hodnými. Tato stížnost byla. pízniv vyízena. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 9. záí 1818 bylo povoleno, aby v onch zemích, kde zemský guvernér neb vládní president jest zárove náelníkem i
vlast
osvdili
se vždy nejvyšší
VI
stav zemských, nebo kde takový náelník stavv aspo ruí
za
bezpenost fondu domestikálního, nižším stavovským úedníkm (s platem do 800 zl.) smly se poukazovati od zemského výboru zálohy, nepesahující tvrtinu roního platu. 1 ) ravským zemská
Když
jest tento:
stavm mona Morav vnitro-
šetrného chování vlády k
Jiný doklad nepíliš
r.
da
1829 zrušena byla
dosud byla ve správ stavovské, a na míst obou zavedena byla všeobecná da potravní, stavové v ádném sezení, konaném 16. íjna t. r., žádali, aby roní osobní pídavek 200 zl., poskytovaný dosud zemskému sekretái Janu Kurzovi za dlouholeté služby z fondu dan nápojové, sml mu po zrušení této dan dále býti vyplácen z fondu domestikálního. Na to dvorská kancelá odpovdla, že nemže tuto žádost stavv u císae podporovati, ba ani "ji ku schválení pedložiti. Stavové byli tímto odmítavým vyízením velmi citeln dotknuti a prohlásili (v sezení snmovním dne 18. íjna 1830). že tím porušena jsou jejich prerogativní práva, ježto dosud dietální návrhy stav vždy byly císai k rozhodnutí pedkládány, na kterouž výsadu byli ,.již od šedého dávnovku" hrdi. Teprve tato drazná stížnost mla za následek, že nejvyšším rozhodnutím (31. ledna 1831) žádosti stav plnou mrou bylo vyhovno, ale s výhradou, že na tuto ástku 200 zl. nesmí fond domestikálni domáhati se náhrady od eráru. 2 ) Také jinak vláda nechovala se k s velkou šetrností. Všechna podání dvorské kanceláe, ano i gubernia, nesla se tonem pánovitým a rozkazujícím, kdežto zprávy snmovní k státním hemží se výrazy nejoddanjší pokory a takka posvátné i
pohraniná
nápojová,
jež
i
snmm
úadm
úcty.
Dokladem toho
znní císaského
jest
reskriptu,
jímž
snm
moravský byl rok co rok svoláván: Patent, jímž svolán
My
František druhý,
snm
na
r.
1794:
flímský Císa, po všechny Uherský a eský král atd. všem obyvatelm a poddaným našim z stavu prelátského, panského, rytíského, též mstského v markrabství našem ddiném Moravském, jakéhokoliv by ti stavu, povoláni neb vyvýšenosti byli; vrným milým milost Naši cisasko-královskou, též všechno dobré vzkazujeme, pi tom jim také nejmilostivji vdti dávati ráíme: kterak z
Boží MilosLi volený
asy
Rozmnožíte!
My
dležitých, všeobecného dobrého se tejkajicich
z
')
J )
liíše,
v Germanii,
Z protokol snmovních Z protokol snmovních
píin nový
1818.
r.
1817,
r.
1829, 1830, 1831.
Snm
obecný
VII
málo vejS praveném markrabstvi našem ddiném Moravském rozepsati dáti týž na ticátý den msíce záí pítomného Sedumnáctistého devadesátého mj náležitý prchod tetího roku uložiti pohnuti býti ráili. Aby tedy též \
a
Snm
vinšovaným prospchem jak markrabstvi našeho ddiného Moravvšeobecného dobrého svého brzkého konce užiti a dosáhnouti ského, tak mohl; proež všem jednomu každému z pedoznámých vrných a poslušných míti a
s
i
i
nazvaném Markrabstvi Našem ddiném Moravském milostiv poroueti ráíme, aby se k nadepsanému dni, a to ten veer ped tím v královským mst Našem Brn najíti dali, tu hned nazejtí ráno v míst obyejným
stav našich
se a
to
konen
v již
neb pedložení snmovní i to co jim dále jménem na míst Našem pednésti dáti ráíme, poslušn a poddan vyslyšeli, pak shledali, proposici
vrným
k
dobe
srdcim svým pipustíce, vše
povážili, následovn v snesení Naše Císasko-Královská, a jich také milostivá nadje Naše k nim
se tak volni a úinlivi ukázali, jak toho služba
samých vzrst
a
prospch vyhledává,
i
postavená jest. Jakož pak, kdyby z nich vrných a poslušných stavv a obyvatelv našich jeden neb druhý k témuž uloženému dni a snmu z dležitých píin pijíti nemohl, mají nejmén ti, kteí se tak sjedou a k nmu se dostaví, jednati a zavírati moc míti, a nepítomní tak, jako pítomní všemu tomu, co tak pi témž snmu sneseno a zaveno bude, dost initi povinni budou: msta pak Královská mají také osoby z prostedku jich k témuž snmovnímu jednání a co se jich dotýkati bude, s plnou mocí vypraviti; na tom se jistá a milostivá Vle Naše Císasko-Královská poslušn naplní. Dán v mst Našem Vídni Tetího dne msíce Srpna Léta Pán Sedmnáctistého devadesátého tetího, Panování Našeho ímského a zemoddiného v druhým roce. Následuje drobnjším písmem text
Jindich František
František.
Reg
Boh
iae
Sup
us
&
A. A.
pr us
Canc
Hrab
Ad mandátm Sacrae
Leopoldus Gomes a Kollowrat, is
nmecký.
il,s
z
Rottenhanu.
Gaes. Regiae
Majestatis proprium
Jan Jozef Grohmann.
snmu
moravského zstalo po celý as panování císae Františka takové, jak bylo stanoveno od císae Leopolda II. ) Zemským hejtmanem a direktorem snmovním byl pokaždé c. k. gubernator markrabstvi moravského a vévodství slezského. Jemu jakožto presidentu byli k ruce tyi nejvyšší officíi zemští, Složení
1
totiž
nejvyšší
komoí
zemský,
který
obyejn
zastával
úad
appellaního presidenta, nejvyšší sudí zemský, zárove president soudu zemského, nejvyšší písa a zemský podkomoí. Tito zemští officíi byli od panovníka jmenováni doživotn a za nepítomnosti neb jiného zaneprázdnní zemského hejtmana zastával jej nkterý z nich jakožto direktor snmovní nebo jako president zemské komise výborové.
(•.
k.
*)
Srv.
Dj. Mor. knihu
IV., str. 979.
VIII
Pístup do snmu byl u len nov vstupujících vázán na jisté podmínky. Pední takovou podmínkou bylo pro leny stavu panského a rytíského, aby byli držiteli statku v zemských deskách zapsaného a aby na základ toho od císae dosáhli práva habilitaního ili inkolátu v království eském i v zemích pivtlených. Ponvadž následkem neblahého stavu státních financí statky deskové asto pecházely z ruky do ruky a vláda se obávala, aby tím šlechta nebyla ve svých dosavadních právech ohrožena, vydán byl již r. 1799 nejvyšší dekret (ze dne 14. íjna), jímž pro budoucnost prodej onch panství, s nimiž zárove jest spojeno provozování lenní jurisdikce, osobám „léna neschopným " (to jest nepatícím k vyšším stavm) se zakazoval. Z téže píiny vydán byl pro království eské tak zvaný habilitaní patent ze dne 3. ervna 1811, jímž „k zabránní škodlivého vlivu na úvr soukromý a neobmezeného prodeje statk" koup deskových statk povolovala se jen píslušníkm stav, kteí mají zemský inkolát, a poddaným nabývání jich se bezvýminen zapovídalo.
ty
Na Morav
díve jednáno. V nejvyšším reskriptu ze dne 22. prosince 1807, jímž císa dovolil stavm moravským nositi uniformu, zízenou dle barev znaku zemského, bylo zvlášt upozornno, aby stavové pi uvádní nových len do snmu ídili se pesn pedpisy zemského zízení a aby mezi sebe uvádli pouze takové uchazee, kteí jsou opateni pedepsanými bylo o té
vci
již
vlastnostmi.
Stavové ve svém prohlášení, jež podali v sezení snmovním ze dne 14. ledna 1808, poukázali na dosavadní dlouholetý zpsob, dle
nhož uvádni
byli
do
snmu
jen takoví uchazei,
kteí se
majetkem nejmén 10.000 zl.; také byli bez námitky uvádni synové jednou jiz uvedených len, jakmile do-
vykázali inkolátem a
sáhli
plnoletosti.
zpsobu
Ponvadž
však
o
zákonitém
základu
tohoto
zemských nieho nemohli nalézti, ) obrátil se zemský hejtman hrab Prokop Lažanský na nejvyššího purkrabí království eského, aby mu sdlil pedpisy v tom pípad v Cechách platné, obdržel od nho opis nejvyššího dekretu dvorského ze dne 12. srpna 1791, pouze pro Cechy vydaného. dle nhož na návrh eských stavv oni lenové neusedli, kteí stavové v aktech
1
i
')
Z
r.
1751
Ve skutenosti má zvyk ;
na
to
vsak stavové
té
ten
pvod svj
doby
již
v usnesení
zapomnli.
stav moravských
IX
dosud do
snmu
jsou uvedeni,
mají sice místo a hlas svj tam
budoucnost však nemá se nikomu místo a schopnost hlasování na snme povoliti, le takovým uchazem, kteí se podržeti, pro
mohou
deskovým statkem,
vykázati
i
jejich
synm, nebo
prostedným nápadníkm deskových statk, kteí pocházejí
z
bez-
rodiny
k zemi píslušné.
stavm moravským píšt uvádti nové leny do snmu,
Tyto podmínky jen dle nich
zalíbily se
i
usnesli se,
s
dodatkem,
snmu
kdyby nkdo, do
uvedený, své statky zase prodal, že on a jeho synové již uvedení mají sice podržeti místo a hlas ve snme, nikoli však synové, kteí ped prodejem nebyli ješt uvedeni.
Když potom v témže zasedání zemský hejtman oznámil, že nkteí vyšší šlechtici, nov na Morav usedlí, podali žádost za uvedení do snmu, a dle vlastního prozkoumání jejich listin navrhl, aby se této žádosti vyhovlo stavové sice pro ten pípad schválili návrh zemského hejtmana, ale stanovili pro budoucnost, že jako se dosud vždy dalo, má takové žádosti jejich doklady zkoumati panský stav sám dvma svými deputovanými a teprve na základ jejich relace že se má v plenu rozhodnouti. Tento návrh snmu moravského byl dvorskou kanceláí (dekret 17. bezna 1808) v plném znní schválen a od té doby stavové moravští pi uvádní nových len do snmu vedli si :
i
velmi
písn. V
sezení
konaném
5.
kvtna 1810 odmítnuta
taková žádost Františka rytíe Vorbringera,
byla
moravsko-slezského
appellaního rady, ponvadž nedokázal, že drží pravý stavovský ili deskový statek s veškerým vykonáváním práv vrchnostenských.
Když potom
zmínný
r.
eské svrchu moravském, konaném
1811 vydán byl pro království
patent habilitaní, tu také na
snme
záí 1811, pedložen byl dotaz, zdali by také na Morav mlo se užiti podobného ádu k obmezení kupu statk zapsaných v deskách zemských. Stavové moravští na tento dotaz odpovdli záporn. Odpov ta, dležitá pro zpsob, jakým noví lenové na snm byli uvádni, znla takto:
dne
°2o.
aby mšané jako takoví mli právo, držeti stavovské usedlosti. Proto také nemže zde nastati zneužívání kupu stavovských realit skrze osoby poddané, jako se stalo v Cechách. Na Morav byla také, pokud stavm jest známo, pesn zachovávána zvyklost, že každý, kdo nabývá deskového
„Na Morav není pípadu,
bu
statku,
si
stavu vyššího
náství rakouského nebo
dn
a tí
že
vykázati,
s
i
domorodý poddaný moc-
nižšího,
bhem
musí se
cizinec,
nejvyšších
nedl skuten obdaen
míst byl
roku, šesti
stavovským a inkolátním diplomem v markrabství Moravském a že tedy vskutku v zemi jest habilitován. Stavové zajisté nebyli by meškali, kdyby mšan ke kupu v echách oprávnný byl zakoupil usedlost na Morav, proti tomu uiniti na nejvyšších
mšanm
místech nejpoddanjší námitku, ponvadž mst eských právo statky zakupovati nepísluší které
zízení, privilegií
pozdji
má
pro Moravu
také
platnost,
jednotlivých ze
zemského
nýbrž na základ
mínní stav moravských
jim udlených, které dle
pouze pro echy mohou platiti, zvlášt když stavm moravským o tomto právu jednotlivých mst z nejvyšších míst nic nebylo intimováno."
„V markrabství moravském
ád,
jejž
zmínný dvorský
eském
lovství
dekret ze dne
teprve míní
rušeném provádní.
I
toho onen blahodárný
jest dle
3.
ervna 1811
v krá-
zavésti, již v plné platnosti a v ne-
nezbývá
stavm moravským
jiného pání,
zemského zízení ješt dále ráilo zachovati; toho pak se nejlépe dosáhne opatrností pedepsanou v onom dekrete, aby každá jména majetku v deskových statcích byla zavas uvedena ve známost úadv."
le aby
J.
V. tuto
„Stavové
zvyklost
moravští
si
vzniklou
také
ze
aby
pejí,
tohoto
ustanovení
na Morav se bedliv šetilo. I prosí tedy, aby budoucn také na Morav nikdo nesml nastoupiti v deskový statek a jím jako vlastnictvím nakládati, kdo se ped tím u píslušného krajského i
úadu tedy
zpsobu jeho každý prodava deskového nevykázal o
nabytí; také na statku
Morav ml
býti povinen,
b}r
nejdéle do
dnv
oznámiti uzavený prodej krajskému úadu; podobn by pak prodavatel tak i nový nabyvatel deskového statku býti pokutován desíti procenty kupní ceny ve prospch místního chudinského ústavu, kdyby onen zameškal pedepsaní' 14
ml
pak opomenul podati výkaz v náležitou dobu ke krajskému úadu. Tomu, kdo by nepístojnost takovou
ohlášení, tento
úadm
oznámil,
má
mají za to býti
zmínné
pokuty. Krajští
úadové
uinni zodpovdnými, aby každou zmnu
v drženi
se vyplatiti polovice
'linkových statkv ohlásili královskému hledli, -•-li
aby nový
nedl
a tí
nabyvatel
dnu vykázal
lakových se
zemskému soudu a
k
tomu
statk nejdéle do roka.
zemským
inkolaleni.
Po
projiti
XI
pedepsané zemským zízením, má
lhty,
této
úední
se uiniti
oznámení královskému guberniu a toto má vydati královskému tisku neschopného nabyvatele."' Dekretem dvorské kanceláe ze dne 3. února 1813 byl tento postup pi nabývání deskového zboží i uvádní nových len do snmu zemského od císae schválen. Stavové moravští vedli si potom v této píin možno-li ješt opatrnji než dosud. Nicmén v této dob velikého úpadku financi státních a všeobecného rozvratu hospodáského nemohli zabrániti, že jako v jiných zemích, tak na Morav statky deskové pecházely asto do jiných rukou, že stavové a vznešené rodiny šlechtické upadaly v chudobu, mnozí piinlivostí povznesli se na lenové stavu mšanského štstim i
i
zámky se slavnou minulostí staly se majetkem rodin kupeckých, ba nkteré promnny byly i v továrny. proslulé kdysi
jejich místo,
snmu,
Svolávání
náleželo
jež
výhradn do oboru moci
Pouze r. 1809 pro nepátelskou invasi, kterou zvlášt hlavní msto Brno s celým krajem bylo zastiženo, vláda opomenula vyžádati si povolení obvyklé bern, ale dekretem dvorské kanceláe ze dne 20. dubna 1810 bylo stavm moravským již pi nejbližším zasedání snmovním dáno ujištní, že toto nenadálé a nepedvídanými okolnostmi zavinné porušení práv stavovských nemá pro budoucnost býti nikterak na újmu jejich privilegiím a starodávnému zízení. panovnické,
Snm
dalo
pravideln rok co
se
rok.
svoláván byl císaským patentem, jehož text byl
naped
pak teprve nmecký ten byl doruen dvorskou kanceláí královskému guberniu a toto dalo vypsání snmu rozhlásiti skrze krajské úady. Každé ádné ili dietální snmovní zasedání bylo zahajováno a provázeno etnými obady, které se vždy dle týchž pedpisv a v téže form opakovaly. Za píklad uveden budiž
eský
a
snm
z
;
1811.
r.
Císaským patentem na den
O dva dny díve
23. záí.
se k slavnostnímu
jenský
rok
vkusném
181
sále
ze dne 26. srpna 181
závrku uplynulého období snmovního 1
1. )
O
hodin
11.
stavovském,
Vojenský rok poínal roku potomního. )
byl vypsán
ranní
ozdobeni
1.
snm
záí) stavové shromáždili
(21.
objevili
uniformou
povolenou. Zemský guvernér a zárove l
1
snmovní
se
za vo-
všichni
ve
od císae jim direktor
listopadem roku pítomného a konil
31.
hrab íjnem
XII
Prokop Lažanský
služebnictva stavovského, ze všech
ty
do sálu za
vstoupiv
prvodu veškerého
ml ke stavm pimenou
stav po dvou deputovaných.
e
a jmenoval
Tito odebrali se do
bytu appellaního presidenta a nejvyššího komoí zemského, hrabte Blúmegena, který spolu s krajským hejtmanem brnnským a nejvyšším písaem zemským, guberniálním radou rytíem Manil érem jmenováni jsou od císae na ten rok dvorskými komisai
snmovními. Když deputace stavovská se
domu
obma
s
komisai
blížila
dikasteriálnímu, guvernér, obklopen služebnictvem a stavy
zemskými, vyšel jim vstíc až k brán a doprovodil je do sálu snmovního. Tam zemský sekretá Tomáš Pótzl peti usnesení
snmovní z r. 1811 v píin císaských proposicí. Principální komisa hrab Blume gen ve jménu císaov podkoval stavm za znané obti toho roku a ujistil je stálou milostí císaovou. Osvdením vdnosti a oddanosti stav pro panovníka toto shromáždní bylo skoneno. Dne 23. záí zahájeno bylo nové období snmovní na vojenský rok 1812. Snmovní direktor a zemský guvernér, provázen všemi pítomnými stavy, odebral se do kostela sv. Tomáše k Veni Sancte a k slavné mši. Potom stavové opt se shromáždili ve ve velkém sále stavovském, a guvernér ustanovil novou deputaci,
nov
jmenované císaské komisae, presidenta zemského soudu a nejvyššího sudí zemského hrabte Dubského a rytíe Mannera do stavovského shromáždní. Hrab Dubský, jakožto principální komisa, ohlásil stavm úmysly J. V., smující ku blahu poddaných národv, a odevzdal císaské postuláty guvernérovi, který je dal pi otevených dveích („valvis apertis") peísti zemskému sekretái Pótzlovi. guvernérovou skoneno bylo toto shromáždní a dvorští komisai vrátili se dom za týchž formalit, za kterých byli pivedeni. Dne 24. zái guvernér poádal velikou hostinu, ku které pozváni byli vedle obou císaských komisa všichni lenové snmu, a tím byly pedbžné obady skoneny. Druhého dne potom (25. záí) byly zahájeny která uvedla oba
eí
porady o císaských postulátech uvedeny na denní poádek. )
i
o jiných
pedmtech,
jež byly
1
doplnní budiž zde uveden doslovný peklad protokol, byly pokaždé sepisovány pi zahájení pi závrku každého K
jak
i
')
BrQimer Zeitun^
1811, strana 635
XIII
období snmovního; znní jejich jest vždy stejné píklad snmovní zasedání z roku 1799 a 1800. pi zahájeni zemského snmu hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte Slavnosti
Pítomni jak
Na
lavici
za
i
vzato jest za
pedsednictví
zemského
Ugarte, 23. záí 1799.
sedí a hlasují
duchovních:
baron Haugwitz a
hrab
Sereny, deputovaní olomucké kapituly,
prelát rajhradský,
prelát augustinián na Starém Brn, baron Waldstátten a baron Tauber, deputovaní brnnské kapituly.
U
velikého stolu na levici
snmovního
zemský podkomoí svob. pán Schroffl
Na
direktora: z
Mannsperga.
lavici knížat: nikdo.
Na panské
lavici
starohrab Salm-Reifferscheid, baron Roden, komoí,
hrab hrab hrab
Seilern,
c.
k.
komoí,
komoí,
Podstatzky-Liechtenstein,
komoí,
Czeyka, komoí,
František svob. pán Dubsky,
komoí,
pán Forgatsch, královský krajský hejtman, Arnošt Hannibal svob. pán Locella, krajský hejtman, svob.
Karel svob. pán Locella, guberniální sekretá,
Antonín
Na
hrab
Sereny, auskultant zemského
soudu.
rytíské lavici:
šlechtic Hentschl, guberniální rada, šlechtic
Manner, guberniální sekretá,
šlechtic Vojkovský, šlechtic
Ostheim.
Na mšanské
lavici:
deputovaní všech královských mst,
zemský purkrabí, rada a zemský sekretá zemský úetní Kramer.
hrab Sereny po pedchozím ústním pipomenutí sndirektora, že hrab písemn u nho projevil pání, objeviti se na Antonín
1.
movního
snme
a
Potzl,
ponvadž odnikud
totiž skrze
nic nebylo proti
hrabte Gzeyku a
byl piveden, a
vykázáno
mu
tomu namítnuto, per Deputatos,
pána Dubského z pokoje guberniální komise hlas na lavici panské. Potom místo
svob.
i
od snmovního direktora obvyklé plné moci od pán deputovaných kapituly olomucké a brnnské, jakož i od mstských poslanc byly ad acta odevzdány a peteny nejvyšší credentialie. 2.
3.
K pivedení
c.
k.
snmovní komise
byli zvoleni tito deputovaní, a to:
XIV duchovního stavu: hrab Sereny, olomucký kanovník, prelát rajhradský; panského stavu: hrab Seilern a hrab Podstatzky; rytíského stavu: šlechtic Vojkovský a šlechtic Ostheim mšanského stavu Olomuc, Brno.
z
z z
z
:
Zemský
4.
rektora
ízením, aby její
mu
když
purkrabí,
oznámil, že stavové
ji
všichni deputovaní
od snmovního komisi
odeslán byl ke královské principální
vyjmenováni,
byli
jsou
již
shromáždni a peji
pivedení odeslati zvolené
rozhodnuti, mají-li k jich
si
s
di-
na-
jen slyšeti
A
deputované?
po-
nvadž zemský purkrabí pišel
5.
deputovaní pro
snmovní
c. k.
pijíti,
komise, jakmile
odebrali se komisi.
Pi
šli
páni stavové in corpore
7.
n
stav ku zmínné snmovní
ze všech
páni deputovaní
6.
jejím objevení
odpovdí, že
s
pijdou, jest hotova mezi
ni
až k vozu vstíc a doprovodili
ji
ji
osob
v
pana nejvyššího sudího zemského svob. pána z Bukvky a pana nejvyššího zemského písae šlechtice Welzensteina až do snmovního sálu; potom byla
9.
snmovní
apertis
nejvyšší
Potom
direktora.
principální
odcházející
snmovního
slavnost
pi závrku snmovním
direktora Aloisa
Poádek
doprovozena byla až k vozu od stavv
komise
snmovní
in corpore, a tím tato
Slavnosti
míst a
zemského komisae a
královského
obvyklé proslovy
Následovaly
10.
snmovního
a
tena od snmovní komise pinesená
valvis
postuláta.
ukonena.
za pedsednictví zemského hejtmana
hrabte Ugarte, dne
hlas podobný jako pi
20.
záí 1800.
zahájení
období
tohoto
sn-
movního.
peten
1.
Byl
2.
K pivedeni
nejvyšší reskript z 18. c.
apertis valvis.
principální komise zvoleni byli tito páni deputovaní.
k.
a to ze stavu duchovního
ervence 1800
:
Augustinský prelát a baron Waldstátten
ze stavu panského: Karel Ulisses svob.
pán Locella a hrab Sereny;
ze stavu rytíského: šlechtic Koíler a šlechtic Lilie nburg:
mšanského: Olomuc
ze stavu
Odešel zemský
3
že stavové jsou
purkrabí,
shromáždni a
od zemského hejtmana všichni 4.
Objeví se zemský
hotova, pijíti do sálu
Naež
tované. •~>.
hrabte iho k vozu
z
O.
se
Bukvky
aby oznámil si
c.
odpovdí,
s
totiž v
že
k.
eká
principální komisi. v
osob
nejvyššího
zemského sudího
tom roce do hrabcího stavu povýšen)
šlechtice Welzensteina,
jimž stavové
vsi lír
Stalo se
komise jest na pány depu-
principální
a za tím cílem že jen
snmovní komisai (byl
královské principální komisi,
pejí odeslati své deputované, kteí jemu
vyjmenováni.
purkrabí
snmovního
zemského písae šli
byli
se odebrali k
tito
Objevi
že
a Brno
peteni závrku snmovního per
extensuir
in
a
nej-
corpore až
XV 7.
Ml
proslovení; 8.
jak
c.
k.
komisa,
principálni
tak
stavové
odcházející
snmovní
snmovní komisae
k.
c.
pedbžné
corpore k vozu a když se stalo ješt 1800 na stavbu silnic ex domestico
anno
úadu
platebního
i
obvyklé
direktor
potom
k výplat poukázáno,
zase
povolených
byla tím
doprovodili
aby 1U.000
usneseni,
bylo k
zl.
rukoum
pítomná snmovní
in
pro c.
k.
slavnost
skonena.
Gím obmezenjší byla skutená práva a moc stav vi panovníku nejen na Morav, nýbrž v ostatních zemích ddiných, i
tím štdejší byla vláda v povolování výhod rázu ryze formálního.
Proto také nic nenamítáno proti nádhernému a okázalému jejich
wstupováni na venek. Císa František taková vnjší vyznamenání ješt znanou mrou rozmnožil. Stavové moravští velmi mnoho Roku 1807 císa zvláštním si zakládali na zvláštní uniform. nejvyšším reskriptem „za osvdenou vrnost a pevnou píchylnost ke knížeti
dob
i
vlasti
projevenou
zase
posledního vpádu nepátelského" dovolil,
stavovští, ale jen
kteí
ti,
skuten do snmu
však jejich synové, pokud nejsou do
mst
nebezpené aby všichni lenové
co nejslavnji v
královských,
smli
barev zemského znaku,
vlastní
nositi
totiž
ervenou,
bílou vestou a bílými kalhotami, epauletty. Tato uniforma
snmu
mla
s
uvedeni, ani zástupci
uniformu,
modrými
se zlatým
se nositi
jsou uvedeni, nikoli
zízenou dle límci a výložky
vyšíváním a zlatými
pi snmovních
a jiných
vtších stavovských shromáždních a krom toho, kdykoliv lenové stav mli se objeviti u dvora císaského. Mimo to dovoleno jim nositi za jiných, mén slavnostních píležitostí, uniformu
od prvnjší lišila pouze mén bohatým vyšíváním. Tato kampaová uniforma byla však pozdji (1816) pozmnna, že pro ni naízeno bylo sukno tmavomodré místo šarlachov erveného, a pouze límce a výložky mly býti ervené, ale jen ze sukna a beze všeho vyšívání. Všichni píslušníci stavv, tak jako zemští úedníci, od zemského hejtmana až do posledního pomocného úedníka, byli zaazeni dle hodností do dietních tíd státního úednictva; tak na píklad zemský hejtman, byl-li zárove guvernérem, byl v III. tíd, jinak ve IV. tíd dietní, deputovaní stavu panského a rytíského v VI. tíd, ímž postaveni na roven guberniálním a appellaním radm, lenové snmu ze stavu mšanského zaazeni do VIII. tídy, tak
z v.
kampaovou,
která
jako stavovský sekretá,
se
registrátor a jiní vyšší
Úpravou všech plat zemských hodnostáv
i
zemští úedníci.
úedník
z
roku
XVI
1808 stanoven plat zemského
hejtmana na 6000 zl., nejvyššímu zemskému komoímu, sudímu a písai po 1500 zl., písedícím zemského výboru ze stavu panského, duchovenského i rytíského
po 2000 zl., ) ze stavu sekretá stavovský ml žebních byl povolován stávali po as panování
mšanského na
1
nm
1000
zl.
ron.
První
ad
emuž
po jisté let slutento úad zaosobní pídavek 500 zl. císae Františka I. Tomáš Pótzl, po 2000
zl.,
k
;
konen Emanuel Kronenfels. Zástupcem zemského snmu po celou dobu, kdy tento nezasedal, a vykonavatelem jeho usnesení byl zemský výbor, Jan Kurz
a
obnovený císaem Leopoldem vovským roku 1791. Do nho chovní, panský, rytíský šesti let.
spolu
s
ostatním zízením sta-
volili všichni tyi stavové, dumstský, po dvou zástupcích na dobu
Kdykoliv njaké místo písedícího se uprázdnilo,
se noví nápadníci
písemn, pouze hlásiti se
i
II.
ústn.
kázati se,
bhem
lenm
urité doby u zemského hejtmana, a to stavu duchovního bylo vyhrazeno právo
Pro všechny bez výjimky
nejmén
že
hlásili
ti léta
ped
platila
tím byli leny
povinnost vy-
snmu
zem-
ského a že se po tu dobu porad jeho úastnili; tohoto závazku mohli pouze císaskou dispensí býti sproštni. Zempanským
úedníkm
pvodn
od císae Leopolda zakázáno o taková místa se ucházeti, ale císa František (dvorským dekretem ze dne 14. listopadu 1797) tento zákaz zrušil. Volba konala se vždy z plena [snmovního a musila býti pokaždé císai pedkládána ku schválení. Písedící zemského výboru z tí vyšších stav mli dle regulativu ze dne 3. srpna 1792 p at 1200 zl., ze stavu šanského 400 zl. ron. Tento plat byl potom úpravou z roku 1807 zvýšen tem vyšším stavm na 2000 zl., písedícím mst královských na 1000 zl. bylo
:
Zemský výbor
byl
pípad
zárove také komisí pro
m-
da ddickou
dva rady soudu zemského, a na byla také psobnost nkdejší komise rekt f ikaní pro da pozemkovou. V tchto i jiných bžných záležitostech, jež nebylo teba pedkládati plnému snmu k schválení, byl zemsky v
kterémžto
pibíral
si
nj penesena
Ale vzhledem k
i
lenm
duchovního bylo uznáno za potebné dodati, že pro budoucnost, jako ostatní písedící ze stavu panského a rytíského, budou pibíráni k zpracování stavovských záležitostí. — Z protokolu *)
snmovních
k
roku 1808.
stavu
XVI
whor podízen
spojené dvorské kancelái ve Vídni, a to prosted-
nictvím zemského gubernia. Tak jakožto zemský hejtman pedsedal
se
stalo,
že
guvernér,
zemskému výboru,
byl
který
zárove
jeho politickým pedstaveným. O všech vcech, jež byly pedmtem jednání zemského výboru, musil se vésti ádný protokol a tyto protokoly musily se cestou
msín
guberniální
zasílati
dvorské
pouze vci týkající se erárního úvru, byly zasílány dvorské komoe. K vykonávání všech tch prací pidlen byl zemskému výboru jistý poet stavovského úednictva, v jehož ele byl zemský sekretá. kancelái
;
ješt zmíniti se o postavení, jaké na snme zaujímala královská. Bylo jich, jako v pedešlých dobách, sedm, a to: Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo, Uh. Hradišt, Unov a Kyjov. Každé z tchto mst vysílalo na snm dva delegáty, t. j.
Teba
msta
dva magistrátní rady, kteí byli od magistrátu voleni, tak že msta zastoupena byla na snme 14 zástupci, ale všichni dohromady mli tam pouze jediný hlas, jejž odevzdával jménem ostatních ostatním první deputovaný msta Brna. Jejich podízenost stavm jevila se také tím, že zástupci mstští sedli na poslední
vi
snmovním a že písedící výbore mli mnohem menší plat roní, v sále
lavici
1
)
z
tohoto stavu v
a
zemském
práci jim bylo konati
stejn velikou. Volba dvou písedících ze stavu mšanského dala se odedávna tím zpsobem, že jedno místo bylo osazováno radním lenem magistrátu brnnského, a po šesti letech zase jiným vystídáno, druhé pak v témže období magistrátním radou nkterého z ostatních mst královských. Když však roku 1812 uprázdnno bylo takové místo resignací znojemského magistrátního rady Vendelína Tomíka, královský appellaní soud, jemuž Poádek, v jakém jednotliví stavové na snme sedli a hlasovali, byl tento: V ele celého shromáždní sedl zemský hejtman a snmovní direktor, jemu po pravici na zvláštní lavici lenové stavu duchovního, u tak zvaného velikého stolu ti nejvyšší officíi zemští: komoí, sudí a podkomoí, pak byla lavice knížat a c. k. tajných rad, potom lavice panská pro hrabata a svob. pány, kteí byli zárove c. k. komoími, potom lavice rytíská, kdež na prvním míst sedl nejvyšší písa zemský, za ním zempanští radové a za nimi teprve ostatní rytístvo, poslední tu sedl zemský purkrabí; nejzáze pak sedli na Poádek ten jest také naznaen zvláštní lavici zástupci mst královských. J
)
—
v protokolech svrchu uvedených.
XVIII
magistráty po stránce soudní byly podízeny, podal k zemskému snmu (koncem 7. íjna) dotaz, zdali venkovská královská msta
místm
mají k
v
zemském výbore právo založené na
privilegiích
nebo na zemském zízení; kdyby takového práva nebylo, královská appellace vyslovila pání, aby stavové svou volbu obmezili pouze na rady brnnského magistrátu, ponvadž magistráty
mst
druhých
nemohou
služby šest
královských
pi rozmnožené agend bez újmy lena
jednoho
postrádati
svého
po
své
celých
let.
nejpelivjším zkoumání v zemském archive bylo shledáno sice, že takový nárok venkovských mst na jedno místo v zemském výbore není založen není žádného nejna žádném výslovném privilegiu, že o vyššího naízení a také ani zmínky v zemském zízení; nicmén stavové prohlásili v tomto sezení, že nepokládají za oprávnné, aby tuto pednost, které venkovská msta královská tak dlouhoDle zprávy
zemského výboru
po
nm
letou zvyklostí
užívala, jim
bez
výslovného nejvyššího rozkazu
obmezovali nebo dokonce odnímali. I bylo usneseno odpovdti královské appellad, kdyby volbu zástupce mst venkovských do
zemského výboru shledávala skuten na závadu služb civilní justiní, aby vc tu sama uvedla na petes bezprostedn i u nejvyššího místa. Dále bylo usneseno, aby také ze snmu tato a aby se otázka byla nejvyššímu úadu zevrubn vyložena žádným zpsobem nepedbíhalo nejvyšší rozhodnutí, vykonána byla volba pro oba pípady, bud že by císa se rozhodl pro dosavadní zvyklost, že by dal pednost námitce královského soudu appellaního: pro první pípad vtšinou hlas zvolen byl ze žadatel ) jihlavský magistrátní rada Kóller, pro druhý pípad zase vtšinou hlas brnnský magistrátní rada Tkaný. ;
bu
1
Spojená kancelá dvorská (dekretem ze dne rozhodla ve prospch
mst
17.
února 1813) aby dle
venkovských a dosavadního zvyku druhý písedící zemského výboru stavu mšanského byl stídav volen z magistrátních rad mst Olomouce, stanovila,
Znojma. Uh. Hradišt, Unova neb Kyjova; v tom smyslu díve potvrzena byla volba jihlavského rady Kóllera.
Jihlavy. již
')
z Jihlavy,
Byli to: Josef
Josef
Dmovnlch
k
Hochsmann
Schrotter,
roku 1812.
a Josef Nerlich z Olomouce, Antonín Koller
Vincenc
Vilímek
a Jan
Tkaný
z
Brna.
—
Z
;ikt
XI \
Když však po šestiletém období týž magistrátní rada Kóller ze zemského výboru vystoupil a stavové v ádném sezení (dne 21. íjna 1818) radili se o znovuosazení druhého místa v zemském wboru ze stavu mšanského, byla otázka ta uvedena znovu na
petes, a tentokráte stavové zaujali docela totiž pítomní zástupci mst venkovských
jiné hledisko. prosili,
aby
Když
se vzal
do úvahy dekret ze dne 13. února 1813, jímž ono právo jim bylo výslovn pieno, ostatní stavové namítli, že o této vci není žádného nejvyššího pedpisu ani normy stavovské a že tedy není píiny, aby lenové brnnského magistrátu z kompetence i o toto druhé místo byli vyloueni. Tendence dekretu z r. 1813 prý smuje jen k tomu, aby zástupci 6 ostatních mst královských
vbec
z
vyluováni, jinak však že tradice dokastarých dobách skuten oba písedící zemského
volby nebyli
zuje, že již ve
brnnských magistrátních len radních. Dle tohoto usnesení, jež bylo pravým opakem nálezu z r. 1812, stavové „dle starého, zcela svobodného a neobmezeného práva jim píslušného" zvolili druhým písedícím brnnského magistrátního radu Jana Tkaného a požádali zemského hejtmana, aby této volb vymohl nejvyšší schválení. Jen pro pípad, že by toto mínní nedosáhlo souhlasu císaova, ml zemský hejtman prost oznámiti, že nejvíc hlas po Tkaném obdržel olomucký magistrátní rada Josef Hóchsmann, který by pak mohl beze všeho výboru
býti
byli voleni z
od císae potvrzen.
V tom smyslu rozhodla také dvorská kancelá. Presidiálním
úadu
dne 23. prosince 1818 vysvtlen dekret z r. 1813 tak, že sice venkovská msta z volby druhého písedícího se nevyluují, že však se jim tím nikterak nevyhrazuje prerogativní právo na zmínné místo. Dle tohoto rozhodnutí potvrzena byla volba brnnského magistrátního rady Jana Tkaného za druhého písedícího v zemském výbore, tak že potom oba hlenové byli z magistrátu brnnského. Když potom r. 1820 vystoupil ze zemského výboru brnnský purkmistr Jan Gzikann, byl na jeho místo zvolen a také od císae potvrzen brnnský magistrátní rada Jakub Schrótter; když tento r. 1823 jmenován byl radou moravsko-slezského vrchního soudu appellaního, zvolen a potvrzen opt za písedícího zemského výboru rada brnnského magistrátu, Vincenc Vilímek, a r. 1824, když vypršelo šestiletí Jana Tkaného, následoval po Jan Pfefferkorn, rovnž len listem
tohoto
ze
nm
brnnského magistrátu. Ponvadž pak r. 1828 Vilímek, dosáhnuv k tomu císaské dispense, byl zvolen na dalších šest let a po1830 Pfefferkornovi, r. 1834 na místo Vilímkovo dosazen byl volbou tehdejší purkmistr brnnský Jan Ritschel: nedostal se až do konce panování císae Františka I.
dobné výhody dostalo
žádný
zástupce
výboru, nýbrž
se
r.
venkovského
ob
msta
ta místa dle
vyhrazena zástupcm
hlavního
královského
do
zemského
pání královské appellace zstala
msta
Brna.
W(7) <®
1.
Protokol
dietálního
sezení 18. a 19.
íjna 1792 za pedsednictví
zemského hejtmana Aloisa hrabte Ugarte.
Hrab Leopold Podstatzky
1.
a hr.
Antonín Mi-
trovský na svou žádost uvedeni do snmu. Usneseno pedložiti guberniu elaborát
2.
bar.
Madrovského
o rektifikatoriu berním.
Vyízena
3.
nejv. postuláta. 1 )
Usneseno darovaný od zemelého císae Leopolda II. korunovaní itinerá ve výši 33.000 zl. vnovati na stavbu blázince v Brn a poprositi za nejv. k tomu svolení. 5. Nejv. zem. písai p. z Welzensteinu, potvrzenému 31. srpna 1792, poukázán honorá ro. 400 zl. 6. Pijat uávrh zemského výboru v píin dan nápojové 4.
a
vinam.
úlev, jež mají se poskytnouti
Pokraování
Na
1.
bu
r
lavici
rytískou
nov
uveden
íjna 1792. p.
WeisszLilien-
g a. *)
Tato postuláta obsahovala
ných) 1,431.831 2.
52%
dietálního sezení dne 10.
kr.,
odvádna 3.
4.
pro tedy
zl.
:
1
.
pro militari (na uhrazení
výdaj vále-
58 kr.
camerali
úhrnem
(na kamerální 1,749.603
zl.
oO
ili 1
/^
státní kr.
Da
dlužní
systém)
317.771
zl.
vojenská byla vybírána a
v msíních lhtách anticipaních, komorní každého tvrt roku. na appellaní a zemský soud píspvek 3000 zl. adjutum pro úedníky tchto soud 1600 zl. a pro mor. sekretáe
zemské 1800 zl. 5. na král. eskou kancelá 8000 zl., pídavek nejv. kancléi 2000 zl. 6. na stavbu silnic bylo pravideln povolováno 10 000 zl. ron, ale ponvadž vláda již od nkolika let tyto peníze nevnovala urenému úelu, stavové mor. rok co rok opakovali pání, aby se ástky té užilo a aby jim bylo volno nahlížeti do staveb siininých.
pimen
út
1
—
2
Dobré zdání hr. Františka Blmégena v píin zavedení pozemkové knihy „ad normám Austriae" se pijímá a 2.
pedloží se guberniu.
Za zemského úetního per majora zvolen úetní rada pi oddlení pro da pozemkovou Ignác Kramer. 3.
Do pohranin komise svtlovské na míst odstouplého
4.
hr.
Františka Chorinského zvolen hr.
Na
5.
žádost
chudinského
povolena almužna 900 žádati gubernium, aby
hledlo pítrž
se
usneseno pi
ji
k
té píležitosti
žebrot
vzmáhající
z
po-
co nejúinnji
Dietrichsteina odevzdal
o poízení deputace stav mor. vypravené k
usneseno
Brn
hlavního farního okresu v
uiniti.
H. František
6.
ale
zl.,
František Blume gen.
aktm
relaci
eské korunovaci;
uschovati.
Zpráva zemského výboru, že nejvyšším dekretem ze dne 24. srpna stavovský návrh o pednosti zem. podkomoího svob. 7.
pána Schroffla
se
úpln
odmítá.
2. Protokol dietálního sezení 5.
bezna 1793 za pedsednictví Ahisa
hrabte Ugarte.
Appellaní rada František z Pili ersdorfu, povýšený do stavu baronského, uveden jest z lavice rytíské na lavici panskou. Nov uveden do snmu hr. Rudolf Taaffe. 1.
Zemský hejtman uvádí stavm na pamt, že jsou svoláni za tím úelem, aby pispli k uhrazení nesmírných náklad, 2.
jakými J. V. jest obtíženo z píiny nynjší války proti Francouzm. a oznamuje, že zem. výbor za tím cílem navrhuje dobrovolný
válený píspvek,
o jehož bližších modalitách se mají sta-
Zárove pipomenuto vlasteneckého smýšlení starohrabte Salma, který prohlásil, že nabízí J. V. své nádherné
vové
stolní
uraditi.
cen 6000
stíbro v
zl.;
to
však od zem. výboru nebylo
pijato,
ponvadž
dary
mísiti
dary
korporace, a dáno starohr.
s
n>\r
jednotlivých
soukromník nesmji
se
Salmovi na vli,
zdali chce dar
svj odevzdati prostednictvím kabinetniho ministra
Golloreda.
Na návrh zem. výboru usneseno, aby každý majitel
hr.
statku jakožto
dobrovolný válený píspvek
odevzdal ástku
-
3
rovnající se
plroní
kontribuci
aby byl podán seznam
a císai
všech tch píspvku. 3.
spvk,
Peten
seznam
byl
jenž dosáhl
dosud
200.440
výše
dobrovolných pí-
došlých
k
zl.,
emuž
Antonín
hr.
.Mitrovský, jakožto len stavovský nemající statk, prohlásil pispti 4násobnou ástkou svého dosavadního váleného píspvku, jejž platí ze svého služného jakožto 3. krajský komisa, Bedich svob. p. L o cella uvoluje se k dvojnásobnému pí-
spvku ze svého služného Koífler k píspvku 350 ského výboru doplniti
jako guberniální koncipista, zl.
a šlechtic
Dále bylo usneseno na návrh zem-
domestikálního fondu onu hoejší ástku
z
na 250 000 zl. a obžníkem vyzvati také ony leny stavovské, kteí nemají statk na Morav, aby se k této sbírce pipojili. 4.
platnou
K
píspvku
podání tohoto
V. usneseno
by se pouze útraty
které
deputaci,
J.
zvoliti
bez-
cestovní zaplatily,
n zvoleni: ze stavu duchovního
olomucký kníže-arcibiskup a brnnský
:
biskup ze stavu
panského
ze stavu rytíského
-tupcové stavu 5.
k
nmu
hr.
:
šl.
:
Chorinský a hrab Podstatzky; K o f f e r a šl. L e n b u r g, a dva i 1 i
1
mšanského.
Stížnost starohr.
Salma do chování
se
zemského vvboru
zamítnuta.
3. Dietální sezení 23.
kvtna 1793 za pedsednictví AJoisa
hrabete
TJgarte. 1.
pijímá vové
se
Dekretem ze dne se
23.
bezna
dobrovolný válený
upozorují,
že
k
s
nejvyšším uspokojením
píspvek
stav,
tomu nemají pipojovati
al e
sta-
pebytk
fondu domestikálního, le by se jistá summa odtud zapjila a potom z dobrovolných píspvk v jistých lhtách zase uhradila. Na míst hotových penz pijímají se od statká také „památky". 1 ) z
Také
se schvaluje
vypravení deputace
vzdání píspvku, ale pod výminkou, že
Také
se
k císai za jí
úelem
ode-
nebude estné placeno.
poídí obšírný seznam dárcv.
Památkami rozumjí se dlužní úpisy, založené na rozliných zemských fondech stavovských. Tohoto eského názvu nezmnn užíváno hy'o i v nmin. ]
)
1*
—
4
Dietrichsteinovi za vyhotovení vkusné na onen píspvek vzdávají se díky.
krabice
Hr.
2.
Pijat návrh zemského hejtmana, aby vnovati stolní stíbro, zakoupené k 3.
sml za týmže úelem poteb snmovního
íjna 1706, ale stavové prosí J. V., aby smli podobný píbor ex domestico opatiti; nkteí však podali opané votum (bar. Roden, hr. Dietrichstein, Jan a Rudolf hr. TaafTe T hr. Podstatzky, bar. Madrovský). 4. Svob. pán Pillersdorf požádán, aby njaký as vykonával ješt úad písedícího zemského výboru ze stavu rytídirektora
6.
;
ského, aby se nemusilo pikroiti k nové volb.
4. Protokol dietálního sezení 3.
íjna 1793 za pedsednictví zemského
hejtmana Aloisa hrabte Ugarte. Nejv}'šší
1.
postulát a
povolena, jen v
opakováno pání, aby po skonené válce
skuten
odstavce
6.
Brna
clo
Znojma
byla vystavna.
Volba do zemského výboru
2.
píin
silnice z
mísi odstouplého Františka
z
píin
na
Piller sdorfa, který povýšen
byl do stavu panského. Ucházejí se dva:
onomu
ze stavu rytíského
šl.
Stiebich a
šl.
Dietrich,
díve uvedených ohlášen protest, proto volitelným jest jen Dietrich; tento byl sice navržen, ale ne jako zvolené, nýbrž jako Vnucené „individuum '. 3. Peten list hr. Montelabate, že odevzdáno b\lo stavovské tabulové stíbro J. V. a císa že pijal je s pochlebnými slovy pro stavy moravské. Pijato na vdomost s podotením, že po šesti letech takové tabulové stíbro, jak to stavovským výsadám písluší a od J. V. výslovn bylo povoleno, ale proti
z
již
1
má
se zase opatiti.
Pipomenuto, že pi nynjším zízení, kde stavovské památky pouze od nejvyššího písae zemského se mají podpisovati, úvrnictví onemocnním tohoto trpí asté pekážky, zvlášt když cisa nepovolil znovuzízení místa námstka zemského písae. Krom toho jeví se nebezpeným opatovali památky pouze jediným podpisem, ponvadž by jej nkdo snadno mohl 4.
•
i
i ;
> j
t
>
,
L
t >
1
úvr
>
i
I
i
a lim
ohrožen.
zpsobem Usneseno
stavovské papíry padlati, podati prosbu
k
J.
V.,
ímž aby
jeví
smli
památky podpisovati všichni lenové zemského výboru, jak jest beztoho již zvykem v království eském.
ten
5.
dvorní dekret
22.
z
ervna
jímž se potvrzuje
r.,
t.
to
návrh stavovský o zizování a udržování silnic v
prjezdných
osadách. Vzat na
6.
vdomost
Pillersdorfa do
stavu panského.
Žádost za remuneraci barona Rodena, který jako provi-
7.
zemského
administrátor
sorní
Františka
dvorní dekret o povýšení
pohranin dan
stavovské
usneseno pedložiti
prosbou za povolení 400
V. s
J.
dchodu spravuje také dchod „douškové" ili nápojové,
ron;
zl.
tyto se mají A^ypláceti však vždy jen na konci roku, ukáže-li
že
dchod
ností; jinak
dan
oné
má
dan
neklesl,
se tato
nebo
klesl jen' z
remunerace, vyplácená
nahodilých
fondu
se,
okol-
pohranin
nápojové, zmenšiti dle míry výnosu jejího.
Úedníkm,
8.
dan
nápojové,
kteí
dchod vnitrozemské
spravovali
za onen
as
co nebyla ve vlastní režii sta-
vovské, povolena na rozdlení jednou pro vždy remunerace 300
Chudinskému ústavu
(
J.
í)50
zl.
Brn
v
zl.
povolena podpora
na rok 1794.
10. a)
tena nejv}^šší rozhodnutí týkající se tchto osob eský appellaní vicepresident svob. pán Bšín jme:
nován nejvyšším zemským sudím a presidentem zemského soudu tamtéž a udlena
mu
hodnost tajného rady; bj moravsko-slezský guberniální sekretá Jan Katzer povýšen do stavu šlechtického s píjmím hainu a Frevenbereu"; íšský
c)
k n íže
nistrem
František
místokanclé
Colloredo-Mannsfeld
j
mno ván
„z
Linclen-
Gundaker
konferenním mi-
;
Janu Josefu Stiebarovi
d)
eský
dvorní
Baptista
z
Butterhainu udlen
inkolát
jihlavskému krajskému
e)
Hórmannovi udleno IJrbairu" f)
školnímu
šlechtictví s
komisai
píjmím
Leopoldu
„z Willersdorfu
a
;
eský
guberniální
rada
Jan Marcel
z
Henneta
po-
výšen za svobodného pána; g)
Josef Richter
z
Resandu
ském povýšen do stavu rytíského
a
z
Bludovic v kraji tšín-
udlen mu
inkolát;
6
Karel
li)
K
lir.
la
—
m -Martini c, skutený komoí
soudu v Cechách, obdaen a zemích pivtlených;
zemského
eském
eský
i)
guberniálni
inkolátem
Matiáš Josef
rada
v
šl.
rada
a
království
Smitmer
povýšen za rytíe. Jihlavský krajský hejtman
11.
Ignác Kajetán
z
Bevieru
Freiriedu peložen v téže hodnosti do Uh. Hradišt; uprázclnné po nm místo udleno guberniálnímu sekretái Hannibalu svob. pánu Locellovi. a
z
úedník státních. 13. Oznámeno, že stavovské tabulové stíbro, které odevzdáno zdejšímu mincovnímu zkušebnímu úadu k rozUstanovení o výslužném manželek
12.
bylo
mlo
váhu 489 hiven, 15 lotu, 2 9320 zl. Na tuto summu vydána jest stavm hotov vyplacena prémie 4% totiž 372 zl. ihned uložena na úroky. 14 Peten dvorní dekret na díkvzdání tavení,
zato, že zemskému jako
dosvdenému
úetnímu Motteylovi utiskovateli
rytíského
lení stavu
a
že hr.
cenu obligace a a
kventlíky.
472 % 48
která také
kr.,
moravských stav z
Reichenfelda T
poddaných, odepeno bylo udT e e k byl zbaven porunictví 1
i
nad hrabtem Magnisem; J. V. projevilo uspokojení nad dobrým smýšlením stav moravských. 15. Dvorský dekret, jímž dovoleno Karlu hr. z Klamu spojiti jméno a znak hrabte Martinice se svým.
5.
mimoádného snmovního
února 1794, za sednictví zemského hejtmana Aloisa hrabte Ugarte.
Protokol
sezení 3.
Nov do snmu uveden František emuž tím mén lze namítati, ponvadž má snmu království eského.
hr. již
Taaffe, místo
lené.
hlas
ve
císaský reskript a patent týkající se vátomu zemský hejtman podotýká, že sice není jeho
Iv
patentu,
i
proti
pjky
Peten vcí, jako
ped-
snmovního že
však
poznamenám á V první 1.
v
aby první vytýkal vady tomuto nejvyšší služby musí tak uiniti, a
direktora,
zájmu
:
pjky,
J.
V.
vt
tohoto
patentu,
naídilo, aby od poddaných
o i
vybírání
a
vyplácení
vrchnosti, dle berního
7
—
poátku tohoto vojenského
procenta, od
roku,
tedy od
listo-
1.
padu 1793, tato pjka byla vybírána, a ponvadž t. kvartál již uplynul, aby vybírání její v následujících tech kvartálech dalo
zpsobu, jakým v markrabství Moravském bern
se dle
Ponvadž pi
splácejí.
4 msíce, již
zpsobu anticipaním
zdejším
za uplynulé
listopad, prosinec, leden a únor, berní povinnosti jsou
zapraveny, a k provedení tohoto patentu ješt
msíce bude potebí, tedy celkem pt roku
vbec
se
uplyne,
za
msíc
bern bude
které již
aspo jednoho
tohoto vojenského
pipadne
odvedena,
za
Dynjších okolností poddanému velmi za tžko, ve zbývajících 7
dodaten
n lesících
uhraditi.
I.
vrchností se tato
i
ledna tohoto roku
pjku
lhtovými ástkami celou
navrhuje zemský hejtman podati prosbu k
I
k úlev poddaných
od
vyššími
pjka
V.,
J.
aby
rozdlila na dobu
do posledního prosince
roku
píštího
vojenského.
Dále
2.
které
onen patent,
ustanovuje
pjku
v
plné
výši
aby
stavové
osobám,
vyhotovovali dlužní
odvedly,
úpisy
/^ splatné ode dne vyhotovení. Za toto vyhotovovaní a resp. vyplácení úrok má se stavm zabezpeiti jiná
znjící na
1
'S
/^
náhrada. 3.
dom
Druhým odstavcem onoho patentu
v hlavním
se stanoví, že majitelé
mst
každé provincie mají k této pjce poceloroní din domovní. Ponvadž však ve
spti polovikou
zdejších královských
mstech
majitelé
dom
žádné domovní
dan
neodvádjí, nýbrž jsou povinni jen nepatrným t. zv. poplatkem z komín, jenž v celé zemi iní pouze 3504 zl., tedy by se tito majitelé mohli pipoísti ad quartum genus hominum a dle toho s nimi jednati.
dom
4.
patentu 1.
U
tohoto „quartum
stanovené
ervence a 5.
1.
lhty
1.
genus"
mly
dubna a
1.
by se v poslední
vt
ervence pošinouti na
íjna.
K ádnému
poizování rozmnožených prací
ml
by se
výpomocný personál stavovský rozmnožiti a požádati J. V. za svoleni k tomu a k výplat tohoto personálu z fondu domestikálního. Také se má vyžádati formulá k onm dlužním úpism a zvdti, kdo je má podpisovati. Všechny tyto návrhy zemského hejtmana byly jednohlasn pijaty.
_
8
—
6.
snmovního 5. února 1794, za pedsednictví zemského hejtmana a snmovního direktora Aloisa
mimoádného
Protokol
sezení
hrabte Ugarte.
mimoádné pjce válené
Jednáno o
1.
nejvyššího reskriptu ze dne 13. ledna
t.
na základ
r.
Zemský hejtman pednesl nkolik dležitých úvah o nynjších pomrech mocnáství a pi tom zvlášt poukázal na nesmírná vydání, do kterých monarchie již po tetí rok nákladnou válkou jest stržena.
S tmito úvahami, týkajícími se stavu íše, zemský hejtman uvedl na pamt také dležitý úel pítomné války, totiž zabezpeiti všeobecné blaho lidstva a náboženství proti národu skleslému v zuivost a barbarství. Z toho, jakož i že stát bez vydatné a dobrovolné pomoci nemže uhraditi svých poteb, ježto dosud v píin válených píspvk zachovávána byla co nejvtší šetrnost, nutn vyplývá, že každý dobe smýšlející státní oban musí býti co nejživji dojat pítomným stavem monarchie a nejmilostivjším smýšlením, jaké v míe neobmezené jeví J. V. pro blaho
její.
zemský hejtman, zdali by nebylo páním všech moravských pán stav, aby za tchto okolností nejmilostivjšímu zempánu podali nový, neporušené dstojnosti stavovského sboru otázal se
I
pimený dkaz
vlastenecké lásky a píchylnosti k nejvyšší
a snad
V. nejvyšším reskriptem ze dne
peje
co
to,
si
J.
nejvyšší shovívavosti jen
z
13.
pjkou, vnovali
osob
ledna b.
r.
státu jakožto
dobrovolný dar.
Na
to ve
snme shromáždní
páni stavové horlivostí zem-
ského hejtmana byli tak pohnuti, že pojali jednomyslné usnesení, aby státu
vypsanou
pinesena byla dobrovolná
ob.
se však
svobodná vle žádným zpsobem neobmezovala,
pítomní ve
snme páni stavové dožádáni o individuální summ, jakožto daru státu vnovanému, se
Aby byli
pjkou válenou
k jaké
prohlášení, uvolnjí;
i
byla odevzdána tato prohlášení:
k a\í
\
vymenou
brnnský biskup ) válenou pjku
volný dar. ]
)
Jan Lachenbauer.
1
prohlásil,
vnovati
že
chce veškeru jemu
státu
jakožto
dobro-
— I
laron
Hau g w
t
i
—
9
za
totéž
z
osobu
svou
i
za
kapitolu
olomuckou.
podobn
baron Waldstátten, baron T au ber, Ignác svob. pán S chrti ffl, zemský podkomoí, hrab Chorinský, Ludvík hrab Žerotín. František lir. Taaffe prohlásil, že v zemi nemá žádných usedlostí a že jemu žádná válená pjka není vymena. Karel hr. Haugwitz a Leop. hr. Lamberg vnují celou ástku. Prelát
Baron
rajhradský
totéž,
Montelabate vnuje
pjky
polovici
jakožto do-
brovolný dar.
Bedich Frstenberg
Lantkrabí
pán Roden vnují celý obnos. Petr h r. Blmegen za za panství Biskupické hr.
Blmegenem, František
pak,
z
drží
FrantišeK svob.
Vyzovské
panství
jež
a
spolen
celý
obnos,
Františkem
s
polovice.
hrab Blmegen
za panství Letovské celý
obnos, za Biskupice polovici.
Josef
hr.
nemá žádných
Di etrichstein vnuje 1000
zl.,
akoli v zemi
usedlostí.
Rudolf hr. Taaffe
a
Leopold
hr.
Podstatzky vnují
celý obnos.
Jindich
Haugwitz
hr.
pouze
že jest
prohlašuje,
e-
nemá žádných usedlostí na Morav. Mitrovský prohlašuje, že nemá žádných
katelem fideikomisu a že
Antonín usedlostí 1.
a
že
hr. se
mu válená da
sráží
ze
služného, jakožto
krajského komisae.
Baronové Jan a Ignác
Forgatschové vnují
celou
pjku. Ulisses svob. Baron válená da
p.
Locella
Madrovský
prohlašuje, že
prohlašuje, že
sráží z platu, jakožto
nemá
šl.
Welzenstein,
usedlostí.
usedlostí a že se
písedícímu zemského výboru,
podobn Bedich svob. pán Locella, koncipista, a
nemá
jakožto
gnberniální
jakožto písedící zemského soudu
a nejvyšší písa zemský. Šl. Šl.
Hentschl a šl. Bevier darují celý obnos. Vojkovský vnuje to, co se mu sráží z platu
jakožto
písedícímu zemského výboru. Šl.
Koíler nemá
usedlostí, ale co
na pipadá,
chce darovati.
— Dietrich
Šl.
ddin
10
Jesence, jejž
statku
ze
že
prohlašuje,
najatý od náboženského fondu, tento platí
da
má
válenou,
na ostatní jeho píjmy pipadá, chce státu darovati. pipadající chtjí Msta všechna prohlásila, že pjku na
ale co
n
celou darovati.
Na konec
stavové
poprositi
se
usnesli
V.
J.
za
dovolení,
aby se tato jejich usnesení ohlásila všem moravským statkám jim dána byla píležitost a jiným zámožným obyvatelm, aby projeviti stejn vlastenecké smýšlení. 2. Oznámeno, že volba šl. Dietricha za písedícího zemského výboru ze stavu rytíského byla od císae schválena. Následkem i
toho
snm
se usnesl,
mu svený, mu píslušný
pak že plat
aby Dietrich
mže
složil
advokacii a justiciariát
úad
nastoupiti v
písedícího a bude
vymen.
Ostatn ohlášeno a vzato na vdomost: i.
jemu
Jos.
eském
inkolát v království 2.
3.
i
stavu šlechtického a
zl.
udlen
v zemích pivtlených.
Dekret o pensionování státních
sahuje 200
z
Hilgaftner povýšen do
úedník,
jichž plat
nedo-
ron.
Povoluje se stavm, vyplatiti ústavu chudinskému 950 zh
fondu domestikálního.
Sekretá administrace státních statk Jan Vojtch S p e povýšen do stavu rytíského a udlen mu inkolát v království eském i v zemích pivtlených. 5. Volba Jana Nep. Pelikána za preláta praemonstrátskélio kláštera v Nové íši ocl císae potvrzena. 4.
6.
(4.
i 1
Oznámeno od
ledna
1794),
že
hrabte Kol o vrata
direktoriálního ministra
moravsko-stavovské
památky
mají
býti
podpisovány od veškerého zemského výboru, tedy od zemského hejtmana, ode všech písedících zemského výboru a také ode všech nejvyšších oíflcír zemských. 7.
Petena odpov
representanta v Cechách, zdali
k
lenu
stavovskému,
uvedení do
svob. p. že se
snmu
tam v
který
jiných
Maknevena, nenašlo
Cechách
zemí,
ke
stavovského
uritého naízeni, nabyl
království
habilitace,
eskému
pivtlených, jest potebí originálního diplomu o povýšeni stavovském, i pouhého obyejného reversu. V Cechách se zachovává druhý zpsob, k žádosti za
a
tedy snad také na
uvedení do
snmu
Morav
originální
neni
teba pikládati
diplom.
— 117.
snmovního 7. února pedstdnictií zemského hejtmana a snmovního direkt
mimoádného
Protokol
sezení
1794,
za
Aloisa
va
hrabte Ugarte.
pjce
Zemský hejtman peti ješt jednou usnesení o válené a tázal se, zdali by ze stav nkdo chtl nco I
prohlásil
státu celon
Montelabate,
baron
pjku na
že
dodati.
na míst polovice daruje
pipadající.
8.
záí
Protokol dietálního sezení 17. hí jímaná
a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte.
Petena
1.
datkem k
G.
1794, za pedsednictví zemského
nejvyšší
odstavci v
postuláta
píin
a povolena
s
obvyklým do-
nutné stavby silnice znojemské.
Dekretem ze dne 10. srpna 1794 naízeno, upustiti od D e t r c h a za p ívolby zemského advokáta Františka š sedicího zemského výboru a pikroiti k nové volb. Z obou kompetent František šl. Stiebig opt uznán za neschopného k volb a zvolen Jan Albert Speil šl. z Ostheima, který jakožto sekretá pi administraci státních statk 2.
1 .
na
Morav
mostí
z
ostatní
získal
oboru
si
i
i
mnoho vdo-
zásluhy a nashromáždil
veliké
urbariálního
a
a
rektifikaního,
jeho výtené vlastnosti pokládají se
za
stavové šastny,
i
že
pro
pi
nynjším nedostatku schopných kandidát, zvlášt ze stavu rytíského, nalezli tak dstojnou osobu za písedícího v zemském výbore. Pedloží se skrze gubernium k nejv}^ššímu schválení.
Na žádost chudinského ústavu v Brn povoleno na rok 1795 opt 100>J zl. a pedloží se k nejv. schválení. 3.
ervence 1794 dosavadní Directeur General des aííáirs etrangers svobodný pán Thugut jmenován ministrem zahraniních záležitostí a sveno mu pro4.
Dvorním dekretem
ze dne 17.
zatímn zastupování všech vcí
píslušejících císaské tajné dvorské
a státní kancelái. 5.
Dekret o pensích sirotk po úednících.
G.
Dekret o povýšení
do stavu šlechtického.
Vincence
a
Jana G
s c
h
me
i
d era 1
—
-
12
dubna 1794 na míst zemelého Zeba z Brachfelda jmenován brnnský 1, krajský komisa Jan svob. pán Forgatscli krajským hejtmanem brnnským. 7.
Dekretem
8.
Dekret o platnosti dosavadního dietního regulativa.
9.
Dekret, jímž professor v Praze
povýšen
eském
z
5.
stavu rytíského
clo
a
Karel Jindich Seibt udlen mu inkolát v království
zemích pivtlených.
i
Dvo. dekretem
aby pti osobám od administrace dan nápojové smla se vyplatiti remunerace 300 zl. Podobn svoluje se k remnneraci 400 zl. administrátorovi pohranin dan nápojové z fondu domestikálního, ale trvale a bez ohledu na konený roní výtžek této dan. 10.
z
ledna 1794 povoluje
11.
se,
9. Protokol since
minoádného
snmovního
dietálního sezeni
za pedsednictví zemského
1794,
hejtmana
JO. a 12. pro-
a
snmovního
direktora Aloisa hrabte Ugarte.
Peten
císaský reskript, jímž se
snmu
bere usnesení
pijat byl návrh,
moravského o
aby majitelé
s
pjce
dom
v píin povinností platiti válenou quartum genus hominum". a
uspokojením na vdomost
válené. Potom zdejšího hlavního msta
pjku
byli
pibráni „ad
Potom ujal se slova starohrab S alm-Rei ferscheid peetl vlastní, písemn podaný návrh, aby mocná byl pod-
porován a vlast hájena mimoádnými prostedky, obsaženy v nejvyšších postulátech.
Naopak zemský hejtman k
snmovnímu
není
že
tyto
vci
se
uvažování, ježto se od nejvyšších postulátv
nehodí
úpln
ádu
nesmí se ve veejném nic bráti v úvahu, co není postulováno anebo k emu
uchylují a dle dosavadního
snme
namítl,
jež nejsou
udleno
zemského
zvláštní nejvyšší svolení.
S touto námitkou stavové aby návrh
Salmv
za
se
píležitosti
vtšinou shodli a usnesli
snmovního
prohlášení
se.
byl
dodatkem, že sice k rokování ve snme nebyl uznán za zpsobilý, nicmén jeho dobrý úmysl se dává na jevo a nechce se /neuznávati obtavost pro všeobecné dobe. k
J.
V.
doprovozen
s
—
—
13
10. dietálního
I rotokol
sezení
hejtmana
zemského
sednictví
snmovního
hrabte
prosbou k
J.
direktora
Aloixu
Ugarte.
postulát a na V., aby pi stále
A. Nejvyšší s
syimovního
a
pe
záí 1795 za
16.
voj.
1796
r.
petena
a povolena
vzmáhajícím nedostatku ke-
se
sanského smýšlení na jeho rozmnožení milostiv mlo zetel, pak aby po dosažení míru se vystavla silnice znojemská a aby
stavm
bylo dovoleno nahlížeti do
k
staveb silniních.
Pedneseno
B. t.
út
Nejvyšší reskript o posledním prohlášení
pj ce
stav vzhledem
válené.
Dvorní dekret, jímž chování guvernéra a zemského hejtv posledním zasedání snmovním v píin postulované pjky
2.
mana
válené uznáno vena
mu
jest za zcela
pimené
zemskému zízení a
nejvyšší spokojenost.
mlýny. K. Grima do
3.
Dekret o právu zizovati
4.
Dvorní dekret o povýšení
5.
Dvorní dekret o povýšení Antonína svob.
dinga do
stavu šlechtického. p.
Schier-
stavu hrabcího.
6.
Nejvyšší reskript o vypsání
7.
Na
Peten
snmu
moravského.
chudinského ústavu
žádost
stavovské pokladny podpora 100 8.
vyslo-
císaský
v
Brn udlena
ze
zl.
reskript
o
dodávkách obilních.
Stavové prohlašují, že uznávají potebu tchto dodávek, jakož i
milostivý úmysl
J.
V., hraditi
ástky dodávkové typrocentovými
papíry, a slibují, že se postarají o
Peten
ádné
válené
a rychlé vyízení.
pjce
na r. 1796, která byla povolena, ale usneseno pipojiti vylíení nuzného stavu zem. olomucké potravi10. Reskript o opatení pevnosti 9.
reskript o
nami, jež povoleno. li.
Protokol
snmovního
dietálního
sednictví
zemského
Neobsahuje závažného.
V
sezení
21.
záí 1796 za ped-
hejtmana a snmovního hrabte Ugarte.
krom
povolení
obvyklých
direktora
Ahisa
postulát
nic
prohlášení k postulátm se praví, že by se tento-
— mlo
krát státní
od postulovaného píspvku na
upustiti
dlužní systém
-
14
ve výši 817.771
zl.,
ježto stavové moravští dluhy
1748 a 1767 recessuáln pevzaté dávno
r.
ale v uvážení
kam orální úpln umoili,
již
válených vydání a vzhledem k státním valn seslabeným povoluje se i tuto ástku
velikých
financím beztoho
již
lhtách, jako za
spláceti ve tvrtletních anticipaních
let
pedešlých.
12.
snmovního sezení 20. záí 1797 za pedšed* zemského hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte
Protokol nictuí
dietáíního
Ugarte.
A.
Postuláty
B.
Ostatn pedneseno
v obvyklé
Dvorní dekret
1.
která jest
z
2.
a na
má
povoleny.
vdomost
ledna 1795 o
zpsobena zrušením
kladny do stavovské
míe
vzato
újm
na extraordinariu.
nevolnictví a nyní
z
císaské po-
zase býti splacena.
Dekret o udlení hodnosti tajného rady svobodnému pánu
2.
Sobkovi. Naízení (3. záí 1796), že bez krajní poteby nemá se pikroiti k jubilování úedníkv. 3.
Dekret o povýšení
4.
šlechtického
Dekret
5.
stav v
s
píjmím z
21.
„z
Františka Jiího Krále dostavu Kónigsthalu".
íjna 1796,
jímž
se
schvaluje
prohlášení
o dodávkách.
Císaský reskript z 28. íjna 1796 o stavovském prohlápíin válených píspvkv a o vlasteneckých návrzích F r a n t š k a h r. Blmegena a starohr. S a m a 7. Schváleny volby do zemského výboru. 6.
šení v
i
8.
1
Reskript o
stavovském prohlášení vzhledem k válené
pjce
na rok 1797. 9. J a n F r a n t
mu
i
š e
k
He
i
ni
s c
h povýšen za rytíi a udlen i
inkolál. 10.
Dekret o navrhování pensi pro vdovy.
11.
Hrab C o Hór edo jmenován nejv. dvorským komoím. Antonín Bedich hr. Mitrovský jmenován (21. íjna
12.
1796) krajským 13.
hejtmanem jihlavským. stavovských námitkách v píin škod od stav
suáln pevzatých.
reces-
-
I
(
'i.
)
arrhové srážce
Dekret,
15.
z
—
15
diet.
poet 200 myslivc,
že
Slezska byli odvedeni,
mže
jež
od
odeísti
se
mají
z
Moravy
rozvrženého
a
poin
brancv.
Bedicha
Resignace
16.
svob. pána Locelly na místo
písedícího v zemském výbore ze stava panskébo. 17. Zákaz, aby se cis. úedníci nedávali zastupovati agenty.
Zízení
IS.
zvláštní
komise
dvorské
pro
zákonodárství
(26. ledna 1797).
Jan Michael
19.
kraje
brnnského
Smetana
šl.
jmenován
hejtmanem
(26. ledna 1797).
od stav pevzatých. do zemského výboru na dalších
20. Usnesení o erárních dluzích, 21. Povolení
6
let
volitelnosti
Josefu Ho c h s m a n n o Resignace svob.
22.
p.
v
i.
Madrovského
na místo v zem-
ském výbore.
V píin dodávek penz
23.
plodin na podporu státu
i
usneseno složiti zvláštní stavovský obžník, jímž lenové stavovští mají býti vybídnuti k dobrovolným dávkám. 24. ten cirkulá z 2. záí 1797 o zízení a udržování mysliveckého sboru a pijaty modality, za kterých by vle císaova došla splnní.
Schváleno povolení 1000
25.
ústavu chudinskému.
Pednesena nová úprava pípeží
26.
poprositi i
zl.
J.
V.,
aby starý poádek na
a
transportv a usneseno
Morav
v té
píin
byl
dále zachován.
Vykonána volba nových písedících zemského výboru.
27.
Zvoleni ze stavu duchovního
Vincenc Polzer.
praelát augustiniánv, a
Bedich Waldstátten,
ÍCarel
deputovaný brnnské
kapitoly
ze stavu panského
Bedich
:
svob. pán Locella;
mšanského Jan Gzikann, brnnský
ze stavu
Tomáš
magistrátní rada a
Petula, kyjovský Volba všech tchto pedloží se J. 28.
Na
žádost
magistrátní rada. V. k schválení.
chudinského ústavu brnnské ho
se zvýšení podpory na 1.100
zl.
navrhuje
—
10
—
Vzhledem k tomu, že do zemského výboru se hlásí tak málo kandidát, že není takka žádné volby mezi nimi, za dosažením vtšího potu žadatelv usneseno poprositi J. V., aby prvnímu písedícímu stavu panského a rytíského zvýšen byl roní plat z 1200 zl. na 2000 zl., a když by po 6 letech nebyl optn zvolen, aby se mu smlo doživotn vypláceti 800 zl. ron. 30. Pijat návrh zemského výboru o rozmnožení personálu pi zemské stavovské útárn. 29.
13.
mimoádného
února 1798, za pedsednictví zemského hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte.
Frotokol
sezení
7.
Do snmu nov uvedeni: ze stavu panského hr. Seilern, Gzeyka, hr. Lamb erg, bar. Astfel d; ze stava rytíského: :
hr. šl.
Manner
a
šl.
Vzhledem k
výboru ten
Heidenburg. nové volb dvou písedících zemského
byl
dvorní
dekret
dne
ze
14.
záí 1797,
jímž
prohlášeni zempanští úedníci za volitelné.
Ze stavu panského
se ucházejí:
svobodný pán Dubský, František hr.
Blmegen,
svobodný pán Roden, Jan Nep. hr. Mitrovský ze stavu rytíského:
I
zvoleni
František
hr.
ze
stava
panského:
Blmegen,
šl.
Dietrich,
šl.
Hentschl.
svobodný pán
ze stavu rytíského
šl.
Roden
a
Hentschl,
pedloží se císai ku schváleni. Ostatn pedneseno a vzato na vdomí: 1. Dvorní dekret ze dne 7. záí 1797 o oddlení dvorskvc-h finanních od politických. 2. Povýšení Augusta Kluga do stavu šlechtického. 3. Dekret ze dne 16. záí 1797 o znovuzizení tereziánské
jichž volba
úad
akademie. 4.
Ur. Saurau
jmenován skuteným finanním ministrem
a
presidentem dvorské komory. 5.
Dekret, z 25. listopadu
justiního
s
direktoriem.
1797 o sloueni nejvyššího
úadu
-
17
—
Na konec že
poddaní
petíženi, kové býti
z
pijat návrh zem. hejtmana, aby vzhledem k tomu, za nynjších válených jsou rozlinými dávkami
as
k jejich
úlev sml pebytek splacené dan pozem-
polovice uhrazen
z
dan
fondu
nápojové.
14.
snmovního sezení 19. záí 1798 za pedsednictví hejtmana zemského a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte. Protokol dietálního
obvyklou mrou povolena s dodatkem, v nmž se znova naléhá na dokonení silnice znojemské. 1 ) Ostatn pedneseno a na vdomost vzato:
Postulata na
r.
1799
Schválení volby nových písedících zemského
výboru mo-
ravského.
Hrab Schafgotsche jmenován maršálkem. Schváleno udlení podpory 1100
zl.
dvorským
nejvyšším
brnnskému ústavu
chudinskému. 15. Protokol
mimoádného
dietálního sezení dne 15.
pedsednictví zemského
hejtmana a snmovního hrabte Ugarte.
Návrh zemského hejtmana, aby od
válená
pjka
byla
1.
kvtna 1799
za
direktora Aloisa
kvtna bžícího roku
zdvojnásobena.
hejtman a snmovní direktor, nadšený láskou k zempánu a vlasti, podal shromáždným na snme stavm moravským s vlastní sob a úchvatnou výmluvností velmi pípadné, podrobné a živé vylíení smutného stavu, v jakém octl se stát, drahá vlast a finance následkem dlouho trvající, velmi neblahé a nákladné války. Zárove jim co nejdraznji uvedl na
Zemský
jak nevyhnuteln jest potebí
mysl,
válku tu dále
s
drazem
aby se drahé vlasti vybojoval brzký, trvalý a estný mír, a Jeho Velienstvo co možná nejvíce v tom bylo podporováno vésti,
Dekretem ze dne 13. ledna 1799 odpovídá se na tento požadavek, že pro stavbu silnice znojemské všechny práce jsou již pipraveny; za to nebyla provedena silnice od moravských hranic ke Kremži a do Lince, !
)
a
obnos k tomu potebný
byl povolen.
2
— lstím spíše, ježto stavové
zneuznati bezpíkladnou šetrnost,
nemohou
jakou panovník po celý dosavadní as války nejmilostivji se zachoval ke svým vasalm. Tato šetrnost dle pesvdení zem-
s
ského hejtmana zasluhuje, aby stavové se prokázali vdnými a všechny síly napjali, a to tím více, ježto jde o válku, která jak náboženství tak státnímu zízení, šlecht i duchovenstvu, ano
majetku každého jednotlivce hrozí neodvratným pevratem. Touto vpravd vlasteneckou horlivostí svého nejdstojnjšího a všeobecn milovaného pana snmovního direktora ješt více nadšeni, stavové neváhali ani okamžik, aby se shodli s projeveným od nho a asovým potebám úpln pimeným návrhem, a hned také netoliko per acclamationem pisvdili na otázku, má-li se Jeho Velienstvu nabídnouti pomoc k uhrazení nesmír-
ných výdaj, nýbrž i pojali další usnesení, aby dle dalšího návrhu Jeho Excellence pana snmovního direktora válená pjka pro pítomný vojenský rok 1799 vypsaná byla koncem dubna toho roku zastavena a za to od 1. kvtna bžícího roku poínaje, 200% extraordinaria, ili dvojnásobný obnos jeho, jakožto dobrovolná da válená, a tedy bezplatn a bez náhrady ptiprocentových památek, za zbývající polovinu roku ve výši 526 655 zl. 49 ki\, Jeho Velienstvu nejpoddanji k nohoum bylo složeno. Ponvadž však stavové pedem jsou pesvdeni, že mnozí z nich, zvlášt velmi zadlužení a mén zámožní, potebnou ho-
požádán pan zemský hejtman, aby vymohl u Jeho Velienstva dovolení, aby onm statkám, kteí celou dvojnásobnou válenou da hotov zapraviti nemohou, polovice byla zapjena z fondu domestikálního a z fondu dan nápojové pod výminkou, že jednak válenou pjku v dosud rozvržené výši 100% ádn budou odvádti, jednak k zapravení druhé polovice, jim zapjené, že chtjí onm fondm ádn postoupiti ptiprocentové památky, které jim píslušejí za vyplacenou v minulém pl roce pjku válenou tovost by nemohli
sehnati,
Shromáždní stavové
s
byl
radosti a
velým díkem
pijali tento
návrh Jeho Excellence pana zemského hejtmana a akoli projevili pevnou nadji, že povolením tohoto prostedku se zcela bezpen
dosáhne vyteného k této
pece
pouhé starostlivosti, prosb pipojiti ješt druhou, kdyby nepedvídané okolcíle,
se usnesli, z
nosti toho vyžadovaly, aby bylo dovoleno za všeobecni' hypotéky 4
veškerých statkv a po
pípad
na
8%
zúrokováni vypjiti
si
od
—
—
19
«
smnárník nebo zámožnjších
oban
státníci)
na 6
msíc
který by ze zmínných fond byl splacen dostaten odevzdáním onch ptiprocentových pjkových
kapitál 40 až 50.000
a kryt
zl.,
památek.
Konen bylo usneseno, poprositi zárove Jeho Velienstvo, m oratorium, udlené vzhledem k podobnému darování stavm
aby dolnorakouským,
smlo
ponvadž
ravské,
vypovídání
jistin
vztahovati
se
Mov nebezpeí hromadného vydáni úplnému zniení;
také na markrabství
toto jinak by se octlo
a tedy statkái by byli
ostatn stavové vše potebné co nejrychleji zaídí. Potom starohrab Salm-Reiferscheid podal písemn své votum v této záležitosti sepsané a ponvadž toto od Jeho Excellence pana snmovního direktora ješt ped dietálním sezením
peteno, tedy
bylo
p. votant
s
stalo
se
pedbžným vdomím
jeho
s
a
hoejšími návrhy ústn se nadobro za jedno býti pro-
bylo usneseno pevzíti je ad acta dietalia.
hlásil,
16. Protokol
dietálního sezení ze dne 25.
záí 1799 za pedsednictví
zemského hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte.
Vyízena bžná po stu lata s obvyklými dodatky, zejména stati o nutnosti stavby silnice znojemské.
1.
pi
6.
Peten
2.
na
se
císaský reskript ze dne
vojenský
rok 1800
pro
srpna 1799, jímž žádá Moravu a Slezsko vypsání do9.
mic
žita a 647.912 mic ovsa. Usneseno poprositi Jeho Velienstvo, aby požadavek žita byl zmírnn anebo aby cena 1 zl. 30 kr., stanovená náhradou za mici žita,
dávky
400.000
bu
byla zvýšena v
pomru
k tehdejším cenám tržním,
se namnoze neurodilo a tím cena tržní stoupla
Také bylo poukázáno na
to,
že
zem
trpí
již
ponvadž na
3
zl.
i
žito
výše.
mnohými prchody
vojska ruského.
Vzato na vdomost, že císa
3.
stav vál
en )
oap. clo
pedešlého sezení o poskytnutí
z
J
o!,
v
s
é.
pochvalou pijal usnesení
dobrovolné
pjky
1
)
Podobnou
pjku
poskytli tehda také stavové ostatních zemí
Cechách 1,172.131 zl., ve Slezsku 100.059 pro íjna 1799) jako na Morav.
totéž
ddiných, 1. kvtna
období (od
— Na
4.
žádost
20
brnnského ústavu
chudobinského
o zvý-
podpory usneseno vzhledem k rostoucí drahot všech poteb životních, zvlášt chleba a díví, zakroiti za císaské svolení, aby se smlo tomuto ústavu na rok 1800 dáti 1200 zl. a zárove podati dotaz, zda-li, jak se proslýchá, císa míní zíditi v Brn nucenou pracovnu (Arbeitshaus) k zamezení žebroty; v té píin by se pak vyžádal od gubernia píslušný návrh. šení
Na vdomost
5.
Dekret,
a)
jímž
vzato mezi jiným
císa projevuje
vojenské dodávky
tnutím
žita,
:
spokojenost
ovsa
nad posky-
sena za
a
vojenský
rok 1798.
Jmenování Maximiliana velitelem moravsko-slezským. b)
hr.
Baillet-Latoura zemským
Jmenování knížete-biskupa labudského, Vincence lir. Schrattenbacha biskupem brnnským (dekretem ze dne c)
13.
ervna
1799).
Dvorní dekret, jímž se studentské nadace osvobozují od ddické. dané d)
Snmovní
e)
pomník, steinu,
zízený
od
majitele panství
Rousinova, kde císa
zemelého
poškozen,
ano cest
již
knížete
Pozoického, Josef
II.
se
že
mramorov
Václava
z
v
Liehten-
na onom míst nedaleko
vyoral
Ondeje Trnky, jednak
poddaného velmi
pipomenul,
direktor
kus pole slavíkovského
svévolí
rozpadává,
zlých
a že,
lidí
jest
již
jak zemský hejt-
man na loské do Opavy se pesvdil, brzo úpln zanikne. Ponvadž pak nynjší vlada domu Lichtensteinova nechce pomník dáti obnoviti a ponvadž by se píilo povinné úct k zemelému císai Josefu II., ano k celému domu panovnickému, vydati
pomník úplné
zkáze,
navrhuje zemský hejtman
stavm.
aby ex domestico jej dali zíditi, tím spíše, ježto stavové moravští hned po oné události se k tomu nabídli, a nestalo se jen proto, že je pedešel kníže Václav Lichtenstein svým návrhem k císaovn Marii Terezii.
Stavové se usnesli náklad ex domestico povoliti a odevzdati celou oni
vc má
píslušnými akty zemskému výboru, který v píštím pedložiti píslušný návrh a rozpoet; zárove usneseno i
s
zakroiti v té
píin
o císaské schváleni.
—
—
21
17. Protokol dietálního
zemslcého hejtmana a
Antonín
I
k
snmovního S
hr.
ere
nov
svou žádost uvedeni -2.
záí
sezení 22. a 24.
za pedsednictví
direktora Aloisa hrabete Ihjarte.
n y a Ignác
Gh
hr.
o
r
i
n s k ý na
do snmu.
nezmnné míe
Nejvyšší postulata v
vojenské dodávce
1800,
žita a
ovsa
povolena. Vzhledem
usneseno podati prosbu
výhodu poskytnutou chudým obyvatelm horských krajin, za které bu stát sám dodávku uhrazuje anebo jimž se povoluje složiti náhradnou cenu 1 zl. 30 kr. s pídavkem 30 kr. za každou mici, pro tento rok, kdy žn dopadly nepízniv a ceny obilné jsou velmi vysoké, rozšíil na všechny dodavatele. k císai, aby
ten
3.
císaský
da
dosud vybíraná
reskript
válená
vojenský rok 1800 se zavádí 4.
s
3.
prosince
se zrušuje a
da
1799,
jímž
na jejím míst pro
tídní.
íjna 1799, jímž pro budoucnost prodej nimiž jest zárove spojena výsada lenní juris-
Dekret ze dne
všech panství,
dne
ze
dikce, nedovoluje se
14.
osobám léna neschopným.
Povoleno udliti chudinskému, ústavu podporu 1200
5.
zl.
za rok 1799. 6.
Hradišský krajský hejtman
šl.
Bevier povýšen
za svo-
bodného pána. 7.
Vincenc
šl.
Rosenzweig, jmenován hejtmanem
kraje
znojemského. 8.
Dekret o ob mezení civilních
9.
Dvorní dekret ze dne
moravských
stavu
úedník pi
satcích.
íjna 1799, jímž se odmítá žádost zmírnní vojenských dodávek na
za
9.
rok 1800. 10.
Wolfgangu
frekventace zemských
šl.
Mannerovi udluje
snmv
a tím
uinn
se dispens tíleté
volitelným do zem-
ského výboru.
Týž zvolen za písedícího zemského výboru ze stavu rytíského a volba jeho pedložena k brzkému schválení. I
I.
12.
Ústavu chudinskému
navrhuje podpora 1300
zl.
Brn
na rok 1801 vzhledem k rostoucí drahot. v
opt
se
—
—
22
18.
Výtah z protokolu mimoádného sezení snmovního ze dne pedsednictví zemského hejtmana a sn28. íjna 1800, za movního direktora Aloisa hrabte Ugarte. Stavové na základ nejvyššího pípisu o zízení, vystrojení a vyzbrojení moravské legie prohlásili, že povolují na mužstva 1 moravské pro tuto legii 225.000 zl. z fondu domestikálního. )
19. sezení ze dne 23.
Protokol dietálního
záí 1801 za pedsednictví
zemského hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte.
Postuláty
nezmnné míe
na rok 1802 jednohlasn povoleny. Pi stati 6. v píin stavby silnic, na nž znovu povoleno 10.000 zl., pidán byl výkaz, kolik již k tomuto úelu bylo vnováno a optn pipojena prosba, aby tento obnos po šastné ukonené válce byl vynaložen na stavbu znojemské silnice a aby se s touto stavbou co nejdíve zapoalo. v
Ostatn pedneseno a vzato na vdomost Císaský reskript ze dne 28. listopadu 1800, jímž J. V. pijímá usnesení stav vzhledem k povoleným s uspokojením 225.000 zl. na zízení moravské legie. 2. Vlastnoruní list císaský a vyhláška arcivévody K ar a r 1.
1
onm,
jimiž vyslovuje se blahosklonné uznání
k organisování vlastenecké 3.
Pipiš
legie.
arcivévody Karla
vlastenecké legie moravské snmovní. aby
I
netoliko
cházejí
bylo usnesením
v nejlepším
s
páním, aby prapory
byly postaveny v zasedací síni
snmu
uloženo zemskému výboru,
pítomné prapory, nýbrž
ze starších
dob,
poádku
a
kteí spolupsobili
památky,
doklady vlastenecké
jako
po
i
pípad
i
s
zvující
opatil nápisem,
pimeným
vlasteneckou
prací,
snmu
v píštím dietálním sezení.
] )
i
útraty
píchylnosti
snmovní
a tento
lásku a vytrvalost,
tomuto dležitému období. Výsledek
tchto
jakož
po-
vkusným vyzdobením,
uzná-li se toho poteba, umístil v zasedací síni
in, jako památník,
které
s
tím
Podrobný protokol o tomto sezení se
spojené
v aktech
mají
se
pedložiti
snmovních nezachoval.
-
—
±]
Dekret dvorní kanceláe ze dne
4.
slouil dvorní komoru, bankovní a
8.
kvtna
kommerní
dvorní
1801, že císa
úad
eskou
s
rakouskou dvorní kanceláí pod ízením nejvyššího kanclée dvorského.
Schr attenbaclia
Dekret o povýšení biskupa
5.
ímské
žecího stavu sv. (i.
Dekrety o
7.
Dekret,
ve
do kní-
íše.
vymování dan ddické. píin jmní francouzských emigrant,
ze-
melých v zemích ddiných. Dekrety o zásilkách penžitých, o kaucích dstojnických,
8.
nové
stíbrné
minci
(24
kr.),
služeb civilních, o obmezení dlání
o
invalidech
vstupujících
do
dluhv u úedníkv.
Nota c. k. appellace moravsko-slezské, aby František Z horský ze Zhoe, pro krádež odsouzený, dle výnosu kriminálního zákonníka § 181 z majestátních kvatern byl vymazán. 9.
ledna 1801), že lajtnantovi moravportáš odnímá se velení nad slezskými portáši a z té se mu zastavuje koncem dubna t. r. msíní pídavek 10 zl.
Dvorní dekret
10.
ských píiny
Dekret
11.
kvky
(12.
srpna
(7.
1800)
o povýšení
svob.
p.
z
Bu-
do stavu hrabcího.
bezna 1801) o udlení eského inkolátu podmaršálkovi Karlu Mackovi, svobod, pánu z Leibrichu. 13. Titulární kanovník brnnský Václav Bambula povýšen do stavu rytíského s písudkem „z Bamburga", a udlen mu inkolát na Morav. 14. Dvorním dekretem (6. ervna 1801) guberniální rada 12.
Dekret
Tau
w
(10.
Ros entha
u dostává žádanou dispensi tíleté frekventace snmovní, aby byl volitelným do zemského výboru. Týž také byl zvolen za písedícího zemského výboru ze 1
gnác
1
o
r
y
t
z
1
stavu rytíského. 15.
Wolfgang šlechtic Manner, jmenovaný olomuckým
krajským hejtmanem, resignuje na místo v zemském výbore. 16. Chudinskému ústavu brnnskému vzhledem k tomu, že drahota dosáhla nejvyššího stupn,
navrhuje se zvýšení podZárove opakuje se prosba
pory za vojenský rok 1802 na 1500 zl. k císai za zízení pracovní ho domu v Brn, vové se uvolují poskytnouti znanjší píspvek.
k
emuž
sta-
—
24
20. Protokoly
dietálních
sezení 18., 22. a 24.
a snmovního direktora
zemského hejtmana
nictví
záí 1802 za
hrabte z Dietrichsteina. 1.
rice
V odpovdi na
'pedsed-
Josefa Karla
1
)
nejvyšší postuláty, jež se povolují,
v rub-
potebu rozmnožení pak na potebu rozmnožení
(náboženství) poukazují stavové na
I.
duchovních,
v
píin
školství
moravských gymnasií, skytnouti 2.
k
emuž
stavové jsou
ochotni po-
potebné prostedky.
Císaským reskriptem
ravu pro vojenský rok 1803
mic
z
1.
záí 1802 vypisuje se na Mo-
vojenská dodávka
294.251
mic
Odevzdá se zemskému výboru k bedlivému uvážení, aby jednak vli J. V. bylo vyhovno, na druhé stran však šeteno blaha zem a zvlášt lidu poddaného. V píin znojemské silnice opakována prosba z let 341.033
žita a
ovsa.
pedešlých. 3.
Volby do zemského výboru: a)
na místo Františka hr. Blume gen a zvolen per eminenter majora rada moravsko-slezské appellace
František Dubský svobod, pán
z
Tebo-
my slic; b)
na
rada c)
4.
aby
se
Jana Gzikanna brnnský Josef Seidl;
místo
magistrátní
na místo kyjovského magistrátního rady Tomáše Petuly olomoucký magistrátní rada František E berle.
V píin pomníku císae Josefa II. u Slavíkovic. nevydal památný in císae Josefa II. v zapomenuti, jednohlasn, zíditi vkusný, k tomu od císae povolení,
usnesli se stavové
ale trvanlivý obelisk
a vyprositi
s
si
piložením nártu
a rozpotu.
Ústavu chudinskému vzhledem
k neustále rostoucí drahot na rok 1803 navrženo zvýšeni podpory na 1S00 zl. 5.
l
)
Jmenován na míst
hr.
Ugarte,
dvorského. Srv. píslušné dekrety dole.
povýšeného za nejvyššího kanclée
—
25
—
zemských trubav zemskému výboru k prozkoumání. Žádost
fi.
za
nový
odv
odevzdá se
Ostatn pedneseno a pijato na vdomost: 1.
Dekret o ekvivalentu na duchovní
2.
Josef Kniebandl
z
da
ddickou.
Ehrenzweigu,
odsouzený pro
krádež, zbaven jest šlechtietví a
vymazán z dietálního protokolu. Zvýšení podpory chudinskému ústavu za rok 1802 na
3.
1500
se povoluje.
zl.
Volba Taulowa do zemského výboru se potvrzuje. Clen zemského výboru Tomáš Petula má se na pl roku odebrati 4.
do Kyjova k ízení potebného magistrátního úadování. 5. Dekret o úednických reversech v píin tajných spoleností.
Pedloženy plány
6.
a
rozpoty k stavb znojemské
silnice.
Hrabata Gabriel a Florian Kergoslai, pocházející z Bretagne, povýšeni jsou do stavu rytíského ve všech zemích eskorakouských a udlen jim tamtéž inkolát. 7.
Dekretem 18. dubna 1802 dáno bylo stavm moravským že dodávky vojenské žita a ovsa za rok 1802 nebyly postulovány, nemá pro budoucnost býti na újmu stavovským výsadám. 9. Dekretem 20. listopadu 1801 krajský hejtman v Koském (západní Halii) Karel Zikmund hr. z Bukvky jmenován krajským hejtmanem perovským. 10. Dekrety o zvýšení porta poštovného na stíbrné peníze a o osvobození rozliných veejných fond v od dan úrokové. 8.
ujištní
:
11.
Dvorním dekretem
(26.
srpna 1802) jmenováni:
Ugarte nejvyšším kancléem dvorským, hr. Zichy presidentem dvorní komory, Prokop hr. Lažanský presidentem nejvyššího soudu. Alois Karel
hr.
záí 1802) jmenováni: Dolnorakouský appellaní president svobod, pán z Marku kancléem nov zízené eské rakouské a haliské kanceláe dvorské. Haliský místokanclé František hr. Vojna místokancléem téže 12.
Dvorním dekretem
(1.
dvorské kanceláe. 13.
Dvorním dekretem
(31.
jmenován Josef moravsko -slezským a
srpna 1802)
Karel z Dietrichsteina guvernérem zemským hejtmanem moravským.
—
26
—
21.
záí 1803 za pedsednictví zemského
Frotolcol dietálního sezení 21.
hejtmana a snmovního direktora Josefa
hrabte z Dietrichsteina.
Po s tul áty jednohlasn povoleny; k odstavci 6, prosba, aby summy tuto povolené byly vynakládány
juje
pipo-
se
1.
pouze ku
nové potebné silnice, nikoliv k pouhým opravám nebo k udržování dosavadních silnic. zizování
2.
Volby do zemského výboru za vystupující: a)
Františka svobod, pána R
odna
pan-
ze stavu
ského, b)
Augusta šlechtice H e n t s c h
1
a ze stavu rytíského.
Ucházejí se a)
Roden
d)
šl.
optn
K r o n e n fe
a l
Jaroslav svobod, s,
Hackh er
z
Har
t
Forgatsch,
p.
u a
šl.
D
i
e tri c h.
Zvoleni jsou a)
svobod, pán
Roden pro
majora na nových 6 b) 3.
šl.
eminenter
veliké zásluhy per
let,
Kronenfels, guberniální presidiální sekretá.
Peten
nejvyšší reskript o
vojenských dodávkách
vypsaných pro Moravu na vojenský rok 1804, a to: 314.381 ovsa. žita a 186.163 Povoleno.
mic
4.
—
—
mic
Na návrh zemského hejtmana usneseno obnos 1000
na^rozdlení mezi schucllé šlechtice
zvýšiti
na 3000
zl.
s
zl.
výhradou
nejvyššího schválení. 5.
Také
chudinskému ústavu brnnskému
pro stálo
na 3000 zl., ale pedstavení jeho mají podati výkaz o upotebení této summy. 6. Dvorním dekretem (14. bezna 1803) potvrzeni leny zemského výboru stoupající drahotu navrhuje se zvýšení
:
a)
olomucký kanovník Jan hr. prelát raj hradský
b) c)
Šeeni,
Otmar K o n r a d
František Dubský svobod, p. z T e b o m brnnský magistrátní rada Josef Seidl, olomucký magistrátní rada F r
a n
t
i
š e k
y
s
1 i
c,
E berle,
Dekrety o zákazu pokoutních zástavami, o zavedeni nového patentu kolkového. 7.
'li
Dvorní dekrel
S.
4.
srpna L802, jímž veškero,
duchovenstvo katolicko i
se
pikazuje
ve
i
nešlechtické,
vcech
civilních
zemského soudu. Dekret o nových mimoádných daních za rok 1803.
trestních jurisdikci 9.
Dekret
10. její
s
o zrušení
státní
universální pokladnou státních
O
11.
tídní dani vzhledem k
pokladny a slouení
centrální
dluhv.
nadaním fondm.
Dekretem (7. ledna 1803) všem pokladním pod trestem propuštní se zakazuje všeliký obchod 12.
úedníkm se státními
papíry. 13.
O
14.
Zostení
moravských stavovských fond v. vzhledem k bezpenosti u pokladen
kolkování kvitancí
pedpis
z
erárních.
Dekrety o novém patentu kolkovním. Dekrety o pijímání pensionovaných vojenských dstoj-
15. 16.
ník
zemských dodávek od kolk, o kolkování absolutorii, vydávaných nešlec-hticm. 17. Dekretem (30. srpna 1803) guberniální sekretá Antonín Huss jmenován hejtmanem kraje jihlavského. do
služeb
civilních,
o osvobození
22.
mimoádného
Protokol
sezení 9.
dubna 1804 za pedsednictví zem-
ského hejtmana a snmovního direktora Josefa hrabte Dietrichsteina. 1.
Peten
dvorní
dekret ze dne
26. prosince 1803,
požaduje se od poddaných soutžbezplatné jízdné práce k obnovení a zachování silnic.
i
jímž
runí
Stavové uznali potebu obnovení a dobrého udržování silnic, k emuž dosavadní fondy nestaí, i prohlásili, že mýta nejsou runí mzdy, dále že v pomru ku vzrostlým cenám jízdní i
rolník,
ponvadž na dobrých
odvážeti a svého
silnicích
své plodiny
tažného dobytka šetiti,
má
mže
rychle
ze silnic nejvtší
a že tedy bezplatná naturální soutž poddaných, nejblíže silnice bydlících, jest nejen nutná, nýbrž i spravedlivá. Proto bylo k ní dáno svolení, ale jen na dobu neuritou a pod výminkou, že ti, kteí bezprostedn do pl míle bydlí u silnice,
prospch
mají
pt
dní v roce
bezplatn pracovati,
dny, do dvou mil ti dny.
do jedné
míle
tyi
—
28
—
k
J.
Na konec podána prosba mínky a opatení ohlášeno
zaízení prací
nahlížení do 2.
ponechány
byly
út
i
aby všechny
V.,
guberniu,
jeho výsledky
další
stavm pak
dovoleno jim
a
podbylo
volné
stavebních.
Leopold Gartlgruber
zvolen per majora
za proto-
medika zemského. 3. lilo
Léka Kaiser
z
Nilkheimbu
navrhuje, aby se povo-
bezplatné vyuování a návod o pomoci lidem v úraz pišlým
neb zdánliv mrtvým. Usneseno stroj 500 zl. jednou pro vždy subvenci 100 4.
zl.
z
povoliti k z
fondu sanitního,
s
opatení nutných pí-
fondu domestikálního a roní
výhradou nejvyššího schváleni.
Slavonic o povýšení za msto nebudiž dvody uvedené nejsou dosti závažné.
Žádost mstyse
podporována, ježto dekretem 5. Dvorním
z
2.
záí
1803
oznámeno,
že
plán
znojemské jest
silnice pes Pohoelice, Branišovice a Lechovice schválen a zemskému úadu se ukládá, aby vše potebné
zaídil. 6.
mínky,
ních
Dvorním dekretem
z
29.
záí 1803 sdlují
za kterých se povoluje r o
pozemk v
a
koup
se bližší
pod-
zkouško vání dominikál-
usedlostí
zemských za-
v deskách
psaných. 7.
Dvorním dekretem
z
3.
prosince 1803 zvýšení
chudinský ústav v Brn na 3000 zl. nýbrž píspvek se obmezuje na výši z minulého Rovnž má zstati pi pvodní výši píspvku pro
se
píspvku
neschvaluje,
roku (1800 zl.). 1000 zl., ure-
ného k rozdlení mezi schudlé šlechtice. 8. Dekret o vydání všeobecného zákonníka, spracovaného od dvorské justiní komise. 9. Dekrety, jimiž se zákaz obchodu se státními papíry rozšiuje také na krajské jiné úedníky, úrokové kvitance z fondu studijního a náboženského se osvobozují od kolku, porto listovní i
se zvyšuje, a rozliná ustanovení o daních a kolcích.
František a Jan Hu s c likové povýšeni do slavii rytíského a udlen jim moravský inkolát. 11. Potvrzena volba svobod, pána R odna a šl. Kronen10.
Jan Mohrweiser
íels.i za 12.
nost mezi
a bratí
písedící zemského výboru. Dekret, obsahující pokyny k uvarování rozepí o
úady
civilními a vojenskými
pi
veejných slavnostech a výkonech kostelních.
ped-
processích a jiných
— 13.
z
l
—
dom
v Brn V ncen ordinái v chudinském zNilkheimbu povoluje se osobní pídavek 200
Doktora
Kaiserovi
dJ
a
i
c
i
zl.
íondu sanitniho.
února 1804, jímž se schvaluje zízeni* nového pomníku namíst, kde císa Josef II. vyoral brázdu, a povoluje se potebný náklad poíditi z fondu domestikálního, Dvorní dekret
14.
18.
z
23.
snmovního 19. záí 1804, za pedšedniiví zemského hejtmana a snmovního direktora Josefa hrabte
Protokol dietálního sezení
z Dietrichsteina.
míe
Postuláty v obvyklé
1.
píspvku
10.000 ad
6. (silnice)
se
povolují,
dodatkem, aby
s
povolených, ježto potebná
summa
silnice znojemské jest již pohromad, užilo se k stavb nové silnice, nikoli k opravám. 2. Na míst Františka svob. pána Dubského, jenž jmenován byl dvorním radou pi nejvyšším soudním dvoe, zvolen do zemského výboru Jan svobodný pán Forgatsch. 3. Usneseno vnovati 2016 zl. z fondu domestikálního za mouku pivezenou do vojenských skladiš, s výhradou prejudice do budoucnosti i možné náhrady; na dovoz krmného dobytka a jemene do pivovar povoluje se 10.000 zl. na
zízení
4.
Na
summu
1,600.000
275.558
zl.
nápojové;
znojemské
stavbu
42
na typrocentové zúrokování
stavové
summy jednak
z
mimo poskytnutou
povoluje se pjiti ješt potebný
zl.,
kr.
silnice,
však
si
10.000
vyhradili
ron
zl.
z
iiž
obnos
pebytk dan
zptnou náhradou
povolovaných na stavbu
této silnic,
jednak ze zízení konstrukního mýta.
olomuckého ústavu chudinského za podporu 3000 zl. povolena s výhradou nejvyššího schválení, i vyhrazeny Brnu ti tvrtiny, Olomouci tvrtina tohoto obnosu. 5.
Žádost brnnského
i
Salm-Reií ersch ei
d oznamuje, že za posledního jeho pobytu u dvora císa mu ekl: „Jsem s moravskými stavy úpln spokojen, pi každé píležitosti se vyznamenávají, 6.
nebo
Starohr.
žádá-li se 7.
nco
od
nich,
vždy ješt
nco
k tomu pidají."
Dvorní dekrety o náboženském a mravním chování
níkv, o novém zákon vdov penzionovaných.
proti
lichvám,
o
úed-
podmínkách satku
—
30
Dvorní dekret
8.
z 30.
kvtna
1804, jímž se zamítá povýšení
SI avonic za msto.
Stavm
9.
bní koalky ze sliv a oleje 10. O poadí úedník V. o pijetí
J.
z
zl.
na vyrá-
jader jejich.
stejné kategorie.
dvorní dekret ze dne 11. srpna 1804 obsahující
11. Nejvyšší
prohlášení
po 100
se povoluje vypsati prémie
ddiné
li
dno s ti císae rakou-
o
ského. 24.
mimoádného
Protokol
sezení
snmwního 26 íjna
sednictví zemského hejtmana a
snmovního
1804, za
ped-
direktora Josefa hrabte
z Dietrichsteina*)
Na míst odstouplého hrabte z Bukvky byl Petr Blume gen jmenován nejvyšším sudím zemským a li rabe 1.
presidentem zemského soudu moravského.
Zemský hejtman oznamuje,
2.
podali v
píin vojenských dodávek
námitku, že jest holou nemožností, pro
žita
íjna
14.
že stavové v
všeobecnou t.
r.,
Na
neúrodu.
že císa promíjí
dostáti to
dodávku
minulém období a
žita
ovsa k císai
toho roku dodávce
došlo žita in
vyízení
ze
dne
nátura a že na-
aby žito dvorní komorou bylo v jiných zemích koupeno i s dovozem pipadajícím aby po srážce a penžitá summa na vojenské náhrady byla na celou zemi rozvržena. Novým dekretem (24. íjna 1804) ponecháno stavm pro píšt na vli, aby dodávku žita poídili bud v zrn nebo penzi
ídil,
n
ji
reluovali.
25.
snmovního 14. bezna 1805, za pedzemského hejtmana a snmovního direktora Josefa hrabte
mimoádného
Protokol sednictví
sezení
Wailisa.
ml
Snmovní ke stavm 'i
Zeil
1804,
snmu
moravskému,
jmenován dolnorakouskýin vládním presidentem
míst jmenován Josef
se teprve 31. íjna
krátký
poprvé pedsedaje
toto slavnostní proslovení
Byl sice již
1804) (na jeho
za
direktor,
t.
r.
za
hr. Wallis),
ale
s
Brnem
(10.
nhož Brnner
okázalého úastenství všeho obyvatelstva, u
as
svého
úadováni
str.
697, a
Patriot.
si
zjednal
velkou
Tageblatt, 1804,
.
88.
oblibu.
—
Srv.
zái
rozlouil
—
-
31
„Byv jmenován od J. V. gubernátorem moravsko-slezským a zemskÝm hejtmanem moravským, pokládám si v této dvojí vlastnosti za znamenitou est, býti v ele nejvznešenjšího a nejvtší vážnosti požívajícího shromáždní stavovského. Tším se takc jako zeni. hejtman vzácnému štstí, íditi vážená stavovská shromáždni moravská a býti šéfem stav, kteí od nejstarších dob šedého dávnovku až do nynjška neperušené a nejslavnji se vyzname-
neobmezenon oddaností k svému nejmilostivjšímu zem-
návají
nejistším
pánu,
smujícím jedin
blahu
ke
zempána
snahou, vyhovti každému pokynu, ano
níkovu
inn,
smýšlením,
nejšlechetnjším
vlastenectvím,
i
i
vlasti,
nejtiššímu
a
nejvelejší
pání panov-
nejchvatnjší ochotou, a kteí za každé píležitosti projevili jak velmi jsou pamtlivi svého vznešeného urení a jak
s
osvdili jako vrní, panovníku bezmezn oddaní, dmyslní a po každé stránce úcty
co
nejpelivji
toho
jsou
aby se
dbalí,
hodní stavové." „Dovolte, pánové, abych dnes. kdy poprvé vstupuji do Vašeho
váženého shromáždní, pedstavil se Vám slavnostn jako Váš zemský hejtman a snmovní direktor, abych pi této píležitosti se co nejsnažnji doporuil Vaší pátelské blahovli a abych pipojil nelíené ujištní, že pi svém nynjším postavení pokládám za jednu z nejpodstatnjších a závidní nejhodnjších pedností, že se vroucn tším, býti státi v ele tak vznešených stav, i
svdkem
dmyslných podnikv
Vašich
a usnesení,
vypotených
ku blahu panovníka a zdaru zem a že bude mi nejnaléhavjší a nejpíjemnjší povinností, abych si plnou mrou zasloužil dvry vznešených pán stav, slávu jejich neochvjn zachoval
a
Vaše
výtené zásluhy pi každé
píležitosti
hlasit
velebil."
vrou
„Páni stavové poctívali vždy
mé pedky neobmezenou d-
vážností.
Doufám, že toto dobrotivé vnují náklonnost a úa-
a
nejlichotivjší
smýšlení projeví
i
ke
mn
a že
mn
jsem proniknut nejistší vážností k pánm stavm. Tak jako oni, neznám jiného úmyslu a jiného cíle, než dosažení všeobecného blaha, a s Vámi v neplnjší míe jsem pesvden, že zájem zempána, stavv a zem jest pouze jediný stenství tím jistji, ježto
a že
stavové jen
tehda
dostojí
svému vysokému urení, když
vyplují rozkazy zempánovy, jeho opatení i zaízení a když všemožn pispívají k šastnému a trvalému jich provedení."
-
32
-
..Kráejmež vytrvale a staten na této dráze, vyznamenávejmež se i nadále svorností, smyslem pro obecné blaho a
abychom svému vysokému urení úpln dostáli a stali se hodnými milostivé dvry panovníkovy, osvdujmež stále svým chováním, že v plném rozsahu jásav uznáváme štstí, státi pod moudrým, spravedlivým a nejmírnjším žezlem rakouským a býti stavy a poddanými nejmilostivjšího, nejspravedlivjšího r nejvlídnjšího a nejvýtenjšího zempána, a že jediný pokyn patriotismem,
blahu jeho a zem nebylo nic tžkého, žádný dar velikým a žádný podnik nesnadným, a že si nic toužebnji nepejeme, le dokázati, že žádnými stavy kterékoli
jeho
nám
aby
dostaí,
provincie v poslušnosti,
ochot
a oddanosti se
stavm bude dokonce
a že jiným
nám
nám ku
nedáme pekonati
nesnadno v
i
píin
této
se
vyrovnati."
Po skonení této vznešené slavnostní ei, jejíž výrazy všichni shromáždní stavové co nejživji pociovali a kterouž jim vštípen byl obdiv a vážnost k novému snmovnímu direktoru,, uveden na vdomost stav Ministerský
venému hr. z
es
k o-v
list
ze dne
7.
února
t.
že císa
r.,
nov
ustano-
oliskému vyslanci piíšském snme,
Bedichu Lotarovi Stadiónoví,
10.000 na 12.000
zl.,
s
píspvkem na
zvýšil
roní
plat
ekvipování jednou pro
podotýká se, že eští stavové již nemohli pispti na plat 9000 zl. a na ekvipování 4500 zl. i oekává se od ochoty stav moravských, že jakožto tlo dosud povždy s chami spojené, v pomru stanoveném pispjí na plat zbývajícími 3000 zl., na ekvipování 1500 zl. Obojí bez odporu a jednohlasn povoleno vyplatiti z fondu vždy 6000
zl.,
i
e-
domestikálního. 2.
Nejvyšší dekret ze dne 14. února
námitky nkdejšího zvýšení
guvernéra
chudinský cli
muckému
zl.,
zl.
r.,
jímž na
Dietrichsteina
píspvk
ústavu na 3000
osob na 1000
hr.
t.
v,
a to
vzhledem ku
brnnskému
a k podlení chudých
se odpovídá,
optovné a olo-
šlechtických
že stavovské domestikální fondy
ddiných
zemí nehodí se k rozdílení almužny a k podporování chudinských ústav v a že se tedy tyto navrhované pí-
c.
k.
spvky
neschvalují.
Zaraženo tímto rozhodnutím ve vci, kde stavové jinak byli zvyklí sklízeti pochvaly a souhlas J. V., usneslo se veškeré
—
31
shromáždni, podati opt císai dtklivou námitku, kde se rozebírají všechny dvody nastalé více než kdy ped tím poteby podporovati chudinu; uvádí se, že domestikáíní fond od r. 1785 i
píspvky povolované k tomu úelu
a
z nejvyšší cli
míst schvalo-
vané snášel bez nejmenšího otesení; konen poukázáno na to, že by chudinské ústavy, beztoho kolísající nedostatkem píspvk,
odntím
podpory netoliko utrply nejcitlivjší pohromu, nýbrž špatný píklad stav škodliv by psobil i na ostatní zámožnjší tídy obyvatelstva. í žádají stavové, aby zstalo aspo pi 1800 zl., dosud ústavu chudinskémn v Brn povolovaných již proto, že v jisté nadji nejvyššího schválení bylo již 1000 zl. této
mu naped
vyplaceno.
V píin a honoracím,
as
mtných
1000
zl.
almužny, rozdávané schudlým šlechticm
podotýká,
se
že již
od
16. stol.,
tedy od nepa-
kdyby se nepovolilo zvýšení na 3000 zl., aby zstalo aspo pi dosavadním obnosu. 3. Snmovní direktor poukázal na smlouvu s mstem Brnem a s dosavadním nájemcem divadla a na prosbu msta Brna, aby k podporování této smlouvy za panujícího nedostatku mstu Povoleno na šest let s výhradou bylo pjeno 7000 zl. na 4°/ dává,
se
a stavové
-
prosí,
—
nejvyššího schválení.
26.
ádného
Protokol
hejtmana
zemského
snmovního 29. íjna 1805 za pedsednictví a snmovního direktora Prokopa hrabte
sezeni
Lazanského. 1 )
Karel svob. pán Roden na svou žádost uveden byl do snmu. 2. Postuláty povoleny v obvyklé míe s optovným dodatkem 1.
v
píin 3.
nových
silnic.
Zemský hejtman pipomíná,
že
pi
rychlých pochodech
nepítele, 2 ) rušícího obecný pokoj, jest povinností každého projeviti neobmezenou oddanost k mocnái, chrániti jeho posvátnou osobu
a
ddiných stát
hájiti
ped
dalšími vpády nepátelskými.
Byl jmenován guvernérem moravsko-slezským a zemským hejtmanem moravským 29. srpna 1805 na míst hr. Wallisa, kterýž se stal nejvyšším !)
purkrabím eským. 2)
Bylo to bezprostedn po kapitulaci gen. Macka v
Uim
(20.
íjna 1805).
-
Pesvden, že drazem dvrou
vláda
—
34
veškerou
s
moudrostí,
opatrností,
dobrou vc uinila vše k dosažení tak vysokých a blahodárných cíl, zemský hejtman se domnívá, že i
mohou
stavové
své
v
vlastenecké
smýšlení prozatím projeviti jen
dobrovolnými dary, jako nutnými prostedky k naznaenému cíli, a uinil tedy návrh, aby nabídli císai dobrovolný dar troj-
násobné dominikální
nmuž
návrh, k
první
dan
podnt
dali
ve výši
1,559.049
Jest to
zl.
zvlášt kníže-biskup brnnský,
zemský sudí hr. Blumegen, dvorní rada baron Roden a ob hrabata Rudolf a Jan Taaffové. Všeobecná pochvala korunovala tento návrh a stavové pijali jej za tchto podmínek: Stavové se uvolují ihned odvésti 150.000 zl. z fondu domestika lního aerariu a tuto summu by za nejvyšší
2
msíce
zase nahradili.
Co
se
týe zbytku
1,409.049
zl.,
dlužno
pedevším vyžádati si nejvyššího povolení, zdali by tento kapitál bu od stav samých ml býti pevzat anebo prositi, aby byl pevzat od nejvyšších úad za garantie stavv a pod tmito podmínkami: a) stavové zúrokují jej 5 neb je-li nevyhnuteln teba 6°/ b) kapitál sám spláceti v lOletých lhtách, zaínaje sv. Václavem 1806; c) zabezpeiti placení úrokv i jistiny roní i
reparticí
;
na jednotlivé
msta. 4. Úmrtím
stavy, zahrnujíc v to
duchovenstvo a krá-
lovská
šl.
Taulowa
z
Rosenthala uprázdnno
místo písedícího zemského výboru ze stavu se
Ignác Hackher
Zvolen
z
Hartu
Manner vtšinou hlasv
a a
Wolfgang usneseno
Uchází
rytíského. šl.
Manner.
poprositi
J.
V. za
jeho potvrzení. 5.
Na
Jana Bóhma, jakožto chudinského ústavu usne-
žádost kanovníka a arciknze
vrchního pedstaveného zdejšího seno na rok 1806 povoliti píspvek pro chudé 1000 zl. a vyprositi si v této píin od J. V. nejmilostivjší rozhodnutí.
Ponvadž pes optovné podáni stav ve píin pedešlých píspvk brnnskému a olomuckému ústavu chudinskému a od nepamtných as rozdílení 1000 zl. chudým šlechticm a honoracím dosud nedošlo nejmilostivjší rozhodnutí, usneseno znovu doporuiti politování hodný stav chudých otcovskému a dobroti-
vému smýšlení 6.
J.
Nemén
V.
povolnými
ministerským pípisem
z 23.
ukázali
se
stavové,
když jim
srpna 1805 bylo oznámeno, že
vys. J.
V.
—
óo
od zamýšleného rozmnožení dosavadní arcierni tlesné gardy mladými šlechtici z nmeckých zemí ddiných, ale že si peje od stav znovu slyšeti, zdali hy chtli ástky nabídnuté k tomuto úelu vnovati jinému úelu obecn užitenému. S obvyklou ochotou povoleno za zmínným úelem 9182 zl. 10 kr. s prosbou, kdyby pece došlo k realisování prvního úelu, aby byl vzat zetel na mladou šlechtu vrn poslušných stavv a tyto ástky aby byly vnovány svému prvotnímu urení. 7. Usneseno podporovati co nejusilovnji návrh hr. Salma, aby J. V. v reskriptu ke stavm také v menší titulatue ráil pijati oblíbené a pro zemi moravskou vyznamenávající jméno sice upouští
„markrabí moravského". Nejvyšší reskript 19. února
8.
sterský
list
jednávání
ervna
28.
ve
t.
vcech
r.
v
t.
píin
r.
a k
nmu
hledící mini-
sestupování a resp. pro-
kreditních peten
a na
pokyn
J.
V.
zvoleni deputovaní:
z
duchovního stavu olomucké kapituly hr. Sereni, panského stavu svob. pán František Roden, rytíského stam pán z Kronenfelsu,
z
mšanského
z
z
stavu písedící zemského výboru Josef Seidl,
a dány jim na ruku všechny
pomcky, aby
v celém rozsahu ve
podrobnou znalost, rovnž i pedchozí práce v zemském úetnictví. Usneseno poprositi J. V., aby doba sestoupení byla oznámena, aby deputace tato mohla v as
vcech
kreditních
si
zjednali
býti vypravena.
Ostatn pedneseno 1.
Dekret dvorské kanceláe
Prokopa a
z 29.
srpna 1805 o jmenování
Lažanského
guvernérem moravsko-slezským zemským hejtmanem moravským. osob ve službách 2. Dekret o zaopatování vojenských hr.
civilních.
Jmenování státního ministra hr. Rottenhahna presidentem nejvyššího soudního dvoru a státního konferenního rady 3.
Fechtiga
vicepresidentem téhož úadu.
Dvorský dekret z 10. záí 1804 o jmenování guvernéra moravsko-slezského Josefa hr. Dietrichsteina presidentem skudolnorakouské zemské vlády, guberniálního rady R o 4.
dna
teným dvorním
radou. 3*
36
Presidiální
5.
ínaje nejvyššímu
nhož 1. listopadu t. r. pozemskému komoímu hr. Mitrovskému dle pipomenutí, dle
stavovského zízení mají býti pedkládány netoliko všechny stavovské vci k revisi, nýbrž i stavovské památky k podpisu. 11. Nejvyšší dekretace
dne
ze
listopadu 1804,
10.
kterou
dává se na vdomost nejvyšší rozhodnutí, že nejvyšší naízení vydaná v píin zaopatování schopných poloinvalid platnost mají také pro poloinvalidy konající stráž u špilberských trestancv. 12. Dvorský dekret ze dne 10. záí 1804, že dolnorakouský
ehrab Chorinský
hrab Mitrovský peložen
vicepresident
v téže hodnosti k
skému guberniu a že eský guberniální rada jmenován dvorním radou pi vlád. 14. Presidiální pipomenutí v píin cestovných 15.
O
Kovalovic
prodeji statk
pánu G ord o no v
svob.
mistru
c.
k.
šlechtické
i,
c.
Lutopecen
a
Askaniovi
rytmistru a vice-secondo-stráž-
k.
nmecké
partikularií.
gardy.
Dvorský dekret ze dne 31. íjna 1804, jímž se vyslovuje spokojenost J. V. stavm moravským, že povolili na silnici znojemskou dalších potebných 275.558 zl. 42 kr. jako pjku na 16.
4%
zúrokování
z
pebytku
dan
nápojové.
Dvorský dekret ze dne 28. prosince 1804, jímž se potvrzuje volba moravsko-slezského guberniálního rady Jana s v. pána Forgatsche písedícím zemského výboru ze stavu pan17.
ského. 18.
udlilo
Jindichu
ddicm
želským lovství
Dekret dvorské kanceláe
eského
19.
i
hr.
12.
Matuškovi
z
listopadu 1804,
Topolan
píslušnost v rytíském stavu
zemí
že
a jeho
ddiného
J.
V,
mankrá-
pi vtlených.
Gubernium oznamuje prodej statku Zlína svob. pánu
Brettonovi. 20. Presidiální
pojistek
pjky
pipomenutí
válené
s
piloženým patentem
o
mnní
(„Kriegsdarlehens-VersicheruiiL--
scheine") v kupony. 21.
dekret
spokojenost
nejvyšší
stavby
Dvorský
silnic
28. prosince
stavm
za
1804,
ochotu
jímž
se
projevenou
vyslovuje v
píin
moravských.
Dvorský dekret 22. listopadu 1804, obsahující nejvyšší rozhodnuti o návrhu fysika v brnnském všeobecném ústavu 22.
;^7
opatovacím Káisera
—
Nilkheima, elícím ku
z
zízení záchran-
ného ústavu pro
lidi náhle k úrazu pišlé neb zdánliv mrtvé. 23. Dvorský dekret 1. ledna 1805, jímž došel nejvyšší patent
o jmenování hr.
W a His a
mor.-slezským guvernérem a zemským
hejtmanem. 24. Dvorský dekret 22. prosince 1804 o konvenci mezi J. V. a švýcarským spíseženstvem týkající se volného sthování zboží (Freizgigkeit des Vermógens). 25. Dvorský dekret 22. prosince 1804 o ponechání uniformy a estných odznakv onm dstojníkm, kteí na základ nej-
ervna 1802
vyššího rozhodnutí 20.
a 16. listopadu 1801 vstoupili
do služeb obanských. 26. Dvorský dekret 27. prosince 1804 o povolené koupi památek za hotovost zbylou v poddanských kasách kontribuních. 27. Dvorský dekret 12. listopadu 1804 o povýšení pana
Viléma Františka Podstatského
Prusinovic
z
do
stavu baronského. 28.
Dvorský dekret
5.
dosud provisorn nápojové udluje se brnn-
ledna 1805, jímž
zastávané místo administrátora
dan
skému krajskému hejtmanu Michalovi
š
1.
Smetanovi
s
roním
paušálem roních 500 zl. pipomenutí k šéfm neb pedstaveným 29. Presidiální departement v píin suspendování onch osob, které bez udání píiny po delší dobu se svévoln vymykají konání služby.
platem 2000
30.
zl.
a cestovním
Dvorní dekret
7.
února 1805 o opateních elících ku
zvelebení obhu mince konvenní ve
státech
ddiných.
Dvorní dekret 31. ledna 1805 o povolení roního pípo nejvyšším zemském písai šl. WeJzendavku 100 zl. 31.
vdov
steino vi. 32.
Martina Lindnera 33.
února 1805, jímž se za udlení rytíství.
Dvorní dekret
7.
odmítá žádost
Dvorní dekret 31. prosince 1804, o udlení píslušenství
ve stavu panském
Vilémovi svobodnému pánu
z
Mundy.
vyjaduje nejza povolení zemských
34. Nejvyšší reskript 29. ledna 1805, jímž se
vyšší spokojenost Jeho Velienstva
stavm
dodávek.
Dvorní dekret o zrušení pokladny na spojené s pokladnou bankocedulovou. 35.
vymování
obligací
— 36.
Dekret dvorní komory
kut na penášení
-
38
25.
íjna 1804 o 50násobné po-
kolku.
Dvorní dekret 21. února 1805, jímž administrátor chodku z dan nápojové má spravovati také pohraniní 37.
d-
da
nápojovou.
Dekret dvorní komory 28. prosince 1804 o osvobození než od kolku pupilárního a kuratelního jmní, jež obnáší 100 zl., pak odkaz pro chudé z pozstalostí v téže výši. 38.
mén
Cirkulá 20. února 1805. jímž pense prodava tabáku vyjímají se ze soudního zabavení. 41. Dvorní dekret 5. ledna 1805 o peložení olomuckého krajského hejtmana Wolfganga Mannera do Brna, a perov40.
ského krajského hejtmana
Bukvky
hr.
42. a 43. Dvorní dekret 8.
Lexa z Aehrenthala mu inkolát. 44.
Dvorní
dekret
bezna
do Olomouce.
Jan Antonín rytíského, a udlen
1805, jímž
povýšen do stavu
dubna 1805; pouení obecenstvu
21.
o drobné minci stíbrné. 46. Dvorní dekret 24.
dubna 1805
udlení inkolátu a rytíství mimo službu guberniálnímu radovi a prokurátoru komory Jakubovi Doudlebskému ryt. ze Sternecka. 47.
o
Dvorní dekret obsahující vysvtlení o recepisech po-
štovních a platu
nosim.
48. Dvorní dekret, jímž se povoluje hr.
svým jméno a erb zemelého
spojiti se
JanuWengerskému
strýce svého hr.
Monte-
lab ate. 49. Dvorní
jmenovalo 54.
rady
hr.
scheidtovi
24.
ervna
1805,
že
Jeho
Velienstvo
Josefa Wallisa nejvyšším purkrabím eským.
Dvorní dekret
Karlu 55.
dekret
knížeti a
ervna 1805
18.
a
udlení hodnosti tajného starohrabti S a 1 m o v R e i ffe r o
i
Kr autheimo v
i.
Dvorní dekret 20. záí 1805, jímž se vypisuje na r. 1806 micích a ovsa o 266.448 micích.
vojenská dodávka žita o 177.632 56. Nejvyšší
na
7.
reskript 12.
íjna uruje na 57.
Žádost
záí 1805, jímž
se
snm
naízen v
28. íjna.
Františka
šl.
Se harfa
o
intabulaci
jeho
reversu jako moravského píslušníka ve stavu rytíském v majestátníeh kvaternech.
39
—
Dvorní dekret 20. záí 1S05. dle
58.
tídní
zemková,
a
osobní
nhož mimoádná poletoší rok, má také
da, vypsaná na
pro rok 180G býti vybírána.
uinného
mnní
o
komory
dvorní
List
59.
3.
záí
1805,
týkající
pojistných list válené
se
dotazu
zápjky
(Kriegsdarlehensversicherungsscheine).
27.
mimoádného
snmu
dne 22. dubna 1806, za pedsednictví zemského hejtmana a editele snmovního Prokopa hrabte Lazanského Frotolcol
k projevení
sezení
mínní vyžádaného od
ze
nejvyššího
úadu
:
v jaké
míe
zmenšena pjka 1,404.049 zl. od pán stav navržená k podpoe poddaných a vrchností nepítelem poškozených, vzhledem k pomocem, které zemi z nejvtší milosti zálohami penžními a obilními, pak propjením koní za mírné ceny plynou a ješt více vzrostou píspvky uherského národa, konen snad i nejvyšším rozhodnutím o vybírání ádné i mimoádné dan. Zemský hejtman uvedl ve známost došlý nejvyšší dvorní dekret ze dne 11. dubna 1806, dle nhož vzhledem k oné o 1,409.049 zl., kterou stavové uvolili se vzíti na sebe k podpoe potebných poddaných a vrchností, vyžaduje se další vyjádení, v jaké míe myslí stavové, že by ona pjka vzhledem k okolnostem svrchu uvedeným mohla býti zmírnna? by mohla
býti
pjce
Stavové usnesli se jednohlasn podati toto dobrozdání Jeho
Velienstvu
Akoliv
které jak jednotliví
škody,
stavové,
tak
i
pod-
daní moravští utrpli armádami nepátelskými, nejsou ješt v celku
vyšeteny, tedy také
dkladn
s
uritostí a plnou jistotou nelze ješt zcela
podporu, jaké by poškození potebovali, a akoli stavm ješt není známo, jaká summa bude z píspvkv uherského národa pro Moravu urena, a jakou úlevu Jeho Velienstvo uvážiti
zemi nejmilostivji míní poskytnouti, nicmén jsou stavové svou vlastní znalostí jako držitelé statkv, jednak vybíráním
dan
této
výpomoci jest potebí, pesvdeni, že tebas všichni obyvatelé Moravy znan
pednesenými daty utrpli,
o
došlých
potebná pomoc pece
rapportech,
již
z
jaké
nejvtší ásti
doma
se našla
40
poskytnuta a že tedy jen u málokterých dominií nastane poteba zálohy penžité k udržení hospodáství. Z té píiny stavové upouštjí od svého prvotního návrhu a
a také
již jest
aby dovolil, aby onm poddaným a vrchnostem, kteí by pece jen potebovali njakých záloh penžitých, zvlášt ke znovuzízení fundu instructu, smli je udlovati z pebytk domestikálního fondu; i mly by tyto zálohy berním pokladnám k vyplácení poddaným na prozatímné deponování památek u stavovských domestikálních pokladen býti za tchto podmínek poprosí pouze
skytovány
J. V.,
:
do splacení kapitálu nebudtež z deponovaných památek placeny žádné úroky; b) splacení do berních pokladen má se státi do 2, 3 nejdéle do 6 let, a dle toho deponované památky ponenáhlu býti vymovány u berních pokladen c) tam, kde berní fond úbytek úrok beze škody svých a) až
mže
bžných výdaj
ímž by
snésti,
aby tuto
ob
se jim dostalo záloh bez zúrokování
poddaným ;
pinesl,
kde však by tomu
ovšem poddaní nahraditi úroky, ušlé bernímu fondu deponováním památek, ehož však bude asi jen ve velmi málo osadách potebí; d) onm poddaným, kteí mají vlastní dodávkové neb jiné tak nebylo, musili by
památky, mají se žádané zálohy na deponování jich u domesti-
pokladen za podmínek
kálních
skytnouti, ale
musili
platiti,
nahoe vytených rovnž po-
tím rozdílem, že by úastníci záloh úroky tehdy
s
aby každému poddanému
mohly
býti vypláceny
na jeho díl z celé obligace; konen e) aby také onm poddaným, kteí ani fondem berním, ani vlastními „památkami" nejsou opateni na požádání a pod zárukou vrchností podobné zálohy smly býti poskytovány, aby nebyli
mu
úroky, píslušející
tohoto dobrodiní zbaveni.
Krom 1.
toho uvedeno ve známost stav
Jmenování
Františka
šl.
Welzensteina zemským
purkrabím. 2.
Nejvyšší
dvorní
dvorního a prvního
dekret
guberniálního
pána Rodena skuteným :!.
ohlášení
Nejvyšší
27.
února
rady
1806
o
jmenování
Františka svobod,
tajným radou. jímž se naizuje 1. února 180(>,
dvorní dekret
piložené
proklamace
míru
a
v
nm
zárove všem
—
-
41
zemím ddiným nejvyšší uznání lomu Rakouskému projevenou.
c.
Nejvyšší dvorní dekret
4.
tvrzeni
bezna
27.
brnnského krajského hejtmana
nera písedícím zemského výboru
vrnost a píchylnost
za
k.
1806,
obsahující po-
Wolfganga
Man-
šl.
ze stavu rytíského.
Dvorní dekret 27. ledna 1806 o peložení boleslavského
5.
Josefa
krajského hejtmana
hr.
Sedlnického
v téže hodnosti
do Perova. appellace, jímž se prohlašuje pad3. Girkulá královské lání bankocedulí pérem a inkoustem za padlání veejných státních papírv, Nejvyšší normále
8.
kvalifikací
února 1806 o spolehlivém vydávání
6.
osobám ucházejícím
se o
úad.
Nejvyšší dvorní dekret 19. února 1806, jímž se naizuje
9.
dodatené kolkování
listin,
nekolkovaných za nepátelské invase.
Dvorní dekret 24. ledna 1806, jímž po nastalém míru všichni úedníci se vyzývají, aby všechny své síly vynaložili, aby 10.
ve služb zase poádek byl obnoven a válenému Dvorní
11.
zlu
pomoženo.
íjna 1805 o udlení píslušenství inkorporovaných hr. Wolkensteinov i-
dekret
v Cechách a zemích
19.
Trossburarovi. o 28. Protokol rádného sezení 24.
záí
1806,
za pedsednictví Prokopa
hrabte Lažanského. 1.
Pedevším
rok 1807, pouze
znojemské
pi
stati
2.
dle
6.
a
silnice) podána prosba k
jako roku pedešlého, nikoliv k
povoleny nejvyšší postuláty na (povolení dalších 10.000 zl. na stavbu
probrány
byla vynaložena k
opravám a k udržování
J.
V.,
aby ona summa,
dokonení oné
starých.
Pak oznámeno dekretem dvorské kanceláe
nhož dvornímu
svobod, pánu
7.
a prvnímu guberniálnímu radovi
Rodenov
siJnice r
kvtna
1806,
Františku
písedícímu zemského výboru ze stavu panského, udluje se uprázdnné místo zemského podkomoí moravského. O místo písedícího v zemském výboru tím
uprázdnné
ucházejí
František
hr.
se:
Žerotín
i,
Antonín svobod, pán Braida, a
Alois
hr.
Mitrovský,
z
nichž
— vtšinou hlas zvolen J.
42
—
Žerotín, jehož volba pedloží se
hr.
V. k nejmilostivjšímu potvrzení.
peten
Dále
3.
nejvyšší
reskript
ze
dne
9.
srpna 1806 r
otcovském uvážení všeobecných žalob na pírodní dodávky se rozhodlo, že v dobách míru nemají nastati, nýbrž dle poteby plukv a dle povahy cen obilních mají býti reluovány T dle ehož tedy ráilo J. V. eventualiter uriti tuto dodávkovou reluici na vojenský rok 1807 pro Moravu ve výši 530.487 zl. 55 kr.
jímž
J.
V. v
Touto
mimoádnou
vrn nejposlušnjší péi
pízní
a milostí
stavové, pojati
vdností
o zemi, usnesli se nejochotnji podati
píin
že v té
Další
repartice
pedmty
neobyejn
pohnuti r
za tuto tak otcovskou J.
V. své prohlášení,
bude co nejdíve provedena.
jednání byly:
vysokého zemského úadu ze dne k udržování Lužánek. Ponvadž 25. dle ujištní nejvyššího zemského úadu Lužánky bez roního píspvku od stav nelze již udržeti, a tedy toto zábavišt („Erlustigungsort") od zvnlého císae Josefa II. vnované brnnskému publiku, jako neocenitelný pomník jeho císaské pízn a milosti, které hlavnímu mstu této provincie jest zvláštní Výtah
1.
protokolu
z
dubna 1806
o
píspvku
nevyhnuteln v brzce musilo by se octnouti v úplném úpadku, usnesli se stavové k vydržování Lužánek nedostávajících se 600 zl. ron ex domestico, ale jen na tak dlouho povolovati a po všechna léta k výplat poukazovati, až se msto Brno zase zotaví a bude s to, aby tchto roních 600 zl. ze svých obecních dchod poskytlo. K tomu bude teba vyprositi nejvyšší schválení. °2. Prosba veškerého úetního personálu za zlepšení okrasou,
plat
v
pomru
k
asovým okolnostem
— odevzdána zemskému
výboru k vyšetení.
pipomenutí o projevu nejvyšší spokojenosti J. V. nad tím, že stavové povolili zvýšení platu volisko-eskému vyslanci pi íšském shromáždní v ezn, Bedichu hr. 3.
Presidiální
Stadiónoví. t. r. o umoováni bankoceduli k zmenšení státního dluhu a k uhrazení roních státních vydání.
4.
Nejvyšší patent 20. srpna
5.
Girkulá ze dne
povstem ceduli.
o snížení
ervence 1806 vzhledem k nepravým jmenovité ceny vídeských mstských banko23.
—
-
panství
léna
perkem
Koldštýna knížeti
ud-
se statkem
Sil-
msta Šumberka a statku Janu Josefu vladaovi domu Lichten-
píslušnou
a
Zábehu
Mor. Tebovského,
o
kvtna KS06
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe 24.
6.
leni
43
skelnou
hutí,
steinova, na jeho prosbu, jakož i jeho strýcm Karlu. Františku, Josefovi, Václavovi, Moricovi a Alois Josefovi k nedílným rukám. dvorské kanceláe 6. ervence t. r., dle nhož 7. Dekret J.
V.
onm
provinciím,
které
pluky
byly stížený
francouzskými
nebo ruskými, snižuje berní 60% pirážku na 20°/ podobn osobní da u chudšího lidu na venkov, totiž domkam, podruhm a služebným u sedlák z 30 kr. na 20 kr. z hlavy. 8. Dekret dvorské kanceláe 2. ervna t. r., jímž dvorská rada vojenská upozoruje, aby se bral zetel na zaopatování pensionovaných vyšších i poddstojník k ulevení armády. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe 27. ervna 180G. 9. jímž se zakazuje skupování a vymování mdných penz. ,
10. Ministerský list 29.
ervna
t. r.,
jímž se povoluje
poškozené poddané
podporovati nuzné a válkou v hospodáství
pjkami
z
pebytk
stavovského
stavm
fondu domestikálního za na-
vržených podmínek. 11.
bezna
Dekret dvorní kanceláe 18.
t.
o
r.
jmenování
Krakovského hrabte Marie Thadeáše hr. z Trautmanns-
obou olomuckých kanovník iVloisa
Kolovrat a dorfa skutenými z
12.
tajnými rady.
Dekret dvorní kanceláe
24.
bezna
r.
t.
o
povýšení
šumberského obchodníka Františka Tersche do ddiného šlechtictví, a 13. (dvorní dekret 14. ervna) o udlení mu morav-
>kho
píslušenství. 14.
Dvorní dekret
4.
záí
t.
r.,
jímž
všeobecný
snm
pra
rok 1807 vypisuje se na 22. záí.
29. Protokol o
ádném snmovním
pedsednictví zemského
zasedání dne
7.
íjna 1807 za
hejtmana a snmovního direktora Prokopa
hrabte Lazanského. 1
o
.
stavb
Peteny silnic
a jednohlasn
usneseno podati k
za let pedešlých.
pijaty J.
V.
nejvyšší
postuláty;
podobnou prosbu, jako
—
44
—
Pijat návrh zemského výboru, dle
2.
stavovských úedník,
nhož platy všech
vyjímaje personál úetnický, jehož
roku pedešlého bylo upraveno, vzhledem k mimoádné drahot a nepomrn nízkým dosavadním platm, pak že práce od málo let se o polovici rozmnožily, takto se stanoví, s výhradou služné
již
nejvyššího schválení
u zemského sekretariátu
a)
Zemskému
Tomáši Pótzlovi povoleno ron jeho dlouholetým vrným službám a zá-
sekretái
2000 zl. a vzhledem k sluhám o stavy a že po
bezplatn zastával místo vrchního editele ve všeob. ústav zaopatovacím, osobní pídavek 500 zl. Adjunkt pi sekretáství Jan Nep. Kurz jmenován 2. sekretáem se služným 1500 zl. ron a adjunktovi, jehož místo se nov obsadí, pieno 1000 zl. ron. Toto rozmnožení konceptních
úad
stalo se proto,
všech došlých
akt,
tolik let
že
jest
emuž
k
mocného úedníka. U registratury
a
teba jedné
síly
k
inní výatk
beztoho teba pibírati výpo-
bylo
expeditu:
Registrátor Petr Slánský
adjunkt Alois Beránek první dva kancelisté,
Paák
po
a John,
Mhlbeck a Gorvinus, po U zemské hlavní pokladny: Vrchní pokladník Píhoda druzí kancelisté,
1200
zl.
800
zl.
700 600
zl. zl.
2000 zl. druhý pokladník Supp 1500 zl. 800 zl. A Todtenfeld „ , eG ... __. pokladní ofncialove< , T 700 zl. \ Mayer pokladní písa Hrdlika 500 zl. Zemští berní v krajích mají píšt po 800 zl., opavskému kraj. bernímu vzhledem k enklávám povolen pídavek 125 zl. .
,
.
1
,
Rozliné úady zemské: Zemský purkrabí
šl.
Welzenstein
zemský tanení mistr František Seifert dvorní agent svobodný pán Mller
Exercijní misti
eí
zl.
500
zl.
550 450 700
zl.
zl.
zl.
pi akademii olomucké:
Ženijní uitel Poppelbauer
uitel
500 150 300
(vacat)
tanení mistr Jan Oehi vn-hní cviitel (Oberbereiter) Holzer
zl.
zl.
—
L5
mistr šermu (vacat)
Stavovské
s
500 l
užebn
i
c
t
vo
vrátný Brend
:
láský sluha a podomek Danielkovi 250
z
1
4( )0 zl
,
zl.
kai cei
zl.
Po skonení a pijetí tohoto návrhu shromáždní stavové vlastního popudu a v uvážení, že všechno to, co platí pro
musí míti platnost také pi zem. direktoru, nejvyšších zemských officírech a písedících zemského výboru, jednohlasn se usnesli jejich emolumenta pomrn zvýšiti, pro obojí pak vyprositi si schválení J. V. I jest stanoven stavovský personál úednický,
i
emolument pro tehdejšího zemského direktora na 6000 zl, pro nej vyššího zemského komoí ho, nejvýš šího zemského sudího a nejvyššího zemského písae po 1500 zl.,
pisedí ho zemského výboru ze stavu duchovního panského a rytíského po 2000 zl., ale vzhledem k ducho-
pro
dodatkem, že pro budoucnost jako ostatní ze stavu panského a rytíského budou pibíráni ku zpracování stavovských
venstvu
s
záležitostí;
pro
písedící
zvýšen jen na 1000
královských
podobným dodatkem
s
zl.
z
mst v
emolument
píin
referát,
jako u stavu duchovního. 3.
Žádost brnnské královské kapituly o povolení
píspvku
200 zl. k uhrazení exekvií konaných za Její Vel. zvnlou císaovnu Marii Terezii (druhou manželku císae Františka). Ponvadž takové píspvky byly již pi exekviích za císaovnu Marii Terezii, Josefa II. a Leopolda II. z domestikálního fondu s nejvyšším schválením vypláceny, jest i nyní s výhradou nejv.
—
schválení 4.
za
jednohlasn povoleno.
Jan Guttalek,
zvýšení
roního podporovacího píspvku
Vyízeno povolením 5.
žák akademie výtvarných
pomrné odmny
z
umní, žádá
200 na 300
zl.
ex domestico.
Vzato v úvahu presidiální pipomenutí, zdali by stavové
budovy lužánecké, která za nepátelské invase promnna ve francouzský vojenský špitál, nechtli povoliti
k obnovení
byla
potebnou summu 2178
zl.
sad
poloviní summou 1189 kálního? Obojí povoleno.
Krom 6.
zl.
5
kr.
toho došlé vci:
Nejvyšší dvorní
ního porta
náhradu za ošetování 3 den. z fondu domesti-
11 1 / 2 kr. a dále
,um
dekret 20. srpna 1806 o zvýšení
die Halbscheide"
k
umoování
listov-
bankocedulí.
—
46
íjna 1806, jímž J. V. sprostil také ústav alžbtinek pro jeho znaný užitek zákona amortisaního na neuritý as, a prohlásil jej za schopný nabývati statk mo7.
vitých
Nejvyšší dvorský dekret
3.
nemovitých „per actus
i
patent o vypsání
Nejvyšší
8.
inter vivos et mortis causa".
mimoádné dan
základ-
ze
ního jmní.
jímž i
Jiímu Karlovi
V. princi
J.
mužskému
jeho
rytíského v
dvorské kanceláe 25. srpna min. roku,
dekret
Nejvyšší
9.
z
Hessen-Darmstadtu
a ženskému potomstvu udlilo píslušnost stavu
ddiném
eském
království
pivtlených
a jeho
zemích. 10. Nejvyšší
dekret
dvorské kanceláe 14. listopadu m.
jímž vyslovena nejvyšší spokojenost 530.487
zl.
55
za
kr.
tvrzení gub. rady
V.
nad povolením
pírodní do dávky pro
Nejvyšší ministerský
11.
J.
list
r.,
reluice
vojsko.
ze dne 14. listopadu m.
o po-
r.
Františkahr. Ž erotín a písedícím zemského
výboru ze stavu panského. 12. Nejvyšší dekret
dvorské kanceláe ze dne
propjuje brnnskému kanovníku chovních vcech Václavu Stufflerovi zemích ddiných.
jímž
J.
V.
13. Nejvyšší dekret
m.
r.
o
4.
záí m.
i\.
a referentu v du-
všech
ve
rytíství
dvorské kanceláe ze dne 25. listopadu
udlení inkolátu témuž.
14. Nejvyšší dekret
o udlení
dvorské kanceláe ze dne
1.
íjna m.
Pavlovi Czaderskému, mšanu
šlechtictví
r.
v Bílsku.
kanceláe ze dne 26. prosince m. r., jímž J. V. císa a král se svými descendenty obojího pohlaví a jejich nástupci ve vlád také všem nejjasnjším pánm bratrm a paním sestrám rozkázal pidliti titul „císaské Výsosti". 16.
Dekret
dvorské
17. Nejvyšší dekret
dvorské kanceláe ze dne 15. ledna
t.
r..
všeobecn zakazuje vývoz koalky z ech, Moravy Slezska na tak dlouho, pokud potrvá zákaz vývozu obilí.
jímž
se
18. Nejvyšší
kutách spojených 19.
dvorský dekret ze s
dne
18.
února
t.
r,
o po-
tímto vývozem.
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe ze dne 17. ledna
t.
r.,
obsahující smlouvu o volném sthováni mezi císastvím rakouským
a kurfifstvím badenskvm.
—
47
komory
února t. r. stanovící poštovní porto na bankocednle, stíbro, zlato a áslky penžité, posílané vozy poštovními. 20. Dekret dvorské
dne
ze
12.
Cirkulá vysokého zemského úadu ze dne o drobné minci bankocedulové o 30 a 15 kr. -J2, r.
t.
Oznámení vysokého zemského presidia užívání jednotlivých
o
úadech úetních
z
syn
a
t. r.
dubna zemských 1.
rozkazu císaského.
23. Nejvyšší dvorský dekret
vodu
dne
ze
pi dvorských
titul
bezna
25.
21.
ze
dne 28. bezna
r.
t.
o od-
honorací ke služb vojenské.
24. Nejvyšší dekret dvorské
kanceláe ze dne
14.
dubna
t. r.,
obsahuje vysvtlivky o kolkovém papíru tí nejnižších tíd o
6 a 15
kr.
26. Nejvyšší dekret dvorské
bezna t. r, panském Janu Nep.
kanceláe ze dne
o udlení zemského píslušnictví ve stavu
h r.
I
3,
nza gho
20.
v[i.
27. Nejvyšší
dekret
dvorské
úadu nejvyššího písae zemského Augustu š Hentschlovi.
kanceláe
se
týkající
udlení
guberniálnímu radovi Kristiánu
1.
28. Nejvyšší dekret dvorské
jímž
J.
kanceláe ze dne
ervna
27.
V. schválilo navržené zvýšení platu pro stavovské
t.
r.,
zemské
úetnictví. 29. Dekret dvorské hující další
kanceláe ze dne
14.
ervna
t.
r.,
obsa-
vysvtlivky o novém dietním normativu.
kanceláe ze dne 25. ervna t. r., obsahující pedpis, jak nakládati s ddici úedník vzhledem k záloze, udlené na plat ped nepátelskou invasí. 30. Dekret dvorské
31. Presidiální dekret dvorské t.
r.
kanceláe ze dne
21.
kvtna
o cessích na veejné obligace. 32.
Vysoké presidiální oznámení, že
J.
V.
stavm
projevuje
nejmilostivjší spokojenost za jejich vrnost a pevnou píchylnost,
optn osvdenou zvláštní
dkaz
za poslední
nejvyšší
milosti
nepátelské invase, dovolil,
k stavovskému shromáždní smli zízenou dle barev zemského znaku.
aby
nositi
lenové
vlastní
a jako
náležející
uniformu,
Vysoké presidiální pipomenutí, že J. V. dalo na odpoinek hradišského Krajského hejtmana svob. pána Beviera a na jeho místo jmenován guberniální rada šl. Lindenhain. 33.
48
dne 10. záí 1807 o vypsání obecního snmu pro vojenský rok 1808 na 5. íjna t. r. 35. Nejvyšší dekret dvorské komory ze dne 4. ervna t. r.. obsahující nkteré vysvtlivky o novém dietním normativu. 36. Dekret dvorské kanceláe ze dne 23. ervence t. r. o vydání nových bankocedulí o 25, 50 a 100 zl. 34. Nejvyšší reskript ze
30. Protokol o
mimoádném
sezení
snmovním dne
14.
ledna
1808,
za pedsednictví zemského hejtmana a snmovního direktora Prokopa hrabte Ijazanského.
V nejvyšším reskriptu ze dne 23. prosince 1807, jímž J. V. stavm moravským dovolil nositi vlastní uniformu, zízenou dle barev zemského znaku, upozorují se stavové, aby pi uvádní do snmu ídili se pesn pedpisy zemského zízení a vbec mezi sebe uvádli pouze uchazee opatené pedepsanými 1.
vlastnostmi.
Po tomto nejvyšším pokynu shromáždní stavové
vidí se
vc co nejbedlivji uvážiti, o píští introdukci do zemského snmu stanoviti nejuritjší modality s poukázáním na zemský ád a pojaté usnesení pedložiti J. V. k nejmilostivjšímu
pohnuti,
tuto
sankcionování.
Vzhledem k dosavadnímu zpsobu uvádní, noví lenové od dlouhé doby byli do snmu tehda uvádni, mohli-li se u zem vykázati pouze inkolátem a majetkem 10.000 zl., také byli bez námitky uvádni do
snmu
synové
len
jednou
již
uvedených,
jakmile dosáhli plnoletosti.
pokud pípustnost uvádní svrchu zmínným zpsobem se zakládá na uritém nejvyšším naízení, o tom se konalo co nejbedlivjší zkoumání v aktech, ale nic se nenalezlo, le dietální usnesení ze dne 12. kvtna 1790, kde pp. stavové si na tom shodli, že budou o otázce, mohou-li individua, která se vykazují jen 10.000 zl. a statk nemají, býti uvedena, uvažovati o píštím snme, k emuž všaft až podnes nedošlo. Zdali a
1
)
Snmovní
direktor prozatím v této záležitosti obrátil se na
nejvyššího purkrabí (roz. eského), a požádal ho, ')
(in
aby
mu
sdlil
margine tužkou) vide Ursprung Pamatkenbuch ad annum 1751.
— nejvyšší
pedpisy v tom
pípad
opis nejvyššího dvorského
echy
vydaného, dle
49
snmu
mají podržeti,
pro budoucnost
stedn
dne
12.
sice místo
uvedeni,
snme
sami jsou deskov
ze
Na
to obdržel
srpna 1791, pro
na návrh eských stav oni neusedli,
kteí dosud do
schopnost hlasování na
v Cechách platné.
dekretu
nhož jsou
—
však nikomu povoliti,
usedlí,
pak
a
hlas
nemá
svfij
tam
se místo a
le tm, kteí bezpro-
jejich synové,
stedným nápadníkm deskových statk, kteí
nebo bezpro-
pocházejí
z
rodiny
k zemi píslušné. S tímto nejvyšším pedpisem zcela srozumni, shromáždní stavové usnesli se tedy, J. V. co nejoddanji poprositi, aby jej sankcionoval také pro Moravu jako fundamentální zákon, a pipojiti
aby v takovém nejvyšším rozhodnutí, k zamezení všelikého zneužívání a pochybnosti pro budoucnost, ješt nejmilostivji bylo pipojeno: jestliže nkdo do snmu uvedený své statky zase prodá, on a synové jeho již uvedení sice nabyté právo místa a hlasu ve snme podrží, jeho synové však, kteí ped prodejem statku ješt nebyli uvedeni, nemají k tomu býti zpsobilí. Tento návrh stavové uinili v uvážení, že synové práv uvedení nemají práva toho nabývati na základ uvedení otcova, nýbrž vzhledem k jeho usedlostem, kteréž právo prodejem usedlostí nutn musí pestati. Potom snmovní direktor oznámil vysokému shromáždní, že podali žádost za uvedení hr. I g n á c G h o r i n s k ý, hr. A r n o š t Chuenburg, hrab Ludvík Frstenberg, svobodný pán Ludvík Braida, hr. Ludvík Haugwitz, svob. pán Heman Hess, svobodný pán Josef Honrichs a svobodný pán Claujen ješt k této
prosb,
dius Bretton. Zemský hejtman do všech potebných
listin
bedliv je prozkoumal a prosebníky všechny shledal zpsobilými, aby jich žádosti bylo vyhovno nicmén nemá toto zkoumání žádostí a nahlédnutí do listin, podniknuté od nho jen pro nátlak okolností, právm panského stavu, jemuž písluší, pro budoucnost nikterak býti na újmu, nýbrž panský stav ml by, jako vždy jindy, dvma deputovanými takové žádosti zkoumati nahlédl,
;
a dle toho o nich relacionovati. Ježto
po
této
prosebník rovnž
zpráv od
pán
stav
nic nebylo namítnuto,
proti
uvedení
byli tito
tchto
od zvolených
a j o r a hr. z N m í a Františka k tomu deputovaných g e n. hr. Žerotína z obvyklého kommissionálního pokoje pivedeni,
m
4
—
oO
—
I
do zemského snmovního sálu uvedeni a místo
i
jim pi-
hlas
kázány. 2.
pednesl pání nejváženjších deputace, která Jeho Velienstvu pednese
Potom snmovní
direktor
stav, aby zvolená již ke satku s Její královskou Výsostí nejjasnjší arcivévodkyní Ludovikou nejuctivjší blahopání stav, také k nohoum Jejího Velienstva císaovny položila nejpoddanjší dar jakožto dkaz Také tento návrh byl jednovrn nejposlušnjších stavv. hlasn s potšením pijat a stanoven k tomuto daru obnos 100.000 zl. v bankocedulích a k tomu povoleno i ureno vypsati
—
berní zlatku na dominikále. 3.
Konen petena
protomedika
a
1
Leopolda Gártlgrubera,
stavovského fysika,
zvýšení ze 600 na 1200 Ostatní
žádost
pedmty
zl.
platu;
povoleno
tomu nejvyššího
schválení.
o zvýšení
a vymoci k
jednání:
Nejvyšší dvorní
dekret o
skupování selských po-
zemk v
od montanistického aeráru neb i soukromých huových podnik, jsou-li uznány pro dolování nevyhnuteln potebnými. 2.
Nejvyšší patent o snížení jmenovité ceny 17 a 7
kr.
kus.
kanceláe ze dne 14. záí 1807 o jmenování státního a konferenního ministra Ferdinanda 3.
Nejvyšší
dekret
dvorní
knížete Trautmannsdorfa nejvyšším hofmistrem. 4.
Nejvyšší dekret dvorní kanceláe ze dne
o pidlení podmaršálka hr.
Tige
k
2.
listopadu 1807
Bailleta ad latus generála jízdy ízení justiního oddlení pi dvorní rad vojenské. hr.
Vysoké presidiální pipomenutí, dle nhož Jeho Velienstvo dal najevo nejvyšší spokojenost nad povolením roního píspvku 9182 zl. 10 kr. k rozmnožení c. k. arcierní gardy, popípad však i k jiným disposicím, a vyhradil si o vlastním urení této 6.
summy
podati rozhodnutí pi jiné píležitosti. Vzhledem k titnlatue a znaku nejvyššího císaského domu zstane pi ustanovení patentu ze dne 6. srpna 1806.
leny deputace blahopejné 4. ledna 1S0S zvoleni: biskup brnnský, brnnská kapitula a baron Waldstátten, nejvyšší zemský sudí hr. Blmegen, Jan Taaffe a František hr. Žerotín, šl.
zemský písa Hentschel, šl. Manner olomucký a brnnsky magistrátní doputovaný
nejvyšší
Krone nf eis,
K berle a Seidl.
—
-
51
31. Protokol o sezení rozšíeného výboru nictví ze nského
12.
dubna 1808 za pedsed-
hejtmana Prokopa hrabte Lažanského.
Pedevším na zprávu snmovního direktora oba prosebníci Josef s v ob. pán Baillou a Jan Nep. šl. Manner, když se vykázali pedepsanými vlastnostmi a nic proti nim nebylo pipomenuto, byli uvedeni do snmovního sálu, a to prvý od 1.
Jana svob. pána Forgatsehe a Karla svob. pána Rodena, druhý od ryt. Hackhra a šl. Kronenelsa, onomu na panské, tomuto na rytíské
místo a hlas vykázány.
lavici
Potom oznámil snmovní direktor, že stavovská deputace, které bylo uloženo J. V. k nejvyššímu satku s Její 2.
-cis.
Výsosií arcivévodkyní Ludovikou nejoddanji pednésti
nejuctivjší
pání stav,
vrn
se zvláštní spokojeností a blahosklonností,
od Jejího Vel. císaovny byla pijata a že se stejnou milostí a pízní Její Vel. císaovna pijala
netoliko od
J.
nýbrž
V. císae,
i
nejuctivji podaný dar svatební 100.000
Tchto ze dne
14.
100.000
jest dle
zl.
ledna 1808 prozatím
zl.
obecného snmovního
usnesení
pjeno
pi tom
ex domestico a
ode všech dominií ješt letošího roku vojenského 1808 dle pomru dominikální dan od každého odvádné, pi tom však, ponvadž šlo jen o dobrovolný dar statká, mají býti vyati všichni p o d d a n í, tedy také ti, kteí snad mají dominikální pozemky a z nich jinak obvyklou da doministanoveno, dáti je splatit
kální platí.
zemského zízení stavovského usnesení snmovní jsou závazná též pro ony leny, kteí se nedostavili a pro stavy neuvedené, tedy beze všeho dalšího úvodu všechny pipadajícího mohou býti vrchnosti k zapravování obnosu na vázány, nicmén, aby se vyhnulo jen zdání jakéhokoliv nátlaku, bylo jednohlasn usneseno, každému jednotlivému statkái ješt ped tím podati zevrubnou zprávu vlastnoruním listem snmov-
Akoli
dle platného
n
i
ního direktora o celém
zpsobu
listm zárove pipojiti
repartici
tohoto svatebního daru, k
rozvrženou
tmto
úadem úetním
;i
pidati další vyzvání, zdali se podrobují této dobrovolné obti a 3 jsou-li ochotni zapraviti ástku pipadající 12 / 4 kr. na každou berní
zlatku v uritých
kvéina do konce íjna
msíních lhtách, t. j. od konce Zárove bylo ustanoveno, vyprositi
šesti t.
r.
4*
— si
v tomto pípise brzkou
vti, další
—
5-2
odpov,
asu stavm mohla potebná zaízení uinna. aby svého
3.
stavm Morav
Potom snmovní nejvyšší
vli,
zpsobu
dle
tom dána
o
direktor projevil
býti zpráva
shromáždným
oekonomické
zízení
o
vyho-
chce-li se této žádosti
jiných provincií;
o
tom
a
pánm
stolice na
dietální prohlášení
tom smyslu, že stavové s díkem vrn pokorným uznávají nejvyšší pání smující ku blahu zem a se vší ochotností jemu se podizují, také jsou hotovi professoru této stolice netoliko vykázati plat nejvýše urený 1200 zl. ex domestico, nýbrž kdyby pojato v
se uznalo
za potebné, zvýšiti
vyšší úmysl
psobnost
jej
na 2000
Aby však
zl.
nej-
dokonale byl splnn, a tento ústav v náležitou
V.
J.
mu
byl uveden,
jest
teba v prohlášení podaném k
J.
V.
urení plánu a dalších modalit vzhledem k tomuto ústavu, pak oprávnní ku jmenování tohoto professora nebo aspo povolení, podati ternový návrh. 4. Na žádost zdejšího alžbtinského kláštera povoleno 200 zl. jako píspvek k zakoupení dvou koni k hospodáství potebných s výhradou nejvyššího schválení. vyprositi
si
bližší
Ostatní 1.
pedmty
jednání:
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe ze dne 17.
jímž se schvaluje v plném
znní návrh
snmu
v
bezna
1808,
píin
uvá-
dní nových lenv. 2. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe ze dne 9. ledna 1808 udlení rytíského stavu a inkolátu Karlu Wittrichovi šl. o Streitf eldo v i.
32. Protokol
ádného
sezení
sednictví 1
Kníže
snmovnímu
ze
dne
o.
íjna 1803 za 'ped-
hrabte Prokopa Lažanského.
FrantišekDietrichsteinna hr.
svou žádost, ústné
snmu
uveden od hr. Jindicha Haugwitze, a vykázáno mu misto
direktorovi projevenou, byl do
Rudolfa Taafa a
na
snmovního
lavici knížat. 2.
Nejvyšší
postuláty na
prohlášení k jednotlivým 3.
Dv
kusm
rok
1809 povoleny a obvyklá
pipojena.
uprázdnná místa písedících zemského výboru ze po olomuckém kanovníku hr. Janu Nep.
slávu duchovního,
—
Šeeným
—
5a
Otraaru Konrádovi, jichž sexennium konci se koncem ervna 1809, zvoleni olomucký kanovník baron Haugwitz a dkan brnnské kapituly Karel svob. pán Waldstátten, kteí jediní se o ta místa ucházeli. 4. Také z mšanského stavu vyprší koncem ervna líS<> mandáty olomuckého magistrátního rady Františka Eberle a brnnského magistrátního rady Josefa Seidla. Eberle byl dle rajhradském
praeláiovi
a
(
.)
znovu zvolen, ježto
nejvyšší dispensace
stavovské
dodávky,
obilní
nhož
tedy v tomto dležitém
obchod,
spor, které ješt nyní
se projednávají,
Na míst J. Seidla purkmistr Jan Czikann.
kázati.
má
nejúplnjší
která byla v Halii z
kontrahována, a
vzniklo nkolik právních
mže
platné služby pro-
zvolen per eminenter majora
—
pedloženy
V.
J.
znalost
brnnský
tyto volby k po-
tvrzení.
Pikroeno k volb stavovského fysika a pro torné d k a na míst zemelého G á r 1 g r u b r a a pedneseny žádosti 5.
i
1
žadatel
7
a)
;
dr.
byli tito
:
Vincenc Kaiser
šl.
Nilkheim, fysikus
brnnského ústavu
zaopatovacího a chorobince, b) František Steiner, léka brnnské provinciální robotárny, c) Leopold Fournier, c. k. rada a znojemský krajský fysikus, d) Josef Steiner, c. k. rada a doktor lékaství, e) Vincenc Phal, c. k. rada a brnnský krajský fysikus, í) Antonín Václav Kroák, tlesný léka zdejších alžbtinek, g) Josef Kluky, perovský krajský léka. Zvolen vtšinou \-2
hlas Josef Kluky
Steiner
4,
(Kaiser 8
hl.,
František Steiner
Phal 2 hlasy). Volba jeho pedložena
a podoteno,
že
clr.
Phal, který
obdržel 12 hlas, jen proto
nemohl povinnosti své
Pednesen
ádn
již
J.
5,
Josef
V. k schválení,
za pedešlé volby Gártlgrubera
nebyl zvolen,
že by pro churavost
zastávati.
záí 1808, dle nhož J. V. na návrh c. k. zemského gubernia, aby jízdárna ve zdejších jezuitských kasárnách byla stavm bezplatn 6.
nejvyšší dvorský
v majetek odevzdána,
pedevším naídil
zda hodlají tuto jízdárnu pevzíti
zpsobem i
její
míní
ji
dekret
s
z
15.
uiniti ke
stavm
dotaz,
dosavadním urením a jakým
vnovati obecenstvu k
užívání.
Usneseno podati prohlášení, že stavové tuto budovu a tedy udržování v dobrém stavu byli by hotovi pejati jako svj
majetek
s
podmínkou,
že
by v dobrodiní jízdárny
úastenství
—
54
mli
netoliko stavové a šlechta
vbec, nýbrž také
publikum, toto však jako dosud jen zcela bezplatn,
kdo tam chce povinen
byl
jezditi
se
brnnskéaby každý,
ostatní
nebo své kon dáti tam cviiti, pedevším u zemského hejtmana a snmovního
ohlásiti
nutným k zamezení 'nepoádkv. Aby však budova na svou škodu nebyla ponechána bez dozoru, má což zdá se býti
direktora,
vždy
nkdo
býti
ustanoven k jejímu ištní, otvírání a zavírání.
bylo dále usneseno, aby Vilému Hechtovi, který dosud za po-
I
kon
pivedeného na jízdárnu obstarával dozor a ištní (dvorský dekret 15. záí 1808), sven byl úad
platek 2 kr. za každého
zmínné jízdárny a aby mu ron ex domestico bezplatného bytu smlo býti 250 zl. vypláceno. K tomu má
vrchního dozorce vedle se z
vyžádati
nejvyšší
za
schválení,
to
má
dosavadní
poplatek
koní pestali. Stavové pimlouvají se za schválení tohoto návrhu
píiny, že Hecht pi nejistém dchodu
vymezených tax by sveného dozoru s plnou horlivostí nikdy nezastával a že také pro stavy se nehodí, dávati si od návštvo vat el jízdárny odvádti poplatek. také
té
z
Jan Guttalek, žák vídeské akademie výtvarných umní, vykazuje se vysvdením za školní bh r. 1808, podává 7.
dohotovený obraz a prosí za milostivé poukázání stipendia na školní bh 1809. Povoleno stipendium 300 zl. na rok 1809 a usneseno v píin odmny za obraz oznámiti mu pozdji sn-
—
movní rozhodnutí. Za obraz, který pedstavuje Goriolana v okamžiku pojatého zámru, ušetiti svého rodného msta a který od žadatele odevzdán jest s poznámkou, že byl již ukázán panu nejvyššímu
kancléi
ve Vídni,
stavové
není kopii, nýbrž historický kus
odmnu
150
zl.,
k
emuž
s
usnesli
velkou
se,
ježto
obraz
pracovaný^ vyplatiti
pílí
vyprosí se nejvyššího schválení.
by také pipojiti prosbu, aby, ponvadž tento stavovský stipendista jest zavázán zde vykazovati se o svém prospchu ron vysvdením akademie výtvarného umní, zmínné akademii byl uinn nejvyšší pokyn, aby k tomuto vysvdení pipojila pokaždé úsudek v píin ukázky, kterou tenta stipendista stavm pedkládá, aby dle toho stavové mohli s více dvody posuzovati pokroky svého chovance a pimenji odZa
mnu
této píležitosti bylo
urovali. 8.
Nejvyšší
ustanovilo
J.
V.
dekret dvorské kanceláe
na výchovu
lepšího
z
druhu
10.
prosinec 1807
hovzího
dobytka
00
—
odmny
po 50, 40 a 30 zl. k ronímu rozdlování; tyto obmezuji se pro Moravu na 20 a páni stavové se vybízejí, aby tento výdaj ci k prospchu zem uhradili ze své pokladny domestikální.
díkem nejvyšší péi o blaho povolují jednohlasn 6 prémií po 50 zl, 6 po 40 zl. Stavové
30
uznávajíce
s
zem, a 8
po
zl.
Nevhodná žádost Norberta Kevala, zemského úetního akcesisty, o milostivou výpomoc se odmítá s poukazem na dvorský 9.
dekret 10. srpna
t.
r.
Zemským trabantm Martinu Goschovi a Petru Mllerovi povoluje se roní píspvek 30 zl. na poízení stevícv a punoch ve službách stavovských. 11. Vysokým presidiálním pipomenutím odevzdán opis nej10.
vyššího rozhodnutí o poízení uniforem pro zemskou obranu, pak
naízení presidiální jež
nov má
§ 3.
býti zízena, a
Nejvyšší
12.
srpna v
z 15.
píin
pokladny zemské obrany,
pedpisy podrobné o
dvorský dekret
z
2.
ervna
její
1808,
manipulaci. vysvtlující
zákona o lichv.
ervna 1808, jímž J. V. naizuje zízení zemské obrany ve všech „nmeckých" provinciích a piNejvyšší
13.
patent
z
9.
kazuje provedení toho ústavu tak dležitého pro vnitní
monarchie na Karlovi a 14.
Morav
zemskému Nejvyšší
a ve Slezsku
Jeho
cis.
Výsosti
obranu
arcivévodo
chefovi.
dekret
dvorské
kvtna 1808 brnnskému kanovníku
kanceláe
o udlení rytíství a moravského inkolátu
z
30.
Alois Ruprechtovi za pedepsaný poplatek. 1808: 15. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 19. kvtna schvaluje se povolení 200 zl. brnnskému alžbtinskému klášteru na poízení dvou koní k hospodáství potebných. 16. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 18. dubna 1808: povoluje se pro budoucnost roní podpora 1000 zlatých chudým šlechticm a honoracím, 17. litaci
ale zakazuje se další její zvyšování.
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
cizinc
k
zemi a o pivtlování
z 25.
února 1808 o habi-
kupních
smluv do zem-
ských desk. 18.
se zrušuje zákaz dovozili
Morav
února 1808, jímž jeho obmezení v Cechách, na
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
a ve Slezsku.
koalky
i
z 23.
56
33. Protokol
mimoádného zasedání snmovního
ze
dne
3.
listopadu 1808
v záležitosti uniformování moravské zemské obrany, za pedsednictví
Prokopa hrabte Lažanského.
Wengersky-Montelabate panského
od
(uvedeni
ze stavu rytíského
Mannera
hr.
rytí
a hr.
záí 1808, jímž
Jan
ze stavu
Jana Taaffa a Františka Žerotína) a
Jan Scharff
J.
peetl
direktor
V. ráilo naíditi,
stavové ihned byli svoláni k obecnému
jmén
hr.
(od guberniálního rady
a Jana Nep. Kronenfelsa).
Potom snmovní
2.
18.
snmu František Daun
Pedevším uvedeni na svou žádost do
1.
bylo ohlášeno, že
J.
nejvyšší reskript ze dne
aby
vrn
snmu
V. v nejmilostivjší
nejposlušnjší
a jim v nejvyšším
dve
v ochotu
jakou jeho milovaní moravští stavové povždy pispívali k zachování monarchie i zemského zízení, se nadje, že ježto již nkolik provincií se uvolilo, vzíti na sebe potebné a horlivost,
s
—
výlohy na a
vrn
500.000 rychleji
uniformování zemské obrany,
— také milovaná
nejposlušnjší Morava vypíše tento náklad, vypotený na
na universum dle berní zlatky a v uiní nutná opatení. zl,,
Uváživše tuto
vc
usnesli
podati
vdn
otcovskou lásku
k
podporovati blaho
J.
V.
té
píin
co nej-
shromáždní páni stavové jednohlasn se prohlášení v tom smyslu, že uznávají a péi,
a bezpenost
s
jakou
vrn
J.
V. neustále se snaží
nejposlušnjší
provincie
Moravské a že tedy na ošacení zemské obrany tohoto markrabství Moravského nejmilostivji postulovaných 500.000 zl. na universum dle berní zlatky bez odkladu tím zpsobem vypíší, aby celá ta summa aspo v šesti msíních lhtách správn plynula do stavovské pokladny. Za této píležitosti v úvahu, že tento ústav
shromáždní stavové
nemže
vzali
ješt
dále
snadno dospti k žádoucí dokonalosti, nebude-li k uhrazení mnohých vydání, ješt z poátku s tím spojených, zízen jistý fond a že by tedy bylo teba vyprositi si od J. V. povolení, aby se smlo ku zízení tohoto fondu ješt dále vypsati na universum z každé berní zlatky po ~1 ki\. tak
ímž by se docílilo nové summy asi 47.000 zl. avšak má se státi jen pro letošek, ponvadž teprve bhem :
toto vypsání
roku potich-
vydáními
jívnii
se
nalezne
spolehlivé
mítko,
eho
zdali
pro
budoucnost by bylo teba.
Potom snmovní
ústn,
že
J.
V.
mu
shromáždným
director
stavm
oznámil a
zp-
provincie byl k
tomu
naídilo, vynaložiti všechny prostedky
soby k tomu, aby zvlášt venkovský
lid této
pohnut, aby za slavným píkladem rakouských provincií k tomuto
smujícímu pedevším k
zaízení,
Tak jako on jednak
jejímu blahu, dobrovolné pistu-
neúmornou inností
piiní skrze krajské úady a správce duchovní, aby smýšleni lidu pizpsobil pání J. V., tak zase že vyzývá shromáždné stavy, aby se své strany vše vynaložili, aby v této vci pání J. V. úpln se vyhovlo. poval.
s
Potom vysoké shromáždní hlášení usneslo se podati
Tak jako stavové
nemohou
snadno tuto
takto se prohlásilo a toto pro-
V.:
každý jednotlivý len stav se jest pispje nejvyššího pání, pece vrn nejposlušnjší
zajisté
tohoto
k dosažení
J.
se
skrývati, znajíce
náladu
tak žádoucí
ponvadž vtší
povahu zdejšího ihned,
le
lidu,
teprve
že není
ponenáhlu
neobyejný odpor a báze ped vojenskou službou vbec, s ímž v eských osadách („in bóhmischen Ortschaften") spojena jest také tžce pemožitelná nelibost a nedvra ke každému novému zaízení. uskuteniti,
Aby
díl
venkovského
lidu jeví
po této stránce všechno zkusilo, co na lid, který jen oividnými, ihned poživatelnými dobrodiními a prospchy mže býti získán, prospšn by mohlo psobiti, odhodlali se -tavové ze svého domestikálního fondu v každém ze 7 mor. vojenských vy ch ováv a cích ústav zíditi nadaní místa pro 4 dti a vyhraditi si jejich obsazování, kterými by pedevším dti, jichž otcové slouží u zemské obrany, a sirotky zu-tavené po zemských brancích podlovali; k vydržování každého se však
chlapce bylo
Ale
i
ureno 100 za
této
zl.
píležitosti
stavové
pokládají
nemohou
za
svou po-
bezpeností zaruiti, bude-li i tato nadace míti na lid venkoncem zamýšlený úinek, ježto jest zcela možno, že v mnohých krajinách nejchudší venkovští lidé nebudou chtíti, aby dti jejich do tchto ústav vstupovaly, ponvadž, jak již eeno, venkovský lid vtším dílem má odpor ke stavu vojenskému, který jen ponenáhlu bude lze vinnost
J.
V. poznamenati,
že
s
i
moci.
—
58
Nicmén
prostedek aspo asem bude míti nejprospšnjší úinek a že se každým zpsobem s dostatek žadatel bude o tyto nadace ucházeti a tím pro stát aspo toho prospchu se dosáhne, že o tolik více obratných a schopných poddstojník pro vojsko se vzdlá. Modality této nadace budou teprve potom moci býti ureny, až dojde o
tom
Ostatní 1.
nejvyšší schválení.
pedmty
jednání
Nejvyšší dvorský dekret
státního rady
úetního
doufají stavové, že tento
ervence 1808 o jmenování
z 7.
Veita ze Schittersberga presidentem
k.
c.
editelství.
2.
Girkulá
3.
Nejvyšší
z 19.
srpna 1808 o
dvorský
dekret
obhu
29.
nových 5
srpna
1808,
zl.
bankovek.
jímž
posav.
komory hr. Zichy jmenován státním a konferenním ministrem, na jeho místo pak tajný rada h r. 0'D o nn e 14. Nejvyšší dvorský dekret z 13. srpna 1808 o povoleném zízení oekonomické uebné stolice pro Moravu. president dvorské
1
Cirkulá z 9. záí 1808, že všichni uherští poddaní, kteí se nepetržit po 10 let zdržují v c. k. nmeckých zemích ddiných, mají se pokládati za nmecké poddané. 5.
6.
Nejvyšší dvorský dekret
15.
z
ervence 1808, jímž první
konferenní ministr vnitních záležitostí Leopold hr. Kolovrat se dává na odpoinek a k tomuto dležitému státnímu úadu povolán dosavadní státní a konferenní ministr Karel h r. Z n z e n d o r f dekret dvorské kanceláe z 30. ervence 18087. Nejvyšší o jmenování hr. Petra Goesa guvernérem terstským. státní a
i
8.
stavm
Nejvyšší dvorský dekret nejv.
spokojenost,
srpna 1808, jímž se vyslovuje že povolili prémie po šesti dukátech z 25.
ku zvelebení chovu koského.
34. Protokol
za
mimoádného snmovního
pedsednictví
zemského
kvtna 180f> snmovního direktora
sezení ze dne 10.
hejtmana
a
hrabte Prokopa Lazanského. 1
.
Pedneseno pání
J. cis.
Výsosti a
r c
i
v év o dy
R
u d o
1
1
a,
aby jakožto koadjutor arcibiskupství olomuckého, byl do snmu uveden, totéž si peje vzhledem k svému nejvyššímu hofmistrovi.
—
y.)
—
Laureng einovi,
na jehož prospch uvádí, žerná lenni statek Bílovice v hradišském kraji a že k J. V. podal žádosl za propj-
br.
inkolátu.
Beni
Stavové pokládají si za nejvtší milost a nezapomenutelné štstí, že mají pijati do svého stedu bratra svého zbožovaného panovníka. Také svolují k uvedení hr. Laurengeina, ponvadž jest to
páním
téhož,
že
má
Jeho
Výsosti,
cis.
zemských
v
statky
ale
žádají o
deskách
dodatený výkaz
zapsané
diplom
a
potebný k zapsání do majestát nich kvaternv. Potom stavové in corpoie odebrali se do komnat pana snmovního direktora, kde Jeho cis. Výsost bydlel, a uvedli jej obvyklým poádkem do snmovního sálu, kde zaujal místo po pravici snmovního direktora. Potom uveden lir. Laurengein a o udlení inkolátu,
mu
vykázáno 2.
o
místo na
Potom ten
lavici knížecí.
nejvyšší
kvtna 1808 potebných k tomu opateních.
rozkaz
rychlém doplnní jízdy
a
dne
ze
6.
od stavv oekávají. Stavové prohlašují, že chtjí podporovati brannou moc íše postavením
jež se
potu
koní a mužstva,
ale
že v uvážení,
jen velmi málo koní k vojenské
že
dle svých
sil
pimeného
v zemi samé jest
služb schopných a
nákup
že
od stav pro neznalost nelze podniknouti, dále že najímání mužstva od stav by snad mohlo býti v cest rozkazm J. V, vydaným v píin doplování armád: usnášejí se vrn-nejpo-
jejich
shišnjší stavové
n
aby se za
složiti
zakoupilo
k tomuto
úelu
V. k
J.
600 koní a 600
nohoum 240.000
muž
se
snad
z
zl. T
ciziny
najalo a vyzbrojilo.
Vrn jednoho dle
nejposlušnjší stavové vypoetli náklad na zakoupení
kon
a na odvedení jednoho
ehož by na 600
240.000
zl.
žl.,
pipadla snmma svrchu uvedená, do-
kdyby k tomu
dávají 'však,
hotovi jsou
muž
muže úhrnem na 400
cíli
bylo
více
potebí,
že
ostatek
aby onu summu ze stavovské pokladny smli ihned odevzdati do erámi
rovnž
J. V.
pokladny, kterou by
pokladnám zjednala berní zlatky ve 3
J.
k
nohoum
složiti;
žádají,
naež by se náhrada stavovským na extraordinarium dle dominikáluí lhtách.
V. uril,
rcparticí
msíních
pan snmovní direktor projevil shromáždným pánm stavm pání J. V. a jisté oekávání, že vzhledem k nejvyššímu patentu ze dne 14. dubna 1809 nebudou váhati, aby své postradatelné zásoby zlata a stíbra, pod
Za
této
píležitosti
— výminkami
onom
v
00
— zapjili
uvedenými,
patentu
k
udržení
armád.
Potom Jeho cis. král. Výsost arcivévoda Rudolf byl v posvrchu uvedeném od stavv in corpore zase do svých komnat nazpt doprovodn a tím snm ukonen.
ádku
35.
mimoádného sezení dietálního 8. února 1810 za pedsednictví snmovního direktora hrabte Prokopa Lažanského.
Protokol
Na
1
dokonení
úplné
silnice lechovické povoleno od stav dalších
stavby
pjeným
dosud 275.558 zl. 42 kr. 62.077 zl. 48 5/ 8 kr. na základ usnesení z 20. ervna 1804 a za týchž podmínek, jako byla povolena zmínní vtší ástka. 2. Nejvyšším dekretem dvorské kanceláe z 3. bezna 1809 páni k
stavové
optn
se vybízejí, aby* pevzali zdejší
Pedneseno zárove
pj ovní
banku.
zemského výboru, jež radí ku pevzetí' banky; vysoké shromáždní souhlasí s pevzetím v hlavní vci, též s modalitami jeho mimo nkteré nepatrné
zmny
;
s
dobrozdáním
tom usneseno podati prohlášení k
o
J.
V.
Ze tí kompetent, kteí se ucházeli o oekono mick ou stolici, navržen Imo loco Josef S c h r a m, Ildo loco Kristián 3.
Karel André bude-li od
c. k.
a
Illtio
loco
Jan Stenz,
tento však
výhradou,
s
vládního rady a professora Jordána uznán schopným
k zastávání této
stolice.
zevrubn zmínné dietální proa pi tom podoteno, že stavové v podstat nemli žádné ježto ze všech uchaze pouze Imo loco navržený byl
Ostatní modality obsahuje hlášení volby,
uznán od prof. Jordána za úpln schopného. Proto osmlují se prositi, aby J. V. ráilo vypsati nový konkurs, kde by se onomu professoru hlásilo více
povolil
vyšší plat než
1200
zl.,
a
potom by
se
-nad
schopných kompetent.
pedmty jednání: Dekret dvorské kanceláe z 28. záí 1808 o udleni místa nejvyššího hofmistra hr. F e r d i n a n d u H a r d e g g o v b) Dekret dvorské kanceláe z 16. srpna 1808 <> povýšení appel4.
Ostatní
a)
i.
laniho rady Františka
Trhaná
názvem „von Schwabenau".
do stavu rytíského
s
estným
—
Gl
c)
DekreJ dvorské kanceláe
voluje hraditi ex domestico
ho vzí ho dobytka, po
/.
24. listopadu
odmny 50,
40
a
I
sos. jímž se po-
na zvelebení chovu
30
zl.
Vysoké presidiální pipomenutí o montování zemsko obrany vypsání obnosu na universum. d)
a
e)
s
l
2
a
z 14.
února 1800 o stažení
7
a
krejcarových kusv. f)
hr.
Dekret dvorské kanceláe
Dekret dvorské kanceláe
z 14.
bezna 1809
Filipa Ettingena presidentem nejvyššího
Jana Rudolfa
hr.
Chotka
o jmenování
so udního dvoru
presidentem normální dvorské
konen dolnorakouského presidenta zemského sondu Matyáše Haana presidentem ve vcech zákonodárných. komise,
Girknlá z 31. bezna 1809 o osvobození nkterých ádových ústav od zákona amortisaního. g)
Vysoké presidiální pipomenutí o repartici obnosu na zakoupení 600 koní, na odvod a vyzbrojení 600 muž, jenž na zemi pipadá. h)
i)
Vysoký dekret
slance hr. j)
z 6.
Metternicha
srpna 1809 o jmenování paížského vystátním ministrem.
Nejvyšší dekret dvorské komise
z 24.
prosince 1809, jímž
vývoz spracovaného nespracovaného stíbra pes všechny hranice nmecko-ddiných provincií co nejpísnji se zakazuje. i
k)
na
iní 1)
Dvorský dekret s patentem o odevzdávání od soukromníkv. Dekret dvorské kanceláe
Stadion sprošuje
Metternicho v
m) Dekret dvorské kanceláe
Sauran
z 13.
hrab svuje
íjna 1809, jímž se
z 13.
ízení zahraniních záležitostí a toto se
státnímu ministru hr.
hr.
stíbrného
i.
prosince 1809 o jmenování
místodržitelem („Statthalter") Dolních Rakous.
Girkulá s urením nového terminu ku stažení stíbrné drobné mince o 7 a 8V2 kr. o) Dekret dvorské kanceláe z 13. prosince 1809 o jmenování státního a konferenního rady šl. Stáhla vicepresidentem u mon)
ravského gubernia. p)
Dekret dvorské kanceláe
z 11.
prosince 1809, jímž dvorský
kanclé svob. pán Mark dán na odpoinek, místokanclé hrab Dietrichstein jmenován zemským maršálkem dolno-rakouským a na jeho místo dosazen státní a konferenní rada šl BaldaccL
—m— 36. Protokol
mimoádného
dietálního
za pedsednictví zemského
sezení
ze dne 25.
února 1810
hejtmana Prokopa hrabte Lažanského.
Jednáno o vypravení moravské stavovské deputace k vyslovení blahopání ke satku arcivévodkyn Marie Louis y s
císaem Napoleonem. Peten
list
nejvyššího kanclée hr. Ugarte
proti pijetí této deputace se nic nenamítá,
s
z
22. února, že
výhradou,
že tím
nevzniknou poddaným žádné výlohy, pak list nejvyššího hofmistra hr. Trautmansdorfa ze dne 23. února, že J. V, s uspokojením pijalo nový dkaz vrnosti moravských stavv a že míní deputaci nejmilostivji pijati.
Protokol podrobný o usnesení
stav v
té
píin
chybí.
37. Protokol
mimoádného
dietálního
pedsednictví snmovního 1.
Peten
dne 5. kvtna 1810 za Prokopa hrabte Lažanského.
sezení
direktora
bezna 1810), setrvávají pi svém
dekret dvorské komise studijní (30.
aby se vyslovili, zdali návrhu- z 8. února t. r. na obsazení oekonomické stolice, i vzhledem k tomu, že jim dodaten oznámen byl kompetent vybízející pp, stavy,
Wobraska, hr. Michna
a jako z
že
žadatel,
tak
i
zadavší o tuto
stolici
Vacinova
za schopného jest jej
tento
od vládního rady Jordána k tomu prohlášen, míní podaný návrh pozmniti i
obnoviti?
Pi této píležitosti snmovní shromáždní hledíc k tomu. nov pibylí kompetenti od vládního rady Jordána byli schop-
nými prohlášeni a dále uvažujíc, že v prvním návrhu podaném bylo poznamenáno, že nemlo pro nedostatek kompetent pražádné volby, nyní uznává za potebné, dáti nejen žádosti dívjších kompetent, nýbrž nov pibylých žadatel v tomto dnes konaném dietálním sezení peísti, aby mohlo dvody a piložené i
doklady o vdomostech a zásluhách každého žadatele
náležit
uvážiti.
Na základ
toho vtšinou shromáždných pp. lenu tento ternový návrh k osazení oekonomické stolice:
uinn
63
lmo
Josef Alois Sehraní.
loco
2do loco 3io loco
ku schválení
-
Emanuel
Michna z Vacinova, Josef Wobraska. — Tento návrh podán lir.
dodatkem, že
s
ních modalitách,
se trvá
této stolice se
pi
platu
týkajících,
i
pi všech
J.
V.
ostat-
jak bylo prohlášeno
února t. r. 2. Žádost Františka rytíe Vorbringera, c. k. raoravsko-slezského appellaního rady, za uvedení do hlasu, a piložená zpráva, kde týž snaží se s právem sedadla vyvrátiti odmítavé vyízení dvorského soudního úadu za pijetí do moravského rytístva. Po dkladném uvážení všeho a zvlášt
8.
snmu
i
okolnosti
že žadatel
té,
ani
nevyvrátil,
dvodu
pipojenou
proti své inkorporaci ani
kupní
smlouvou o
dkladn
spoluvlastnictví
dodadvora ve vsi Záhlenicích, napajedelského panství, jakož teným prohlášením pí. hrabnky Kobenzlové nedokázal, že drží pravý stavovský statek s veškerým vykonáváním vrchnostenských práv, byla jeho optovná žádost za uvedení do snmu odmítnuta, i
pedchozího vysvdení moravského rytístva, že žadatel již do jeho stedu jest pijat, dle zdejšího zemského zízení nikteraiv nemže býti vyhovno. tím
spíše,
ponvadž
Ostatní 1.
pedmty
Nejvyšší
Wolfganga
šl.
žádosti
této
bez
jednání
dvorský dekret
Mannera,
z
k.
c.
17.
dubna 1810
o
jmenování
guberniálního rady a
brnn-
ského hejtmana, nejvyšším písaem zemským na Morav (uprázdnno jmenováním dvorního rady Hents clila zem. podkomoím). 2. Propjení místa (dekret dvorské kanceláe z 27. ledna 1810) moravsko-slezského
zemského proto medika
ského fysika, uprázdnného
a
smrtí dra Leopolda
stavov-
Gártlgrubra,
pi brnnské všeobecné nemocnici u sv. Anny, Vincenci Kaisrovi z Nilkheimu a jeho jmenování skuteným c. k. guberniálním radou a referentem ve vcech zdravotních. 3 Od J. V. naízené ustanovení zvláštních 8 krajských ranhojiv pro 8 kraj moravsko-slezských s roním platem 400 zl., lékai
1
)
k
emuž má
kanceláe
se užiti
pebytku
z
dan
záí 1809). Cirkulá o zavedení nového dvorské kanceláe z 23. ledna 1810). 4.
nápojové (dekret dvorské
5.
kontrolního
kolku
(dekret
Byl navržen od snmu Jose Kluky, perovský krajský léka, 12 hlasy, kdežto Kaiser dostal jen 8 hlas. l
)
—
64
5.
nov
Nejvyšší patent o uhrazování
mimoádných
státních poteb-
zízenou loterií. 6.
Nejvyšší
vzhledem k budoucí finanní soustav.
patent
38.
mimoádného nictví snmovního
Protokol
Pedmt
dietálního sezení 7.
ervna 1810 za pedsed-
direktora Prokopa hrabte Lazanslcého.
deputovaného a ednoho spojené dvorské komise pro výmnu
Volba
:
j
ednoho
substituta do a umoování bankocedulí
j
(„vereinigte Bankozettel-Einlósungs-
und Tilgungskommission"), naízená nejvyšším patentem
ze
dne
února 1810. Hned na zaátku byl ten nejvyšší reskript ze dne 19. kvtna t. r., jímž J. V. vybídlo moravské pp. stavy, aby do naízené spojené deputace k a niení bankocedulí také ze sebe zvolili deputovaného a v pípad, že by tento onemocnl nebo z jiných píin nemohl svým úedním povinnostem dostáti, jeho substituta, a aby k volb té tím rychleji pistoupili, ježto úední jednání této deputace má se již 1. ervencem zahájiti. 26.
výmn
pan snmovní direktor pipomenul ješt, substitut, že dle výslovné vle J. V. onen deputovaný, jakož volba pán stavv, má býti na nž by padla dvra a tedy skuteným majitelem zemského statku a nikoliv v státních službách Za
této píležitosti
i
i
zamstnané individuum a že dále za takové okolnosti, vždy možné, že by zvolený len z nepedvídaných píin nemohl volbu pijati, bude potebí, zárove nkolik individuí zvoliti na místo deputovaného, aby za terminu rychle blížícího skuteného sestoupení nenastaly nesnáze, že by resignací zvoleného již lena musii se nový
snm
vypsati, a tak stanovený termín zameškati.
Po tchto pedbžných vtách pikroeno ke skutené volb; vtšinou zvoleni skutenými deputovanými lmo loco starohrab S alm-Reifferscheidt, 2do loco
Jindich
hr.
Haugwitz,
Jan hr. H ar rach. Ferdinand Troyer. Na uinný 3io loco
prohlásili,
o
volb
zvláštním
že
s
radostí
a jak pan listem,
—
dotaz
volbu pijímají.
deputovaný
tak
Substitutem
i
hr. J.
jeho
zvolen
hr.
Salin a hr. Troyer
V.
podána zprava
substitut
poukázáni
aby se jako takoví u nejvyššího kanclée
lir.
— ve Vídni Ugarte
pikroeno
Dále
ském výbore
k
—
ostatn v
ohlásili a
chovali dle patentu ze dne 2.
05
píin
svých povinností se
kvtna r. voln 2 uprázdnných 18.
t.
zem-
míst v
jednoho ze stavu mšanprvní místa uprázdnna povýšením ryt. Mannera ského. nejvyššího za písae zemského a tím, že vypršela 61etá lhta ze stavu rytíského a
Ob
Kronenfelsa,
ryt.
místo
z
mšanského
stavu povýšením
muckého magistrátního rady Františka Eberle
c. k.
olo-
zemským
radou.
Ze tí žadatel o první dv místa jednohlasn zvoleni šl. Hackher, appellaní rada, a guberniální rada Jan Nep. Kronenfels, za nhož páni stavové navrhli dispensi tíletého interkalare u nejvyššího úadu. Z mstských tí žadatelv zvolen vtšinou hlas znojemský Volba všech pedmagistrátní rada Vendelín Tomeek.
—
ložena
J.
V. k schválení.
Prosba všech moravskýchstavovskýchúedníkv, aby jim za rok 1809 vymožen byl dodaten drahotní pídavek, udlený jim nejvyšším dekretem z 6. kvtna t. r. Dvody, 3.
o které se opírají, jsou: že všichni
a) již
zempanští úedníci tomuto dobrodiní
se
tší
od listopadu 1808; dle
b) že
bezpené zprávy dolno-rakouským stavovským
úedníkm dodaten
se dostalo tohoto dobrodiní, a
že jest tu také
c)
úedník státních statk, pídavek dodaten udliti ráilo.
píklad všech
práv tento Z tchto píin jednohlasn usneseno
kterým
J.
V.
na povolení Ostatní
pedložiti
J.
V.
návrh
této žádosti.
pedmty
jednání:
a) Nejvyšší reskript z 16. prosince 1809,
jímž
J.
V. schválilo,
aby dána byla do tisku jazykem nmeckým i eským zaslaná mu a ku vtlení do desk zemských pipravená pedloha o závrce moravského snmu za rok 1809, a tato v dvojím vydání zpt se posílá s podotením, aby se jí co nejpimenji upotebilo, le-
uzavení snmu co možná se urychlilo a nastalá vyhláška jeho zavas se oznámila, konen také, aby píslušný poet jejich výtisk byl zaslán. b) Nejvyšší dekret dvorní kanceláe z 9. dubna t. r. o uvedení toší
1000
zl.
bankocedulí
mimo obh.
—
—
66
dubna t. r., že J. V. obsadilo místo nejvyššího písae zemského, uprázdnné jmenováním dvorního rady Hentschla zemským podkomoím, brnnským krajským hejtmanem šl. Mannerem. d) Nejvyšší dekret dvorní kanceláe z 20. dubna t. r., jímž c)
Nejvyšší dekret dvorní kanceláe
stavm vzhledem
z 17.
minulého roku pro nastalé události válené opomenuto bylo postulování bern, dává upo-
J.
V.
kojující ujištní,
k tomu,
že pro nával
stavovských práv nemá
že
okolností
perušené šetení
býti nikterak
na ujmu
jejich privi-
legiím a starodávnému zízení.
Dekret dvorní kanceláe z 26. dubna toho roku, dle nhož berní povinným, kteí pro válku J. V. projevilo náklonnost nebyli s to, aby za r. 1809 zapravili nedoplatky mimoádných e)
onm
daní, povoliti
pimenou
sleva.
39. Protokol o dietálním sezení
snmovního 1.
Nejvyšší
dne
3.
íjna 1810 za pedsednictví
direktora ProJc. hrabte LazansJcého.
postulata na
r.
1811
tena a jednohlasn
povolena. 2.
Presidiálním dekretem dvorní kanceláe 30.
ervna 1810
dán rozkaz zemskému presidiu, aby na nejblíže držaném snme pikroilo se k volb 3 deputovaných a 3 substitutv do
deputace pro vy mování
a
umoování
bankocedulí,
aby tak v pípad, že by nkterý nemohl úad ten zastávati, ml ihned náhradníka a nebylo teba k tomu snm svolávati. Na základ toho snm pro jistotu zvolil 4 deputované (hr. Seillern, hr. Rudolf Taaffe, bar. S tillfried a hr. Magnis) a 4 substituty
a
M
i
c
(šl.
h al
Haymerle, šl.
Manner).
bar.
Bretton,
hr.
Antonín Sereny
Obma prvním deputovaným
i
substitutm
posláno vyzvání, aby co nejdíve oznámili, zdali volbu pijímají,
aby o tom
J.
K tomu
V.
mohla
býti
dána zpráva.
Jindich H a u g w
jemuž stavové rovnž pikli místo deputovaného, ohlásil, že pro domácí pomry nemže volbu pijati, že však je hotov v as nouze stav vyhovti. Také nkteí si páli zvoliti hr. Harracha, upustili ale od toho uslyševše, ze byl zvolen za deputovaného
dve
se podotýká, že hr.
i
t z,
— z
Cech a že odepel volbu
direktor, že
v
07
pijati.
pípad poteby
i
— Nicmén
jemu chce
ujistil
pan snmovní
dopsati.
dvorním dekretem 14. ervna toho roku vyzváni páni stavové, aby se vyjádili, zdali by za dosažením lepšího a hojnjšího chovu hovzího dobytka nebyli ochotni zvýšiti prémie povolené r. 1807 a také jinak podati úinné návrhy k dosažení téhož cíle? Stavové pistupujíce na tento podnt upozorují, že by ani dvoj- ani trojnásobné zvýšení prémií nemlo žádného úspchu, pokud jejich výplata se bude díti v bankovkách; že tedy nejvyššímu úelu spíše vyhoví, budou-li povolené již prémie (6 po 50 zl., 6 po 40 zl. a 8 po 30 zl.) místo v bankocedulích vypláceti v minci konvenní. Z té píiny prosí, aby byl stavm z kamepokladny potebný díl v konvenní minci poukázán, rální zaež se zavazují odvésti do kamerální pokladny trojnásobný 3.
Nejvyšším
obnos v bankocedulích.
V píin
dalších
návrh
poukazují na dvojí nedostatek
krmivo a 2. chov asto velmi mladých a špatných býkv a nedosti pelivé jich ošetování; o zlepšení krmiva mly by zemský úad a krajské úady podati pimené návrhy; býci 1.
špatné
mli pro obce za dozoru a spolupsobení vrchnostenúadu bu na útraty všech lenv obce, anebo kde staí
pak by ského
se
kontribuní nebo obecní, z tohoto poíditi; takto poízení býci, kteí se dosud skoro všude vydržují po poádku od lenv obce bezplatn neb za nepatrný píspvek, mli by se odevzdati pilnému, poctivému muži z obce k hlídání a ošetování a jemu od celé obce naped vyplácena náhrada za krmivo a ošetování
jmní
rychtá a purkmistr každé obce s dvma leny výboru mli by míti dozor, aby býk byl náležit krmen, ošetován a ištn. Ostatn bude teba pemoci ješt mnohé jiné nesnáze a leccos ješt zaíditi. Podrobnji vypracované dobrozdání o tomto nanejvýš zajímavém pedmtu podají nkteí praktití znalci vcí hospodáských v píštím dietálním sezení. Toto prohlášení podá se v dodatku remissoriálu zemského výboru z 31. srpna t. r. královskému zemskému guberniu ad
Nrum t.
ze
r.
13.780 k doprovození k J. V. 4. Pednesen výpis z guberniálního protokolu ze dne 22. záí podaný zemskému výboru a provázený nejvyšším reskriptem
dne
9.
záí
t. r.,
týkající se
lOprocentové
dan
z
nemo5*
— vitého jmní. Tímto ování zúroitelného
—
V. k zízení vlastního fondu k
státního dluhu a papírových
lOprocentovou
vypsati
J.
68
da
nemovitého
z
zárove pak patentem ke zmínnému
penz
umo-
rozhodlo
jmní;
základního
piloženým a
reskriptu
dekretem dvorské kanceláe z 8. t. m. naízeno, aby, ponvadž jistinová cena pozemkového majetku na Morav s pipojením tvrtiny pejaté ze Štýrska, Korutanska a Rakous kr. vyšetena jest na 874,642.106 zl. 30 kr. celá daová kvóta páila se na 87,464.210 zl. 39 229 ili na každý z 15 rok na 5,830.947 zl. / 15 kr. .
Ponvadž finanní pomry rychlé provedení zvolených k
dvru,
netoliko
že
.
.
státu vyžadují naléhavou
tomu prostedk, má
form
vyhoví,
t.
j.
J.
mimo
snm
a bez postulace, nýbrž
i
pomoc a
V. ke
všelikou vý-
že co nejhorlivji se
piiní, aby co nejúinnji pispli k náprav rozrušených
i
stavm
pojednají o tomto
dan, jako zvláštním pípad, zasluhujícím
vypsání jimku,
ve
.
financí.
Stavové prohlašují ve své obvyklé vrnosti a oddanosti, že tuto jsou hotovi co nejochotnji pinésti a ihned odvésti
ob
vypsanou majetkovou desátým dílem
da
z
nemovitého
základního
jmní
pouze pokládají za svou povinnost J. V. nejuctivji a nejoddanji pedstaviti, že jim o njakém sublevování Moravy v obyejné dani nic známo nebylo by se nemohli odvážiti podati námitku proti pevzetí tvrtého dílu majetkové dan svrchu zmínných provincií, jak od J. V. jest naízeno, nýbrž v plné v nejvyšší milost a spravedlnost J. V. jsou pesvdeny ;
dve
že
J.
V.
v
obtech pro
stát
všeobecn potebných
úpln stejn naložilo, jako s ostatními ddinými pece domnívají se býti povinni, J. V. nejoddanji a
s
Moravou
provinciemi:
nejposlušnji
pipomenouti, že markrabství Moravské jak r. 1805, tak za loské nepátelské invase, a to pedevším brnnský a znojemský kraj, skrze nepátele, ostatní kraje však
etnými armádami
J.
V. velmi
tžce byly navštíveny a že tedy jest se jim obávati, že tebas ne všeobecn, ale pece u jednotlivcv odvádní povinností na pipadajících nebude možné bez úplného rozrušení stavu majetkového. Pro takové pípady tedy vyhrazují si vrn nejposlušnjší stavové dovolávati se nejoddanji nejvyšší milosti J. V. a prositi aspo za ulehení v naízeném penesení eených 3 provincií.
n
—
riale
Toto prohlášeni snmovní budiž odevzdáno skrze remissoc. k. zemskému guberniu k doprovození ke dvoru.
Petena
5. t.
nota generálního vojenského rady
dvorské
a reskript
r.
(
() .)
vojenské,
velitelství z 22.
že
srpna
píspvek roních
jednoho chovance v plukovním vychovává cím ústav nestaí pi neobyejné, od tch dob vzrostlé drahot, nýbrž že každý takový chovanec vyžaduje od eráru nákladu ron 150 zl. Dle toho žádá se od pp. stav prohlášení, zdali by pro letošek nechtli na 28 nadaních míst po 100
50 dle
na
zl.
zl.,
vydržování
tedy úhrnem 1400
pomru
stoupající
neb
doplatit; pro píští léta však to, co
zl.
klesající
drahoty více neb
mén
pi-
padne, dodati?
Odpovdno,
stav na zmínné nadace více nelze pevzíti než 2800 zl., urených s nejvyšších míst; proto, nestaí-li tato summa pro 28 míst nadaních, nezbývá, než poet míst na asových pomr pvodní tak dlouho obmeziti, až by po že od
zmn
požadavek 100
teba pro dlužno
zl.
tento
za každé
rok
pi rozdlování
místo
zase byl dostateným.
poet chovanc
snížiti
na 18
a
Proto
stavm
míst míti na to náležitý zetel.
osnova nadaní listiny od nejvyššího úadu ješt není potvrzena, nemohlo by se ani zaíti s udílením nadaních míst ani uvésti ve známost žadatele. Nebo teprve po došlém nejvyšším potvrzení mli by se oni dáti vyzvati, kteí se Ježto ostatn
za své
dti takového nadaního místa
ádným zpsobem 6.
podali.
se
dvorské kanceláe 28. ervna
dekretem
Nejvyšším
vyžaduje
dovolávají, aby své žádosti
stavovské
t.
r.
vyjádení, zdali stavové chtjí k placení
zízených krajských inženýrv obnos pipadající na domestikální fond roních 81 zl. 15 kr. pevzíti a ihned v plroních lhtách kamerálnímu platebnímu úadu odvádti.
nov
služného
Odpovdno
remissoriálem k
c.
k.
zemskému guberniu,
že
se povoluje. 7.
Podobn
píspvek
svoleno
pipadající na domestikální
personálu stavebního tato
berou na poizovati na
editelství
stavby,
t.
odvádti
j.
teba, sama stavbu
íditi.
a
117
zl.
57
kr.,
jako
fond k vyplácení služného
silniního editelství, zaež
sebe
n
ron
závazek,
obstarávati
plány a rozpoty,
stavovské
a kdykoliv jest
-
70
písedícího zemského výboru panského stavu, uprázdné tím, že koní sexermium Jana svob. pána Forgatsche, ucházejí se hrab Alois Mitrovský a svob. pán Ludvík Kónigsbrunn; tento zvolen vtšinou hlas, a O
8.
místo
volba pedložena 9.
J.
V. k potvrzení.
erv na t.r. s novým mýtním cirkuláem pednesen a vzat na
Nejvyšší dvorský dekret
patentem
píslušným
a
z 14.
vdomost. 10. Nejvyšší reskript z 24.
snmu
na
srpna
t.
r.
o svolání moravského
íjen.
1.
ervence o propjení moravského inkolátu ve stavu panském majorovi hr. dvorské kanceláe
11. Nejvyšší dekret
Augustu Segurovi, 12.
z 20.
a
o udlení inkolátu rytíského stavu olomouckému domi-
celarovi hr.
Ondeji Ankwiczovi
13. Nejvyšší presidiální dekret
Poslavic. dvorské komory z 23. srpna t. z
r.:
zrušeným a v postoupené Inské tvrti ležícím klášterm Reichersberku a Ranshofu, nemají se ani úroky které náležejí
z kapitálií,
vydávati ani obtížení jejich dovolovati. Totéž platí klášteích, jež leží v zemích postoupených
ádná
i
o ostatní eh
mírem vídeským.
postuláta
toho roku poprvé za panování císae od pvodní míry. Panovník poukazuje Františka k tomu, že v dobách nejvtších nesnází hledl nejnaléhavjším potebám státním vyhovti tím, že rozmnožil bankocedule, aby nemusil bemena berní zvyšovati. Toto rozmnožení, jež stalo se daleko nad potebu vnitního obhu, zpsobilo, že vnitní cena I.
se uchylují
bankocedulí v tak že sice
da
pomru
odvádná
k jich
cen
v bankocedulích
stejným kvantem jmenovitým,
njší,
než byla
podstatn
jmenovité klesala vždy hloub, dle
ale stala se
pi pvodním svém urení.
ztratila a
staré
nemže obyejnou
míry
mnohem
Státní
klamala nepatr-
správa
tím
daní své výlohy hraditi.
by tedy nuceno proti svým páním, jednak k uhrazení státních poteb, jednak k umoení papírových penz žádati více
J.
V. bylo
mimoádných
berní.
Akoliv také mimoádné bern kleslou cenou bankocedulí, ve které jsou odvádny, spolu s ádnými danmi ješt nikterak nedosahují
pvodního jednoduchého berního kvanta
dle mince,
— nicmén
jsou patrn rozliným
71
—
svým pojmenováním
stránkách píliš obtížný lidu dah
po jiných než aby J. V. ješt
platícímu,
i
te, kdy pipravované finanní operace k tomu poskytují píležitost, mlo žádati další jich odvádní, J. V. tedy ustanovilo, úpln upustiti od tchto berní dosud odvádných GOprocentové dan z realit, 50procentového pídavku k fondu umoovacímu a od 16 procent vypsaných k zaplacení :
loternich výher.
Na druhé stran však vyžadovaly poteby státní a sama spravedlnost, aby pvodní da byla dle své pravé ceny odvádna a tím zpsobem se od vrn nejposlušnjších stav zase úpln vyhovlo závazku, ku kterému se vlastn piznali. Dle toho také se Ježto
V.
J.
mní
v patentu
nkteré posavadní postuláty. z
26.
února
t.
r.
ustanovilo
uiniti
opatení k novému a bezpenému založení financí a v tomto úmyslu naídilo ponenáhlé stahování bankocedulí za zvláštní „výmnné listy" (Einlósungsscheine), pedstavující minci konvenní, dle kursu urovaného od pípadu k pípadu, ale nikdy výše než 300 za 100, ježto dále naízeno odvádní ásti veejných dávek v tchto listech, požádalo J. V. vrn nejposlušnjší stavy, aby za rok 1811 obyejnou dominikální a rustikální kontribuci odvedli v nových výmnných listech, anebo, pokud by tyto nebyly vydány, trojnásobným
Dle toho chce
J.
V.,
obnosem v bankocedulích. aby stavové za vojenský
r.
1811 posud
odvádné kvantum, a to pro militari o 1,431.831 zl. 58 ochotn pevzali v listech výmnných, nebo v trojnásobné
kr.
výši
v bankocedulích o 4,295.495 zlatých 54 kr., pak pro camerali 4 o 317.771 zl. 54 /8 kr., a od 1. listopadu obnos pro militari v msíních lhtách náležit odvádli. Ostatn jest J. V. ovšem naklonno, fondy potebné ku hrazení úrok, vždy v pravý as poukazovati J.
z
jiných
V. také
ustanovilo na
rodních dodávek a
poddaným
prostedkv.
míst dosud vypisovaných pí-
pimený obnos, aby vrchnostem píin se poskytlo podstatné úlevy.
žádati
také v této
Dle toho na Moravu pipadající ástka páí se za vojenský rok 1811 na 277.256 zl. 50 3/ 4 kr, v listech výmnných, ili 831.770 zl. bankocedulích, kterou J. V. požaduje od vrných 8 kr. v 31
stav s podotením, že tato dodávková reluice má zárove a v týchže lhtách, jako kvóta vojenská.
se
odvádti
— Ostatní postuláty jako za
72
-
pedešlých. Stavové v odpovdi poukazují sice na pohromy, kterými Morava za dvojí invase nepátelské byla stižena, nicmén povolují v plné míe zvýšené postuláty. let
40. Protokol
mimoádného
laného nejvyšším
dubna 1811, svoza vykonáním nov
dietálního sezení dne 30.
reskriptem
8.
dubna t
r.
volby moravského debutovaného do deputace pro
bankocedulí.
výmnu a umoování Pedsedá hrab Prokop Lažanský.
Nov K
uveden do snmu: hr. Pach ta. volb deputovaného podotýká snmovní
direktor,
že
možno pes opané ustanovení dvorního dekretu, vzíti zetel také na ony leny, kteí jsou v zempanských službách. Vtšinou zvolen dvorní rada spojené
dvorní kanceláe a majitel zdejšího zemského statku hr. Jan Nep. Geíslern. Ale pro pípad, že by J. V. pece jen volby té neschválilo, ponvadž nov zvolený
ma
koncem ervna k nejvyššímu dvoru se dostaviti, zvolen vtšinou hlas majitel panství Žadlovického, hr. Alois Mítrovský, a volba obou pedložena J. V. ku schválení. již
3. Nejvyšší dvorní dekret 11. ledna 1810, jímž se oznamují modality ku zízení lesnické školy na Morav a zárove se žádá prohlášení pán stav, zdali by náklad se zízením tohoto ústavu spojený, jakož J. V. bezpen oekává, nechtli ze svého
domestika
hraditi.
Schvaluje
se, jen se pipojuje prosba, aby také oekonomický ustav, s kterým lesnická škola má býti spojena, peložen byl na píští školní rok do Brna, jakožto sídla nejvtší ásti stavv a
úad. Z týchž píin prosí stavové za peložení stavovské akademie z Olomouce do Brna, ponvadž jest spojena zemských
se
znaným nákladem
a v Olomouci studuje velmi málo nebo dokonce žádní synové stavovských len, kdežto v Brn jakožto sídle šlechty a zemských jest úplný nedostatek uitelv, takže etná šlechtická mládež nemže býti v tom vyuována, eho jí nevyhnuteln ku vzdlání jest potebí. 4. Nejvyšší reskript 12. prosince 1810, o zaslaném prohlášení vrn nejposlušnjších stav na postuláty jim pedložené za
úad
vojenský rok 1811, jímž
J.
V. nejmilostivji svolilo,
letoší
snm
73
tom zastati k nejvyššímu uinna hned potebná opatení.
schválení. Dle toho
uzavíti a sepsání o
pedmty
Ostatní
jednání:
Nejvyšší dekret dvorský
1.
má
„Klassensteuerhofkommission" in
z 9.
záí 1810, dle nhož dosavadní míti název „Hofkommission
ausserordentlichen Steuersaehen". Nejvyšší dekret dvorské
2.
komory
srpna 1810 o pen-
z 16.
osob pestouplých do služeb obanských,
sionování vojenských
pak skutených neb poloviních invalid, jejich vdov a sirotkv. 3. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 8. íjna 1810, jímž vymeny prémie za dívjší odvádní umoovací dan z movitého i
nemovitého jmní. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
4.
hr.
jeho
Rudolfa Vrbny námstka pi
za presidenta a hr.
deputaci pro
spojené
íjna 1810 o volb
z 12.
Jana Brandisa za výmnu a umoování
bankocedulí.
Zpráva zemského gubernia o konvenci mezi císaem rakouským a francouzským, kterou se odstrauje sekvestr na soukromé jmní v rýnských státech spolkových a cestou represálií 5.
také v
c.
k.
státech
ddiných.
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
6.
nování
knížete
Františka
z 4.
listopadu 1810 o jme-
Metternicha-Winneburga
státním a konferenním ministrem. Nejvyšší dvorní patent
7.
dan
z 15.
íjna 1810 o zavedení nové
ddické. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
8.
patent
mincí do 9.
prosince
11.
z
1.
t.
r.,
jímž
se
12. prosince
z
odkládá
1810 a
kovovou
placení
íjna 1811.
Dvorní dekret
z 2.
10. Nejvyšší dekret
se vysvtluje
12. List
dvorní kanceláe
z 6.
r.
1811.
prosince 1810, jimž
nový patent o dani ddické.
11. List hr.
deputace pro
prosince 1810 o tídní dani za
Michala
šl.
Mannera,
že
pijímá volbu do
výmnu a umoování bankocedulí. hr. Antonína S ereny ho, že nepijímá
téže deputace, jsa
volbu do
zaneprázdnn dozorem svých statk a poru-
nictvím hr. Berchtolda.
dne jímž J. V. nejmilostivji promíjí zemi Moravské 1. února 1811, repartované na penesený na ni 4. díl majetkové 13.
Presidiální
pipomenutí
s
nejvyšším
dan
reskriptem
—
74
nad
Rakousy
provincie
17,178.650
Štýrsko
Enží,
Korutany
a
ve
výši
zl.
Pipomenutí a respektive návrh na obsazení místa redaktora, uprázdnného pi zdejší bance pjovní. 15. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 24. února 1811 s pi14.
výmnu jsoucích v obhu
loženou vyhláškou vojenskou spojených deputací pro
umoování
bankocedulí o
summ
bankocedulí
promnných od
o obnosu bankovek
1.
a a
ervence do posledního
íjna 1810. 16. Presidiální
pipomenutí o nkterých výnosech finanních.
17. Nejvyšší reskript z 22.
bezna
1811, že místo nejvyššího
zemského komoí, uprázdnné smrtí hr. Jana Mitrovského, pak nejvyšším udleno hr. Petru Blmegenovi, po zemským sudím jmenován hr. František Dubský. 18. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 2. ledna 1811, jímž krajský komisa František Antonín Linhardt jest povýšen
nm
do stavu rytíského a udlen mu zárove inkolát. 19. Nejvyšší vlastnoruní list zemského direktora o kontribucích, jež má zem Moravská odvádti. 20. Presidiální pipomenutí o finanním patentu z 20. února toho roku. Presidiální
21.
v
píin
a
umoování
pipomenutí
o
páních
J.
V.
projevených
volby deputo váných do spojené deputace pro
výmnu
bankocedulí.
bezna 1811, jímž J. V. ustanovilo, kposavadnípro Moravu platné kontribuní sum o 1,749.603 zl. 50 4/8 kr. ješt tetinu piraziti. 22. Nejvyšší
reskript
ze
dne
16.
41. Protokol dietálního
sezení 25.
záí
1811, za pedsednictví hrabte
Prokopa Lazanského. 1.
more
Nejvyšší
solito
postuláty na
vojenský rok 1812
peteny
a
vyízeny.
Vzhledem k finannímu patentu ze dne 20. února 1811. v platnost vešlému 15. bezna t. r., stavové jsou hotovi pejati celoroní dominikální a rustikální na r. 1812 pipadající na kontribuci i s pirážkou naízené tetiny a to
n
—
75
—
pro militari:
od 1. zái 181 1-31. ledna 1812 v bankocedulích 2,518.191 zl.32 18/1(,kr. ili ve
od
výmnných
února do
1.
503.758 zl. 18 9/i 6
listech
31. listopadu
ve
dohromady ve výmnných
výmn,
listech
listech
.
.
.
kr.
1,511.274 zl. 55 n
/16 kr.
4
2,01 3.033
zl.
14
397.214
zl.
50 15/1G
/8
kr.
pro camerali:
od
záí 1811-31. ledna 1812 v bankocedulích
1.
ili ve
od
výmnných
února do
1.
listech
79.442
31. listopadu ve
výmn,
i
238.328
listech
dohromady ve výmnných
zl. zl.
58
9
54
9
/ig /i 6
kr.
^r
-
kr.
listech 317.771 zl. 527x6 kr. Veškera tato kontribuce budiž ihned mezi všechny vrchnosti mezi poddané dle piloženého berního divisora rozdlena, aby .
.
.
ástka pro militari mohla býti v msíních lhtách naped, pro camerali pak ve lhtách tvrtletních co nejsprávnji odvádna. Také vzhledem k pírodním dodávkám pro vojsko nebo k penžité jich reluici stavové jsou ochotni vyplniti všechny nejvyšší rozkazy. Ostatní postuláty 2.
snmu 3.
dle
Nejvyšší reskript
na vojenský
r.
z 26.
nezmnny. srpna 1811 o svolání všeobecného
1812 na 23. záí 1811.
Presidiální sdlení nejvyššího
nhož
16.
bezna
r.
t.
reskriptu 15.
ervna
1811,
pívýmn-
požadovaná reluiní summa za
rodní dodávky k vojsku
o 277.556
zl.
50
3
/4
kr.
ve
nepostauje a tedy na tyi msíce t. r. ervenec, srpen, záí a íjen žádá se ješt jednou táž summa v listech výmnných neb pateronásobná v bankocedulích. Schváleno. 4. Presidiální dekret dvorské kanceláe 24. kvtna 1811 o schválení volby dvorního rady svobodného pána Geislera za moravského deputovaného do spojené deputace k výmn a
ných
listech
—
k
umoování
bankocedulí.
5. Presidiální
jímž se naizuje hr.
Alois
M
i t
dekret dvorské kanceláe 28. ervence 1811,
volba
substituta
do téže deputace.
—
Zvolen
r o v s k ý.
aby prémie ku zvelebení chovu hovzího dobytka byly na míst v bankocedulích vypláceny v téže výši v listech výmnných. Pijato a dodáno, že podrobná zpráva o zvelebení chovu hovzího dobytka bude co nejdíve podána. 6.
Guberniální pipiš,
Pedložen návrh zemského výboru, aby zbytek z onch 240.000 zl., které stavové r. 1809 vnovali na zízení jízdeckého 7.
76 --
iy2 kr., sml býti vynaložen k lepšímu opatení chudinských ústav v Brn a v Olomouci. Usneseno
sboru,
o 159.164
zl.
návrh ten pedložiti k nejvyššímu schválení. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe 3. ervna 1811, 8. zdali lze na Morav užiti platného v echách ádu o obme-
zení kupu
deskových statk?
Usneseno podati
c. k.
guberniu
tuto zprávu:
týe nabývání deskových statk skrze osoby, které k zemi nejsou habilitovány, tudíž také k zemským deskám nejsou Co
se
schopny, tu nenastává na
mst
Morav pípadu,
že
mšané jednotlivých
aby jako takoví drželi stavovské reality; nemže tedy také vzniklé v Cechách zneužívání kupu stavovských realit skrze poddané nastati, a na Morav platná zvyklost, že každý, kdo nabývá deskového statku, si vyššího i nižšího stavu, domorodý poddaný rakouského mocnáství i cizinec, musí požívají práva,
bu
se
nedl a tí dn vykázati, že s nejvyšších skuten obdaen stavovským a inkolátním diplomem
bhem
roku,
míst byl
šesti
v markrabství Moravském a tedy vskutku k zemi jest habilitován:
známo, pesn zachovávána a tito kdyby mšan ke kupu v Cechách oprávnný byl zakoupil usedlost na Morav, proti tomu na nejvyšších místech uiniti nejpoddanjší námitku, ponvadž jednotlivých mst eských právo statky zakupovati nepísluší ze zemského zízení, které také pro Moravu má platnost, nýbrž
stavm
byla také, pokud
by
nebyli
jest
meškali,
zajisté
mšanm
pozdji udlených, která dle mínní vrn nejposlušnjších stav mohou pouze pro echy platiti, zvlášt když stavm moravským o tomto právu jednotlivých mst s nejvyšších
z
privilegií
míst nic nebylo intimováno.
V ád,
jejž
eském
markrabství
zmínný dvorský míní zavésti,
a nezbývá tedy
pání, z
Moravském
le aby
nejvyšší
vrn
již
jest dle
dekret ze dne
nejposlušnjším
milosti
ješt dále ráil
úelnji dosáhnouti, než
onen
blahodárný
ervna 1811 v
království
v plné platnosti a v nerušeném provádní
V. tuto zvyklost
J.
3.
toho
opatrností
stavm
vzniklou
ze
zachovati;
v
té
píin jiného
zemského zízení toho
však
naízenou zmínným
nelze
nejvyšším
dekretem dvorským pro echy: uvésti každou zmnu majetku pi deskových statcích zavas ve známost úadv.
To 3.
ervna
jest tedy
1811,
onen
jejž
díl
vrn
zmínného dvorského
dekretu ze dne
nejposlušnjší stavové pejí
si,
aby
77
Morav
—
ho šetilo. I prosí tedy vysoké slavné gubernium, aby u J. V. vymohlo, aby budoucn také na Morav nikdo nesml nastoupiti v deskový statek a jím jako vlastnictvím nakládati, kdo se ped tím u píslušného krajského úadu nevykázal o zpsobu jeho nabytí; také na Morav ml by tedy každý prodava deskového statku býti povinen, nejdéle do 14 dnv oznámiti také na
se
uzavený prodej krajskému úadu. Také na Morav
ml
by jak prodava, tak i nový nabyvatel deskového statku býti pokutován 10% kupní ceny k rukoum místního chudinského ústavu, kdyby onen zameškal pedepsané ohlášení, tento pak výkaz podati v náležitou dobu ku krajskému
úadu. Jako v pípadech, kde podobný zloád denunciací na svtlo
by pipadla polovice výše zmínného poenále, tak by musil, ponvadž na statku zmna držby bez vdomí vrchního úedníka, jemuž ízení statku jest sveno, nikterak státi se nemže, tento pod neprominutelným propuštním ze služby býti zavázán, nastalou zmnu držby nejdéle do 24 dn krajskému
vychází, denunciantovi
úadu
oznámiti.
Také na Morav by musili královští krajští úadové býti za to uinni zodpovdnými, aby každého nového držitele královskému zemskému soudu ohlásili a k tomu hledli, aby se nový do roka, 6 nedl a 3 dn vykázal habipo projití této zemským zízením pedepsané lhty c. k. guberniu oznámení uiniti a toto královskému
nabyvatel ihned aneb litací
má
k zemi
se
;
úedn
fisku vydati
neschopného nabyvatele.
Vysoké zemské presidium oznamuje návrh generálního vojenského velitelství, že 2800 zl. pro stravování chovanc vojenských ústav nepostaují; ježto na každého dlužno 9.
žádati 41
zl.
40
kr.,
má
se vyšší kapitál uriti.
Zvýšení se nepovoluje,
nýbrž
má
se
na míst 28 chlapc
pijati jen 18. 10.
Na návrh zemského výboru pedkládá
se
ku schválení
žádost vdovy bar. Teuffenbachové, aby synu jejímu udleno bylo stipendium, jehož zakladatel z této rodiny pochází.
zemský výbor, aby ku zvelebení velaství povoleny byly prémie, ti pro 3 vtší kraje, dv pro menší. Povoleno a podáno k nejvyššímu schválení. 11.
Na
žádost
gubernia navrhuje
— Výpis
12.
z
78
—
guberniálního protokolu
ervence 1811,
12.
z
jímž se iní dotaz, kolik hotovi jsou páni stavové
penz
založiti
hned nyní na stavbu lechovické silnice; a ponvadž práv nyní, aby se stavba nemusila zastaviti, jest penžité zálohy svrchovan potebí, zemský výbor, doufaje ve schválení dietálního shromáždní, vzal na sebe povoliti ze dne 14. srpna 1811 zálohu 30.000 zl. v bankocedulích ili 6000 zl. ve výmnných listech z
dan
pebytku
nápojové.
Schváleno a krom toho usneseno povoliti, aby ješt zbý-
potebný k dokonení lechovické silnice o 12.511 zl. 37 /8 kr. z fondu nápojové dan, ale tím zpsobem na 4°/ obligace byl zapjen, aby nebyl poukázán najednou, nýbrž dle jevící se poteby v nkolika lhtách, vždy jen na oznámení vající
obnos,
7
veleslavného zemského gubernia.
Na návrh zemského výboru povoluje se redaktorovi „Brnner Zeitung" Janu Vil. Mannagettovi remunerace 13.
200
zl.,
mu
stanoven byl roní
Janu Schmollovi, novináskému
expeditoru, na jeho
plat 1000 13.
odmítá se žádost jeho, aby
ale zl.
vídeské
mny. drahot zvýšení msíního vídeské mny od 1. ervence do
žádost povoluje se vzhledem k stávající
na 20 zl. konce roku a poukázán plat ten u pokladny pjovní banky. Žádost o další systemisování jeho platu odkládá se na píští rok.
platu
z
13
20
zl.
16. Nejvyšší
kr.
dvorské
dekret
o platnosti nového patentu o
pak dekret této
z
kanceláe
z
20.
bezna 1811
ddické dani
ode dne vyhlášky; 20. dubna 1811 o jistých pípadech osvobození od
dan.
sahující
zrušení 10%
dubna 1811 obmovitého, takž nemovitého
dvorské kanceláe
17. Nejvyšší dekret
dan
jak
z
z
4.
základního majetku.
kanceláe z 13. dubna 1811, jímž správce nejvyššího purkrabského úadu hrab František Kolovrat jmenován skuteným nejvyšším purkrabím v Cechách. 18. Nejvyšší
dekret
dvorské
20. Presidiální dekret dvorské
roku o vydání
výmnných
21. Nejvyšší patent z vésti
1.
komory
z 27.
ervna bžícího
listv. ervna
1811. jímž
nový obanský zákonník poínaje
1.
J.
V. ráilo za-
lednem 1812,
—
79
ervna t. r. o výmn bankovýmnu a umoování bankocedulí. 23. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 10. kvtna t. r, o jmenování místokanclée dvorské kanceláe Antonína Baldaczi presidentem generálního editelstva. 22. Dekret dvorské
kanceláe
z 16.
cedulí provedené deputací pro
24. Nejvyšší
dekret
o jmenování dvorního rady
Almasy
ervence
t.
r.
vicepresidentem dvorské komory.
dvorské kanceláe 14. dubna 1811
brnnského kanovníka
o povýšení
mu
z 4.
pi uherské dvorské kancelái Ignáce
26. 27. Nejvyšší dekret
alumnátu
kanceláe
dvorské
a
Aloisa Ruprechta do
pedstaveného
diecezního
stavu rytíského a udlení
inkolátu.
kanceláe z 31. kvtna 1811 o udlení inkolátu svobodnému pánu Kristo fu Adamovi ze 28. Nejvyšší
dekret
dvorské
Stockelberga. 29. 30.
hejtmanu
Dekrety o udlení inkolátu áslavskému okresnímu
Norbertu
mannsegga
a
Schmelzrovi ryt. z WildJindichu Ed. Schónburgovi-
Frid.
knížeti
Waldenburgovi. 31. Nejvyšší
o povýšení
Praksche
w
e r t
dekret
kanceláe
dvorské
17.
z
bezna
1811
hejtmana ve Znojm Jakuba Aloisa do stavu rytíského s estným názvem ryt, Znairnkrajského
h a.
42. Protokol dietálního sezení sesíleného výboru 2. listopadu 1812, o nej-
vyšším reskriptu z 13. íjna 1812, týkajícím se pírodních dodávek k vojsku. Pedsedá snmovní direktor hrab Prokop Lažanský.
Oním reskriptem
J.
platnou pírodní dodávku
na vojenský rok
V. žádá
32.817 8 7 1 77.402 /8
190.244
2
70.866
Povoluje se
s
/8
mic mic mic
cent
1813
bez-
pšenice, žita,
ovsa,
sena.
tmito dodatky:
Stavové prosí, aby smli odvésti sami a to pouze z Moravy všechno žito a všechen oves, aby tedy nemusili, jak si J. V. 1.
peje, zakupovati
z
Uher 39.634V8
mic
žita
a 50.731 6/8
mic
ovsa za
mla
cenu
tržní
letos
-
80
dvod
Za
íjnovou.
že
dobrou a vydatnou
uvádjí
:
Morava bude moci
a) že
a že tedy rolník
všude dodávkám in nátura dostáti, b) nouze o peníze jest všeobecná a jak vrchnosti, tak poddaní mohou jen s nejkrajnjším namáháním sehnati obvyklé dan, c) všeobecn výrobci nedostává
Kdyby výrobce k zásobení pluk nesml plodiny, nýbrž musil znaný díl cizího zrna,
se odbytu jeho plodin.
dodávati
vlastní
uherské subsidiární
totiž letošní
dvojnásobn
bím
dodávky,
uherského subsidiárního zrna
by nové, jak známo diární zrní
i vlastn zakoupením
a d) reluicí
práv moravskému
musil
rolníku vzrostlo
bím,
že by uherské subsi-
mnohem
vzdálenjšími cestami
velmi tísnivé
aspo ásten
kupovati, pocioval by
plodiny,
transportovati do Halie, kterýžto vzdálený dovoz by za okolnosti, že v zemi beztoho jest
na
pebytek
zemi
plodin,
byl
dvojnásobn
obtíž.
V píin dodávky
2.
na obvod 4 mil každého skladišt, má ten dobroinný úel, aby se ušetil obtížný vzdálenjší dovoz této plodiny a zamezilo se spojené s tím ztrát. Avšak teba v celé zemi jest zásoba sena, pece jest obava, že zvlášt kolem tí hlavních stedisk, Olomouce, Brna a Kyjova, v obvodu 4 mil nebude dostatených zásob, aby se tato veliká skladišt vyplnila, aneb i kdyby to bylo možno, nezbude dosti zásob k vlastnímu hospodáství, ímž by tito kontribuenti v pomru k jiným nedodávajícím byli mnohem krutji stížení. Také náhrada, urená sena
má
sena ustanovení reskriptu, že vypsání
se obmeziti jen
zmínným dodavatelm dle cen lokálních, není pro n dostateným odškodnním, ponvadž by musili netoliko seno pro svou vlastní
potebu
útraty dovozu,
zase v jiných krajinách
nýbrž
zvlášt však sena, jejž
i
si
opatovati a tak hraditi
ponvadž, jak známo, pi každé dodávce,
do skladišt jeví se dosti patrný úbytek, by dodavatelé, nedostávajíce náhrady, sami musili hraditi. až
škody mohly by se však nejsnáze zameziti penesením celé dodávky sena na kontrahenty, a ponvadž i v té píin již se vyjednávalo s nkolika váženými
Tyto
mšany
rozliné
nesrovnalosti
brnnskými a
ratificatione) se stala,
s
nimi
dle níž
a
pedbžná úmluva cent
(avšak salva
sena do každého
skladišt,
kde bude teba, a za každé doby, jež by se urila, chtjí dodávati za 1 zl. 30 kr., bylo usneseno, v zevrubné zpráv k J. V. poprositi, aby vypsaná dodávka sena byla kontrahentm odevzdána.
-
—
81
43. Protokol
dietálního
sezení ze dne
7.
íjna 1812 za pedsednictví
zemského hejtmana a snmovního direktora Prokopa hrabte Lazanského. 1.
Nejvyšší
postu látá
v
tom zpsobu jako roku pedešlého
schválena.
Volba písedícího zemského výboru následkem prošlého 61etí hr. Františka Žerotína. Tento opt zvolen, 2.
když nejvyšším dekretem dvorské kanceláe z 27. srpna t. r. byl dispensován od 31etého interkaláre, vtšinou hlas. Podobn uprázdnno místo písedícího zemského výboru ze stavu
—
m-
šanského
znojemského magistrálního rady Vendelína Tom íka. Dosud bylo vždy jedno místo obsazováno radním lenem magistrátu brnnského, stídav vždy po 6 letech, a druhé v témže období radou jednoho z ostatních král. mst. resignací
Tato zvyklost, jak vysokému shromáždní známo, dosud vrn se zachovávala. Avšak za nynjší resignace znojemského magistrátního rady Vendelína Tomíka královská appellace nadhodila otázku, zdali venkovská královská msta k místm zemského výboru mají právo založené na privilegiích neb zemském zízení, kterýž dotaz královská appellace doprovodila
páním, kdyby tako-
vého práva nebylo, aby stavové svou volbu obmezili pouze na rady brnnského magistrátu, ponvadž magistráty druhých královských mst pi rozmnožených prácech bez újmy služby nemohou tak snadno postrádati lena svého po celých 6 let.
mst
Akoliv nárok magistrátních rad venkovských královských na jedno místo v zemském výboru, po nejpelivjším zkou-
mání ve stavovském archivu nebyl založen na žádných výslovných privilegiích,
ani
zízení, vysoké
nejvyšších
naízeních a také ne ve stavovském
shromáždní pece nepokládalo
aby tuto pednost, které královská
msta
se za
oprávnné,
tak dlouholetou obser-
vancí užívala, jim bez výslovného nejvyššího rozkazu obmezovalo
nebo dokonce odalo, i bylo tedy usneseno, královské appellaci odpovdti, že, kdyby tato shledala pibírání jednoho rady venkovských královských mst k stavovskému výboru skuten škodlivým služb civilní a justiní, stavové by musili jí ponechati, aby vc uvedla na petes bezprostedn u nejvyšších míst. 6
—
také
odtud nejvyššímu
a aby se volbou
žádným zpsobem
toto všechno
Dále bylo usneseno,
úadu zevrubn
—
82
pedložiti,
nepedbíhalo nejvyššímu rozhodnutí, tato vykonala se v dvojím vztahu, jednak že by J. V. ponechalo pi dosavadní zvyklosti, jednak že by J. V. dalo sluch námitce královské appellace. Pro pípad vtšinou hlas ze žadatel 1 ) zvolen jihlavský rada 1. Kóller, pro 2. pípad vtšinou hlas brnnský magistrátní rada
Tkaný. 3.
nhož
ei
Ješt jednou pivedeno k
rozhodnutí, dle
nejvyšší
dan nápojové fondu cestovnímu pjených 8V8 kr. má býti toliko v jednoduché jmenovité cen
fondu
z
440.145
zl.
v bankocedulích a nikoliv škalovit redukováno podle rozliných dat sepsaných obligací splaceno. Také zde usneseno v optném podání k J. V. všechny dvody vynaložiti, aby se dosáhlo píznivého rozhodnutí.
Zachariáši Melzrovi
Ingrossistovi
4.
pi
za
namáhavé
usneseno navrhnouti k nejschválení remuneraci 300 zl. ex domestico. vvššímu v 41eté služby
kreditní likvidatue
Pedloženy
5.
dva
obrazy
Jana Guttalka, chovance
—
vídeské akademie výtvarných umní, za r. 1810—1811, Theseus, vyndávající z pod balvanu sandály a dýku svého otce Aegea, jakožto doklady jeho píle a zrunosti, a scéna potopy svtové
—
i
mu odmna 700 ten nejvyšší dekret
povolena
s
zl.
výhradou nejvyššího schválení.
dvorské kanceláe z 28. ervence t. r. žádané zálohy na vodní práce pi Dyji, v nmž nejvyšší úad vyslovuje nadji, že stavové, pes to, že odevzdali již záporné prohlášení, dají si záležeti na uskutenní tohoto požadavku, ježto záloha nežádá se najednou, nýbrž dle toho, jak 6.
týkající se
práce budou pokraovati,
odkladná a prospch,
Po
úvaze
delší
zálohu 10.000
zl.
z
pomoc od
který
z
toho
usneseno
pokladních
zátop jest nezbytná a ne-
zemi vzroste,
k této
stavb
dosti
znaný.
ron
vypláceti
prostedk stavovských fond
za
tchto podmínek: a) veškeré stavovské fondy,
budou ušeteny ]
)
Byli
to:
ostatních
Josef
pokud budou
tyto zálohy platiti,
mimoádných bemen;
Hochsmann
a
Jose Werlich
z
Olomouce, Antonín
Alois Koller z Jihlavy, Josef Schrotter, Vincenc Vilímek a Jan
Tkaný
z
Brna.
—
83
—
zetelem na penžní nesnáz, as od asu požadované zálohy bráti z onoho fondu, který práv jest pi penzích naproti tomu však nápojové dan zstane s vylouením ostatních c) fond vnován k uhrazování zmínných záloh, jakmile by se povznesl pipravovanou regulací zvýšení dan; konen d) stavové se zmocují, aby pípadné zálohy nikoJiv teprve po skonené stavb, nýbrž hned v píštím roce v msíních lhtách vymáhali na poplatnících prostedky donucovacími pro kontribuci pipuštnými. b) povoluje se jim se
;
pedmty
Ostatní
Dekret nejvyšší dvorské kanceláe
1.
ení
5
jednání:
milion
2.
zlatých v bankocedulích.
Dekret
o pedpisech v
výmnné 4.
centrální
píin
finanní
komise
srpna
10.
z
1811
kaucí.
vymování
Girkulá o
3.
srpna 1811 o umo-
z 24.
50
a 25
zi.
bankocedulí za
zl.
listy.
Nejvyšší dvorský dekret z 17. srpna
1811
zákonitých
o
legátech. 5.,
Nejvyšší
6.
dvorský dekret
bankocedulí, a o kursu 7.,
a 2
zl.
srpna 1811 o
výmnných
Pourtalisovi,
hr.
dodávky 11.
za
ovsa a
Girkulá
výmnné 12.
ryt.
Jiímu Razumovskému
nadporuíku Karlu ryt. Trottovi. 10. Zemský president dává zprávu o stavm moravským, že pevzali na J. V.
výmn
listv.
Dvorské dekrety o udlení inkolátu
9.
8.,
1
z 25.
Ludvíku
a milánskému
nejvyšší spokojenosti r.
1812
pírodní
žita.
z 12.
listopadu 1811 o
výmn
10
zl.
bankocedulí
listy.
Girkulá
z
14. listopadu
1811 o nkterých ustanoveních
pomrm
soukromník. finanního patentu vzhledem k právním 13. Dvorský dekret z 11. ervence 1811 o udlení inkolátu
h r. Segurovi. 14. Zemský president podává opis se na berní zlatku krejcar na maso pro
reskriptu,
jímž vypisuje
vojíny.
Dvorský dekret z 22. listopadu 1811, jímž se povolují prémie ku zvelebení velaství. 15.
16.,
18.
Girkulá
bankocedulí za
z
výmnné
10. prosince
1811 o
výmn
5
zl.
a
1 zl.
listy.
6*
—
84
Dvorský dekret z 10. prosince 1811, jímž se vypisuje da tídní a osobní na r. 1812. 20. Dvorský dekret z 2. prosince 1811 o pijetí hr. Palavicini za píslušníka stavu panského. 17.
21. Nejvyšší patent z 4. ledna 1812 o regulaci s
platností
od
mdné
mince
února 1812.
1.
Dvorský dekret z 16. ledna 1812 o jmenování hr. Aloise Josefa Kolovrata biskupem královéhradeckým. 24. Dvorský dekret z 20. prosince 1811 o udlení inkolátu rytíi Hoopovi. 25. Dvorský dekret z 17. bezna 1812 o tom, jak vlastníci odvedených vozataj ských koní a voz mají svj plat dostávati. 23..
Dvorský dekret z obran Stóckra do
26., 27.
v zemské
12. ledna
1812 o povýšení majora
stavu rytíského
a
udlení
mu
inkolátu. 28.
Girkulá
z 3.
dubna roku 1812,
že nalezené staré mince,
pomníky a jiné starožitnosti mají se zasílati na nejvyšší místa. 29. Zemské presidium oznamuje, že z ástky 4 mil. zl. v. m. T vyžaduje
které
postavení
observaního sboru
v
Halii,
vypsaného na celé mocnáství, pipadá na Moravu 634.794 zl. 42 8/i 6 kr. a že se má pod názvem píspvku na rekvisiní fond rozvrhnouti na dominikale i rustikale. 30.
o
Zemský
zmínném
president
sdluje
reskriptu
nejvyššího
vypsání rekvisiního fondu.
31. Nejvyšší dekret dvorské
bírání
opis
kanceláe
z 9.
dubna 1812 o vy-
ddické dan.
32. Nejvyšší dvorský dekret z 18.
dubna 1812 o
vymování
bankocedulí za poslední tvrt roku 1811.
Dekret dvorské kanceláe z 25. bezna 1812 o promlovací propadlých úrok z veejných dlužních úpisv.
33.
dob
Dvorní dekret z 28. února 1812 o zavedení nového poplatkového ádu zemsko-deskového. 34.
35.
Dvorský dekret
z 1.
dubna 1812 o udlení inkolátu svob.
pánu Josefu Laboriettovi. 36. Dekret
dvorské komory
z
21.
kvtna 1812
o
náhrad
cestovných a jiných útrat pro úedníky cestující v komisích. 37.
skem
Dvorské presidiální pipomenutí o smlouv mezi Rakou-
a Francií o vydávání deserter.
— 38. Dekret
85
dvorské kanceláe
svobodnému pánu Zinu
inkolátu
—
b
z
ervna 1812
2.
ergo v
o udlení
i.
Dekret centrální finanní dvorské komise z 4. ervence 1812, má poítati úmrtní taxa vzhledem k patentu ze dne
39.
jak
se
února 1811. 40. Dvorní dekret z 23. ervence 1812 o vypsání z hlavy na veškeren populaní stav „nmeckých" provincií. 41. Dvorský dekret z 24. kvtna 1812 o jmenování slezského deputo váného hr. Larische námstkem presidenta spojené 20.
dan
deputace pro
výmnu
a
umoování
bankocedulí.
42. Dvorský dekret z 18.
ervence 1812, jímž J. V. vzal na vdomost zprávu o zavedených opateních ku zvelebení chovu hovzího dobytka. 43. Dvorský dekret z 9. ervence 1812, jímž se pozemkové vrchnosti vyzývají k podpoe kostelv a farních budov. 44., 45. Dvorský dekret z 3. ervna o povýšení Ignáce Frie-
dricha do udlení
a
stavu rytíského
mu
s
predikátem „von Friedrichsthal"
inkolátu.
46. Nejvyšší reskript z z 17.
951.221
39
zl.
8
/8
kr.
na dominicale
ádného píspvku
záí 1812 o vypsání
summy
názvem
mimo-
i
rusticale s
vojenského.
48. Dvorní dekret z 27. srpna 1812 obsahující
pedepsaných
interkalarních let hr.
Františku
dispensi od Žerotínovi.
44. Protokol
mimoádného
dietálního sezení 10.
sednictví zemského hejtmana a
snmovního
kvtna 1813 za ped-
direktora Prokopa hrabte
Lažanského za píinou nejvyššího reskriptu z 1. dubna 1813 a naízené volby deputovaného a substituta spojené deputace k a umoování bankocedulí.
výmn
1
z
Hr.
Vincenc VetterzLiliealgnác Friedrich
Friedrichsthalu na
svou žádost pijati za leny
snmu
a
uvedeni do snmovny.
Deputovaným do spojené deputace zvolen vtšinou hr. Alois Mitrovský, substitutem hr. Ferdinand Troyer. 2.
3.
ve
V
píin
28
míst
nadaních
založených roku 1808
vojenských vychová vacích ústavech, urených
pro
—
86
—
dti zemských branc ustanoveno, ponvadž každý chovanec vyžaduje nákladu roního tém 88 zl. vídeské mny a ted^ toho asu zadaných 18 míst pekrauje již ustanovenou k tomu sumu 1400 zl. vídeské mny o 282 zl., že pro tentokráte se musí a chce doplatek zapraviti, ale pro budoucnost jen tolik se obsadí,
pro kolik staí hoejších 1400 4.
Úmrtím
povýšením
stavovského sekretáe
1.
Tomáše Pótzla
Jana Nep. Kurze na
sekretáe
2.
zl.
a
jeho místo jest
místo tohoto uprázdnno. Žadatelé
:
František Welzenstein,
radní protokolista
u královské appellace,
Jan Czikann,
auskultant u královského zem-
ského soudu,
Jgnác Mhlbeck,
královský stavovský konci-
pista,
Emanuel Kronenfels, Managetta,
guberniální
guberniální koncipista, koncipista a redaktor
asopisu,
Jan Postel, pensionovaný
krajský
kommisa
v Halii.
Vtšinou hlas 5.
Emanuel Kronenfels. Maurus Simon žádá za podporu
(12) zvolen
Mstský fará
i
chu-
dinskému ústavu. Povoleno 1500 zl z domestikálního fondu, ale vždy k rukoum snmovního direktora za zízením mužského spolku na odstranní žebroty,
Dra Aloisa Otta jako právního zástupce nkdejší spolenosti pro dodávání obilí br. Haasv a jejich ruitele hr. Ludvíka Žer o ti na, k mimosoudnímu vy6.
Vyrovnávací nabídnutí
ízení onoho právního sporu, o náhradu škody,
který od
zpsobené jim
zmínné spolenosti
byl
dodávkových smluv v r. 1 802, uvalen na pány stavy u zdejšího královského zemského soudu, a proti emuž páni stavové mají opaný požadavek 34.632 zl. liy2 kr. Usneseno na návrh zemského výboru o této nabídce dáti se do vyjednávání; kdyby pokus stavovského mandatara, aby nabízených od protivné strany 3000 zl. bylo uvedeno na výmnné listy, se nezdail, má se za koneným vyízením a urovnáním této záležitosti spokojiti 600 zl. vídeské mny. Ostatní
pedmty
jednání:
z
— a)
Dekret dvorské kanceláe
velaství
ku zvelebení
Osobní a
b) c) d) e)
—
87
na
ervna 1812
1S.
z
Morav
týkající se
prémiích
a ve Slezsku.
výmny banko cedulí.
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
o jmenování svobodného pána
o
Hemana
z
29.
prosince 1812
Františka Hessa
královským zemským sudím v markrabství Moravském. í) Nejvyšší dvorský dekret z 10. prosince 1812, dle nhož ádu piarist na neuritou dobu se pisuzuje schopnost výdlková. dvorský dekret
g) Nejvyšší
z 20.
prosince 1812 o jmenování
svobodného pána Hessa tajným radou. h) Nota královského zemského soudu, že Ignác Friedrich ryt. z Friedrichsthalu nabyl statku Uhického, a i) že hr. Razumovský nabyl panství Rudolce
eho
a Bolíkova. k)
Dekret dvorské kanceláe
Janu
Josefu, Karlu a
z
ryt.
z 21.
prosince 1812, že
Henigsteina udlen
bratím
jest inkolát.
Dvorský dekret o udlení remunerace 300 zl. úetnímu ingrosistovi Zachariáši M e 1 z r o v i. m) Dvorský dekret z 17, prosince 1812 o organisaci reservy zízeno k doplnní c. k. rakouských armád. n) Dvorský dekret z 18. února 1813, jímž J. V. ráil povoliti, 1)
aby na míst reluice subsidiárních plodin, jež mly býti z Uher do Halie dopraveny, smlo se kvantum pipadající na Moravu
mice
39.634 2 / 8 o)
za
3.
r.
z 28.
mice
ledna 1813 o
dekret
pi
z
7.
ledna
b.
r.
ryt.
výmn
bankocedulí
v
píin výmny
neb
kasách.
soudu o pipsání statku
Nota královského zemského
Hlucho v a
ovsa dodati in nátura.
1S12.
Dvorský
opisu obligací q)
a 50.731%
Dvorský dekret
kvartál p)
žita
Františka
Weisenburgovi.
Dvorský dekret z 1. února 1813 o udlení inkolátu Josefu Petrovi šl. S teinb ergo v i. s) t) Dvorský dekret z 26. listopadu 1812 o potvrzení volby za písedící zemského výboru hr. Františka Žerotína ze stavu panského a jihlavského magistrátního rady Antonína r)
Ko Her a. února 1813, jímž se ustaOlomouc, Znojmo, novuje zachovati 6 královských Jihlava, Uh. Hradišt, Unov a Kyjov v jich starodávném právu, aby u)
Dekret dvorské kanceláe
z 17.
mst
druhý písedící stavovského výboru stavu mšanského stídav byl volen z radních len magistrát jmenovaných mst. v) Dvorský dekret z 3. února 1813 týkající se zachování moravsko - slezského zemského zízení v píin nabývání
deskových statk v. w) Nejvyšší dekret dvorské kanceláe slání
dubua 1813 o zatýe zízení berních
z 16.
výtisk nejvyššího patentu, jenž se
anticipaních listv. Vysoké presidiální pipomenutí, že výjimkou dovoluje se hr. Ludvíku Taaffovi nositi moravskou stavovskou uniformu, ježto jinak právo to písluší jen lenm stavovského shromáždní, do nho ádn uvedeným. y) Vysoké presidiální pipomenutí o povýšení eského nejvyššího a rakouského prvního kanclée hr. Alois a Ugarte za státního a konferenního ministra. x)
45. Protokol
dietálního
plnomocníka
sezení
komisare
dvorního
a snmovního
Ignáce Chorinského. Nejvyšší
postuláta na
1813 za
listopadu
17.
pedsednictví
direktora hrabte
1
)
vojenský rok 1814 obvyklým
zp-
sobem povolena. Pak pikroeno k ostatním pedmtm denního poádku. 1. Za písedícího zemského výboru na místo olomuckého
Viléma Haugwitze ucházejí se: olomucký hr. Jan Nep. Sereny a prelát augustiniánského kláštera na Starém Brn, BenediktEder; vtšinou
kanovníka
hr.
kanovník a kapitulár zvolen
Sereny,
pedložena
ku schválení. Dvorský komisa a snmovní direktor pednesl, že by bylo úpln pimeno odedávna osvdenému vlasteneckému smýšlení a podaným dkazm pravé lásky, vrnosti a píchylnosti stav k nejmilostivjšímu panovníkovi, kdyby ze sebe zvolili deputaci, která by J. V. pi Jeho návratu do v neja volba
J.
V.
2.
Vídn
*)
Hr.
Lažanský
byl 22.
dubna 1813 jmenován dvorským kancléem
spojené dvorské kanceláe. Jeho nástupcem v guvernerském
slezském
stal
se
Jan
hr.
Laisch,
ale ani se
Moravy a Slezska byla prozatímn svena dvorskému Ignáci h r. Chorinskému.
(3.
úadu
úad
moravsko-
toho neujal a správa
záí 1813) plnomocnému komisai
-
89
—
mla
pednésti nejsrdenjší blahopání nad rychlými, požehnanými pokroky rakouské zbran, po tak dlouhém odlouení od jeho nejjasnjší rodiny a milovaných stát, zárove
hlubší oddanosti
aby vrné nejposlušnjší moravské stavy obmyslil i na dále nejvyšší pízní a milostí. Pijato s radostným souhlasem a zvoleni ihned deputovaní, a to krom nejvyšších zemských pán oficírv po dvou ze tí vyšších a jeden ze stavu sedmi mst královských. Vtšinou hlas
s
nejuctivjší prosbou,
zvoleni a) ze stavu
duchovního
:
brnnský kníže-biskup Schrattenbach, olomucký kanovník hrab S
panského:
b) ze stavu
c)
ze stavu rytíského
d) ze
stavu 3.
mšan.
:
píinou
dodávku
záí
1.
ny
hrab František Žerotín, hrab Karel Pach ta; Ignác š Hackher, Josef z Friedrichsthalu; deputovaný msta Brna. 1.
Oznámeno stavm,
dekretu ze dne za
:
er e
že
V. dle presidiálního
došlého
r.,
t.
J.
dvorského
ke královskému guberniu,
války ráil vypsati bezplatnou anticipaní
vojenskou
na rok 1814 pro Moravu o
micích pšenice, micích žita, 1 77.402 /a 2 190.244 / 8 micích ovsa dle
32.81 7
8
7
od zemského výboru dodávková král.
guberniu k vybírání
s
míry berní
zlatky, že
však
po krajích zízena a
repartice
tou výslovnou podmínkou byla ode-
zemský výbor jako representant stav sice ochotn se podrobuje, pi naléhavosti vci tomuto nejvyššímu pání vyhovti, že však nicmén, aby nieho nezadal právm stavovským, musí si vyhraditi, že tento pípad pi nejbližším všeobecném vzdána,
že
uvede na vdomost shromáždným stavm; k tomu ostatn byla pipojena prosba, aby z tohoto pípadu kde pro naléhavost postulát dodávky zcela mimoádn nestal se právm a privilegiím zvláštním nejvyšším dvorským reskriptem dietálním
sezení
—
—
stav
nikterak nebylo prejudikováno.
Snmovní shromáždní,
které
pesvdeno
paní dodávky plno ochoty podídilo opatení 4.
se
o
pání
poteb J.
V.,
antici-
schválilo
uinné
od zemského výboru. Usneseno, aby píspvek 1500
byl vyplacen k založení
zl.,
dobroinného
který
v minulém roce
ústavu, majícího za
—
90
úel podporování skutené chudoby v Brn, také na vojenský rok 1814
a odstranní silniní žebroty byl poskytnut.
akademie výtvarných umní ve Vídni Josefu Axmannovi, který na dkaz své stálé pilnosti a vždy více se vyvíjejícího nadání v umní kreslíském a mdiryteckém pedložil dv hlavy a mdirytinu (nadepsanou „Žárlivost") s nejvýhodnjšími vysvdeními od akademických professor Lampiho a Gauciga, netoliko dosavadní stipendium roních 200 zl. 5.
Povoleno žáku
m. také na rok 1814, nýbrž piknuta mu zvláštní odmna 50 zl. za odvedené práce a k dalšímu povzbuzení. Shromáždným stavm oznámeno, že J. V. z píiny 6. zvláštního pípadu naídilo, aby královské gubernium po dov.
hodnutí se stavy podalo dobré zdání, zdali a za jakých modalit
smlouvy vykoupení poddanských urbariálních dávek na
mezi vrchností a poddanými o
vné
pípustno
jest
uzavírati
asy?
Zodpovdní
rovnž zemskému výboru zdála se píliš dležitou, než aby o ní ve jménu celé zem mluvil, bylo tedy také prozatím odmítnuto, až by se zvdlo mínní celého snmovního shromáždní ostatn zemský výbor pece této otázky,
která
;
prozatím vyžádal
dobré zdání zemské útárny, které v podstat v tom smyslu se vyslovilo, že vykoupení urbariálních dávek jest pípustno a že jen teba o to se starati, aby vzhledem k zem-
panským daním
si
dchodm,
založeným na takových dávkách a povinnostech od pípadné výkupní jistiny taková summa byla zabezpeena, která by se vyrovnala cen této povinnosti, ježto sice pi budoucím vyšetování vrchnostenských urbariálních požitk pro novou berní rektifikaci všechna ona cena by ušla a
zdanní, kterou vrchnost vybírala jakožto reluiní jistinu za nkdejší dávky urbariální. Tomuto zdánliv zcela správnému mínní zemské útárny, jak zemský výbor ve své pítomné zpráv se domnívá, jest v cest nkolik hlavních nesnází: a) nynjší doba k takovým výkupm jest úpln nevhodná,
penz neposkytuje uritého základu pro v vši výkupného a zabezpeovací jistiny a také jinak není po této stránce uritého vodítka. b) Takové výkupy mohly by nepízniv psobiti na hypotéku statk, tedy také na soukromý úvr stav jehož souhrn íežto kolísající cena
—
91
zdá se initi všeobecný
úvr zemský
vrchnostenských
statk
hypotéka
pece hlavn ve
záleži
z
velké
—
ásti
,
ježto by hypotéka ceny se
ztratila;
schopnosti
nebo
produkní a
tato jest
urbariálními dávkami a povinnostmi vždy lépe kryta než kolísající
cenou reluiní jistiny, ponvadž poddaný, pokud má tažný dobytek, svj závazek k vrchnosti vždy mže odvádti in nátura, a k tomu také snadno mže býti pidržován, na druhé stran však snad mohou nkdy nastati asy penžitého nedostatku, za kterých ani nejtvrdšími a nejnenávidnjšími
donucovacími prostedky nelze z poddaného vydíti, eho nemá, totiž penz; jako tedy uvázlo placení úrok nastouplé na místo dávek pírodních, tak jest vrchnost s fondem pedbžného nákladu, který musí vynakládati na svou produkci, v nesnázích, tudy jest produkce
sama a její souvislostí s cenou statku hypotéka vitelv a tím zase soukromý úvr statkáv ohrožen. Nebylo by lze takové výkupy urbariálních dávek a povinností za nynjších snadno provésti, ježto k tomu nevyhnuteln potebí jest souhlasu hypotékárních vitelv a tito by jej asi jakožto sob nepíznivé zaízení odmítli. c)
as
Zobecnní tohoto výkupného systému není na prospch blahu zem, ježto jest na oích píklad státních panství, že tím berní schopnost se ohrožuje, naproti tomu veejná konsumce, zemdlství a prmysl nieho pi tom nezískávají. Tebas tedy všeobecn nelze íci, že by jednotlivé, mezi vrchností a poddaným d)
umlouvané výkupy urbariálních dávek a povinností na vné asy, za náležitého zabezpeení jistinové ceny váznoucích na nich zempanských berní a za pedchozího souhlasu \šech vyslechnutých hypotékárních
vitel, mly
býti naprosto nepípustný, ano spíše
nabývá pravdpodobnosti, že blahobytu rakouských provincií jest nejprospšnjší, aby v jednotlivých pípadech, kde místní pomry a soukromý zájem iní takové výkupy žádoucími, po této stránce volné dohodnutí za pedpis, k nimž radí zemské úetnictví,
—
zstává pece pi nezarueném dobrém úspchu odvážným a tudy také neádným, initi njaký veejný krok k zobecnní tchto výkupv a urbariálních dávek a povinností na vné asy.
nastupovalo,
Shromáždní stavové potom odmítli
zodpovdní
této tak
dle
náHiu zemského výboru
mnohoobsáhlu otázky
až
na pízni-
—
92
—
vjší doby a shodli se o tom, že v této
píin
má
jednotliv
se
ponechati volnost dohodnutí mezi vrchností a poddaným. Ostatní
pedmty
jednání:
Oznámeno moravsko-slezským král. zemským soudem, lantkrabnka Joseíina Frstenbergova, rozená hrabnka 1.
že
Žerotínova-Lilgenau, jest zapsána v zemských deskách jako majitelka panství Val.
Meziíí.
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
2.
nování
a censurního
vicepresidenta policejního
svob. pána
Haagera
bezna
9.
o jme-
r.
t.
dvorního
úadu
presidentem téhož úadu.
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
bezna
aby pi udílení úedních vysvdení o jednotlivých dobrých výkonech, které jak známo nelze vždy pokládati za neklamné 3.
dkazy
morality
svého
pvodce
náležitý zetel brán byl též
dotené
28.
a ryzosti jeho
r.,
úmysl, vždy
na ostatní zpsob života a na hodnotu
osobnosti.
dubna 1813 o jme-
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe 18.
4.
t.
nování
nejvyššího
komory
hr.
kanclée
Ugarte
hr.
Josefa Wallisa
a presidenta
dvorské
konferenními ministry. 5., 6. Osobní (povýšení podplukovníka Eichenstádta do stavu rytíského a udlení mu inkolátu). státními a
Nejvyšší dekret dvorské
7.
ánticipaních list 8.
komory
z 9.
o
form
kvtna 1813
o po-
kvtna 1813
10 a 20 zlatových.
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
z 5.
volení tvrtletního platu manželova jako odbytného
vám po státních úednících, pedpis 9.
onm
vdo-
které dle platných normálních
nemají práva ani na pensi ani na provisi. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
z 20.
ddické dan
dubna 1813 o po-
nmeckého ádu.
po zemelém rytíi 10. Nejvyšší dvorské kanceláe z 11. kvtna 1813 o pijímání domácích uenc do zahraniních uených
vinnosti
dekret
spoleností. 11. Nejvyšší
dekret
dvorské kanceláe
z
16.
bezna 1813
o platnosti nového patentu loterního, 12. Nejvyšší dekret
2 a 5
zl.
dvorské komise
z 3.
ervna 1813
o
obhu
ánticipaních list.
13. Nejvyšší reskript z
vojenských požadavk moravskou.
15.
ledna 1813 o vypsání nkterých
dle
míry berní zlatky na provincii
— 14. Nejvyšší
93
dekret dvorsko kanceláe
z
bezna
í).
pro budoucnost ubytovacího fondu, pokud staí, na stavby. 16. Nejvyšší dekret
výmn
výkaz o
výmnné
bankocedulí za
Nejvyšší
17.
dvorské kanceláe
z
se užiti také
kvtna 1813
6.
—
listy.
dvorské kanceláe
dekret
má
1813, že
23.
z
kvtna 1813
o jmenování vicepresidenta
dvorské komory, bankovní dvorské deputace a finanního komerního dvorského úadu hr. Ignáce G h o r i n s k é h o (na místo f hr. Františka Vojny) místokancléem spojené dvorské kanceláe. 19. Nejvyšší dekret
jmní rytí ádu
dvorské kanceláe
z 20.
kvtna
1813, že
maltézského podléhá dani ddické.
kanceláe z 24. ervna 1813, že mšané tšínští jsou schopni zápisu v zemských deskách. 21. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 15. ervna 1813, že na místo hr. Jana Larische, jmenovaného moravsko-sl ez20. Nejvyšší dekret dvorské
ským guvernérem, námstkem
hr.
Nemes (deputovaný
presidenta ve spojené
sibiský) jmenován
výmnu
deputaci pro
a
umo-
ování bankocedulí. 22.
penžní
Sdlení
moravsko - slezského c. k. gubernia, že jen listiny až do ceny 12 kr. vídeské mny jsou kolku
prosty.
kanceláe
23. Nejvyšší dekret dvorské
že
pi každé ddické dani
mají
za
ervence 1813,
18
z
písedící
pibráni
býti
justiní radové dvorské komise. 24. Nejvyšší
o
cen
dekret
obligací znjící
dvorské kanceláe
na dukáty a
z
ervence 1813, že nmeckého neb maltéz-
da
z 2.
u zemských len ádu ského nevztahuje se na komendu, nýbrž ddic 10% daní z pozstalého soukromého jmní. 26. Nejvyšší dekret
stvrzuje
usnesení
stavv
ervence 1813
tolary.
kanceláe
25. Nejvyšší dekret dvorské
ddická
3.
dvorské kanceláe o obmezení
jest
z 23.
povinen pouze
ervence 1813
nadaních míst
ve vo-
jenských ústavech vychovávacích. 27. Nejvyšší dekret dvorské
nování tajného rady,
kanceláe hr. Ignáce
komoího
kanceláe
z 3.
záí 1813 o jme-
a vicekanclée spojené dvorské
Ghorinského plnomocným
ským komisaem pro Moravu a Slezsko.
c.
k.
dvor-
— 28.
Moravsko-slezský
94
gubernátor žádá
k.
e.
55 dukátv olomuckému krajskému krásnjší híbata. 29. Výpis
protokolu
z
úadu
vyplacení
k rozdlení cen za nej-
moravsko-slezského
ádného snmu na vojenský rok 1814 k
psáni
o
gubernia o vy-
15. listopadu 1813.
zemský soud sdluje, že svobodný pán Oto Skrbenský jako majitel statku Puklic jest zaznamenán v zemských deskách. 30. Moravsko-slezský král.
*
*
Postulata toho roku obsahují:
pro miiitari
pro komoru
Krom
toho
.
.
2,015.033
.
317.771
.
32.817V8
:
77.402
7
190.244
2
1
mice
zl.
zl.
14 4/8 52
5
/8
kr. v.
m.
kr, v.
m,
pšenice,
neb
/8
„
rži
/8
„
ovsa; „jakož
žita, i
na ono krom-
obyejné vojanské pispní šesti milion, ježto Jich Jasnost pro vojanský rok 1814 od spolených nmeckých ddiných krajin požádati donucená byla, na Markrabství Moravské dle dan z Rejnského vypadající sum 951.222 zl. 39 kr. v. m.; pak také k odolání nkterých na vojanské potebnosti vynaložených náklad, jakož na kvartýrování, na puštní cis. král. hebc k ošlechtní kostva, na remonty, uinných outratami zapotebné summy, jak dalece ony pro tento vojanský rok 1814, rovn též dle dan z Rejnského vypotené na Markrabství Moravské vypadají, a kteréž Jich Jasnost dle roních vejnos vrno nejposlušnjším stavm skrze jich zemského gubernátora co nejdív
—
uriti se ponechává."
1
)
46. Denník vedený za vratu J.
Vídn
V.
píležitosti nanejvýš potšitelného slavného
Františka
I.
z Paíže do svého residenního
ná-
msta
a vypravené deputace moravskoslezské, aby pednesla nej-
oddanjší blahopání.
V
dietálním
shromáždní
ili zvolení deputovaní byli ')
Doslovn
z
eského
:
ze
dne
(srov.
výtisku
17. listopadu
výše
str.
snmovního.
88, za
1813 k tomuto
msta
starosta
— brnnský Gzikann).
—
95
Deputaci
zemský
provázel
sekretá
Jan
Nep. Kurz.
V ele byl c. k. dvorský komisar a snmovní Chorinskv. Dále se pipojili z vlastního práva
direktor hr. tito
pánové
nejvyšší zemští officii: c.
k.
appellaní
president a nejvyšší zemský
komoí hrab
Auersperg; c.
k.
dvorský rada a zemský
podkomoí
Hentschel
rytí
na Gutschdorf; c.
k.
krajský hejtman
brnnský a
nejvyšší
písa zemský rytí
M a n n e r. Ze Slezska zvoleni: hr. Antonín Sedl nicky, zemský hejtman a president zemského soudu opavského a krnovského; svob. pán Ignác Sobek, deputovaný u slezského veejného konventu a zemský rada v Opav svob. pán Emanuel Spens, tšínský deputovaný a zemský rada v Tšín. ;
snmovní direktor bezpen zvdl, že Jeho Vel. ervna 1814 do Vídn dorazí, podána o tom bez prodlení Jakmile
15.
všem deputo váným s dodatkem, aby se nejdéle do 14. ervna do Vídn dostavili. Odjezd stal se tedy dílem 13. dílem 13., tak že všichni byli 14. ervna ve Vídni pohromad.
zpráva
Hned 14. pan snmovní direktor aby zvdl, kdy deputaci dostane se
uinil nkteré státní návštvy, milosti, objeviti se
slavnostn
nemohl ješt uritého naízení dostati, ponvadž teprve po píchodu J. V. úad nejvyššího hofmistra sám bude s to, aby v té píin zvdl nejvyšší vli J. V. u
J.
ale
V.,
Dne
15.
ervna
J.
V. dorazilo
slavnostní vjezd všemi hlavními
do
Schónbrunna a
ulicemi
mstskými
16.
až do
byl c.
k.
hradu.
Dne
17.
ráno
shromáždila
se
celá
deputace u pana
sn-
movního direktora a složila poklonu u pana nejvyššího kanclée hr. Ugarte a u pana kanclée hr. Lažanského, byla ocl obou s vyznamenáním pijata, a dostalo se jí od prvnjšího ujištní, že jejich pítomnost ihned bude J. V. oznámena a snmovnímu direktoru sdleno, co se
K
týe
slavnostní audience.
oslavení této deputace bylo dopsáno
ravsko-slezským se zdržujícím,
stavovským
lenm,
zárove všem mo-
ve Vídni
aby se k deputaci pipojili.
z
jiných
píin
— Dne
96
—
deputace u dvorského komisae hr. Ghorinského, a odtud vykonány návštvy u hr. Zichy, u hrabte Wallisa, u J. kníž. Msti hr. Metternicha a u dvorského maršálka hr. Wilczka; odpoledne u J. kníž. Msti nejvyššího 20. shromáždila se
hofmistra hr.
Dne
21.
mistrovského
Trautm annsdorfa. veer dvornímu komisai bylo od
úadu oznámeno,
že
J.
V. ráilo
nejvyššího
hof-
erven
uriti 24.
k slavnostní audienci všem deputacím veškerých zemí ddiných deputovaní mli dle toho mezi 10. a 11. hod. dopol. ve velkém
audienním sále shromážditi se bez slavnostního píjezdu, toliko po jednom; a tam J. V. bude míti ke všem s trnu slavnostní e. Deputace, kteréž tato nejvyšší
vle
bez prodlení byla ozná-
mena, neváhala v uritou hodinu ve velkém ceremoniálním
sále
se dostaviti.
Po skými
10.
hodin
úady
objevilo se
a kapitány
J.
V. obklopeno nejvyššími dvor-
gard ve shromáždní a
mlo
s
trnu
toto slavnostní oslovení
„Po dlouholetých obtech a strastech shromažuji konen v den dávno vytoužený poslance mých vrných provincií kolem trnu, jehož základní pilíe odedávna byly láska a nezlomná vrnost mých národv. Dnešní den jest z nejšastnjších mého života. Mír svtový jest uzaven; jím opt dostane se pokoje a blaha také mým požehnaným zemím". „Vy moji vrní poddaní vyplnili jste plnou mrou svou povinnost ke a k vlasti. Mé srdce dává mi svdectví, že také já svou jsem vykonal. Pevn a neohrožen snášeli jsme tvrdý tlak dvaceti zhoubných válených let. Jest již po nich; zlo jest ve svém koeni znieno; vrnost, vytrvalost mých národv, udatnost mých vítzných vojsk uinily, co se zdálo sotva dosažitelným. Zanecháváme svým potomkm slavný píklad; ti budou žehnati naší vytrvalosti. S vdnou myslí uznávám, co ve všech ástech mého mocnáství k zachování a k obnovení celku se
mn
vykonalo." „Zvláštní
spokojeností
naplují mne
tklivé
dkazy vrné
denn dostává z provincií, po as od mé íše odtržených a nyní opt s ní spojených. Gím bolestnjší bylo odlouení, tím povdnjši jest pocit, že moje dti nezapíchylnosti, jichž se mi
pomnli na svého
otce za žádné
i
zmny
okolností."
—
97
—
„Zbývá hojiti hluboké rány; nkolik let klidu, a zmizí. S duchem, jenž oživuje mé mocnáství, jenž (spoléhám bezpen na své národy) dále je bude oživovati, usnadní se nejvtší i
i
nesnáze."
„Zkoušku neštstí
jste
pestáli,
jehož
Milujte stát,
užívati štstí.
ukažte nyní,
leny
že dovedete
Milujte svou vlast,
jste.
dvujte svému mocnái
a nezapomínejte, že vaše spolené jediným cílem mého blaho jest života." Po tomto oslovení, jež vzbudilo všeobecn nejhlubší dojem, vzdálilo se J. V. do tajné radní komnaty, kdež udílena audience
jednotlivým deputacím.
císaovna za slavnostní
V.
J.
ceremoniál ním
Když
sále,
došla
s c. k.
audience
pobývala v
rodinou, na tribun
ada na moravskou
k.
tam zvláš zízené.
slezskou
a
c.
deputaci k separátní audienci, vstoupila za vedení
stavovskou
c. k.
dvorního
komisae hr. Chorinského do malé rytíské dvorany, kdež
J.
V.
pod trnem, obklopen nejvyššími dvorními
pijal deputaci, stoje
hodnostái a kapitány gardy.
Potom proslov,
1
)
J.
E.
pan dvorní komisa
Ghorinský
ml
k
J.
zodpovdn: pesvdení o svých vrných Moravanech
V.
který takto byl
„Mám
plné
Slezanech, že každou zachránili a
chylnost
hr.
ob
pinášeli
estný mír vybojovali.
ke
mn
i
k
vlasti
s
a
ochotn a poctiv, aby vlast Uznávám Vaši bodrou pí-
vdnou
myslí
a
Vám
nikdy
jí
nezapomenu/'
„Kdyby
obma
se
nkdy
naskytla píležitost, kde bych mohl
provinciím zvlášt prospti, spoléhejte
s
dvrou
tmto
na mne,
svého otce".
Po skonení
vdi odporuila bylo
císa
této nejmilostivjší a nejblahosklonnjší
se deputace trojí poklonou, a
jednohlasn zvoláno
:
„Sláva,
dlouho
odpo-
pi každé poklon
bu
živ
náš dobrý
\"
Ostatního
asu pobytu
deputace
ve Vídni
použila k roz-
liným návštvám u nejvyšších a vysokých panstev. Dne 24. deputace jela v náležitém poádku k návštv arcivévod Ferdinanda, Maximiliana a Antonína, pak vévody Alberta
Sasko-Tšínského. ')
Proslov piložen k
aktm snmovním
v opise.
98
Dne
25.
zpsobem vykonány návštvy u
týmž
Jana, palatina, Rudolfa,
tento
si
zakázal
že se ješt necítí
a
J.
císaské Výsosti korunního prince;
objevení
sice
zmocnným,
arcivévod
deputace in corpore
pijímati deputace
z
s
omluvou,
celých provincií,
že mu však bude návštva každého jednotlivého stavu nejvýš vítanou. Proto uinili všichni lenové této deputace jednotliv dle stupn hodností J. cis. Výsosti svou návštvu. Dne 26. vykonány návštvy u arcivévod Rainera, Ludvíka a Karla a konen 27. u pana knížete polního maršálka Schwarzen-
berka.
že
Hned potom oznámil J. E. pan dvorní komisa deputovaným, jest již úelu jejich poslání dosaženo a že tedy každý mže
odcestovati do místa svého urení.
Ve Vídni
ervna
28.
Jan Kurz, zem. sekretá.
1814.
47. Protokol dietálního
sezení
sednictví plnomocného
c. k.
snmovního 2. listopadu 1814 za 'peddvorského komisae a snmovního editele
Ignáce hrabte Chorinského.
Pedevším pijata nejvyšší vyklým dodatkem pi odstavci 6. Další 1.
postuláta o
stavb
na rok 1815
s
ob-
silnic.
pedmty:
Pikroeno
k
volb
boru
písedícího zemského výmíst Karla svob. pána Wald-
duchovního stavu na státtena, kanovníka brnnské kapitoly; zvolen jediný uchaze praelát augustiniánského kláštera na Starém Brn Benedikt Eder, a volba jeho pedloží se J. V. k nejvyššíma schválení. 2. Volba písedícího zemského výboru ze stavu ského na míst Jana Gzikanna, purkmistra brnnského, který obdržev náležitou dispensi od tíletého interkaláre, znovu se uchází, pak brnnský magistrátní rada Jan Tkaný; 11 hlasy
mšan-
zvolen
opt Gzikann.
Volba moravsko-slezského stavovského vrchního pokladníka po Františku ho do v i, který dán na odpoinek; zvolen posavadní mladší pokladník Antonín Supp. 4. Povolen z doniestikálního fondu také na rok 1815 píspvek 1500 zl. k založení ústavu pro podporu chudiny 3.
Pí
—
99
—
rukám státního rady a gubervicepresidenta rytíe Stáhla, jako pedstaveného tohoto
a k odstranní veejné žebroty, k niálního
ústavu. 5.
aby v
Oznámeno, že císa
jejich
návrh korutanských stavuv,
schválil
zemi ustanoveny byly 4
porodní báby po
50
zl.,
aby také moravští stavové k napodobení téhož byli povzbuzeni. Povoleno 1000 zl. na 20 takových bab po 50 zl. ron, a to 4 v kraji brnnském a olomuckém, po 3 v ostatních krajích. Takovým babám jest se vykázati dobrými vysvdeními
a.
naídil,
o pokrocích, jež uinily ve svém umní, jakož i o zkoušce z nho uinné. Jmenování jich vyhrazuje se zemskému výboru, podobn
má týž v dohod s guberniem uriti, ve kterých mstech mimo msta krajská (ponvadž v tchto, stanou-li se dležité pípady, mže býti pibrán k rad krajský fysikus nebo krajský ranhoji) takové baby by mly býti ustanoveny. Snm pipojuje, že povolených 1000 zl. mlo by se spíše užiti k odmnám než k ustanovování nových již
míst,
ponvadž prý na všech
dílem od vrchností
báby,
placené, a tedy jsou
tchto 1000 zl. podal návrh v píštím v rozmnoženém výboru.
1.
pomry
zemskému výboru, aby
než v Korutanech. Ukládá se tedy
Ostatní
panstvích jsou
zasedání
jiné
o užití
neb
dietálním
pedmty:
Nejvyšší dvorský dekret
záí 1813 o
z 23.
výmnných
listech a bankocedulích. 2.
Nejvyšší
dekret
dvorský
rok 1814 se vypisuje
da
íjna 1813, jímž také na 50procentní pirážka a
z 6.
tídní,
da
osobní. 3.
o
Felixa svobod, pána z Friedenthalu statku B rumová v zemských deskách.
zapsání
majitele 4.
eský za
Nota moravsko-slezského královského zemského soudu
Nejvyšší
dekret dvorské
kanceláe
z
24.
jako
íjna 1813,
že
Jan Václav rytí Bóhm pijat jest ddiného království eského a zemí k nmu
guberniální rada
píslušníka
pivtlených ve stavu rytíském. 5.
Nejvyšší
o zavedení nové 6.
Nejvyšší
o listech
dekret
dvorské
komory
z
10.
prosince
1813
z
prosince
1813
taxy listovní. dekret
dvorské
výmnných.
kanceláe
6.
— Girkulá
7.
z
14.
100
ledna 1814,
— že pensionované
vdovy po
státních úednících, které vstoupí do kláštera vnovaného veejnému vychování, bez ohledu na zaopatení tím dosažené, mají svou pensi podržeti. 8.
9.
Výkaz o listech výmnných. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
24. prosince
z
1813,
olomucký kanovník Karel svob. pán Waltersheim jmenován píslušníkem stavu panského v ddiném království eském a zemích pivtlených. 10. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 31. prosince 1813 v po srážce že konfiskované jmní uprchlých z e m b r a n c erariální náhrady má pipadnouti fondu zembraneckému. 11. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 11. února 1814, že snoubenci ped oddavky mají k úhrad výloh za okování pro Moravu a Slezsko zapraviti taxu 21 kr. na venkov hospodáskému úadu, v mstech u magistrátu. 12. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 16. záí 1813, že že
Václav šlechtic
z
Rosenbaumu,
editel
železných
hutí
hrabte Vrbny, povýšen do stavu rytíského. 13. Nejvyšší
dekret dvorské kanceláe
z
20.
záí 1813,
že*
témuž udleno píslušenství stavu rytíského v království eském a zemích pivtlených. 14. Girkulá moravsko-slezského gubernia o smlouvách vojenského eráru se soukromníky. dvorské kanceláe
února 1814, že hrabti Karlu Firmianovi udleno píslušenství stavu panského v království eském a zemích pivtlených. 16. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 26. ledna 1814, že píspvek 10.000 zl. vnovaný od moravských stav na stavbu silnic má se užiti na stavbu silnice z Olomouce pes Li15. Nejvyšší dekret
tovel do
z
12.
ech.
17. Nejvyšší reskript z
laního presidenta hrabte
bezna 1814 o jmenování appelJosefa Auersperga nejvyšším
19.
zemským komoím. Girkulá mor.-slezského zemského gubernia z 29. dubna 1814 o úprav pensí neb odbytného vdov úednických, vstupujících po druhé ve satek. 18.
19.
se
Dekret studijní dvorské komise
stavm piznává
právo
z
6.
dubna 1814, jimž
návrhu k osazení právnických
stolic
101
pi lyceu olomuckém obou
jen tehda, jestliže
se uprázdní
jedna
pirozeného neb ímského práva. 20. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 13. kvtna 1813 o udlení píslušenství hrabti Janu Ar z to v i. z
nejstarších stolic,
21.
totiž
O listech výmnných.
22. Nejvyšší dekret dvorské
kanceláe z 17. listopadu 1813 o povýšení dvorského rady Josefa Pulpana do stavu rytíského. 23.
Udlení
inkolátu témuž.
24. Generál-leutnantovi
rovi povoluje 25.
se
zmna
Somm erau o vi. 27. O výmn 28. Nejvyšší
povoluje,
jména na
Témuž udluje
26. Píslušenství
že
s
udluje
tetinová
pánu Junke-
zemích eských. i
dvorský
z
pirážka rok
b.
Maxi mil ánovi svob. pánu
se
bankocedulí za listy
dekret
vo
Bigato.
se píslušenství v
kamerální kvótu na
dan
Antonínu
9.
výmnné.
ervence 1814, jímž
o 105.923
1815
mže
zl.
57
1
kr.
/2
se uhrazovati z
se
na
fondu
nápojové.
Zpráva zemské útárny i s reparticemi poízenými dle kraj na vojenský rok 1815 odevzdána jest k vyhlášení zdejšími 29.
krajskými 30.
úady
O
guberniu.
kostelích, klášteích, opatstvích, kapitolách, kolegiích,
dobroinných nadacích
universitách,
z Itálie,
Nizozemí, neb jiných
zemí Francii postoupených. 31. Nejvyšší dekret dvorské s
patentem
(27.
ervence), jímž
J.
kanceláe
z
24.
ervence 1814
V. ohlašuje definitivní zabrání
illyrských provincií a tyto slavnostn integrující ást rakouského císaství.
se
prohlašují
za
kanceláe z 30. ervence 1814, že 3. msíní platební lhta ustanovená v poplatkovém zemských desk má se poítati ode dne, kdy se žádost vyídí. 32. Nejvyšší dekret dvorské
ádu
O
osobách, které pro špatné iny byly ze služby pronesmjí a již býti ustanoveny. 34. O listech výmnných za 2. tvrtletí 1814. 35. Olomuekému kanovníku Antonínovi rytíi z Rittersburka udluje se píslušenství v království eském a zemích 33.
puštny
pivtlených. 36. Nejvyšší reskript, jímž se vypisuje
snm na 31. íjen 1814.
—
—
102
kanceláe
37. Nejvyšší dekret dvorské
jímž každé zatajení pirozených
neštovic
z 22.
ervence 181
poKutuje se 3
r
zl.
48. Protokol
dietálního
bezna 1815, V. od moravských stav v píin píslušných náklad na veškeré
sesíleného
sezení
k podání projevu dožádaného J.
výboru
16.
eky Dyje reparticí Moravské a Dolnorakouské; za pedsednictví plnomocného provincie komisae hrabte Chorinského. regulování
Peten
nejvyšší dekret
dvorské
V. naizuje, aby
pedmt
1814, jímž
J.
—
eky Dyje
úprava
dáno
dobrozdání,
—
opt
pokud by
byl
vzat se
kanceláe
z
17. listopadu
odložený za dob válených
ml
v úvahu a zejména po-
náklad
na tuto regulaci
repartovati na zemi moravskou.
Stavové po bedlivé úvaze prohlašují jednohlasn, že pi vtších íních regulacích, jež jsou k užitku velké ásti zem, na ochranu jejího majetku a k zachování její poplatnosti, jejichž náklad
však
pesahuje síly obyvatel poškozovaných zátopami zcela po právu, aby jim znanými píspvky, vypiso-
íními, jest vanými na celou zemi se pispívalo, žení,
ponvadž
tedy také
k poízení nutných prací každého spoleenského sdru-
dle berní zlatky, jest
spolku
úelem
státních
oban
(provinciálního zízení)
pi dležitých podnicích, jež jsou celé zem spoleným úsilím toho dov zájmu celé krajiny a cilovati, co jednotlivci jest nemožno, a ponvadž zvlášt regulace vzájemn
se podporovati,
a
i
ek
jsou pro celou zemi nanejvýš dležitý, ježto eky, které pro
nezámožnost svých pobežních obyvatel samy sob jsou ponechány, rok od roku vždy vtší škodu psobí, vždy rozsáhlejší kraje ochuzují a úrodnost zem každým rokem zmenšují. Toliko jest teba, aby zem nebyla berními pirážkami petížena, v každém pípad zevrubn zjistiti potebu všeobecné zemské konkurence. Proto hned pi užití télo zásady mínní se rozdlila. Menšina hlas chtla, aby návrh byl úpln odmítnut, ponvadž nelze se pesvditi, že by regulace Dyje, která dle akt z moravské strany vtším dílem týká se jen území dvou zámožných dominií Jaroslavic a Hrušovan, byla dosti dležitou, aby se jí celá zem
zdanním
úastnila.
Haná,
onm
lze
Škody,
po bok
které
postaviti,
ob
as psobí eka
jež iní Dyje, a
Blatná a
pece úprava
—
103
pimeným
zpsobem, pouze dohodou pi úprav druhé eky, jež se teprve pipravuje, nejvyšší dvr stavm pikl pouze uhrazení náklad na vymení a nivelování, které také pi Dyji ochotn chtjí pevzíti; nadto jest úprava Bevy a pedevším eky Moravy oné provedena byla velmi
a nákladem hraniník, kdežto
mnohem
má
dležitjší, tam
úvod
plnou platnost zásada v
vy-
na ni tedy teba sil zemských ušetiti. Vtšina hlas naproti tomu nemínila již dležitost úpravy Dyje v pochybnost bráti, když tato záležitost dospla až k trnu slovená,
J.
V., které
samo
ji
potebné
za
uznalo,
také shledávají v tom,
od tolika let se o ní jedná a dosud uskutenna nebyla, dkaz, že pesahuje síly pobežních obyvatel, kteí pi tom pece jsou siln súastnni, aby spoustám této eky zabránili, a že jest naléhav teba, provedení umožniti píspvky ex concreto, jednak, že
ponvadž náklady
tohoto
ron
spoustami
zízení
pibývajícími
vždy vtšími a tísnivjšími, a pak ponvadž potebná berní pirážka, pokud rnassa obíhajících penz papírových zstává stávají se
mnohem
tak velikou,
zmn
snáze
se
sehnala,
než
pípadné
po
pomrv.
tchto penžních
Stavové
by
rozhodnou vtšinou hlasv
dle toho
se
prohlásili
ochotn pevzíti ást nákladu
regulace
eky
Dyje
a
uhraditi
aby útraty regulace nebyly snad beze všeho stejn rozdleny mezi Rakousy a Moravu, nýbrž ponvadž se zdá, že Rakousy vtší mrou jsou pi tom súastnny, aby oboustranné výhody co nejzevrubnji byly vyšeteny, vzájemn porovnány a náklad mezi
jej
pirážkou k dani dominikální
ob zem stavové
rustikální,
prosí,
toliko
aby vyknutím nákladového podílu, provincie moravské
dle
ped
pomru
i
tohoto
se týkajícího, v jednání v té
rozdlen,
píin
pedevším
konaném smli
však,
se súastniti.
Dále shledali stavové slušným, aby hraniníci, kterým touto regulací bezprostedn nejvtší užitek se poskytuje, kteí tedy
pirozen pi tom
súastnni, také vtší díl nákladu pevzali, který vedle berní pirážky by mohl záležeti v bezplatném postoupení pozemku potebného k prezu záhyb íních, pak fašinového díví tam rostoucího, konen v bezplatném také
nejvíce jsou
poskytování runí práce od pomezních obcí.
Pi
provedení
samém
stavové slibují
bude-li celá práce vedena ve vlastní
nechána
režii,
si
nejlepší
úspch, ne-
nýbrž v akkord po-
bu jednotlivému odbornému podnikateli nebo spolenosti,
— pi dostateném zabezpeení stavení
dokonalé
kontroly,
104
-
a uritém závazku, jakož
práce
že
pi po-
pesn
budou
se
i
íditi
pedepsaným plánem regulaním.
Konen
pi
stavové jednohlasn projevili pání,
této
pí-
aby se hodn brzo vážn pikroilo ku mnohem ješt nepopirateln dležitjší a naléhavjší úprav eky Moravy, která svými stálými zátopami rok co rok iní nesmírné škody a ve svých spoustách neobmezena vždy pohnouti
ležitosti
a
V. k rozhodnutí,
tomu
dále zasahuje; k
psobení
J.
slibují co
vyhrazují
v úvahu, zda by nemli
roním vypisováním
v
si J.
dietálním
nejbližším
sezení
berní
stálé
smli
pirážky
vzíti
aby stavové
V. poprositi za dovolení,
stavovský fond k ponenáhlému gulací, jichž ve
nejusilovnjší konkretální spolu-
zíditi
trvalý
provádní takových íních
mén
všech krajích Moravy více
jest
re-
potebí.
moravských stav jest dorueno zemskému výboru s naízením, aby je obšírným remissoriálem oznámil moravsko-slezskému c. k. guberniu se žádostí o pedToto
dietální
ložení téhož
J.
prohlášení
V.
Usneseno v
Brn
16.
bezna
pedmty jednání snmovního: O lht k odvádní ekvivalentu duchovní
1815.
Ostatní 1.
dan
ddické. 2.
od
Dekret, jímž se osvobozuje doživotní
dan
požitek
manželský
ddické.
Nejvyšší dekret dvorské kanceláe
íjna 1814, jímž se naizuje vypsání tídní, pak 50procentové pirážky k dani tídní, konen osobní také na vojenský rok 1815. 3.
z 21.
dan
dan
komory
íjna 1814, že na vtších vychovávacích ústavech zavádí se dle možnosti vyuování v italské a tam, kde toto vyuování již jest, všichni, kteí se míní vnovati státní služb, mají se povzbuditi, aby se této ei nauili. 4.
Nejvyšší dekret studijní dvorské
z 28.
ei
a
„Pím oi". ddické v Krahsku,
5.
Terstské provincii udílí se název
6.
Zavedení patentu o
kraji
dani
bláckém.
Osvobození ádových obcí zákona amortisaního. 7.
Gorici
Mech
i
t
arist
ve Vídni od
-
Hrab
8.
105
—
Eichhold jmenován guvernérem
Vnitrorakouska,
na jeho míst zemským chefem v Horních Rakousích svobodný pan
Kin zen
au.
Rytím
9.
Brtnice udlen
z
inkolát v království
eském
a zemích pivtlených.
49. Protokol dietálního sezení sesíleného zemského výboru dne 21. srpna
1815 za píinou ustanovení uitele reci italské na náklad stavovský pi olomoucké stavovské akademii. Pedsedá zemský hejtman a snmovní direktor Antonín Bedich hrab Mitrovský. 1 )
Zemský hejtman zahajuje jednání o tomto pedmtu a pipomíná, ponvadž s vyuováním této ei má se již ve školním roce 1816 poíti, bylo teba tuto mimoádnou schzi svolati. Zemský výbor sám, pesvden, že stavové by k tomuto, jako ke každému jinému všeobecn užitenému ústavu s obvyklou
a
ochotou ruce podali,
ponvadž
i
nechtl o
tu jde o systemisování
nového vydání, které zízením
stavm vzrstá, shromáždným stavm in corpore se této
italské
zvlášt
této otázce rozhodnouti,
kteréžto
stolice
záležitosti
pednášejí.
—
vždy
Návrh zem-
ského výboru zní:
Ponvadž optným pipojením skému císaství vlašská
e
italských provincií k rakou-
stala se
jednou
eí
z
mateských,
vyuování podobné ohledy, jaké pro ei nmeckou, latinskou, eskou atd. pi každém veejném ústav vychovávacím jsou za základ pijaty, a nepokládaje tedy
pro
nastupují
její
zemské
za nutné, pedeslati
zevrubné
vylíení
všech beztoho patrných
výhod, zemský výbor vytýká pouze zásadu, že
vzdlávacím pro státní úedníky teba suzovati, aby se vzdlávaly potebné
z
toho
pi každém ústav
osobnosti
vc
popro všechny
hlediska
provincie císaského státu.
Jak velice dle tohoto
ukazuje se v tom,
demii se vyuuje, v
ei
nmecké,
jakožto
duje
s
*)
tedy
Jmenován
že mladíci
stavovské aka-
tam vyuují
latinské a francouzské a vedle toho
e moravskou se
mínní pi olomucké
si
se
osvojují
mateskou k cíli svrchu vytenému. Shopedepsanou soustavou za nastalé reakvisice
byl
guvernérem moravskoslezským 27. dubna 1815, kdežto stal se vládním presidentem dolnorakouským.
hrab Chorinský souasn
— italských provincií,
nejvyšší
vle
J.
V.
aby
i
tato
—
106
e
výslovn na
byla pibrána, zvlášt
ponvadž
to poukazuje.
Za takových okolností shromáždní stavové pijali jednohlasn návrh zemského výboru, aby na jejich akademii v Olomouci ex fundo domestico. byl ustanoven professor italské
ei
Podmínky, za kterých se v tchto otázkách:
Od
c)
Které individuum
ron,
má
státi,
záležejí v
podstat
má tomuto uiteli býti povolen? doby má zaíti jeho služba a s jakými závazky?
a) Jaký plat
b)
ad a)
to
které
z
kompetent má
býti zvoleno ?
Na návrh zemského výboru usneseno vymiti 550
zl.
jako jest u uitele francouzského,
má
ad b) Zaíti se
školním rokem 1816.
Jan Antonín Gargnelli, veejný uitel italské ei v Brn, a Filip von Mohr, jurista ve 4. roce v Olomouci. Jan Gargnelli, který svým lehce chápavým zpsobem uebným, neúmornou pílí a bezvadným mravním karakterem po ad
c)
O
místo se hlásí:
dobu jak u brnnské šlechty tak i u ostatního publika co nejlépe jest znám a doporuen, mimo dokonalou znalost ei italské, která jej iní zpsobilým pro tuto stolici, také svými vojenskými službami roku 1809 za nepátelského vpádu i psobením pi zdejším policejním editelství, zvlášt pak bezplatným veejným vyuováním chudých studentv a chovanc Lindenauova pšího pluku mnoho zásluh si získal, kterých se Mohrovi naprosto nedostává: na druhé stran také, by se u tohoto nepochybovalo o znalosti ei italské (o emž však není podán dkaz), nkteré delší
i
vážnjší pochybnosti proti
nadobro odpadají, 1.
zdali
Mohr
zdali
pi
3.
Filip
Mohr
vystupují,
které u Gargnelliho
totiž
osvojil
bez které žádný pokrok u 2.
nmu si
také onu lehce chápavou methodu,
žák
nelze
si
slibovati,
samo adí do tídy studujících a nikoli uitel, lze pedpokládati onu ilou píli, pak onu neomrzelost a mužnou pevnost, které nezbytn v osob uitelov mají býti sjednoceny, aby si získal dvru a vážnost žák; konen ponvadž jeho mládí,
které jej
moravskému stavovskému zemskému výdvrným osobám znám není ani niím doporuen ani
boru ani jinak a tedy na všechen zpsob by bylo velmi odvážno,
sviti
mu
— od prospch,
stolici,
níž
107
stavové plným právem
proto navrhuje zemský výbor
shromáždných
smjí požadovati dobrý
Jana Gargnelliho,
což
od
stav jednohlasn pijato a usneseno pedložiti
k nejvyššímu schválení.
50. Zahájení ádného
snmu na
vojenský
rok
dne po prve
konané
1816,
íjna 1815 za zvlášt okázalých slavností a obad, za zemského hejtmana Antonína Bedicha hrabte Mitrovského. 30.
Protokol dietálního sezení datován 2. listopadu 1815. 1. František rytí Linhart, majitel statku Vážan v
kraji
brnnském, pijat
a uveden
do
snmu
len stavu
jako
rytíského.
Postuláty, jen nepatrn od loských
2.
hlasn pijaty, pouze
Na povolena
s
tmito dodatky:
odstavec postulát: aby na udržování silnice byla
3.
summa
131.542
zl.,
ukládá zemi nové nebývalé
vlastn mají z
dchod
hledíce
odchylné, jedno-
ti,
kteí
odpovídá
bím,
se,
Nicmén
vyhovti nejvyšší vli
J.
V.,
tento
vrn
by
požadavek
obvyklých zásad
jež nésti dle
silnic používají, jež
silniních mýt.
že
se tedy
mlo
hraditi
nejposlušnjší stavové
uvolují se
i
toto
bím
na
na berní zlatku. Prosí však J. V. nejoddanji, aby pro budoucnost byli takového nebývalého píspvku na udržováni silnic sproštni a spíše aby pi beztoho velkých bemenech, která na statkái spoívají, vzat byl zetel na to, aby jednak pimeným zvýšením mýt, jednak lepším hospodaením, silniní fond jak se to od nepamti až podnes se vzíti a
zavésti
ihned
—
repartici
—
mohl roní náklad na zachování sebe bez takové obtížné cizí pomoci hraditi. zachovávalo
Na
silnic
sám
ze
odstavec postulát:
7.
Stavové se nezdráhají vzhledem k nepopiratelnému užitku,
dokonalým zízením silnic za úelem tuzemské silniní stavby, jako dosud nepetržit se dalo, tedy také na vojenský rok 1816 povoliti optn ástku 10.000 zl. ze svých prostedk, ale s prosbou, aby této summy nebylo užito na opravy silnic, nýbrž na zízení poaté již silnice
který zemi
i
každému
jednotlivci plyne
— z
108
Olomouce pes Litovel do Cech, úty píslušné
bylo volno v
Na konci reskriptu žádá
mic
33.107
178.969
3
191.924
2
/8
„
/8
,,
dále aby
stavm
vždy
nahlédnouti. se
bezplatná zemská dodávka:
pšenice, žita,
ovsa. Stavové
pln pesvdeni,
že
J.
V.
by nic
eho
by nevyžadovala nevyhnutelná nutnost a se zachováním vážné moci vojenské nerozluná poteba, povolili tuto dodávku hned, když nejvyšším presidiálním dekretem ze dne 18. záí 1815 z naléhavé poteby mimoádn byla žádána, a dali ji zemskou útárnou repartovati, a dkuií J. V., že jednotlivým dodavatelm byla ponechána volba reluice neb pírodní dodávky, nežádalo,
a že
nkde
z
Dalším
3.
výboru. Za
nkde úpln prominuty. pedmtem jednání byly volby do zemského
nich bylo sleveno,
stav panský zvolen
Schrattenbach, za Jan z Kronenfelsa
jednohlasn
stav rytíský
hrab Antonín
Ignác Hackher
15 hlasy,
13 hlasy. Usneseno volbu pedložiti k nej-
vyššímu schválení. 4. Dále bylo jednohlasn usneseno, jako v letech pedešlých povoliti k podpoe chudinského ústavu z domestikálního fondu 1500 zl. k rukám brnnského spolku pro odstranní
na místo ústavu pro chudé. 5. Návrh zemského výboru, aby ku zízení babských míst bylo povoleno 1000 zl., pijat, a pedloha doruí se gu-
žebroty, jenž nastoupil
berniu k nejvyššímu schválení.
Na návrh zemského hejtmana vyizuje se pízniv žádost zemského purkrabího šlechtice Welzensteina, aby druhým introdukovaným stavm byl na roven postaven, zejména v nošení 6.
stavovské uniformy.
Nejvyššímu písai zemskému na jeho žádost povoluje se, aby vzhledem k panující drahot posavadni poplatek za snmovní knížeky (Landtagsbchel) 1 ) byl zvýšen na 1 zl., takže odtud dostane se mu ron 2 zl. za každý výtisk (eský a nmecký). 7.
Na poízení livrejí pro menší služebnictvo sta-
8.
vovské J
)
odpov
a na tverý šaty domácích officiant zemského hejtmana,
Tyto knížeky obsahovaly pouze postulata a prohlášení stava jakožto na n.
—
109
—
po 30 let nebyly obnoveny, povoluje se zemského purkrabího, rektiíikovaného zemskou až v únoru 1813 bylo usneseno, 6700 zl. 27 kr. zpsobu, jak se stalo roku 17<s5. Ponvadž však
rozpotu útárnou, jak
které
dle
podobném
v
zemský výbor za tím úelem již vyplatil zemskému purkrabímu 7125 zl. 45 kr., má se pebytek 419 zl. 18 kr. zemské pokladn vrátiti. Krom toho povolena zemskému hejtmanovi k poízení 4 slavnostních oblek pro domácí officianty summa 4971 zl., od zemského výboru již díve vyplacená. Již roku 1764 stavové se usnesli poíditi k poteb zemského hejtmana pi rozliných slavnostech stíbrný kávový tabulový service, píbory, svícny atd., ehož podnes užívá. Emolument, jehož zemský hejtman užívá z fondu domestikálního, dle výkazu starých zemských památek výhradn jest uren k od-
škodnní za znaná vydání, spojená též již
jeho hodností a smující
s
k vážnosti stav. Tento požitek však jest nepatrný a stavové v dietálním sezení ze dne
tehdejšího
žádost k
J.
zárove
s
snmovního
7.
íjna 1807 podali prostednictvím
hrabte Lažanského nejoddanjší V. za svolení, aby tato ástka byla zvýšena na 3000 zl. návrhem nového systemisování plat pro veškeren direktora
Toto zvýšení nejvyšším rozhodnutím ze dne kvtna 1808 bylo sice povoleno pro nejvyšší zemské officíry
stavovský personál. 9.
a ostatní stavovský personál,
Náhradou za Stavové prosí
nikoli
to stavové povolují J.
V".,
však zemskému hejtmanovi.
mu
ástku svrchu jmenovanou.
aby tato položka
mimo
preliminá,
platný
pro rok 1816, byla schválena, 9.
Na
nejvyšší vyzvání (dvorský dekret ze dne 12.
aby stavové povolili na z
pebytku
dan
kriminální fond roních
nápojové,
namítají
dchody
Naproti tornu
i
s
novým pídavkem
zastávání
kriminální
že na
stavové,
stanc, platy a znané pídavky soudního stavbu, vydržování a zvtšování robotáren videlné
kvtna
10.000
pak na
(Frohnfesten)
10.000
zl.
výživu tre-
personálu,
zl.
1815),
pra-
daleko nestaí.
všeobecnou
justice jest pro
soukromou bezpenost tak dležité, že by se potebné vydání mlo postaviti na solidní základy a nesnáze asto povstávající i
trvale odstraniti,
Proto prosí stavové
J.
V.,
aby kriminální fond byl inkame-
píspvky zabrány
rován,
dosavadní
naproti
tomu roní požadavek ex camerali
jistiny
a
pro
založen,
camerale,
a potom, co
by každého roku nad došlé píspvky bylo poukázáno,
aby se
—
110
—
v postulátech ke kamerální kvót pipoítalo a potom na universum rozepsalo, anebo, když by to se nepovolilo, aby stavové, jako se dje s rozlinými výdaji vojenskými, smli kriminální fond do své správy pevzíti a
na
ron
dle prelimino váného
požadavku výdaje
vypisovati.
Na návrh zemského hejtmana výbor staré snmovní protokoly
usneseno,
10.
prohlédl a o
a
aby zemský
památkové knihy
tom vypracoval obšírný návrh k píštímu
sezení
snmovnímu. Ostatní 1.
pedmty
poznámky dvorské stavební rady v
se
Zasílají
jednání:
regulace eky Hané. 2. O výmn bankocedulí
výmnné
za
listy za
3,
píin kvartál
vojenského roku 1814.
O vrácení úedníkm. 4. O obmezení 3.
soukromník 5.
kaucích
soudních zákazv a zábav
pi
státním
všech smlouvách
se státním erárem.
Udlení eského
Arnoštovi
služebních
vložených
z
inkolátu
ve
stavu
panském vévodovi
Arenberka.
od vyhotovování stavovských e r á r n í c h obligací za rekvisiní a zemské dodávky, náhradou vypsané a dosud nezapravené. 6.
7.
Upouští
se
Udlení
eského
inkolátu
rytíi Filipu Stahlovi
slezského gubernia
(dekret dvorské kanceláe z 8.
O
platnosti
7.
moravskojeho potomstvu
vicepresidentu i
dubna 1815).
vysvdení onch
právních kandidát, kteí
nov
nabytých, pak onch, kteí
skonili studium právní v zemích je teprve zaali.
Jmenování hrabte Chorinského, dosud plnomocníka dvorského komisae na Morav a ve Slezsku, vládním presidentem v Dolních Rakousích (dekret dvorské kanceláe z 21. dubna 1815). 9.
kanceláe z 27. dubna 1815 o jmenování hrabte Mitrovského moravsko-slezským guvernérem a zemským hejtmanem moravským. 10. Nejvyšší
dekret
11. Pensionista ztrácí
policeiního pestupku.
dvorské
pensi následkem zloinu neb tžkého
111
uhersko -hradišského
Povýšení
12.
Jana
šlechtice
z
Lindenheimu
a
hejtmana
krajského
Freyenberka
do stavu
rytíského.
Ko
1 1
13.
Udlení eského inkolátu Františkovi svob. pánu
ero
v
i.
Potvrzení,
14.
od stav vnovaných má se Olomouce pes Litovel do Cech (dekret
10.000
že
uriti na stavbu silnice
z
dvorské kanceláe
kvtna
z
8.
O promlení
15.
zl.
1815).
úrok
propadlých
úpis
veejných
z
dlužních. 16. 17.
bytku
O O
dan 18.
percentních pídavcích pro úedníky.
kriminálního fondu
dotaci moravského
nápojové (dvorský dekret
V pípad
odmítnutí
z
17.
kvtna
pe-
1815).
nesmí
pozstalosti
z
se
žádati
ddická da. 19.
O
nakládání
s
úedníkem,
jenž
se
zloinu
dopustil
neb tžkého policejního pestupku. 20. Zaháj ení
dobrovolné
pjky
v listech
výmnných
a anticipaních.
50 milionové pjky. 22. Dovoluje se dovoz lombardsko-benátských, tyrolských a 21. Bližší podrobnosti této
vorarlberských
fabrikátv
a
umleckých výrobk
do
ostatních provincií rakouských. 23.
Povýšení eského guberniálního rady
Vavince Per ger a
do stavu rytíského. 24.
Povýšení
Kryštofa Andrá eského
dvorského v
Novém
továrníka
Mst
na
hedbáví
do stavu rytíského
a a
samet udlení
inkolátu.
Rytíi Janu zMayersbachu udluje se eský inkolát. 26. Totéž dvornímu radovi Janovi rytíi Erbenovi.
25.
O výmn obligací z pjky SOmilionové. 28. O zvýšení poplatk celních a ticátkových. 29. O výmn bankocedulí. 30. O cenách soli. 31. O znovudosazení úedník provinilých. 32. O kvi tancích za dodávky pi krajských pokladnách. 33. Žádost Jana Nep. rytíe z Kronenfelsu, moravsko27.
slezského
guberniálního
zemského výboru.
rady,
aby byl potvrzen za písedícího
—
o c e
1 1
35.
y.
Pipomenutí
zemského
eský
36. Rytíství a
Bergenthalu,
inkolát
poízení nových trabanta, trubae, bubeníka
výboru
livrejí pro stavovského vrátného, a 4 domácí officianty. z
Bedicha
Žádost o podobné místo svobodného pána
34.
L
—
112
o
udleny Václavovi Bergrovi
statk Horstu a Studence. zbrojmistra Tomáše svob.
majiteli
37. Povýšení polního
pána
Brady do stavu panského. 38. Udlení žádané dispense rytíi Kronenfelsovi Hakherovi, aby mohli zastávati místa v zemském výboru. Udlení dispense zemskému tschlovi. 39.
40. Žádost
bacha 41. z
fondu
radovi
a
Filipovi Hen-
Františka Antonín a hrabte Se hratte
zemském výboru. Obnos, povolený od stav moravských ve
n-
za místo v
má
domestikálního,
vnovati
se
na
výši
1000
zl.,
prémie pro
porodní báby. 42.
Žádost
rady a editele za místo v
Filipa Kryštofa Hentschla, moravského
zemského pjovního a novináského úadu,
zemském výboru.
44. Dekret dvorské
50procentová]
kanceláe
pirážka
a
da
záí 1815, jímž tídní, osobní naizuje se vypsati
7.
da'
na vojenský rok 1816. 45. Gubernium odevzdává po 1 exemplái prostedního malého titulu císaského, jak byl od J. V. stanoven. 46. Normálie pro revisní úad knih a pro redakci novin, jak se má chovati v píin nákladu a vyhlášky nových knih,
mdirytin, map 47.
a
hudebnin.
Pednáška zemského hejtmana
o hodnosti
zemského
purkrabího. 48.
Návrh zemského hejtmana, aby nejvyššímu zemskému
písai rytíi
Mannerovi
se povolilo
zvýšení poplatku za
movní knížky na 1 zl. 49. Návrh zemského hejtmana, aby fhrungstaxen) byly
pevn
uvádcí
taxy
sn(Ein-
stanoveny.
Návrh zemského hejtmana, aby také na rok 1816 byla mužskému dobroinnému spolku povolena podpora 50.
1500 zlatých.
—
113
51.
íjna 1816 za pedsednictví zemského direktora Antonína Bedicha hrabte
Protokol dietálního sezení 29.
hejtmana
snmovního
a
Mitrovskeho. 1.
jeho
Na
Jindicha Haugwitze
žádost hrabte
Bedich,
pijat syn
jakožto nápadník fideikomisu hrabat Haugwitzv,
do svazku snmovního. 2.
Na
L,
dan
II.
a
III.
odstavec
postulát,
týkající se
zvý-
rustikální, reluice dodávkové a výdajných rubrik pro vojsko, stavové odpovídají, pro tuto dobu míru potebu obtí, aby se zacelily že uznávají rány válkou lidu zpsobené, svolují k vypsání dvojnásobné
šené
dominikální
i
i
i
kontribuce dominikální dále
reluiní
summu
ve
výdaje vojenské 498.118 11,137.397
zl.
4
kr.
5,973.668
výši
zl.
37
kr.,
4,665.610
zl.
13
úhrnem tedy
kr.,
34
zl.
konen
kr. T
na
summu
povolují
tak vypsati a rozdliti, aby kontribuce splá-
cena byla ve tvrtletních,
Pi tom
ve výši
rustikální
i
ostatní
poplatky v
msíních lhtách*
do povinnosti platební pibráni byli také emfiteuti na vrchnostenských pozemcích, dále 2. aby poddaný lid horských krajin, drahotou a nyní zdvojnásobenou kontribucí stížený, byl pokud možno šeten aspo pi vybírání poplatku reluiniho a vojenského; 3. aby mohla kamerální kvóta stavové prosí, aby
1.
na fond kriminální ve výši 635.543 zl. 45 kr. v ádných lhtách z pebytku dan nápojové býti odvádna, dlužno tuto da trojnásobn zvýšiti; 4. reluiní peníze mají se vybírati šetrným
zpsobem, bez intervence vojska a bez úastenství zásobovacích úadv, o -emž stavové podají na r. 1818 podrobný návrh. Konen vzhledem k velkému bemenu, jakým pda veškerá jest zatížena, žádá se, aby také ostatní obyvatelé zem, zejména kapitalisté, byli
v
pomru Na
pibráni k
úhrad dan
rustikální a dominikální
svého majetku. VII.
odstavec
postulátv
obvyklý
dodatek
o
silnici
olomucko-litovelské.
Na míst zemelého Antonína
bacha do zemského výboru Ludvík Kónigsbrunn. 3.
silnice
hrabte Schratten-
zvolen jednohlasn
svobodný pán
Vzhledem k návrhu gubernia, aby projektovány byly v kraji perovském a hradišském, usneseno, že
z
onch 8
— 10.000
zl.,
jež
114
—
výtžku dan nápojové na stavbu bude dokonena silnice olomuckoihned potebný náklad vnovati na stavbu
od
1777
r.
z
silnic stále splácených, jakmile
má
litovelská,
si lnic v
kraji
se
hradišském;
stavové
pomr finanních pispjí mimoádnými 4.
slibují, že
za zlepšených
ástkami na tento podnik.
Vzhledem k rostoucí drahot a rozmnožení chudiny byla
brnnskému chudinskému
ústavu Ponvadž však
povolena narok 1817
dvojnásobná ástka dívjších let, totiž 3000 zl. dvorní kancelá tuto ástku obmezila zase na dívjších 1500 zl., vyplatí se k rukoum jednatele dobroinného spolku, gubernialního rady
Václava rytíe Stufflera,
1500
zl.
ihned,
zemský
hejtman pak na prosbu stav doporuí J. V., aby i ostatních 1500 zl. smlo býti vyplaceno. 5. Dekretem dvorské kanceláe zamítá se návrh od snmu podaný v píin lepšího vzdlání porodních báb a doporuuje se, aby povolených 1000 zl. použito bylo k ustanovení báb v onch venkovských místech, kde jich jest teba a dosud žádných není. Ponvadž však jest zjištno, že v provincii Moravské všech 2359 bab jest placeno a další podpora jich jest zbytená, trvá bylo užito k lepšímu snm na návrhu, aby onch 1000 zl. vdeckému vzdlání babek, nebo aby se od tohoto vydání úpln
bu
upustilo. 6.
Zemský hejtman a snmovní
direktor,
jakožto protektor
„moravsko-slezské spolenosti pro orbu, pírodoa vlastivdu", podporuje presidiální cestou návrh této spoleku zízení zemského musea s vlastní jemu pelivostí o pstování vd a rozkvt zem a svým zakroením toho již dosáhl, že J. Em. pan kardinál kníže-arcibiskup olomucký hrab
nosti
Trautmannsdo rf písemn
prohlásili,
pknou budovu v majetek,
a
že chtjí ponechati
tak zv.
jestliže
dstojná vrná metropolitní kapitola zde v
Brn
J.
E.
se nalézající
biskupského dvora zemskému museu
k tomu bude dán nejvyšší souhlas
J.
V.,
jakožto
nejvyššího lenního pána.
F e 1 x B e c k, skuten písedící len oné spolenosti, naped ústn, a potom také písemn prohlásil zemskému hejtmanovi a snmovnímu direktorovi, že tomuto zemskému museu, jež se má zíditi, svou znamenitou Také oznámeno bylo stavm,
že
i
trojnásobnou sbírku mineralií, konchylií a knih, ovoce dlouhoKtc
námahy, práce- a studia chce v tom
zpsobu
ponechati,
že b\
— celek ve
115
svém nynjším stavu
pokud
sice,
žije,
zstal jeho ma-
úpln a neztenen by pešel na jetkem, po jeho smrti hospodáskou spolenost, jejíž integrující ástí museum by bylo. však
Jakožto podmínky tohoto
postoupení prosil však
:
a)
aby
mu
od moravských stav, kteí odjakživa vše, co mohlo pispti ku pevzetí vzdlávacích ústav, co nejchvalnji podporovali, za tyto sbírky ureno bylo vitalitium pimené se zetelem na jich nepopiratelnou cenu, a b) aby mu pi museu bylo propjeno místo kustoda a bude-li museum míti pimenou místnost, jemu
pieno
tam bylo
bezplatné obydlí.
Ponvadž tedy tato moudrá a úelná zahájení zemského hejtmana a snmovního direktora a vzácná velkomyslnost kardidstojné kapitoly umožní provincii Moravské založení ústavu, který práv tak ku blahu všeobecnosti, k pstování vd a národnímu vzdlání, konen k rozkvtu a ke cti zem touž mrou pispje, jako museum v království Uherském trvající a ve Hradci zízené Johanneum jako napodobení hodný vzor záí, slávu svých vznešených zakladatel nála knížete-arcibiskupa
umní
zvelebují,
a
i
prmysl
množují a tím lásku k
podporují,
vlasti a cit
shromáždní stavové
píchylnost k
vlasti roz-
národní ceny zvyšují
:
uchopili
radostí této kýžené píležitosti, aby pispli k založení ústavu, který bude také ze své strany práv tak k národnímu vzdlání a k rozšíení poznatkv a vd, jako k ozdob a sláv zem, a usnesli se tedy jednohlasn, k obohacení zemského musea, jež se má zíditi zmínnou krásnou sbírkou pro abée Beka vzhledem k znamenitosti sbírek a jejich vnitní cen, jež jim jest známa, povoliti z domestikálního fondu roní ástku 300 zl. v. m., pi emž, pokud percentní pídavky potrvají, také onch pídavk, které pro ostatní platy jsou ureny, požádán, aby pro tuto jemu se má dostati; zemský hejtman položku vymohl nejvyšší schválení. se
s
ním
bu
Snmovní direktor pednesl ústn, že Jeho cis. Výsost pan arcivévoda Ferdinand oznámil J. V. brzké dokonení sad pevzatých ku velikých a památných 7.
zvnní
událostí
z
roku 1813, 1814
zem
obyvatel
msta Brna
novaném
Františkov
z
a
v
a 1815 a ku znázornní
vdnosti
nov pojmetamtéž pomníku
moravsko-slezské na
Brn,
dále zízení
moravského pozoického mramoru, pedloživ zprávu sepsanou 8*
—
116
—
pomníku národní vdnosti pro milovaného zempána
o tomto
a statené vojsko.
Na
oznámení a na zprávu podanou od spojené dvorské kanceláe J. V. nejvyšším rozhodnutím ze Sehónbrunna ze dne 16. záí 1816 naídil, aby snmovnímu direktorovi za zásluhy, kterých si zjednal úinnou snahou, dokoniti toto dílo dle pání J. král. Výsosti arcivévody Ferdinanda za ízení nynjšího praesidenta komerního dvorského úadu, rytíe Stáhla, pak správci státních statk guberniálnímu radovi Sedlákovi za bezprostedné ízení prací spojených s úpravou sadv a dalších prací, jichž teba ješt k dokonení pomníku, vyslovena byla nejvyšší spokojenost, podobn onm obyvatelm msta Brna a toto
kraj moravsko-slezských, jichž vlasteneckými dary tento krásný pomník se zídí, nejvyšší uznání v „Brnner Zeitung" všeobecn se oznámilo, což také
Zmínná Ferdinanda
J.
podaná od
zpráva, V.,
se stalo.
již
král.
J.
arcivévody
Výsosti
obsahuje však mezi jiným také poznámku,
že
stavové moravští in corpore nebyli dosud požádáni za píspvek,
aby dokonené
mohlo
dílo
zorem nkolika invalid
sven snmovnímu
z
udržováno a líbezné sady doroku 1813 a 1814 chránny. Tento býti
pipomíná tedy stavm jejich vždy osvdené vlastenecké smýšlení. Dává na uváženou, že pomník i sady, jedno jak druhé, jsou spolu v tsné souúkol
tak že jedno bez druhého
vislosti,
úkolu vyhovovati, píliš
direktorovi, který
brzo
by
tomu
naproti
ježto
nemže
nikterak
vytenému
pomník na pustém, nepístupném vrchu
byl vydán
pemnou
zapomenutí, Kalvarijského
poškození a rozpadnutí,
vrchu
a
jeho
roviny
nejpíjemnjších promenád, spojením jeho s mstem samým o které práv ochotou brnnské kapitoly se vyjednává pomník denn tolika obyvatelm zdejšího msta, kteí navštvují tyto sady, stojí ped oima, a pokud tyto sady potrvají, nikdy nevyhasne vzpomínka na tuto významnou epochu. Dle toho zachování sad kolem pomníku a veejné promenády, ve které
v jednu
—
z
—
promuje, k vnému zachování pomníku jest nevyhnuteln potebná a ponvadž sbor stav, jakožto morální,
suchá
skála se
zemským zízením pro trvání pomníku
stávající, i
pro
jest jist
osvdení
neustálým trváním, tak by
šlechetného smýšlení
stavm
aby od toho okamžiku, co bude pomník dokonen, nastoupili jako ruitelé a strážcové tohoto národního památníku
slušelo,
— od toho
a tedy
117
—
okamžiku peovali o
dstojné zachování
stálé
tomu potebný ron hradili ex fundo domestico, a to tím zpsobem, že by a) ustanoven a placen byl vlastní rozumný zahradník k ob-
pomníku
sadv
i
a náklad
zahradních
starávání
aby se b)
a
kev
staly
pojaté,
a exotických
ponvadž
tak
sady
tyto
pípady za od
myšlence
první
zasázením
na
všech
15
Morav
mic
a
rostoucích
by k tomu ureny, praktickou badatelskou školou pro vdychtivé)
protipolicejní
jak
areu
obsahují
(kteréž
partií
jednak svým zaízením,
stromv
k
i
rostlin
pro
byly
poškozování
noci by se uzavíraly, král. Výsosti
J.
nejvyššímu
lehce
a a
možné
pimeno
arcivévody
jest
Ferdinanda
pokynu došlému o tom k zemskému
aby u každého z tí navržených vchodv, u brnnské brány, u Petrova, a na pat vrchu proti mlýnu pro ti invalidy k dozoru a zavírání zízeny byly byty a tem invalidm kampan 1813., 14. a 15., v nedohejtmanovi,
statku jich
spojiti
píšt
i
s
tím nadaci invalidní,
jiným, byl poukázán doživotní plat ex fundo
domestico, za to pak aby za dne zárove zahradníkovi v sadech
pomáhali c) aby ostatní vydání za mimoádnou mzdu denní, sypání pískem atd. byla uhrazována, zárove však se pihlíželo k tomu, aby nedosahovala velké výše; d) konen aby celek byl ízen zemským výborem, z nhož jednomu lenu by sven byl nejvyšší zvláštní dozor, anebo jak tomu jest u stavovské akademie v Olomouci a stavovské pjovní banky v Brn, pokaždé nkdo ze stav by se mohl požádati, aby tento dozor za ízení zemského výboru obstaral. Všechny tyto návrhy zemského hejtmana byly od shromáždných stav nadšen pijaty a usneseno netoliko, vymoci si k tomu nejvyšší schválení, nýbrž požádati zemského hejtmana, aby i dále vzal na sebe ízení celého podniku, ímž zdárné dokonení krásného díla nejlépe bude zarueno. Dále pednesl zemský hejtman, že guberniální rada a správce
Sedláek,
jemuž arcivévoda Ferdinand a rytí Stáhl odevzdali provedení pomníku, a který dosud s nejvtší ochotou a s neúmornou pílí se této práci vnoval, octl se v nestátních
statk
snázích pro nedostatek
ježto dobrovolné
odvedená práce nemže zaplacena. Sedláek proto pomýšlí již upustiti od nkterých
píspvky býti
prostedk penžitých,
jsou vyerpány a leckterá
již
— okras, navržených v
schodišt, kterým
pvodním
mramorového
nákresu, zejména od
má pomník
krása a vážnost pomníku
však
—
118
býti obklopen.
znan
Ponvadž by
utrply,
tím
stavové povolili
na pímluvu zemského hejtmana 25.000 zl. pispti, kdežto zbývajících 5000 zl. doufá zemský hejtman sebrati ješt dobroinnými soukromými píspvky.
Hugo starohrab Salm, editel souhlasil sice s povolením píspvku, byl zízen
ze železa, nikoli z
nepistoupili,
podal
o
této
hospodáské
spolenosti,
navrhl však,
aby pomník
mramoru.
K tomu
ostatní stavové
ponvadž obelisk se již staví, a proto hrab Salm vci obšírné dobré zdání, které na jeho žádost
k píští upomínce bylo k dietálnímu protokolu pipojeno. 1 ) 8.
Za píinou nastávajícího
satku
J.
V.
s
princeznou
bavorskou Karolínou Augustou
navrhl zemský hejtman, aby byla zvolena stavovská deputace k vyslovení blahopání a k podání obvyklého daru. Tento dar uren na 100.000 zl. bez pibrání poddaných k této povinnosti, a za deputované zvoleni: ze stavu duchovního: hrab Jan Sereny, deputovaný olomucké kapitoly, a
rytí
Václav Stuffler, dkan
a depu-
tovaný brnnské kapitoly; ze
ze
ze
Jan Forgatsch, a starohrab Hugo Salm; stavu rytíského: rytí Ignác Hakher z Hartu a rytí Jan Nep. z Kronenfelsu; stavu mšanského deputovaný msta Brna a Olomouce. K této deputaci pipojí se obvyklým zpsobem nejvyšší stavu
panského:
svob. pán
:
zemští officíi. 2 )
Zemský hejtman
zaídí,
eho
v
píin
této deputace
bude
potebí.
Z ostatních pedmt snmovního jednáni pro velké jich množství uvádíme jen nejdležitjší: 1. Hrabti Karlu Goudenhovovi udlen eský inkolát. J )
K tomuto dobrému
zdání guvernér
hrab
Mitrovský dodává, že na páni
Salmovo nemohl vzat býti zetel, již také proto, že sám arcivévoda Ferdinand pál, aby pomník byl zízen z vlasteneckého mramoru. 2 Byli to dle jiné pílohy, obsahující seznam všech deputovaných nejvyšší zemský sudí svob. pán Hess, zemský podkomoí šlechtic Hentschl, nejvyšší zemský písa šlechtic Manner. si
)
119
Brnnský velkoobchodník Jan Herring povýšen do
2.
stavu rytíského.
Girkulá o zízení vojenského soudu appellaního. O satcích pensionovaných dstojníkv.
3.
4.
Zákaz páliti koalku ze žita obnoven. 6. Appellaní president hrab Josef Auersperg zvolen kancléem moravsko-slezské hospodáské spolenosti. 5.
Pi
upuštno od nemíromezeny jen na to, eho okolnosti skuten vyžadují (dekret dvorské kanceláe 29. listopadu 1815). 8. O kupní smlouv státních statk Bor kován aKlobouk. Zrušení nkterých osvobození od mýta estného 9. 7.
i
vítání nejvyšších panstev budiž
pepychu
ného
a výlohy
mostného. 10. Josefu
a
Bohumírovi Korboví udlen eský
inkolát.
12.
Gersch 13.
zízení
Ignáci Schreiterovi ze Schwarzenfeldu. Moravsko-slezský guberniální rada Jan František
Totéž
1 1
povýšen do stavu rytíského.
Brnnský
magistrát
mstského
14.
vzdává díky zemskému výboru za
sálu redutního.
Bedich
Svob. pán
Locella žádá
za místo v
zem-
ském výboru po f hrabti Schrattenbachovi. 15. O ddické dani z obligací. 16. Státní
(11.
a konferenní ministr
hrab Stadion jmenován
dubna 1816) finanním ministrem a cheíem všech finanních
úadv. Hrab Ignác Chorinský jmenován
a kamerálních 17.
(29.
dubna 1816)
presidentem dvorské komory.
Zpráva o 10, 25 a 50
18.
po
5,
obhu
nových
bankovek národní
banky
zl.
Kanovník brnnský František Astl povýšen do stavu rytíského (Ritter von Astheim) a udlen mu eský inkolát. 19.
20. Anglický šlechtic
rytíe, a 21.
dobn
udlen mu eský
za rakouského
inkolát.
Janu Herringovi udlen eský Františku Gerstnerovi.
Rytíi
rytíi
Jan Parish povýšen
inkolát,
po-
ástky 1000 zl., povolené od stav moravských na vzdlání porodních bab. 22.
O
užití
—
120
—
O ztrát místa pense onch úedník stavovských, pak úedník zempanských mst a mstys, kteí se dopustili 23.
i
zloinu neb tžkého policejního pestupku. 24. O užití 10.000 zl. povolených od stav na silnici
olomucko-litovelskou. 25. Karlu svob. pánu Ledererovi udlen eský inkolát.
26. 27.
1000
O konstituování království Illyrského. O obhu bankovek národní banky po
500 a
100,
zl.
28.
obleky 29.
Nepovolena ástka 4876 zl. 4 kr. na tyi slavnostní domácích officiant zemského hejtmana.
Beka
Návrh abée
o postoupení sbírek musejních.
Praesidium zemského výboru sdluje na základ vysokého pipomenutí ze dne 20. listopadu 1815, že za píinou povoleného 30.
od
ei
vlašské a eské purkrabí eského zprávy
V. obsazení stolice
J.
vyžádány od nejvyššího
pi
o
a literatury
zízení
podává zprávy ty stavm, mohlo uiniti potebné opatení k obsazení a zízení
stolice
pražské universit
;
eské
aby se
eské
stolice.
52. Protokol dietálního sezení 22. íjna 1817, za pedsednictví zemského hejtmana a snmovního direktora Antonína Bedicha hrabte
Mitrovského. 1.
žádost
Probošt mikulovský rytí z Korborma na svou pijat do snmu a uveden; podobn svob. pán Karel
Sterneck,
majitel lenního panství Oujezda.
Postulata píspvek na stavbu 2.
povolují
se
až
na odstavec
9.
(mimoádný
Pi 2. — 5. odstavci (jež se týkají dominikální a rustikální, relu-
'silnic).
dvojnásobné dan iní sum my na míst pírodních dodávek k vojsku, vojenských výdajva náhrady za výdaje pro zembranu
—
úhrnem
aspo
11,199.829
zl.
45
kr.)
pipojuje
se prosba k
J.
V.,
vrné provincii Moravské bylo dle možnosti podstatn uleheno, ponvadž stav kontribuent na aby
v píštím
dlouho takových
roce
bemen
nesnese.
—
121
—
V píin píspvku na stavové v tomto
stavci,
silnice, jenž se požaduje v 9. odroce nejsou nikterak s to, aby podali
ochotné prohlášení, ponvadž jak známo
nhož zmínné píspvky
z
systemisovaných vydání
fond
byly vybírány,
hraditi,
le by
dan nápojové,
nemže
již
ani svých
co nejdíve došlo k povolení
stavv o zvýšení dan nápojové, jak již v reskriptu kvtna 1817 jest slíbeno. S návrhem došlým z nejvyšších míst, aby za jednotným
žádosti 8.
upravením dchod z zemích ddiných tato r
ován a,
stavové
dan
nápojové
nmeckých da v provincii Moravské byla inkamenesouhlasí a prosí, aby J. V. od tohoto zámru ve všech
upustilo. 3.
Spolku pro podporu chudiny
povoluje se
optn
3000 zl., a to, ponvadž dekretem dvorské kanceláe z 10. bezna 1808 smí se jen 1500 zl. k tomuto úelu vnovati, vyplatí se 1500 zl. hned a zemský hejtman se požádá, aby u J. V. vymohl svolení k výplat dalších 1500 zl. 4. Usneseno pimluviti se u J. V., aby zemskému výboru byla dána plná moc poukazovati bez dalších dotaz po-
tebným
úedníkm
zálohy
výbor jest repraesentantem
na jich
celého
služné,
ježto
„corpus statuum"
zemský
a tedy
dvry, zvlášt když guvernér jakožto zemský hejtman vede jeho praesidium; tím vyplyne úedníkm podstatná výhoda, že se jim bude moci udlovati rychlá podpora. Tomuto právu tší se i magistráty královských mst až do urité výše, a tedy by se musil celý stavovský sbor proti tak malým korporacím cítiti odstreným a pokoeným, tím více, ježto stavové zasluhuje výborné
i
svou
horlivostí
nejvyšší 5.
pro knížete
dvry. Stavm oznámeno,
i
vlast
vždy
že prý velká
se
ást
osvdili hodnými jich projevila pání,
na míst dosavadní šarlachov ervené uniformy byla zavedena nová, záležející z tmavomodrého fraku s šarlachov erveným soukeným límcem a s výložky beze všeho vyšívání. Naproti tomu stavové popírají, že by kdy takové pání byli vyslovili a žádají, aby byli ponecháni pi dosavadní uniform. aby
Josefu Axmannovi, stavovskému chovanci vídeské akademie výtvarných umní, dle návrhu zemského výboru za dv 6.
mdirytiny (Madonna dle Mazzuoly a vypracování Macochy, navržené od inspektora galerie knížete Esterhaze a c. k. komorního
—
12 c2
—
radirytce Fischera) povoluje se remunerace 150
zl.
v.
m.,
s
do-
datkem, že práce pedkládané stavovskému shromáždní nemají jako se stalo u Macochy, nkolik
se,
msíc ped
tím na prodej
nabízeti.
Na vdomost se bere oznámení dvorské kanceláe, jakým zpsobem lze snáze bez velkého nákladu a formalit — dosáhnouti uherského indigenátu. 7.
—
Zemský hejtman sdluje,
ástka 25.000 zl. vyplacená gubernialnímu radovi Sedlákovi na dokonení pomníku na Františkov, ješt nestauje. Ghvalnou ochotou brnnské kapi8.
tmto sadm
toly,
která k
zdi,
docíleno
jest
že
postoupila zahradu
nového
vchodu
z
pi vnitní mstské
msta od
Petrova, a tím
vlastn Františkov jest spojen s mstem. Tím netoliko sady podstatn se rozšíily, nýbrž celek vskutku mimoádn zveleben, ovšem také nové,
Krom
tím nepedvídané velmi
znané náklady pibyly.
toho pro navštvovatele pomníku, na ochranu
deštm k
ped
i
ped parnem slunením
odpoinku ve zpsobe
kryté
bylo
teba
kolonádové
zíditi
ped náhlým stinné místo
chodby.
Konen
pekrásného a velmi tvrdého mramoru, v rozsahu 62 stop zvýší, a dovoz ohromné massy vážící 8 9000 cent tak vysoko a nepíznivý rok zvýšil ceny všech prací tém dvojnásobn, že všechny tyto nenadálé náhody, výlohy na pomník a požadavky sahají daleko nad dívjší rozpoty a nyní po nejpodrobnjší kalkulaci guberniálního rady Sedláka a arcivévodského architekta Pichla jest ješt teba nejmén znané summy 80 90.000 zl. v. m. Zemský hejtman uznává, že dokonení pomníku ukládá stavm velkou obt, ale pece se vele pimlouvá za povolení tohoto obnosu a naznauje zpsob, jakým by se náklad ten uhradil. Roku 1812 totiž Morava pro observaní sbor v Halii pispla více než ostatní zem. náklad
stoupl
tžení,
otesávání
a hlazení
—
-
J.
V. uznalo
petížení
zem
a výsledek
dalšího
byl,
že
Morav
pikázána náhrada 226.346 zl. 24 / 4 kr., Slezsku 47.262 zl., kterýžto obnos již došel do stavovské hlavní zemské pokladny, aby byl percipientm rozdlen. Z toho dle repartice od útárny provedené mli by obdržeti: 3
msta
1.
královská
2.
duchovenstvo 2113 zl. 27 kr., poddaní 142.480 zl. 54 kr., svobodníci 1014 zl. 15 kr.,
3.
4.
1219
zl.
33 3/ 4
kr.,
- 123
5.
prvním
-
vrchnosti na dominikále 79.518
zl.
tyem úastníkm
dan
mají se od
15
kr.,
kteréžto
summy
odepsali.
Kdyby chtli stavové této náhrady pro sebe se zíci, tedy by se potebný náklad snadno sešel, nebo zemský hejtman nepochybuje, že zbytek zapraví ochotné slezští stavové. Zdárné dílo by se bhem r. 1818 dokonilo a stavové nemusili by ani hoto-
vými penzi pispti. Stavové uznávajíce dokonení pomníku za nezbytné, ochotn zekli se náhrady 79.518 zl. 15 kr., v oekávání, že slezští stavové eho nad to bude teba, stejn ochotn složí. pednesených v tomto sezení Z ostatních
pedmt
Olomuckému kanovníkovi Filipovi udlen moravský inkolát.
1.
rymu
nové dobrovolné pjce.
2.
Patent o
3.
Moravsko-slezské piaristské
od ekvivalentu
dan
4.
O
5.
Dekretem
nován
hrabti Szapa-
vypsání
kláštery
osvobozují se
ddické.
osobní
dan
dvorské
kanceláe
biskupem brnnským
za
1817.
r.
21. listopadu
z
zdejší kapitolní
1816 jme-
dkan
a
mo-
Václav rytí Stuffler. 6. Appellaní president Heman František svob. pán Hess jmenován na místo vystouplého hrabte Josefa Auersperga nejv3 šším zemským komoím v markrabství Moravském
ravsko-slezský guberniální rada
r
(reskript z 7. 8.
5.
prosince 1816).
Beaufort-Spontino v udlen eský inkolát. O založení umoovacího fondu pro zúroitelný Vévodovi
i
státní dluh. 9. Dekretem dvorské kanceláe
z
moravsko-slezské spolenosti jmenování: císasko-královská, a ražení
1.
ledna 1817 povoluje se
podpoe orby atd. pomedailí pro hospodáské k
zásluhy. 10.
O píspvku stav na úhradu ádných výdaj krimi-
nální justice. 11.
Potvrzení volby svob. pána
Ludvíka Kónigsbrunna
zemského výboru. Císa svolil k udlení podpory 3000
za písedícího 12.
dobroinnému 13.
spolku
brnnskému
(nejvyšší rozhodnutí z 21.
Povoluje se dovoz
zemí rakouských.
zl.
dalmatských vín
dubna do
1817).
ddiných
—
poštovného poplatku
14.
Regulace
15.
Dvorní rada nejvyššího
Bubna
—
124
za
dvoru
soudního
listy.
hrab Josef
Litic jmenován nejvyšším zemským sudím markrabství Moravského (dekret z 8. bezna 1817). 16. Stavm se dovoluje nositi epaulety na stavovské uniform, 17. Dvorským dekretem z 5. ervence 1817 se zamítá návrh stav, aby povolených 1000 zl. se vnovalo na vzdlání porodních bab. 18. Zemský výbor sdluje nejvyšší rozhodnutí, že má zstati na Morav pi dosavadním zízení, dle nhož hodnost nejvyšz
a
z
šího zemského komoího jest spojena s hodností appela ní ho presidenta, nejvyšší zemské písaství pak s presidiem zemského s o u d u zárove podává k uschování 1
;
v registratue ona vyjednávai akta, která zavdala
podnt
k tomuto
nejvyššímu rozhodnutí.
Rytí Jan Paris h, majitel Žamberka, povýšen do stavu baronského s názvem „ze Žamberka". 19.
znojemského krajského hejtmana za povýšení do stavu baronského neb
20. Žádost pensionovaného
Rosenzweiga
šlechtice
aspo
rytíského se zamítá.
53.
íjna 1818 za pedsednictví zemského direktora Antonína Bedicha hrabte
Protokol dietálního sezení 21.
hejtmana
a snmovního
Mitrovského. 1.
pijata.
Postuláta Žádá
se
jednom vypsání ádné pozemkové lišící
pro rusticali
mimoádného pídavku dominicali a pro rusticali
odstavci od loských,
se jen v
dan
pro dominicali
1,321 349
zl.
15 kr. v kovové minci,
5,671.472
zl.
24
kr.
ve vid.
440.449
zl.
45
kr.
v kovové
1,890.490
zl.
48
kr,
ve vid.
mn,
pro
mn, mn.
Tyto sum my budou ihned repartovány a stavové se vynasnaží, aby in re et tempore od 1. listopadu v ádných lhtách byly odvedeny. vzíti
Stavové však nemohou opomenouti v tchto tžkých dobách útoišt k nejdobrotivjšímu srdci milovaného panovníka,
aby je
kdysi
nestihla
výitka,
že
vrn
nevylíili
pravý
stav
—
125
Vyznávají oteven (freimthig !), ž e pokládají summy, z nejvyšších míst postulované, za berní kvantum, které od zem nelze sehnati („unerschwinglich*) a které majetkovým silám vrchností, stejn jako poddaných není pimené. I dovolují si k objasnní toho provincie.
obdobích pipadnuvší na zemi Moravskou a dopodrobna vypotenou od zemské útárny z toho kontribuci v rozliných
srovnati
;
vyplývají tyto resultáty
Podle staré až do r. 1806, krom astjších pírodních dodávek, bez pirážky potrvavší berní soustavy, neplatila provincie Moravská, bez ohledu na valutu, více než 1,749.603 zl. pozemkové kontribuce, a to, ponvadž adminikulární dan a na jich a)
dan
místo nastouply fond
nápojové pispívaly dominikále
317.771
rustikále
b) Dle josefínské berní regulace
kové
dan
r.
(N. B. byla
r.
508.506
zl.
923.325
zl.
na základ výnosu
1790 bylo by mlo platiti: dominikále 500.297 zl. po 14 nedominikále 1,567.324 zl. po 11
zl.
z
pozem-
zl.
16
kr,
p. c,
zl.
28
kr.
p.
c.
1791 zase stará soustava zavedena.)
vídeské mny bylo placeno, kontribuce, pirážky i se zapotením pírodních dodávek uvedených na peníze ve vyšetených prc)
inily
R. 1812, kde
veškeré
mrných
a
cenách
d) R.
dle valuty
již
platy
za dominikále
1,937.605
zl.
3 kr. v. m.
za nedominikále
3,507.601
zl.
6 kr. v. m,
1819 bylo žádáno:
pro dominicali
1,761.799
zl.
v kovové
pro rusticali
7,561.963
zl.
vid.
Ze srovnání tchto velmi rozdílných vrchnosti
r.
1819 375 krát více
mají
zaplatiti
nežli
pi
2krát
tolik
33
kr.
konv. m. a poddaní o 3,643.653
r.
1812 dominia,
josefínské
berní
než tehda;
a
regulaci z to
1790,
r.
poetn
zl.
zl.
5 kr. více ve
r
mny. vyplývá,
na kovové a poddaní
vrchnosti
pijme-li se kurs 250,
a poddaní o 4,054.362
summ
mn
že
mn, skoro
o 1,171.384
zl.
8 kr. vid. m. a oproti o 2,466.892
výmnných
zl.
listech.
27
kr.
Z toho
neobyejn vysoko nová berní kvóta jest vymena, není možno sehnati takové summy v dob, kdy kovové peníze jsou velmi vzácné, papírových penz jest vždy mén, a zárove vysvítá, jak
i
nízká cena plodin,
u nkterých úplný nedostatek odbytu, zdroje
—
126
—
píjm
majitelm pozemk vyschly tak, že mnozí, zvlášt daných, budou sotva moci da ze svých píjm hraditi.
Ponvadž uvedené
berní
summy
ron
pod-
založeny jsou na
výtžku pozemkového, páil by
istého
z
16°/
pozemkový píjem v kovové mn, píjem se
na 11,011.243 zl. 45 kr. poddaných na 47,262.270 zl. vídeské mny, ili v kursu o 250 na 18,904.908 zl., tedy veškeren roní pozemkový výtžek z Moravy na 30 milion zlatých kovové mny a cena všech realit na 600 milion zlatých, což si mysliti jest úpln nemožno. I nemohou vrchností
vrn
nejposlušnjší
stavové jinak, než se domnívati, že za pí-
konaného na základ nejvyššího rozhodnutí 7. dubna t. r. (sdleno zemským hejtmanem a snmovním direktorem hrabtem Mitrovským 6. ervna t. r.) odhadu veškerého istého píjmu pozemkového za úelem regulování kontribuce esko-rakouských a haliských provincií, kterýž dle obsahu nejvyššího snmovního postulátu ze dne 14. záí t. r. vzat jest za základ ástek berních ležitosti
postulovaných
pro
rozliné
provincie
za rok 1819.
naskytl
se
velmi podstatný omyl (snad že tetina nebyla odražena na úhory,
jednoho roku [ze tí mic] byl zamnn s výtžkem jedné mice) anebo že snad této provincii — jakož se anebo výtžek
skuten mezi nkterými stavovskými leny taková povst — piražena byla summa urená jiným provinciím.
rozšíila
otcovském smýšlení a smyslu pro spravedlnost J. V. vrn nejposlušnjší stavové, kteí podali tolik dkaz obtavosti v dobách nejtžších, jsou pln pesvdeni, že není úmyslem J. V., aby ukládal nkteré zemi tak znané summy, jichž není
Pi
možno není
sehnati,
pimena V
1.
stati
odstavci, že z
ného
s
dílem ve prospch jiných
ve
výši,
která
zárove vyslovenému mítku rozdlovacímu. nejvyšších
postulát
prohlašuje
se
veškerého pozemkového píjmu,
použitím co
možná spolehlivých dat
se 16 procent žádati jakožto
Vrn
zemí,
da
v
1.
a
2.
vypoíta-
za rok 1819,
má
pozemková.
nejposlušnjší stavové nemohli však nikterak rozluštiti
onu basis zde vyslovenou. Dle summární josefínské berní regulace páí se na Morav výtžek z pdy celkem na 17,173.178 zl. a to pro vrchnosti na 3,504.843 zl,, pro rustikále ili nedominikále na 13,668.333 zl., všechno v tehdejších dobrých penzích. Jestliže tedy z toho by se vzalo 16 procent, pipadlo by na
—
127
na nedominikále 2,186.934 zl., ili tato v kursu o 250% na 5,467.335 zl. vid. m. Pirovnají-li se tyto summy k onm, jež v nejvyšších postulátech jsou vysloveny, bylo by vrchnostem v konvenní
dominikále 560.774
zl.,
mn
mn
o 2,094.628 zl. o 1,201.035 zl. a poddaným ve vídeské vire zaplatiti, než 16 procent bruto výtžku pozemkového, a dle procent vypoteno, dominiím o 50%. rustikalistm mezi 20 a
25 procenty.
Tento neobyejn vysoký percentový podíl, který se nedá srovnati s výrokem J. V., že žádá od stavv i poddaných jen 12% stabilní a jen 4% mimoádné dan, pohnul vrn nejposlušnjší stavy k prosb, aby J. V. ráilo velmi stísnné provincii již nyní nejmilostivji nkterou pomoc poskytnouti tím, aby prozatím aspo upuštno bylo od 4% mimoádné pirážky in dominicali o 440.449 zl. k. m. a in rusticali o 1,890.490 zl. vídeské mny, pro budoucnost pak, ponvadž majitelé mohou sice dáti zrní, nikoli však tolik penz sehnati, aby dodávka z dan byla vyata a in nátura požadována, konen aby svrchu íseln uvedený pomr mezi berním kvantem, pozemkovým výtžkem provincie a pipadajícím procentem, v nmž vrn nejposlušnjší stavové shledávají znaný omyl v nynjších výpotech (k jichž vysvtlení dali vypoísti od zemské útárny do podrobná výtžek jednotlivého statku Nm. Knínic) od dvorské komise k regulování pozemkové dan byl blíže vyšeten a zárove aby nkteré osvdené osoby, jež stejn jsou zbhlé v rektifikaci a ve zdaování, jako se stavem zem obeznalé, vybrané od stav ze zdejších statká, smly do Vídn se odebrati, aby jim od dvorské komise byl zevrubnji znázornn klí k vypsání 12% a 4% dan na tuto provincii, a aby smly zmínné dvorské komisi naproti tomu pednésti své pochybnosti a poznámky.
Ponvadž
jest
císaství moci býti lika provincií
doba ješt daleka, kdy budou
vymeny
a katastrální knihy
sepsány, a na základ skutených
zem
veškerého
pozemkové
výmr
i
to-
odhad
provedena nová berní regulace, tedy by toto pedbžné vyšetení a oprava znan pisplo k upokojení zem a stavové by nemusili v píštích letech s podobnými prosbami k J. V. pistupovati, jako již
ped
2 lety byli nuceni,
v dietálním
prohlášení
íjna 1817, podati své námitky o výšce berních kvót a o nesnázích jich shánní, nadto pak co nejnaz
29.
íjna 1816 a
z
22.
128
léhavji prositi o slevu a ulehení,
zvlášt pak obšírn
vylíiti
nepíznivý stav poddaných. Jak mnoho namáhání stálo poddané v tchto dvou letech, aby svým berním povinnostem dostáli,
obtí vrchnosti pi tom ze své strany pinesly, ježto jim bylo netoliko se svými požadavky ekati, nýbrž poddaného ješt krom toho podporovati, aby jej až do nynjška zachovaly ve stavu kontribuce schopném, jak potom ani tyto obti všude nepostaovaly, a týž musel útoišt bráti k odprodávání pozemk k množství žádostí za rozkouskování, k obtížení a velkému zadlužení hospodáství v pozemkových knihách, ano k prodeji tím i zmenšení fundi tažného a krmného dobytka a k instructi, kolik
T
i
— to všechno
byla by
skuten
notorická data, která královskému
zemskému úadu ze zpráv královských krajských známa a jichž pravdivost a správnost královští
úad krajští
budou
asi
hejtmane
na dotaz, dle povinnosti a svdomí by musili potvrditi, což také se dosvduje jednak odpisy, jednak úplnými slevami dodávkové reluice, jež od Jeho Velienstva tolika poddaným jsou povoleny.
poddaný
Jestliže
nulých letech, a ješt
nkolik
tomto postavení již v mikde pece v okamžiku vypsání dan na rok 1819
msíc
octl
se
v
potom plodiny jeho
pdy
zachovaly
si
trojnásobnou cenu oproti tomu, jakou mají v tomto nastupujícím
vojenském roce, co asi bude v tomto roce, kdy zdanní samo loské pevyšuje o 619.907 zl. 21 kr. vídeské mny, osudem nebohého poplatníka? kde jeho plodiny jsou bezcenné naproti tomu ziskuchtivostí živnostník vše ostatní, eho k obdlávání pozemku a pdy nevyhnuteln potebuje, i jeho veškeré odívání jest ve starém drahém pomru, jaká mu kyne vyhlídka, jestliže vtší díl postrádatelného nábytku již v minulém roce prodal a své pozemky z nejvtší ásti tak obtížil, že mu pro nedostatek úvru neposkytují žádné další výpomoci, a vrchnosti, jichž požadavky vtším dílem z pedešlých let i dívjší nejsou uspokojeny, nemohou mu podpory poskytnouti.
tém
I
dovolili
pesvdení jména pro
si
vrn
nejposlušnjší stavové
a z vysokého citu
povinnosti
zde
z
nejvniternjšího
optn
a
to
ze-
nejoddanjší prosbu opakovali, aby jim J. V. aspo postulovanou pirážku 4procentní o 1,890.490 zl. 48 kr. nejmilostivji a tím spíše sleviti ráilo, ježto krom toho jest obava, že upadnou ve velmi znané nedoplatky, proti kterým rustikální poplatníky
129
-
asté vojenské exekuce netoliko budou bez úinku, nýbrž zpsobí ješt další jejicb úpadek. slav vrchností dovolili si vrn nejposlušnjší staAvšak vové zde podrobnji vylíiti. Nastává u nich pípad, že ped zavedením josefínské úpravy dan pozemkové ve starém rectiiicatorio (kde poddaný byl stižen 33 zl. 20 kr. p. c.) pipadalo jen 26 zl. 18 kr. p. c, potom po zrušení Josefínské dan pona zemskové zvýšeno na 30 zl. 25 kr. p. c, nyní však dle svrchu uvedených dat jest jim platiti až 50 procent z výtžkn pozemkového. Uváží-li se ješt pi tom, že tuto da dlužno spláceti v druhu penz, který ješt není ve všeobecném obhu, že tedy jakožto zboží s velkými nesnázemi musí se prodávati a tím dle i
n
prmrn
machinací ažiotérv
da
sama
msín mže
stoupati,
že
dále
píjmy vrchností nedostatkem odbytu a jako u poddaného, nepatrnou cenou plodin proti dívjšku jsou sníženy na tetinu,. i na tvrtinu, že krom rubriky vinaství (která snad na celé Morav neobnáší tvrtinu dominikální kontribuce, u nkterých panství není jí vbec neb ne v náležité kvalit) vrchnostem nejsou žádné zdroje píjm v konvenní minci oteveny; jestliže konené se uváží, že pi tak vysoké a nevystihlé rustikální kontribuci poddaný, který pedevším musí zempanské dávky odvádti, zstává se svými vrchnostenskými povinnostmi v penzích i v práci pozadu, a tím panství netoliko v bžném píjmu, nýbrž i v provozování hospodáství samého na nkolik následujících let jest zpt vrženo a tak ze dvou stran se ocitá ve velké škod, tedy by mohlo J. V. také vrchnostem nejmilostivji ulehení poskytnout a stavové tedy dovolují
aby také jim v
1. 3
/4 kr.
v
si
prositi
úvod uvedená
4°/
pirážka o 440.449
zl.
konvenní minci nejmilostivji byla prominuta,
onu nejoddanjší prosbu, kterou stavové nejdtklivji podali již v dietálním prohlášení ze dne 29. íjna 1816 na vojenský rok 1817, aby totiž vrchnostem bylo dovoleno, emíiteuty za ony dominikální pozemky, jichž užívají, k placení dan pro dominicali tím spíše pibrati, ježto jest pirozen oprávnno, aby onen pomrn da platil, kdo pozemek drží a jeho užívá, a také § 1144 obanského zákonníka vyslovuje, že užívající vlastník má nésti všechna ádná mimoádná bemena, dan, desátky atd. J. V. sice o této nejpoddanjší prosb ráilo v nejvyšším zodpovídacím reskript ze dne 2.
aby
J.
V. ráilo uvážiti
i
9
—
130
—
kvtna 1817 ad passura imum nejmilostivji rozhodnouti, že zmínného § obanského zákona v tomto pípad nelze bezvvminen užiti, ponvadž ustanovení, co jedna neb druhá ást na tom má platiti, dlužno hledati jen v uzavené smlouv, J. V. však ponechalo v témže odstavci vrchnostem pi rozmanitosti uzavených emfiteutických smluv, aby si svá práva na závaznost píspvk píslušných užívajících vlastník proti nim samým vy8.
práv
Ale
bojovaly.
v tom jest pro vrchnosti podstatná nesnáz,
ježto jest známo, že velmi
ukládají
aspo
mnoho tchto smluv
závaznost, vzíti na sebe pro rata
Ponvadž však dle summa pro dominicali a
dodávky a pod. 1819 berní
pozemkové
jen pod názvem tento výraz
všech
v zemi emfiteutm
emfiteuti
onch
si
vezmou
mimoádné dan,
nejvyššího postulátu na rok rusticali
dan
vbec
vyslovena jest
a lze se tedy nadíti, že
aby se vymkli ze které dosud ochotn na sebe
za záminku,
podíl, brali a práv tak i úady soudní v nastávajících pípadech budou se jen slova držeti: dovolili si stavové co nejposlušnji poprositi, i
ponvadž ve
berních
odstavci
4.
zmínného
1.
speciálního
dílu
nej-
tomto berním požadavku zahrnuje také všechny platy, které dosud pod názvem ádné kontribuce pro camerali et militari, tetinové pivyšších postulát na rok 1819
rážky,
J.
V. v
véno pídavku, zemské dodávvojenských píspvk byly odvádny,
100 pr o cent o
kové reluice
a
tedy v tomto vysloveném, zjednodušeném berním titulu všechny
pirážky
pedešlého roku jsou obsaženy, aby J. V. bud vydalo vlastní nejvyšší rozhodnutí o vyšetení tchto píspvk od emfiteut, aneb aspo všem justiním úadm — které jinak o tom žádné zprávy nedostávají
—
nejmilostivji naznailo,
že
v ny-
njší berní summ také ostatní mimoádné píspvky i reluice dodávková jest obsažena, že tedy dominiím i nadále zstává vyhrazeno, aby požadovaly odvádní píspvk v kontrakte obsažené. 3.
venní
Prosili,
mn
aby vrchnostem byl
oteven
tím,
aspo že
jeden zdroj
by
jim
píjm
v kon-
nejmilostivji bylo
povoleno právoplatné inžovní poplatky, které dílem v odevzdaných fassích již ped 70 lety byly piznány, tedy k odvádní v této minci úpln jsou vhodné, a vbec všechny inžovní po-
do roku 1799 v užívaní emfiteut ponechaných na základ smluv vybírají, od vojenského roku 1819 také zase smli vybírati v konvenní minci. platky,
jež
vrchnosti
z
práv svých až
-
131
Vrn
nejposlušnjší
stavové
pi tom zetel ke sku-
mají
ten
stísnnému stavu rustikálních poddaných a akoliv jest týž pípad u piznaných penz urbariálních a poplatku robotních, pícce se omezili na ty, kteí mají práva dominikální. mlynáe, hospodské a jiné podobné nájemce a emíiteuty, a prosí o nejvyšší pokyny v té píin k úadm. 4.
jest
Konen
sama sebou
nkde
vrn
prosili již
vádcimu
jenž
dni,
naíditi
píin
královským
msíních lhtách
každému dominiu
summy kovových penz
shánti,
krajským
aby
V.
teprve
až k od-
a to
uren,
jest J.
úadm
dan
k placení
dosti veliká nesnáz,
peníze nakupovati a v
ponvadž
nejposlušnjší stavové,
tak
znané
ráilo nejmilostivji
skrze
zemský
úad
v té
aby vrchnostenské úady, kdyby snad berní obnosy nebyly práv v ustanovený den odvedeny, nýbrž splacení se nejvýše o 8 neb 14 dní opozdilo, nebyly snad hned podrobeny sekvestraci naízené systemálním patentem z roku 1748 a vydány nepíjemným ústrkm. slušný ohled a šetrné jednání,
Konen
dovolili
si
vrn
nejposlušnjší
stavové
nutnému ulehení obojích poplatník, jak poddaných, tak ješt jeden nanejvýš dležitý
movnímu et
prohlášení.
camerali
oddlen
pedmt
Od nepamti z
nejvyšších
i
k
sn-
uvésti a pipojiti k
byla
da
vždy pro
míst postulována,
tak
vrchností
militari
obnos pro
vlastn na majitele pozemk vypsán, obnos pro camerali však ex lundo domestico, do nhož tehdejší všeliké vedlejší dan plynuly, a od zavedení dan nápojové na základ píslušného recessu ze dne 24. ervence 1777 až do nynjška z dchodku dan nápojové vybírán a tvrtletn ad camerale odvádn. To se dalo také ješt v docházejícím vojenském roce 1818 s 347.771 zl. 5272 kr. a s tetinovou pirážkou o 105.933 zl. 57 2/4 kr., úhrnem s 423.695 zl. 50 kr., o ktemilitari
vždy
rýžto díl bylo
na zemi,
mén
Ponvadž
v letoších nejvyšších
berní požadavek byl vysloven,
na pozemky vypsáno.
s
novým
domnívali
se
titulem
vrn
žádá se celý
postulátech a jakožto
pozemková
nejposlušnjší
stavové,
da
že se
musí dle toho doslovn zachovati a také dle toho bez zmínné srážky vypsali tuto summu na majitele pozemk. Nicmén odtud vzrstá pro tyto nové bím, jehož dosud nenesli, a ponvadž 4. odstavec nejvyšších postulát vyslovuje zeteln, že sice
v
tom
již
také
kontribuce
pro camerali
i
s
tetinovou 9*
132
—
pirážkou
jest zahrnuta, dovolili
si
prosbu, aby
J.
—
V.
ráilo ponechati
vrn
nejposlušnjší stavové
pi tomto dosavadním zpsobu
na nejvyšším recessu o dani nápojové i na prastaré zvyklosti, a aby dovolilo, aby ona summa také pro rok 1819 z fondu dan nápojové byla k dobru pozemkovým poplatníkm, a to letos v tom zpsobu, ponvadž zatím veškeré postuláty jsou vypsány na pozemky, a ponvadž beztoho již v prosinci pro vrchnosti 3 a pro poddané 4 berní lhty se musí platiti, aby tento nkdejší kamerální obnos i s tetinovou pijež se zakládá
vypsání,
rážkou ve výši 423.695
zl.
10
kr.,
který
pro
obnáší
clominikále
poddané 272.947 zl. 35 kr., jim v pozdjších msících, kdy platy beztoho se budou velmi tžce shánti, byly k dobru pipoteny, respektive odepsány. 150.748
zl.
15
kr.
a pro
S touto nejpoddanjší prosbou
jest
jim však zárove
ped-
nésti jinou, která s ní jest v nejbližší souvislosti.
Až dosud píjmy fondu dan nápojové záležely pouze v penzích papírových. Ponvadž však poplatným dominikálm summa, k jich dobru vyplývající, ve vypsání by mohla jen v kovové minci býti odražena, která by s nesnázemi teprve od fondu dan nápojové musila býti zakoupena, a ponvadž zatím vrn nejposlušnjších stav došel dotaz, zdali a jak by také oni mohli své úedníky, jako úedníky státní, vypláceti v konvenní minci což obzvlášt pi etném personálu dan nápojové jen tehda by se mohlo státi, kdyby dchod také v této byl pijímán
—
—
mn
prosili
jakož
vrn
tomu
jest
nejposlušnjší stavové, aby
u
dchodu
z
erariálních
tabáku, u osobní, výdélkové a židovské
J.
V. ráilo dovoliti,
tax,
kolk,
dan, aby nyní
pošt
a
také po-
hraniní da nápojová a konsumový dchod z dan nápojové od 1. ledna 1819 smly se vybírati v oné valut v konvenní minci, ve které již od 41 let záleží, a to dle tehdejšího tarifu, ze sudu piva 2 zl. 15 kr., ze sudu vína 9 zl. 36 kr. a ze sudu koalky 13 zl. 20 kr.
Pi tom by jednak má zapraviti, co ped
nikdo nemohl
naíkati,
jestliže jen to
se tak dávnými lety bylo uznáno za slušné. jednak by poddanému, jehož nepíznivý stav nahoe jest vylíen, tím se poskytla velmi znaná výpomoc, že ped tím vypotená kamerální summa o 272.947 zl. k jeho prospchu by byla vypo 250 zl., a tím se mu poskytla náhrada 682.367 zl. 30 kr.
mnna
— Kdyby však
V.
J.
133
nemínilo
hovti, tedy vidli by se nuceni poprositi aby
tarif,
prosb
nejnaléhavjší
této
aspo
tak jak byl v tomto roce zvýšen,
vy-
o nejvyšší svolení,
zstal
pípad
i
na dále od
by ovšem jen poddanému k dobru ástka kamerami kvóty o 272.947 zl. ve vídeské mohla býti pipotena, naproti tomu onen podíl o 150.748 zl. za dominikále by musil v konvenní z fondu dan nápojové docházejícími penzi papírovými býti zakoupen. 1.
ledna 1819,
v kterémžto
mn
mn
Ostatní
pedmty
jednání:
Uplynulým sexenniem hrabte Františka Žer o tíná uprázdnno místo písedícího zemského výboru, zvolen vtšinou 1.
i
hlas hrab Jan
Troyer.
Volba pedloží
k
se
nejvyššímu
schválení.
Za jihlavského magistrátního radu Antonína Kóllera, vystouplého ze zemského výboru, ucházeli se: a) Josef Hoch smán n, olomucký magistrátní rada, '2.
Jan Tkaný, \ c) Jakub Schrótter, mag. radové d) Josef Philip p, Ponvadž ostatní královská msta, když
b)
král.
msta
Brna.
J.
slyšela o
kompetentech, odvolala se na starobylá svá práva, jež porušena, kdyby vedle
brnnského
druhým písedícím stavu mšanského
brnnský,
bylo
naped
vzato
brnnského magistrátu jako se
stal
se magistrátní zdali
ostatních 6 královských
ke kompetenci pipustiti,
i
zdali
by byla
purkmistra Gzikanna ješt
úvahu,
v
tchto
2.
místo
také
rada
lenové
mst mohou
patí výhradn
magistrátm ostatních královských mst Olomouce, Znojma, Jihlavy, Hradišt, Unova a Kyjova. Pítomní deputo vání královských mst prosili, aby byl v úvahu vzat nejvyšší dekret dvorské kanceláe ze dne
února 1813, který jim toto právo pikl v dob, Když od královského appellaního soudu byli z volby za výborové písedící vyloueni a tato místa hodlala se
výhradn
pikázati
17.
brnnskému
magistrátu.
Avšak shromáždní stavové vzali v úvahu, že o této vci nestává žádného nejvyššího pedpisu a žádné stavovské normy, a že tedy není píiny, pro by lenové brnnského magistrátu mli býti vyloueni z kompetence také o druhé místo písedícího zemského výboru stavu mšanského, dále uvážili, že tendence nejvyššího dekretu dvorské kanceláe ze dne 13. února
134
1813 zdá se
mst
ských býti
smovati nebylo
nemusí,
mohou
se
vyloueno,
že tedy také ostatní
ucházeti a tím tedy
Ponvadž
zachovává.
jen k tomu, aby také 6 ostatních králov-
volby
z
—
však
z
že
oba
z
Brna zvoleni
msta zárove
o toto místo
že
tato
stará
toho nevyplývá,
observance
že
by
se
také oba
mšanští písedící zemského výboru nemohli býti zvoleni z grémia brnnského magistrátu, ponvadž tradice dokazuje, že
již
ve starých
brnnských
dobách skuten
len:
oba písedící
byli
dsledku jim dle starého obyeje píslušného, zcela svobodného, neobmezeného práva vtšinou hlas zvolili brnnského magistrátního radu Jana Tkaného druhým písedícím a usnesli se požádati snmovního direktora, aby této volb vymohl nejvyšší schválení. Pro pípad z
radních
stavové
v
by zdejší mínní pece nedosáhlo souhlasu J. V. a mlo býti naízeno, aby druhé místo písedícího výhradn jen ostatním královským bylo pidleno, ml snmovní direktor 6 oznámiti, že po Tkaném proti ostatním brnnským kompetentm nejvíce hlasv obdržel olomucký magistrátní rada Josef Hóchsvšak, že
mstm
i
mann
a že tedy v
3.
tom pípad stavové
Brnnskému dobroinnému mužskému
piena
podpora 1500
dlen
vyplatiti z
ji
tovi svob. 4.
prosí o jeho potvrzení.
zl.
jakožto
maximum,
Jakuba Schabarta,
Brna, o podporu k
a naízeno nepro-
dominikálního fondu appellanímu presiden-
pánu Hessovi, jakožto správci
Žádost
spolku
eeného
spolku.
syna malíe ze Starého
návštv vídeské akademie
výtvarných
umní,
odkazem, že té doby na akademii není žádné vovské nadaní místo uprázdnno. se zamítá
5.
s
Zemský hejtman upozornil
sta-
stavy, že v nejvyšším patentu
íjna 1816, jímž J. V. naídilo zahájení dobrovolné pjky a pijetím všech zúroitelných státních papír k tomuto úelu majitelm poskytl nejmilostivjší píležitost, aby tchto papír pi jmenované pjce použili. Tato výhoda, kterouž dlužním z
29.
úpism zjednala se vyšší cena, nebyla však rozšíena také na stavovské domestikální památky, nýbrž tyto spíše § 4 zmínného patentu byly z pijímání výslovn vyloueny; dále upozoruje, že vydaný nejvyšší patent ze dne 21. bezna 1818, jímž se naizuje slosování staršího zúroitelného státního dluhu dle sérií
starší
rozdleného a kdež dluh,
z
nhož
aby veškeren února 1811 jsou
se vyslovuje nejvyšší vale.
úroky patentem
z
20.
na
sni/ony
—
ponenáhlu byl
polovici,
pvodn vitelm
135
zajištnou,
a
to
uveden na úrokovou míru, v kovové minci, o sta-
—
vovských domestikálních památkách rovnž se nezmínil, ježto pece jest slušno a žádoucno, aby také osud stavovských vitel, jak vzhledem na plné užívání úrok, tak i valutou byl na
osudu ostatních státních vitelv stejná vyhlídka do budoucnosti byla otevena. postaven
roven
tmto
Shromáždní stavové nanejvýš spravedlivým
i
shledali
nemohli
toto stejné
zatajiti
a jim jako
ocenní vskutku
pání, aby všeobecnou
památek co nejdíve byli upokojeni; usnesli se tedy zemského hejtmana požádati, aby u J. V. co nejdíve vymohl dotené nejmilostivjší svolení, ježto vzhledem k stavu, v jakém se ocitá stavovský dluh domestikální, nemže býti nejmenší námitky a nkdejší upokovové stavovskému kojení úplným podílem úrokovým a v fondu dle zdejšího vývoje nemže žádných nových výdaj zpsobiti ani nových úhradných pramen vyžadovati.
vyhláškou
o
tom
všichni
vlastníci
domestikálních
mn
Dle výkazu kreditních kální dluh v
summ
knih
928.475
zl.
nyní
záleží
2
6
/8
kr.,
veškeren domesti-
tento domestikální dluh
by však byl jistinami od stavv u erariálního kreditního fondu jakožto aktivum uloženými ve stejné výši 928.475 zl. 2 6 / 8 kr. úpln kryt, a stavové mají o této summ dle erariální památky, a to sub Nro 11.491 dd. 27. Septembra 1769 per 413.920 zl. 2 s hotovostí o 29 zl. 45 / kr., pak sub Nro 13.114 dd. 27. Sep8 tembra 1769 per 514.525 zl. 17 4/ 8 kr. První z tchto erariálních památek
mezi státními úvrními papíry k tahu urenými pod sérii ís. 359 a 360 u každé s polovicí, a druhá pod sérií ís. 361 a 362 rovnž u každé s polovicí. Jak se tyto táhnou, mže stavovský fundus ve stejné
práv
jest
a záleží
svým domestikálním jen na zpsobu, jak by se o tom
uinilo
oznámení,
výši,
a tím
tolik
o
emž
stavové
si
vitelm již
poskytnouti,
naped obecenstvu
vyprošují
nejvyšší
usta-
novení.
Toto opatení by mohlo dvojím zpsobem býti provedeno, bud že by hned nyní všechny pod rozlinými ísly v kreditních knihách zapsané domestikální památky dodatenou vyhláškou od státní správy byly zaadny do sérií 359, 360, 361 a 362, které tento domestikální dluh beztoho vlastn representují, anebo
že
by
pro všechny v
obhu
se nacházející
domestikální
136
památky od stav
byly
zvláštní série
oznámilo, že tyto jsou ve spojení
a 362, jež od státu jsou jsou následující (jež by
s
navrženy a obecenstvu se
onmi
sériemi 359, 360, 361
jmenovaných že domestikální památky
taženy, a ke každé z se
ustanovily)
rozdleny.
Zemský hejtman slibuje, že se u opatení bylo uskutenno. Ostatní vci pednesené v tomto 1.
veejný
mže
J.
V. pimluví,
aby
toto
sezení:
kanceláe z 31. srpna 1817, že zpronevru nebo zneužití úední moci
Nejvyšší dekret dvorské
úedník mimo
stupe zanedbání služebních po-
také pro vysoký
vinností býti zbaven úadu a nárok na pensi. Brnnskému kanovníku Ferdinandu Nieringovi 2. rytíi z Hochheimu udlen inkolát, podobn olomuckému kanovníkovi
Ludvíku svob. pánu Rau bérovi.
Gubernium oznamuje, že císaský rada Dr. Med. Steiner zvolen jednohlasn kancléem c. k. moravsko-slezské hospo3.
dáské spolenosti. 4.
Naizuje
pirážkou
i
za rok 1818
vypsati
se
da
tídní
s
50%
osobní da.
Nejvyšším dekretem dvorské kanceláe z 25. listopadu 1817 guberniální rada a administrátor moravsko-slezských státních statk 5.
Jan Sedláek povýšen „von Harkenfeld". 6.
Dekret
(11. listopadu 7.
na
Pi
zvýšení
o
nápojové
Arcivévoda benátským. 10.
tresty na
ve vozích
bráti zetel
akcií,
j.
Rainer jmenován
nejvyšší
místokrálem lombarsko-
s
kanclé a ministr vnitra hrab S aur au a.
Presidentem nejvyššího soudu jmenován
a konferenní ministr 12.
se
1818
p oj e n é d v o rs k é podizují se politickému centrálnímu ízení, v jehož
elo postaven 11.
ledna
1.
nemá
píjmím
padlání bankovek,
Všechny provincie, podízené dosud
kancelái,
od
s
v aktivit.
dlužních úpisu, depositních listv a 9.
dan
úad
obsazování civilních
Stanoví se
šlechtického
stavu
1817).
militaristy, jsoucí 8.
do
Zapravování
djž
se
hrab Wallis. poštovních poplatk
konvenní minci
(10. prosince
státní
za listy a místa IS1
7).
-
137
Dekretem dvorské
13.
práva pi
olomuckém ponechává
lyceu
uilištích. 15. Slouení nápojové
daní
prosince
li),
1817
ímského
a
snmu.
se
dan
se
židovskou potravní
máhr. vereinigte Tranksteuer-
k.
(k.
z
oekonomických zemských
Požadují se zprávy o
14.
komise
studijní
professorv pirozeného
ustanovování
und jdische Ver-
zehrungsteuer-Administration). 16. Nejvyšší
dvorský
úprav pozemkové
dekret
dan
z
ledna
5.
1818
ve všech rakouských,
o
stabilní
nmeckých
a
italských provinciích. 17. Ekvivalent
ských
ddické
dan
má
se vybírati z maltéz-
far.
18.
Svob.
pánm Antonínu
a
Ludvíku Braidovi
za-
kazuje se užívati titulu hrabcího. 19.
pánu
Svob.
Vavinci Baselli-Sssenbergovi
udluje se eský inkolát, podobn Václavu a šlechtici z Dobroslav.
JanuBeniškovi
Kesanští kupci, kteí bezprostedn od státu koupí a nejsou oprávnni držeti zemské deskové statky,
20.
statky
mají dostávati dispensi pro sebe 21.
statek
Rytíi
Divn
22.
i
bratru
arcibiskupský lenní
(7.
dubna
aby provincie prozatím mezi
1818),
vymení
dan
pozemkové.
povýšení panství Zákupského (Reichstadt), náležejícího
císaovu
skému,
pímé potomky.
ce.
Naízení
O
své
Stahlovi udlen odumelý
sebou se vyrovnaly vzhledem k 23.
i
velkovévodovi
Ferdinandu
Toskán-
za vévodství.
24. Snížení
poplatk v poštovních vozíc h
(11.
er-
vence 1818). 25.
Nejvyšším rozhodnutím
z
9.
záí 1818 povoluje
aby zárove chefem se,
kde guvernér neb vládní president jest stav, a tam, kde tomu tak není, chef stav ruí za bezpenost domestikálního fondu, onm stavovským úedníkm, jichž
tam,
plat
nepesahuje 800
zl.,
smly
se povolovati a poukazovati zá-
lohy nejvýše tvrtinou roního platu bez pídavku za šetení všech pedpis, které u politických fondv zemských úad i
jsou platný.
—
138
Na pímluvu zemského hejtmana povoluje se vyplatiti mužskému dobroinnému spolku 3000 zl. (14. záí 1818). 27. Nepovoluje se pro budoucnost nošení šarlachové uniformy, le onm jednotlivcm, kteí si ji nov opatili, 26.
pokud
nesmjí však tohoto povolení
neznií,
ji
vence 1818). 28. Dekret dvorské kanceláe které na dominikálních
srpna 1818,
z 20.
usedlostech,
pi
zneužívati (23.
er-
že rodiny,
nichž se navrhuje roz-
znovu chtjí býti založeny, mají býti aspo nadány a rozdlení samo na tuto výmru že jen
ko riskování,
80 micemi z dležitých píin
má
býti
povoleno.
hrabte S aur au a hrabti Mitro vsk érou. 1 )
List
Vysoce urozený
hrab
Nkolik dotaz o mítku, v jakém vymen jest kvotient bern pozemkové ve starých provinciích, kde ješt jsou papírové peníze v obhu, na vojenský rok o 12% pro ordinario a 4% pro extraordinario z istého výtžku pozemkového, pohnulo mne, abych V. E. sdlil piloženou pehlednou tabellu, navrženou od c. k. dvorské komise pro úpravu pozemkové dan. V. E. uvidí z toho
možno
zvláš
a kvotient
z
všechny základy, které na každou zemi
adaptovati,
lze
toho
resultující,
na nichž tento výpoet spoívá, rovnž sám sebou se znázoruje.
Poznamenávám toliko, co dmyslu V. E. také neujde, že výpoet výtžku berního kvotientu jest prmrem, který se stejnomrn týká všech provincií, o které tu bží, že státní správa pi nesprávnosti jednotlivých dat a pi rozdílnosti subrepartiního mítka, která od provincie k provincii ješt se naskytuje, i
prozatím se mohla že však stupnice
pidržeti
všeobecné
kontribuní
produkní
schopnosti
na jedné
stupnicím cen na druhé
v protivném Jestliže
stran,
stran
bere opravdová docílilo
pod skuteností
výtžková schopnost, hospodáství od dob
proti
stupnice jsou k
pomru, co možná zase se vyrovnávají. pi tom na míst výtžkových fassí
berní regulace, tak hluboko
pokrok
kteréžto
schopnosti,
stojících, v
jestliže
se
josefínské
josefínské
úvahu se
uváží,
berní
sob
jakých
regulace.
psaný ovšem nmecky, jest piložen na tomto miste k aktm ponvadž obsah jeho souvisí s jednáním stnvv o slevu berní, neváhal jsem doslovný peklad jeho sem zaaditi. ]
)
List ten,
snmovním,
a
139
—
mnoho pozemkv od té doby pešlo k lepšímu druhu kulnehled k pomíjejícím zjevm, které jen na tury, jestliže mimoádných pomrech spoívají se srovnávají elementy cen oné a nynjší doby, a jestliže zárove se ped oi uvedou všechny a jak
—
statistické
—
pomry
vnitní konsumce a vnjšího
odbytu,
tedy se
prostedkv, aby se pípadn ješt projevované pochybnosti o mítku zdanní vyteném na r. 1819, V.
E.
naskytne
ostatn
které
dvody
cími
dostatek
s
ješt o
jest
nco
než za
1818,
r.
pesvdují-
opravily.
Pokládaje
si
za
est
V. E. dáti k
vání tyto struné vysvtlivky, také
nižší
nepímou
cestou sdliti
Trvám
s
Vašemu služebnímu cho-
vyhrazuji
si
Vám
zárove, píšt
pouení sepsané pro obecenstvo.
nejdokonalejší úctou V. E. poslušný služebník
Ve Vídni
Saurau.
prosince 1818.
17.
*
*
V císaském re skriptu, vydaném (12. srpna) c. k. snmovním komisam, svob. pánu H e s s o v a rytíi Mannerovi, vyslovuje se stavm nejvyšší spokojenost za ochotné povolení i
postulát, dále se ujišuje, na stížnost stavv o obsazování
soudních
cizinci,
že
úad
všude dle možnosti bude se bráti zetel na
Moravany, presidia pak že vždy jen takovým osobám se udílejí, které dosáhly moravského inkolátu. Ostatní body snmov-
rodilé
zejména administrativní soustavy zemské, zodpovdny budou svého asu skrze gubernium. V tomto sdlení guberniálního presidia (ze dne 24. záí 1819) oznamuje se stavm optn spokojenost J. V. a zárove oekávání, že stavové nejusilovnji se postarají o správné odvedení vypsaných summ. Ponvadž dále poukázání potebných fond k uhrazení úrok odpadajících z erariálních památek zatím již se stalo, budiž stavm ujištno, že svého asu obyejný revers bude vydán dle ního
prohlášení,
týkající
se
;
toho vyjde k
snmovním komisam
reskript v opise.
Pokud však uvedené nejvyšší rozhodnutí týe se soustavy zemské administrace vbec, odpovídá se na prosby stav: 1. Vzhledem k požadovanému bernímu percentu poukazuje se
na ministerský
opis
má
se doruiti
list
ze dne 17. prosince 1818,
zemskému
výboru),
s
.
1089 (jehož
dodatkem, že
J.
V. nej-
140
vyšším rozhodnutím ze dne
6.
února 1819 ráilo zakázati každou
další diskussi v této záležitosti.
Nemže
nynjších okolností povoliti zapravování jisté ásti daní pírodními dodávkami. 3. Prosb o ulehení bern se vyhovuje ministerským listem ze dne 14. února t. r. vydaným za úelem pomocí pi berním petížení, na jehož základ zahájená opatení slezskému zemskému výboru ze dne 4. t. m.. . 23.539, jsou již oznámena. 4. Na prosbu o ástené ulehení vrchnostem pi pozemkové dani pibráním emfiteut J. V. doslovn ustanovilo „Pokud nynjší zízení pozemkové dan ješt se udržuje, nemže do právního pomru emfiteut platného v píin zapravování bern státní správa nikterak imperativn zasahovati, nýbrž vyízení se ponechává dohod stran neb výroku soudce. Dovoluji však, aby úady soudní o vlastním pomru formy berního požadavku, volené na r. 1819 a v jednotlivých rubrikách 2.
se za
:
bu
loského postulátu stažených v jedinou hlavní summu byly poueny, o emž dvorní kancelá spolu s nejvyšším soudním dvorem má se dorozumti a dle toho dáti soudním úadm pouení." 5. O mn, ve které pozemkové poplatky se mají odvádti, pouují platné zákony. 6. Nelze se uchylovati od pesného plnní pedpis systemálního patentu pi opoždném odvádní dan. 7.
O
uhrazení
t.
z v.
kamerální kvóty
z
fondu
dan
nápojové
rozhodne se pozdji. 8.
V
píin dchodku dan
nápojové odkazuje se
vbec
na nejvyšší rozhodnutí ze dne 9. ledna 1819 (které zemskému výboru ped 15. lednem 1819, . 1161, bylo oznámeno), a nelze tedy dle toho stanoviti, zdali a kdy moravský dchod z dan nápojové má býti na minci uveden. Podobn bude pozdji vyízen konený návrh stav o píští slev dosud postulovaných vedlejších obnos na platy appelaního soudu, zemského soudu atd.
54.
íjna 1819 za 'pedsednictví Antonína Bedicha hrabte Mitrovského.
Protokol dietálního sezení 20.
1.
da
Nejvyššími
na rok 1820:
postuláty
se
povolují,
zejména
pozemková
—
141
pru dominicali
1,068.070
zl.
30
pro rusticali
4,584.384
zl.
8
kr.
mn,
kovoví'
v
v papírových penzích,
kr.
pirážka 356.023
pro dominicali
pro
Stavové povolují
pi nejvroucnjší bez
úplné
sehuati,
pes
statká
Loské
nejvtší
penzích. opakují naléhav, že
3 kr. v papírových
zl.
pi
ale
ochot celé provincie pozemkovou da nelze
nejvtší
velkou
tak
obšírné vylíení bídy zemské se potvrdilo, ježto
námahy poplatník, pes
tak asté
800.000
zl.
etné
a
cize sekvestrace jich
aby
vrchnosti,
statk,
exekuce, nedo-
nepamti nevídané
platek rustikálních poplatník dosáhl výše od
tém
mn,
v kovové
kr.
summu,
sice tuto
píchylnosti,
zkázy
32
zl.
1,528.118
rusticali
vyhnuly dosud jim
se
znané summy
musily
si
1
Tebas požadavky na r. 1820 milostí J. bernímu kvantu se ponkud zmírnily, pece prohlásiti, že tyto slevy, obnášející ve i
kr.
a v kovové
mn
v jakém se majitelé
losku panství,
znan
337.704
pozemk
zl.
ocitají,
ubylo, ceny všeho obilí
kde se poítá na píjmy
z
kr.,
loskému
V. proti
obalu
dlužno bez
vídeské
52
vypjiti.
mn
1,489.491
nepostaují pro
zl.
stav,
poplatník proti rovnž klesly, a také u tch ježto
vlny,
[sil
tyto
znan
pokleslými
cenami rovnž budou velmi nepatrné. Stavové rádi uznávají otcovskou lásku a péi panovníkovu T projevenou v postulátech na r. 1820, a pipouštjí, že stát octl se minulými událostmi v tžkém postavení; nechce-li však panovník, aby na potomní léta nastala úplná neschopnost poplatní, bude
teba svrchu zmínnou
pirážka
356.023
zl.
slevu rozšíiti tak,
v
kovové
pírových penzích, jak pod dané.
mn
pro
aby odpadla celá a 1,528.118
zl.
v pa-
vrchnosti tak pro
Z loského obšírného vylíení stavové optovn poukazují zvlášt na jeden dležitý bod, totiž že mají obavu, že nesmírné petížení Moravy danmi jest zpsobeno penesením daní jiných zemí na tuto provincii. Zejména vytýká se nerovnost, v jaké Morava se ocitá v pomru k echám.
Z josefínské pozemkové dan vypsané na r. 1790 pipadlo na Moravu 2,067.621 zl. 55 3/4 kr., kdežto ped tím veškerá dominikální
i
rustikální kontribuce obnášela jen 1,431.831
tedy o 635.789 zrušení tohoto
zl.
57 3/4
kr.
nepomrného
mén.
zl.
58
kr.,
Stavové tehda prosili J. V. za zvýšení, emuž císa vyhovl, vysloviv
—
—
14-2
sám, že tato regulace jest nesprávná, zdanní nerovné, jež uložilo zemi píliš velké bím.
výmry
Jako toto zrušení josefínské berní
bylo pro Moravu
dobrodiním, tak zase jím nebylo pro Cechy, a proto zavedli
nejvyšší patent ze proti
dne
ervna
30.
echám aspo
1792,
v Cechách
asi
1792 novou úpravu kontribuce, kterouž, jak
r.
dosvduje
o 570.000
zl.
dívjšku bylo uleveno. Tato úleva Cech a obtížení Moravy
vlastn na operaci
záleží
pro josefínskou soustavu pozemkové dan, nebo pi podrobnjším šeiení této operace a dílem i ze zrušovacího patentu jest patrno, velmi
Morav pedepsaná
na
že tehda
písn
vykonávána, o
kontrola
emž
fassí
výtžku byla
o
uvádjí píklady. Kontrola neposuzovala výtžek dle obyejného zpsobu obdlávacího, nýbrž smovala nad to ku schopnosti ano možnosti vtšího výnosu. Pole poddaného, jehož pda zdála se býti stejnou s pdou se
i
vrchnostenského pole, jehož istý výnos byl zvýšen industrií, bylo ihned výše ocenno. Naopak zase zvyšován odhad u polí vrchnostenských, u kterých nebyl piznán aspo tak veliký výtžek, jako
u sousedních
pozemk
Stejn
písn
posuzovány byly louky, a pastviny byly jen dle oka odhadovány, kdežto pece dle druhu a množství pasoucího se dobytka ml býti výtžek z trávy vyšetován. U les pak výtžek z díví byl pijímán dle výroku lesních znalc, pidlených užším komisím pro da pozemkovou, a to práv ne dle výnosu z díví, nýbrž dle schopnosti pdy a také stupování kontrolou se pipouštlo. Práv tak škodlivým pro poplatníky, jako ony operace, bylo poddarfských.
;
užívání
po
cen
tržních
letních plodinách
srážce
míe
po
1 1
/2
kr.
pi zimních
a míli vzdálenosti
a
1
kr,
pi
od tržního místa;
by nesneslo kritického zkoumání, a shledáváme, abychom jen píklad uvedli, v josefínských operátech hradišského kraje místy tak vysoké ceny obilní, že nelze oekávati, že by se bez mimototo
ádných
událostí realisovaly.
Z toho
ze všeho vysvítá, že josefínskou berní regulací
proti ostatním provinciím,
proslýchá,
se
každým zdanním,
soustavy,
aspo
provincii
Moravskou
o
1
/i
užíváni a
jež se dalo dle josefínské
daní jest petížena; a
eskou
echách se zmínné pe-
jak jmenovit o
postulovalo dle obecného
pjatosti se zmírnily,
tedy dle
v nichž,
Morava
byl
pomru staré dan, ped
t.
vypsán
j.
kdyby na p. na
podíl
Josefinem
500.000
platné,
xl..
jež na
143
Morav
—
Cechách (velmi pravdpodobn) 4,216.000 zl., úhrnem 5,647.832 zl., tedy by pipadlo na Moravu 126.759 zl. 26 kr., na Cechy 373.240 zl. 34 kr. Kdyby však nyní dle josefínské pozemkové dan (u Moravy 2,067.622 zl., u ech 3,646.010 zl.) se vypisovalo, pipadlo by na Moravu 180.937 zl. 37 kr., na echy 319.062 zl. 23 kr., což u Moravy iní o 54.178 zl. 11 kr. více, u ech o tolikéž mén. Z toho vysvítá, že echám onou slevou, vyenou patentem z r, 1792 ve výši 570.000 zl., pi každém státním požadavku, repartovaném dle josefínské berní zlatky, na útraty Moravy a onch provincií, jichž, berní obnášela 1,431.832
povinnost josefínskou
zl.
berní
a v
regulací
byla zvýšena,
znan
jest
následkem toho na Morav, kteréž bylo pitíženo, nedoplatky berní astji se vyskytují a po krátkém ase tím všeobecná poplatní neschopnost oné provincie by musila nastati, která dosud v každém postavení s nejvtší oddaností, vrnou a co nejochotnjší se osvdila a až dotud se snažila, aby všem požadavkm svého nejmilostivjšího a milovaného zempána s napjetím všech sil vyhovla.
uleheno
;
echy krom
oné slevy 570.000 zl. z r. 1792 byly osvobozeny též od nkterých menších daní (adminicula), kdežto Morava po zrušení josefínské berní Dále poukazují stavové k tomu, že
soustavy vrátila se ke staré dani v plném rozsahu. Dle toho tedy
Morava od vojenského
—
r.
1793 až
vetn
do
r.
1818, kdykoliv
—
pirážky byly vypsány, pevyšuje echy v pomru staré dan a pevyšuje je od r. 1818, kdy rozdlení nejvyšších postulát poalo v pomru josefínské dan pozemkové, dle pedeslaných výpot nanejvýš bolestn. Krom toho instrukcemi k operacím berního provisoria, oznámeným vrchnostem od královských krajských úad, vyvinuje se nová, nanejvýš pozorua to
znané
berní
hodná nevýhoda provincie Moravské
proti
echám. Nebo
dle
§ 51. instrukce pro berní okresní vrchnosti jest vyslovena zásada,
nov
pibylé
nov
jako staré polní cesty k polím pipojené,
objevené pozemky, íní nánosy, pozemkové
plochy vzniklé odstranním budov
pak pozemky v Josefmu
že všechny
neb
atd..
zmny
kulturneudané neb nepojaté, a dle § 53. a 54. všechny ního druhu vzniklé od dob operací berní úpravy z r. 1789 s nynjším vyšším zužitkováním mají býti pojaty do matrikl s nynjším (tedy vyšším) výnosem; naproti tomu, pešel-li pozemek úpln nebo ásten ve špatnjší druh kultury, na p.
_ pole se stalo pastvinou,
pozemku má
tohoto
vykazují operáty
144
nemá
se
—
na
býti pojata s
josefínské
berní
nebo na Morav
stavy nejvýš zarmoutiti,
jest
výmra
to bráti zetel, nýbrž
oním výnosem,
jakým jej Tento výrok musí
regulace.
nám
s
ze zkušeností ke
cti
pro-
pdy
od dob josefínské berní regulace znan pokroila. Nehled k tomu, že, pijme-li se ono zvýšení kultury bezvýminen ku zdanní, lepší obdlavatelé shledají da uvalenou na kapitál zvlášt k tomu vynaložený, ímž každá horlivá snaha pro budoucnost se ochromí stavové zvlášt ješt podotýkají, že, ponvadž o zavedení tohoto provisoria také v Cechách dosud nic není známo, musí je nemálo znepokojovati, že tímto zpsobem v Cechách vyšší kultura a hospodáský prmysl zstávají prosty zdanní, a tak i po této stránce Morava jest petížena. Stavové prosí J. V., aby toto petížení Moravy bylo prozkoumáno a stísnné zemi potebné ulehení poskytnuto, aby dle skutených sil svých mohla vyhovovati požadavkm na ni vznášeným. Pro poddané poplatníky stavové prosí J. V., aby jim prominuty byly ony nedoplatky asi 800.000 zl., ježto by jinak v tomto roce se více než zdvojnásobily. Vzhledem na contributionale vznášejí ješt tyto prosby: 1. Aby v této dob tísn penžité ást daní smla býti uhrazena pírodními dodávkami, a kdyby to pro 2. polovici nastávajícího vojenského roku bylo nemožno, aspo se vzal zetel známo, že
vincie
kultura
:
prosb r. 1821. 2. Aby úady byly
k této
íseln uvedených položkách postulát, shrnutých v jedinou hlavni sum mu, ježto jen takovým zpsobem lze dovoditi, jaký díl daní
má
tak
poueny
o jednotlivých
stihnouti emfiteuty a jaký vrchnosti. 3.
již
co nejdíve
v
Aby
co nejdíve se rozhodlo o
prosb stavv, obsažené
snmovním prohlášení ze dne 20. íjna 1818, aby kvantum zv. kamerální kvóty dle starého zvyku také pro píšt
mohlo
býti hrazeno z
Ostatní
fondu
dan
pedmty snmovního
nápojové. jednání:
Na míst vystupujícího olomuckého kanovníka hrabte Jana Nep. Serenyho byl per acclamationem zvolen praelát rajhradský, Augustin Koch, písedícím zemského výboru, a 1.
volba jeho pedložena bude k nejvyššímu schváleni.
-
2.
—
145
Dobroinnému spolku
pora 1500
Brn
v
povoluje se pod-
na rok 1820.
zl.
Optovné tiška Preisse
žádosti
3.
Jakuba Schabarta
Jihlavy
z
akademii výtvarného
umní
o
nov Fran-
a
podporu ke studiu na vídeské
se nevyhovuje.
Ponvadž
vsak
Josef
Axmann,
chovanec této akademie, již po 7 let požívá roní podpory 200 zl. z domestikálního fondu a po 2 léta již nepedani vysvdení o dobrém prospchu, ani žádných prací, ložil usneseno mu onu podporu odníti a zemskému výboru se ukládá, aby v píštím sezení snmovním navrhl udlení této podpory njakému nadanému jinochovi z akademie výtvarných umní nebo z ústavu politechnického. V prvém pípad by se snad mohla pipojiti podmínka, že podporovaný svého asu jako hotový umlec chce na Morav stále pobývati a své vzdlání, umožnné milostí stav chce zasvtiti prospchu a povzbuzení svých spoluobanv a zejména své vlasti.
bu
4.
29.
Snmovní
direktor sdluje, že
snmovní
usnesení ze dne
íjna 1816 a 22. íjna 1817 o zízení a zachování pomníku na Františkov pedložil J. V., oznámil skutené
sad
a
dokonení celku a zárove slavnost základního kamene,
má
konati.
Cách,
J.
nemže
chystajíc
se
této slavnosti
stupcem korunního která tento
o
prince.
úastnit
Snmovní
i
cestu
do
svým záoptuje slova,
ustanovilo
direktor
íjna konané pronesl: „Jsem velmi mi od J. V. císae, mého pana otce,
slavnosti
4.
úkolem abych v Jeho
sveným jmén byl pítomen
tak ušlechtilý
cíl.
dojat
národ" na
se „k blahu
V.
jež se
slavnosti, jež
má
tak krásný,
Bude mi píjemnou povinností, oznámiti J. V. jménem stavv a celé provincie tlumoíte
dobré smýšlení, jež mi a
mohu Vás
již
naped
ujistiti
milostivým jich pijetím."
„S radostí chápu se nástroj, jež mi podáváte, abych položil
základní
kámen k
tak
památnému pomníku."
„Zachovám povždy ve svém
Snmovní hodnutím
z
direktor
Roviga,
11.
srdci
památku
této slavnosti."
dále oznamuje, že
J.
ervence
stavm na
t.
r.
dal
V. nejvyšším roz-
jevo nej-
obtavé jednání, ježto nejenom znané summy vnovali na tento úel výhradn ex
vyšší spokojenost za jejich vlastenecké
dominicali, nýbrž
i
a
že uvolili se pro všechny
asy
býti strážci a
dépositéry tohoto pomníku. 10
146
K
tomuto
pedmtu
dodává snmovní
stav projevenou v
žádost
že
a)
na
dietálním sezení ze dne 22. íjna 1817
summ
slezští stavové k
direktor,
79.518
zl.
povolené od stav morav21.558 zl. 17 3/4 kr., který
ochotn pidali celý podíl jim rovnž píslušel jako náhrada za dodávku koní a voz do Halie roku 1812, a jenž také k rukám guberniálního rady Sedláka byl odveden. Proto také jim od císae bylo vysloveno ských
nejvyšší uznání.
Ponvadž
b)
trojími hlavními
píspvky,
totiž
od soukrom-
ník
x
)
od moravských stav
104.518
od slezských stav
21.518
—
zl. zl.
17 3 /4
kr. kr., 2
celý náklad dosáhl výše
)
o emž guberniální rada Sedláek vedl úty s chvalnou ochotou a námahou, a ponvadž tento si peje, aby úty ony podrobeny byly revisi, odevzdává je zemský hejtman stavm ve 2 zapeetných fascikulích, aby byly od zemského úetního Kramera
revidovány.
Usnesení stav,
c)
aby
ti
invalidové pro
vné
asy pi
vchodech a východech Františkova byli ustanoveni, pimlo 2 zámožné soukromníky, že vnovali znané ástky za tímto úelem a
to
Opav
A) v
czinsky vnoval fondu, tuto
nhož by
z
hospodáský inspektor Gabriel Rudveejné obligace ve výši 2250 zl. 5 kr. onomu
bydlící
3
oni 3 invalidi
byli
vydržováni.
suinmu fondu domestikálnímu, ponvadž
z
J.
nho
V.
piklo
se invalidi
vydržují,
brnnský velkoobchodník a majitel priv. továrny na kže Karel Ignác Lettmayer vnoval 5000 zl, vídeské mny, B)
do zemské hlavní pokladny jako depositum, s podmínkou, aby byly uloženy a z úrok aby onm invalidm zvláštní pídavky byly rozdlovány. O tom podány
jež se prozatím mají odevzdati
budou
další návrhy.
*)
Zde není summa uvedena. Z výkaz tchto soukromých
ejnných asi
60.000 2 )
asi
v tehdejších
ronicích
„Briinner Zeitung"
sbírek, uve-
vysvítá, že dosáhly výše
zl.
Zase nevyplnno;
186.000
zl.
dle
hoejší poznámky by celková
summa
obnášela
—
147
—
Vzhledem k dalším usnesením stavv o udržování sad, pijetí invalidv a zahradníka podotýká zemský hejtman, že osoba, jež má býti pijata za zahradníka na Františkov, má býti zejména v botanice vzdlaná, ježto sady ony mají býti zároveíi školkou všech domácích stromv a ke, dále révovou školou nejznámjších druh révy k používání pomologického odboru hospodáské spolenosti. Invalidové nemusili by stále hlídati, nýbrž pouze z rána a veer otvírati a zavírati vchody a' ohlašovati zahradníkovi zloády a poškození sad, jimž by sami nemohli zabrániti, dále by se d)
jim nechalo na vli, aby zahradníkovi za náhradu vypomáhali; plat jejich nesmí býti ani píliš skrovný, ale pece takový, aby onou výpomocí nepohrdali a v zahradníku vidli svého pedstaveného, který však by je nesml k práci nutiti. Tento náhled sdílel s hejtmanem zemským také zemelý zemský velitel generál hrab Klen au. Pak pijaty ješt jiné návrhy snmovního direktora v
píin ivalidv. V píin ostatních
výdaj na obdlávání sad, posypávání
obnovování zábradlí atd., bylo by žádoucno, aby onomu lenu stav, který bude míti vrchní dozor, na jistá období a již nyní od 1. listopadu 1819, byla vydána záloha, ze které by cest pískem,
tyto
bžné
úty
kladl,
výlohy poizoval a
z
nich tvrtletn
zemskému výboru
iní editel akademie stavovské v Olomouci nebo stavovský professor oekonomie tamtéž ze svých záloh, a tebas se pesn summa nedá stanoviti, aby se na zahradníka, invalidy a ostatní výdaje zaídila položka 1500 konvenní mince a pedložila J. V. ku schválení. Zemský hejtman doufá, že summa ta s píspvkem Pvudzinského, a nadací Lettmayerovou, jejíž úroky
budou
jako
initi 83
to
zl.
28
kr.
vídeské mny, postaí.
Akoliv obsazování všech služebných míst až po pedstavené úad písluší zemskému výboru, pece domnívá se zemský e)
hejtman,
ponvadž
již
pes rok sady
a školky jsou bez dozoru a jest
teba schopného muže, aby zameškané
mli
se dohonilo, že
by stavové
doporuuje k tomu Petra Kahla, který jest lenem pomologického odboru moravskoslezské hospodáské spolenosti a psobil od r. 1792 v nejznamenitjších zahradách, jako v eském Krumlov u knížete Schwarzenberka, v Železn a ve Vídni u knížete Eszterhazyho, ve Vídni u knížete Poniatowského, v Brn v botanické zahrad zemelého appellaního presidenta hrabte Mitrovského, pozdji u hrabte ex diaeta
místo
zahradníka obsaditi,
i
10*
—
Blmegena v
Brn
148
—
ve Vyzovicích až do jeho smrti,
ve školce pana
Friedrichsthala,
konen
až
dosud
systematicky jediné
svého druhu, všude k nejúplnjší spokojenosti, a jehož vdomosti v botanice a v anglickém sadaství jsou
skuten
notorické.
butež
odevzdána zemskému výboru k další úvaze. Guberniálnímu radovi Sedlákovi, který dosud ochotn vedl dozor, budiž tento úkol i na dále sven. Pi té píležitosti zemský hejtman odevzdal stavm model pomníku, zhotovený ve Vídni od italských umlc z téhož mramoru, jako
Všechna
f)
tato
usnesení
malém s nápisy a Jeden exemplá modelu vnován jest císai, který pedstavující celek v
originál, a
i
se zábradlími.
dal uscho-
jej
svém kabinetu, druhý odevzdává zemský hejtman stavm
vati ve
k uschování v sále stavovském.
od stav pijaty, a zemskému díky, že svým dmyslem a neúnavnou inností pispl k dokonení tohoto dstojného pomníku. V jednotlivostech usneseno ad Imum. Stavm slezským vzdány díky za znamenitý píspvek na pomník. ad Ilum. Úty guberniálního rady Sedláka odevzdány úetnímu Kramerovi k revisi. ad Illum. Vzhledem k zútování a upotebení obou dotací Rudcziského a Lettmayera stavové prosí zemského hejtmana, aby uinil další opatení.
Všechny tyto hejtmanovi vzdány
návrhy byly
ad IVm. K vedení vrchního dozoru nad Františkovem má zemský hejtman vyzvati nkterého stavovského lena, nebo dle
píin
okolností
lena zemského výboru. V
uváženo,
že dozorce stavovské jízdárny
400
zl.
platu,
a zahradník,
plochy, sady a školky ošetovati,
nemže
má
který
má
platu zahradníkova
250
zl.,
obstarávati
musí své vci
11
vrátný
sám
— 13 mic
dobe rozumti
obyejným, nýbrž výše vzdlaným zahradníkem. I vymeno mu nejmén 350 zl. konvenní mny, ili o 150% více ve vídeské mn, svobodný být ili náhradou za 80 zl. konvenní mny (200 zl. vídeské mny), 6 sáh tvrdého a 6 sáh mkkého díví. Dále mají tamtéž dle návrhu zemského hejtmana a
býti
jen takoví invalidové býti pijati za hlídae, kteí mají invalidní
tídy prostých nebo svobodník, jim pak dvojnásobná výše onoho gratiale, jehož od eráru gratiale,
to v
a to z
mn,
ve
které
stát
vyplácí,
dále
vymena užívají,
paušále na šaty 40
a zl.
-
149
-
konvenní mny, a pokud jsou papírové peníze v obhu, o 150% více, a kdyby ástka ta nestaila, vv šetí se, co by úplné ošacení invalidovo v invalidovn té doby stálo, konen 4 sáhy tvrdého a 4
mkkého
díví pro každého.
Krom
toho obdrží každý
z
nich
po 83 zl. vídeské mny z Lettmayerova kapitálu, které se jim tvrtletn jako zvláštní dar z milosti budou vypláceti. Vedle dobrého mravného chování neukládá se jim jiná povinnost, nežli aby každý u svého vchodu dvée v uritý as otvírali a zavírali, aby zahradníkovi ohlašovali, kdyby sami neb jejich rodiny zpozorovali njaký nešvar neb poškození, jehož by sami nemohli zameziti; každému z nich jest volno za dne dle libosti oddávati se vedlejšímu zamstnání anebo hledati si vedlejší výdlek, ale nemlo by se dovoliti, aby byli nepítomni a spali mimo svj byt. Zahradník má na jejich pání je v zahrad zamstnávati lehími pracemi a vypláceti jim za podobnou mzdu, jako jiným dl-
n
níkm. Dle
usnesení
pednost onm,
dáti
z
1816 má se za jinak stejných okolností kteí se úastnili válených výprav roku r.
kdyby tch nebylo, mají se jiní pibrati, musí to však býti rození Moravané, a kdyby jich nebylo, Slezané. Vše další svuje se zemskému hejtmanovi, aby skrze zemský 1813, 1814 a 1815, a jen
výbor zaídil
také
a
generálnímu
velitelství
oznámil
usnesení
o invalidech a o jejich pijímáni. Ostatní
summy
výši této
na udržování sad mní se rok co rok a uriti ponechává se od pípadu k pípadu zem-
výdaje
skému výboru, který
pimen
má
si
šlechetnému úelu.
zde sice vésti šetrn,
Onomu
pi tom však
lenu, který vezme na sebe
vrchní dozor, zemský výbor poukáže zálohy, ze kterých
ron
má
tvrt-
úty. Z tchto záloh bude se vypláceti vše, co není fixním vydáním, a úty o tom odevzdávati se budou zemskládati
skému výboru. ad Vtum. Vzhledem k tomu, že již pes rok sady jsou bez dozoru a náležité pée, usneseno, pijati Friedrichsthalova zahradníka Petra Kahla od 1. listopadu 1819 a zemskému výboru, jemuž pro budoucnost ustanovování se ponechává, naíditi, aby Kahlovi
vyhotovil
ustanovovací
dekret
a poukázal
mu zmínný
bude uinno. ad Vítm. Ve všech ostatních podrobnostech má se zemský výbor íditi pokyny zemského hejtmana. Model od nho podaný má se jakožto památný doklad vlasteneckého smýšlení k povzbuplat
i
bytné, vzhledem k díví další opatení
— zení
potomk
všech
150
uschovati
—
ve
stavovském
a zvoleno
sále,
k tomu místo uprosted zasedacího stolu. Ostatní dležitjší
pedmty:
Jmenování Aloisa Hillebranda adjunktem spojené moravské administrace nápojové dan a židovské dan potravní. 1.
dan
tídní dan, 50% pídavku
Vypsání
2.
a
osobní
na rok 1819.
Vídeskému velkoobchodníkovi rytíi Neupaurovi, kouimskému krajskému hejtmanovi rytíi Josefu Procházkovi a Karlu svob. pánu Geisauovi udlen eský inkolát (též 3.
v zemích pivtlených). 4.
Zvýšení poplatk
dan
nápojové
se povoluje, ale jen
do konce vojenského roku Í819. dvorské kanceláe z 23. srpna 1818 vysvtluje smysl rozhodnutí dvorské kanceláe ze dne 17. února 1813 5.
Presidiální
tak, že 6
list
královských
mst moravských,
Olomouc,
Jihlava,
Znojmo, Unov a Kyjov z volby 2. písedícího zemského výboru ze stavu mšanského nesmjí se vyluovati, že
Hradišt, však
se
zmínné
jim 2.
toto
nevyhrazuje
místo v
býti zvoleni z
o
tím
místo
zemském výboru;
msta
Brna,
na že oba písedící nemusí
nikterak
prerogativní
nýbrž že také ostatní
konkurovati a volba
z
mže
nich
právo
msta mohou se
dle
okol-
ností státi. 6.
Na základ
tohoto rozhodnutí nejvyšší dvorská kancelá
brnnského magistrátního rady písedícího v zemském výbore.
potvrdila volbu 2.
7.
cího
Jana Troyera
za
za písedí-
zemského výboru ze stavu panského. 8.
titulu
Potvrzuje se volba hrabte
Tkaného
Bratím
svob.
pánm
z
Braidy
nepovoluje se udlení
hrabcího. 9.
Klement Metternich zakoupil statky KovaLutopecny, arcivévoda Ferdinand Este Neza-
Kníže
lovice a
myslice od hrabte Segura. 10. Pedpisy o slevách
dan pozemkové
z
píiny
elementárních nehod. 11.
Professoru hospodáství v Olomouci,
kovi, vyslovuje ském úad.
se
nejvyšší spokojenost
za
Josefu V o brášhorlivost v uitel-
— 12.
Zvláštní uznání
151
—
nejvyššího
kanclée
hrabte
Saurau
pro správné odvedení vypsané dominikální kvóty za první 4 síce v konvenní
m-
mn.
dubna t. r. o zavedení provisoria dan pozemkové pro Moravu a Slezsko. 14. Presidium moravsko- slezského gubernia sdluje, že J. V. 13. Ministerský
list
z
14.
pi novém provisoriu dan pozemkové naídilo sestavení zvláštní provinciální komise pod dozorem a kontrolou zempod ízením spojené dvorské kanceláe; jejím vrchním komisaem (praeses) brnnský krajský hejtman rytí ského
chefa
Mann
e
a
písedící:
r,
guberniální
rada
Bayer,
administrátor
statkv a guberniální rada Sedláek a moravský stavovský úetní Kramer. 15. Pro zvláštní zízení a katastr Slezska v zízena zvláštní filiální komise, odvislá od moravské komise provinciální. Jejím správcem jmenován opavský krajský hejtman šlechtic Friedenthal, písedícím svob. pán Václav Sedlnický a slezský stavovský úetní František Klimbke. Presidium moravsko-slezského gubernia vyprošuje si v pípadech poteby od zemského výboru podporu provinciální komise. státních
Opav
—
Dekret
16.
z
30.
ervna
1819, že mají pestati
prémie
za
výrobu slivovice. Brnnský kanovník
17.
a moravsko-slezský guberniální rada
Josef Leopold Scheth povýšen do dikátem z Bohuslav a udlen mu eský
stavu rytíského
s
pre-
inkolát.
55. dne 11. íjna 1820 za pedsednictví Antonína Bedicha hrabte MitrovsJcého.
o dietálním sezení
Protokol
1.
Morava
Stavové znovu poukazují na tžká
jest stížená, jak už uinili v prohlášení
1819, a prosí,
mitky stav,
zem,
bemena
aby
J.
kteí jsou
V.
konen
vzalo v
pln pesvdeni,
berní, kterými
roku 1817, 1818,
úvahu a ocenilo ná-
znajíce
dobe
síly
této
vedenými upílišenými požadavky pozemkové dan, jimž mohlo jen s nejvtší obtavostí statká býti vyhovno, dovedena bude nejvtší ást zem k úplné berní že
po
neschopnosti.
tolik
let
stále
— Letoší berní požadavek
3,770.543
3 kr. jeví
zl.
uvedení na kovovou
52
—
promnlivým pídavkem ve
s
i
u porovnání
sice
mnu
152
dle kursu a
zmenšení o 98.539
výši
loskými, který (po
s
250%)
obnášel 3,869.082
zl.
49 kr. Ale pfirazí-li se vypsaná domovní da o 102.806 zl. 40 kr. na rok 1821 a uváží-li se hloub, že pedešlým nkolikaletým namáháním síly poplatníka jsou úpln vyerpány, konen, že uvedená domovní da také kr.,
zl.
musí se splatiti, tedy vyplývá z toho, že celkem letoší požadavek pevyšuje loský ješt o 107.073 zl. 31 kr. Zejména dominiím nedostává se letos žádné úlevy, nýbrž jejich stav jest proti loskému mnohem nevýhodnjší, ježto urbariální dchody, jichž zdanní výhradn dominiím pipadá, prozatím z celkové berní summy se vyluují. Jestliže tedy pi staré dani per 1,431.831 zl. 58 kr. veškery urbariální dchody zdanny byly summou 209.602 zl. 26 2/4 kr., iní dle proporce letošího berního požadavku 3,770.543 zlatých 3 kr. tato da na rok 1821 551.960 zl. 52 kr., kterou mají výhradn dominia nésti a tedy jen na pdu zbývá repartovati 3,218.582 zl. 11 kr. za uplynulý rok 1820
Zmínná summa
551.960
zl.
52
kterou pouze dominia
kr.,
sama sebou již jest velmi znaná, jeví se však teprve pi provádní a repartování na rozliné urbariální dchody se zdaují, a
znané
ve své
výši,
což se takto dokáže.
požadavku obnáší bern
Dle proporce k letošímu bernímu
dchod
ze všech urbariálních
summa
musí, jde-li
tato celkem 551.960 zl. 52 kr. se do podrobností, býti na 3 stávající klassi-
dchod
fikace rozliných urbariálních z
ehož
patrný
nhož
procento, dle
Do
I.
na každou
podíl,
jest
tídy náležejí
enklávami
167.799
zl.
v kovové
Do
39
pi
1.
zl.
35
tída
zl.
zl.
12
kr.,
a
z
58
/2000
kr.,
kr.
v
tato nižší
Desátky tyto iní:
da
z
po opav-
platy
mn.
oddlení:
s
zl.
6
da 417
/ 5t; o
po srážce polovice a
toho 104.245
kovové
i
ehož pipadá
toho vysvitá berní procento 46
z
251
má
pipadající, a
moravských krajích
6
tídy náležejí nájemné
obnášejí 150.706
III.
tch tíd
mn. II.
cento 34
a
z
rektiíikace stálé poplatky
dle staré
242.587
kr.
rozdlena a repartována,
toto vypoítání se dalo.
srážce tetiny, jež obnášejí
skými
;
zl.
18 kr. a pro-
—
jure dominicali bez
a)
z
toho 59.187
69
48%
zl.
10
zl.
á5
srážky 85.582
procento však 69
kr.,
7 1000
8369
toho
daíi z
kr.,
10- :,1 /
zl.
1
da
kr.,
/.,
kr.
1000
surrogátu obnáší
33
zl.
10
zl.
jure parocliiali po odražení
b) desátek
12.099
54
zl.
-
153
kr.,
procento
a
kr.
Roboty, tyto iní a) bez srážky 188.996 2.
18
a procento 69
kr.,
po srážce
b)
63.520
18
zl.
patí do
procento 64
50
9
zl.
18
zl.
1133
zl.
zt.
52
da
kr.,
/4
III.
prmrn
byla
zásada
asi
však
Jestliže
a
procento
vyslovena
16%, napadne
kr.
mn.
v kovové
nejvyšších
mn.
prmrn
tídy
musí
z
toho
z
54
zl.
sob
2 lety
zl.
bez rozdílu a
toho 18.097
z
da
v kovové
dchody
a u všech 3 tíd
/500 kr.
kr.,
kr.
/ 4000
a tedy jeví se u
kr.
/1000 197
kr.
/ 10 . 000
4
3
l / 4
2753
tídy rozliné
2
toho 130.730
-z
kr.
91.831 zlatých
III.
251
da
kr.,
Jak citelným takové zdanní samo o
ped
musí
10
zl.
/ 1000
tvrtiny
bez srážky o 26.164
procento 69
251
a procento 51
kr.
Konen
10
zl.
ll 3/ 4
zl.
míst
kde
býti,
zdanní
samo sebou. vrchnosti
skuten zdaovati
rozliné
tyto
dchody
urbariální
v konvenní minci,
naproti
tomu však
mn,
a též píšt je tak mají dosud ve vídeské následující resultát, totiž svrchu vybírati, vyplýval by z toho vypoítaná berní procenta z užívání iní brutto v konvenní vybírali
je
mn: v
v
v
tíd
I.
tíd III. tíd II.
46 34
64
6 417 /500
zl.
zl. zl.
35 18
kr.,
251
/ 2000
197
/ 500 ,
kr.,
prmrn tedy
50
zl.
9 1133 / 10
promní-li se však dle kursu po 250 na vídeskou padá na: na
I.
tídu 115
zl.
.
000
kr.;
mnu, pi-
16 85 /i 00 o kr.
tídu 86 zl. 27 651 / 80 o kr. 197 125 zl. 229 79/1250 kr. III. tídu 160 zl. 45 / 200 urbariální dan a pozemková neb jiná vrchnost k takovým píjmm oprávnná, by z každých 100 zl. in brutto užívaných pi II. tíd na na
sice
16
o
27
/ 100
II.
,
13 kr.
mrn tedy, 100
zl.,
pijímá.
zl.
a
32 149/8 oo
pi
III.
kr.
tíd
mén, o 60
zl.
prmrn za
45
to
pi
197
/200
I.
tíd
o
kr. více platila,
15
zl.
pr-
kdyby v každé tíd, pod každou rubrikou piijímala 979 více daní, než platila by skuten o 25 zl. 22 / 2000 kr.
154
Ponvadž naprosto nemže
pocházeti
z
vle
nejspravedli-
vjšího a nejdobrotivjšího všech panovník, aby vrchnosti njaký netoliko v celku jakožto da, nýbrž nad to ješt ze základního jmní odvádly, domnívají se vrn nejposlušnjší stavové, že tímto zpsobem zdanní sama sebou jest vyslovena nutnost a spravedlnost, aby vrchnosti v téže minci a valut, ve které da platí, také své dchody požadovaly; i prosí co nejdtklivji za ochranu politických úad, tím spíše, ježto J. V. pi všech státních dchodech a také pi letoším berním požadavku sytou mrou a zeteln vyslovilo, že papírová zlatka ve vídeské má se ke kovové minci jako 2Y2 k 1, tedy papírová zlatka nemže se již, jak to finanní patent z r. 1811 vyslovuje, klásti na roven minci kovové. A kdyby jednotliví majitelé pozemk mli zetel k rustikálních poddaných, kteí vysokým zdanním za posledních laciných let uvedeni jsou v tak bídný stav, a neužili této zásady pi dávkách urbariálních, pece nemže nikterak spoívati ve vli nejspravedlivjšího mocnáe, aby emfiz nichž mnozí ped 50 a více lety musili teuti až do r. 1799 - se nyní obohacovali na útraty své dávky platiti v kovové dominia a složením dávky v papírových penzích mén platili,
píjem
mn
i
pomrm
—
nežli se za tuto
mn
dávku musí
dan
platiti.
Vrn poslušní stavové prosí vzhledem k spvku emfiteut k vypsané pozemkové dani podobného nejvyššího naízení také na nejvyšším
dekretem
z
r.
povinnému pí-
vbec
1821,
za vydání
jako
se
stalo
srpna 1820 za berní léta 1819 a 1820.
2.
Ostatn opakují stavové svou prosbu z let 1819 a 1820 v píin dalšího hrazení t. zv. kamerami kvóty za minulé období a pro letošek aspo za njakou úlevu poplatníkv; i hledí brzkému rozhodnutítím nadjnji vstíc, ježto jim nkolikráte a posledn z
14.
února 1820
Konen
optn
nejmilostivji jest zajištno.
vyslovují stavové
na základ josefínské
berní
proseb a reklamací,
dovolují
pi
i
obavu,
regulace si
že
zavedení provisoria
vyvolá množství námitek,
podotknouti beze
vší
pedpoja-
soustav jest teba velikých oprav, opakují svou prosbu z 20. íjna 1819, aby bylo dovoleno osvdeným osobnostem ze zdejších statká, jež jsou dobe obeznámeny tosti,
s
že
rektifikací
této
i
i
zdanním
pro regulaci pozemkové své pochybnosti a
i
pomry zem, aby pi dvorské komisi dan ve Vídni dle povinnosti a svdomí s
poznámky pednesly, tím
spíše,
ježto
stavm
ve vyízení desiderií
z
r.
—
155
dáno
1791, 29. dubna,
jest nejmilosti-
vjší ujištní, že ve všech dležitých záležitostech zemských dílem ped rozhodnutím a prohlášením budou šlyšáni, dílem také potom
ješt smjí podati základní námitky.
pedmty
Ostatní
Rozhodnutí
1.
chovati vojenské
J.
:
civilní
i
1819 o tom, jak se mají k Jeho císaské Výsosti nejjasnj-
V. z 26. srpna
úady
arcivévodovi Rudolfovi,
šímu
arcibiskupovi
jakožto
olomuckému. osobní na
50% pídavkem
s
a
dan
1820.
r.
listem z 15. listopadu 1819 po-
židm
dosud zakázaný obchod s obilím. 4. Dekretem dvorské kanceláe z 4. prosince 1819 povoluje nadále zvýšení nápojové na Morav potud, až
voluje se
i
dan
Císaským vlastnoruním
3.
se
tídní
Vypsání
2.
dan
by vybírání
její se
dvorský
Nejvyšší
5.
urují slevy
zavedlo v konvenní minci. dekret
17. listopadu
z
dan pozemkové
z
1819,
jímž
se
pi elementárních škodách
emfiteutických usedlostí.
Gubernium
6.
Tšínský Pr štice,
ohlašuje,
zakoupil
a panství
Dietrichsteinské
(21.
Šlechtu
Vel.
statky
Nmíce
a
Židlochovické.
rytíe ze Všehrd, rodu
vévoda Sasko-
Albert
Povýšení místního podplukovníka
7.
ského
že
pocházejícího ze
Všehrd,
z
do
Františka Šlechty
prastarého stavu
eského rytí-
svobodných
pán
ledna 1820).
Posavadní uživatelka panství Lysického Antonie Drnovic užívání jeho postoupila od 1. ledna 1820
8.
Piati
z
jeho majitelce
Výzva
9.
Dubské
hrabnce Antonii z
z
Tebomyslic.
ministerstva, aby se urychlilo vyšetování o ber-
ních slevách. 10.
Snížení jízdních
poplatk na poštách. dvorské komory
února 1820, aby neb mstských stavovských vybírání všech, do státních pirážek potravních pokladen plynoucích dávek nápojových neb v konvenní mén od 1. kvtna 1820 poínaje dalo se dle tarif 11. Nejvyšší dekret
platných od
28.
—
ledna 1799.
Zásady provedení dan pozemkové.
12.
visoria
1.
z
—
dan
z
budov,
jakožto ásti pro-
— 13.
nera
Povýšení brnnského
za dvorního radu V. z 7.
list J.
kvtna
krajský hejtman 14.
156
pi moravsko-slezském guberniu z
(kabinetní
na jeho místo jmenován olomucký
1820);
hrab
Man-
krajského hejtmana rytíe
Bukvky.
Dvorní rada a moravský zemský podkomoí svobodný
pán Hentschl za
vrn
konané 601eté služby jmenován tajným (10. 1820); podkomorské místo podrží, dvorním radou pi guberniu s platem 400 zl. jmenován rytí Manner. Olomuckým krajským hejtmanem jmenován krajský hejtman pe-
radou
kvtna
Alois Gláser, perovským brnnský 1. krajský komisa Jan Pil z.
rovský
15. z
Guberniální cirkulá
z
28.
sídlem
se
dubna 1820,
v
Hranicích
že také pokuty
dávek nápojových a potravních pirážek mají se vybírati v kon-
venní
mn.
16.
Dekret dvorské kanceláe
píspvk
teutských
z 2.
srpna 1820 o placení eraf i-
k pozemkové dani vypsané roku 1819
a 1820." 17. Nejvyšší
rozhodnutí
z
30.
ervna
1820, jaké
mají se požadovati od osob, jež se ucházejí o místo
vlastnosti
stavovského
sekretáe. 18.
Povoluje
se,
Bedich Zikmund 19.
a o
O
Zdi slavic svobodný pán Vockel sml zasedati na lavici pánv. aby
majitel
vystoupení praeláta augustinián
Benedikta Edra
brnnského purkmistra Jana Gzikanna ze zemského výboru. 20. Žádost brnnského magistrátního rady Josefa Etgensa místo v zemském výbore. Žádost olomuckého magistrátního rady Antonína Josefa
Merlicha
o totéž.
Žádost brnnského magistrátního rady
Jakuba Schrettra
o totéž.
Žádost
límka
brnnského
magistrátního
rady
Vincence
Vi-
o totéž.
Žádost znoj emského magistrátního rady
Ignáce U
1
r
i
c
ha
o totéž. 21.
Ústn pedneseno od zemského hejtmana:
Návrh na podporu
dobroinného brnnského
na rok 1821.
Návrh na poskytnutí píspvku na stavbu silnic.
spolku
— O znovuobsazeni agenta ve Vídni.
157
—
moravského
místa *
stavovského
* *
Na
prohlášení
stav
ze dne 11. íjna 1820
J. V. v nejvyšším ze dne 14. ervna 1821 vyslovuje spokojenost nad ochotou stav, aby postulované dan v správných lhtách byly odvedeny. Na prosby jejich a námitky odpovídá se v nejvyšším rozhodnutí ze dne 9. ervence 1821 1. Ze repartice daní, jež se má sestaviti na základ
dietálním
zodpovídacím reskriptu
ureného provisoriem, bude jim neprodlen odevzdána, jakmile píslušné práce budou ukoneny, což pokud možno bude katastru
urychleno.
Ponvadž
nemožným, aby ulehil bemena svých vrných národ, a ponvadž podíl pozemkové dan pro markrabství Moravské spoívá na mítku, jehož užito ve všech provinciích, nelze povoliti njaké úlevy 2.
v
okolnosti iní
J.
V. až dosud
letoším berním požadavku,
neb bez obtížení
jiné provincie ve
bez ohrožení státních
úel
prospch Moravy.
V píin prozatím ného vylouení urbariálních dchod z celkové berní sum my budiž stavm pipome3.
píslušným stížnostem nelze jinak vyhovti, než podáním ádných urbariálních fassí, k emuž J. V. na podanou nuto,
že jejich
žádost míní 4.
riálních
svoliti.
píin žádaného svolení k pijímání rozliných urbadchod v konvenní mn budiž stavm naznaeno, že
V
ástené výjimky od všeobecných zákonv, jež platný jsou v právních pomrech, nejsou pípustný, a J. V. spíše se nadje, že si pesné zachování tchto zákonv oberou za svou povinnost, a vzhledem k odvádní daní za dchody urbariální lze vyhovti budou vyhotoveny. 5. Námitka stavv o placení píspvkv emfiteutských k vypsané dani pozemkové odstraní a vyídí se co nejdíve všeobecným poukazem v píin rozdlení letoší summy dan pozemkové v menší ástky, žádané pvodn pod rozlinými tituly.
teprve, až fasse
Žádané penesení ásti dan pozemkové na nápojovou jest nepípustným ve dvojím vztahu, ponvadž
6.
da
nápojová tedy také
však
jest
da
nepímé zdanní konsumentv, onch, kteí nejsou majiteli pozemk, pozemková da pouze pímým zdanním výtžku pozemkového, a není pímé, nýbrž
158
ponvadž by z toho pro druhé provincie, kde rovnž stává da nápojová a potravní, vyplynulo nerovné a silnjší obtížení; proto nelze této prosb stav vyhovti. 7.
V. již
J.
výsledkm
dan pozemkové
provisoria
hodnuto o zásadách, stavv.
dan
že se mají
naídilo,
jichž se tu
má
dovoliti
reklamace
nud
a tím, jakmile
šetiti,
na
n
ádný
roz-
vyhoví se též pání
Ostatn jest jim volno své poznámky o operátech pozemkové pednésti ádnou cestou, aby
uvážiti a vzíti
proti
provisoria
mohly
se
zetel.
56.
r
Protokol dietálního sezení 17. íjna 182 1 2a 'pedsednictví
Antonína
Bedicha hrabte Mitrovského.
O
1.
postulátech na
1822 stalo se toto usnesení:
r.
požadavek na správní rok (Verwaltungsjahr) 1822 obnáší 3,770.543 zl. 3 kr. kovové mince, v emž obsažena jest Berní
vlastní
da
pozemková ve
výši 2,827.907
zl.
18
kr.
promnlivý
a
pídavek 942.635 zl. 45 kr. kovové mince. Stavové nechtjí žalobami a stesky z pedešlých dietálních prohlášení z let 1817, 1818, 1819 a 1820 na smutný stav, v jakém se ocitají všichni majitelé
pozemk,
J.
V. znovu obtžovati a vyslovují pouze obavu, vzbu-
zenou stálým vysokým ukládáním berní, že rok od roku musí pibývati úplné vyerpání poplatník. Stavové nalézají jen v tom útchu a upokojení, že mohou od dobrotivého mocnáe oekávati zmírnní, jakmile to umožní chtjí všechny
síly napjati,
pomry
Proto také
státní a finanní.
aby povinnosti berní, které také ješt
pro tento rok bez jejich psobení skrze provinciální komisi pro
provisorním pozemkové
dan
v obvyklých
byly rozvrženy,
zp-
sobech a lhtách byly odvedeny. Další 1.
pedmty
Od zemského
pro architekta
a
výboru navrhují se
Její Král.
Aloisa Pichla, za
jednání:
pimené
Výsosti arcivévodkyn
remunerace
Beatrice
a pro stavovského direktora inženýra
z
Este,
Beneše
namáhavé práce pi stavb národního pomníku na Františkov pi ostatních stavbách v obvodu jeho podniknutých. Povoleno
Pichlovi
300
zl.,
Benešovi
1.00 zl.
a zemský
hejtman
požádán,
aby pro tato vydání ex fundo domestico vymohl nejvyšší schváleni.
L59
Obšírn a zevrubn vyloženo, jak jest žádoucno a nutno, zachováni dobrého poádku pi tak dležitém stavovském 2.
k
archivu
a
registratue na
to
pidán
zletilému registrátorovi byl
pomýšleti,
aby
ponkud
spolehlivý a obratný
již
pomocník
pípad nutné zmny v osob stavovského registrátora bylo docíleno schopného a dstojného nástupce. Zemský výbor a tím pro
se této píležitosti
chopil
bausa, aby
se
mu odmnil
týž pro registraturní
dlouhých
a navrhl
za
stavovského kancelistu Sto-
výtené konání
službu beztoho
má
ponvadž
služby, a
zvláštní
zálibu a
jí
od
úspchem vnuje, na nov utvoené platem 700 zl. ron, ímž stavovská
nejlepším
let se s
místo registrátora s služba neobyejn získá,
ponese jen o 200 zl. více výloh, ježto místo kancelisty, dosud od Stobausa zastávané, s roním platem 500 zl se zruší, a jeho práce budou konány od bezplatných praktikant, z nichž beztoho již 2 'jsou fond
domestikální
však
ustanoveni a o jichž konkurenci nikdy není nouze.
Stavové vzhledem k tomu, že u všech stavovských kollegií jsou zvlášt placení registranti, pouze na Morav dosud nikoli, pistoupili na tento návrh zemského výboru, a usneseno požádati
snmovního
direktora,
aby
pro toto usnesení vymohl nejvyšší
schválení.
Mužskému dobroinnému spolku v Brn na návrh zemského hejtmana povolena na rok 1822 optná podpora 1500 zl. len zemského výboru stavu 4. Na míst vystupujících 3.
rytíského šlechtice
hlas
Filip
rytí
HackheraaKronenfelsa
Hentschel
a Jan rytí
zvoleni
vtšinou
Welzenstein.
jich
volba pedloží se k nejvyššímu schválení. 5.
Do snmu nov uvedeni hrab František lenního
majitel
statku
Skalický,
a
svobodný
St.
Julie n,
Rudolf
pán
Forgatsch. Ostatn pedneseno 1. Dekrety o udlení moravského inkolátu hrabti E g i d o v i Karlu Josefu de Trasegnies a ltre, eského inkolátu ostatních zemí pivtlených generálmajoru rytíi Ros se au, hrabti Gallerovi, hrabti Kajetánu Berehemovi, Antonínu Endsmannovi šlechtici z R o n o v a (zárove s rytístvím i
21. prosince 1820). 2.
nhož
J.
Nejvyšší
dekret dvorské kanceláe
V. naídilo (císaská
resoluce
2.
z
29.
záí)
záí
1820,
vypsání
dle
tídní
160
dan
mn
v konvenní
—
na rok 1821,
prominulo 50%
ale
pídavek.
Obnovení nejvyššího naízení
3.
z
roku 1808, jímž zizuje
kadetní škola v Olomouci. 4. Pouení okresním berním úadm
se
pozemkové potvrzení
o
domovní tídní dan.
a
Presidiální
5.
k rozvržení a vybírání
kanceláe kanovníka
dvorské
list
brnnského
volby
30. listopadu
z
Aloisa
1820
Adels-
z
thurna do zemského výboru na míst
vystouplého augustiniánského praeláta Benedikta Edra, a brnnského magistrátního rady
Jakuba Schróttra
na míst odstupujícího purkmistra brnn-
ského Jana Gzikanna.
Bratí August a Ignác šlechtic Neuvall koupili panství náboženského fondu Klobouky veejnou dražbou za 6.
204.200
zl.
Ministerským výnosem
7.
vysvtlují
soria
února 1821
27.
z
píin
se pochybnosti a dotazy v
pozemkové dan,
komisi, jež
má
dále
zodpovídají a
provádní provi-
stížnosti
provinciální
proti
toto provisorium zavádti; dále ustanovení o sle-
vách berních a náhradách za elementární škody. Reklamace proti immatrikulované výme neb proti výtžku z pozemk budou
pozdji vyízeny. 8.
hrabcí 9.
Optná
žádost
pán
bratí svob.
z
Braidy
za hodnost
se odmítá.
Tšínský krajský hejtman Schulz von Strassnitzky
peložen
do
Gzikann
Opavy, na
jeho
Karel sekretá Ignác Ruber.
místo
a na jeho guberniální
guberniální
rada
naízení z 12. kvtna 1821 Žádoucí pesnost v odvádní bern nepipouští, 10. Ministerské
všechn
byly piznány
ustanovená k zavedení provisoria
provinciální komise,
zemkové,
aby
a
s
náležitou
bžné dan, smla
obezelostí
kraovati dobu tí
piznati
dan
pípadech, v pesvdení,
ve zcela zvláštních
tím se usnadní sebrání
aby po-
dodatené lhty; nicmén zmocuje
cestou
ádného
lhty, jež však
se
pože
jednání
nesmjí pe-
msíc v.
Vzhledem k žádaným slevám berním budiž k živelním po-
hromám brán
i
pro
v tištném cirkulái užiti
z
píšt 23.
výsledk prozatímn
naznaeno dubna 1819; ostatn bude nejen dobe, takový
zetel,
jak
katastrální vložky a
jest
nynjšího berního
Kil
požadavku,
nýbrž
jest v
vei samé, pi
povaze
užívání
onch
zásad pidržovati se tchto dat.
Vzhledem však k zásadám, slevách
z
petíženi
teba
pi
dbáti
píiny reklamací proti provisoriu, jakož teba vykati dalších nejvyšších naízení.
i
berních
v pípadech
Státní a konferenní ministr a ministr zahraniních zá-
11.
kníže
ležitostí
jichž
Klement Metternich jmenován
(1.
ervna 1821)
„Haus-Hof- und Staatskanzler". Nejvyšší rozhodnutí
12.
z 9.
kvtna 1821
o
nedoplatcích
dan pozemkové vetn
do roku 1820. 13. Dekret dvorské kanceláe z 19. ervence 1821, že sobnost zemských se rozšiuje potud, že smjí samostatn urovati pense, provise, konduktní kvartály a píspvky na vychování vdovám a sirotkm po takových úednících, kteí od
p-
úad
úadu
téhož
byli
jmenováni.
Jihlavský a znojemský krajský hejtman dáni na odpoinek. Do Znojma peložen tšínský krajský hejtman Karel Czikann, k správ jihlavského kraje guberniální presidium ustanovilo perovského krajského hejtmana Pil ze, pokud by císa 14.
nejmenoval definitivního hejtmana tamtéž.
V
závreném
Jan Ludvík
svob.
sezení
12.
íjna 1822 uveden do
pán Werner, jmenovaný
(6.
snmu
dubna 1822)
presidentem moravsko-slezské appellace.
57. Dietální sezení 15.
íjna 1822 za pedsednictví Antonína Bedicha
hrabte Mitrovského. Protokol dietálního stavovského sezení chybí. 1
)
Do snmu uvedeni hrab František Troyer, spolumajitel lenního statku Moštnice, a hrab Edvard Lamberg, majitel Z d o u n e k.
V
možno pi nejlepší vli poplatníkm na rok 1823 poskytnouti njakých úlev, ježto postulátech se praví, že
bemena
i
)
V. nebylo
pítomnosti jsou
podáno tištného prohlášení snmovního. J
a dle
minulosti
J.
Ostatní, co následuje, jest
píliš
veliká a jest nevy-
dle protokolu sezeni zahajovacího
11
162
lmuteln teba I
—
píjmy udržovati v rovnováze
státní
s
vydáními.
žádá se 1.
mny,
Sumraa pozemkové dané 3,770.543
zl.
ehož pipadají
zl.
z
2,827.907
kvótu, a 2.
.
ádná
kvóta a pídavek
urbariální a desátkové
3
kr.
konvenní
18 kr. na
ádnou
45 kr. na pídavek. mají se na výnosy z pdy, na 942.635
dchody pesn
dle
zl.
týchž
pomr
roz-
vrhnouti, jako se stalo roku minulého.
Celá berní kvóta bez rozdílu,
3.
mají odvádti poddaní majitelé
tedy také onen
pozemk,
díl,
který
budiž, jako za rok 1822,
odvedena v kovové minci. 4.
da
Mimo
da
domovní
(Hauszinssteuer)
vojenský
rok
pozemkovou
pídavek jest ješt zaplatiti (Gebáudesteuer) a to domovní da inžovní 18% z výnosu domovní inže, ku zdanní za
1823
zvlášt
a
vyšeteného,
totiž
13V 2
%
ádné
a
pak domovní da tídní (GebáudeKlassensteuer) ve dvojnásobné výši stávajících tarif. Vzhledem k onm platm, které od roku 1819 pod rozlinými tituly byly odvádny, poukazuje J. V. na postuláty od zmínného roku inné. Co se týe percepce a lht ádné kvóty pozemkové i pídavku, a v píin berních slev u živelních pohrom zstane pi loských ustanoveních. O náhrad za pípež a ubytování vojenského mužstva bude
472% pídavkové
kvóty,
se zvlášt jednati.
Stavové
podvolují
tmto požadavkm za obvyklých bemena budou zmírnna, pomry to pipustí, nebo smutný stav se
výhrad, vyslovují však nadji, že tato jakmile státní a finanní
majitel pdy, jak v minulých dietálních prohlášeních obšírn jest vylíen, dosud se nezlepšil, nýbrž spíše zhoršil, nebo všechny poteby k obdlávání pdy musí za vysoké ceny si poizovati, naproti
tomu
plodiny,
jediný zdroj
jejich
píjm,
stále v
cen
klesají.
Pi
po volnosti stavové pece mají zvláštní prosbu, aby všichni oni poplatníci, kteí živelními píhodami, jako vodou, bouemi a ohnm škody trpí, dle míry utrpné škody a dle zásad slevami a odez nejvyšších míst vyslovených byli podporováni pisováním daní. Jiná nehoda mže však statkáe stihnouti, kdvž oekávaná úroda dlouhou zimou, noho suchem, jako se vší této
bu
[63
z
neb
stalo,
letos
vichrem
ásti se znií,
i
jinými pohromami
tomu
jak
tak že,
bud
zcela
mnohých
na
letos
bud"
místech
bude, nebudou moci ani v prvních msících roku hraditi vlastní
potebu
chleba.
odepisování
k
a
Pro tyto vyprošuje se od J. V. podobná milost slev a žádá se, aby vydána byla v té píin
zemským úadm potebná naízení. V zodpovídacím reskript
dne
ze
16.
prosince 1822
nad ochotou a osvdenou vrností stav. Avšak prosb jejich, aby slevy a odpisy poskytovány byly také následkem vyzimování a pílišného sucha, vichor atd., nelze vyhovti a zstává v té píin pi dosavadních direktivách. J.
V. projevilo uznání
Ostatn pedneseno Nejvyšší rozhodnutí
1.
osobní na
vymují
a
rok 1822.
karbonáv
pokuty, kdo by k nim pistoupil, nebo je skrýval.
Inkolát
3.
tídní
1821 o dani
Girkulá, jímž se objasuje tendence spolku
2.
a
28. srpna
z
udlen zemskému podkomoímu
Kuerovi,
pánu Josefu
appellanímu
v
Cechách svob.
presidentu
eskému
Wernerovi. Všem krajským
4. z
—
3.
úadm
uvádí se na
listopadu 1820 pro berní okresní
vybírání
tídní
—
a
odvádní
povoluje se
pamt,
že v instrukci
úady vydané
pozemkové
a
k rozvržení
domovní
2procentní vy bí raci poplatek
dan z
vy-
brané a do píslušných pokladen odvedené berní summy, a to nejen pi zmínných daních, nýbrž i pi dani urbariální a de-
Avšak dvorským dekretem z 14. srpna 1821 naznaeno jest provinciální komisi pro da pozemkovou, že doslovné znní a 33 oné instrukce výslovn stanoví, že okresním berním .§ 32 sátkové.
úadm
jen
2 procenta,
dekretem
z
pozemkové a domovní dan písluší také z dan urbariální. Dále nejvyšším
vybrané
nikoliv
dvorské kanceláe
z
27.
srpna
1821
toto
omezovai
tom smyslu jest vyloženo, že pro desátkové dan nemá se žádné procento
ustanovení ješt dále v
vybírání
urbariální a
povoliti.
5.
Hrab
Segur koupil 31. íjna 1821 od hrabte Karla panství P u i c k é a spojené s ním léno arcibiskupství
Berchtolda olomuckého Deštné 6.
dan,
1
a
Zopanovice.
Císaské rozhodnutí o berních slevách z domovní následkem živelních pohrom, jež stihnou budovu. 11*
-
164
Arcivévoda Karel zddil po Albertovi vévodovi S asko-Tšínském panství Židlochovické. 7.
Intimace guberniálního presidenta
8.
z
24. ledna 1822,
že
moravsko-slezský appellaní president svob. pán Hess jmenován jest presidentem appellaního soudu v Cechách. 9. Dvorský dekret z 1 5. února 1 822, že stavovští úed-
níci ve všech
vztazích,
v platech,
totiž
dietách atd.
pensích,
narove zempanským úedníkm. Týká
postaveni jsou
tedy též normále
se jich
roku 1804 o pesazování a sthování.
z
Appellanímu presidentovi moravskému Janu Ludvíkovi svob. pánu Wernerovi udlena (6. srpna 1822) hodnost nejvyššího komoí zemského, uprázdnná jmenováním svob. pána Hess a do ech. 11. Nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 18. ervna 1822, že slevy poskytnuté do konce vojenského roku 1820 v pípadech nedoplatk dan pozemkové nevztahují se na pípady, kdyby nkdo tetí da za poplatníka, na p. pozemková vrchnost za jednoho nebo nkolik svých poddaných, do veejných pokladen skuten zapravil; v tom pípad nemže býti slevy na 10.
procentech. 12. Nejvyšší z
pozstalosti pro
padu 1822
rozhodnutí
z
5.
ervence 1822,
fond škol normálních
vybírati v
že
píspvky
dlužno od
1. listo-
mn.
konvenní
zemského rady rytíe Hentschla za písedícího zemského výboru na míst appellaního rady rytíe H a c k h e r a. 14. Hrab Alois Mitrovský oznamuje, že odevzdáním závrených akt národní bance (31. srpna) pestává innost vý13. Potvrzení volby
mnné
a
15.
umoovací
deputace.
Pipomenutí,
že
2.
ervnem 1823
vyprší
sexennium
pána Ludvíka Kónigsbrunna v zemském výbore, že tedy pi píštím snme jest teba nové volby, zárove se mu však udluje dispense k pijetí nové volby. guberniálního
O
rady
svob.
toto místo žádají:
Josef svob. pán z Astfelda a Vydi, Karel Daudlebský svob. pán Sterneck, Karel Zikmund hrab z Bukvky, moravsko-slezskv guberniální rada,
R
d g i
er
svob. pan S
t
i
1
1
fr
i
e d,
— Ludvík
s
v o b.
165
pán Kónigsbrunn.
Následkem jmenování brnnského magistrát, rady S chro ttra radou pi moravsko-slezském královském appellaním a kriminálním vrchním soud uprázdnno místo v zemském výboru z
mstského
stavu.
O n žádají Antonín Marschner, brnnský magistrátní rada, Josef Antonín Nerlich, olomucký magistrátní rada, Jan Pfefferkorn, brnnský magistrátní rada, Karel Korber, brnnský magistrátní rada, Matiáš Wiedermann, olomucký magistrátní Josef Etgens, brnnský magistrátní rada. 16.
Nejvyšším rozhodnutím
ervna
17.
z
rada,
1822, aby
nadaní
místa Teufenbachova, uprázdnná v inženýrské akademii, nebyla již obsazována, nýbrž penesena na Tereziánskou rytískou akademii. 17.
Návrh zemského hejtmana na podporu 1500
zl.
muž-
skému dobroinnému spolku brnnskému. 58.
Závrené
V probošt
M
i
t
sezení tomto z
ro v s
Hory k
ý,
Onomu
íjna 1823.
sezení dne 13.
nov
pijati za
leny
snmu Florian Lang,
Sv. Hipolyta (na lavici duchovní) a
na
lavici
panské.
duchovního
dle privilegia
vykázáno, tento teprve musil
panského stavu do
hrab Antonín
snmovny
z
stavu
ihned bylo místo
komisionální komnaty od 2
len
býti uveden. *
* *
Pi zahajovacím sezení leny
15.
íjna 1823
nov
pijati za
snmu
Ferdinand Seka, prelát novoíšský, a Antonín rytíí* Tersch — Potom 1. principální komisa, nejvyšší komoí zemský Ludvík svob. pán Werner v delší ei takto odvodnil nutnost postulát: vrnost Moravan, osvdenou po 3 století, od té doby, co Morava jest souástkou velikého Habsburského soustátí. Když Torstenson, Friedrich a Napoleon nepátelskými „J.
V. velebí
—
166
moc zbran, ani les a pokušení nebyly s to, aby otásly stateností a vrnou píchylností Moravan. J. V. od srdce rád by ulevil bemenm, ale železný zákon nevyhnutelné nutnosti nedovoluje tomu. Stavové nech sdílejí toto pesvdení, jež elí ku prospchu státu, a trpliv snášejíce menší zlo nech odvrátí zlo vtší. Vyžaduj e toho mimoádné postavení, v jakém íše dosud vojsky zemi zaplavili, ani
nikdy ješt nebyla.
Všechny dívjší války 18. století mly za pedmt njaké sporné území. Každé mocnosti bylo možno, ásteným neb úplným obtováním sporného jablka vyhnouti se boji aneb jej ukoniti a za spolehlivého výpotu jeho trvání mír obnoviti. Nestalo-li se to asto následkem pevážných politických pohnutek, tedy to byla vc dobrovolného výpotu, nikoli
nemožnosti. Tak
však positivní
nlské ddictví v Rastatt,
Tšín
urovnaly se spory o špa-
Hubertsburce
slezské v
a ba-
vné
na
asy, pokoj zemí a mezi zápasícími vládami trvalé pátelství byly obnoveny. Základní zásady existence každé jednotlivé vlády, jakož obanský poádek uvnit stát nebyly ohroženy a nalézaly spíše
vorské v
v
solidárním zájmu všech novou Tak
národ
byla
záruku.
tchto válek politická existence ohrožena a napadena. Pokud zbra nepítelova
za všech
také
mén
sahala, spokojil
se,
nedbaje vládní formy,
osvojením
takových
statk, které šastnými píhodami a požehnáním míru zase mohly býti nahrazeny.
Mimo
jevišt válek, nehled k
úinkm
zvýšených
dávek, následky války byly málo pociovány.
Bželo
mocnáe
tu jak u
mén, nikoli však o i nebytí, tomu však nejmilostivjší
tak
i
u
národ
jen o více nebo
celou politickou existenci, bohužel! bylo tak
pi všech
o
bytí
válkách, které
mocná
vždy proti své vli musil vésti. Zaátek, pokraování a konec nebyly vcí svobodné volby, nýbrž pokaždé vynuceny zákonem nutné obrany. Bojovalo se netoliko o odstoupení jedné neb druhé provincie, o statky, které asem
náš
a okolnostmi
mohly
se nahraditi,
nýbrž o všechno, co
národm bylo nejdražší a nejsvtjší, trnv, o náboženství, národní blahobyt, a
nýbrž
i
o chaloupky a zkázonosné
a
vlastnictví a
štstí každého jednotlivce. Šlo nejen o panovníka, nýbrž
nejen o paláce,
oltáv
o další trvání civilisaci,
mocnái
i
o národ,
úinky
vzta-
hovaly
se
všechny,
i
obyvatele
na
netoliko
v
obvodu bojišt, nýbrž
svtu s eniš iny ohlašovalo,
Ježto se
etných diplomatických aktech státní pevrat ve Francii zahájený
v tak že
musí projíti celou zemkouli, bylo na bíledni, jak mylným mínní, že tento první výbuch války by se mohl zameziti. Je-li
nkde
sousedy v jejich existenci,
na
nejvzdálenjších koninách.
v
a ješt více
—
167
hmotu
tolik zlovstnosti,
zpsobu
jest
a neklidu, že to ruší
života a klidu, a ohrožuje jejich celou
pak sebezáchovám a nutná obrana káží
eliti
takovému
zloádu. Jest však
známo,
že
umírnné
až píliš
kroky, jež
uinny
pokládány za dostatenou urážku, za dvod k nepátelství, za podnt,- aby národové byli uvedeni v tajné spolky a ve vzpouru proti svým ádným pa-
byly k dosažení
úelu,
tohoto
novníkm. Tomuto osudnému sledkem geografického hnouti
a aby
stavu
styku
byly
nejmilostivjší císa ná-
náš
svých
stát nejmén
svým milovaným poddaným
nenahraditelné statky a zachovat
se
zachránil
mohl vynejdražší,
základy všeho štstí pro tento
aby onen veliký ctí, vidl se vázána povinností boj podstoupil, po nejdelší as ponechán sílícímu vdomí své vbec ne, neb jen slab dobré vci a vlastní síly, z vní podporován. Když tento boj za konvulsivních forem republiky žádným zpsobem nebylo lze trvale skoniti, bylo to tím mén možno, i
onen svt,
i
bu
když šastný vojevdce na
trn,
sjednotil veškeru
moc
revoluce
pemoci, porušuje všeliké právo mezinárodní, za trvalého váleného štstí si obral denním úkolem, dle libovle trny stavti a boiti, nad národy a provinciemi dle rozmaru rozhodovati, a zneužívati obyvatel všech zemí za nástroje k potlaování jich sousedv a k ukrocení neobmezené touhy ve své ruce, a
s
vždy rostoucí
po zveliení.
svtoznámo, co J. V., k odvrácení tolika neštstí a potupy od svých milých národv a k dosažení trvalého míru, mimoádných obtí v mírech lunevillském, prešpurském a vídeském pineslo, jaké osobní svízele a jaké bolestné city staten snášel jako vlada otec rodiny s nejšlechetnjším sebezapením Nezáleželo tedy na Jeho vli a nejúinnjším spolupsobení, jestliže cíle Jeho neúnavné snahy nebylo dosaženo. Spíše každá Jest
i
!
—
168
-
povolnost psobila nové osobování a každý
možnost splnní a úmysln vtroušené
sím
mír obsahoval nek
novému
sporu.
válené vavy i za zdánlivého pokoje odrážeti skutené útoky neb odvraceti hrozící pohotovým.
V. nacházelo se za
J.
ve stálé
tísni,
vojskem k
bu
boji
Tento stav, za nhož vždy více pomocné zdroje byly vyerpávány, trval tak dlouho, až konen ostatní národové a mocnosti vlastní smutnou zkušeností se pesvdili, že nepítel Rakouska nemže býti jich pítelem, že jeho politika, tak dlouho a vytrvale hájená a tak asto zneuznaná, jest jedin pravou k záchran, a že pišla doba, spojením všech mocností zachrániti evropskou soustavu státní ode jha pemoci anebo vydati se její libovli na milost a nemiiost. i
Jako vždy, tak
i
zde požehnáním shora, istotou úmyslu a
upotebením vydatných úelných prostedk, zvlášt však že náš
nejmilostivjší císa moude
k povolnosti,
prostedkování
telství, spravedlivá
Známy Waterloo
uinn
vc
z
k
rozhodné okamžiky
vypovdní nepá-
boje vyšla vítzn. jež pinesly
jsou výsledky,
a k dokonalému
a
volil
tím,
vítzství
slavné dny u Lipska a
nad zkázonosnou revolucí
Kmeny
byly
nejhlavnjší, ale ješt nikoliv poslední poraženy, ale koeny tkvly ješt pod zemí.
lostí
Zatím jevily se dobroinné následky tchto šastných udáa požehnání míru ve svtle vždy jasnjším.
byl
krok.
Mocnáství kdysi svými državami rozptýlené navrácením tak etných starých a nabytím nových provincií bylo zaokrouhleno v souvislý celek a již tím zvýšilo svou neodvislost, bezpenost a tím i blahobyt svých národ. Jeho obchod a doprava jde od Dnstru až po behy Adriatického moe na domácí vojenské silnici, pístavy Terstský, Benátský a Rcký otvírají opt našim domácím plodinám hojný odbyt do všech díl svta. Pokroky, které iní umoování penz papírových a zúroitelného státního dluhu, pravideln se veejn ohlašují, kolísání kursu pestalo psobiti na úlevu a zvelebení dopravy.
Díve
než nejodvážnjší
nadje mohla oekávati
veškero dvorské okamžiku vojsko žebnictvo bylo vypláceno v kovové a obh všeobecným.
až
do tohoto
i
mn
a
své splnní, stál ní její
stal
slu-
se
— úvr v práv tak
Národní papíry jsou
-
169
znovu
cizin jest
upevnn
a naše
vysoko na frankfurtském, jako
státní
na víde-
ské m trhu.
Ješt více než nade vším dosud povdným musí národní každého rakouského státního obana, povznášející se nad
cit
mocná
egoismus, býti oživen ušlechtilou pýchou, uváží-li, že jeho i
jeho vlast po tolika
zabírá
v
evropské
šastn pestálých
státní
soustav
tak
utrpeních a pokoeních
vážné
postavení
a
má
takový vliv na štstí a klid kontinentu, ano celého civilisovaného
svta, jakého mocnáství dosud nikdy nemlo, že konen tato veliká psobnost není založena na vratkých oporách pevahy a
bázn, nýbrž
trvale a
pevn
všech mocností a na jejich
se zakládá
upímném
na
dve v osobní karakter
pátelství
našeho nej-
milostivjšího císae, o poctivost a otevenost jeho politiky.
Dobroinné úinky všeho toho na rozkvt obchodu a dopravy, na rozšíení umlecké píle, na otevení nových zdroj výživy, zlepšení zemské kultury, vznik nových budov v mstech i vesnicích, obecn užitené podniky, bezpenost majetku, pedevším však na návrat klidné mysli v
to
jsou píliš
patrná
než
dobrodiní,
každého jednotlivce,
srdci
nemla
aby
vdn
býti
uznána.
Kdokoli nepedpojatým okem
mí
propast,
ze které
naše
na nynjší výši se povznesla, pizná, že ješt ped 10 lety tak píznivého obratu vcí ani nejhoroucnjší patriotismus se
vlast
nenadal, ani nejživjší obrazotvornost nemohla oekávati. Jestliže tedy
pehled tchto velikých dobrodiní a srovnání oním ve dvou desítiletích ped mírem zahívá
nynjšího stavu s každé cítící srdce a budí vzpomínky na minulost, kterouž šastnjší
pítomnost poíná rádi
uskrovní,
již
shlazovati,
nevyplní-li
se
tedy se
naše
vrn
pání všechna najednou
a nedošlo-li vedle tolika dobrodiní míru ješt k
zejména však ku
poslušní stavové
mnohým
jiným,
zmenšení posavad nich dávek.
Jako ve fysickém,
tak
i
v morálním
jde jen ponenáhlu a nikoli skoky.
svt
Nemocný
cítí
vývoj
dobrého
pi uzdravování
vtší zemdlenost než v zimniném rozpalu; a kde boue zpustošila rostliny, nezelenají se a nenesou ovoce v okamžiku, kdy se utiší, nýbrž teprve po dlouhém, namáhavém obdlávání a osévání polí. Tak také hloubka a zloba ran, zasazených bezpíkladnou
zhoubnou válkou,
nemže obyejnými,
nýbrž
jen mimo-
170
ádnými vými
prostedky, nikoli
rychlými, nýbrž
kroky býti vyléena, a eo 20
jen
nemže
rozboilo,
let
zdlouhav 10
zase býti vystavno.
K tomu pistupuje a
s
velikými
obtmi
dležité pozorování, že akoliv tak dlouho'
potíraná
revoluce
svou pevážnou
sílu
pece na evropské pevnin není ješt tou mrou zkrocena, aby všechny prostedky k jejímu potírání pokojn mohly býti odloženy, a pouze udržování imposantního vojska umožnilo ztratila,
našemu nejmilostivjšímu císai, uhasiti nov vypuklý revoluní plamen na obou koncích italského poloostrova, udusiti v zárodku doutnající pod popelem a zameziti její nevypoítatelné další ízení a zmaení všeho, co od 20 let tak pracn jest vybojováno.
Tak tedy nepopiratelné pispívá moc velkých státech k potlaení
vojsk ve všech
revoluní kvasící látky, tak že na jižním konci našeho zemdílu úplné a poslední vítzství dobré vci bylo vybojováno a naše i našich potomkv osvobození od nejkrvavjší metly lidského pokolení mže navždy býti zabezpeeno. Po tom všem, co již velkého a dobrého se stalo, moudrost a osvdené otcovské smýšlení J. V. má nejspravedlivjší nárok na neobmezenou dvru veškerých poddaných, že opatení uinné zízením a provádním pijaté finanní soustavy i všech ostatních zásad vládních ku zvelebeni vnitiíího blahobytu a pokoje a k zabezpeení mocnáství v jeho vnjších pomrech, jsou k našemu spolenému blahu nejúelnjší a státní vydání k tomu potebná nevyhnutelným prostedkem k dosažení tchto dobrozbývající
inných úmyslv. Z toho tedy nech nabudou stavové pesvdení o nutnosti požadavku na r. 1824 a J. obtavostí budou povoleny.
Protokol vyššího
dietdlního
zemského
sezení 17.
V.
se
tší
nadjí,
íjna 1823 za
sudího Josefa hrabte z
že
s
'pedsednictví
Bubna
a to
Postulát a berní na
ádná
a pídavek
kvóta
r.
1824 jsou: 3,770.543
nej-
a z Litic,
míst onemocnlého zemského hejtmana a snmovního Antonína Bedicha hrabte Mitrovského. 1.
obvyklou
zl.
na
direktora
3kr.kov.
2,827.907
zl.
18
kr.
942.035
zl.
45
kr.
ni..
Stavové povolují tuto
pomry
finanní
B. Ostatní 1
to pipustí,
-
171
berní v
dve,
že jakmile státní a
nastane úleva.
pedmty:
K podpoe dobroinného mužského spolku brnn-
ského na
r.
1824
opt
se povoluje
1500
zl.
úadv
z
domestikálního fondu.
dodatené píspvky na stavbu silnic za uplynulá léta 1822 a 1823 dohromady ve výši 20.000 zl. konvenní mny stavové prosí, aby pro neutšený 2.
stav
Na požadavek
fondu
nejvyšších
dan
nápojové, z nhož tyto píspvky dosud dodatené summy za r. 1822 a 1823 se upustilo. fond se opt zotavil, stavové jsou ochotni opt
od této Jakmile by tento se braly,
obvykle pispívati na stavbu
píspvk
o
bylo
vždy
pouze
silnic,
užíváno
k
stavb
prosí,
nových
aby takových silnic,
nikoli
k opravám starých.
Na žádost obcí Strážnice, Ostroha, Veselí, Znorova a Kvaši c, aby smly z vlastního ovoce vyrábnou slivovici doma i v cizin prodávati, podanou skrze královské gubernium, usneseno, ponvadž na Morav právo páliti koalku 3.
od pradávna dle zízení pouze vrchnostenské regále, tedy výhradné privilegium dominií, s nímž ve spojení jest také právo prodeje, podati žádost k nejvyšším úadm, aby vrchnosti ve svých starodávných právech a výhradných privilegiích byly chránny a k jejich škod aby žádná podobná výhoda nebyla poskytována, tedy aby ani onm 5 prosícím obcím se nepovolovalo slivovici prodávati, tím mén pak aby toto právo bylo piznáno všem obcím na Morav,
jest
Pedneseno 1.
Nejvyšší
:
rozhodnutí
bezna 1822 (dekret dvorské nemá nikdo, komu je pes 40 let,
z
17.
kanceláe 16. záí 1822), že býti pijímán do zempanské služby. 2. Nejvyšší rozkaz, že ve veejných listinách, vyhláškách atd. nemá se užívati obvyklých dosud pojmenování Erbkaiser, Erbstaaten, Erbkónigreich, Erblande, erblándisch, na míst toho zavésti názvy: Kaiser von Osterreich, ósterreichischer Kaiserstaat. :
Ludvíkovi de Ambly, knížeti Karlu Alexandrovi Thurn-Taxisovi, majorovi Bedichovi svob. pánu Schellovi. 4. Potvrzení volby rytíe Jana Welzensteinana míst vystouplého guberniálního rady Kronenfelsado zemského výboru. 3.
Inkolát
udlen
rytmistrovi
hrabti
—
-
172
Na míst hrabte Ignáce Chorinského jmenován
5.
hrab
Michael Nadasdy presidentem dvorské komory. 6. Celá rodina knížete Alfreda Windischgrátze jeho bratra Werianda hrabte Windischgrátze povýšena do i
kvtna
stavu knížecího (18.
Hrab
7.
1822, kabinetní
Karel Zichy
a rytí
list).
Petr Mertens jmeno-
váni vicepresidenty dvorské komory.
volba Ludvíka svob. pána Kónigsbrunna na dalších 6 let do zemského výboru, podobn Potvrzena
8.
mstského stavu potvrzen brnnský magistrátní rada Vincenc Vilímek na míst nynjšího appellaního rady Jakuba z
Schr ó ttra. Obnovení titulu „Staats-Minister" (udlen hrabti Chorinskému a dosavadnímu presidiálnímu vyslanci na spolkovém snme hrabti Buolovi-Schauensteinovi). 10. Dekret dvorské kanceláe z 7. bezna 1823, jímž sládci a nájemci pivovar na Morav se svou nemístnou (unstatthaft) žádostí, aby zdejší židé byli vyloueni z nájmu koral en, 9.
se odmítají. 11. Nejvyšší i
in
rozhodnutí
z
pozemkový majetek
rustikální
berních slev
18.
bezna
má
býti
pro živelní
1823,
že dominikální
na roven kladen v pípohromy.
59. Zahajovací sezení 18. íjna 1824 za pedsednictví nejvyššího zemského komoího Ludvíka svob.
pána Wernera na míst onemocnlého
zemského hejtmana Antonína Bedicha hrabte Mitrovského.
a od
1.
Nov
J.
V. potvrzený
pán S
c
2.
h
O
Da luje v té
e
prelát
augustinián na
St.
Brn,
zvolený a
svob.
majitel
požadovaná v téže nadji, že
láním na všechno, 1818,
snmu: Gyrill Napp, nov
Tišnova. o stul átech jednáno
1 1,
p
uvedeni do
nemže
íjna za téhož pedsednictví. jako roku minulého, se povo-
20.
výši,
býti daleka
co v minulých
doba úlevy, a
dietálních
1819 a 1820 o smutném stavu
zem
s
prohlášeních
bylo
odvoz
let
eeno. Pi tom
píjem této summy, dívjších požadavk již tím se
stavové poznamenávají, že nelze spoléhati na
nebo
nynjších dokazuje, že prese všechnu nejlepší vli nevystihlost
i
a
všechno namáhání,
--
173
pes mnohonásobná as od asu se již 1
a
milionem, ano v posledních msících, horších pro pod-
1
/*
I
že výše jejich nyní kolísá mezi
/vtšily,
tak
nedoplatky berní
opatení
exekutivní
ješt stoupla a dlužno se vším právem obávati, že pí témže berním požadavku na r. 1825 nedoplatky vzrostou; v tom však záleží nepopiratelný dkaz, že tento požadavek není ve dané,
shod
s
pravými
vnitními
silami
této
provincie,
nýbrž
úpln
na uváženou, nebylo-li by pimeno spravedlnosti a také zájmm finanním, snížit berní popenz i cen stulát na onu summu, jež by dle stávajících skuten se dala sehnati, ponvadž by v opaném pípad vrn poslušným stavm nebylo lhostejno, že by pi nejlepší vli a snaze nebyli s to, aby nejvyššímu požadavku onou mrou vyhov
nepomru.
I
dávají stavové
V.
J.
pomr
toho pejí a jak jest jejich neporušitelným vodítkem, pro budoucnost zasloužili spokojenost J. V., tak blaho-
vli, jak
aby
si
si
sklonn jim vyslovenou. Mluví proto také ten dvod, že poddaný z plat, které by mohl sehnati, a ztratí si zvykne vymykati se všechnu dobrou vli k snášení státních bemen, že vbec odpírání stane se jeho vdí ideou, vidí-ii, že se pi ne vy stihlém vždy podaí a státní moci scházejí prostedky, aby svj postulát násiln provedla. Toto zhoršení v duchu lidu musí nutn míti za úinek, že také ve sbírání možných dávek povstanou pletichy, záludy a i
nesnáze, které k nejvtší
škod
státních financí mají za následek
nevyhnutelné nové mezery. Kdyby však prese všechny tyto obavy nebylo zmírnní bemen možné, stavové, ponvadž píina vždy rostoucích berních ne-
doplatk
jak u poddaných,
také u vrchností, zdá se
již
od dívjších
hlavn spoívati
v
let
vysílených,
tak
nepomrných cenách
neobyejn velkém nedostatku odbytu, prosí, aby ne-li pro tento rok, aspo pro píští léta ást postulované berníkvoty, která pvodn apo nkolik letzáležela v pírodních dodávkách pro vojsko, potom však obilních a v
kcelkovémubernímupostulátubylav kovové
mn
piražena, zase z tohoto byla excidována, aby bylo dovoleno odvádti ji pírodními praestacemi a odepisovati z kvanta penžního. Tím by
se
odbyt nesmírných zásob obilních znan usnadnil, b) ceny pírodních výrobk by se v tom pomru zvýšily, a)
174
c)
poplatnost dominií
i
—
poddaných by
vzrostla;
pak by po finanní stránce tím mén vznikla škoda, jest lhostejno, zdali zachováni vojenského etatu jest penzi doloženo, i pírodními dodávkami uhrazeno konen d) státu
ponvadž
;
e)
bím,
poplatníkm vzniká neobyejný
rozdíl
a velmi
citelné
mici žita, jež in nátura až do r. 1816 mohla býti dodávána a ve zmínném roce rozpotena na 15 zl. 20 kr. vídeské mny, dáti za nepatrnou cenu 4 zl. vídeské mny, tedy musí-li
musí prodati 3 až 4 mice, aby sehnal reluiní kvantum jediné, díve in nátura dodávané. Ostatní
pedmty
jednání:
Udlena podpora 1500 zl. dobroinnému mužskému spolku brnnskému. 2. Ježto vypršelo (1. bezna 1825) sexennium hrabte Jana Bedicha Troyera, jako písedícího zemského výboru, 1.
teba pikroiti k volb. O místo se ucházejí: a) Josef svob. pán z Astfelda a Vydi. b)Jan Bedich hrab Troyer, jemuž dána k tomu dispense, c)
optn 3.
výbore,
hrab
Karel hrab Troyer. Také ve stavu tím,
že
také
Zikmund
mšanském 1.
z
Bukvky.
—
Zvolen
uprázdní se místo v zemském
bezna 1825
Jana
sexennium
vyprší
Tkaného. — Ucházejí se: a) František Mayer, hradišský magistrátní rada. b) Karel Korb r, c) Jan P f e f e r k o r n, brnnští magistrátní radové. d) Jan Beischláger, e) Jan Tkaný, brnnský magistrátní rada, jemuž k té volb f
též
dána dispense. Zvolen Jan Pfefferkorn.
Ostatn pedneseno 1.
Dekret dvorské kanceláe
z 9. listopadu
1823. že
nebude
odpoítána da, která r. 1820 z budov dle dívjšího zdaovacího systému byla zapravena, bez ohledu na ani vrácena
budovní
da
ani
tídní, pro tento rok
2.
Hrab
3.
Uprázdnná místa
k.
vypsanou.
Ed. Gollalto povýšen do stavu knížecího. z
nadace T e u f e n b a c h o v v
inženýrské akademii nemají se <\
dodaten
již
obsazovati,
Tereziánskou rytískou akademii.
nýbrž
v
c.
k.
penésti na
—
17-")
—
„Moravsko- slezská provinciální kónu úprav dané pozemkové," provisorn ustanovená k vrch4.
k
nímu ízení operací pro stabilní katastr pozemkové dan, oznamuje, že 15. kvtna 18^i zaala svou úední innost. 5. Inkolát udlen svob. pánu Augustinovi S c harf no v brnnskému kanovníkovrA n tóninu Hofmas t e n u-P í e novi, hrabnce Reichenbachové z Lesonic, rytíi Vincenci S trohl endorfo v i. i
i
i,
1
Hrabnka Terezie Trautmannsdorfova koupila února 1824) panství Staré Hobzí s píslušnými statky 6.
(15.
(Hobzí Nové, Mutná a Gh válko vice). 7.
Dekret dvorské kanceláe
zastupujícím stavy neb
onování
z 22.
dubna 1824,
v rozliných provinciích v
propuštní
stavovských
úedníkv
že
kol legiím
píin
pensi-
služebník,
a
povolování remunerací, pensí, provisí atd. se pisuzují táž práva, jako zemským 8.
úadm.
Hrab
František D etrich stein
hrabnce Reichenbachové 9.
prodal
i
Nejvyšším rozhodnutím
komise pro úpravu
z
Hesse n-K a s s e
15.
1
B ženec
a.
kvtna 1824 provinciální
dan pozemkové
definitivn potvr-
zena a presidentem jmenován zemský guvernér.
Hrabnka
Františka Fnfkir cheno vá darovací smlouvou s hrabnkou Kobenzlovou nastoupila vlastnictví panství Napajedelského. 10-
11. Kláštery
od ekvivalentu 12.
sv.
ddické dan.
Nejvyšším rozhodnutím
Nappa Tomáše na
Cyrilla
milosrdných bratí a alžbtinek osvobozují se
16.
záí 1824 schválena
volba
za opata augustiniánského kláštera St.
Brn. *
stav v píin berních postulát císa v zodpovídacím reskriptu ze dne 7. ervna 1825 pedevším vyslovuje spokojenost nad povolením všech požado-
Na
dietální prohlášení
vaných berní. Vzhledem k jejich žádosti o zmírnní postulátní summy upozoruje na ona opatení, která uinna jsou dle možnosti k ulehení bemene berního zvláštním rozhodnutím ze dne 7. ervna 1824 o zrušení vedlejších dávek, spoívajících na
pozemkovém majetku,
ze
dne
6.
ledna 1825, o
zptném psobení
—
176
-
dan
pozemkové, povolených cestou reklamaní, na dobu, od které bylo zevedeno provisorium dan pozemkové, a ze dne 19. února 1825, o dodatené náhrad z píiny omyl pi faktické oprav provisorn sdlaných operát, týkajících se výnos pozemkových, a z téhož dne, o ponenáhlém provádní stabilního slev
katastru.
Ostatn císa ubezpeil
penz
k placení
úrok
stavy, že se jim dostane
z aerariálních
potebných
památek.
60. íjna 1825 za pedsednictví zemhejtmana a snmovního direktora Antonína Bedicha hrabte
Protokol
ského
dietálního
sezení
19.
Mitrovského.
Usneseno v píin postulát vzdáti J. V. nejoddanjší dík za poskytnutou slevu 7 3/4°/o na pídavkové berní kvót pro zemi Moravskou, a prosí za podobnou milost také pro 1.
píští doby.
Co
týe vysloveného pání
se
J.
V.,
aby stavové
s
veškerou
spolupsobili k spravedlivému vyrovnání zemepanského zdanní mezi vrchnostenským a poddanským majetkem, pak aby se usnesli o pomrném píspvku horlivostí
k stavb
silnic z
fondu
obšírná námitka v Další
da
pro
snmovním
pedmty
nápojovou, o tom podává se
prohlášení.
jednání:
Ponvadž 31. prosince 1825 vyprší sexennium Augustina Kocha, preláta rajhradského, a druhý písedící zemského výboru 1.
ze stavu duchovního, kanovník šlechtic
Ad el stern,
již
minulého
roku zemel, teba vykonati nové volby. Dle starobylého obyeje duchovního stavu pihlásili se ústné u zemského hejtmana o toto místo a)
Augustin Koch,
prelát
rajhradský,
jemuž
k
tomu
dána dispense,
rytí Hochheim, kanovník brnnský. Ponvadž více uchaze nebylo, dostalo se obma tchto míst per acclamationem. b)
3.
Dobroinném
poskytnuta
opt podpora
ii
mužskému spolku brnnskému
1500
zl.
— 4.
Zemskému
177
—
Janu Kurz o v
sekretái
i,
ped-
jeho
jako
chdci Tomáši Pótzlovi, pien z domestikálního fondu pídavek 500 zl. konvenní mny; pedloženo k nejvyššímu schválení.
Snmovní
prohlášení
dne
ze
1
9.
íjna
1
825 o nej-
vyšších postulátech na vojenský rok 1826.
Na pání
J.
projevené v postulátech, aby stavové spolu-
V.
spravedlivému vyrovnání v zempanském zdanní mezi vrchnostenským a poddanským majetkem se vší horlivostí, a to dle onoho bližšího poukazu, který psobili k
jim bude podán spojenou dvorskou kanceláí, stavové poznamenávají, že tento dodatek v nich nutn musí buditi obavu, jakoby svrchu
naznaená
poddaných v
sleva
pomru
netýkala
majetku,
jejich
mrou
se tou
vrchností jako
anebo (ponvadž
od-
2.
postulát výslovn praví, že ádná kvóta pídavek má se jako roku 1825 dle téhož pomru rozvrhnouti na výtžky pozemkové, na urbariální"a desátkové píjmy) že od stavec
nejvyšších
i
vrchností
tomu
by
musili
vrn
se
bude žádati njaké
zvláštní placení. Proti
poslušní stavové namítnouti, že jim naprosto
njaká nerovnost mezi vrchnostenským poddanským zdanním.
není a
dodaten
známa
Pípad
mezi vrchnostmi a poddanými mohl by se vztahovati pouze na da z pozemku neb jiná veejná bemena. nerovnosti
týe nynjšího zdanní pdy, vyluuje sám sebou poj em pozemkové dan, tedy zdanní dle katastru, každou Co
se
nerovnost mezi
pozemek
i
osobami (vrchnostmi
osoby
poddanými),
da
nebo jen ponvadž
pozemkovou, a zavedením berního provisoria až do skuteného zízení nového
katastru
a nikoliv
tyto
zásady
práv
platí
z
nejvyšších
míst
byly vysloveny a
nemohou si vrn poslušní stavové vysvtliti, na by tato zde naznaená nerovnost se mohla vztahovati. Od zavedení provisoria nemli také vrn poslušní stavové, žádného vlivu na vlastní rozvržení postulátní bern; v úetním departementu kráprovedeny,
lovské provinciální komise
pro provisorium
vyhotovují berní repartice, a
zdanní
dan pozemkové
se vypracuje,
ponvadž
se
není
mezi majiteli dominikalními a rustikálními, dle jednotného pomru výtžku a ceny a dle berních okres, respective obcí. rozdílu
12
— Nemže
tedv naprosto býti nijaké nerovnosti mezi vrchností
skuten
a poddaným,
178
však platí
jakožto vrchnosti ješt zvlášt
mimo
da
práv
pozemkovou stavové
urbariální, tedy nikoliv
nýbrž více daní, než poddaný, jakož a výdlková
da
mimo
tak každého zastihne,
mén.
to dari osobní, tídní
bez rozdílu stavu,
dle
zásad, obsažených v píslušných nejvyšších naízeních, tedy také
vrchnosti jako sedláka,
tedy
pece by mohla
mšana,
živnostníka a kapitalistu. Jestliže
se vytknouti
nerovnost mezi vrchnostmi a
poddanými, mohlo by se to vztahovati jen na jiná bemena poddaných, a nikoliv na dan. Tu dovolují si stavové strun uvésti všechna bemena, jež se týkají poddaného, a naproti tomu ony závazky, které tkvjí na pozemkových vrchnostech, jen ve prospch poddaného, ímž se dokáže, že každý pispívá svým dílem k veejnému blahu a že pi nejmenším mezi obma jest úplná rovnováha, neml-li by se spíše poddaný pokládati za ást výhodnjší nežli vrchnost.
a
Poddaný
totiž
poplatky
a)
z
má ješt své vrchnosti odvádti: ddiného statku (Erbgrundzinse)
v
penzích
a in nátura, b) roboty a c)
místy ješt desátky, dále jest povinen
d)
pípežemi,
e) f>
vojenským ubytováním a konen rozlinými tak zv. obecními dávkami a závazky.
ad a) b) c), týkající se poddaného ili rustikalisty, jsou, zvlášt pi zrušeném nyní nevolnictví, kompensacemi za obdržené darování pozemk (Grundbestiftung), kteréž jim vrchnosti za kupní cenu, bezvýznamnou, v majetek poPovinnosti
tém
nad to veškery tyto trojí dávky samy neplynou bezvýminen pozemkové vrchnosti, nýbrž zejména desátek (jejž jen málo vrchností dobírá) z velké ásti pipadá farnostem, ano vrchnosti jsou namnoze samy ad parochiam desátkem poplatný. Kdyby tedy snad z tohoto titulu dostalo se poddanému na útraty ili na úet vrchnosti njaké slevy na berním procentu, musilo by se to pozemkových vrchností dotknouti nechaly;
zde v zemi
tím citelnji, ježto vrchnosti tyto státu
píjmy
zdaují ješt zvláš berní
centem, jímž se píjem
úpln
specifikované sub a) b)
urbariální. a to
vyváží.
c)
namnoze pro-
—
179
Vzhledem k ostatním jmenovaným závazkm poddaných, sub d)
a
e)
tedy nelze ad
f)
ponvadž
pihlížeti,
tyto
f)
bemenm
k
píspvky
zastiují
v obci
vbec
ani
obyvatele obce jen
pro sebe a mezi sebou k rozliným místním potebám, jako obyvatele mst; d) pípež jest pi nastalé nyní bezvýdlenosti dobrodiním pro poddaného, který jest spežením opaten, a jest všeobecn známo, jak se takový nyní sám o uchází. A tak by potom jenom ješt ubytování vojska po této stránce mohlo se pokládati za zvláštní bemeno pro poddané majitele dom, ponvadž jest spojeno s osobním nepohodlím, které však, není-li
n
nemírné, asto také není tak obtížné, jako se jeví na první pohled a
nkdy
nebo za senosee poskytuje sedlákovi
o žních
pomoc pi
sob
kýženou
práci.
Uváží-li se však naproti tomu, jaké výlohy a
na
i
vrchnosti za poddaného,
bemena
takka od jeho do
mají
života vstou-
na vyuování a na vydržování porodních bab, na vychování a vzdlání zizováním a udržováním škol, kostelv a far, péí o zdravotnictví a bezpenost v obcích, až do jejich smrti, i potom, starostí o zanechané sirotky a jim píslušnými pení, tím, že platí
nadporuenskými závazky, všech
dchodk
da, nehled
k
uváží-li se dále, jak stát (kdežto
píjem
znaná vydání) vysokou pozemkovou nepatrným 2%, vybírá tém bez nákladu, bez vyžaduje tak
výbrích, jak jednotlivý poddaný ruí jen potud za svou da, pokud ji neodvedl na berní úad, naproti tomu vrchnost ruí za znané summy berních penz po celý as, pokud jsou pevzaty od ustanovených k tomu vrchnostenských úad, dchodních nebo výbrích, až jest uritého dne odvedena zemským výbrím, pi emž musí ruiti za nesprávnosti svých úedníkv, aniž mže od nich žádati dostatených kaucí, uváží-li se, že
vlastních
v provincii Moravské
každá vrchnost
zastává publica
i
poli-
ku blahu poddaného, že ustanovuje policejního rychtáe, že musí poddanému v rozepích civilních nálezy vynášeti a šlechtický úad soudcovský spravovati, kteréž všechny závazky vyžadují znaného nákladu tím, že vrchnosti jsou nuceny, potebné k tomu kanceláe, byty a žaláe zizovati, úedníky, direktory a
tica
správce,
aktuáry,
soudní
sluhy
a
dráby
z
nejvtšího
dílu
jen
ješt znané výlohy na kancetiskopisy a p., k emuž poslm, láské rekvisity, poštovné, mzdu nesmjí poddaného statkáe pibírati; uváží-li se, že práv proto,
proto
platiti,
krom toho
hraditi
12*
— že vrchnosti
a za tyto
mnoho
již
tak musí ruiti, jakož
oddlený úad
a
sitní
—
poddané vyjednávají všechny pozstalosti,
za své
práv
180
i
vydržovati vlastní depo-
n
sirotí a také za
pi emž
musí ruiti,
pouze
panství ztratilo tisíce a tisíce bez vlastní viny,
konen,
pro nepoctivé služebníky,
podobný závazek
že
spojená se spoluruením, jim také za a respective jeho
správa
jmní
zákony
politickými
a
pée,
concreto
obcí in
uložena, aniž
jest
poddané, nehledíc k velmi skrovným taxám, obsaženým v akcidenním patentu a v soudních ádech taxovních, niím ke všem tmto vydáním nemusí pispívati: jestliže to se uváží a J. V. ráí zetel ke všem
vzíti
tmto závazkm
a
bemenm,
tedy se
vrn
bezpen nadjí, že ono nahoe uvedené vyjádle nhož bemena pi nejmenším drží si rovnoa nemá-li se poddaný pokládati za stranu
poslušní stavové
dení — váhu,
výhodnjší
vrn
—
poslušní
spoívá na vyšetených základech.
naznaeny v
jak jsou
aby
stavové, 2.
ponvadž
si
ponechalo to
pi
reparticích,
odstavci nejvyššího postulátního reskriptu,
a aby vrchnosti, jak to v ženo,
V.
J.
prosí tedy
I
úvod
nejsou
eenému
k
žádné
postulátu jest obsa-
vdomy,
nerovnosti
nebyly
pibírány k njakému vyrovnávání nebo doplácení, což by bylo tím nesnadnjším, ježto dkladné a svdomité vylouení skutených dominikálnícharustikalních berních
dodaten
objekt
K
setkalo by se této
J.
kterou
zemi
poznámka,
vrn
zemského zízení
na konci vojenského
veejn pi
se
V. Nejvyšší postuláty
dle stávajícího se
nejvtšími nesnázemi.
prosb však adí
svazku poddanského, pozornosti
s
tak
zv.
všeobecn
roku v
poslušní i
již
se
týkající se
stavové pedkládají
snmovním
od nkolika
nmecké
a
prohlášením
set let tisknou
eské ei, tou
snmovním závrku, pak nkteré
dležitého
se
se výtisky v celé
do ciziny a dílem o takových jednáních dje se zmínka v asopisech a žurnálech. Stavové dávají J. V. na uváženou, že vyhlásí-li se tímto zpsobem všeobecn, jak mezi obyvateli zem, tak i za hranicemi ono vyzvání o spravedlivém vyrovnání mezi vrchností a
poddaným
rozdávají,
z
podntu nynjší
následky za sebou. Jestliže
se
rozešlou
i
berní slevy, bude to míti vážné
adu
všem požadavkm a páním vyhovovaly, jestliže pi dobrém vdomí vrn poslušných stavu, že aspoh nejvtší ást jich jevila k svým poddaným dobré a blahovolné smýšleni a tmto asto nejvyšším
vrchnosti po dlouhou
let
-
— prokazovala
více
mli by
zízení,
dobrodiní se
181
-
a pomoci,
než
pedpisují
za hranicemi a v cizích
lam, kde jest nerovnost, mnsi býti
i
a
(ponvadž
státech
útisk) jeviti
zákony
jako by se anebo snad
tak,
dosud na újmu svých poddaných obohacovali, závazkm a platm vymykali, aby je svalovali na své poddané, kdyby toto stavm velmi citlivé mínní z úvodu postulát mohlo se v cizin tím snáze vyvinouti a rozšíiti, ježto od dlouhé ady let rolník velmi bolestn vzdychal nad nepostaitelnými byli
i
danmi,
tedy,
nerovnosti
kdo o vci není pouen, mohl by v hledati
dosavadní
píinu tžkého bemene, tedy samé tento výrok, uinný veejn v po-
základní
by naproti tomu v zemi stulátech od nejvyššího zempána, mohl míti nejpovážlivjší následky na svazek poddanský. Jesti pro zachování vnitního pokoje a k zabezpeení obecné poslušnosti nanejvýš dležito, aby tento na ústav založený svazek nebyl rozpoután a otesen. astokráte uznalo dležitost toho a svou nejvyšší J. V. samo
vli ráilo vysloviti, že chce jej míti zachovaný a upevnný. Nejnovjší události, jež se staly ped 3 lety, dosvdily, jak vždy ješt poddaný jest naklonn k nedve, jak rád naslouchá rozlinému pedstírání, jak nenepatrná ást zdejších poddaných jest zachvácena domnnkou, že jest osvobozena od naturální roboty, svým hospodáským úedníkm, královským krajským úadm, ano i královskému zemskému úadu nedvovali a jen vojenskou mocí mohli k svým povinnostem zase býti uvedeni. Dlužno se tedy obávati, a
tém není pochybnosti,
že,
nabude-li
lid
v zemi pokout-
nebo náhodou vdomí o úvodu k nejvyšším postulátm, mohlo by se v sedlákovi dokonce vzbuditi podezení, jako by vrchnosti byly píinou, že dosud vzdychali pod tak tísnivou berní pozemkovou; tím by povstal zárodek hnvu a odporu v myslích, který, jak nahoe zmínno, mohl by pro svazek poddanský a pro stav pokoje ovšem míti ními písai,
skrze nespokojence
i
nebudeme obšírnji rozvádti, ale stavové jsou tak pevn pesvdeni o nejvyšším uznání tchto obávaných následk, že po této stránce s plným upokojením si
velmi povážlivé následky. Obraz ten
dovolují prosbu za svolení,
doma
i
aby tento úvod k postulátm, který
v cizin tak povážlivou
a publikaci nynjšího usnesení
vrn
sensaci
mohl
sml úpln
vzbuditi,
pi
tisku
odpadnouti, tím spíše,
poslušných stav zevrubn jest vyloženo, že sku-
ježto
od
ten
není žádné nerovnosti.
—
182
Na požadavek pomrného píspvku k stavb tebovské
vrn
silnice pojové,
poslušní stavové poznamenávají, že fond
nhož
z
podaném
znaným
znázornno, ku
možno odtud žádaný
odvolávají se na ministerské psaní ze
;
píspvk
jest
systemisovaných povinností stále
deficitem, tedy není
píspvek hraditi stavové dne 17. bezna 1825 a v takových
íseln
gubernium
hrazení recessuálních a jiných se
ná-
takové náklady se erpají, jak ve hlavním výkazu
skrze královské
ješt zápasí
dan
nm
obsažené
nejvyšší
potud budou sproštni,
ujištní,
že
až tento fond zase
k dostateným silám dospje.
Dále pedneseno: 1.
Nejvyšší rozhodnutí
ledna 1823, že vladai knížecího
z 23,
domu Liechtensteinova
„Nejjasnjší kníže"
náleží predikát
a „Jasnost". 2.
Dekret dvorské kanceláe
rytiny, domácích
kamen otisky
umlc
pro
prosince 1824, že
tiskové práce od
a jiné podobné
cizinu
mdi-
vyhotovené
pedložiti jest
ped
censue.
odesláním domácí 3.
z 10.
Ho štice
hradišského dle závti svob. Geisslerna pešlo v majetek svob. pána
Panství
kraje
Ferdinanda Jana Ne p. Geisslerna.
pána
4.
Nejvyšším
kabinetním listem
komory hrab Michael finanním ministrem. dvorské
5.
Výkazy
z
vati dle tíletého
z
7.
íjna 1825 president
Nadasdy
dchodu
dan
prmru
posledních tí
nápojové
jmenován
c,
k.
mají se zhotovo-
let.
O pedepsaném stáí chovanc vojenské akademie ve Vídeském Novém Mst. 7. Inkolát udlen hrabti Františkovi Josefovi Zichy mu. rytmistrovi hrabti Josefu Belruptovi. podmaršálkovi Janu 6.
svob. 8.
pánu Kuerovi. Potvrzení
Bedicha Troyera Pfeffer korná
íjna 1824 hrabte a brnnského magistrátního rady
volby za
ze
dne
20.
Jana Jana
leny zemského výboru.
ervna 1824 povoleno zízení místa registrantského pi stavovském archivu s platem 700 zl. za souasného zrušení místa kancelistskrho. 9.
Nejvyšším rozhodnutím
z 16.
— 10. s
J
íl 11
AI.
uprázdnný lenní hrabnky L a u r encienov tlovi;
da
Na
vinny punš,
20
zl.
1
Bílovice pešel
statek
i
<•
e
ot-
majetek
v
é.
jako na koalku,
uložena
nápojová
na vdro.
kr.
Nejvyšší rozhodnutí
12.
—
H erri n g prodal alodiální statek N ezden statkem Rudicemi hrabti Alexandrovi
Rytí
píslušným
11.
183
z
bezna
5.
1825,
že
od píspvku
díve ron povolovaného na stavbu silnic a odvádfondu pro dah nápojovou, má se za tu dobu, co nebyl postulován, upustiti, a také se nemá postulovati až do poízení 10.000
ného
zl.,
z
dostatených prostedk. Statek
13.
Koryany
pešel v užívání svob. pána
Mnch-
B elinghausena. Dekretem dvorské kanceláe z 10. kvtna 1825 jmenován guberniální rada v Cechách lirab František Klebelsberg 14.
vicepresidentem moravského gubernia. 15.
Nejvyšším rozhodnutím
vedlejší dávky, 16. Nejvyšší
z
7.
jimiž obtížena jest
rozhodnutí
z 19.
ervence 1825 zrušují usedlost pozemková.
února 1825. že operace k za-
dan
pozemkové
vedení
stálého katastru
stedn
za sebou následovati, tedy tam,
má
se
kde
jest
mají bezpro-
meni
hotovo
hned pedsevzíti odhad dle zásad, z nejvyšších míst pijatých, a po dokoneném a náležit opraveném odhadu má se dovršiti výmna daní po obcích, okresích, krajích a koa opraveno,
nen
se
provinciích. 17. Nejvyšší
rozhodnutí
z
6.
ledna 1825,
piznaná poplatníkm cestou reklamace 1.
má
že míti
sleva daní platnost od
listopadu 1820.
Cyrillovi Nappovi udílí se potebná dispense k volb do zemského výboru. 19. Eduard kníže Gollalto postoupil panství: Brtnici, Nm. R.udolec, Gemou, Okíšky a Pokoj ovice v kraji jihlavském, Uherice a Písené v kraji znojemském svému synu hrabti Antonínovi Oktavianu Gollaltovi. 18. Prelátu
20. Nejvyšší rozhodnutí z 25. srpna 1825 o vybírání
dan k
na vojenský rok 1820. 21. Dispense prelátu rajhradskému
volb do zemského
výboru.
ddické
Augustinu Kochovi
Prohlášení
snmovnímu závrku
k
z
roku
1826
(14. íjna).
Postulát z
ádná
toho
3,094.230
zl.
39
kr.,
kvóta: 2,827.907
zl.
18
kr.,
266.323
zl.
21 kr. (sleva 71 3/ 4 %).
berní:
pídavek Nejvyšším
aby
sproštni
byli
vídá,
reskriptem
má
že
z
ervna 1826 na žádost stav v, na stavbu silnic, císa odpo-
20.
píspvku
zstati
pi tomto požadavku,
závrky, že píspvek ten býti zapraven, jinak se
z
od
Hrab Ber ch to Id,
pebytku fondu
nho
úetní
dokážou-li
dan
nápojové
mže
upouští.
majitel panství buchlovského.
uveden
do snmu.
61.
íjna 1826 za pedsednictví zemhejtmana a snmovního direktora Antonína Bedicha hrabte
Protokol
ského
dietálního
sezení 18.
Mitrovského. 1.
Do snmu uveden na svou
Veveí. K postulátm,
žádost svob.
pán Jan Mundy,
majitel panství
vzdává se dík za slevu 71 /4% z berního pídavku, a pipojena prosba, aby J. V. také pro budoucnost mlo milostivý zetel k této vrné provincii. 2.
jež
povoleny,
3
Podobn
vzdávají se díky za to,
reskriptu ze dne 20.
že v nejvyšším
ervna 1826 upouští
dvorském
se ocl dodatku,
„aby
pispli k spravedlivému vyrovnání zempanského zdanní mezi vrchnostmi a poddanými", stavové o
emž
se jim dostane bližších
Ponvadž
pokyn
však zatím gubernium
skému výboru
pípisem
k.
c.
optn
dvorskou kanceláí.
obrátilo se ke stavov-
aby stavové spolupsobili k vyrovnání pomru zempanské dan mezi vrchnostmi a poddanými, stavové na základ onoho passu v nejvyšším reskriptu ze dne 20. ervna 1826 se domnívají, že není jim teba na takové vyzvání odpovídati, tím spíše, ježto v dietalním pros
(24.
srpna 1826),
hlášení ze dne 19. íjna 1825 své stanovisko v té
drobna
dopo-
vyložili.
Další 1.
píin
pedmty
jednání:
Dobroinnému mužskému spolku
podpora 1500
zl.
v
Brn piena
— Gubernium iní
2.
dotaz,
185
—
nemá-li rozdlování
prémií za
chov vel na Morav býti podrobeno reform, ježto krajské úady jsou nuceny z nedostatku uchazev
královské
udlovati prémie vždy týmže osobám. Na návrh zemského výboru usneseno: Ponvadž jednak výhody vela nejsou v žádném pomru s jejich
námahou
ehož
a nákladem, z
také
tak nepatrný jich
poet
vy-
nad to pak nepatrné osévání pohanky, jakož i skrovný poet rozptýlen ležících lip, a vbec podnebí tomuto odvtví hospodáskému není píznivo, na druhé stran však zvýšení svítá,
ponvadž
prémií jest nemístné,
snížením
úrok
ze stavovských
na polovici jakož i zrušením židovské dan domestikální fond octl se v tak vratkém postavení, že jen dokonalá rozvaha a nejpelivjší šetrnost jej mže udržeti, tedy místo, aby se mu nová bemena ukládala, bylo by spíše raclno, zastaviti každé nepotebné vydání, rozdlování prémií za chov vel pak, ježto nevede k píznivému výsledku, dlužno pokládati za zbytené vydání tedy by takové prémie cíle píkladu státní správy, jež takové od roku 1785 stávající prémie z nedostatku úspchu roku 1792 zase zrušila, rovnž se mly zastaviti, zárove však jest se obrátiti s dotazem k moravsko-slezské c. k. hospodáské spolenosti, jak by se mohl chov vel zvelebiti bez nárok na jistin
—
stavovské prostedky.
Od inženýra silniního editelství šlechtice Ber ni éra z vdnosti za nadaní místo ve vojenské akademii ve Vídeském Novém Mst, propjené od stav jeho synu Františkovi, darováno plastické znázornní sad na Františkov; 3.
i
usneseno
dále
postaviti
ponvadž
namáhavé
zpsobem
mny
je
této práci
dílo
za
míst v
na vhodném
pouhý
vzdána dar,
jest
sále
stavovském,
všeobecná chvála, nepijato
významným 225 zl. konvenní
nýbrž usneseno je
honorovati 50 dukáty ve zlat,
a tento obnos šlechtici Berniérovi
z
ili
domestikálního fondu
Ponvadž
však tento výdaj nesmí se státi bez schválení že stavové nesmjí poJ. V., nadto pak dosti asto se pihází, tebná, z nejvtšího dílu nepatrná vydání v platnost uvésti, kdežto vyplatiti.
naproti
tomu všem magistrátm pi správ obecního jmní
jest
bez dalšího dotazu u pedstaveného úadu domnívají se stavové, že této výhody tím spíše zasluhují, ježto podobná vydání jen ku blahu a ke cti zem se
dovoleno disponovati uritou
summou
:
vynakládají.
I
usneseno jednohlasn k prosb za povolení
onch
186
50 dukát
pidati žádost,
aby
smli disponovati do výše 500 4.
místo vrchního pokladníka
platem 1500
každoron zl.
Pensionováním a smrtí
— bez
dalšího
tázání
konvenní mny.
Antonína Suppa uprázdnno
pi zemské
hlavní
pokladn
s
roním
Toto místo
smí se zadati jen ve všeobecném dietálním sezení. Jmenován pokladník Jan Mayer. 5. Peten pipiš guberniálního presidia, jímž se oznamují zl.
opatení v píin zavedení akcizu, naízeného J. V. Usneseno podati ke stupm trnu nejponíženjší žádost, aby se
pedbžná
v této provincii upustilo
od
této
samo sebou nanejvýš nenávidné,
pro venkovany zvlášt tísnivé dávky tím spíše,
konsumové dávky obtížnost z
dan
zase
tu
byly
již
díve byly
zrušeny
a
ježto akcizové a
zavedeny,
ale
pro
svoji
dchod
zaveden simplifikovaný
nápojové. Všichni lenové tohoto stavovského shromáždní,
kteí jakožto statkái jsou
s
to,
aby
znali
nanejvýš
v jednoduchém
nepíznivý že prvnjší
mínní, požadavek, aby totiž sedlák na prodej pivážené plodiny naped seclil, t. j. pedbžné vydání si uinil, dá se velmi tžce provésti, ježto v selských rodinách veskrz je velký nedostatek penz, stav
rolníkv,
jak to nesnáze jezdí
shodují
pi
se
vybírání
daní
s
dostatek
dokazují;
pravideln bez penz, jichž doma také nemá, na
sedlák
trh.
utr-
ženou hotovostí hradí své dan a nejnaléhavjší životní poteby, nezbude mu však nic na hotovosti, ano uvázne vtšinou v nedoplatcích, které míní potomním prodejem svého zboží hraditi: nebude mu tedy možno, nemá-li se do nových dluh vrhati, aby své výrobky odbyl, ponvadž nemá prostedk na ono pedbžné vydání. Již proto by se mlo od zamýšleného akcizu upustiti. Dchod z dan nápojové, na njž si lid již po 40 let zvykl, uhradí snad, až na nepatrnou ástku, celý výnos akcizu, zvlášt když i Slezsko bude pibráno. Kdyby pece z nejvyšší vle akciz ml vstoupiti v platnost, budtež k poradám o podrobnostech pibráni ze stav zkušení mužové, znalí místních, jimž by bylo dovoleno své poznániKy pednésti. Již pedem však stavové prosí, je-li již nezvratn ustanoveno, akciz zavésti, aby se zavedl jen ve velkých mstech, nikoli však na venkov.
pomr
Ostatn pedneseno: Nejvyšším rozhodnutím ze dne 1. srpna 1825 dietové poplatky úedník ve všech 12 tídách sníženy od 1. zái 1825 o ptinu. 1.
187
2.
k
Rozhodnuti dvorské komory a dvorské kanceláe vzhledem
náhrad piené stavm
59.471
zl.
42
kr.
telské invase roku 1809 (peneseno na pokladnu 3.
4.
a
tídní
Vypsání
a
osobní
brnnského kanovníka rytíe
ského výboru
19.
(z
Advokát
5.
dražb
dan
Potvrzení volby preláta rajhradského
2.
srpna
dob
z
nepá-
státních dluh).
na rok
1
820.
Augustina Kocha
Hochheima
za písedící
zem-
íjna 1825).
František rytí Heintl koupil pi 1825 panství Staré Brno, náležející dosud dr.
náboženskému fondu. Císa naídil zavedení nové soustavy dan konsumpní. pod názvem akcizu, a svil provedení té soustavy provinciální 6.
7.
da
pozemkovou, které mají stavové býti pomocní. Sdlení dvorské kanceláe z 29. ledna 1826, že císa
komisi pro
rozpustil provinciální komisi k zavedení provisoria
dané pozemkové, jenost, a
penesl
její
vysloviv
jí
psobnost na
za její služby nejvyšší spoko-
stavy a k
tomu povolané úady.
Prodány statky: studijního fondu ekovice Josefu Schindlerovi, náboženského fondu Konice Karlu Przizovi, 8.
Bezovice
knížeti
Metternichovi,
Gelec hovíce svob. p. Filipu St. Genois. Myslíce Josefu Hopfenovi, Lechovice Josefu Langovi, Žarošice hrabnce Arnošte Schafgotsch o vé, Královo Pole Josefu Schindlerovi. Staré Brno rytíi Heintl o v Vážany Josefu Schindlerovi, Laškov Františku Koláovi, Malé Hradisko Josefu Wahlmllei,
ro
panství studijního
vi,
Šebetov hrabti Karlu Strachwitzovi. Kožušany a Vrbátky Filipu svob. pánu St. Genois, fondu Roketnice Ludvíku šl. Lewenau. Habr o vany rytíi Háringovi, :
B až o vic steino v 1
i.
e
hrabti Ignáci Dietr
icli-
—
188
panství studijního fondu
:
Tej nicek, Ptín
a
povi svob. pánu Š 9.
t
i
bo
i
Suchdol
St.
Genois,
Neuwallu. sekretái Janu Kurzovi
c e rytíi z
Moravskému stavovskému
1
.
vzhledem k více než 301etým horlivým službám osobní pídavek 300 zl. navržený od stavv. 10.
Fili-
povoluje
se
Udlení léna na nejvyšší dvorský ddiný poštúad nezletilému knížeti Karlu Paarovise
mistrovský odkládá
s
Paarovi,
má
dodatkem,
že
vykonávati,
kdyby
dosud knížeti toho pál, jeho spoluporunik
služby, píshišící
lenní
si
hrab Gavriani. komise pro provisorium dan pozemkové oznamuje, že vzhledem ke guberniálnímu eirkulái ze dne 13. dubna 1819, dle nhož v pípadech živelních 11
pohrom
kové
Moravsko-slezská
mže
provinciální
celoroní sleva
z
pídavku dan póze m-
roní úrody, a nad to až do polovice, nebo sám, nebo hospodáské stavení samo živelní pohromou postiženo ministr vnitra a nejvyšší kanclé oznámil býti poskytnuta, je-li tetina
dm
:
ministerským
listem ze dne 21. února
1826 guberniálnímu pre-
zmínné zásady s nejvyšších míst vyšlo se z názoru, že pi vymování ádné kvóty dan pozemkové na poznaené práv živelní pohromy již zdanním pedmtu dle že
sidiu,
stedního
pi
stanovení
prmru má
se vzíti zetel,
pípadech mimoádný pídavek hodí
naproti
tomu
že v
tchto
ku slev, a že tedy dle toho pi zmenšení tohoto mimoádného pídavku, nastalém v bžném správním roce, pi živelních pohromách zmínného druhu nemá býti žádné další slevy le oné zmenšeného pídavku. se
Nejvyšším rozhodnutím z 13. února stavovským sborm, jež mají vliv na nkteré 12.
má se dodati katastrální výmry s správy,
i
13.
Porzteich 14.
aby
onm
politické
litograíovaných
operát
píslušenstvím.
Smlouva mezi panstvím
Steinabrunnem ili
bezplatný výtisk
1826,
odvtví
mikulovským
v Dolních Rakousích,
náleží celý
že
na
Morav
tak zvaný
a
Leh lí-
na Moravu.
Dvr Schlakhammer
Morav nikoli echám. 15. Hrab Josef Taaffe deskového statku Dukovan.
a ves
Neudek
(na Ždársku)
náleží
nabyl
substitucí
zemského
— 1(>.
a
od
1.
Dekret dvorsko kanceláe
Kojetín
mésto
—
189
se statky
V
i
z
kvtna
27.
1S2G, že panství
c e m a Ko va ov m perovského pidlují
c o
listopadu 1826 od kraje
i
i
i
1
ce
mi
kraji
olomu ckému. 17.
Hradišt
Panství náboženského fondu
pešlo
koupi
na svob. pána Filipa St. Genois. 18.
feiglovi, 19.
eský udlen Karlu svob. pánu Weiss-
Inkolát k.
c.
rytmistru.
Nejvyšší rozhodnutí
ervna
3.
úedníci,
zloin
puštni pro
z
nýbrž
1826, že netoliko pro-
i
takové
dosud
osoby,
trestním vyšetování a nebyly povolení J. V. nesmjí býti pipuštny
neustanovené, byly— li kdy v
uznány za nevinny, ke státní
bez
služb.
Udlení knížecího
20.
Guéméné
s
titulu princi
Jindichu Roh ano vi-
titulem Jasnosti.
Finanní ministr a president dvorské komise hrab Nadasdy jmenován též kancléem dvorské uherské kanceláe. 22. Hospodask) rada František Schneider koupil statek náboženského fondu Radešín. 21.
haliského gubernia kníže
2o. Vicepresident
August Lob-
kovic jmenován haliským guvernérem. 24.
Guberniální za
ministerstvo vnitra
pomru záležejí
úelem
v individuálním
ustanovení
došlá
skrze
zempanského berního poddanským majetkem, která
vyrovnání
mezi vrchnostenským
zemkovém majetku
sdluje
president
a
všech dávek, jež vzí
vybírání
na po-
svj titul ve svazku mezi vrchností a poddaným, desátkovým pánem a poplatníkem, pak v individuální srážce tchto dávek od majetku jimi stíženého. 25. esko-moravský inkolát udlen hrabti Hubertovi de la
Fontagne
et
a mají
Harnoncourt. 62.
Zahajovací sezení 15. íjna 1827 za pedsednictví zemského hejtmana
a snmovního direktora Karla hrabte Inzaghy. 1 )
Xov
do
majitel panství
snmu
uvedeni:
Letovic, svob.
hrab Augustin Kain oky, pán Albin Widmann, spolu-
') Byl jmenován guvernérem moravskoslezským 20. bezna 1827 po hrabti Mifrovském, který 23. ledna t. r. stal se prvním kancléem spojené
— majitel panství
Plave
190
Louky (Wiese), svob. statku K ní nic (Knónitz).
(Platsch) a
Josef Bartenstein, nápadník
pán
*
>i<
*
Protokol dietálního sezení, v látech
i
jiných dležitých sednictví
1.
Za slevu
nmž
uvazuje
pedmtech dne
17.
71 /4 °/
na rok 1828 poskytnutou
z
mimoádného pídavku
stavové
vzdávají
dobnou milost také pro budoucí léta. 2. Požadavek 10.000 zl. z fondu silnice nelze hlášení šíe uvedených. 1 ) Ostatní
pedmty
íjna 1826 za ped-
Karla hrabte Inzaghy.
3
tebovské
se o nejvyšších postu-
splniti z
dan dvod,
berního také
díky a prosí za po-
nápojové na stavbu ve
snmovním
pro-
jednání
Stavovskému sekretái Emanuelovi rytíi Kron enfelsovi na jeho žádost a vzhledem k velkému rozmnožení práce, zvlášt vzrostlé pidlením provisoria dan pozemkové, povolena remunerace 400 zl. konvenní mny z domestikálního fondu a hned také platebn poukázána na základ zmocnní udleného z nejvyšších míst pro mimoádné pípady. 2. Mužskému dobroinnému spolku povolena podpora 1500 zl. na rok 1828. 3. Pedneseny obšírn dvody a obavy, které vzhledem ohlášenému k nejvyššímu zákazu v ustanovování osob píbuzných neb sešvakených, pohnuly stavy obrátiti se k císai s prosbou, aby aspo vzhledem k volbám pi stavovských kollegiích zstalo pi starém obyeji. 4. Stavovskému koncipistovi Ignáci Mhlbeckovi piena remunerace 200 zl. a hned zemské hlavní pokladn k výplat 1.
píin
poukázána.
hrab Inzaghy byl až dosud guvernérem v království Benátském (píslušné dekrety srovnej doleji). V dietálním prohlášení se praví, že onch 10.000 zl. na tebovskou ) silnici J. V. jen tehda postuluje, jestliže pi fondu z dan nápojové vyskytne se píslušný pebytek. Ponvadž však v hlavním výkaze podaném v srpnu t. r. jest dokázáno, že zmínný fond sotva staí na povinnosti uložené mu jinak, a teba ješt co nejdíve umoiti njaké nedoplatky nenepatrné a ron preliminované na provinciální trestnici, prosí stavové, aby pro píští as tohoto dvorské kanceláe; l
i
píspvku
se
byli
jsou, aby
nedoplatky
z
sproštni, pokud by
se
onen fond
nezotavil.
Že stavové iní
vyhovli nejvyšším požadavkm, toho dkazem jest, že uhradili pedešlých let na káznici v úhrnné summ 65.594 zl. 56 kr.
191
Dále pedneseno:
Guvernér haliský brab Taaffe jmenován vence 1826) 2. presidentem dvorské komory. 2.
neb i
úedníkm
Modality, za kterých
peiny
ve služb
má
propuštným
Hrab Vratislav zakoupil panství Ždár se statkem Vojnovým Mstcem. osobní
Vypsání tídní,
platí
a fondovní.
3.
4.
pro zloic
znovuvstoupení býti zabránno,
mstské
pro úedniky stavovské,
er-
(25.
1.
a
náboženského fondu
výdlkové dan
na
rok 1827.
Hrab Leopold Podstatzky
5.
Tel, Želetavu,
statky
statky ve 6.
z
znojemském
eský
Studenec
pejal od otce v
jihlavském
zddné
kraji,
jiné
kraji.
inkolát rytmistru svob.
pánu Vincenci Gratzlovi
Gr ánzensteinu, Nejvyšší pedpis, jímž pro odbývání
7.
radovánek
(Lust-
meze vzhledem k asu, místu a trvání jejich. císa 8. Dekret dvorské kanceláe z 21. íjna 1826, jímž moravským stavm milostiv prominul povinnost náhrady 11.494 zl. 45 kr. vídeské mny za pytle vypjené z vojenského skladišt k dodávkám obilním za rok 1803. barkeiten) se urují
Hrab Eduard Stadion
9.
prodal
Jemnické
panství
hrabnce Trautmansdorfové, hrab Vratislav dražbou dne 27. listopadu
1826 koupil
Nové
Veselí,
statek
náboženského
fondu. 10. Nejvyšší
rozhodnutí
z
22. prosince 1826, že
vojenské akademie novomstské nesmjí býti
na prázdniny
ani
pouštni, ani iinak dovolenou dostávati. 11.
et
chovanci
eský
inkolát
udlen hrabti Hubertu de
la
Fontagne
Harnoncourt. 12.
Hrab Antonín Bedich Mitrovský
oznamuje,
že
1827 jest jmenován dvorním kancléem spojené dvorské kanceláe s hodností I. dvorského kanclée, a že nah vzneseno prozatím presidium stunejvyšším rozhodnutím
z
23. ledna
dvorské komise; nežli bude jmenován zemský hejtman a snmovní direktor, ízení stavovských vcí sveno jest nejvyššímu sudímu zemskému hrabti z Bubna. dijní
13. licitací
Bratí
šlechtici
Liebenbergové ze Zsittina
panství náboženského fondu
Louku
(Bruck).
koupili
— 14.
Svob. pán Filip St.
15.
Bratí svob. páni
b ího. Louku
Genois povýšen do
Widmannové
stavu hra-
pejali po otci panství
(Wiese).
Dekret studijní dvorské komise ze dne
16.
o
—
19^2
13.
bezna 1827
povýšení olomuckého lycea za universitu. Alexandru 17. Gesko-raoravský inkolát udlen hrabti
Mottalovi. 18. Místo
podkomoího
zemského
na Morav, uprázdnné
smrtí rytíe Kristiána Augustina Hentschla udleno moravsko-slezskému guberniálnímu radovi a krajskému hejtmanovi
brnnskému hrabti Karlu z
8.
dubna
Bukvky
z
(nejvyšším rozhodnutím
1827).
Potvrzena volba hrabte Františka Žer o ti na za di-
19.
rektora moravsko-slezské c. k. hospodáské spolenosti na míst hrabte Antonína Bedicha Mitrovského, jmenovaného dvorským kancléem. 20. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 20. bezna 1827 (dekret dvorské kanceláe z 26. bezna) guvernér benátský hrab Inzaghy peložen v téže hodnosti do Brna: na jeho místo jmenován
hrab Spauer. — Guberniálni vicepresident v Brn hrab Klebelsberg s hodností tajného rady peložen v téže hodnosti do Prahy. dvorský rada tyrolského gubernia
Dekret dvorské kanceláe
21.
úední
innosti
p at
r
i
mon
i
á
1
z
13.
ního
dubna 1827
soudního
týkající se
úedníka
v pípadech, kde majitele soudu dlužno považovati za stranu.
neb 1 / 2 °/ remunerací za vybíosobní neb výdlkové, pak z 2% renmnerace za pozemkové a budov ní osvobozují se od
22. Kvitance vrchností z
1
dan vybírání dan rání
kolku.
ervna 1S27) o o bse množícího potu studujících.
23. Dekret studijní dvorské
mezení
nepomrn
komise
(10.
63.
K Nov
závrenému
uvedeni do
panství Je viš o vic, a
panství
Louky
zasedání 14. íjna 1828.
snmu: hrab Josef Ugarte, svob. pán Antonín Widmann,
(Wiese).
majitel majitel
-
1113
Na námitku
možno za pítomného nepíznidan nápojové pispti na stavbu silnice
stavu, že není
vého stavu
fondu
tebovské
žádanými 10.000 dne 24. záí 1828
zodpovídaeím nejvyšším se upouští od tohoto požadavku na rok 1828, dokáže-li se závrky úetními, že pebytek ze zmínného fondu na to nestaí. dekrete
ze
v
zl.,
íjna 1828 za pedsednictví Karla
Protokol dietálního sezení 17.
hrabte Inzaghy.
Postuláty povoleny a
prosba
v
píin
3
71
/4
podobn dík mimoádného pídavku
jako roku pedešlého;
%
s,evv
z
berního.
Podobn
prosba za prominutí silnice tebo vské. Ostatní
pedmty
jednání,
píspvku
jichž
10.000
zl,
na stavbu
podrobnjší vypracování
stavovském archivu. ) Ježto nejvyšší dvorská kancelá požádala za pedložení
jest uloženo ve i.
referátních
1
archv
s
jednacích
akt
usneseno
remuneracích
Kronenfelsovi
lených loni stavovskému sekretái
Mhlbeckovi,
o
podati ospravedlnní
zmocnní piznané stavm v
té
s
povo-
a koncipistovi
odvoláním na
píin.
Usneseno podati žádost za odepsání 25.941 zl. 30 kr., které žádány byly jako zptná náhrada ze židovského po2.
platku
za
1.
a
2.
kvartál 1819,
píslušícího
stavm
dle recessu
ervence 1748 v obnosu 61.883 zl. 1 kr. 2 /5 denáru. 3. Usneseno podati prosbu k J. V., aby moravští portáové, ježto svému pvodnímu urení již nevyhovují a jich nepatrná služba není v žádném pomru k nákladu, jehož vyžadují, práv tak, jako to dovoleno jest již ve Slezsku, také na Morav z
2
30.
byli zrušeni.
Usneseno
4.
prohlásiti
J.
V.,
že stavové sice chtjí
i
nadále
roní píspvek k zachování Lužánek 300 zl. ron — ale ponvadž jest dovolí-li tomu pokladní prostedky,
platiti
— to
závazek, na který vešli dobrovoln, prosí, aby jim od královského
gubernia nebyla v té
píin
dávána naízení
zpsobem
rozka-
zovacím. ]
)
Bohužel
se však
nám
nezachovalo. 13
194
—
Ponvadž pidlením a pevzetím provisoria dan pozemjinak etným personálem poizovaného, stavovské práce
5.
kové,
tetinu, a tedy obmezené a již dívjším rozmnoženým pracím nestaící pracovní síly nyní nikterak nepostaují a dosud jen bezplatným pijímáním nkolika praktikant se zabránilo, že práce neuvázly, usneseno, navrhnouti J. V. mírné rozmnožení osobního stavu, a to u konceptního odboru o 1 koncipistu — u vedení knih o u kancellu o i kancelistu úetního officiála. ingrossistu a akcesistu, u pokladny o 1 úedního písae a konen ustanovení ješt iednoho podomka. 6. Krajiná František Richter dedikoval a odevzdal dle spolehlivého výkazu podacího protokolu rozmnožily se o
—
stavm
1
olejový obraz pedstavující
slavnost
kladení
základního
kamene na Františkov. Stavové usnesli se remunerovati se mu 450 zl. konvenní mny a pedložiti toto usnesení nejvyššímu schválení. 7.
Dobroinnému mužskému
spolku brnnskému
povolena také na r. 1829 podpora 1500 zl. Krone nfelsovi pro píští rok usneseno 8. Sekretáovi zakroiti za osobní pídavek jen 150 zl., koncipistovi Mhlb ecko v za 100 zl. 10. Pednesena zpráva o ošetování pobud postrkem i
hnaných. 11.
Svob. pán
Ludvík Kónigsbrunn
žádá na základ
udlené dispense o potvrzení jako písedící zemského výboru na dalších 6 let. Ponvadž se nikdo jiný nehlásí, jest zvolen per acclamationem a volba se pedloží k nejvyššímu schválení. 12. Podobn zvoleni lenové stavu rytíského Jan rytí e 1 z e n s t e i n a Filip rytí Hentschel. 13. Za vystouplého písedícího stavu mstského Vincence
W
Vilímka
žádají
Jan šlechtic Braun, brnnský m agistrátní Karel Korb r, brnnský magistrátní rada, Vincenc Vilímek, brnnský magistrátní k optné volb dána dispense, Josef Ho chsmann, olomucký magistrátní Vincenc Vilímek. 14.
Žádost
c.
k.
pulaci rozliných
zemského presidia o
penz
rada,
rada,
rada.
pevzetí
a
j
emuž
Zvolen
mani-
docházejících ke královským kraj-
— ským a
z
úadm skrze
dvod
195
výbrí úady
zemské
zevrubn uvážena
ve zpráv podaných odmítnuta.
Pednesena zpráva v píin vymožení náhrady za výlohy pi pracích, jež vyžaduje repartice daní; ponvadž 15.
úad
stavové dvakráte byli odmítnuti od nejvyšších
aby
poklad pevzal
státní
mimoádné
práce ve
remuneraci
vcech
berních,
stavovských
nezbude,
než
zemmi
svob.
se žádostí,
úadník
za
výdaj
tento
penésti na domestikální fond.
Ostatn pedneseno 1.
eský
inkolát
i
s
pivtlenými
pánu Kar-
lovi Scheiblerovi.
Leopold Gersch,
2.
jmenován 3.
novi na
komisa brnnský,
srpna 1827) krajským hejtmanem jihlavským.
Palupín.
Vypsání
dan ddické, tídní, osobní
1818, jako byly už
Dekret studijní
5.
dovolil,
krajský
Svob. pán Pillersdorf prodal hrabti Blankenstei-
statek 4.
r.
(7.
první
aby universita
r.
a
výdlkové
1827.
dvorské komise 22. záí 1827,
že císa
nho
pojme-
olomucká byla
dle
nována. kanceláe z 21. záí 1827, dle nhož moravští stavové po rozmluv s finanním ministrem sprošují se za r. 1826 píspvku 10.000 zl. na stavební fond. Dekret
6.
dvorské
komise
íjna 1827, že nejvyšším rozhodnutím ke studiu práv jen oni jsou pipuštni, kteí ze všech filosofie nabyli vysvdení prospchu 7.
Dekret
studijní
dvorské
z
15.
pedmt
1.
tídy.
Fary se osvobozují od budovní tídní budovní inžovní dan, le by samy njaké nájemné poskytovaly. 9. O potrestání osob, které si bezprávn osobují hodnost. 8.
i
šlechtickou. 10. Nejvyšší
rozhodnutí
z
10.
listopadu 1827, jímž se roz-
pouští provinciální komise pro úpravu pozemkového zdanní na Morav a ve Slezsku a dosavadní jen agenda se penáší na c. k. zemský úad. 11.
Inkolát
nínovi rytíi
království
eského
W dmanno v i
i.
i
zemí pivtlených
Anto-
—
196
12.
since 1827
Hrabnka Trautmanns dorfo vá koupila od hrabte Josefa Laboriette statek
Volešnou
pro-
eskou
(kraj jihlavský).
Rudolf Colloredo-Mansfeld jmenován února 1828 nejvyšším dvorním maršálkem. 14. O zachovávání církevních postních pikázání Kníže
13.
28.
12.
dubna 1828). Dekret dvorské kanceláe z 20. bezna 1828. jímž zakazuje se vésti obchod s pedmty, jež slouží
(dekret dvorské kanceláe 15.
židm
obyejm pi
z
22.
katolických službách božích.
Haliská j ezuitská ádová provincie sproštna zákona amortisaního (dvorský dekret z 8. dubna 1828). 17. Inkolát eský a zemí pivtlených udlen státnímu a konferennímu radovi Karlovi svob. pánu Kbekovi. 16.
rozhodnutí
18. Nejvyšší
24.
bezna
1828, že platy, peuse
krajského zdravotního personálu na
a cestovní vydání
Morav od
z
vojenského
1829 poínaje
roku
mají
se
výhradn
pokladu.
platiti ze státního
svobodný pán Werner na svou žádost sproštn úadu appellaního presidenta a tento úad spolu s hodností nejvyššího komoího zemského 19.
reskriptem
Nejvyšším
z
13.
srpna 1828
udlen hrabti Josefovi Auerspergovi.
64. Protokol
sezení 16.
dietálního
íjna 1829 za pedsednictví Karla
hrabte Inzayhy.
Postuláty z
vzaty
v úvahu a vzdán
pídavku a podána prosba za Další 1.
pedmty
dík
za
slevu 71 8/4%
další milostivý zetel v te
píin.
jednání
Uvažováno o sdlení zemského presidia
všeobecné potravní
ze dne 27.
ervna
dan
od 1. listopadu 1829 a následkem toho o zrušení vnitrozemského a stavovského pohraniného dchodu z dan nápojové. Usneseno podali zevrubn detaillovanou a motivovanou zprávu k J. V. a vylíili 1828 o zavedení
by zavedením této dan zastihly všeobecnost, nýbrž i vytknouti zlo, jež by nanejvýš citeln musily nésti vrchnostenské regalie; taktéž doporuuje se zvlášt hlavni msto netoliko škody, jež
—
11)7
—
Brno respective jeho mšanstvo laskavému uvážení, ježto by v nejvtším rozmru zastiženo bylo nevýhodami tohoto zdanní. Poknd se týe souasn zamýšleného zrušení stavovské pohraniní dan nápojové, jež tvoila znaný píjem pro domestika! ní výdaje stavv, dlužno namítnouti, že toto zaízení není vlastní daní, nýbrž spíše obranným mýtem, aby se zdejší vina,
jemuž
jest zápasiti s tolika
pekážkami pochlebnými,
chránil proti
pevaze dovozu uherského a rakouského vína, že tedy toto zaízení také pi zavedení všeobecné dan potravní dobe a zdárn pro domácí výrobu vína mohlo potrvati a zrušení teprve potom se státi, když by se provinciím mocnáství dle zcela stejných zásad milo; pokud však trvají jednotlivé výhody, nemže si provincie dáti líbiti ztrátu prospchu, který ji má vi ostatním na roven postaviti. Pro pípad však, že by nezmniteln zstalo
pi zavedení všeobecné dan potravní, byli by nuceni stavové prositi, aby jim za summu, která by jim zrušením vnitrozemské i
dan
pohraniní bylo
ubyla,
132.000
zl.
ze
nápojové na nevyhnutelné domestikální výdaje státního pokladu poskytnuto roní odškodné
konvenní mny.
Ostatn
se
má
ve zvláštní
zpráv
aby roní pípozemkové, pro jeho vnované, i aby byl
poprositi,
poskytovaný aktuárovi dan vrné služby pes 24 let tomuto dchodu ve svých píjmech jakožto stavovský sekretá svým pedchdcm na roven postaven, stejn jako plat pokladního písae, vybíraný z fondu vnitrozemské dan nápojové, penesen byl na fond dome-
davek 200
zl.,
stikální.
Na podanou zprávu
2.
o organisaci a
obsazení stolice
jazyka eského ) usneseno prohlásiti ochotu ku zízení této uebné stolice s platem 550 zl. a pouze pipojiti prosbu, aby nebyla zizována pi universit, nýbrž pi stavovské akademii podobn jako stolice francouzská a italská. 1
Smrtí rytíe Hochheima uprázdnno místo v zemském práva se stavu duchovního. Ústn dle starobylého
3.
výboru pihlásili a)
»)
Cyril
1
Napp,
Poznámka marginální zemského hejtmana:
erledigt? ich glaube, nein.
ni n e
prelát augustiniánský.
m Bokem.
tt
-
Stolice ta
Passus schon
„Ist dieser
obsazena byla teprve
r
1831
Anto-
— b) Kapitolní
dkan
rytí
198
V o král.
—
Zvolen vtšinou Napp
a volba jeho se pedloží k nejvyššímu schválení.
Dobroinnému
4.
lena podpora 1500
Podána
5.
r.
1830 povo-
zl.
zevrubná
pes
brnnskému na
spolku zpráva,
stavovská útárna
že
pi ní jsou nejdležitjší dokumenty a listiny, nemá dosud ádného registrátora a toto zlo pi vzrostlých a tak zmnohonásobnných prácech musí vzbuditi dvodnou obavu, že bez zízení ádného registrátora velmi snadno mohou povstati nepoádky a nesprávnosti k veliké škod všeobecnosti. Usneseno poprositi J. V. za svolení, aby sml pi stavovské útárn býti ustanoven registrátor s platem 1000 zlatých (Buchhaltung)
že
to,
konvenní mny. Stavovskému 6. jeho žádost také
venní
na
Ignáci
koncipistovi r.
M
h
1
b
e
1830 povolena remunerace 100
mny a dle zmocnní
stavm
na kon-
kovi zl.
píslušícího ihned poukázaná.
Podobn stavovskému sekretái Emanuelovi rytíi Kronenfelsovi povolena remunerace 300 zl. konvenní mny. 7.
Ostatn pedneseno: záí 1828, že chovanci vyazení pro neschopnost k služb vojenské a podlení pensí 150 zl., aby tato pense mohla pro státní poklad býti ušetena, mají pokud možno 1.
Dekret dvorské
kanceláe
z
4.
novomstské vojenské akademie,
v civilních službách býti zaopatováni. 2.
skému 3.
Inkolát
spolu
Volba
udlen brnnskému kanovníku Václavovi Táls
hodností rytískou.
Vincence Vilímka
za
písedícího
zemského
výboru se potvrzuje. 4.
Podobn
Ludvíka Kónigsbrunna, rytíe Jana Welzensteina.
volba svob. pána
rytíe Filipa Hentschla a 5. Hrab Leopold Podstat zky postoupil svému plnoletému bratru Gustavovi panství Želetavské se statky v kraji znojemském, sám si vyhradil Tel a Studenou v kraji jihlavském ostatní statky na Morav (od 1. ledna 18:29). i
Dekretem dvorské komory z 24. prosince 1828 a 23. ledna 1829 zrušen pedpis z 24. ervence 1 79G, že ž i d o v š t í p r o d a v a 6.
i
soli smjí své zboží prodávati jen svým jim povoluje
sl
souvrcm,
že tedy se
prodávati komukoliv bez rozdílu vyznání, ale
pesného zachovávání
ostatních
pedpis, platných pro
prodej
/.a
soli.
— Nejvyšší
7.
rozhodnuli
191)
z
bezna
9.
pronajmutí dari nápojové
na
1829,
Morav
že
se
povoluje
ve Slezsku
.i
a
naí-
zena o tom komisionelni porada zemského úadu. 8. Nejvyšší rozhodnuti z 5. kvlna 1829, že oni neplaceni úedníci, kteí dlají vtší dluhy, nežli mohou ze svého jmni mají býti své služby zbaveni.
zaplatiti,
O
9.
osvobození
nkterých
kategorií
státních
i
jiných
\
e-
ejných úedníkv od služby vojenské. 10.
Dekret dvorské kanceláe
v
souhlasu
s
dvorskou radou
kvtna 1828), že díl olomuckého kapitolního spoleenského statku Tršic a vesnice Vy klek, náležející dosud ke vojenskou
(1.
olomuckému,
má
od 1. listopadu 1820 se všemi povinnosti berními i voj enskými pidliti k r aj perovském u. 11. Dekret dvorské kanceláe z 27. ervna 1829 o zamýšlené kraji
se
i
stavb a zachování okresních silnic a obecních cest s ustanovením o technickém a administrativním poínání si pi stavb a udržování silnic a s pedpisem pro pohrabáe. 12. Dekret dvorské kanceláe z G. bezna 1829, jímž právo rozko usko vání poddanských pozemk, piznané krajským
úadm ten
dekretem dvorské kanceláe („nach der Hand") zase odaté, již
z 29.
ledna 1800 a doda-
po dohod se stavovskou kollegií, a jestliže samy proti tomu nezdvihnou odpor, opt pikazují, za šetení platných normálních pedpis. 13. Nejvyšší rozhodnutí z 25. kvtna 1829, jímž s výjimkou království Lombardsko-Benátského, Dalmatského, quarnerských se
jim
pak Uher a Sibiska, ve všech ostatních provinciích zrušují se pod rozlinými tituly a jmény stávající dan nápojové si že od státu, stavv, obcí i soukromník vya potravní, bírané, a na místo jich od 1. listopadu 1829 v platnost vstoupí potravní". Pipojeným cirkuláem z 3. er„Všeobecná vence 1829 se stanoví, pokud vzhledem na odškodnní píjm tím rušených, pokud stavm se odvádjí, s tmito má se stati dobrovolná dohoda, ve form dosud obvyklé. ostrov,
bu
da
kvtna 1829, že také zemští proto medikové mají býti úpln ze státního pokladu placeni a stavovské fondy poínaje rokem 1829 píspvk na tyto platy 14. Nejvyšší
rozhodnutí
z
7.
sproštny. 15.
Nejvyšší rozhodnutí o vstupování
jenské služb mají zástupce neb
onch, kteí ve vo-
vystoupili
na
ofertu,
po
—
200
14 letech od odvodu, do zemské obrany, jinak služby vojenské sproštni. 16.
Nejvyšší
rozhodnutí
z
a
kvtna
16.
všech rakouských státech pro budoucnost
nebyli-li
1829,
do
té
doby
židm
že
ve
nepísluší živnost
lékárnická. 17.
Dekret dvorské kanceláe
z 11.
ervna
1829, na ochranu
vpližování cizích židv a proti nedovolenému jich pobytu, se ustanovuje, že pípady pestoupení platných policejních pedpisv o ohlášení, udržování v evidenci a trpní cizích žid mají se pokládati za tžké policejní pestupky, oznaené § 78., proti
2.
dílu trestního zákona. 18.
Nejvyšším rozhodnutím
(v
Badenu
6.
srpna 1829) smrtí
hrabte Auersperga uprázdnná
hodnost presidenta appellazemského komoího v markrabství Moravském udluje se presidentovi moravského zemského soudu hrabti Josefovi zBubna a na jeho místo jmenován president opavského knížecího zemského soudu hrab Antonín Sedlnický.
soudu
ního
a
nejvyššího
19. Instrukce
ráním všeobecné
pro berní
dan
okresní vrchnosti,
povené
vybí-
potravní.
Optovný zákaz domácím cukerním rafineriím prodácukrovou mouku, pak tluený a mletý cukr. 20.
vati
21. Dekret dvorské
pi žádaném
r
kanceláe
1829 o zásadách
21. srpna
ozkouskování pozemk,
celý lán (Bauerngrund) z pravidla
ásti
z
mže
dle
býti
nhož
tak zvaný
rozdlen na tyi
poloviní lán ve dva díly, za souhlasu vrchnosti tím zpsobem, že vzící na robota pro rata tak se má rozdliti, aby povinnost na ásti rozložená v úhrnné výši nepekraovala onu, která ped dlením vzela na celém pozemku. Krom toho však mohou také jednotlivé parcelly od (ili
usedlosti),
nm
usedlosti býti odkoupeny,
jestliže
u hlavní
usedlosti
ješt
tolik
zstane, kolik písluší kategorii píslušné usedlosti, dále nezakládá-li se tím nikterak nová usedlost, nýbrž pouze subsistence
nového nabyvatele se tím zlepšuje a jestliže prodava jinak zstává dan schopným a mže po uhrazení vrchnostenských povinností sebe a rodinu vyživiti. 22.
Nejvyšší
rozhodnutí
da
z
25.
osobní a tídní od 1. zárove se všemi zákonitými pedpisy
platná
kvtna
dosud listopadu 1S29se zrušuje, 1829,
jímž
jich se týkajícími.
— -2W.
Ustanovení
z
6.
prodeji soli na Morav vané ceny
soli
201
íjna
— 1829,
jímž
se
dává
a ve Slezsku a ohlazují
ve všedi šalinách
volnost
nov
nmeckých ddiných
regulo-
provincií.
65. Zahájení dietálního sezení 18. íjna 1830 za pedsednictví Josefa hrabte Bubny jako siibstituta zemského hejtmana, jinak zane-
prázdnného.
Nov 1.
uvedeni do
Za olomuckou
snmu: kapitolu
na míst
Jana Nep. Sereny kanovník Jan ze Steinberga. 2. 3.
4.
zemelého hrabte Bedich Peteani rytí
hrab Antonín Collalto. hrab Herberstein, majitel Opatovic, hrab Dubský, majitel Lysic.
Protokol dietálního sezení o postulátech a jiných
dležitých
ped-
mtech za pedsednictví hrabete Inzaghy.
s
Postuláta pijata s obvyklým díkem za slevu prosbou za podobnou milost pro budoucnost.
71 3/ 4
%
a
i
Ostatní
pedmty
jednání:
dává z rozliných dvod na uváženou, zdali by nemla býti daná volnost vyrábní a prodeje slivovice v sudech. Stavové na tento dotaz odpovídají záporn z tchto dvod a) ponvadž volná výroba slivovice z vlastních plodv a prodej její v sudech (unter den Reifen) by zasáhly pímo do i.
J.
V.
moravských vrchností a mst a je ohrožovaly; b) dvorským dekretem z 21. srpna 1823 jest uznáno, že tu dlužno míti ohled na vrchnostenské koalkové regále, které by sesílenou výrobou slivovice a jejím neobmezeným prodejem na škodu vrchností a mst bylo zkracováno; 1819 obmezuje se c) nejvyšším rozhodnutím z 30. ervna výroba této koalky z vlastních švestek na vlastní potebu, na
starobylých práv
ochranu vrchnostenských práv, a tím se neoprávnnému všeliký prodej zakazuje
;
202
obmezené na slivovici, nelze kontrolovati aby koalka také z jiných druhv ovoce a z jiných
d) toto povolení,
ani zabrániti,
látek nebyla pálena
podloudnictvím všechny
tímto
e)
v pozemkových radikováno, na
deskové statky
i
reality
knihách zapsané, na nichž koalkové regále jest
cen by nesmírn
ztratily
mravní karakter rolníka, na kterém státu musí pedevším záležeti, by se velmi zhoršil; í)
nesetná podloudnictví a šizení mla by v záptí vyšetování, úední jednání a pokuty, z toho pak by povstala nespokojenost, rozhoení, nenávist, pomstychtivost a pronásledování pokoj zem mohl býti ohrožen; a na konec h) tímto opatením by se rozmnožilo nebezpeí ohnu na venkov. Dále namítají stavové, že jim seznam dvod vládních, na 20 arch silný, byl teprv na samém, zaátku sezení doruen, a že tedy duch nepipravený nestaí, aby ihned sestavil všechny protivné dvody. Proto má zemský hejtman pro budoucnost se postarati, aby se stavm seznamy dietáiní dostaly díve g)
i
do rukou a aby jim bylo dovoleno pedbžné nahlédnutí a petení dietálních pednášek. Zemský hejtman uznal tuto stížnost za oprávnnou a slíbil 1. že budoucn seznam pedmtv ad pokud mže v tom okamžiku býti úplný, každému lenu stav bude zárove s obvyklým pozváním doruen, 2. že píslušné dietáiní pednášky osm dní ped konáním snmu budou ve stavovské registratue hotov ležeti a každému lenu stav bude volno, v obvyklých úedních hodinách požádati dietám
uvedených,
za nahlédnutí do nich.
Dekretem dvorské kanceláe
2.
ke
z
24.
zái 1827 iní
se dotaz
stavm a) zdali a jaké
chtli
zetelem na
lován,
z
domestikálního fondu by a
kontrolorm
rozmnoženou práci? by na míst diurnist povolených krajským
kladnám nemli úední písai?
obma
plat
se
jejich
b) zdali
ad
zlepšení
zemským výbr ím
piznati
býti ustanoveni
ádn
po-
systemisovaui a placeni
dokázáno, jaká rozmnožená práce i ruení povstala zemským výbrím od roku 1808, kdy jich status byl regua že s vtší penžní manipulací také vtší nebezpeí a a)
—
203
—
zodpovdnost jesí nutn ve spojení, liných penžních valutách a druzích také
pes
zvlášt nyní, tak
nejvtší pelivost manipulujících
kdy pi roz-
asto omyly
úedník,
povstávají, citelné
ná-
Mlo
by se tedy postavení tchto úedník tím spíše, ježto jim byly odaty díve piznané remunerace, 200 zl. z fondu dan nápojové a 100 zl. za vybíráni dan tídní a osobní. Stavové se tedy usnesli zvýšili platy zemských výhercích o 200 zl. a kontrolorv o 100 zl. ron a tuto výlohu penésti na domestikm, jestliže síly jeho k tomu postaí. Ponvadž však náhradná summa za úbytek vnitrozemské pohraniní dan nápojové dosud není definitivn rozhodnuta a dosud na ni pouze záloha jest zaplacena, není domestikální fond za tchto ješt nejistých zdroj píjmových nikterak s to, aby tyto nové znané náklady ihned pevzal, nýbrž to by nastalo teprve tehda, až domestikálnímu fondu žádaná náhradná summa za odebrané píjmy obou daní nápojových každoron bude vyhrady
mají v zapti.
zlepšiti,
i
plácena.
ad b) Z dietální pednášky vysvítá, že od roku 1815 až do nynjška, s povolením vysoké dvorské kanceláe pi každém zemském výbrím jest denní písa s diurnem 36 kr.
úad
konvenní mny, což iní
konvenní mny. Ponvadž vyšeteno, že zemské výbrí úady bez tchto výpomocných osob nemohou svým práem staiti, na druhé stran však jest uritý zákaz, že diurnistu pi pokladnách bezprostedn se nemá užívati, pi okamžitém návalu však, nebo v pípadech nemocí
i
jiných substitucí
asi
roní výdaj 219
zl.
tak snadno okamžité nesnáze povstá-
ku zvelebení služby a zabezpeení pokladen mnohem úelnjším, aby na míst nepísežných, stavm a zemskému výboru vají, jest
neznámých diurnistu byli pijati ádn systemisovaní, pod písahu vzatí, potebným vzdláním a kaucí opatení, k pokladní služb kvalifikovaní lidé za pokladní úední písae. Co se týe jejich platu, jest nové vydání s docíleným úspchem ve velmi nepatrném pomru, nebo ponvadž plat pro úedního písae jest uren na 250 zl. ron, diurnista pak stál 219 zl., obnášel by pídavek jen 31 zl. konvenní mny a pi všech 6 zemských výbrích úadech dohromady asi 186 zl. ron. zcela
S tímto návrhem ad b) stavové všichni souhlasili a usnesli se uiniti na nejvyšším míst návrh, aby pi každém ze 6 mobyl takový pokladní úední ravských zemských výbrích
úad
204
—
písa pijat, kterýž výdaj stavové chtjí
fondu domesti-
hraditi z
kálního. 3.
pi „reserv ní pokladna" Dále
oznámeno,
že
hlavní
zemské pokladn pod
od 5 let leží hotovost a to v konvenní 111.287 zl. 51 kr., ve vídeské 50.000 zl. nepoužita, jež povstala tímto zpsobem. Pi skontrování pokladny ze dne 12. ervence 1808 zpozorovalo se, že 16 tehda spravovaných fond bylo rozdleno na 16 pokladen a každá zvlášt spravována, což pro 2 úedníky, totiž vrchního a mladšího pokladníka, kteí dle instrukcí jediní smjí peníze míti pod rukama, titulem
mn
bylo velmi obtížno.
stalo se
I
dohromady byly do
již
mn
opatení, že hotovosti všech 16
truhly
položeny a
z
této zásoby
fond
utvoena
dna manipulaní pokladna tak, že summu 200,000 zl. byly do 1. všechny zásoby pesahující jedné ze železných truhlí, jež se nalézaly pi zemské hlavní poje
dna reservní
a je
kladn, jako reserva uloženy, 2. úedníkm k manipulaci nikdy vtší v rukou nemla býti ponechána, 3.
250.000
kdykoli peníze zl.,
mlo
z
bhem
toho
summa
než 200.000
zl.
týdne docházející dostoupily výše
50.000
zl.
pod vzájemným uzavením
do reservní pokladny býti uloženo a 4. z této reservní pokladny po pípad pro pokladnu potebná hotovost za šetení zákonitých
manipulaní
pedpis
býti
vybrána. byla
Ponvadž manipulaní pokladna hotovostí dostaten zásobena,
za
posledních
ale také k
5 let vždy
deponování nic
nezbývalo, zstával také po tchto 5 let stav reservní pokladny s výše zmínným obnosem nezmnný a ponvadž tomu také pro budoucnost asi tak bude, pokládá zemský výbor za svou na povinnost, aby se vážn uvážilo o tom, aby tato hotovost i
dále neležela nezužitkována.
Bylo tedy vyšeteno, jak dalece manipulaní pokladna jest kryta,
jaká
aby nebylo teba sáhnouti k pokladn reservní, zkrátka summa bez nebezpeí a škody s užitkem by mohla býti
uložena.
Toto šetení vedlo k výsledku, že z konvenní mny l/8 m;1 k úhrad zstat ležeti, 2/s vš ak v okrouhlé summ 74.000 zl. a 50.000 vídeské mny celých má býti elokováno, aby neslo užitek njaký; k emuž má se ješt z manipulaní pokladny pidati
21 15
50.000
mny,
vídenské
tam není velmi potebí. Jde ted\ úhrnem o ástku, pevedeme-li mnu vídenskou na konvenni, 114.000 zl. konvenní mny, a o upotebení jejím iní zemský výbor tyto návrhy. Dekretem dvorské kanceláe z 7. srpna 1830 jest definitivn ustanoveno regulování eky Dyje a pi tom ureno, že tato stavba v píštím roce 1831 má se poíti dokoniti a výloha zl.
jichž
i
150.000
zl.
tím
zpsobem
pipadá
repartována, že
platiti
v desíti
roních lhtách
7 10
státnímu pokladu o
3
obma
/ 10
jak
30.000
Morav
provinciím,
a.
zl.
konvenní
Rakousm
Dolním
pomru,
dle
na každou provincii pipadá area zatopovaného území. 45.000
o
V 10 majitelm pozemk pibráním pozemkových
pomru
dle
teba
vyplacen, bylo by
obou
platiti
se sehnala
výši
píspvek,
.
30.000
zl.
pomrný] n
s
75.000
.
zl.
z!.
jest již
z
konkréta
dílem jako
zálohu
zl.
Mla
by tedy Morava s výhradou bližšího vy60.000 zl. i ponechává se stavm, aby tato summa pirážkou na berní zlatku, nebo kdyby se
pro poplatníky. rovnání
ve
státu
sehnati ostatních 120.000
dílem jako
provincií,
plošného obsahu
a desátkových panství, o
Ponvadž píspvek od
bu
to shledalo
pijetím pjky. Tu práv dle naskytuje se vítaná pomcka ve zmí-
obtížným,
píliš
mínní zemského výboru
nné
mny
aby jednak regulace eky Dyje pro Moravu tak dležitá byla urychlena, jednak zem od pirážky hotovosti 114.000
zl.,
znané summy 60.000 zl. uchránna plodného uložení penžní zásoby. I
usnesli se stavové,
zmínných 60.000 roky založeno a zlatku konkréta
b) zemský
zl.
s
a)
aby
konvenní
5%
nazpt
z
a
tím
zárove docíleno
hotovosti reservní pokladny
mny
bylo jakožto
pjka
na ti
úroky ve tech letech pirážkou na berní získáno
výbor budiž
;
zmocnn, aby
zbytek
54.000
zl.
konvenní mny ze zmínné disponibilní hotovosti reservní pokladny zapjil soukromníkm pi pragmatikální jistot a obvyklém
5%, k snadnjšímu pehledu zúrokování
žádná pod 4.
4000
se
niají
však k zjednodušení práce a
zapjovati
jen
okrouhlé
summy
a
zl.
Dále oznámeno, že
podporovati žádost stav,
dvorská kan celá nemže u J. V. aby 1. stavovskému sekretái Janu c.
k.
206
—
Kurzovi dosavadní pídavek roních 200 zl., poskytovaný pohranin dan nápojové, po zrušení tohoto dchodu
z
fondu
by] po-
nechán jako pídavek z fondu domestikálního. Stavové tímto odmítnutím jsou citeln dotknuti ve svých praerogativech, ježto dosud dietální návrhy stav byly vždy J. V. k rozhodnutí pedkládány, na kteroužto výsadu byli již od šedého dávnovku hrdi. Vzhledem k tomu a dále, ponvadž jednak pro stavovského sekretáe Jana Kurze by bylo velmi smutné, kdyby po 36 služebních letech, kde pi blížícím se stáí byl zastižen dlouhou a bolestnou nemocí, ml by nco ze svého dosavadního platu ztratiti a vbec mu ml býti odat požitek, na který 251etou službou jako aktuár stavovské pohranin dan nápojové má plnoprávné nároky, jednak také jest spravedlivo ponechati 1. sekretái tento pídavek, ponvadž stavovský úedník pi obmezené sfée povyšování, když konen po dlouhé služb dosáhl místa 1. sekretáe, musí svou služební dráhu pokládati za uzavenou a tedy by se mu toto pilepšení mohlo popáti: tedy se stavové jednohlasn usnesli, dvody uvedené podrobn v dietálním návrhu ze dne 16. íjna 1829, ješt jednou k platnosti pivésti a zemského hejtmana požádati, aby u J. V. vymohl svolení k tomuto pídavku pro
1.
sekretáe.
5.
Dobroinnému spolku brnnskému
povolena na
rok 1831 podpora 1500 zl. vídeské mny, ale odmítnuta žádost pedstavenstva, aby tento obnos letos byl vyplacen v konvenní
mn,
ponvadž by tím systemisovaná výše byla pekroena. 6. Druhému stavovskému sekretái EmanueloviKronen-
elsovi
neúnavnou pilnost a horlivost ve služb z onch konvenní mny, s kterými stavové mohou voln disponovati, povolena a hned poukázána remunerace 300 zl. Podobn stavovskému koncipistovi Ignáci Miihlbeckovi vzhledem k jeho otesenému zdraví 100 zl. 7. Koncem února 1831 uplyne sexennium hrabte Jana Troyera a ponvadž 20. záí 1830 zemel svob. pán Ludvík Kónigsbrunn; tím uprázdnna ob místa písedících zemského
500
za jeho
zl.
výboru ze stavu panského. Hlásí se: a)
b) c) (I)
hrab Jan Troy er, jemuž dána k optné volb svob. pán Rudolf Forgatsch; svob. pán Karel Sterneek; hrab Josef Schafgot sche.
dispens*
:
—
207
hrab Troyer
Zvoleni jsou per majora
a
hrab
Schafgotsche,
a volba jich pedložena k nejvyššímu schválení.
Koncem února 1831 uplyne též sexenium brnnského magistrátního rady -lana Pfef ferkorna, který, dostav dispensi k optné volb, vtšinou hlasu byl optn zvolen (ostatní žadabrnnsky magistrátní rada Karel Korber a purkmistr telé: Jan Ritsehel). Ostatn pedneseno": Dekret dvorské kanceláe, jímž doprava písemností
1.
ních, týkajících se
dan
potravní, osvobozuje
se
úed-
od poplatk
poštovních.
záí 1829, jímž moravský nápojové sprošuje se za rok 1828 píspvku fond 10.000 zl. konvenní mny na stavbu silnic a od roku 1830, kdy zavedením dan potravní fond ten má pestati, žádný požaDekret dvorské kanceláe
-2.
z
11.
dan
davek takový
nebude inn.
již
eský a zemí pivtlených udlen nadporuíku Olivierovi svob. pánu Loudonovi. 3.
Inkolát
4.
Nejvyšším rozhodnutím
obchod
se solí také v království
Dekret
5.
dvorské
seznam poplatk,
jež dlužno
k
úhrad
z
3.
íjna
obsahující
1829,
pedmt,
pi dovozu
ciziny a z Uher, a to
dan
Nejvyšším rozhodnutím
6.
eském.
zapravovati z
vstupném, b) pirážkou stavovskou pirážkou.
íjna 1829 zaveden svobodný
6.
kanceláe
potravní dani podléhajících,
Brnu
z
z 25.
potravní kvtna
a
c)
a)
na clu
náhradní
1829, jímž se
mstu
jeho obecních poteb a k vydržování veejných z
nkdejších místních pirážek erpaly
ást svého dchodu, povoluje
pirážka ku všeobecné dani
a dobroinných ústav, jež
potravní, 7.
názvem obecní pirážky. Nejvyšším rozhodnutím z 27. ervence s
1829, že
studijní
vysvdení,
nabytá v cizin, nemají pro tuzemce platnosti a že domácí jinoch, který pináší taková vysvdení a chce studovati,
má
znovu zaíti studovati.
Starobrnnský opat Cyrill Napp jmenován stavovským písedícím pi poradách ve vcech katastrálních (16. listopadu 1829 9. Girkulá z 11. prosince 1829, jímž obecní pirážka k dani potravní uvnit linie msta Brna zvyšuje se z vdra piva z 5 3/ 4 kr. na 20 kr. 8.
.
— 10.
a
bírání
2°/
Zmocnní
11.
pi
zl.).
ministerstva financí z 14. prosince 1829, jímž
kamerálním platebním úad moaž do definitivního vyšetení ná hrady za píjmy
zdejším provinciálním
ravským stavm ze
zrušených
summa
obojí dan nápojové poukazuje konvenní mny jako záloha v msíní anti-
dchodv
89.435
zl.
poínaje
cipaci
1.
úhrad plat, pensí a dan nápojové, krom toho záloha
listopadem
pro visí, váznoucích na fondu
7000
—
odmnách pro berní okresní vrchnosti za vyodvádní dan potravní (maximum tchto píjm O
nesmí pesahovati 200 se
208
r.,
t.
z
a k
konvenní mny.
zl.
12. Nejvyšší
rozhodnutí
z
10. prosince
1829,
že
instituce
portá
na Morav se zrušuje a dosavadním portám pi jejich propuštní má se dle pomru jejich služební doby vyplatiti tvrt-, pólo- neb i celoroní odbytné. 13. Dekret studijní dvorské komise z 10. ledna 1830, jímž se velké školní prázdniny na zdejších ústavech vyuovacích pekládají na srpen a záí. 14.
Dekret dvorské kanceláe o pijetí a ošetování
nale-
ústav brnnském a olomuckém. 15. Nejvyšší rozhodnutí z 6. bezna 1830, jímž pipomíná se stavm moravským na jejich námitky, podané v dietálním prohlášení ze dne 16. íjna 1829, že od skuteného zavedení
ze n
v nalezinském
c
dan
potravní
se dostává
moravským
všeobecné
obavy jejich vyslovené nemají podkladu a že tedy se již asi po té stránce upokojili. Co však se týe pohraniní dan nápojové proti Uhrám a Dolním Rakousm, upozorují se stavové na ochranná cla a pirážky, které na dovoz uherských vín jsou uloženy, a na podstatnou úlevu,
jíž
dan
moravské
pevážné výhody,
uznají
mezi
nápojové;
státy, 16.
J.
V.
jež lze
leckteré
vinam
pemnou
oekává, že stavové moravští oekávati od svobodné dopravy
pro které platí tytéž zákonité
Nejvyšším rozhodnutím
zrušením a
z 29.
dominia reklamovaná nesmí k vojenské služb býti odvedena. vlastního
pomry. od úet jiného domini
ledna 1830,
na
že osoba
;i
kanceláe z 14. ledna 1829 o podmínkách, za kterých židé na Morav a ve Slezsku jsou schopni 17.
Dekret
dvorské
k držení a najímání dominikálních
dras
1
o.
kozel uzen
a
továren na
-
Cirkulá
18.
209
moravsko-slezského
od 1. ernemají se doru-
gubernia,
že
operáty o živelních škodách ovati c. k. zemskému úadu, nýbrž od královských krajských úad ihned onomu stavovskému sboru, jemilž náleží jejich opravováni a vyšetování slev berních, odtud má podání ádnou cestou jíti k zemskému úadu. vence L830
kanceláe z 21. kvtna 1830, jímž Karlu Paarovi po dosažení plnoletosti udluje se léno na nejvyšší dvorní a generální ddiný úad postní str o vský v provinciích nmeckých, eských a illyrských. Dekret
19.
dvorské
knížeti
i
Cirkulá moravsko-slezského gubernia z 4. ervna 1830, pedpisem, pokud židé na Morav a ve Slezsku jsou oprávnni 20.
s
k držení a najímání koral en nejsou již v rukou dominií. 21. Nejvyšší
dl kove dan 22. z 6.
r.
z 21.
týkajících se
dan
o vybírání vyse
dosud dalo.
z
3.
ervence 1830, že
kdo nestudoval v Uhrách dle pedpis tam platných, nesmí v njakém uherském uilišti ke zkoušce puštn. rozhodnutí
ddické, výdlkové byla na
r.
a
z
1.
zákona
potravní.
Dekret studijní dvorské komise
24. Nejvyšší
však
jež
zmnách
Cirkulá moravsko-slezského gubernia o
ervence 1829, 23.
kvtna 1830 1831 v témž zpsobu jako
rozhodnutí
na
vrchnostenských,
srpna 1830,
židovské na
r.
z
pravidla býti
o vypsání
pi-
dan
1831 v té míe, jak
1830.
25. Dekret
dvorské
kanceláe
z
31.
srpna
1830
(nejvyšší
srpna), jímž hrab S aur au na svou žádost, aby služb mohl bím ministerské zamniti s inností po v mírném podnebí, jmenován vyslancem pi toskánském dvoe velkovévodském, na jeho míst jmenován dvorní kanclé a pre-
rozhodnutí
z 26.
501eté
sident
studijní
Mitrovský
z
dvorské
komise
Antonín Bedich
Nemysle nejvyšším kancléem
spojené
hrab dvorské
kanceláe.
Olomucká metropolitní kapitola oznamuje, že na míst probošta hrabte Jana Serenyho jmenovala stálým deputo-f vaným pi snme kanovníka Jana K. Peteanyho rytíe ze 2G.
Steinberka. 14
210
66. Protokol dietálního sezení 23. února 1831
za pedsednictví Karla
hrabte Inzaghy. 1.
Nov
mannsdorf
snmu na svou Endsmann rytí
uveden do a
Jan
žádost z
hrab Traut-
Ronova.
Potom zemský hejtman pipomíná stavm nastávající satek J. V. mladšího krále uherského a korunního prince ostatních zemí ddiných. Jakmile do provincií 2.
1
)
rakouského
zpráva o tomto nejvyšším
radostná
došla
císaství
satku, bylo také ihned od stav nkolika provincií projeveno pání, aby zvláštními deputacemi k J. V. projevili blahopání k této radostné události. Pesvden, že stavové moravští, kteí za každé píležitosti podali nejvýmluvnjší dkazy lásky, vrnosti, poslušnosti a nejvroucnjší píchylnosti k svému vysoce ctnému zempánu a k nejjasnjšímu domu císaskému, také nyní jsou nadšeni páním, aby J. V. podali nový dkaz nejhlubší úcty a nezmrné oddanosti, myslil, že jedná úpln ve smyslu stav, dotázav se neprodlen na nejvyšším míst v píin povolení stavovské deputace.
Rozhodnutí o tom podává kde se tlumoí
nejvyšší
uznání
se v list J.
V.
nejvyššího
nad tímto
kanclée,
úmyslem,
ale
pomrm
vzhledem k asovým, a aby se vrným stavm moravským ušetilo nákladné vydání, prohlašuje J. V., že písemný projev uctivého úastenství bude s touže pízní a milostí pijat, jaké moravští stavové pi každé píležitosti, kdy mli štstí
osobn
k nejvyššímu
trnu
se piblížiti, se tšili.
Zemský hejtman pedkládá stavm
písemného blahopání: 1. K J. V. císai a králi, 2. k Jeho královskému Velienstvu, korunnímu princi císaskému, jež budou-li od stav schváleny, odešle neprodlen k nejvyššímu kancléi s prosbou, aby je pedložil J. V. Schváleno.
—
—
Další
V
pedmty
dvojí návrh
jednání
zpráv oznámeno shromáždným stavm, že pišel dotaz od královského gubernia, jakým zpsobem stavové chtjí míti opraveny dv summy, vykázané ješt jako zbytek pi pokladn universálního státního dluhu de praeterito z dob 1.
obšírné
nepátelské ')
i
n vaše
Byl to satek
s
z
r.
1809.
Marií Annou, princeznou sardinskou.
211
—
Tyto nedoplatky mají tento pvod: Nedoplatek a) o 52.986 zl. 9 kr. vídeské mny. Za nepátelské invase r. 1809 byly od tehdejšího guvernéra hrabte Lažanského rozliné výdaje, které mly zastihnouti moravské stavy, poízeny z
penz summou
aerárnich
zl.
38
v bankoeedulidi
kr.
vídeské mny, po srážce nkolika plat v zbývá hoejší summa 52.986 zl. 9 kr. vídeské
ili 59.849
zl.
31 kr.
o 0863
22
kr.
zl.
299.247
mny. Nedoplatek b) o 147.598 zl. 39 kr. vídeské mny. K úhrad nepátelských rekvisicí, uinných na stavy moravské r. 1809, bylo z brnnské vojenské oekonomické komise upotebeno mon-
druh
turních a výzbrojních
mny, svdí
v
cen
147.589
39
zl.
vídeské
kr.
vojenskému aeráru hraditi. O položce a) jednací akta zemského výboru, že již bylo mínní v tom smyslu vysloveno a od dvorské kanceláe platným uznáno, že které
stavovské
penz
mají
pokladn nikdy nepíslušelo vydržování
domestikální
nepátelské z
se
armády,
tedy také
aerárnich, jež
ml
výdaje,
moravských stavv. Také by
nemohly
v
znojemského, tísni
tehdejší
vbec nemohlo doby,
stavovského výboru, k k jejich
vlastnímu
postavení v
míti
na úet
což
státi,
kraje
však,
brnnského
Ponvadž vbec
místa.
kde všichni pozstalí úedníci a lenové
mnohonásobným službám,
povolání,
byli
pibíráni,
elo rekvisiní komise, nemohli
veškerých stav,
jíti
se to nikdy bez výslovného svolení
stav dietáln shromáždných nebylo mohlo ponvadž nepátelské obsazení týkalo se pouze a
guvernér
které tehdejší
v rukou, hradil,
nemže
pro
které nenáležely
stavovští
lenové,
se pokládati za orgány
n žádná náhrada
z této
manipulace
resultovati.
V píin položky
pozstalý majetek brnnské vojenské oekonomické komise ani stavm nebyl odevzdán, a tito, i kdyby za to byli požádáni, nebyli by ho s ruením pevzali. Nelze tedy odevzdání tchto monturních a výzbrojních druh, jež se stalo nucené, pokládati za nepátelskou rekvisici uloženou stavm moravským, nýbrž za válenou koist, ježto bylo starostí oeko-
nomické
komise,
aby
b)
zavas pomyslila na zachránní tohoto
vojenského aerárního majetku.
Správnost tchto
aby dvorské
srozumna
komoe
a vyjádila
dvod navrhla se,
že
také
pohnula dvorskou kancelá,
odepsání,
jsou
to
ale tato
výlohy,
nebyla jež
má
úpln nésti 14*
212
zem
vbec, ponvadž
však
r.
1809
nebyly
všechny
kraje
moravské nepítelem obsazeny, tedy by musily kraje, jež zstaly v držení rakouských pluk, zstati od tohoto konkretálního závazku osvobozeny.
Ponvadž
by repartice tchto výloh na kraj brnnský netoliko byla velkým bemenem, nýbrž i nespravedlivým, ježto všechny útrapy válené snášel dvojnásobn a nejvtší obti pinesl, dále že postoupení brnnského a znojemského kraje nestalo se násilím zbran, nýbrž bylo podmínkou
pímí,
uzaveného než
všechny
nových,
z
zakroiti,
upíti,
že
tmi o krajm,
tedy nelze také byly
ostatní
ukládati
zastiženy,
jež krutji
tchto
zaplacení
doby invase pocházejících vydání.
stavm
bylo
I
nelze
oba
aby
v této tyto
zpráv navrženo, na požadavky aerární
nejvyšších místech byly
odepsány.
—
Schváleno.
Zemský hejtman pipomenul listem ze dne 31. ledna 1831 zemskému výboru, že správa finanní pokrauje ve slosování 2.
staršího zúroitelného dluhu státního, a lze se tedy domýšleti, že
také série z
stavovské domestikální památky budou rozdleny a podrobeny slosování, ímž by úroky toho asu již
polovice ve vídenské
mn
splacené ve své
celé
výši musily
bhem asu
mohla domestikálnímu fondu vzrsti znaná škoda. Byl tedy zemský výbor od nho vyzván, aby dkladn uvážil otázku, zdali by nevyhovovalo zájmu stavv, aby své domestikáuií památky ponebýti zapraveny v minci
náhlu vosti z r.
skupovali
54.000
1830
místo aby
V
zl.
za jí
konvenní, a tím by
vymovali a za tím úelem užili hotokonvenní mny, uznané dietálním usnesením a
k
disponibilní,
5%
na
výmn
domestikální ch
památek,
pjovali soukromníkm.
zpráv bylo íseln dovozeno, že dle výkazu pedloženého zemskou útárnou z 26. ledna stavovské úvrní passivum této
obnáší 917.425 a) ve
b) v
zl.
3%
kr.
;
z
toho jest
stavovských fondech
162.920
mrtvých rukou pro kostelní na-
dace, ústavy atd
394.775
kontribuních a sirotích pokladnách 167.962 jako kauce vinkulováno 34.633
c) v
d)
zl..
úhrnem
.
.
.
760.291
*/
zl.
zl.
4
30
kr..
kr 1
.
zl.
41 /4
kr.,
zl.
11
kr.
-/ 4
—
mlo ješt L57.133 zl. 51 kr. koupí kursu 34% jest potebí 53.££6 zl. kon-
Následkem toho by k
realisovati,
venní mny, 41
v
a
se
,
a kdyby se k tomu pidalo ad
ješt
kr.,
4
emuž
213
11,776
mny. A ponvadž
v
zl.,
celá
celku
hotovost
tedy
;i
>
kaucí 34.633
65.202
reservního
zl.
fondu
zl.
konvenní po
srážce
konvenni mny, urené k regulování Dyje, konvenní mny, tedy zbývá ješt po oné úhrad pebytek 5798 konvenní zl. mny. Nad to jest v této záležitosti stavovský zájem tak súastnn, že musí se stavm uiniti návrh, aby se upustilo od dívjšího zálohy
60.000
obnáší
71.000
zl.
zl.
aby disponibilní hotovost reservního fondu byla užiten uložena u soukromníkv a aby se radji upotebila na výplatu stavovského domestikálního dluhu. Schváleno a zemský hejtman požádán, aby potebné v té píin zaídil. dietálního usnesení,
3.
vyzváni
Dietálním usnesením ochotu,
prohlásili
íjna 1830 stavové na nejvyšší pispti k nákladu 150.000 zl. na z 19.
upravení eky Dyje píspvkem Moravskou 60.000
zl.
konvenní
tato
pjka
zase
býti
z
stavovského
hotovosti
na obvyklé 5% zúrokování s dodatkem, že pirážkou na konkrétum zemské má ve tech letech uhrazena. K pjce dvorská kancelá dala (dne
26. listopadu
1830)
V tomto
ve
se
stanovila,
že se
vybírati.
ustanovení,
tito
zárove však
své svolení,
nesmjí žádné úroky stavy,
mny
fondu
reservního
se
pipadajícím na provincii
jež
svých
se
stalo
právech
zemský výbor pokládal za nutné na
pedchozí dohody podstatn zkrácenými a bez
to upozorniti.
Bylo tedy ve
zejm dokázáno, že stavm písluší právo, žádati za tuto pjku procenta v zemi obvyklá a že. chtjí-li stavové ku blahu zem tchto doasných úrok se zíci, musí se tak státi novým dietálním usnesením a nikoli pouhým zpráv vyteno a
naízením vysoké
c.
k.
dvorské kanceláe, ježto povždy požívali
bezprostedn rozhodnutí o tom do-
práva, aby jejich záležitosti ex diaeta projednávané
byly pedkládány cházející že
nestalo,
od
J.
má
J.
za
V.,
a pouze nejvyšší
normu
platiti,
což však v tomto
pípad
se
ponvadž odepení úrokového píjmu nebylo vysloveno
V.
S tímto názorem zemského výboru stavové úpln se shodli, a ponvadž ostatn se uvážilo, že ku blahu zem a z osvdené dobrotivosti k
poddaným,
jest jejich
dstojnosti
pimeno,
zíci
214
úrokového píjmu ze 600.000 zl. konvenní mny, stalo se jednosvorné usnesení, zplnomoeniti zemský výbor, aby prohlásil, že moravští stavové z uvedených dvodv upouštjí od požadavku úrok jim píslušejících. se práva
67.
íjna 1831 za pedsednictví presidenta zemského soudu a nejvyššího zemského sudího Antonína hrabte Sedlnického {na míst zaneprázdnného hrabte Inzaghy). Protokol dietálního sezení 18.
Postuláta tyto
pijata
s
obvyklými dodatky. Ostatn vyízeny
pedmty
Dobroinnému spolku brnnskému
1.
jednohlasn
bez pedchozího vyzvání,
vzhledem k pítomné tísni, k nedostatenému výdlku tolika tíd živnostenských a k rozmnoženému potu chudých, usneseno zvýšiti píspvek na r. 1832 z 1500 zl. na 2000 zl. vídeské mny a pedložiti k nejvyššímu schválení. 2. Koncem prosince 1831 uplyne sexennium preláta raj hradtoto místo v zemském v ý boe u zemského hejtmana Peteany, kanovník a deputovaný kapitoly
Augustina Kocha. O
ského
pihlásili se
ústn
Jan rytí
a)
olomucké,
Josef rytí Vokál, dkan
b)
brnnské.
—
Vtšinou zvolen
Vokál,
deputovaný kapitoly a volba jeho pedložena a
k nejvyššímu schválení.
Stavovskému sekretái rytíi Kroneníelsovi povolena a ihned také poukázána remunerace 300 zl. z onch 500 zl. konvenní mny, s kterými mohou stavové voln disponovati. 3.
4.
Stavovskému koncipistovi
Mhlbeckovi,
který
již
po
33 léta slouží a z nedostatku pedepsaných (dvorským dekretem z roku 1820) studií právnických
dvod
nemže
býti za
sekretáe povýšen,
i
z
jiných
zemský výbor navrhuje osobní pídavek 200 zl. konvenní schválení by se muselo zakroiti u J. V. Ale vtšin stav nezdá se dosavadní služba Mhlbeckova býti toho zpsobu, aby odvodovala nárok na osobní pídavek, kteréhož vyznamenání dostává se jen úedníkm po každé stránce bezúhonným, jakožto dobe zasloužená odmna. Vzhledem k rozmnoženým práem a chorob žadatelov povoluje se z milosti na r. 1831 remunerace 200 zl. konvenní mny ze zmínné reservo-
mny,
za jehož
váné
hotovosti 500
zl.,
a
míti nati zetel, zaslouží-li
215
pro
také si
— budoucnost budou
stavové
toho doporuením zemského výboru.
zemský chirurg Jan Klinkerfuss definitivn potvrzen s pídavkem 200 zl. s podmínkou, že bude zavázán bezplatn léiti stavovské úedníky a služebníky. 5.
Titulární
6.
Žádost
rustikalist kláštera Hradišského
(kraje
olomuckého) za snížení dodávkové r e l u i c e. Zemsky výbor oznamuje tuto žádost hlavn proto, aby na nejvyšších místech se
upozornilo,
tžkým bemenem
jak
každého pokteré až do r. 1816 pro
jest
musí-li jednotlivé druhy obilní, dodával v pírodninách, reluovati cenou tak nepomrn vysokou. Stavové s tím siee souhlasili, ale uvážili, že pro ten as by se asi platníka,
nedosáhlo dobrého úspchu, ponvadž celá jež se postuluje, jest v tak tsném spojení,
nemže
vc
s
berní
summou,
vzájemného uzaveno.
že bez
rozhodného o tom býti 7. Presidiálním listem dvorské kanceláe z 22. bezna 1831 dává se na vdomost, že blahopání stav ke satku J. V. mladšího krále uherského bylo od císae královských novo-
pochybení
nic
i
manžel 8.
nejmilostivji pijato.
Na návrh
vdov po
Hugona staro hrabte Salma
moravsko-slezském
guberniálním
povolen
radovi a nkdejším
písedícím zemského výboru Ludvíkovi svob. pánuKónigsbrunnovi. vzhledem k jeho zásluhám o stát i provincii Moravskou, pak k nuznému postavení vdovy s 5 dtmi, roní píspvek 500 zl. konvenní mny, a zemskému výboru uloženo,
vci potebné Dále pedneseno
aby uinil v
té
zaízení.
:
Girkulá moravsko-slezského gubernia z 5. prosince 1823, že židé na Morav a ve Slezsku, jsou-li skutenými familianty, 1.
smjí
emfiteuticky
si
zakupovati vrchnostenské koalny.
avšak dominikální usedlosti neb podobné pozemky smjí za podmínek stanovených v nejvyšším toleranním patentu ze dne
pouze najímati. 2. Rytíství a inkolát udleny moravsko-slezskému guberniálnimu radovi a duchovnímu referentovi J o s e f u H ó ch s m a n n o v i. 3. Osvobození školních pomocník (Schulgehilfen) od 13.
února 1782, odstavci
16.,
služby vojenské (dekret dvorské kanceláe z 25. srpna 1830). 4.
Zízení mýta estného
i
mostného na nové
silnici („Kunststrasse") (guberniální cirkulá
z
8.
tebovské íjna 1830).
216
5.
r
Girkulá gubernia
avsko-židovské
dozoru a péi politických do správy kamerální. 6.
íjna 1830, jímž dchod mopotravní, jenž dosud podízen byl úad, pechází od 1. listopadu t. r. 20.
z
dan
Nejvyšší kabinetní
—
z
list
2.
íjna 1830, že po dokonaném
korunování arcivévody Ferdinanda písluší mu titul „král uherský a korunní princ ostatních císaských rakouských stát v" a courtoisie „Vaše Velienstvo".
záí 1830, jímž dvorský rada moravsko-slezského gubernia Volf gang rytí Manner dán jest s plným platem na odpoinek a na jeho místo dosazen dvorský rada haliského gubernia hrab Auersperg. 8. Dekret dvorské kanceláe z 5. íjna 1830. že vdovy po úednících, kdysi od svých manžel rozvedené, mají jen tehda nároky na pensi, dokážou-li, že nemají vinu na rozvodu. 9. Ministerským listem z 12. listopadu 1830 potvrzují se 7.
Nejvyšší rozhodnutí
z
27.
Jana Bedicha hrabte Troyera a Josefa hrabte Schafgotsche a magistrátního rady brnnského Jana Pfefferkorna za písedící zemského výboru. 10. Dolnorakouský vládní president hrab Klebelsberg
volby
jmenován
(24. listopadu)
presidentem dvorské komory.
11.
O
12.
Girkulá zemského gubernia
úrocích ze stavovských aerariálních obligací.
pi stavbách vodních ao 13.
z
hrazení k
Dekret dvorské kanceláe
z
24. listopadu o
tomu potebných nákladv. 10.
prosince 1830 o
da
šení moravské administrace pro penesení zbývajících prací na administraci 14.
Dekret dvorské kanceláe
voluje pivtlení fondu pro jest
pi moravské zemské
z
zru-
nápojovou
celních
a
dchodv.
20. ledna 1831. jímž se po-
výživu delinkvent.
hlavní
zásadách
pokladn,
i
s
kterýž fond
píslušnými úroky
k fondu domestikálnímu.
kanceláe z 29. ledna 1831, jímž pro moravské stavovské deputované stavu mšanského povolené diety 6 zl. smjí se po srážce ptiny vypláceti z obecních rent také deputovaným královských mst, kteí cestují na snm do Brna. 15.
Dekret
16. Nejvyšší 1.
sekretái
které týž
dvorské
rozhodnutí
Janu Kurzovi
ml
z
31. ledna 1831,
povolených 200
jako aktuár ze zrušeného
zl.
že stavovskému
konvenní mny.
dchodu pohraniní dan
—
—
217
nápojové, smí se nahraditi pro budoucnost
nároku na náhradu z eráru. 17. Nejvyšší rozhodnutí z
prmyslové podniky,
11. ledna
smují
jež
plodin, jsou na 10 let osvobozeny 18.
Dekret dvorské kanceláe
vychovávacím na dti osielé po 19.
1S3
jímž
,
výjimen takové
výrob cukru
k
od
z
domácích
dan vydl kove.
16.
z
1
domestika, ale bez
z
srpna 1793 o
píspvku
úednících.
Hrab František Daun
koupil
B
i
s
kup
jemský) od Antonína svob. pána Pillersdorfa. 20. Cena centu soli v sud stanovena na 6
i
c e (kraj
zno-
20 kr. ervna 1831 povoluje se zl.
Dekretem dvorské kanceláe z 15. zvláštní registrátor, zárove pi moravské stavovské 21.
útárn
expeditor, 22.
s
platem 800
zl.
Hrab Jan Nep. Geisslern
koupil panství
G
ern o
Horu. 23. Nejvyšší rozhodnutí z 23
ervence 1831,
že z
píiny cho-
lery vyhotovované sanitní a kontumaní pasy mají se pokládati za veejné listiny a jich padlání trestati dle § 178, lit. 1. D, 1.
dílu trestního zákonníka.
sanitní komise ve jménu obyvatel Brna vzdává nejvelejší díky za výpomoc 10.000 zl. konvenní mny k zajištní náklad na praeventivní opatení k odvrácení cholery a dalších potebných zaízení. 25. Vypsání dan ddické, vý délkové a židovské 24. G. k. lokální
na správní rok 1832. 26. Rytíství
a
inkolát
udleny brnnskému kanovníkovi
Františku Zelinkovi. záí 1831, ponvadž na Morav není obsazeno místo nejvyššího písae zemského, že písedící zemského výboru Jan rytí Welzenstein jmenován jest 2. zempanským komisaem na píští zemský 27. Presidiální
list
dvorské kanceláe
z
23.
snm. 68.
Závrené
sezení
13.
íjna 1832 za pedsednictví Karla hrabte Inzaghy.
Nov
pijati do
snmu:
Gindl a nov zvolený Viktor in Schlossar.
biskup brnnský
opat
a
prelát
František Ant.
kláštera
rajhradského
— Protokol dietálního sezení 16.
218
—
íjna 1832, za pedsednictví zemského
hejtmana Karla hrabte Inzaghy.
po potebném vyšetení zemského výboru povolena vdov po Ludvíku svob. pánu Kónigsbrunnovi pense roních 500 zl. konvenní
Na optný návrh starohrabte Salma
1.
mny
a
a pedložena k nejvyššímu schválení. 2.
Na
žádost královského
hluchonmých,
gubernia o podporu pro
ústav
Brn nov
zízený,
pro Moravu a Slezsko v
uváženo zevrubn, že by nebylo radno nadaní místa zizovati (jak to dokázala nadaní místa v nemocnici a blázinci, pak v moplukovních
ravských
domech vychovávacích),
žádaným doplácením každá
zmní
a
jakkoliv preliminovaná
nedostatku hotovosti
z
ježto
mže
se
i
zrušiti,
dodaten summa se
za to usneseno
jednohlasn na návrh zemského výboru: a) zakroiti na nejvyšších místech za povolení, aby se sml z domestikálního fondu vypláceti pevn stanovený nepekroitelný roní píspvek 300 zl. konvenní mny jako pouhý dar bez výhrady práva obsazovacího a nikoliv jako nadace,
z milosti,
pokud bude zmínný ústav soukromým; obnos teprve, až kuratorium tohoto ústavu oznámí zemskému výboru, že na základ tohoto píspvku byli pijati bezplatn chovanci do ústavu: c) vymínno, že dítko stavovského úedníka nebo služebníka podobnou vadou stížené, na žádost rodi nebo poruník za b) za nejvyššího schválení
vyplatiti tento
první píležitosti uprázdnného bezplatného místa pede všemi ostatními bez ohledu na starší záznamy má býti pijato. 3.
bytka,
Dosavadní
prémie na zvelebení hovzího do-
ježto jak 231etá zkušenost uí,
se zastavují, a
roní náklad na
n
ukázaly se bezúelnými,
vnovaný
se odkazuje
ad do-
mesticum.
Zpráva o záloze 60.000 zl. konvenní mny na úpravu eky Dyj e v horním toku, pak o pekroení o 3685 zl. 24 2/3 kr. konvenní mny bez zmocnní dietálního. Stavm uvedeno na 4.
pamt, z
íjna
v
dietálním
sezeni
disponibilní
hotovosti
stavovského
že
tchto 60.000 roku
20.000
zl.
zl.
s
konvenní
5%
úroky
19.
mny
1830
bylo
usneseno,
fondu zapjiti výminkou, že každého
reservního
pod
bude spláceno pirážkou na kon-
—
219
-
kretum zemské. Tento návrh dosáhl nejvyššího schválení s dodatkem, že nesmí býti žádného zúroeni. Polom sdlen výsledek podrobného vyjednáváni zemského výboru, jemuž hlavn jde o to. aby za okolností, kde spláceni pomocí pirážky na konkrétum zemské s nejvyšších míst nebylo pipuštno, se zajistil
ped
všelikou zodpovdností. Dále ješt zemský výbor oznámil, následkem že vysokého dekretu dvorské kanceláe musilo se vyplatiti o 4685 zl. 34 2 / kr. více, aby stavba neuvázla. Všechna 3 tato opatení jednohlasn schválena. 5. Zpráva o korunním fondu itinerárním, který povstal ze stavovského píspvku ke korunovaci císae Leopolda II ve výši 33.333 zl. 20 kr., jejž tento vnoval na postele v brnnském blázinci a chorobinci. Tento fond rozlinými pe-
požadavky a doplácením domácím editelstvm upadl v takové dluhy, že od roku 1819 všechny platy se musily zastaviti a zemský výbor byl nucen roku 1828 sám podati na nejvyšším míst návrh, aby tento fond, který tehda byl blízek zrušení, byl pevzat od kamerální pokladny, což roku 1832 nejpjatými
vyšším dekretem dvorské kanceláe bylo pijato. Stavové usnesli se postoupiti tento fond ad camerale,
ale
výminkou, že domestikálnímu fondu nebude žádným zpsobem ukládáno jakékoli doplácení. 6. Zemský výbor oznamuje, že následkem velmi dtklivého s
vyzvání
vyplatil
roku
odvráceni cholery, z
pebytku fondu
dan
1831
zdravotní komisi pro
místní
tehda byla zízena, na nezbytné výdaje nápojové zálohu 10.000 zl., a to bez dojež
jehož tehda nebylo možno se dožádati. Zemský výbor však se domnívá, že jednal zcela dle zásad
vo volení vysokého
snmu,
lidumilného smýšlení stavv.
doby a nezbytná nutnost úelných, Lokální
fond
sanitní,
jenž
tíse tehdejší také nákladných opatení.
Všeobecn známa ale
utvoen
byl
z
jest
píspvku státního zl, nemá takových
4010 zl. konvenní mny a hoejších 10.000 pijmuv, aby tuto zálohu mohl vrátiti. Ponvadž dle recessu z roku 1777 pebytky nápojové jsou ureny ku blahu
zem,
fondu
dan
bylo toto vydání od
stav
z
jednohlasn schváleno.
zemskému purkrabímu, aby za postoupení starého stavovského domu za úelem vozové klny sml vybírati ron 12 zl. konvenní mny. 7.
Usneseno
povoliti
—
220
Ponvadž pomníku, zízenému od stavv u Roušinova pi olomucké poštovní silnici, tam kde císa Josef II. oral, 8.
hrozí úplná zkáza, vyžádal
si
zemský výbor na vyzvání zemského
hejtmana od provisorního stavebního editelství návrh i s rozpotem, jak by tento pomník co nejúelnji mohl býti obnoven. Tento návrh, pedložený stavm, se vyslovuje pro spravení
schod
v
piedestalu,
chce
dále
odstraniti
sfingy
i
basreliefy a
mramorem, konen celek potíti olejovou barvou a obehnati píkopem, ehož náklad by se asi páil na 371 zl. 32 kr. konvenní mny. Hugo stár o hrab Salm obsažn dovodil, že již pvodní konstrukce tohoto pomníku z pískovce obložiti
byla pochybena a všechny potomní jakékoli reparatury nevyhovují
zvniti tak vznešený in císaský, a také tento pomník, vydaný úrazm, pošpinní a jiné zlovli, psobí u každého mimojdoucího, zvlášt u cizinc, dojmem opaným. Pouze litina odolává zlob asové, pošpinní, ponvadž se dá snadno istiti, konen úelu,
i
ponvadž ani výstel Ponvadž hrab nad to
zlovli,
stopy.
potu poznamenal, toho,
ješt
pomník
že
co od stavebního
pušky nezanechává na ní znané jakožto znalec po pibližném roz
z
-
ze
editelství
železa se
sotva by stál polovici
navrhuje,
a kdyby
mlo
by nebyl o mnoho vyšší, stavové jednohlasn se usnesli, zakroiti na nejvyšších místech o povolení této summy. Zemský hejtman pak od starohrabte Salma, majitele nejvýtenjších železáren na Morav, zjedná si nákres, plán rozpoet. Akoliv starohrab, aby neuvalil na sebe zdání soukromé spekulace, z poátku tento podnik nadobro odmítal, na konec podrobil se všeobecnému pání stavv. 9. Podána zpráva o r eorganisaci moravské sta vovské akademie v Olomouci. Usneseno ponechati úpln voluou ruku zemskému výboru v píin vnitního zaízení, pikazováni žák, dozoru, budovy, zkoušek atd. Dále usneseno a) aby uiteli ženijního odboru bylo pikázáno také vyuosolidní zábradlí dokola býti zízeno, veškeren výdaj
i
vání praktické geometrii;
mechaniky a technické chemie jen potud povoleno, pokud jím nevzroste nové vydání a pokud plál b) zízení nové
stolice
tohoto uitele se uhradí
úspor;
píspvku 620
zl. konvenní universit olomucké na vydržování právnických professor na
c)
mny
z
za to mají stavové zbaveni býti
;
— ponvadž
d)
mny
konvenní
Brn
akademie
i
a v
žádném pomru
university,
snižuje
platem
s
se
zl.
výši
oa
zl.;
ponvadž krom toho
e)
v
1000
totiž
uitele oekonomie na akademii o 1500
pemrštny
jest
profesor
ostatních
tchto,
plál
—
221
platem 300
zrušuji; se též
místo taneního mistra
celkem 1420 zl. konvenní a po srážce položky ad b) 820 zl. konvenní mny, zaež se navrhuje zíditi stolici vrchnostenského soudnictví s platem 800 zl. ron; proti tomu však vtšina stav protestuje s
jeví
zl.,
úspora
se
mny
Emanuel svob. pán Bartenstein vyvinul v ei, s kterou vtšina stav souhlasila, že majitelé panství u svých úedník necítí naprosto potebu vyuování vrchnostenskému soudnictví, ježto a
nesmují
spravedlivé stesky majitel panství
k neznalosti jejich
úedník, nýbrž k jinému zloádu, jejž zevrubn rozebírati a uvažovati zde není na míst f) stavovskému tanenímu mistrovi povolen houslista za pomocníka
platem 40 zl. konvenní mny. Obšírnou zprávou poukázáno na. nepopiratelné právo
s
10.
stav na starý zemský vání byl postoupen místností
jest
c.
nyní
k.
dm,
který jen k
doasnému
vojenské oekonomické komisi.
potebí,
citeln
zvlášt
pro
použí-
Tchto
rozmnoženou
agendu zemského výboru i zemské stavovské útárny, a také není kde umístiti velmi dležitý a obsáhlý stavovský archiv, jemuž tím hrozí zkáza. Tímto nedostatkem pohnut byl zemský výbor, naíditi zemské stavovské útárn, aby si v soukromém dom za
vhodnou místnost, o ež se práv nyní vyjednává. Zemský výbor oznamuje stavm, že skrze zvláštního deputovaného
plat vyhledala
pi komisi konané spolen telstvím hájil
guberniem a generálním velistavovských práv na tento a obnovil nároky s
c.
k.
dm
na nj. I
usneseno,
bylo
nické a v
pípad,
že
vyhraditi
by
c.
k.
si
toto
stavovské právo vlast-
oekonomická komise
mla
z
Brna
peložena, anebo jinou zmnou tohoto domu mohla postrádati, se vším drazem obnoviti nároky na jeho navrácení. Na nejvyšších místech má se dtkliv pedstaviti poteba nových ubikací potebných, zejména umístní stavovského archivu, a býti
požádati za rychlou nápravu. 11. -
.,
V
dietálním
hotovosti
sezení
roku
1831 bylo usneseno,
stavovského fondu reservního
aby
asi
vynaložily se
222
k
vykoupení
domestikálních
ponvadž
památek,
tyto
papíry,
zaazené táhnouti, zúroením jich psobí domestidle jich celé jmenovité ceny v konvenní kálnímu fondu znaný nový výdaj. Zemský výbor oznamuje, že rytí Herring dobrovoln a bezplatn se uvolil v tuto práci vykupovací, že však ohlásil, že nelze píslušný poet tchto papíru sehnati, aby se uvedla v innost disponibilní zásoba reservního fondu pesahující obnos 100.000 zl. konvenní mny. Ponvadž za tchto okolností zamýšlené plodné elokování zmínné jistiny nelze provésti, navrhuje zemský výbor: mají-li se vylosovati a v série
a) za
2
disponibilní
/3
anebo také vylosované
mn
zakoupiti
hotovosti
5%
metalliques
státní obligace,
—
zapjovati soukromníkm za normální bezpenosti.
b)
Schváleno.
Volba
12.
2.
stavovského sekretáe.
od 25 pítomných
lístky
len samým
Sebrány volební
zemským hejtmanem a
za
brnnského zjištno, že dostal brnnský 2. krajský komisa Alois Raschka 15 hlas v, Welzenstein7 hlas, písedící zemského výboru Jan š správce soukromých statk šlechtic Badenfeld 3 hlasy.
kontroly biskupa
1.
Zvolen tedy
Raschka
podpora 1500
smla
vtšinou hlasv.
Brnnskému dobroinnému
13.
zl.,
a slíbeno zakroiti na nejvyšších místech,
tato položka býti zvýšena
na 2000
Zemského výboru došla zpráva,
14.
spolku povolena vídeské
zl.
že
aby
mny.
ddicové zeme-
lého guberniálního sekretáe Petra Ger r oni ho nana prodej jeho literární pozstalost, jež, svého druhu jediná a pro Moravu neocenitelná, rozpadá se ve tyi hlavní bízejí
oddíiy a) veliký
poet jeho rukopisv
b) manuskripty velmi vzácné,
kronika Pnbíka
obyejn c)
ravských z
z
Trademína
(sic),
in
folio
a quarto;
mezi nimi na píklad eská
Pulkavou zvaného, jako ne-
hledaná, jest proslulou
mezi nimi eský peklad sv. písma od Mov Králicích u Prostjova tištný, jest jednou
inkunabula, Bratí,
nejvtších
rarit;
d) tištné spisy o
Ponvadž
Morav, jakož
jest pro stavy velmi
mají nejbližší a nejrozsáhlejší
vztah
i
jiné knihy.
aby tato díla. jež na djiny Moravy, jak to
dležito,
223
—
-lávové okolních zemí iní, se poídila a tím tato píznivá píležitost, jež snad nikdy se již nenaskytne, se nenechala pominouti,
zemský výbor pokládá
za svou povinnost,
podati návrh na tuto
zmocnní, aby po pedchozím nejvyšším schválení tohoto výdaje vstoupil v potebné vyjednávání s ddici. o emž svým asem podá bližší zprávu. Stavové pipojili k tomuto návrhu jednohlasn své schválení, a doporuují vbec co nejpelivjší dohlídku a katalogisování, a pak všechnu další opatrnost, ježto zkušenost uí, že práv pi literárních dílech asto vdom, asto nevdom nejcennjší exempláe se ztrácejí a právo vlastnické nelze pak již koupi
a vyprositi
si
i
vindikovati.
Žádost
15.
moravsko-slezské hospodáské spo-
lenosti, kde se zevrubn vyliuje nedostatek píjm Františkova musea a náklad na nevyhnuteln potebná poízení se
vypoítává na 2397
O
se prosí.
nm
zl.
12 kr
podrobn
,
o jichž vyplacení ex domestico
—
rokováno.
jako nkdejší editel moravsko-slezské
Hugo starohrab Salm.
hospodáské spolenosti,
nkdejší a nynjší stav Františkova musea, což pro pítomnost dopadlo velmi nepízniv, ježto i díve zavedené katalogy nelze již shledati a tedy se ani neví, co museu od jeho porovnal
nynjška bylo vnováno.
zízení až do
aby se
správa není taková,
z ní
Jest led/
na
bíledni,
že
dalo doufati v další zachování
a zvelebení tohoto ústavu; za takových okolností ani nejochotnjší by se podporou stav nedošlo by se blíže k cíli a tím
mén
poskytla záruka, že
znaných ástek penžitých
sobem nejvhodnjším. V tom smru stavové jednohlasn proti
tomu,
aby
po
pedbžném
se používá
zp-
se usnesli, že sice nejsou
nejvyšším
schválení
všechny
teba ku zízení a píštímu zachování Františkova musea, pevzaty byly na stavovské domestikm, že však se to nikterak nemá státi, potrvá-li nadále nynjší správa, nýbrž že má se pi této píležitosti na nejvyšším míst uiniti výslovnou a nezbytnou podmínkou, aby museum bylo postaveno pod bezprostedné vedení a dozor stavv a zemský výbor, jenž má v té vci uiniti další potebné kroky. výdaje,
jichž jest
stavovského I. sekretáe Emanuela šlechtice Kronenfelsa po 31. roce služebním o zvýšení 16.
Žádost
platu na 2000
zl.,
jak toho
všichni
jeho
pedchdci
užívali za
— podobných
okolností.
—
224
Usneseno,
zakroiti na nejvyšších místech
pídavku 500 zl. a náhradou za 18 msíní vedení prací zemského výboru, ímž domestiku ušeteno více než 2500 zl., zvláštní remuneraci 300 zl. konvenní mny. 17. Moravskémn stavovskému koncipistovi Ignáci Muhlbeckovi pro nemoc a na pímluvu zemského hejtmana, který se o jeho píli pochvaln vyjádil, povolena z disponibilních 500 zl. podpora 200 zl, ale pouze za rok 1832. o povolení osobního
NB. Za vojenský rok 1833 nebyl konán závrek snmovního období.
69. rozšíeného výboru zemského 29. srpna 1833 za pedsednictví zemského hejtmana Karla hrabte lnzaghy.
Sezení
Do snmu pijat na svou žádost Michael hrab Bukvky, majitel zemského deskového statku Dobromlic. 2. K uvítání JJ. VV. zemský hejtman navrhuje mimo jiné: 1.
z
a)
deputace stav vstíc a je do msta
aby
vzdálenost
b) aby znati krásné
se JJ.
vyjela
komo
VV. na jistou
k bytu doprovodila;
VV. podala píležitost,
moravské kroje
JJ.
snad na plese,
po-
venkovské. Schváleno, a pone-
cháno zemskému hejtmanovi, aby všepotebné na náklad domestika zaídil. Dále usneseno
—
a)
píští
Zpsob, jakým
se náklad
ten
svob.
uhraditi,
má
uriti
snm. b) Vypraví se stavovská deputace
rytíe
má
na hranice Moravy (návrh
Bathiany) a tamtéž se zídí triumfální pána Albrechta Wittmanna).
brána
(návrh
Do deputace, jež komo pojede vstíc, zvoleni: hrabata Troyer, Mitrovský, Schafgotsch, Herberstein, z Bukuvka, Kalnoky, Dubský, Podstatský, Lichteustein; svobodní pánové Albrecht Antonín Wittmann, Stíhel Mundi, rytíi Linhart, Paburg a Tersch. g)
I.
Deputaci fální
brány
onch
uvítají
skému hejtmanovi.
stav, kteí pojedou na hranice a u triumJejich Velienstva, uriti ponechává se zem-
— d) stavy,
Poídí
se
L2
nových
kteí pojedou vstíc e)
V den
brnnskému (ná vrh rytíe 3.
1000
Bat
li
i
zl.
—
stejných
jezdeckých
cabrak
pro
komo.
odevzdá
plesu
225
dobroinnému spolku
se
konvenní mny, aby
chudým
je rozdlil
a n y).
Námstek zemského úetního Kriner jmenován zemským
stavovským úetním
s
platem 2000
zl.
70.
záí 1833 za pedsednictví zemskéh hejtmana Karla hrabete Inzaghy.
Sezení rozšíeného výboru 18.
Vzhledem k chystaným slavnostem na u v t á n J. J. V. V., sdluje zemský hejtman na základ došlého pipíšu, ponvadž í
eští stavové
í
V. v Praze
žádných slavností nepoádali a také nynjší doba k takovým podnikm nikterak není vhodná, J. V. musí svým asem co možná nejvíce šetiti, má se od zamýšlených J.
siavností upustiti (tedy
od plesu a pedstavení v zemských krojích)
—
pouze chtjí-li stavové k dobroinnému úelu nco vynaložiti ale jen z vlastního popudu a bez nejmenšího nátlaku nebude v tom kladeno pekážek. Dále oznámeno zemskému hejtmanovi skrze tajného kabinetního direktora dvorního radu Martina (16. záí 1833), že J. V. s pravou zálibou pijal zprávu, že stavové hodlají za píleži-
—
tosti
mny,
pobytu a toto
mrou
,
Brn chudým darovati 1000 zl. konvenní lidumilné a dobroinné pedsevzetí plnou J.
V. v
schvaluje,
že dále uznává
vrnost a píchylnost stav,
nicmén, že si nepeje ani zvláštní deputace na hranice ani prvodu jejich do Brna komo, ježto takové prvody dosud v nmeckých provinciích nebyly v obyeji, v Cechách nic takového poddanými, na jehož území J. J. V. V. cestovali, se ukázal a svou úctu dal na jevo, a kdyby takové koncesse v jedné provincii byly povoleny, v druhých by vzbudily jen rozilení a žárlivost. Nad to stavové v Brn samém budou míti píležitost, aby J. V. svou úctu prokázali a se nedalo,* leda
od
nho
že
milostiv
pán statku
se
svými
byli pijati.
Následkem nejvyššího pání upouští se od plesu, od vypravení deputace na zemské hranice a od jízdného prvodu. Nicmén nkteí lenové stavu panského, kteí byli ureni k jízd na koních Jejich Velienstvm vstíc, tžce nesli odepení této 15
— milosti, jež
mšanm
pece
Na pání
226
v Praze
blahosklonn od
tak
J.
V.
aby se píchod jeho oslavil dobroinným skutkem, usneseno, vnovati 40.000 zl. konvenní mny na zvláštní nadaci, zvanou nadací Františkovou a
byla
prokázána.
Karolininou,
jež se
má
V.,
J.
takto rozdliti.
Nepopirateln nejvtší nárok na soucit bližních mají nuzní slepci a hluchonmí, ponvadž postrádají nejkrásnjších dar pírody. Dále, aby se vzdal hold jemnocitné dobroinnosti Jejího Velienstva, jež jmenovit vnuje svou pozornost „opatrování malých dítek", má se od stav této mateské péi vyjíti na pl
vnovati brnnské sice již stávající, ale nepostaující „opatrovn malých dítek", na pomoc pispti jistým penžitým obnosem. Dle toho usneseno vnovati: ústavu slepých 20.000 zl., ústavu hluchonmých 10.000 zl. a opatrovn 10.000 zl. za tchto podmínek: a) požitek této nadace má výhradn pipadati rocesty vstíc,
dilým
Moravanm;
b)
stavm
písluší
vance bez jakéhokoliv obmezení; se
obsazovati,
kolik
lze
c)
uhraditi
právo
jen tolik
úrok
z
jmenovati
cho-
nadaních míst má jistiny,
a
ponvadž
nemže
dopláceti, pro pípad nedostatených míst býti zmenšen; d) kdyby nadaních dchod má poet jakoukoli píhodou tato nadace mla se zrušiti, stavové vyhrazují nadaní jistiny, aby ji vhodn vynaložili na jiný si vlastnictví úel dobroinný; e) tato summa 40.000 zl. konvenní mny má z
domestika nic se
se piraziti
na
da
urbariální,
prozatím
z
domestikálního
fondu
by teprve pi nejvyšším schválení bylo vyšeteno) ve 2 neb 3 roních lhtách zmínným zpsobem bez úrok se nahraditi; tchto 40.000 zl. .by inilo asi 8% dan urbariální; f) zemskému výboru se ukládá vyhotovení nadaní listiny, pidlení jistin, urení potu míst nadaních, jejich zadá-
zapjiti a
(což však
vání atd., zkrátka vše, co se
Také onch 1000 jsou
uinny
zl.
týe ízení
administrativního.
pro chudé, jakož
k projektované plesové
i
výlohy, které dosud
slavnosti v sále
redutním,
mají se piraziti k dani urbariální. 71. Protokol o dietálním sezení dne 16.
íjna 1833 za pedsednictví
zemského hejtmana Karla hrabte Inzaghy.
Postulata Ostatní
pijata jako roku pedešlého.
pedmty
jednání:
-
227
—
Dotaz zemského výboru v této vci: Stavové v dietálním sezení ze dne 24. záí 1806 se usnesli pispívati na udržováni 1.
Lužánek
v
Brn ron
(íOO
kálního tak dlouho, až by se
zl.
bankocedulí
z
fondu domesti-
brnnské mstské dchody
tak zota-
by byly s to, aby také tento píspvek vzaly na sebe; tato nabídka byla dvorským dekretem ze dne 21. dubna 1807 schválena. Zatím tento píspvek finanním patentem zvýšil se na 600 zl. vídeské mny, a když pi redukci vídeské mny na vily,
že
konvenní minci
komory dekretem ze dne 19. kvtna 1820 paušál na udržování Lužánek stanoven byl na 800 zl. konvenní mny, byl zemský výbor požádán, aby 3 /8 této summy o 300 zl. konvenní mny vzal na sebe. Ponvadž doplatek proti dívjším 600 zl. vídeské mny ili 240 konvenní mny obnášel pouze 60 zl. konvenní mny, zdál se zemskému se
strany
výboru píliš nepatrným, hlasu, a byl tedy
s
vysoké
dvorské
než aby se dožadoval
dietáíního
výslovnou výminkou povolen, že
sou-
onch
300 zl. majetková sila
nebude žádným zpsobem pekroeno, a až brnnských dchodv obecních vzroste, má od tchto jakož se stavovské strany nikdy ani
pímý
ani
býti
nepímý
pevzat r
vliv
nebyl
vykonáván na vnitní správu Lužánek a paušálu 800 zl. ureného k udržování Lužánek; pouze každoron bez jakéhokoliv dotazování
300
zl.
podanou žádost konvenní mny. na
se
vyplácelo
ex domestico
onch
Nyní však zdá se, že jest úmysl stavm uložiti závazek, aby pevzali 3/8 ze všech vzešlých vydání, nebo když pedešlého roku eka Ponávka Lužánkami tekoucí byla upravena a vyklizena a nkolik
65
kr.
mostv
konvenní mny,
kanceláe
beze všeho
konvenní
mny
a
mimoádný píspvek ex domestico, zemský výbor nepokládal se zmocnným a myslí, zaplatil
emuž však že jest mu dožádati k
nov
zízeno nákladem 1069 zl. byl zemský výbor dekretem dvorské poukázán, aby 3/8 v summ 345 zl.
opraveno
jako
se dietáíního usnesení.
Usneseno vtšinou hlas, že doasným pevzetím píspvku 300 zl. konvenní mny nemohl stavm vzniknouti žádný závazek k vedlejšímu placení, že však v takové vci, kde bží o zachování všeobecného místa pro obveselení, pi emž stavovské decorum vždy pichází v úvahu, dále vzhledem k tomu, že zmínný výdaj jest dokázán jako nutn potebný, k nmuž brnnské obecní píjmy samy nestaí, a nad to nezdá se býti 15*
-
2:28
aby pro nepatrnou suramu 345 zl. inila se u J. V. dietální námitka proti nálezu vysoké dvorské kanceláe, konen ponvadž domestikální fond dokazuje k tomu dostatenou úhradu: má se zemský výbor zmocniti, aby poukázal výplatu onch 345 zl., ale zárove výslovn se ohraditi proti každému dalšímu podobv ky nému požadavku. Hrabata Salm jun., Dubský, z. a Daun a rytí Linhart hlasovali však proti tomuto návrhu a
vhodným,
Buk
mínní
odevzdali se
má
v
tom smyslu,
mimoádný píspvek
že tento
zcela odmítnouti.
Od gubernia sdlen obsah všeho vyjednáváni v píin regulace hranic mezi královstvím Uherským a raarkrabstvím Moravským. Z rozsáhlých zpráv, jak nkdejšího brnnského krajského hejtmana svob. pána Mncha, jenž z moravské strany ustanoven byl c. k. dvorským komisaem pi této komisi, tak moravsko - slezského královského fiskálního úadu 2.
zejm
vysvítá, že z uherské strany
inné
nároky nikterak nejsou
jasný nebo dokázány, také nikterak tu není základem blaho obou provincií, nýbrž spíše
uinn
všude prosvítá soukromá spekulace. Proto
zmocnn, aby ve svém vyjádení ke královskému guberniu ve jménu moravských stav pipojil se k stejn znjícímu mínní eeného dvorského komisae návrh, aby zemský výbor byl
úadu, v tom smyslu, aby nynjší, po dlouhou dobu nepopíraný majetek byl chránn a celá záležitost této nové hraniní regulace mezi Uhrami a Moravou, jež by zpsobila nepehledné processy a zmatky, jakožto a moravsko -slezského královského fiskálního
pítomným
pomrm
úpln nepimená,
byla
odmítnuta.
—
Pijato jednomysln. 3.
Resoluce o tom, aby všechny
skou moravskou stavovskou „Brnner
kvitance týkající se
má
se 4.
u
J.
listiny
vydávané „králov-
pjovnou",
Sdlen
obsah
tálního usnesení o
bytka. Týž
presidiálního
listu
zrušení prémií na
nejvyššího
kancléi
píin chov hovzího
se rozpakuje pedložiti toto usnesení
ježto jde o to, aby na
zastaveno,
Morav dávno
v
J.
1
die-
do-
V. ku schvá-
stávající zaízeni
bylo
které v jiných provinciích dílem k velkému užitku
se zachovává, dílem
ve
také
O tom
V. uiniti námitka.
hrabte Mitrovského k zemskému hejtmanovi
lení,
tedy
Zeitung", byly kolku prosty.
nov
vci samé, nýbrž ve
zizuje; zpsobu vedení
zdá se dle toho, že nikoli jest
neshoda, jež zadržuje
229
žádoucí úspch, zvelebiti tmito prémiemi chov hovzího dobytka;
kanclé vybídl
nejvyšší
pedmte
v
tedy zemského hejtmana,
píštím sezení
poradu
zahájil
aby o tomto a prozatím ponechal
vydávání prémií obvyklým zpsobem.
Po uvážení všech
dvodv
usneseno
vybídnouti
zemský
aby si ze sousedních provincií Cech a Dolních Rakous zjednal zevrubná data o zpsobu, jak si tam pi rozdílení takových prémií poínají a aby si také vyžádal dobré zdáni osvdených oekonomv a výsledek obšírným návrhem píštímu snmu pedložil, prozatím pak vydávání prémií ex domestico v dosavadním výbor,
prbhu
ponechal.
Stavovskému koncipistovi Ignáci rok 1833 znovu povolena remunerace 200 5.
6.
Pi
založení
nadaního
kapitálu
Mu hlb e ck o v zl.
i
za
konvenní mny.
40.000
zl.
konvenní
mny v
prvním okamžiku pehlédnut byl ústav, o jehož výborné a neúnavné péi v ošetování a léení nemocných z nejchudší tídy lidu jde jediný hlas, který však svými roními pijmy jest daleko za všemi ostatními, totiž klášter milosrdných sester (alžbtinek). Je?t známo, že mimo nkolik velmi nepatrných nadací jest se mu obmeziti pouze na milosrdné dary, jež nepostaují, a nemají ani dostatené nadace, aby si platili lékae, pi nemocnici nejvýš potebného. A pece se vnovaly co nejusilovnji a nejoddanji ošetování a léení chudých nemocných, a jejich vlastní existence není ani zajištna. Tyto závažné dvody, uvedené ústn od nkterých stav, dále prohlášení J. V., ,.že by
roní podpora, poskytnutá od stav alžbtinkám, byla Jemu zvláštním potšením", pohnuly zemský výbor k návrhu, aby tomuto klášteru z domestikálního fondu byl povolen roní píspvek 500 zl. konvenní mny. — Jednohlasn schváleno a pedloží se k nejvyššímu potvrzení.
Pi této píležitosti promluveno o živnostenské a p lodi nné výstav, poádané za pítomnosti Jejich Velienstev v musejní budov. Zemský hejtman poukázal na výstavu eských
výrobk
továrních
eských stav
a umleckých,
konanou v Praze na podnt
za pítomnosti Jejich Velienstev, a pravil, že
by
aby také v Brn v musejní budov se uspoádala výstava moravských továrních a umleckých výrobk, tebas nepipravená a pro krátkost asu mén velkolepá, a tím aby podán byl dkaz moravského prmyslu a smyslu
bylo vhodné,
taková
— pro
230
umní. Tato výzva
vzbudila všeobecné úastenství; co bylo dokonalého v moravském umní a v dílnách, bylo ochotn zasláno. Jejich Velienstva ráila výstavu vhodn spoádanou pro-
hlédnouti a vyslovila o ní svou pochvalu.
Velký nával ze všech tíd zdejšího obyvatelstva svdil o píznivém pijetí této výstavy, a všeobecn bylo vysloveno pání všech znalc, že výrobky
moravského umní a veejnou výstavu.
píle
prmyslové
mly
by astji
dojíti
na
Stavové netoliko že jednohlasn se usnesli, náklad na tuto výstavu ve výši 592 zl. 2 kr. konvenní mny sami uhraditi a
summu
tu pojati v ostatní
stavovská vydání,
uinná
za pí-
tomnosti Jejich Velienstev, a prozatím jej z domestikálního fondu zapjiti, nýbrž i budoucn ob as takovou umleckou a prmyslovou výstavu k povzbuzení a oživení moravského umní a
prmyslové na stavovský náklad zaíditi; pi tom však výslovn bylo vymínno, že tato výstava má výhradn vycházeti od stavv a pod stavovským jménem že všechny pípravy se mají konati; zárove bylo usneseno, zemskému výboru naíditi,
píle
aby sestavil dobe promyšlený plán o zaízení, rozsahu a ostatních modalitách pro takové výstavy a pedložil jej píštímu stavov-
skému shromáždní ku
schválení.
hrab Mitrovský, který na prosbu stav v píin koup literární pozstalosti zemelého moravskoslezského guberniálního sekretáe Petra Cer ronili o vstoupil ve vyjednávání s jeho ddicem J. Gzikannem, sdlil písemn 7.
Nejvyšší kanclé
zemskému hejtmanovi,
zemského výboru s Gzikannem zabránilo mu, aby úinnji mohl k zamýšlenému cíli pracovati, a také požadavek 20.000 zl. konže zvláštní vyjednávání zahájené od
venní mny zdá se mu pemrštným, a že mu zdá se i polovice mnoho. — Co se týe poznámky nejvyššího kanclée o separátním vyjednávání zemského výboru, zdá se tu býti malý omyl; jak známo, roku 1828 moravsko-slezská hospodáská spolenost vyjednávala
jsou
zemští
písemn stavové,
museum
a také skrze své písedící leny, mezi nimiž
o
koupi
této
pozstalosti
pro
Fran-
potom tehdejší c. k. appellaní president hrab Auersperg, jako len této spolenosti,
tiškovo
s
Gzikannem
poátkem roku 1829 mnoho získal pro museum a vyžádal hejtmana, jakožto
guvernéra
;
také
aby tuto pozstalost pi tom spolupsobení zemského
práce si
brzo
si
dal,
provincie a kurátora
hospodásko
— spolenosti, a Gzikann
byl
—
231
tehda vybídnut,
aby
zaslal
seznam
a žádanou surnmu výkupní. Snad tehda hospodáská spolenost, hrab Auersperg a jiní její lenové poítali na vydatnou podporu stavv a dali to také ústn i písemn
oznámil
sbírky
této
Gzikannovi na jevo,
J.
to nejvyššímu kancléi.
tento pak z toho
To
tedy dalo
chtl
podnt
k
a oznámil
tžiti
domnnce, jakoby
zemský výbor s Gzikannem byl vešel ve vyjednávání. Ostatn nemírný požadavek Czikannv pohnul hospodáskou spolenost, že od této koup úpln upustila; tak se strany stavovské nikdy nabídka nebyla uinna a pi tomto celém vyjednávání nebyl provozován stavovský vliv, na který by se Gzikann mohl odvolávati.
Bylo tedy usneseno požádati zemského hejtmana, aby tento
vcí nejvyššímu kancléi vysvtlil, jemu za dosavadní námahu v této vci vyjádil dík stavv a ponvadž týž má nejúplnjší znalost o objemu a vnitním obsahu této pozstalosti, a tedy stav
—
penžitou cenu jeho
dovede
nejlépe
aby pipojil
posouditi
prosbu, aby dle vlastního uznání ješt jednou zahájil vyjednávání o tuto koupi. 8.
Na základ
dobroinnému výši
vídeské mny. Konen zemský výbor pedložil
2000 9.
sestavený
a
zmocnní povolen brnnskému spolku zvýšený píspvek na rok 1834 ve nejvyššího
zl.
zemským
dkladn,
píslušných
akt
velmi
jak
obezele
archivu,
tak
zemského soudu, ve 12 foliov nichž od nejstarších až po nynjší dobu všechna
moravsko-slezského appellaního vých svazcích,
udlení
Gottliebem
registrátorem
použitím všech
s
seznam šlechty
šlechtictví a inkolátu,
i
introdukce,
reversy atd.
abecedn
bylo ujištno, že na pokraování tohoto užiteného díla v budoucnosti bude stejn pesn hledti.
jsou srovnány
;
i
Biskup brnnský poznamenal, že za ulehením hledání
ml
k tomuto seznamu, tebas nikoli pesn abecední, ale aspo s}ilabický index dle poádku samohlásek pro každou písmenu složiti, a že v tomto seznamu má býti naznaena každá zaátení
by
se
písmena na pergamenových páskách, které na píslušném míst na listu zvení mají býti pilepeny. Hrab Dubský pak upozornil, že by bylo velmi žádoucno, kdyby v majestátních kvaternech, kde se šlechtické diplomy per extensum zapisují, také scházející
pesn
kreslené šlechtické erby
dodaten
byly pijaty, a navrhl
-
-
232
veejné provolání, aby se scházející erby dodávaly. I usnesli stavové, ježto ped nkolika lety na nejvyšší podnt pro
vydati se
„corpus antiquarum inscriptionunr imperii austriaci" sbírány byly
píspvky od
zemského úadu na Morav a ježto také hospodáská spolenost r. 1829 zabývala se sbírkou moravských starožitností, že bylo by nejvhodnjší, kdyby zemský výbor tímto zpsobem si hledl opatiti kresby starošlechtických erb, nebo navržené veejné provolání nevedlo by k ili, ježto erby žijících c.
k.
zpsobem
rodin šlechtických lze kratším
pi vymelých
dostati,
dinách pak dkaz, které erby ješt scházejí, byl by spojen
namáháním
a bez vyhlídky
s
mnohým
není
na píznivý výsledek;
ro-
zajisté
na koho bychom se mli obrátiti, jednak také správnost a pesnost zaslaných snad takových kreseb nikterak by nebyla zaruena.
jednak vodítka,
Ostatn každému sených vcí 1.
Hrab Arnošt
doruen tištný seznam pedne-
stavu
a
Leopoldina Lambergové
Zdounek.
panství
Nejvyšším rozhodnutím
2.
14.
z
zemskému radovi Františkovi
úad
majiteli
Inkolát
udlen
1832
c.
k.
Welzensteinovi
rytíi
nejvyššího zem-kého písae na 3.
íjna
Morav.
eských zemí Maximilianovi Josefu knížeti
Thurn-Taxisovi. Nejvyšší
4.
rozhodnutí
píspvku
zvýšení
z
8.
února
chudinského
1833,
povoluje
se
že
na 2000
zl.
za
r.
1
832
poteby také pro budoucnost.
a dle
Nejvyšší
5.
února 1833, osobní pídavek 500 zl.
rozhodnutí
z
15.
že
se
povoluje
Kronenfeísovi hrab Blankenstein, pán na Batelov, 6. Jindich zemel
27. ledna 1833.
7.
ddiné,
O oprávnnosti onch, nabývati
kteí bydlí
mimo nmecké zem
ddiných úadv.
Pedpisy o prudké a neopatrné jízd na voze i na koni ponechávání koní bez dohlídky pro Brno a okolí (1. ervna 1833). 8.
a o
9.
František svob. pán
Dubský
z
Tebomyslic
Lebedova. František hrab Dietrichstein
vlast-
níkem Zdislavic a 10.
majitelem
Zábrdovic.
z
Proskova
-
233
—
Cirkulá moravsko-slezského gubernia z 22. ervna 1833, jenž obsahuje výstrahu ped spoleností, jež se utvoila bhem novjších asových událostí pod názvem „giovine Italia". It.
72.
Závrené
sezení 14.
íjna 1834 za pedsednictví
ského sudího Antonína hrabte Sedlnického
nného hrabte
Nov
nejvyššího zem-
zaneprázd-
(zástupce
Inzaghy).
snmu
uvedeni do
Baron Dubský, pán Zdi slavic,
Michael rytí Manner,
Ko
j
áte
nápadník statku
Bon dal ic
a
k,
Samuel rytí N e u v a
1
1,
majitel
zemského deskového
Šitboic.
statku
Zahajovací
sezení
íjna 1834 za pedsednictví
15.
komoího a appellaního presidenta hrabete Josefa Dietální sezení 16.
z
nejvyššího
Bubna.
íjna za pedsednictví téhož na míst hrabte Inzaghy.
na r. 1835 povolena za týchž formálních dodatk jako roku pedešlého. 2. Došlým sexenniem Filipa rytíe Hentschla a Jana rytíe Welzensteina uprázdnna ob místa písedících stavu rytíského Postulata
1.
zemském výbore. Zvoleni Welzenstein poznovu nho jediný kompetent Ferdinand rytí Linhart,
v
statku Vážan,
známo
a
gubernia,
o
který
a
vedle majitel
nmž
vzhledem k moralit nic škodlivého není piloženým dekretem od moravsko-slezského
kde žadatel
slouží
jako
konceptní
praktikant,
podal
písemnou zkoušku a tedy se úpln hodí za krajského komisae nebo guberniálního koncipistu. Došlým sexenniem brnnského magistrátního rady Vincence Vilímka (koncem dubna 1835) nutná jest volba písedícího ze
dkaz,
stavu
že složil ústní
i
mšanského. Ucházejí se 4: Jan Ritschel, c. k. rada a purkmistr msta Brna, František Tomola, brnnský magistrátní rada, Josef Czibulka, brnnský magistrátní rada.
—
234
-
Jan Beischláger, brnnský zvolen
Ritschel, a volba jeho
magistrátní rada.
—
obou rytí pedloží
i
Vtšinou se k nej-
vyššímu schválení. 3.
Nejvyšší
výstavy
pochvala,
kterou
J.
V. vzdalo
výrobk umleckých
rychlo uspoádané, a všeobecné
ilé
a
r.
1833 pokusu
prmyslových,
úastenství,
jaké
na
vzbudila
mezi honoracemi a vzdlanjší ástí zdejšího obyvatelstva, daly podstatný impuls k myšlence, aby taková výstava rok co rok v Brn na náklad stavovský se obnovovala a tak uinna byla jakožto
umní
znalce
Bedicha
hrab
Zemský hejtman
permanentní.
a
Inzaghy vybídl tedy prmyslu dobe známého továrníka
Schólla, aby pibera
písemný návrh, jakým
si
zpsobem by
zkušené techniky, odevzdal se tohoto úelu nejjedno-
dušeji a nejjistji dosáhlo.
Tento návrh kus za kusem dopodrobna zpracovaný a od zemského hejtmana zemskému výboru k dalšímu vypracování podaný, pednesen stavm a s nepatrnými zmnami jednohlasn schválen, tak že jednotlivé stati jeho mají pro budoucnost platiti za stanovy. Ostatn pijaty návrhy zemského výboru a)
pevn
budiž
stanoveno,
výrobkv umleckých od stavv a v jejich jmén stava
výroní vlastenecká výa prmyslových má jedin vycházeti že tato
býti
vedena;
náklad dotýe,
b) co se
kterých jednak bude teba na jednak na bžná vydání, mají býti, ponvadž dle ujištní zemského výboru nebudou pesahovati nkolik set
první poizování,
zlatých
konvenní mny, a tedy jsou
píliš
byly vrchnostem piráženy na berní zlatku z
nepatrné,
— tak
dlouho hrazeny
fondu domestikálního, pokud by je bez nebezpeí svých
závazk mohl c)
k
než aby
bžných
K tomu bude teba vyžádati nejvyšší schválení stavm slezským bude uinno vyzvání, aby se k tomuto nésti.
podniku pipojili; d) místností budiž
upravení jídelna e)
vedení
pedsedou bude
s
3
budiž
po komisionálním vyšetení a vhodném
poboními
sveno
pokoji v redutní
komitétu,
jenž
se
budov; zvolí
a jehož
zemského výboru, písaské práce af jsou nkoho ze stavovské kanceláe; toto komité má býti pokud možno mimo všechen svazek a zodpovdnost k úadm, tak že se bude obraceti vždy jen na zemský výbor; obstarávány od
referent
—
235
—
tomuto konen vyl nazuje se všeliké poukazování a povolování penz, proto budou mu všechny bžné úty pedkládány. f)
4.
Mužskému dobroinnému spolku brnnskému
vzhledem k hrozící drahot 2500 zl. vídeské mny, k
zvýšen
emuž
píspvek
rok
za
1835 na
bude teba vyžádati
si
nej-
vyššího schválení.
Pedstavený stavovského oddlení provinciální státní útárny, úetní officiálJan Raymann podal optn žádost, aby mu bylo remunerováno adjustování rozpot na stavovské stavby, kterouž práci koná již po 23 let. Na základ vyjádení moravsko5.
slezského gubernia povolena
Ze
6.
venní mny, decorum,
jest
výbrímu horlivostí ve
ástky
stavovskému
povoleno
beckovi 200
remunerace 200
ostatek
zl.,
zl.
500 zlatých konpreliminována k zachování stavovského
systemisované jež
mu
roních
koncipistovi
brnnskému
Ignáci
stavovskému
Františkovi Plachetskému, služb
a jehož
etná rodina
Mhl-
jenž
vyniká
strádá nedostatkem.
Mhlbeckovi
pak na optovnou prosbu jeho a vzhledem k rozmnožené práci pi zemském výboru remunerace promnna v stálý osobní pídavek, k emuž teba vyžádati nejvyššího schválení. 7.
J.
V. dle
došlého presidiálního
dvorské kanceláe
listu
aby na míst starého a již rozpadlého kamenného pomníku u Rousinova, kde císa Josef II. oral, zízen byl nový pomník z litiny na stavovské útraty ex domestico. Ponvadž k tomuto nejvyššímu rozhodnutí jest pipojen nákres, dle nhož provedení se má íditi, zemský výbor z
27.
bezna 1834
svolilo,
prozatím ten nákres dal litografovati a po exemplái každému ze stav doruiti. Vše ostatní bude od zemského výboru poízeno. 8.
V
píin zrušení prémií na chov hovzího
do-
íjna 1833 obrátil se na stavovská kollegia v echách, Štyrsku a obojích Rakousích se žádostí, aby mu podána byla zpráva:
bytka na základ
a) s
dietálního
kolik je v zemi
usnesení
z
16.
takových prémií, jak jsou
jakým obmezením na druhy dobytka, b) jak asto a za jakých podmínek
se
roztídny
a
prémie rozdlují,
toho jeví se na zvelebení chovu hovzího dobytka, anebo které píiny zabránily zdárnému pokroku, c)
jaký výsledek
z
—
236
prémie samy staí k povznesení chovu, i které úinné prostedky dlužno uvésti ve spojení? Ze všech odpovdí došlých zemský výbor sestavil pehled, d) zdali
jenž v tomto
máždní na
sezení
stavové setrvali
vlastní
jich
peten. Ale pi optné porad shropi svém dívjším mínní, jež se zakládá
byl
praktické
zkušenosti,
že prémie ony
na
Morav
zamýšlenému úelu a že tedy se mají zrušiti. Mimo dvody uvedené již v sezení 16. íjna 1832 pidán ješt tento. Morava stojí na tak vysokém stupni kultury, že poddaní dobe znají svj prospch a zajisté by se obrátili k onomu odvtví hospodáskému, které se velmi dobe vyplácí. Kdyby tomu tak bylo pi chovu hovzího dobytka, nastalo by jeho zvelebení a povznesení samo sebou, tak jako naopak nkolik skrovných prémií v úhrnném obnosu pro celou zemi o 780 zl. vídeské mny, jež nad to nikdy nepijdou do pravých rukou, nejsou nikterak s to, aby vzbuzovaly zájem pro odvtví hospodáské, jež chudšímu rolníku zstane vždy obtížným a nákladným, a pi tom pece neposkytuje znaného zisku. Stavové tedy poznovu požádali zemského hejtmana hrabte Inzaghy, aby pro zrušení tchto prémií vymohl nejvyšší schválení. Za to usneseno, tchto 780 zl. vídeské mny na r. 1835 v jednotlivých obnosech piknouti onm velmi chudým obcím, jež následkem nákazy vypuklé v lét a na podzim r. 1834 ztratily svého obecního býka a jež nemají na zakoupení nového. V tchto vcech ukládá se zemskému výboru, aby uinil potebné opatení. 9. Nejvyšším rozhodnutím z 3. bezna 1833 zemský výbor jest vyzván, aby se vyslovil,
nikterak nevyhovují
a) není-li
teba uritého naízení,
jak
dlužno
si
poínati
ádn
dovoleném odlouení jednotlivých pozemkv od poddanského komplexu hospodáského, v píin pomrného rozdlení dávek urbariálních na oddlené kusy; b) nemlo-li by se toto rozdlení ponechati volnému dohodnutí vrchnosti a dotyného poddaného a za jakých podmínek: c) dle kterých positivních norem zpsobem pro oba dilv spravedlivým by se mohlo postupovati, kdyby takového vyrovnaní po dobrém se nedocílilo.
pi
Ponvadž velkou
mrou
tyto
dotazy veškerých
se dotýkají,
tudy jsou
statká
v jejich
neobyejn
právech
dležitý, nepo-
—
237
-
zmocnna, aby o tom o své újm podal svj úsudek, nevyžádav si k tomu mínní dietáln shromáždných stavv, a podává o této vci obšírnou zprávu: kladal
zemsky
se
„Všeobecn a
}>
r
o
m
n
1
i
výbor
záležejí
v v c
za
urbariální dávky
penžních
poplatcích
li
na
Morav
v
stálých
plodinových, pro které
i
dne 3. února 1750 vykazuje rubriky dle všech podadných oddlení, a potom v naturální robot.
nejvyšší rektifikaní patent ze
V obojím
jak
provésti,
parcelly
pomrné
vztahu nelze
rozdlení a penesení na
dosvduje. nýbrž ve vín
—
píklad
tento
desátek se odvádí netoliko v
Naturální
kdyžby tedy poddaný, který má pouze orné pozemky, dostal od jiného hospodáského komplexu, jenž jest zavázán desátkem vinným, pastvinu neb polní parcellu na základ povoleného odlouení, a obilí,
i
;
ádn
pomrn ml
sdíleti
odvádti
povinen
všechny
vinný
dávky urbariální, byl by dle toho kdežto pece žádného vína
desátek,
nevyrábí. Reluice však zákonit
není
mnlivá
dovolena,
dávka plodinová nesmí se ke mniti ve stálý úrok penžní.
Práv
tak
nemže
také
nebo
nemže
tažný dobytek držeti,
si
jak by chtl
škod poddaného
pro-
pomrné
rozdlení roboty chalupník nebo podsedek, jenž konati tažnou robotu, pejde-li
nastati
in nátura,
ponvadž pro-
na
od njakého hospodáského komplexu pozemek, na nmž vázne tažná robota? Ano i asovou míru roboty pší runí bylo by velmi nesnadno vyšetiti, kdyby na píklad hodina pipadla na týden, ale místo, kde roboty jest teba, bylo by nkolik hodin vzdáleno, a kdyby se souspeží nechalo platiti, tedy by na druhé stran náhrada denní roboty za 12 týdn povinnosti vrchnostem sotva za všech okolností byla vhod. i
i
Z tchto píin zemský výbor a)
že,
akoliv
1803
—
obsahující
ad
vyslovil své
mínní
potud,
dvorské kanceláe z 9. listozpsob, jak si dlužno poínati pi rozkouskování celých hospodáských komplex v píin dávek urbariálních pi odluování jednotlivých parcel nelze vhodn upotebiti, pece jest jakási norma žádoucí, jež naizuje, že sou-
padu
dekreta
—
asn,
jakmile se zakroí o povolení
výkaz
takového odlouení,
má
se
zempanských a vrchnostenských dávek na odlouenou pozemkovou parcellu, aby zákonitost jeho piložiti
mohla
býti
o
rozdlení
posouzena;
-
238
ad b) budiž ustanoveno, parcely chtjí od mateského
penosné
—
c
v
že
pípadech,
pozemku
býti
kde jednotlivé
odloueny a kde
urbariální dávky, jako robota, vinný desátek atd., nedají
nemožnost odvádní rozdliti, má nastati dobrovolné dohodnutí vrchnosti s píslušným poddaným ad c) ponvadž vyrovnání po dobrém vzhledem k píštímu odvádní urbariálních dávek musí pedcházeti, než se podá žádost za povolení odluky, a bez nho každá taková žádost má se odmítnouti, tedy by v pípadech, kde této dohody mezi vrchností a poddaným pece nelze docíliti, na druhé stran však bezvýminené odmítnutí celé prosby ku škod poddaného by se nezdálo se
pro
radným, mlo se naíditi, aby urbariální dávky, jako tím, uvázly na základním pozemku".
ped
Shromáždní stavové s tímto návrhem úpln souhlasili, a zemský výbor byl zmocnn, aby v tomto smru ve jménu stav zodpovídal dotazy, namítnuté od J. V. Ostatn pi této píležitosti byl podporován návrh, podaný brnnským královským krajským úadem, aby. ponvadž dosavadním zpsobem rozkouskování dle délky, jehož vždy více pibývá, mnoho plodné pdy jde na zmar, byl pedepsán jiný vhodnjší postup. 10. z 13.
podána
Dále
února 1826
sborm, pokud
zpráva
(dvorský dekret 22.
exemplá operát v Dle
i
toho
s
o
má
se
rozhodnutí
J.
V.
bezna), že všem stavovským
dle svého zízení mají
tické administrativní odvtví,
provincie
nejvyšším
o
psobnost na njaké
poli-
bezplatn vydati lithografovaný
katastrální
výme
dotené
píslušenstvím."
moravsko-slezské
gubernium
královské
ze
dne
kvtna 1830 odevzdalo povinný exemplá 8 obcí panství vyškovského zemskému výboru; ponvadž však tyto mapy ne28.
obsahovaly ani íslo
domu
parcell, z nichž vysvítá,
topografické
ani
íslo jednotlivých
k jakému založení (Bestiftung) náleží, a
tomu výmrné protokoly, které mají vykazovati areální výmru pozemkových nadací (Bestiftungen), chybly, budiž u královského gubernia podána stížnost, že stavové s tak nedostatenými pomckami nikterak nejsou s to, aby svým závazkm
také náležité k
katastrálu
vzdávali
se
a
pedmtech tyto
týkajícím
vyhovli,
zmn,
zevrubný
záznam
naskytují,
poizovali;
mapy smyslu zmínného
svá vyjádení spolehliv ode-
pi jednotlivých tedy žádáno, ponvadž
jež
bylo
nejvyššího
se
rozhodnutí nevyhovují,
— a
239
—
také jest obava, že všechny následující
budou stejn chybné; tedy
mapy
ostatních dominií
aby povinné
exempláre katastrálních operátu byly úplné a opateny vším píslušenstvím,
výmrných
-
vyznaením domovních a topografických
také
eho
ísel,
tedy
aby pedmty, kde jest nutné vyjádení nebo v katastrálu dlužno provésti úední jednání dle stávajícího
vším,
jest
teba,
zeteln a dkladn byly nalezeny
zízení,
Na
to
odpovdlo
že dle platných
mezi jiným ravských
ustanovení,
stavovské
také
obdržeti
na které
královské s
gubernium
25.
míst
nejvyšších
ervna
1830,
sankcionovaných,
má ode
kollegium
adjustovaný,
a vykázány.
všech obcí
lithografovaný výtisk
s
mo-
obálkou,
pilepena kostra celé obecní mapy, a že adjustování mapových otisk záleží v jednoduchém illuminování stavebních a vodních parcel, písin a jiloviš. Zemskému výboru sdlené otisky katastrálních map nkolika obcí berniho okresu vyškovského jsou úpln pedepsaným zpsobem vyhotoveny, a to nikoliv nedokonale nebo chybn. Z pokyn, které královské gubernium vzhledem k odevzdávání mapových otisk zemskému výboru obdrželo, není úchylka možná a také není potebí nijaké zmny nijakého návrhu anebo jak zemský výbor žádal u gubernia k dvorské kancelái; stavovskému kollegiu není vyhrazen žádný positivní vliv na práce pro stabilní katastr, a tedy nelze se domysliti, jaké zprávy by o tom zemský výbor dával a jaké úední jest
—
jednání by se strální
—
mlo
vyplniti;
také dlužno poznamenati, že kata-
výmry,
práce zde v zemi týkají se pouze
a že práce, jež
mají za úkol vyšetovati pozemkový výnos, až dosud ani nejsou
zaaty a ani vymovací operáty, pokud nejsou reklamace proti nim provedeny, nelze pokládati ve výsledcích za definitivní.
Pedevším
uznal
zemský výbor pednésti shromáždným
stavm zemský výbor ve jménu stavovského kollegia vždy psobnost na katastr a o tom zprávy podával; a) že
b) zdali v
výmry
tom pípad, kde
katastrální
ml
práce ješt toliko
se týkají, a ty, které mají za úkol vyšetení
výtžku po-
zemkového, ješt ani nebyly zaaty, jest již nyní na ase, obraceti se k nejvyššímu úadu, aby tyto nevyhovující mapy, oznaené
domovními a topografickými byly sem odevzdány.
ísly,
i
s
výmnnými
protokoly
240
ad
stabilní katastr
za v
ízení
onch
stavm
Moravským
a)
žádný positivní
královského
dležitých
nebyl vliv
výsledek jejich
Avšak práv
má
pomocí
jichž
možná nejspravedlivjšího rozdlení žených na plodnou
vyjednávání pro
vyhrazen, tyto práce se konají
gubernia, a
operátech,
na
sice
má
záležeti
se docíliti co
nejvyšších postulátv,
ulo-
pdu. toto rozdlování,
vymování
shánní
odvádní ad vzniklých zrnnou
kvóty,
pírstk
neb ztrát výnosnosti, bylo od staletí prací stavv, oni
camerale,
všech
objekt nebo jejich jediní mli od prvního zdanní
pdy
stávající
úplné
originální
roku 1656 a 1657, od roku 1671 zavedený popis komín, dle nhož se rozdlovaly a vybíraly
operáty, totiž lánové
dan
instrumenty
z
až do roku 1748, theresiánský
kální fassi z roku
konen
1748,
rustikální katastr a domini-
josefínské berní operáty,
z
nichž
nyní užívaná provisorní matrikule pozemkového výtžku jest
stavové
lána;
v
udržovali
stálé evidenci,
ji
se
znaným nákladem
sd-
v úplnosti a
udlovali o tom potebná vysvtlení a doklady;
pímých daní na celou provincii, odvádní ad camerale etc, a ponvadž tedy není pochybzde mli pímý vliv, nabývá zde zmínné nejvyšší
dále se poizuje od nich ukládání
vybírání a že
nosti,
—
že stavovským korporacím, pokud února 1826 dle svého zízení mají psobnost na njaké politické administrativní odvtví, má se vydati bezplatn lithografovaný exemplá katastrálních výmrných operát s píslušenstvím — úplné platnosti.
rozhodnutí
ad
z 13.
b)
Jest
vymování
není
sice
za
okolnosti,
kde
na
Morav ješt
ani
skoneno a ješt asi 2 léta potrvá a také výtžkové odhady 3 léta, potom reklamace 3 léta budou vyžadovati, dohotovení nového katastru do 8 let sotva možné a bylo by potom teprve na ase, mapy a odhadové operáty s píslušnými s protokoly stavebních protokoly vymovacími, odhadními parcel žádati, ale aby se pro píšt vyhnulo všemu doplováni, i
i
možnému
jen vzdálenou
cestou,
prosí stavové
J.
V. o zajištní,
moravským stavm, jako se stalo v jiných provinciích, budou dány na ruku potebné prostedky, aby vliv, který od staletí na základ zízení vykonávali a na politickou administraci pímých
že
daní, a
i
nadále vykonávati jsou oprávnni,
mohli v celém roz-
sahu provozovati.
Vzhledem k uvedenému píkladu ostatních stavovských korporací zemský výbor dostal zprávu na dotazy z Dolních Rakous,
—
u\
—
Cech a Horních Rakous, — a to: a) z Dolní cli Rakous, že tam došel i plný exemplá všech lithografo váných obecních map s íslovanými pozemkovými parcelami a s píslušnými vymovacími protokoly,
Cech,
b) z
že
tamním stavm úplný exemplá
vaných operátv o katastrální
výme
s
lithografo-
píslušenstvím
byl sice
vymovací operace zastavena, Horních Rakous, že stavm na základ nejvyššího
pislíben, prozatím však c)
z
rozhodnutí jež
z 13.
sestávají
z
února 1826 byly vydány úplné katastrální operáty, tchto kus: aa) z mapových listv o každé
jednotlivé obci, na nichž všechny rybníky, eky, jezera atd. jsou
pozemkové stavební parcely topografickými ísly opateny, bb) z protokolv o pozemkových parcelách, v nichž jednotlivé pozemky jsou dle topografického poádku illuminovány,
a
svými ísly
se
i
a
odvoláním,
s
kde
jsou v
takové
mapovém
výmrou
plochy a druhem kultury, cc) z protokolu o stavebních parcelách, dd) abecední seznam majitel pozemkv
oddlení,
i
s
popisem obecních hranic, výslovn se poznamenává, že
a budov, ee)
s
pi emž úelu pomrného
ff)
s
tyto
výkazem
kultury,
operáty vyhovují
berního rozdlení a katastrálního úedního ízení. *
Po tomto
tak
odvodnném
a obšírném návrhu zemského
výboru usnesli se moravští stavové, že hned nyní po zevrubném výkladu, jak se vci mají, má se podati prosba k J. V., aby stavy ráil chrániti v psobnosti jim vykázané a naíditi, aby jimi resp.
delegovanému výboru týmž
zpsobem,
jako se
dje
stavovských korporací doln o- ahornorakouských,
u
od pípadu k pípadu, jak ponenáhlu pokrauje práce vymovací, odhadování výtžku a opravování reklamací, a jak se chýlí k svému ukonení, byly vydávány úplné exempláe všech lithografovaných katastrálních obecních map, s ísly domovními i
parcelovými a
s
protokoly
vymovacími.
mšanv
olomuckých, aby smli Žádost honorací a zíditi si spoitelnu se zastavárnou v Olomouci, podaná k nejvyšší dvorské komoe, a odevzdaná zemskému výboru k vy11.
jádení, nepotkává se u stav se žádnou námitkou. 12.
Zemský výbor
shledal
ponenáhlu se vloudivší zloád,
pi rozkouskování poddanských pozemkv, pi vymování a odluování jednotlivých parcel
že
jakož
i
velmi 16
—
242
zídka se dožaduje souhlas píslušných vrchnosti, že v nejvíce pípadech pouze se pedkládá povolení hospodáského úadu, kteréž se vždycky ani zvláštním dokumentem nedokládá a musí tím vzniká podstatná se vybrati z pedmluveného doprovodu škoda pro statkáe libovolností hospodáských úedník, kteí svou vrchnost zídka o tom zpravují, nýbrž pi tom nedovolené vedlejší úely podporují. Ponvadž vysoký dvorský dekret ze dne 14. záí 1771 pi rozkouskování, oddlování a pod dánských pozemk vrch no sienský konsens pedpisuje jako nezbytnou podmínku, obrátil se zemský výbor na královské gubernium se žádostí, aby na Morav pro budoucnost žádný královský krajský úad nesml žádost za rozkouskování, odlouení neb výmnu poddanského pozemku pijati k dalšímu jednání úednímu, není-li písemný konsens od vrchnosti samé vyhotoven, a že v pípadech, kde by byla nepítomna neb nechtla se zabývati udlováním takových konsens, hospodáské úady mají se jimiž jsou oprávnny vykázati vrchnostenskými plnomocemi, k takovým konsensm. Královské gubernium v odpovdi sice souhlasilo s názorem zemského výboru, že bez vrchnostenského konsensu každá taková uvážilo však, ježto každé žádost mla by se zamítnouti, vrchnosti beztoho jest volno udlení konsensu si bezprostedn vyhraditi, ženní píiny zakládati výminený zákon; že hospodáské úady beztoho jsou orgány svých vrchností a je ve všem úednim ízení zastupují, a že tedy požadování zvláštních plných mocí ;
výmn
v nynjší
dob
tím
mén
modifikace v záležitosti
jest
nutno,
rozkouskování
ježto
práv
se pipravují
poddanských
pozemkv.
Avšak ponvadž zemský výbor neuznává tohoto mínní a neobmýšlel nijakého zákona výmineného, nýbrž optné vyhlášení starobylého nejvyššího naízení, které zvlí a vlažností hospo-
dáských úedníkv upadlo v zapomenutí, pro vrchnosti však zstává velmi dležitým, ponvadž dále hospodáské úady dlužno jen v onch pípadech pokládati za orgány vrchností, jež vyplývykonávání patrimoniálního soudnictví (což nikterak nelze rozšíiti na ízení týkající se majetku, práva a regalií) — byla také žádost za optné vyhlášení u královského gubernia obnovena, vají z
dvorské kancelái, a tato dekretem od královského gurozhodla, že z
jež pedložilo tuto záležitost z
25,
ervence
t.
r.
bernia vyvinutých nelze námitce
dvod
stav vyhovti.
— zemskému
Avšak dležitým,
domníval
a
243
výboru /»
se,
zdál
na zájem,
jaký
vrchnosti
pi zmnách poddanského majetku pozemkového, nebot
bu
l.
lány,
píliš
právm stav
by zadal starobylým
jako statká, kdyby jich neupozornil mají
pedmét
tento
se
v ...
se
rozkou skují celá hospodáství, celolány neb polo-
menší podíly (Bestiftungen), to jest pólo- nebo tvrt lány, z uritých kategorických usedlostí, to jest celo-, polo-
naho tvrtlaun. oddlují se menší 3.
jednotlivé parcelly
Ad
Ponvadž
1.
dle
díly,
vymují. dosavadních pedpis rozkouskování
z
podíl za
nesmí se státi pod tvrtlán, lze snadno a bez pekážky provésti:
jiné se
oddlení zempanských dávek s dávkami vrchnostenskými, a nesetné zkušenosti uí, že zvlášt pi dávkách in nátura rozdlené síly pozemku nevydávají tolik, co slouený stav k všeobecné spokojenosti uhrazoval. Nejpípadnjší obraz dává robota, která na Morav pedstavuje velmi znanou cenu ale jinak jest
—
zvlášt robota tažná,
jistinnou pro vrchnost,
a tu in praxi není
možno neuznati, s jak znanou škodou pro vrchnostenskou potebu jest spojeno rozkouskování celolánu ve tyi tvrtlány, Ilozkouskováním v menší hospodáství ruší se také dohoda v urbáích založená, kterou vrchnost uzavela s poddaným v pí-
in
dávek:
tu
úastníky.
—
se
musí
Práv
smlouva
2.
pi oddlování
Ad
3.
Konen
se
zcela novými
tomu
tak jest
ad
initi
kusv
od selských usedlostí: podíl vrchnostenského požadavku, který pipadá z úhrnné dávky na oddlenou ást. nelze ani vyšetiti, tím mén odvádti.
pi
jednotlivých
výmn
první dohoda mezi vrchností a
ohrožovati
vymáhání
poddanských
pozemk rovnž
poddaným semení,
bemen
vrchnostenských
a tím se
mže
váznoucích
na
konkret.
Ze
všeho
toho
zmnách poddanských
vysvítá,
usedlostí
jak
jsou
velice
v
vrchnosti
nevýhod,
pi
všech
jestliže nej-
pelivji nebdí nad svými právy, ježto každá zmna v majetku poddaného podminuje zmnu v majetku vrchnosti tyto dvody bezpochyby pimly také nejvyšší dvorský úad. že v píslušných normáliích ustanovil vrchnostenský souhlas za první nezbytnou podmínku. I našlo by se zde v zemi málo statká, kteí nepoctivostí nebo bezstarostností. s jakou si hospodáští úedníci v tomto pípad poínají, nedožili se nejcitelnjších zkušeností ku své škod, a :
10*
—
244
-
zemský výbor pokládá za svou povinnost, aby tímto navrhovaným opatením aspo pro budoucnost zabránil zvli hospodáských
úedníkv. Ješt jeden podstatný uvážení se ukazuje, že
dvod
práv
pi
byl uveden,
ta okolnost, která
jehož bedlivjším
pimla
královské
gubernium a vysokou dvorskou kancelá ku zmínnému odmíta-
vému
vyízení, nejvíce mluví pro tuto
vc. Bylo
každé vrchnosti písluší právo, vyhraditi
k rozkouskování, jde
tedy nyní
oddlování a
o to,
byly chránny,
užiti,
výmn
aby vrchnosti,
totiž
uznáno, že
bezprostedný konsens poddanských pozemk
si
které
práva
tohoto
chtjí
ponvadž každé piznané právo dává
také
platný nárok na ochranu. Takto však vrchnosti nemají prostedku,
aby
úad s
zavas zjednaly pesvdení,
si
pi rozkouskování poddanských pozemk
jejich vlí.
Úadování
se strany
vrchnosti
hospodáských
jsou v souhlase
samé
jest
zákonit
pouhé naízení hospodáskému aby o všech zmnách poddanského majetku prozatím si
zakázáno,
úadu,
zbývá
tedy
toliko
vrchnostenského
vyžádal
mají
zdali jednání
vrchnosti,
konsensu.
aby se pesvdily,
Jakou kontrolu že
jejich
rozkaz
však
jest také
vyplnn ? Všichni
v tomto
snmovním
sezení
shromáždní statkái
jednomysln, že neznají kontroly, jež by se nedala snadno obejíti. Pouze bdí-li zemský výbor, který pi všech podobných zmnách poddanského majetku po stránce rektifikatorské má podati dobré zdání, zde nad právem vrchností a nejbedlivji k tomu hledí, zdali statkái o tom pedbžn byli zpraveni a svj konsens dávají, jen potom byly by hospodáským úadm ruce vázány, a vrchnosti, které si udílení konsensu vyhradily, chránny, pro budoucnost zabránno práv tak astým jako spraa tedy vedlivým žalobám na škody v takových pípadech utrpné zvlí hospodáských úedníkv. prohlásili
i
aby se bezprostedn k J. V. podala prosba, aby nejvyšší pedpis z 14. záí 1771 byl opt vyhlášen s dodatkem, aby všichni politití úadové k tomu pidrženi byli, aby pi každém rozkouskování, odluování neb výmn poddanských pozemk pokládali vrchnostenský konsens za první podmínku a takové žádosti nepovšimnuté odmítali, které nejsou opateny konsensem vrchnosti samé nebo legálního
Zemský výbor tedy
plnomocníka.
navrhl,
—
<245
-
Shromáždni stavové pesvdeni o dležitosti pedmtu a o poteb navrženého opatení, jednomysln souhlasili a uznali,
—
zakroení dle zmínky svrchu uinné by získalo znanou oporu prosbou k J. V., aby chránilo vrchnosti v práv jim náležejícím, udlovati konsensy pri zmnách poddanských usedlosti, ponvadž, jak ukázáno, chybí jim všeliká kontrola, proti hospodáským úedníkm tak potebná. a naznaeným zpsobem by se jí nejsnáze docílilo; stavové doufají, že této prosb tím spíše bude vyhovno, ježto zde nejde o nijakou novotu, nýbrž jen o upevnní normy zavedené samou nejoddanjší
dietami
toto
že
—
nejvyšší správou státní.
s
Zemský hejtman požádán, aby pímluvou za píznivé vyízení.
tuto námitku pedložil
J.
V.
Ostatn pedneseno: 1.
Hrab Josef Ugarte
jako majitel panství 2.
pi
Rosického.
Nejvyšší rozhodnutí
z
24.
vypisování míst stavovských 3.
O pozd došlém
íjna 1833 o normách platných
sekretáv
nejvyšším
reskriptu
konci pist v.
a
v
píin
závrku
snmovního.
sezení 4.
jest
zaznamenán v zemských deskách
Moravsko-slezský
zemský soud
pozstalost hrabnky
paní Braidové,
(v kraji 5.
Nejvyšší rozhodnutí
uinna
dti,
jsou v zemských
statkv Gekyn, perovském).
majitelé
Antonie Vettrové,
a že tedy nezletilé
hrab Felix Vetter
oznamuje,
Peniek z
4.
že
vyízena
rozené svob.
hrabnka Josef na i
deskách
zapsáni
a
jako
Žabené Lhoty
a
ledna 1834 a tištný patent, že dvorem ruským a královstvím
císaským pruským, dle které vzájemným poddaným, provinilým velezradou, vzpourou a pod. pro budoucnost nemá se v ostatních obou státech ochrany ani útoišt poskytovati, spíše po píslušné resmlouva
s
klamaci náležité vlád vydati, 6.
Nejvyšší rozhodnutí
z
12.
prosince 1833 o nejvyšší spo-
nad udlením roní podpory 500 tinek na Starém Brn.
kojenosti
7.
Josefu
Wachtlerovi,
zl.
majiteli
klášteru
Vsetína,
inkolát (nejvyšším rozhodnutím z 15. ledna 1834).
álžbodat
—
Nejvyšším rozhodnutím
8.
novení
kancelisty
4.
—
246
února 1834 povoleno ustamoravského stavovského zem-
28.
z
pi expedit
ského výboru. Nejvyšším
9.
nejvyššího
kurátorem
rozhodnutím z soudního dvoru hrab
c.
k.
president
tereziánské rytíské akademie.
pímého
spojení jízdní
závreném
sezení
25.
z
poštou Brna
14.
Emanuel Liebenberg,
rytí
2.
Ludvík Taaffe jmenován
Girkulá moravsko-slezského gubernia
10.
o obnovení
V
dubna 1834
7.
s
ervna 1834 Prahou.
snmu
íjna 1835 pijat do
majitel panství
Louky v
kraji
znojemském.
73. Protokol
ského
mimoádné ho
sezení
7.
hejtmana a snmovního
kvtna 1835, za pedsednictví zemdirektora
Aloisa
hrabte
Ugarte.
Pedmát: volba deputace k nejvyššímu dvoru, aby vyslovila nejvroucnjší úast stav nad úmrtím císae Františka I. jakož
nad slavným nastoupením Re zemského hejtmana:
„Pi každé význan dležité posvátnou osobu a v
císae Ferdinanda
i
em
mocnáovu
události, jež se vztahovala
I.
na
a touto na blaho celého mocnáství,
byl nepopiratelný popud, aby
vrné
provincie odesláním
representant pi nejvyšším trn vyjádily city nejvroucnjší úasti s onou úctou, jakou vznešenost pedmtu vyžaduje, pospíšili
si
stavové
nejupímnjší
moravští
k
lásky
neckého smýšlení, jež
deputací
sebe
ze
obnoviti
ujištní
svému panovníku a pravého vlasteodedávna provincii Moravskou vyzname-
Takový povznášející moment bolestným úmrtím J. V. císae Františka návaly.
jest I.,
nyní
dán
nejvýš
pravého otce
vlasti,
slavným nastolením J. V. císae Ferdinanda I., ddice všech velkodušných smýšlení osvíceného pedchdce, v nmž veškerému císaství vzkvétají nejkrásnjší nadje. Zemský hejtman se domnívá, že toliko pevzoru veškerých ctností
dešel
pání stav,
hrabti
vladaských, jakož
obrátiv
se
písemn
k
i
nejvyššímu
kancléi
Mitrovskému o laskavé prostednictví a sdlení zprávy, zdali J. V. ráí pijati moravskou stavovskou deputaci u neju vyššího trnu.
-
pipiš ríejvyššího kanclée
Presidiální „J.
ježto
V.
—
247
nejvyšším rozhodnutím
moravští
stavové
svými
z
dubna
I.
r.
zni:
dubna dalo mí najevo,
23.
vyslanci
25.
z
peji
si
vysloviti
svou
áasi na všeobecn bolestné ztrát, kterou jsme utrpli, zddné pocity své píchylnosti a vrnosti na poátku vlády J. V., má se stavm dáti na jevo, že J. V. takové projevy rádo pijme. Aby se však stavovskému domestiku ušetily výlohy, mají i
se takoví
lenové za vyslance
ve Vídni, jest však
i
tm,
kteí v provincii
se beztoho zdržují
sídlí,
volno, k depu-
k nim zvoleni a poídí-li náklad na
taci se pipojiti, jsou-li také
vlastní
kteí
zvoliti,
útraty."
Shromáždní stavové
díkem uznali, že zemský hejtman v každé píin pedešel jejich pání; pikroeno k volb tím zpsobem, že každý z pítomných len po poádku navrhl ze všech 4 stav po 2 deputovaných. I zvoleni ze stavu duchovenského biskup brnnský František Antonín Gindl, rytí Peteany, len kapitoly olomucké ze stavu panského hrab Ž e r o t n a hrab Vilém M t r o v s k ý s
i
í
i
ze stavu rytíského
Tersch a rytí z Ronova; ze stavu mšanského: oba purkmisti Olomouce. rytí
a
hlavních
mst Brna
Všichni zvolení pijali volbu, a zemský hejtman ohlásí
dobu, kdy se mají ve Vídni
sejíti.
všem
1 )
Rytí z Ronova (nepítomen) listem z Kižanova 9. kvtna 1835 omlouvá se tžkou nemocí, že se nemže deputace úastniti. Místo nho dopsáno rytíi Michalu Mannerovi. Také rytí Tersch se omluvil obchodní cestou, *)
kterou n^lze zmniti.
I.
Rejstík jmen osobních. Adelstern
šl.,
Beck
kanovník 176.
Adelsthurn Alois šlechtic, kanovník br-
nnský
155, 164.
Arenberg Arnošt, vévoda
hrab
Vydi
Belrupt Josef,
hrab
Berger 70.
Do-
Bergenthalu Václav, rytí 112.
z
Berehem
hrab 159. hrab 16:3, 184.
Kajetán,
Berchtold Karel,
110.
Berniére, šlechtic 185.
101.
svobod,
Josef,
pán
16,
Bevier
Ignác
Kajetán,
šlechtic
6,
9,
21,47.
Astl František 119.
Bšín, svob. pán
Auersperg Jose, hrab, appellaní pre-
Blankenstein Jindich,
sident moravsko-slezský 95, 100, 119,
Bliimegen
123, 200, 230. Josef,
hrab, dvorský rada
pak pi slezském guberniu 216. Josef,
5.
František,
hrab hrab
195, 9,
2,
232. 14,
16, 24, 50.
pi haliském,
Axmann
šlechtici z
broslav 137. Beránek Alois 44.
164, 174.
Auersperg
magistra tni
182.
Beníšek Jan a Václav,
Ambly Ludvik, hrab 171. Andrá Krištof, rytí 111. André Karel Kristián 60. Ankvicz z Poslavic Ondej, hrab
-
brnnský
rada 174, 234.
Albert, vévoda sasko-tšínský, Almasy Ignác 79.
Astfeld
120.
114,
Beischláger Jan,
160.
Arzt Jan,
abbé
Felix,
malí
90,
moravsko-
121, 145.
Bliimegen Petr,
Badenfeld, šlechtic 222. Baillet-Latour Maximilian,
50.
20,
Baldazzi Antonín 79. z
9,
74, 148.
30,
niální rada) 99.
hrab
Baillon Josef, baron 51.
Bambula Václav, rytí
hrab
Boek Antonín, professor eské ei 197. Bohm Jan 31. Bohm Jan Václav, rytí (eský guber-
Bamburga
23.
Bartenstein Emanuel, svob. pán 221.
Brady Tomáš, baron 112. Braida Antonín, baron 41, 137, Braida Ludvík, baron 49, 137, Brandis Jan,
hrab
Braun Jan,
šlechtic,
Bartenstein Jose. svob. pán 190.
Baselli-Sússenburg Vavinec, svob
strátní rada
pán
137.
brnnský
magi-
194.
Bretton Glaudius, baron 36, 49, 66. z
Bubna
a z Litic Josef,
potom
nejvyšší
hrab,
124, 170, 191, 200, 201, 233. z
Bukvky
nejvyšší
komoí zemský
sudí,
Bayer, guberniální rada 151.
Beaufort-Spontin, vévoda 123.
150, 160.
73.
Bathiany, rytí 224, 225. Beatrice z Este, arcivévodkyn 158.
150, 160.
Karel Zikmund, hrab,
25, 30, 38,
164,
174, 192, 228.
23,
— z
hrab
Imkiivky Michael,
hrab
156,
165.
hrab
Ettingen Filip,
188.
Gerroni Jan Petr (pozstalost) 222, 230 Collalto Antonín
Etgens Josef, brnnský magistrátní rada
224.
Cargnelli Jan Antonín 106, 107 Cavriani,
2
hrab
Oktavian,
183,
Fechtig
Ferdinand, arcivévoda a korunní pr
Collalto Edvard, kníže
Ferdinand Este, velkovévoda toskánský
183.
174,
hrab
Golloredo Mannsfeld František, -
137, 150.
hrab
Firmian Karel, 14.
Golloredo Mannsfeld Rudolf, kníže, nej-
Cordon Askanius, baron
36.
hrab
Karel,
51, 70,
118.
hrab
Czibulka
svob. pán
magistrátní
svob.
Friedenthal,
Gzikann Jan, purkmistr brnnský
opavský
Gzikann Karel, guberniální rada 160, 161
baron
99.
Dietrichstein František,
hrab
Friedrich Josef z Friedrichsthalu 89, 148.
Fiirstenberg Ludvík,
Furstenbergová 2,
4,
11,
52, 175, 232.
Dietrichstein Ignác,
hrab 187. hrab 9, 24,
hrab
Josefina,
9.
49.
lantkrab. 92.
i 59.
Geisslern Ferdinand, svob. pán 182.
Geisslern Jan Nep.,
Doudlebský Jakub, rytí ze Sternecka 38> Doudlebský Karel, rytí ze Sternecka 165.
svob.
pán
182,
72,
217.
Gersch Jan František, rytí a guberniální rada 119.
Dubská Antonie
Tebomyslic,
z
hra-
155
Gersch
Leopold,
krajský
hejtman
ji-
biskup
br-
hlavský 195.
Dubský František 24, :6, 29,
z
Tebomyslic, baron
74, 232,
233.
201, 224, 228, 231.
Eberle František
24, 26, 50, 53, 65.
Eder Benedikt, praelát 88, Ehrenzweig šl. Kniebandl
98, 156, 160.
Eichenstádt, rytí 92.
Eichhold,
Galler,
hrab
175.
Geisau Karel, svob. pán 150. 25, 26,
27, 29, 30, 32, 35, 61.
hrab
hrabnka
Gártlgruber Leopold 28, 50, 53.
Dietrichstein Josef,
Dubský,
hejtman
151.
Fiirstenberg Bedich, lantkrabi 56, 217, 228.
Dietrich, šlechtic 4, 9, 16, 26.
16,
159, 206.
krajský
šlechtic,
Fiinfkirchenová Františka,
bnka
26.
pán
Friedrich Ignác z Friedrichsthalu 85.
Gzikann Jan ml. 86, 230, 231.
Danielkovi 45 Daun František, hrab
p.
30.
15, 24,
160.
53, 95. 98, 156,
12, 29,
Fournier Leopold 53. Friedenthal Felix,
rada 233.
9.
9,
118.
Forgatsch Rudolf,
brnnský
Josef,
pán
Forgatsch Jaroslav, svob.
16.
Hubert,
189, 191.
Forgatsch Jan, svob
Czaderski Pavel 46.
Czeyka,
100.
Harnoncourt
et
Forgatsch Ignác,
Gorvinus 44.
Coudenhove
Fontagne
hrab
maršálek 196.
vyšší dvorský
164,
ne,
115, 116, 117, 216.
201:
5,
61.
35.
hrab
105.
Gerstner František 119. Gindl
217, 247.
Gláser Alois, krajský hejtman olomucký 156.
Goess Petr,
hrab
58.
Gosch Martin 55. Gottlieb, zemský registrátor
Endsmanu Antonín rytí z Ronova 159. Endsinann Jan, rytí z Ronova 210, 217.
Gratzl
Erben Jan, rytí
Griui Karel
111.
Antonín,
František
nnský
Vincenc pán 191. 13.
z
231.
Gránzensteinu,
svob.
9
Gschmeidler Vinceilc
malí
liutlalek Jan,
Baager, baron llaau
Jan
Huschka Jan
11.
45, 54, 82.
llllS>
z
[gnác, šlechtic 26, 34,
108,
112,
118,
hrab
Haugwitz Jindich,
164.
159,
Hardegg Ferdinand, hrab 60. Harrach Jan, hrab 64, (H'>. Haugwitz, kanovník olomucký '9, Haugwitz Bedich, hrab 113.
95, 98,
102,
hrab
Ghotek Jan Rudolf,
21,
9,5?, 64, 66,
171, 172.
mo
guvernér
potom
ravsko-slezský,
36, 88, 93,
119,
hrab 61. hrab 49, hrab 47.
Inzaghy Jan Nep., ínzaghy Karel, hrab,
53.
9.
3,
2,
105, 110,
Ghuenburg Arnošt,
kaaclé
L89,
190, 193, 196, 201, 210, 211, 214, 217, l
218, i24, 225, 226, 233, 234.
113.
Haugwitz Karel, hrab 9. Haugwitz Ludvik, hrab 49. Haugwitz Vilém, hrab 88. Haymerle, šlechtic 66. Heclit Vilém 54 Heidenburg, šlechtic 16. Heinisch Jan František, rytí
John
Henigsteinové
Jan,
Josef,
Kalil Petr, zahradník, 147, 149.
Kaiser z Nilkheimbu
baron
112,
Karel,
ry-
159,
164,
16, 26,
47, 50,
63, 66,
sae Františka
hrab
lani president moravsko-slezský
49,
5.
Kergoslai Gabriel a Florian, hrabata. 25.
Kinzenau, baron 105. Klam-Martinic Karel
6.
Klenau, hrab, zemský
velitel
František,
slezský
Klinkerfuss Jan,
zemský chirurg 215
Ililgartner Josef 10.
Klug August, šlechtic 16.
Kluky Josef 53.
Hofmann Antonín, brnnský kanovník
Kniebandl Josef Kobenzlová,
rytí,
brnnský kanovník
176,
Josef, magistrátní rada olo8-2,
133,
134, 194, 215.
Holzer 44.
Hrdlika 44. Huschka František
Ehrenzvveigu 25.
hrabnka
175.
9.
prelát
rajhradský
176.
Kolá
František 187.
Antonín,
magistrátní
rada
ji-
hlavský 82, 87, 133. Koller František, baron lil.
Josef 187.
Hormann Leopold
z
183, 187, 214.
Koller
Honrichs Josef, baron 49.
Hopen
3,
Koch Augustin,
187, 197.
HOchsmann mucký 15,
Koffler
stavovský
151.
Hillebrand Alois 150.
175.
moravský
147.
Klimbke
úetní
139, 164.
Ilessen-Darmstadt Jií Karel, princ 46.
Hochheim,
cí-
118.
dvorské komory 183, 216.
201, 224.
Herring Jan, rytí 119, 183, 187. Hess Heman František, baron, appel87, 123, 134,
tvrtá manželka
I.
Klebelsberg František, hrab, president
156, 192.
Herberstein,
189, 224.
Keval Norbert 55.
194, 198, 233.
9,
hrab
Karolina Augusta,
Hentschl Kristián August, baron, zemský
podkomoí,
29,
Karel, arcivévoda 22, 164.
li.
Katzer Jan Filip,
Vincenc 28,
36, 53, 63.
Kalnoky Augustin,
tíi 87.
Hentschl
44.
Junker Antonín (Bigato), baron 101.
Heintl František, rytí 187.
95,
27.
Chorinský Ignác,
Ha rtu
65, 89,
28.
Alllnliill
Ohorinský František
92.
Matyáš 61.
Hackher 51,
a
-
5.
Kolovrat-Krakovský,
hrab
10, 43.
Kolovrat-Krakovský Alois Josef, 28.
84.
hrab
fcolovrat-Krakovský František,
Kolovrat-Krakovský Leopold,
hrab hrab
78.
Lichtenstein František, kníže 43.
58.
Lichtenstein Jan Josef, kníže 43.
Kónigsbrunn Ludvík, baron, guberniální rada 70, 113, 123, 164, 172, 194, 198,
Konrád Otmar, praelát rajhradský Korb Josef a Bohumír 119.
26, 53.
174, 194, 207.
Korborm, rytí, probošt
2,
Lobkovic August,
Václav 53.
108, 111,
Kúbeck
112,
28,
118,
šlechtic,
50,
51,
guber56,
65,
pán 196. Kuera Jan, svob. pán, podmaršálek 182. Kuera Josef, svob. pán 163. Kurz Jan Nep., zemský sekretá 44, 86, 177, 188, 216.
Laboriette Josef,
hrab
Olivier, svob.
Laurencein,
hrab
hrab pán
8.
císae Františka
I.
tetí manželka
51,
Karel z Leibrichu, baron 23.
Madrovský, baron Magnis,
hrab
Makneven
15.
1, 9,
6, 66.
10.
Mannagetta Jan Vilém 78, 86. Manner Jan Nep rytí 51, 139,
Marcel Jan 232.
207.
z
Marie Terezie,
16,
Henneta 5. císaovna
císae Františka Mark, baron 25,
Marschner strátní
I.)
21, 23, 34,
mor.-sl. guver.
62, 64, 66, 72, 74, 79, 81, 85, 88, 95.
Lederer Karel, baron 120. Lettmayer Karel Ignác, továrník brnnský 146, 147, 148, 149.
(2.
manželka
45.
61.
Antonín,
brnnský
magi-
rada 165.
Martin, direktor tajného
25, 33, 35, 39, 41, 43, 48, 52, 56, 58, 60,
kabinetu 225.
Matuška Jindich z Topolan, hrab 36. Mayer František, magistrátní rada uhersko-hradišský 174.
Mayer Jan, pokladník zemský Mayersbach Jan, rytí 111.
44,
186.
Melzer Zachariáš 82, 87. 38.
Liebenberg Emanuel, rytí 246. Liebenberg ze Zsittina, šlechtic 191. Lichtenstein Alois, kníže 43.
247.
38, 41, 50, 56, 63, 65, 66, 95, 216.
85, 88, 93.
Lewenau Ludvík, šlechtic 187. Lexa z Aerenthalu Jan Antonín
151.
66, 73, 156, 233,
Manner Wolfgang, rytí
59, 183.
Lažanský Prokop, hrab,
9.
z Este,
,
Lamberg Arnošt, hrab 232. Lamberg Edvard, hrab 161. Lamberg Leopold, hrab 9. Lambergová Leopoldina, hrabnka Lang Florian, probošt 165 Lang Josef 184. Laudon
Ludovika Marie
Manner Michael, rytí
196.
Lachenbauer Jan, biskup brnnský
Larisch-Monnich Jan,
3, 9, 15, 112, 119.
Locella Hanibal, baron 6.
Mack
159, 171.
Karel, svob.
95, 98,
Locella Bedich, baron
Locella Ulisses, baron Nep.,
guvernér ha-
kníže,
liský 189.
214, 223, 232.
rada 26,
rytí
Linhart František, rytí 74, 107, 224, 228.
151.
Kronenels Emanuel, stavovský zemský sekretá 86, 190, 193, 194, 198, 206,
niální
Freienberka,
z
Linhart Ferdinand, rytí 233.
zemský úetní
Kronenfels Jan
Jan
Lindner Martin 37
120.
Krinner, zemský úetní 225.
Kroák Antonín
3.
1,
Lindenhain 47, 111.
Král František Josef 14. ígnác,
4'<.
kmže 43
Lichtenstein Václav, kníže 20, 43.
Ldienburg
Korber Karel, brnnský magistrátní rada
Kramer
Lichtenstein Karel, kníže Lichtenstein Moic,
206, (vdova) 215, 218.
165,
Lichtenstein Josef, kníže 43.
Mertens Petr, rytí 172. Metternich-Winneburg Frant.,
hrab
73.
Metternich-AVinneburg Klemens, hrab.',
pozdji kníže, dvorský a 61, 150, 161, 187.
státní
kanclé
— Mulina
hrab 62, 63. hrab 41, 70, 72,
Vacinova,
z
Mitrovský
Alois,
75,
hrab
124.
10.
Peteani Jan Bedich, rytí ze Steinberka,
hrab
1,
olomucký kanovník 201, 209, 214, 247. Petula Tomáš, kyjov. mag. rada 15, 24, 25.
.*!.
guvernér moravsko-slezský
38,
->.
\
Nepomucký
Pelikán Jan
165.
Mitrovský Antonín Bedich, 1.
i
Perger Vavinec, rytí lil.
Mitrovský Antonín,
1
baronem
{
Parisb Jan, rytí
164, 224.
85,
9,
>
brnnský
Jan,
magistrátní
1<>7.
110, 113, 120, 124, 138, 140.
Pfefferkorn
154, los,
161, 170, 172, 176, 184, 191,
rada 165, 174, 182, 207, 216. Phal Vincenc 53.
105,
192, 209.
Mitrovský Jan Ktitel, hrab, 36,
74.
hrab
16.
Mitrovský Jan Nepomucký,
hrab
Mitrovský Vilém,
Mohr
247.
4.
Mottal Alexander,
hrab
194, 198, 206, 214, 224,
hrab
183,
197, 207.
Nmí, hrab
ministr 182.
starobrnnský
172.
Neuvall August a Ignác,
Niering Ferdinand, rytí
brnnský kanovník
šlechtici
(po-
44.
Tomáš
44, 86.
z
Hochheimu,
šlechtic
Znaim-
malí 145
Prziza Karel 187. 44, 98.
nejvyšší
zemský poštmistr 188, 209 Paburg Arnošt, rytí 224. Pachta Karel, hrab 72. 89.
Pulpan Josef, rytí
101.
Rainer, arcivévoda 136.
136.
Ott Alois 86.
84.
Alois,
Procházka Josef, rytí 150
58.
kníže,
Praksch Jakub
Píhoda
Oehl Jan 44
44.
(starší) 1, 3, 9.
Postel Jan, 86
Preiss František,
zdji rytíové] 160, 188. Neuvall Samuel, rytí 233.
hrab
hrab
Averth 79
rada 156, 165. Neupauer, rytí 150. strátní
Karel,
(mladší) 191,
Pourtalis Ludvík, rytí 83.
49.
hrab
hrab
Polzer Vincenc 15.
Potzl
Nerlich Antonín Josef, olomucký magi-
0'Donnell,
výbrí
198, 224.
Poppelbauer prelát
Palavicini,
perovský
hejtman
krajský
Podstatzky Leopold,
l-3.
189.
Paák
Jan,
(jihlavský) 156, 161.
Podstatzky Leopold,
svobodný pán 184, 224 Vilém, svobodný pán 37.
Nadasdy Michael, finanní
Paar
Pilz
Podstatzky František Vilém, baron 37.
Jan,
Cyrill,
2,
235.
44.
(trabant) 55.
Miinch-Belinghausen,
175,
svobodný pán
Plachetský František, stavovský
svobodný pán
Mller Petr
195,
4, 5.
6.
229, 235.
Napp
svobodný pán
Pillersdorf František,
183, 192.
Miihlbeck Ignác, stavovský koncipista 44,
Mundy Mundy
Drnovic 155.
217.
11.
Motteyl z Reichenfeldu
Miíller,
z
Pillersdorf Antonín,
28.
9,
86, 190, 193,
Antonie
Pichl Alois, inženýr 158.
Mohrweiser Jan Montelabate
brnnský
133. Piati
106.
Filip
Philipp Josef, magistrátní rada '
dvorský a
Raschka Alois, sekretá zemský 222. Rauber Ludvik, svobodný pán, kanovník olomucký 136. Raymann Jan, úetní officiál 235. Razumovský Jií, hrab 83. Razumovský eho, hrab 87. Reichenbachová, hrabnka Richter František,
Richter Josef
z
malí
Resan;
19 5.
17", i.
— Ritschl
brnnský
purkmistr
Jan,
207,
233.
6
Schonburg - Waldenburg
Jindich
Ed.,
Schrattenbach František Antonín,
hrab
kníže 79.
Schram Josef
Rittersburg Antonín, rytí 101.
Roden
František, baron
4,
5,
9,
16, 26,
28, 35, 40, 41
60, 63.
112, 113, 119.
Roden Karel, baron 33, 51. Rohan-Gueméné Jindich, princ Ronov viz Endsmann. Rosenbaum Václav, rytí 100.
hrab
Schrattenbach Vincenc, 189.
23,
20,
89, 108.
Schreiter Ignác ze Schwarzenfeldu 119.
s
Rosenthal
Schrófíl Ignác
Taulov.
viz
Roseni, weig Vincenc, šlechtic 21, 124. Rosseau, rytí 159. Rottenbahn, hrab 35.
Ruber Ignác, guberniální rada 160. Rudczinsky Gabriel 146, 147, 148. Rudolf, arcivévoda, arcibiskup olomucký 58, 60, 155.
Ruprech
Alois,
(mladší) 228. -
3.
12,
Sedláek
136, 148, 151.
Sedmiky
Antonín, hrab, nejvyšší sudí 95, 200, 214.
hrab
Sedlnický Josef,
Sedmiky
hrab
Jindich
70,
139, 209.
138,
hrab
163.
16, 66.
Seka Ferdinand, prelát novoíšský 165 Sereni též Sereny Antonín, hrab 21, 66,
73.
Sereni
17.
hrab
Seillern,
ník
(též
Sereny) Jan, hrab, kanov-
olomucký
26, 35, 52, 88, 89, 118,
Schafgotsche Josef, hrab 206, 216, 224. Scharf František, šlechtic 38.
Simoni Maurus, fará
Scharf Jan, rytí 56.
Skrbenský Oto, baron
Scharfenstein-Pfeil Augustin, svobodný
Slánský Petr 44.
175,
i
hrab
Schauenstern-Buol,
172.
Scheibler Karel, svobodný Dán 195. Schell (Scholl) Bedich, svobodný pán 171, 172, 224, 234.
201.
Sommerau Speil Jan
Vojtch
Schierding Antonín,
Stadion
13.
Schindler Josef 187.
94.
Maximilián, baron 10 1
Stadion Edvard,
svobodný pán
86.
Smetana Jan Michael, šlechtic 15, Smitmer Matiáš Josef 6. Sobek Ignác, svobodný pán 14, 95.
Scheth Josef Leopold, brnnský kanovník a guberniální rada 151.
z
Ostheimu
Spens Emanuel, baron Filip,
hrab
hrab,
.'i
-
10.
11.
95.
191.
ministr financí 61.
119.
Schittersberg Veit, šlechtic 58.
Stadion
SchlossarViktorin, prelát rajhradský 217.
Stálil Filip, rytí,
Schmelzer Norbert
83, 150,
12.
Seifert František 44.
Schabart Jakub, malí 134, 145.
pán
41.
Václav, svobodný pán 151.
Seidl Josef 24, 26, 35, 50. 53.
35, 64,
hejtman
Jan, guberniální rada 117, 122,
29,
19,
172.
opavský 160.
14,
Saurau František, hrab, nejvyšší kanclé
Schafgotsche,
krajský
Seibt Karel
38.
136,
156, 160, 165,
Strassnitzky,
starohrab
Salm-Reiferscheid Karel, kníže a staro-
16, 61,
brnnský magistrátní
Hugo,
118, 215, 220.
hrab
133,
82,
Segur August,
Salm Reiferscheid 2,
rada
zemský
kanovník 55, 79. Salm - Reiferscheid Hugo, starohrab
(starší)
Josef,
Schulz
9.
2,
Schrotter
79.
Schmoll Jan 78. Schneider František 189.
Bedich
Lot ar,
hrab
slezského gubernia 61, 117,
32, 42.
dvorní rada moravsko99.
110,
J37.
Steinberg -losef Petr. šlechtic 87.
116,
Trautmannsdorf Marie
s einer František 53. Steiuer Josef 53.
Jan
iz
Trautinannsdorfová
<»o.
neck Karel, svobodný pán 120, %Q§.
svobodný pán
Grenois Filip,
Stiébar Jan Josef
baron
Stilfried,
175,
Trott
5.
66.
brab
Julien František,
Stockelberg Krištof
164.
Stufíler Václav,
Adam, baron
hrab
79.
187.
brnnský)
Supp Antonín,
46,
118.
114,
Filip,
zemský
44,
František,
Taaffe Taaffe
hrab
6.
hrab 50, 56. Josef, brab 188. Ludvík, hrab 88, 246. Rudolf, hrab 2, 9, 52,
Taae, hrab, guvernér
66.
haliský, potom
Taulow Ignác, rytí
Rosenthalu
z
23,
25, 34.
1,
2,
3, 4. 6,
hrab
192, 245.
znojemský
Ignác,
11.
8,
19, 21, 22, 25, nej-
17,
magistrátní
rada 156.
£vabenova František, rytí
ze
60.
Vetter
hrab 245. hrab 85. Antonie, hrabnka Josefina, hrabnka
z Lilie Felix,
Vettrova
z Lilie
Vettrova
z Lilie
82, 156,
brnnský 172,
245.
245.
magistrátní
194, 198, 233.
Vockel Bedich Zikmund, svobodný pán 156.
Vojkovský
9.
hrab
Vokál Josef, rytí, brnnský 198, 214.
25, 83.
kapitolní
dkan
Vorbringer František, rytí 63. 6.
Tersch Antonín, rytí
165, 224, 247.
Teufenbachová, baronka 77. Thugut, svobodný pán 11. Thurn-Taxs Karel Alexandr, kníže 171. Thurn-Taxis Maximilian Jose,kníže 232. Tkaný Jan, brnnský magistrátní rada 82, 98, 133, 134,
ltre Egid, hrab Traufmann.sdorf, hrab 210. Traut.mannsdor Ferdinand, kníže
Wahlmlíer
191. 73.
Josef 187.
Wachtler Josef 245. Waldstátten Karel Bedich, baron
9, 15,
50, 53, 98.
hrab, guvernér moravsko-
92, 95, 136
Waltersheim
65, 81.
Trasegnies a
hrab
Vrbna Rudolf, hrab
slezský, ministr financí 30, 33, 37, 38,
Vendelín, znojemský mag. rada
Tomola František, brnnský mag.
Vratislav,
Wallis Josef,
150.
Todtenfeld 44.
Tomíek
starší, guvernér
62, 88, 92, 95.
Vojna František,
198.
hrab
kanclé
Ugarte Josef,
rada
komory 191. rytí, brnnský kanovTálský Václav,
Teleki,
16,
Vilímek Vincenc,
president, dvorské
ník
moravsko-
Vetter z Lilie Vincenc,
Taaffe Jan, Taaffe
150,
133,
123.
Šlechta František ze Všehrd, rytí 155.
Taae
vyšší
Urban
hrab
(mladší),
hrab
14,
13,
Ulrich
186.
Szapary
64, 85.
224.
(i.
hrab
Alois,
garte Alois,
12,
123.
pokladník
21
moravsko-slezský
guberniálni rada
rytí,
kanovník brnnský
1)8,
hrab
slezský guvernér 246.
Strohlendorf Vincenc, rytí 175.
(biskup
rytí 83.
182, 206,
Ugarte
15'J.
.
Strachwitz Karel,
a
Karel,
174,
svobodný pán
Stilfried Ríidiger,
hrabnka
Terezie,
Troyer František, hrab 161. Troyer Jan Bedich, hrab
11.
4-,
hrab
14.
1
19ti
Troyer Ferdinand,
192.
189,
Stiebich František
Si.
187, 188,
Tadeáš,
(arcibiskup olomucký)
1.;.
r.
233.
159.
50.
Karel,
baron,
olomucký
kanovník 100.
Weisenburg František, rytí 87. Weiss z Lilienburga 1, 3. Weissfeigel Karel, svobodný pán
189.
— Welzenstein František,
zemský
šlechtic,
8
Wiedermann
purkrabí
Welzenstein František, šlechtic, mladší,
písa zemský
nejvyšší
86,
9,
1,
159. 171, 194, 19S.
37,
38,
hrab 171. Weriand, hrab 171.
Wittrich Karel, šlechtic Streitfeld 52.
Wobraska, professor oekonomie
Brachfelda
z
Zhoe
Zborský ze
82.
Werner Jan Ludvík, svobodný pán, laní president a nejvyšší
appel-
komoí zem-
ský 163, 164, 165, 172
svobodný pán 189. Albrecht, svobodný pán 224.
Albin,
hrab
Antonín,
192,
62, 63,
41.
46.
12
František 23.
hrab 183. hrab 25, 58. 172. Zinzendorf Karel, hrab 58, Žerotín František, hrab 41, 46, 49, Zichy František Josef, Zichy Karel,
50.
56, 81, 85, 87, 89, 247.
Žerotín Ludvík,
195.
hrab
Wolkenstein-Trossburk,
Zeba
56.
Widmann Widmann Widmann
magi-
150.
217, 222, 233.
Wengersky-Montebelate Jan, hrab, Werlich Josef
olomucký
Windischgrátz Alfred,
Windischgrátz
232
Welzenstein Jan, šlechtic, nejvyšší písa
zemský,
Matiáš,
rada 165.
slrátní
40, 44, 108.
hrab
9,
86.
II
Rejstík jmen místních. Dobromlice
Batelov 232.
Drnovice 155. Dyje (eka) 82. 102, 103, 205, 213. 218
Bílovice 183.
Biskupice
217.
9,
Bohdalice 233.
Habrovany Haná (eka) Hobzí Nové
Bolíkov 87.
Hobzí Staré
Branišovice 28.
Hora
Bretagne
Hoštice 182
Blažovice 187.
Bludovice
Brno 30,
5.
25, 5,
12, 13, 21, 23, 26, 28, 29.
32-34,
81, 98, 106,
2,
115,
4,
38,
72,
80,
119, 122, 123, 133, 145, 146.
118,
150, 151, 156,
159, 160, 165, 175, 194,
198, 206, 207, 214, 217, 218, 221, 225,
227, 229, 231, 233, 234, 235,
Brno Staré
98, 134,
247.
160, 172, 175, 187.
175.
Chvalkovice
Jemnice Jesenec Jihlava
175.
191. 10.
6,
27, 82, 87, 133, 145, 150, 161
160.
Kojetín 189.
Koldštýn 43.
245.
elechovice Terna 183.
187.
erná Hora Deštné 163.
217.
189, 215
Hranice 156.
Bezovice
Divnice 137.
175.
Olomouce)
(u
Kojátky 233.
187.
110.
Hradisko Malé 187.
Hradišt
Brtnice 105, 183.
ekyn
187.
Sv. Hipolyta 165.
Klobouky
207, 245.
224.
Koryány
183.
Kovalovice 36, 189. Ko/.ušany 187. Králice 2-22
Královo Pole 187.
Kižanov
9
Rosice 245.
21-7.
Rousinov
K \ii sice 171.
Kyjov 25, 80, 87, 133, 150.
R udice
LaSkov Lebedov
Rudolec
187.
183.
Lechovice 28,
(10,
187.
Skalická 159.
187.
78,
183.
87,
ckovice
232.
Letovice
20, 220. 235.
Slavíkovice 24.
9.
Lhota Žabená 245.
Slavonice 28, 30.
Litovel 100, 108, 111. 114, 120.
Strážnice 171.
Louka Louka
Studená 198. Studenec 112,
(u Jihlavy) 192.
Znojma)
(u
Lutopecny
191, 240.
Lysice 155, 201.
Suchdol 188. Šebetov 187.
Mikulov 188.
Šilperk 43.
36.
Morava (eka) Moštnice 161.
Šitboice 188.
104.
Šumperk
43.
Mutná. 175.
Tejní cek 188.
Myslice 187.
Tel 191, Tšín 95,
Napajedly 175. Nezdenice 183. Nezamyslice 150.
Nmice
87, 100,
198. 160.
Tišnov 172.
Topolany
36.
Tršice 199.
155.
Okíšky 183 Olomouc 13,
191.
Tebová Moravská 29, 32, 34, 38, 65, 72, 80,
105, 106,
108,
111, 114, 118,
120, 133, 136, 144, 150, 156, 160, 165, 194, 195, 201, 214, 220, 24], 247.
Uherice
Uh. Hradišt
6, 21, 87, 113,
Unov
Opava
Val. Meziíí 92.
87, 133, 150.
Ostroh 171.
Vážany 107,
Oujezd 120.
Veselí 171.
Palupín
Veselí
Nové
Veveí
184.
195.
Peniky
245.
187.
191.
Písené 183. Pohoelice 28
Vicomice 189. Vojnu v Mstec 191.
Pokojovice 183.
Vrbátky 187.
Pozoice
Vsetín 245.
20.
Vykleky 199.
Prštice 155.
Perov
41, 113, 156,
199.
Vyzovice
9.
Ptín 188.
Zábrdovice 232.
Puklice 94.
Záhlenice 63.
Pulice 163.
Zdislavice 232.
Radešín
Zdounky
189.
Rajhrad 144, 175, 183, 217.
Zlín 36.
Ranshof
Znojmo
70.
Reichersberg
114, 133 150.
Uhice 87. Ulm 33.
Opatovice 201. 95, 146, 151, 160.
43, 190, 193, 215.
183.
70.
Roketnice 187.
161, 232.
4,
17, 21, 25, 28, 29, 41, 65, 79,
81, 87, 133, 150,
Znorov 171.
156, 161.
io
Žopanovice (Županovice)
Žár
163.
191.
Žadlovice 72.
Želetava 191, 198.
Žarošice 187.
Židlochovice 155, 164.
III
Rejstík vcný. Akademie stavovská
72, 220.
19, 21, 22, 24, 26, 29, 33, 41, 43, 52,
Akciz 186, 187, 196, 199, 207-209, 216.
66—68,
Alžbtinky
101,
46, 52, 55, 229, 245.
113.
Archiv stavovský 159, 182.
140—144,
Augustiniáni starobrnnští 175.
162, 170, 172,
Báby porodní 99, 108, Banka pjovní 60.
114,
Da
ddická
196, 201,
174,
lí)2,
195.
20. 23, 25, 73, 78, 92, 104,
1,
nápojová (doužková, Tranksteuer) 5,
12,
38, 78, 82,
17, 37,
151—155,
92,
98,
<J4.
124-133,
138,
157,
160,
158,
175, 176, 184, 190, 193,
210-214,
233.
226,
Františkov, sady 115
Garda
arcicrní 35,
— 118,
185.
50.
Giovine Italia 233.
123, 150, 183, 191, 195, 20l>, 217.
Da
88,
120,
Fond domestikální, viz finance. Fond kriminální 109, 111. Fond reservní 221. Fond škol normálních 164.
Bankocedule viz finance. Censura 182. Císaství rakouské 30. z budov 155, 160, 162,
Da
124.
81,
74,
70,
107,
83, 121,
Cholera 217. Inkolát 36-38,
46,
41,
47,
52, 70, 79,
150, 155, 171, 182, 183, 189, 199,207,
84, 85, 87, 92, 99,
208, 216.
118, 119, 136, 137, 150, 151, 159, 163,
Da
osobní 39,
104, 112, 123,
171, 191, 192,
150, 155, 163, 187, 191, 192, 195, 200.
217, 235, 245.
Da Da Da
99,
43,
pozemková
Itinerá korunovaní
tídní
21,
viz finance. 27,
118, 210,
Listy anticipaní viz finance.
195, 209, 216, 217.
35,
3,
66, 72, 73, 75, 85,
89,
51,
94,
Listy
215, 224, 246, 247.
brnnské 33. Dobroinný spolek viz Divadlo
Dodávky 20, 21,
ústav chudinský. 13,
14,
19,
29, 30, 37, 38, 42, 71,
75, 79, 86, 87, 89, 94, 108, 140, 173, 214.
Dvr
výmnné
viz finance.
Loterie státní 64.
obilní pro vojsko
24-26,
biskupský 114.
Livrej služebnictva
Lužánky
42, 45,
Malíství
zemského
los,
112.
193, 227.
Lyceum olomucké
101.
45, 54, 82. 90.
121.
13*,
1
19*.
Emliteuti 154, 156, 215.
Mechitaristé 104.
Exekvie 45.
Museum
Finance zemské
Nadace Františkova
1,
219.
62, 64,
150,
urbariální (viz též finance) 163.
výdlková 191, Dar svatební 51. Deputace stavovská
1,
Inženýi krajští 69. Jízdárna 53. Knížky snmovní 108, 112. Konsensy vrchnostenské 242. Korunovace eská 2. Legie moravská 22.
104, 112,
99,
198, 207, 215,
roku 1809 210-213.
Invase
155, 163, 187, 191, 195, 200.
Da Da
194-196,
potravní viz akciz.
z
105, 110, 111,
101,
4,
11,
13,
14,
17,
Františkovo a
I
li,
123
Karolinina 226
.
í
».
Nadace vojenská 57, 69, 77, 85. Obrana zemská 55, 56, 57, 61.
O kováni Odmny
Silnice 4, 26. 27, 82, 107,
na chov koni a hovzího do75, 94,
218, 228,
235—238. Odmny na zvelebení velaství
123,
87, 95, 100,
156,
124,
164,
183,
196, 200, 216, 232.
Památky stavovské
úedník, atd.
Silnice lechovická viz znojemská.
olomucká tebovská
Silnice
100, 108, 113, 193, 215.
zemského
písedících
44, 65, 121, 186,
16, 42,
229, 232, 235.
28, 29, 41, 60,
78.
Spolenost hospodáská moravskoslezSpolenosti tajné
25, 233.
oekonomická Slevy na daních 66, Stolice
fond
187 145
až 149, 158.
studijního a náboženského
Stolice
ei ei
italské 105.
eské
105,
20, 24, 29, 220, 235.
Pomocníci školní 215.
Portáové moravští
23,
193, 208.
Stíbro stolní 4. Škola kadetní v Olomouci 160. Škola lesnická
72.
Porto poštovní 25, 99, 136, 155.
Trubai
Postulata viz finance.
Uniforma stavovská
šlechtického,
stavu
ského atd
85, 87,
81,
101,
92,
110,
150 151,
111, 118, 119, 124, 136, 137,
selské 50, 199.
Prémie
Provisorium
98,
32.
17,
6,
141,
155.
2, 3,
15,
34, 59, 61,
8,
11,
12,
7,
13,
14,
Ranhojii Regulace
Remunerace
15,
17,
20,
pozemk
snmu
1,
2,
6,
16, 21, 33,
161, 165, 172, 189, 192, 201,
210, 217, 233, 246.
hluchonmých
217.
15,
16,
41, 42,
53,
4,
10,
11,
17, 21, 24, 25, 26, 29, 34,
65, 70,
81,
87,
88,
108,
113, 133, 144, 150, 156, 159, 160, 164,
viz platy.
241—245.
11,
48, 51, 52, 56, 58, 59, 63, 72, 85, 107,
14,
úprava.
Rozkouskování
5,
2,
Volby do zemského výboru
228.
krajští 63. viz
viz offieíi zemští.
108, 11<, 121, 123, 134, 138,145,
Uvedení do
Ústav
19, 36, 39.
Pjovna zemská
200,
zemské,
113, 120,
válená
82,
206, 214, 222, 231, 235.
92.
Pjka
ek
156, 159, 165, 171, 174, 190, 194, 198,
echám
dan pozemkové
Piíspvek válený
a jiných
102, 213, 218.
21, 23, 24, 26, 29, 32, 34, 76, 86, 89,
odmny.
viz
47, 48, 88, 121, 124.
Úprava hranic 228. Úprava Dyje, Moravy
Ústav chudinský
Pozstalost Cerroniho 222, 230. Prázdniny školní 208. Píslušnost Moravy k
zemští 25.
Universita olomucká. 192, 195.
Úady
192, 215, 217.
174,
155, 156,
rytí-
36, 37, 38, 43, 46, 47, 52.
79,
120. 120, 197.
Statky deskové 76, 88.
Pomník u Rousinova
do
155, 162, 163, 172,
189, 191.
Stolice 122,
52, 58, 60, 62, 151.
183, 188.
Statky
Pohraniní komise 2. Pokladna stavovská 203, 204 Pomník na Františkov 115,
Pozemky
olomucká.
viz
Spoitelna v Olomouci 241.
202, 203, 205, 206, 214, 216, 223, 224,
60, 70,
156, 171,
lil!,
199, 207.
195,
ská 114, 119, 123, 192, 223. 110, 135, 139.
4,
3,
Parcelování viz rozkouskování.
Povýšení
84.
Silnice znojemská. 4, 11, 13, 17, 19,24,
Offieíi zemští 30, 36, 37, 40, 41, 63, 66,
výboru
193,
190,
Silnice 77, 83,
185.
Platy
— Sbor observaní v Halii Seznam šlechty 231.
100.
bytka 54, 58. 61, 07,
87,
11
28,
138,
199,
171, 172, 174, 176, 182, 183, 187, 194, 197, 198, 206, 214, 233, 234.
— Volby
královských
mst
do zemského výboru
12
venkovských
81, 87
98
— Výstava
133
výrobk
továrních a
umleckých
229, 234.
150.
Výkupy dávek
Výmra
Zdravotnictví 28, 196, 219. urb.iriálních 90.
katastrální
Výroba koalky
Zákonník obanský
238-240
Zemský
17!, 201
mm^t^m.
Zlato a
POddanými
Židé I
dm
78.
221.
stíbro 59, 61. 198? 200 - 08 a.
'
'
m
21G >
-
£t **tr
mm*
mtiM
1W+
wss/\&mr W^lg&mw&z
*i
•
*
K
Sil
s-J
r^jí
X
33 ti
J^ 324 A 55
dil 1
sw
k^"i
Moravie (Margrevate) Zemsky snem Jedné ní snmu moravských v letech 1792- C 1^3 D
PLEASE
CARDS OR
DO NOT REMOVE
SLIPS
UNIVERSITY
FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
.'
•
