Vztah nezaměstnanosti zdravotně postižených osob a celkové nezaměstnanosti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie

Vztah nezaměstnanosti zdravotně postižených osob a celkové nezaměstnanosti Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Marcel Ševela, Ph.D.

Jana Pavlíková

Brno 2011

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Marcelovi Ševelovi, Ph.D. za jeho odborné cenné rady a konzultace, které mi poskytl při zpracování této bakalářské práce. Děkuji také Úřadu práce Třebíč za poskytnutí veškerých informací, materiálů a zejména za jejich ochotu a spolupráci.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vztah nezaměstnanosti zdravotně postižených osob a celkové nezaměstnanosti“ vypracovala samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 5.1.2011

__________________

Abstract Pavlíková, J. The relation between the unemployment of people with handicap and total unemployment. A bachelor’s thesis, Brno, 2010. This bachelor’s thesis focuses on the relationship between the unemployment of people with disabilities and total unemployment. The theoretical part maps work opportunities for people with disabilities. It also deals with the labor market in general and the policy of employment. The practical part of this thesis compares the unemployment rate of people with disabilities to the total unemployment rate. It also investigates the extent to which the unemployment of both groups is influenced by the achieved degree of education. It further compares the unemployment of women and men with disabilities to total unemployment of women and men according to gender. Active policy of employment is also described here, such as requalification courses and sheltered workshops. The last chapter of this thesis examines the influence of GDP on employment of both groups, and also the relationship between the unemployment of people with disabilities and total unemployment. Keywords Labor market, unemployment, person with disabilities, sheltered workshop, education, district Vysocina.

Abstrakt Pavlíková, J. Vztah nezaměstnanosti zdravotně postižených osob a celkové nezaměstnanosti. Bakalářská práce, Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá vzájemnými vztahy nezaměstnanosti zdravotně postižených osob a celkovou nezaměstnaností. Teoretická část především poukazuje na možnosti a pracovní uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce. Dále se zabývá trhem práce obecně a politikou zaměstnanosti. Praktickou část tvoří porovnání míry nezaměstnanosti zdravotně postižených osob a míry celkové nezaměstnanosti. Také zkoumá, jaký vliv má na nezaměstnanost obou sledovaných skupin dosažené vzdělání a dále je v této práci porovnána nezaměstnanost podle pohlaví zdravotně postižených žen a mužů s celkovou nezaměstnaností žen a mužů. Je zde také poukázáno na aktivní politiku zaměstnanosti, jako jsou rekvalifikace a chráněné dílny. Poslední kapitola zkoumá, jak velký vliv má na zaměstnanost změna HDP u obou sledovaných skupin a jaká je závislost mezi nezaměstnanosti ZPO a celkovou nezaměstnanosti. Klíčová slova Trh práce, nezaměstnanost, zdravotně postižená osoba, chráněná dílna, vzdělání, kraj Vysočina.

Obsah 1

ÚVOD

-8-

2

CÍL A METODIKA

-9-

3

TEORETICKÁ ČÁST

- 11 -

3.1 Vymezení pojmů .................................................................................- 11 3.1.1

Osoby se zdravotním postižením.................................................- 11 -

3.1.2

Zdravotní postižení ......................................................................- 11 -

3.2 Možnosti zařazení osob se ZP na trhu práce ..................................... - 12 3.2.1

Rekvalifikace ............................................................................... - 13 -

3.2.2

Chráněná pracovní dílna............................................................. - 13 -

3.3 Pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením ..................... - 14 3.3.1

Úloha úřadu práce při zaměstnávání ZPO ................................. - 15 -

3.3.2

Pracovní rehabilitace .................................................................. - 15 -

3.4 Trh práce ............................................................................................ - 16 3.4.1

Trh práce ..................................................................................... - 16 -

3.4.2

Poptávka po práci........................................................................ - 16 -

3.4.3

Nabídka práce ............................................................................. - 17 -

3.4.4

Nezaměstnanost.......................................................................... - 17 -

3.4.5

Míra nezaměstnanosti ................................................................ - 18 -

3.4.6

Nezaměstnanost ZPO.................................................................. - 19 -

3.4.7

Dlouhodobá nezaměstnanost ZPO a vzdělání ............................ - 19 -

3.4.8

Skrytá nezaměstnanost ...............................................................- 20 -

3.5 Politika zaměstnanosti.......................................................................- 20 4

PRAKTICKÁ ČÁST

- 22 -

4.1 Charakteristika kraje Vysočina ..........................................................- 22 4.2 Porovnání míry nezaměstnanosti ZPO a celkové nezaměstnanosti..- 23 4.3 Vymezení ukazatelů používaných ke sledování situace na trhu práce ZPO ........................................................................................... - 27 4.3.1

Podle pohlaví............................................................................... - 27 -

4.3.2

Rekvalifikace ...............................................................................- 28 -

4.3.3

Vzdělání....................................................................................... - 31 -

4.3.4

Podle stupně postižení ................................................................ - 35 -

4.4 Analýza způsobů řešení nezaměstnanosti ZPO .................................- 36 4.5 Měření citlivosti zaměstnanosti na změnu HDP ...............................- 40 5

ZÁVĚR

- 46 -

6

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

- 47 -

7

SEZNAM ZKRATEK

- 49 -

8

LITERATURA

- 50 -

1 ÚVOD Obecně se o trhu práce říká, že je to především trh lidí. A to všech ekonomicky aktivních občanů, mezi které patří i lidé se zdravotním postižením. V pracovním procesu nejsou jen zaměstnanci, ale i majitelé firem a živnostníci, jejichž příjem je závislý na tom, jak firma prosperuje. Na trhu práce však dochází k negativnímu fenoménu, kterému říkáme nezaměstnanost. Je to ekonomický a sociální jev, který byl a vždycky bude součástí existence populace. Nezaměstnaností trpí mnoho lidí a to jak zdravých osob, tak i osob, které mají nějaké zdravotní postižení. Tyto osoby mají obecně menší šanci sehnat práci. Jejich postižení je kolikrát natolik omezuje, že nemůžou vykonávat jakoukoli profesi. V době výběru tématu bakalářské práce jsem měla rozhovor se svoji kamarádkou, která je zdravotně postižená, kde jsme probírali její možnosti uplatnění na trhu práce. Dozvěděla jsem se od ní, že problém nezaměstnanosti ZPO se objevuje v mnohé literatuře a statistikách, ale pouze v obecné rovině. Proto jsem se rozhodla na toto téma vypracovat hlubší analýzu a porovnání možností ZPO, oproti zdravým občanům z různých hledisek. Pomocí korelační analýzy bude měřena citlivost nezaměstnanosti ZPO a nezaměstnanosti všech osob v závislosti na změnu HDP. Výrazné změny v přístupu k pohybově postiženým, nemocným a starým lidem se odehrály za feudalismu. V této době o ně začali pečovat jednotlivci a dobročinné instituce v azylových zařízeních. V období humanismu se začaly poprvé projevovat humanitární ideje ve vztahu k tělesně handicapovaným. A také se začaly projevovat požadavky na vzdělání tělesně postižených lidí. Už J. A. Komenský prosazoval, že na vzdělání má právo každý, bez jakéhokoliv rozdílu. Počátkem 20. století se jak u nás, tak i v zahraničí začaly projevovat snahy o vzdělání tělesně a zdravotně postižené mládeže, které postupně přecházely od požadavku všeobecného vzdělání k úsilí o odborné vzdělání až k přípravě na povolání. Jedná se o to, aby i lidé, kteří jsou omezeni ve své pracovní činnosti zdravotním handicapem, měli možnost se uplatnit na trhu práce. V dnešní době jsou těžce postižené osoby umístěny do tzv. ústavů pro zdravotně postižené. Současný stav v ústavech a jejich samotné prostředí je mnohem příjemnější. Pominula doba nemocničního vzhledu a zařízení sociální péče mají ve větší míře domácký charakter. Péče o postižené se zlepšila i ze strany státu, který poskytuje zdravotně postiženým mnoho dávek ke kompenzaci obtíží vzniklých v důsledku jejich handicapu. Společnost by si měla uvědomit, že i osoby zdravotně postižené mají právo na normální život a nikdo by jim toto právo neměl odpírat. Problematiku nezaměstnanosti popisuje a analyzuje mnoho autorů, ale nezaměstnaností ZPO se zabývají většinou jen okrajově. Literatura zabývající se porovnáním nezaměstnanosti ZPO oproti celkové nezaměstnanosti a analýzou vztahu obou skupin nebyla nalezena.

-8-

2 CÍL A METODIKA Cílem této bakalářské práce je poměřit sílu vztahu nezaměstnanosti ZPO a celkové nezaměstnanosti. A to pomocí vypočtené citlivosti zaměstnanosti v závislosti na změnu HDP u obou sledovaných skupin a na základě těchto výsledků bude provedena korelační analýza, podle které bude určena závislost nezaměstnanosti ZPO a celkové nezaměstnanosti. Přes obsáhlost tohoto tématu, je snahou stručné pojednání z teoretického i praktického hlediska. Výchozím bodem této práce bylo prostudování literatury, která se zabývá problematikou zdravotně postižených osob. Základem pro citace byly použity normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Záměrem je zjištění vztahu nezaměstnanosti zdravotně postižených osob v porovnání s celkovou nezaměstnaností. Do jaké míry se od sebe tyto dvě skupiny liší. Dále bude prozkoumáno, jak zdravotně postižené osoby využívají rekvalifikace a zda jim vůbec ulehčí situaci při hledání zaměstnání podle údajů, které uvádí MPSV. Bude také provedena analýza, která se bude zabývat nezaměstnaností zdravotně postižených osob podle stupně vzdělání. Cílem je zjistit, zda dosažené vzdělání, které tyto osoby získají, jim pomáhá při uplatnění na trhu práce. Pro toto zjištění byly použity data z Úřadu práce v Třebíči. Také v této práci bude poukázáno, jak moc se dařilo realizovat nová pracovní místa pro občany se zdravotním postižením v chráněných dílnách a pracovištích pomocí údajů, které uvádí MPSV. Závěrem bude sledování citlivosti zaměstnanosti zdravotně postižených osob v porovnání s citlivostí celkové zaměstnanosti. Cílem bude zjistit a porovnat, jak velký vliv má na zaměstnanost změna HDP u obou sledovaných skupin a také, jaká je závislost mezi nezaměstnanosti ZPO a celkovou nezaměstnaností. V praktické části bude nejprve charakterizován kraj Vysočina. Po té bude zkoumána situace nezaměstnanosti zdravotně postižených osob, jak moc se liší od celkové nezaměstnanosti. Pro získání dat byly využity především analýzy o stavu a vývoji trhu práce v kraji Vysočina a konzultace na Úřadě práce v Třebíči, dále také oficiální statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu. Při zpracování dat byly použity znalosti získané studiem mikroekonomie a makroekonomie, dále také program Microsoft Word a Microsoft Excel a s pomocí matematických a statistických metod následně byla data vyhodnocena. Pro měření citlivosti zaměstnanosti byl použit ukazatel, jehož konstrukce je založena na principu měření citlivosti (elasticity) a hodnoty takto získané nám udávají, o kolik procent se změní počet zaměstnaných osob, jestliže se změní HDP o 1%.

ε=

L1 − L0 HDP1 − HDP0 : L1 + L0 HDP1 + HDP0

Kde:

-9-

• • • •

L0 počátečný počet zaměstnaných osob, L1 počet zaměstnaných osob po změně, HDP0 počáteční stav HDP, HDP1 stav HDP po změně.

Vypovídající schopnost vzorečku je do značné míry omezena, protože bychom museli předpokládat podmínku ceteris paribus (za jinak stejných podmínek), k čemuž v tomto případě rozhodně nedochází. Jde nám zejména o srovnání hodnot zdravotně postižených osob a osob všech, nikoliv o konkrétní hodnoty. Hodnoty HDP, které jsou při výpočtu použity jsou převzaty z ročenky ČSÚ „Regionální účty 2008“. Hodnoty reálného HDP jsou očištěny o inflaci a jako základna je v tabulce ČSÚ rok 1995, ke kterému jsou hodnoty přepočteny. Cílem je srovnat citlivost zaměstnanosti zdravotně postižených osob a osob všech. Lze pro výpočet citlivosti použít různá data jako například porovnat vývoj míry nezaměstnanosti v obou skupinách s mírou růstu reálného HDP. Ale v této práci jde o porovnání změn v počtu zaměstnaných osob a změnu v HDP, k čemuž je použit konvenčně používaný vzorec pro výpočet elasticity, zde aplikovaný na předmět našeho zájmu. Ukazatel míra nezaměstnanosti byla v bakalářské práci také použita v kapitole 4.2. Tato kapitola porovnává míru celkové nezaměstnanosti a nezaměstnanosti ZPO. Výstupem této kapitoly je porovnání těchto nezaměstnaností. Z důvodu rozšíření informací o této problematice byl použit ukazatel elasticity zaměstnanosti, aby bylo možné vyjádřit vztah různých zaměstnaných na změnu HDP. Protože elasticita měří vztah mezi 2 veličinami, tak na základě jejich výsledků lze určit, jak moc se zaměstnanost mění při změně HDP. Závěrem této práce bude provedena korelační analýza, kde bude vypočten index determinance a index korelace a na základě jejich výsledků, bude poměřena pružnost vztahu nezaměstnanosti ZPO a celkové nezaměstnanosti. Na závěr praktické části jsou výsledky interpretovány a pro snadnou orientaci a přehlednost uvedeny v tabulkách a grafech. Na základě výsledků je analyzována situace nezaměstnanosti zdravotně postižených osob a celkové nezaměstnanosti.

- 10 -

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Vymezení pojmů V této části jsou definovány základní pojmy, které jsou pro tuto práci stěžejní a je důležité si je objasnit a pochopit, protože se s nimi bude dále pracovat. Jedná se především o osoby se zdravotním postižením a zdravotní postižení. 3.1.1 Osoby se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením jsou definovány v § 67 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jako fyzické osoby, které jsou: • uznány plně invalidními orgánem sociálního zabezpečení, • uznány částečně invalidními orgánem sociálního zabezpečení, • uznány zdravotně znevýhodněnými podle rozhodnutí úřadu práce. Dále za zdravotně znevýhodněnou osobu podle tohoto zákona se považuje fyzická osoba, „která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu“ (MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2009, s. 50). V pedagogickém pojetí se za postiženou osobu považují všechny děti, mladí lidé a dospělí, kteří jsou ve studiu, v komunikaci, řeči a v sociálním chování natolik omezeni, že jejich život ve společnosti je podstatně ztížen oproti zdravým lidem (PIPEKOVÁ, 2006). 3.1.2 Zdravotní postižení Zdravotně postižení lidé mají stejná práva jako všichni ostatní občané. I Evropská unie si je vědoma potřeby věnovat se otázkám týkající se zdravotně postiženým zvláštní pozornost, aby mohli tato práva využívat. Je tedy hlavním cílem umožnit zdravotně postiženým plnit svou občanskou úlohu, přijímat občanskou odpovědnost a mít stejné možnosti a kontrolu nad svým životem jako lidé bez zdravotního postižení. Zdravotní postižení bylo dříve považováno za něco strašného. Bylo považováno za tragédii, která tyto „oběti“ postihla. Tento postoj neovlivnil jen každodenní život osob se zdravotním postižením, ale zasáhl a ovlivnil i oblast sociální politiky a to tak, že se snažilo těmto lidem poskytnout nějaké odškodnění za to, co se jim stalo a vynahradit jim jejich utrpení. Pojem zdravotní postižení už se neobjevoval pouze v oblasti medicíny a psychologii, ale také se zaměřil na vzájemné působení mezi sociálním prostředím a zdravotním stavem jedince (VYSOKAJOVÁ, 2000).

- 11 -

Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) stanovila, pro přesnější vymezení zdravotního postižení, mezinárodní klasifikaci poruch, omezení a handicapů. Definuje zde následující pojmy: • Porucha (Impairment) „je jakákoliv ztráta nebo abnormalita psychické, filozofické nebo anatomické stavby či funkce“ (VYSOKAJOVÁ, 2000, s. 23). Především jde o vnější projev bez ohledu na skutečný dopad na funkční schopnosti postiženého či jeho začlenění do běžného sociálního a pracovního prostředí (VYSOKAJOVÁ, 2000). • Omezen (Disability) „je jakékoli omezení nebo ztráta schopnosti vykonávat činnost způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka považován za normální“ (VYSOKAJOVÁ, 2000, s. 24). • Postižení (Handicap) „je omezení vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální“ (VYSOKAJOVÁ, 2000, s. 23). Je subjektivním pocitem znevýhodnění zdravotně postiženého člověka v konkrétních sociálních situacích (VYSOKAJOVÁ, 2000). Mezinárodní klasifikace (IC IDH) mimo jiné zavedla i nové označení stupňů pro mentální postižení. Místo dosavadní klasifikace podle stupně snížení intelektu a zařazení do pásem z hlediska výše IQ (debilita, imbecilita, idiocie), zavádí nové označení, které vychází z posouzení zachovaných schopností a dovedností a rozlišuje mírnou, lehkou, střední, těžkou a hlubokou mentální retardaci. Zdravotní postižení lze vymezit i jiným způsobem, např. jako „stav trvalého a závažného snížení funkční schopnosti v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady“ (VYSOKAJOVÁ, 2000, s. 25).

3.2 Možnosti zařazení osob se ZP na trhu práce Zdravotně postižení lidé patří spolu s dalšími rizikovými skupinami, jako jsou například absolventi, ženy a mladiství, kteří mají problémy s uplatněním na trhu práce. Dalo by se říct, že jsou do značné míry odkázáni na pomoc státu. Stát vytváří různé legislativní opatření a nástroje politiky zaměstnanosti na podporu zaměstnanosti těchto skupin lidí. Každý nezaměstnaný člověk se zdravotním postižením je na trhu práce znevýhodněn jiným typem postižení a musí čelit jiným bariérám přístupu na tento trh. Na potřeby těchto lidí by měla individuálně reagovat i aktivní politika zaměstnanosti a opatření na trhu práce (PIPEKOVÁ, 2006). Pro začlenění zdravotně postižených osob na trh práce se v současné době v České republice využívají nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) například: • rekvalifikace, • chráněné dílny.

- 12 -

3.2.1 Rekvalifikace Může se stát, že kvalifikaci, kterou člověk má, nemůže v současnosti využít. Jedním z možných způsobů řešení takové situace je získání nových dovedností a znalostí pro další zaměstnání nebo pro zvýšení zaměstnanosti a tou je rekvalifikace. Rekvalifikací se podle § 108 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rozumí získání nové kvalifikace a prohloubení, zvýšení nebo rozšíření dosavadní kvalifikace. Za rekvalifikaci považujeme i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která doposud nezískala žádnou kvalifikaci. Podle § 108 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti může rekvalifikaci provádět pouze: • „zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona“, • „zařízení s akreditovaným vzdělávacím digramem podle zvláštního právního předpisu“, • „škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního právního předpisu“, • „zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu“. Rekvalifikace je především určena pro dospělé osoby, které už sice nějakou kvalifikaci mají, ale následkem úrazu, který utrpěli, už svoji profesi nemohou nadále vykonávat. Lidé se rekvalifikují také i proto, že v jejich oboru vzrostly odborné nároky a požadavky, které si musejí doplnit, aby danou profesi mohli nadále vykonávat. Dále často rekvalifikaci využívají i středoškoláci se zdravotním postižením, kterým absolvování střední školy nedalo tolik znalostí, aby je mohli uplatnit v praxi. Často se také stává, že na trhu práce už není nějaká profese tolik atraktivní, tak aby se člověk uplatnil, musí se rekvalifikovat na profesi jinou (VOTAVA, 2003). Dalo by se tedy říct, že tento nástroj aktivní politiky využívají všechny osoby, které mají problém se uplatnit na trhu práce. 3.2.2 Chráněná pracovní dílna Podle § 76 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je pracoviště zaměstnavatele, které je přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením na základě dohody s úřadem práce, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců. Musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na její zřízení poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Tento příspěvek činí stejnou výši jako příspěvek pro chráněné pracovní místo. I podmínky pro poskytnutí tohoto příspěvku jsou shodné. Pro každou osobu se zdravotním postižením se hledá nejvhodnější místo podle jeho schopností a dovedností. Režim chráněných dílen je upraven podle

- 13 -

zdravotního stavu zaměstnanců s výrazným zohledněním individuálního přístupu. Chráněné dílny slouží především k tréninku pracovních dovedností, pracovního režimu a práce v kolektivu. Smyslem pracovní rehabilitace v chráněných dílnách je průprava pro práci v nechráněných podmínkách. (PIPEKOVÁ, 2006).

3.3 Pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením V této části jsou popsány možnosti uplatnění osob se zdravotním postižením, které se v dnešní době řeší mnohem více než dřív. Vzhledem k tomu, že ne každý člověk má to štěstí, že je úplně zdráv, tak denně potkáváme velké množství lidí s menším či větším postižením. Ovšem i tito lidé dokáží zastat v zaměstnání spoustu práce. Navíc pro řadu zaměstnavatelů může být určitou výhodou, respektive nemusí být bariérou, tyto občany zaměstnávat, neboť může získat příspěvky a dotace na zaměstnání osob se zdravotním postižením. Profesní příprava pro budoucí povolání a možnosti následného uplatnění osob se zdravotním postižením se stávají diskutovaným tématem. V dnešní době nejde jen o zajištění vzdělávání této skupiny osob, ale i především o jejich budoucí uplatnění na trhu práce. Počet dětí se závažným postižením v rámci speciálního školství stoupá, proto je nutné rozvíjet strategie vedoucí k jejich integraci spojenou s možností uplatnění na trhu práce. Součástí komplexní péče je podpora vzdělávání těžce zdravotně postižených s cílem nabídnout těmto osobám další možnosti podpory. Je nutné v této oblasti zabezpečení legislativní, materiální spolu s ucelenou vzdělávací nabídkou, která by odpovídala právě potřebám osob s těžkým zdravotním postižením. Také je vždy nutné pojímat interakci mezi sebou, jejím postižením, okolím prostředí a aktivitou (PIPEKOVÁ, 2006). Světová zdravotnická organizace uvádí následující definici: „individuální fungování ve specifických doménách je vzájemnou interakcí nebo komplexním vztahem mezi zdravotními podmínkami a kontextuálními faktory (prostředí a individuální charakteristiky)“ (PIPEKOVÁ, 2006, s. 219).

Obr. 1

Profesní dráha těžce zdravotně postižených (PIPEKOVÁ, 2006, s. 219)

- 14 -

3.3.1 Úloha úřadu práce při zaměstnávání ZPO „Při zaměstnávání osob se zdravotním postižením hrají svou úlohu i úřady práce. Ty podle zákona o zaměstnanosti uplatňují tyto koncepce: • poskytují příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, • ukládají zaměstnavatelům povinnost obsazovat volná rasovní místa vymezená pro občany se zdravotním postižením pouze těmito občany, • poskytují poradenské, informační a další služby o volbě povolání, • zabezpečují přípravu pro pracovní uplatněné a o jejím absolvování vhodné pracovní uplatnění občanům se zdravotním postižením, • vyžadují od zaměstnavatelů seznamy pracovních míst vhodných pro tyto občany, • zabezpečují pracovní rehabilitaci, • vedou evidenci uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (identifikační údaje, omezení v možnostech pracovního uplatnění, o pracovní rehabilitaci atd.), • zřizují a spravují výcviková střediska pro občany se zdravotním postižením“ (PIPEKOVÁ, 2006, s. 173). Podle § 78 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dostává zaměstnavatel příspěvek na podporu zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a to v případě, že zaměstnává víc než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Tento příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které odvedl za sebe zaměstnavatel z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč. Tento příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši a podobně. Pokud tuto povinnost nesplníme, jde o porušení rozpočtové kázně. Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, poskytne se příspěvek tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. 3.3.2 Pracovní rehabilitace Osoby se zdravotním postižením mají podle § 69 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti právo na pracovní rehabilitaci, kterou zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Je to souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti

- 15 -

zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, dále zahrnuje přípravu jak teoretickou, tak i praktickou a podobně. Pracovní rehabilitace obecně umožňuje osobám se zdravotním postižením získat a zachovat si vhodné zaměstnání a tím napomoci k jejich začlenění do společnosti.

3.4 Trh práce V této části je definovaná poptávka a nabídka práce a faktory, které je ovlivňují. Dále nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti, která má na člověka velký vliv pro hledání dalšího zaměstnání. 3.4.1 Trh práce Prací můžeme rozumět cílenou činnost člověka nebo skupiny lidí, která vede k vytvoření určité hodnoty, jež má hospodářský význam. Obecně nás v souvislosti s prací zajímá hlavně její množství a kvalita, která závisí na duševních a fyzických schopnostech (HŘEBÍK, 2008). Trh je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou, kde nabízejí zaměstnavatelé pracovníkům mzdu, což je odměna za práci v pracovně právním vztahu, vyplacena zpravidla v pravidelném časovém intervalu například měsíčně. Můžeme tedy říci, že domácnosti práci nabízí a firmy tuto práci poptávají a to tak, že domácnosti nabízejí počet hodin práce neboli pracovních jednotek a zaměstnavatelé poptávají práci a to pracovní služby, které domácnosti vykonávají. 3.4.2 Poptávka po práci Poptávka po práci závisí na poptávce spotřebitelů po finálních statcích, které pomocí práce vyrábí. Při nákupu práce se firmy orientují podle nákladů, které musí vynaložit a podle výnosů, které jim přináší. Firma nacházející se v rovnováze a zároveň maximalizující zisk zaměstnává pracovníky až do bodu, kdy příjem z mezního produktu práce je právě roven mezním nákladům práce. Poptávka po práci je závislá na výši mzdové sazby, proto se potom z tohoto hlediska mezní náklady práce rovnají mzdové sazbě a firmy zvyšují poptávku po práci až do okamžiku vyrovnání příjmu z mezního produktu práce se mzdovou sazbou. Příjmem z mezního produktu práce se rozumí, dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby. Naopak mezní náklady práce je mzda (mzdová sazba) a je to částka, o kterou vzrostou celkové náklady dané firmy při nájmu dodatečné jednotky (JÍROVÁ, 1999). Poptávku po práci ovlivňují i jiné faktory a to tak, že změna jednoho tohoto faktoru, vyvolá, že se poptávka po práci buď zvýší a posune doprava, nebo naopak sníží a posun této křivky bude doleva (JÍROVÁ, 1999).

- 16 -

Podle JÍROVÉ (1999) hlavními determinantami poptávky po práci jsou: • cena práce charakterizována mzdovou sazbou, • poptávka po produkci a cena práce, • ceny vstupů (kapitál, půda), • očekávané budoucí tržby, • disponibilní přebytečná pracovní síla. 3.4.3 Nabídka práce Nabídkou práce se rozumí počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici nebo počet hodin odpracovaných při výdělečné činnosti. Podmiňuje ji jak bohatství společnosti, tak i životní úroveň jednotlivců (JÍROVÁ, 1999). Člověk se často rozhoduje mezi volným časem a prací. A to tak, že přemýšlí, zda má, nebo nemá pracovat. Rozhoduje se mezi volným časem a statky, které by si mohl za danou mzdu koupit. Otázkou však je, jaká je cena volného času. Mohly bychom říct, že je to ušlá mzda, kterou by mohl člověk dostávat, kdyby místo volného času pracoval. Z toho vyplývá, že mzda je vlastně cenou volného času. Proto je nabídka práce závislá na výši mzdové sazby a na mezní újmě z práce spojené s obětováním volného času. Při růstu mzdové sazby dochází k tomu, že spotřebitel nabízí více práce, neboť každá další hodina práce přináší více důchodu, ze kterého plyne větší užitek z výrobků a služeb. Vysoká mzdová sazba (za předpokladu, že se ceny výrobků a služeb nemění) způsobuje, že se zvyšují reálné důchody a volba spotřebitele se mění ve prospěch volného času (JÍROVÁ, 1999). Při nižší mzdové sazbě (kdy je pozitivně skleněná křivka individuální nabídky práce) převládá tzv. substituční efekt, který způsobuje, že při zvýšení mzdové úrovně se zájem o práci zvyšuje, tedy nabídka práce roste. Naopak při vyšší mzdové sazbě (kdy je sklon individuální nabídky práce negativní) převládá tzv. důchodový efekt, která má za následek, že při vyšších mzdách si člověk může dovolit více volného času a nabídka práce tedy klesá (JÍROVÁ, 1999). Podle JÍROVÉ (1999) hlavními determinantami nabídky práce jsou: • • • • • •

reálné mzdy, majetek, mimopracovní příjmy (vládní transfery), demografický vývoj (pohlaví, věková struktura obyvatelstva), míra ekonomicky aktivního obyvatelstva, úroková míra.

3.4.4 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je v současné době jeden z největších problémů vlády v každé zemi. Týká se všech lidí a to bez ohledu na věk a vzdělání. V dnešní době představuje v mnoha zemích závažný makroekonomický problém. Nebyla prozatím prokázána příčinná souvislost mezi výší

- 17 -

nezaměstnanosti a ekonomickou vyspělostí země, protože s nezaměstnaností se potýká jak řada zemí hospodářsky slabších, tak i některé vyspělé státy. Důsledky nezaměstnanosti jsou makroekonomické i mikroekonomické. V zemi, která nevyužívá své pracovní zdroje v optimální míře, dochází ke ztrátám v hrubém produktu, klesá ekonomická efektivnost a naopak roste sociální napětí (JUREČKA, JÁNOŠÍKOVÁ, 2009). BUCHTOVÁ (2002) nezaměstnanost ve své publikaci charakterizuje jako významnou poruchu, která je společností vnímána jako sociální a politický problém. Dále také uvádí, že pro posouzení role vlády a sledovaných záměrů v oblasti zaměstnanosti je nutno rozeznávat plnou zaměstnanost a přirozenou míru nezaměstnanosti. Kde spolu tyto oba pojmy úzce souvisí a odrážejí shodný stav v ekonomice. Historicky výchozím z pojmů je pojem plná zaměstnanost, který není vždy užíván jednotně, ale vyjadřuje úroveň zaměstnanosti, při níž neexistuje nebo je zanedbatelná nedobrovolná nezaměstnanost. Vývoj na trhu práce je potřeba neustále zkoumat a sledovat. K tomuto sledování se používá jeden ze základních ukazatelů na makroekonomické úrovni, kterému říkáme míra nezaměstnanosti(JUREČKA, JÁNOŠÍKOVÁ, 2009) . 3.4.5 Míra nezaměstnanosti Dříve než definujeme relativní ukazatel, míru nezaměstnanosti, musíme vědět počet nezaměstnaných. Otázkou však je, koho můžeme považovat za nezaměstnaného. Za nezaměstnaného považujeme člověka, který se aktivně uchází o zaměstnání (RUSMICHOVÁ, SOUKUP, 2003). Naopak zaměstnaní jsou lidé, kteří pracují na plný úvazek nebo částečný úvazek. Tyto dvě skupiny zaměstnaní a nezaměstnaní tvoří společně tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (často se označuje jako pracovní síla). Ostatní lidé v produktivním věku, kteří zaměstnání nemají a z různých důvodů ho ani nehledají, jsou řazeni do kategorie ekonomicky neaktivních. Do této kategorie především patří studenti, kteří se v denním studiu připravují na budoucí povolání; lidé v domácnosti, kteří pečují o malé děti nebo handicapované členy rodiny; zdravotně postižení, jimž jejich zdravotní stav znemožňuje pracovat a lidé, kteří už utratili po dlouhodobé snaze o získání zaměstnání naději na nalezení nového pracovního místa a podobně (JUREČKA, JÁNOŠÍKOVÁ, 2009). „Míru nezaměstnanosti vypočteme jako podíl počtu nezaměstnaných (N) k ekonomicky aktivním (EA) a vyjádříme v procentech“ (JUREČKA, JÁNOŠÍKOVÁ, 2009, s. 114). Počet ekonomicky aktivních obyvatel vypočítáme jako součet zaměstnaných (Z) a nezaměstnaných (N) lidí (JUREČKA, JÁNOŠÍKOVÁ, 2009). u=

N N ⋅ 100 = ⋅ 100 EA Z+N

Dále BUCHTOVÁ (2002) uvádí, že přirozenou mírou nezaměstnanosti se rozumí míra nezaměstnanosti odpovídající stavu rovnováhy na trhu práce. Proto

- 18 -

ji tedy můžeme chápat jako míru nezaměstnanosti, která by vznikla působením tržních sil, a kterou není možno dlouhodobě ovlivňovat nástroji fiskální a měnové politiky. Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá úrovni zaměstnanosti, při které je míra inflace stabilní, neroste ani neklesá. Statistický úřad Evropských společenství (EUROSTAT) publikuje harmonizované míry nezaměstnanosti členských zemí Evropské unie založené na metodice Mezinárodní organizace práce. Tato míra nezaměstnanosti má podle SIROVÁTKY a MAREŠE (2003) nesporné výhody, protože může být použita bez velkých úprav pro mezinárodní srovnání a snadno se vypočítává a s její interpretací nemají ani problém média. Jednoduše se dá říct, že čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím lépe pro ekonomiku. 3.4.6 Nezaměstnanost ZPO Na trhu práce řadíme mezi znevýhodněné skupiny především mladistvé, absolventy škol, příslušníky romské komunity, občany starší 50 let a občany se zdravotním postižením, kteří mají velký problém s uplatněním na trhu práce. Hlavní příčinou nízké zaměstnanosti těchto skupin je jejich nedostatečná kvalifikace a nedostatečné vzdělání. Motivace na získání zaměstnání těchto lidí se velmi často snižuje a to v poměru s dobou, po kterou zůstává občan doma a pobírá sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti (PIPEKOVÁ, 2006). Nezaměstnanost lidí se snižuje se zvyšující se úrovní dosaženého vzdělání. Pro osoby v produktivním věku (25-64 let) existují tyto proporce nezaměstnaných dle vzdělanostní úrovně, které uvádí PIPEKOVÁ (2006): • osoby bez vyššího sekundárního vzdělání, • osoby s vyšším sekundárním vzděláním, • osoby s neuniverzitním terciárním vzdělání, • osoby s univerzitním terciárním vzděláním.

Ke stejnému závěru došel i SIROVÁTKA a MAREŠ (2003) ve své publikaci Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika v kapitole Občané se zdravotním postižením. 3.4.7 Dlouhodobá nezaměstnanost ZPO a vzdělání U dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů se jedná o kumulaci různých handicapů, které vyplývají z osobní, kvalifikační, pracovní a sociální charakteristiky, dále z nižší úrovně pracovní motivace. Jedná se o nekvalifikované občany, mladistvé bez kvalifikace, zdravotně postižené, ženy s malými dětmi, osoby po návratu z výkonu trestu. Dlouhodobá nezaměstnanost narůstá u vyšších věkových kategorií a občanů se zdravotním postižením (PIPEKOVÁ, 2006). Vzdělávání je pojímáno jako aktivita, která náleží k mladému věku a bývá velký tlak na dospělé občany na rozšiřování základního vzdělání. Jeden z dalších aspektů jsou rychlé a neustálé technologické změny, jež od dospělých vyžadují nové a nové odborné znalosti a dovednosti. Vzdělání je v dospělém věku šancí,

- 19 -

jak se stát kompetentním a zúčastněným členem rozvíjející se společnosti. Všechny tyto uvedené důvody celoživotního vzdělání jsou relevantní pro zdravotně postižené osoby (PIPEKOVÁ, 2006). Vzdělání považujeme za jednu z nejvyšších hodnot, které člověk vlastní a jde ho rozdělit do několika kategorií podle přínosu každé osobě. Dělení podle PIPEKOVÉ (2006): • získání kvalifikace, • uspokojení a uznání, • možnost volby povolání, • zajištění příjmu – nezávislý život, • naplnění představ.

Aby bylo možné tyto možnosti naplňovat, je však nutné sledování požadavků trhu práce a neustálý rozvoj kompetencí. Vzdělání je hodnota, kterou nikdo nikomu na rozdíl od majetku nemůže vzít a časem může „zastarávat“ a je proto třeba si ho po celý život doplňovat. Vzdělání bychom tedy měli chápat jako příležitost získat nástroj umožňující v budoucnu dosahovat vlastních cílů a jako investici, která se časem jistě vyplatí (PIPEKOVÁ, 2006). 3.4.8 Skrytá nezaměstnanost Zahrnuje určité skupiny lidí, z jejichž postavení není zcela jednoznačné, zda by měli být zohledněni mezi nezaměstnanými. Jinými slovy vytvářejí eventuálně skrytou nezaměstnanost. Jde minimálně o dvě skupiny lidí a to o pracovníky s nuceným zkráceným pracovním úvazkem, kteří jsou zahrnuti mezi zaměstnané. A dále sem patří také osoby vyloučené z pracovní síly, kteří po dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili naději, že práci najdou, a přestali ji hledat (HELÍSEK 2002). Je také sporné, zda mezi nezaměstnané patří osoby, které z různých důvodů nemohou do zaměstnání v krátké době nastoupit, popřípadě také osoby, které práci již našly, ale nastoupí o něco později. Proto by započtením těchto osob byla míra nezaměstnanosti vyšší, než je statisticky vykázána. Na druhou stranu jsou statisticky vykázané i údaje o míře nezaměstnanosti zkresleny osobami, které nezaměstnaní nejsou, ale z důvodu pobírání příslušných podpor takto vystupují (HELÍSEK, 2002).

3.5 Politika zaměstnanosti Politiku zaměstnanosti lze obecně vymezit jako soubor opatření, kterými jsou vytvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a také pro efektivní využití pracovních sil. Je také zpravidla výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, firem, zaměstnanců a odborů a usiluje o harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce, o zpružnění mechanizmů působících mezi nimi (KREBS, 2007). Politika zaměstnanosti nezasahuje sama do působnosti trhu práce na mikroúrovni. To znamená, že počet pracovníků, výkonnost, výdělky, kvalifikační

- 20 -

nároky jsou v kompetenci trhu. Usiluje o ovlivnění vztahů mezi nabídkou a poptávkou spíše ve smyslu rovnováhy. Podporuje a dolaďuje je, aniž by trh práce zásadním způsobem modifikovala. Rozhodující vliv na rovnováhu trhu práce má hospodářská politika a její opatření, které směřují k podpoře ekonomického růstu a tvorbě pracovních sil (KREBS, 2007). Politika zaměstnanosti se podle KREBSA (2007) zejména věnuje těmto aktivitám: • Rozvoji infrastruktury trhu práce – zabezpečuje prostřednictvím specializovaných institucí (úřady práce) informační a poradenské služby o volných pracovních místech. • Vytvářením nových pracovních míst a pracovních činností – podporuje veřejně prospěšné práce a usnadňuje zaměstnávání mladistvým a handicapovaných občanům. • Zvyšovaní adaptability pracovní síly – přispíváním, organizováním a podporou rozmanitých rekvalifikačních programů. • Zabezpečení životních podmínek těch, kteří jsou dočasně nezaměstnaní a pobírají dávky a podpory v nezaměstnanosti.

První tři skupiny směřují k podpoře aktivního chování pracovníka na trhu práce, a proto bývají označovány jako aktivní politika zaměstnanosti. Aktivity spojené se zabezpečením nezaměstnaných jsou označovány jako pasivní politika zaměstnanosti, kde je jejich smyslem kompenzovat nezaměstnaným po přechodnou dobu a v určité míře ztrátu pracovního příjmu tak, aby si našli pracovní uplatnění, které bude v souladu s ekonomickými potřebami (KREBS, 2007). Nástroje orientované na nezaměstnané osoby • Opatření zaměřené na získání a změnu kvalifikace (pro budoucí zaměstnance). Hlavním úkolem je připravit kvalifikovanou pracovní sílu, usnadnit mládeži přechod ze škol na pracovní místa a tím snížit nezaměstnanost. Hlavní orientace je na nezaměstnané, především na dlouhodobě nezaměstnané a nezaměstnanou mládež (KLIKOVÁ, KOTLÁN, 2003). • Pomoc při začleňování osob na trhu práce (pro zaměstnavatele). V rámci politiky zaměstnanosti se pomoc profesního začleňování nezaměstnaných na trhu práce uplatňuje ve všech vyspělých zemích. Jako je poskytování zaměstnavatelům dotace ke mzdám, případná daňová zvýhodnění v případě, že nezaměstnanou osobu zaměstnají (KLIKOVÁ, KOTLÁN, 2003).

- 21 -

4 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část je věnována analýze nezaměstnanosti zdravotně postižených osob v porovnání s celkovou nezaměstnaností v kraji Vysočina. Kraj Vysočina byl vybrán z toho důvodu, že je reprezentativní oblastí České republiky ve všech oblastech a to: • různorodý průmysl včetně energetiky, • zemědělství od nížin až po podhorské oblasti včetně rybářství, • turisticky atraktivní oblast, kde turistika zaměstnává velké procento lidí.

4.1 Charakteristika kraje Vysočina Rozlohou 6 796 km2 (od 1.1.2005), tedy 8,62 % rozlohy ČR se řadí kraj Vysočina na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů. Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704. Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů ČR. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 34 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné. Od 1.1.2005 došlo také ke změně celkové velikosti kraje Vysočina a to tak, že 25 obcí přešlo do Jihomoravského kraje. Tím se zmenšila rozloha kraje o cca 13 tisíc hektarů a současně se snížil počet obyvatel kraje o asi 7 000 osob. Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Ke konci roku 2008 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, 101 703 subjektů. V rámci ČR se tak Vysočina umístila před Karlovarským krajem na předposledním místě, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o trvale nízkém stupni podnikatelských aktivit. Nejvíce ekonomických subjektů v kraji vykázal okres Žďár nad Sázavou (23 383) a nejméně okres Pelhřimov (15 426). V okrese Jihlava má i dnes trvale významné místo největší zaměstnavatel v kraji Vysočina průmyslový podnik společnosti Bosch, s.r.o., který zaměstnává pracovníky ze všech okolních okresů. Čelní místo mezi firmami zaujímá také jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Významnými zaměstnavateli v okrese Žďár nad Sázavou jsou společnosti strojírenská firma ŽĎAS a státní podnik DIAMO, zabývající se těžbou uranové rudy. V okrese Třebíč stále dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov mimo jiné firma Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o., vyrábějící kompresory. Rozhodující

- 22 -

podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou PLEAS, a.s., GCE, s.r.o. a Futaba Czech, s.r.o.. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí i přes masivní snižování počtů pracovníků k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakouska, Nizozemí, Francie, Švýcarska, Švédska, Japonska, USA a Itálie. K 1. lednu 2008 žilo na Vysočině 513 677 obyvatel, což představuje čtvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji ČR. Ženy z toho tvoří 50,5 %. V roce 2007 se mírně zvýšil počet narozených dětí, ale přibylo rozvodů. Silné stránky kraje • Ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde poměrně příznivá věková struktura obyvatelstva. • Kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice. • Z hlediska zaměstnanosti se zde trvale projevuje výhodnost tradičně strojírenské oblasti, kdy největšími zaměstnavateli jsou právě silné strojírenské firmy, které zajišťují zaměstnanost velkému procentu práceschopného obyvatelstva v kraji.

Slabé stránky kraje • Největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak stále nejnižší podíl zaměstnaných ve službách. • Nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 – 64 let. • Jedna z nižších průměrných mezd v České republice.

4.2 Porovnání míry nezaměstnanosti ZPO a celkové nezaměstnanosti V této části se bude porovnávat nezaměstnanost zdravotně postižených osob s celkovou nezaměstnaností. Jak velký rozdíl je mezi těmito veličinami a jestli mají nějaký společný vztah. Zda se k sobě přibližují nebo naopak vzdalují, popřípadě se rovnají. Závěr sledovaného období byl značně ovlivněn celosvětovou hospodářskou krizí, která plnou silou zasáhla v roce 2009 českou ekonomiku a značně ovlivnila vývoj na trhu práce. Nezaměstnanost zdravotně postižených osob je jeden z velkých problémů na trhu práce, a proto se zde bude porovnávat, jak velký rozdíl nezaměstnanosti těchto osob je oproti celkové nezaměstnanosti. Zda je celková nezaměstnanost nižší oproti nezaměstnanosti zdravotně postižených osob, což je způsobeno druhem postižení, které je postihlo, nebo postižení těchto osob nemá na jejich nezaměstnanost takový vliv, protože se velice přibližuje k celkové nezaměstnanosti.

- 23 -

Dále zde budou uvedeny náměty, jak problém nezaměstnanosti zdravotně postižných osob řešit, aby byl, co nejnižší. Jak motivovat zaměstnavatele, aby tyto osoby zaměstnávali a tím se snížila jejich nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti zdravotně postižených osob je zde vypočtena jako podíl osob zdravotně postižených na celkovém počtu evidovaných uchazečů. Dále vzorec celkové míry nezaměstnanosti je již uveden v teoretické části. Vzhledem k tomu, že analýza o stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina zachycovala nezaměstnanost zdravotně postižených osob až od roku 2001 a v roce 2010 nebyla ještě zpracována, je časová řada analyzována od roku 2001 do roku 2009. Tab. 1

Míra celkové nezaměstnanosti na Vysočině

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Sazba v % 6,8 7,4 8,5 8,3 8,2 7,4 6,1 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (http://portal.mpsv.cz)

2008 6,3

2009 10,3

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Sazba v % 14,3 13,7 13,62 14,41 15,8 17,7 20,7 17,9 Zdroj: Analýzy o stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina v letech 2001 – 2009

2009 13,5

Míra nezaměstnanosti ZPO na Vysočině

[%]

Tab. 2

20 17 14 11 8 5 2001

2002

2003

2004

2005

Celková nezaměstnanost

Graf .1 Zdroj:

2006

2007

2008

Nezaměstnanost ZPO

2009 [Rok]

Míra celkové nezaměstnanosti v porovnání s nezaměstnaností ZPO Vlastní zpracování

Z tohoto grafu vidíme, že celková nezaměstnanost v kraji Vysočina od roku 2001 do roku 2003 mírně vzrostla, ale v následujících letech do roku 2007 postupně klesala. Toto bylo ovlivněno hlavně vývojem celkového růstu české ekonomiky v návaznosti na růst v zemích EU, ale také zvýšeným počtem rekvalifikovaných všech osob, jak je uvedeno v grafu č. 5. Ale v následujícím roce 2008 od druhého pololetí došlo v důsledku celosvětové hospodářské krize

- 24 -

k navyšování nezaměstnanosti, a plný dopad krize se projevil v roce 2009 zvýšením nezaměstnanosti v kraji Vysočina o dvě třetiny. Oproti tomu nezaměstnanost zdravotně postižených osob v letech 2001 až 2003 mírně klesla, ale v následujících letech stoupala do roku 2007. Tento nárůst nezaměstnanosti zdravotně postižených osob je v rozporu s počtem rekvalifikovaných osob (což je vidět na grafu a tabulce č. 7) a zvýšeným počtem nově vytvořených pracovních míst v chráněných dílnách, jak je uvedeno v tabulce č. 14 a grafu č. 7. V letech 2008 a 2009 nezaměstnanost ZPO v poměru k celkové nezaměstnanosti klesala. Na pokles uchazečů zdravotně postižených osob v roce 2008 měla vliv zvýšená nabídka pracovních míst od zaměstnavatelů. V roce 2009 došlo k dalšímu výraznému procentuelnímu poklesu v nezaměstnanosti zdravotně postižených osob. Ve skutečnosti podle tabulky č. 4 došlo k nárůstu nezaměstnanosti ZPO, ale vzhledem k tomu, že nezaměstnanost celková vzrostla podle tabulky č. 3 výrazně více, je procento evidovaných uchazečů ZPO z celkové nezaměstnanosti nižší než v roce 2008. Toto bylo ovlivněno již výše zmíněnou celosvětovou hospodářskou krizí a proti tomu ochranou zdravotně postižených pracovníků. I když míra nezaměstnanosti ZPO a celkové nezaměstnanosti kolísala, v průměru byla nezaměstnanost ZPO dvakrát vyšší oproti celkové nezaměstnanosti. To potvrzuje obecně známou skutečnost, že pro ZPO je podstatně složitější získat zaměstnání než pro osoby zdravé. Hledat matematickou logiku v oblasti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením se ukázalo jako velmi složité, protože se jedná o velmi specifické a v některých případech, podle stupně postižení i citlivé téma, tak jak je rozvedeno v závěru bakalářské práce. Porovnání zaměstnanosti osob zdravých a zdravotně postižených Úřad práce nevede ve svých statistikách počet osob ekonomicky aktivních se zdravotním postižením. Proto bylo hledáno, kde se dají tyto údaje získat a výsledkem bylo zjištění, že jediný zdroj je Výběrové šetření osob se zdravotním postižením (dále jen „VŠPO 07“), které zpracoval Český statistický úřad v roce 2007. V závěru VŠPO 07 je uvedeno, že v České republice žije 9,87 % osob se zdravotním postižením. Protože nelze relevantně doložit, že na Vysočině je toto procento jiné, nebo že podle věku je procento osob ekonomicky aktivních jiné, proto bude dále pracováno s výsledkem VŠPO 07. V následujících tabulkách jsou tímto procentem přepočteny pro porovnání počty a procenta: • osob ekonomicky aktivních celkem, • osob ekonomicky aktivních zdravých, • osob ekonomicky aktivních zdravotně postižených.

- 25 -

Tab. 3

Osoby ekonomicky aktivní (EAO) na Vysočině

Rok

EAO celkem

2001 267 588 2002 291 189 2003 280 482 2004 295 554 2005 278 220 2006 271 081 2007 265 607 2008 283 286 2009 277 339 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Tab. 4

Evidovaní uchazeči

249 392 269 641 256 641 271 023 255 406 251 021 249 405 265 439 248 773

18 196 21 548 23 841 24 531 22 814 20 060 16 202 17 874 28 566

% evidovaných uchazečů 6,8 7,4 8,5 8,3 8,2 7,4 6,1 6,3 10,3

Osoby ekonomicky aktivní ZP na Vysočině

Rok

EAO se ZP celkem

2001 26 411 2002 28 740 2003 27 684 2004 29 171 2005 27 460 2006 26 756 2007 26 215 2008 27 960 2009 27 373 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Tab. 5

EAO zaměstnané

EAO se ZP zaměstnané

Evidovaní uchazeči se ZP

23 807 25 782 24 434 25 636 23 866 23 205 22 867 24 755 23 503

2 604 2 958 3 250 3 535 3 594 3 551 3 348 3 205 3 870

% evidovaných uchazečů se ZP ze ZP 9,9 10,3 11,7 12,1 13,1 13,3 12,8 11,5 14,1

Evidovaní uchazeči zdraví celkem 15 592 18 590 20 591 20 996 19 220 16 509 12 854 14 642 24 726

% evidovaných uchazečů se ZP ze ZP 6,5 7,1 8,2 7,9 7,7 6,8 5,4 5,7 10,0

Osoby ekonomicky aktivní zdravé na Vysočině

Rok

EAO zdravé celkem

2001 241 177 2002 262 449 2003 252 799 2004 266 383 2005 250 759 2006 244 325 2007 239 391 2008 255 326 2009 249 966 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

EAO zdravé zaměstnané 225 585 243 859 232 208 245 387 231 539 227 816 226 537 240 684 225 270

- 26 -

[%]

16 14 12 10 8 6 4 2 0 2001

2002

2003

2004

2005

% uchazečů z EAO se ZP

Graf .2 Zdroj:

2006

2007

2008

% uchazečů z EAO zdravých

2009

[Rok]

Porovnání evidovaných uchazečů ve skupinách EAO zdravých a EAO se ZP Vlastní zpracování

Z grafu je názorně vidět, že procento evidovaných uchazečů se zdravotním postižením ze skupiny osob ekonomicky aktivních se zdravotním postižením je v celé časové řadě podstatně vyšší než procento evidovaných uchazečů zdravých ze skupiny ekonomicky aktivních zdravých. Toto nám dokládá, že pro osoby se zdravotním postižením je získání pracovního místa složitější než pro osoby zdravé. To je důvod proč pracovní úřady pro skupinu osob se zdravotním postižením vynakládají větší úsilí pro zajištění pracovních míst, aby pomohly omezit dopady jejich zdravotního handicapu.

4.3 Vymezení ukazatelů používaných ke sledování situace na trhu práce ZPO V této části bude poukázáno na to, v jakém rozsahu se sleduje nezaměstnanost zdravotně postižených osob. Sledování bude rozděleno do jednotlivých ukazatelů a to podle pohlaví, vzdělání, rekvalifikace a podle stupně postižení. 4.3.1 Podle pohlaví Na nezaměstnanost by nemělo mít vliv pohlaví uchazeče. V této kapitole bude tento ukazatel posouzen podle dat, která uvádí Úřad práce v Jihlavě ve své analýze o stavu a vývoji trhu práce v kraji Vysočina a to v porovnání počtu zdravotně postižených uchazečů k celkovému počtu uchazečů. Bude zde porovnáno zda-li na nezaměstnanost má vliv pohlaví, jak u zdravotně postižených osob, tak i u celkové nezaměstnanosti. Nezaměstnanost podle pohlaví se evidovala v analýze o stavu a vývoje práce v kraji Vysočina pouze v letech 2003 až 2008, proto je časová řada o něco kratší.

- 27 -

Tab. 6

Přehled celkové nezaměstnanosti mužů a žen a nezaměstnanosti ZP mužů a žen

[%]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 Celková nezaměstnanost žen v % 4,48 4,44 4,47 4,04 3,29 Celková nezaměstnanost mužů v % 4,02 3,86 3,73 3,36 2,81 Nezaměstnanost ZPO žen v % 7,35 7,77 8,3 9,3 10,7 Nezaměstnanost ZPO mužů v % 6,27 6,64 7,5 8,4 10 Zdroj: Analýzy o stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina v letech 2003 – 2008

2008 2,7 2,5 9,5 8,4

11

9

7

5

3

1 2003

2004

2005

2006

2007

Celková nezaměstnanost žen v %

Nezaměstnanost ZPO žen v %

Nezaměstnanost ZPO mužů v %

Celková nezaměstnanost mužů v %

Graf .3 Zdroj:

2008 [Rok]

Celková nezaměstnanost můžu a žen a nezaměstnanost ZP mužů a žen Vlastní zpracování

Tento graf nám ukazuje rozdíl v nezaměstnanosti zdravotně postižených mužů a žen v kraji Vysočina, oproti celkové nezaměstnanosti mužů a žen. Z vývoje nezaměstnanosti v letech 2003 až 2008 je zřejmé, že hůře se získává místo zdravotně postiženým ženám, než mužům, kterých je evidováno v každém roce ze všech uchazečů v průměru o 1 % více než mužů. Pokud vezmeme pouze zdravotně postižené uchazeče, je nezaměstnanost u žen o více než 10 % větší než u mužů. Toto je dáno tím, že ženy obecně hůře získávají pracovní místo vzhledem k péči o děti, menší ochotu za prací cestovat a menší nabídkou pracovních míst pro ženy. Tento graf nám jednoznačně ukazuje, že zdravé ženy evidované jako uchazeči o práci snáze získávají zaměstnání, než ženy se zdravotním postižením. Stejná situace je i v kategorii mužů, ale o něco příznivější než u žen. U obou kategorií je nezaměstnanost žen vyšší než nezaměstnanost mužů, ale u ZPO je rozdíl vyšší než u celkové nezaměstnanosti mužů a žen. 4.3.2 Rekvalifikace Rekvalifikace je pro mnohé lidi velká podpora při hledání zaměstnání a v některých případech by bez ní nenašli práci, kterou vykonávají nyní. Rekvalifikace jsou určené pouze pro uchazeče evidované na úřadu práce. V této

- 28 -

části bude poukázáno na to, zda vůbec rekvalifikace zdravotně postiženým osobám pomáhá najít zaměstnání. Jak moc tyto osoby rekvalifikaci využívají a bude zde porovnána rekvalifikace jak zdravotně postižených osob, tak i rekvalifikace všech osob. Uchazeči se zdravotním omezením mají menší zájem, a obecně také větší obavy z rekvalifikace než osoby zdravé (většinou jsou staršího věku), případně jsou při výběru druhu rekvalifikace omezeni svým zdravotním handicapem. Před nástupem na rekvalifikaci totiž musí každý účastník předložit potvrzení od lékaře, že je schopen absolvovat tuto rekvalifikaci a následně pracovat v tomto oboru. Zájem úřadu práce je vycházet maximálně vstříc těmto uchazečům. I podle § 33 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, musí úřad práce těmto uchazečům věnovat zvýšenou péči. Vzhledem k tomu, že analýza o stavu a vývoji trhu práce v kraji Vysočina zachycovala rekvalifikace zdravotně postižených osob až od roku 2001 a v roce 2009 se tyto údaje neevidovaly z důvodu omezeného limitu finančních prostředků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Je časová řada analyzována od roku 2001 do roku 2008. Tab. 7

Zdroj:

Počet a procento rekvalifikací ze skupiny uchazečů se ZP na Vysočině Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Počet

75

81

111

140

180

276

342

238

% 2,88 2,74 3,42 3,96 5,01 7,77 10,22 7,43 Analýzy o stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina v letech 2001 – 2008, vlastní zpracování

Vývoj počtu rekvalifikací zdravotně postižených uchazečů v letech 2001 – 2007 postupně narůstal. Pokles počtu rekvalifikací v roce 2008 byl zapříčiněn obecně větší nabídkou práce, což dokládá i to, že rekvalifikace zdravotně postižených osob korespondují s nezaměstnaností zdravotně postižených osob. Některé zdravotně postižené osoby mají velký zájem získat pracovní místo i přes svůj zdravotní handicap, snaží se vykonáním rekvalifikace pracovní místo získat. Ale v praxi se často ukazuje, že zdravotní postižení nakonec neumožní tuto práci, pro kterou byla rekvalifikace určena vykonávat a tato osoba se opět zařazuje mezi uchazeče o zaměstnání. Tab. 8

Počet a procento rekvalifikací ze skupiny všech uchazečů na Vysočině

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rekvalifikace uchazečů 1 653 1 883 2 099 1 999 2 301 3 296 2 620 2 812 celkem % 9,08 8,74 8,8 8,15 10,09 16,43 16,17 15,73 Zdroj: Analýzy o stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina v letech 2001 – 2008, vlastní zpracování

- 29 -

[%]

16 14 12 10 8 6 4 2 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 [Rok]

% rekvalifikací u všech uchazečů

Graf .4 Zdroj:

% rekvalifikací u uchazečů se ZP

Procentuální porovnání rekvalifikací mezi skupinou všech uchazečů a uchazečů se ZP Vlastní zpracování

[Počet]

Procentuelní porovnání počtu rekvalifikací mezi skupinou uchazečů se zdravotním postižením a skupinou všech uchazečů ukazuje, že u skupiny všech uchazečů je v celé časové řadě vyšší procento než u skupiny uchazečů se zdravotním postižením. To je důsledek toho, že uchazeči se zdravotním postižením mají omezený výběr vhodných druhů rekvalifikačních kurzů. 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 [Rok]

Všichni uchazeči

Graf .5 Zdroj:

ZPO

Porovnání počtu rekvalifikací všech uchazečů a uchazečů se ZP Vlastní zpracování

Počet rekvalifikací u všech uchazečů má vzestupný průběh, ale s mírným kolísáním v jednotlivých letech. Počet rekvalifikací u uchazečů se ZP má trvalé vzestupný průběh. Tento rozdíl v průběhu počtů rekvalifikací mezi oběma

- 30 -

skupinami je dán tím, že zdravotně postiženým uchazečům je věnována ze strany úřadu práce větší pozornost a proto počet jejich rekvalifikací pravidelně narůstal. Úřady práce se snaží co nejlépe zdravotně postižené osoby připravit na práci, kterou by mohly vykonávat. Proto pro ně také pořádají tzv. přípravy na práci, což je na úrovni rekvalifikace. Nejčastěji to bývají kurzy v oblasti obsluhy na počítači nebo kurzy v oblasti účetnictví, které bývají i pro osoby zdravé. V letošním roce Úřad práce v Třebíči chystá speciálně pro osoby se zdravotním postižením rekvalifikační kurz s názvem Vazba a aranžování květin. 4.3.3 Vzdělání V této části bude porovnávána nezaměstnanost zdravých a zdravotně postižených osob podle stupně vzdělání z celkového počtu nezaměstnaných. Dosažené vzdělání je v dnešní době velmi důležité pro hledání zaměstnání. Ale jak vidíme v praxi, tak i lidé s vysokoškolským vzděláním mají problém uplatnit se na trhu práce ve svém oboru. Budou zde sledovány následující stupně vzdělání: • základní vzdělání, • střední odborné vzdělání bez maturity, • středoškolské vzdělání, • vysokoškolské vzdělání.

Data, která jsou zde uvedena, se týkají pouze okresu Třebíč, který spadá do kraje Vysočina. Důvod, který vedl k tomu, že analýza je pouze z okresu Třebíč je takový, že MPSV a ÚP nevedou statistiku uchazečů podle vzdělání. Mají ale k dispozici aktuální stav k určitému dni, jak uchazečů se zdravotním postižením, tak i celkový stav nezaměstnanosti podle vzdělání. Po domluvě s pracovníkem na ÚP v Třebíči mi byla zasílána data zhruba jednou za dva týdny. Vzhledem k tomu, že to bylo vypracováváno nad rámec pracovních úkonů zaměstnance ÚP, nešlo období, které bylo analyzováno prodloužit. Tato data nejsou veřejně přístupná.

- 31 -

Základní vzdělání Tab. 9

Uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním v okrese Třebíč

Datum

Všichni

14.1.2010 1 337 25.1.2010 1 342 8.2.2010 1 378 15.2.2010 1 375 25.2.2010 1 374 8.3.2010 1 364 18.3.2010 1 356 29.3.2010 1 327 8.4.2010 1 287 19.4.2010 1 276 29.4.2010 1 269 Průměrné % Zdroj: Úřad práce Třebíč

Zdravé osoby 1 163 1 167 1 201 1 197 1 200 1 190 1 186 1 159 1 117 1 107 1 102

ZPO 174 175 177 178 174 174 170 168 170 169 167

Zdravé osoby v [%] 86,99 86,96 87,16 87,05 87,34 87,24 87,46 87,34 86,79 86,76 86,84 87,08

ZPO v [%] 13,01 13,04 12,84 12,95 12,66 12,76 12,54 12,66 13,21 13,24 13,16 12,92

Z výše uvedené tabulky vidíme, že celkový počet uchazečů se základním vzděláním postupně mírně klesal a stejně rovnoměrně klesal i počet zdravotně postižených uchazečů. Celkové průměrné procento zdravotně postižených uchazečů se základním vzděláním bylo 12, 92 %. Střední odborné vzdělání bez maturity Tab. 10

Uchazeči o zaměstnání se středním odborným vzděláním bez maturity v okrese Třebíč

Datum

Všichni


Zdravé osoby

ZPO

4 034 4 193 4 231 4 227 4 206 4 091 4 021 3 835 3 532 3 428 3 368

499 516 523 522 522 532 529 514 495 495 489

- 32 -

Zdravé osoby v [%]

ZPO v [%]

88,99 89,04 89,00 89,01 88,96 88,49 88,37 88,18 87,71 87,38 87,32 88,41

11,01 10,96 11,00 10,99 11,04 11,51 11,63 11,82 12,29 12,62 12,68 11,59

Výše uvedená tabulka ukazuje, že počet všech uchazečů se středním odborným vzděláním bez maturity od 14.1.2010 do 8.2.2010 mírně narůstal a následně do 29.4.2010 výrazně klesl. Oproti tomu průběh zdravotně postižených uchazečů měl vzestupný trend až do 8.3.2010, a potom do 29.4.2010 mírně klesal. Průměrné procento zdravotně znevýhodněných uchazečů se středním odborným vzděláním bez maturity bylo 11,59 %. Středoškolské vzdělání Tab. 11

Uchazeči o zaměstnání se středoškolským vzděláním v okrese Třebíč

Datum

Všichni


Zdravé osoby

ZPO

1 451 1 860 1 877 1 877 1 871 1 873 1 861 1 801 1 771 1 751 1 741

106 128 135 134 133 132 131 130 131 128 130

Zdravé osoby v [%]

ZPO v [%]

93,19 93,56 93,29 93,34 93,36 93,42 93,42 93,27 93,11 93,19 93,05 93,29

6,81 6,44 6,71 6,66 6,64 6,58 6,58 6,73 6,89 6,81 6,95 6,71

Počet celkových uchazečů se středoškolským vzděláním v termínu od 14.1.2010 do 25.1.2010 prudce narostl z 1557 na 1988. Tento stav s mírným poklesem stagnoval až do 29.4.2010. Počet uchazečů se zdravotním postižením měl obdobný průběh jen s tím rozdílem, že nedošlo k poklesu počtu uchazečů. Průměrné procento zdravotně znevýhodněných uchazečů se středním vzděláním bylo 6,71 %.

- 33 -

Vysokoškolské vzdělání Tab. 12

Uchazeči o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním v okrese Třebíč

Datum

Všichni

14.1.2010 334 25.1.2010 329 8.2.2010 339 15.2.2010 333 25.2.2010 338 8.3.2010 335 18.3.2010 320 29.3.2010 320 8.4.2010 320 19.4.2010 316 29.4.2010 308 Průměrné % Zdroj: Úřad práce Třebíč

Zdravé osoby

ZPO

325 320 330 324 329 326 311 311 312 308 300

9 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8

Zdravé osoby v [%]

ZPO v [%]

97,31 97,26 97,35 97,30 97,34 97,31 97,19 97,19 97,50 97,47 97,40 97,33

2,69 2,74 2,65 2,70 2,66 2,69 2,81 2,81 2,50 2,53 2,60 2,67

Počet zdravých uchazečů s vysokoškolským vzděláním od 14.1.2010 do 8.3.2010 kolísal kolem počtu 325 a 18.3.2010 skokově poklesl na 311, což je 4,62 % a do 19.4.2010 stagnoval. Zdravotně postižených uchazečů s vysokoškolským vzděláním bylo od 14.1.2010 do 29.3.2010 evidováno 9. V termínu 8.4 a 19.4. 2010 bylo evidováno 8 zdravotně postižených uchazečů. Průměrné procento zdravotně postižených uchazečů s vysokoškolským vzděláním bylo 2,67 %.

[%]

Přehled nezaměstnanosti ZPO oproti celkově evidovaným uchazečům v jednotlivých stupních vzdělání 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 14.1.10

Graf .6 Zdroj:

25.1.10

8.2.2010

15.2.10

25.2.10

8.3.2010

18.3.10

29.3.10

8.4.2010

19.4.10

Základní vzdělání

Střední odborné vzdělání bez maturity

Vysokoškolské vzdělání

Středoškolské vzdělání

29.4.10 [Datum]

Přehled nezaměstnanosti ZPO oproti celkově evidovaným uchazečům v jednotlivých stupních vzdělání Vlastní zpracování

- 34 -

V grafu č. 6 jsou shrnuty všechny čtyři stupně vzdělání. V každém stupni je procentně vyjádřen podíl ZP uchazečů oproti všem uchazečům v daném stupni vzdělání. Tento graf nám tímto vyjadřuje, jak je obtížné v jednotlivých stupních vzdělání získat práci pro ZP uchazeče. Toto hodnocení jednoznačně ukazuje, že čím vyšší vzdělání mají zdravotně znevýhodnění uchazeči, tím je jejich procento mezi uchazeči nižší. To je dáno tím, že pří vyšším vzděláním jsou pracovní místa s menšími nároky na fyzickou kondici a tím umožňují zdravotně znevýhodněným osobám s vyšším vzděláním snadněji získat práci. Dále z obecného hlediska zaměstnavatel na pracovní místo v případě výběru z více kandidátů, příjme přednostně uchazeče s vyšším vzděláním, kdy uchazeč zdravotně postižený, vědomý si svého handicapu, příjme méně kvalifikované místo. Například člověk s vysokoškolským vzděláním se ZP příjme místo vhodné pro středoškoláka, ale vysokoškolák zdravý čeká na místo požadující jeho kvalifikaci. To dokládají tabulky č. 11 a č. 12. Z toho vyplývá, že osoby zdravotně postižené netrvají tak důrazně na uplatnění dosaženého vzdělání, jako osoby zdravé. Nebýt tohoto přístupu ZP uchazečů, bylo by jejich procento na celkové nezaměstnanosti ještě vyšší. 4.3.4 Podle stupně postižení Úřady práce v letech 2004 až 2008 evidovaly zdravotně znevýhodněné uchazeče ve třech stupních postižení a to: • plně invalidní, • částečně invalidní, • osoby se zdravotním omezením. Tab. 13

Vývoj počtu uchazečů podle stupně postižení na Vysočině Osoby se Rok Plně invalidní zdravotním omezením 2004 36 2 891 608 2005 15 3 027 552 2006 16 3 050 485 2007 6 2 990 352 2008 9 2 881 315 Analýzy o stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina v letech 2004 – 2008 Částečně invalidní

Zdroj:

Jedná se pouze o statistické rozdělení, které slouží pro informaci a nepoužívá se k dalším analýzám. Jak je z grafu zřejmé, tak z uchazečů se zdravotním postižením je přibližně 85 % částečně invalidních, 14,5 % osob se zdravotním omezením a 0,5 % osob plně invalidních. Plně invalidní osoby pobírají plný invalidní důchod a nejsou v evidenci uchazečů na úřadech práce. Částečně invalidní osoby pobírají částečný invalidní důchod, který je v průměru čtvrtinou minimální mzdy. Proto jsou částečně

- 35 -

invalidní osoby pro zajištění svých ekonomických potřeb nuceni si hledat zaměstnání, a kteří je nezajistí, jsou evidování jako uchazeči na úřadu práce. Osoby se zdravotním omezením nepobírají žádné finanční dávky a své ekonomické potřeby musí zajistit příjmem ze zaměstnání.

4.4 Analýza způsobů řešení nezaměstnanosti ZPO V této části bude poukázáno na to, jakým způsobem se řeší nezaměstnanost zdravotně postižených osob. Důležité je si správně vybrat druh rekvalifikace na práci. Protože v kapitole číslo 4.3.3 o vzdělání se jednoznačně prokázalo, že u zdravotně znevýhodněných osob má na nezaměstnanost velký vliv výše vzdělání (čím vyšší vzdělání, tím menší procento nezaměstnaných ZPO). Jeden ze způsobů zvýšení vzdělání je rekvalifikace. Rekvalifikace by měla být spíše zaměřena na práci, která nevyžaduje fyzickou námahu než práce manuální. Například žena, která má problémy s pohybovým aparátem, by neměla dělat rekvalifikaci na kadeřnici, protože nevydrží dlouho stát a tím tuto rekvalifikaci vůbec nevyužije. Proto by spíš měla využit například rekvalifikaci na práci s počítačem nebo na účetnictví, kterou pak na trhu práce uplatní lépe. Další způsob, jak tento problém řešit jsou chráněné dílny, kterými se zabývá středisko Fokus Vysočina a chráněná pracovní místa. V chráněné dílně nemůže pracovat každý, tato pracovní místa jsou především určena pro osoby zdravotně postižené, kterým je umožněno se uplatnit na trhu práce. Aby zde mohl občan pracovat, musí splňovat následující podmínky: • musí pobírat částečný nebo plný invalidní důchod, • musí být držitelem průkazu o změně pracovní schopnosti (ZPS), • musí být starší než 16 let, v některých výjimkách může být uchazeč starší než je důchodová hranice věku.

Dále skutečnost, že je osobou invalidní, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení a skutečnost, že je osoba zdravotně znevýhodněná, dokládá fyzická osoba rozhodnutí úřadu práce. Obecně je pracovní doba v chráněných dílnách upravována individuálně podle schopnosti a zdravotní způsobilosti jednotlivých pracovníků. V tomto případě rozhodující roli hraje druh a rozsah zdravotního postižení. Fokus Vysočina Fokus začal své služby poskytovat na Vysočině již začátkem devadesátých let jako součást celostátního Sdružení Fokus. První středisko, které se zde zřídilo, bylo středisko Želiv, kde fungovalo chráněné bydlení a chráněné dílny. K vzniku Fokusu Vysočina jako samostatného právního subjektu došlo v roce 1992. V roce 1995 se veškeré služby přesunuly do Havlíčkova Brodu a Pelhřimova, kde se zpočátku rozvíjely hlavně programy pracovní rehabilitace – chráněné dílny. Tato dvě střediska se postupně rozvíjela, důraz se posunoval na práci s uživateli

- 36 -

v jejich přirozeném prostředí a nabídka služeb je dodnes v těchto dvou střediscích nejširší. Zahrnuje také kromě terénní práce a chráněných dílen i chráněná bydlení a od roku 2006 i systematickou podporu v zaměstnání. V roce 2001 a 2002 zakládá Fokus Vysočina spolu s dalšími neziskovými organizacemi v Kraji Vysočina dobrovolnická centra, která zajišťují rozvoj dobrovolnických programů v regionech Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Chotěboř, tam vzniklo v roce 2004, začleněním do městského stacionáře pro osoby s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením. Středisko Havlíčkův Brod Ve zdejším středisku působí dvě chráněné dílny a to rukodělná dílna a lesní četa. Rukodělná dílna je zaměřena na práci s hlínou na výrobu drobné keramiky, na malování porcelánu, batikování a podobně. Konkrétní výrobky, které se zde vyrábějí, jsou například květináče, misky, podnosy, svícny, ručně modelované hrnky, knoflíky a podobně. Podle dohody se zde zhotovují na zakázku prezentační předměty pro firmy nebo upomínkové předměty z keramiky. Kapacita této dílny je 6 klientů. Lesní četa se zabývá údržbou lesa, stahování a pálení větví, vyžínání trávy a podobně. Zakázky se realizují dle požadavků Technických služeb Havlíčkova Brodu. Kapacita této dílny je 8 klientů. Středisko Chotěboř Také zde působí dvě chráněné dílny a to chráněná dílna, která se zabývá praním prádla a chráněná dílna šicí. Chráněná dílna – prádelna nabízí služby jako je praní prádla, žehlení prádla a mandlování prádla. V současné době zaměstnává 7 klientů Fokusu Vysočina. Chráněná dílna – šicí nabízí služby, jako jsou drobné opravy oděvů (zkracování kalhot, výměna zipů a podobně) a opravy ložního prádla. V současné době zaměstnává 6 klientů Fokusu Vysočina. Středisko Pelhřimov V tomto centru působí tři chráněné dílny. A to šicí dílna, rukodělná dílna a opravárenská dílna. Šicí dílna nabízí služby pro širokou veřejnost jako je prodej povlečení, ubrusů, prostírání, ručně tkaných koberců a podobně. Dále nabízí opravy oděvů, šití bytových doplňků, potahování knoflíků a jiné. Rukodělná dílna nabízí prodej glazované keramiky, prodej slaměných a dřevěných ozdob, vypalování a malování keramických výrobků na zakázku, smaltované výrobky, výpal zhotovené keramiky v keramické peci a jiné. Opravárenská dílna nabízí služby jako je údržba zelených ploch (sekání trávy, hrabání listí a úklidové práce v lese), řemeslné práce na zakázku (výroba laviček výroba ptačích budek a restaurování starých dveří) a truhlářské práce jako je výroba polic, skříněk a kuchyňských linek.

- 37 -

Tab. 14

Počet nových vytvořených pracovních míst pro občany se ZP

Rok CHPD a CHPM vytvořené pro ZPO CHPM - SVČ vytvořené pro ZPO

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

38

4

55

53

28

115

19

41

0

0

0

0

3

7

3

9

Celkový počet 38 4 55 53 31 122 22 Zdroj: Analýzy o stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina v letech 2001 - 2008

50

[Poč et]

2001

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 [Rok]

Počet vytvořených pracovních míst

Graf .7 Zdroj:

Nově vytvořená pracovní místa v chráněných dílnách a pracovištích Vlastní zpracování

Tento graf ukazuje, jak se dařilo v letech 2001 až 2008 realizovat nová pracovní místa pro občany se zdravotním postižením v chráněných dílnách a pracovištích. Jedná se o pracovní místa ve firmách i o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ byly samostatně evidovány od roku 2005). Celostátní Sdružení Fokus připravovalo na rok 2002 několik míst v chráněných dílnách a pracovištích. Podle informací z Úřadu práce v Třebíči došlo vzhledem ke změně legislativy – prováděcích předpisů (směrnice MPSV), ke zpoždění tohoto záměru. Z tohoto důvodu (zřízení chráněné dílny je dlouhodobý proces) došlo k oddálení tohoto záměru. Proto v roce 2002 došlo k propadu ve zřizování chráněných míst a pracovištích. V následujících letech 2003 až 2005 se podařilo zřídit cca. 54 míst v chráněných dílnách a pracovištích. V tomto období byly souběžně připravovány další projekty, které se podařilo uskutečnit v roce 2006, proto byl nárůst počtu chráněných míst v roce 2006 abnormálně vysoký. V tomto grafu jsou tato chráněná pracovní místa uvedena dohromady. Jedná se o velice složitou oblast, protože zajistit výrobní program a odbyt na výrobky je komplikovaná záležitost, i když firmy, které nezaměstnávají zdravotně postižené osoby, mají povinnost odebírat výrobky z chráněných dílen (nebo odvádět finanční příspěvek do státního rozpočtu). V dnešní době je

- 38 -

dodavatelsko-odběratelských vztahů za cenou na druhém místě termín dodání. To je u chráněných pracovních míst problém, protože pracovníci se zdravotním postižením většinou nemohou pracovat v prodloužených směnách a tím splnit krátký termín dodání zboží. Proto je zřízení chráněného pracovního místa nutno organizačně dobře naplánovat a zajistit. Z těchto důvodů je počet nově zřízených chráněných pracovních míst značně nerovnoměrný. Rok 2009 Podle informací, které uvádí MPSV nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v tomto roce nebyly využívány vzhledem k omezenému limitu finančních prostředků (například nástroj „příspěvek na dopravu“ a “překlenovací příspěvek“). Ostatní nástroje jsou vzhledem ke své hospodárnosti, účelnosti a složitosti při realizaci některými úřady práce potlačeny ve prospěch SÚPM (společensky účelná pracovní místa) a jinými byly využívány v menší míře než v předchozích letech. Návrhy na snížení nezaměstnanosti ZPO Dle § 81 zákona o zaměstnanosti mají zaměstnavatelé zaměstnávající více než 25 zaměstnanců povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. A to ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Tuto povinnost mohou plnit třemi zákonem stanovenými způsoby: • zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, • odběrem výrobků či služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením, • odvodem do státního rozpočtu, jenž činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5 násobek průměrné mzdy.

Podle údajů z Úřadu práce v Třebíči zaměstnavatelé v roce 2009 tuto povinnost plnili odvodem do státního rozpočtu za celkem 70 osob se zdravotním postižením, které nezaměstnali. Proto by bylo dobré výši odvodu do státního rozpočtu v tomto případě zvýšit z 2,5 násobku na 5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Změna by vyžadovala novelizaci zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Částka odvedená za každého nezaměstnaného občana se zdravotním postižením by se například v roce 2009 zvýšila z 57 240 Kč na 114 480 Kč. Toto opatření by vedlo k vyšší zaměstnanosti zdravotně postižených osob. Odhadem by se jejich počet snížil až o 90 %, tedy v případě okresu Třebíč za rok 2009 by bylo zaměstnáno o 63 osob se zdravotním postižením více než při současném stavu. Další návrh na zlepšení situace zaměstnanosti zdravotně postižených osob je zvýšit propagaci a celkovou informovanost zaměstnavatelů o možnostech získávání dotací při zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé při zaměstnávání těchto občanů mohou při splnění předepsaných podmínek čerpat dotace na vytvoření chráněných pracovních

- 39 -

míst nebo příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatele by o těchto možnostech měly informovat především úřady práce a příslušné hospodářské komory, případně občanská sdružení sdružující zdravotně postižené občany. Další ze způsobů snížení nezaměstnanosti zdravotně postižených osob by bylo zvýšení informovanosti zaměstnavatelů o možnosti podávat projekty financované z větší části z peněz Evropského sociálního fondu. Mohlo by se jednat o podporu vzdělávání občanů se zdravotním postižením a především o podporu vytváření nových pracovních míst pro tyto občany. Případně o úpravu pracovišť z hlediska bezbariérového přístupu. Zaměstnavatele by o těchto možnostech mohly informovat především příslušné hospodářské komory, případně občanská sdružení sdružující zdravotně postižené občany. Z analýz této práce vyplývá, že uchazeči se zdravotním postižením mají větší zájem získat zaměstnání než zdraví uchazeči a jsou ochotni přijmout „horší práci“, aby nebyli odkázáni na státní podporu. Proto je třeba dále věnovat zvýšenou pozornost vytváření nových chráněných pracovních míst, chráněných dílen a rekvalifikací. Z ekonomického hlediska se tyto náklady státu vrátí v nižších výdajích na sociální podporu zdravotně postižených uchazečů. Opatření související s hospodářskou krizí V souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí a v souladu s vládními plány na její řešení v podmínkách ČR přistoupilo MPSV v rámci programů ESF (evropský sociální fond) k zahájení nových projektů, zaměřených na zvyšování přizpůsobení zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím prohlubování odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jako další opatření můžeme již zařadit i jíž schválený projekt „Restart“ s celokrajskou působností. Hlavním cílem tohoto projektu je pomoc zaměstnancům, kteří jsou ve výpovědní lhůtě. A to tak, že tito zaměstnanci budou mít jedinečnou příležitost rychlé reintegrace na trhu práce. Projekt má snahu urychlit nalezení pracovního uplatnění u nového zaměstnavatele. Dále bude realizován mix aktivit, které se budou zabývat od počátečního poradenství, přes vzdělávací aktivity až po rekvalifikaci a jsou zaměřené na zlepšení orientace na trhu práce.

4.5 Měření citlivosti zaměstnanosti na změnu HDP V této části bude měřena citlivost zaměstnanosti v závislosti na změnu HDP. Časová řada, která nás bude hlavně zajímat je analyzována od roku 2001 do 2008, protože potřebné údaje, které je pro toto měření potřeba, ČSÚ uvádí jen do roku 2008. Jak je uvedeno v kapitole 4.1, největšími zaměstnavateli v kraji Vysočina jsou zahraniční firmy, které jsou zaměřeny převážně na automobilový průmysl a jsou situovány převážně v okolí Jihlavy. Z toho důvodu má na vývoj zaměstnanosti v kraji Vysočina podstatný vliv vývoj na trhu automobilů nejen v Evropě, ale prakticky v celém světě. Výsledky světové jsou velmi znepokojivé

- 40 -

a analytikové vidí hlavní příčinu ve stále trvající finanční krizi, která se začala přenášet i do jiných oblastí, než je finanční sektor. Například výsledky prodeje automobilů ukazují, jak obrovský vliv má finanční krize na „současnou náladu spotřebitelů“, kteří se nechtějí za současné nejisté situace pouštět do velkých nákupů, nemluvě o vzrůstající neochotě zajít při financování vozu k vlastnímu zadlužení. Na druhé straně dochází ke stále většímu zpřísňování podmínek bonity k získání půjček. Problémy s nízkou poptávkou postihly nejvíce USA a západní Evropu. Celkový prodej nových automobilů v USA spadl o 26% oproti měsíci září v roce 2007. V Evropě byl tento pokles v jednotlivých státech 20% - 35%. Vývoj produkce automobilového průmyslu v kraji Vysočina se dá odvodit z podílu zpracovatelského průmyslu (ve kterém je mimo jiné i výroba dopravních prostředků) na hrubé přidané hodnotě v kraji Vysočina. Tento vývoj je zachycen v následující tabulce a grafu. Tab. 15

Hrubá přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu na Vysočině

[%]

Rok HPH zpracovatelského průmyslu v % Zdroj: ČSÚ

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

33,3

34

33,5

36,3

35,4

36,4

39

36,3

40

38

36

34

32 2001

2002

2003

2004

2005

2006

HPH zpracovatelského průmyslu

Graf .8 Zdroj:

2007

2008 [Rok]

Hrubá přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu na Vysočině Vlastní zpracování

Z tabulky č. 15 vidíme, že podíl zpracovatelského průmyslu na hrubé přidané hodnotě od roku 2001 do roku 2007 až na dva malé výkyvy v letech 2003 a 2005 neustále rostl. Zpracovatelský průmysl se dělí na 14 sektorů, z nichž jak je níže uvedeno (například textilní, oděvní a kožedělní průmysl) šly některé tyto sektory do útlumu. Z toho vyplývá, že za růstem zpracovatelského průmyslu je zejména automobilový průmysl a malé poklesy byly způsobeny útlumem v jiných sektorech zpracovatelského průmyslu.

- 41 -

Protože dlouhodobá perspektiva zaměstnání u těchto firem není jistá, nedochází k výrazným demografickým změnám – migraci obyvatel, jako například při výstavbě jaderné elektrárny Dukovany v 8o. letech minulého století. Příkladem toho je fakt, že počet obyvatel hlavního města kraje Vysočina, kterým je Jihlava se od roku 2001 do roku 2008 nezměnil, i když hlavní rozšiřování průmyslových podniků je v okolí Jihlavy. Zaměstnanci těchto firem, kteří mají bydliště v sousedních okresech v rámci kraje Vysočina se nestěhují do místa práce, ale řeší tuto situaci dojížděním. Toto nemá vliv na celkovou statistiku zaměstnanosti v kraji Vysočina. Vzhledem k tomu, že největší koncentrace automobilového průmyslu je v okolí města Jihlavy, která je v centru kraje Vysočina, je podíl pracovníků dojíždějících ze sousedních krajů zanedbatelný. V příhraničních oblastech kraje se dá předpokládat, že dojíždění za prací mezi kraji je vyrovnané. To, že nedochází k demografickým změnám dokládá i tabulka č. 3, která uvádí, že počet ekonomicky aktivních obyvatel kraje Vysočina je až na malé přirozené výkyvy (populačně silné a slabé ročníky) vyrovnaný. Ve sledovaném období došlo k velké restrukturalizaci průmyslu. V kraji Vysočina bylo mnoho lidí zaměstnáno v obuvnickém, textilním a kožedělném průmyslu, který vlivem asijské konkurence výrazně oslabil. Došlo například ke zrušení největšího zaměstnavatele v okrese Třebíč obuvnické firmy Bopo. Výrobu výrazně snížily další firmy tohoto rezortu jako například Snaha Jihlava, Snaha Brtnice, Pleas Havlíčkův Brod a Oděva Třebíč. Oproti tomuto poklesu pracovních míst, začaly vznikat a rozvíjet se mimo výše uvedených zahraničních firem i nové české průmyslové firmy a došlo k velkému rozvoji stavebnictví (například výroba plastových oken a dveří). Nyní bude provedeno porovnání zaměstnanosti ZPO a celkové zaměstnanosti v závislosti na vývoji reálného HDP v kraji Vysočina. Tab. 16

Přehled počtu všech zaměstnaných osob a osob se ZP a vývoj regionálního HDP

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet zaměstnaných 22 970 23 807 25 782 24 434 25 636 23 866 23 205 22 867 24 755 ZPO Počet všech zaměstnaných 258693 249392 269641 256641 271023 255406 251021 249405 265439 osob Vývoj regionálního 108,8 116,1 118,5 121,9 126,3 135 143,9 151,5 155,9 HDP v % Reálné HDP 68 132 72 703 74 206 76 335 79 090 84 538 90 112 94 871 97 626 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

K měření citlivosti zaměstnanosti (ε) používáme ukazatel, jehož konstrukce je založena na principu měření citlivosti (elasticity) a jehož hodnoty udávají, o kolik procent se změní počet zaměstnaných osob, jestliže se změní HDP o 1%. Vypovídající schopnost vzorečku je do značné míry omezena, protože bychom

- 42 -

museli předpokládat podmínku ceteris paribus (za jinak stejných podmínek), k čemuž v tomto případě rozhodně nedochází. Zejména nám ale jde o srovnání hodnot zdravotně postižených osob a všech osob, nikoliv o konkrétní hodnoty. Tab. 17 Rok

Citlivost zaměstnanosti všech osob a osob se ZP na změnu HDP 2000/01

2001/02

[ε]

ε ZPO 0,551 3,893 ε všech osob -0,564 3,814 Zdroj: Vlastní výpočty

2002/03

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

-1,898

1,354

-1,074

-0,440

-0,285

2,770

-1,747

1,537

-0,891

-0,271

-0,126

2,176

2002/2003

2003/2004

4,000

2,000

0,000

-2,000 2000/2001

2001/2002

2004/2005

2005/2006

2006/2007

2007/2008 [Rok]

ε ZPO

Graf .9 Zdroj:

ε všech osob

Měření citlivosti zaměstnanosti na změnu HDP Vlastní zpracování

HDP po celé sledované období téměř rovnoměrně rostlo. Oproti tomu zaměstnanost ZPO a celková zaměstnanost kolísala. To znamená, že docházelo i k výkyvům produktivity práce, ale ta není nikde ve statistikách uvedena (vedou si firmy pouze pro sebe). Kolísání zaměstnanosti je zřejmě zapříčiněno tím, že produktivita práce ve firmách, které šly do útlumu nebo přímo do likvidace, nebyla stejná jako produktivita v nově vznikajících firmách. Například rok X oproti roku Y (ε X/Y = 1,54) nám říká, že při změně HDP o 1% se zaměstnanost zvýší v roce Y oproti roku X o 1,45%. Protože hodnota citlivosti ε je kladná, znamená to, že zaměstnanost se zvýšila. V případě, kdy hodnota ε je záporná dochází k poklesu zaměstnanosti. V letech 2000 a 2001 došlo k důsledku restrukturalizace průmyslu k poklesu celkové zaměstnanosti, kdy ε=-0,56, ale zaměstnanost osob se zdravotním postižením vzrostla ε=0,55. Jedná se o anomálii v celém sledovaném období, pro kterou nebylo nalezeno relevantní zdůvodnění ani na Úřadu práce v Třebíči, ani na Správě sociálního zabezpečení v Třebíči. Pravděpodobné vysvětlení je v tom, že krajské uspořádání do 14 územně

- 43 -

samosprávných celků vzniklo v roce 2000 a na tyto postupně přecházely kompetence do té doby spravované státem. Zřejmě se jedná o metodickou chybu, protože jednotná metodika evidence byla zavedena od roku 2004. Zvýšení hodnoty citlivosti ε v roce 2004 oproti roku 2003 bylo dáno tím, že vzniklo více pracovních míst. Například Bosch Diesel, s.r.o. Jihlava rozšířil výrobu o 500 pracovních míst, Automotive Lighting s.r.o. o 460 pracovních míst. Docházelo i k rozšíření výroby v dalších firmách a tím i k zaměstnanosti v navazujících službách pro výrobu. V dalších třech následujících letech je hodnota citlivosti u obou kategorií zaměstnaných osob záporná, to znamená, že docházelo k poklesu počtu zaměstnaných osob. V roce 2008 došlo k navýšení citlivosti ε o více než 2% u obou kategorií pracovníků, což znamená, že byl vytvořen vysoký počet nových pracovních míst. Ale tento nárůst zaměstnanosti byl pouze do poloviny roku 2008, po té se začaly projevovat důsledky celosvětové hospodářské krize. Hodnoty nezaměstnanosti k 31.12.2008 již byly nižší než průměr roku 2008. Na základě výsledků obou elasticit u sledovaných skupin byla provedena korelační analýza, která zjistí závislost mezi vypočtenými hodnotami elasticit ZPO a všech osob. 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 -1,000 -2,000 -3,000 -3,000

-2,000

-1,000

0,000

1,000

ε všech osob

Graf .10 Zdroj:

2,000

3,000

4,000

5,000

ε ZPO

Závislost ε ZPO a ε všech osob Vlastní zpracování

Jak je vidět v grafu č. 10 je závislost elasticit zaměstnanosti obou skupin velmi těsná. Index determinance nabývá hodnost od 0 do 1. Odmocnina z indexu determinance se nazývá index korelace, který poskytuje v zásadě stejnou informaci o těsnosti závislosti jako index determinance. Ale nevýhodou je obtížnější interpretace jeho hodnot. Závislost se tedy v pozorovaném souboru

- 44 -

považuje za silnější (těsnější), čím je index determinance blíže k 1. Naopak, jestli se blíží tento index k 0, závislost je velmi malá. Musíme ale také říct, že koeficient korelace může nabývat i záporných hodnot. Tedy definiční obor koeficientu korelace je od -1 do +1. Platí při tom, že jestliže koeficient korelace nabývá hodnotu -1, znamená to pevnou závislost, 0 nezávislost a +1 pevnou pozitivní závislost. V našem případě nám index determinance nabývá hodnotu 0,9403 a index korelace 0,9697. V této kapitole byla posuzována citlivost zaměstnanosti na změnu HDP. Jelikož tato práce se zabývá vztahem nezaměstnanosti ZPO na celkové nezaměstnanosti, porovnáme poměr zaměstnanosti ku nezaměstnanosti. Hodnoty použité pro výpočet citlivosti byly převzaty z tabulek č. 3 a 4, kde počet zaměstnaných a nezaměstnaných vychází ze společného základu (EAO), to znamená, že nezaměstnanost je nepřímo úměrná zaměstnanosti a závislost elasticit nezaměstnanosti by byla stejně těsná jako zaměstnanosti. Výše uvedené výsledky dokládají, že citlivost nezaměstnanosti ZPO a citlivost celkové nezaměstnanosti na změně HDP je téměř shodná. Korelační analýza nám říká, že závislost citlivosti nezaměstnanosti ZPO na citlivost celkové nezaměstnanosti je velmi vysoká a na tuto závislost mají změny HDP velmi malý vliv. Toto zjištění, dokládá, že opatření pro snížení nezaměstnanosti ZPO mají své opodstatnění a kladný dopad. Nezaměstnanost ZPO je sice zhruba dvakrát vyšší než celková nezaměstnanost, ale jejich průběh je shodný. To znamená, že například při poklesu celkové nezaměstnanosti, stejnou měrou klesá i nezaměstnanost ZPO.

- 45 -

5 ZÁVĚR Nezaměstnanost zdravotně postižených osob je velmi specifické a v některých případech, podle stupně postižení i sociálně citlivé téma. Hledat matematickou logiku v některých oblastech nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je velmi složité, protože se zde setkávají velmi individuální faktory. Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadů práce věnuje otázce nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením velkou pozornost a vynakládá nemalé úsilí a finanční prostředky pro usnadnění vstupu zdravotně postiženým osobám na trh práce. Tuto problematiku řeší právní předpisy, ale velkou roli zde sehrává i přístup úřadů práce a jejich jednotlivých zaměstnanců, neboť jejich osobní role je velmi důležitá. Přesto zde nacházíme stále rozdíl v počtu uchazečů zdravých a zdravotně postižených, který ukazuje v neprospěch zdravotně postižených. Ukázalo se, že stupeň vzdělání má na nezaměstnanost zdravotně postižených osob značný vliv. Čím vyšší vzdělání mají zdravotně znevýhodnění uchazeči, tím je jejich procento (v celé časové řadě) mezi uchazeči nižší. Je to dáno tím, že při vyšším vzděláním jsou pracovní místa s menšími nároky na fyzickou kondici a dále, že zdravotně postižený uchazeč, vědomý si svého handicapu, příjme i méně kvalifikované místo. Oproti tomu se procento zdravých uchazečů se vzrůstajícím vzděláním zvedá. To je dáno tím, že zdraví uchazeči neradi přijímají méně kvalifikovaná místa a čekají na vhodnější uplatnění. Vyhodnocením nezaměstnanosti podle pohlaví bylo zjištěno, že ženy obecně hůře získávají zaměstnání než muži. Ale u ZPO žen je tento problém ještě výraznější. Výsledkem této bakalářské práce je zjištění, že míra nezaměstnanosti ZPO a celkové nezaměstnanosti kolísala, v průměru byla nezaměstnanost ZPO dvakrát vyšší oproti celkové nezaměstnanosti. To potvrzuje obecně známou skutečnost, že pro ZPO je podstatně složitější získat zaměstnání než pro osoby zdravé. Při vyhodnocení vztahu nezaměstnanosti ZPO a celkové nezaměstnanosti vůči HDP bylo zjištěno, že průběhy citlivosti obou sledovaných skupin jsou na sobě velmi závislé a na tuto závislost nemají změny HDP téměř žádný vliv. Toto zjištění dokládá, že opatření pro snížení nezaměstnanosti ZPO mají své opodstatnění a kladný dopad. Nezaměstnanost ZPO je sice zhruba dvakrát vyšší než celková nezaměstnanost (což je dáno faktory uvedenými výše), ale jejich průběh je shodný. To znamená, že například při poklesu celkové nezaměstnanosti, stejnou mírou klesá i nezaměstnanost ZPO. Je zapotřebí, aby zainteresované státní orgány i nadále vynakládaly zvýšenou pozornost problematice nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením.

- 46 -

6 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM TABULEK Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17

Míra celkové nezaměstnanosti na Vysočině ................................................- 24 Míra nezaměstnanosti ZPO na Vysočině .....................................................- 24 Osoby ekonomicky aktivní (EAO) na Vysočině .........................................- 26 Osoby ekonomicky aktivní ZP na Vysočině................................................- 26 Osoby ekonomicky aktivní zdravé na Vysočině..........................................- 26 Přehled celkové nezaměstnanosti mužů a žen a nezaměstnanosti ZP mužů a žen .............................................................................................................- 28 Počet a procento rekvalifikací ze skupiny uchazečů se ZP na Vysočině.....- 29 Počet a procento rekvalifikací ze skupiny všech uchazečů na Vysočině ....- 29 Uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním v okrese Třebíč ...............- 32 Uchazeči o zaměstnání se středním odborným vzděláním bez maturity v okrese Třebíč........................................................................................- 32 Uchazeči o zaměstnání se středoškolským vzděláním v okrese Třebíč..- 33 Uchazeči o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním v okrese Třebíč..- 34 Vývoj počtu uchazečů podle stupně postižení na Vysočině ...................- 35 Počet nových vytvořených pracovních míst pro občany se ZP ..............- 38 Hrubá přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu na Vysočině ..........- 41 Přehled počtu všech zaměstnaných osob a osob se ZP a vývoj regionálního HDP ...................................................................................- 42 Citlivost zaměstnanosti všech osob a osob se ZP na změnu HDP..........- 43 -

- 47 -

SEZNAM GRAFŮ Graf.1 Graf.2

Míra celkové nezaměstnanosti v porovnání s nezaměstnaností ZPO .........- 24 Porovnání evidovaných uchazečů ve skupinách EAO zdravých a EAO se ZP ...........................................................................................................- 27 Graf.3 Celková nezaměstnanost můžu a žen a nezaměstnanost ZP mužů a žen....- 28 Graf.4 Procentuální porovnání rekvalifikací mezi skupinou všech uchazečů a uchazečů se ZP.........................................................................................- 30 Graf.5 Porovnání počtu rekvalifikací všech uchazečů a uchazečů se ZP ..............- 30 Graf.6 Přehled nezaměstnanosti ZPO oproti celkově evidovaným uchazečům v jednotlivých stupních vzdělání ................................................................- 34 Graf.7 Nově vytvořená pracovní místa v chráněných dílnách a pracovištích........- 38 Graf.8 Hrubá přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu na Vysočině ..............- 41 Graf.9 Měření citlivosti zaměstnanosti na změnu HDP.........................................- 43 Graf.10 Závislost ε ZPO a ε všech osob ..............................................................- 44 -

- 48 -

7 SEZNAM ZKRATEK ČSÚ EAO CHPD CHPM MPSV SVČ ÚP VŠPO ZP ZPO

Český statistický úřad osoby ekonomicky aktivní chráněná pracovní dílna chráněné pracovní místo Ministerstvo práce a sociálních věcí samostatně výdělečně činný Úřad práce Výběrové šetření osob se zdravotním postižením zdravotně postižený zdravotně postižená osoba

- 49 -

8 LITERATURA Literární zdroje: 1. BUCHTOVÁ, B. – a kol. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Havlíčkův Brod: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s., 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 2. HELÍSEK, M. Makroekonomie: základní kurz. Praha: Melandrium, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-26-X. 3. HŘEBÍK, F. Obecná ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 223 s. ISBN 978-80-7380-101-4. 4. JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. 5. JUREČKA, V. – JÁNOŠÍKOVÁ, I. – a kol. Mikroekonomie: základní kurs. Ostrava, 2009. 299 s. ISBN 978-80-248-0530-6. 6. KLIKOVÁ, CH. – KOTLÁN, I. Hospodářská politika. Ostrava: Sokrates, 2003. 275 s. ISBN 80-86572-04-8. 7. KREBS, V. – a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: nakladatelství ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. 8. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Právní předpisy o zaměstnanosti 2009. 7. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věci v ČR, 2006. 156 s. ISBN 978-80-86878-92-8. 9. PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. vyd. Brno, 2006. 404 s. ISBN 80-7315-120-0. 10. RUSMICHOVÁ, L. – SOUKUP, J. – a kol. Makroekonomie: základní kurz. 5. vyd. Praha: Melandrium, 2002. 166 s. ISBN 80-8617524-3. 11. SIROVÁTKA, T. – MAREŠ, P. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8. 12. VOTAVA, J. a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: Karolinum, 2003. 207 s. ISBN 80-246-0708-5. 13. VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. Praha: Karolinum, 2000. 139 s. ISBN 80-246-0057-9. Internetové zdroje: 14. Analýzy Úřadu Práce [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . 15. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW:.

- 50 -

16. FOKUS Vysočina [online]. 2010 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . 17. Integrovaný portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: .

- 51 -

Vztah nezaměstnanosti zdravotně postižených osob a celkové nezaměstnanosti

Recommend Documents