Whitepaper Zelené ICT Cesta k efektivnímu podnikání.
1
2
Obsah
4
1. Úvod
5
2. Přidaná hodnota Zeleného ICT
8 8 12 14
3. Jak mohou firmy implementovat Zelené ICT?
16
4. Cesta k realizaci Zeleného ICT
20 20 20 21 22
5. Reference
23
6. Souhrn
24
7. Vysvětlivky
25
8. Seznam obrázků
26
9. Zdroje
3.1 Zelené ICT v kanceláři 3.2 Zelené ICT v datových centrech 3.3 Zvyšování efektivity obchodních procesů pomocí inteligentního ICT
5.1 Inteligentní IT v balíkových automatech DHL 5.2 „Papír, tužka a telefon“ v obchodech Deutsche Telekom 5.3 Dynamické služby ve společnosti Wienerberger 5.4 Ekologické aspekty při pořizování serverů
3
1. Úvod
Informační technologie (ICT) hrají stále větší úlohu v ekonomickém i soukromém životě v celosvětovém měřítku a jsou proto významným spotřebitelem energie a emitentem CO2. Kdo by uvěřil, že roční objem emisí CO2 z ICT odpovídá téměř 320 miliónům malých automobilů? Podle propočtů poradenské firmy A. T. Kearney produkuje ve světě ročně zhruba 600 miliónů tun emisí CO2. Pokud by tento vývoj neomezeně pokračoval, předpovídá se do roku 2020 jen pro Německo další růst o 60 procent. Pomocí „Zeleného ICT“ lze tento trend zastavit. Jen důslednou realizací již známých koncepcí úspor energie může IT své vlastní emise CO2 snížit téměř o polovinu. Analytici, výrobci a prodejci rozumějí „Zeleným ICT“ veškerá IT řešení, jež v podniku vedou k úsporám energie. „Zelené IT“ tudíž zahrnuje hardware, software i služby: v oblasti hardware se jedná o energeticky efektivní stolní počítače, infrastrukturu a hardware pro datová centra i potenciály jako systémy pro dodávku energie a chlazení. V oblasti software a služeb se jedná zvláště o virtualizační software a řešení pro dynamické řízení kapacit a plánování datových center, či outsourcing úložišť. „Zelené ICT“ však nemůžete přímo koupit, nebo objednat, ale pouze používat inteligentní řešení, která přispívají k udržitelnosti. Vzhledem k rostoucímu sbližování IT a TC je možné posouvat koncept „Zeleného ICT“ stále dopředu.
!
Pozitivní přínosy Zeleného IT (Green IT) musí být rozšiřovány o řešení z oblasti telekomunikací, např. o systémy pro videokonference. „Zelené IT“ se stává „Zeleným ICT“ (Green ICT). Detailní pohled ukazuje, že „Zelené ICT“ zahrnuje další, jen zřídka diskutované aspekty kompletních životních cyklů. Tento pojem zahrnuje i nákup šetrný ke zdrojům, uvědomělé chování na pracovišti a provoz datových center za pomoci energie vyrobené udržitelným způsobem i ekologickou likvidaci starých elektropřístrojů a co možná nejrozsáhlejší recyklaci. ICT v zásadě není „zelené“, neboť spotřebovává energii a suroviny. ICT je nicméně při zefektivňování obchodních procesů pákou pro úspory energie. Tento whitepaper má poskytovat pomoc podnikům, získat vlastní povědomí o „Zeleném ICT“, omezovat způsobené emise CO2 a být ekologicky i ekonomicky úspěšnější. Ukazujeme, jaké přidané hodnoty nabízí „Zelené ICT“ a popisujeme možná východiska v klíčových oblastech použití na kancelářském pracovišti, v datovém centru a v příslušných obchodních procesech. V závěru vám prezentujeme některé úspěšné projekty „Zeleného ICT“ a poukazujeme na iniciativy, další informace a možnosti jednání ohledně téma „Zeleného ICT“.
4
2. Přidaná hodnota „Zeleného ICT“
Dominantní přidanou hodnotou „Zeleného ICT“ bývá zlepšení ekologické bilance a úspora nákladů, neboť podniky spotřebovávají stále více energie a tudíž vypouštějí více skleníkových plynů. Ekologická bilance podniku či produktu se měří „uhlíkovou stopou“, čili celkovým množstvím emisí CO2. Omezování emisí CO2 a tedy zlepšování ekologické bilance je společenskou zodpovědností, jíž se chtějí a musejí podniky stále více řídit. Rostoucí nákladovou složkou je pro podnik rovněž zásobování energií. Zvláště zde vytváří „Zelené ICT“ výrazný potenciál úspor, například efektivnějším hardware a inteligentním využíváním infrastruktury. Nabízí se proto závěr, že veškeré úvahy na téma „Zeleného ICT“ vycházejí z pohledu na náklady, respektive možností snižování nákladů. Celková strategie „Zeleného ICT“ však zainteresovaným v podniku nabízí mnoho dalších výhod: spokojenost zaměstnanců, podnik je kladněji posuzován kapitálovým trhem a společností a jsou získávány nové skupiny zákazníků.
!
„Zelené ICT“ tvoří přidanou hodnotu pro všechny zainteresované.
„Zelené“ produkty nabývají významu u spotřebitelů. Podle studie firmy Booz a spol. je 10% spotřebitelů ochotno akceptovat vyšší cenu za „zelené“ produkty. O ekologické produkty se zajímá 60% dalších, ti ale nechtějí platit vyšší cenu. (viz obr. 1).
Rozložení spotřebitelů podle ochoty zaplatit za ekologicky přívětivé produkty.
Neutrální 40%
Kritici 20%
Ochotni zaplatit víc za zelené produkty Zájemci, ale nechtějí investovat dodatečné náklady Odmítají ekologický přístup a produkty
Zastánci 20 %
Odpůrci 10% Angažovaní 10 %
Obr. 1: Booz and Co., Zelenou cestou - Oslovení nevyužitého potenciálu v telekomunikačním sektoru, 2009.
Ekologické aspekty IT produktů a IT služeb jsou podle aktuální studie společnosti Forrester: „Akceptace Zeleného IT z geografického hlediska“ je i v podnikové sféře velice důležitým nákupním argumentem pro 28% zodpovědných pracovníků v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (EMEA). Pro dalších 68% dotázaných mají ekologické vlastnosti relativně vysokou hodnotu.
5
Význam ekologických kritérií pro podniky při výběru dodavatelů a produktů ICT. 2% 3% 28 %
Velmi důležité
Nedůležité
Částečně důležité
Neví
n = 152
68 %
Obr. 2: Forrester, Akceptace „Zeleného ICT z geografického hlediska“, 2009.
Plnění společenských povinností je bráno v úvahu i mimo okruh oslovitelných zákazníků. Ekologicky uvědomělé podnikatelské jednání je sledováno s větší pozorností a je důležitým stavebním kamenem celkové firemní strategie zodpovědnosti vůči společnosti (strategie CSR). Je podstatným faktorem vývoje tržní hodnoty a obrazu podniku u veřejnosti. Společné projekty nebo případnázmínka prostřednictvím nevládních organizaci (např. Greenpeace) podporují pověst podniku, stejně jako přední pozice v následujících příkladech hodnocení udržitelnosti:
Manager Magazín „Good company-Ranking“ „Burzovní index DAX 30 – pořadí udržitelnosti“ „Dow Jones Sustainability Index“ „Sustain Focus List“ od Goldman Sachs „Climate Disclosure Leadership Index“ od Carbon Disclosure Projects „Sustainability Yearbook“ ročenka společnosti pro správu majetku SAM ve spolupráci s PwC „Top Green 50 Nominated Outsourcers Ranking“ z Černé knihy outsourcingu skupiny Brown-Wilson
Často se také podceňuje vliv zelené ICT strategie na kapitálovém trhu. Mnoho ratingových agentur přikládá u podniků rostoucí význam zvýraznění aktivit CSR. Nasazení „Zeleného ICT“ tak může příznivě ovlivnit kurs akcií a hodnotu podniku. V polovině roku 2009 bylo podle informací Institutu pro udržitelný byznys (SBI) jen v Německu, Rakousku a ve Švýcarsku registrováno více než 300 fondů s objemem prostředků zhruba 25,5 miliardy eur. Promyšlená strategie „Zelené ICT“ však působí nejen navenek, nýbrž i v samotném podniku: různé studie ukazují, že zaměstnanci dávají přednost práci v podniku, který se chová ekologicky. Kladně je ovlivňována důvěra v zaměstnavatele, loajálnost a spokojenost s prací. Společenská angažovanost podniku je významným faktorem i v soutěži o nové potenciální zaměstnance, ve „válce o talenty“.
6
Přidaná hodnota u zájmových skupin pomocí „Zeleného ICT“ Životní prostředí/ společnost
Nižší CO ² emise Nižší spotřeba zdrojů Soulad s legislativou (v budoucnu)
Firmy
Snížení nákladů na energie Snížení nákladů na provoz datových center Menší spotřeba hardwaru
Zaměstnanci Zvýšení spokojenosti zaměsntnaců Větší loajalita Snadnější nábor
Kapitálové trhy Zlepšené hodnocení Vyšší cena akcií Větší hodnota společnosti
Zákazníci Větší stabilita Získání nových skupin zákazníků Vyšší spokojenost zákazníků
Veřejnost Lepší image Podpora plánů v oblasti trvale udržitelného roz. Větší hodnota značky
Obr. 3: Přidané hodnoty u zájmových skupin pomocí „Zeleného ICT“ – T-Systems 2009.
!
Pomocí „Zeleného ICT“ můžete vedle snížení nákladů docílit také kladného ovlivnění pověsti firmy a vycházet vstříc legislativě.
Podle ankety společnosti Forrester ke třem hlavním důvodům pro aktivity „Zeleného ICT“ v roce 2009 globálně vyplynul následující obrázek: Hlavní motivací bylo snížení výdajů za energii (69%), následované snížením výdajů na IT (40%) a zlepšení pověsti (36%). Na 4. místě bylo 15% procenty uvedeno dodržování zákonných norem. Je nápadné, že v USA hrály nadprůměrnou roli nákladové aspekty a v Evropě aspekty pověsti a souladu se zákony.
Hlavní důvody pro zavedení „Zeleného ICT“ Nižší náklady na energie Nižší náklady na IT Zlepšení image firmy Soulad s legislativou
n = 855 (více možností odpovědi)
69% 40 % 26% 15% 0
10
20
30
40
50
60
70
% 80
Obr. 4: Forrester, The Recession Dents Green IT’s Global Momentum, 2009.
Vedle legislativní úpravy používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických přístrojích a jejich likvidace existují další pole pro ekologické zákonodárství: Zákon o produktech poháněných energií (EBPG) v Německu zvýhodňuje spotřební zařízení, která mají nízkou nebo nulovou spotřebu ve stand-by režimu, energetickou efektivitu nabíječek a síťových komponent. Má být rozšířen také na stolní počítače, tiskárny, skenery atd. Během rostoucí politizace ochrany klimatu je třeba vycházet z toho, že pro informační a komunikačních technologie budou vytvářeny další legislativní úpravy. Podle odhadu tržního analytika Partnera budou podniky do roku 2012 povinny uveřejňovat rozsah emisí CO2.
7
3. Jak mohou firmy zavádět „Zelené ICT“?
Následující kapitola vám nyní ukáže, jak lze dosáhnout právě popsaných přidaných hodnot. Při bližším posuzování toho, kde je příčina emisí kysličníku uhličitého v ICT, lze identifikovat dvě hlavní oblasti: kancelářské pracoviště a datové centrum. Plných 40% emisí CO2 způspobených ICT způsobují počítače na pracovištích a příslušné monitory, dalších 23 procent servery a chladicí systémy. Proto nejprve prezentujeme přístupy, jak lze pomocí „Zeleného ICT“ omezit emise CO2 na kancelářském pracovišti (viz kapitola 3.1) a v datovém centru (viz kapitola 3.2). Podle studie institutu Fraunhofer spotřeba energie v oblasti ICT do roku 2020 vzroste o více než 20%.
Základní prognóza spotřeby elektrické energie v ICT v Německu do roku 2020
Spotřeba elektrické energie (GWh/rok)
70,000 6,543
60,000
6,481 6,276
6,435
12,319 10,319
50,000 9,558
9,122
40,000
Přístupové a páteřní sítě Servery a datová centra Uživatelská zařízení v kanceláři Zařízení v domácnostech
6,839
6,933
7,047
6,817
*Předpovědi očekávají, že spotřeba nebude již dramaticky stoupat. Většina současných studií, ale tvrdí, že se spotřeba el. energie zvedne velmi významně.
30,000 40,863 39,360
20,000 33,010
35,292
10,000 0
2007
2010
2015
2020
Obr. 5: Institut Fraunhofer, Odhad potřeby energie pro další rozvoj informační společnosti, 2009.
„Zelené ICT“ navíc může, především pokud je důsledně realizováno, přispět k ochraně životního prostředí daleko více než pouhým snížením vlastních emisí. “Zelené ICT“ může optimalizovat procesy a drasticky snížit emise CO2 v celém procesním řetězci i v činnostech, které neměly s ICT nic společného. (viz kapitola 3.3). Teprve zde je vidět jeho skutečný potenciál, neboť podle údajů výzkumníků trhu ze společnosti Gartner způsobuje ICT v současně době asi 2% celkových emisí CO2. Odpovídá to hodnotě celosvětového leteckého provozu se 600.000.000 t emisí CO2. Avšak i zbývajících 98 procent všech emisí CO2, které nezpůsobuje ICT, lze s pomocí „Zeleného ICT“ výrazně omezit.
3.1 „Zelené ICT“ v kanceláři 3.1.1 Efektivní používání zařízení a nasazení energeticky efektivnějších koncových zařízení Každé kancelářské pracoviště samo o sobě nabízí příležitost šetřit energií. Umožňuje to energeticky efektivnější zacházení s koncovými přístroji i nasazení energeticky efektivnějších koncových zařízení. Netzzugang und Kernnetz Server und Rechenzentren Endgeräte in Unternehmen Endgeräte in Haushalten
8
!
Kopírka, která je v provozu přes noc, spotřebuje tolik energie jako pořízení 1500 kopií. [Experton]
Úspor lze dosáhnout bez jakéhokoliv nasazení dalších zdrojů již změnou chování zaměstnanců. Používáním softwaru pro řízení úsporného režimu u koncových přístrojů nebo oboustranný tisk a celková zdrženlivost při pořizování výtisků mohou být stanoveny jednoduchými podnikovými pravidly a zaměstnance tak lze získávat pro „Zelené ICT“. Nejnovější generace úsporných stolních počítačů může svou optimalizovanou spotřebou energie, úložnou technologií a úspornými procesory podle odhadu odborníků uspořit přes 60% nákladů na energii. Při použití moderních LCD monitorů jakož i architektur tenkého klienta (Thin Klient) existuje řada dalších možností. Velkou výzvou pro podniky je disponovat stále výkonnějšími a energeticky efektivnějšími, a tudíž úspornějšími, koncovými přístroji. Outsourcing celého ICT zařízení v kanceláři zde ve smyslu „Zeleného ICT“ nabízí možnost minimalizovat počet stolních počítačů a tiskáren a v jakémkoli okamžiku maximalizovat jejich efektivnost. Podniky například pro tisk, faxování, kopírování a skenování používají mnoho přístrojů. Takováto divočina často vede k neprůhlednosti a k tomu, že podniky většinou nevědí, jaké jsou jejich výdaje na provoz tohoto technologického parku. Poměr uživatelů k počtu přístrojů lze výrazně omezit analýzami stavu, potřeb a změnou systému. Přístroje jsou tak stále nejlépe vytíženy, bez dlouhých odstávek jen v pohotovostním režimu.
Potenciál úspor v oblasti kancelářských přístrojů (v eurech). [€/5 let]
Specifické ICT prostředky před optimalizací Energeticky efektivní stolní počítač Energeticky efektivní notebook 0 PC/notebook
Monitory
100
Multifunkční zařízení
200
300
400
500
600
700
Černobílé laserové tiskárny
800
900 Faxy/scanery
Obr. 6: Deutsche Energie-Agentur (dena), Energeticky efektivní IT přístroje na pracovišti: potenciál, nákup a používání, 2009
Společnost Frauenhofer v jedné studii zjistila, že tencí klienti pracují ve srovnání s běžnými stolními počítači podstatně úsporněji a snižují tak emise CO2 a náklady na nákup a provoz. Nahradí-li se jeden stolní počítač tenkým klientem včetně terminálu, poklesnou emise systému pracoviště o více než 54%. Vztaženo na celý systém (včetně LCD monitoru), činí úspory 44%. Tencí klienti jsou výrazně lehčí, mají menší objem a sestávají z méně součástek, což se projevuje především při dopravě, likvidaci a spotřebě materiálu.
9
Ekologické porovnání: stolní PC a tenký klient
1,200
2,500 1,210 kg CO²eq
900 550 kg CO²eq
600 300 0
2,350 €
2,000 Náklady (€)
CO2 emise v průběhu 5 let
1,500
1,690 €
1,500 1,000 Likvidace Provoz Pořízení
500
Desktop PC
Tenký klient
0
Desktop PC
Tenký klient
Obr. 7: Rozhledy Fraunhofer, Ekologické srovnání klimatické relevantnosti kancelářských PC a tenkého klienta, 2008
Příklad: Podnik se 300 pracovními místy, který vybavil 75% svých pracovišť přístroji typu tenký klient, může během pětiletého užívání ušetřit asi 148 tun CO2. Pro srovnání: automobil typu VW Golf by způsobil odpovídající emise teprve při ujetí vzdálenosti více než 1.093.000 km (odpovídá to objetí zeměkoule 27 krát). 3.1.2 Propojení života a práce Výraznou zátěží pro životní prostředí je již cesta na pracoviště: milióny dojíždějících tráví denně hodiny na silnících a produkují tím výrazným způsobem výfukové plyny. K tomu přistupuje pravidelná cesta na obchodní schůzky, ať na jednu hodinu na schůzku s dodavateli či na týden k interní strategické poradě. Cesta způsobuje nezanedbatelné emise a navíc přijde na pěkné peníze. Německé podniky v roce 2008 vynaložily na pracovní cesty téměř 47 miliard eur, přičemž tendence od roku 2004 do 2007 stoupala a v roce 2008 přes počínající recesi zaznamenala jen lehký pokles.
10
Náklady a trvání pracovních cest Celkové náklady na pracovní cesty, 2004-2008 (mld. €)
50 40
Celkem: Celkem: Celkem: Celkem: Celkem: 44.0 46.2 47.4 48.7 46.6 8.2
8.7
9.6
9.8
31.6
38.0
38.7
39.1
36.8
2004
2005
2006
2007
2008
12.4
Průměrná doba trvání pracovních cest (2008) 21%
30 20
49 %
10 0
30 %
Společnosti:
nad 500 zaměstnanců
10-500 zaměstnanců
do 1 dne
2-3 dny
4 a více dní
Obr. 8: Verand Deutsches Reisemanagement, Analýza pracovních cest 2009, 2009 .
Průměrná délka pracovních cest zůstala v roce 2008 stabilní a činila 2,3 dne. Na významu nabyly zvláště pracovní cesty bez noclehu. Právě při těchto krátkých cestách lze využitím komunikačních řešení a řešení součinnosti dosahovat velkých potenciálů úspor. Tato možnost se nabízí nejen velkým koncernům. Kvalitativně vysoce hodnotné systémy existují i pro malé a střední podniky, na něž připadá asi 80% výdajů na pracovní cesty. Systémy pro videokonference přitom umožňují reálnou komunikaci z očí do očí. Možné tak jsou virtuální schůzky, které nikterak nezaostávají za „reálnou“ schůzkou. Videokonference se sice již sporadicky léta praktikují, ale teprve technické inovace nedávné minulosti vedly k jejich plošnému přijetí uživateli. Různé varianty tohoto média přitom umožňují místně nezávislou spolupráci téměř ve všech situacích. V zásadě přitom lze rozlišovat 3 druhy typů videokonferencí: Malá počítačová řešení, při nichž se komunikace vede pomocí běžného webcamu a malého videookénka na obrazovce. Středně velká prostorová řešení, kde účastníci komunikují na větších obrazovkách (cca 42 palců). Prostorové videokonferenční systémy typu Telepresence: komunikující partneři jsou zobrazení na obrazovkách v životní velikosti, čímž vzniká pocit reálné přítomnosti partnera. Toto řešení vyžaduje kompletně vybavené prostory na obou účastnic kých stranách. Tyto nástroje mohou plnohodnotně nahradit mnoho pracovních cest a podporují formy pracovní činnosti jakými jsou pružná pracovní doba a práce z domácí kanceláře. Když zaměstnanci pracují z domova, šetří se vedle času a kancelářských prostor především cesta do práce.
11
V oblasti kancelářské komunikace má již určitou tradici, že běžné komunikační prostředky nahrazují ICT aplikace. Dopis (a tudíž dopisní papír, doprava a logistika) byl do značné míry nahrazen elektronickou poštou a krátkými textovými zprávami. Potenciál úspor spočívá v převedení pracovních postupů do digitálního workflow. Tento převod zahrnuje digitalizaci, archivaci a zasílání dokumentů elektronickou poštou nebo jako webovou stránku přes internet, jakož i digitální přípravu pro všechny další pracovní kroky. Vznikají tak úspory papíru (podle propočtů T-Systems až 90%), energie a CO2. Podniky ale mohou pomocí inovativních řešení integrovat do elektronického procesu i tužku a papír a odpadnutím paralelní infrastruktury EDV procesních nákladů předcházet informačním ztrátám. Lze to provést využitím metody papír, tužka&telefon uvedené v poslední kapitole. Nová generace komunikačních nástrojů a nástrojů pro spolupráci (Unified Communication and Collaboration) nabízí možnost spolupracovat nezávisle na místě výskytu a bez ztráty kvality. Efektivní spolupráce proto představuje stále větší výzvu, zvláště, když je know-how rozptýleno po podniku a stávající expertíza ma být k dispozici centralizovaně. Všechny důležité komunikační kanály svádí do jedné vrstvy řešení (UCC). Zúčastnění mohou na ploše transparentně vidět, zda jsou kolegové či partner právě k dispozici. UCC dále umožňuje schvalovat projekty v reálném čase v celosvětovém měřítku či virtuálně poskytovat rady zákazníkům. Všichni členové pracovní skupiny mohou v tomto virtuálním projektovém prostoru simultánně pracovat na projektových dokumentech a každý člen týmu má bezprostřední přístup ke každému řešení a k novému stavu prací, nezávisle na tom, kde se jednotliví účastníci ve světě nalézají. Navíc se šetří nejen náklady na cestování a organizaci, nýbrž všichni zaměstnanci různých podniků mají k dispozici projektovou platformu se všemi žádoucími funkčnostmi, aniž by pro sebe museli otevírat vlastní IT systémy.
3.2 „Zelené ICT“ v datových centrech Věřili byste, že jsou na světě tři milióny datových center? Jen datová centra v Německu ročně spotřebují dobrých 10 TWh proudu. Pokud politici, výrobci ICT a především provozovatelé datových center nepřijmou žádná další opatření na zvýšení efektivity, tato hodnota roce 2013 opět vzroste o téměř 50%. Ve všech těchto centrech lze pomocí „Zeleného ICT“ dosáhnout velkých úsporných efektů. Vyjde-li se z toho, že se dnešních nejlepších dostupných technologií a řešení energetické efektivnosti (State-of-theArt), jako např. virtualizace, použije v širokém měřítku, může spotřeba elektrického proudu pro servery a infrastrukturu německých datovvých center klesnout na 6,65TWh. To by během pouhých pěti let znamenalo snížení spotřeby elektrické energie téměř o polovinu.
12
Spotřeba elektrické energie v serverech a datových centrech v Německu. 16 Současný vývoj Výhled při současné spotřebě “Green IT” scénář
14.85 TWh
14 12
10.11 TWh
TWh/rok
10 8
6.65 TWh
6 4
3.98 TWh
2 0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Obr. 9: Institut Borderstep, Spotřeba energie a náklady na energii v serverech a DC v Německu, 2008.
Německá energetická agentura (dena) zjistila, kolik energie lze uspořit ve kterých oblastech provozu datového centra:
Současné náklady na energii = 100%
Energetická efektivita v datovém centru: Ušetříte až 75% nákladů na energii 5%
redukcí dat a aplikací 15%
nákupem energeticky efektivních zařízení 20%
optimalizací HVAC
35%
25%
lepším využíváním kapacity serverů
náklady na energii po zavedení opatření
Obr. 10: Německá energetická agentura (dena), Energeticky efektivní IT přístroje na pracovišti: Potenciál, nákup a využívání, 2009.
13
Dalším rozhodujícím faktorem při provozu datového centra je vytíženost. Podle společnosti Experton činí průměrné vytížení serveru v dobře organizovaném prostředí u serverů Unix 35%-45%, u serverů Intel dokonce jen 15%-30%. Rovněž průměrné využití úložišť činí pouhých 25%-40%. Konsolidace serverů, úložišť a celých datových center tento poměr využívání zásadně zlepšuje a šetří tak výrazně energii. Historicky vzniklé decentralizované prostředí datových center může být zkonsolidováno do několika málo center. Velkou roli přitom sehrává outsourcing. S pomocí profesionálního poskytovatele IT služeb lze realizovat konsolidaci do velkých a efektivních datových center, v nichž poskytovatel obsluhuje více svých klientů. Optimální vytíženosti výpočetních středisek se dosahuje například virtualizací a řešeními sdílených služeb. Jsou přitom oddělovány logické systémy od fyzické implementace. Nedochází tak k rozptylování zdrojů, nýbrž se jich užívá společně a jsou tak lépe využívány. Inteligentní přiřazování a správa zdrojů jsou tak důležitou funkcionalitou v rámci virtualizace a zajišťuje maximální pružnost poskytování zdrojů. I když jsou servery vytěžovány jen částečně, spotřebovávají přibližně stejné množství energie jako plně vytížené servery. Virtualizací lze vyřadit nesčetné servery, které byly dříve vytíženy jen podmíněně a lze tím docílit maximálních úspor. Další možnost spočívá v tom, že podniky stahují ze sítě výpočetní výkon, úložiště dat, software a vlnovou šířku podle potřeby. Servery mohou být nasazovány tak, že sdílejí potřebné IT zdroje a nejlepším možným způsobem vytěžují hardware pomocí nejmodernějších virtualizačních technologií a špičkové standardizace. Podle propočtů T-Systems tak lze snížit spotřebu energie až o 80%. Virtualizace snižuje celkové náklady vyšším využíváním zdrojů především s pomocí následujících hlavních přístupů: Efektivní management infrastruktury Zjednodušená migrace, zálohování a obnova dat Provozní bezpečnost serverů: vedle sebe běží několik podnikových systémů a jsou vzájemně dobře izolovány Jelikož jsou virtuální serverové a úložné sítě řízeny centrálně, je tím snazší rozšířit jejich kapacitu. Celkově se zlepšuje hospodárnost, neboť každý server a každý úložný systém, jež se nepoužívá: nespotřebovává žádnou energii, nemusí být chlazen, nepotřebuje žádné síťové připojení, nemusí být administrován.
3.3 Zvyšování efektivnosti obchodních procesů inteligentním používáním ICT ICT aplikace jsou rostoucí měrou užívány též k podpoře obchodních procesů. Tato řešení mohou zjednodušit průběh obchodních procesů a s pomocí optimalizace užívání a kombinací všech zdrojů skýtají nejen významný potenciál úspor, ale i redukci CO2. Používáním ICT též lze v procesu vytváření hodnot všude přesně měřit emise CO2 a odpovídajícím způsobem optimalizovat procesy a struktury. Velký potenciál mají odvětví s komplexními a složitými toky materiálu a služeb. Zde jsou jako příklad prezentovány náměty pro subdodávky, vývoj a výrobu automobilů. ICT však může rozhodující měrou příznivě ovlivnit i podřízené, podpůrné procesy, jako např. využívání zdrojů v kanceláři. Hlavním zadáním v těchto odvětvích je optimalizace a snížení intenzity provozu.
14
!
Podle údajů Evropské komise připadá 50% spotřeby pohonných hmot na dopravní komplikace a nesprávné plánování tras.
Inteligentní silniční transportní systémy zahrnují řadu různých jednotlivých řešení a mohou při stejném přepravním výkonu ušetřit 30% spotřeby pohonných hmot, tudíž značný procentní podíl na emisích CO2. Základem těchto systémů jsou aktuální a podrobné dopravní informace, získané hustou sítí koncových systémů IT přenášených telekomunikačními technologiemi. Na tomto základě plánovače tras a navigační systémy optimalizované pro vozidlo a náklad průběžně propočítávají a aktualizují nejlepší možnou trasu. Takto jsou optimalizovány ujeté trasy a tím i čas, náklady na pohonné hmoty a značnou měrou emise CO2. Optimální vytížení celého vozového parku podporují další aplikace, jako například přesné zaměření pomocí satelitů a přesná lokalizace pomocí RFID. Tyto technologie lze přenést na námořní a letecké trasy po celém světě. Je-li kupříkladu optimalizována letecká nákladní doprava, lze zde rovněž ušetřit přes 10% pohonných hmot. Nákladní dopravu v rámci řízení dopravního parku a vytížení optimalizují i telematická řešení, přičemž je pomocí inteligentních mýtných systémů možno tarifními podněty zvýšit podíl nákladních automobilů se sníženými emisemi. Zvlášť intenzivně využívají zdroje výrobní odvětví, jako například automobilový průmysl. Zde je možno v obchodních procesech, vývoji a výrobě pomocí inteligentního využívání ICT nacházet zvlášť velký potenciál úspor. Stále přesněji a blíže realitě fungující simulační a designové aplikace podporované počítači (CAD: Computer Aided Design) stále více nahrazují skutečné prototypy, nebo je omezují na minimum. I zde je možno zaměřit pozornost na energeticky úsporné funkce pro uživatele. Takzvané funkce Auto-Start-Stop ve vozidlech kupříkladu krátkodobě vypínají motor při vyřazení rychlosti a startují jej teprve při rozjezdu. Prostřednictvím ICT lze příznivě ovlivnit mnoho stávajících podpůrných odvětvových procesů. Zvláště účinným námětem je energetický management. K aspektům úspory energie se v nejlepším případě přihlíží při plánování konstukce nových kancelářských a výrobních budov, takže vznikají „chytré budovy“, které spotřebovávají minimum energie. Skutečné potřebě osvětlovacích, otopných a chladicích zařízení však lze pomocí systémů energetického managementu bez velkých výdajů přizpůsobit i stávající budovy. Různí poskytovatelé na základě nařízení EU o energetické efektivnosti vyvinuli pro soukromé domácnosti chytré měření a domácí management (Smart Metering&Home Management), aby tím identifikovali energeticky náročné spotřebiče a potenciál energetických úspor a ovlivnili chováni spotřebitelů. IT hraje při vytváření těchto předpokladů rozhodující úlohu. Pomocí opatření, jakými jsou důsledný převod písemného styku na elektronický, fakturačních procesů na elektronickou fakturaci a archivačních systémů do elektronických formátů, lze v téměř každém podniku uspořit tuny papíru. V mezinárodně působících podnicích, které pracují s centrálními archivy, vede automatizace pracovních procesů k výraznému zkrácení dob zpracování, protože odpadá nutnost fyzického transportu.
15
4. Cesta k realizaci „Zeleného ICT“
Téma „Zelené ICT“ je v kruzích odborníků trvale přítomno – tomu, kdo se rozhoduje pro ICT, stěží unikly články v odborných publikacích, veletr CeBIT a intenzivní reklama poskytovatelů. „Zelené ICT“ technologie se stále více prakticky používají: Podle zprávy společnosti Forrester, nazvané „The Recession Denst Green IT’s Global Momentum“ (Recese a rostoucí důležitost Zeleného IT), vzrostl od dubna 2007 do dubna 2009 podíl podniků, které při volbě jejich IT prostředí přihlížejí k aspektům životního prostředí, z 25% na 55%. Často však bohužel postupují nekoncepčně. Jak ukazuje další výňatek ze studie společnosti Forrester, postupuje 34% podniků podle akčního plánu „Zeleného ICT“ a dalších zhruba 13 procent na takovéto koncepci pracuje (viz obr. 11). Bez takovéhoto plánu sice probíhá mnoho jednotlivých projektů „Zeleného ICT“, chybí však vzájemná provázanost. Akční plán udává aktivitám „Zeleného ICT“ směr a cíl. Tyto činnosti mohou probíhat koordinovaně, všechny jednotlivé aktivity mohou být zaměřeny na cílový záměr a mohou být začleněny do časově promyšleného pořadí. Všechny zainteresované skupiny, ať vedení, zaměstnanci nebo zákazníci se mohou orientovat podle promyšleného akčního plánu. Tento plán přispívá k realistickému hodnocení všech potenciálních úspor, ekologických i ekonomických.
Cesta k realizaci Zeleného ICT Existuje ve vaší společnosti širší plán „Zeleného ICT“? Není - nemáme zájem 8% Ano - implementován 34%
Ne, ale plánuje se 44 %
13% Ano - implementován, ale nutná revize
n=99
Obr. 11: Forrester, Stav PC Managementu, 2009.
Podle společnosti T-Systems je zavádění technologií „Zeleného ICT“ motivováno různě: od přiznání se k ochraně životního prostředí snižováním energetických nákladů, až po zlepšení pověsti. Aby bylo možno vytvořit všeobecně přijatelnou a srozumitelnou výchozí situaci, je třeba v prvním kroku sjednotit a vyhodnotit cíle a očekávání.
16
Realizace může vypadat následovně: 1. shromáždit očekávání 2. stanovit status 3. komunikovat akční plán 4. pojmenovat minimální cíle 5. provést měření 6. přepracovat proces výběru 7. optimalizovat užití 8. motivovat zaměstnance 9. reorganizovat infrastrukturu ICT 10. podpořit obchodní procesy Po soustředění očekávaných výsledků by měla následovat rozsáhlá inventura: Které aktivity „Zeleného ICT“ již byly provedeny? Jak je sloučit? Jak začlenit koncepci „Zeleného ICT“ do nadřazené strategie CSR? Které procesy se odvíjejí od výběru hardware a dodavatelů? A v neposlední řadě bod, který je třeba brát předem v úvahu: Jaké překážky je nutno překonat, jaké dodržet hranice? Na podporu komunikace akčního plánu je zapotřebí identifikovat takzvaná minimální očekávání (Low-Hanging Fruits) a využít jich. Pozornost zaměstnanců a veřejnosti na úsilí podniku o „Zelené ICT“ upoutá několik snadno proveditelných, cíleně prezentovaných akcí. Tohoho účinku lze dosáhnout již likvidací nepotřebného hardware, zavedením celopodnikového systému energetického managementu či vstupem do organizace na ochranu životního prostředí. Teprve poté vstupuje v platnost vlastní akční plán. Zásadní význam má zavedení široce pojatého měření: Aby byl úspěch strategie „Zeleného ICT“ zjevný, je zapotřebí podrobně prezentovat spotřebu energie v datovém centru. V současné době většinou pracovníci zodpovědní za IT ani nevědí, jakou spotřebu proudu způsobují. Podle aktuálního výzkumu společnosti Experton tak 85% osob zodpovědných za „Zelené ICT“ uvedlo, že neznají konkrétní potřebu energie pro datové centrum.
Znáte spotřebu energie ve svém datovém centru - vyjádřeno v kWh a v €? Celkově
15%
85%
200-499 zaměstnanců
100%
500-999 zaměstnanců
9%
1000-4999 zaměstnanců
34%
67 %
36%
5000 a více zaměstnanců 0 Průzkum: 101 společností
91%
20
64% 40
Známá (jen v kWh, v EUR nebo oboje)
60
80
% 100
Neznámá
Obr. 12: Experton Group, Zelené IT právě kvůli hospodářské krizi, 2009.
17
Podle otřepané pravdy „co člověk nezná a nepostrádá, to nelze řídit“ se naskýtá otázka, jak má být dosaženo zlepšení a jak se má měřit. Zde musí dojít ke sblížení ICT a správy budov, výsledky měření musejí být k dispozici na všech úrovních, náklady na energii datového centra musejí být známy vedení firmy a dalším složkám. Stávající procesy, jako například výběr hardware a dodavatelů, musejí být rozšířeny o měřitelná kritéria přihlížející k ochraně životního prostředí.
„Green Dynamics model“ (Zelená dynamika) Pro podporu svých argumentů vytvořila společnost T-Systems ve spolupráci s Dr. Christianem Hölzlem (Komunikační& simulační inženýring, odborná vysoká škola St.Pölten) model „Zelená dynamika“, jenž analyzuje a zobrazuje různé vlivy na spotřebu energie v datovém centru. „Zelená dynamika“ je založena na Modelu dynamiky byznysu (Business Dynamics Model) profesora Johna D. Stermana z Technologického institutu v Massachusetts v USA: „Myšlení a modelování pro komplexní svět“. Metoda systémově dynamické simulace zprůhledňuje komplexní souvislosti energetické efektivnosti ICT v datovém centru.
!
Modelem „Green Dynamics“ lze zobrazovat a měřit zvyšování efektivnosti a tím i snížení energetické náročnosti pomocí různých technologických opatření. Patří k nim mimo jiné stupně virtualizace, poolingové efekty a zlepšení hodnoty PUE (Power Usage Efficiency). Fyzické zdroje zahrnují výpočetní výkon, CPU, Storage nebo další aspekty. Model se ve prospěch srozumitelnosti a průhlednosti zříká příliš rozsáhlé komplexnosti a umožňuje rychlé a fundované hodnocení stavu. Usnadňuje tak podnikatelské rozhodování, aniž by se ztrácely ze zřetele důležité aspekty a ukazuje možný potenciál úspor CO2. Následuje početní příklad datového centra s paměťovou kapacitou 20 TB a 250 servery. V tomto případě činí úspory v rámci pětileté simulace: snížení energie o 4.983.788 kWh snížení nákladů o 647.892 € snížení CO2 o 847,24t Odpovídá to lesní ploše o velikosti více než 84 fotbalových hřišť, které je zapotřebí, aby během 5 let absorbovala přebytečné emise CO2.Tyto úspory vyplývají z omezení hardware (umožněné až z 80% virtualizací), omezení Mainframes (až 50% loopingem a zvýšením vytíženosti serverů z 15% na 70%), jakož i optimalizovaným provozem infrastruktury (lze dosáhnout hodnoty PUE 1,5, typická výpočetní střediska dosahují hodnoty 2,5).
18
S pomocí modelů „Green Dynamics“ se posiluje vnitřní i vnější povědomí o „Zeleném ICT“ a prezentuje se příspěvek odvětví ICT ke globálnímu omezování emisí CO2.
Obr. 13: Potenciál úspor CO2 prostřednictvím modelů „Green Dynamics“.
Jak bylo popsáno ve 3. kapitole, nabízí prostředí ICT mnoho možností úspor bez investic miliónů eur do nových struktur – od správné likvidace hardware po zlepšené chlazení datového centra. Přímo musí následovat rozsáhlé školení zaměstnanců. Musí si uvědomovat, kde lze pouhými jednoduchými pohyby rukou snížit zatěžování životního prostředí, a sami si musejí tyto jednoduché zásahy osvojit. Zaměstnanci se budou řídit odpovídajícími pravidly a budou je dále aktivně rozvíjet jen když znají podnikové cíle ochrany prostředí. Změnu infrastruktury či její nové uspořádání zajišťují větší, dlouhodobé projekty. Na rozdíl od krátkodobých záměrů „Low-Hanging Fruits“ nelze tyto projekty provádět ad hoc, ale vyžadují podrobné plánování. Příkladem změn je zavedení prostředí tenkých klientů, rozsáhlá výměna hardware v datovém centru, nebo přechod k outsourcingu. Jak bylo popsáno v kapitole 3.3, pevnou součástí akčního plánu by mělo být využívání ICT v obchodních procesech podniku. Na základě „Zeleného ICT“ prostředí rozvíjí ICT v obchodních procesech svůj plný potenciál a přispívá k tomu, aby byla každá oblast v podniku natřena na zeleno. Velké potenciály úspor CO2 vytváří zamezení zbytečné spotřeby papíru, snížení hustoty dopravy a optimalizace průmyslových pracovních procesů-workflows. Každý podnik by tedy měl v tomto kroku prověřit, jak lze využíváním ICT zjednodušit a omezit vlastní obchodní procesy. Inteligentní využívání ICT současně omezuje celkové podnikové emise CO2.
19
5. Reference
5.1 Inteligentní IT v balíkových automatech DHL Jsou praktické a pomáhají omezovat přepravu: Díky balíkovým automatům šetří DHL ročně na všech vozidlech a dodávkách až 600.000 ujetých kilometrů. Soustřeďování dopravy balíků tak zkracuje délku tras. Prostřednictvím 2.500 balíkových automatů DHL, které jsou v provozu po celém Německu, zákazníci DHL ročně šetří 3,3 miliónu kilometrů zbytečně ujetých jejich nákladními automobily. Balíkové automaty se nalézají na centrálních místech, kolem nichž zákazníci projíždějí například cestou do práce nebo na nákup, a nevyžadují žádné kilometry navíc. Vyplývá to ze studie dopravní poradenské společnosti KE-Consult. Jestliže jsou v Německu balíkové automaty v dosahu během 10 minut, snižují se emise CO2 ročně asi o 980 tun. O plynulost provozu balíkových automatů pečuje T-Systems. Všechny balíkové automaty jsou připojeny ke komplexní a bezpečné datové síti. Zasílají informace o zakázkách klientů do centrálního servisního střediska, jehož zaměstnanci dohlížejí na všechny postupy. Používání elektronické pošty a krátkých textových zpráv zajišťuje, že jsou zákazníci informováni jakmile zásilka dojde do zvoleného balíkového automatu.
5.2 „Papír, pero a telefon“ v obchodech Deutsche Telekomu Jak je možné s perem a telefonem současně ušetřit na poštovném a papíru a ulevovat životnímu prostředí ukazuje inovační projekt „Papír, pero a telefon“. Ve více než 800 obchodech Deutsche Telekomu se ročně uzavírá mnoho miliónů zákaznických smluv. Doposud se tyto mnohastránkové dokumenty vytiskly, zákaznící a zaměstnanci je podepsali a následovně rozmnožovali. Pro zákazníky to mělo následující výhodu: v ruce byl jeden výtisk pro vlastní podklady, byla přenesena domů a založena. Zákazníci si byli jisti, že budou moci i po letech tyto podklady číst a v případě sporu je budou moci použít jako důkaz. Pro Telekom byl archivační proces drahý a zatěžoval životní prostředí: po rozmnožení výtisk určený Telekomu vložit do sáčku, ofrankovat a poštou zaslat nákladním autem do skenového střediska. Zde rozbalit, zahodit obálku, rozložit a odsponkovat, nascanovat, evidovat, následně archivovat papír a později jej zlikvidovat.
Papír, pero a telefon je ICT řešení, skládající se z ........
... tisku
… speciálního pera
… datového připojení
… a hostovaných aplikací
Obr. 14: Papír, pero a telefon.
Společnost T-Systems aplikací „Papír, pero a telefon“ (Paper, Pen and Phone), krátce P 3, dále rozvinula delší dobu známou, nicméně sporadicky používanou technologii pořizování právně závazných elektronických dokumentů s vlastnoručním podpisem. Zákazníci píší podle zvyku kuličkovým perem na papír a odnášejí si domů originál. Další vyhotovení odpadá, protože je již elektronický průpis bezpečně archivován v ústředních elektronických archivech Deutsche Telekomu.
20
Jak je to možné? Papír, pero a telefon je uzavřené ICT řešení s centrální službou, lokálním software na telefonu nebo notebooku, speciálním kuličkovým perem, tiskárnou a papírem. Každý dokument, který je třeba vytisknout, neputuje od ledna 2009 ze zdrojového systému do tiskárny v obchodu, ale oklikou přes server P 3. Tam je dokument zaznamenán, indexován a je opatřen téměř neviditelným jedinečným vzorem. Jedna kopie z toho se odesílá dále do tiskárny: tisíckrát denně během několika sekund. Vytištěné pozadí vypadá jen o trochu tmavší. Zákazník a zaměstnanec podepisují speciálním kuličkovým perem, jehož zabudovaná kamera a senzorika při psaní zaznamenává charakteristiku písma včetně rychlosti a tlaku. Tyto údaje poté odcházejí zašifrovány prostřednictvím PC v obchodu Deutsche Telekomu do odpovídajícího serveru: ten přiřazuje charakteristické rysy písma postupu a vytváří elektronický průpis, který je nyní z právního a revizního hlediska bezpečně archivován. V ekologické bilanci odpadá dosavadní poštovní doprava, skenovaní, cesta a dvojí tisk. Zákazníci tak mají ve svých podkladech místo dřívějšího výtisku z kopírky originál s inkoustovým podpisem. Zákaznické služby jsou zlepšeny – životnímu prostředí se ulevuje – náklady se snižují: „Zelené ICT“.
5.3 Dynamické služby u společnosti Wienerberger Akciová společnost Wienerberger je největším světovým výrobcem cihel a jiných stavebních materiálů. Podnik má koncernovou centrálu ve Vídni a v současné době zaměstnává 13.200 lidí ve 236 závodech ve 26 zemích. Výrobce cihel prodloužil outsourcingovou smlouvu s T-Systems o dalších pět let. Podnik odebírá pro svoji výrobu ve 26 zemích služby SAP dynamicky podle potřeby. T-Systems přitom přebírá provoz základního systému SAP, databanku a IT pro CRM. „Wienerberger se soustřeďuje na co nejlepší podporu obchodních procesů a vyčleňuje standardizované úkoly IT, jako provoz systémů SAP“, uvádí ing. Gernot Zeman, šéf koncernové IT infrastruktury společnosti Wienerberger. Pro Zemana hraje důležitou roli také aspekt „Zeleného IT“: „Když se podíváme, kde můžeme šetřit v IT, narážíme atomaticky na téma životního prostředí, protože k základních faktorům nákladů patří spotřeba proudu pro klimatizaci a provoz infrastruktury. Existují nové technologie, které výrazně snižují spotřebu proudu. Outsourcingem tak snižujeme spotřebu proudu v našem provozu IT zhruba o 70 %. Šetří to nejen náklady, ale pomáhá to i životnímu prostředí.“
21
5.4 Zelené aspekty při nákupu serverů Srovnání se systémy, které jsou na výběr, se může vyplatit právě při nahrazování zastaralých serverů. Takovouto náhradu prezentuje následující příklad. Výběr byl ze dvou systémů. Srovnání obou systémů vedlo k následujícím zaokrouhleným výsledkům:
Inteligentní výběr dvou systémů různých prodejců Počet serverů
Celkový počet procesorů
Spotřeba elektrické energie za tři roky
Licence a náklady na údržbu v průběhu tří let
Náklady na energii - 3 roky
Celkové náklady za 3 roky
Systém 1
5
40
378 771 kWh
€282 000
€17 000
€299 000
Systém 2
5
88
688 187 kWh
€415 000
€31 000
€446 000 €-147 000
Obr. 15: Nákladové porovnání serverových systémů
Oba systémy mají stejný výkon. Je nápadné, že systém 1 dosahuje stejného výkonu s výrazně menším počtem procesorových jader, což vede k nižším licenčním poplatkům, menším nákladům spojeným s péčí o software (které jsou splatné každý rok) a k nižší spotřebě proudu. Propočteno na 3 roky tak Systém 1 v porovnání se Systémem 2 přináší úsporu asi 147.000 € a snížení emisí CO2 přibližně 193.000 kg (německý energetický mix 2007: 624 g CO2/kWh). Tak může inteligentní výběr, byť moderních přístrojů, vést k významným úsporám nákladů a CO2.
22
6. Souhrn
O tématech klimatických změn a ochrany životního prostředí se diskutuje již desítky let. Nyní však vstoupily do podnikové reality. V současné době přebírají podniky zodpovědnost za emise CO2 akterá realizují úsporná opatření. ICT přitom hraje v mnoha ohledech zásadní úlohu. Způsobuje asi 2 % celosvětových emisí CO2, které musejí a mohou být sníženy. ICT může navíc ve všech zbývajících odvětvích, tedy v 98 % emisí, přispět k omezení zátěže životního prostředí inteligentním využíváním řešení na podporu obchodních procesů. Podniky efektivně využívající ICT tak významně přispívají k ochraně životního prostředí. A navíc profitují v mnoha ohledech. Mnoho z prezentovaných kroků je spojeno se snížením nákladů, obzvláště pak přirozeně se snižováním spotřeby energie. Citelně se zvyšuje pověst podniků jakož i spokojenost zákazníků a zaměstnanců. Bude-li pokračovat politizování diskuse o klimatu, přistoupí v blízké budoucnosti také různé legislativní úpravy ICT. Bylo by tudíž radno, aby jednaly již dnes. A některé přístupy již vešly do praxe. Podle údajů Svazu německého cestovního managementu (VDR) například 65 % německých podniků nahrazuje pracovní cesty systémy telefonických a videokonferencí, virtualizace serverů již podle poznatků skupiny Experton využívá 65 % německých podniků. Každý podnik má rozdílné výchozí předpoklady. Ty by měly být nejprve analyzovány. S možnými přístupy v obchodních procesech a v oblastech datového centra a kancelářského pracoviště jsme se již seznámili. Rychlých úspěchů lze přitom dosáhnout nenáročnými cestami, takzvanými „Low-Hanging Fruits“ – kupříkladu energeticky efektivním zacházením s koncovými přístroji či oboustranným potiskem papíru. Větší úspory lze snáze dosáhnout společně s poskytovatelem ICT. Svým know-how ve videotelefonii, v elektronické archivaci nebo při dynamických službách ve svých profesionálních strukturách datových center mohou poskytovatelé ICT vytvářet výrazné přidané hodnoty pro každý podnik. Ale pozor! Zvláště zásahy do obchodních procesů musejí být pečlivě plánovány. Právě tato opatření za to slibují vynikající a především udržitelné výsledky. Pro všechny přístupy platí, že podniky musejí za prvé postupovat strukturovaně a za druhé musejí synchronizovat veškeré úsilí v rámci „Zeleného ICT“, ba je v nejlepším případě dokonce svázat.
23
7. Slovník pojmů
Položka
Vysvětlení
CAD
CAD Computer Aided Design; Počítačový software pro konstruktéry.
Carbon footprint
Uhlíková stopa: Jako uhlíková stopa se označuje souhrn emisí CO2 jednoho podniku.
CO2 eq
Ekvivalent CO2 vůči kysličníku uhličitému: Každý skleníkový plyn lze kvůli jeho skleníkovému charakteru přepočítat na kysličník uhličitý (CO2). 1 kilogram metanu (CH4 podle mezivládního panelu klimatických změn například odpovídá ekvivalentu 21 kilogramů CO2.
Collaboration
Collaboration (spolupráce): Spolupráce několika osob, například prostřednictvím softwaru založeného na internetu. CSR Corporate Social Responsibility (společenská zodpovědnost podniku); popisuje dobrovolné, zodpovědné a udržitelné jednání podniku v sociálním, ekologickém a ekonomickém ohledu.
CSR Dynamic Services
Dynamic services (dynamické služby): Nabídka T-Systems na variabilní poskytování zdrojů ICT a výkonů, např. výpočetní kapacity, datových služeb a aplikací SAP.
NGO
NGO Non-Governmental Organisation (nevládní organizace): anglický výraz pro nestátní organizace, které nejsou orientovány na zisk. Power Usage Effectiveness (efektivnost užívání proudu) : ekonomický ukazatel efektivnosti využívání energie. Hodnota se kalkuluje z celkového objemu použité energie a výkonu zařízení IT. Zdroj: Green Grid Organisation. SLA Service Level Agreement: tento formálně schvalovaný dokument bývá zpravidla smluvní součástí poskytování služeb ICT, stanovuje kvantitativní (nebo kvalitativní) měrné veličiny, které lze pravidelně používat při kontrole služby. SLA přitom obsahuje všechny potřebné úpravy a zodpovědnosti. Typické SLA například popisují provozní doby nebo dostupnost.
Power Usage Effectiveness SLA
RFID
RFID Radio Frequency Identification: technologie k identifikaci a přenosu informací rádiovou technologií.
Smart building
Smart Building (chytrá budova): budova s propojenými informačními a komunikačně technickými zařízeními, např. vytápění, osvětlení, multimediální systémy, domácí spotřebiče a sanitární zařízení a připojení na vnější sítě jako internet.
Thin client
Thin Klient (tenký klient): počítač, jehož funkcionality jsou stejné jako u běžného PC, aplikace jsou však provozovány přes datové centrum včetně administrace.
Virtualization
Virtualizace: poskytování fyzicky nepřítomných zdrojů ICT.
Workflow
Workflow: předdefinovaný průběh činností, zvaný rovněž pracovní postup.
Zdroj: Studie a články uvedené v seznamu zdrojů.
24
8. Seznam obrázků
Číslo
Název
Obrázek 1:
Rozdělení spotřebitelů podle ochoty platit za ekosociální produkty
Obrázek 2:
Význam ekologicko-technických kritérií pro podniky při výběru dodavatelů IT a produktů IT
Obrázek 3:
Přidané hodnoty nárokových skupin pmocí „Zeleného ICT“
Obrázek 4:
Motivace pro činnosti „Zeleného IT“
Obrázek 5:
Základní prognóza spotřeby energie v ICT v Německu do roku 2020
Obrázek 6:
Potenciál úspor v oblasti kancelářských přístrojů
Obrázek 7:
Ekologické srovnání: stolní PC a tenký klient
Obrázek 8:
Náklady a trvání služebních cest v Německu
Obrázek 9:
Spotřeba proudu servery a datovými centry v Německu
Obrázek 10:
Energetická efektivnost v datovém centru
Obrázek 11:
Cesta k realizaci „Zeleného ICT“
Obrázek 12:
Znáte energetickou potřebu výpočetního střediska v kWh a v €?
Obrázek 13:
Potenciál úspor CO2 na základě modelů Green Dynamics
Obrázek 14:
Papír, pero a telefon
Obrázek 15:
Srovnání nákladů serverových systémů
25
9. Zdroje
26
Zdroje
Dokumenty
[A.T. Kearney 2008]
Green IT – vom Umweltsünder zum Klimaretter
[Booz&Co 2008]
Going Green-Addressing Untapped Consumer Potential in The Telecom Industry
[Borderstep 2008]
Energieverbrauch und Energiekosten von Servern und Rechenzentren in D
[Experton 2007]
Building a Green Server Infrastructure
[Experton 2008]
“Green IT” – im Spannungsfeld zwischen Modewort und wirtschaftlicher Notwendigkeit
[Experton 2009.1]
Green IT Study
[Experton 2009.2]
Green IT gerade wegen der Wirtschaftskrise
[Forrester 2009.1]
Market Overview: The Recession Dents Green IT’s Global Momentum
[Forrester 2009.2]
Green IT Adoption By Geography, Q2 2009
[Forrester 2009.3]
The State Of PC Power Management
[Fraunhofer Umsicht 2008.1]
PC vs. Thin Client. Wirtschaftlichkeitsbetrachtung
[Fraunhofer Umsicht 2008.2]
Ökologischer Vergleich der Klimarelevanz von PC und Thin Client Arbeitsplatzgeräten
[Gartner 2007]
IT Organizations will need eight Technologies to provide “Greener” Services
[Gartner 2008]
Assessment of Global Low-Carbon and Environmental Leadership in the ICT Sector
[Gartner 2009]
The Golden Opportunity to Slash Your Printing Costs: Seize It Now
[IfKom Lexikon 2008]
Was ist eigentlich… Green IT?
[T-Systems 2008]
White Paper Dynamic Services
[T-Systems 2008]
White Paper Real ICT
[VDA 2009]
2009 Business Trip Analysis
Green ICT | 2010 | Vytištěno na recyklovaném papíře,matné fotografie s využitím vodou ředitelných a rozložitelných barev.
Publikováno: T-Systems Czech Republic a.s. Na Pankráci 17,19 140 21 Praha 4 E-mail:
[email protected] Česká republika Odpovědnost za obsah: Korporátní marketing a komunikace Business Development a Strategie
Kontakty: T-Systems Czech Republic a.s. Na Pankráci 17,19 140 21 Praha 4 E-mail:
[email protected]
T-Systems International GmbH Market Intelligence Fasanenweg 5 70771 Leinfelden-Echterdingen E-mail:
[email protected]
