Vztah demokracie a ekonomické výkonnosti

MASARYKOVA UNIVERZITA, EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

Vztah demokracie a ekonomické výkonnosti Correlation between democracy and economic performance Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Libor Ţídek, Ph.D.

Autor: Pavel Sychra

Brno, duben 2010

V Brně dne 12. 4. 2010 J m é n o a p ř í j m e n í a u t o r a : Pavel Sychra N á z e v b a k a l á ř s k é p r á c e : Vztah demokracie a ekonomické výkonnosti N á z e v p r á c e v a n g l i č t i n ě : Correlation between democracy and economic performance K a t e d r a : Ekonomie V e d o u c í b a k a l á ř s k é p r á c e : doc. Ing. Libor Ţídek, Ph.D. R o k o b h a j o b y : 2010 Anotace Bakalářská práce „Vztah demokracie a ekonomické výkonnosti“ se zabývá vztahem mezi úrovní demokracie a ekonomickou výkonností. V prvé části práce jsou stručně popsány základní kategorie dále pouţívané – demokracie, HDP, HNP – a je zde popsána teorie týkající se tohoto vztahu. Ve druhé části je provedena analýza dat o úrovni demokracie a ekonomické výkonnosti mezi léty 1972 – 2008 se stručnými závěry. V části třetí je pak komentář k výsledkům analýzy a jejich vysvětlení. Annotation Thesis “Correlation between democracy and economic performance” deals with correlation between level of democracy and economic performance. In first part of thesis are shortly described further used basic categories – democracy, GDP, GNP – and as well theory concerning this correlation. In the second part is implemented analysis of data about level of democracy and economic performance for years 1972 – 2008 including brief conclusions. In third part there is commentary to results of analysis and their explication. Klíčová slova Demokracie, ekonomická výkonnost, analýza, vztah, svoboda, diktatura Keywords Democracy, economic performance, analysis, correlation, freedom, dictatorship

„Prohlašuji,

že

jsem

bakalářskou

práci

„Vztah

demokracie

a

ekonomické

výkonnosti“ vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Libora Žídka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“

Pavel Sychra

Rád bych tímto poděkoval doc. Ing. Liboru Ţídkovi, Ph.D. za pomoc při vypracování této práce a zejména pak za zajímavé podněty a postřehy.

Obsah Úvod ………………………………………………………………………………….. 7 1.

Definice .................................................................................................................9 1.1. Demokracie .......................................................................................................9 1.1.1. Měření demokracie - Index demokracie od Freedom House ...................10 1.1.2. Index EIU .................................................................................................13 1.2. Ekonomická výkonnost ...................................................................................13 1.2.1. Obecně ......................................................................................................13 1.2.2. Ekonomická úroveň ..................................................................................15 1.2.3. HNP dle parity kupní síly .........................................................................16 1.3. Teoretická vazba .............................................................................................16

2.

Analýza dat .........................................................................................................18 2.1. Pouţitá metoda ................................................................................................18 2.1.1. První fáze – shromáţdění dat ...................................................................19 2.1.2. Druhá fáze – úprava dat............................................................................20 2.1.3. Třetí fáze – výpočty hlavních vztahů .......................................................21 2.1.4. Čtvrtá fáze – obecný výpočet HNP a výjimka .........................................23 2.2. Komentář k tabulkám ......................................................................................23 2.3.

Výsledky .........................................................................................................24

2.3.1. Výsledky analýzy dynamické roviny pro všechny země ...........................24

2.3.2. Výsledky analýzy dynamické roviny v rozdělení zemí na tři kategorie ... 26 2.3.3. Výsledky statické roviny analýzy ............................................................... 29 3. Komentář k výsledkům analýzy.............................................................................. 31 3.1. Korelace ............................................................................................................. 31 3.1.1. Demokratické země .................................................................................... 31 3.1.2. Částečně demokratické země ...................................................................... 33 3.1.3. Nedemokratické země ................................................................................. 36 3.2. Průměrná tempa růstu a stabilita ........................................................................ 39 3.3. HNP PPP per capita ........................................................................................... 41 4. Závěr ......................................................................................................................... 44 Literatura ....................................................................................................................... 45 Zdroje dat .................................................................................................................. 46 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................. 47 Seznam příloh ............................................................................................................... 48

Úvod Téma bakalářské práce „vztah demokracie a ekonomické výkonnosti“ jsem si vybral, protoţe se jedná o velmi aktuální otázku, která mně velmi zajímá. Období počínaje rokem 1989 do začátku nového tisíciletí je charakteristické velmi rychlým rozšiřováním demokracie. Rovněţ se jedná o ekonomicky úspěšné období. Je tedy otázkou, zda je moţno najít mezi těmito dvěma charakteristikami nějaký vztah, skrze nějţ by se ovlivňovaly. Domnívám se však, ţe se nejedná pouze o aktuální problém, nýbrţ o historickospolečenskou determinantu. S jistým stupněm zobecnění a odhlédnutí od mnoţství výjimek, lidstvo jako celek v celé své historii směřuje k tomu, aby se mělo lépe, a hledá cesty, kterými by toho bylo moţno dosáhnout. Myslím si, ţe si mohu dovolit tvrdit, ţe existují jakési dvě koleje, po kterých lidstvo „jede“. Jedna, řekněme materiálnějšího rázu, je úzce spojena s ekonomickým rozvojem a v důsledku spotřebou. Druhá, řekněme duchovnější, politická, je naopak spojena s rozvojem demokracie, tj. v podstatě na svobodu jedince orientovaným uspořádáním charakteristickým moţností volby. Je moţné se dohadovat o tom, ţe reţimy, které dlouhodobě jedou pouze po jedné koleji, jsou méně stabilní. A právě na vztah mezi demokracií a ekonomickou výkonností se chci v této práci zaměřit. Práce bude mít v zásadě tři na sebe navazující části. První z nich bude definování demokracie a ekonomické výkonnosti tak, aby bylo moţno porovnávat jednotlivé země mezi sebou. Druhou částí bude analýza a komparace časových řad dat charakterizujících kvalitu demokracie a ekonomickou výkonnost za období od roku 1972 do roku 2007 ve 144 zemích světa. Třetí část bude zaměřena na dedukci závěrů plynoucích z analýzy a komparace dat. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda mezi kvalitou demokracie a ekonomickou výkonností je moţno nalézt souvislost a tuto pokud moţno popsat a vysvětlit. Pakli-ţe by nebylo moţno nalézt vztah mezi kvalitou demokracie a ekonomickou výkonností, nastínit důvody jeho neexistence. V práci bude pouţita deskriptivní, analytická, komparativní a dedukční metoda, přičemţ se bude vycházet z dat dostupných k vybraným ekonomickým ukazatelům na webovém portálu světové banky a z dat o demokracii dostupných z webového portálu společnosti Freedom House. Data budou muset být upravená a vzájemně zkombinovaná tak, 7

aby byla pouţitelná v analýze1, jejíţ těţiště spočívá ve výpočtu korelací, které budou provedeny v několika variantách, s cílem co nejlépe vystihnout co pokud moţno největší mnoţství charakteristik vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností.

1

Analýza dat samotná je obsaţená v rozsáhlém souboru tabulek, který není moţné zahrnout do tištěné části bakalářské práce. Proto je přiloţena na datovém nosiči. Ukázka tabulky analýzy dat je v příloze A na konci bakalářské práce.

8

1. Definice V úvodu práce je třeba definovat základní pojmy, se kterými v ní bude operováno a vysvětlit jejich vztah k tématu práce. Jelikoţ cílem práce není nově definovat demokracii, nebo dokonce ekonomické pojmy, budou voleny jiţ pouţité definice. V první části této kapitoly bude definována demokracie, moţnosti a způsoby jejího měření a indexy demokracie a v druhé části pak budou popsány ekonomické kategorie.

1.1.

Demokracie

První otázkou, kterou si je nutno zodpovědět před započetím práce na samotné bakalářské práci je co je to demokracie? Odpověď na tuto otázku není rozhodně jednoduchá a vţdy bude sporná. Obecně lze demokracii v širokém slova smyslu charakterizovat několika základními prvky, které se vzájemně prolínají, aby vcelku pomohly zodpovědět otázku co je to demokracie. Na demokracii lze pohlíţet ze dvou pohledů a to jako na proces – tj. způsob zjišťování a vykonávání vůle ve státě a jako na status – tj. osobní stav jednotlivce a to jak vnější tak vnitřní. Demokracii rovněţ lze charakterizovat jako svobodu jednotlivce a jako právo. Svobodu lze v tomto pojetí obrazně vysvětlit jako jakousi pomyslnou bublinu, která se nachází kolem jednotlivce a do které stát nemá právo zasahovat. Jedná se například o svobodu pohybu, svobodu vyznání, nebo i o svobodnou volbu povolání. Práva jsou o něco sloţitější, kdyţ je rozdíl například mezi právem volit a být volen a právem na ţivot. V prvém případě se jedná o právo, jehoţ aktivním prvkem je jednotlivec, který něco musí činit, aby jeho právo bylo vykonáno (musí jít k volbám). V druhém případě se jedná o právo, jehoţ aktivním prvkem je stát, který jej zaručuje aniţ, by o to jednotlivec musel ţádat.2

2

Právo na ţivot je zvláštní případ s ohledem na existenci trestu smrti, který představuje jistý průlom do tohoto práva vyskytující se bohuţel i ve svobodných zemích, jenţ však, alespoň ve svobodných zemích, na podstatě tohoto práva nic nemění.

9

Osobně se domnívám, ţe výše uvedená charakteristika demokracie je, co se týče teorie dostačující. Avšak mám za to, ţe demokracie nemůţe existovat bez fungující instituce jakou je právní stát, bez níţ by se jednalo toliko o anarchii. Demokracie je zaloţena na vzájemném respektu jednotlivců ke svým svobodám a právům, k jehoţ zajištění slouţí právě právní stát. Právní stát lze chápat jako soubor pravidel prosazování svobod a práv jednotlivce a soubor záruk slouţících k jejich ochraně (tj. tvorbu zákonů (legislativu), jejich prosazování (soudní moc) a jejich vykonávání (výkonná moc)). Jedná se o vládu práva, o stabilitu prostředí podporující a zaručující práva a svobody jednotlivce. Demokracie je jednou ze dvou klíčových oblastí, či lépe řečeno kategorií, které budou v této bakalářské práci zkoumány. Pro účely této bakalářské práce je potřeba zvolit takové chápání demokracie, které umoţňuje dosáhnout alespoň ordinalistického porovnání zemí. Je nezbytné vypracovat seznam zemí, které budou zkoumány, ve kterém jednotlivé země bude moţno seřadit podle kvality jejich demokracie3 a s ohledem na dynamickou stránku zkoumání i sestavení časových řad těchto zemí. Je třeba doplnit, ţe ačkoliv se níţe uvedený index snaţí zabývat verzí demokracie, která by měla být společná celému lidstvu, nelze opomenout kulturní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. 1.1.1. Měření demokracie - Index demokracie od Freedom House Jako první se hodnocením demokracie v jednotlivých zemích světa začala zabývat nezávislá americká společnost Freedom House zaloţená v roce 1941 na podporu demokracie, která v padesátých letech začala vydávat zprávy o politickém vývoji v jednotlivých zemích a jeho dopadu na svobodu jednotlivce. Tyto zprávy však byly skromné. Mnohem preciznější údaje jsou k dispozici od roku 1973, ve kterém poprvé vyšla výroční zpráva „Freedom in the World4“, jenţ je od té doby

3

Na stupnici kvality demokracie od nejdemokratičtější země (Švédsko – dle indexu demokracie zpracovaného EIU – www.eiu.com) po zemi absolutně nedemokratickou (Severní Korea – dle indexu demokracie zpracovaného EIU – www.eiu.com). 4

Pro rok 1972.

10

zveřejňovaná kaţdoročně. Zpráva se zabývá kaţdou zemí zvláště a je tak velmi podrobnou analýzou stavu demokracie ve světě. Společnost Freedom House, a to je třeba zdůraznit, nebere v potaz kulturní odlišnosti a chápe demokracii a svobodu jako pojmy de facto společné všem lidem na světě. Společnost Freedom House rovněţ chápe demokracii jako velmi široký pojem. Společnost Freedom House chápe demokracii velmi širokým způsobem, který byl výše popsán, coţ zohledňuje v metodice zpracování svého indexu demokracie – tj. jakéhosi seznamu zemí, který zohledňuje stupeň demokracie v jednotlivých zemích. Samotné měření demokracie i v rámci Freedom House je velmi sloţité, neboť není kvantifikovatelné „jednoduchým“ součtem, či za pomoci ustáleného vzorce, jako je tomu například u ekonomických ukazatelů. Měření demokracie je do značné míry subjektivní, neboť přesto, ţe existuje ustálený postup podle něhoţ je postupováno (viz. níţ), hlavní slovo ve finále mají experti (analytici) z akademické sféry, tisku, think-tanků atd., přičemţ jejich hodnocení je porovnáváno s ostatními experty zabývajícími se jednotlivými oblastmi na šesti oblastních schůzích (Asie - Pacifik, Střední a východní Evropa a postsovětské republiky, Latinská Amerika a Karibik, Střední východ a Severní Afrika, Subsaharská Afrika, Západní Evropa), jeţ jsou organizovány pod dohledem analytiků společnosti Freedom House. Základní charakteristikou metodologie tohoto výzkumu je rozdělení demokracie do dvou kategorií - na občanská práva (Civil rights) a na politická práva (Political rights), přičemţ politická práva zahrnují právě procedurální stránku demokracie (tj. právo volit zástupce s rozhodující mocí, být volen, zúčastnit se rovné a svobodné politické soutěţe atd.) a občanská práva se do značné míry překrývají se statusovou stránkou jednotlivce (tj. svoboda vyznání, občanská společnost, právní stát atd.). V kategorii „občanská práva“ je pokládáno ke kaţdé zemi 15 otázek seskupených do čtyř podkategorií – svoboda vyjadřování a víry (4 otázky), shromaţďovací a sdruţovací práva (3), právní stát (4), osobní svoboda a osobní práva (4). Kaţdá otázka je hodnocena 0 – 4 body podle úrovně, jaké v ní ten, který stát dosáhl. Takto získané body se sčítají a na základě tohoto součtu dochází k rozdělení zemí do sedmi skupin 1 – 7, přičemţ ve skupině 1 jsou země nejdemokratičtější a ve skupině 7 země nejméně demokratické. 11

Obdobně se postupuje v kategorii „politická práva“, která se skládá z 10 otázek seskupených do tří podkategorií – volební proces (3 otázky), politický pluralismus a participace (4) a fungování vlády (3). Opět jsou tyto otázky hodnoceny body 0 – 4 a na základě jejich součtu dochází k zařazení jednotlivých zemí do sedmi skupin 1 – 7. Pro získání statusu země jako celku pak dochází k průměrování skupin – tj. je-li země, co se občanských práv týče ve skupině 1 a co se politických práv týče ve skupině 4, pak: 1 + 4 = 5 → 5/2 = 2,5 Země tedy získává celkové hodnocení, které je průměrem hodnocení v kategoriích politických práv a občanských práv, na základě kterého je pak určen její status a to ve třech kategoriích – svobodná, částečně svobodná, nesvobodná (free, partly free, not free). Domnívám se, ţe s ohledem na to, jak moc neuchopitelný pojem demokracie je a jaké mnoţství definic demokracie existuje, se snaţí tento postup být objektivním a tedy vhodným pro pouţití v analýze vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností. Je třeba však upozornit na to, ţe součástí výroční zprávy „Freedom in the World“ je podrobný písemný komentář zpracovaný experty ke kaţdé zemi, který objasňuje a vysvětluje změny k předchozímu roku. Tímto komentářem se v této práci vůbec zabývat nebudu, neboť budu pracovat se statisticky zpracovatelnými údaji a to konkrétně s celkovým hodnocením zemí. Základní předností indexu demokracie od společnosti Freedom House je jeho relativně dlouhá časová řada (v letech 1972 – 2009 se jedná o 37 údajů), která je pro tuto analýzu naprosto klíčovou. Je sice faktem, ţe metodika se mírně v čase měnila (a to i s tím, ţe demokracie je „dynamický pojem5“, který se v čase mění), to je však bohuţel jakýmsi příznakem téměř všech postupně zpracovávaných časových řad.

5

„Democracy is a continuous and dynamic process rather than a fixed or a final category.“ KADIRBEYOGLU, Zeynep. Democracy, human rights and islam in the Middle East and North Africa- seminat report. KADIRBEYOGLU, Zeynep. 1. vydání. Montreal, International Centre for Human Rights and Democratic Development, 2004, 40 s.

12

1.1.2. Index EIU Mám za to, ţe je nutné zmínit ještě alespoň jeden index demokracie, který je moţná v posledních letech i známější, neţ ten od Freedom House, a to index demokracie (Index of democracy) od EIU (The Economist inteligence unit). Tento index je o něco podrobnější, tj. zabývá se více otázkami v kaţdé kategorii, a chtělo by se říct, ţe je proto lepší, neb by měl být z logiky věci objektivnější. Problém tohoto indexu je však jeho nepouţitelnost s ohledem na nedostatečnou časovou řadu. Dále se jím proto nebudu zabývat a to přesto, ţe budu v jedné části práce pracovat i se statickými veličinami (za rok 2007), kdy by tento index byl dostupný, ale v rámci zachování jednoty a přehlednosti bakalářské práce jsem se rozhodl jej nepouţít.6

1.2.

Ekonomická výkonnost

Pokud se týče ekonomických pojmů, tak jejich definice lze povaţovat za v zásadě jednoznačné a tudíţ dále v práci nebudou rozebírány, pakliţe to nebude třeba k vysvětlení jednotlivých operací, ve kterých tyto pojmy budou pouţity. Nicméně je potřeba v úvodu práce uvést jejich základní charakteristiky a důvod jejich výběru. 1.2.1. Obecně Úvodem je třeba se zamyslet nad jevy zkoumanými v této práci. Je třeba si uvědomit podobu zkoumaného vztahu mezi demokracií a svobodou jednotlivce a ekonomickou výkonností. Zkoumání vztahu mezi demokracií a ekonomickou úrovní vyţaduje zkoumání mnoha rovin tohoto vztahu. Předem neţ tyto úrovně popíšu, musím upozornit, ţe nehodnotím a

6

Země jsou zde rozděleny například do 4 a ne do 3 kategorií atd…

13

nesnaţím se presumovat jaký tento vztah je, pouze se snaţím určit roviny zkoumání ve všech jejich eventuálních podobách, coţ je sloţité. V první z nich je zkoumáno, zda to, ţe probíhá vývoj v úrovni demokracie, nějakým zjistitelným a prokazatelným způsobem ovlivňuje ekonomickou výkonnost (tempo růstu HDP7) a naopak. V druhé rovině je moţno zkoumat, jak vývoj úroveň demokracie působí na stabilitu ekonomické výkonnosti a naopak.8 Ve třetí rovině je pak nezbytné zkoumat ekonomickou výkonnost, jako ţivotní úroveň jednotlivce ve vztahu k jeho svobodám, coţ je zkoumatelné ze statického hlediska (ekonomická úroveň v roce x s úrovní demokracie v roce x) a dynamického, kdy dochází ke korekci tempa růstu hospodářství země jako celku o přírůstek obyvatelstva, coţ má za následek zkoumání tempa růstu ţivotní úrovně (korektněji řečeno tempa růstu HDP na obyvatele). Před samotnou analýzou dat nelze říct, jak budou jednotlivé roviny tohoto vztahu vypadat a zda se vůbec prokáţe existence takovéhoto stavu. Zkoumána bude korelace mezi těmito veličinami, tj. existence vztahu bez ohledu na to, zda úroveň demokracie předchází ekonomickou úroveň, či naopak. Důleţité je, ţe zabývám-li se jednotlivcem v kategoriích svoboda a demokracie, měl bych se taktéţ zabývat jednotlivcem v ekonomických charakteristikách, přičemţ je velmi obtíţné charakterizovat ekonomickou výkonnost v mezích charakteristiky demokracie a svobody jednotlivce.9

7

Například roste-li úroveň demokracie, roste tempo růstu HDP, nebo roste-li úroveň demokracie, klesá tempo růstu HDP a naopak. 8

Například zda dlouhodobě demokratičtější země jsou ekonomicky stabilnější (a naopak), nebo z jiného úhlu pohledu, zda dlouhodobě ekonomicky stabilnější země jsou demokratičtější (a naopak). 9

Můţe se zdát, ţe se jedná o definici v kruhu, ale tak to není.

14

Nemohu si dovolit abstrahovat demokratičnost země z pohledu jednotlivce a charakterizovat ekonomickou výkonnost z pohledu země, jako celku. Tím bych se dostal na úroveň Čínské vlády, která zjednodušeně řečeno tvrdí, ţe blaho země má přednost před blahem jednotlivce (a to v podstatě za kaţdou cenu), čímţ bych pojmy demokracie a svoboda jednotlivce značným způsobem degradoval.10 Proto tam, kde to je moţné a účelné se budu snaţit individualizovat i ekonomické ukazatele – jako je HDP per capita. Ale rovněţ bude třeba zohlednit praktickou hodnotu těchto ukazatelů – například pouţíváním údajů získaných pomocí parity kupní síly. Bohuţel v této práci nejsem schopen, s ohledem na její rozsah, zohlednit Giniho koeficient, který zjednodušeně řečeno udává rozloţení bohatství ve společnosti. Pouţití Giniho koeficientu by v případě některých zemí (jako je Čína, či Brazílie) mohlo vést k dosaţení ekonomických údajů, které by lépe vystihovaly ţivotní úroveň jednotlivce. Nicméně se domnívám, ţe i tak budou výsledky prezentovány v této práci dostatečně kvalitní. Vztah mezi demokracií a ekonomickou výkonností budu analyzovat ve dvou rovinách – dynamické a statické. V dynamické rovině budu zjišťovat, zda vývoj jedné veličiny ovlivňuje vývoj druhé (tj. zda vývoj v úrovni demokracie, nebo ekonomické výkonnosti ovlivňuje vývoj druhé veličiny a naopak). Ve statické rovině se pokusím zjistit, zda lze vysledovat vzájemnou souvislost mezi úrovní demokracie a ekonomickou úrovní a to ve vybraném roce. 1.2.2. Ekonomická úroveň Hrubý domácí produkt stále ještě, přes pochybnosti vznášené v poslední době, patří mezi základní makroekonomické ukazatele. Jako takový jej nelze opomenout ani v této práci.

10

V Číně samotné nic jako svoboda jednotlivce, nebo demokracie v podstatě neexistuje – viz Index, coţ můţe pochopitelně souviset s rozdílnou filozofií a chápáním světa, potaţmo demokracie a svobody jednotlivce, čímţ se čínská vláda zaštiťuje. Nicméně se domnívám, ţe lze nalézt shodu na hodnotách společných celému lidstvu, jako úcta k ţivotu, tolerance, a další (lze odkázat například na Všeobecnou deklaraci lidských práv), bez kterých by nebyla umoţněna vzájemná koexistence mezi jednotlivci, zeměmi a národy, a jejichţ nerespektování vede ke konfliktům (notoricky známým faktem je, ţe demokracie mezi sebou téměř nikdy neválčí na rozdíl od nedemokratických zemí). To, co index demokracie od Freedom House zkoumá, jsou jakési vnější ukazatelé oněch společných hodnot. Jsou to instituce, pravidla a do značné mír vzorce chování, které by měly zaručovat zachovávání základních hodnot společných všem lidem.

15

Co se hrubého domácího produktu týče, pak v této práci bude pouţita pouze jeho dynamická část – tj. budou zkoumána roční tempa růstu (vţdy k předchozímu roku), jejich průměrné tempo, a jejich odchylky s cílem nalézt korelaci. Co se absolutní výše HDP týče, tak ta nebude pouţita. V práci nebudu pracovat toliko s HDP, ale rovněţ HDP očistím o přírůstek obyvatelstva. Za tím účelem zahrnu do analýzy rovněţ přírůstek obyvatelstva vyjádřený v procentech vţdy k předchozímu roku. V práci vţdy budu pouţívat reálné HDP. 1.2.3. HNP dle parity kupní síly11 HNP dle parity kupní síly na obyvatele bude na rozdíl od HDP pouţito ke zkoumání statické stránky vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností. Postup podle parity kupní síly je ve vztahu k ţivotní úrovni jednotlivce mnohem korektnější, protoţe ji vyjadřuje mnohem přesněji neţ HDP, které v základní podobě neposkytuje data, která by umoţňovala relativně přesně porovnávat hodnotu produkce výrobních faktorů ve vlastnictví jednotlivých zemí s ohledem na praktický dosah tohoto ukazatele na kvalitu ţivota jednotlivce. V práci za účelem umoţnění lepšího srovnání mezi zeměmi a zohlednění ţivotní úrovně jednotlivce proto bude pouţito ukazatele HNP dle PPP12per capita.

1.3.

Teoretická vazba13

Teoretické i empirické studie se v hodnocení vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností rozcházejí. Z mého pohledu je smutným faktem, ţe ačkoliv se tímto vztahem zabývalo mnoţství studií, nedokázaly ve svém celku přesvědčivě vysvětlit, zda tu vztah je, či nikoliv, neboť se mezi sebou odlišují jak metodou, výsledky, tak interpretací výsledků. Otázkou, kterou se tady ale nebudu zabývat, je příčina rozporuplností těchto studií.

11

HNP dle PPP (PPP = purchasing power parity)

12

Gross National Income zpracovaný dle purchasing power parity per capita – tj. hrubý národní důchod zpracovaný podle parity kupní síly na obyvatele. 13

Kapitola zpracovaná podle: QUINN, Dennis P. - WOOLLEY, John T. Democracy and National Economic Performance: The Preference for Stability. American Journal of Political Science, 2001, roč. 45, č. 3, s. 634-657. ISSN 0092-5853.

16

V zásadě existují v teoretické rovině dva názory na vztah mezi demokracií a ekonomickou výkonností. Prvním je názor, který tento vztah povaţuje za negativní (demokracie působí negativně na ekonomickou výkonnost), jehoţ kořeny sahají aţ k Adamu Smithovi. Tento názor je zastávaný např. Alasinem a Rodickem (1994), Keechem (1995) Perssonem a Tabellinim (1994), kteří vychází z toho, ţe demokracie jsou náchylné k plněním poţadavků na redistribuci, jelikoţ v rámci ochrany menšiny dávají hlas znevýhodněným skupinám. Redistribuce jako taková můţe vést k odvedení prostředků z produktivní části hospodářství a uškodit tak hospodářskému růstu. Nicméně z teoretického pohledu existují i jiné příčiny nevýkonnosti jako například vliv zájmových skupin (Olson, 1982), nebo ovlivnění ekonomiky krátkodobým volebním procesem (Nordhaus, 1975). Druhý názor naopak povaţuje tento vztah za pozitivní (demokracie pozitivně ovlivňuje ekonomickou výkonnost). Opět existuje několik vysvětlení tohoto vztahu. Patří mezi ně demokratická soutěţ, která umoţňuje distribuci informací (Wittman, 1989) nebo to, ţe čím vyvinutější je demokracie, tím vyvinutější jsou v zemi instituce garantující transparentní politiky a tvorbu politik, coţ umoţňuje kontrolu politiků ze strany občanů, čímţ je bráněno korupci a zvýhodňování určitých skupin. Jiným důvodem mohou být záruky soukromého vlastnictví (North, 1989), které podněcují ekonomickou činnost a investice (Pastor a Sung, 1995). A konečně svou roli můţe hrát i to, ţe volební proces pomáhá vybírat kompetentní leadry (Lohmann, 1999). Osobně se přikláním k takovémuto názoru. Tomuto teoretickému „rozpolcení“ odpovídají i závěry empirických zjištění. Zajímavé jsou dvě metastudie které se zabývaly studiem předchozích analýz. De Haan a Siermann (1995) analyzovali mnoho klíčových studií a konstatovali, ţe mezi demokracií a ekonomickou výkonností neexistuje ţádný silný vztah. Brunetti (1997), jenţ sumarizoval 17 studií, dospěl k závěru, ţe neprokázaly existenci takového vztahu alespoň tak, jak jej měřily. Quinn a Woolley, jsou autoři úvahy o tom, zda tím, co lidé chtějí ve skutečnosti je vysoký leč méně stabilní hospodářský růst, či niţší, ale stabilnější ekonomický růst. Na základě empirických zjištění, jeţ v čase zkoumali, se přiklánějí k názoru, ţe lidé preferují stabilitu. Toto můţe ve svém důsledku způsobovat niţší ekonomickou výkonnost. To čím se chci v této práci zabývat, však není hodnocení ekonomické stability, ale praktické potvrzení jednoho ze dvou výše uvedených teoretických názorů. 17

2. Analýza dat V této kapitole se nejdříve pokusím vysvětlit metodu analýzy dat, a jak bylo během analýzy samotné postupováno. V druhé části se pak zaměřím na „vyjmutí“ nejdůleţitějších výsledků, které vyplývají z provedené analýzy a pokusím se z nich vyvodit stručné „bezkomentářové“ závěry.

2.1.

Použitá metoda

Rozhodl jsem se pro vypracování statistického souboru dat, který bude zahrnovat k jednotlivým zemím veškeré potřebné údaje pro jejich analýzu. Postupoval jsem při tom tak, abych zahrnul, co největší mnoţství zemí s relevantním souborem dat. Za základní ukazatel jsem zvolil tempo růstu HDP a to v časovém období shodném s indexem demokracie od společnosti Freedom House (tj. 1972 – 2008). Z toho vyplývá, ţe v ideálním případě bych měl k dispozici ke kaţdému státu časovou řadu s 37 údaji. Toto je však ideální stav, neboť u většiny zemí údaje o tempu růstu HDP v některých letech chybí. Dochází tedy k tomu, ţe, z různých důvodů (např. vznik, či zánik země), je k jednotlivým zemím kratší, jinak deformovaná, nebo úplně chybí řada temp růstu HDP. S ohledem na relevanci časových řad jsem se rozhodl do výběru zařadit pouze země14, jejichţ časová řada zahrnuje 2515 a více údajů, coţ povaţuji za dostatečné. K ilustraci konkrétního postupu při výběru zemí viz příloha 1. Po této korekci a dalších jiţ menších korekcích13 „zbylo“ 144 zemí reprezentujících cca 5 920 000 000 obyvatel země (tj. cca 90% - jak vyplývá z tabulky 1.). Nadále tedy není pracováno se zeměmi reprezentujícími cca 693 000 000 obyvatel země (tj. cca 10%).16 Jsou to

14

V této fázi zahrnuji pod pojem země i závislá teritoria, zámořské departmány, kolonie atd., které však provedení uvedené korekce aţ na výjimky vypadávají. Po další korekci z důvodů nedostatku dalších údajů pak nezůstává ani jeden takovýto „region“. 15

Tj. cca 2/3 maxima.

16

Mezi tyto země patří i Česká republika, další země vzniknuvší po rozpadu východního bloku, bohuţel včetně Ruska. Z větších zemí pak ještě chybí Severní Korea a Vietnam.

18

často země, které prošly v uvedeném období revoluční změnou reţimu, díky čemuţ se „sama“ vyřadila skupina zemí, která by nemohla být do práce zahrnuta, neboť revoluční změna reţimu (tj. úrovně demokracie) a s ní související sociální a ekonomické jevy by výsledky celé analýzy znehodnocovaly. Zvláštní „kategorií“ pro sebe jsou souhrnná data pro „celý svět“, jejichţ vypovídací schopnost je o něco niţší, neboť jsou v analýze pouţita data o růstu HDP a přírůstku obyvatelstva za celý svět (tj. 100 % populace), nicméně data o úrovni demokracie jsou agregována pouze pro země jinak zahrnuté v analýze (tj. pro země reprezentující cca 90 % populace). V několika dalších krocích dochází postupně ke statistickému zjišťování, zda existuje, či neexistuje vztah mezi demokracií a ekonomickou výkonností. 2.1.1. První fáze – shromáždění dat K výše uvedeným způsobem vzniklému seznamu analyzovaných zemí jsou v první fázi přiřazovány hodnoty jednotlivých ukazatelů bez ohledu na mnoţství dostupných údajů a to následovně: 1. Jiţ výše zmíněná tempa růstu HDP17 zaokrouhlená na 2 desetinná místa; jako základní ukazatel ekonomické úrovně. 2. Přírůstky obyvatelstva v jednotlivých letech18 zaokrouhlené na 2 desetinná místa; potřebné pro očištění tempa růstu HDP, a jeho vztaţení k ekonomické úrovni jednotlivce. 3. Úroveň občanských práv na stupnici 1 - 719 násobena -1, coţ je vhodná úprava pro statistické zjišťování korelace (nejdemokratičtější země tak mají nejvyššího

17

Quick Querry. Washington: The World Bank [online]. 2009. [15. 1. 2010]. Dostupné z WWW: 18

Quick Querry. Washington: The World Bank [online]. 2009. [15. 1. 2010]. Dostupné z WWW: 19

Country ratings and status, FIW 1973-2009. Washington: Freedom House, Inc. [online] 2009. [12. 12. 2009] Dostupné z WWW:

19

hodnotu tohoto ukazatele); zejména je tento ukazatel potřebný pro výpočet průměru mezi úrovní politických práv a občanských práv. 4. Úroveň politických práv na stupnici 1 - 720 násobena -1 (viz bod 3). 5. HNP dle PPP per capita za rok 200721; pouze za rok 2007 z toho důvodu, ţe je tento údaj pouţit pouze ve statické rovině zkoumání daného vztahu. 6. Počet obyvatel v roce 200722; potřebný k zohlednění vah jednotlivých zemí. 7. Status země dle indexu demokracie za rok 200723; slouţí ke zkoumání statické roviny vztahu a rozřazení zemí do tří kategorií (demokratické (v tabulkách hodnota 1), částečně demokratické (2), nedemokratické (3)). Chybějící údaje, pokud se jedná o časové řady, nejsou doplňovány z jiných zdrojů. Pokud se však jedná o jeden údaj nezbytný pro zkoumání statické roviny vztahu, je doplněn z výše uvedeného zdroje Světové banky a to za předpokladu, ţe je dostupný pro rok předcházející, nebo následující.24 2.1.2. Druhá fáze – úprava dat Výše uvedené údaje představují kostru, se kterou je dále pracováno. V druhé fázi jsou k jednotlivým zemím zařazovány následující údaje jako mezikroky potřené k dalším výpočtům: 1. Celkové HNP dle PPP jednotlivých zemí za rok 2007 vzniklé vynásobením počtu obyvatel a HNP dle PPP per capita, které je pouţito pro výpočet průměrného HNP dle PPP ve třech kategoriích, do kterých jsou země rozděleny.

20

Country ratings and status, FIW 1973-2009. Washington: Freedom House, Inc. [online] 2009. [12. 12. 2009] Dostupné z WWW: 21

Quick Querry. Washington: The World Bank [online]. 2009. [15. 1. 2010]. Dostupné z WWW: 22

Quick Querry. Washington: The World Bank [online]. 2009. [15. 1. 2010]. Dostupné z WWW: 23

Country ratings and status, FIW 1973-2009. Washington: Freedom House, Inc. [online] 2009. [12. 12. 2009] Dostupné z WWW: 24

Jedná se o počet obyvatel a HNP dle PPP per capita.

20

2. Klouzavý průměr tempa růstu HDP za 5 období; klouzavý průměr má za cíl „vyhladit“ křivku tempa růstu HDP. 3. Upravené tempo růstu HDP. Od tempa růstu HDP byly odečteny přírůstky obyvatelstva v jednotlivých letech, z čehoţ vyšlo tempo růstu HDP per capita; účelem této úpravy je snaha o „individualizaci“ ukazatele HDP. 4. Klouzavý průměr upraveného tempa růstu HDP za 5 období (tím se ztrácí 4 hodnoty); účelem je „vyhladit“ křivku upraveného tempa růstu HDP. 5. Průměr úrovní politických a občanských práv; po úpravě provedené v předchozím kroku má tento průměr zápornou hodnotu s krokem 0,5 (tj. 13 kroků), čímţ umoţňuje jemnější rozlišování mezi zeměmi, neţ podle statusu (pouze 3 kategorie). 6. Klouzavý průměr průměru úrovní občanských a politických práv; obdobně jako u tempa růstu HDP je účelem „vyhladit“ křivku tohoto ukazatele, i kdyţ to není natolik patrné. 2.1.3. Třetí fáze – výpočty hlavních vztahů Ve třetí fázi dochází k výpočtu klíčových údajů, které mají vypovídat o případné existenci, či neexistenci vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností. Jako první dochází k výpočtům korelací mezi jednotlivými ukazateli. Korelace má za cíl zjistit, zda mezi zkoumanými jevy existuje vztah (tj. v návaznosti na cíl práce zkoumá, zda existuje vztah v dynamické rovinně). Je prováděna v několika skupinách, kdy jsou zkoumány různě upravené (klouzavé průměry, očištěná tempa růstu) základní zkoumané veličiny, tj. úroveň demokracie a ekonomickou výkonnost. K výpočtu je pouţito funkce „correl“ v tabulkovém programu Excel, jejímţ smyslem je zachytit vztah mezi dvěma soubory dat. Výpočet korelace probíhal v následujících skupinách: 1. Korelace mezi tempem růstu HDP a průměrem úrovně politických a občanských práv; „základní“ verze s „hrubými“ daty

21

2. Korelace mezi klouzavým průměrem tempa růstu HDP a průměrem úrovně politických a občanských práv; tempo růstu HDP je díky klouzavému průměru očištěné o výkyvy. 3. Korelace mezi klouzavým průměrem tempa růstu HDP a klouzavým průměrem průměru úrovně politických a občanských práv; obě veličiny jsou očištěné o výkyvy. 4. Korelace mezi upraveným tempem růstu HDP a průměrem úrovně politických a občanských práv; v tomto případě je pouţito upravené tempo růstu HDP 5. Korelace mezi klouzavým průměrem upraveného tempa růstu HDP a klouzavým průměrem úrovně politických a občanských práv. V další fázi dochází k výpočtu průměrů, odchylek a průměrných odchylek časových řad v jednotlivých zemích u těchto údajů: 1. Tempo růstu HDP. 2. Přírůstek obyvatelstva. 3. Upravené (očištěné) tempo růstu HDP. 4. Úroveň politických práv. 5. Úroveň občanských práv. 6. Průměr úrovně občanských a politických práv. Cílem je určit průměrné hodnoty ve sledovaném období. Směrodatné odchylky a průměrné odchylky od průměru jsou důleţité s ohledem na sledování stability jednotlivých ukazatelů, tj. rozmezí jejich pohyblivosti. Dále jsou vypočítávány průměrné hodnoty posledně uvedených ukazatelů souhrnně pro tabulku zahrnující všech 144 zemí a průměrné hodnoty pro tři tabulky, odpovídající třem skupinám, do kterých byly země na základě indexu demokracie od společnosti Freedom House pro rok 2007 rozděleny, tak aby bylo moţno je porovnávat. Ve třech tabulkách podle kategorií zemí pak jsou jednotlivé průměry přepočítávány rovněţ podle počtu obyvatel té, které země, aby bylo zajištěno respektování vah jednotlivých zemí v rámci jednotlivých kategorií a tak dosaţeno přesnějších výsledků.

22

2.1.4. Čtvrtá fáze – obecný výpočet HNP a výjimka Ve čtvrté fázi došlo k propočtu průměrného HNP dle PPP na hlavu v kaţdé ze tří kategorií zemí za účelem porovnání těchto tří kategorií. Dále byl proveden výpočet korelace mezi statusem zemí a jejich HNP dle PPP per capita. Rovněţ v této fázi byl proveden jeden výjimečný výpočet, kdy byla ze skupiny nesvobodných zemí vyjmuta Čína, z toho důvodu, ţe její statistika znehodnocuje statistiky ostatních zemí vzhledem k její cca 65 % váze v této kategorii zemí. V komentáři k výsledkům analýzy bude uveden důvod tohoto vyjmutí.

2.2.

Komentář k tabulkám

Analýza dat zpracovaná dle výše uvedené metodiky je ve své podstatě pouze tabulkou, ke které je však potřeba uvést vysvětlení pouţitých zkratek a její systematiky. Názvy zemí jsou uvedeny v angličtině, coţ dle mého názoru nečiní problém, ba naopak usnadnilo to vypracování analýzy vzhledem k tomu, ţe jak data dostupná u společnosti Freedom House, tak ta dostupná na webových stránkách Světové Banky jsou v angličtině. V tabulce jsou pouţívány tyto zkratky s následujícími významy: 1. HNP PPP per capita – hrubý národní produkt vypočítaný pomocí parity kupní síly na obyvatele. 2. HNP – hrubý národní produkt. 3. HDP – tempo růstu hrubého domácího produktu. 4. KP HDP – klouzavý průměr temp růstu hrubého domácího produktu. 5. Přír. Obyv. – přírůstek obyvatelstva. 6. Upr. HDP (rovněţ U HDP) – upravené (očištěné) tempo růstu hrubého domácího produktu. 7. KP U HDP – klouzavý průměr upravených temp růstu hrubého domácího produktu. 8. Průměr (v řádcích) – průměr úrovně politických a občanských práv. 9. KP průměr – klouzavý průměr průměru úrovně politických a občanských práv. 23

10. Odchylka – směrodatná odchylka. Celková analýza je rozdělena do čtyř tabulek. Tabulku 1. tvoří celkový přehled všech zemí zahrnutých do analýzy. Dále je v této tabulce výpočet korelace mezi statusem zemí a jejich HNP PPP per capita. Tabulky 1.1., 1.2. a 1.3. pak obsahují analýzu zemí dle jednotlivých kategorií. Tyto tabulky bylo nutné pouţít k porovnání mezi těmito kategoriemi.25

2.3.

Výsledky

Z přiloţených tabulek je potřeba pro další práci „vytáhnout“ výsledky, které nabývají následující podoby.

2.3.1. Výsledky analýzy dynamické roviny pro všechny země Zjišťována byla zejména korelace mezi ukazateli v časových řadách. Z analýzy vyplývá, ţe rozdíly mezi jednotlivými zjišťovanými korelacemi26 pro kaţdou zemi jsou minimální. Průměry korelačních indexů jednotlivých korelací nabývají hodnot uvedených v tabulce 2. Tabulka 2. – průměry korelačních indexů27.

Korelace Korelace KP HDP/Průměr HDP/Průměr 0,04

0,05

Korelace KP Korelace KP Korelace U HDP/KP U HDP/KP HDP/Průměr Průměr Průměr 0,05 0,06 0,07

25

Z důvodu rozsahu dat obsaţených v tabulkách a jejich velikosti je není moţno začlenit do tištěné části bakalářské práce a jsou proto přiloţeny na elektronickém nosiči. Tyto tabulky s ohledem na počet údajů a sloţitost funkcí nelze bez ztráty funkčnosti tabulky převést do formátu .xls. Ve formátu .xls tabulky nezobrazují většinu výsledků. Tabulky jsou proto přiloţeny ve formátu .xlsx. Pro případ nedostupnosti tohoto formátu jsou tabulky přiloţeny ve formátu .pdf, jenţ však mírně zhoršuje orientaci v těchto tabulkách. Doporučeným formátem pro otevření je .xlsx. 26

V pořadí a HDP/Průměr, KP HDP/Průměr, KP HDP/KP Průměr, U HDP/Průměr, KP U HDP/KP

27

KP = klouzavý průměr, U = upravené (očištěné o přírůstek obyvatelstva).

Průměr.

24

Z té je patrné, ţe v průměru korelační koeficienty nabývají hodnoty v rozmezí 3 setin a jsou blízké nule. Pro další analýzu bude pouţita toliko korelace mezi klouzavým průměrem upraveného HDP a klouzavým průměrem průměru politických a občanských práv.28 Z hodnot uvedených korelací lze usuzovat, ţe vývoj demokracie není v ţádném vztahu k vývoji ekonomické výkonnosti, sledujeme-li všechny země jako soubor zemí. Z tabulky 1. však vyplývá rovněţ to, ţe podíváme-li se na jednotlivé země, pak mnohé z nich nabývají vysokých hodnot korelačních koeficientů. Země tak můţeme rozdělit do tří skupin: 1. Jsou to země, jejichţ ukazatel demokracie zůstává v čase téměř neměnný. Vzhledem k tomu, ţe se však mění29 tempo růstu HDP, nemá smysl korelaci v těchto případech sledovat, neboť jedna z veličin je v čase konstantní zatímco druhá se mění. Korelační index musí nutně v těchto případech být blízký 0. Těchto zemí je 20. 2. U druhé části zemí došlo od roku 1972 k vývoji úrovně demokracie a je tudíţ moţné analyzovat korelaci úrovně demokracie ve vztahu k ekonomické výkonnosti. Avšak hodnoty korelačních koeficientů jsou u těchto zemí příliš blízké 030 na to, aby bylo moţno spatřovat relativně silný a fungující vztah mezi zkoumanými jevy. U této skupiny by tak bylo moţno tvrdit, ţe úroveň demokracie a ekonomická výkonnost se vzájemně neovlivňují. Těchto zemí je 66. 3. Třetí část zemí představují země, u kterých lze vysledovat poměrně silný vztah mezi úrovní demokracie a ekonomickou výkonností. Korelační koeficient nabývá hodnot -1 - -0,4 a 0,4 – 1. Pakliţe by předmětem zkoumání byly tyto země jednotlivě, u kaţdé z nich by bylo moţno s úspěchem tvrdit, ţe vztah mezi úrovní demokracie a ekonomickou výkonností je přímo úměrný, či nepřímo úměrný. Těchto zemí je cca 58. Jako příklad lze uvést Albánii, Antiguu a Barbados, nebo třeba Mozambik.

28

Korelace KP U HDP/KP Průměr.

29

Neměnné tempo růstu HDP by bylo výjimkou.

30

Cca -0,4 – 0,2 a 0,2 – 0,4.

25

Pokud se podíváme na korelační koeficient vztahující se k souhrnným datům, za celý svět31, pak zjistíme, ţe korelační koeficient nabývá hodnoty 0,3. Hodnota 0,3 ukazuje pozitivní (přímo úměrný) vztah mezi úrovní demokracie a ekonomickou výkonností. Ačkoliv se hodnota korelačního koeficientu 0,3 zdá být nízká, osobně se domnívám, ţe s ohledem na charakter zkoumaných jevů je signifikantní. Z analýzy dynamické roviny vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností, bereme-li v úvahu všechny země světa, tedy vyplývají tři závěry: 1. Nepodařila se prokázat existence tohoto vztahu v souboru 144 zemí (korelační koeficient blízký 0). 2. Lze vysledovat tento vztah z pohledu obyvatele světa jako celku a je pozitivní (korelační koeficient 0,3). 3. Země sledovány každá zvlášť (po vyjmutí zemí, jejichž úroveň demokracie se nezměnila, či téměř nezměnila) vykazují ve většině případů poměrně silný vztah ať už pozitivní, či negativní.

2.3.2. Výsledky analýzy dynamické roviny v rozdělení zemí na tři kategorie Výsledky prezentované v této části vyplývají z tabulek 1.1., 1. 2. a 1.3.32 a jejich vzájemného srovnání. Tyto výsledky jsou zaměřeny zejména na stabilitu, či případnou nestabilitu ekonomické výkonnosti ve vztahu k úrovni demokracie. Jako prvním se však budu zabývat průměrným tempem růstu HDP a upraveného HDP. Obě hodnoty byly spočítány jako prosté i váţené.

31

Řádek „World“ v tabulce 1.

32

Viz příloha.

26

Tabulka 3. – průměrné hodnoty tempa růstu HDP a upraveného HDP Země

Svobodné

HDP U HDP

Částečně svobodné

Nesvobodné

Nesvobodné bez Číny

Průměr

Vážený průměr

Průměr

Vážený průměr

Průměr

Vážený průměr

Průměr

Vážený průměr

3,45% 2,10%

4,26% 2,77%

3,34% 0,97%

3,93% 1,51%

4,52% 1,49%

7,36% 5,75%

-

3,66% 1,22%

Z tabulky 3. je patrný značný rozdíl mezi hodnotami získanými s pouţitím různých ukazatelů, či s vahami, nebo bez nich. V obecné rovině se dá říci, ţe čím přesnější údaj, tím lépe na tom jsou svobodné země. Pro zkoumání ekonomické stability země bylo dále nutno spočítat odchylky, jeţ vyjadřují „rozsah“ pohybu jednotlivých ukazatelů. Cílem tohoto je kvantifikovat pohyb HDP kolem středních hodnot. Analyzovány byly dva typy odchylek – směrodatná odchylka a průměrná odchylka opět spočítané ve čtyřech verzích. Pro zjednodušení jsou uvedeny v tabulkách 4.1., 4.2., 4.3 a 4.4. Tabulka 4.1. – odchylky v kategorii svobodné země

HDP U HDP

Směrodatná odchylka

Průměrná odchylka

Vážená směrodatná odchylka

Vážená průměrná odchylka

3,94 3,91

2,91 2,92

3,03 3,06

2,24 2,26

Tabulka 4.2. – odchylky v kategorii částečně svobodné země

HDP U HDP

Směrodatná odchylka

Průměrná odchylka

Vážená směrodatná odchylka

Vážená průměrná odchylka

5,48 5,33

3,93 3,85

3,89 3,78

2,91 2,85

27

Tabulka 4.3. – odchylky v kategorii nesvobodné země

HDP U HDP

Směrodatná odchylka

Průměrná odchylka

Vážená směrodatná odchylka

Vážená průměrná odchylka

5,76 5,72

4,09 4,07

3,85 4,00

2,81 2,96

Tabulka 4.4. – odchylky v kategorii nesvobodné země po vyjmutí Číny

HDP U HDP

Směrodatná odchylka

Průměrná odchylka

Vážená směrodatná odchylka

Vážená průměrná odchylka

5,87 5,81

4,16 4,13

4,70 4,71

3,41 3,45

Tempo růstu HDP je veličina, která se v čase mění. Nelze předpokládat, ţe můţe dojít ke konstantnímu tempu růstu HDP v delším časovém období. Pokud by k takovému případu došlo, jednalo by se o náhodu. Cílem této analýzy bylo zjistit, zda je moţno vysledovat závislost mezi úrovní demokracie a stabilitou ekonomické výkonnosti. Z údajů uvedených v tabulkách 4.1. – 4.4. je patrné, ţe svobodné země vykazují niţší hodnoty zkoumaných odchylek neţ ostatní země a to cca o 25 %. Je moţné konstatovat, ţe rozdíl mezi kategorií částečně svobodných zemí a kategorií nesvobodných zemí je minimální. Pokud však vyjmeme z analýzy Čínu33, pak se rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi zemí zvětší a to na cca 20 % ve prospěch34skupiny částečně svobodných zemí.

33

Z výše uvedených důvodů. Odchylky ukazatelů Čínské ekonomické výkonnosti jsou srovnatelné se skupinou svobodných zemí – viz tabulka 1.3. 34

Stabilitu ekonomické výkonnosti obecně povaţuji za pozitivní, za předpokladu určitého tempa růstu, které je však, dle mého názoru individuální pro kaţdou zemi.

28

Lze vyvodit dva závěry týkající se dynamické roviny vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností, které z provedené analýzy vyplývají: 1. Svobodné země vykazují vyšší tempo růstu HDP upravené o přírůstek obyvatelstva než země částečně svobodné a nesvobodné35. 2. Svobodné země vykazují vyšší stabilitu ekonomické výkonnosti než země částečně svobodné a nesvobodné. Země částečně svobodné pak vykazují téměř shodnou stabilitu ekonomické výkonnosti jako země nesvobodné.36 2.3.3. Výsledky statické roviny analýzy V analýze jsem se rozhodl zkoumat nejenom dynamickou rovinu vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností, ale rovněţ statickou, tj. jak si země vedou v jednom konkrétním roce. Spočítal jsem korelační koeficient mezi statusem zemí v roce 2007 a jejich HNP PPP per capita ve stejném období.37Cílem bylo zjistit, zda demokratičtější země vykazují vyšší ţivotní úroveň měřenou výše uvedeným ukazatelem. Výsledek vyplývá z tabulky 1. a činí 0,38. Ukazuje se podle mě poměrně silný vztah mezi statusem jednotlivých zemí a výší jejich HNP PPP per capita. Je třeba si uvědomit, ţe tato korelace nebere v potaz váhy jednotlivých zemí. Můţeme totiţ najít jak mezi svobodnými zeměmi chudé země (obyčejně menší – Benin, Ghana atd.), tak ve skupině nesvobodných země bohaté, jejichţ ekonomiky jsou postaveny na ropě (obyčejně menší – Brunej, Omán), které poměrně výrazně ovlivňují výslednou hodnotu korelačního koeficientu., ačkoli by se při započtení jejich vah jednalo o „malé hráče“. Dále je na základě průměrné hodnoty HNP PPP per capita provedeno ve dvou variantách srovnání mezi třemi kategoriemi zemí dle jejich statusu..

35

V případě přepočtu podle vah jednotlivých zemí bez Číny.

36

V případě vyjmutí Číny ze skupiny nedemokratických zemí, o cca 20 % vyšší.

37

U Kuvajtu byl pouţit údaj za rok 2006.

29

Tabulka 5. HNP PPP per capita v jednotlivých kategoriích Kategorie zemí Svobodné Částečně svobodné Nesvobodné Nesvobodné bez Číny

HNP PPP per capita $ 18 916,00 $ 5 757,00 $ 7 841,00 $ 7 967,00

HNP PPP per capita dle vah $ 15 683,00 $ 4 108,00 $ 5 193,00 $ 4 667,00

V první variantě nedochází k uvaţování vah jednotlivých zemí v rámci kategorií. Jak vyplývá ze srovnání tabulek 1.1., 1.2. a 1.3. svobodné země dosahují téměř trojnásobné průměrné hodnoty HNP PPP per capita ve srovnání se zeměmi částečně svobodnými a nesvobodnými. Zajímavé je, ţe i v této statistice dopadly nejhůře země částečně svobodné, kdyţ jejich HNP PPP per capita je v průměru cca o 20 % niţší neţ u zemí nesvobodných. K prakticky stejným výsledkům jsem dospěl při přepočtu těchto hodnot dle vah jednotlivých zemí, s tím rozdílem, ţe všechny tři kategorie vykazují niţší průměrné hodnoty a to svobodné země 15 683 USD, částečně svobodné 4 108 USD, a nesvobodné (včetně Číny) 5 193 USD. Je moţné si povšimnout, ţe se v této statistice rozdíl mezi skupinou svobodných zemí a ostatními zeměmi ještě zvětšuje.38 Můţeme si rovněţ povšimnout, ţe v této statistice Čína nehraje výraznou roli (mírně ovlivňuje HNP PPP per capita dle vah) a je, dle mého názoru, moţné tedy v tomto kontextu neuvaţovat o Číně jako o speciálním případu. Ze statické analýzy vyplývají následující závěry: 1. Korelace mezi statusem zemí a jejich výší HNP PPP per capita je rozpoznatelná a nabývá hodnoty 0,38. 2. Z porovnání mezi kategoriemi zemí vyplývá, že svobodné země jsou v průměru zhruba tři krát bohatší než země částečně svobodné a nesvobodné.

38

Nominálně ne, ale proporcionálně jsou svobodné země více neţ trojnásobně bohatší, neţ ostatní

země.

30

3. Komentář k výsledkům analýzy S ohledem na charakter zkoumaných jevů nebylo moţno čekat, ţe by se prokázala stoprocentní závislost mezi úrovní demokracie a ekonomické výkonnosti. Tomu podle mého názoru odpovídají i zjištění vyplývající z analýzy. Přesto se domnívám, ţe tu určitý vztah existuje, a ţe ten je empiricky prokazatelný. V dalším textu se snaţím okomentovat výsledky analýzy a to nejprve korelací, poté průměrů a odchylek a konečně rovněţ statické roviny vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností.

3.1. Korelace Výsledky korelace za všechny země ukazují spíše na to, ţe ţádný vztah mezi úrovní demokracie a ekonomickou výkonností není. Myslím si, ţe je však nutné se podívat na výsledky jednotlivých zemí, které mnohdy naznačují zcela opačný výsledek. 3.1.1. Demokratické země Napříč všemi kategoriemi zemí lze pozorovat, ţe v celku ani jedna skupina nevykazuje ţádnou výraznou souvislost. Nicméně při pohledu na jednotlivé země je tomu jiţ jinak. Jako příklady těchto zemí z kategorie svobodných zemí lze uvést například Jiţní Koreu, Mauritius, Japonsko. Jiţní Korea je velmi zajímavý případ. Korelační koeficient je výrazně záporný (-0,4), coţ znamená, ţe čím demokratičtější Jiţní Korea byla, tím, niţší bylo upravené tempo růstu HDP (a naopak). Nabízí se však velmi dobré vysvětlení tohoto trendu. Na počátku sledovaného období byla Jiţní Korea klasickou pravicovou diktaturou, kde občanská práva a svobody neznamenají mnoho. Nicméně vykazovala poměrně značná tempa růstu HDP (1973 – 12,3 %) a snaţila se zařadit mezi průmyslově vyspělé exportně zaměřené asijské tygry. Domnívám se, ţe v tomto případě předcházel ekonomický růst růstu úrovně demokracie. Čím bohatší se Jiţní Korea stávala, tím více si, podle mého názoru, obyvatelé začali uvědomovat, ţe materiální zajištění ţivota není vše a začali se doţadovat větších práv na poli svobody a demokracie. V Jiţní Koreji se jednalo o evoluci, kdy na začátku (1972) byla zemí 31

nedemokratickou (podle indexu demokracie 5,5), aby na konci (2008) byla zemí z plně funkční rozvinutou demokracií západního střihu (1,5). Současně se zvyšováním úrovně demokracie však docházelo k poklesu temp růstu. Důvod tohoto podle mě spočívá v postupném konvergování vyspělých zemí, kdy z počátku rostla Jiţní Korea z malé základny, ale dnes, byť pomaleji (v roce 2008 – 2,2%), roste z relativně velké základny (HNP PPP per capita 26 880 USD) jiţ srovnatelné s „vyspělými“ zeměmi39. V dlouhodobém horizontu podle mého názoru Jiţní Korea bude pokračovat v konvergenčním dohánění těch nejvyspělejších zemí světa, zvláště kdyţ vezmu do úvahy „východo-asijskou“ krizi z konce devadesátých let (hospodářský pokles o 6,85 % HDP v roce 1998), která, byť se Jiţní Korea velmi rychle vrátila na původní ekonomickou úroveň, značně ovlivnila tempa růstu v několika následujících letech. Stejný vývoj lze dle mého názoru sledovat u mnoha prudce rozvíjejících se zemí světa. Trochu jiným vývojem podle mě prošel Mauritius. Tento ostrovní stát na počátku rozhodně nebyl nedemokratickým, i kdyţ měl co zlepšovat (2,5). Mauritius získal nezávislost na Velké Británii v roce 1968 a v roce 1992 byla na ostrově vyhlášena republika. Postupně se úroveň demokracie na Mauritiusu zlepšovala aţ na dnešní úroveň (1,5). Na rozdíl od Jiţní Koreje se však na počátku sledovaného období jednalo o ekonomiku zaloţenou na zemědělství (pěstování cukrové třtiny40), která se postupně vyvinula směrem do terciérního sektoru sluţeb a hlavně turismu (jakoţto i sluţeb nepřímo spojených s turismem). Turismus je velmi citlivý na výkyvy v politickém vývoji země, z čehoţ Mauritius nepochybně těţí, neboť se postupně vyvíjel v demokratickou zemi v širokém slova smyslu, tedy i s fungujícími institucemi, coţ se v tomto případě rovná bezpečí pro turisty na rozdíl od jiných „konkurenčních“ oblastí (např. Sri Lanka, Madagaskar atd.) Vysoká úroveň demokracie dle mého názoru Mauritiu zajistila průměrné tempo růstu HDP po očištění o přírůstek obyvatelstva ve výši 2,82 % (bez očištění 5,20 %) s tím, ţe trendem je mírné zvyšování tempa růstu. V současné době je Mauritius statisticky 7. nejbohatší zemí Afriky.

39

Jako např. Řecko (nehodnotím zadluţení!), Španělsko, Nový Zéland, Izrael.

40

Dodnes se pěstuje na 90 % zemědělsky vyuţívané půdě ostrova.

32

3.1.2. Částečně demokratické země Pokud se podíváme na země částečně demokratické, tak můţeme vysledovat jisté společné rysy těchto zemí. Tím prvním a nejnápadnějším nepochybně je, pokud si dovolím malou odbočku, ţe jsou v průměru (ať uţ s vahami, nebo bez) nejchudší. Pouze dvě z těchto zemí (Singapur a Kuwait41) dosahují relativně vysokého HNP PPP per capita. Zároveň tyto země vykazují relativně nejvyšší korelaci mezi tempem růstu upraveného HDP a úrovní demokracie. Při bliţším pohledu na tyto země zjistíme, ţe jsou asi nejzajímavějším „vzorkem“, neboť jejich úroveň demokracie se v čase relativně často mění a na rozdíl od demokratických zemí v obou směrech. Jedná se zpravidla o změny evolučního typu. I tato kategorie zemí vykazuje jako celek velmi nízkou hodnotu korelačního koeficientu. V jednotlivosti však i zde, a zejména zde, můţeme nalézt země, kde je vztah mezi tempem růstu HDP a úrovní demokracie velmi silný. Tyto země lze do značné míry vymezit s velkou přesností geograficky – jihovýchodní Asie, Afrika, Jiţní Amerika. Patří mezi ně například Mozambik, Venezuela, Nepal. Mozambik je jednou z nejchudších zemí na světě. Jeho HNP PPP per capita je pouhých 730 USD. Přesto však dnes dosahuje poměrně solidní úrovně demokracie (3). Mozambik získal nezávislost na Portugalsku v roce 1975. Vlády se ujala marxistická diktatura, coţ mělo za následek, ţe byla země v zápětí uvrţena do krvavé občanské války proti této diktatuře42. Vláda v té době kontrolovala strategické hospodářské oblasti a zemi na venek reprezentovala, tj. nejednalo se o bezvládí. Do roku 1990 se stále jednalo o nedemokratický totalitární reţim. Na začátku 90.43 však postupně došlo k liberalizaci této země, k její stabilizaci a ke zvýšení tempa růstu hospodářství.

41

Obě velmi specifické – Kuwait jako významný ropný producent má vysoké HNP PPP per capita díky nerostnému bohatství a Singapur jako „městský stát“ je díky své velmi strategické poloze jedním z největších přístavů na světě a jedním z největších námořních uzlů na světě, z čehoţ pochopitelně těţí. 42

Bylo by nepochybně moţno říci, ţe takový příklad není typický, ale je tomu skutečně tak? Mnoho bývalých afrických kolonií si prošlo stejným vývojem diktatury (ať jiţ pravicové, či levicové) a občanskou válkou namířenou proti teroru. 43

Diktátor Samora Machel zemřel při letecké havárii v říjnu 1986.

33

Na tomto místě si dovolím malou odbočku. Jedním ze základních problémů totalitárních reţimů (tj. nedemokratických) je velký odpor, který většinou vzbuzují u značné části svého obyvatelstva a z toho plynoucí nestabilita a nejistota. Příkladem takové země je Mozambik, kde část obyvatel nebyla ochotna tolerovat daný reţim (nejpravděpodobněji z toho důvodu, ţe reţim netoleroval ji). Tato část obyvatelstva byla dost velká na to, aby uvrhla zemi do nestability. Můţeme se ptát, zda bylo první „vejce, anebo slepice“, kdyţ by bylo moţno namítnout, ţe kdyby nevystupovali proti reţimu, reţim sám by ukázal „vlídnější“ tvář. Osobně se nicméně domnívám, ţe to tak není, neboť, zde byl první reţim. Důkazem tohoto je, ţe po jeho změně (byť se odehrála během cca 5 let - nejednalo se o revoluci) došlo k rychlému uklidnění situace na mnohem vyšší úrovni demokracie a s mnohem vyšším a stabilnějším tempem růstu ekonomického výstupu. Tento model je aplikovatelný zejména na země Afriky a Jiţní Ameriky 80. a počátku 90. let. Mozambik je ještě velmi specifický v tom, ţe byl dost chudý na to, aby i během občanské války tempo růstu HDP dosahovalo na první pohled vysokých hodnot, ale to jenom proto, ţe „nebylo kde klesnout“. Jiným příkladem diktatury je Čína. Čínský reţim vzbuzuje obrovský odpor (70 000 – 80 000 demonstrací a nepokojů ročně)44. Reţim je však natolik silný, ţe jej dokáţe potlačit a zabránit tak nestabilitě, coţ ruku v ruce s tím, ţe se jedná o obrovskou zemi,45 zajišťuje její celkovou stabilitu (a i stabilní tempa růstu HDP). Stabilita je však dle mého názoru jen optická. Touto malou odbočkou jsem chtěl pouze ukázat, ţe totalitární (krvavé atd.) reţimy automaticky vzbuzují u části obyvatel odpor (ať jiţ občanský, či ozbrojený), který můţe mít za následek nestabilitu země a tím i niţší ekonomický výstup v závislosti na velikosti a síle reţimu potlačit tento odpor46. K tomuto tématu se ale vrátím později. Další zajímavou zemí v kategorii částečně svobodných je Venezuela. Venezuela vykazuje záporný vztah mezi úrovní demokracie a ekonomickou výkonností (korelační 44

ETZLER, Tomáš. Masakr před 20 lety na Tchien-an-men jakoby v Číně neexistoval. iDnes [online]. 2009. [cit. 20. 2. 2010]. Dostupný na WWW: ISSN 1210-1168 45

Např. autonomní Ujgurská oblast, nebo Tibet jsou nestabilní.

46

Čína je v současné době schopna potlačit odpor, Mozambik v 80. letech nebyl.

34

koeficient – 0,4). Tato země za posledních dvacet let šla velmi proti trendu – z plně demokratické země (1,5) se postupně stává nedemokratickou (zatím 4). Současně s poklesem úrovně demokracie tato země, na první pohled, ekonomicky rostla. Zajímavým číslem je v případě Venezuely průměrné tempo růstu HDP očištěné o přírůstek obyvatelstva, které dosahuje pouze hodnoty 0,1 %, přičemţ ekonomika jako celek roste průměrným tempem 2,6 %. Venezuela v posledních letech těţila z růstu cen ropy, kterou hojně vyváţí a která tvoří ekonomickou základnu této země. Politická reprezentace odvádí tradičně pozornost od domácích problémů poměrně kontroverzní zahraniční politikou47 jako například v posledních dvou letech po poklesu cen ropy, kdy vyplynuly na povrch domácí problémy48, na něţ prezident Hugo Chávez reagoval hrozbou války sousední Kolumbii. Domnívám se, ţe Venezuela je příkladem země, jejíţ ekonomická úroveň téměř neroste, kde se to však reţimu díky nerostnému bohatství a „obratné“ zahraniční politice daří „maskovat“ a udrţet se tak u moci. Nedomnívám se, ţe toto můţe být trvalý status quo. Nepál je opět velmi typickým zástupcem této kategorie zemí. Je to země, jeţ byla do nedávna královstvím s poměrně různorodým politickým vývojem. Od počátku sledovaného období do začátku nového tisíciletí se Nepál stával demokratičtějším. Po nástupu posledního krále (2001) však došlo k vyostření vleklé, nicméně relativně málo intenzivní občanské války (s maoisty) a tím k omezení svobod. Nepál však vykazuje silný vztah mezi ekonomickou výkonností a úrovní demokracie, kdyţ jejich korelační koeficient má hodnotu 0,58. Nepál je země, která hodně čerpá z turistiky, která je, jak jiţ bylo výše uvedeno, velice citlivá na změnu politické situace. Podíl turismu na HDP Nepálu však nedosahuje z daleka takové výše jako u Mauritiu a tedy ani negativní vývoj v této části hospodářství nepříliš ovlivňuje celkový vývoj ekonomiky, kterou stále ještě ze 40 % tvoří zemědělství. Můţeme si proto povšimnout, ţe tempa růstu HDP nevykazují výrazné odchylky od průměru.

47

Coţ ovšem mají diktatury ve zvyku (společný nepřítel atd.).

48

Např. se zásobováním elektrickou energií atd.

35

3.1.3. Nedemokratické země Třetí kategorií zemí jsou země nedemokratické. Z těchto zemí je naprosto bez pochyby nejvýznamnější Čína. Čina je kapitolou sama o sobě. Vymyká se totiţ „standardnímu“ modelu nedemokratických zemí a domnívám se, ţe na jako takovou, je třeba na ní pohlíţet jako na zvláštní případ. Nejprve se však vrátím ke skupině nedemokratických zemí jako celku, které rovněţ nevykazují ţádný korelační vztah mezi úrovní demokracie a ekonomickou výkonností (index korelace -0,04). Opět však při pohledu na jednotlivé země můţeme vypozorovat, ţe vykazují poměrně silný vztah. Mezi tyto země patří například Spojené Arabské Emiráty, Bhútán a Čína. Spojené Arabské Emiráty jsou typickou na ropě závislou zemí. Jejich snahou je však rovněţ se etablovat jako finanční centrum alespoň středního východu. Arabské emiráty jsou relativně volným svazkem, jehoţ jednotlivé části jsou ovládány královskou rodinou. Po celé sledované období se jedná o zemi nedemokratickou (5 – 6), nicméně snaţící se být moderní. Politickým cílem této země bylo stáhnout na sebe jako na investiční ráj velké mnoţství prostředků bez ohledu na své moţnosti. Na první pohled dosahovaly Spojené Arabské Emiráty vysokých temp růstu HDP a to v průměru 5,83 %, po úpravě však vychází téměř šokující číslo – 2,44 %. To je způsobeno přílivem levné pracovní síly a tak dle mého názoru nelze tvrdit, ţe původní obyvatelé jsou na tom dnes ekonomicky hůře neţ před sledovaným obdobím. Země jako celek však ano. Toto tvrzení je velice kontroverzní s ohledem na sebeprezentaci Spojených Arabských Emirátů a zejména při vybavení si pohledu na moderní Dubaj, či Abu Dábí. Je třeba se však oprostit od tohoto vnějšího vzhledu ekonomické situace. Většina investičních aktivit v zemi je kontrolována královskou rodinou, a to přesto, ţe jsou do značné míry vyuţívány cizí zdroje od subjektů, které za vyšší úrok byly ochotny podstoupit vyšší riziko. Nedostatek trţní konkurence a řekl bych „trţního myšlení“, který je zapříčiněn „státním monopolem“ způsobil, ţe zde vznikla jedna z největších bublin na trhu s nemovitostmi, která praskla na podzim roku 2009. Domnívám se, ţe v demokratické zemi by k tomuto v takové míře nemohlo dojít, neboť by s největší pravděpodobností byl 36

k dispozici dozor nad finančními institucemi a trţní prostředí, které by dokázaly takovýmto excesům zabránit. Bhútán je nesmírně zajímavou zemí. Jen pomalu se otevírá rozvoji a světu. Jeho korelační koeficient je záporný (- 0,56), tzn., ţe vztah mezi ekonomickou úrovní a demokracií je spíše nepřímo úměrný. Bhútán v této skupině zemí dosahuje druhého nejvyššího průměrného tempa růstu HDP ve výši 7,78 % a dokonce i po započtení přírůstku obyvatelstva je průměrné roční tempo růstu HDP solidní (3,52 %). Je otázkou, čím se vymyká ze standardů této skupiny. Domnívám se, ţe vysoké tempo zvyšování ekonomické výkonnosti Bhútánu je důsledkem byť nedemokratické, přesto osvícené vlády krále, která je v souladu s kulturními tradicemi této země. A v tom, domnívám se můţe leţet jedna z příčin „úspěchu“ i nedemokratických zemí. Nedemokratická vláda nemusí nutně vţdy zemi škodit. Pakliţe k takovéto situaci dojde, můţe takováto země dosahovat rychlého zvyšování ekonomické výkonnosti. Jakousi skupinou pro sebe je Čína. Čína je bez nejmenší pochyby nedemokratickou zemí (6-7), která nejen, ţe nerespektuje lidská práva, ale ochotně krvavě potlačuje jakékoliv náznaky občanské nespokojenosti. Přesto se však daří této zemi trvale dosahovat vysokých temp růstu HDP, ať jiţ se na něj podíváme z jakéhokoliv úhlu. Čína nevykazuje silný korelační vztah mezi ekonomickou úrovní a úrovní demokracie. Je to však dáno tím, ţe úroveň demokracie se v této zemi téměř nemění. Příčiny tohoto podle mého názoru leţí v několika důleţitých rovinách. Za prvé je to malá základna ekonomického růstu, ze které pak růstová čísla „opticky49“ vypadají větší, neţ jsou. Za druhé je to bezohledné drancování přírodních a lidských zdrojů, které je umoţněno pouze existencí silného bezpečnostního represivního aparátu a tím absencí občanských iniciativ, které by se stavěly do cesty tomuto rozvoji. Za třetí je to dáno čínskou mentalitou, která se odlišuje od naší. Za čtvrté je to dle mého názoru moţné pouze díky „obratné“ leč pro světovou ekonomiku dle mého názoru nebezpečné zahraniční politiky50. Za páté je to díky

49

Roste-li Čína o 10 %, pak to představuje cca 500 USD, rostou-li USA o 2%, tak to představuje cca

900 USD. 50

Například pevný, trvale podhodnocený kurz juanu.

37

tomu, ţe ačkoliv je dnes Čína stále diktaturou hodnocenou indexem demokracie známkou 6,5, je dnešní reţim ve srovnání s tím, co si pamatuje ještě stále ţijící generace jako „kulturní revoluci“ a „velký skok“, kdy lidé umírali hlady, citelně lepší. V neposlední řadě je to za předpokladu loajality s reţimem značná svoboda podnikání, která je i díky všudypřítomné korupci mnohem větší neţ v demokratických zemích, neboť k podnikání lze vyuţívat téměř otrocké práce a není třeba brát ohled na ţivotní prostředí, coţ jsou z krátkodobého hlediska nesporné konkurenční výhody oproti vyspělým zemím. A za předpokladu loajality k reţimu je zajištěno rovněţ „soukromé vlastnictví.“ S ohledem na konvergenci Číny k vyspělým zemím světa lze tvrdit, ţe vysoká tempa růstu HDP nebudou dosahována do nekonečna, nýbrţ ţe se postupně budou sniţovat. Obdobně jako v případě Jiţní Koreje, podle mého názoru od určité ekonomické úrovně bude docházet k postupné demokratizace čínského reţimu s tím, jak si i Číňané začnou uvědomovat, ţe kromě spotřeby mohou existovat i jiné hodnoty51. K tomu však ještě po nějaký čas určitě nedojde. Čína roste vysokým tempem, nicméně se domnívám, ţe tento růst není stejně „kvalitní“ jako růst demokratických zemí. Vytváří totiţ značný dluh vůči ţivotnímu prostředí, většině obyvatelstva, vychází ze záměrně zkreslených zahraničně-obchodních podmínek, které je čínská vláda schopna ovlivňovat a nezohledňuje značně nerovnováţné rozdělení důchodu. K jistým náznakům změn, a to i pod tlakem veřejného mínění jiţ dochází. Patří mezi ně jistě relativní svoboda podnikání, nebo třeba zásah vlády ve známém problému s otráveným mlékem. Nicméně i Čína jako typický totalitní stát vyuţívá zahraniční politiky k odvedení pozornosti od vnitřních problémů (např. Olympiáda).

51

Domnívám se, ţe Čínskou vládu můţe nejvíce ohrozit právě její bezohlednost vůči ţivotnímu prostředí. Čínská filozofie je historicky zaloţena na harmonickém souţití člověka s přírodou a obdivu k přírodě. Dnešní vývoj, zcela popírající toto kulturní dědictví, podle mého názoru v tomto ohledu dříve nebo později narazí.

38

3.2. Průměrná tempa růstu a stabilita V případě zkoumání této „části“ vztahu mezi demokracií a ekonomickou výkonností lze pracovat na bázi tří kategorií zemí dle jejich statusu demokracie. Z tabulek 3. – 4.4. vyplývá, ţe demokratické země rostou po očištění tempa růstu HDP o přírůstek obyvatelstva po započtení vah jednotlivých zemí téměř dvakrát rychleji neţ obě zbývající kategorie zemí bez Číny. Čína jiţ byla rozebrána výše, proto se o ní na tomto místě jiţ nebudu zmiňovat. Za povšimnutí však stojí velký rozestup, mezi demokratickými zeměmi a zbývajícími dvěma kategoriemi. Domnívám se, ţe tento ukazatel sám o sobě stačí k prokázání existence silného svazku mezi demokracií a ekonomickou výkonností (a naopak). Výhoda demokratických zemí spočívá podle mě ve stabilitě a fungování instituce právního státu. Tento všeobjímající pojem v sobě zahrnuje relativně nízkou míru korupce, záruky vlastnictví, relativně stabilní právní řád, funkční státní donucení, zabraňuje zvůli státních orgánů a zajištění bezpečnosti. Správný „mix“ těchto charakteristik, kterým disponují právě demokratické země, funguje jako motor ekonomického růstu. Je to jistota, stabilita. Rovněţ v demokratických zemích existuje svobodný a do značné míry zinstitucializovaný přístup k informacím ať uţ o stavu trhu, know-how, vzdělání, coţ je důleţitým prvkem postupně vytvářejícím znalostní ekonomiku. Naproti tomu částečně svobodné země jsou často velmi nestabilní. Mnohé z nich ve sledovaném období trpěly občanskou válkou, či obdobím politické nestability a diktatury. Nevytvářely prostředí vhodné k ekonomickému růstu tím, ţe nebyly schopny zaručit všechny podmínky růstu v onom „mixu“, který je potřebný52. Nedemokratické země lze v tomto ohledu charakterizovat jako vyloţeně nepřátelské k ekonomickému rozvoji. Tyto země ve značné míře systematicky potlačují instituty potřebné k ekonomické výkonnosti. Tato jejich vlastnost dle mého názoru zapříčinila to, ţe vykazují niţší tempo růstu neţ i země částečně svobodné.

52

Pochopitelně s výjimkami – např. Singapur.

39

Nedemokratické země sice mohou být stabilní, ale funkce trhu je zde natolik deformována, ţe je marginální. Jako jakýsi ukazatele stability hospodářství mohou slouţit odchylky od vykazovaných trendů. Z výsledků zkoumání odchylek je patrné, ţe zde existuje významný rozdíl mezi zeměmi demokratickými a částečně demokratickými, kdy druhé zmiňované vykazují o cca 25 % vyšší odchylky (jak bez, tak s vahami, jak směrodatná, tak průměrná odchylka), tj. o cca 25% vyšší labilitu hospodářství. Země nedemokratické (včetně Číny) pak jsou ještě o cca 5-10 % méně stabilní, neţ částečně demokratické země. Bez Číny (pouze varianta s vahami) jsou pak nedemokratické země o dalších cca 10 % méně stabilní. Země demokratické pak jsou o cca 1/3 stabilnější neţ země nedemokratické. Pro ilustraci slouţí graf 1, jenţ zobrazuje tempa růstu jednotlivých kategorií zemí (nezobrazuje tempo růstu očištěné o přírůstek obyvatelstva!). Kdyby toto tempo růstu bylo očištěno, pak by nestabilita částečně demokratických a nedemokratických zemí byla zřetelnější, jak vyplývá z analýzy. Dále by bylo patrno, ţe demokratické země rostou ve skutečnosti na osobu rychleji neţ ostatní kategorie zemí (vyjmeme-li Čínu). Graf 1. Tempa růstu HDP pro jednotlivé kategorie

Demokratické země se vyznačují specifickým způsobem tvorby rozhodnutí ve společnosti, kdy majorita v zásadě vítězí pouze s ohledem na minoritu. Takto pojaté rozhodování, jeţ je zajištěno ve vyspělých demokratických zemích právními instituty (dělba moci, ústavně zakotvená práva atd.) prakticky neumoţňuje rychlé vychýlení od dlouhodobých 40

politik. Někdo to můţe povaţovat za nevýhodu – neschopnost rychle zareagovat na „nové výzvy“, avšak já mám za to, ţe tento postupu umoţňuje relativně uváţené, efektivní řešení ekonomických problémů. Nesouhlasím s tím, ţe by demokratické reţimy tendovaly vţdy a jen pouze k „populistickým“ řešením53. Tento způsob výkonu moci ve státě zaručuje vytváření prostředí, které se nejvíce podobá výše popsaného ideálního „mixu“ institucí (právní stát atd.) jenţ stimuluje ekonomický rozvoj. Naopak země nedemokratické ve své podstatě vychází ze shora prosazeného systému, jenţ můţe mít své nedostatky, na které však není brán ohled a to i buďto zcela záměrně, nebo proto, ţe ve společnosti neexistuje mechanismus efektivního upozornění na takovéto nedostatky. A ačkoliv většina nedemokratických zemí disponuje schopností prosadit „nepopulární“ opatření, často spíše tendují k populistickým činům (viz. komentář k Venezuele, Čině atd.), coţ můţe mít za následek vyšší nestabilitu hospodářství. Rovněţ rychlá a silná reakce, kterou by bylo moţno povaţovat za výhodu, se můţe proměnit ve dvojsečnou zbraň, která ve finále působí zcela opačným směrem (např. prohloubení krize, „přehřátí“ ekonomiky). Zajímavé je, ţe částečně demokratické země se nacházejí v této statistice někde mezi demokratickými a nedemokratickými zeměmi (na rozdíl od většiny předchozích statistik), ačkoliv by se dalo předpokládat, ţe s ohledem na niţší stabilitu demokracie budou méně stabilní i ekonomicky. Myslím si, ţe příčina tohoto jevu můţe spočívat v tom, ţe vlády v těchto zemích jsou relativně nejslabší (nejméně stabilní) a nemohou tedy činit vše, co by činily, kdyby se jednalo o diktatury, tj. jiţ se zde více, či méně projevuje „kontrola“ vládnutí ze strany společnosti a tím i vyšší stabilita přijímaných opatření, přestoţe pochopitelně nedosahuje úrovně zemí demokratických.

3.3. HNP PPP per capita Zdaleka nejjednodušším způsobem porovnání ekonomické výkonnosti lze provést právě skrze porovnání HNP PPP per capita. Opět pracuji se třemi kategoriemi zemí.

53

Např. ve Švýcarsku občas dochází k přechodnému zvýšení daní v referendu, je-li to nutné pro udrţení veřejných financí. Zvýšení daní rozhodně nepovaţuji za „populistické“.

41

Demokratické země dosahují třikrát vyššího HNP PPP per capita (váţeného – 15 683 USD) neţ země částečně svobodné (4 108 USD), či nedemokratické (5 193 USD). Tato statistika jak jiţ bylo výše uvedeno je sama o sobě velmi sugestivní. Znamená totiţ, ţe obyvatelé demokratických zemí se mají v průměru tři krát lépe neţ všichni ostatní. Příčiny tohoto jiţ byly zevrubně popsány v předchozím komentáři, a není nutno je tedy na tomto místě opakovat. Zajímavá úvaha, která však jde poněkud nad rámec cíle bakalářské práce, je tato: pakli-ţe obecně demokratické země rostou na hlavu nejrychleji (demokratické země – 2,77 %, částečně demokratické – 1,51%, nedemokratické bez Číny – 1,22 %, s Čínou 5,75 %) a rostou z největší základny, můţeme stále hovořit o konvergenci? Co vlastně termín konvergence můţe znamenat? Konvergovat můţe ekonomická úroveň, coţ se v některých případech děje (např. Bhútán, Čína), nebo ekonomická síla, coţ se děje obecně. Osobně mám za to, ţe konvergence ekonomické síly, která je zaloţena na růstu počtu obyvatel, postrádá kvalitu, jeţ by ve vztahu k jedinci byla potřebná. Té lze dosáhnout toliko konvergencí ekonomické úrovně, k níţ však obecně nedochází (spíše naopak). Dochází sice k růstu zemí částečně demokratických a nedemokratických, nikoliv však v růstu (upraveném o přírůstek obyvatelstva) rychlejším, neţ jaký dosahují země demokratické a navíc z třetinové základny. Z toho by vyplývalo, ţe nůţky mezi demokratickými (bohatými) zeměmi a zbytkem světa se stále ještě i dnes, v absolutních číslech rozevírají. Tyto pomyslné nůţky se zavírají jen ve výjimečných případech. Dnes panují „obavy“ z Čínského růstu a z toho, ţe se Čína ujme hospodářského vedení54. Já se však domnívám, ţe Číně toto postavení patří. Jak by s velikostí čínského hospodářství mohly dlouhodobě mnohem menší ekonomiky demokratických zemí v ekonomické síle soutěţit? To, ţe Čína jednou (moţná i relativně brzy) bude mít největší ekonomiku světa, ještě neznamená, ţe někdy bude dosahovat „kvality“ (úrovně), kterou dosahují vyspělé demokratické země. Pokud mám obavu z pomyslného Čínského vedení, pak ne proto, ţe Čína bude ekonomickým leadrem, a ţe by se tím pádem začalo hůře ţít ve vyspělých zemích, ale proto, ţe je nedemokratická a bude vystupovat z pozice ničím

54

Ale rovněţ Mexoko, Brazilie, Indie a Rusko disponují „velkými“ ekonomikami.

42

neotřesitelné moci a bez „rukaviček“ (jak se ostatně snaţí jiţ dnes – např. Dalajláma atd.), coţ rozhodně nepřispěje k lepšímu světu.

43

4. Závěr Závěrem je podle mého názoru moţno konstatovat, ţe demokracie a ekonomická výkonnost se navzájem ovlivňují. Z dynamického pohledu se korelace pro všechny země ukázala být téměř nulová. Pro jednotlivé země však je mnohdy velmi vysoká. Naopak statická rovina zkoumání je průkazná, zřetelná a relativně pro jednotlivé ukazatele kvantifikovatelná. Je dosti těţké přesněji charakterizovat vztah mezi demokracií a ekonomickou výkonností, nicméně se podle mě podařilo touto analýzou prokázat, ţe demokratické země ve všech ohledech dosahují lepších výsledků neţ ostatní země. Práce ukázala, ţe je moţné pozorovat jak vztah, kdy zvyšující se ekonomická úroveň „táhne“ úroveň demokracie (například Jiţní Korea), tak je moţno pozorovat přesně opačný jev, kdy ekonomický růst následuje růst úrovně demokracie (např. Mauritius). V tomto moţná spočívá rozporuplnost studií, které se zabývaly tímto vztahem, neboť jednotlivé státy se mohou chovat zcela protichůdně a tak nedostatečný vzorek států můţe vést ke zkresleným výsledkům, stejně tak jako to, ţe studie zabývající se tímto vztahem vychází z nějakého (libovolného) předpokladu, který nepotvrdí. Příčiny „úspěchu“ demokratických zemí, jeţ byly v práci zevrubně rozebrány, leţí ve společenské stabilitě, právním státu a bezpečnosti. Toto jsou klíčové oblasti, jeţ ve správném „namíchání“ podporují ekonomickou aktivitu a rozvoj. Země, které v těchto charakteristikách zaostávaly, či je záměrně potlačovaly, nedosahovaly aţ na výjimky výsledků srovnatelných s demokratickými zeměmi. Osobně se domnívám, ţe dlouhodobě nastolený trend demokratizace světově společnosti bude pokračovat, neboť je vhodný pro ekonomický rozvoj, s tím, jak si lidé dnes nedemokratických zemí začnou uvědomovat i jiné neţ pouze materiální potřeby. Díky tomuto trendu se moţná dočkáme nejen ekonomicky vyspělejšího světa, ale i světa příjemnějšího k ţivotu, kdyţ platí notoricky známá věta, ţe demokratické země spolu neválčí.

44

Literatura ACEMOGLU, Daron – ROBINSON, James A. Economic origins of dictatorship and democracy. 1. vydání. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. xv, 416 s. ISBN 9780521855266. ADLEMANN, Irma - MORRIS, Cynthia Taft. Economic growth and social equity in developing countries. 1. vydání. Stanford: Stanford university press, 1973. 257 s. ISBN 08047-0837-1. ARON, Janin. Growth and Institutions. A Review of the Evidence. World Bank Research Observer, 2000, roč. 15, č. 1, s. 99-135. ISSN 0257-3032. 2000. DE HAAN, Jacob - SIERMANN - CLEMENS. New Evidence on the Relationship between Democracy and Economic Growth. Public choice, 1996, roč. 86, č. 1-2, s. 175-198. ISSN 0048-5829. ETZLER, Tomáš. Masakr před 20 lety na Tchien-an-men jakoby v Číně neexistoval. iDnes [online]. 2009. [cit. 20. 2. 2010]. Dostupný na WWW: ISSN 1210-1168 KADIRBEYOGLU, Zeynep. Democracy, human rights and islam in the Middle East

and North Africa- seminat report. KADIRBEYOGLU, Zeynep. 1. vydání. Montreal, International Centre for Human Rights and Democratic Development, 2004, 40 s. PRZEWORSKI, Adam. Sustainable democracy. 1. vydání. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. X, 141 s. ISBN 0-521-48375-1. QUINN, Dennis P. - WOOLLEY, John T. Democracy and National Economic Performance: The Preference for Stability. American Journal of Political Science, 2001, roč. 45, č. 3, s. 634-657. ISSN 0092-5853. SAMUELSON, Paul A. - NORDHAUS, William D. Economics. Přel. M. Mejstřík. 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. 800 s. ISBN 978-80-205-0590-3. 45

Zdroje dat Country ratings and status, FIW 1973-2009. Washington: Freedom House, Inc. [online] 2009. [12. 12. 2009] Dostupné z WWW: Quick Querry. Washington: The World Bank [online]. 2009. [15. 1. 2010]. Dostupné z WWW:

46

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1. – celková analýza – součástí přílohy Tabulka 2. – průměry korelačních indexů Tabulka 3. – průměrné hodnoty tempa růstu HDP a upraveného HDP Tabulka 4.1. – odchylky v kategorii svobodné země Tabulka 4.2. – odchylky v kategorii částečně svobodné země Tabulka 4.3. – odchylky v kategorii nesvobodné země Tabulka 4.4. – odchylky v kategorii nesvobodné země po vyjmutí Číny Tabulka 5. HNP PPP per capita v jednotlivých kategoriích Graf 1. Tempa růstu HDP pro jednotlivé kategorie

47

Seznam příloh V rámci tištěné části bakalářské práce je obsažena následující příloha: Příloha A – ukázková tabulka analýzy dat – část tabulky 1.1. strana 48. Na přiloženém CD nosiči se nachází následující přílohy: Příloha 1 – tabulka znázorňující postup výběru zemí zahrnutých do výsledku – ve formátech .xls a .xlsx. Celková analýza – tabulky 1., 1.1., 1.2., 1.3. a Doplňková „panelová“ tabulka pro kategorie podle roků – ve formátu .xlsx. Tabulka 1. – ve formátu .pdf. Tabulka 1.1. – ve formátu .pdf. Tabulka 1.2. – ve formátu .pdf. Tabulka 1.3. – ve formátu .pdf. Doplňková „panelová“ tabulka pro kategorie podle roků – ve formátu .pdf.

48

Příloha A – Ukázková tabulka analýzy dat Země např. Brazílie.

Pořadí

Země

HNP PPP per capita 2007 v dolarech

Status 2007

Populace

HNP 2007

17.

Brazil

9510

1

190119995

1,80804E+12

…

…

…

….

Součet HNP/počet zemí

18916,03

Suma

2867763802

4,49741E+13

HNP per capita

15682,62

Sumy a průměry ke kategorii jako celku. ….

Data

1972

1973

1974

12,05 13,98 9,04 HDP KP HDP 10,01 Přir. Obyv. 2,39 2,37 2,36 Upr. HDP 9,66 11,61 6,68 KP U HDP 7,65

1976

1977

1978

1979

1980

1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

5,21

9,79

4,61

3,23

6,77

9,11

-4,39

0,58

-3,41

5,27

7,95

7,99

3,60

-0,10

3,28

-4,30

8,53

6,38

5,92

6,70

3,87

3,06

1,73

1,43

1,20

3,68

4,28

4,94

4,54

2,09

0,62

-0,37

2,36

2,36

2,36

2,35

2,35

2,34

2,34

2,32

2,28

2,22

2,13

2,04

1,96

1,88

1,8

1,73

2,85

7,43

2,25

0,88

4,42

6,77

-6,73

-1,74

-5,69

3,05

5,82

5,95

1,64

-1,98

1,48

-6,03

6,16

4,02

3,57

4,35

1,52

0,72

-0,59

-0,87

-1,06

1,48

2,15

2,90

2,58

0,21

-1,22

-2,18

-4,00

-5,00

-5,00

-5,00

-4,00

-3,00

-3,00

-3,00

-3,00

-3,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-3,00

-2,00

-3,00

-5,00

-5,00

-4,00

-4,00

-4,00

-4,00

-4,00

-4,00

-4,00

-3,00

-3,00

-3,00

-3,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-5,00

-5,00

-4,00

-4,50

-4,50

-4,50

-4,00

-3,50

-3,50

-3,00

-3,00

-3,00

-2,50

-2,00

-2,00

-2,00

-2,50

-2,00

-2,50

-

-

-4,60

-4,50

-4,30

-4,20

-4,00

-3,70

-3,40

-3,20

-3,00

-2,70

-2,50

-2,30

-2,20

-2,10

-2,20

-2,25

-2,33

Občanská práva

Průměr KP Průměr

1975

-5,00

-5,00

Politická práva

….

Data HDP KP HDP Přir. Obyv. Upr. HDP KP U HDP Občanská práva Politická práva

Průměr KP Průměr

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1,51

-0,47

4,67

5,33

4,42

2,15

3,37

0,04

0,25

4,31

1,31

2,66

1,15

5,72

3,16

3,97

5,67

5,08

-0,51

-4,30

3,09

3,22

3,99

3,06

2,05

2,02

1,86

1,71

1,94

3,03

2,80

3,33

3,93

4,72

-

-

1,65

1,58

1,53

1,51

1,51

1,51

1,51

1,5

1,47

1,45

1,42

1,39

1,34

1,27

1,2

1,11

1,04

-0,14

-2,05

3,14

3,82

2,91

0,64

1,86

-1,46

-1,22

2,86

-0,11

1,27

-0,19

4,45

1,96

2,86

4,63

0,97 4,11

-2,28

-6,03

1,54

1,69

2,47

1,55

0,55

0,54

0,39

0,27

0,52

1,66

1,48

2,07

2,74

3,60

-

-

-3,00

-3,00

-4,00

-4,00

-4,00

-4,00

-4,00

-4,00

-4,00

-3,00

-3,00

-3,00

-3,00

-3,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-3,00

-2,00

-2,00

-2,00

-3,00

-3,00

-3,00

-3,00

-3,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,50

-2,50

-3,50

-3,00

-3,00

-3,00

-3,50

-3,50

-3,50

-3,00

-3,00

-2,50

-2,50

-2,50

-2,00

-2,00

-2,00

-2,00

-2,25

-2,50

-2,90

-3,00

-3,20

-3,20

-3,30

-3,30

-3,30

-3,10

-2,90

-2,70

-2,50

-2,30

-2,20

-2,10

-

-

Korelace HDP/Průměr

Korelace KP HDP/Průměr

Korelace KP HDP/KP Průměr

Korelace U HDP/Průměr

Korelace KP U HDP/KP Průměr

-0,41

-0,48

-0,59

-0,35

-0,52

…

…

…

…

Průměr

0,01

...

0,01

0,01

0,06

0,09

Průměry ke kategorii jako celku.

Průměr 3,91

Průměry ke kategorii jako celku.

Průměrná Průměrná Průměr*Poč. Odchylka*Poč. Odchylka odchylka*Poč. odchylka obyv. obyv. obyv. 4,04 3,07 742803959 767348884 582758752,8

1,81

0,46

0,41

343757504

86747300,1

78844942,27

2,10

3,94

2,99

399046454

748386843

569235096,8

-3,27

0,98

0,82

-2,81

0,93

0,79

-3,04

0,87

0,70

-6,22E+08 -5,34E+08 -5,78E+08

185693909 175909736 165946549

156373348,7 149985094,7 133320084,1

…

…

…

…

…

…

Průměr

Průměrná Odchylka odchylka

Průměr na poč. obyv.

Průměr na poč. obyv.

Průměr na poč. obyv.

HDP

3,45

3,94

2,91

4,26

3,03

2,24

Při ob. U HDP

1,16 2,10

0,51 3,91

0,41 2,92

1,48 2,77

0,35 3,06

0,29 2,26

OP PP

-2,37 -2,17

0,78 0,87

0,68 0,76

-2,82 -2,29

0,68 0,69

0,56 0,54

Průměr

-2,27

0,78

0,68

-2,55

0,62

0,51