WEED. Ţeny, podnikání a zaměstnání v místním rozvoji

WEED Ţeny, podnikání a zaměstnání v místním rozvoji

Obsah 2

03

Úvod

06

Celje

09

Místní akční plán: Rozvoj role ţen v místních sluţbách pro podporu rodiny

11

Alzira

14

Místní akční plán: Ţeny v podnikání a lepší přístup ţen na trh práce

15

Amiens

18

Místní akční plán: Překonání bariér u podnikajících ţen

19

Crotone

23

Enna

26

Místní akční plán: Tvorba inovativních cest pro zaměstnání a podnikání ţen

28

Karviná

31

Místní akční plán: Podpora ţen v oblasti

32

Santiago de Compostela

35

Místní akční plán: Ţeny v zaměstnání, místní rozvoj a znalostní ekonomika

37

Umea

40

Místní akční plán: Překonání norem a genderových stereotypů

3

Pozice ţen ve Slovinsku a v Celje se zakládá na více neţ padesátileté tradici ţivotního stylu. Ţeny hrají v Celje důleţitou roli a ve veřejném sektoru pracují na důleţitých funkcích. Evropská strategie pro růst a zaměstnanost (lisabonská strategie) je zaloţena na zlepšení efektivity a stálého rozvoje politiky města, coţ je v Celje prioritou, a také na projektu WEED. Potřeba rozvoje činností za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, jako například sociální stability, integrace a soudrţnosti, je za současné hospodářské krize ještě důleţitější. Regulace zavedení politiky rovných příleţitostí a politiky vedoucí k větší konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu jsou součástí plánu na vyšší kvalitu integrace muţů i ţen v místním rozvoji a ekonomice.

Vedení města Celje je hrdé na to, ţe zavedlo a jiţ po tři léta koordinuje projekt WEED a ţe úspěšně spolupracuje s přední odbornicí profesorkou Gill Scottovou, pod jejímţ vedením dosáhlo vedení nejlepších výsledků. Jsme rádi, ţe se projekt WEED blíţí k úspěšnému zakončení a ţe někteří partneři se jiţ účastní nových projektů, které z něj vycházejí. Jsme také rádi, ţe jsme získali nové zkušenosti a dozvěděli se o nových postupech, které budeme moci s menšími změnami zavádět zde v Celje. Jsem velmi potěšen, ţe pomocí tohoto projektu se provázaly obchodní a přátelské vztahy.

Bojan Šrot, Primátor města Celje

Úvod

4

Tématická síť WEED zahrnuje devět měst: Celje (hlavní partner), Alzira, Amiens, Crotone, Enna, Karviná, Santiago de Compostela a Umea. V průběhu dvou a půl roku se tato města soustředila na vytváření klíčových příleţitostí pro výměnu zásad a postupů v souvislosti s ţenami v zaměstnání, podnikání a znalostní ekonomice. V době, kdy jsou ţeny po celé Evropě stále vice zapojovány do ekonomiky a jsou tak více přímo vystaveny důsledkům ekonomické změny neţ kdy dříve, je strategie pro rovnoprávnost muţů a ţen pro roky 2010 aţ 2015 více neţ vítána. Je to zvláště proto, ţe jejím cílem je „intenzivnější a účinnější vyuţití potenciálu a talentu ţen a tím dosaţení ekonomických a obchodních výhod”. Tato strategie však vyţaduje závazek místních zainteresovaných stran a inovativní způsoby myšlení ohledně vyššího zapojení ţen do zakládání a růstu podniků a vývoje kvalitních a udrţitelných pracovních pozic pro ţeny. Ponaučení z projektu WEED poskytují určitou představu, jak lze tohoto cíle dosáhnout. Klíčové otázky Partnerská města projektu WEED, která chtěla vytvořit konkrétní kroky ke zlepšení pozice ţen v ekonomice, zdůrazňují, jak jsou trendy a výzvy na úrovni Evropské Unie vnímány na místních úrovních, ale také, jak je lze na místní úrovni řešit. Všechna partnerská města identifikovala určité výzvy a uznala jejich existenci. Mezi tyto výzvy patří: – eliminace překáţek podnikání ţen v úvodní fázi i fázích růstu – odstranění nerovnosti v povaze a kvalitě práce dostupné muţům a ţenám – změna nedostatečného vyuţití znalostí a dovedností ţen v inovaci a znalostní ekonomice Klíčové výsledky Kaţdá z těchto výzev je partnerskými městy projektu WEED vnímána a řešena různými způsoby. V některých případech jsou partnerská města v řešení těchto výzev mimořádně úspěšná a jejich postupy jsou dále přenositelné. Při aktivitách v rámci sítě byly vyuţity tyto moţnosti i analýza nejlepších postupů v jiných městech tak, aby se zvýšilo povědomí ostatních partnerů o způsobu navrhování zásad a postupů a byl poskytnut základ, na kterém lze stavět při plánování budoucích kroků. Výsledkem byly následující dvě aktivity sítě WEED: – určení nejlepších zásad a postupů, které zlepšují postavení ţen v zaměstnání, podnikání a znalostní ekonomice; – zlepšení procesu vytváření zásad na místní úrovni. Ponaučení: praxe 1. Města mohou zvýšit zapojení ţen do podnikání následovně:  narušením zakořeněných přístupů k chlapcům a dívkám v průběhu školní docházky;  zpřístupněním mikrofinancování pro ţeny;  rozvojem integrovanější a inovativnější podpory zakládání nových společností a růstu podnikání. Švédské EntreprenorCentrum je úspěšné centrum pro podporu podnikání v regionu Vasterbotten a vyuţívají je obyvatelé města Umea. Podporuje rozvoj podnikání od přípravy aţ po rozvoj prostřednictvím různých sluţeb, včetně poradenství, dalšího vzdělávání, mentorování a grantů pro zakládání podnikání. Centrum integruje rovnoprávnost pohlaví do všech aspektů své práce, včetně poskytování podpůrných sluţeb, jejichţ účelem je plnění specifických potřeb ţen-podnikatelek. Výsledkem je, ţe 44 % nových společností, které centrum podporuje, má v čele ţenu (v porovnání s 33 % v měřítku celého státu). 2. Kvalitní zaměstnání pro ţeny lze na místní úrovni zajistit:  pokud zaměstnavatelé uplatňují v zaměstnání zásady, které více zohledňují rodinu;  pokud inciativy flexibilního vzdělávání nabízejí nové a méně genderově orientované kariéry;  lze-li jako způsob otevření nových oblastí růstu podporovat sociální podnik

OA2F ve francouzském městě Amiens je příkladem inciativy na úrovni města, jejímţ cílem je podpora ţen v jejich návratu na trh práce. Organizace OA2F pomáhá ţenám s náklady na další vzdělávání, díky kterým si zvýší kvalifikaci a mohou se vrátit do práce. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na další vzdělávání a dopravu, stravování, ubytování, hlídání dětí a výukové materiály potřebné k úspěšnému absolvování školicího programu. Výsledkem tohoto programu bylo, ţe výukový kurz opouštělo před dokončením mnohem méně účastnic a ţeny si zlepšily pozici na trhu.

3. Genderové nerovnosti ve znalostní ekonomice lze odstranit:  prostřednictvím lépe zaměřeného a zajímavého dalšího vzdělávání  vytvořením prostředí, které je přátelštější k ţenám a k rodině  na základě partnerství mezi městy a univerzitami v efektivních oblastech.

5 Program university Santiago de Compostela „Woman Emprende“ vznikl na konci roku 2006 s částečnou podporou města a jeho cílem je vyhledání, stimulace a poskytování příslušných rad a podpory pro vytváření podniků od ţen z univerzitní komunity Santiago de Compostela. Ţeny pracují se studentkami, absolventkami a vědkyněmi, podporují myšlenku, ţe zaloţení podnikání je reálné a poskytují rady ohledně finančního a obchodního plánování.

Ponaučení: místní plánování pro změnu 1. Partnerství na lokální úrovni je cílené a přináší důvěru. Rozvoj dialogu mezi zainteresovanými stranami na místní úrovni jako moţné řešení umoţňuje lépe pochopit, jak spolu agentury a organizace mohou spolupracovat, sniţuje vzájemnou konkurenci agentur a přináší příleţitosti jednání s novými stranami a osobami, které potenciálně vyuţijí změny postupů. Vytvoření místního akčního plánu tento přístup podporuje, protoţe se specificky zaměřuje na určité téma a představuje společnou agendu pro všechny místní partnery. 2. Nadnárodní spolupráce můţe hrát důleţitou roli, neboť zainteresovaným osobám dává příleţitost vyměnit si nápady a něco se od sebe naučit. Studijní návštěvy, online prezentace, novinky s informacemi o činnosti partnerů a moţnostech financování umoţňují partnerům vidět svou vlastní práci z jiného pohledu a nebát se nových a inovativních způsobů. Místní akční plány Místní akční plány jsou důleţitou dimenzí programu URBACT. Jejich účelem je zlepšit dopad mezinárodních výměn a vzdělávacích akcí na místní postupy a dát konkrétní tvar výstupům z aktivit, které realizuje kaţdý partner v síti. Na vývoji místních akčních plánů se ve všech městech zapojených do projektu WEED podílely LSG (local support group – místní skupina na podporu dané věci). Obsah těchto plánů ukazuje různorodý kontext a problémy v jednotlivých městech. Některé plány upřednostňují kroky, kterými pomáhají ţenám nastartovat a rozběhnout podnikání, jiné sniţují genderovou segregaci ve světě práce a podnikání. Bez ohledu na přístup partneři vnímají, ţe příleţitost spojit strany na místní úrovni, učit se z modelů přijímaných ve městech po celé Evropě a najít si dostatek času na plánování akcí, je cennou dimenzí program URBACT. Během práce sítě WEED stanovilo kaţdé město konkrétní cíle pro své místní akční plány. Tyto cíle jsou uvedeny níţe. Cíl 1: Eliminovat překáţky v podnikání ţen (Alzira, Enna, Crotone)  Poskytovat rozsáhlejší poradenství ţenám-podnikatelkám  Zvýšit zájem o podnikání od školního po vyšší věk  Rozšířit podporu formou mikro úvěrů pro nastartování a růst podnikání Cíl 2: Řešit nerovnosti v povaze a kvalitě práce dostupné muţům a ţenám (Umea, Karviná, Amiens)  Sníţit genderovou segregaci na trhu práce  Zvýšit účast ţen na vzdělávání pro zaměstnání  Vyšší příspěvky pro firmy zaměstnávající ţeny Cíl 3: Omezit nedostatečné vyuţití znalostí a dovedností ţen v inovacích a ve znalostní ekonomice (Santiago de Compostela, Celje)  Změnit přístup mladých ţen k vědě a IT  Zvýšit počet ţen v podnikání a znalostní ekonomice  Zajistit více příleţitostí v nových sektorech zaměstnání (pečovatelství) V místním akčním plánu kaţdého města v tomto katalogu lze nalézt konkrétní kroky. U nejméně čtyř měst byly návrhy kroků a financování upraveny tak, aby došlo k implementaci těchto kroků. Profesorka Gill Scott, hlavní odborník WEED

Úspěch

6

Zpětná vazba od starostů ukazuje na pozitivní hodnocení zkušenosti.

Tomáš Hanzel, starosta města Karviná například říká: „Díky projektu WEED jsme navázali partnerství nejen s partnerskými městy projektu, ale také s jinými městy v České republice. Mohu říct, ţe naše účast v projektu byla pro město velice pozitivní.“

Podobný názor má i zástupce primátora města Enna Salvatore Notararigo: „Implementace nejlepších zásad a výměna zkušeností mezi místními regiony a jinými evropskými zeměmi je nezbytná ke zvýšení úrovně povědomí a odpovědnosti ţen ve světě práce a k zakládání nových podnikání pro ţeny.“

Elena Maria Bastidas Bono, primátorka města Alzira: „Jedním z nadcházejících úkolů naší společnosti je podpora zaměstnanosti ţen. Z toho důvodu je naprosto zásadní, aby podnikání ţen a jejich začlenění na trh práce podpořily instituce veřejné administrativy.“ Projekt WEED (zkratka pro anglický název Ţeny, podnikání a zaměstnání v místním rozvoji), který zakrátko skončí, nám otevřel alternativní cestu k udrţení kontaktu s Evropou a přístupu k podpoře zaměstnání a podnikání ţen způsobem přímým a adekvátnějším pro občanskou a moderní společnost při zajištění rovných příleţitostí jak pro muţe, tak i pro ţeny.

Primátor města Santiago de Compostela Xosé A. Sánchez Bugallo říká: Naše město má tři nejdůleţitější úkoly: - spolupráce všech účastníků, - podpora povědomí o rovnosti pohlaví - a rozvoj rámce podpory politiky rovnosti pohlaví. Město Santiago de Compostela pracuje na strategiích podpory plné účasti ţen a rovnosti příleţitostí ve všech aspektech společenského, hospodářského, politického a kulturního ţivota a na posílení moţností ţen a schopnosti jejich organizací překonat překáţky, na které ţeny v dnešní společnosti naráţí obecně a obzvláště ve vědě.

7

MĚSTO CELJE CELJE JE MĚSTO VE SLOVINSKU S POČTEM OBYVATEL 49 039 (V ROCE 2008). LEŢÍ V REGIONU DOLNÍHO ŠTÝRSKA NA SEVEROVÝCHODĚ ZEMĚ. TOTO TŘETÍ NEJVĚTŠÍ MĚSTO SLOVINSKA JE REGIONÁLNÍM CENTREM ADMINISTRATIVY, OBCHODU, EKONOMIKY, KULTURY, VZDĚLÁVÁNÍ, LÉKAŘSTVÍ A SPORTU.

Celje má dlouhou tradici průmyslu a obchodu. V 18. a 19. století zde byl velmi rozvinutý turistický ruch, ale atraktivita města upadala ve prospěch sousedních wellnesových a lázeňských center. Poté, co se Slovinsko osamostatnilo od Jugoslávie, bylo Celje prvním městem, kde zkolabovala ekonomika. V letech 1990 aţ 2000 město trpělo velmi vysokou nezaměstnaností. V poslední době se ale společenskoekonomická situace ve městě výrazně zlepšila a nezaměstnanost za posledních šest let klesla z 11 na 6 %. Ţeny hrají na trhu práce ve městě zásadní roli jiţ přes padesát let. Míra zaměstnanosti ţen je stejně jako v celém Slovinsku vyšší neţ evropský průměr. Zaměstnanci veřejného sektoru mají povinnost zavádět rovné příleţitosti a ţeny zde zastávají vysoké vedoucí funkce. V soukromém sektoru jejich pozice není tak silná a ţeny mají méně příleţitostí k dalšímu vzdělávání a kariérnímu postupu. Míra nezaměstnanosti je u ţen obecně vyšší neţ u muţů (v roce 2002 to bylo 6,3 % u ţen a 5,7 % u muţů) a ţeny tvoří 55 % nezaměstnaných. Tato míra je poměrně niţší neţ u ostatních států, které přistoupily do EU, ale mnoho vysoce kvalifikovaných ţen (a muţů) musí opustit Celje a hledat kvalifikovanou práci v Ljubljaně nebo Mariboru. Jiţ samotný fakt, ţe ve městě jsou vysoce vzdělané ţeny, však ukazuje, ţe město má kapacitu pro rozvoj znalostní ekonomie.

8

Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce

orgánech veřejného sektoru, ekonomických oborech, politických stranách a organizacích občanské společnosti.

Ve Slovinsku je dlouhá tradice veřejných sluţeb (péče o zdraví, děti a seniory) a silný tradiční způsob ţivota (pomoc prarodičů), díky čemuţ mohou být ţeny zaměstnány a pracovat na plný úvazek. Udrţet v rovnováze zaměstnání a rodinu pomocí práce na částečný úvazek není příliš reálné, jelikoţ těchto úvazků je jen velmi málo. Většina ţen pracuje ve veřejném sektoru, vzdělávání, zdravotnictví, péči o děti a v administrativě, kde jsou lepší příleţitosti pro získání zaměstnání a rozvoj. Díky právním předpisům a současnému systému země nastoupila cestu směrem k vyrovnanému zapojení obou pohlaví do veřejného sektoru, coţ posílil i Národní program pro rovné příleţitosti ţen a muţů 2005 aţ 2013. Pozornost si zaslouţí dva konkrétní problémy se zaměstnáním a rovností pohlaví. Za prvé zde jsou silné genderové stereotypy ohledně muţských a ţenských povolání jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, které vedou k vyšší míře horizontální segregace v povolání. Za druhé některé sektory, kde převaţují ţeny, se mění a jsou privatizovány. Od roku 2005 se privatizuje péče o seniory, coţ vedlo k tomu, ţe se rozvíjí více soukromých center pro seniory poskytující ţenám nová zaměstnání a příleţitosti k podnikání.

Ţeny a podnikatelské aktivity

Rozvoj znalostní ekonomiky Přes tradiční rozdělení na muţská a ţenská povolání se v Celje poměr mezi muţi a ţenami pomalu mění a napomohl tomu i státní fond na podporu pevnějších pout mezi ekonomikou a znalostním průmyslem. Bohuţel to jde pomalu a nestačí se vypořádat s rostoucím nedostatkem v technologiích, strojírenství a informačních a komunikačních technologiích, takţe město nyní zkoumá různé způsoby jak zvýšit zájem dívek a ţen o tento sektor. Některé společnosti poskytují studentům praxi a vyuţívají státní politiky na zlepšení rovnosti mezi muţi a ţenami na poli těchto technologií. Například zákon o rovných příleţitostech ţen a muţů umoţňuje přijetí pozitivních opatření ze strany státních orgánů v souladu s jejich strukturou a postupy, a to jak v

V roce 2003 oznámila organizace OECD, ţe Slovinsko hraje vedoucí úlohu v tématu ţeny a podnikání a ţe podniká kroky na státní, místní a neziskové úrovni. Ve spolupráci s asociacemi podnikajících ţen a ostatními partnery se rozvinula státní podpora a městské úřady a místní správy rozvinuly inovativní způsoby ke zlepšení přístupu ţen k financování. Město se však stále chce zabývat nedostatkem ţen ve sféře podnikání. V Celje není ţádná silná tradice podnikajících ţen a ţeny zde provozují jen malé podniky, příliš neriskují a mají problém získat od banky půjčku na nové podnikání.

Integrace obnovy

politiky

rovnosti

a

Podpora rovnosti pohlaví je pro magistrát města Celje důleţité téma. Město realizuje genderovou politiku pomocí akcí na státní a místní úrovni. Moţná díky tomu se ţeny aktivně zapojují do místního rozvoje, obzvláště ve veřejném sektoru. Rada města má 33 členů, z toho je 14 ţen (42,42 %), coţ převyšuje národní průměr. Ţeny většinou vedou veřejné společnosti, zastávají důleţitou úlohu ve veřejných dobrovolnických sluţbách (asociace a společnosti), většinou pracují zadarmo a přispívají společnosti.

Prioritní změny 9 Na začátku projektu WEED se diskutovalo o prioritních změnách, na kterých se dále pracovalo v průběhu místních a mezinárodních výměnných aktivit. Priority jsou určeny podle toho, kde LSG (local support group – místní skupiny podpory) cítila, ţe je potřeba řešit problémy, kde byla kapacita na změnu a kde byl o změnu zájem. Pracovní skupině také pomohla větší znalost toho, jak navrhovat danou politiku a nejlepší zkušenosti získané od ostatních členů LSG a partnerství WEED.

LSG sestávala ze zástupců zaměstnavatelů, školicích organizací, neziskových organizací, odborového svazu, magistrátu a soukromé společnosti. Zástupci školicí organizace, magistrátu a odborů byli přesvědčeni, ţe přiměřeně dokáţí podpořit ţeny, aby se zapojily do práce a dalšího vzdělávání. Nemysleli si ale, ţe umí dostatečně efektivně pomoci ţenám při zaloţení vlastního podnikání. Zástupci zaměstnavatelů a soukromé společnosti byli toho názoru, ţe mohou nabídnout jistou úroveň znalostí a porozumění podnikajícím ţenám a také nabídnout své zkušenosti při motivaci ţen riskovat za účelem růstu.

Tato různorodost zájmů a znalostí vedla k vytvoření místního akčního plánu, který se soustředí na podporu větších příleţitostí pro ţeny v rostoucím sektoru péče a na podporu nových podnikatelů v sektoru.

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN: Rozvoj role ţen v místních sluţbách pro podporu rodiny 10 LSG v Celje pracuje na strategiích podpory zapojení ţen do podnikání, na kvalitní zaměstnání a inovace. Město vytvořilo místní akční plán rozvoje kvalitních sluţeb pro seniory a rodiny pomocí dalšího vzdělávání a zaměstnávání ţen ve sluţbách na podporu rodiny, ať uţ ve veřejném sektoru, nebo v sociálním podnikání. stárnoucí společnosti. Strategie je také reakcí na Řešení problémů Pracovní skupinu tvoří členové místních sociálních sluţeb, oddělení zaměstnanosti, obchodní komory a neziskových organizací. Dvě nejdůleţitější priority města jsou podle nich vyšší rovnost pohlaví v zaměstnání a podnikání a zlepšení kvality ţivota rodin ţijících v období demografických a ekonomických změn. Obě tyto priority také přispívají k hospodářskému růstu a začlenění do společnosti. Z tohoto důvodu se město stalo hlavním partnerem projektu URBACT II WEED a vytváří v jeho rámci místní akční plán, aby překonalo rozdíl mezi potřebami rodin a kapacitou veřejného sektoru k uspokojení těchto potřeb. Tento rozdíl se zvětšuje s ekonomickou krizí a se širokým okruhem změn v tradičních strukturách rodiny. Na základě úvodní analýzy rodin, nezaměstnaných ţen ve městě a místních sociálních sluţeb, dalšího vzdělávání a zdrojů zaměstnanosti pracuje nyní LSG na návrhu projektu pro Centrum informací, poradenství a vzdělávání.

Cíle a úkoly Navrţený projekt má tři hlavní úkoly:  Podpora rodiny a seniorů plánováním a podporou kvalitních sluţeb za rozumnou cenu.  Rozvoj školicího centra a osnov pro zájemce o práci doma na základě podpory seniorů, rodin v krizi a finančního začlenění, tj. oblasti zásadní pro prosperitu rodin.  Vyškolení zájemců o práci ve sluţbách veřejného sektoru nebo rozvoj podnikání v souladu s veřejným účelem daných sluţeb.

nároky Evropy na novou solidaritu mezi generacemi. Návrh LSG je proto cenný, jelikoţ pracuje na novém typu integrovaného modelu rozvoje, který ukáţe, jakým způsobem lze generovat odpovědi na lokální problémy.

Navrţené kroky Jde o sloţitý návrh o několika prvcích, které budou rozvíjeny po dobu dalších dvou let. 1. Rozvoj analýzy kvality a kvantity stávajících sociálních sluţeb pro seniory, rodiny v krizi a finanční vyloučení ze společnosti. 2. Zaloţení nového Centra pro informace, poradenství a vzdělávání ve spolupráci s jiţ fungujícím Mezigeneračním centrem. 3. Příprava a realizace vzdělávacích programů na podporu seniorů, rodin v krizi a finančního vyloučení ze společnosti. 4. Posílení kvality práce a pracovníků v sektoru nabíráním a vzděláváním nezaměstnaných ţen (cílové skupiny). 5. Registrace účastníků dalšího vzdělávání jako součást databáze pracovníků, které budou zaměstnavatelé upřednostňovat. 6. Rozvoj a realizace vzdělávání/školení osob samostatně výdělečně činných v sociálních sluţbách ve spolupráci s institucí Sluţby zaměstnanosti Slovinska, včetně finančního managementu, podpory managementu, odborné vzdělávání a finanční nástroje. 7. Vyuţití poznatků z projektu na dvou setkáních na ministerstvu, dvou mezinárodních setkáních, jedné exkurzi ve Slovinsku a na konferenci se slovinskými zástupci městské správy při předávání dobrých zkušeností.

Načasování návrhů V roce 2005 slovinské Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí odsouhlasilo Strategii pro péči o seniory do roku 2010 – solidarita, dobré mezigenerační vztahy a kvalitní stárnutí obyvatel. V této strategii jde o větší spolupráci mezi veřejnou a občanskou společností za účelem uspokojení potřeb

Zainteresované strany Projekt se bude realizovat v úzké spolupráci s těmito zainteresovanými stranami:  Oddělení sociálních sluţeb magistrátu města Celje

 

11

   

Centrum pro sociální práci – školicí agentura JZ Socio – městem financovaná společnost na podporu ţen a rodin v nouzi Pečovatelský ústav pro seniory v Celje Vícegenerační centrum Hudinja v Celje Oddělení zaměstnanosti – Slovinská republika Magistrát města Celje – oddělení sociálních věcí

Jak tato mezinárodní forma spolupráce přispěla k návrhům na místní akční plán? Tento místní akční plán byl připraven na základně místních analýz potřeb a problémů během hospodářské krize. Mezinárodní práce na různých projektech má nepřímý efekt a pomohla nám rozpoznat nové příleţitosti při výměně dobrých zkušeností a znalostí.

Další kroky

Kontakt:

1. Zaslat ţádost na Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí o podporů z fondu ESF na úplné pokrytí oprávněných nákladů v hodnotě 300 tisíc euro. 2. V případě úspěchu se projekt rozjede v roce 2011 a bude probíhat do konce roku 2013. 3. Rozvoj a realizace monitorovacích indikátorů, které zahrnují: 45 zaměstnaných ţen, 70% z nich do 25 let věku, vytvoření čtyř pracovních míst, vytvoření a realizace tří hlavních vzdělávacích programů, vytvoření a realizace jednoho samostatně výdělečně činného programu, rozvoj informování, poradenství a vzdělávacího centra pro podporu rodin.

Alenka Vodoncnik, prof., Telefonní číslo: 00386 3 620 97 06 e-mail: [email protected]

I kdyţ ţeny v Celje hrají důleţitou úlohu na všech úrovních společenského ţivota a úspěšně udrţují svou kariéru a rodinný ţivot v rovnováze, objevily se nové příleţitosti k dalšímu zlepšení jejich ţivotních podmínek a práce. Jednou z nejdůleţitějších oblastí je tvorba kvalitních podmínek pro integraci ţen do podnikání, například v oblasti sociální péče, a poskytnutí přístupu k informacím a znalostem, kvalitnímu školení a veřejným sluţbám. Všechny tyto sluţby jsou v Celje dostupné, přestoţe se potřeby občanů zároveň s rychlým hospodářským rozvojem překotně mění. Vedení města Celje tyto potřeby zná a věnuje se jim. Bojan Šrot, Primátor města Celje

12

MĚSTO ALZIRA ALZIRA JE MĚSTO A SAMOSPRÁVNÍ JEDNOTKA S POČTEM OBYVATEL 43 038 (V ROCE 2008) V PROVINCII VALENCIE NA VÝCHODĚ ŠPANĚLSKA. JE HLAVNÍM MĚSTEM OBLASTI RIBERA ALTA A JE ZÁKLADNOU MNOHA VEŘEJNÝCH SLUŢEB. V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ SE ALZIRA PROMĚNILA Z EKONOMIKY ZALOŢENÉ NA ZEMĚDĚLSTVÍ NA MĚSTO ZAMĚŘENÉ NA RŮZNÁ ODVĚTVÍ PRŮMYSLU S DŮLEŢITOU KOMERČNÍ INFRASTRUKTUROU A PŘIDRUŢENÝMI SLUŢBAMI. .

S tím, jak se měnilo místní hospodářství, se ţeny staly velmi důleţitou součástí pracovní síly a v této oblasti nyní tvoří kolem 41 % zaměstnaných. Rozdíl v zaměstnanosti muţů a ţen je zde stále vyšší neţ v mnoha jiných částech Evropy, ale sniţuje se. Je to dáno hlavně stagnací ve stavebnictví, které zaměstnává muţe, a mírným nárůstem v sektorech, kde převaţují ţeny, tj. prodej a sluţby. Ve zprávě LSG je ale uvedeno, ţe místní míra nezaměstnanosti ţen je vyšší neţ v jiných částech Španělska, obzvláště v případě mladých nekvalifikovaných ţen, a pokud ţeny pracují, bývá to většinou na částečný úvazek (78 % ţen pracuje na částečný úvazek ve srovnání s 20 % muţů).

Nejen ţe se zvyšuje pravděpodobnost toho, ţe ţeny získají zaměstnání, ale ţeny také prokázaly vzrůstající tendenci v zakládání nových podniků ve městě, například 53 % nových podniků, na které se v roce 2005 vztahovaly granty, byly zaloţeny ţenami. Tyto podniky jsou spíše menší, všechny jsou v sektoru sluţeb a obvykle to bývají kadeřnictví, restaurace a bary či obchody s oblečením. Zpráva si všímá i dvou problémů v souvislosti s podnikatelskými aktivitami ţen. Za prvé se sniţuje počet ţen, které chtějí zaloţit střední či menší podniky, jelikoţ hospodářská krize sníţila počet pobídek k nastartování podnikání. Za druhé zde mezi menšími podnikateli panuje značný nedostatek znalostí o zaloţení podniků. Neexistuje zde prostředí, ve kterém je proces tvorby nových společností jednoduchý a vstřícný.

Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce

Vyuţití dovedností podnikání

ţen

při

Hlavní prioritou rady města je poskytování informací o pracovních příleţitostech. Samotná rada prostřednictvím své agentury pro rozvoj (IDEA) vytvořila výkonný systém poskytování přímých grantů na podporu programů, které rozvíjejí pracovní zkušenosti a tvorbu pracovních míst. Tyto programy nejsou primárně zaměřeny na ţeny, ale nezaměstnané ţeny někdy mají přednost. Jsou zaloţeny na intenzivním propojení zaměstnavatele a místní samosprávy. Mezi dva nejdůleţitější programy patří La Casa de Oficios (zaměřená na mladé ve věku 16 aţ 25 let, kteří chtějí pracovat jako stavbaři, tesaři, elektrikáři, zahradníci či instalatéři) a Los Talleros de Empleo (zaměřený na mladé lidi nad 25 let věku, kteří se chtějí věnovat pečovatelské sluţbě).

Na tuto oblast se LSG zaměřuje nejsilněji a čerpá ze závazku státu podporovat podnikatelské činnosti na všech úrovních a přitom se zaměřit speciálně na ţeny. Na místní úrovni fungují tři organizace podporující podnikání, a sice Servicio Infodona (sluţba poskytující poradenství výhradně pro podnikající ţeny), obchodní komora oblasti Valencie a IDEA, coţ je místní agentura pro rozvoj pod záštitou města, která zodpovídá za ekonomický rozvoj Alziry.

13

Oba tyto programy jsou značně rozděleny podle pohlaví, takţe prvního programu se účastní pouhých 12 procent ţen, zatímco druhého pouhých 8 procent muţů. Výraznou výhodou programů IDEA, které zahrnují vytvoření pracovních míst a praxi, je to, ţe účastníci mají příleţitost pracovat a zaţít kontakt mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tato skutečnost velmi závisí na rozvoji kontaktů mezi IDEA a zaměstnavateli.

Rozvoj znalostní ekonomiky Existují oblastní programy, které jednotlivcům nabízejí poradenství o informačních technologiích, jenţe nový průmysl ve městě obvykle nepouţívá nové technologie či znalostní ekonomiku. Jsou zde dva problémy. Za prvé mají malé podniky problémy získat jasné a úplné informace o všech dostupných zdrojích a za druhé jsou fondy veřejného sektoru určené na poskytování rozhodujícího vzdělávání v nových technologiích omezené.

To znamená, ţe vzdělávání je obecně jen na nízké úrovni a město nemůţe rozvíjet vědu a nové technologie. Ţeny mají přístup k některým kurzům, které jsou určeny pouze pro ně, ale tyto kurzy jsou obvykle na nízké úrovni.

IDEA poskytuje informace a poradenství při zakládání podniku a také podporuje zaměření a utváření práce. V roce 2007 byla za svou podporu podnikání oceněna jako nejlepší podnik v regionu Valencia.

Integrace politiky pohlaví a obnovy

rovnosti

Rada města Alzira splnila svůj první Plán rovnosti v letech 2005 aţ 2007 a v rámci projektu WEED se město připojilo ke druhému Plánu rovnosti pro období 2008 aţ 2010. Předmětem tohoto plánu je zavedení rovnosti příleţitostí muţů a ţen v samosprávě.

Tento plán se pokouší zapojit všechny obyvatele a sníţit nerovnost pohlaví. Zaměřuje se na zaměstnance městské samosprávy, ale také na vzdělávací centra a soukromé podniky v rámci asociace podniků v Alziře, hlavně prostřednictvím informačních kampaní.

14

Prioritní změn

Na začátku projektu WEED se diskutovalo o prioritních změnách, které byly dále rozpracovány při místních a mezinárodních výměnných aktivitách. Po úvodním zmapování situace a problémů ohledně vyuţití ţen v místním programu Práce a růst členové skupiny LSG probrali moţné priority pro práci v projektu WEED. Tuto práci významně ovlivnila hospodářská krize a vedla k jasnému zaměření na podporu mladých podnikatelů a kroků k podpoře ţen na trhu práce.

Skupina LSG sestává ze členů unie CCOO, SERVEF, Foundation Bancaxia, sdruţení Podnikajících ţen, Asociacion Empresaria (asociace podniků), ředitele místní technické univerzity, vědkyň a CEEI.

Na tomto základě vznikl místní akční plán, jehoţ cílem je zvýšení počtu podnikajících ţen a zlepšení dovedností nezaměstnaných ţen. Skupina tak těţila ze sdílení znalostí ohledně navrhování politiky a nejlepších zkušeností získaných od ostatních členů LSG a zvýšených znalostí z partnerství WEED.

Městská rada města Alzira si je vědoma potřeby poskytnout podporu zaměstnání této části obyvatel, která byla v tomto ohledu velmi postiţena, pomocí účasti na iniciativě zaměřené na výměnu zkušeností a praxe s ostatními evropskými městy a sdílením společného úkolu prosazení ţen na trhu práce a propagace samostatně výdělečné činnosti ţen. Elena Maria Bastidas Bono, Primátor města Alzira

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN

Zvýšení počtu podnikajících ţen a lepší přístup ţen na trh práce

15

Jedním z hlavních úkolů projektu URBACT je zajistit reálný dopad na politiku rozvoje města na místní úrovni. V Alziře se pracuje na zvýšení účasti ţen v podnikání a zlepšení dovedností nezaměstnaných ţen s cílem zajistit lepší přístup na trh práce.

Zainteresované strany Cíle a úkoly  

Zvýšit počet podnikajících ţen Zlepšit dovednosti nezaměstnaných ţen s cílem zajistit lepší přístup na trh práce

1. Magistrát města Alzira 2. Asociace místních podnikatelů 3. SERVEF – oblastní úřad zaměstnanosti regionu Valencie 4. Místní samospráva – Generalitat Valenciana

Načasování návrhu S návrhem přicházíme v době vzrůstající nejistoty role ţen v ekonomice Španělska, ale také v období, kdy jsou stále ještě podporovány regionální a státní akční plány. Konkrétní kroky jsou naplánovány na začátek roku 2011. Navrţené kroky Úkolem je poskytnout více příleţitostí podnikatelům skrze zapojení do programu Erasmus pro mladé podnikatele, který financuje Evropská komise. Tento program byl spuštěn v únoru roku 2011. Pracujeme na rozvoji programu instruktorů (program Mentor) na místní úrovni, kdy podnikatelé s dobrou praxí mohou učit a podporovat nové zájemce o podnikání. Chtěli bychom rozvinout školicí nástroj pro podnikatele, kteří mají malé dovednosti v podnikání, s cílem poskytnout jim základní znalosti k rozvoji vlastního podnikání. Připravíme kurz pro nezaměstnané ţeny za účelem zlepšení jejich dovedností, coţ jim umoţní lepší přístup na trh práce. Zvýšíme úroveň školení v informačních a komunikačních technologiích, která jsou na místní úrovni dostupná.

Jak přispěla mezinárodní forma k návrhům na místní akční plán?

práce

Při účasti na mezinárodních seminářích jsme poznali různé nápady ostatních partnerů a posílili jsme některé své vlastní nápady. To, ţe tito partneři realizují tyto nápady, pro nás bylo rozhodujícím impulsem.

Contact: Carmen Herrero Pardo Jose Manuel Gonzales Valls Local Agent of Employment and Development Municipality of Alzira Tel (Spain) 0034 96 245 51 01 www.idea-alzira.com

16

MĚSTO AMIENS AMIENS JE MĚSTO A SPRÁVNÍ JEDNOTKA O 163 TISÍCÍCH OBYVATEL (V ROCE 2008) V DEPARTMENTU SOMME NA SEVEROVÝCHODĚ FRANCIE. NACHÁZÍ SE NA STRATEGICKÉ KŘIŢOVATCE EVROPSKÝCH KOMUNIKACÍ DVĚ HODINY OD LONDÝNA A AMSTERDAMU A MÉNĚ NEŢ HODINU A PŮL OD PAŘÍŢE. LEŢÍ V SRDCI JEDNÉ Z NEJDYNAMIČTĚJŠÍCH OBLASTÍ EVROPSKÉ UNIE.

V Amiens a okolí je důleţité zemědělství a zpracovatelský průmysl. Ve městě je šest průmyslových zón, které přilákaly mnoho malých aţ středních firem. Nachází se zde podniky na balení farmaceutických výrobků (například Unither), zpracování potravin, technologie ochrany ţivotního prostředí a firmy podnikající v kultuře (například jazzové vydavatelství Bleu). Místní ekonomiku ovlivnilo masivní zavírání podniků od roku 1975. V období 1998-2003 se zvedal hrubý domácí produkt města o 1,1 procento ročně, coţ však bylo méně neţ v ostatních městech Francie, kde průměrný růst činil 2,3 procenta ročně.

Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce 17

Existuje státní plán, který různými kroky podporuje zaměstnanost ţen, a také daný region, okres a město navrhují nové kroky. Tento plán v kaţdé prefektuře země rozvíjí kulturu a do praxe převádí princip rovnosti mezi muţi a ţenami. Dále také navrhuje kroky v boji proti násilí na osobách jiného pohlaví (školení a genderové analýzy, informační průvodce), pracuje na informačních nástrojích a povědomí o rovnosti příleţitostí u chlapců a děvčat, vysvětluje vyučujícím, jak je důleţité nechat dívky vybrat si, co chtějí studovat, a podporovat jejich rozhodnutí.

banky. Tyto organizace také konkrétně radí, jak řídit podnikání. Stále zde však panuje mnoho stereotypů o ţenách a podnikání, třeba ţe „ţeny neumějí činit důleţitá rozhodnutí tak dobře jako muţi“ nebo ţe „ţeny hůře snášejí stres“ a ţe se „mají starat o děti, kdyţ onemocní“. Zatímco některé ţeny umějí riskovat a získají tak větší odpovědnost, jiné si o sobě myslí, ţe toho schopny nejsou. To můţe vysvětlit zájem vedení města o školní programy cílené na změnu tohoto přístupu. Součástí je i integrace s místní politikou a snaha organizovat na středních školách setkání studentů se ţenami, které si vybrali muţskou práci a jsou v ní šťastné.

Integrace politiky rovnosti a obnovy

Vláda a některé nevládní organizace navrhují profesní formaci pro ţeny za účelem lepšího začlenění na trh práce, například získání první práce po 40 letech věku nebo získání práce po dlouhém období, kdy se ţeny staraly o děti. Mezi silné stránky města při podpoře ţen patří následující:  Usnadnit péči o děti ţenám, které chtějí pracovat  Podpořit rovnost mezi muţi a ţenami v soukromých firmách  Představit studentům středních škol různé moţnosti, aby si mohli vybrat, co skutečně chtějí dělat, aniţ by se museli nechat omezovat tradičními stereotypy (ţeny mají pracovat s dětmi nebo se stát sestřičkami či sekretářkami…)  Usnadnit propojení ţen hledajících práci a firem práci nabízejících

Město Amiens v roce 2007 zesílilo podporu rovnosti pohlaví v politice, coţ se odrazilo v zákonu z roku 2007, který zvyšuje finanční pokutu pro politické strany, které nectí princip parity (rovnost zastoupení) volebních kandidátů, a také zavádí povinnou paritu pro městské a oblastní rady. Od května 2008 má město nového primátora a nový tým pracující na rozvoji větší parity pro ţeny. V minulosti zde byla kampaň proti domácímu násilí, konference a veřejná propagace a zvláštní program pro prevenci násilí dospívajících dětí. Mezi kroky vedoucí k politice rovnosti v souvislosti s obnovou města a programem zaměstnanosti a růstu patřilo v roce 2007 i městské fórum, které mělo za úkol pomoci ţenám najít práci. Patřila sem pomoc při tvorbě profesního ţivotopisu, přípravy na pohovor a poradenství a tipy, kde hledat práci.

Rozvoj znalostní ekonomiky

Nový tým v tomto procesu pokračuje a začal s novými kroky pomoci pracujícím ţenám při péči o děti a při vytváření kontaktu mezi společnostmi a ţenami hledajícími práci.

Součástí politiky města směřující k odpovídajícímu vyuţití ţen ve vědě a technologii je péče o dívky ve smyslu poskytování informací o všech dostupných typech studia, aby měly lepší představu o budoucí dostupnosti zaměstnání a nezůstávaly pouze u tradičních ţenských zaměstnání. V současnosti je drtivá většina studentek soustředěna v sektorech, kde je hodnota jejich odborné kvalifikace niţší, neţ v sektorech s nízkým vědním a technologickým potenciálem. Kvůli tomu pak dívkám vstup na trh práce trvá déle neţ chlapcům.

Vyuţití schopností ţen v podnikání Existuje mnoho neziskových organizací, které se starají o lidi s malou moţností dostat půjčku od

Prioritní změny 18

Ţeny jsou důleţitou součástí trhu práce a v Amiens v roce 2006 tvořily 43 procent zaměstnaných pracovních sil, coţ bylo o něco méně neţ průměrných 47 procent v celé Francii. Mezi pracovními smlouvami muţů a ţen jsou rozdíly. V roce 1999 sedm procent muţů a deset procent ţen pracovalo na částečný úvazek, coţ je ale v porovnání se zbytkem Evropy málo. Nezaměstnanost ţen je výraznější neţ nezaměstnanost muţů, včetně lidí se stejnou charakteristikou pro trh práce. Přístup k zaměstnání ţenám ztěţuje i fakt, ţe sektor sluţeb činí v Amiens pouhých 66 procent placené práce v porovnání se státním průměrem 72 procent pracovních míst. Ţeny znevýhodňuje i poměrně roztroušený charakter osídlení, který je problematický při plnění domácích povinností, coţ obzvláště postihuje mladé ţeny. Náhlé změny v ekonomice města postihují zejména ţeny s více neţ dvěma dětmi a mladé lidi. Od roku 2002 s růstem terciárního sektoru (sektor sluţeb), ve kterém mají větší zastoupení, se ţeny více zapojují do podnikání. V Amiens ţeny například vytvářejí 33 procent firem oproti pouhým 29 procentům ve Francii a 90 procent firem je v terciárním sektoru. 60 procent ţen je ve věku mezi 30 a 49 lety. Společnosti zaloţené ţenami s vyšším vzděláním nejčastěji fungují i po třech letech. V posledních pěti letech proběhla důleţitá expanze nových společností. Sektor vědy a technologie ještě není hlavním zaměstnavatelem ţen ve městě moţná kvůli tomu, ţe se ţeny jiţ od raného věku na tento sektor vzdělávání nezaměřují. Místní skupina (LSG) přišla s okruhem politik, sluţeb a činností, které se tak či onak těmito problémy zabývají. Na začátku projektu WEED byly navrţeny dvě oblasti činností, a sice zaměstnání a podnikatelské aktivity.

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN: Překonání bariér pro podnikání ţen 19

Jedním z hlavních úkolů programu URBACT je zajistit, aby projekty měly skutečný dopad na politiku rozvoje města. V Amiens se vytvořil plán na podporu ţen v začátcích podnikání.

Řešení problémů Náš místní plán byl vytvořen po sérii schůzek se sítí neziskových asociací a státního úřadu zaměstnanosti, a tak vznikla místní skupina LSG pod vedením města (odbor rovnosti) a konzultanta. Tento akční plán se zaměřuje zejména na potíţe ţen při zakládání podnikání a při hledání práce. Nejdříve jsme provedli průzkum, abychom poukázali na konkrétní potíţe a navrhli praktická řešení. Naším hlavním problémem je nyní přesvědčit zodpovědné osoby, aby přijaly námi navrţená řešení a zrealizovaly je. Jinými slovy můţeme říct, ţe naše kroky závisí na politických rozhodnutích. Cíle a úkoly Budeme se zabývat problémem - sladění času - a mentalit. V současnosti jsou překáţkou řešení tohoto problému děti (potíţe ţen, které nemají dostatek zdrojů na to, aby si zaplatily péči o děti nebo školku, a v případě, ţe pracují v konkrétní pracovní době), autocenzura, doprava, sluţba na podporu nezaměstnaných ţen anebo nově podnikající lidé, kde nejde o nerovnost pohlaví. Účastníci Do prvního kroku jsou zapojeni partneři, kteří tvoří místní skupinu LSG, a místní akční plán pak bude přesunut do dalších oddělení magistrátu města Amiens (oddělení vzdělávání a hospodářského rozvoje) a ostatních zainteresovaných stran. Rozhodli jsme se zaměřit na nejurgentnější a jednoduché problémy ţen. Také jsme se rozhodli dle politické vůle vedení města. Navrţené kroky Tento akční plán se zakládá na průzkumu provedeném pro konkrétní potřeby projektu WEED. Všichni členové LSG nyní pracují na těchto tématech a výrazně přispěli k výběru dobrých řešení, která v naší oblasti ještě nebyla pouţita.

Toto jsou některé kroky, které navrhujeme zahrnout do místního akčního plánu: - vytvořit platformu a shromáţdit chůvy, které jsou alespoň částečně k dispozici ve městě Amiens, a zaloţit webové stránky k usnadnění přístupu rodičů. Jde také o proškolení těchto chův, které budou muset pracovat pro několik rodin ve sdíleném čase. - vytvořit systém péče o děti pro ţeny, které pracují v konkrétní pracovní době, - zorganizovat informační schůzky ve školách (věk dětí 9 aţ 10 let) s hrami zaměřenými na předsudky a genderové stereotypy, - vytvořit komunikační plán na podporu sdílení automobilů; v provozu jsou jiţ webové stránky, které zjednodušují kontakt mezi zainteresovanými lidmi, - informovat státní sluţby zaměstnanosti, struktury napomáhající zakládání firem a banky o konkrétních těţkostech, kterým ţeny čelí, - nastavit specifické akce na podporu ţen v jejich činnostech, - zorganizovat síť evropského školení pro podnikající ţeny. Veškeré aktivity budou zhodnoceny v těchto ohledech: - veřejný zájem, - získané dotace - výsledky zakládání firem ţenami v porovnání s průzkumem ze začátku projektu. Jak mezinárodní forma práce k návrhům na místní akční plán?

přispěla

Díky porovnání svých obtíţí a moţných řešení s jinými evropskými městy jsme si lépe uvědomili, v čem jsou naše silné stránky a kde máme rezervy.

Kontakt: Marie Boulanger Délégation lutte contre les discriminations et pour l'égalité des droits 12, rue Frédéric Petit Amiens Tel: 03 22 97 41 55 [email protected]

20

MĚSTO CROTONE CROTONE MÁ 60 517 OBYVATEL A LEŢÍ V KALÁBRII NA JIHU ITÁLIE. V 19. STOLETÍ SE ZDE OTEVŘELO MNOHO PRŮMYSLOVÝCH TOVÁREN A Z CROTONE SE STALO DĚLNICKÉ MĚSTO JEDINEČNÉ V KRAJINĚ JIŢNÍ ITÁLIE.

Crotone (60500 obyvatel) je město v regionu Kalábrie v jiţní Itálii. Na sklonku průmyslové éry ke konci 80. let bylo zřejmé, ţe město potřebuje kroky k „obnově a urbanistické změně“. Právě v tomto kontextu je přijímán čerstvý strategický přístup, který je zaloţen na environmentálních, kulturních a ekonomických zdrojích. Existuje zde nespočet programů a projektů, které se shodují v cílech, jako obnova silné kulturní identity a kombinace rozvoje a pokroku prostřednictvím prestiţních schémat, která tomuto přístavnímu městu přinášejí nové funkce propagací volnočasových aktivit u moře a osobní přepravy, jejichţ výsledkem bude „dálnice k moři.“

Rodinné a křesťanské hodnoty, na kterých je společnost zaloţena, zpomalily během 20. století proces emancipace. Míra zaměstnanosti ţen je, zvláště u matek-samoţivitelek nebo u ţen s nízkou kvalifikací, stále velice nízká.

Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce 21

K řešení problémů nedostatečného zastoupení ţen ve světě placené práce existuje několik zásad a postupů:  Nový zákon schválený 8. března 2010 italským parlamentem ohledně rodičovské dovolené, který stimuluje čerpání dovolené oběma rodiči za účelem péče o děti a příbuzné a podporuje orgány poskytující smlouvy příznivé pro plnění rodičovských povinností.  Zavedení inovativních kritérií k zajištění rovných příleţitostí pro muţe a ţeny a transparentnost ve výběrovém řízení v rámci Evropských strukturálních fondů (ESF) (2000 aţ 2006) ovlivnilo opatření financovaná ESF. Italské národní operační plány i operační plány regionu Kalábrie vyuţívají část prostředků fondů k dosaţení cílů a specifických akcí na poli rovnocenných příleţitostí. Na začátku projektu WEED byla LSG (local support group – místní skupina na podporu dané věci) přesvědčena, ţe ke zlepšení postavení ţen lze udělat více. Jednalo se zvláště o:  Zvýšení zaměstnanosti ţen.  Boj proti strukturálním nerovnostem, například segregaci v pracovních sektorech.  Eliminaci obtíţí, kterým ţeny čelí v přístupu k financím a dalšímu vzdělávání.  Sníţení rizika chudoby ţen posílením sociálních ochranných systémů v zájmu práv jednotlivců na důchod.  Sníţení větších zdravotních rizik, která ţenám hrozí.  Boj s několikanásobnou diskriminací ţen ze skupin imigrantů a etnických menšin.  Sladění osobního a profesního ţivota.  Zlepšení vzdělávání poskytovaného ţenám, aby ţeny mohly vyhledat rady odborníků ve svém oboru a zlepšit se v komunikaci a navazování vztahů.

Rozvoj znalostní ekonomiky Ve vzdělávání stále existuje vysoká úroveň segregace – více ţen studuje humanitní obory, medicínu a biologii. Ačkoli se zapojení ţen do sektoru vědy během 90. let zvýšilo, tento trend se během uplynulých pěti let zastavil. Nízký podíl ţen v akademických profesích (11,5 % profesorek) a ve výzkumných organizacích je dalším důleţitým problémem, který je nutné ve městě Crotone řešit. Několik agentur přijalo kroky k podpoře role ţen ve

vědeckém výzkumu. LSG je toho názoru, ţe bylo moţné udělat mnohem více. Zvláště: 

Zainteresované strany ve městě Crotone by měly podporovat širokou a aktivní účast ţen v médiích, v informačních sítích a vývoji informačních a komunikačních technologií. Zvláště by měly podporovat vývoj a vyuţití informačních a komunikačních technologií jako zdroje posílení postavení ţen a dívek.

Vyuţití dovedností ţen při podnikání Ţeny-podnikatelky jsou nedostatečně začleněny v zemědělství, obchodu a výrobě a nedávno pronikly do nových sektorů výstavby a přepravy. Ačkoli ţeny, které během plynulých pěti let zakládaly své podnikání, mají více manaţerských zkušeností a vzdělání je zaměřeno více na růst, společnosti, jejichţ vlastníkem je ţena, nejsou finančně silné. Ţeny-podnikatelky navíc trpí nedostatkem sebedůvěry a odpovídajícími dovednostmi. Inovativní přístup k urychlení podnikání skrze vzdělávací programy a výzkum zde stále chybí.

Zapojení politiky rovnosti pohlaví a obnovy Ve městě se objevily pokusy o řešení některých problémů nerovnosti a ekonomických problémů. Například síť vytvořená provinční radou zaloţila orgán pro stálé sledování pracovních problémů. Členy tohoto orgánu jsou zástupci téměř všech měst provincie Crotone a organizací, odborů a asociací. Město nabízí lekce úspěšného rozvoje podnikatelských aktivit pro ţeny v regionu malých podniků – zvláště v sektoru sluţeb a maloobchodu, a v regionu známém nízkou úrovní veřejně poskytované péče o děti dosáhlo zajímavého pokroku při změně domácí dělby práce.

Prioritní změny 22

Klíčovou prioritou města Crotone je začlenit genderový mainstreaming do programů zaměstnanosti a zakládání podnikaní, které pomáhají ţenám stát se skutečným zdrojem ekonomické dynamiky.

Tohoto cíle lze dosáhnout například tím, ţe se ţeny naučí, jak rozšířit úspěch svého podnikání na sektor dědictví/kultury, který město hodlá rozvinout. V tomto ohledu je nutné vyvinout úsilí k navázání efektivního partnerství mezi muţi a ţenami za účelem rozšíření podnikání a dosáhnout rovnoměrného zastoupení v rozhodovacím procesu, občanské společnosti a v ekonomickém kontextu.

23

MĚSTO ENNA MĚSTO ENNA MÁ 28 917 OBYVATEL (V ROCE 2008) A LEŢÍ VE STEJNOJMENNÉ PROVINCII (DVACET SPRÁVNÍCH JEDNOTEK). V SEDMDESÁTÝCH A OSMDESÁTÝCH LETECH ZDE BYL ZAZNAMENÁN PROPAD V POČTU OBYVATEL KVŮLI ZAVŘENÍ DOLŮ NA SÍRU A ÚŘADŮ STÁTNÍ SPRÁVY, COŢ MĚLO ZA NÁSLEDEK HOSPODÁŘSKOU RECESI A MIGRACI.

Negativní faktory, které v současnosti ovlivňují vzorec růstu města a počtu pracovních míst, zahrnují geografickou izolaci Sicílie od zbytku Itálie a izolaci vnitřních částí Sicílie (Enna je jedinou provincií bez přístupu k moři, coţ má negativní dopad na turistický ruch). Mezi pozitivní faktory patří zaloţení místní univerzity v roce 2004, coţ spustilo nové komerční aktivity. Ekonomika je zde také ovlivněna migrací na sever Itálie a dlouhou závislostí zdejšího hospodářství na finanční podpoře, asistenci a dotacím, které potlačují kulturu podnikání. Podle dat ISTAT z roku 2007 míra nezaměstnanosti v provincii Enna činila 16,3 procenta (propad o 0,4 procenta oproti roku 2006). Tato míra je pořád velmi vysoká, obzvláště ve srovnání se průměrem Itálie (6,1 %). Hospodářská situace provincie Enna v roce 2007 se výrazně nezlepšila kvůli historické zaostalosti vnitřních částí Sicílie charakteristické nedostatkem předpokladů k rozvoji, kterému neprospěl ani silný nárůst ceny ropy. Nedá se však říci, ţe by se růst provincie úplně zastavil. Spíše vykazuje výrazné známky vitality obzvláště na poli zemědělství a při zakládání velkého počtu nových malých podniků. Za poslední roky zdejší instituce, obzvláště provincie, poskytly mladým podnikatelům finanční podporu na zaloţení nových aktivit. Průměrný roční příjem zaměstnaných ţen činí zhruba 6 197,48 euro, coţ je přesně polovina muţského příjmu. Ţeny pracují hlavně v takzvaných „chudých zaměstnáních“, kde pobírají niţší mzdy a mohou tak přispět niţší částkou na budoucí nájem. Smlouvy mají většinou na dobu určitou nebo pracují krátkodobě a na půl úvazku. Taková je situace v soukromém sektoru. V sektoru veřejném není rozdíl mezi mzdou muţů a ţen. Statistiky z Almalaurea ukazují, ţe s velkými obtíţemi se při vstupu na trh práce potýkají jak absolventi, tak absolventky. Pro ţeny je tato situace ale horší, protoţe rok po dokončení studia (na Sicilské univerzitě) najde práci 42,2 % muţů oproti 35 % ţen (v Itálii to je 57,4 % muţů a 50,1 % ţen). Byly zde zjištěny rozdíly i v příjmech, kdyţ průměrný měsíční čistý příjem absolventek činí 848,50 euro oproti 1 172 euro u absolventů.

Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce 24

Itálie a Sicílie mají mnoho legislativních nástrojů, některé z nich poměrně aktuální a komplexní, které se drţí indikací politiky EU. Reálný kontext však ukazuje mnoho mezer a obtíţí. V roce 2006 provincie Enna ve spolupráci s mezinárodní organizací Soroptimist, která sdruţuje ţeny zainteresované v podnikání a odborníky, provedly průzkum faktorů ovlivňujících účast ţen v hospodářském rozvoji provincie. Závěry tohoto průzkumu jsou velmi zajímavé a lze je shrnout takto: „Očekávání ţen se zhodnotila z globálního pohledu v souvislosti s jejich nadějemi a reálnou moţností splnění těchto nadějí při hledání práce. Výsledky ale ne vţdy splní očekávání, takţe zklamání a odrazení jsou také velká a ţeny se následně zřeknou své cesty za podnětnějším ţivotním cílem.“ I kdyţ instituce mají povědomí o potřebách podpory začlenění ţen na trh práce, existuje stále mnoho překáţek přijetí reálné politiky.

Rozvoj znalostní ekonomiky Ze studie obchodní komory ve městě Enna vyplývá, ţe ţeny nemohou být součástí všech sektorů hospodářství a profesních sektorů a na místech odpovídajících jejich očekávání, potenciálu a úrovni vzdělání. Tato situace je přímo spojena také s rodinným ţivotem, který ovlivňuje jejich výběr povolání a čas, který mohou věnovat své kariéře. Z jednoho úhlu pohledu zatíţení rodinným ţivotem podtrhuje nerovnost pohlaví a společenské zřízení ztěţuje problémy s nástupem na trh práce. Přístup k nezávislým a podnikatelským činnostem je skutečný problém, který postihuje celý soubor hospodářských, politických, kulturních, sociálních a individuálních procesů.

Vyuţití schopností ţen při podnikání Průzkum, který v roce 2007 provedla obchodní komora na vzorku ţenského podnikání v provincii Enna, ukazuje, ţe nejčastějšími obtíţemi, které ţeny musí překonat na začátku svého působení v podnikání, je délka administrativních byrokratických procesů a také problémy při získávání zdrojů, informací a společníků. Průzkum také ukázal, ţe 60 procent z nich nepovaţuje to, ţe jsou ţeny, za překáţku při začátku svého podnikání, zatímco pro 32 procent to překáţka je. Rodinná zátěţ je překáţkou pro 31 procent účastnic průzkumu.

Přestoţe statistiky ukazují, ţe za několik posledních let se velmi zvýšil počet podnikajících ţen a dokonce předčil počet muţů, jsou zde ještě některé aspekty ke zlepšení. Skupina LSG došla k závěru, ţe kroky k podpoře podnikání ţen by se měly zaměřit více na zlepšení místních zdrojů, rozvoje turistického ruchu a rozvoje tradičních řemesel. Mimo to je třeba rozvinout a zlepšit struktury a sluţby, které napomáhají ţenám sloučit osobní ţivot a práci za účelem zvýšení kvality ţivota a zeslabení jejich tradičního břemene. Pouhá finanční podpora podnikajícím ţenám nestačí, takţe by spolu měly spolupracovat různé orgány a instituce a vytvořit a rozvinout tak integrovaný systém informací, školení a sluţeb k podpoře ţen po celý ţivotní a pracovní cyklus.

Integrace politiky rovnosti a obnovy Město přijalo novou politiku zaměřující se na rovnost pohlaví a posílilo některé kroky, jako je například realizace pilotního projektu tvorby a posílení podnikání ţen v provincii Enna, posílení ekonomické podpory svobodných matek, zlepšení sluţeb pro děti a aktivace sluţeb pro zneuţívané ţeny. I kdyţ zůstává stále ještě mnoho práce, je tu ochota vyuţít podporu kroků pro podnikající ţeny, přijmout kroky k podpoře a aktivaci výborů pro rovnost pohlaví u veřejných orgánů a definovat a přijmout místní akční plány za tímto účelem:   

zvýraznit „genderový mainstreaming“ pomocí kulturní obrody a konkrétních kroků podnítit komunikaci a spolupráci mezi poskytovateli veřejných a soukromých sluţeb vytvořit pouţitelnější součinnost s cílem shromáţdit různé subjekty, které mají společné úkoly v souvislosti s rovností pohlaví a začleněním ţen do společnosti na všech úrovních, tzn. rodina, škola, pracoviště, politika, sdruţení atd.

Region Sicílie zavádí genderovou politiku prostřednictvím pozitivních kroků dle státních a místních indikací. Konkrétně v Programování strukturálních fondů se zahrnula lepší deklinace genderového mainstreamingu do oblasti Osa a Opatření.

Prioritní změny 25 Po úvodním zmapování současné situace a problémů členové LSG probrali moţné priority práce na projektu WEED, a to na základě toho, kde měli pocit, ţe je kapacita na změnu, zkušenosti a zájem o změnu.

Během tohoto procesu se objevily tři klíčové priority. Za prvé přijetí integrovaného ekonomického a sociálního přístupu, za druhé pouţití holistického přístupu ke zlepšení pozice ţen v místní ekonomice a za třetí doloţený přístup k podpoře podnikání ţen.

Členové skupiny LSG se nejvíce zajímali o zlepšení informační a finanční podpory podnikajících ţen, o zlepšení informování a vedení ţen v oblasti pracovních příleţitostí a sluţeb, které by jim pomohli zvládnout rovnováhu pracovního ţivota, a o podporu většího povědomí o příleţitostech u ţaček a studentek.

26

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN Tvorba inovativních cest k zaměstnání a podnikání ţen Město Enna rozvíjí akční plán tvorby inovativních cest ke školení ţen, tvorby virtuální podpory pro ţeny a lepší přístup ţen k mikro půjčkám.

Řešení problémů

Ve městě Enna byla ţenská pracovní síla na výrazně niţší úrovni neţ ve zbytku země a lišila se také od úrovně na jihu a v regionu. Míra nezaměstnanosti ţen je stále příliš vysoká a v šedé ekonomice pracují hlavně nelegální pracovníci. Je potřeba zručná a přizpůsobivá pracovní síla, aby byl místní trh práce produktivnější. Obtíţe a rozdíl v účasti muţů a ţen na trhu práce, v přístupu ke kariéře, v platech, v zastoupení v politice a také hospodářský a sociální rozvoj oblasti Enna jsou zaviněny i místní kulturou, jeţ neuznává hodnotu, kterou placená práce ţen můţe do hospodářství přinést. V naší společnosti jsou stále tyto prvky, někdy promíchané s tradičními aspekty pozdní modernity. Takţe na jednu stranu se ţenám přiznává právo pracovat a ţít v muţském ţivotním stylu, ale na druhou stranu se věří v to, ţe je-li potřeba řešit problémy v rodině nebo ve vedení domácnosti a její organizaci, je to úkol ţen. Samozřejmě jsme jiţ ušli kus cesty, ale zbývá ještě spousta práce, a i kdyţ jsme dosáhli dlouhodobých zlepšení, jsou tato řešení spojená s obecnou politikou, například se školstvím a konkrétní politikou mainstreamingu.

Je jasné, ţe chcete-li v tomto scénáři podpořit rovnost pohlaví, je třeba ustanovit pevné pouto mezi politikou zaměstnanosti a podnikání, sociální politikou a politikou podpory osobních sluţeb. Pro účely hospodářského rozvoje je nutná integrace a celkové zlepšení ţivotních podmínek. V tomto smyslu můţe být role města Enna zásadní při změně tohoto scénáře a stanovení aktivní politiky pro zlepšení kvality ţivota ţen obecně. A také můţe ve shodě s EU přispět k tomu, aby státní a oblastní orgány tuto změnu usnadnily.

1. Vytvořit efektivní politiku zaměstnanosti a podnikání ţen integrací s politickoekonomickým a společenským rozvojem na místní úrovni a úrovni provincie. 2. Vytvořit plán akcí a rozvoje a zaměstnanosti ţen na základě integrovaných intervencí jak ekonomických, tak sociálních. 3. Politika pro zaměstnanost a podnikání ţen by měla mít více rozměrů, včetně následujících: - Podmínky, obtíţe a důvody poptávky a nabídky práce - Spojitost mezi aktivitami a omezením produkce a sociální reprodukce - Rozvoj politiky sociálního zabezpečení - Stanovení strategií na zplnomocnění - Podpora a propagace ţenského subjektu v rozvoji místního sociálního kapitálu Prioritní oblasti akce: 1. Politická podpora rozvoje ţen v produktivních aktivitách (mikro podniky a malé podniky) 2. Řízení politiky a informačního servisu (multi-stop shop) 3. Politika školení (informace a školení v místním školském systému) Navrţené kroky Ve shodě s výše stanovenými úkoly místní akční plán počítá s vytvořením tří akcí v systému, obzvláště těchto: A) Zlepšení povědomí veřejnosti a vzdělávání na univerzitě a v místním školském systému s organizací ročního programu informačních seminářů, kurzů a vedení kariéry pro tvorbu podnikání a výroční konference na téma ţeny ve městě Enna. B) Vytvoření virtuální podpory ţen v zaměstnání a při podnikatelských aktivitách pomocí sítě různých veřejných a soukromých agentur zabývajících se hospodářským vývojem (odbory a sdruţení zaměstnavatelů, obchodní komora a ekonomické instituce).

Cíle a úkoly Plán je vystaven ze tří analytických podmínek, na kterých se účastníci při konzultacích jasně shodli:

C) Průzkum moţností, jak poskytnout mikro půjčky na rozjezd podnikání ţen ve spolupráci s bankovním a finančním systémem a zaměřením na

revolvingové fondy, které budou financovat mikroprojekty svobodných a vdaných ţen při zakládání nezávislého podnikání.

27

Účastníci o o o o o o o o o o

Univerzita Kore Sdruţení (řemeslníci a obchodníci) Organizace zaměstnavatelů Odbory Obchodní komora Banky a finanční sektor Organizace třetího sektoru provincie Enna Tisk a ostatní místní média Kulturní sdruţení Podniky

Další kroky Realizace místního akčního plánu v letech 2011 aţ 2013 by měla dosáhnout těchto výsledků: - Podpora kultury rovných příleţitostí mezi veřejnými institucemi, soukromými sdruţeními a jednotlivci a mezi sociálními pracovníky a neorganizovanými pracovníky; dále zlepšení povědomí o roli ţen v hospodářském rozvoji a v podnikání. - Tvorba inovativních cest k zaměstnanosti, podnikání ţen a samostatně výdělečné činnosti; konsolidace účasti ţen ve světě práce a podnikání. - Vznik nových podniků ve vlastnictví ţen pomocí nástrojů a navrţených kroků. - Realizace nejlepších postupů a výměna zkušeností mezi místní oblastí a ostatními evropskými zeměmi za účelem zvýšení úrovně povědomí a zodpovědnosti ţen ve světě práce a rozjezdu nových projektů pro ţeny. - Změny v generačních a genderových rolích v tradičních sektorech v souvislosti s akcemi na malých vesnicích a menších systémech ke zvýšení povědomí o rovnosti pohlaví. - Rozšíření kultury rovných příleţitostí ve vzdělávání, kultuře a podnikání společně s realizací návrhů na sladění rodinného ţivota s prací.

Jak mezinárodní práce přispěla k návrhům pro místní akční plán? V kontextu, který konkrétně vyţaduje a bude vyţadovat více zásahů a velmi důleţité strategické kroky, inovativní a efektivní v době hospodářského poklesu a upadajících finančních zdrojů, je důleţité neztrácet ţádné dobré zkušenosti a vyuţít ty, které měly úspěch a přispěly v oblasti znalostí anebo dosaţení výsledků. To je důleţité nejen proto, abychom se vyhnuli ztrátě spousty zkušeností, které lze importovat a dále aplikovat, ale také přispět k průběţnému procesu reflexe, studia a rozvoje postupů a praktik vhodných pro nové potřeby. Projekt WEED (zkratka pro anglický název Women Enterprise and Employment in Local Development, součást programu URBACT II pro obce) měl za cíl ustanovit tematickou síť evropských měst a byl zaloţen na programu výměny zkušeností a integrovaného know-how a tvorby kapacit v souvislosti s tématem „zaměstnané a podnikající ţeny“. To vše přispělo ke zplnomocnění vnitřních zdrojů a účastníků projektu a umoţnilo vedení města Enna zapojit se do evropské sítě, která je v dnešní době čím dál důleţitější. Kontakt: Aurelio Dugoni [email protected] Euroconsult s.c.a.r.l. Via Roma, 93 94100 Enna – Italia Euroconsult srl

28

MĚSTO KARVINA KARVINÁ MÁ 65 TISÍC OBYVATEL A JE ADMINISTRATIVNÍM CENTREM STEJNOJMENNÉHO OKRESU. NACHÁZÍ SE V OBLASTI TĚŠÍNSKÉHO SLEZSKA NA SEVEROVÝCHODĚ ČESKÉ REPUBLIKY A JE DLOUHODOBĚ JEDNÍM Z NEJDŮLEŢITĚJŠÍCH CENTER DŮLNÍHO PRŮMYSLU V ZEMI. PRO MĚSTO BYLA TYPICKÁ VYSOKÁ MÍRA ZAMĚSTNANOSTI MUŢŮ, ZATÍMCO ŢENY BYLY VĚTŠINOU V DOMÁCNOSTI A ČASTO NEMĚLY ŢÁDNÉ POUŢITELNÉ VZDĚLÁNÍ.

Ekonomika města Karviná trpí postupným uzavíráním místních uhelných dolů, ale těţí z toho, ţe je důleţitým centrem zdraví, kultury a vzdělávání. Nachází se poblíţ obce Lázně Darkov, které se soustředí na léčbu zdravotních problémů, hlavně na pohybové ústrojí, neurologické choroby, oběhový systém a léčbu popálenin. V Karviné je také Slezská univerzita, jejíţ studijní programy jsou zaměřeny na ekonomiku a administrativu, ekonomii, management, systémové inţenýrství a informatiku.

Karviná má přes 65 tisíc obyvatel, z nichţ 1 855 se věnuje soukromému podnikání (727 z nich jsou ţeny). Ţeny podnikají spíše v prodeji potravin a oblečení, sluţbách, restauracích, řemeslech a v poskytování péče. Všechno to jsou malé společnosti nebo ţeny jako samotné obchodnice. Častým důvodem zaloţení soukromého podnikání je pokračování v rodinné tradici jako alternativní zaměstnání nebo jako vyuţití osobních vlastností a kvalifikace. V Karviné vzrůstá zájem o soukromé podnikání díky příchodu nových investorů a rostoucímu potenciálu. Mimo rostoucí počet prosperujících podnikatelek vzrůstá i zájem dalších ţen o vstup na soukromý trh. Rozšíření podnikatelských činností je však omezeno niţší podnikatelskou aktivitou ţen, niţší úrovní vzdělání ţen v Karviné (vlastní podnikání rozjíţdějí spíše vzdělanější ţeny), nedostatečná kapacita jeslí, sloţitá rovnováha mezi vlastní prací a péčí o rodinu a stereotypní vnímání schopností ţen.

Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce 29

Začít pracovat je pro ţeny těţší neţ pro muţe a problematický je hlavně návrat z mateřské dovolené. Ţeny mají obvykle niţší sebevědomí a několikaletá absence je na trhu práce znevýhodňuje, protoţe vedla ke ztrátě odborných znalosti a pracovních dovedností. Ţeny jsou dále znevýhodněny, protoţe zaměstnavatelé dávají přednost muţům pro jejich vyšší mobilitu a protoţe si myslí, ţe ţeny bude zdrţovat starost o domov. Tato problematika je také zahrnuta ve vytváření nových pracovních míst, rozšiřování kontaktů se zahraničím a strukturálních fondech EU podporující změny a rekvalifikaci pracovní síly, které rozšiřují příleţitosti pro ţeny. Tento proces nějakou dobu potrvá, protoţe zaměstnavatelé nevytvářejí pracovní místa na půl úvazku a stále dávají přednost práci na směny a protoţe posun od průmyslu směrem k sektorům, ve kterých převaţují ţeny, je pomalý a malé a střední podniky nedostatečně podporují změny. LSG ve své zprávě píše, ţe v zájmu skutečného zlepšení příleţitostí ţen na trhu práce je nezbytné zvýšit moţnosti pruţné pracovní doby, vyrovnat platy muţů a ţen, zvýšit moţnost částečných úvazků o čtyřech nebo šesti hodinách denně a změnit provozní dobu jeslí a školek.

Rozvoj znalostní ekonomiky V místní znalostní ekonomice ţeny nejsou dobře zastoupeny. Přestoţe je prokázáno, ţe ţenám pracujícím v tomto sektoru daný způsob práce vyhovuje, zajímá je a jsou v něm dobře finančně ohodnoceny, obecně je tento obor vnímán tak, ţe pracovník v oboru informačních technologií je programátor nebo správce sítě, který musí mít technické dovednosti a znalosti. Nabídka vzdělávacích kurzů v této oblasti je poměrně široká, ale většina ţen si myslí, ţe se tato práce hodí spíše pro muţe. Zájem ţen o práci v tomto oboru se zvýší tak, ţe se zlepší znalosti o různorodosti sektoru informačních technologií a ukáţe se, ţe existují i jiné funkce neţ programátoři a správci sítě. Ve městě funguje řada programů nabízejících jednotlivcům poradenství a kurzy informačních technologií. Nabízí je například úřad práce v Karviné a v první polovině roku 2008 bylo otevřeno 29 kurzů práce s počítačem, které navštěvovalo 346 zájemců, z nichţ bylo 163 ţen. Kromě toho magistrát v letech 2005 aţ 2007 poskytoval svým zaměstnancům kurz nazvaný Evropský řidičák na

počítač, který navštěvovalo 309 zaměstnanců, z toho 257 ţen. Pobočka Kofoedovy školy v Karviné pravidelně nabízí kurzy práce s počítačem, tzn. základy práce s počítačem a programem MS Word, základy práce s internetem, základy práce s programem MS Excel, počítačové kurzy pro pronajímatele, prezentace v programu MS PowerPoint a kurzy psaní na počítači. V roce 2007 to bylo dohromady 22 kurzů, které navštěvovalo 119 studentů, z toho 89 ţen (74,79 %). V první polovině roku 2008 proběhlo sedm kurzů s 35 účastníky, z nichţ bylo 32 ţen (91,43 %). Tyto kurzy jsou však obecně na nízké úrovni.

Vyuţití dovedností ţen při podnikání Tento bod je zřejmě hlavním polem podpory rozvoje a vyuţití dovedností ţen. Existují zvláštní podpůrné sluţby, například místní pobočka firmy RPIC-ViP, s.r.o., poskytuje vzdělávací kurzy a poradenství začínajícím podnikatelům, obchodní komora okresu Karviná nabízí poradenské sluţby pro podnikatelské činnosti a ţivnostenský a finanční úřad jako oddělení magistrátu města Karviná podporují nové podnikatelské subjekty. Existuje i funkční síť sluţeb nezbytných pro ţenymatky, které se věnují péči o jejich dospívající děti v době, kdy jsou ţeny v práci. Klíčové jsou městské organizace a soukromé neziskovky s podporou města. Agentura Sedmikráska v Karviné provozuje sluţbu péče o děti doma u svých klientů, doprovod dětí ze školy domů, jesle a zařízení na trávení volného času. Zpráva LSG však také udává, ţe podpora pro začínající podnikatele ze strany státních agentur je velmi malá. V poslední době se zastavil program START, který poskytoval bezúročné půjčky začínajícím podnikatelům. Ve zprávě se také píše o nedostatku zájmu uchazečů o práci na úřadu práce o další zvýšení svých schopností a svého vzdělání. LSG má za to, ţe je důleţité pomoci začínajícím podnikatelům rozjet svůj podnik pomocí zvýhodněných půjček a najít způsob, jak splatit náklady na rekvalifikační kurzy, které se věnují zaloţení soukromého podnikání a vzdělávání.

Integrace politiky rovnosti pohlaví a obnovy 30 Tyto problémy naznačují, ţe se ţeny obecně velmi málo podílejí na ekonomice města. Aţ nyní jsou vnímány jako klíčoví pracovníci, ale podnikání je stále málo rozvinuté a schopnost ţen vnímat informační technologie, vědu a technologie jako zdroj zaměstnání a rozvoje je omezená. LSG dále prozkoumala politiku, sluţby a agentury nějakým způsobem zainteresované v řešení těchto problémů.

Prioritní změny LSG prodiskutovala moţné priority pro práci s projektem WEED po zmapování místního prostředí. Mezi zainteresované agentury patří místní úřad práce, dvě školicí organizace, magistrát a obchodní komora.

Panoval všeobecný souhlas s tím, ţe tyto agentury mají střední aţ velkou schopnost podporovat ţeny při podnikání a při hledání práce, ale zároveň mají menší schopnost podpořit zájem ţen o nové technologie či vědu. A v těchto oblastech byl také největší zájem o změnu.

Mezi klíčové priority, na kterých LSG pracuje, patří sníţení počtu nezaměstnaných ţen, zvýšení úrovně jejich vzdělání a dovedností a zvýšení počtu podnikajících ţen.

„Velmi mě těší, ţe statutární město Karviná mělo moţnost zúčastnit se projektu WEED v programu URBACT II. Měli jsme tak jedinečnou příleţitost k výměně zkušeností a dobrých příkladů z praxe s ostatními partnerskými městy. Jelikoţ jsem také členem LSG (local support group – místní skupiny podpory) a přímo jsem se účastnil realizace projektu, mohu říci, ţe naše účast v něm byla pro město velmi pozitivní. Rád bych zde také vyjádřil vděčnost vedoucímu partnerovi projektu a paní Gill Scottové za spolupráci.“ Zástupce primátora Dalibor Závacký

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN Podpora ţen v oblasti 31

Jedním z hlavních úkolů projektu je zajistit reálný dopad projektů programu URBACT na politiku rozvoje města na místní úrovni. Město Karviná pracuje na místním plánu podpory ţen ve své oblasti.

Řešení problémů

Navrţené kroky

Pracovní skupina se scházela v průběhu celého projektu a určila základní výstup a témata, na která by se měl místní akční plán zaměřit. Její členové označili jako hlavní problém vysokou míru nezaměstnanosti ve městě (zhruba 17 %, přičemţ většinu tvoří ţeny). Velkým problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, kdy dlouhodobě nezaměstnané ţeny ztrácejí naději a přestanou hledat práci, navyknou si na svůj denní reţim a jiţ nejsou ochotné přizpůsobit se například novému rozvrţení denního reţimu. Problematický je i poměrně malý počet podnikajících ţen a nedostatek ţen ve znalostní ekonomice.

Zintenzivnit podpůrné kroky v přístupu ţen ke kvalitnímu zaměstnání, například vytvořením povědomí o obecných a konkrétních právech pracujících ţen v boji proti nejistotě zaměstnání.  Rozvíjet aktivní politiku práce a zvýhodnit tak pronikání ţen na trh práce a posílit rovnost příleţitostí v pracovním prostředí, například zvláštními kroky k podpoře ţen v obtíţné situaci.  Vytvořit studie a uspořádat konference o různých sektorech činností z pohledu genderu. Podporovat a posilovat podpůrné kroky, které umoţní přístup k vedoucím funkcím ve veřejném a soukromém sektoru za rovných podmínek.  Podporovat vytvoření společností zaloţených ţenami a posílit podnikatelskou síť (Business Networks).

Po důkladné analýze podnikatelského prostředí v Karviné a také v České republice pro porovnání dat s národním průměrem došli členové skupiny k závěru, ţe nejlepším způsobem, jak sníţit nezaměstnanost ţen, je motivovat je k podnikání, vzdělávání a absolvování rekvalifikačních programů. Cíle a úkoly Existují i mezery v oblasti kombinace rodinného ţivota a profesní kariéry. V Karviné je velmi dobré zázemí pro rodiny s dětmi, jesle, školky a různé volnočasové aktivity pro školáky. Chybí pouze zaměstnání, která by umoţnila ţenám pracovat na částečný úvazek. Cílem místního akčního plánu je sníţit počet nezaměstnaných ţen pomocí kroků, které nejsou přesně specifikovány, dále zvýšit úroveň jejich vzdělání a také počet podnikajících ţen. Nebylo jednoduché dojít ke vhodným krokům a návrhům, ale členové skupiny se v tomto ohledu zodpovědně chopili iniciativy a definovali místní akční plán na základě analýzy, profesních znalostí, zkušeností a především na základě dobrých příkladů z praxe v partnerských městech.

Zainteresované strany LSG byla zaloţena v rámci projektu WEED a jejími členy jsou zaměstnanci magistrátu města Karviné, zástupce primátora statutárního města Karviná a zástupci úřadu práce v Karviné, zástupci okresní obchodní komory a organizace RPIC-ViP, s.r.o. Další kroky Předpokládáme, ţe závěrečná verze místního akčního plánu bude prezentována se souhlasem magistrátu města. Obecně lze říci, ţe se tento plán snaţí najít řešení vysoké míry nezaměstnanosti ţen, sladění rodinného a profesního ţivota ţen a jejich nedostatečnou motivaci zapojit se do podnikání. Byly navrţeny kroky, které lze ihned realizovat za finanční podpory, ale některé z návrhů jsou spíše dlouhodobého charakteru a jejich realizace je podmíněna změnou zákonů. Kontakt: ŠARKA KUBICOVA, Statutory City of Karvina Email: [email protected]

32

MĚSTO SANTIAGO DE COMPOSTELA SANTIAGO DE COMPOSTELA, HLAVNÍ MĚSTO REGIONU GALICIE V SEVEROZÁPADNÍM ŠPANĚLSKU, MÁ NECELÝCH 93 TISÍC OBYVATEL A JEDNÁ SE O HLAVNÍ MĚSTO GALICIJSKÉ KOMUNITY. EKONOMIKA MĚSTA ZÁVISÍ VĚTŠINOU NA SEKTORECH VEŘEJNÉ SPRÁVY, ZDRAVOTNICTVÍ, KULTURY A CESTOVNÍHO RUCHU.

Ekonomicky aktivní populace v Santiagu se od roku 2000 rozrůstá. V roce 2008 dosáhla 18,5 %, ale s nástupem recese se počet ekonomicky aktivních obyvatel opět sniţuje. Santiago je město, které pro Galicijský region zajišťuje hlavní populační přírůstek, a ţeny jsou integrovány na pracovním trhu efektivněji neţ v minulosti. Většina ekonomicky aktivních ţen je zaměstnána v sektoru sluţeb. V tomto sektoru pracuje 73 % ţen, coţ představuje 70 % celkového počtu osob v něm zaměstnaných.

Analýza problémů provedená LSG v Santiagu identifikovala problémy související s tématy programu WEED:  Ekonomické zpomalení ovlivňující trh práce a šíření nejistých pracovních podmínek, zvláště pro ţeny.  Nízká úroveň zapojení ţen do nové ekonomiky. Stále převládají pozice tradičně obsazované ţenami (zdravotnictví, vzdělávání, maloobchod).  Nízká úroveň sluţeb pro rozvoj podnikání ţen: nutnost zavést určité programy, jejichţ cílem je zakládání podniků ţenami.

Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce 33

Ve městě nedávno došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, nepravidelnosti v zaměstnání a podzaměstnanosti. Nárůst přechodného a nejistého zaměstnání je patrný zvláště mezi mladými ţenami. Celkem 35 % smluv uzavíraných ve městě představují smlouvy na dobu určitou. Město se potýká hlavně s vysokou nezaměstnaností mladých ţen a ţen starších 45 let. Příčinou tohoto problému je zčásti nedostatečná úroveň vzdělání a školení, ale také přetrvávající genderové stereotypy a nedostatek zařízení a sluţeb, které by umoţňovaly propojení rodinného a pracovního ţivota. V roce 2010 region Galicie, ve kterém se Santiago de Compostela nachází, vyčlenil 750 tisíc euro na podporu implementace plánů na rovnoprávnost v podnikání, eliminaci nedostatečného zastoupení ţen v sektorech, ve kterých dominují muţi, a navýšení zdrojů pro sladění pracovního a rodinného ţivota.

Rozvoj znalostní ekonomiky Ţeny jsou relativně dobře zastoupené v IT společnostech, mezi intelektuály, v technice a mezi profesionálními vědci. Aktivita ţen je však o 50 % niţší neţ aktivita muţů, jejich platy jsou o 30 % niţší a míra nezaměstnanosti ţen je v sektoru mírně vyšší. Počet absolventek vědeckých oborů a techniky se výrazně zvýšil: členství ţen v různých skupinách univerzity je vyšší neţ na jiných univerzitách ve Španělsku. Univerzita v Santiagu má rozsáhlý program na podporu podnikání členů a studentů fakulty, ale z celkového počtu nových společností podporovaných univerzitou stojí v čele 77 % procent z nich muţi a pouze 27 % ţeny.

Vyuţití dovedností ţen při podnikání Co se týče podnikání, 2,7 % pracujících v regionu jsou osoby samostatně výdělečně činné, coţ je méně neţ evropský průměr. Nejvyšší úroveň samostatného podnikání vykazuje sektor maloobchodního prodeje, ačkoli příleţitosti existují také v oblasti komunikací a IT. Ţeny podnikají převáţně v oboru zemědělství a sluţeb, zvláště v sektoru maloobchodu. Většina podniků vedených ţenami je malých a fungují autonomně. Samostatná výdělečná činnost a podnikání jsou důleţitými způsoby zvyšování účasti ţen na místním vývoji, bez ohledu na jejich věk, socioekonomické pozadí a původ a ve městě je zájem o změnu v této oblasti.

Zapojení politiky rovnosti pohlaví a obnovy Na národní, regionální a místní úrovni bylo v uplynulých pěti letech vytvořeno několik plánů na zrovnoprávnění. V Galicii se výnos 33/2009 zabývá zajišťováním rovnoprávnosti na pracovišti a integrací principu rovnosti v zaměstnaneckých vztazích. Cílem regionální vlády byla propagace efektivní rovnoprávnosti ţen a muţů. Dosaţení rovnoprávnosti na pracovišti je vnímáno jako klíč k implementaci principu rovného zacházení a příleţitostí ţen a muţů, protoţe se jedná o oblast, ve které byla doteď nerovnoprávnost viditelnější. V roce 2010 město Santiago společně s osmi ostatními organizacemi podepsalo úmluvu, jejímţ cílem je dosáhnout spojení rodinného ţivota a práce.

Prioritní změny 34

Členy LSG města jsou zástupci města Santiago, univerzity Santiago, syndikátů, obchodní a průmyslové komory, Asociace průmyslové oblasti Tambre, Federace venkovských asociací a Psicology Official College. Předmětem místního akčního plánu jsou dvě strategické prioritní změny.

Jedná se o:  Řešení nedostatečného zastoupení ţen v zaměstnání a místním vývoji,  Zvýšení účasti ţen v ekonomice znalosti a inovace.

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN Zvýšení zastoupení ţen v zaměstnání a místním vývoji a jejich účast ve znalostní ekonomice

35

Santiago de Compostela vytváří strategie, jejichţ cílem je propagace úplné účasti a rovnoprávnosti příleţitostí ţen ve všech aspektech sociálního, ekonomického, politického a kulturního ţivota a posílení moţností a schopností ţen a ţenských organizací odstranit překáţky, kterým ţeny dnes ve společnosti jako takové, a zejména ve vědě, stále čelí.

Cíle 



Propagace rovnosti přístupu zacházení a příleţitostí z genderové perspektivy, rovnosti přístupu a stálosti zaměstnání a jeho kvality. Zvýšení účasti ţen ve znalostní ekonomice a inovacích.

 

 Vhodnost návrhu Návrh přichází v době narůstající nejistoty ţen ve španělské ekonomice a počet zkušených pracovníků, kteří se mohou zapojit do obnovy, je omezen nízkou úrovní zapojení ţen do znalostní ekonomiky a podnikání.



Stanovení společných akcí různých asociací ţen na místní úrovni. Poskytnutí technické a ekonomické podpory ţenám, asociacím a podnikům vedeným ţenami za účelem podpory dostupnosti a pouţití nových technologií. Akce k propagaci univerzitních oborů, ve kterých mají ţeny nedostatečné zastoupení, a zaměření profesní orientace na genderové otázky. Vytvoření komise za účelem analýzy činnosti ţen ve vědě a technologiích a lobování za zvýšení vlivu ţen v budoucích vědeckých projektech.

Navrţené kroky

Zainteresované strany

K dosaţení cílů bylo navrţeno několik kroků. Patří mezi ně:  Zvýšení počtu pozitivních kroků, které podporují dostupnost kvalitního zaměstnání pro ţeny, např. lobování za účelem vytvoření povědomí o obecných i specifických právech pracujících ţen, které souvisejí s bojem proti nejistotě v práci.  Rozvíjení aktivní politiky práce a tím zlepšení moţnosti vstupu ţen na trh práce a posílení rovnosti příleţitostí v pracovním prostředí, například zvláštními kroky k podpoře ţen v obtíţné situaci.  Vytvoření studií a uspořádání konferencí o různých sektorech činností z pohledu genderu.  Podpora a posilování kroků usnadňujících přístup na vedoucí funkce ve veřejném a soukromém sektoru za rovných podmínek.  Podpora zakládání společností ţenami a stimulace obchodní sítě.  Definování kroků pro genderové vzdělávání za spolupráce s odbory za účelem podpory a vyváţeného zastoupení v kolektivním vyjednávání.

Město Santiago, univerzita Santiago, syndikáty, Obchodní a průmyslová komora, Asociace průmyslové oblasti Tambre, Federace venkovských asociací, Psicology Official College. Jak mezinárodní spolupráce přispívá k myšlenkám místního akčního plánu? Projekt WEED je základem struktury místního akčního plánu města Santiago. Kontakt: FERNANDO PIÑEIRO LAMEIRO, Técnico Servizo de Apoio á Empresa Rúa do Hórreo Nº 100 BaixoTfno. 981 56 87 52 EMAIL: [email protected]

JAVIER FERREIRO CAMPOS, D. Office of Economic Promotion and Employment, City Council of Santiago de Compostela email: [email protected]

36

MĚSTO UMEÅ UMEÅ LEŢÍ U MOŘE NA SEVERU ŠVÉDSKA V OBLASTI VÄSTERBOTTEN A MÁ 110 TISÍC OBYVATEL. JE TO MĚSTO STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ŢEN A MUŢŮ S POMĚRNĚ VYSOKÝM VZDĚLÁNÍM. MEZI NEJSILNĚJŠÍ SEKTORY ZDE PATŘÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE, MODERNÍ LESNICTVÍ, STROJÍRENSTVÍ A VÝZKUMNÁ BIOTECHNOLOGIE. .

Ţeny jsou důleţitou součástí pracovní síly města Umeå. Ve srovnání s ostatními evropskými regiony a velkoměsty má Umea dobré výsledky v zapojení ţen na trhu práce a na poli podnikání. Stejně jako v celém Švédsku se zde ţeny pohybují na trhu práce jiţ velmi dlouho. Zaměstnanost mezi muţi je vyšší neţ mezi ţenami, ale míra zaměstnanosti obecně se v posledních letech zvedla stejně u obou pohlaví. V roce 2004 pracovalo na plný úvazek 62,9 % ţen a 85,9 % muţů. V současnosti není hlavním problémem dostat ţeny na trh práce, ale vytvořit zaměstnání na celý úvazek a zrušit rozdíl v ohodnocení ţen a muţů, který je důsledkem nerovnosti pohlaví a sexuálního obtěţování na pracovišti. Umeå se svými 115 tisíci obyvateli zaznamenává stálý růst a očekávaný počet obyvatel v roce 2050 je 200 tisíc. Je tak jedním z mála severských měst, která se za posledních čtyřicet let rozrůstala, a zásadním faktorem v tomto procesu bylo zaloţení místní univerzity v roce 1965, kterou dnes navštěvuje 35 tisíc studentů. Umeå je hlavním městem oblasti Västerbotten, jeţ pokrývá osm procent rozlohy Švédska, a město patří mezi deset největších v zemi. Cílem města je udrţitelný rozvoj v oblasti sociální sféry, ekologie a ekonomiky. Horizontální cíle jako rovnost, dostupnost a zdraví veřejnosti jsou integrovány ve veškeré práci na rozvoji města. Umea se připojila k programu Závazky z Aalborgu (Aalborg Commitment) a má strategický akční plán pro rovnost pohlaví. Umeå se zúčastnila několika národních a mezinárodních hodnocení a získala nejvíc cen ze všech švédských měst. V roce 2009 vyhrála Evropskou cenu pro veřejný prostor a stejnou cenu obdrţela i od Organizace spojených národů. Přijíţdějí sem návštěvníci ze Švédska i z ciziny, aby studovali město a jeho inovativní řešení na poli rovnosti pohlaví, kultury, architektury atd. Umea je také Evropským městem kultury pro rok 2014.

Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce 37

Švédsko má dlouhou tradici silného veřejného sektoru, díky čemuţ se mohlo tolik ţen uplatnit na trhu práce a v péči o děti a seniory. V tomto sektoru se vytvořilo mnoho pracovních příleţitostí a v současné době v něm pracuje většina ţen z tohoto regionu, hlavně ve zdravotní péči, školství, péči o děti a administrativě. Zároveň to znamená, ţe je na výběr jen z malého počtu různých zaměstnanců a pracovní trh se tak zmenšil. To je samozřejmě hlavně dáno extrémní genderovou segregací (rozdělení na základě pohlaví) na pracovním trhu jak zde v Umea, tak v celém Švédsku. Vinu na tom mají i silné genderové stereotypy určující, co by muţi a ţeny „měli“ dělat. V současnosti je veřejný sektor privatizován a vytváří se nové úkoly na poli rovnosti pohlaví ve Švédsku. V Umea tento sektor zůstal veřejný, ale jeho zaměstnanci mohou například provozovat vlastní školky. Soukromé společnosti provozují kolem 20 procent zařízení péče o seniory ve městě. Jedná se o národní společnosti. Politickým heslem magistrátu je „Plný úvazek je právo a částečný je moţnost“. Zatím se jej nepodařilo splnit a mnoho lidí, většinou ţen, stále pracuje na částečný úvazek, protoţe jim více hodin nikdo nenabídne. V současnosti je velmi těţké vyţít s platem za částečný úvazek, takţe je to velký problém. Další problém jsou nízké penze, protoţe mnoho lidí pracuje na částečný úvazek velmi dlouhou dobu.

Rozvoj znalostní ekonomiky V regionu existují programy, které jednotlivcům nabízejí poradenství ohledně informačních technologií, ale nový průmysl ve městě nevyuţívá nové technologie ani znalostní ekonomiku. LSG (local support group – místní skupina na podporu dané věci) zjistila, ţe všichni členové této oblasti mají o změny zájem. Existuje zde i státní program půjček na pořízení počítačového vybavení a přístupu k internetu pro malé podniky, ale má pouze omezenou kapacitu. Nemůţe tak příliš zvýšit míru pouţívání technologií u nových podniků ve městě a vytvořit základnu pro přilákání těch podniků, které o něj mají zájem. Jsou zde dva problémy. Za prvé mají malé podniky potíţe získat jasné a úplné informace o všech zdrojích, které mohou získat, a za druhé je kapacita fondů na pokrytí základního

vzdělání v nových technologiích pro veřejný sektor omezená, coţ znamená, ţe vzdělávání je obecně jen na nízké úrovni a město nemůţe rozvíjet vědu a nové technologie. Ţeny mají přístup k některým kurzům pouze pro ţeny. Tyto kurzy jsou však omezené a na nízké úrovni.

Vyuţití dovedností ţen při podnikání Švédská vláda se silně zaměřuje na zvýšení míry podnikání ţen, takţe v současné době existuje několik státních programů na pomoc při financování rozjezdu podnikání a bylo jmenováno několik vyslanců pro podpory podnikání ţen. Stát nabízí zvláštní půjčky na zaloţení menších podniků, obvykle označované jako ţenské podniky, které jsou uţitečné, ale opět je zde otázka, proč by ţeny měly provozovat jen malé podniky. To je podle jednoho z členů LSG velmi typický dotaz. Faktem je, ţe ţeny si nedovolí půjčit spoustu peněz, méně riskují a tak dále nerozvíjejí své podnikání, nevytvářejí více pracovních příleţitostí atd. Na magistrátu se tímto ale nikdo přímo nezabývá a LSG se zajímá o návrhy na řešení těchto problémů. Jeden důleţitý aspekt je například muţská image termínu podnikatel a obecný přístup k němu, který je tak těţké změnit.

Zapojení politiky rovnosti pohlaví a obnovy Rovnost pohlaví je cílem vedení města. Úkolem této politiky v Umea je docílit toho, aby muţi i ţeny měli stejné moţnosti ovlivňovat společnost a svůj ţivot. Rovnost pohlaví by se měla prakticky zohledňovat ve všech fázích rozhodování a ve všech dokumentech magistrátu města (tzv. gender mainstreaming). Magistrát města má globální plán na rovnost pohlaví, za který zodpovídá personální oddělení města. Akční plán se má zabývat činnostmi a má širší perspektivu neţ plán rovnosti, který je vyvíjen za podpory oddělení pro rovnost. Tato dvě oddělení se doplňují, ale neměla by se zaměňovat. Akční plán přináší moţnost rozšíření rovnosti pohlaví do různých aktivit. Touha pracovat s těmito otázkami roste s úrovní vzdělání. Jednotlivci a organizace se rozvíjejí, kdyţ se do popředí postaví znalosti, zkušenosti a ţivotní podmínky muţů i ţen.

Prioritní změny 38 V Umea jsou členy LSG zástupci neziskových organizací, magistrátu, administrativy města, oblastní rady a obchodního partnera ALMI.

Zástupce magistrátu informoval o vysoké míře podpory zapojení ţen na trhu práce a oblastní rada spolu s obchodním partnerem byla přesvědčena, ţe nejvíce mohou přispět v oblastech rozvoje podnikání a propagace vědy a informačních technologií. Všichni však vnímali silnou potřebu změn ve všech oblastech.

Kdyţ členové skupiny zváţili, jaké zkušenosti mohou nabídnout ostatním partnerům v projektu WEED, vyjasnily se konkrétní oblasti kapacit. Byla do nich zahrnuta úroveň znalostí a zkušeností při realizaci programů na podporu sebedůvěry u ţen a na jejich zapojení do místní společnosti, poskytování systémů finanční podpory, rozvoj projektů gender mainstreamingu, realizaci globálních cílů rovnosti na místní a regionální úrovni a poskytování projektů zaměřených na vnímání genderových stereotypů a rolí pohlaví.

LSG určila klíčové priority, a sice potřebu překonat normy a genderové stereotypy podporou změny a za pomoci výměny svých nejlepších zkušeností. V diskusi s místními partnery a při velmi důleţitém průzkumu rovnosti pohlaví na trhu práce byly stanoveny další cíle.

Foto: Andreas Nilsson

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN Překonání norem a genderových stereotypů 39 Město Umea pracuje na místním plánu na překonání norem a genderových stereotypů podporou změn a za pomoci nejlepších zkušeností.

Řešení problémů Průzkumy ukazují, ţe genderovou segregaci (tj. rozdělení podle pohlaví) na trhu práce nelze vysvětlovat biologickými rozdíly mezi pohlavími nebo preferencemi jednotlivců. Jde o důsledek struktury diskriminující a segregující na základě pohlaví, která panuje na trhu práce a která vede ke stereotypním genderovým vzorcům omezujícím moţnosti a příleţitosti jak ţen, tak muţů. Místní akční plán města Umea bojuje s problémem segregace na trhu práce na základě pohlaví. Na takovém trhu práce ţeny a muţi do značné míry pracují v různých sektorech, mají různé profese a zastávají různé funkce. Obecně platí, ţe muţi mají lépe placenou práci a vyšší status neţ ţeny. Muţi také zastávají většinu vlivných pozic ve většině profesí, například pozice výkonného ředitele (CEO) nebo vedoucího. Cíle a úkoly Klíčové cíle plánu spočívají v překonání norem a genderových stereotypů podporou změn a za pomoci výměny nejlepších zkušeností. Cíle byly stanoveny v diskusi s místními partnery a při velmi důleţitém průzkumu rovnosti pohlaví na trhu práce. Globálním úkolem genderově rovnoprávného trhu práce je zajistit, aby ţeny i muţi měli stejný přístup ke všem druhům práce a funkcím, včetně soukromého podnikání. Časový plán návrhu První akcí je projekt nazvaný Norma, který dle plánu začne v listopadu roku 2010. Zbývající akce jsou rovnoměrně rozvrţeny do období od roku 2010 do roku 2014. Navrţené kroky Cílem těchto kroků je zapracovat na změně hlavního problému genderové segregace, tj. na normách a strukturách na trhu práce, které straní muţům. Následující navrţené kroky se zabývají různými úhly daného problému (stále se na nich pracuje). Projekt: Norm Storm (útok na normy)

Překonání norem a genderových stereotypů na trhu práce. Kampaň: Genderové hranice Zrušení genderových stereotypů ve vzdělávání a na trhu práce skrze zvýšení povědomí o daném problému a povzbuzováním ţen, muţů, děvčat a chlapců k prolomení těchto norem. Analýza: Růst při rovnosti pohlaví? Genderová analýza regionálních plánů rozvoje a ekonomického růstu. Kampaň: Neviditelná podnikatelka Změna přístupu a překonání předsudků podnikajícím ţenám.

vůči

Kampaň: Vzájemná zodpovědnost Podpora rovnosti pohlaví formou otcovské dovolení a podpory pro muţe, aby se zhostili své zodpovědnosti za rodinu a domácnost. Kampaň: Muţi za rovnost pohlaví Tvorba sítě, ve které muţi na vedoucích funkcích pracující pro rovnost pohlaví mohou dále předat své zkušenosti a inspirovat ostatní. Projekt: Nabírání zaměstnanců podle politiky rovnosti pohlaví Vytvoření sloţky se strategickými radami pro podniky a podnikatele, aby nabírali zaměstnance ve stylu rovnosti pohlaví. Podpora a ukázka dobrých příkladů. Pokračování akčního plánu Vytvoření databáze či webových stránek pro prezentaci akčního plánu spolu s kontaktními informacemi pro všechny místní partnery a informování o dobrých a špatných zkušenostech a výsledcích daných činností. Na těchto stránkách by se také mělo objevit hodnocení výsledků činností. Zainteresované strany Řešení jsou zaloţena na zkušenostech našich místních partnerů: - magistrát města Umeå - administrativní rada oblasti Västerbotten - region Västerbotten - vyslanci pro podporu podnikání ţen - Leia accelerator (pro podnikání za rovnosti pohlaví)

40

- Swedish business (zájmová organizace) - úřad práce - obchodní komora oblasti Västerbotten - asociace Sami v Umeå - obchodní partner Almi (poradenství a vzdělávání) - univerzita v Umeå Další kroky Klíčové cíle plánu spočívají v překonání norem a genderových stereotypů podporou změn a za pomoci výměny nejlepších zkušeností. Cíle byly stanoveny v diskusi s místními partnery a při velmi důleţitém průzkumu rovnosti pohlaví na trhu práce. Jak mezinárodní forma práce přispěla k realizaci místního akčního plánu? Tato forma práce sehrává důleţitou roli a poskytuje nám příleţitost sdílet nápady a učit se jeden od druhého. Třeba příklad „one stop shop“ a studijní návštěva v TNW2 nám pomohla podívat se na svou práci z jiné perspektivy a byla ukázkou nových inovativních způsobů pouţití inkubátorů.

Kontakt: Helene Brewer Senior officer gender equality Utvecklingsavdelningen/Department of Development Umeå kommun, Sweden E-mail: [email protected]

„Přestoţe mají ţeny na trhu a v politice jiný stupeň svobody a moţností, stále vidíme, ţe omezená práva z důvodu podobných patriarchálních struktur se potřebují reformovat a změnit, ať uţ ve Švédsku, Španělsku nebo kdekoli jinde. Zde v Umea se snaţíme věci měnit a projekt WEED je součástí této práce. Obecný cíl vedení města v politice rovnosti pohlaví zní takto: Ţeny a muţi mají mít stejná práva utvářet společnost a svůj ţivot. Rovnost pohlaví má být součástí procesu rozhodování v organizaci.“ Tamara Spiric, primátorka města Umea

41

WEED – zkratka pro anglický název Ţeny, podnikání a zaměstnání v místním rozvoji. Vydavatelství a distribuce: Město Celje -Javni zavod Socio Kocenova ulica 8 SI 3000 Celje Tel.: +386 3 492 40 42 Fax.: +386 3 492 40 45 Tato broţura je vydávána v rozsahu těchto měst: Amiens, Alzira, Crotone, Enna, Karvina, Santiago de Compostela, Umeå a Celje. Vedení: Javni zavod Socio, Celje Suzi Kvas Hlavní odborník: profesorka Gill Scottová Celková koordinace: Alenka Vodončnik Komise: Jose Manuel Gonzalez Valls, Alzira Marie Boulanger, Amiens Marjeta Vodončnik, Celje Maria Dragonetti, Crotone Aurelio Dugoni, Enna Šarka Kubicova, Karviná Fernando Pineiro Lameiro, Santiago de Compostela Helene Brewer, Umeå Překlad: Zavod VENDI Tisk:Grafostik d.o.o. Návrh: Inštitut inovativnega ţivljenja První edice: 1 000 výtisků Celje, 2011 Všechna práva vyhrazena. Přetisk i pouhých úryvků povolen pouze se souhlasem vydavatele.

URBACT je evropský výměnný a vzdělávací program podporující udrţitelný rozvoj města. Program umoţňuje městům spolupracovat a rozvíjet řešení velkých urbanistických úkolů a znovu potvrzuje klíčovou roli, kterou města hrají tváří v tvář čím dál sloţitějším úkolům společnosti. Program napomáhá městům přijít na pragmatická nová a udrţitelná rozhodnutí, ve kterých se integrují

ekonomické,

společenské

a

enviromentální rozměry. Díky tomuto programu mohou města navzájem sdílet dobré zkušenosti a ponaučení se všemi odborníky na urbanistickou politiku v Evropě. Programu URBACT se účastní 300 měst, 30 zemí a 5 000 aktivních účastníků.

www.urbact.eu/weed