Whose Internet ? Helsinki 18.-19.5.2006 Z jednání konference
Alena Otrubová Olomouc 19. března 2008
Finská republika
5,1 mil.obyvatel hl.město Helsinki
½ mil. obyvatel
knihovní zákon 1928
FINNISH LIBRARY ASSOCIATION
založena 1910 2000 individuálních členů 450 tis. € roční rozpočet profesionální zázemí
Whose Internet ?
Účastníci konference:
40 zástupců z Finska
9 zahraničních delegátů: Belgie Kanada Dánsko Gruzie Rusko Nizozemí Velká
Británie Jižní Afrika Česká
republika
Tuula Haavisto (Senior Library Adviser) Cílem konference není přijmout závěry, ale diskutovat o problematice internetu. 2. Legální a nelegální informace - problematika závadného obsahu - násilí, porno, rasová nenávist, také hry, chaty atd. 3. Volný přístupu k informacím na síti – svoboda vyjadřování 4. Prezentace informací v různých jazycích (abecedách).
Tuula Haavisto (Senior Library Adviser)
ročně se vyrobí 11 tis. pornofilmů
v Hollywoodu 400 filmů
v Bollywoodu 800 – 850 filmů
nárůst porno, násilí, nenávisti na netu rapidně vzrůstá
Tuula Haavisto (Senior Library Adviser)
obecně škodlivé weby nejsou v knihovnách závažným problémem
Jak řešit ? technické metody – filtrování, blokování etické kodexy apod. mediální výchova
Tuula Haavisto (Senior Library Adviser) obdobné
programy financuje i EU
odpovědnost
rodiny
odpovědnost
knihoven - nemohou sledovat a zodpovídat za děti
pohled
na otázky ochrany dětí a volného přístupu k informacím se liší v jednotlivých zemích
ve
Finsku se snaží v knihovnách spíše soustředit na výchovu
John Tsebe (National Library of South Africa)
Jižní Afrika – ústavní demokracie 47 mil. obyvatel, 9 provincií,11 jazyků 43 internetové stanice na 10 tis. obyvatel 6,8 PC na 100 obyvatel 1,8 mil. obyvatel má přístup k internetu (90 % Afriky cekem) velký význam má internet na poli vzdělávání, obchodu a sociální význam
Irakli Garibashvili (Georgian Library Association)
problematika jiných jazyků a abeced na internetu na příkladu Gruzie
3 různé abecedy, z toho vznikající problémy při katalogizaci, tvorbě on-line katalogů a uveřejňování informací na internetu
3 druhy lístkových katalog – gruzínské písmo (azbuka), cyrilice a latinka
knihovnický software – ISIS
Irakli Garibashvili (Georgian Library Association)
Irakli Garibashvili (Georgian Library Association)
příklad: 6 verzí psaní jednoho jména gruzínského spisovatele Personal name -ჭავჭავაძე Geo “acadnusx” – CavCavaZe Eng - Chavchavadze (note capitalization) Eng (LOC) – Čavčavaże Deu – Tschawtschawadze Fin – Dshahavdshavadze (Nat. Lib. Finland)
Anne Tailor (bývalá ředitelka MNet Project)
MNet - NO, průkopník ve vývoji programů pro zvyšování mediální gramotnosti, Kanada Prezentace výsledků velkého průzkumu k mediální výchově, využití výsledků v praxi za účasti odborníků mnoha oborů i rodičů soustředěno na sociální zkušenosti, nebezpečí z užívání internetu, podíl rodičů výzkum ve skupinách studentů podle věku
Anne Tailor (bývalá ředitelka MNet Project)
94 % přístupů na internet z domova 61 % má vysokorychlostní připojení 22 % má web kameru Víkendové aktivity:
77 % hraje hry 72 % práce do školy 66 % chatování, skypování čím jsou starší, tím častěji chatují 64 % mailuje 55 % hledá informace, které je zajímají 65 % stahuje muziku, 25 % stahuje filmy a TV pořady 30 % má vlastní webové stránky
Anne Tailor (bývalá ředitelka MNet Project)
Chatování: 59 % předstírá, že jsou někým jiným 28 % to dělá, protože chtějí vědět, jaké by to bylo být starší 23 % chce flirtovat se staršími lidmi
On-line kamarádi: 21
% se setkalo s přáteli z internetu
Anne Tailor (bývalá ředitelka MNet Project)
Ochrana soukromí - výsledky 2001 a 2005: 59
% uvedlo skutečné jméno v soutěži (2001) 19 % uvedlo skutečné jméno v soutěži (2005) 68%
uvedlo skutečné jméno na email (2001) 37% uvedlo skutečné jméno na email (2005)
Anne Tailor (bývalá ředitelka MNet Project)
Násilí na internetu 12
% zažilo sexuální obtěžování 70 % těchto incidentů bylo přes internet 52 % řeklo, že zná osoby, které se toho dopustily dívky
jsou častějšími „útočníky“ než chlapci
Niles Ole Pors (Prof. Royal School of Libr. and Information Science,Dánsko)
Ministerstvo kultury připravuje (2006) za 400 tis. € software na blokování - neřeší problém důraz je třeba více klást na výchovu dětí a mládeže výzkumy, týkající se filtrů v r.2001 a 2003 – různé přístupy i mezi knihovníky pokus s filtrováním – i stránky z oblasti zdraví, životního stylu, rodinných otázek atd.
Niles Ole Pors (Prof. Royal School of Libr. and Information Science,Dánsko)
nový problém – chatování knihovny vždy informace filtrovaly – podle kvality, místního politického tlaku, profesního zaměření tyto limity se mění tři úrovně diskusí o filtrech:
principy – právo na informace a obava z cenzurování technologická – kvalita filtrů zaměření na uživatele – ochrana dětí, nevhodné chování v knihovnách, zacházení s obtížnými čtenáři
Niles Ole Pors (Prof. Royal School of Libr. and Information Science,Dánsko)
další problémy: chatování, sjednávání schůzek, hry, zneužití počítačů k kriminálním záměrům
problém pornografie je zřejmě menší než problém jiných nevhodných forem chování
Marc Storms (ředitel Vlámské asociace knihoven, archivů a dokumentačních center)
VK ve Vlámsku připojeny k internetu od r. 1997
obrovské množství stránek se závadným obsahem (81 500), jen 2500 z toho tvoří 81 % návštěv
zákon, který ukládá blokovat nelegální obsah od r.2003, od té doby řešeny 4 případy, 3 rasismus
xenofobie – porno není hlavní problém
Marc Storms (ředitel Vlámské asociace knihoven, archivů a dokumentačních center)
Jak kontrolovat používání internetu v knihovně ?
seznamy vhodných a nevhodných zdrojů software pro filtrování instrukce - řád pro práci s internetem sociální kontrola
ostatní uživatelé
knihovníci
přihlašování k PC
Ahti Saarenpää (University of Lapland)
pohled právníka na problematiku informační síť legislativce zaskočila
základní je otázka práva ústavního státu je třeba chránit svobodu občanů základní princip sítě – svoboda, volný přístup rovněž informační zákon musí respektovat 3 svobody: právo na informace na přístup k informační síti princip volného toku informací je třeba vytvořit vhodný právní rámec, nikoliv technické řešení a soukromé iniciativy
Whose Internet ?
Urpo Nylander, Library 10, Helsinky City Library
Whose Internet ?
Whose Internet ?
Whose Internet ?
Whose Internet ?
Whose Internet ?
Whose Internet ?
Několik postřehů z jednání nikdo z účastníků není pro filtrování ochrana
svobodného přístupu k informacím je
prioritní filtrováním stejně nelze dosáhnout spolehlivé ochrany nákup jednotného software pro celou zemi za spoustu peněz (např. Dánsko) může být veden i politickou snahou o zviditelnění
Whose Internet ? děti
vždy využívají a zvládají nová média jako první
důraz
na kurzy a vzdělávání v práci s internetem
vzdělávání
více potřebují dospělí – rodiče, učitelé, knihovníci
Whose Internet ? hlavní
cestu vidí účastníci ve výchově a spolupráci s rodinou, odpovědnost není v žádném případě na knihovnách – ty se jen podílejí na výchově
důraz
kladou na společné chvíle dětí a rodičů u internetu
Whose Internet ? hlavním
problémem nejsou stránky pornografické nebo s obsahem propagujícím násilí apod.
větším
problémem jsou v poslední době chaty, kde děti sdělují řadu zneužitelných informací
problém
záměny identity účastníků četu
Whose Internet ? problémy žádný řešení
s uživateli je třeba řešit okamžitě
program je za nás nevyřeší
formou různých pravidel, provozních řádů apod. - berlička, v konkrétní situaci je třeba postupovat individuálně – ani tato pravidla nejsou řešením
Whose Internet ? knihovníci
mají někdy s omezováním přístupu k internetu problém – byli zvyklí všechny informace, které zpřístupňují, určitým způsobem kontrolovat a řídit – na internetu to nejde jsou země (Jihoafrická republika), které jsou v dobrém slova smyslu šťastné z toho, že se jim daří internet zavádět a dostat prostřednictvím knihoven mezi lidi, otázky volného přístupu k některým druhům informací je pro ně nepodstatná – vzdělávací role daleko převyšuje nad negativy
Whose Internet ? Děkuji za pozornost. Alena Otrubová Městská knihovna Tábor
[email protected]
