Vztah islámských bank a úročení

Bankovní institut vysoká škola Praha

Vztah islámských bank a úročení Bakalářská práce

Nikola Dangová

Březen, 2015

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Vztah islámských bank a úročení Bakalářská práce

Autor:

Nikola Dangová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

Březen, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

................................. V Praze dne 15. 3. 2015

Nikola Dangová

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Zbyňku Kalabisovi za motivaci k výběru daného tématu, za jeho odborné rady a cenný čas, které mi poskytl jako pomoc ke zpracování mé bakalářské práce.

Anotace: Cílem této práce je analyzovat a blíže vysvětlit složitý vztah islámských bank, náboženství a úročení. Na začátku práce se autorka bude věnovat historii a základním pojmům islámského bankovnictví. Historii i základním pojmům islámského bankovnictví je v práci věnována individuální kapitola. V další kapitole půjde tedy o rozbor samotného vztahu mezi islámským bankovnictvím, úročením a náboženstvím. Také již vysvětlené základní pojmy islámského bankovnictví uvedeme do problematiky. V neposlední řadě se autorka zaměří i na komparaci islámského bankovnictví s "tradičním" bankovnictvím. Závěrem práce je výsledek rozboru vztahu a vydedukovaný výsledek komparace mezi islámským a "tradičním" bankovnictvím. Klíčová slova: islámské bankovnictví, Ribá, Qard Hassan, finanční metody, úročení

Annotation: The goal of this work is to analyze and explain the complex relationship of Islamic banks, religion and interest. At the beginning, the author will focus on the history and basic concepts of Islamic banking. History and basic concepts of Islamic banking are processed in individual chapter. The next chapter will therefore analyze the actual relationship between Islamic banking, interest and religion. Already explained basic concepts of Islamic banking are going to be put into the issue. At least but not last the author focuses on the comparison of Islamic banking with the "traditional" banking. Finally, work is the result of analysis of the relationship and infer the result of comparison between the Islamic and the "traditional" banking. Key words: islamic banking, Ribá, Qard Hassan, financing method, interest rate

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................................... 8 1 Základní pojmy Islámského bankovnictví .............................................................................. 9 1. 1 Islám ............................................................................................................................... 11 1. 1. 1 Korán ...................................................................................................................... 11 1. 1. 2 Tafsír ...................................................................................................................... 12 1. 1. 3 Súra......................................................................................................................... 12 1. 1. 4 Ája .......................................................................................................................... 12 1. 1. 5 Muslim ................................................................................................................... 12 1. 2 Šarí'a............................................................................................................................... 13 1. 2. 1 Halal ....................................................................................................................... 13 1. 2. 2 Harám ..................................................................................................................... 13 2 Finanční produkty ................................................................................................................. 14 2. 1 Mudáraba ....................................................................................................................... 14 2. 2 Mušáraka ........................................................................................................................ 17 2. 3 Murábaha ....................................................................................................................... 20 2. 4 Qard Hassan ................................................................................................................... 22 2. 5 Idžára ............................................................................................................................. 22 2. 5. 1 Idžára wa iqtina ...................................................................................................... 23 2. 6 Sukúk ............................................................................................................................. 25 3 Analýza vztahu islámských bank, náboženství a úročení..................................................... 27 3. 1 Zákazy a omezení v islámském finančnictví (bankovnictví) ......................................... 27 3. 1. 1 Ribá ........................................................................................................................ 28 3. 1. 1. 1 Ribá al-qarud ................................................................................................. 29 3. 1. 1. 2 Ribá al-buyu ................................................................................................... 31 3. 1. 2 Gharar ..................................................................................................................... 31 3. 1. 3 Maisir ..................................................................................................................... 32 3. 1. 4 Zakázané oblasti pro investování ........................................................................... 33 4 Komparace islámského bankovnictví a "tradičního" bankovnictví ...................................... 34 4. 1 Komparace produktů islámského a tradičního bankovnictví ......................................... 35 5 Islámské bankovnictví ve světě ............................................................................................ 37 5. 1 Islámské bankovnictví v islámském světě ..................................................................... 37 6

5. 2 Islámské bankovnictví mimo islámský svět .................................................................. 40 Závěr ......................................................................................................................................... 47 Seznam literatury ...................................................................................................................... 48

7

Úvod Vztah islámských bank a úročení je hlavním tématem této bakalářské práce. Jedná se o velmi specifickou oblast, a proto je důležité se v prvních dvou kapitolách věnovat definici termínů z této oblasti. Islámské bankovnictví se celé podřizuje islámskému právnímu systému, jak autorka uvádí v první kapitole. Dále pak třetí kapitola vysvětluje zákazy, které jsou obecné pro celý islám, ale se zaměřením na islámský finanční systém. Islámské finanční instrumenty mají svá specifická pravidla, principy, omezení a někdy i výjimečné případy. Je třeba tedy hned ve druhé kapitole vysvětlit arabské termíny, kterými jsou označení islámské finanční instrumenty. Je třeba podotknou, že je velmi zajímavé porovnání islámského bankovnictví s bankovním konvečním (tradičním). Některé islámské finanční produkty se od těch konvenčních naprosto liší a jiné se velmi podobají. Právě čtvrtá kapitola této bakalářské práce se zabývá komparací těchto dvou bankovnictví a jejich finančních instrumentů. Pátá kapitola této bakalářské práce je věnována vývoji a dnešní podobě islámského finančního systému a bankovnictví v islámských i neislámských zemích. Islámské finance jako alternativa ke konvečním financím s velkým množstvím úroků oslovila i mnoho lidí z nemuslimské populace. Nejatraktivnější pro nemuslimy je, že je islámské finančnictví méně rizikové a bezúročné, založené na silně sociálních pilířích a na důležité etické stránce. Autorka si toto téma vybrala proto, že islámské finančnictví a bankovnictví v se posledních letech úspěšně rozšiřují i do nemuslimských zemí. Prvotním důvodem vzniku islámských bank v neislámských zemích byla početná populace zde žijících muslimů. Muslimové žijící v nemuslimských zemích ocenili tuto alternativu, protože mohli v zemi ve které žijí užívat bankovních a finančních služeb, které potřebují a jejich jednání není tak v rozporu s jejich vírou v Islám. Druhotným důvodem po ekonomické krizi bylo vyhledávání alternativního řešení v islámském finančním systému.

8

1 Základní pojmy Islámského bankovnictví Islámské bankovnictví a jeho finanční služby pomalu expandují na západ. Setkáváme se s více a více publikacemi v anglickém jazyce o islámských finančních službách, nejvíce jich je samozřejmě v arabském jazyce. V České Republice o islámských financích není mnoho informací, protože publikací v českém jazyce je nedostatek. Malá informovanost způsobuje, že lidé islámské finančnictví vnímají jako beznákladové, protože ho zcela nedokážou pochopit. Základní informací pro lidi je, že v islámských finančních službách je zákaz ribá (úroku), ale zákaz ribá je mnohem složitější pochopit. Často si pod zákazem úroku představují úvěry zdarma, což v reálu není úplně pravda. To, že je něco bezúročné neznamená, že je to zcela bez nákladu. Vysvětlení ribá je daleko složitější a tak si to lidé zjednodušeně vysvětlují jako bezúročné. Islámské finančnictví je prostě podřízeno principům islámského práva. Islámskému právu šarí'a podléhají veřejnoprávní věci i soukromé, takže obchodní vztahy včetně bankovnictví a dalších hlavně. 1 Při vzniku centrálních bank na blízkém východě došlo k modernizaci islámských finančních služeb, tudíž muselo dojít i k modernizaci vztahu obchodování s principy islámského práva. Velkým přínosem bylo jedno z nejvýznamnějších děl v islámské ekonomice od Imána Taqiuddina an-Nabhánína s názvem „Ekonomický systém Islámu, vysvětlení pojetí ekonomie z pohledu Islámu a islámského práva". Kromě rozdílu kapitalistických a socialistických principů ekonomiky zde hlavně vysvětluje podle islámského práva pojetí ekonomie. Konkrétně popisuje zákaz ribá, dále o tom co je v islámské ekonomii zakázané a hlavně popisuje vznik a hodnotu peněz. V díle jsou dále vysvětlené druhy a principy zakátu i pravidla mezinárodního obchodu. Na problém, který by mohl vést k ekonomickým i sociálním krizím, když islámská ekonomika neexpandovala a ve společnosti se bohatší stávali bohatšími, docházelo k nárůstu bohatství jen v jedné skupině, poukazoval autor Muhammad Baqir as-Sadra ve svých dílech. Při vzniku centrálních bank na blízkém východě došlo k modernizaci islámských finančních služeb, tudíž muselo dojít i k modernizaci vztahu obchodování s principy islámského práva. Ustanovení Organizace islámské konference přispělo k nejvýznamnějším posunům islámské ekonomie. Založili fórum pro islámské státy, aby vytvořili spravedlivou justici, rovnost mezi státy, dodržování lidských práv a přispěli k rozvoji mezinárodních vztahů řídících se podle islámských principů. Na základě toho vznikla první islámská banka, která 1

HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finance jako alternativa. Vyd. 1. Praha: A.M.S. trading, 2013, 174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 9

začala fungovat podle islámských principů. Banka vznikla hlavně za účelem podpory podnikatelských záměrů, měla pomoci zvyšovat kapitál a prostřednictvím půjček podávat členským zemím finanční podporu. Vytvořila i speciální fondy, které měly podporovat i nečlenské země muslimských komunit. V souladu s islámským právem poskytovala finanční služby z přijatých depozit. Dnes funguje jako velmi významná finanční instituce v mezinárodním měřítku. Se čtyřiceti osmi pobočkami dnes prosperuje se svými službami po celém světě, v té době založená Dubajská islámská banka. Dále začaly vznikat dodnes fungující významné finanční instituce (banky) i v ostatních islámských zemích. Se založením Organizace účetnictví a auditu pro islámské finanční instituce (AAOFI) na konci 20. století vzrostla profesionalita islámských finančních služeb. Splnila svůj účel podpořit vznik mezinárodních standardů pro bankovní obchody po celém světě. K rozvoji islámských financí i v neislámských zemích přispělo založení instituce, která je nazývaná Výbor pro islámské finanční služby (IFSB).2 Klíčový princip podle pravidel islámského práva nebyl založen na tom, aby peníze jen vytvářely další zisk, ale aby zvyšovaly celkovou ekonomickou úroveň společnosti. Je totiž silně sociálně založený. Pro zvýšení ekonomické úrovně celé společnosti. A tím plnil svou sociální funkci. Podpora potřebných (například chudých rodin, sirotků i studentů), byla hlavní zásadou fungovat ve prospěch i ostatních. Podpora sociálně slabých je nejvýznamnějším principem a tím dokazuje silnou sociální orientaci islámu. Ze samotného Koránu vychází povinnost konat dobro a potlačit chtivost ve svůj prospěch, například prostřednictvím lichvy. Naopak Korán praví, že se má pomáhat potřebným v ekonomickém systému prostřednictvím takzvaného zakátu (almužny) a tím projevovat solidaritu sociálně slabším. Toto jednání podepřelo už tak silnou sociální orientaci islámu. Dlužníkům se kterými bylo nakládáno nespravedlivě měli věřitelé v rámci konání dobra podle Koránu poskytovat potřebný čas na splacení dluhu, případně odepsání dluhu a neuplatňování jiných nároků v rámci charity. Základní myšlenkou proroka Muhameda bylo konat dobro a pomoci potřebnému za jakýchkoliv okolností. Když neměl finanční prostředky, měl člověk vykonávat jiné dobré skutky. Islámský finanční systém ovšem nezakazuje bohatství, není to ani v rozporu s islámským finančním právem, ale nesmí to být bohatství získané nepoctivým způsobem na úkor někoho jiného bez vynaložení nějakého úsilí. Lidská činnost by ovšem měla dosahovat k zisku, aby ekonomický systém prosperoval, například na principu obchodování. S islámským

2

HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finance jako alternativa. Vyd. 1. Praha: A.M.S. trading, 2013,

174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 10

právem není v souladu půjčovat peníze na úrok, naopak poskytovat v rámci charity bezúročné půjčky. Dalším příkladem, který není v rozporu s islámským právem je, když si chce klient pořídit nějakou věc, koupí ji sama banka a prostřednictvím třeba idžáry nebo jiného bankovního produktu věc klientovi pronajme či později prodá. Rozvoj islámských bank je nejvíce ve Velké Británii, protože islámské právo je založeno na podobném principu jako britský systém common law.3 Při posuzování finančních produktů v souladu s islámským právem je hlavním nepřehlédnutelným faktorem plno zákazů či omezení těchto produktů. Přísným dodržováním zákazů je pak možné docílit podpory, prosperity povolených obchodů. Jeden z největších zákazů v principech islámského finančnictví je zákaz ribá. Mnoho islámských právních studií se zabývá právě tím, co je povolené nebo zakázané. Alkohol, vepřové maso, hazardní hry a právě ribá zakazuje samotné islámské právo, tudíž není možné do těchto věcí na finančním trhu investovat. K tomu se přičítá i zákaz hromadění nepotřebného a nadměrného bohatství. Přiměřené bohatství je přímo úměrné s bohatstvím, které člověk potřebuje. To čeho je nepřiměřený nadbytek by mělo být věnované dobročinnosti, protože v jiném případě nepřináší společnosti užitek a je to tedy v rozporu s islámským právem, tudíž je to zakázané. 4

1. 1 Islám Islám je definován jako víra v jednoho boha, v arabštině je tímto bohem Alláh. Muslimem se stane člověk, který uvěří v Alláha a přijme Muhameda jako jeho posla (služebníka). Islám je rozdělen do pěti pilířů. Tyto pilíře jsou Šahádatajn, Salah (modlitba), Zakah (almužna), Saum (půst v měsíci Ramadánu), Hajj (pouť do Meky). 5 Obecně islám není brán jako obyčejné náboženství, ale jako styl života.

1. 1. 1 Korán Svatou knihou islámu pro muslimy je Korán. Autorka by to nejlépe přirovnala k Bibli, která je svatou knihou pro křesťany. Je to záznam božích slov, která přesně zaznamenávala slova, které Bůh Alláh sdělil proroku Muhamedovi přes prostředníka Archanděla Gabriela. Muhamed tyto slova pak diktoval dále písařům a jeho společníkům. Za celá staletí se v 3


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 4

T HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finance jako alternativa. Vyd. 1. Praha: A.M.S. trading,

2013, 174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 5

[online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.muslimskaunie.cz/-co-je-islam-----------------

-------------------.html 11

Koránu nezměnilo ani jedno slovo, takže je celé věky pořád stejný a jedinečný. Celý Korán je rozřazen do 114 súr (kapitol), každá súra má své áji (verše).6 Přibližně na osm set stran je český překlad Koránu od Ivana Hrbka.

1. 1. 2 Tafsír Tafsír je arabským synonymem pro slovo exegeze. Exegeze je vysvětlení textů, zejména náboženských například právě Koránu či Bible. Tafsír je obecně výklad Vznešeného Koránu. Tafsír vznikl, protože rostla potřeba pochopit složité texty. 7 Díky vzniku tafsíru mohli lidé lépe pochopit učení Koránu.

1. 1. 3 Súra Arabské označení pro kapitolu ve Vznešeném Koránu je Súra. Těchto kapitol (Súr) je v Koránu celkem 114.8 Nejdelší súra je složena z 286 veršů a jmenuje se Súra 2 - Kráva (AlBaqara). Nejkratší súra se skládá z pouhých 3 veršů. Jsou to súry: Súra 108 - Hojnost (AlKawthar) a Súra 103 - Osud (Al-'Asr). 9

1. 1. 4 Ája Každý z těchto veršů (viz výše v podkapitole Súra) se nazývá ája. Každá ája má své číslo, toto číslo bývá uváděno v citaci z Koránu za dvojtečkou, před dvojtečkou se uvádí číslo súry. V celém Koránu je dohromady 6236 ájí (veršů). 10

1. 1. 5 Muslim Zpravidla ne každý Arab musí být muslimem, a ne každý muslim musí být Arab. V dnešní společnosti už to lidé berou automaticky. Protože počátek islámu byl na Arabském poloostrově, zkresluje to pohled ostatních lidí. Muslim je člověk, který věří v islám, vyznává toto náboženství. To znamená, že muslimem může být například i Evropan nebo Američan či

6

[online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/co-je-koran

7

KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 1993, 292 s., fot.příl.

ISBN 80-7021-125-3. 8


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 9

Korán. Vyd. celkem 6., V tomto překladu a v Odeonu 2. Překlad Ivan Hrbek. Praha: Odeon,

1991, 794 s. Živá díla minulosti (Odeon). ISBN 80-207-0444-2. 10


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 12

Australan. Ve skutečnosti je z muslimů pouze 20% Arabů.11 Segmentace lidí či lidově řečeno škatulkování nám brání vidět věci reálně, tak jak doopravdy jsou.

1. 2 Šarí'a Význam slova šarí'a je životní cesta. Ve 45. súře přesně v 18. verš udává význam šarí'i. Věnuje se vztahu mezi Bohem a lidstvem, také se zabývá vztahy mezi lidmi navzájem. Šarí'a je soubor práv, které vycházejí ze samotného Koránu. Váže se tedy k primárním pramenům, jsou jimi sbírka příběhů proroka Muhammada, sunna a samotný Korán. Tyto práva se netýkají konkrétního státu, ale všech muslimů, ať žijí kdekoliv. Tato práva nejsou vázané časem a ani místem, vycházejí z Božích slov a tudíž jsou věčné a neměnné.

12

Šarí'a

týká všech práv zabývajících se od ekonomie, přes rodinu, politiku, sexualitu až po sociální věci atd.

1. 2. 1 Halal Ve volném překladu bychom mohli slovo halal přeložit jako "zákonem povolené". Týká se to všech oblastí, kterých se právo dotýká. Vychází z primárních pramenů práva, obecně to co není zakázané je z principu povolené. 13

1. 2. 2 Harám Harám je přesným opakem slova halal, to znamená ve volném překladu "zákonem zakázané". To co je islámským právem zakázané najdeme v Koránu. Harám a halal jsou pojmy nejčastěji používané ve finanční oblasti, hlavně v oblasti finančních produktů a jejich poskytování. 14

11

KHIDAYER, Emíre. Arabský svět - jiná planeta?. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2011, 244 s.

ISBN 978-80-204-2495-2. 12


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 13


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 14


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 13

2 Finanční produkty Islámské finanční nástroje v islámském bankovnictví, nejsou určeny pouze muslimům. Není vyloučené, že i člověk, který nevyznává islámskou víru může využívat islámské finanční nástroje i islámské bankovnictví. Islámské bankovní finanční produkty pocházejí již z historie, jen jsou v praxi trochu přizpůsobené dnešní době, ale zůstaly jim původní názvy. V dnešní době se pomalu přizpůsobuje trochu i islámské finanční právo, ale nemění se jeho zásadní principy.15 V každé bance k posuzování finančních produktů a transakcí jsou duchovní s bankovními úředníky, ti tvoří výbor, který se stará o tuto oblast. Hlavně se tento výbor stará o to, aby finanční transakce a bankovní produkty v dané bance byly v souladu s islámským právem.16 Islámské finanční instituce se snaží i o globalizaci finančních produktů v souladu s islámským právem, pro co největší množství lidí, aby nemusely posuzovat individuálně úplně každého klienta. Finanční produkty islámského bankovnictví i finanční instituce, které je nabízejí jsou uznávány v mezinárodním měřítku.17 Viz výše je v této práci uvedeno, co znamenají halal a harám produkty, halal je produkt v souladu se zákonem a harám je produkt v rozporu se zákonem. Mnoho učenců islámského práva se stále zabývá tím, co je v souladu a co v rozporu se zákonem.18

2. 1 Mudáraba Když investor svěří své finanční prostředky k hospodaření nějakému agentovi, kterému po odečtení vlastních nákladů vrátí i s dohodnutým podílem na zisku, na základě dohody, tak se jedná o finanční nástroj zvaný mudáraba. Po celou dobu, co tato dohoda trvá, je celý majetek, kterým agent manipuluje majetkem investora. Jako vlastník nese plnou

15


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 16

KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd.

Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. 17


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 18

WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn

Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 14

zodpovědnost za případné ztráty, ztráta pro agenta je pouze jeho čas a úsilí, které do toho vložil.19 Podle historiků mudarába vznikla už v době před vznikem islámu na Arabském poloostrově, užíval ji i Prorok Muhammad. Samotnou mudarábu v Koránu nenajdeme, ale slovo z kterého je odvozeno je v Koránu zmíněno padesátosmkrát a volným překladem znamená cestování za obchodem. Podle právníka Sarakšího je mudarába povolená, protože je potřebná. V té době byla základem pro více druhů obchodu. „Mudarábu ve středověku ve své dokladové podobě představovala tedy dvě takováto prohlášení, která si strany navzájem vyměnily. Každý doklad obsahoval tyto hlavní náležitosti: 1. konstatování, že se jedná o mudarábu, 2. investovanou částku, 3. způsob, jakým se bude dělit zisk, 4. zmocnění agenta nakládat s investovanou částkou dle vlastního uvážení."20 Na částce v mudarábě se nemohou strany dohodnout, dohodnout se mohou pouze na rozdělení zisku. Pokud budou tyto podmínky porušeny podle šari'i ztratí platnost. Většinou poměr podílu ze zisku pro investory jsou přímo úměrné podílu, které investor investoval. Mudarába je založena na důvěře, protože v případě ztráty nese zodpovědnost investor. Ztráta pro investora nemůže převýšit částku kterou investoval, nejčastěji v případě, kdy je investorů více. Pokud mudáribovi investoři dovolí manipulovat s prostředky od třetích stran, tak se jedná o výjimku. V dnešní době není pravděpodobné, že by investor přišel o celou investici, díky diverzifikaci. I v současné době se mudarába používá nejčastěji v dálkovém obchodě, protože agent svobodně manipuluje s prostředky od investora. Agent má takzvaný mandát pro manipulaci s prostředky od investora, ale prostředky zůstávají majetkem investora. Mudárib nesměl bez souhlasu investora uzavírat obchody typu prodávání zboží proti pohledávkám (úvěrům), jinak byl odpovědný za ztráty. Ke vstupu do obchodů, které převyšují investovaný kapitál, nesmí agent vstoupit bez souhlasu investora, jinak se veškerá rizika přesouvají opět na agenta. 21 19


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 20


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 21


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 15

V mudarábě investované prostředky nesmí být dluhem, protože výnos by byl prospěch z půjčených peněz a jednalo by se o ribá, což je zakázané. Účast v mudarábě není podmíněna vírou v islám, takže účastníci nemusí být zákonitě muslimové, ale musí dodržovat pravidla, které jsou v souladu s islámem. Mudarába je platná dokud investorovi není vrácen vložený kapitál plus výnos, ale může být ukončena i smrtí či výpovědí jednoho z partnerů. Také pokud jedna ze stran ztratí způsobilost k právním úkonům, tak mudarába zaniká. Agent za práci, kterou už vykonal má právo na odměnu ať už mudarába zanikla z jakéhokoliv důvodu. 22 Mudarába je jedním ze základních kamenů dnešního bezúročného islámského bankovnictví, protože za mudáriba je v těchto transakcích považována banka ke svým klientům (vkladatelům), ale ke třetím stranám už banka nemusí dodržovat pravidla mudarábi. V oblasti krátkodobých obchodů se dnes mudarába užívá nejvíce, například k nákupu zboží. Na základě smlouvy ve které je uvedeno konkrétně vše o daném zboží a jeho nákupu, a o očekávané marži zisku se banka rozhoduje, zda do mudarábi vstoupí jako investor. Investované prostředky jdou přes zvláštní účet, kterým disponuje sama banka, aby mudárib nemohl s investovanými prostředky manipulovat za jiným účelem. Podle islámského práva, ovšem to nesouhlasí s tím jak je mudarába definována. V tomto případě vlastně mudárib přijde o svobodnou manipulaci se svěřenými prostředky. Mudarábu by podle smlouvy měl mudárib řídit, dohlížet na transakci, evidovat vše okolo prodeje. Vše také účetně vykazovat a informovat o tom banku. Podíl na zisku může banka mudáribovi snížit, pokud se s výkazy zpozdí, pokud mudárib nedodrží předem, smluvené výnosy může banka mudáribovi řízení mudarábi vzít. Mudarábu může banka i zrušit a nemusí předem mudáriba vyrozumět, mudárib nemá nárok na odvolání, ale také nebude mít žádný postih. Banka může spolurozhodovat, o tom, kdo bude řídit mudarábu. Na základě smluv banka vyžaduje od třetích stran nebo od mudáriba, aby plnili řádně své povinnosti.23 V mudáribách bank jsou většinou dané lhůty a podíl na zisku. Pokud jsou lhůty překročeny pro banku to znamená ztrátu. Díky těmto všem opatřením dochází u bank ke ztrátám ve velmi ojedinělých případech. Tím, že je mudarába krátkodobý finanční nástroj se pravděpodobnost ztráty také snižuje. Mudarába je dobrý příklad toho, jak může teorie být odlišná od praxe, protože teoreticky je považována za dlouhodobý finanční nástroj, přitom v

22


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 23


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 16

praxi je využívána nejčastěji jako krátkodobý. Muslimští klienti se mohou setkat s nabídkou mudarábi i od neislámských bank.24

2. 2 Mušáraka Mušáraka je další obchodní transakcí ve které se účastníci podílejí na zisku. Není o ní přímo nic psané v Koránu. U mušáraky se předpokládá, že budou investovat všichni partneři a to je rozdíl mezi ní a mudarábou. Liší se dále i v rozdělování zisků a ztrát. Pokud podnikající partner nedodrží podmínky dané smlouvou nebo nedodrží své povinnosti, pak v plné výši bude za ztrátu zodpovědný jen on. Investoři (partneři mušáraky) se mohou, ale nemusí zúčastnit řízení investic či podniku. Všichni již zúčastnění partneři musí případného nového partnera schválit a měli by být informováni o všem, co se s mušárakou do které investovali děje. V neislámském finančním a podnikatelském sektoru bychom mohli mušáraku přirovnat ke společnosti s ručením omezeným. Mušáraka má mnoho druhů a tak je v ohledu časového horizontu univerzální. Je využívána jako krátkodobý, střednědobý i dlouhodobý finanční instrument. Z právního pohledu se však teorie na mušáraku rozcházejí.25 Podle šáfi'ovské a málikovské právní školy by poměr podílu na zisku měl odpovídat podílu na výši investice na rozdíl od hanafijské a hanbalovské právní školy, které povolují, aby se na výši podílu na zisku domluvili partneři. To znamená, že když jeden ze společníků se podílel pouze 30% na vkladu do investice, že nemůže mít podíl na zisku například 50%. Z pravidla mušáraka přihlíží hlavně na práci, kterou to partnera stojí a počet a velikost závazků, které vezme na sebe. Podle hanafijské právní školy, by tzv. tichý společník mušáraky správně neměl získat větší podíl na zisku než je jeho podíl investice. Dnes se mušáraka v praxi celkem liší, není podmínkou aby byla časově omezená, ale může být. Podle právníků může mušáraka zaniknout, i když ji vypoví pouze jeden společník, ale v tu chvíli by to zničilo práci ostatních, proto se moc nedoporučuje. Může také zaniknout po dohodě o ukončení mušáraky všech společníků. V dnešní době je mušáraka považována za relativně pružný nástroj k financování jakýchkoliv oblastí podnikání. I banka může být společníkem mušáraky, v tomto případě mušáraku řídí společník (klient), ne banka, v případě že bude mít banka trvalou účast tak ne. Banka uzavírá mušáraku s klientem a v rámci ní pouze poskytuje klientovi kapitál. Klient (společník) musí dodržovat podmínky ve smlouvě o mušárace hodně podobně, jak tomu bylo 24


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 25


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 17

u mudaráby. V případě, že se klient dostaneme při prodeji zboží pod minimální cenu než banka určila, může ten rozdíl chtít po klientovi uhradit. Je zvláštní, že předem dohodnutým výnosem to připomíná ribá a nikdo to nekritizuje.26 V dnešní době se mušaráka v praxi a definici celkem liší. V mušaráce v případě, že jsou partnery klient a banka, nemůže klient bez svolení banky manipulovat s prostředky (zbožím), nesmí je použít například jako ručení za úvěr nebo je zastavit, to platí nejen pro prostředky, které poskytla banka, ale i pro prostředky jeho vlastní, které jsou součástí dohodnuté mušaráky. Podklady, které banka po klientovi vyžaduje, jsou také trochu v rozporu s pojetím důvěry a záruky, na kterých by mušaráka měla být založená. Pokud klient jedná v rozporu se smlouvou o mušaráce, může banka použít šek, který je oběma partnery podepsaný, nedatovaný a je v něm uvedená přesná částka, kterou banka v rámci mušaráky poskytla. Dalšími doklady pro podporu záruky jsou například faktury a účty, které musí být uložené u banky, jsou za prodej zboží třetím stranám. Na základě šeku banka bude vymáhat částku, kterou klientovi dluží třetí strana za zboží. Banka může klienta připravit o všechnu hotovost, cenné papíry atd. co má u banky uložené, pokud nedodrží včasné splacení podílu banky. A poslední dokumenty záruky jsou o zboží prodaném třetím stranám s odloženou splatností, říká se jim absolutní záruky.27 Dříve mudaráby a mušaráky tvořily velmi nízké procento transakcí bank. V této době byla klientela bank celkem nespolehlivá, z nedbalosti měli i dost velké ztráty, docházelo k podvodům, například v účetnictví vykazovali falešné ztráty a podobně. Banky v této době, na začátku devadesátých let omezovaly transakce mudaráby a mušaráky více pro veřejný sektor a mezinárodní finanční instituce než pro běžnou klientelu. Banky také tyto transakce začaly využívat spíš jako krátkodobé, moc se nepouštěly do těchto transakcí v pohledu na dlouhodobou investici. Po těchto negativních zkušenostech s klienty banky zpřísnily pravidla. Přísnější pravidla ovšem nebyla příjemná ani sebepoctivějším klientům. Tím, že začínající podnikatel nemá žádné reference, tak s ním ani jednu z těchto dvou transakcí neuzavře, to je jeden z jejich nedostatků, podobná situace není vhodná ani pro podnikatele, kteří se dostali do problémů.28 26


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 27


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 28


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 18

Stálá účast, klesající účast a komerční mušaráka tvoří základní tři druhy mušaráky. U komerční mušaráky banka pouze poskytne své finanční prostředky, ale jinak se vůbec nepodílí na řízení podniku ani na obchodních transakcích. Nákup či prodej zboží nebo strojů jen na tyto účely se komerční mušaráka používá. Banka získává přehled o podniku či zboží, tím že poskytuje mušaráku, na které se účastní bankovní služby, například běžný účet mušaráky, kde má kontrolu nad všemi transakcemi. Banka má na starost pouze, aby financovala svůj podíl, ale přes to je to pro banku lukrativní obchod s rychlou návratností. Bance umožňují tyto transakce dobře diverzifikovat a snižovat riziko z ostatních investic. U této mušaráky není ničím daná velikost investovaného podílu partnerů. Velikost rizika, celková investovaná částka a záruky od partnera to jsou okolnosti od kterých se odvíjí velikost podílů partnerů na investici. Tento druh mušaráky bývá ve většině případů časově omezený, banka má ovšem právo v případě, že se v podnikání klientovi nedaří mušaráku zlikvidovat.29 Pokud banka postupně snižuje svůj podíl na investici ve prospěch klienta jedná se o druh mušaráky, které se říká klesající účast. Klient bance vrací její podíl s předem domluveným podílem na zisku buďto po částech nebo jednorázově. Tento druh mušaráky se využívá nejčastěji při začínajícím podnikání hlavně v oblastech zemědělství a průmyslu. Jeden ze tří způsobů realizace této mušaráky je, že se klient s bankou domluví na investovaném kapitálu. Poté až skončí mušaráka podepíšou partneři další smlouvu, díky které banka může jednorázově prodat svůj podíl nějaké třetí straně nebo klientovi. Dalším způsobem realizace je prostřednictvím akcií. Počet akcií partnerů odpovídá podílu na investovaném kapitálu a od počtu akcií se odvíjí podíl na zisku. Rozdíl je v tom, že na konci nebude odkupovat podíl banky, ale může odkupovat její akcie a být pak jediným akcionářem (vlastníkem). Posledním způsobem realizace je, že banka financuje investici buďto částečně a nebo celou, pak dostává banka čistý zisk klienta i svůj podíl na zisku, tak dlouho než se jí její podíl vrátí. Banka se podílí na zisku, ztrátě i řízení podniku u posledního druhu mušaráky zvanou stálá účast. V tomto případě mušaráky banka je partnerem až do té doby, než je mušaráka ukončena. Touto mušarákou se financují většinou dlouhodobé projekty, protože tato mušaráka je dlouhodobý finanční nástroj, v případě užití tohoto nástroje jako krátkodobého je velké riziko, protože v krátkém období má velmi malou návratnost. V roce 1979 v Dubaji byl tento typ mušaráky sice schválen Konferencí islámského bankovnictví, ale je na hraně v

29


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 19

kontextu se zákazem ribá. Problémem je, že banka vyžaduje při vstupu do této transakce podíl na zisku a splacený kapitál, který do této transakce investovala. Jediným argumentem na kritiku proti tomuto typu je, že v případě ztráty se banka podílí i na ní.30

2. 3 Murábaha Jedná se o třístrannou smlouvu, která byla založena na bázi důvěry. Dříve se jednalo o obchod se zbožím s prodlouženou či odloženou dobou splatnosti. Znamenalo to například, že obchodník koupil zboží pro spotřebitele, ale pak mu to zboží prodal za cenu, ve které byl započten domluvený zisk a náklady, které obchodníkovi vznikly. Tento finanční nástroj je stále kritizován, i přesto, že je schválen islámskou školou. Nákup zboží, jeho doprava, doručení spotřebiteli a rizika kolem nákupu to jsou faktory, díky kterým obchodník získal odměnu (předem domluvený zisk). Roli obchodníka zastupuje banka, klienti kteří momentálně nemohou zboží zaplatit, nemají na něj dostatečné finanční prostředky využijí murábahu.31 Na základě třístranné smlouvy banka klientovi nakoupí zboží a klient později, ale ve smluveném termínu, bance zaplatí za zboží, ale i za náklady s nákupem spojené plus domluvený zisk. Než klient zaplatí závazek k bance, tak je zboží stále majetkem banky, díky tomu murábahu islámské právo schvaluje. Dohodnutá odměna je součástí pořizovací ceny už jako přirážka, dále klient zaplatí i všechny náklady s pořizováním spojené. Pokud je to šari'atským výborem v bance schválena transakce, může se klientovi načíst do nákladů ještě pojištění banky, proti tomu, že si klient zboží od banky nakonec neodkoupí. Zboží je majetkem banky a klienti jsou zodpovědní za riziko i v případě, že banka nakupuje svým nebo jménem klienta. Jedná se o střednědobý a krátkodobý finanční produkt, který se častěji využívá spíše jako krátkodobý.32 Na základě murábahy musí klient před jejím uzavřením znát původní cenu, přirážky i náklady, které bance bude platit. Než k murábaze dojde musí být vlastníkem zboží třetí strana nikoliv banka. Obě partnerské strany v murábaze se musí domluvit na přesném datu splatnosti a na konkrétním předmětu (zboží) obchodování. Klient může bance vyrovnat dluh

30


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 31


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 32


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 20

jednorázově i ve splátkách a buďto hned po dodání i později, záleží jak se partnerské strany domluví. Když banka klientovi zboží dodá, může po něm požadovat záruku za dluh, aby měla jistotu, že to klient zaplatí. Než banka ovšem dodá klientovi zboží jsou rizika a náklady na ní, to znamená, že pokud si klient zboží nepřevezme má banka nárok pouze na proplacení pořizovací ceny, ale už ne na náklady s tím spojené. Klient se stává vlastníkem až v případě když splatí dluh bance.33 Argumentem zastánců murábahy proti kritikům, kteří váhají zda-li murábaha není v rozporu se zákazem ribá, je že ribá je vázaná k půjčkám, přičemž tady jde o prodej. Dalším argumentem proti kritikům je například to, že nedochází k podvodům ani k vykořisťování, takže by to nemělo být v rozporu s islámem. Také odměna za to riziko, které banka podstupuje, v případě že si klient od ní neodkoupí zboží, je oprávněná. Ovšem i to kritici napadají tím, že má banka dost záruk od klienta, hlavně jak je výše zmíněno nechává se banka proti této situaci pojistit na náklady klienta. Také ve většině případů požaduje další záruky, mimo pojištění na náklady klienta jsou to pak i zástavy klientových movitých či nemovitých věcí, nebo ručení třetí strany za klienta. Naprosto v nesouladu s islámem je pak vymáhání od ručitelů zaplacení opožděné klientovi platby a ještě k tomu některé banky požadují zaplacení škody, která bance vznikla na základě opožděné platby. Korán káže, že má být věřitel shovívavý ke svému dlužníkovi, pokud se dostal do nějakých problémů a nemůže dluh momentálně splatit. Kritici také napadají to, že se banka snaží co nejvíce snížit zodpovědnost za poškození zboží při dopravě, kdy klienty pak odkazuje přímo na dopravce, místo toho aby to řešila ona už například při přebírání zboží od dopravců. 34 Generální ředitel Warren Edwardes svým názorem napadl skutečnost, že banka ve vztahu s klientem není typickým prodejcem, banka poskytuje klientovi kapitál a to už více odpovídá vztahu dlužníka a věřitele. I přes všechny kritiky a argumenty je murábaha schválený finanční krátkodobý nástroj islámského bankovnictví, který je jedním z nejrozšířenějších na islámském finančním trhu. Pro banky je murábaha velmi lukrativní finanční prostředek, protože pro banku znamená téměř jistý, rychlý zisk, který ji nestojí ani

33


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 34


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 21

tolik práce jako třeba u mudaráby a mušáraky, kdy se musí podílet na kontrolování či řízení podniku.35

2. 4 Qard Hassan Inženýr Kalabis ve své knize v útlé kapitole věnované islámskému bankovnictví uvádí, že se jedná o bezúročnou půjčku, kterou banka poskytuje proti zástavě. Půjčka je sice bezúročná, ale klient musí bance zaplatit nějaký administrativní poplatek.36 Tento finanční nástroj je podle Koránu určený pro potřebné klienty, ale banky často transakci qard hassan uzavírají i s fungujícími podniky37, které strádají v otázce kapitálu. Pokud se podnik zabývá něčím, co je v rozporu s islámským právem, jako je vepřové maso, alkohol, tabák nebo hazard38 nemůže takovému podniku islámská banka pomoci, protože je to striktně proti principům islámského finančního systému. Tyto úvěry mohou poskytovat pouze banky, které najdou efektivní způsob, jak pokrýt ztrátu na zisku, ke které přijdou při těchto transakcích. V souladu s Koránem by měla tyto půjčky poskytovat každá banka, aby plnila prospěch sociální společnosti. Banky na tyto transakce čerpají kapitál z nelimitovaných vkladů.39

2. 5 Idžára Tento finanční nástroj je nejvíce podobný finančnímu nástroji v tradičním bankovnictví známému jako leasing, jedná se prakticky o pronájem. Akorát idžára má v islámském bankovnictví dva typy, které se liší a pouze jeden z těch typů se podobá našemu leasingu. U prvního typu jde především o pronájem od jiného subjektu lidských zdrojů respektive služeb, které vykonávají. Za tento pronájem musta'džir (pronajímetel) platí nějakou odměnu 'adžirovi (poskytovateli služeb). Musta'džirem tedy bývá klient a 'adžirem například právník, portýr, lékař a podobně. U druhého typu idžáry se již nejedná o pronájem lidských

35


Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 36




Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 38




Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1. 22

zdrojů či služeb, ale naopak o pronájem věci nebo majetku a to buďto movitého či nemovitého. Tento typ idžáry je právě velmi podobný našemu leasingu.40 Každý z těchto typů musí mít svá pravidla, protože se dost liší a musí být v souladu s islámským právem. Více rozšířeným je samozřejmě ten druhý typ, který se podobá tradičnímu leasingu. Opravdu se však jen podobá, protože idžára přeci jen musí podléhat islámskému právu na rozdíl od tradičního leasingu. Druh idžáry ve kterém se tedy jedná o pronájem věcí a majetku, ne o lidské zdroje a služby, má základní rozdělení na dva typy. První je idžára wa iqtina, ta značí pronájem věci či majetku s následným účelem koupě. Druhý typ idžáry slouží pouze k nájmu majetku. Idžára wa iqtina je tedy více podobná tradičnímu leasingu, protože se dá říci, že se jedná o pomoc při financování pořizování majetku. Tradiční leasing vlastně převádí za ve smlouvě daných podmínek a časovém období možnost užívat majetek jiné osoby (nejčastěji tedy leasingové společnosti). Majetkem či věcí v idžáře může být cokoliv, co má užívací hodnotu a je způsobilé k běžnému užívání. V rámci idžáry (leasingu) musí majetek určený k pronájmu, vlastnit člověk, který ho v rámci idžáry pronajímá, aby opravdu došlo pouze k převodu práva užívání. Pronajatá věc či majetek by měly být opravdu užíváné a z toho důvodu je logicky nutné, aby byly způsobilé k užívání, jinak nemohou být předmětem idžáry (leasingu). Odpovědnost za majetek má majitel, tudíž majitel zodpovídá za vzniklé škody, hlavně kvůli tomu musí být majitelem pronajímatel po celou dobu idžáry (leasingu), ale to co je potřebné k užívání majetku, za to zodpovídá nájemce. V idžáře (tedy ve smlouvě o pronájmu) musí být uvedená přesná doba pronájmu majetku a účel ke kterému může být majetek používán, pokud nájemce užívá majetek k něčemu jinému, než je ve smlouvě uvedeno, nemá na to oprávnění a jedná se o porušení smlouvy. Pokud majetek vyžaduje nějaké specifické užívání musí to být uvedené ve smlouvě, jinak ho může užívat pouze běžným způsobem pro leasing.41

2. 5. 1 Idžára wa iqtina Tento druh idžáry se od té klasické liší tím, že je nakonec pronajímaná věc prodaná nájemci. Na základě příslibu o koupi pronajímané věci či majetku nemá nájemce povinnost si tuto věc od pronajímatele odkoupit, ale naopak v případě zájmu má tu možnost. Idžára wa iqtina se liší od tradičního leasingu také tím, že bere v potaz opotřebování věci či majetku. 40


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 41


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 23

V tradičním bankovnictví konkrétně v České republice se k financování pořízení nemovitostí užívají spíše hypotéky než leasingy, ale v islámském bankovnictví je leasing (idžára wa iqtina), často využívaným finančním nástrojem v pořizování nemovitostí na hypotéku. Na základě tohoto produktu si ovšem islámští učenci a kritici, kteří se zabývají islámskými finančními službami, všímají podobnosti s finančními produkty tradičních bank, které ovšem nepodléhají islámskému právu. Tyto produkty jsou sice vydané jako islámské, ale prakticky se moc neliší a to se učencům ani kritikům moc nelíbí.42 U nákupu nemovitosti se vlastně spojí idžára s hypotékou, vzniknou tedy dva smluvní vztahy mezi smluvními partnery, jeden smluvní vztah je nákupní a druhý smluvní vztah je nájemní. Vztah pak vypadá následovně, banka koupí klientem vybranou nemovitost, aby byla jejím vlastníkem, poté klient je na základě nájemní smlouvy povinen nemovitost užívat, a bance platí v jedné splátce za každý smluvní vztah. Jedna část je splátka za hypotéku a druhá část je nájem za nemovitost. Všechny splátky za hypotéku, které klient platí bance se dohromady rovnají kupní ceně nemovitosti, až klient tento dluh u banky splatí, stane se majitelem nemovitosti poté, co na něj banka nemovitost nechá přepsat. Jedná se tedy o smlouvu, která podléhá dvěma typům smluvních vztahu, což podléhá nejistotě a to je v rozporu s islámským právem, protože v tomto případě se jedná gharar (nepřiměřené riskování). Příčina nejistoty je nesrozumitelnost vztahu, klient je v tomto smluvním vztahu kupujícím i nájemníkem. Pro větší srozumitelnost by měl smluvní vztah vypadat tak, že klient bude nájemníkem a bude mít možnost na základě příslibu nemovitost koupit od banky. Pokud je klient tedy i kupujícím i nájemcem a banka také prodávajícím i pronajímatelem, vzniká nejasnost mezi tím, kdo je vlastně vlastníkem odpovědným za škody, za této situace by bylo tudíž nemožné nemovitost například pojistit. Pokud by smluvní partneři smlouvu ukončili před jejím ukončením, došlo by k mnoha komplikacím a i možným ztrátám. Pokud by ceny nemovitostí klesaly, musela by banka nemovitost prodat za nižší cenu, kterou by musela rozdělit mezi sebe a podíl klienta, který už splatil, klient by dostal tedy nižší částku, než do toho musel investovat. Je třeba na základě těchto komplikací definovat, kdo je majitel nemovitosti, protože ve smlouvě je majitelem sice banka, ale veškeré náležitosti a povinnosti majitele jsou převedené na klienta, což tvoří problémy a nejistotu. Proto kritici doporučují, užívat jen jeden ze smluvních vztahů, protože oba dva smluvní vztahy pohromadě v jedné smlouvě jsou v rozporu s islámským právem, i když každý tento smluvní vztah zvlášť je v

42


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 24

souladu s islámským právem. Při kombinaci různých transakcí, které jsou samostatně v souladu s islámským právem, může vzniknout transakce, která se naprosto s islámským právem rozchází, proto je potřeba všechny transakce v islámském finančnictví posuzovat individuálně. Idžára hypotéka je skoro stejná, jako tradiční hypotéka a ta je v rozporu s islámským právem, tudíž jsou kritici a učenci striktně proti. Protože jedna strana nemůže jen přijímat zisk a nebýt vůbec odpovědná za riziko, banka by v tuto chvíli vykořisťovala klienta a to je v islámském bankovnictví přísně zakázané.43 Správně by ovšem idžára wa iqtina neměla být založena spojením dvou smluvních vztahů, mělo by se jednat pouze o smlouvu nájemní s možností pozdějšího odkupu. Pokud si klient od banky část nemovitosti již odkoupil a pronajímat si klient může jen část, kterou vlastní banka, tak musí být idžára wa iqtina smluvená pouze na tu část nemovitosti, kterou vlastní banka a ne na celou nemovitost. V tomto případě je klient tedy spoluvlastník nemovitosti a banka může pronajímat jen svůj podíl, který snižuje každá klientova splátka, podle výše splátky. Představme si to tak, že je nemovitost rozdělená na podíly, které si klient postupně od banky odkupuje a zbytek, co ještě v tu chvíli vlastní banka si od ní pronajímá a vždy podle aktuálního stavu podílů se klient i banka podílí na pojištění nemovitosti a také na její údržbě. Náklady na běžný provoz části nemovitosti, kterou stále vlastní banka padají na klienta, jakožto na nájemníka.44

2. 6 Sukúk Pro obchodování na finančním trhu se používají sukuky, jako sukuky označujeme cenné papíry. Neobchodují se pouze v islámských zemích, ale obchodují se i na světových finančních trzích.45 Idžára, mušáraka a murábaha jsou podkladovými aktivy pro islámské dluhopisy.46 Ačkoliv je sukuk nový zabezpečovací finanční instrument, má své historické

43


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4 44


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4 45


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4 46

KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova

univerzita, 2010 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankovnictv i.pdf/. 25

kořeny vzniku už z dřívějších dob v Turecku. Na trhu byly sukuky nabízeny přibližně teprve tak před dvaceti lety jako podklad pro zabezpečení nových islámských finančních produktů. 47

47 Islamic debt market for sukuk securities: the theory and practice .. S.l.: Edward Elgar Publishing, 2012, p. ISBN 978-0857936202. 26

3 Analýza vztahu islámských bank, náboženství a úročení Vztah mezi náboženstvím a úročením je vysvětlený níže v podkapitole zákazu ribá. V historii se setkáváme se zákazem lichvy, kterou ribá zahrnuje i u dalších náboženství například i u židovské či křesťanské víry. Podle doktorky Ivany Hrdličkové na problematiku lichvy upozornil i sám Shakespeare ve svém díle Kupec benátský, protože v tomto Shakespearově díle jsou znázorněny negativní dopady lichvy na společnost. Vzhledem k tomu, že islámské bankovnictví díky svým principům ve finanční krizi utrpělo nejméně, začalo expandovat. Islámské bankovnictví je právě jedinečné tím, že má spoustu zákazů a omezení, které se striktně dodržuje a dovoluje růst finančním instrumentům, které jsou povolené. Svět se začal o islámské bankovnictví zajímat, když viděl že oproti tradičním bankovnictví bylo v období krize jednodušší situaci zvládnout. Ve světě začínají také experimentovat s principem zákazu ribá u některých finančních nástrojů. Zákaz ribá vychází ze samotného Koránu, kterým se islámská víra řídí (viz kapitoly Zákazy a omezení v islámském finančnictví (bankovnictví) a Ribá). Islám má své islámské právo šarí'a, které se také řídí Koránem a kterým se musí řídit banky, to znamená, že se islámské bankovnictví řídí tím, co káže Korán a ten striktně zakazuje ribá.48 Islámské bankovnictví musí dodržovat islámské právo, které úročení a lichvu zakazuje a to vystihuje vztah mezi islámskými bankami, náboženstvím a úročením.

3. 1 Zákazy a omezení v islámském finančnictví (bankovnictví) Islámské bankovnictví má plno zákazů a omezení, které ovlivňuje islámské právo a i samotný Korán. Na základě dodržování těchto zákazů a omezení se vyhodnocuje, zda-li je finanční produkt v souladu či v rozporu s islámským právem či Koránem. Islámské bankovnictví je jedinečné svými zákazy a omezeními, právě to je jeden z hlavních důvodů proč se od tradičního bankovnictví liší. V případě, že jsou zákazy striktně dodržovány, můžeme pak pozorovat úspěch povolených finančních nástrojů. Princip islámského bankovnictví a celkově jakýchkoliv finančních služeb je založený na zákazu úroku (ribá),

48

Bankovnictví. Praha: Economia, a.s, 2012, roč. 2012, č. 9. ISSN 1212-4273. 27

zákazu nepřiměřeného risku (gharar) a také omezení v oblastech do kterých je možno investovat.49 Pokud jsou islámským právem zakázané hazardní hry, vepřové maso, alkohol a ribá je logické, že investování do těchto oblastí je v rozporu s islámským zákonem. V islámském světě je protizákonné i přebytečné hromadění majetku a bohatství, které člověk nepotřebuje a o těchto zákazech, káže samotný Korán ve druhé súře a dvěstědevatenácté áje. V hazardních hrách šlo vždy buďto o podvod nebo o neoprávněné obohacování na úkor někoho jiného, či náhodné ztráty závislé pouze na náhodě a to je v naprostém rozporu s islámem, na základě těchto argumentů byly tyto aktivity zakázané, tudíž i investice jakkoliv s těmito oblastmi spojené. Vzhledem k silnému sociálnímu založení islámu je nadměrné bohatství jedince proti sociální stránce společnosti. Společnosti tento fakt nepřináší žádný užitek, proto je protizákonné nadměrné bohatství vlastnit. Aby to nebylo protizákonné, když člověk dosáhne nadbytečného majetku, ponechá si jen to co potřebuje a zbytek by měl odvést na dobročinnost, aby to nebylo v rozporu s islámským právem. I ve finančních transakcích, které jsou na hraně s rozsahem rizika a přípustným rozsahem spekulace je třeba věnovat velkou pozornost a pečlivě prozkoumat zda-li to není v rozporu s islámským právem.50

3. 1. 1 Ribá Bez pochopení toho, co ribá a jeho zákaz znamená nemůže člověk pochopit princip islámského finančního systému. Je jedním z rozhodujících zákazů v islámském finančním světě, od zákazu ribá se toho hodně odvíjí a na základě tohoto zákazu se často rozhoduje, zda-li je finanční produkt nebo transakce v rozporu či v souladu s islámským právem. Slovo raba je slovo ze kterého vychází slovo ribá a jeho význam, volným překladem z arabštiny je nejvhodnějším českým synonymem slovo narůstat. V mnoha případech lidé správně nepochopili význam ribá a tudíž celý islámský finanční systém. Ribá tedy rozumíme něco, co se navyšuje, narůstá či překračuje, něco co je navíc a také znamená například příplatky. Nejčastěji dochází k omylu v záměně slov ze kterých ribá vychází, mnoho lidí si myslí, že ribá je odvozeno od arabského slova rib.h., které znamená zisk (výnos). Z tohoto omylu vyplývá, že islámský finanční systém zakazuje zisk, což není pravda. Ribá není úplně přímým synonymem pro české slovo úrok. Zákazem ribá se islámský finanční systém snaží zakázat 49


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4 50


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 28

neoprávněné, nadměrné a nepřípustné navyšování. V každé finanční transakci nebo v rozdílných islámských bankovních produktech má zákaz ribá pokaždé trochu jiný význam, protože všechny transakce a produkty se od sebe také liší.51 Nejčastěji se zákazem ribá setkáváme u úvěrů, protože v tradičním bankovnictví je běžné, že klienti když uzavřou úvěr musí zaplatit ne jen náklady na úvěr, ale i úrok jako odměnu pro věřitele za zapůjčení peněz. Tohle je ovšem v islámském bankovnictví zakázané, protože je to vnímáno jako neoprávněné obohacování na úkor dlužníka, kterému by měl věřitel naopak v rámci islámu pomoci nezištně, jinak to islámský finanční systém vnímá jako lichvu. Lichvu zakazuje hned několik ájí v několika súrách Koránu a naopak stejně často se v Koránu setkáme s nabádáním k nezištné dobročinnosti, lichva je vnímána islámem jako sobecké jednání. Islám káže, aby člověk nepřicházel k zisku na úkor někoho jiného, ale na svůj vlastní účet, úsilím, které do toho vložil on sám. Podle Koránu je ribá bráno jako jeden z největších hříchů, nebyl hříšníkem pouze ten, co ribá přijímal, ale za hříšníka byl považován i ten, co ribá platil a včetně těchto lidí byli hříšníci i ti, kteří byli svědci ribá. Neoprávněné obohacování, které nevzniklo na základě žádných příčin, by mělo být v islámském bankovnictví dodržováno u všech finančních nástrojů.52 Učenci jsou toho názoru, že jak již bylo několikrát zmíněno, islám je velmi sociálně založený a ribá nebo-li obohacování jedince, které nepřinášelo žádný prospěch společnosti, nerozvíjel ani ekonomiku ani obchod. V případě, kdy dlužník i věřitel v rámci nějakého finančního instrumentu sdílejí zisk i riziko ztrát, přispívají tak společnosti, protože podporují rozkvět obchodu. Když nahlédneme do tradičního bankovnictví a převedeme do něj ribá zjistíme, že věřitel jen sklízí zisk a větší riziko má dlužník. Islám ovšem nezakazuje zisk či nárůst finančních prostředků, zakazuje pouze ten, který byl dosažený neoprávněně bez vynaložení jakéhokoliv úsilí na úkor někoho jiného. Islám pojem ribá dělí ještě na dva různé druhy, jeden druh je ribá al-buyu a druhý je ribá al-qarud.53 Viz níže v dalších podkapitolách.

3. 1. 1. 1 Ribá al-qarud Tento druh ribá se váže na půjčky a úvěry. Pod ribá al-qarud patří ještě druh ribá alnasia, tento druh ribá je v případě, že dlužník potřebuje odložit platbu, tak zaplatí příplatek za 51


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 52


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 53


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 29

odložení platby, což je neoprávněné ze strany věřitele podle islámského práva. Tím, že by věřitel za půjčení peněz dlužníkovi, vyžadoval po dlužníkovi jakýkoliv úrok, jednalo by se o neoprávněný zisk, což je v této podobě podle islámu zakázáno vždy. Věřiteli by jeho peníze, které by zapůjčil bezpracně a bez úsilí vydělávaly další peníze a to je v souladu s islámským právem nepřípustné a z pohledu Koránu pro společnost nepřínosné a nebezpečné.54 Autorka polemizovala o tom, zda-li ribá mělo být překládáno jako úrok nebo jako lichva, lichva je ovšem brána jako přehnaný, velký úrok. V období než přišel islám byla lichva a vysoké úroky v obchodování naprosto běžné, nejčastěji věřitel udával dlužníkovi úrok za opoždění platby dluhu, to ale vedlo většinou k zotročování dlužníků, v některých případech pak i k obchodování s otroky. Po příchodu islámu byly tyto praktiky zakázány, tento zákaz vycházel ze samotného Koránu, kde se píše, že lichvu zakazuje sám Bůh. Ani v této době nebylo ribá přesně definované, dalo by se usoudit, že podle na tu dobu dosti rozšířené lichvy, bylo ribá myšleno jako zákazem lichvy. Lichva se tenkrát rozrůstala hlavně proto, že když dlužník požádal o prodloužení doby splatnosti, protože neměl v danou chvíli na splacení dluhu, tak mu věřitel vyhověl a dobu splatnosti dluhu mu prodloužil, ovšem pak po něm požadoval třeba dvojnásobek dluhu jako úrok za odložení splatnosti. Pokud ovšem dlužník neměl a splacení jistiny, bylo hodně nepravděpodobné, že měl později na splacení jejího dvojnásobku, což je naprosto v rozporu s Koránem, který káže pomáhat potřebným a ne se na nich neoprávněně ještě obohacovat.55 Mezi lichvou a úroky je jen pomyslná tenká čára a nikde není stanoveno, kdy už se jedná o lichvu a kdy pouze o úrok, záleží na společnosti na jejich zvyklostech a na právním ustanovení v konkrétní zemi, protože v každé zemi se bude trochu lišit. V České republice je lichva také zakázaná, dokonce je považována za trestnou činnost, i když se můžeme setkat v České republice s velmi vysokými úroky. Lichvě se tady rozumí tomu, když někdo záměrně zneužije něčí slabé chvíle, ať už se jedná o finanční tíseň, finanční negramotnost či lehkomyslnost a podobně za účelem získat hrubý nepoměr plnění dlužníka ve svůj prospěch (zisk). Zda-li se jedná o lichvu nebo pouze o podnikatelský záměr rozhoduje soud, podnikatelský záměr musí být v souladu s právním řádem, pokud není jedná se o lichvu. Hrdličková dále uvádí, že překročení hranice mezi podnikatelským záměrem a lichvou je označovaný jako hrubý nepoměr, jakmile je tento hrubý nepoměr překročen jedná se o trestní 54


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 55


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 30

čin (o lichvu). Islámský finanční svět označuje tohle všechno za ribá, neoprávněný zisk, ale nehraje tam jako v České republice nějaký hrubý nepoměr, podle islámského práva je zakázaný, jak úrok tak lichva, bez ohledu na to jak vysoký úrok je, proto se můžeme setkat s tím, že někteří lidé si pod pojmem ribá představí úrok i lichvu. Protože podle islámu je i nejnižší úrok považován za lichvu, můžeme říct že úrok je termín pro společností přijatelnou lichvu v tradičním bankovnictví.56

3. 1. 1. 2 Ribá al-buyu Ribá al-buyu se vztahuje k navyšování v rámci obchodu. Poddruhy ribá al-buyu jsou ribá al-fadl a ribá al-nisa. Ribá al-fadl se zabývá obchody, ve kterých se směňuje různé zboží za různé množství. Ribá al-nisa se naopak zabývá obchody se stejným druhem zboží a ve stejném množství. Tyto druhy ribá jsou ještě daleko složitější, protože dle Koránu je obchod povolený, ale ribá zakázáno. Ribá al-fadl se zabývá tím, když prodej či obchod je v rozporu s islámským právem. Aby byl obchod v souladu s islámským právem, musí být striktně dodrženy jeho principy. Islámské právo schvaluje obchod ve stejné době, stejného druhu zboží ve stejném množství. Existuje princip islámského obchodu, který aniž bychom použili časový posun dokáže z této transakce vyprodukovat nějaký zisk, který není v rozporu s islámským právem. Když někdo v obchodu stejného druhu zboží za stejné množství cokoliv přidá a druhý obchodník to přijme, jedná se o lichvu, tudíž to již není povolený obchod. Obchodování s různým druhem a množstvím zboží není zakázané, jen se nedoporučuje s ním obchodovat v rozdílném čase (na dluh), pokud je tento obchod ve stejném čase je to v pořádku.57

3. 1. 2 Gharar Patří stejně jako ribá k nejdůležitějším zákazům islámského finančního systému. Ve volném překladu do českého jazyka bychom arabské slovo gharar mohli přirovnat k nepřiměřenému riziku, nejistotě pomalu až k hazardu. Islámské právo striktně gharar zakazuje, protože se jedná o obchod na základě neúplných či klamavých informací, z toho vyplývá nejistota a nepřiměřené riziko transakce. Ale žádná obchodní transakce není zcela bez rizika, v rozporu s islámským právem je pouze to riziko, které je nepřiměřené, nadměrné. Riziko v dnešním islámském bankovnictví měří učenci, kteří to mají v bankách na starosti, 56


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 57


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 31

transakci od transakce, každý obchod je individuální. Dobrým příkladem je třeba ovoce, obchod s ovocem je velmi rizikový a zakázaný, dokud není ovoce vhodné pro konzumaci a dokud není možné ho zvážit a podat o něm konkrétní, ne pouze odhadované informace. Protože pokud nemáme jistotu, je spousta člověkem neovlivnitelných faktorů, které mohou úrodu poničit, například počasí a my bychom pak v transakci nemohli dostát svým domluveným závazkům, riziko je to obrovské a neodhadnutelné. A vzhledem k tomu, že to nemůžeme ani odhadnout, bylo by složité definovat do smlouvy, které případy by mohly být výjimkou, aby jsme nemuseli své závazky v ní splnit.58 Ne vždy ovšem musíme klienta odmítnout, a zavrhnout jeho přání. Když klient požaduje například dvacet kilogramů jablek a my víme, že odhadem máme v sadech třeba padesát kilogramů jablek, ale nevíme zda-li čtyřicet kilogramů jablek nepoškodí nějakým způsobem třeba počasí a my pak nebudeme moct dostát svým závazkům bude se jednat o gharar, ale pokud můžeme s klientem uzavřít druh idžáry na základě mu pronajmeme lidské služby, člověka který se mu pokusí očesat dvacet kilogramů jablek a nebude se jednat o gharar, to znamená, že to nebude v rozporu s islámským právem. Aby se jednalo o gharar musí být riziko nesplnění transakce opravdu vysoké, protože jinak se nejedná o gharar, neboť každá obchodní transakce má nějaké, alespoň minimální riziko. 59

3. 1. 3 Maisir Jedná se o způsob obchodování na základě spekulací, podobně jako ghararu jsou spekulace do jisté míry povolené, ale záleží zase případ od případu. Proto ve finančních institucích se míra spekulace hodnotí individuálně. Nadměrné spekulace jsou velmi používány v hazardu a hazard je sám o sobě islámským právem zakázaný, takže i jakékoliv spekulativní transakce okolo hazardu jsou v rozporu s islámským právem. V Koránu je hazard přímo považován za dílo satana. Podle islámského práva je hazard, když je transakce založena na něčem, o čem nic nevíme, nemáme jistotu, nemůžeme ani ovlivnit průběh a odvíjí se od toho nějaký nejistý zisk či ztráta. 60

58


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 59


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 60


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 32

3. 1. 4 Zakázané oblasti pro investování Podle islámského práva jsou některé oblasti pro investování zakázané, logicky ty které nejsou zakázané jsou povolené. Investování jen do povolených oblastí se řádí k ribá, ghararu a podobně jako jeden ze základních principů islámského finančního systému. Můžeme tedy investovat do halal oblastí nikoliv do harám oblastí, z pohledů různých islámských právních škol se může názor na povolené oblasti pro investování trochu neshodovat. Islám sám o sobě, zakazuje vepřové maso, hazardní hry, alkohol a pornografii, tudíž není v souladu s islámským právem do těchto oblastí ani investovat. Některým zastaralým a více konzervativním bankám a jiným finančním institucím, se jim může zdát nevhodné i do jiných oblastí, kromě těch striktně zakázaných. Ale pokud není něco v rozporu s islámský právem, není to zakázané, tudíž je možné do toho investovat.61

61


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 33

4 Komparace islámského bankovnictví a "tradičního" bankovnictví Z prvního pohledu porovnávání islámského bankovnictví a tradičního bankovnictví se většina lidí shodne na tom, že islámské bankovnictví si více zakládá na etické stránce. Tradiční bankovnictví se podřizuje zákonu v dané zemi, přičemž pro islámské bankovnictví je šarí'a jako právní systém jednotná, v různých zemích se může lišit v drobnostech nikoliv v základních principech. V islámském bankovnictví je zákaz ribá, ribá je zakázáno jak islámským právem šarí'a, tak samotným Koránem (viz kapitola 3. 1. 1). Zákaz ribá ve zkratce rozumíme jako zákaz lichvy či úroku, neoprávněnému obohacování se na úkor někoho jiného. Ve většině zemí s tradičním bankovnictvím je lichva zákonem také zakázaná, ale nepřiměřený úrok ne. Pohled islámských učenců na zákaz úroku je takový, že není jediný ospravedlnitelný důvod, pro to aby věřitel na úkor dlužníka se obohacoval prostřednictvím úroku, protože věřitel se v tu chvíli pouze vzdal okamžité spotřeby finančních prostředků. V případě, že dlužník má v plánu použít volné finanční prostředky od věřitele k získání kapitálového zisku, má věřitel právo se podílet na zisku úměrně k výši jeho investice. Stává se v tomto případě spoluinvestorem, tudíž se podílí i na případných ztrátách.62 Přičemž u tradičního bankovnictví si banky i nebankovní společnosti poskytující finanční prostředky jako věřitelé vydělávají prostřednictvím úroků a přehnaných sankcí, poplatků na finančních instrumentech a službách na úkor klientů. Islámský finanční systém měl hlavně eliminovat nadměrné bohatství a chudobu, to se ovšem stoprocentně nepodařilo a v praxi se některé islámské finanční produkty podobají těm konvenčním. Dalším rozdílem je, že v islámském bankovnictví jsou také zakázány obchody s vysokou mírou rizika, což u tradičního bankovnictví není. V tradičním bankovnictví není ani omezeno, do čeho se smí a nesmí investovat. Aby islámské finanční instituce mohly donutit klienty k včasným platbám, také mohou používat sankce či smluvené pokuty za opoždění platby. Aby toto bylo v souladu s islámem, nejdou tyto sankce a pokuty bance, ale na charitativní fondy jménem klienta,63 což je prospěšné pro společnost. 62

Tůma, Libor. Islámské bankovnictví. Puls BIVŠ, Praha: BIVŠ a.s., 2011, roč. 2011, č. 3.

ISSN 1804-1922. 63


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 34

4. 1 Komparace produktů islámského a tradičního bankovnictví V případě běžných účtů jsou služby islámského bankovnictví téměř podobné s tradičním bankovnictvím.64 I u islámských bank se poměrně běžně setkáváme s nabídkou internetového bankovnictví, které je takřka totožné s internetovým bankovnictvím tradičních bank. Princip spořících účtů u tradičních a islámských bank již není zcela totožný. V tradičním bankovnictví má klient od banky přislíbený zisk v podobě úroku z naspořené částky. Kdežto u islámského bankovnictví je spořící účet založen na principu mudaráby. Jedná se tedy o mudarába spořící účet, kde vlastně klient uloží do banky (spoří) své volné finanční prostředky, které banka poté investuje a klient získává výnos. V islámském bankovnictví jsou investiční produkty založeny na takovém principu, kdy se na zisku, ale i rizicích podílí klient i banka. V tradičním bankovnictví dané finanční prostředky od klienta banka rovněž investuje, ale klient nenese žádné riziko, přičemž má však menší zisk.65 Hlavním rozdílem tedy je, že v případě islámského spořícího účtu nese klient také rizika za případnou ztrátu, zatímco u tradičního bankovnictví nese riziko pouze banka. Další zásadní rozdíl je u úvěrů (půjček), v tradičním bankovnictví může klient získat úvěr i bez uvádění jakéhokoliv důvodu, na co finanční prostředky potřebuje či k čemu je hodlá použít. Klient může získat například různé spotřebitelské úvěry s různými úroky. Islámské bankovnictví má místo úvěrů a půjček jiné finanční produkty, kterou jsou v souladu s islámem. Těmito produkty jsou zejména mudarába a mušáraka, které jsou založené na investičních principech a v případě principu koupě se jedná o murábahu. Těmito finančními produkty se financují obchody, které se týkají nákupu a prodeje. U všech těchto finančních produktů musí být jasně uveden vždy účel, na který budou finanční prostředky použity, jedinou výjimkou je qard hassan u které lze si půjčit peníze v hotovosti.66 (viz kapitoly 2. 2. 1 - 4)

64


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 65


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 66


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 35

Leasing v tradičním bankovnictví je velmi podobný islámskému produktu idžára. V islámském bankovnictví si klient může předmět leasingu po jeho splacení odkoupit nebo nemusí, záleží na druhu idžáry.67 Jedná se tedy o pronájem, v islámském bankovnictví idžáru rozdělujeme na konkrétnější části podle daných kritérií. (viz kapitola 2. 5) Ke kapitálovému investování a investování do akciové společnosti bychom mohli přirovnat islámský finanční produkt zvaný mudáraba. Investování do společnosti s ručením omezeným bychom mohli zhruba přirovnat k islámskému finančnímu instrumentu mušárace.68 V tradičním bankovnictví je oblast hypoték daleko rizikovější než v islámském bankovnictví. V islámském bankovnictví banky na sebe přenášejí rovněž nějakou míru rizika, kdežto v konvečním bankovnictví nese riziko pouze klient. Islámské bankovnictví nemá mezi finančními produkty nic, co by bylo podobné standardní hypotéce.69 Nahrazují hypotéku většinou leasingem nebo nějakými investičními produkty.

67


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 6868

HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finance jako alternativa. Vyd. 1. Praha: A.M.S. trading,

2013, 174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 69


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 36

5 Islámské bankovnictví ve světě Svět můžeme rozdělit z pohledu islámského bankovnictví na dvě části, na islámský svět a svět bez islámu. S islámským bankovnictvím se můžeme setkat v obou světech. Pojmem islámský svět nemůžeme určit přesné území zemí, pro které to platí, ale počítají se tam ty země, které se ve větší míře řídí islámským právem. Islámské bankovnictví není určené pouze pro muslimy, proto je možné že islámské bankovnictví může fungovat i v zemích, které se neřídí islámským právem, ale pokud při užívání islámského bankovnictví se musí řídit jeho principy a dodržovat v rámci toho bankovnictví i islámská práva.70 Je také spousta zemí, které se neřídí islámským právem, ale žije v ní řada muslimů.

5. 1 Islámské bankovnictví v islámském světě Do islámského světa, tedy obecně do světa, který převážně podléhá islámskému právu můžeme počítat země Malajsie, Indonésie, Brunej, Pákistán, Indie, Turecko a některé země Blízkého východu a Afriky. Tyto země se z větší části řídí islámským právem, ale ne bez výjimek, v některých z těchto zemí se islámským právem řídí, pouze v některých oblastech například v rodinném právu nebo v soukromém právu. V těchto zemích bývá šarí'a hlavním pilířem, podle které se rozhoduje právní posouzení v bankovních či jiných finančních službách.71 Ve větším měřítku je islámské finančnictví rozšíření například v Malajsii. V druhé polovině dvacátého století při vzniku islámských bank a islámských finančních institucích se datuje začátek poskytování islámských finančních služeb v Malajsii. Islámský finanční systém se mohl v Malajsii více rozrůstat po ekonomické reformě, díky které dostal lepší podmínky pro dodržování principů islámského práva. S první islámskou bankou v této zemi přišel i růst právního systému založený na šarí'e. Hlavním pilířem mezi bankami a zároveň centrální bankou v islámském bankovnictví je Banka Negara.72 26. ledna 1959 zahájil činnost statutární orgán Centrální Banka Negara Malajsie. Jejím cílem je podpořit měnovou a finanční stabilitu. Dalším cílem této banky je udržet prostředí

70


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 71


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 72


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 37

pro růst malajské ekonomiky. Těchto cílů dosahuje tím, že vytváří a rozvíjí progresivní, pružný a diverzifikovaný finanční sektor. Důležitou roli hraje rovněž realizování iniciativ prohloubit a posílit finanční trhy, včetně devizového trhu. Banka se začala věnovat více i vzdělávání spotřebitelů, cílem je zvýšení finanční gramotnosti spotřebitelů.73 Ne ve všech zemích, ve kterých jsou islámské banky je centrální banka. Proto má každá banka svou radu duchovních a bankovních úředníků, kteří posuzují v dané bance zda-li jsou transakce a produkty v rozporu či v souladu s islámským právem. Malajsie si podporou vzdělávání (obor islámských financí se v této zemi dá studovat jako hlavní obor na místních univerzitách, dostupnost je i v anglickém jazyce) a profesionality islámského finančnictví buduje cestu k tomu stát se špičkou v oboru islámských financích.74 I Indonésie má svou vlastní centrální islámskou banku, která je obohacena řadou dalších finančních institucí a bank založených na islámském právu. I díky podpoře poskytované asijskými bankami se rozvíjí centrum islámského finančního systému i v Kazachstánu. Úspěchy v islámském finančním světě sklízí i nepříliš velké asijská země Brunej. V dnešním významném finančním centru v Dubaji byla založena první islámská banka. Na Arabském poloostrově jsou islámské finance významné ne jen v této oblasti, ale z této oblasti expandují do dalších i neislámských zemí. A místní banky mají dnes pobočky různě po celém světě. Například v Bahrajnu ve významné zemi Perského zálivu sídlí dvě velmi významné instituce pro islámské finance, jedná se o Al Baraka Banking Group (stará se o sjednocení výkladu islámských financí ve většině zemích) a o mezinárodní organizaci pro určování a sjednocování standardů v oblasti islámských financí.75 Al Baraka Banking Group je Centrální bankou v Bahrajnu licencována jako islámská velkoobchodní banka. Nabízí retailové, podnikové i investiční bankovnictví, v souladu s islámským právem šarí'a. Má několik dceřiných společností, které tuto banku zastupují v patnácti různých zemích a na více než 550 pobočkách. Nejsilnější zastoupení má nyní v Turecku, Jordánsku, Egyptě, Alžírsku, Tunisku, Súdánu, Bahrajnu, Pákistánu, Jižní Africe,

73

Bank Negara Malaysia: Central Bank of Malaysia. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné

z: http://www.bnm.gov.my/ 74


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 75


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 38

Libanonu, Sýrii, Iráku a Saudské Arábii. V Indonésii a Libyi má ještě dva zastupitelské úřady.76 Velkou část Arabského poloostrova zabírá Království Saudské Arábie, kde je relativně významnou bankou The Saudi Investment Bank. Banka svou činnost zahájila v roce 1977. Kvalitní alternativy a individuální přístup ke klientům od retailových po korporátní považuje banka za své přednosti v konkurenceschopnosti. Tato banka je na trhu více než 35 let a má více než 48 poboček. Cílem této banky je stát se partnerem pro začínající podniky i jednotlivce. Dále posílit loajalitu zaměstnanců prostřednictvím zavedení výkonnostně řízenému prostředí.77 V zemích Perského zálivu je více právních systému, ale za základní se považuje islámské právo, kterým se řídí celý finanční systém v těchto zemích. Je zde obrovská podpora a zázemí vysokoškolských studií, podporuje i vzdělání lidí z ostatních neislámských zemích a proto je přístupné i v anglickém jazyce.78 Další významná vzdělávací centra pro obor islámských financí se nacházejí v Pákistánu. Zde také došlo k vzrůstu úspěchu islámského finančního systému až po ekonomické reformě. Pákistán byl v dějinách důležitým a relativně velkým střediskem tehdejšího obchodu.79 Centrální bankou v Pákistánu je State Bank of Pakistan (Státní banka Pákistánu). Jejím guvernérem je nyní Ashraf Mahmood Wathra, byl jmenován v dubnu roku 2014 na dobu 3 let. Má bohaté zkušenosti v mnoha oblastech islámského bankovnictví. Po znárodnění banky se značně zvýšil rozsah funkcí této banky, například získala pravomoc k regulaci bankovního sektoru, k provádění nezávislé měnové politiky a také získala pravomoc nastavit omezení pro vládní půjčky od státní banky Pákistánu.80 Muslimská populace je také nemalou součástí Indie, díky tomu jsou islámské finance i v této zemi poměrně rozšířené, ale islámské právo zde podporuje i rozvoj průmyslu. Ačkoliv je Turecko téměř z menší evropské a z druhé části asijské je 99% místní populace věřících v

76

Al Baraka Banking Group. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.albaraka.com/

77

‫ل ال س ت ثمار ال س عودي ال ب نك‬: The Saudi Investment Bank. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné

z: https://www.saib.com.sa/ar 78


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 79


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 80

State Bank of Pakistan. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.sbp.org.pk/ 39

islám. Zajímavostí je, že v Turecku se nabízí jak tradiční, tak islámské bankovnictví. Turecko se díky tomu dá považovat za spojku mezi islámským a tradičním bankovnictví.81 Zákaznicky orientovanou bankou v Turecku je Kuveyt Türk Bank, která se nám v letošním roce rozroste o pobočky i v německých městech. (viz kapitola 5. 2) Posláním této banky je poskytovat islámské finance etickým způsobem v souladu s islámským právem šarí'a a orientovat se hlavně na spokojenost klientů banky. Se svými aktivy se banka řadí mezi prvních deset v Turecku.82

5. 2 Islámské bankovnictví mimo islámský svět Islámské bankovnictví se nejvíce rozrostlo v Evropě a trochu i ve Spojených státech amerických. Islámský finanční systém se v těchto zemích rozvíjí i přesto, že muslimská populace je v těchto zemích opravdu minoritní a ani to, že zde není vůbec islámský právní systém. Evropa více trpí fobií z islámu oproti USA, fobie rozšířená v Evropě proti islámu má historický podtext, kdy islámské státy Evropu ohrožovaly a později Evropa měla hodně špatné zkušenosti s imigranty z jiných zemí, a z islámských zemí jich také nebylo málo. Největší populace muslimů přesto minoritní se nachází na území Velké Británie, Nizozemí, Německa a Francie. Přesto, že je v Evropě absolutně odlišný právní systém a systém islámských financí byl zde velmi kritizován, expanduje systém islámských financí do Evropy poměrně rychle.83 Islámské finančnictví a banky zastávají v Evropě dvě role. Prioritní význam růstu islámského finančního systému a bank na území Evropy je poskytnout islámské finanční služby muslimům zde žijícím, aby i přes víru v islám nebyli nuceni ho porušovat tím, že by užívali tradiční bankovní služby, které je v rozporu s jejich vírou. Ovšem druhotný význam mají islámské finance a banky i pro místní obyvatelé, kteří sice nevěří v islám, ale jsou ochotni ohledně svých financí se podřídit islámskému právu, proto aby našli morálnější a etičtější variantu pro transakce se svými financemi. I lidi, kteří nejsou muslimové můžou zaujmout islámské bankovní produkty, které nejsou proti žádné jejich víře. Pro některé lidi je momentálně atraktivní i nová možnost investování ve veřejném či privátním sektoru v oblasti islámských financí na svém území, tím se globalizuje prolínání investic a obchodů. 81


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 82

Kuveyt Türk Bank. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.kuveytturk.com.tr/

83


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 40

Po ekonomické krizi, kdy islámská ekonomika ji ustála nejlépe se rapidně o islámskou ekonomiku začal zajímat celý svět a díky tomu se relativně velkou rychlostí rozrostla. Zájem minoritní populace muslimů na území evropských zemí o podporu islámských financí je jeden z hlavních důvodů jejich rozšíření a růstu. Dalším důležitým důvodem je snaha evropských investorů, dostat se přes oblast islámských investic do oblasti světových investic, protože jsou jeho nezanedbatelnou součástí.84 V Evropě nejvýznamnějším centrem rozvoje islámských financí je Velká Británie a hlavně její hlavní město Londýn. Ve Velké Británii je celkem dost muslimských obyvatel, díky nim se islámské finance rozrostli v Británii relativně rychle. Finanční instituce a hlavně banky přijali možnost islámských financí a bankovních produktů jako příležitost, za prvé vzhledem k tomu, že je muslimských obyvatel na území Británie dost, byla to příležitost i jiný druh klientely, nehledě na to, že tyto produkty mohou oslovit i uživatele tradičního bankovnictví. Další příležitostí bylo zpestření britské ekonomiky. Ve Velké Británii je v některých tradičních bankách přímo speciální oddělení s islámským bankovnictvím. Došlo k více právním úpravám, aby byly islámské obchody na území Velké Británie legální, jedna z těchto úprav zlegalizovala pro klienty obchodování přes islámský finanční nástroj murábaha. V místních bankách vznikly, které měly oprávnění pro obchodování na principu islámských financí, výbory složené z učenců islámského a bankovních úředníků, tak jako na území muslimských zemí, aby rozhodovali zda-li jsou transakce a islámské bankovní produkty v souladu či v rozporu se šarí'ou.85 Na území Velké Británie, žije velká finančně silná komunita muslimů, na základě toho při porovnávání produktů britských bank došlo ke zjištění, že jsou nyní produkty islámského bankovnictví nezanedbatelnou součástí bankovních služeb v místních bankách. Muslimové žijící na území Velké Británie mají tu možnost investovat tedy do produktů, které jsou v souladu s jejich vírou a tudíž v nich mají větší důvěru, britské banky začaly produkty nabízet různým segmentům své klientely. Vzhledem k tomu to obrovskému rozmachu islámských financí ve Velké Británii se musela zvýšit i informovanost o těchto financích a zároveň o islámském právu, kterému podléhají. Klíčové bylo hlavně dá zaměstnancům kvalitní a

84


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 85


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 41

prestižní vzdělání zaměstnancům, protože studium o islámských financích je považováno za velmi náročné.86 První průkopnickou bankou v britském islámském bankovnictví byla banka Al Rayan Bank (dříve Islamic Bank of Britain). Jedná se o retailovou banku, která obchoduje v souladu s islámským právem šarí'a. Banka se zaměřuje na bankovní činnosti, které muslimům žijícím ve Velké Británii pomůže například šetřit rodinné úspory, rozšiřovat podnikání, koupit si vlastní dům a to všechno v souladu s jejich vírou. Islámské bankovnictví funguje bez použití úroků a je založena na zásadách islámských financí získaných z obchodu, podnikání a sdílení rizik. Dceřiná společnost Masraf Al Rayan v Kataru byla založena v lednu 2006 obdržením licence od Katarské centrální banky. Vydělávat peníze penězi je zakázáno, vydělávat je povolené jen na základě legálního obchodu a investování do aktiv. Základní prostředky islámských financí jsou založeny na obchodování. Veškeré zisky související s obchodem jsou sdíleny mezi osobou poskytující kapitál a osoby poskytující odborné znalosti.87 Tímto se řídí tato banka, aby její obchody byly v souladu s islámem. Britská banka Lloyds Bank je jednou z bank, která normálně ve svém portfoliu nabízí islámské bankovní produkty. (odkaz: http://www.lloydsbank.com/) Dalším z hlavních center islámského bankovnictví mimo islámské země je Lucembursko, které se v roce 1978 rozhodlo vytvořit první islámskou finanční instituci v západních zemích. Lucemburská burza byla také první v Evropě, která registrovala islámské cenné papíry (sukúk). Součástí Islámské finanční skupiny služeb se jako první z evropských zemí stala Lucemburská centrální banka. (odkaz: http://www.bcl.lu/) Vláda v Lucembursku svou podporou tvoří dobré zázemí pro rozvoj islámského bankovnictví a islámských finančních služeb. S přijetím islámských financí muselo Lucembursko trochu pozměnit i legislativu, aby se mohlo islámské finančnictví dále rozvíjet. Díky této změně hlavně v oblasti investičních fondů se lucemburské investiční fondy vyhouply mezi pět nejúspěšnějších islámských investičních fondů ve světě, žádné jiné z nemuslimských zemích se to nepovedlo. I mnohé z nemuslimských zemí, které provozují islámské finanční služby, začaly vyhledávat lucemburskou burzu, protože od roku 2002 uvedla na mezinárodní trh sukúk (islámský cenný papír). Lucemburská vláda v zemi podporuje islámské finančnictví, protože si myslí, že se evropské země z něj mohou přiučit a pomoci tak rozvoji svých finančních systémů. 86


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 87

Al Rayan Bank: Formerly Islamic Bank of Britain. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné

z: http://www.alrayanbank.co.uk/ 42

Lucembursko také podporuje myšlenku, aby se evropští finanční odborníci věnovali také studiu islámských financí a vytvořily se nějaké standardy pro islámské finance v evropských zemích.88 V souladu s principy islámského práva šarí'a v roce 2012 vznikla banka, která se plně věnovala islámským financím v Eurozóně. Sídlo v Eurozóně má v Lucembursku a nazývá se Euris Group. Jejím hlavním cílem je poskytovat prvotřídní služby islámských financí jako alternativu ke konvečním financím. Lucembursko bylo zvolené záměrně, protože má velkou podporu vlády pro islámský finanční systém. Lucemburská centrální banka je také prvním členem islámského Financial Services Board.89 (viz výše) V poslední době se podílí na rozvoji islámských financí rovněž Švýcarsko, jakožto významné centrum finančních trhů. Snaží se tím vyrovnat své konkurenci, která též rozšiřuje islámské finance, a snaží se podpořit ve svém finančním systému poskytování služeb podle etických pravidel. Ve Švýcarsku islámské bankovnictví užívá spousta nemuslimů, protože je to atraktivní způsob financování v souladu s etickými normami.90 Ve Švýcarsku je již několik institucí, které islámské finanční produkty nabízejí. Za rozšiřováním islámských finančních služeb v Německu stojí hlavně početná muslimská populace, která v Německu žije. Proto si Německá centrální banka uvědomuje, že Německo by také mělo rozšířit své finanční služby o islámské finance. Německá banka Deutsche Bank (odkaz: https://www.deutsche-bank.de) má své pobočky v islámských zemích například v Saudské Arábii, Malajsii, Spojených arabských emirátech atd. Prostřednictvím těchto poboček nabízí islámské finanční služby. Německé banky často poskytují podporu pro rozvoj a vzdělání v oblasti islámských financí. Problémem v této oblasti je nedostatek literatury s informacemi o islámských financích v ostatních zemích v rodném jazyce, může být plno dalších klientů, kteří by měli o islámské finanční produkty zájem, ale nemají se jak o nich informovat, protože většina dokumentů a literatury je v anglickém či arabském jazyce.91

88


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 89

Euris Group. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://euris-group.com/

90


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 91


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 43

Vzdělání v oboru islámských financí a bankovnictví lze získat ve Frankfurtu v Islámském institutu pro islámské bankovnictví a finance. V roce 2012 Frankfurtská a Stuttgartská burza začala obchodovat se sukúky (islámskými cennými papíry).92 Berlín, Frankfurt nad Mohanem a Mannheim tato města se v červenci tohoto roku rozrostou v oblasti bankovnictví o pobočky první islámské banky. První islámská banka, která bude působit v Německu, se jmenuje Kuveyt Türk Bank. Později v tomto roce má banka v plánu otevřít pobočku ještě v Kolíně nad Rýnem. Kemal Ozan jednatel této banky zmínil, že na základě průzkumu trhu by 21 procent muslimů žijících v Německu zvolilo islámskou banku za svou hlavní banku. Korán zakazuje úrok, jak bylo v této práci již několikrát zmíněno. Tato banka úrok odmítá a proto vydělává například na situaci, kdy si klient chce koupit dům, na který nemá dostatek finančních prostředků a banka mu dům na základě idžáry koupí a později mu jej prodá s finanční přirážkou. Ze začátku se od banky neočekávají převratné obraty. Hlavním sídlem této banky je turecký Istanbul.93 Jedná se o největší islámskou banku v Turecku. Čtyřicet pět milionů eur očekává Kuveyt Türk bank jako prvotní investici do připravovaných německých poboček. V Evropě se islámské bankovnictví rozšiřuje relativně pomalu, i když islámské bankovnictví má své hlavní evropské centrum ve Velké Británii.94 Stejně jako v Německu žije početná populace muslimů i ve Francii. Francie také nabízí islámské finanční služby, a to nejen vzhledem k početné populaci muslimů, ale také vzhledem k tomu, že Francie sousedí s Německem a Velkou Británií, kde se islámské finance již poměrně běžně nabízejí. Je nutno podotknout, že finanční a právní systém ve Francii a islámský finanční systém s právem šarí'a jsou si v některých bodech opravdu podobné (například v zákazu lichvy, sdílení rizika a zisku atd.). Na základě podobnosti jsou některé islámské finanční produkty vhodné pro obchodování ve Francii a nejsou v rozporu s francouzským právem. Jedná se například o produkty murábaha, idžára, atd. Muselo by ovšem dojít k nějakým změnám v civilním zákoníku a i v daňových předpisech. Na podpoře

92


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 93

V Německu otevře první muslimská banka. Drží se Koránu a nechce úroky. [online]. [cit. 2015-

04-07]. Dostupné z:http://ekonomika.idnes.cz/v-nemecku-otevre-islamska-banka-d33-/ekozahranicni.aspx?c=A150323_120043_eko-zahranicni_nio 94

Turecká Kuveyt Turk se chystá otevřít islámskou banku v Německu. [online]. [cit. 2015-04-07].

Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/turecka-kuveyt-turk-se-chystaotevrit-islamskou-banku-v-nemecku-1174077 44

vzdělávání v oblasti islámských financí a bankovnictví se podílí hlavně Institut Francais de Finance Islamique.95 Malta se připojila k podpoře rozvoje islámských financí hlavně proto, že se zvýšil zájem podnikatelů z různých i neislámských zemí o islámské finanční produkty. Ale k poskytování islámských finančních služeb došlo na Maltě až koncem roku 2011, protože se musel upravit maltský právní a bankovní systém, neboť islámské finanční produkty byly s těmito systémy v rozporu.96 Menší muslimská populace žije i v evropských zemích jako je Itálie, Dánsko a Irsko. Dokonce i v těchto zemích se islámské finanční produkty nabízejí, ale není zde podpora ani ze strany vlády ani ze strany místních obyvatel. V těchto zemích jsou velmi negativní odezvy na islámské náboženství jako takové, veřejnost vyvíjí nátlak za účelem snížení imigrace.97 Švédská banka JAK není islámskou bankou, ale její principy jsou velmi podobné principům na základě kterých fungují islámské finance. Banka JAK dříve jako družstevní společnost shledávala chybu a problematiku hlavně v úroku. Snažila se tedy přivést na trh bezúročné finanční produkty. Ještě předtím než se banka JAK stala družstevní společností byla založena studenty jako nezisková společnost. Hlavní myšlenkou bylo, že úrok nepřináší nic společenskému rozvoji, nýbrž slouží pouze k přenášení peněz od chudých k bohatým a chudí jsou následně ještě více chudí, a bohatí bohatnou na úkor chudých.98 Bankovní půjčky jsou poskytovány z úspor členů. Typ půjčky se určuje podle spořícího kritéria, které se odvozuje od našetřených finančních prostředků. Instituce JAK dostala ve Švédsku bankovní licenci v roce 1997, takže za finanční regulaci je zodpovědná švédská vládní finanční agentura. Dalším principem této banky je členství. Finanční produkty této banky mohou čerpat pouze její členové a jejich rodinní příslušníci. Poplatkem za členství je 250 švédských korun (což je dnes přibližně 750 Kč) za rok, ovšem další rodinní příslušníci platí pouze 200 švédských korun za rok a děti do 18 let neplatí nic. Od roku 2001 je možné požádat v odůvodněných případech hned, před rokem 2001 bylo dané, že možnost úvěru byla

95


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 96


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 97


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 98


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 45

až po šesti měsících spoření. Členové se také podílí na řízení společnosti. Etika, moralita, humanita a solidarita jsou základem této banky. Tato banka shledává půjčování a úrok jako jeden z důvodů ekonomických krizí a zároveň jako velmi neetický způsob. Banka JAK není v rozporu s islámským finančním právem. Tato banka není islámskou bankou, není spojená s žádným náboženstvím, ale je islámským bankám dost podobná tedy v základních principech, ale nenabízí produkty například jako je idžára, mudáraba, atd.99 V dnešní době banka poskytuje služby téměř neomezeně přes internet. (odkaz: https://www.jak.se/) V Severní Americe, Kanadě a Austrálii se islámské bankovnictví a finance také rozšiřují. Vzdělání v oblasti islámských financí a islámské finanční produkty nabízí Lariba (americká islámská finanční společnost). Některé finanční instituce v Kanadě také finanční produkty, které nejsou v rozporu s islámským právem.100

99


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 100


174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 46

Závěr Tato bakalářská práce byla strukturována do pěti kapitol a několika podkapitol. Na závěr by autorka chtěla shrnout, k čemu tato bakalářská práce došla. Druhá kapitola je věnována definování islámských finančních instrumentů a jejich arabských termínů. Ve třetí kapitole se autorka snažila vysvětlit nejdůležitější principy na kterých je islámský finanční systém založen. Je nutno si povšimnout, že většina principů je založena na omezeních, která by se měla striktně dodržovat. Shrnutím této kapitoly je, že islámské náboženství nepřipouští lichvu ani úrok, nepřiměřeně riskantní a spekulativní obchody a ani investování do oblastí, které jsou samotným islámem zakázané (např. hazardní hry, alkohol, atd.). Lichvu a úrok islám považuje za neoprávněné obohacování na úkor někoho jiného, což je naprosto v rozporu se silnou sociální stránkou této víry. Po vysvětlení základních principů islámského finančního systému a jeho finančních instrumentů ho autorka ve čtvrté kapitole porovnávala s konvenčním finančním systémem a finančními instrumenty, které známe. V první řadě jsou to principy těchto systému, v čem se od sebe nejvíce liší. Princip islámského finančního systému je založen hlavně na spoustě omezení, která jsou dána samotným Koránem. Pokud tedy muslimové tato omezení nedodržují, jednají tak v rozporu se svou vírou. Určitá podobnost mezi těmito systémy a jejich finančními instrumenty ovšem je. Dále důležitým rozdílem je, že Islám je silně sociálně a eticky zaměřený. Zjištění, že islámský finanční systém a bankovnictví úspěšně expandují do světa a mají velký úspěch i u nemuslimů, nám přinesla pátá kapitola. Ve většině zemí byl islámský finanční systém vítanou alternativou ke konvečnímu bankovnictví. Islámské banky vznikající mimo islámské země vyhledávají především muslimové žijících v těchto zemích. Mohou tak konečně využívat finančních služeb mimo islámské země bez toho, aniž by porušovali pravidla své víry. Zjistili jsme, že i mnoho nemuslimských klientů vyhledává bezúročnou a etickou variantu, jak obchodovat se svými penězi. Takže islámské finance jsou velmi atraktivní alternativou nejen pro muslimy. Švédská bank JAK, která je v této kapitole rovněž zmíněná je zdárným příkladem toho, že banka založená na těchto principech může úspěšně fungovat a není to jen otázkou islámského právního systému šarí'a a víry. Zjistili jsme, že je čím dál, tím víc finančních institucí, které nabízejí islámské finanční instrumenty. 47

Seznam literatury Bibliografie 1 Bankovnictví. Praha: Economia, a.s, 2012, roč. 2012, č. 9. ISSN 1212-4273. 2 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finance jako alternativa. Vyd. 1. Praha: A.M.S. trading, 2013, 174 s. ISBN 978-80-902419-5-4. 3 Islamic debt market for sukuk securities: the theory and practice .. S.l.: Edward Elgar Publishing, 2012, p. ISBN 978-0857936202. 4 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. 5 KHIDAYER, Emíre. Arabský svět - jiná planeta?. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2011, 244 s. ISBN 978-80-204-2495-2. 6 Korán. Vyd. celkem 6., V tomto překladu a v Odeonu 2. Překlad Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1991, 794 s. Živá díla minulosti (Odeon). ISBN 80-207-0444-2. 7 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 1993, 292 s., fot.příl. ISBN 80-7021-125-3. 8 Tůma, Libor. Islámské bankovnictví. Puls BIVŠ, Praha: BIVŠ a.s., 2011, roč. 2011, č. 3. ISSN 1804-1922. 9 WEBEROVÁ BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001, 127 s. ISBN 80-86149-33-1.

48

Internetové zdroje 1 Al Baraka Banking Group. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.albaraka.com/ 2 Al Rayan Bank: Formerly Islamic Bank of Britain. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.alrayanbank.co.uk/ 3 Bank Negara Malaysia: Central Bank of Malaysia. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.bnm.gov.my/ 4 Co je Islám ‫[ اماإل سل هو ما‬online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.muslimskaunie.cz/-co-je-islam------------------------------------.html 5 Co je to Korán? [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.islamcz.cz/content/co-je-koran 6 Euris Group. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://euris-group.com/ 7 KŘÍŽOVÁ, Blanka. Teorie a praxe islámského bankovnictví [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/aktivity/mues/17804558/20101201KrizovaIslamskeBankov nictvi.pdf/. 8 Kuveyt Türk Bank. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.kuveytturk.com.tr/ 9 State Bank of Pakistan. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.sbp.org.pk/ 10 Turecká Kuveyt Turk se chystá otevřít islámskou banku v Německu. [online]. [cit. 201504-07]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/turecka-kuveyt-turkse-chysta-otevrit-islamskou-banku-v-nemecku-1174077 11 V Německu otevře první muslimská banka. Drží se Koránu a nechce úroky. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/v-nemecku-otevre-islamska-banka-d33/eko-zahranicni.aspx?c=A150323_120043_eko-zahranicni_nio 12 ‫ل ال س ت ثمار ال س عودي ال ب نك‬: The Saudi Investment Bank. [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: https://www.saib.com.sa/ar

49

Vztah islámských bank a úročení

Recommend Documents