Vztah mezi pohybovým systémem a trávicím traktem P. Bitnar, M. Smejkal, J. Dolina, J. Procházková, A. Hep, J. Soška, P. Kolář
Viscerální vzorec v PS Vzniká na podkladě změny aferentace
(↑nocicepce) z vnitřních orgánů do CNS Projevuje se vznikem reflexních změn ve svalovém i kloubním aparátu Tyto změny jsou: trigger points, tender points, HAZ, kloubní blokády, změny centrace kloubu, svalové hypertony, změny vegetativní (sudomotorika, vasomotorika), změny v motorickém řízení (změny držení těla a motorického chování).
Definice Mezi pohybovým systémem (PS) a vnitřními orgány
(VO) existují funkčně-reciproční reflexní a biomechanické vztahy. Znamená to že porucha funkce v jednom systému se odrazí ve změně (poruše) funkce systému druhého Tedy, poruchy funkce svalového aparátu mohou mít vliv na změny funkce trávicího traktu
Metodika Pro ověření vzájemných vztahů mezi
vnitřními orgány a pohybovým systémem, jsme zvolili jícen jakožto diagnosticky velmi dobře přístupný orgán GITu (manometrie, phmetrie, endoskopie, MRI, scitigrafie). Využili jsme manometrie v součinnosti se spirometrickým vyšetřením a MRI sledováním
Dvě cesty k orgánům:
- Neurofyziologický vztah - Biomechanický vztah
Neurofyziologický vztah Můžeme jej také nazvat vztahem: „Tonus mění tonus“ Čili porucha tonu hladké svaloviny orgánů GIT se projeví vznikem reflexníxh změn, především poruchou tonu kosterní svaloviny a obráceně. Za vším nejpravděpodobněji stojí – změněná aferentace do míšního segmentu , především nocicepce
Horní jícnový svěrač a jeho reakce na změnu tonu v oblasti krčního svalstva a svalstva horní hrudní apertury
Trakce Cp
Reciproční inhibice krčního svalstva přes aktivní extenzi abdukci DK
Motilita jícnu a pohybový systém
Reakce těla jícnu na opich lokálním anestetikem v oblasti reflexních změn
Ovlivnění tonu dolního jícnového po změně tonu svalstva v oblasti dolní hrudní apertury
Biomechanický vztah Pohybový systém má funkci sfinkterovou, podpůrnou i formativní Sfinkterová funkce: sfinkter močového
systému a konečníku a také jícnu Podpůrná funkce: zabezpečující určitou pozici VO (např. pánevní dno) Formativní funkce: změny tvaru určitých VO při dysfunkcích pohybového systému (cor kyphoscolioticum, tvar plic)
Bránice a dolní jícnový svěrač Bránice má funkci zevního jícnového
svěrače. Tonus a práce jejích crur se promítá jako změna tlaku v gastroesofageální junkci. Tonus bránice dynamicky reaguje na potřeby GIT (polknutí, zvracení, motilita). Bránice má vliv na pozici GIT orgánů Tlakové dynamické působení bránice přispívá k posunu náplně VO
Anatomie
Facilitované brániční dýchání
Facilitované brániční dýchání
Valsalvův a Müllerův manévr Müller
Valsalv
Trojitá funkce bránice Respirační funkce Viscerální funkce Posturální funkce
-Bránice je pouze u člověka posturálním svalem, čili podílí se na postavení jednotlivých tělesných segmentů (držení těla) a citlivě reaguje na aktivaci trupového i končetinového svalstva změnou své aktivace - Poruchy postury = poruchy bránice =
poruchy její sfinkterové funkce GIT
Dva základní typy posturálních poruch a jejich vztah k bránici
Pozice a potažmo funkce bránice se mění s nastavením hrudního koše
Aktivace bránice při aktivaci horních a dolních končetin proti odporu
Vliv bránice na pozici a pohyby VO
U pacientů s GERD nacházíme 2 základní typy VDT 1. typ
2. typ VDT
Vztah bránice ke GITu Vyvinuta ze dvou částí (crura původní
svalovina jícnu u žab) Je inervována vagem (n. X) Bránice má sfinkterovou funkci Musí zrelaxovat při polknutí a zvýšit svůj tonus při nárůstu intraabdominálního tlaku Má funkci přepážky mezi tělními dutinami a udržuje břišní orgány v dutině břišní (viz vrozená kýla)
Vztah bránice ke GITu Pomáhá pasáži střevního obsahu Pomáhá ve vylučování šťáv Důležitá pro mobilisaci orgánových závěsů Stěžejní v defekačním procesu ( 1/nárůst
břišního tlaku, 2/ protahování pánevního dna) Její porucha stojí za nestabilitou páteře → porucha páteře → vznik reflexních změn → dráždění vnitřních orgánů
Vztah respiračního systému u GIT Astma bronchiale provokováno : 1)
mikrokapénky, 2) reflexní vago-vagální Dráždění bronchů = změna v reaktivitě LES i bránice Léčba GERD zabere u 30% astmatiků Vývoj PS a plicních funkcí v novorozeneckém období je provázen ústupem GIT obtíží. Zejména pak meteorismus, reflux.
Motorický vývoj dítěte (1 m. a 3 m.)
Motorický vývoj (6 m.)
Porucha funkce bránice může přispět k poruše funkce LES Změna v pozici a aktivaci bránice. Vadný
dechový vzor a inverzní funkce bránice Změna hloubky dechu = zmenšení exkurzí bránice vede ke zmenšení tlaku v LES (fyziologicky při ↑ náplni žaludku) Změna síly crur = zmenšení tlaku v LES Malý kaudální posun bránice = porucha v mobilizaci VO Porucha bránice = reflexní změny v PS = dráždění VO
Léčba bránice = léčba GERD Zlepšení postavení bránice → změna pozice
HPZ Zlepšení síly bránice → zvýšení tlaku v HPZ Podpora evakuace žaludku Permanentní viscerální „masáž“ Mezi bránicí a LES existují i vztahy reflexně reciproční
Výzkum FNM a FN Bohunice Charakteristiky souboru 20 pacientů, Pohlaví :11 žen (55%), 9 mužů (45%) Věk: 43,6 (min=22,3 max=68,4) Dopočítané parametry
PImax/BMI, PEmax/ BMI PImax/VCex, PEmax/ VCex PImax/BSA, PEmax/ BSA výška^0.725) * 0.007184
BSA podle Dubois = (hmotnost^0.425 *
LES mm/Hg
P (mm/Hg)
V (cm/sec)
Relaxace%
esophagitis
DMS
25
44
8,6
62 ne
13
52
3,6
62 ano
18
18
54
6
78
48
11,5
28
14,9
55 ano
150
22
49
7,8
70 ano
125
23
66
2,8
70 ano
24
14
29
11,5
48 ano
122
2
48
2,5
81
59
24
34
8,1
65 ne
28
11
38
6,1
88 ano
29,6
5
68
4
87 ano
25
14
59
3,2
92 ano
44
14,5
38
6
45 ano
42
10
36
13,3
57 ne
44
14
82
4,2
84 ano
45
11
58
2,4
87 ne
6
88
3,7
80 ano
14
23
60
6,1
90
57
6
88 3,.6
61 ano
86
24
30
70
48
5,9
25,2
39,8
PI max
PI max/VCEX
PI max/BSA
PI max/BMI
PE max
kPa/l
kPa/m2
kPa/kg/m2
kPa
kPa
kPa
kPa
nál.
měř.
%n
nál.
měř.
%n
10,57
3,91
37,00
6,19
5,87
94,90
10,71
5,37
50,20
6,82
4,05
59,40
10,83
8,48
78,30
6,88
7,39
107,50
10,48
5,48
52,30
13,57
8,17
60,10
10,81
6,65
61,50
7,51
10,69
142,30
10,81
8,41
77,80
7,70
10,22
132,80
10,81
6,65
61,50
7,95
7,96
100,10
10,57
7,11
67,20
13,99
8,80
62,90
10,71
8,57
80,00
13,99
12,63
90,20
10,59
8,61
81,30
14,07
10,71
76,10
10,95
7,20
65,70
8,33
13,95
167,50
10,74
7,84
73,00
14,22
8,41
59,20
10,95
7,89
72,00
8,39
7,91
94,30
10,85
12,05
111,10
14,29
13,71
96,00
10,90
9,83
90,10
14,33
11,57
80,80
10,69
7,36
68,90
14,40
8,10
56,30
10,67
4,17
39,10
14,07
6,58
46,80
11,32
4,97
44,00
9,40
5,47
58,00
10,75
4,47
41,60
7,57
3,63
47,90
10,81
2,66
24,60
7,57
5,39
71,70
10,78
6,88
63,86
#DIV/0!
#DIV/0!
#DIV/0!
10,56
8,56
85,24
0,18
2,25
20,74
#DIV/0!
#DIV/0!
#DIV/0!
3,35
3,00
32,87
10,78
7,16
66,45
#NUM!
#NUM!
#NUM!
8,90
8,14
78,45
2,77455E-09
0,053830198
2,55479E-07
0,016192003
PImax m Pearson LES Müller pozit Correlation N=19 Sig. (2-tailed) Pearson LES Müller Correlation Kolar pozit N=18 Sig. (2-tailed) Pearson LES Valsalv Correlation pozit N=19 Sig. (2-tailed) Pearson LES Valsalv Correlation Kolar pozit N=18 Sig. (2-tailed)
PImax /VCEX
PImax /BSA
PImax /BMI
PEmax m
PEmax /VCEX
PEmax /BSA
PEmax /BMI
0,18
0,13
0,18
0,16
0,31
0,30
0,30
0,26
0,47
0,59
0,47
0,52
0,20
0,21
0,22
0,27
0,11
-0,02
0,18
0,17
0,06
-0,05
0,11
0,10
0,67
0,94
0,47
0,49
0,82
0,84
0,66
0,69
0,31
0,19
0,39
0,40
0,57
0,58
0,65
0,62
0,19
0,44
0,10
0,09
0,0104
0,0098
0,003
0,005
0,35
0,19
0,44
0,50
0,42
0,36
0,50
0,52
0,16
0,45
0,07
0,04
0,087
0,14
0,036
0,03
Korelace manometrických měření LES a spirometrických měření Pozitivní LES Vasalv i Vasalv K korelují významně s PEmax.
LES Muller pozit VC_IN_P
0,49
0,50
0,37
Sig. (2-tailed)
0,10
0,04
0,02
0,11
20
19
20
19
Pearson Correlation
0,20
0,49
0,43
0,28
Sig. (2-tailed)
0,39
0,04
0,06
0,25
20
19
20
19
Pearson Correlation
0,00
0,34
0,28
0,01
Sig. (2-tailed)
0,99
0,15
0,23
0,98
20
19
20
19
Pearson Correlation
0,16
-0,14
-0,05
0,19
Sig. (2-tailed)
0,49
0,58
0,82
0,43
20
19
20
19
Pearson Correlation
0,22
0,33
0,02
-0,03
Sig. (2-tailed)
0,37
0,19
0,94
0,92
18
17
18
17
Pearson Correlation
0,18
0,47
0,41
0,25
Sig. (2-tailed)
0,44
0,04
0,07
0,30
20
19
20
19
-0,04
0,49
0,24
0,15
0,88
0,03
0,31
0,55
20
19
20
19
Pearson Correlation
0,07
0,52
0,40
0,17
Sig. (2-tailed)
0,81
0,05
0,14
0,55
15
15
15
15
Pearson Correlation
0,06
0,59
0,40
0,17
Sig. (2-tailed)
0,84
0,02
0,14
0,54
15
15
15
15
-0,54
-0,03
-0,27
-0,20
0,01
0,90
0,25
0,41
20
19
20
19
Pearson Correlation
0,19
0,47
0,26
0,28
Sig. (2-tailed)
0,42
0,04
0,26
0,24
20
19
20
19
-0,35
0,12
-0,04
0,00
0,13
0,62
0,88
0,99
20
19
20
19
-0,50
0,00
-0,14
-0,16
0,02
0,99
0,54
0,53
20
19
20
19
-0,34
0,15
-0,06
0,02
0,14
0,54
0,80
0,92
20
19
20
19
-0,14
0,32
0,20
0,14
0,56
0,18
0,39
0,56
20
19
20
19
N IC_P
N ERV_P
N VT_P
N FVC_P
N FEV1_P
Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N
FEV2_P
N FEV3_P
N FEV1PM_P
Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N
PEF_P
N FEF25_P
Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N
FEF50_P
Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N
FEF75_P
Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N
AEX_P
LES Valsalv Kolar pozit
0,38
N VC_EX_P
LES Muller Kolar pozit LES Valsal vpozit
Pearson Correlation
Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N
Korelace LES s dalšími plicními funkcemi Koreluje především LES Müller-Kolář pozit.
Závěr Pohybový systém má vliv na GIT potažmo
VO Reflexní změny v PS, stejně jako tonus a funkci bránice (či pánev. dna) , lze terapeuticky ovlivnit pomocí léčebně rehabilitačních metod a technik Za některými tzv. funkčními poruchami GIT může stát porucha PS, a nebo lze současnou RHB léčbou přispět v komplexní léčbě GIT chorob (výhoda multidisciplinárních týmů).
