Vzor citace: ČERNÁ, S., et al. Sbírka příkladů z obchodního práva. 3., přepracované vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 368.
Seznam autorů
JUDr. Petr Čech, LL.M., Ph.D.: VII.2, IX.18, IX.28, IX.31, X.23, X.25, X.26, XIII.1, XIII.2, XIII.11, XIII.23, XIV.19
prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc.: II.2, II.3, II.6, III.1, III.2, V.1, V.3, VII.1, VII.5,
VII.6, VII.7, VII.8, VIII.1, VIII.3, IX.1, IX.2, IX.4, IX.5, IX.6, IX.7, IX.8, IX.9, IX.10,
IX.12, IX.15, IX.17, IX.20, IX.21, X.3, X.4, X.6, X.8, X.9, X.10, X.11, X.15, X.17, XI.6, XII.1, XII.2, XII.3, XIV.1, XIV.2, XIV.8, XIV.24, XIV.25, XIV.26, XIV.27, XIV.28 JUDr. Tomáš Dočkal: III.3, IX.11, IX.13, IX.16, IX.33, X.7, X.12, X.21, X.28, X.30, XIV.6
JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.: I.2, II.1, II.4, II.5, IV.4, V.4, V.5, V.6, VII.3, IX.19,
IX.22, X.5, X.13, X.14, X.18, X.19, X.20, X.22, X.24, XII.4, XII.5, XIII.24, XIV.3, XIV.4, XIV.5, XIV.7 JUDr. Štefan Elek, Ph.D., LL.M.: XIV.38, XIV.39 JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D.: I.3, VII.4, VIII.2, VIII.9, XIV.9, XIV.10, XIV.11, XIV.12 JUDr. Vít Horáček, Ph.D.: XIV.13, XIV.14, XIV.33, XIV.34, XIV.35, XIV.36 JUDr. Jiří Kindl, Ph.D.: V.7, V.8, V.9, V.10 Mgr. Klára Hurychová: VIII.5, IX.23, IX.24, IX.26, IX.27, X.16, XIII.4
doc. JUDr. Petr Liška, LL.M., Ph.D.: XIII.15, XIV.37, XIV.40, XIV.41, XIV.42, XIV.43, XIV.44
JUDr. Daniel Patěk, Ph.D.: I.4, V.2, VIII.4, VIII.6, VIII.8, IX.14, IX.29, IX.30, IX.34, X.2, XIII.3, XIII.7, XIII.21, XIII. 25, XIV.15, XIV.16, XIV.17, XIV.18, XIV.29, XIV.30 JUDr. Zuzana Slováková, Ph.D.: II.7, VI.1, VI.2, VI.3, VI.4, VI.5, VI.6, VI.7
doc. JUDr. Ivanka Štenglová: XI.1, XI.2, XI.3, XI.4, XI.5, XIV.20, XIV.21, XIV.22, XIV.23, XIV.31, XIV.32 JUDr. Milan Vrba: IX.3, IX.25, X.1, X.29
JUDr. Marie Zahradníčková, CSc.: I.1, IV.1, IV.2, IV.3, IV.5, IV.6, VIII.7, IX.32, X.27,
XIII.5, XIII.6, XIII.8, XIII.9, XIII.10, XIII.12, XIII.13, XIII.14, XIII.16, XIII.17, XIII.18, XIII.19, XIII.20, XIII.22
3/14
Recenzenti: JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M., JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., JUDr. Miloš Tomsa, CSc.
© prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc., JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D., JUDr. Daniel
Patěk, Ph.D., JUDr. Jiří Kindl, Ph.D., JUDr. Marie Zahradníčková, CSc., JUDr. Petr Čech,
LL.M., Ph.D., JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D., JUDr. Tomáš Dočkal, Mgr. Klára Hurychová,
doc. JUDr. Petr Liška, LL.M., Ph.D., doc. JUDr. Ivanka Štenglová, JUDr. Zuzana
Slováková, Ph.D., JUDr. Milan Vrba, JUDr. Vít Horáček, Ph.D., JUDr. Štefan Elek, Ph.D., LL.M., 2014 ISBN 978-80-7478-501-6 (brož.) ISBN 978-80-7478-576-4 (e-pub)
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK:
obč. zák.: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, obch. zák.: zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, not. řád: zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), o. s. ř.: zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
zák. o veř. rejstřících: zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zák. o fin. zajištění: zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění,
zák. o nab. přev..: zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí),
z. o. h. s.: zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže),
z. o. o. p.: zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele,
z. o. p. v.: zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
z. o. k.: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zák. o ochr. známkách: zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách,
zák. o přeměnách: zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, zák. směn. a šekový: zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, zák o užit. vzorech: zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech,
5/14
zák. o vynálezech a zlepš. návrzích: zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zák. o veř. zakázkách: zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
živnostenský zákon: zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
nařízení Rady č. 139/2004: nařízení Rady (ES č. 139/2004 Úř. v., o kontrole spojování podniků,
nařízení Rady č. 1/2003: nařízení Rady (ES) č. 1/2003 Úř. v., o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy,
nařízení Komise č. 330/2010: nařízení Komise (EU) č. 330/2010 Úř. v., o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě
I. Podmínky živnostenského podnikání
Příklad č. 1 Pokračování v živnosti při přeměně obchodní společnosti
Společníci veřejné obchodní společnosti jednomyslně rozhodli, že namísto likvidace společnosti převezme obchodní jmění společnosti jeden ze společníků, a to pan Novák, který bude pokračovat v předmětu podnikání společnosti. Ta se zabývala prováděním pyrotechnického průzkumu, který je koncesovanou živností. Zrušení veřejné obchodní společnosti a převod jmění na pana Nováka, po splnění všech povinností uložených obchodním zákoníkem, byly zapsány do obchodního rejstříku dne 1. června. Za deset dní poté navštívili dva pracovníci příslušného živnostenského úřadu místo podnikání pana Nováka a mimo jiné žádali i předložení živnostenského oprávnění k provádění dané živnosti. Pan Novák jim předložil koncesní listinu, která však byla vystavena pro již zaniklou veřejnou obchodní společnost. Pracovníci živnostenského úřadu namítají, že toto oprávnění je neplatné, a proto podnikání pana Nováka kvalifikují jako neoprávněné. Na základě tohoto zjištění budou také postupovat.
Otázky
1. Je podnikání pana Nováka neoprávněné?
2. V případě, že by šlo o neoprávněné podnikání, jaká opatření by mohl živnostenský úřad uložit?
7/14
Řešení
1. Podle § 14 živnostenského zákona může pan Novák jako právní nástupce
zaniklého subjektu pokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění zaniklé veřejné obchodní společnosti. Musí však do 15 dní ode dne zániku právního předchůdce, tedy do 16. června, oznámit pokračování živnosti živnostenskému úřadu a současně podat žádost o udělení koncese na svou osobu. Podnikání pana Nováka bylo tedy oprávněné, neboť má ještě lhůtu pěti dní na splnění dané povinnosti.
2. Neoprávněným podnikáním by v tomto případě byla skutečnost, že by pan
Novák nedodržel zákonnou lhůtu pro vyžádání vlastní koncese a podnikal nadále v pyrotechnickém průzkumu. V takovém případě jde o přestupek podle § 61 odst. 3 písm. c) živnostenského zákona, za který mu živnostenský úřad může uložit pokutu podle § 61 odst. 4 písm. e) živnostenského zákona až do výše 1 mil. Kč.
Příklad č. 2 Všeobecné podmínky provozování živnosti. Členství v dozorčí radě
Paní Janíková je majitelkou tříhvězdičkového hotelu „U Lípy“, který provozuje na základě živnostenského oprávnění pro živnost hostinská činnost. Vedle toho je i členkou dozorčí rady ve společnosti Gastro, a. s., provozující síť restaurací zaměřených na českou kuchyni. Dne 16. ledna byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, kterého se dopustila v souvislosti s provozováním hotelu „U Lípy“, a byl jí uložen trest odnětí svobody tři roky nepodmíněně. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. února.
8/14
Otázky
1. Má tato skutečnost nějaký vliv na živnostenské oprávnění paní Janíkové? Pokud ano, jaký?
2. Má tato skutečnost nějaký vliv na členství paní Janíkové v dozorčí radě? Pokud ano, jaký?
Řešení
1. Podle § 5 odst. 1 živnostenského zákona může živnost provozovat fyzická
nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Podmínky dělíme na všeobecné a zvláštní. V případě řemeslné živnosti hostinská činnost byla paní Janíková povinna splnit všeobecné podmínky provozování živnosti podle § 6 živnostenského zákona a zvláštní podmínky spočívající v odborné způsobilosti stanovené v § 21 a násl. živnostenského zákona. Mezi všeobecné podmínky se řadí i bezúhonnost [§ 6 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona], přičemž za bezúhonného se nepovažuje podle § 6 odst. 2 živnostenského zákona ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Trestný čin podvodu lze spáchat pouze úmyslně. Ze zadání plyne, že trestný čin souvisel s provozováním hotelu „U Lípy“, tj. s podnikáním paní Janíkové. Paní Janíková tak přestala dnem právní moci odsuzujícího rozsudku splňovat podmínku bezúhonnosti nutnou pro provozování jakékoli živnosti. Přesto tímto dnem nepozbyla živnostenské oprávnění. Živnostenské oprávnění paní Janíkové v souladu s § 57 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 58 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona zanikne až právní mocí rozhodnutí příslušného živnostenského úřadu o jeho zrušení z důvodu, že paní Janíková přestala splňovat podmínku bezúhonnosti.
Nad rámec řešení pro úplnost uvádíme, že živnostenský úřad se o existenci odsuzujícího rozsudku dozví od soudu. Ten má povinnost mu zaslat opis
9/14
rozsudku s oznámením výsledku trestního stíhání. Tato povinnost je zakotvena v § 99 odst. 1 ve spojení s přílohou č. 3 instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org., vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy.
2. Dozorčí rada akciové společnosti je kontrolním orgánem akciové
společnosti. Její členové tak musí splňovat podmínky kladené na členy orgánů v obchodních korporacích. Podmínky pro členy orgánů obchodních korporací jsou stanoveny mimo jiné v § 46 odst. 1 z. o. k., v němž se uvádí, že členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. Mezi předpoklady výkonu funkce člena orgánu v obchodní korporaci tak patří i požadavek na bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském podnikání (viz výše). Členem orgánu může být jen ten, kdo zákonné předpoklady pro výkon funkce splňuje, tj. má zvláštní zákonnou způsobilost být členem orgánu obchodní korporace.
Podle § 155 odst. 1 věty druhé obč. zák. platí, že ztratí-li člen orgánu zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu právnické osoby, jeho funkce zaniká. I pro členy dozorčí rady tak platí, že funkce člena dozorčí rady zaniká, přestaneli člen dozorčí rady splňovat zákonem stanovené podmínky pro výkon funkce člena dozorčí rady, tedy i podmínku bezúhonnosti ve smyslu zákona o živnostenském podnikání. Právní mocí odsuzujícího rozsudku přestala být paní Janíková členem dozorčí rady společnosti Gastro, a. s.
Paní Janíková jako členka dozorčí rady je povinna v souladu s § 155 odst. 1 části druhé věty za středníkem obč. zák. sdělit společnosti Gastro, a. s., že jí funkce člena v dozorčí radě zanikla.
10/14
Příklad č. 3 Všeobecné podmínky provozování živnosti. Překážky provozování živnosti
Podnikatel Jan Novák provozoval volnou živnost bez omezení na konkrétní obor činnosti. Jeho předmětem podnikání tak byla výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jan Novák dlouhodobě za sebe a za své zaměstnance neplatil pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Na návrh příslušné okresní správy sociálního zabezpečení mu proto živnostenský úřad rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 15. srpna, zrušil živnostenské oprávnění k provozování živnosti ohlašovací volné. Jan Novák se proti rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění neodvolal, neboť si byl vědom toho, že potvrzení o skutečnosti, že fyzická osoba nemá nedoplatky na sociálním zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, již není povinným průkazem splnění všeobecných podmínek provozování živnosti. Jan Novák proto volnou živnost v témže rozsahu ohlásil dne 1. listopadu téhož roku.
Otázka
Posuďte, zda a popřípadě kdy vznikne Janu Novákovi živnostenské oprávnění? (Předpokládejte, že ohlášení má náležitosti podle § 45 a § 46 živnostenského zákona.) Své závěry právně zdůvodněte.
Řešení
Potvrzení o skutečnosti, že fyzická osoba, která na území České republiky podnikala nebo podniká, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, není povinným dokladem o splnění jedné z všeobecných podmínek provozování živnosti. Za všeobecné podmínky provozování živnosti se považuje ve smyslu § 6 odst. 1
11/14
živnostenského zákona pouze plná svéprávnost, která může být nahrazena přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti (§ 33 obč. zák.), a bezúhonnost. Dluh podnikatele Nováka na povinných platbách pojistného na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti proto nemá vliv na splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, které jsou z hlediska ohlášení volné živnosti rozhodující.
I přesto však Janu Novákovi oprávnění k provozování volné živnosti na základě jejího ohlášení k 1. listopadu nevznikne. Živnostenský zákon totiž v § 58 odst. 3 umožňuje, aby živnostenský úřad na základě návrhu příslušné správy sociálního zabezpečení rozhodl o zrušení živnostenského oprávnění, pokud podnikatel řádně neplní své povinnosti na úseku sociálního zabezpečení. Takové zrušení živnostenského oprávnění se stává překážkou provozování živnosti ve smyslu § 8 odst. 6 písm. a) živnostenského zákona. Podle § 8 odst. 7 živnostenského zákona může podnikatel, kterému bylo živnostenské oprávnění dle § 58 odst. 3 živnostenského zákona zrušeno, ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo v příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění nabylo právní moci dne 15. srpna, trvala dne 1. listopadu u pana Jana Nováka překážka provozování živnosti ve smyslu § 8 odst. 6 písm. a) živnostenského zákona. Protože Jan Novák v uvedený den ohlásil volnou živnost v témže rozsahu, živnostenské oprávnění mu ohlášením nevzniklo.
Příklad č. 4 Všeobecné podmínky provozování živnosti. Bezúhonnost
Pan Rychlý od 20. ledna na základě řádně nabytého podnikatelského oprávnění provozuje vázanou živnost „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“. Dne 15. května téhož roku byl pravomocně
12/14
odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslné a opakované podvodné jednání naplňující znaky skutkové podstaty několika trestných činů, jež spáchal před dvěma lety při vedení účetnictví jako zaměstnanec (zástupce vedoucího účetního oddělení) velké finanční společnosti. Protože pan Rychlý i poté pokračoval ve své podnikatelské činnosti, uložil mu živnostenský úřad bez dalšího ve správním řízení pokutu za neoprávněné podnikání.
Otázka
Je postup živnostenského úřadu po právu (vycházejte jen z vylíčených okolností)? Své závěry právně odůvodněte.
Řešení
Podle zadání získal pan Rychlý příslušné podnikatelské (živnostenské) oprávnění, a tedy splňoval podmínky provozování vázané živnosti. Dne 15. května však byl odsouzen za úmyslné trestné činy spáchané v souvislosti s předmětem svého podnikání. Proto od tohoto dne není bezúhonným ve smyslu § 6 odst. 2 živnostenského zákona, a tedy nesplňuje jednu ze všeobecných podmínek provozování živnosti [§ 6 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona]. Na tento závěr nemá vliv skutečnost, že se jednání dopustil jako zaměstnanec, tj. nikoliv „v souvislosti s podnikáním“, neboť zákonná úprava bezúhonnosti spojuje její ztrátu i s úmyslnými trestnými činy spáchanými „v souvislosti s předmětem podnikání“.
Ztráta bezúhonnosti však podle živnostenského zákona nezakládá automaticky zánik podnikatelského oprávnění (zánik ex lege podle § 57 živnostenského zákona). Podle § 58 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona je živnostenský úřad povinen zrušit (bez možnosti správního uvážení) příslušné živnostenské oprávnění. Protože podle zadání takové rozhodnutí dosud vydáno nebylo, má pan Rychlý stále potřebné živnostenské oprávnění a nedopustil se tedy
13/14
neoprávněného podnikání. Uložení pokuty podle § 61 živnostenského zákona proto (jen na základě vylíčených skutkových okolností) není přípustné.
@Created by PDF to ePub
