Vzor citace: Meritum Daň z příjmů Praha: Wolters Kluwer, a. s., s. 600

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka I

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka II

Vzor citace: Meritum Daň z příjmů 2015. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015. s. 600 Redakčně zpracováno Hana Baráková, Tereza Šímová Autor RNDr. Ivan Brychta Ing. Jiří Vychopeň Ing. Ivana Pilařová doc. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

část I, III část II část IV část IV, kapitola 3

Aktualizace Součástí tohoto výkladu je jeho bezplatná elektronická aktualizace při zásadních legislativních změnách do konce roku 2015. Aktualizaci naleznete ve formátu pdf v detailu knihy na www.wolterskluwer.cz/obchod. Zákazníci, kteří si knihu zakoupili v e-shopu Wolters Kluwer, automaticky obdrží o nových aktualizacích informační e-mail.

Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována nebo kopírována v jakékoliv formě, bez předchozího souhlasu nakladatele. Dílo nebo jeho části nelze přetisknout, ani jinak užít včetně užití v elektronické podobě. Chráněno je textové uspořádání i grafická úprava a zapovídá se i jejich napodobování. Právo na ochranu před nekalou soutěží zůstává nedotčeno.

Wolters Kluwer, a. s. U Nákladového nádraží 6 130 00 Praha 3 tel.: 246 040 400, fax: 246 040 401 www.wolterskluwer.cz e-mail: [email protected]

© Wolters Kluwer, a. s., 2015 ISBN: 978-80-7478-737-9 (brož.) ISBN: 978-80-7478-739-3 (mobi) ISBN: 978-80-7478-738-6 (pdf)

Vydání dvanácté Sazba SERIFA®, s. r. o., Jinonická 80, Praha 5 Tisk Sowa Sp. z o.o., ul. Raszynska 13, 05-500 Piaseczno, Poland

Obsah této publikace naleznete také v systému ASPI.

E-kniha je dostupná na www.wolterskluwer.cz/obchod II

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka III

Obsah

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII Zkratky a užité právní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIV ČáST I

Daň z příjmů fyzických osob

DÍL 1

Obecné principy daně z příjmů fyzických osob

KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

KAPITOLA 3

KAPITOLA 4

KAPITOLA 5

DÍL 2 KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

KAPITOLA 3

Předmět daně z příjmů fyzických osob, základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1.1 Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . 3 1.2 Co není předmětem daně z příjmů fyzických osob . . . . . . 4 1.3 Osvobození od daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . 6 1.4 Poplatník a plátce daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . 7 1.5 Některé další pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Příjmy od daně z příjmů fyzických osob osvobozené . . . . . 9 2.1 Osvobození úplatných příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2.2 Osvobození bezúplatných příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Povinnosti vůči správci daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.1 Místní příslušnost fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.2 Registrace k dani z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . 24 3.3 Kdy a co podat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.4 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob . . . . . . . 26 3.5 Daňové přiznání v insolvenčním řízení . . . . . . . . . . . . . . 28 3.6 Daňové přiznání za zůstavitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.7 Dodatečné daňové přiznání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.8 Placení daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . 30 Jak se daň vypočítá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 4.1 Obecné schéma zdanění fyzické osoby . . . . . . . . . . . . . . 32 4.2 Daňové sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 4.3 Zvláštní sazba daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Kontrola ze strany správce daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 5.1 Kontrola, lhůty pro doměření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 5.2 Vybrané sankce ze strany správce daně . . . . . . . . . . . . . 41 Daň z příjmů OSVČ Obecné principy stanovení základu daně z příjmů OSVČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Rozdělení příjmů OSVČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Princip stanovení základu daně z příjmů OSVČ . . . . . . . Vedení účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Koho se vedení účetnictví týká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Odkazy na zákonné normy, které je nutno dodržet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Daňová evidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Koho se daňová evidence týká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Základní principy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Problematika přechodu na daňovou evidenci . . . . . . . . .

43 43 44 45 45 48 49 49 50 52 III

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka IV

OBSAH

KAPITOLA 4

KAPITOLA 5

KAPITOLA 6

KAPITOLA 7

KAPITOLA 8

KAPITOLA 9 DÍL 3 KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

KAPITOLA 3

KAPITOLA 4

IV

Daň stanovená paušální částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Koho se daň stanovená paušální částkou týká . . . . . . . . 4.2 Způsob podání žádosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Stanovení a splatnost daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Kdy je třeba podat přiznání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Výhody a nevýhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Daňové výdaje stanovené procentem z příjmů . . . . . . . . . . 5.1 Koho se týkají daňové výdaje stanovené procentem z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Způsob stanovení výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Společnost (bez právní osobnosti) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Smluvní vztah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Vklady (vnosy) do společnosti, majetek získaný činností . . . 6.3 Co a jak lze rozdělit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spolupracující osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Osoby, na které lze rozdělit příjmy a výdaje . . . . . . . . . . . 7.2 Co lze rozdělit, limit rozdělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Oznamovací povinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Ostatní aspekty spolupráce (placení a rozdělení pojistného, zálohy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Další speciální ustanovení o zdanění příjmů OSVČ . . . . . . 8.1 Postup u společníka veřejné obchodní společnosti . . . . . 8.2 Postup u komplementáře komanditní společnosti . . . . . . 8.3 Speciální ustanovení pro příjmy autorů . . . . . . . . . . . . . . Ukončení samostatné činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

53 53 53 54 55 55 56 56 57 59 59 60 61 62 62 63 64 64 65 65 66 67 67

Daň z příjmů zaměstnanců Obecné principy stanovení základu daně z příjmů zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Vymezení příjmů ze závislé činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Nepeněžní příjmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Princip zdanění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Pojistné z mezd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kdo daň platí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Zaměstnanec, zaměstnavatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Zahraniční zaměstnavatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co není předmětem daně, paušální náhrady . . . . . . . . . . . . 3.1 Obecně k tomu, co není předmětem daně . . . . . . . . . . . . 3.2 Náhrady cestovních výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Ochranné pracovní prostředky, pracovní oblečení . . . . . . 3.4 Zálohy poskytnuté zaměstnanci, náhrada výdajů . . . . . . 3.5 Náhrady za vlastní nářadí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Vytváření pracovních podmínek zaměstnavatelem . . . . . 3.7 Paušalizace náhrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osvobození od daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Obecně k osvobozeným příjmům zaměstnance . . . . . . . 4.2 Vzdělávání zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Stravování zaměstnanců, poskytování nápojů . . . . . . . . . 4.4 Plnění z fondů, ze zisku nebo jako nedaňový náklad . . . . 4.5 Zápůjčky zaměstnancům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Příspěvek na spoření na penzi a soukromé životní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

69 69 70 72 75 77 77 78 78 78 79 80 81 82 82 83 84 84 84 85 85 87 87

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka V

OBSAH

KAPITOLA 5

KAPITOLA 6

KAPITOLA 7

KAPITOLA 8

KAPITOLA 9

KAPITOLA 10

DÍL 4 KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

DÍL 5 KAPITOLA 1

4.7 Přechodné ubytování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.8 Ostatní osvobozená plnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Srážková daň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 5.1 Koho se srážková daň týká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 5.2 Princip stanovení srážkové daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 5.3 Výhody a nevýhody, roční zúčtování . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Vybírání daně srážením záloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 6.1 Výpočet měsíčních záloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 6.2 Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani . . . 95 6.3 Povinnost odvodu záloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění . . . . . . . . . 96 7.1 Koho se týká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 7.2 Co podepsat a doložit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 7.3 Způsob provedení ročního zúčtování . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Povinnosti zaměstnavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 8.1 Základní povinnosti zaměstnavatele . . . . . . . . . . . . . . . . 99 8.2 Další povinnosti plátce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 9.1 Způsob prokazování nezdanitelných částek, slev a zvýhodnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 9.2 Prokázání nezdanitelných částí základu daně . . . . . . . . 102 9.3 Prokázání slev na dani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 9.4 Prokázání daňového zvýhodnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 9.5 Roční vyúčtování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 9.6 Možnosti při chybně sražené dani nebo chybně vyplaceném daňovém bonusu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Postup ve vybraných případech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 10.1 Zdaňování příjmů při zaměstnávání na dohody . . . . . . . 108 10.2 Zdaňování příjmů při zaměstnávání cizinců . . . . . . . . . . 109 Daň z příjmů z kapitálového majetku Obecné principy stanovení základu daně z příjmů z kapitálového majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Vymezení příjmů z kapitálového majetku . . . . . . . . . . . . 1.2 Příjem ze spoření na penzi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Plnění a jiný příjem ze soukromého životního pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdanění příjmů z kapitálového majetku . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Princip zdanění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Zdanění v dílčím základu daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Zdanění zvláštní sazbou daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Zdanění v případě manželů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

111 111 112 113 114 114 114 115 115

Daň z příjmů z nájmu Obecné principy stanovení základu daně z příjmů z nájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Vymezení příjmů z nájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Příjmy z nájmu v případě spoluvlastnictví . . . . . . . . . . . 1.3 Nepeněžní příjmy v případě nájmu . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Příjem z pachtu obchodního závodu . . . . . . . . . . . . . . .

117 117 118 119 121 V

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka VI

OBSAH

KAPITOLA 2

DÍL 6 KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

ČáST II KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

KAPITOLA 3

VI

Zdanění příjmů z nájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 2.1 Základ daně u příjmů z nájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 2.2 Vykazování příjmů a výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Daň z ostatních příjmů Obecné principy stanovení základu daně z ostatních příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Příležitostné příjmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Převod věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Převod účasti na obchodní korporaci . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Zděděná práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Výživné, důchody, renta, výsluhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Podíl na likvidačním zůstatku a vypořádací podíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.7 Příjem z rozpuštění rezervního fondu . . . . . . . . . . . . . . 1.8 Výhry a ceny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9 Ukončení účasti na společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.10 Převod jmění nebo vypořádání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.11 Jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.12 Ostatní bezúplatné příjmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.13 Porušení podmínek pro nezdanitelné části základu daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdanění ostatních příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Základ daně u ostatních příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Zdanění ostatních příjmů u manželů . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Zdanění zvláštní sazbou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Osvobození ostatních příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

127 127 128 130 130 130 132 133 133 134 134 135 135 136 137 137 138 139 140

Daň z příjmů právnických osob Vymezení právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Právnické osoby podle občanského zákoníku . . . . . . . . 1.2 Obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poplatníci daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . 2.1 Vymezení poplatníků daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Veřejně prospěšný podnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Základní investiční fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 Obchodní majetek poplatníka daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Předmět daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . 3.1 Co je a co není předmětem daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Zvláštní ustanovení o předmětu daně osobních obchodních společností a jejich společníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

141 141 142 143 143 144 145 147 148 148 148 151

152

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka VII

OBSAH

KAPITOLA 4

KAPITOLA 5 KAPITOLA 6

KAPITOLA 7

KAPITOLA 8

Osvobození od daně z příjmů právnických osob . . . . . . . 4.1 Osvobození od daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Osvobození bezúplatných příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdaňovací období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Vymezení zdaňovacího období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výpočet daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . 6.1 Základ daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . 6.2 Položky snižující základ daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Samostatný základ daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Sazba a výpočet daně z příjmů právnických osob . . . . . Přiznání k dani z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . 7.1 Přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, za které se podává daňové přiznání . . . . . . . 7.3 Výjimky z povinností podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Výjimka z oznamovací povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Placení daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Splatnost daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . 8.2 Způsob placení daně z příjmů právnických osob . . . . . . 8.3 Zálohy na daň z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . .

ČáST III

Daňové a nedaňové výdaje, úpravy daňového základu

DÍL 1

Daňové výdaje (náklady)

KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

KAPITOLA 3

Pojistné, odvody, ostatní platby ze zákona, daně, poplatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Pojistné sociální, zdravotní z mezd . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Pojistné sociální, zdravotní pojištění a důchodové spoření u fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Pojistné ostatní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Odvod při nezaměstnání povinného podílu občanů se zdravotním postižením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Daně a poplatky, povinnosti ze zákona . . . . . . . . . . . . . 1.6 Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti či karanténě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rezervy a opravné položky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Obecné vymezení nákladu, zásady tvorby . . . . . . . . . . . 2.2 Rezervy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Opravné položky k pohledávkám . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výdaje ve spojitosti s pohledávkami . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Obecné principy stanovení výdajů ve spojitosti s pohledávkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Odpis pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Postoupení pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Smluvní pokuty a penále . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

153 153 160 161 161 163 163 164 167 167 168 168 168 169 170 170 171 171 171 172

175 175 176 181 182 183 186 187 187 189 193 199 199 199 201 203 VII

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka VIII

OBSAH

KAPITOLA 4

KAPITOLA 5

KAPITOLA 6

KAPITOLA 7

DÍL 2 KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

KAPITOLA 3


DÍL 3 KAPITOLA 1

VIII

Výdaje na pracovní cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Náhrady cestovních výdajů zaměstnanců . . . . . . . . . . . 4.2 Cestovní náhrady v ostatních případech . . . . . . . . . . . . 4.3 Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pracovní a sociální podmínky zaměstnanců . . . . . . . . . . . 5.1 Závodní stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Další výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ostatní případy konkrétních daňových výdajů (nákladů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Příspěvky právnickým osobám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Odstupné za uvolnění bytu nebo bytové jednotky . . . . . 6.3 Smluvní sankce, pokuty a úroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Výdaje na slevové karty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Výdaje (náklady) vynaložené ve společenském zájmu . . . 6.6 Škody a manka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Likvidace nepotřebných zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8 Další nerozlišené konkrétní výdaje (náklady) . . . . . . . . . Daňové výdaje (náklady) vymezené zákonem obecně . . . 7.1 Obecné principy posuzování daňových výdajů (nákladů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Příklady obecně vymezených výdajů (nákladů) . . . . . . .

204 204 217 219 222 222 227 230 230 232 233 233 234 234 236 236 239 239 239

Nedaňové výdaje (náklady) Shrnutí problematiky nedaňových výdajů (nákladů) . . . . 1.1 Obecné principy vymezení nedaňových výdajů (nákladů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Výdaje při uplatňování nákladů procentem z příjmů . . . 1.3 Limitované výdaje (náklady) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Nedaňové výdaje (náklady) v souvislosti s pořizováním majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úroky a jiné finanční náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Finanční náklady při nízké kapitalizaci . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Úroky z odložených částek daní . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Ostatní případy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vlastní kapitál a daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Nedaňové náklady spojené s vlastním kapitálem . . . . . 3.2 Daně zaplacené za jiného poplatníka . . . . . . . . . . . . . . Sankce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Další vybrané nedaňové výdaje (náklady) . . . . . . . . . . . . . 5.1 Reprezentace a dary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Pohledávky, opravné položky a odpisy pohledávek . . . . 5.3 Oceňovací rozdíl a goodwill . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

243 243 244 245 246 247 247 250 250 251 251 252 253 254 254 256 256

Položky upravující základ daně Úprava základu daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Obecné zásady stanovení základu daně . . . . . . . . . . . . 1.2 Položky, o které se základ daně sníží . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Položky, o které lze základ daně snížit . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Položky, které se do základu daně nezahrnou . . . . . . . .

259 259 261 262 264

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka IX

OBSAH

KAPITOLA 2

KAPITOLA 3

KAPITOLA 4

KAPITOLA 5

KAPITOLA 6 DÍL 4

KAPITOLA 1

KAPITOLA 2

KAPITOLA 3

KAPITOLA 4

1.5 Položky, o které se základ daně zvýší . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Úpravy základu daně v ostatních speciálních případech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Snížení základu daně u fyzických osob (mimo dary) . . . . 2.1 Obecně ke snížení základu daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Úroky ze stavebního spoření, hypotečních úvěrů a jim podobných produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Spoření na penzi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Soukromé životní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 Příspěvek odborovému svazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odčitatelné položky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Obecné možnosti odpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Odpočet na podporu výzkumu a vývoje . . . . . . . . . . . . . 3.3 Odpočet na podporu odborného vzdělávání . . . . . . . . . Bezúplatná plnění (dary) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Obecné předpoklady pro odpočet hodnoty bezúplatných plnění (darů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Okruh příjemců a účel poskytnutí bezúplatného plnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Poskytnutí bezúplatných plnění u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti . . . . . . . . . . . . . . . Odpočet ztráty z předchozích období . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Do kdy lze ztrátu uplatnit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Daňová ztráta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Uplatnění ztráty u fyzické osoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Uplatnění ztráty u právnické osoby . . . . . . . . . . . . . . . . Aplikace snížení základu daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

266 271 272 272 273 275 277 277 278 278 278 279 281 282 282 283 285 285 285 286 288 288 290

Položky snižující daň, zápočet záloh a daní zaplacených v zahraničí Slevy na dani . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Přehled slev na dani z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Slevy na zaměstnance se zdravotním postižením . . . . . Investiční pobídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Podmínky pro získání slevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Výše slevy pro nového investora . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Výše slevy pro existující podnikatelský subjekt . . . . . . . 2.4 Nedodržení podmínek pro slevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osobní slevy na dani u fyzické osoby . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Základní sleva na poplatníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Sleva na dani na invaliditu a na studenta . . . . . . . . . . . . 3.3 Sleva na dani na manžela (manželku) a jeho (její) invaliditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4. Sleva za umístění dítěte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Daňové zvýhodnění (daňový bonus) . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Obecné podmínky pro poskytnutí daňového zvýhodnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Způsob aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Daňové zvýhodnění (daňový bonus) u zaměstnance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

293 293 293 297 297 299 301 302 303 303 304 305 306 307 307 309 310 IX

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka X

OBSAH

KAPITOLA 5

KAPITOLA 6

ČáST IV

Majetek a zásoby

DÍL 1

Hmotný majetek odpisovaný

KAPITOLA 1

KAPITOLA 2 KAPITOLA 3 KAPITOLA 4 KAPITOLA 5

KAPITOLA 6


KAPITOLA 9

DÍL 2 KAPITOLA 1 KAPITOLA 2

X

Daň zaplacená v zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Obecné principy zohlednění daně zaplacené v zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Principy vyloučení dvojího zdanění . . . . . . . . . . . . . . . . Daň (záloha na daň) zaplacená v tuzemsku . . . . . . . . . . .

Obecné principy hmotného majetku odpisovaného . . . . . 1.1 Budovy, stavby, jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Samostatné hmotné movité věci . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Soubory hmotných movitých věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Pěstitelské celky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Dospělá zvířata a jejich skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Jiný majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kdo odpisuje, pokračování v odpisování . . . . . . . . . . . . . Ocenění hmotného majetku odpisovaného . . . . . . . . . . . . Rozdělení majetku do odpisových skupin . . . . . . . . . . . . . Způsoby odpisování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Obecné principy odpisování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Odpisy rovnoměrné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Odpisy zrychlené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Ostatní způsoby odpisování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Přerušení odpisování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Obecné principy technického zhodnocení . . . . . . . . . . . 6.2 Odpis technického zhodnocení vlastníkem . . . . . . . . . . 6.3 Odpis technického zhodnocení nájemcem nebo uživatelem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Specifické případy technického zhodnocení . . . . . . . . . Odpisování ve speciálních případech . . . . . . . . . . . . . . . . Opravy a údržba hmotného majetku odpisovaného . . . . . 8.1 Obecné principy oprav a údržby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Opravy prováděné vlastníkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Opravy prováděné nájemcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4 Ostatní případy oprav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyřazení hmotného majetku odpisovaného . . . . . . . . . . . 9.1 Prodej majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Vyřazení a likvidace majetku z důvodu jeho stáří . . . . . 9.3 Vyřazení z důvodu škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Ostatní případy vyřazení majetku . . . . . . . . . . . . . . . . .

311 311 313 316

319 320 321 323 324 325 326 328 332 336 337 337 342 345 348 350 351 351 357 360 362 364 366 366 368 370 371 372 372 374 375 376

Hmotný majetek neodpisovaný Obecné principy hmotného majetku neodpisovaného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381 Technické zhodnocení hmotného majetku neodpisovaného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka XI

OBSAH

KAPITOLA 3 KAPITOLA 4 DÍL 3 KAPITOLA 1 KAPITOLA 2

KAPITOLA 3 KAPITOLA 4 DÍL 4 KAPITOLA 1

KAPITOLA 2


KAPITOLA 5

DÍL 5 KAPITOLA 1 KAPITOLA 2 KAPITOLA 3

Opravy a údržba hmotného majetku neodpisovaného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 388 Vyřazení hmotného majetku neodpisovaného . . . . . . . . . 388 Nehmotný majetek Obecné principy nehmotného majetku . . . . . . . . . . . . . . . Odpis nehmotného majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Odpis nehmotného majetku zaevidovaného do 31. 12. 2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Odpis nehmotného majetku zaevidovaného od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2003 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Odpis nehmotného majetku zaevidovaného od 1. 1. 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Technické zhodnocení nehmotného majetku . . . . . . . . . . Vyřazení nehmotného majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

391 396 398 398 399 401 406

Finanční majetek Akcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Obecné principy akcií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Nabytí akcií, ocenění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Zvýšení, snížení reálné hodnoty akcie . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Pozbytí akcií (prodej, převod, ztráta) a související daňový režim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ostatní účasti (podíly) na společnostech a družstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Obecné principy ostatních účastí (podílů) . . . . . . . . . . . 2.2 Nabytí podílu, ocenění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Zvýšení, snížení hodnoty podílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Pozbytí podílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Deriváty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Směnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Obecné principy směnek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Nabytí směnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Pozbytí směnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prodej obchodního závodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Obecné principy prodeje obchodního závodu . . . . . . . . 5.2 Prodej obchodního závodu z pohledu prodávajícího . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Prodej obchodního závodu z pohledu kupujícího . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

407 407 407 409 411 412 412 413 415 415 416 426 426 427 428 428 428 430 433

Drobný majetek, zásoby Drobný hmotný majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Drobný nehmotný majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zásoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Obecné principy zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Zboží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Nedokončená výroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

439 441 443 443 446 449 451 XI

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka XII

OBSAH

DÍL 6 KAPITOLA 1 KAPITOLA 2 KAPITOLA 3 KAPITOLA 4 PřÍLOHA 1

PřÍLOHA 2

PřÍLOHA 3 PřÍLOHA 4

Věcný rejstřík

XII

Nájem a výpůjčka majetku Nájem majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Finanční leasing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Provozní výlohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Technické zhodnocení při nájmu majetku . . . . . . . . . . . . . Formuláře týkající se daně z příjmů 1.1 Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti . . . . . . . . . . 1.4 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . 1.7 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob u zaměstnance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.8 Přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.9 Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření . . . 1.10 Vyúčtování pojistného na důchodové spoření . . . . . . . . 1.11 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti zdaněných srážkovou daní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sazby stravného při pracovní cestě v České republice, sazby základních náhrad jízdních výdajů a průměrné ceny pohonných hmot pro rok 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2015 . . . . . Třídění hmotného majetku do odpisových skupin . . . . . .

453 458 470 471

475 481 484 487 503 510 523 529 545 548 553

555 556 560

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 569

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka XIII

Předmluva

Daň z příjmů 2015 obsahuje z hlediska praktického využití srozumitelný výklad problematiky daní z příjmů a je koncipováno jako každodenní pomůcka pro všechny, kteří se chtějí v této oblasti orientovat. Publikace je rozdělena do čtyř částí: – daň z příjmů fyzických osob, – daň z příjmů právnických osob, – daňové výdaje, – majetek a zásoby. Před každou částí je zařazen přehled novinek pro rok 2015 s výčtem novel a změn, které se dané oblasti týkají. Výklad je doplněn o přílohy – veškeré tiskopisy týkající se daně z příjmů s konkrétními příklady vyplnění formulářů, přehled cestovních náhrad, tabulka zahraničního stravného a v neposlední řadě zařazení majetku do odpisových skupin – a je zpracován ve znění právních předpisů k 1. 1. 2015, včetně novinek souvisejících s rekodifikací soukromého práva novým občanským zákoníkem. je přehledná a praktická struktura textů, které odpovídá Výhodou i grafické odlišení jeho jednotlivých částí. V publikaci se budete snadno orientovat také díky tzv. marginálním číslům, která jsou uvedena na okraji stran, na úrovni stejného řádku či odstavce, kde se nachází pojem, k němuž se vztahují. Marginální čísla vám pomohou jednoduše vyhledávat požadované oblasti buď ucelené, nebo jejich jednotlivé dílčí části či pojmy (pomocí Věcného rejstříku na konci publikace). Marginální čísla jsou uváděna také v textu jako odkaz na pojem či kapitolu, který s danou problematikou souvisí nebo je na jiném místě publikace podrobněji rozebrán (odkazy jsou značeny symbolem ¶, za nímž následuje příslušné marginální číslo, např. „[¶1000]“). Pro případné vyhledání právní úpravy vysvětlovaného problému jsou v textech uváděny na okraji stran, příp. v závorkách v textu, konkrétní odkazy (např. [§ 5 odst. 1 ZU]). Ke snadné orientaci v textu a práci s ním přispívá také přehled Zkratky a užité právní předpisy. Součástí tohoto výkladu je jeho bezplatná elektronická aktualizace při zásadních legislativních změnách do konce roku 2015. Aktualizaci naleznete ve formátu pdf v detailu knihy na www.wolterskluwer.cz/obchod. Zákazníci, kteří si knihu zakoupili v e-shopu Wolters Kluwer, automaticky obdrží o nových aktualizacích informační e-mail. Věříme, že oceníte přehlednost a srozumitelnost výkladu a že vám Daň z příjmů 2015 poskytne řešení vašich každodenních problémů. Uvítáme jakékoli vaše podněty či připomínky k obsahu i formě výkladu. Redakce

XIII

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka XIV

Zkratky a užité právní předpisy

Zkratky užitých právních předpisů zkratka

název předpisu

číslo předpisu

DŘ

daňový řád

zákon č. 280/2009 Sb.

OBZ

obchodní zákoník

zákon č. 513/1991 Sb. (zrušen k 31. 12. 2013)

NOZ

občanský zákoník

zákon č. 89/2012 Sb.

PVZÚ

vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

vyhláška č. 500/2002 Sb.

ZDDPN

zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí


ZDP

zákon o daních z příjmů

zákon č. 586/1992 Sb.

ZDPH

zákon o dani z přidané hodnoty

zákon č. 235/2004 Sb.

ZO340

zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.

ZOK

zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)


ZOM

zákon o oceňování majetku

zákon č. 151/1997 Sb.

ZoR

zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

zákon č. 593/1992 Sb.

ZP

zákoník práce

zákon č. 262/2006 Sb.

ZPSZ

zákon o pojistném na sociální zabezpečení

zákon č. 589/1992 Sb.

ZPVZP

zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

zákon č. 592/1992 Sb.

ZSD

zákon o spotřebních daních

zákon č. 353/2003 Sb.

ZSDP

zákon o správě daní a poplatků


ZÚ

zákon o účetnictví

zákon č. 563/1991 Sb.

ZVB

zákon o vlastnictví bytů


ZZ

zákon o zaměstnanosti

zákon č. 435/2004 Sb.

ŽZ

živnostenský zákon

zákon č. 455/1991 Sb.

XIV

DAN_z_p_2015_Vstupy_I-XVI_Sestava 1 25.3.15 11:41 Stránka XV

Z K R AT K y A U Ž I T é P R áV N í P Ř E D P I S y

Ostatní zkratky zkratka

pojem

a. s.

akciová společnost

BSM

bezpodílové spoluvlastnictví manželů

cit. z.

citovaného zákona

čj.

číslo jednací

čl.

článek

ČNB

Česká národní banka

DIČ

daňové identifikační číslo

DNM

dlouhodobý nehmotný majetek

DPH

daň z přidané hodnoty

EHS

Evropské hospodářské společenství

ES

Evropská společenství

EU

Evropská unie

FVE

fotovoltaická elektrárna

GFŘ

Generální finanční ředitelství

IČ

identifikační číslo

k. s.

komanditní společnost

MF

Ministerstvo financí

MÚS

mezinárodní účetní standard

NATO

North Atlantic Treaty Organization (Severoatlantický pakt)

NM

nehmotný majetek

přech.

přechodná

s. r. o.

společnost s ručením omezeným

Sb.

Sbírka zákonů

sp. zn.

spisová značka

SKP

standardní klasifikace produkce

v. o. s.

veřejná obchodní společnost

vs.

versus

TZ

technické zhodnocení

XV

DAN_z_p_2015_I_1_140_Sestava 1 25.3.15 11:31 Stránka 1

O b e c n é p r i n c i p y da n ě z p ř í j m ů f y z i c k ý c h O s O b

Část I

Daň z příjmů fyzických osob NOVELIZACE PRO ROK 2015 Zákon č. 267/2014 sb. mění ZDP od 1. 1. 2015 (některé změny účinné i zpětně pro rok 2014), vybrané změny v paragrafech k 1. části §3

přesun nedanění majetkového prospěchu s určitými změnami do osvobozených bezúplatných příjmů

§4

obsahuje již jen osvobození vybraných úplatných příjmů pětiletý časový test u prodeje podílů zachován i při prodeji části podílu

§ 4a

obsahuje již jen osvobození vybraných bezúplatných příjmů povinnost použít přijaté prostředky na studium léčení apod. do konce následujícího roku

§6

osvobození bezúročné zápůjčky limitováno výší jistiny 300 000 kč sankce za předčasný výběr u soukromého životního pojištění

§7

omezení procentních výdajů i pro zemědělce a živnostníky úpravy pro srážkovou daň autorů

§ 10

zdanění příjmu z rozpuštění rezervního fondu

§ 13

zdanění členů rodinného závodu jako u spolupracujících osob

§ 38g

zrušení povinnosti podat přiznání jen z důvodů aplikace solidární daně na zálohu na daň ze závislé činnosti rozšíření povinnosti podávání přiznání pro případy výplaty ze soukromého životního pojištění

§ 38i

úprava postupu pro případ, kdy je chybou zaměstnance sražena nižší daň či vyplacen vyšší daňový bonus

§ 38k, § 38l

povinnosti zaměstnance ve vztahu k uplatnění slevy za umístnění dítěte a daňového zvýhodnění na děti

§ 38o

zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně

§ 38p

zvláštní ustanovení o penále

1



1000–1004

DÍL 1

Obecné principy daně z příjmů fyzických osob KAPItOLA 1

Předmět daně z příjmů fyzických osob, základní pojmy 1.1 Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy: – ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146], [¶1148]), – ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1264], [¶1266]), – z kapitálového majetku (§ 8 ZDP [¶1444]), – z nájmu (§ 9 ZDP [¶1470]) a – ostatní příjmy (§ 10 ZDP [¶1518]), a to jak peněžní, tak i nepeněžní (v naturální nebo jiné podobě, např. dosažené směnou).

1000 § 3 odst. 1, 2 a 3 ZDP

1002

každý z těchto pěti druhů příjmů je označován též jako tzv. dílčí základ daně. zatímco vyčíslení peněžního příjmu je dáno hodnotou získaných finančních prostředků, v případě nepeněžního příjmu je třeba určit jeho ocenění (finanční hodnotu). k tomu slouží zvláštní právní předpis – zOm. zdp však může ocenění stanovit i jinak, např. v případech: –

spočívá-li příjem v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se plnění na dobu neurčitou, dobu života člověka nebo dobu delší než pět let, ocenění se provede jako pětinásobek hodnoty ročního plnění,

–

ocenění podle účetních předpisů (zÚ),

–

ocenění u nepeněžitého příjmu zaměstnance při bezplatném poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely (§ 6 odst. 6 ZDP [¶1270]),

–

posuzování příjmů získaných směnou jako příjmů získaných prodejem (§ 23 odst. 6 ZDP),

–

ocenění nepeněžního příjmu pronajímatele v podobě plnění nájemce hradícího technické zhodnocení pronajatého majetku (nejčastěji nemovité věci) [§ 23 odst. 6 písm. a) ZDP [¶2872]] nebo

–

ocenění bezúplatného příjmu veřejně prospěšného poplatníka [§ 23 odst. 6 písm. b) ZDP [¶1625]].

k ocenění nepeněžních příjmů vyžaduje zdp v některých případech ocenění znaleckým posudkem [např. v některých případech technického zhodnocení prováděného nájemcem na najaté věci – § 23 odst. 6 písm. a) ZDP [¶2872]]. 3

1004


1006–1008

Č á s t i – da ň z p ř í j m ů f y z i c k ý c h O s O b

pokud je příjem předmětem daně, nemusí ještě nutně dojít k jeho zdanění. příjmy fyzických osob, které jsou od daně osvobozeny, jsou rozebírány v [¶1018] (obecné případy úplatných příjmů v § 4 ZDP a bezúplatných příjmů v § 4a ZDP), vč. případů řešených do 31. 12. 2013 samostatným zákonem prostřednictvím daně dědické [¶1062] a daně darovací [¶1064], a dále v částech u jednotlivých dílčích základů daně (§ 6 odst. 9 ZDP [¶1312], § 10 odst. 3 ZDP [¶1596], vč. některých dalších osvobození převzatých z daně darovací). princip zdanění fyzických osob je popsán v [¶1108].

1.2 Co není předmětem daně z příjmů fyzických osob 1006

Předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou:

§ 3 odst. 4 ZDP

a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, a to v případě jejich získání v privatizaci (z. č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby), b) příjmy získané vydáním majetku (podle restitučních zákonů upravujících restituci majetku), c) příjem převodem majetku mezi osobami blízkými (§ 22 NOZ) v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele [¶2216] (je označováno také jako převod rodinných farem), od roku 2014 za podmínky, že bude osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračovat alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek (s výjimkou nepokračování z důvodu smrti), P O Z N á mKA

při porušení této podmínky se stanou tyto příjmy předmětem daně, a bude nutné podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání [¶1092]. pokud však bude podáno a případná daň z něho plynoucí uhrazena nejpozději do dne, kdy je povinnost podat daňové přiznání za období, v němž došlo k porušení podmínky, bude to alespoň bez sankcí (viz též obdobný postup při změně vykazování výdajů a související příklad [¶1164]).

d) úvěry a zápůjčky, avšak s výjimkou: – částky, o kterou převýší u věřitele příjem z postoupení pohledávky za dlužníkem hodnotu původní pohledávky z titulu zápůjčky či úvěru, – příjmu poplatníka s daňovou evidencí (§ 7b ZDP [¶1174]) z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, P O Z N á mKA

1008

podstata eskontního úvěru je ta, že dodavatel místo úhrady pohledávky vystaví odběrateli směnku, na základě které banka odběrateli poskytne úvěr. přijatý úvěr je chápán u osoby vedoucí daňovou evidenci [¶1174] jako úhrada (částečná úhrada) dané pohledávky, čili příjem podléhající dani.

e) příjmy z rozšíření nebo vypořádání společného jmění manželů (§ 735 NOZ), 4



1010–1016

POZNámKA

společné jmění manželů je tvořeno tím, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. společné jmění může podléhat: – zákonnému režimu (kdy nOz specifikuje, co je a co není jeho součástí), – smluvenému režimu (dohodnutému snoubenci nebo manželi formou veřejné listiny), anebo – režimu založenému na rozhodnutí soudu (soud může na návrh některého z manželů společné jmění zúžit či rozšířit). Úprava společného jmění manželů je vymezena v části nOz věnované manželskému majetkovému právu.

1010 § 708 NOZ a násl.

f) příjem plynoucí z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, g) příjem z výměny pozemků při pozemkových úpravách (z. č. 139/2002 Sb. upravující pozemkové úpravy), s výjimkou části pozemku, který je stavbou, h) příjmy, které žalující fyzická osoba vysoudí na České republice u evropského soudu pro lidská práva, a to včetně příjmů z mimosoudního vyrovnání (smírného urovnání záležitosti), ke kterému se Česká republika zavázala, a také příjmy plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem či tribunálem splňující alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, i)

příjmy tzv. au-pair – za výpomoc s domácími pracemi, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb; osvobození lze vztáhnout jak na poplatníka-rezidenta v České republice, vypomáhajícího s pracemi v zahraničí, tak na nerezidenta [¶1030] v České republice, který naopak vypomáhá v tuzemsku,

j)

částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny. POZNámKA

Limit regulačních poplatků, které jsou pacienti povinni hradit u lékařů nebo v lékárnách, je 5 000 kč ročně (pouze u důchodců od 65 let výše a u dětí mladších 18 let věku je tento limit snížen na polovinu). Částku uhrazenou nad tento limit pojišťovna pacientovi zpětně vrátí.

další vyloučené příjmy ze zdanění fyzické osoby jsou vymezeny pro zaměstnance, tj. osoby s příjmy ze závislé činnosti: a) do výše stanovené zp pro zaměstnance státních organizací [¶1292] nejsou předmětem daně náhrady cestovních výdajů, a to jak v případě poskytnutí zaměstnancům [§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP [¶1292]], tak v případě poskytnutí společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností (§ 7 odst. 10 ZDP), b) předmětem daně není ani hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnancům zaměstnavatelem na pracovních cestách [§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP [¶1292]], c) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, stejnokrojů, pracovního oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně nákladů na jejich udržování [§ 6 odst. 7 písm. b) ZDP [¶1296]], 5

1012 § 16b z. č. 48/1997 Sb.

1016 § 6 odst. 7 ZDP


1018–1020


d) hodnota ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 361/2007 sb. [¶1300], [¶1320], e) hodnota mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zp [§ 6 odst. 7 písm. b) ZDP [¶1298]], f) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zp [§ 6 odst. 7 písm. d) ZDP [¶1306]], g) částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel (např. poplatky za pracovní telefonní hovory uskutečněné soukromým telefonem zaměstnance) [§ 6 odst. 7 písm. c) ZDP [¶1304]], h) náhrady poskytnuté zaměstnanci nejsou jeho příjmem i v případě, že jsou poskytnuty paušální částkou stanovenou zaměstnavatelem na základě kalkulace skutečných výdajů (§ 6 odst. 8 ZDP, § 182 ZP [¶1310]), i)

povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem, kterým může být např. z. č. 309/2006 sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [§ 6 odst. 7 písm. e) ZDP [¶1308]].

1.3 Osvobození od daně z příjmů fyzických osob 1018 § 4, § 4a ZDP

zákon o daních z příjmů vyjmenovává obecné tituly pro osvobození příjmů od daně z příjmů fyzických osob, a to jak v případě úplatných příjmů, tak v případě příjmů bezúplatných. V některých případech je možné osvobození příjmů uplatnit u jednotlivých dílčích základů daně (pro závislou činnost v § 6 odst. 9 ZDP [¶1312] a pro ostatní příjmy v § 10 odst. 3 ZDP [¶1596]). podrobně se obecnému osvobození příjmů věnuje [¶1042] a násl. se zvláštním zřetelem na osvobození příjmů do konce roku 2013 podléhajících dani dědické [¶1062] a darovací [¶1064]. zde uvádíme pouze obecné principy.

1020

Osvobození může být spjato s určitou časovou lhůtou, po jejímž uplynutí je příjem od daně z příjmů osvobozen. P O Z N á mKA

§ 33 DŘ

Lhůty v daňovém řízení upravuje dř. pravidla pro počítání lhůt lze zjednodušit takto (neuvádíme pravidla pro lhůty kratší než jeden den, neboť k nim může dojít pouze ve výjimečných situacích): –

lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty,

–

lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým jménem nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty (není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce),

–

připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (takto se konec lhůty posouvá nejenom pro úkony vůči správci daně, ale také pro úkony obráceným směrem, tj. k daňovému subjektu).

i přes v předchozím uvedené vymezení počítání lhůt v dř se v případě počítání času pro účely osvobození od daně z příjmů (které je svázané s vlastnictvím, nikoliv s daňovým řízením) vychází z úpravy občanskoprávní, upravené v občanském zákoníku. ta se odlišuje

§ 605 až 608 NOZ

6



1022–1026

zejména tím, že její konec v případě, kdy je určena podle týdnů, měsíců nebo let, připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá (není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce). PřÍKLAD

k osvobození příjmů při prodeji nemovité věci, pokud v nich prodávající neměl určitý čas před prodejem bydliště [§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP, [¶1042]], se váže test pěti let od nabytí vlastnictví [§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP, [¶1044]]. pokud vlastnil prodávající nemovitou věc od 1. 7. 2010, běh pětileté lhůty podle občanského práva končí 1. 7. 2015.

má-li se správně odvodit doba vlastnictví, je třeba přesně určit, kdy došlo k nabytí a pozbytí věci. V obecných případech (§ 1099 NOZ) lze vlastnictví k věci určené jednotlivě nabýt už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti. nOz však zároveň říká, že zákon může stanovit jiný okamžik. speciálním případem nabytí vlastnictví je u nemovitých věcí zapsaných ve veřejném seznamu (např. v příkladu zmíněném katastru nemovitostí), kdy se nabývá věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Občanský zákoník vyjmenovává další časté či méně časté způsoby nabývání vlastnictví (např. vydržení – § 1089 až 1098 NOZ anebo nabytí vlastnického práva od neoprávněného – § 1109 až 1113 NOZ). některá ustanovení zdp mají speciální úpravu po případy společného jmění manželů. to je definováno v části nOz vymezující manželské majetkové právo (§ 708 NOZ, [¶1010]) a charakteristickým rysem je to, že může vzniknout jen mezi manžely. speciální úpravy zdp u jednotlivých dílčích základů daně stanoví, jak se zdaňují příjmy z majetku, který je ve společném jmění manželů [¶1462], [¶1478] a [¶1590].

1.4 Poplatník a plátce daně z příjmů fyzických osob 1022

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob mohou být pouze fyzické osoby, nikoliv právnické osoby. jejich základní rozdělení je podle toho, zda jsou či nejsou daňovými rezidenty v České republice.

§ 2 odst. 1 ZDP

pokud mají fyzické osoby na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost v České republice neomezenou, tj. vztahuje se: – jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, – tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. tito poplatníci jsou označováni jako rezidenti v České republice.

§ 2 odst. 2 ZDP

1024 1026

Bydlištěm na území České republiky se pro účely zdp rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

§ 2 odst. 4 ZDP

7


1028–1036


P O Z N á mKA

nejde tedy o trvalé bydliště zapsané v občanském průkazu, i když ve většině případů je to jedno a to samé. pod pojmem „obvykle se zdržuje na území České republiky“ zdp rozumí fyzické osoby, které na území České republiky pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu.

1028

1030 § 2 odst. 3 ZDP

Ostatní poplatníci, tzv. nerezidenti v České republice, tj. ti, kteří: – nemají v České republice bydliště a ani se zde obvykle nezdržují, anebo – o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22 ZDP). poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, jež se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

§ 38c odst. 1 ZDP

1032

zatímco poplatník je osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani, plátcem daně z příjmů fyzických osob se rozumí osoba, která je v návaznosti na příslušná ustanovení zdp povinna odvést správci daně daň nebo zálohu na daň, které jsou vybrány od poplatníků nebo poplatníkům sraženy. V případě daně z příjmů je jako plátce daně označován zaměstnavatel u příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1264]), u příjmů zdaněných srážkovou daní (§ 36 ZDP) je plátcem daně subjekt vyplácející daný příjem. plátcem daně je rovněž osoba, která odvádí úhradu na zajištění daně. P O Z N á mKA

platí, že: – poplatník daně není v určitých případech plátcem daně z příjmů fyzických osob, – plátce daně z příjmů fyzických osob nemusí být nutně fyzická osoba (např. v situaci, kdy jde o zaměstnavatele-právnickou osobu).

1.5 Některé další pojmy 1034 § 4 odst. 4 ZDP

důležitým pojmem pro daň z příjmů fyzických osob je obchodní majetek. zákon jím označuje část majetku fyzické osoby: – které jsou ve vlastnictví poplatníka a – o které bylo nebo je účtováno, anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci [¶1174]. VýjImKA

Obchodním majetkem není takový majetek, o kterém je účtováno nebo je součástí evidence podle § 9 odst. 6 zdp, tedy majetek používaný k dosažení příjmů z nájmu zdaňovaných v rámci § 9 zdp [¶1470].

1036

Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval (v souladu s ustanoveními zÚ) nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci. 8



1038–1042

pro majetek, který byl někdy v obchodním majetku, platí určitá omezení, co se týká jeho osvobození při pozdějším prodeji (blíže viz detailní popis v [¶1042] a násl.). zákon o daních z příjmů obsahuje některé důležité pojmu formou obecných společných definic (§ 21b až 21h ZDP). pro účely zdanění fyzických osob uveďme zejména: –

–

vymezení pojmu manžel (manželka), kterým je pro účely daní z příjmů chápán také partner podle zákona č. 115/2006 sb., upravujícího registrované partnerství; to má dopad do všech ustanovení, která řeší nějaké speciální postupy v návaznosti na manžela (manželku), např. při otázce spolupráce manželů (§ 13 ZDP, [¶1226]) anebo u slevy na manžela (§ 35ba ZDP, [¶2314]), vymezení pojmu společně hospodařící domácnost, kterou se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, a

1038 § 21e odst. 3 ZDP

1040 § 21e odst. 4 ZDP

úpravu, podle níž se ustanovení zákona o daních z příjmů hovořící o jednotce a o nemovité věci použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.

§ 21b odst. 4 ZDP

pro účely daně z příjmů fyzických osob je vhodné ještě vydefinovat pojem bytová jednotka coby jednotku, která neobsahuje nebytový prostor jiný než garáž, komoru nebo sklep. jednotka vymezená od roku 2014 novým občanským zákoníkem totiž obecně může obsahovat více bytových a nebytových prostor, ale zákonodárce chce pro účely zdanění fyzických osob poskytnout jisté úlevy jen takovým, které neobsahují „klasický nebytový prostor“. V nové úpravě od roku 2015 přitom není problémem, pokud je součástí jednotky garáž, komora či sklep, i když by byly vymezeny jako nebytový prostor.

1041

–

KAPItOLA 2

Příjmy od daně z příjmů fyzických osob osvobozené 2.1 Osvobození úplatných příjmů 2.1.1 Osvobození nemovitých věcí k nejvíce uplatňovaným titulům pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob patří osvobození u nemovitých věcí. základní rozdělení odděluje případy, kdy zde měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let.

1042

Osvobození příjmů z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, včetně souvisejícího pozemku, lze uplatnit, pokud v něm prodávající měl bydliště: – nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem, anebo – kratší dobu (teoreticky i jediný den!), pokud použije prodejem získané prostředky na uspokojení bytové potřeby (§ 15 odst. 3 ZDP [¶2194]).

§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP

9


1044


pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění [¶1010] postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. toto osvobození se nevztahuje na příjem: a) z prodeje rodinného domu nebo bytové jednotky[¶1041], pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku (§ 4 odst. 4 ZDP [¶1034]), a to do dvou let od jeho vyřazení z obchodního majetku, b) z budoucího prodeje rodinného domu nebo bytové jednotky nebo spoluvlastnického podílu a souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do dvou let od nabytí vlastnického práva k tomuto domu nebo k jednotce, c) z budoucího prodeje rodinného domu nebo bytové jednotky, uskutečněného v době do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po dvou letech od nabytí nebo po dvou letech od vyřazení z obchodního majetku.

1044 § 4 odst. 1 písm. b) ZDP

Osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí v ostatních případech je možné uplatnit pouze za podmínky, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. VýjImKA

i toto ustanovení [§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP] má výjimky, a to jak ve prospěch, tak v neprospěch fyzické osoby-poplatníka daně z příjmů. Výjimkou ve prospěch poplatníka je případ, že jde o prodej nemovité věci nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou) – zde se zkracuje doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitá věc prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele.

PřÍKLAD

chatu (kde nikdo z rodiny trvale nebydlí) pořídil dědeček v roce 2007, po jeho smrti přešlo vlastnictví v roce 2014 na vnuka, ten chatu v roce 2015 prodává. Vzhledem k dědění v řadě přímé je na osvobození příjmů z prodeje nárok, neboť se započítá doba od roku 2007.

dále lze dobu pěti let zkrátit i o dobu, po kterou prodávající vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav (podle z. č. 139/2002 Sb.). V případě prodeje pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu se tato doba započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku. Osvobození se nevztahuje na příjmy: a) z prodeje nemovitých věcí, pokud jsou nebo v období pěti let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, b) z budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do pěti let: – od nabytí, nebo – od jejich vyřazení z obchodního majetku (§ 4 odst. 4 ZDP [¶1034]), i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, c) prodeje práva stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby. 10



1045–1048

POZNámKA

nový občanský zákoník řeší od roku 2014 prostřednictvím institutu práva stavby (§ 1240 a násl. NOZ) věcné právo jiné osoby než vlastníka pozemku mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Právo stavby lze udělit na omezenou dobu maximálně 99 let. jelikož je právo stavby vždy považováno za věc nemovitou (i když stavba nemusí být ještě realizována), a je také převoditelné, řeší se osvobození jen v situaci, kdy již je stavba odpovídající právu stavby zřízena.

jak v případě osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a), tak podle písm. b) zdp platí, že se doba nutná pro osvobození nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k: – vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů, nebo – tomu, že v domě vznikly jednotky, nebo – vypořádání společného jmění manželů (§ 735 NOZ), anebo – rozdělení pozemku.

1045

§ 4 odst. 2 ZDP

příjem z prodeje nemovité věci, která nebude osvobozena, se zdaní v rámci ostatních příjmů [§ 10 odst. 1 písm. b) ZDP [¶1526]]. POZNámKA

přirozeně máme na mysli nemovitou věc, která v době svého prodeje není zahrnuta v obchodním majetku plátce.

2.1.2 Osvobození movitého majetku Od daně z příjmů fyzických osob jsou obecně osvobozeny veškeré příjmy z prodeje movitých věcí, s výjimkou: – cenných papírů (viz dále [¶1048]), – příjmů z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, u kterých je nutnou podmínkou pro osvobození vlastnictví více než jeden rok, a – movité věci, která je nebo v období pěti let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku.

1046 § 4 odst. 1 písm. c) ZDP

POZNámKA

k vyřazení z obchodního majetku dochází tím dnem, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval (pokud vedl účetnictví), případně jej naposledy uváděl v daňové evidenci (pokud vedl daňovou evidenci).

2.1.3 Osvobození u příjmů z úplatného převodu cenných papírů a obchodních podílů Příjmy z úplatného převodu cenných papírů mohou být osvobozeny, pokud budou splněny podmínky v některých z dále uvedených situací, závislých: – na výši příjmů nebo – na době držby. 11

1048 § 4 odst. 1 písm. w) ZDP


1050–1051


doplňme, že zdp pod pojmem cenné papíry rozumí i zaknihované cenné papíry (§ 21b odst. 3 ZDP) a dané možnosti se aplikují i na příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu. § 4 odst. 1 písm. v) ZDP

Od roku 2015 nalezneme mezi osvobozeními příjmy z úplatného převodu (prodeje) cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 kč. jde o osvobození, které bylo v roce 2014 součástí ostatních příjmů, tudíž ho nemohly využít fyzické osoby, pro které byl takový příjem příjmem z podnikatelského majetku. bude-li příjem převyšovat 100 000 kč, lze ještě uvažovat o osvobození, které je závislé délce držby cenného papíru. příjem z cenného papíru je osvobozen, přesáhneli doba mezi nabytím a převodem při jeho prodeji dobu tří let.

1050 § 4 odst. 1 písm. w) ZDP

Obdobné osvobození od daně z příjmů fyzických osob jako v případě zmíněných cenných papírů (tj. šest měsíců při nabytí do 31. 12. 2013, resp. tři roky při nabytí od roku 2014) se aplikuje na příjmy z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu. P O Z N á mKA

čl. II. bod 8 zák. opatř. 344/2013 Sb.

tříletá lhůta se týká cenných papírů nabytých od 1. 1. 2014. pro cenné papíry nabyté do 31. 12. 2013 platí, že jde-li o: – cenné papíry v případech, kdy celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %; k osvobození je nutné, aby doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů přesáhla šest měsíců, – ostatní cenné papíry, kdy lze uvažovat o osvobození jako v případě převodu majetkových podílů na obchodních korporacích [§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP [¶1052]], tj. přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let.

toto osvobození se obdobně aplikuje také v případě příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů (§ 375 ZOK). V případě, kdy by prodávaným cenným papírem byl kmenový list (§ 137 ZOK), bude se aplikovat osvobození místo tří až po pěti letech od nabytí. kmenovým listem totiž může být vyjádřen podíl na společnosti s ručením omezeným, a pro takový podíl platí obecně pětiletá lhůta [§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP [¶1052]]. P O Z N á mKA

pro testování dodržení doby držby platí, že doba držby se nepřerušuje: – při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, – při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě a – obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společnost nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c zdp.

1051

Osvobození vázané na délku držby se nevztahuje na příjmy: –

12

z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku (§ 4 odst. 4 ZDP [¶1034]), pokud neuplynula doba alespoň tři roky (příp. šest měsíců



1052

pro cenné papíry nabyté do 31. 12. 2013) od ukončení samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146], [¶1148]), –

z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to opět do tří let od ukončení samostatné činnosti,

–

plynoucí poplatníkovi z budoucího prodeje cenného papíru, a to do tří let od nabytí, a z budoucího prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do tří let od ukončení samostatné činnosti (i když kupní smlouva bude uzavřena až po třech letech od nabytí nebo od ukončení samostatné činnosti).

Od daně z příjmů jsou osvobozeny, nejde-li o prodej cenných papírů, příjmy z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. POZNámKA

pro test určení pětileté doby platí následující pravidla: – doba pěti let mezi nabytím a úplatným převodem se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem obchodní korporace před přeměnou této obchodní korporace, – v případě rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem se doba u téhož poplatníka nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková výše podílu (tj. prodá-li např. jen polovinu svého podílu), – jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b zdp (u výměny podílů) nebo § 23c zdp (u přeměny obchodní korporace), doba pěti let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace.

Osvobození se nevztahuje na příjmy: –

z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146], [¶1148]),

–

z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do pěti let od nabytí (i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí),

–

z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto převodu plyne v době do pěti let od ukončení samostatné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení této činnosti, a

–

od roku 2014 i příjem z převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení podílu člena plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k převodu došlo do pěti let od plnění nebo nabytí. PřÍKLAD

pan petr nabyl 10% podíl v obchodní společnosti ppp, s. r. o., v roce 2004. V roce 2013 odkoupil od svých společníků další 30% podíl a v únoru 2014 i zbylý 60% podíl. V červenci 2015 celý svůj 100% podíl prodává za 1 000 000 kč. z tohoto příjmu však bude osvobozena jen částka 400 000 kč, tj. poměrná část vztahující se k jeho prvotnímu 10% podílu a dále k 30% podílu dokoupenému v roce 2013. pro 60% podíl, dokoupený v roce 2014, se už musí doba pět let testovat samostatně.

13

1052 § 4 odst. 1 písm. r) ZDP


1054–1056

1054 § 4 odst. 1 písm. zg) ZDP


Příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní společnosti nebo výměně podílů obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem č. 125/2008 sb., upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, je osvobozen, pokud akcie či podíly obchodní společnosti, k nimž se doplatek na dorovnání vztahuje, splňovaly lhůtu pro osvobození uváděnou v předchozím (tj. tři roky u akcie [¶1048] a pět let pro podíl na obchodní korporaci [¶1052]). P O Z N á mKA

tato doba se při zahrnutí do obchodního majetku počítá až od ukončení samostatné činnosti.

2.1.4 Ostatní osvobozené úplatné příjmy 1056

Ostatní osvobození od daně z příjmů fyzických osob (s výjimkou případů bezúplatných příjmů z dědění [¶1062] a darování [¶1064]) uvádíme postupně:

§ 4 odst. 1 písm. d) ZDP

1. přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škodu nebo plnění z cestovního pojištění, s výjimkou:

§ 4 odst. 1 písm. f) ZDP

–

náhrad za ztrátu příjmu,

–

náhrad za škodu způsobenou na majetku, který byl v době vzniku škody buď zahrnut do obchodního majetku, nebo sloužil k nájmu (posuzuje se v době vzniku škody),

–

plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti se samostatnou činností a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem.

2. cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii (z. č. 202/2000 Sb., o loteriích a podobných hrách), cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 kč (blíže v [¶1566]) a ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů (např. z. č. 218/2000 Sb. a související nařízení vlády č. 5/2003 Sb.). VýjImKA

Osvobozeny nejsou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 7 ZDP).

cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1 zdp [¶2226]. § 4 odst. 1 písm. g) ZDP

3. V souvislosti s odškodněním v rámci restitučních zákonů jsou osvobozeny: – náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd, – úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku, P O Z N á mKA

Osvobození je zachováno, pokud mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů (§ 1140 a násl. NOZ) nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky. 14



1057

je třeba si uvědomit, že i zde v případě vložení věci do obchodního majetku platí při prodeji pětiletý časový test na osvobození od vyřazení takového majetku z obchodního majetku. blíže v [¶1044].

– –

úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd a příplatek (příspěvek) k důchodu podle z. č. 357/2005 sb. a nařízení vlády č. 622/2004 sb.

4. Osvobozen je i příjem získaný ve formě dávky a služby: – z nemocenského pojištění (z. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění), – z důchodového pojištění (z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), – z pojistné smlouvy o pojištění důchodu, tj. plnění z ii. pilíře důchodové reformy (z. č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření), – peněžní pomoci obětem trestné činnosti (z. č. 209/1997 Sb.), – sociálního zabezpečení, – plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti (podle ZZ), jako je např. podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, a – veřejného zdravotního pojištění (z. č. 48/1997 Sb.).

§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP

Osvobození se týká rovněž plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. VýjImKA

1057

Osvobození příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), resp. úhrnu těchto příjmů je omezeno částkou ve výši 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku (tj. v roce 2015 do 331 200 kč ročně). do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle z. č. 357/2005 sb. a nařízení vlády č. 622/2004 sb. neosvobozený příjem je zdaňován jako ostatní příjem [§ 10 odst. 1 písm. e) ZDP [¶1546]].

V případech, kdy důchodce má ještě určité příjmy, může o osvobození důchodu přijít úplně. Osvobození podle předchozího se totiž netýká pravidelně vyplácených důchodů a penzí v situaci, kdy má důchodce: – příjmy podle § 6 zdp, tj. ze závislé činnosti [¶1264], kromě příjmů osvobozených a těch, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně [¶1340], – dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 zdp, tj. z podnikání [¶1146] a jiné samostatné výdělečné činnosti [¶1148] a – dílčí základ daně z nájmu (§ 9 ZDP [¶1470]) ve sledovaném roce v úhrnu nad 840 000 kč. toto omezení se nepoužívalo pro roky 2013 a 2014, ale pro rok 2015 již platí.

§ 4 odst. 3 ZDP

5. Osvobozeny jsou příjmy z plnění z pojištění osob, vč. některých plnění poskytovaných v iii. pilíři penzijní reformy. jde o:

§ 4 odst. 1 písm. l) ZDP

–

osvobození penzí vyplácených z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání,

–

osvobození invalidní penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové pojistné pro penzi podle zákona č. 427/2011 sb., o doplňkovém penzijním spoření, 15


1057

–


osvobození i jiných plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázových plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a plnění z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

P O Z N á mKA

příjmy z plnění z pojištění osob, které by nebyly podle předchozího vymezení u fyzických osob osvobozeny, budou zdaňovaným příjmem z kapitálového majetku (viz [¶1446] a [¶1448]) a budou zdaněny zvláštní sazbou daně. § 4 odst. 1 písm. q) a i) ZDP

6. Osvobozeným příjmem fyzické osoby je rovněž: – plnění z vyživovací povinnosti [¶1548], – dávka pro osobu se zdravotním postižením, – sociální služby (z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), – dávka pomoci v hmotné nouzi (z. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi), – dávka státní sociální podpory (podle z. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře), – dávka pěstounské péče (s výjimkou odměny pěstouna), – úmrtné a příspěvek na pohřeb podle zvláštních právních předpisů (např. podle z. č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání), – příspěvek z veřejných rozpočtů a – státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů. Osvobozena jsou i obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí. Osvobozen je také příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (§ 11 z. č. 108/2006 Sb.), a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách. jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se iV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách, tj. v roce 2014 maximálně do výše 12 000 kč měsíčně.

§ 4 odst. 1 písm. j) ZDP

7. Osvobození se týká také náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů (viz např. § 28b z. č. 285/2002 Sb., transplantačního zákona).

§ 4 odst. 1 písm. k) ZDP

8. zákon též osvobozuje stipendia a různé podpory či příspěvky, a to konkrétně: –

stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce nebo kraje a z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy,

–

podporu a příspěvek z prostředků fundace (§ 303 NOZ) nebo spolku,

P O Z N á mKA

pokud by se jednalo o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem fundace či spolku, nebo o osobu jemu blízkou, osvobození by se dalo použít jen na příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení. 16



1058

–

podporu nebo příspěvek z prostředků odborové organizace a

–

nepeněžní plnění nebo sociální výpomoc poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým za obdobných podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje.

9. Osvobození se týká také dotací ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, národního fondu, regionu soudržnosti (z. č. 248/2000 Sb.), podpory z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvku ze státního rozpočtu (je-li výdajem státního rozpočtu podle z. č. 218/2000 sb., o rozpočtových pravidlech), anebo dotace, grantu a příspěvku z prostředků eU na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, ale s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zÚ.

§ 4 odst. 1 písm. t) ZDP

POZNámKA

za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

10. plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů.

1058 § 24 odst. 10 ZDP

§ 4 odst. 1 písm. m), n) ZDP

POZNámKA

V případě osvobození plnění pro vojáky v základní (náhradní) službě jde o „mrtvé ustanovení“, neboť došlo ke zrušení povinné vojenské služby a civilní služby k 31. 12. 2004 (z. č. 587/2004 Sb.).

Osvobození se také týká kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, jakož i odchodné vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. POZNámKA

naopak osvobozeny nejsou: – výsluhový příspěvek a odbytné vojáka, jehož služební poměr zanikl, jejichž poskytnutí se řídí příslušnými ustanoveními zákona o vojácích z povolání, a – výsluhový příspěvek a odbytné bývalého příslušníka bezpečnostních sborů, jejichž poskytnutí při ukončení služebního poměru upravuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. tyto neosvobozené výsluhové nároky jsou zdaňovány 15% zvláštní sazbou daně v rámci ostatních příjmů podle § 10 odst. 9 písm. a) zdp ([¶1553], [¶1554]). dále rovněž není osvobozen ani přídavek na bydlení poskytovaný vojákům z povolání v aktivní službě, pokud nebydlí ve služebním bytě. tento přídavek je zdaněn jako jejich příjem 17

§ 131 z. č. 221/1999 Sb. § 155 a 157 z. č. 361/2003 Sb.


1060


ze závislé činnosti [¶1264] a podléhá rovněž odvodům zdravotního a sociálního pojištění a případně i pojistného na důchodové spoření [¶1423]. § 4 odst. 1 písm. s) ZDP

11. Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příspěvky fyzickým osobám poskytované podle zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. P O Z N á mKA

Osvobozeny však nejsou úroky z vkladů na účtech stavebního spoření. jejich zdanění se provádí standardním způsobem jako příjem z kapitálového majetku [¶1452], a to 15% zvláštní sazbou daně [¶1454]. § 4 odst. 1 písm. u) ZDP

12. Od daně z příjmů je osvobozen: –

příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytové jednotce [¶1041] jako náhrady za uvolnění bytové jednotky, a

–

náhrada (odstupné) za uvolnění bytové jednotky [¶1041] vyplacená uživateli této jednotky za podmínky, že fyzická osoba náhradu (odstupné) použije na uspokojení vlastní bytové potřeby (§ 15 odst. 3 ZDP [¶2194]) nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijala. náhradu lze použít i v době jednoho roku před jejím obdržením. zdp zdůrazňuje, že náhrada musí být použita na vlastní bytové potřeby poplatníka, který odstupné obdržel, nikoliv tedy na obstarání bytu jeho dceři apod.

P O Z N á mKA

pokud by podmínka použití příjmů na obstarání bytové potřeby ve stanovené lhůtě nebyla dodržena, zahrne se takový příjem mezi zdanitelné příjmy za to zdaňovací období, ve kterém jednoroční lhůta na obstarání vlastní bytové potřeby uplynula (§ 5 odst. 6 ZDP).

přijetí náhrady (odstupného) je povinen poplatník (nájemce) oznámit správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje také: –

u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby, a

–

v případě příjmů z prodeje rodinného domu, bytové jednotky[¶1041] nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let [§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP [¶1042]], a to vč. toho, že je nutné použít získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. § 4 odst. 1 písm. z) ZDP

§ 4 odst. 1 písm. x) ZDP

§ 316 z. č. 182/2006 Sb.

13. U nerezidentů v České republice (§ 2 odst. 3 ZDP [¶1030]) jsou osvobozeny příjmy, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou. 14. Osvobozeny jsou příjmy plynoucí z odpisu závazků při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle z. č. 182/2006 sb., insolvenčního zákona. P O Z N á mKA

1060

Reorganizací rozumí insolvenční zákon postup, při kterém jsou postupně uspokojovány pohledávky věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, se současnými opatřeními 18



1060

k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle soudem schváleného reorganizačního plánu (s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů).

15. poplatník má možnost na správci daně, orgánech sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovně vymáhat přeplatky včetně uplatnění sankcí (úrok z prodlení, penále) ve výši stanovené příslušnými předpisy. takto získaný příjem je osvobozen u poplatníka od daně z příjmů.

§ 4 odst. 1 písm. y) ZDP

16. příjmy nabyvatele jednotky (nebo spoluvlastnického podílu na jednotce), přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky podle z. č. 311/2013 sb. upravujícího převod jednotek některých bytových družstev.

§ 4 odst. 1 písm. za) ZDP

17. příjem plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským.

§ 4 odst. 1 písm. zb) ZDP

POZNámKA

povinný výtisk upravuje § 3 z. č. 37/1995 sb., o neperiodických publikacích, a v případě autorské rozmnoženiny z. č. 121/2000 sb., o právu autorském.

18. Osvobozené jsou příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu (např. § 17 z. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) nebo příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění (z. č. 184/2006 Sb.).

§ 4 odst. 1 písm. zc) ZDP

19. Osvobozen je rovněž kurzový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, pokud se nejedná o účet zahrnutý v obchodním majetku. Výjimkou (neosvobozeným příjmem) je kurzový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním obdobném regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.

§ 4 odst. 1 písm. zd) ZDP

20. příjmy z plnění poskytovaného v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby (z. č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě).

§ 4 odst. 1 písm. p) ZDP

21. Osvobozena je také náhrada pobytové výlohy poskytované orgány eU zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslaným k působení do institucí eU.

§ 4 odst. 1 písm. zk) ZDP

22. U českých poslanců zvolených do evropského parlamentu (současných či bývalých) jsou osvobozeny odměny, odchodné, starobní důchod, důchod, naturální plnění a náhrady výdajů poskytované z rozpočtu eU, vč. zaopatření a náhrady výdajů poskytovaných z rozpočtu eU pozůstalému manželovi (manželce) a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí českého poslance eU.

§ 4 odst. 1 písm. zl) ZDP

23. Od daně z příjmů jsou osvobozena naturální plnění poskytovaná prezidentovi republiky (z. č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci) a bývalému prezidentu republiky (z. č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce).

§ 4 odst. 1 písm. o) ZDP

POZNámKA

plat prezidenta republiky a renta bývalého prezidenta republiky, vč. víceúčelových náhrad výdajů, jsou ostatními příjmy podle § 10 zdp [¶1551]. 19


1062


§ 4 odst. 1 písm. zi) ZDP

24. U fyzických osob je taktéž od daně z příjmů osvobozen příjem tzv. daňového bonusu (§ 35c ZDP [¶2322]).

§ 4 odst. 1 písm. e) ZDP

25. Osvobozeny jsou rovněž výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance (§ 10a ZoR), stanou-li se příjmem tohoto zvláštního vázaného účtu [¶1890].

§ 4 odst. 1 písm. zk) ZDP

26. další osvobozené příjmy jsou upraveny v § 4a zdp a týkají se případů osvobození bezúplatných příjmů, vč. příjmů z dědění [¶1062] a darování [¶1064].

2.2 Osvobození bezúplatných příjmů 2.2.1 Osvobození bezúplatných příjmů z dědění 1062

Osvobození bezúplatných příjmů nabytých děděním a z odkazu řeší zdp od roku 2014. V situaci, kdy by zůstavitel zemřel do 31. 12. 2013, postupovalo by se podle úpravy v již zrušeném zddpn.

§ 4a písm. a) ZDP

na rozdíl od dřívějšího postupu jsou počínaje rokem 2014 osvobozeny příjmy z dědění a z odkazu, a to bez ohledu na to, jaký byl (nebyl) příbuzenský vztah mezi zůstavitelem a dědicem (odkazovníkem), což je velký rozdíl oproti úpravě do 31. 12. 2013, kdy se osvobození od daně dědické týkalo jen vybraných blízkých příbuzných (viz § 19 odst. 1 ZDDPN). P O Z N á mKA

Občanský zákoník upravuje v dědickém právu (§ 1475 a násl. NOZ) možnost dědění na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona, přičemž tyto důvody mohou působit i vedle sebe. zároveň dává možnost zůstaviteli v pořízení pro případ smrti zřídit odkazem odkazovníku pohledávku na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva. Odkazovník sice není dědicem, ale musí být osobou způsobilou dědit. PřÍKLAD

jediným zákonným dědicem pana Viktora by byla jeho dcera pavla. pan Viktor však chce svůj byt převést na svého vnuka dana (který je synem pavly). V závěti, kterou sepsal pan Viktor u notáře, nařídí dceři pavle, aby byt vydala danovi. příjem dana z nabytí bytu v důsledku odkazu u dana nebude předmětem daně z příjmů.

§ 4a písm. b) ZDP

nejenom příjmy z dědictví či odkazu jsou osvobozeny. zákon osvobozuje od roku 2014 též příjem fyzické osoby coby obmyšleného (§ 1457 NOZ, [¶1614]) v situaci, kdy je v jeho prospěch vyčleněn majetek do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti (§ 1448 nOz, [¶1612]). jde v podstatě o jakési „nepřímé dědění“, neboť obmyšlený nabude právo na veškeré zisky svěřenského fondu. P O Z N á mKA

Osvobození obmyšleného se týká pouze jeho prospěchu v důsledku vyčlenění majetku do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, nikoliv následných plnění svěřenským fondem ve prospěch obmyšleného. 20



1064

2.2.2 Osvobození bezúplatných příjmů z darování Osvobození bezúplatných příjmů nabytých darováním řeší zdp od roku 2014. pokud by však právní účinky darování nastaly do 31. 12. 2013, postupovalo by se podle úpravy v již zrušeném zddpn.

1064

připomeňme si v této souvislosti, že zdp v úpravě platné do 31. 12. 2013 vylučoval příjmy nabytí darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva, pokud se nejednalo o dary přijaté v souvislosti s výkonem závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1264]) nebo samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146], [¶1148]).

§ 3 odst. 4 písm. a) ZDP, ve znění do 31. 12. 2013

proto také § 4a zdp řeší jen některá (obecná) osvobození přijatých bezúplatných plnění. a teprve poté, nejedná-li se o příjem podle § 6 zdp nebo 7 zdp, je možné uvažovat o dalších osvobozeních v rámci ostatních příjmů (§ 10 odst. 3 ZDP [¶1596]). z obecného pohledu jsou proto osvobozeny jen následující příjmy z bezúplatných plnění: 1. bezúplatný příjem nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je zástupcem cizího státu pověřeným v Čr, příslušníkem jeho rodiny nebo jinou osobou s diplomatickými výsadami.

§ 4a odst. c) ZDP

2. Osvobozeno je i nabytí vlastnického práva: –

k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, a to na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách,

§ 4a odst. d) ZDP

–

k pozemku nebo podílu na pozemku podle z. č. 219/2000 sb., o majetku Čr a jejím vystupování v právních vztazích při povinném bezúplatném převodu od organizační složky státu,

§ 4a odst. e) ZDP

–

k jednotce z bytového družstva na oprávněného člena družstva, ze vzniku služebnosti bytu (vše podle zákona č. 311/2013 sb., upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev) a

§ 4 odst. 1 písm. ze), § 4a odst. f) ZDP

–

k rodinnému domu nebo bytové jednotce, od bytového družstva nebo právnické osoby vzniklé za účelem stát se vlastníkem domu.

§ 4 odst. 1 písm. zf), § 4a odst. h) ZDP

3. Osvobozeným je příjem fyzické osoby, která je rezidentem v zemích eU nebo tvořících ehp (v případě Lichtenštejnska až po ratifikaci smlouvy o zamezení dvojímu zdanění) a provozuje zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li použit k provozu tohoto zařízení.

§ 4a odst. i) ZDP

4. použije-li fyzická osoba prokazatelně bezúplatný příjem na zvýšení nebo změnu své kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, bude pro ni takový příjem osvobozen, podmínkou (doplněnou od roku 2015) je povinnost učinit tak nejpozději do konce následujícího roku po přijetí. stejně tak je osvobozeno přímé nabytí pomůcky pro zdravotně postižené.

§ 4a odst. j) ZDP

5. některá další osvobození jsou navázána jen na samostatnou činnost [¶1146], [¶1148]: –

pokud fyzická osoba přijme v souvislosti se samostatnou činností reklamní předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 kč (takový reklamní předmět je u dárce daňově účinným nákladem při splnění podmínek stanovených v § 25 odst. 1 písm. t) zdp [¶2130]), 21

§ 4a písm. g) ZDP


1065–1066


§ 4a písm. n) ZDP

–

u osob provozujících zoologické zahrady (kteří jsou držiteli platné licence podle z. č. 162/2003 sb., o zoologických zahradách) jsou osvobozeny příjmy ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady,

§ 4a písm. o) ZDP

–

osvobozeno je též přijetí daru fyzickou osobou pro poskytování veřejných kulturních služeb (např. spočívajících ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti).

§ 4a odst. k), l), p) ZDP

6. dalšími tituly pro osvobození bezúplatných příjmů jsou: –

příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku jiným vlastníkem jednotky v tomtéž domě nebo osobou, která se stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž domě,

–

příjem na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky a

–

nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky.

2.2.3 Osvobození bezúplatných příjmů v podobě majetkového prospěchu

1065

i když bychom majetkovým prospěchem mohli nazvat i jiná plnění ve prospěch fyzických osob, která jsme zmínili v předchozím [¶1064], uvádíme samostatně jen jediné takové plnění, a tím je majetkový prospěch, a to: –

vydlužitele při bezúročné zápůjčce (smlouva o zápůjčce vznikne, pokud přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu – § 2390 nOz),

–

vypůjčitele při výpůjčce (smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání – § 2193 nOz),

–

výprosníka při výprose (výprosa charakterizuje bezúplatné přenechání věci, aniž se ujedná doba a účel užívání; kdo věc výprosníkovi přenechal, může žádat její vrácení podle libosti – § 2189 nOz).

plnění z takového majetkového prospěchu (s výjimkou případů, kdy by to bylo v souvislosti se závislou činností či samostatnou činností) byla do konce roku 2013 řešena skrze daň darovací, a v roce 2014 pak dokonce nebyla předmětem daně z příjmů. § 4a písm. m) ZDP

Od roku 2015 je situace jiná:

1066

–

osvobozeným není majetkový prospěch, který by byl příjmem ze závislé činnosti [výjimkou jsou bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele za podmínek v § 6 odst. 9 písm. v) zdp [¶1328]],

–

plné osvobození se týká pouze majetkového prospěchu, který fyzické osobě plyne v případech, kdy se jedná o: –

22

příjmy od příbuzného v linii přímé (pochází-li jedna od druhé) nebo v linii vedlejší (tj. mají-li společného předka, tj. příjmy od sourozence, strýce, tety, synovce/neteře) a dále od manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,



–

1067–1068

–

příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně jeden rok bezprostředně před získáním majetkového prospěchu ve společně hospodařící domácnosti (a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou), nebo

–

příjmy obmyšleného: – z jeho majetku, který do svěřenského fondu[¶1612] vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo – z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou v předchozím,

v ostatních případech jsou osvobozeny příjmy v úhrnu z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka do 100 000 kč za rok.

KAPItOLA 3

Povinnosti vůči správci daně 3.1 místní příslušnost fyzických osob 1067

místní příslušnost správce daně pro daň z příjmů se řídí u fyzické osoby místem pobytu, kterým se rozumí: – adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, – adresa hlášeného místa pobytu cizince, a – nelze-li takto místo pobytu určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

§ 13 DŘ

V případě zaměstnanců, pokud si sami nepodávají daňové přiznání, se řídí místní příslušnost pro odvod záloh na daň a daně ze závislé činnosti místní příslušností jejich zaměstnavatele, popř. tzv. plátcovou pokladnou zaměstnavatele. POZNámKA

Plátcova pokladna je organizační jednotkou plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady. jejím místně příslušným správcem daně je finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti je plátcova pokladna umístěna. má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně a majetková odpovědnost plátce za jeho pokladny tím zůstává nedotčena.

V případě srážkové daně vybírané zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP) bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy nebo pojišťovnami je jejich pobočka nebo organizační jednotka, kde k vybírání této daně dochází, pokud jsou zde k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky a její kontroly, také plátcovou pokladnou. místně příslušným správcem daně je pak finanční úřad podle této plátcovy pokladny. 23

1068 § 21 DŘ, § 38h odst. 15 ZDP

§ 38f odst. 10 ZDP


1070


3.2 Registrace k dani z příjmů fyzických osob 1070 § 39 ZDP

Registrační povinnost k dani z příjmů fyzických osob má fyzická osoba, která je rezidentem v České republice, pokud: – započala vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146], [¶1148]), nebo – přijala příjem z této samostatné činnosti. P O Z N á mKA

do konce roku 2013 se stejným způsobem postupovalo i v případě nájmu (§ 9 ZDP [¶1470]), nicméně novela od roku 2014 tuto povinnost vypustila s odůvodněním, že vedení registračního řízení kvůli příjmům poplatníka, které neplynou z podnikání a mnohdy dosahují takových částek, které nezakládají povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (platí zejména pro členy sVj, která pronajímají společné prostory), je administrativně zatěžující jak pro daňové subjekty, tak pro správce daně. to však neznamená, že by příjmy z nájmu nepodléhaly zdanění.

V případě nerezidenta v České republice je třeba přihlášku k registraci podat v situaci, pokud tento nerezident: – započal vykonávat na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146], [¶1148]), nebo – přijal příjem ze samostatné činnosti (je-li považován za příjem ze zdrojů na území České republiky), nebo – pokud mu na území České republiky vznikla stálá provozovna anebo – pokud získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci. registraci je taková osoba povinna provést u příslušného správce daně do 15 dnů od okamžiku, kdy mu vznikla registrační povinnost podle předchozího. P O Z N á mKA

podat přihlášku k registraci je možné i prostřednictvím živnostenského úřadu při vyřizování žádosti o živnostenské oprávnění.

§ 39 odst. 4 ZDP

přihlášku k registraci nemusí podat fyzická osoba, jež má pouze příjmy: – které nejsou předmětem daně, – které jsou osvobozené od daně nebo – z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. fyzická osoba se pochopitelně neregistruje v případě, kdy pobírá příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1264]), protože v takovém případě za ni řeší odvod daně její zaměstnavatel.

§ 39b ZDP

tím se dostáváme k problematice registrační povinnosti zaměstnavatele (právnické či fyzické osoby) z titulu plátce daně za své zaměstnance. plátce má povinnost podat přihlášku k registraci nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat úkony stanovené zdp. těmito úkony je nejen povinnost srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, ale např. i vést mzdové listy. Ve lhůtě k registraci zároveň plátce podá přihlášku i za plátcovu pokladnu a určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu [¶1068] jeho jménem. 24



1072–1080

registrační povinnost se plní u místně příslušného správce daně [¶1066]. správce daně rozhodne o registraci do 30 dnů od podání (příp. odstranění vad podání). zaregistrované osobě – daňovému subjektu je přiděleno daňové identifikační číslo (diČ), které je třeba uvádět nejen ve vztahu k dani z příjmů, k níž byla osoba zaregistrována, ale i v dalších případech zmiňovaných dř.

§ 129, 130 DŘ

dojde-li ke změnám skutečností uvedených daňovým subjektem v registraci, je povinnost tyto změny oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastaly. Oznamovací povinnost se nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup (okruh těchto údajů musí správce daně ze zákona zveřejnit).

§ 127 DŘ

3.3 Kdy a co podat mimo zmíněné registrační povinnosti má fyzická osoba s příjmy podléhajícími dani z příjmů ještě i další povinnosti vůči správci daně, a to povinnosti podávat daňová tvrzení. těmi dř rozumí daňová přiznání, hlášení nebo vyúčtování. V obecné rovině její povinnosti určuje dř, speciální ustanovení pro daň z příjmů obsahuje zdp.

1072

§ 1, 138 DŘ

V obecné rovině rozlišujeme daňové tvrzení (přiznání, hlášení či vyúčtování) na: –

řádné, tj. takové, které je nebo má být podáno v zákonném termínu,

1074

–

opravné, jímž se rozumí takové daňové tvrzení, kterým se opravuje řádné daňové tvrzení nebo též dodatečné daňové tvrzení, a jež je podáno ještě před uplynutím zákonného termínu pro podání původního tvrzení, které se takto opravuje,

1076

–

dodatečné daňové tvrzení (dodatečné daňové přiznání či vyúčtování a následné hlášení), kterým se rozumí tvrzení podané po uplynutí zákonného termínu [¶1092].

1078

POZNámKA

Opravných tvrzení (přiznání, hlášení nebo vyúčtování) může být více, přihlíží se vždy k naposledy podanému.

pro daň z příjmů fyzických osob uvádíme tyto základní termíny podání přiznání nebo hlášení (neuvažujeme ukončení činnosti nebo úpadek poplatníka): –

řádný (neprodloužený) termín k podání přiznání k dani z příjmů za předchozí kalendářní rok je do 1. 4. daného roku (např. přiznání za rok 2014 je nutné podat do 1. 4. 2015),

–

řádný (prodloužený) termín k podání přiznání k dani z příjmů za předchozí kalendářní rok, pokud přiznání podává na základě plné moci a předkládá daňový poradce nebo právnická osoba, která oprávněně vykonává daňové poradenství, nebo advokát, anebo v případě povinného auditu (§ 20 ZÚ), je do 1. 7. daného roku (např. přiznání za rok 2014 se podá do 1. 7. 2015),

–

vyúčtování záloh sražených v daném kalendářním roce ze závislé činnosti, pokud je plátce registrován k vybírání této daně – viz [¶1422], [¶2892], 25

1080 § 136 DŘ


1082–1084


–

vyúčtování pojistného na důchodové spoření (pokud je či byl v daném roce některý zaměstnanec účastníkem důchodového spoření) – viz [¶1423], [¶2892],

–

vyúčtování daně prováděné srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob – viz [¶1420], [¶2896]. P O Z N á mKA

toto vyúčtování musí podat plátce, který aplikoval srážkovou daň nejen na příjem plynoucí fyzické osobě (např. z mezd podle § 6 odst. 4 zdp), ale také na příjem plynoucí právnické osobě (např. ve vztahu k zahraničním subjektům).

3.4 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob 1082

povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob má každá fyzická osoba, jejíž roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 kč, pokud se nejedná o příjmy: – od daně osvobozené [¶1018], nebo – z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP, [¶1116]).

§ 38g odst. 1 ZDP

P O Z N á mKA

srážková daň může být uplatněna jak u příjmů ze závislé činnosti [¶1340] a násl., tak u vybraných příjmů ze samostatné činnosti [¶1252], z kapitálového majetku [¶1458] anebo u vybraných ostatních příjmů [¶1592].

dále podává přiznání fyzická osoba, vykazuje-li daňovou ztrátu, a to bez ohledu na limit 15 000 kč. P O Z N á mKA

ztrátu lze vykázat pouze u příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 1 ZDP [¶1146], [¶1148]) nebo u příjmů z nájmu (§ 9 ZDP [¶1470]).

1084 § 38g odst. 2 ZDP

Daňové přiznání poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1264]), se nemusí podávat za předpokladu, že: –

jsou pouze od jednoho, anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP),

–

nejedná se o nerezidenta v České republice [¶1030], který by uplatňoval slevy na dani na manželku, svou invaliditu nebo za umístění dítěte [§ 35ba odst. 1 písm. a) až e), g) ZDP [¶2310], [¶2314] a [¶2316]], daňové zvýhodnění na dítě (§ 35c ZDP [¶2318]) nebo odpočet úroků na bytové potřeby (§ 15 odst. 3 ZDP [¶2186]),

–

poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (§ 38k ZDP [¶1360]),

26



1084

–

vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné zdanitelné příjmy vyšší než 6 000 kč a

–

jehož daňová povinnost se nezvyšuje o solidární zvýšení daně (§ 16a ZDP [¶1114]).

§ 38g odst. 4 ZDP

dále přiznání nepodává ani poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění (§ 38f ZDP [¶2332]). povinnost podat daňové přiznání se ale týká také zaměstnance:

§ 38g odst. 2 ZDP

–

pokud by si chtěl uplatnit snížení základu daně o bezúplatné plnění (dar) poskytnuté do zahraničí (§ 15 odst. 1 ZDP [¶2222]), a to i přesto, že se podmínky pro uznání daru coby odčitatelné položky řídí výhradně ustanoveními tuzemského zákona,

–

kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly (podle § 5 odst. 4 ZDP) za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch. PřÍKLAD

zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci za prosinec 2014 hrubou mzdu ve výši 30 000 kč, ale i když srazil a včas odvedl zálohu na daň a pojistné za zaměstnance, částku čisté mzdy mu nevyplatil v termínu výplat 10. 1. 2015, ale až o měsíc později – 10. 2. 2015. takový příjem zaměstnance je příjmem roku 2015 a stržená záloha se započte až na daň roku 2015. zaměstnanec si musí podat za rok 2015 daňové přiznání sám.

Od roku 2015 přibyly nové dva případy, kdy je fyzická osoba povinna podat daňové přiznání: –

pokud u ní došlo k porušení podmínek pro osvobození v souvislosti se soukromým životním pojištěním hrazeným zaměstnavatelem, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti [§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, [¶1334]], a

§ 38g odst. 6 ZDP

–

pokud jí byl vyplacen (v důsledku jejího zavinění) vyšší daňový bonus nebo sražena nižší daň a zaměstnanec toto odmítl vyřešit prostřednictvím svého zaměstnavatele (který pak postupuje věc správci daně podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP [¶1428]).

§ 38g odst. 5 ZDP

poplatník má povinnost uvést v daňovém přiznání veškeré své příjmy, které jsou předmětem daně; neuvádí se pochopitelně příjmy od daně osvobozené a příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně (s výjimkou případů, kdyby poplatník použil postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 zdp, tj. možnost zahrnout do přiznání příjmy již zdaněné srážkovou daní). V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani na sebe, svou invaliditu nebo studium, na manželku (§ 35ba ZDP [¶2308] a násl.) a částku daňového zvýhodnění (§ 35c a 35d ZDP [¶2318]), pokud je hodlá nárokovat.

§ 38g odst. 3 ZDP

U příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1264], [¶1266]) dokládá jejich výši potvrzením plátce (§ 38j odst. 3 ZDP).

27


1086–1088


3.5 Daňové přiznání v insolvenčním řízení 1086 § 3 odst. 3 z. č. 182/2006 Sb.

i fyzická osoba může spadnout do úpadku (dříve označovaného jako konkurz), tedy do situace, kdy má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky. podnikající fyzická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena, tj. jestliže souhrn závazků této osoby je vyšší než hodnota jejího majetku. P O Z N á mKA

konkurz je pouze jedním z možných způsobů řešení úpadku dlužníka [postup u fyzické osoby v případě reorganizace viz § 4 odst. 1 písm. x) zdp [¶1056] – bod 14].

1088 § 244 odst. 1 DŘ

§ 38gb odst. 1 ZDP

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob při insolvenčním řízení je poplatník povinen podat: –

nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku (podává se řádné daňové přiznání za část roku, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno),

–

do 15 dnů ode dne, kdy došlo k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkurzu, ke zrušení konkurzu nebo k splnění jiného způsobu řešení úpadku, a to vždy za uplynulou část kalendářního roku do daného dne, za kterou nebylo dosud podáno (přiznaná daň se zahrne do příslušného dokumentu),

–

do 15 dnů ode dne přechodu oprávnění nakládat s majetkovou podstatou z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně, pokud k tomu dojde po účinnosti rozhodnutí o úpadku, podává ten, kdo byl dosud oprávněn nakládat s majetkovou podstatou.

V těchto případech neuplatní nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP [¶2184] a [¶2222]) ani položky odčitatelné od základu daně (§ 34 ZDP [¶2204]). ze slev na dani (§ 35a a 35b ZDP [¶2284], § 35ba ZDP [¶2308] a násl.) lze uplatnit pouze základní slevu na poplatníka [§ 35ba písm. a) ZDP [¶2308]], a to ve výši 2 070 kč (tj. 1/12 z 24 840 kč) za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. také uplatnění daňového zvýhodnění na děti (§ 35c ZDP [¶2318]) je zakázáno, opět ale existuje výjimka – uplatnit lze formou slevy na dani (§ 35c odst. 1 ZDP [¶2318]) ve výši 1/12 roční výše za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.

§ 38gb odst. 2 ZDP

daň vzniklá na základě daňového přiznání podaného v případech uvedených v předchozím se považuje za zálohu na daň, a to až do vyměření daňové povinnosti za celý příslušný kalendářní rok. V přiznání za celý kalendářní rok již lze uplatnit jak nezdanitelnou část základu daně, tak položky odčitatelné od základu daně a také slevy na dani včetně případného daňového zvýhodnění na děti.

28



1090–1092

3.6 Daňové přiznání za zůstavitele Daňové přiznání za zůstavitele (který pro účely daní „žije“ až do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti) podává osoba spravující pozůstalost (vlastním jménem na účet pozůstalosti), a to: – řádné daňové tvrzení do tří měsíců ode dne smrti zůstavitele, – dále pak každoročně až do vyřešení dědictví a – naposledy do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti. zákonná úprava říká, že nelze v přiznáních za období po smrti zůstavitele uplatnit nezdanitelnou část základu daně, položku odčitatelnou od základu daně (s výjimkou daňové ztráty [¶2238]), slevu na dani ani daňové zvýhodnění.

1090 § 239a až 239d DŘ

§ 38ga ZDP

3.7 Dodatečné daňové přiznání pro podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob zdp speciální ustanovení nemá. Vychází se tedy z obecných ustanovení v dř. pokud daňový subjekt zjistí, že jeho daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. V dodatečném přiznání se uvede: – rozdíl oproti poslední známé dani, – den zjištění tohoto rozdílu (kvůli ověření splnění povinnosti) a – popíše se i důvod pro podání dodatečného přiznání.

1092 § 141 odst. 1 DŘ

§ 141 odst. 6 DŘ

dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob nelze podat: –

je-li daň z příjmů předmětem daňové kontroly, popřípadě

–

je-li předmětem výzvy podle § 87 odst. 2 dř, která byla oznámena daňovému subjektu, nebo

–

je-li zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně ve vztahu k dani z příjmů.

Všechny tyto skutečnosti přerušují běh lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání. nová lhůta počne běžet: –

od ukončení daňové kontroly, pokud se podle výsledku poslední známá daň nemění, nebo

–

od právní moci dodatečného platebního výměru, byl-li na základě daňové kontroly vydán, popřípadě

–

od právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně. stejné principy platí i pro dodatečné vyúčtování. POZNámKA

pokud by daňový subjekt podal dodatečné daňové přiznání ještě před vyměřením daně, popřípadě před jejím doměřením, řízení zahájené tímto podáním se zastaví. nicméně údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při vyměření nebo doměření této daně. 29


1094–1102


§ 141 odst. 2, 3 DŘ

dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, lze podat, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši. přitom ale nelze namítat vady postupu správce daně. podání tohoto dodatečného daňového přiznání ale není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

§ 141 odst. 4 DŘ

dodatečné daňové přiznání je možné rovněž podat v případě, že se nemění poslední známá daň, ale pouze dochází ke změně údajů daňovým subjektem dříve tvrzených (příkladem může být překlep ve jménu dětí apod.). P O Z N á mKA

Vše, co bylo v předchozím uvedeno pro podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů, platí v obecné rovině pro podávání jiných dodatečných daňových přiznání nebo dodatečných vyúčtování.

3.8 Placení daně z příjmů fyzických osob 1094

Daň z příjmů fyzických osob je splatná v zákonném termínu podání přiznání [¶1080]. případné doplatky na základě dodatečně zjištěných skutečností jsou splatné v termínu pro podání dodatečného daňového přiznání.

§ 166 DŘ

za den platby se považuje: – při bezhotovostní platbě den, kdy dojde k připsání platby na účet správce daně, – při hotovostní platbě prováděné u správce daně den, kdy byla hotovost přijata úřední osobou (tj. pracovníkem správce daně).

1096

Způsob placení daní je obdobný jako u právnických osob [¶1816], pouze se liší předčíslí čísla účtu, na který se daň poukazuje: – 7720 pro daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby, – 713 pro daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, – 721 pro daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání. Číslo účtu je odlišné pro každý finanční úřad. Variabilním symbolem platby je diČ (bez symbolu cz) u fyzické osoby, která podává přiznání, případně její rodné číslo, pokud diČ nemá, právnická osoba uvede své iČ (právnická osoba může podávat přiznání coby plátce za fyzické osoby – své zaměstnance). konstantním symbolem je číslo 1148 při bezhotovostní platbě a 1149 při hotovostní platbě (např. složenkou na poště).

1098

poplatník může mít povinnost platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

1100 1102

při určení jejich výše pracuje zdp s termínem poslední známá daňová povinnost. tento termín však od roku 2011 není definován, dř totiž pracuje s pojmem poslední známá daň. pro představu, co se tím rozumí, proto uveďme vymezení z úpravy v již zrušeném zákoně o správě daní a poplatků. poslední známou daňovou povinností podle dřívější úpravy byla částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání, platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku. 30



1104–1106

nyní už budeme popisovat stanovení záloh podle zdp. záloha na daň se spravuje podle dř jako daň. za poslední známou daňovou povinnost pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období se považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti.

§ 38a odst. 1 ZDP

do poslední známé daňové povinnosti fyzické osoby se nezahrnují ostatní příjmy (§ 10 ZDP [¶1518]). zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

1104 § 38a odst. 1 ZDP

PřÍKLAD

zálohové období poplatníka, který podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 v neprodlouženém termínu do 1. 4. 2015, začíná v roce 2015 dnem 2. 4. 2015 a končí dnem 1. 4. 2016 (tj. posledním dnem lhůty pro podání přiznání za rok 2015).

při stanovení výše a periodicity záloh vychází poplatník z poslední známé daňové povinnosti: –

zálohy neplatí fyzické osoby, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 kč, a dále ani zůstavitel po své smrti [¶1090],

–

pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 kč, avšak nepřesáhla 150 000 kč, platí pololetní zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti, a to do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období, PřÍKLAD

zdaňovacím obdobím fyzické osoby je kalendářní rok. pokud jí dle přiznání za rok 2014, které podá v termínu do 1. 4. 2015, vyplyne daňová povinnost nad 30 000 kč a do 150 000 kč, bude platit zálohy v termínech do 15. 6. 2015 a do 15. 12. 2015.

–

pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 kč, platí se čtvrtletní zálohy na daň ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti, a to v termínech do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. PřÍKLAD

fyzická osoba, jejíž daňová povinnost dle přiznání za rok 2014 podaného do 1. 4. 2015 přesáhla 150 000 kč, bude platit zálohy do 15. 6. 2015, 15. 9. 2015, 15. 12. 2015 a 15. 3. 2016 (stejně jako v předchozích příkladech se i v tomto lhůty posouvají na nejbližší pracovní den, pokud 15. den připadne na sobotu, neděli či svátek).

31

1106 § 38a odst. 2, 3 a 4 ZDP


1108 § 38a odst. 5 ZDP


VýjImKA

Výjimky z uvedeného schématu jsou v případech, pokud je poplatníkův základ daně tvořen součtem dílčích základů daně a pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1264], [¶1266]), ze kterých měl plátce (jeho zaměstnavatel) povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h ZDP [¶1348]). pak: – pokud tento dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně, neplatí poplatník zálohy žádné, – pokud činí 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se určené zálohy (pololetní nebo čtvrtletní) v poloviční výši.

PřÍKLAD

poslední známá daňová povinnost fyzické osoby podle podaného přiznání byla 120 000 kč, přičemž základ daně byl složen z dílčího základu ze závislé činnosti (300 000 kč) a dílčího základu ze samostatné činnosti (700 000 kč). z výše poslední známé daňové povinnosti vyplývají pololetní zálohy. jelikož je ale podíl dílčího základu daně ze závislé činnosti ve výši 30 % (300 000 kč z 1 000 000 kč), budou se zálohy hradit v poloviční výši. V daném případě to znamená zálohu 24 000 kč (vypočteno jako 1/2 ze 40 % ze 120 000 kč).

§ 38a odst. 5 ZDP

poplatník není povinen platit zálohy také v případě, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností. takovou skutečnost však poplatník musí oznámit svému správci daně.

§ 38a odst. 9 ZDP

poplatník neplatí zálohy ani v případě, že má pouze příjmy ze závislé činnosti plynoucích z tuzemska. při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období (např. na základě dodatečného daňového přiznání) se zálohy do té doby splatné nemění.

§ 38a odst. 1 ZDP

po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku u fyzické osoby), za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň splatné v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

KAPItOLA 4

jak se daň vypočítá 4.1 Obecné schéma zdanění fyzické osoby 1108

Princip zdanění fyzických osob lze zjednodušeně popsat v následujícím grafickém schématu. 32


1108


příjmy

příjmy, které nejsou předmětem daně (viz § 3 odst. 4 zdp [¶1006], § 6 odst. 7 ZDP [¶1290])

příjmy, které jsou od daně osvobozené (viz § 4 a 4a ZDP [¶1018], § 6 odst. 9 ZDP [¶1312], § 10 odst. 3 ZDP [¶1596])

příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zdp (viz § 6 odst. 4 ZDP [¶1340], § 7 odst. 6 ZDP [¶1252], § 8 ZDP, § 10 odst. 8 ZDP v případě tuzemských zdrojů [¶1592])

příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozené

příjmy zdaňované podle jednotlivých dílčích základů daně

zVLáŠtní sazba daně [¶1340], [¶1252] a [¶1592])

d1

d2

d3

d4

d5

dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1272])

dílčí základ daně nebo ztráta ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146])

dílčí základ daně z kapitálového majetku (§ 8 ZDP [¶1444])

dílčí základ daně nebo ztráta z nájmu (§ 9 ZDP [¶1496])

dílčí základ daně z ostatních příjmů (§ 10 ZDP [¶1588]), který je tvořen dílčími základy daně podle § 10 odst. 1 písm. a) až o) a odst. 9 zdp

jednotlivé dílčí základy daně chápeme po úpravách s ohledem na specifika popsaná v § 5 a § 23 zdp [¶2160].

součet d2 + d3 + d4 + d5 je záporný

součet d2 + d3 + d4 + d5 je kladný

33


1108


je-li součet dílčích základů daně (daňových ztrát) záporný, jde o ztrátu, kterou si poplatník může uplatnit (§ 34 odst. 1 ZDP [¶2238]) nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích proti případnému kladnému součtu těchto dílčích základů

zákLadem daně je sOUČet VŠech díLČích zákLadů d1 + d2 + d3 + d4 + d5

zákLadem daně je pOUze případný zákLad daně d1

zákLad daně

snížení základu daně základ daně lze snížit pouze do nuly. popsaným snížením ztráty dosáhnout nelze.

i po snížení je daň s případným zvýšením o solidární zvýšení daně ≥ 0

o nezdanitelné částky uvedené v § 15 zdp mimo bezúplatně poskytnutých plnění [¶2184]

o bezúplatně poskytnutá plnění za podmínek a do výše určené v zdp (§ 15 odst. 1 ZDP [¶2222])

pokud je základ daně v daném období tvořen také kladným součtem dílčích základů daně (daňových ztrát) d2 + d3 + d4 + d5, lze až do výše tohoto kladného součtu uplatnit: e1

e2

daňovou ztrátu z předchozích let (§ 34 odst. 1 ZDP [¶2238]),

odčitatelné položky (§ 34 odst. 4 ZDP [¶2204]),

a to tak, že bude platit d2 + d3 + d4 + d5 ≥ e1 + e2

základ daně (po snížení) je větší než nula

34

základ daně (po snížení) je roven nule



daň se určí podle § 16 zdp [¶1110]

1110–1112

daň = 0

příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1272]) + dílčí základ daně (příp. minus ztráta) ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1150]) > 48násobek průměrné mzdy? anO vypočte se solidární zvýšení daně podle § 16a zdp [¶1114]

ne je daň po případném zvýšení o solidární zvýšení daně > 0 ? anO

ne

možnost snížení o slevy na dani či daň placenou v zahraničí pomocí nástrojů investičních pobídek (§ 35a a § 35b ZDP [¶2284])

o slevy na dani na poplatníka, jeho invaliditu nebo studium, na umístění dítěte anebo na manželku (§ 35ba ZDP [¶2308] a násl.)

o daňové zvýhodnění formou slevy na dani na vyživované děti (§ 35c a § 35d ZDP [¶2318])

o daň zaplacenou v zahraničí [¶2328]

ne i po snížení je daň s případným zvýšením o solidární zvýšení daně > 0 anO snížení o zálohy na daň zaplacené v tuzemsku [¶2350]; maximálně však snížení do 0 vratitelným přeplatkem

vyplacení daňového bonusu na vyživované děti v určitých případech (§ 35c a § 35d ZDP [¶2322])

vyplacení případného přeplatku na zálohách na daň

4.2 Daňové sazby 1110

Daň fyzické osoby se určí ze základu daně sníženého: – o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP [¶2184] a [¶2222]), – o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP [¶2204]) a případné daňové ztráty minulých let [¶2238], zaokrouhleného na celá sta kč dolů. daň je jednotná ve výši 15 %.

§ 16 ZDP

1112

Výsledná daň se zaokrouhlí na celé kč nahoru. V letech 2013 až 2015 musí fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti nebo z podnikání otestovat, zdali se jich netýká solidární zvýšení daně. 35

§ 146 odst. 1 DŘ § 16a ZDP


1114

1114


solidární zvýšení daně se určí z: – příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP [¶1264], [¶1266]), ale bez uvažování zvýšení o povinné pojistné, a – dílčího základu ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146], [¶1148]). pokud fyzická osoba dosáhne ze samostatné činnosti ztrátu, lze o ni (od roku 2014) ponížit pro účely tohoto testu příjmy ze závislé činnosti. součet těchto hodnot se porovná s 48násobkem průměrné mzdy určené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (§ 23b odst. 4 z. č. 589/1992 Sb.), a vše „navíc“ se zdaní 7% solidární daní. V roce 2015 porovnáváme uvedené příjmy s částkou 1 277 328 kč. PřÍKLAD

paní jonášová má v roce 2015 následující příjmy ke zdanění: – příjmy ze závislé činnosti (§ 6 zdp) 700 000 kč, a tomu odpovídající povinné pojistné je 238 000 kč, – ze samostatné činnosti (§ 7 zdp) byl dílčí základ daně 600 000 kč (příjmy po snížení odpovídající výdajům) a – z nájmu (§ 9 zdp) činil dílčí základ daně 150 000 kč. dále si může paní jonášová uplatnit 8 000 kč za hrazené pojistné na soukromé životní pojištění a slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 kč. Výpočet její daňové povinnosti se bude skládat z následujících kroků: – určení základu daně (po snížení o odčitatelnou položku): 700 000 + 238 000 + + 600 000 + 150 000 – 8 000 = 1 680 000 kč, – jednotná daň bude 15 % z 1 680 000 = 252 000 kč, – test solidárního zvýšení daně: 700 000 + 600 000 – 1 277 328 = 22 672 > 0, tudíž se bude solidární zvýšení daně počítat, – solidární daň bude 7 % z 22 672 = 1 587,04 ≈ 1 588 kč (zaokrouhlení na koruny nahoru se provede podle obecného pravidla v § 146 odst. 1 dř), – výsledná daň po zvýšení o solidární daň a snížení o slevu na dani bude 252 000 + + 1 588 – 24 840 = 228 748 kč. paní jonášová zaplatí v roce 2015 na dani celkem 228 748 kč.

Výslednou daň (po zvýšení o solidární zvýšení daně) lze snížit za určitých podmínek: –

u podnikajících fyzických osob o slevu při poskytnutí investiční pobídky (§ 35a a 35b ZDP [¶2284]) nebo o slevu na zaměstnance se sníženou pracovní schopností (§ 35a a 35b ZDP [¶2268]),

–

o slevy na dani na poplatníka (§ 35ba odst. 1 ZDP [¶2308]), příp.

–

pomocí daňového zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP [¶2318]). PřÍKLAD

příjem fyzické osoby-studenta z nájmu nemovitého majetku (rodinného domku po své babičce) byl v roce 2015 po odpočtu souvisejících nákladů 250 000 kč. dále uhradil 2 310 kč na úrocích z úvěru na bytové potřeby (splacení členského podílu v družstvu, spojeného s právem užívání bytu, ve kterém bydlí). Výpočet daně bude následující: – základ daně (příjmy podle § 9 zdp snížené o související výdaje) 250 000 kč – uhrazené úroky na bytové potřeby (§ 15 odst. 3 ZDP) 2 310 kč

36



– – – – – –

snížený základ daně zaokrouhlení na celé 100 kč dolů 15% daň (247 600 × 0,15) základní sleva na poplatníka sleva na studenta daň k zaplacení

1116–1118

247 690 kč 247 600 kč 37 140 kč 24 840 kč 4 020 kč 8 280 kč

4.3 Zvláštní sazba daně V některých případech nejsou příjmy fyzických osob zdaněny jednotnou sazbou daně (§ 16 ZDP [¶1110]), s případnou aplikací solidárního zvýšení daně (§ 16a ZDP [¶1114]), ale aplikuje se na ně tzv. zvláštní sazba daně.

§ 36 ZDP

1116

takto jsou zdaněny např.: –

příjem ze závislé činnosti na dohodu o provedení práce [¶1434] do 10 000 kč od tuzemského zaměstnavatele, kterému zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani (§ 6 odst. 4 ZDP [¶1340]),

–

příjem autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize do 10 000 kč (§ 7 odst. 6 ZDP [¶1252]),

–

většina příjmů z kapitálového majetku [¶1458] a

–

rovněž podstatná část ostatních příjmů [¶1592].

zvláštní sazba daně činí: –

15 % ve většině případů, kromě

–

5 % sazby, která je aplikována na příjmy z úplat u finančního leasingu, které plynou nerezidentovi v České republice, a

–

35 % sazby, která je aplikována na příjmy plynoucí rezidentům z daňových rájů podle § 36 odst. 1 písm. a) a b) zdp (např. podíly na zisku, licenční poplatky, úroky, příjmy ze služeb a z nezávislých činností ze zdrojů na území České republiky).

Označení rezident z daňových rájů používáme jako označení pro fyzickou nebo právnickou osobu, která: – není rezidentem v České republice ani – není rezidentem v jiném členském státu eU nebo dalším státu tvořícím ehp a ani – není rezidentem třetího státu nebo jurisdikce, se kterými má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou: – smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, – mezinárodní smlouvu nebo – dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů nebo – není rezidentem třetího státu nebo jurisdikce, které jsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy (závazné pro Českou republiku) obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů. zdanění zvláštní sazbou daně se také liší od základního způsobu zdanění [¶1110] tím, že daň sráží plátce a že sražená daň je konečná (až na výjimku zmíněnou v § 36 odst. 7 a 8 ZDP). 37



1120–1122 § 38d odst. 1 a 2 ZDP


srážku provádí plátce většinou při výplatě, poukázání nebo připsání ve prospěch poplatníka, u vybraných příjmů pak nejpozději v den, kdy o závazku účtuje. sraženou daň je třeba odvést do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byl plátce povinen srážku provést. PřÍKLAD

zaměstnavatel zúčtoval za červenec 2015 svému zaměstnanci (který nepodepsal prohlášení) odměnu na základě dohody o provedení práce ve výši 3 000 kč. zaměstnavatel zaúčtuje k 31. 7. 2015 předpis nároku zaměstnance (3 000 kč), který poníží o srážkovou daň (450 kč). zbytek (2 550 kč) vyplatí zaměstnanci na začátku srpna (v rámci výplatního termínu) a částku sražené daně (450 kč) odvede nejpozději do 31. 8. 2015 na účet správce daně.

§ 38d odst. 3 ZDP

povinností plátce je informovat správce daně: –

o sražené dani zahraničním subjektům (s výjimkou případů podle § 6 odst. 4 zdp [¶1340]), a to podáním hlášení o dani z příjmů vybírané srážkou (podává se současně s odvodem sražené daně, tj. nejpozději do konce následujícího měsíce poté, co vznikla povinnost daň srazit), a

–

o úhrnu částek sražených za zdaňovací období, a to podáním vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (termín podávání viz [¶1420], vzor vyplnění viz [¶2896]).

1120

KAPItOLA 5

Kontrola ze strany správce daně 5.1 Kontrola, lhůty pro doměření 1122

předmětem daňové kontroly jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. kontrola může probíhat přímo u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. daňová kontrola by neměla daňový subjekt příliš zatěžovat, zákon hovoří o rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle správy daní.

§ 85 odst. 1 DŘ

P O Z N á mKA

Opakovanou daňovou kontrolu (jež se týká skutečností, které již byly kontrolovány) je možné provést pouze tehdy, pokud: – správce daně zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v původní daňové kontrole a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanovené daně nebo tvrzení daňového subjektu, anebo – pokud daňový subjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení. 38



1124

Opakovaná daňová kontrola však může být pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem (důkazům), resp. změně dosavadního tvrzení daňového subjektu.

ke kontrole tvrzení daňového subjektu může správce daně přikročit nejdříve poté, co uplyne lhůta k podání tohoto tvrzení, a to ať již bylo podáno, nebo mělo být a nebylo. Omezení z druhé strany je dáno lhůtami, kdy lze vyměřit nebo doměřit daň anebo přiznat nárok na daňový odpočet: a) v obecné rovině lhůtou pro stanovení daně (§ 148 DŘ), b) speciálním ustanovením pro daň z příjmů (§ 38r ZDP, [¶1126], [¶1128], [¶1130]), c) v případě podávání dodatečného daňového tvrzení na nižší povinnost z důvodu odvolání daru lhůtou v § 38u zdp. počítání lhůt viz § 33 dř [¶1020]. Lhůta pro stanovení daně je postavena na principu označovaném též jako „0 + 3“. daň totiž nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí tři roky, počítá se však až dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.

1124 § 148 odst. 1 DŘ

PřÍKLAD

např. u daňových přiznání k dani z příjmů podávaných ve lhůtě tři měsíce po skončení kalendářního roku, tak bude skutečná lhůta pro doměření tři a čtvrt roku.

Opětovné nastartování tříleté lhůty nastane ode dne, kdy dojde k zahájení daňové kontroly [¶1122], k podání řádného daňového tvrzení anebo je daňovému subjektu oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení. mimoto se lhůta prodlužuje o jeden rok v případech, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k: – podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně, – oznámení rozhodnutí o stanovení daně, – zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku, anebo oznámení rozhodnutí o těchto prostředcích, nebo – oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně. tyto obecné lhůty mohou konkrétní daňové zákony upravit (prodloužit) tak, jak to dále uvedeme pro daň z příjmů podle § 38r zdp [¶1126] a násl. PřÍKLAD

daň z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2014 (podávajících přiznání v tříměsíční lhůtě) lze stanovit pouze do 3. 4. 2018. Vyplývá to z faktu, že skutečností určující počátek lhůty je 1. 4. 2015 (poslední den pro podání přiznání za rok 2015). běh lhůty tak započne 2. 4. 2015 a tříletá lhůta tak končí 3. 4. 2018 (neboť 2. 4. 2018 je svátek – Velikonoční pondělí) [¶1020].

39

§ 148 odst. 2 DŘ


1126–1132

1126 § 38r odst. 1 ZDP

1128 § 38r odst. 2 ZDP


V případě poskytnutí slevy na dani formou investičních pobídek (§ 35a nebo 35b ZDP [¶2284]) se prodlužuje lhůta pro vyměření: – jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, – tak pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, a končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani. O vykázanou daňovou ztrátu nebo její část je možné snížit základ daně až v pěti následujících zdaňovacích obdobích [¶2238]. Lhůta pro vyměření: – jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, – tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. PřÍKLAD

pokud fyzická osoba vykáže za kalendářní rok 2015 ztrátu (je přípustné pouze u příjmů ze samostatné činnosti nebo u příjmů z nájmu), může ji uplatnit v letech 2016 až 2020. Lhůta pro vyměření za rok 2015 bude v důsledku toho končit současně se lhůtou pro vyměření či doměření daně za kalendářní rok 2020.

1130 § 38r odst. 3 ZDP

Lhůta pro doměření daně při nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty u finančního leasingu jako výdaje (§ 21d ZDP, § 24 odst. 4 ZDP [¶2836]) počíná běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek. PřÍKLAD

jednou z podmínek pro daňovou účinnost úplaty u finančního leasingu je u fyzických osob zahrnutí odkoupeného majetku po ukončení finančního leasingu do obchodního majetku poplatníka. to lze ověřit až z přiznání za zdaňovací období, kdy měl být odkoupený majetek zařazen do obchodního majetku. pokud např. leasing probíhal od června 2014 do května 2017, lhůta pro doměření daně za rok 2014 z důvodů ověření plnění podmínek pro úplatu z finančního leasingu uplyne až současně se lhůtou pro vyměření či doměření daně za kalendářní rok 2017, v němž měl být odkoupený majetek zařazen do obchodního majetku poplatníka-fyzické osoby.

§ 38r odst. 4 ZDP

Od roku 2015 pamatuje zákon i na případ, kdy se nezdanil příjem při pokračování v činnosti zemědělského podnikatele [§ 3 odst. 4 písm. f) ZDP, [¶1006]].

1132

jaká je tedy maximální lhůta pro stanovení daně? Obecná lhůta je omezena 10 lety od počátku lhůty.

§ 148 odst. 5 DŘ

PřÍKLAD

V rozebíraném příkladu daňového přiznání za rok 2014, podávaném do 1. 4. 2015, bude maximální lhůta pro stanovení daně do 2. 4. 2025.

40



1134–1144

5.2 Vybrané sankce ze strany správce daně 1134

sankce ze strany správce daně jsou popsány v dř. jsou to mj. dále rozebírané: – úrok z prodlení, – penále a – pokuta za opožděné tvrzení daně.

POZNámKA

správce daně je také oprávněn k udělování a výběru pokut podle § 37 zÚ, které se však týkají pouze účetních jednotek (poplatníků vedoucích účetnictví).

nezaplatíme-li splatnou částku daně nebo i předepsaných záloh na daň nejpozději v den jejich splatnosti, jsme v prodlení a můžeme očekávat ze strany správce daně sankci v podobě aplikace úroku z prodlení. Úrok z prodlení se vypočítá za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

§ 252 odst. 1 DŘ

1136 1138 § 252 odst. 2 DŘ

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Čnb, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. PřÍKLAD

dvoutýdenní repo sazba Čnb byla k 1. 1. 2015 ve výši 0,05 % p.a. proto úrok z prodlení z každé pozdní platby v prvním pololetí roku 2015 bude 14,05 % p.a.

povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani (a navíc se od roku 2015 při výpočtu nezohlední případné vyšší odčitatelné položky podle § 34 zdp, pokud by byly z moci úřední dodatečně uplatněny), vznikne daňovému subjektu ve výši: – 20 %, je-li daň zvyšována, – 20 %, je-li snižován odpočet daně, nebo – 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

§ 251 DŘ, § 38p ZDP

pokud je ale doměřována daň podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká. Pokuta za opožděné dodání daňového tvrzení bude uložena daňovému subjektu, pokud podá daňové tvrzení (přiznání, hlášení či vyúčtování, a to ať už řádné nebo dodatečné) pozdě (zpoždění delší než pět pracovních dnů) anebo vůbec. pokuta se vyměří ve výši: –

0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

–

0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

–

0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. 41

1144 § 250 DŘ


1144


Obdobně bude sankcionován i plátce daně [¶1032], nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě (se zpožděním opět delším než pět pracovních dnů). pokuta bude činit 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést. ať už se jedná o poplatníka nebo plátce, pro stanovení pokuty platí ještě následující pravidla:

§ 250 odst. 7 DŘ

§ 38o ZDP

–

pokuta se neudělí, pokud by její výše byla menší než 200 kč, ale

–

v případě, kdy nebylo daňové tvrzení či dodatečné daňové tvrzení podáno vůbec, pak se uplatí maximální výše pokuty (ta může dosáhnout až 300 000 kč), minimálně však musí uhradit 500 kč.

Výše pokuty za opožděné tvrzení daně bude poloviční, pokud: –

daňový subjekt podá požadované daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a

–

v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení.

a od roku 2015 dokonce platí, že v případě, kdy je opožděně podáváno přiznání k dani z příjmů fyzických osob, sníží se pokuta na desetinu za předpokladu, že je část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých zaměstnavatel sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně.

42


da ň z p ř í j m ů O s V Č

1145–1148

DÍL 2

Daň z příjmů OsVČ KAPItOLA 1

Obecné principy stanovení základu daně z příjmů OsVČ 1.1 Rozdělení příjmů OsVČ 1145

Dílčí základ osob samostatně výdělečně činných (OsVČ) je upraven v § 7 zdp. zahrnuje se do něho příjem ze samostatné činnosti, rozdělovaný na podnikání [¶1146] a jinou samostatnou výdělečnou činnost [¶1148].

§ 7 odst. 1 a 2 ZDP

1. Příjmy z podnikání jsou: a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, když podnikání v této oblasti upravuje § 2e z. č. 252/1997 sb., o zemědělství, b) příjem ze živnosti, tj. podnikání na základě Žz, c) příjem z jiného podnikání neuvedeného pod a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (např. činnost auditorů, daňových poradců, advokátů apod.), d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. 2. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří mezi příjmy ze závislé činnosti, jsou: a) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému (z. č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích), a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (§ 4 odst. 4 ZDP [¶1034]), c) příjem z výkonu nezávislého povolání (např. příjem tlumočníka nebo i činnost svěřenského správce svěřenského fondu [¶1612], bude-li tento správce fyzickou osobou). Výčet jednotlivých možností v rozdělení na podnikání (§ 7 odst. 1 ZDP) a na jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7 odst. 2 ZDP) jsme uvedli v členění podle jednotlivých ustanovení zákona, neboť určení dílčího základu má pro určité činnosti jistá specifika, např.: –

ustanovení o možnosti stanovení daňového základu paušální částkou (§ 7a ZDP [¶1186]) nebo 43

1146 § 7 odst. 1 ZDP

1148 § 7 odst. 2 ZDP


1150–1154


–

ustanovení o možnosti rozdělení příjmu na spolupracující osobu (§ 13 ZDP [¶1226]), které nelze aplikovat na podíly na zisku společníků v. o. s. a komplementářů k. s.,

–

rozdílná možnost uplatnění nákladů procentem z příjmů (§ 7 odst. 7 ZDP [¶1200]),

–

speciální úprava pro vybrané příjmy autorů do 10 000 kč (§ 7 odst. 6 ZDP [¶1252]) apod.

1.2 Princip stanovení základu daně z příjmů OsVČ 1150 § 7 odst. 3 ZDP

Základ daně z příjmů OsVČ (dílčí základ daně ze samostatné činnosti) je tvořen příjmy z činností uvedených v předchozí kapitole (§ 7 odst. 1 a 2 ZDP [¶1146], [¶1148]). příjmy ze samostatné činnosti je možné snížit o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výdaje lze uplatnit několika způsoby: – na základě účetnictví (ZÚ, PVZÚ [¶1156]), kdy se použijí ustanovení § 23 až 33 zdp ([¶1840] a násl.), – na základě daňové evidence (§ 7b ZDP [¶1174]), kdy se rovněž použijí ustanovení § 23 až 33 zdp ([¶1840] a násl.), – procentem z příjmů (§ 7 odst. 7 ZDP [¶1200]); uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů lze i v případě, že poplatník vede účetnictví. poplatník však může mít pro příjmy ze samostatné činnosti stanovenu daň paušální částkou (§ 7a ZDP [¶1186]) a v takovém případě se po dohodě se správcem daně vychází z předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů. P O Z N á mKA

1152

fyzická osoba může změnit způsob uplatňování výdajů k příjmům ze samostatné činnosti. jediným omezením je v současné době ustanovení zÚ, které ukládá povinnost účtovat alespoň pět po sobě jdoucích účetních období. změna způsobu vykazování výdajů však může přinést určité povinnosti ještě pro zdaňovací období, které předchází změně [blíže v § 23 odst. 8 písm. b) ZDP]. při přechodu z účtování na daňovou evidenci postupuje poplatník podle přílohy č. 2 zdp [¶1184]; pokud z daňové evidence přechází na účtování, řídí se ustanovením přílohy č. 3 zdp [¶1166].

Výdaje se neuplatňují oproti příjmům společníků v. o. s. a komplementářů k. s. na zisku, neboť tyto příjmy se už rozdělují ponížené o výdaje [¶1242], [¶1248]. VýjImKA

1154

Příjmy nerezidentů, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně příjmy ze samostatné činnosti, které plynou fyzickým osobám-nerezidentům v České republice (§ 2 odst. 3 zdp [¶1030]), jako např. příjmy: – ze služeb s výjimkou provádění stavebně-montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicích a zprostředkovatelských činností a obdobných činností poskytovaných na území České republiky [§ 22 odst. 1 písm. c) ZDP],

§ 36 ZDP

44



1156

–

z nezávislé činnosti (např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí) vykonávané na území České republiky [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 1 ZDP], nebo – z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2 ZDP], nebo – z úhrad od tuzemských rezidentů, případně od stálých provozoven poplatníků nerezidentů v České republice z náhrad za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobnětechnických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how), nebo náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 1 a 2 ZDP], budou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně [§ 36 odst. 1 písm. a) ZDP] ve výši 15 % (příp. 35 %, jedná-li se o rezidenty z daňových rájů [¶1118]). § 36 odst. 8 ZDP

pokud je nerezidentem fyzická osoba z jiného členského státu eU nebo dalších států, které tvoří evropský hospodářský prostor, může zahrnout uvedené příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně do daňového přiznání v Čr, a započíst tak sraženou daň na jejich celkovou daňovou povinnost. navíc pokud by nebylo možné sraženou daň započítat z důvodu, že daňová povinnost z příjmů ze zdrojů na území Čr byla nulová, anebo byla vykázána daňová ztráta, vznikne nerezidentovi vratitelný přeplatek. další výjimka pro příjmy autorů viz [¶1252].

dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti se zahrne do celkového daňového základu fyzické osoby a rovněž se zohledňuje pro případné solidární zvýšení daně [¶1114]. blíže viz obecné schéma zdanění [¶1108].

§ 7 odst. 6 ZDP

KAPItOLA 2

Vedení účetnictví 2.1 Koho se vedení účetnictví týká jednou z možností jak evidovat příjmy a výdaje v rámci samostatné činnosti je vést účetnictví. Povinnost k vedení účetnictví se týká následujících fyzických osob: 1. které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, 2. zahraniční fyzické osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, 3. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zdph včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 kč, a to od prvního dne kalendářního roku, 4. ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, tedy osoby vedoucí účetnictví dobrovolně, 45

§ 1 odst. 2 ZÚ

1156


1158–1162


5. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti (bez právní osobnosti [¶1208], viz § 2716 a násl. NOZ), pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou vedoucí účetnictví z důvodů uvedených v předchozím, 6. ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. body 3 až 6 platí i pro zahraniční fyzické osoby [¶1030]. § 4 ZÚ

1158

i když je výčet osob, kterých se povinnost k vedení účetnictví týká, poměrně přehledný, složitějším bývá určení okamžiku, od kdy taková osoba začne povinně účtovat. zákon totiž poměrně komplikovaně: – nejprve určí, kdy se daný subjekt (právnická či fyzická osoba) stane účetní jednotkou, tj. osobou, na kterou se vztahují ustanovení zÚ, – a teprve v návaznosti na důvod, pro který se daný subjekt stane účetní jednotkou, zákon samostatně definuje okamžik zahájení vedení účetnictví. PřÍKLAD

§ 4 odst. 3 ZÚ

§ 4a ZDPH

1160

nechť podnikající fyzická osoba překročí v roce 2014 obrat 25 000 000 kč. takový podnikatel se stává účetní jednotkou od 1. 1. 2015, ale povinnost vést účetnictví má až od 1. 1. 2016.

V případě, kdy je rozhodujícím kritériem pro to, zda fyzická osoba povede účetnictví, její obrat, odkazuje zákon o účetnictví na ustanovení zdph. Obratem se rozumí souhrn úplat bez dph, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění (tj. dodání zboží a poskytnutí služby), s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za: –

zdanitelné plnění,

–

plnění osvobozené od dph s nárokem na odpočet daně, nebo

–

plnění osvobozené od dph bez nároku na odpočet daně, ale pro účely dph pouze v případě pojišťovacích, penzijních a finančních činností a nájmu a dodání vybraných nemovitých věcí (§ 54 až 56a ZDPH), a to za předpokladu, že nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně (pro účely zÚ se však zahrnou všechna osvobozená plnění bez nároku na odpočet).

do obratu se podle zdph nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku (vymezeného v zdp), odpisovaného nehmotného majetku (§ 32a ZDP) a pozemků, o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci. do obratu osoby povinné k dani, která je společníkem společnosti bez právní osobnosti [¶1208], v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, se zahrnuje obrat dosahovaný – touto osobou samostatně mimo společnost a – celou společností.

1162 § 4 odst. 7 ZÚ

zákon o účetnictví umožňuje i tzv. dobrovolné vedení účetnictví. to znamená, že fyzická osoba může na účtování přejít i dobrovolně. pozor však na to, že účetní jednotky (s výjimkou ukončení činnosti) musí vést účetnictví nejméně v pěti účetních obdobích po sobě jdoucích. pokud se fyzická osoba rozhodne vést účetnictví, činí tak (vyjma případů zahájení podnikání) vždy od počátku účetního období (kterým je zpravidla kalendářní rok, 46



1164–1166

v případě podnikatele s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství nebo ze živnosti lze přejít po oznámení správci daně i na účtování v hospodářském roce). Účtování v hospodářském roce může být pro fyzickou osobu i zajímavou metodou k určité daňové optimalizaci daňové povinnosti, neboť výsledek hospodaření za hospodářský rok vstupuje do dílčího základu daně ze samostatné činnosti až v kalendářním roce, do kterého spadá poslední den hospodářského roku (např. výsledek hospodaření za hospodářský rok od 1. 2. 2015 do 31. 1. 2016 se zdaní až v přiznání za kalendářní rok 2016). V případech, kdy se realizuje přechod z procentních výdajů na vedení účetnictví, a to ať v rámci samostatné činnosti (§ 7 odst. 7 ZDP [¶1200]) nebo v rámci nájmu (§ 9 odst. 4 ZDP [¶1508]), je potřeba rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo, upravit o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zdp [¶1916]).

§ 7 odst. 12 ZDP

1164 § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP

tyto úpravy se týkají zdaňovacího období předcházejícího tomu, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. to může vést k povinnosti podat dodatečné daňové přiznání za toto předcházející období. zákon však říká, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. PřÍKLAD

předpokládejme, že fyzická osoba vykazovala v roce 2014 výdaje u příjmů z podnikání na základě živnostenského zákona (neřemeslná živnost) procentem z příjmů [¶1200]. nechť se tato osoba rozhodne přejít od roku 2015 na vedení účetnictví. k 1. 1. 2015 neeviduje žádné dluhy ani zálohy (ať již přijaté nebo poskytnuté) a nemá ani žádnou skladovou zásobu. eviduje však pohledávku (před splatností) za prodej zboží ve výši 20 000 kč. podle v předchozím uvedené úpravy má povinnost upravit základ daně za rok 2014 o hodnotu pohledávek, tj. zvýšit svůj základ daně o 20 000 kč. pokud podnikatel podá dodatečné daňové přiznání za rok 2014 (na vyšší daňovou povinnost o 3 000 kč) do 1. 4. 2016 a ve stejném termínu tuto daň uhradí, nebude ze strany správce daně nijak postižen (1. 4. 2016 je termín pro podání řádného přiznání za rok 2015 [¶1080]).

Přechod z vedení daňové evidence na vedení účetnictví se řídí postupem uvedeným v příloze č. 3 zdp. V období, ve kterém bylo zahájeno účtování, se: –

základ daně zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [to se netýká pohledávek, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y) zdp [¶1916]],

–

základ daně se sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

U plátce daně z přidané hodnoty se rozumí hodnotou závazku hodnota bez dph, pokud byl uplatněn odpočet dph, a hodnotou pohledávky hodnota bez dph, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. 47

1166 § 5 odst. 8 ZDP


1168


stejným způsobem se poustupuje i v případě přechodu z vykazování příjmů a výdajů u nájmu podle § 9 odst. 6 zdp [¶1504] na vedení účetnictví. § 23 odst. 14 ZDP

popsaný dopad při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví lze zmírnit, a to tak, že lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně: – buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví, – nebo postupně po devět následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví. P O Z N á mKA

postupně neznamená rovnoměrně, proto máme-li takto zdanit zásoby ve výši 90 000 kč, neznamená to zvyšovat základ daně 9 × o částku 10 000 kč, ale přípustná je i varianta se zvýšením základu daně 8 × o částku 5 kč a naposledy o 89 960 kč, nebo i jiná, ještě výhodnější. poplatník si tak alespoň částečně může zdanění rozplánovat a optimalizovat svou daňovou povinnost.

O výhodu rozložení dodanění až do devíti následujících zdaňovacích období podnikatel přijde, pokud: – ukončí nebo přeruší činnost, nebo – ukončí vedení účetnictví, nebo – vloží pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace, anebo – změní způsob uplatňování výdajů na výdaje procentem z příjmů [¶1200]. V období porušení podmínek bude pak muset zbylou část zásob a pohledávek zahrnout do základu daně. zmíněné ustanovení § 23 odst. 14 zdp se týká pouze poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti, netýká se tedy příjmů z nájmu (§ 9 ZDP [¶1470]). i přesto, že poplatník vede účetnictví (ať již povinně nebo dobrovolně), může při stanovení dílčího základu za příjmy ze samostatné činnosti v rámci daňového přiznání vykázat výdaje procentem [¶1200] a násl., případně po splnění dalších podmínek mít daň stanovenou paušální částkou (§ 7a ZDP [¶1186] a násl.).

2.2 Odkazy na zákonné normy, které je nutno dodržet 1168

hlavním předpisem pro vedení účetnictví je z. č. 563/1991 sb., o účetnictví. ten definuje základní pojmy a upravuje základní účetní zásady, metody a pravidla.

ZÚ

PVZÚ

k provedení některých ustanovení zÚ je pověřeno vydat vyhlášky ministerstvo financí. základní vyhláškou je pVzÚ. speciální prováděcí vyhlášky byly vydány pro banky, pojišťovny, pro neziskový sektor či pro územní samosprávné celky a organizační složky státu. za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami zajišťuje ministerstvo financí tvorbu a vydávání Českých účetních standardů (jsou zveřejňovány ve finančním zpravodaji). pro podnikatele se aplikují účetní standardy č. 001 až 009 a 011 až 023. 48



1170–1172

1170

Účetnictví lze vést v tzv. zjednodušeném rozsahu, který lze u fyzických osob použít, pokud nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem. takové účetní jednotky: –

sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis (např. zákon o rozpočtových pravidlech) členění podrobnější,

–

mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,

–

nepoužijí ustanovení zÚ týkající se účetních rezerv a účetních opravných položek, zachycují pouze daňové rezervy a daňově účinné opravné položky,

–

nepoužijí ustanovení o ocenění reálnou hodnotou (§ 27 ZÚ),

–

nemusejí rozvádět zápisy v knihách analytických účtů a v knihách podrozvahových účtů.

§ 13a ZÚ

KAPItOLA 3

Daňová evidence 3.1 Koho se daňová evidence týká jednou z možností fyzické osoby jak evidovat příjmy a výdaje v rámci samostatné činnosti je vést tzv. daňovou evidenci. tato evidence od 1. 1. 2004 nahradila jednoduché účetnictví.

§ 7b ZDP

POZNámKA

Daňová evidence se týká pouze fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP [¶1146], [¶1148]), netýká se a nelze ji tedy použít např. pro evidování příjmů a výdajů u nepodnikatelského nájmu vlastníků nemovité věci zahrnovaného do základu daně (§ 9 ZDP [¶1470]).

Vedení daňové evidence využije zejména takový poplatník, který nevede účetnictví (ať už povinně [¶1156] nebo dobrovolně [¶1162]), a chce vykazovat skutečné výdaje, v návaznosti na možnosti dané ustanoveními § 23 až 33 zdp ([¶1840] a násl.). poplatník vedoucí daňovou evidenci může při stanovení dílčího základu za příjmy ze samostatné činnosti také přejít na uplatňování výdajů procentem [¶1200] (v takovém případě ale dojde k ukončení vedení daňové evidence), případně mít daň stanovenou paušální částkou (§ 7a ZDP [¶1186]).

49

1172


1174–1180


3.2 Základní principy 1174

Daňová evidence je vymezena jako evidence pro účely stanovení základu daně z příjmů ze samostatné činnosti, která obsahuje údaje o: – příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, – majetku (tj. i pohledávkách) a dluzích.

§ 7b odst. 1 ZDP

§ 7b odst. 2 a 3 ZDP

1176

V obsahovém vymezení složek majetku v daňové evidenci se zdp odkazuje na účetní předpisy (§ 6 až 9 PVZÚ), ale obsahuje i vlastní vymezení ocenění majetku a dluhů: 1. hmotný majetek oceňuje podle § 29 zdp [¶2452],

§ 5 odst. 9 ZDP

2. pohledávky – jmenovitou hodnotou, – pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením, – cenou určenou podle zOm ke dni nabytí majetku u pohledávky nabyté bezúplatně, P O Z N á mKA

U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši dph, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.

3. ostatní majetek se oceňuje – pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, P O Z N á mKA

1178

Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související [viz § 25 odst. 4 písm. a) ZÚ, § 47 odst. 1 PVZÚ].

–

vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii,

P O Z N á mKA

1180

Vlastními náklady se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami [viz § 25 odst. 4 písm. c) a d) ZÚ].

–

cenou určenou podle zOm ke dni nabytí majetku bezúplatně,

4. dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou, 5. peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. § 7b odst. 3 ZDP

další pravidla pro ocenění už jsou specifikována přímo v zdp. pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (viz § 26 ZDP [¶2418]), ale bez stavby zřízené na pozemku. 50



1182

do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního leasingu (§ 21d ZDP [¶2836]) se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené uživatelem. V případě úplatného pořízení majetku a dluhů za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zOm, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. PřÍKLAD

podnikatel nakoupil sklad včetně pozemku za částku 11 000 000 kč. Ve smlouvě nebyla určena cena zvlášť pro sklad a zvlášť pro pozemek. na základě znaleckého posudku vypracovaného podle zOm byla stanovena cena skladu 7 000 000 kč a cena pozemku (bez stavby skladu) 3 000 000 kč. pořizovací cenou majetku při zavedení do daňové evidence bude částka 7 700 000 kč pro sklad a 3 300 000 kč pro pozemek, tedy kupní cena rozdělená v poměru dle znaleckého posudku, tedy 70 % na sklad a 30 % pro pozemek.

V případě záporného rozdílu mezi pořizovací cenou a oceněním majetku podle zákona o oceňování majetku, zvýšeným o hodnotou peněz, cenin a pohledávek (vč. dph), a sníženým o hodnotu dluhů (které se nepřeceňují), se postupuje jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu – rozdíl se rozpouští do příjmů po dobu 180 měsíců (§ 23 odst. 15 ZDP [¶2418]). PřÍKLAD

pokud jsou v ceně 11 000 000 kč z předchozího příkladu kromě skladu a pozemku i pohledávky v hodnotě 1 200 000 kč, tj. platí, že 11 000 000 kč – (7 000 000 + + 3 000 000 + 1 200 000) = –200 000 < 0, zahrne se do majetku sklad za 7 000 000 kč, pozemek za 3 000 000 kč, pohledávky 1 200 000 kč a rozdíl 200 000 kč se bude uplatňovat po dobu 180 měsíců jako příjem podléhající dani.

poplatníci vedoucí daňovou evidenci musí provést inventarizaci, tj. zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů, k poslednímu dni zdaňovacího období. musí o tom vyhotovit zápis a upravit základ daně o případné zjištěné rozdíly.

1182 § 7b odst. 4 ZDP

PřÍKLAD

zjistí-li podnikatel inventarizací manko na zásobách zboží v maloobchodní prodejně v hodnotě 10 000 kč a nejedná-li se o částku do výše stanoveného limitu ztratného v maloobchodním prodeji, zvýší o tuto částku svůj daňový základ (např. snížením daňového výdaje na pořízení zboží).

daňovou evidenci je třeba uschovávat za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně [¶1124] a násl.

51

§ 7b odst. 5 ZDP


1184


3.3 Problematika přechodu na daňovou evidenci 1184

při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci je nutné postupovat v souladu s přílohou č. 2 zdp: 1. pohledávky a dluhy za kalendářní rok, v němž poplatník vedl účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním roce, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, v němž poplatník vede daňovou evidenci, a to: – dluhy zvýší základ daně, – pohledávky sníží základ daně. VýjImKA

tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

P O Z N á mKA

postup umožněný přílohou zabraňuje v případě pohledávek dvojímu zdanění, u dluhů naopak dvojímu uplatnění v nákladech.

2. stav zásob a cenin za kalendářní rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním roce, v němž poplatník vede daňovou evidenci. 3. zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy (např. 381-náklady příštích období, 385-příjmy příštích období) a poskytnuté zálohy (s výjimkou úplaty při finančním leasingu [¶2836] a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26) základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. 4. zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy (např. 383-Výdaje příštích období, 384-Výnosy příštích období a 389-dohadná položka pasivní) a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. 5. zůstatky účtů daňových opravných položek k pohledávkám [¶1900] základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. 6. zůstatky dohadných účtů pasivních (např. 389-dohadná položka pasivní) základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. 7. zůstatky dohadných účtů aktivních (např. 388-dohadná položka aktivní) základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. přestat vést účetnictví nemohou osoby, které vedou účetnictví povinně, a dále takové osoby, u nichž není splněna podmínka vedení účetnictví minimálně po dobu pěti účetních období. Obdobně se postupuje také při přechodu z vedení účetnictví na evidenci příjmů a výdajů podle § 9 odst. 6 zdp [¶1504] u poplatníků s příjmy z nájmu [¶1470]. 52



1186

KAPItOLA 4

Daň stanovená paušální částkou 4.1 Koho se daň stanovená paušální částkou týká 1186

stanovení daně paušální částkou znamená speciální možnost zjednodušeného zdaňování příjmů.

§ 7a odst. 1 ZDP

tato možnost se za přísně vymezených podmínek tedy týká pouze podnikatelů s příjmy: a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, podnikajících na základě § 2e z. č. 252/1997 sb., o zemědělství, b) ze živnosti, tj. podnikání na základě Žz, c) z jiného podnikání než ad a) a b) (např. auditorů, daňových poradců, advokátů apod.). pouze v tomto speciálním případě se do daných příjmů zahrnou i úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek banky, která účet vede, určen k podnikání poplatníka. při jiném způsobu zdanění příjmů podnikatele je takový příjem zahrnován do příjmů z kapitálového majetku [§ 8 odst. 1 písm. g) ZDP [¶1444]]. podmínky, za nichž může stanovit správce daně podnikateli daň paušální částkou, jsou mimo výše uvedených také tyto: –

podnikatel nemá (kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně) příjmy z podílů na zisku jako společník v. o. s. nebo komplementář k. s., ani příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 odst. 2 ZDP [¶1148]),

–

provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob – výjimku lze připustit pouze, je-li spolupracující osobou jeho manželka, která také požádá o stanovení daně paušální částkou (§ 7a odst. 2 ZDP),

–

roční výše z těchto příjmů v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 kč,

–

podnikatel není společníkem sdruženým ve společnosti bez právní osobnosti (§ 2716 a násl. NOZ [¶1208]),

–

nemůže účtovat v hospodářském roce.

4.2 Způsob podání žádosti Žádost o stanovení daně paušální částkou musí podnikatel podat svému místně příslušnému správci daně nejpozději do 31. 1. zdaňovacího období. to by mělo vyloučit jakýkoliv pokus o optimalizaci daňové povinnosti v závislosti na uskutečněných příjmech v daném roce. 53

§ 7a odst. 1 ZDP


1188–1190

1188


Žádost o stanovení daně paušální částkou musí obsahovat: 1. předpokládané předmětné příjmy, 2. předpokládané výdaje k těmto příjmům, 3. další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou, jako např.: – očekávané příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, – zůstatkovou cenu prodaného majetku, který lze podle zdp odpisovat, – očekávané příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zor, – výši rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zor, – skutečnosti rozhodné pro případné úpravy základu daně z titulu, že u výdajů uplatněných podle § 24 zdp odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, – předpokládané nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP [¶2184] a [¶2222]).

4.3 stanovení a splatnost daně 1190

Určení výše daně paušální částkou je záležitostí správce daně. pro rok 2015 ji spočte ve výši 15 % ze základu daně vypočteného dle podkladů v žádosti.

§ 7a odst. 3 ZDP

předpokládané výdaje uvažuje nejméně ve výši, kterou by poplatník použil, kdyby si výdaje uplatnil procentem z příjmů [¶1200]. § 7a odst. 4 ZDP

správce daně dále vypočtenou daň snižuje o předpokládané slevy (§ 35ba ZDP [¶2308] a násl.) a o předpokládanou slevu na dani na vyživované děti (§ 35c ZDP [¶2318]), o něž požádá poplatník v žádosti o stanovení daně paušální částkou. k předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu na děti [¶2322] se ale nepřihlédne a navíc musí platit, že daň stanovená paušální částkou bude alespoň nejméně 600 kč za zdaňovací období. správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. 5. běžného zdaňovacího období. připomínáme, že zdaňovacím obdobím fyzické osoby je kalendářní rok. pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro dané zdaňovací období daň paušální částkou.

§ 7a odst. 7 ZDP

O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání (§ 60 DŘ). součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí obsahovat zejména: – předpokládanou výši příjmů, – předpokládanou výši výdajů, – rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji (s případnou úpravou podle dalších rozhodných skutečností), – výši uplatněných nezdanitelných částek (§ 15 ZDP [¶2184] a [¶2222]), – výši slev na dani (§ 35ba ZDP [¶2308] a násl.), – výši daně, – zdaňovací období, kterého se týká. jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat; v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální částkou stanovena. 54



1192–1194

takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním výměrem.

1192

Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. 12. běžného zdaňovacího období.

4.4 Kdy je třeba podat přiznání 1194

Poplatník je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání, pokud by oproti předpokladu dosáhl v průběhu zdaňovacího období příjmů: – z prodeje věci, která byla zahrnuta do obchodního majetku nebo – ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo – z podílu společníka v. o. s. (zahrnujícího i příjem člena evropského hospodářského zájmového sdružení) nebo komplementáře k. s. [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nebo – z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 odst. 2 ZDP [¶1148]) nebo – z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) nebo v úhrnné výši přesahující 15 000 kč za zdaňovací období (kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně), než při stanovení daně paušální částkou předpokládal.

§ 7a odst. 5 ZDP

V tomto přiznání: – zohlední příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zdp ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, a – zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na tři zdaňovací období. pokud však zjistí, že výše daně neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek rozhodných pro stanovení daně paušální částkou, může zrušit rozhodnutím daň stanovenou paušální částkou, a to pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž skutečnosti zjistí.

§ 7a odst. 6 ZDP

PřÍKLAD

změnou podmínek je např. to, že poplatník zaměstnal zaměstnance.

4.5 Výhody a nevýhody poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, o výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. pochopitelně, je-li plátcem dph, musí vést i evidenci dph (§ 100 ZDPH). 55

§ 7a odst. 7 ZDP


1196–1200


pokud by podnikatel chtěl, může vést účetnictví nebo i daňovou evidenci (§ 7b ZDP [¶1174]), ale popisovaná možnost stanovit daň paušální částkou byla do zákona vtělena právě z důvodů zjednodušení evidence pro drobné podnikatele.

1196

mimo jednoduché evidence spočívá výhoda daně stanovené paušální částkou i v tom, že podnikatel ví, kolik bude na dani platit, kdy bude platit, a pokud zjistí, že mu to nevyhovuje, může ještě v květnu (při projednávání) stanovenou daň odmítnout. dosáhl-li podnikatel ve skutečnosti jiného výsledku, než předpokládal, daň se (mimo případů uvedených v [¶1194]) nepřepočítává a nemusí podat přiznání. a to ani když jeho zisk je vyšší, než se předpokládalo.

1198

pochopitelně vše platí i obráceně – podnikatel by mohl jako nevýhodu daně stanovené paušální částkou uvažovat skutečnost, že musí (jak je uvedeno v předchozím) dokládat správci daně poměrně hodně skutečností a plnit poměrně náročná kritéria.

KAPItOLA 5

Daňové výdaje stanovené procentem z příjmů 5.1 Koho se týkají daňové výdaje stanovené procentem z příjmů poplatník s příjmy podle § 7 zdp [¶1146], [¶1148] nemusí uplatňovat výdaje v prokázané výši, tj. na základě vedeného účetnictví nebo daňové evidence. takový poplatník může uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to ve výši:

§ 7 odst. 7 ZDP

1200

–

80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a) ZDP] a z příjmů ze živností řemeslných (jsou uvedeny v příloze č. 1 ŽZ),

–

60 % z ostatních příjmů na základě živnostenského podnikání [§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP] mimo příjmů ze živností řemeslných,

–

30 % příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (§ 4 odst. 4 ZDP [¶1034]), a

–

40 % z ostatních příjmů z podnikání [¶1146] a jiné samostatné výdělečné činnosti [¶1148], mimo příjmů společníků v. o. s. a komplementářů k. s. [§ 7 odst. 2 písm. d) ZDP] a mimo příjmů z autorských honorářů do 10 000 kč měsíčně, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou (§ 7 odst. 6 ZDP [¶1252]).

procentní výdaje však lze aplikovat maximálně z částky příjmů ve výši 2 000 000 kč (z příjmů nad tuto hranici nikoliv).

56



1202–1204

POZNámKA

Omezení výdajových paušálů bylo přijato: – v případě 40% a 30% paušálů již od roku 2013, – u 80% a 60% paušálů až od roku 2015. fyzické osoby dotčené tímto omezením pochopitelně mohou zvážit, zda pro ně nebude výhodnější jiný způsob uplatnění výdajů.

1202

PřÍKLAD

karel je zemědělským podnikatelem s příjmy přibližně 3 000 000 kč ročně. zatímco ještě v roce 2014 si mohl uplatnit výdaje procentem ve výši 2 400 000 kč (80 % ze svých příjmů), od roku 2015 si uplatní maximálně částku 1 600 000 kč.

tento způsob uplatnění výdajů procentem z příjmů bývá často označován jako uplatnění výdajů paušálem. zákon zakazuje jeho použití v případě, že: –

poplatník má příjmy z podnikání ve společnosti (§ 12 odst. 1 ZDP [¶1216]) nebo ze společenství jmění, a to za situace, kdy nejsou výdaje rozděleny mezi poplatníky stejným poměrem jako společné příjmy, anebo

–

poplatník má příjmy ze spoluvlastnictví věci a příjmy a výdaje nejsou rozdělovány mezi spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílu (§ 12 odst. 2 ZDP [¶1480]).

V některých situacích dává zákon podnikateli ještě další omezení při vykázání výdajů procentem z příjmů: –

označuje jako nedaňové výdaje spojené s úhradou dluhu (s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku), vzniklého ve zdaňovacím období uplatnění procentních výdajů, i kdyby k úhradě došlo v období, kdy poplatník již uplatňuje skutečné výdaje [§ 25 odst. 1 písm. zd) ZDP [¶2080]],

–

vliv na zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 29 odst. 2 ZDP).

1203

POZNámKA

zůstatková cena odpisovaného hmotného majetku je definována jako rozdíl mezi vstupní cenou a celkovou výší odpisů (stanovených podle § 26 a § 30 až 32 ZDP) [¶2476], a to i tehdy, když poplatník uplatnil v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů. V případě uplatnění procentních výdajů nelze použít při rovnoměrném odpisování nižší sazby než maximální (viz § 31 odst. 1 ZDP, [¶2482]) a nelze ani prodloužit dobu odpisování majetku (§ 26 odst. 8 ZDP).

5.2 Způsob stanovení výdajů Uplatní-li poplatník výdaje procentem z příjmů, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. poplatník uplatňující výdaje procentem z příjmů je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou 57

1204 § 7 odst. 8 ZDP


1206


samostatnou výdělečnou činností. Uplatnění výdajů procentem z příjmů nevylučuje, že poplatník zároveň povede účetnictví. § 23 odst. 1 ZDP, § 21h ZDP

zákon výslovně říká, že: –

základem daně je rozdíl, o který příjmy (s výjimkou těch, které nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozené), převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti, a

–

v případě, kdy je poplatník účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady. P O Z N á mKA

Pokyn GFŘ D-22, bod 3 k § 7 odst. 7

nicméně podle názoru Gfř (v rozporu s uvedeným zněním zákona) se i u účtující fyzické osoby, chce-li uplatnit procentní výdaje, vychází z příjmů, a nikoliv z výnosů (tj. např. včetně přijatých záloh, a naopak nikoliv z neuhrazených pohledávek účtovaných do výnosů).

§ 7 odst. 13 ZDP

V případě, že poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů, zákon nepřipouští, aby takový poplatník současně vedl daňovou evidenci. pokud se na toto zapomene a poplatník např. pořizuje věc na základě finančního leasingu, bude mít problém, neboť nemůže splnit podmínku danou v § 24 odst. 4 zdp [¶2840].

1206

srovnáme-li možnost uplatnění výdajů procentem z příjmů s možností nechat si stanovit daň paušální částkou (§ 7a ZDP [¶1186]), je možnost uplatnění výdajů procentem z příjmů administrativně jednodušší a týká se většího okruhu fyzických osob.

§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP

pokud se poplatník rozhodne uplatňovat výdaje procentem z příjmů, může se stát, že bude muset upravit daňový základ v přiznání za období předcházející uplatňování výdajů procentem. a to takovým způsobem, že: –

pokud vedl účetnictví, tak zvýší svůj daňový základ o zůstatky vytvořených daňových rezerv a opravných položek, přijatých záloh, výnosů příštích období a výdajů příštích období, a naopak sníží svůj daňový základ o zůstatky poskytnutých záloh, příjmů příštích období a nákladů příštích období; v případě záloh se berou v úvahu jen ty, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů,

–

pokud vedl daňovou evidenci, zvýší svůj daňový základ o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zdp [¶1916] a s výjimkou zaplacených záloh], o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených daňových rezerv a sníží svůj daňový základ o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly daňově uznatelnými výdaji (s výjimkou přijatých záloh). P O Z N á mKA

do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly prodány, cenu zásob zahrnutých do základu daně.

i když úpravu základu za období předcházející uplatňování výdajů procentem bude nutné řešit přes dodatečné daňové přiznání [¶1092], pro fyzickou osobu to nemusí 58



1208–1210

znamenat žádný postih ze strany správce daně (§ 252 DŘ [¶1138]), pokud toto přiznání podá a případnou daň z něho plynoucí doplatí do termínu pro podání přiznání za rok, ve kterém zahájil uplatňování výdajů procentem z příjmů.

KAPItOLA 6

společnost (bez právní osobnosti) 6.1 smluvní vztah 1208

společnost (bez právní osobnosti) vznikne, zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. společníky mohou být nejen fyzické osoby, ale i právnické osoby.

§ 2716 a násl. NOZ

POZNámKA

společnost nemá právní osobnost a v pojetí nového občanského zákoníku od roku 2014 nahradila dřívější sdružení bez právní subjektivity. přestože je pojem „společnost“ v zdp uváděn „bez přívlastku“, raději v textu uvádíme „společnost (bez právní osobnosti)“, abychom předešli záměně s obchodními společnostmi typu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným.

Účel, k němuž se společníci do společnosti sdružili, může souviset jak s podnikatelskou, tak s nepodnikatelskou aktivitou. O dosažení společného účelu se všichni společníci přičiňují zpravidla stejnou měrou. zároveň je jim zakázáno konat činy pro společnost škodlivé. fakticky jde o zákaz konkurence (§ 2727 NOZ) se všemi důsledky pro společníka, který zákaz poruší (ostatní mohou požadovat náhradu škody). Vznikem společnosti nevzniká právní subjekt, společnost nemá způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, nemůže nic vlastnit, prodávat ani darovat. proto se ani nikde neregistruje. Oč je jednodušší její vznik, o to jsou složitější její daňové souvislosti. smlouva o sdružení do společnosti nemusí mít písemnou formu. bylo-li však ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis. pokud by společník vložil do společnosti „veškeré své jmění“, pak se má za to, že jde o jmění přítomné k účinnosti smlouvy. přesto se však písemná smlouva doporučuje. tato smlouva by měla vymezit také: – otázku vkladů do společnosti [¶1212], – otázku správy společných věcí (společníci mohou pověřit někoho ze svého středu nebo i třetí osobu), vč. vedení účetnictví, – poměr podílení se na majetku nabytém za trvání společnosti, – rozdělení působnosti při spravování společných záležitostí, – může se vymezit i postavení dědiců společníka a další. 59

1210


1212–1214


zásadní je z hlediska daně z příjmů ustanovení smlouvy, které určuje: – způsob rozdělování příjmů dosažených společnou činností mezi jednotlivé společníky, – způsob rozdělování výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů dosažených společnou činností. takové ustanovení však není povinné.

6.2 Vklady (vnosy) do společnosti, majetek získaný činností § 2719 NOZ

společnost [¶1208] nemůže být vlastníkem majetku a nemůže ani majetek ze své činnosti nabývat, protože není právním subjektem.

1212

Vlastnické vztahy k majetku vloženému do společnosti jsou řešeny takto: –

peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil.

–

k jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. mezi takový jiný vklad patří např. věci jednotlivě určené, tj. jednoznačně identifikovatelné např. výrobním číslem (stroje, počítače), nebo jejichž nesporné vlastnictví vyplývá z určité evidence (nemovitá věc podle zápisu v katastru nemovitostí, dopravní prostředek podle registrační značky) apod.

§ 2717 NOZ

Vkládá-li společník do společnosti věc, použijí se přiměřeně ustanovení o koupi; vkládá-li však jen právo věc užívat, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu, a vkládá-li právo věc požívat, použijí se přiměřeně ustanovení o pachtu. pokud by se však společník pouze zavázal k činnosti pro společnost, použijí se přiměřeně ustanovení o díle nebo o příkazu.

1214

majetek získaný společnou činností společníků sdružených ve společnosti se stává spoluvlastnictvím společníků. může se jednat např. o dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek získaný z vložených peněžních prostředků do společnosti a z peněžních prostředků vytvořených při výkonu společné činnosti ve společnosti. podíly na majetku nabytém za trvání společnosti jsou stejné u všech společníků, není-li smlouvou určen jiný poměr.

§ 2728, 2736 NOZ

ze dluhů vůči třetím osobám jsou společníci zavázáni společně a nerozdílně. zákon rovněž nepřipouští, že by společníci mohli ujednáním vyloučit právo společníka na podíl na zisku. Ujednání vylučující povinnost společníka podílet se na ztrátě má právní účinky jen mezi společníky.

60



1216–1222

6.3 Co a jak lze rozdělit 1216

Příjmy dosažené poplatníky v rámci společné činnosti na základě smlouvy o sdružení do společnosti a jim odpovídající výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi společníky: – poměrem stanoveným ve smlouvě o společnosti, nebo – stejným dílem, není-li ve smlouvě žádné takové ustanovení.

§ 2728 NOZ

Zjišťování výdajů ve společnosti se děje na základě platných ustanovení § 23 až 33 zdp, pověřený společník vede za společnost účetnictví nebo zpracovává daňovou evidenci.

1218

pokud alespoň jeden ze společníků společnosti vede účetnictví, jsou povinny vést účetnictví i ostatní osoby, které jsou společníky společnosti [§ 1 odst. 2 písm. g) ZÚ [¶1156]]. Výdaje se na společníky převádějí podle skutečnosti a každý společník-fyzická osoba se sám rozhodne, zda proti příjmům: – uplatní jemu rozdělené výdaje ze společnosti v prokázané výši, nebo – uplatní výdaje procentem z příjmů [¶1200] – to lze ale pouze v takovém případě, pokud jsou příjmy a výdaje rozděleny mezi společníky společnosti rovným dílem. při rozhodování, jak budeme postupovat při poskytnutí daru, je nutné vycházet z toho, zda dar byl poskytnut z majetku vytvořeného společnou činností společnosti (bez právní subjektivity), který je ve spoluvlastnictví společníků, nebo z majetku, který je ve výhradním vlastnictví jen některého společníka. při poskytnutí daru z majetku vytvořeného společnou činností společnosti uplatní každý společník jako položku snižující základ daně poměrnou část daru.

1220

pokud se však bude jednat o dar z majetku, který je ve výhradním vlastnictví některého společníka společnosti, dar si zohlední pouze tento společník. pro odpočet daru od základu daně musí být splněny podmínky stanovené zákonem (§ 15 odst. 1 ZDP [¶2226]). při odpisování majetku se postupuje tak, že majetek odpisuje jeho vlastník ve výši svého spoluvlastnického podílu. to platí jak o majetku vloženém do společnosti, tak o majetku nabytém v rámci činnosti společnosti. Vzájemnou kompenzaci je nutno řešit jinak. PřÍKLAD

Vklad společníka „a“ byl automobil v hodnotě 400 000 kč (jednotlivě vložená věc, nestává se společným majetkem), vklad společníka „b“ byla hotovost 400 000 kč. Vklady byly finančně shodné, dohodou měly být i příjmy a výdaje dosahované společnou činností děleny rovným dílem. V případě odpisů automobilu by ale uvedené znamenalo výhodu pro společníka „a“ v tom smyslu, že si po dobu činnosti společnosti uplatňuje i odpisy daného automobilu, i když s ním podniká jen v rámci činnosti společnosti. řešením je vyrovnat tuto nerovnováhu fakturací mezi „a“ a „b“, kdy společník „a“ každoročně přefakturuje druhému za užití vozu ve společnosti polovinu ročních odpisů. Obdobně se postupuje i v ostatních případech, kdy předpisy nedávají možnost si uplatnit výdaje tak, jak ve skutečnosti jsou.

61

1222


1224–1227


postup uvedený v příkladu odpovídá i vymezení v § 2717 nOz, podle něhož v případě, kdy se vkládá právo věc užívat, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu, a vkládá-li se právo věc požívat, použijí se přiměřeně ustanovení o pachtu.

1224

pokud pro společnost pracují zaměstnanci, jsou výdaje na mzdy, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení děleny mezi společníky společnosti dohodnutým způsobem, i když povinnost plátce [¶1382] plní ten společník, který zaměstnance zaměstnává.

KAPItOLA 7

spolupracující osoby 7.1 Osoby, na které lze rozdělit příjmy a výdaje § 13 ZDP

zákon o daních z příjmů umožňuje rozdělit příjmy ze samostatné činnosti, s výjimkou podílů na zisku společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s., na spolupracující osoby.

1226

spolupracující osobou může být: – druhý z manželů [¶1038], – další osoba (i nepříbuzenského vztahu) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e odst. 4 ZDP, [¶1040]), a – od roku 2015 i člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

1227

Rodinný závod je vymezen jako závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. V případě, že tyto osoby trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, hledí na ně zákon jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu a přisuzuje jim podíl na zisku i na věcech z tohoto zisku, jakož i na přírůstcích závodu, a to v míře odpovídající množství a druhu své práce.

§ 700 až 707 NOZ

rodinným závodem nebude situace, kdy je vztah mezi členy rodiny ošetřen jinak (např. pracovněprávním vztahem, sdružením do společnosti [¶1208] anebo účastí v obchodní korporaci). spolupracujících osob tedy může být obecně i více.

příjmy a výdaje nelze rozdělovat: – na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky, – na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění [¶2318] a – na manžela (manželku), pokud je na něj (ni) uplatňována sleva na dani [§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP [¶2314]]. 62



1228–1230

7.2 Co lze rozdělit, limit rozdělení Rozdělit na spolupracující osoby lze všechny příjmy ze samostatné činnosti [¶1146], [¶1148] s výjimkou podílů na zisku společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s. s příjmy se rozdělují zároveň výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, a to stejným poměrem.

1228

Výše příjmů a výdajů pro rozdělení na spolupracující osoby závisí na tom, zda je spolupracující osobou:

1230

–

pouze druhý z manželů [¶1038] poplatníka: V takovém případě lze na spolupracující osobu (manžela či manželku) rozdělit podíl maximálně ve výši 50 %, přitom částka připadající na spolupracující osobu, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 kč za každý započatý měsíc této spolupráce. PřÍKLAD

podnikatel se svou manželkou spolupracuje od března do prosince. rozdělit na ni proto může maximálně 10 x 45 000 kč, tj. 450 000 kč. dosáhl-li z podnikání ročních příjmů 3 000 000 kč a výdajů ve výši 1 500 000 kč, může rozdělit maximálně 900 000 kč příjmů a 450 000 kč výdajů.

–

nebo další osoba (či osoby) žijící ve společně hospodařící domácnosti, anebo člen (členové) rodiny zúčastněný (-í) na provozu rodinného závodu (mezi těmito osobami může být i druhý z manželů): V takovém případě lze na tyto osoby (vč. manžela či manželky, pokud je také mezi těmito dalšími osobami) rozdělit podíl maximálně ve výši 30 %, přitom částka připadající v úhrnu na tyto další osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. pokud spolupracuje více osob, musí být výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. PřÍKLAD

podnikatel měl za sledovaný rok příjmy 2 100 000 kč a výdaje 1 200 000 kč. na provozu rodinného závodu se kromě podnikatele podílejí (po celý rok) také jeho manželka a jejich zletilý syn se svou manželkou (snachou podnikatele). rozdělit lze maximálně 180 000 kč a vzhledem k požadavku stejného podílu spolupracujících osob obdrží každý z nich (manželka, syn a snacha) maximálně 60 000 kč (1/3 ze 180 000), tj. příjem 140 000 kč a výdaj 80 000 kč. podnikateli pak zbude ke zdanění 720 000 kč (900 000 –180 000), tj. příjem 960 000 kč a výdaj 720 000 kč. z pohledu zdanění tak není rozhodující podíl práce jednotlivých členů rodiny, což odporuje principu vymezení rodinného závodu v občanském zákoníku.

63

§ 13 ZDP

§ 13 ZDP


1232–1238


7.3 Oznamovací povinnost § 125 odst. 3 DŘ

spolupráci si však nelze naplánovat až na jaře při zpracovávání daňového přiznání za minulý rok, když poplatník zjišťuje, jak nejvýhodněji spočítat daň.

1232

Zahájení spolupráce při samostatné činnosti podléhá povinnosti podat správci daně přihlášku k registraci (§ 39 ZDP [¶1070]), neboť začne-li poplatník vykonávat samostatnou činnost nebo z ní pobírat příjmy, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně do patnácti dnů. spolupracující osoba je chápána jako OsVČ i pro účely zdravotního a sociálního pojištění, a oznamovací povinnosti jí proto vyplývají i vůči zdravotní pojišťovně či správě sociálního zabezpečení.

1234 § 48 odst. 1 písm. a) z. č. 582/1991 Sb.

Oznamovací povinnost je i v oblasti sociálního pojištění. povinností je oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení: – den zahájení (opětovného zahájení) spolupráce při výkonu samostatné činnosti, – jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje.

§ 48 odst. 4 z. č. 582/1991 Sb.

povinnost je třeba splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost.

1236

Oznamovací povinnost má spolupracující osoba i vůči příslušné zdravotní pojišťovně. zahájení či ukončení spolupráce je třeba oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy byla spolupráce zahájena nebo ukončena.

§ 10 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb.

7.4 Ostatní aspekty spolupráce (placení a rozdělení pojistného, zálohy) příjmy a výdaje lze na spolupracující osobu rozdělit i tehdy, pokud poplatník neuplatňuje skutečné výdaje (na základě vedeného účetnictví nebo daňové evidence), ale uplatňuje výdaje procentem z příjmů (§ 7 odst. 7 ZDP [¶1200]). nezáleží přitom na tom, zda spolupracující osoba má také své vlastní příjmy ze samostatné činnosti a jakým způsobem si uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. § 7a odst. 2 ZDP

speciální ustanovení o rozdělení příjmů aplikujeme v případě, že má podnikající fyzická osoba stanovenu daň paušální částkou [¶1186]. V takovém případě musí mít daň stanovenu paušální částkou i manželka, přitom se vychází z předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů podnikající fyzické osoby, které správce daně rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru jako při běžné spolupráci [¶1230].

1238

Zálohová povinnost k dani z příjmů, popřípadě pojistného na sociální a zdravotní pojištění, se u spolupracující osoby posuzuje samostatně, se zohledněním příjmů a výdajů dosažených v rámci spolupráce. zálohová povinnost k dani z příjmů je uvedena blíže v [¶1098].

64



1240–1244

KAPItOLA 8

Další speciální ustanovení o zdanění příjmů OsVČ 8.1 Postup u společníka veřejné obchodní společnosti 1240

Veřejná obchodní společnost (zkráceně též v. o. s.) je jedním z druhů právnických osob, označovaných jako tzv. osobní společnosti. musí mít alespoň dva společníky (právnické či fyzické osoby), kteří ručí za dluhy v. o. s. společně a nerozdílně celým svým majetkem.

§ 95 a násl. ZOK

právě z definice v. o. s., neomezeného ručení za dluhy, je odvozována podobnost s podnikáním, i když fyzická osoba, společník v. o. s., podnikatelem být nemusí. společníkem však nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních třech letech prohlášen konkurz, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurz zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti [v rámci § 7 odst. 1 písm. d) ZDP] je část základu daně v. o. s., tedy právnické osoby, stanoveného podle § 23 až 33 zdp [¶1840] a násl. Vychází se přitom z účetnictví a úprav výsledku hospodaření podle § 23 zdp [¶2160], ale rozdělovány nejsou příjmy v. o. s., ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou (podle § 36 ZDP, viz § 18b odst. 1 ZDP).

1242 § 7 odst. 4 ZDP

tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. Vykáže-li v. o. s. ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. PřÍKLAD

V. o. s. má dva společníky, kteří si dle smlouvy rozdělují zisk v poměru 60 % : 40 %. z účetnictví společnosti (výsledku hospodaření) je za pomoci ustanovení § 23 až 33 zdp odvozen základ daně ve výši 400 000 kč, který neobsahuje příjmy (výnosy) zdaněné zvláštní sazbou daně (§ 36 zdp). příjmem z podílu na v. o. s. u prvního společníka je částka 240 000 kč, u druhého společníka 160 000 kč.

převedená část základu daně společníkovi v. o. s. se již dále nesnižuje o pojistné na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení [§ 25 odst. 1 písm. g) ZDP [¶1842]]. a to ani v případě, pokud by hradila toto pojistné (sociální, zdravotní či na důchodové spoření) za společníky v. o. s. sama veřejná obchodní společnost. takové pojistné není daňově uznatelným nákladem ani u v. o. s., ani u společníků.

1244

společník v. o. s. vychází z účetnictví společnosti a nemusí tudíž, nemá-li jiné příjmy ze samostatné činnosti, vést účetnictví ani daňovou evidenci. na roveň příjmům společníka veřejné obchodní společnosti je postaven i příjem člena evropského hospodářského zájmového sdružení. 65

§ 37a ZDP


1246–1250


8.2 Postup u komplementáře komanditní společnosti 1246

Komanditní společnost (zkráceně též k. s.) je typem právnické osoby, v níž jeden nebo více společníků (fyzických či právnických osob) ručí za její dluhy omezeně, tj. do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditista) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementář).

§ 118 a násl. ZOK

z neomezeného ručení komplementáře za dluhy je odvozována podobnost s podnikáním, i když fyzická osoba, komplementář k. s., podnikatelem být nemusí. Obdobně jako pro společníka v. o. s. platí i pro komplementáře, že jím nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních třech letech prohlášen konkurz, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurz zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující; kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne. pro postavení komplementáře k. s. platí přiměřeně i další ustanovení zOk týkající se společníka v. o. s.

1248 § 7 odst. 5 ZDP

Základem daně komplementáře komanditní společnosti je část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta k. s. na tohoto komplementáře (§ 126 ZOK). postup v případě zisku a ztráty je následující: –

zisk, příp. ztráta komanditní společnosti se rozdělí na část připadající komanditní společnosti (která je zdaňována komanditní společností coby právnickou osobou a kterou po zdanění lze rozdělit formou podílů na komanditisty) a část připadající komplementářům; vychází se z poměru stanoveného ve společenské smlouvě, není-li smlouvou určen, tak se dělí na polovinu,

–

část zisku či ztráty podle předchozího bodu, která připadla komanditní společnosti, je zohledněna v daňovém přiznání komanditní společnosti coby právnické osoby, a pokud to byl zisk, lze ho po zdanění rozdělit formou podílů na zisku mezi komanditisty,

–

část zisku, která připadla komplementářům, si tito rozdělí dle společenské smlouvy, pokud neobsahuje ustanovení o způsobu rozdělení, dělí se zisk rovným dílem.

převedená část základu daně komplementářům k. s. se již dále nesnižuje o pojistné na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení.

1250

a to ani v případě, pokud hradila pojistné (sociální, zdravotní či na důchodové spoření) za komplementáře k. s. sama komanditní společnost. takové pojistné není daňově uznatelným nákladem komanditní společnosti, ani komplementářů. komplementář k. s. vychází z účetnictví společnosti a nemusí tudíž, nemá-li jiné příjmy ze samostatné činnosti, vést účetnictví či daňovou evidenci.

66



1252–1254

8.3 speciální ustanovení pro příjmy autorů speciální režim zdanění mají příjmy autorů z jejich jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud jim plynou ze zdrojů na území České republiky.

1252 § 7 odst. 6 ZDP

pokud jsou současně splněny podmínky, že: – jde o příjmy vymezené v § 7 odst. 2 písm. a) zdp [¶1148], – a to autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize (tato podmínka neplatila v roce 2014) a – úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 kč, je tento příjem základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % [§ 36 odst. 2 písm. t) ZDP]. PřÍKLAD

autor má obdržet od redakce časopisu 8 000 kč za seriál o chovu nosorožců. V daném případě bude redakce časopisu postupovat tak, že obdrží autor 85 % svého honoráře, tj. 6 800 kč, a zbylých 15 %, tj. 1 200 kč odvede coby plátce daně svému místně příslušnému správci daně.

UPOZORNěNÍ Je-li odměna autorů zdaněna zvláštní sazbou daně, nehradí se z tohoto jejich příjmu zdravotní ani sociální pojištění a ani pojistné na důchodové spoření. Na druhé straně nelze oproti příjmu zdaňovanému zvláštní sazbou uplatnit jakékoliv výdaje. Pokud bude autor zároveň plátcem DPH, příjem zdaněný zvláštní sazbou daně u něho bude (nově od roku 2015) předmětem DPH, a tudíž odvod DPH bude třeba řešit v každém případě.

příjem takto zdaněný již autor nezahrnuje mezi příjmy z dílčího základu ze samostatné činnosti. Výjimkou byl rok 2014, kdy se autor mohl pro zahrnutí do základu daně rozhodnout. Od roku 2015 již tato alternativa možná opět není (srážková daň zůstává konečnou).

§ 36 odst. 2 písm. t) ZDP, ve znění pro rok 2014

KAPItOLA 9

Ukončení samostatné činnosti Ukončení samostatné činnosti spolu přináší speciální postup při stanovení dílčího základu ze souvisejících příjmů ve zdaňovacím období ukončení činnosti.

67

1254 § 23 odst. 8 ZDP


1256


poplatník vychází z výsledků hospodaření (u poplatníků, kteří vedou účetnictví), případně z rozdílu mezi příjmy a výdaji, a výsledek upraví: –

pokud vedl účetnictví o zůstatky vytvořených daňových rezerv a daňových opravných položek, zůstatky záloh (těch, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů), zůstatky výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; nájemné a úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení samostatné činnosti,

–

pokud vedl daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zdp [¶1916], a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly daňově uznatelným výdajem, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob, a o zůstatky vytvořených rezerv; nájemné a úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení samostatné činnosti, P O Z N á mKA

při budoucím prodeji nespotřebovaných zásob, které takto zdanil, zdaní pouze rozdíl, o nějž převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně při ukončení samostatné činnosti.

–

v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zdp [¶1200] nebo § 9 odst. 4 zdp [¶1508], zvýší základ daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zdp [¶1916]].

§ 26 odst. 7 ZDP

poplatníci při ukončení činnosti postupují odlišně i v případech odpisů hmotného majetku. mohou totiž uplatnit odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu (rovnoměrného nebo zrychleného).

§ 23 odst. 14 ZDP

pokud podnikatel uplatňoval výhodu pozdějšího zdanění zásob nebo pohledávek v důsledku přechodu na vedení účetnictví a zcela ještě nezahrnul hodnotu zásob či pohledávek do příjmů (má na to devět let od zahájení vedení účetnictví [¶1166]), musí zvýšit základ daně i o tuto dosud nezahrnutou hodnotu zásob a pohledávek.

1256

Obdobný postup (tedy aplikace § 23 odst. 8, § 23 odst. 14 a § 26 odst. 7 ZDP) se týká i fyzické osoby, která pouze v průběhu zdaňovacího období přeruší samostatnou činnost, a opětovně ji nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž přerušila činnost.

68


da ň z p ř í j m ů z a m ě s t n a n c ů

1264–1266

DÍL 3

Daň z příjmů zaměstnanců KAPItOLA 1

Obecné principy stanovení základu daně z příjmů zaměstnanců 1.1 Vymezení příjmů ze závislé činnosti mezi příjmy zdaňovanými v dílčím základu daně označovaném jako příjmy ze závislé činnosti jsou zahrnuty příjmy ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 ZDP [¶1264]), kterými rozumíme nejen příjmy z pracovního poměru podle zp, ale i další příjmy a odměny a plnění v podobě funkčních požitků (§ 6 odst. 10 ZDP [¶1266]). fyzické osoby coby poplatníci [¶1022] daně s příjmy ze závislé činnosti jsou označeny jako zaměstnanci [¶1284], a osoba, která coby plátce daně [¶1032] za ně plní vůči správci daně povinnosti, je označena jako zaměstnavatel [¶1286].

1264

Příjmy ze závislé činnosti jsou: a) plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce,

§ 6 odst. 1 ZDP

b) plnění v podobě funkčního požitku [¶1266], c) příjem za práci člena družstva, společníka společností s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti, d) odměna člena orgánu právnické osoby (např. člena představenstva a. s., dozorčí rady, ale i jednatele s. r. o., který i když je sám orgánem právnické osoby, je z pohledu obchodního práva považován i za člena orgánu), e) odměna likvidátora a f) příjem plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, z níž plynou příjmy uvedené v předchozím, a to bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník závislou činnost vykonává, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nevykonává.

1266

Funkčními požitky, zmiňovanými mezi příjmy ze závislé činnosti, zákon rozumí: –

funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona č. 236/1995 sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců (s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce [¶1551]), 69

§ 6 odst. 10 ZDP


1268–1270

–

§ 6 odst. 11 ZDP


odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, odborových organizacích, komorách a jiných orgánech a institucích.

za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů. V těchto případech může jít o příjem z podnikání [¶1146] nebo jiné samostatné výdělečné činnosti [¶1148].

1.2 Nepeněžní příjmy § 6 odst. 3 ZDP

mezi příjmy ze závislé činnosti patří nejen mzda (odměna, plat) vyplácená v hotovosti či zasílaná na účet zaměstnance, ale i nepeněžní příjmy spočívající v jiné formě plnění prováděného zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. tyto příjmy mohou být pravidelné nebo jednorázové, podstatné není, zda je na ně právní nárok či nikoli, a ani to, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec anebo jiná osoba.

1268

nepeněžním příjmem je i částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci nižší, než je cena určená podle zOm nebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám.

VýjImKA

nepeněžním příjmem nevznikne při prodeji bytové jednotky [¶1041], bytu nebo rodinného domu, kde měl zaměstnanec bydliště po dobu dvou let bezprostředně před koupí, a to i když zaměstnavatel tuto nemovitou věc zaměstnanci odprodá za cenu nižší.

1270 § 6 odst. 6 ZDP

mezi nepeněžní příjmy ze závislé činnosti patří i příjmy z bezplatně poskytnutého motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci současně pro služební i soukromé účely. zákon o daních z příjmů má pro takový příjem speciální způsob ocenění, a to částkou ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Vstupní cenou se rozumí cena určená podle § 29 odst. 1 až 9 zdp [¶2454] s tím, že pokud by nebyla ve vstupní ceně zahrnuta dph, pro účely tohoto nepeněžního příjmu se vychází z daně včetně dph. příjem zaměstnance z poskytnutí vozidla pro služební i soukromé účely je třeba zahrnovat také do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění [¶1276]. P O Z N á mKA

takto se postupuje i v případě, že zaměstnavatel pořídil motorové vozidlo na základě smlouvy o finančním leasingu, pak se ale při určení nepeněžního příjmu zaměstnance vychází ze vstupní ceny vč. dph u původního vlastníka-leasingové společnosti, a to i když již třeba doba užívání skončila a došlo k odkoupení vozidla. 70



1270

měsíční částka nepeněžního příjmu musí přitom dosahovat alespoň výše 1 000 kč. zákon ošetřuje i další případy: –

poskytne-li zaměstnavatel takto zaměstnanci v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, vychází se z nejvyšší vstupní ceny,

–

poskytne-li zaměstnavatel takto zaměstnanci v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, uvažuje pro výpočet úhrn vstupních cen daných motorových vozidel.

pro dodaňování tohoto nepeněžního příjmu je rozhodné, že zaměstnanec může vozidlo v daném měsíci použít i pro soukromé účely, a nikoliv to, zda bylo vozidlo zaměstnancem v daném měsíci skutečně soukromě použito. je proto vhodné případ, kdy by zaměstnanec vozidlo v některém měsíci k soukromým účelům nepoužíval, řešit dodatkem ke smlouvě (dohodě) o používání vozidla, v němž se pro daný měsíc soukromé použití vyloučí.

UPOZORNěNÍ Častou chybou bývá přidanění 1 % zaměstnanci i v případech, kdy je vozidlo poskytnuto pouze pro soukromé účely, tj. není použito pro služební účely. V takovém případě dané ustanovení nelze uplatnit a nepeněžní příjem se musí řešit jinak – zákon hovoří o ceně určené podle ZOM nebo ceně, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám.

i když se nepeněžní příjem zdaněný u zaměstnance může zdát vysoký, je třeba si uvědomit i výhodu spočívající v tom, že zaměstnanec hradí pouze spotřebované pohonné hmoty, vše ostatní (opravy, pojištění apod.) hradí zaměstnavatel. zaměstnavatel, který je plátcem dph, si z takových nákupů může uplatnit i dph na vstupu (za splnění obecných podmínek zdph), musí však zohlednit soukromé jízdy zaměstnance. postup přitom není jednoduchý a vyžaduje mnohdy i individuální posouzení: –

je-li dané vozidlo pořízeno jako dlouhodobý majetek (tj. pořizovací cena nad 40 000 kč), řeší se soukromé používání snížením nároku na odpočet prostřednictvím poměrného koeficientu (§ 75 ZDPH), a to v roce pořízení vozu a v následujících čtyřech letech po pořízení automobilu. Využívá se pro to algoritmus úpravy odpočtu (§ 78 až 78c ZDPH), přičemž poměr pro krácení odpočtu lze odvodit z počtu ujetých kilometrů služebně a soukromě v daném roce. po uplynutí pěti let už korekci odpočtu dph z pořizovací ceny neřešíme.

–

předchozí se neaplikuje na automobil zařazený do majetku do 31. 3. 2011, neboť příslušná úprava byla do zdph doplněna až s účinností od 1. 4. 2011. U automobilu zařazeného do 31. 3. 2011 měl zaměstnavatel dvě možnosti, jak postupovat: – bylo možné uplatnit plný odpočet dph na vstupu, ale pak je chápáno každé použití vozidla pro soukromé účely jako zdanitelné plnění a zaměstnavatel musí z takového plnění odvést dph na výstupu. základem daně je přitom výše celkových nákladů vynaložených na toto plnění ke dni uskutečnění zdanitelného plnění [v návaznosti na § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH]. – alternativou bylo uplatnit při pořízení automobilu nárok na odpočet jen částečně, do výše předpokládaného nesoukromého použití. pokud však později bylo vozidlo soukromě používáno více, zákon už neřešil možnosti nápravy. 71


1272


–

V případě, že je vozidlo v nájmu nebo je užíváno na základě finančního leasingu, lze uplatnit odpočet dph z úplat poměrným způsobem, opět podle počtu ujetých km v období, kterého se nájem týká. postupuje se podle § 75 zdph. V případě nakoupených pohonných hmot není nárok na odpočet dph pro soukromé jízdy zaměstnance, určení výše probíhá obdobným způsobem.

–

U dalších nákladů s provozem automobilu – např. u oprav – se taktéž řeší odpočet poměrně (§ 75 ZDPH) s tím, že je třeba individuálně posoudit období, za které se vezme poměr služebních a soukromých jízd pro krácení (může to být i aktuální kalendářní rok, v němž se oprava uskutečnila).

Část dph na vstupu, jejíž odpočet nelze z důvodu soukromého použití automobilu nárokovat: –

vstoupí do pořizovací ceny automobilu, pokud se jedná o dph z pořizovací ceny; daňovým nákladem se stane prostřednictvím daňových odpisů,

–

bude daňovým nákladem ve stejném okamžiku, v němž je jako daňový náklad posouzeno plnění, k němuž se dph váže,

–

výjimkou je dph u pohonných hmot projetých zaměstnancem soukromě – zde neuplatněná dph sdílí osud tohoto nákladu, tj. daňovým bude pouze do výše úhrady od zaměstnance.

1.3 Princip zdanění 1272

Základem daně ze závislé činnosti (dílčím základem daně) jsou v předchozím výkladu uvedené příjmy ze závislé činnosti [¶1264], ale s výjimkou příjmů, které podléhají zdanění srážkovou daní (§ 6 odst. 4 ZDP [¶1340]), zvýšené o tzv. povinné pojistné.

§ 6 odst. 12 ZDP

povinné pojistné, o které je nutné základ daně zaměstnance zvýšit, je částka odpovídající: – pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a – pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z těchto příjmů hradit zaměstnavatel. povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. jde o postup, který bývá často označován jako zdanění ze superhrubého příjmu. Částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. zaměstnancem, u kterého zaměstnavatel nemá povinnost platit povinné pojistné, se rozumí: – zaměstnanec, u něhož se odvod povinného pojistného neřídí právními předpisy České republiky, nebo – zaměstnanec, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu.

72



1272

při navyšování základu daně se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného. Výše povinného pojistného může dosáhnout v roce 2015 maximálně 34 % [¶1282] příjmů podle § 6 zdp, z toho je 25 % odvod zaměstnavatele na sociální pojištění a 9 % odvod na zdravotní pojištění. POZNámKA

povinné pojistné se nezohledňuje při testování, zdali příjmy zaměstnance podléhají i tzv. solidárnímu zvýšení daně (§ 16a a 38ha ZDP, [¶1114]), ani při samotném zdanění solidární daní.

pokud má poplatník-rezident v České republice příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika: –

neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně takový příjem zvýšený o povinné pojistné (viz předchozí) a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí,

–

uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně příjem zvýšený o povinné pojistné (viz předchozí) a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí, ale pouze v rozsahu, v němž nebyla tato daň započtena na daňovou povinnost v tuzemsku (§ 38f ZDP) v bezprostředně předchozím zdaňovacím období.

§ 6 odst. 13 ZDP

PřÍKLAD

předpokládejme, že tuzemský rezident zdaňoval mezi svými příjmy ze závislé činnosti v roce 2015 také příjmy ze závislé činnosti konané mimo tuzemsko, přičemž příjem ve výši 100 000 kč byl v zahraničí zatížen 20% daní. předpokládejme, že mezi státem, z něhož příjem pochází, a Českou republikou existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, a že si zaměstnanec mohl na tuzemskou daňovou povinnost započíst daň ve výši 15 000 kč. bude-li mít zaměstnanec příjem z tohoto státu i v roce 2016, o zbytek nezapočtené daně v roce 2015 (5 000 kč) se mu základ daně ze závislé činnosti z této země sníží.

pokud fyzická osoba, která je rezidentem v Čr, měla příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, od zaměstnavatele, který: –

§ 38f odst. 4 ZDP

je daňovým rezidentem státu, kde byla taková činnost vykonávána, nebo

–

je subjektem s daňovou povinností v tuzemsku, ale výdaje na závislou činnost jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, lze takový příjem v České republice vyjmout ze zdanění za předpokladu, že byl ve státě zdroje zdaněn. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení příslušných smluv o zamezení dvojímu zdanění.

princip navýšení základu daně o povinné pojistné je aplikován také v případě zdanění příjmů zvláštní sazbou daně. nikoliv však v případě dohod o provedení práce [¶1434] 73

§ 6 odst. 14 ZDP


1274

1274


za podmínek uvedených v § 6 odst. 4 zdp [¶1340]. povinné pojistné se zohlední u příjmů ze závislé činnosti, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně v případě zdanění fyzických osob nerezidentů s příjmy z: –

odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP] a

–

osobně vykonávané činnosti na území Čr nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, pokud příjem vznikl na základě zaměstnaneckého vztahu [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2 ZDP].

základem (dílčím) daně z příjmů ze závislé činnosti jsou pouze takové příjmy uvedené v předchozím, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. kromě obecných případů příjmů nezahrnovaných do základu daně (§ 3 odst. 4 ZDP [¶1006]) a osvobozených příjmů (§ 4 ZDP a § 4a ZDP [¶1018]) rozebíráme dále příjmy, které nejsou předmětem zdanění závislé činnosti [¶1290], a příjmy od daně osvobozené [¶1312]. zaměstnavatel [¶1286] odvádí z vyplácených příjmů zálohu na daň [¶1348] nebo ve speciálních případech srážkovou daň [¶1340]. příjem ze závislé činnosti dosažený za kalendářní rok si zaměstnanec „zúčtuje se státem“, a to: – podáním daňového přiznání [¶1082], příklad viz [¶2904], nebo – pomocí ročního zúčtování [¶1370], příklad viz [¶2888]. případy, kdy toto nemusí činit, rozebíráme v [¶1082].

UPOZORNěNÍ § 5 odst. 4 ZDP

Za příjmy daného zdaňovacího období (kalendářního roku) se u zaměstnance považují i příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy. Tj. vyplacené roční prémie za rok 2015 do 31. 1. 2016 budou příjmem zaměstnance ze závislé činnosti za rok 2015, ale pokud budou vyplaceny až v únoru 2016, zdaní se až v příjmech roku 2016. Obdobným způsobem se započítávají zálohy strhávané ze mzdy (započítají se do kalendářního roku jako mzda).

§ 6 odst. 15 ZDP

I v případě těchto příjmů zdaněných u zaměstnance až v následujícím roce se aplikuje princip superhrubé mzdy, ale zvýšení se provede o povinné pojistné ve výši aktuální nikoliv v roce zdanění zaměstnance, ale ve výši hrazené zaměstnavatelem v době jejich zúčtování. Opožděné vyplacení takovýchto příjmů je navíc jedním z důvodů, pro které si zaměstnanec musí sám podat daňové přiznání [¶1082] a nemůže svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování [¶1370].

zaměstnanec si od svých příjmů nemůže odečíst žádné související výdaje. Oproti příjmům ze závislé činnosti nelze ani uplatnit ztrátu z jiných dílčích základů daně [¶1002]. má však možnost si uplatnit za splnění zákonných podmínek odčitatelné položky, blíže viz [¶2184] a [¶2222], a daň snížit o slevy na dani [¶2308] a násl. a daňové zvýhodnění [¶2318]. 74



1276–1278

1.4 Pojistné z mezd Vzhledem k principu superhrubé mzdy je velice důležité vědět, co z příjmů ze závislé činnosti podléhá odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění, příp. na důchodové spoření. zatímco sociální a zdravotní pojištění počítá procentní odvod z tzv. vyměřovacího základu, v případě pojistného na důchodové spoření (ii. pilíř důchodové reformy) se používá označení základ pojistného. ze zákona ale plyne, že základ pojistného na důchodové spoření je naprosto shodný s vyměřovacím základem pro pojistné sociální (resp. pro důchodové pojištění). proto v dalším stačí vymezit pouze vyměřovací základ.

§ 4 z. č. 397/2012 Sb .

1276

Vyměřovací základ zaměstnance, z něhož je třeba odvést pojistné, je specifikován jako úhrn příjmů: – které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a – které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.

§ 5 odst. 1 ZPSZ, § 3 odst. 1 ZPVZP

přitom pro účely vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení se musí jednat o zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

1278

Zúčtovaným příjmem zmiňovaným v definici vyměřovacího základu se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.


do vyměřovacího základu zaměstnance se ze zúčtovaných příjmů nezahrnují tyto příjmy:


–

náhrada škody podle zp,

–

odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (např. ZP), a také odměny při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů zastupitelům obcí, krajů a hlavního města prahy,

–

věrnostní přídavek horníků,

–

jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události a

–

plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. UPOZORNěNÍ Toto vymezení vyměřovacího základu (vč. výjimek) platí pro zaměstnance zaměstnané podle tuzemských právních předpisů, a v případě sociálního pojištění se přiměřeně použije i pro pracovníka v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních předpisů. V případě pracovníka pracujícího na základě cizích právních předpisů je vymezení vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění odlišné (zejména menším počtem výjimek).

75


1280–1282

1280


Vyměřovací základ zaměstnance, z něhož zaměstnanec odvádí pojistné, nemůže být v případě sociálního pojištění vyšší než maximální vyměřovací základ. tento horní limit je odvozen od 48násobku průměrné mzdy a jeho aktuální výše pro rok 2015 je 1 277 328 kč. shodný horní limit platí i pro pojistné na důchodové spoření. naopak u zdravotního pojištění již žádný horní limit není. tento limit ve svém důsledku způsobí, že pokud vyměřovací základ zaměstnance v daném roce dosáhl maxima (ať již od jednoho nebo v součtu od více zaměstnavatelů), vše, co zaměstnanec obdrží navíc (pomocí mzdy nebo jiných zaměstnaneckých výhod), do vyměřovacího základu pro sociální pojištění a pojistné na důchodové spoření nevstupuje, a pojistnému tak nepodléhá. pokud by náhodou z toho bylo pojistné odvedeno, vzniká zaměstnanci vratitelný přeplatek. stejný limit ve vztahu k danému zaměstnanci je i u jeho zaměstnavatele, který ale nemůže do limitu zahrnout částky vyplácené zaměstnanci u zaměstnavatele jiného. jelikož zaměstnavatel neodvádí za sebe pojistné na důchodové spoření, platí v roce 2015 pro zaměstnavatele maximální vyměřovací základ pouze pro pojistné na sociální pojištění. P O Z N á mKA

Vznikne-li zaměstnanci (v důsledku překročení maximálního vyměřovacího základu) vratitelný přeplatek, je pouze na zaměstnanci, zda o jeho vrácení požádá příslušnou správu sociálního zabezpečení. má na to lhůtu pět let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Žádost je třeba podat v písemné formě a doložit ji potvrzeními zaměstnavatelů o odvedeném pojistném. a právě vydání zmíněného potvrzení (ve lhůtě do 8 dní od obdržení žádosti) je jedinou povinností, kterou má v souvislosti s přeplatkem zaměstnavatel, jinak je skutečně vše ostatní zcela na zaměstnanci. V případě přeplacených záloh na pojistné na důchodové spoření lze postupovat obdobně, ale s tím, že přeplatek lze použít: – na vypořádání tohoto přeplatku u plátce pojistného, nebo – na snížení své budoucí platební povinnosti v pojistném přiznání.

§ 28 z. č. 397/2012 Sb.

1282 § 7 odst. 1 ZPSZ, § 2 odst. 1 ZPVZP

Přehled sazeb pojistného hrazeného zaměstnancem a zaměstnavatelem v roce 2015 je v následující tabulce: Pojistné

Zaměstnanec bez důchod. spoření

Zaměstnanec s důchod. spořením

Zaměstnavatel – standardně

– na zdravotní pojištění

4,5 %

4,5 %

9,0 %

– na nemocenské pojištění

0,0 %

0,0 %

2,3 %

– na důchodové pojištění

6,5 %

3,5 %

21,5 %

– příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

0,0 %

0,0 %

1,2 %

– na důchodové spoření

–

5,0 %

–

11,0 %

13,0 %

34,0 %

celkem

76



1284–1286

POZNámKA

V roce 2015 již nemůže zaměstnavatel zaměstnávající méně než 26 zaměstnanců využít možnost hradit o 1 % více na nemocenské pojištění výměnou za to, že mu bude refundována polovina vyplacené náhrady mzdy [¶1877].

k uvedeným procentním sazbám je třeba doplnit, že zaměstnanec hradí 11 % a zaměstnavatel 34 % v případě, že příjem podléhá nemocenskému a zdravotnímu pojištění a zaměstnanec není účasten důchodového spoření. V případech, kdy je zaměstnanec účastníkem důchodového spoření, hradí celkem 13 %. zaměstnavatel však pojistné na důchodové spoření sám za sebe nehradí. pochopitelně v případech, kdy příjem podléhá např. jen zdravotnímu pojištění, odvede se jen pojistné na zdravotní pojištění. V současné době však již příliš takových případů nenalezneme (v úvahu přicházejí např. zaměstnanci v měsících s příjmem nižším než je tzv. rozhodný příjem, který v roce 2015 činí 2 500 kč).

KAPItOLA 2

Kdo daň platí 2.1 Zaměstnanec, zaměstnavatel 1284

Poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti [¶1264] je označován jako zaměstnanec. je to vždy fyzická osoba. V případě příjmů ze závislé činnosti není totožný poplatník [¶1022] s plátcem [¶1032].

§ 6 odst. 2 ZDP

1286

Osoba, která zaměstnanci vyplácí příjmy ze závislé činnosti, tedy plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, je pro účely zdp nazývána zaměstnavatel. může to být jak fyzická osoba (podnikatel či nepodnikatel), tak osoba právnická.

UPOZORNěNÍ Většinou je plátcem (zaměstnavatelem) osoba, u které poplatník závislou činnost vykonává, ale pozor na to, že to u některých příjmů nemusí platit [viz § 6 odst. 1 písm. d) ZDP] – rozhodná je souvislost se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti.

77


1288–1290


2.2 Zahraniční zaměstnavatel § 6 odst. 2 ZDP

1288

zaměstnavatelem je i tuzemský subjekt (fyzická nebo právnická osoba), u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí – zahraniční zaměstnavatel. z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený tuzemským zaměstnavatelem a v případě, že je v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady. PřÍKLAD

společnost Česká si najala od společnosti zahraniční pracovníky na stavbu, přičemž za to vyplácí společnosti zahraniční částku 300 kč za každého pracovníka a každou odpracovanou hodinu. pracovníci (většinou ze zahraničí) sice poslouchají příkazy mistra, který je řádným zaměstnancem společnosti Česká, ale mzdu dostávají od společnosti zahraniční. jak plyne z názvu, společnost Česká je společností se sídlem na území České republiky a společnost zahraniční má své sídlo v kyjevě. společnost Česká musí minimálně částku 180 kč za každého pracovníka a každou odpracovanou hodinu (tedy 60 % z částky 300 kč) považovat za mzdu zaměstnance a v tomto duchu postupovat (srážet zálohu na daň apod.).

P O Z N á mKA

Od roku 2015 se postup zmiňovaný v příkladu netýká osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě eU nebo státě tvořícím evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona o zaměstnanosti. Pokyn GFŘ D-22 bod 1, k § 6 odst. 2

V případě, kdy je za nájem pracovní síly fakturována i dph, se při zjištění výše příjmu zaměstnance k hodnotě dph nepřihlíží, vycházíme tedy z částky bez dph.

KAPItOLA 3

Co není předmětem daně, paušální náhrady 3.1 Obecně k tomu, co není předmětem daně 1290 § 6 odst. 7 ZDP

co není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti je upraveno mimo obecných případů (§ 3 odst. 4 ZDP [¶1006]) také přímo pro dílčí základ daně ze závislé činnosti. V určitých případech jde o příjem, který není u zaměstnance předmětem daně z příjmů, i když zaměstnanec obdrží částky určené paušálně (§ 6 odst. 8 ZDP). to se týká nejen plnění přijatých v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti, ale i plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce. 78



1292–1294

3.2 Náhrady cestovních výdajů mezi příjmy zaměstnance, které nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, patří: –

náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zp pro zaměstnance tzv. státních organizací (§ 109 odst. 3 ZP, viz [¶1937]), a

–

hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách.

§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP

1292

POZNámKA

zaměstnavatelé, kteří jsou uvedenými státními organizacemi [¶1937], mají speciálními ustanoveními zp (§ 173 až 181 ZP) speciálně upraveny (lépe řečeno omezeny) podmínky pro poskytování cestovních náhrad, viz [¶1936] a násl. aby nedošlo k určité diskriminaci zaměstnanců státních organizací oproti zaměstnancům ostatních zaměstnavatelů, limituje zdp příjem, který není předmětem daně ze závislé činnosti, podle výše pro zaměstnance státních organizací i u ostatních zaměstnanců. PřÍKLAD

tuzemské stravné na pracovní cestě od 5 do 12 hodin u zaměstnanců státní organizace může být stanoveno v roce 2015 pouze v rozmezí 69 až 82 kč, kdežto zaměstnanec ostatních zaměstnavatelů může obdržet libovolně vysoké stravné od 69 kč výše. poskytne-li zaměstnanci podnikatelský subjekt (např. tuzemská s. r. o.) stravné 282 kč, pak: – částka 82 kč nebude u zaměstnance předmětem daně ze závislé činnosti, ale – částku 200 kč (vypočteno jako 282 – 82) bude třeba u zaměstnance zdanit a taktéž z ní odvést sociální i zdravotní pojištění (a případně i pojistné na důchodové spoření, je-li zaměstnanec účastníkem).

zkoumáme-li daňový režim poskytnuté cestovní náhrady z pohledu zaměstnavatele, pak pokud je náhrada ve výši, kterou povoluje zp, pak se jedná o daňový náklad zaměstnavatele, bez ohledu na daňový režim u zaměstnance.

§ 24 odst. 2 písm. zh) ZDP

PřÍKLAD

poskytnuté stravné ve výši 282 kč (z předchozího příkladu) bude pro tuzemskou s. r. o. plně daňově účinným nákladem. pokud ale poskytne tutéž náhradu 282 kč např. státní příspěvková organizace, bude pro ni daňovým nákladem pouze částka 82 kč a zbylých 200 kč bude nákladem nedaňovým. navíc je zřejmé, že tím tato příspěvková organizace poruší zákon.

k nákladům zaměstnavatele z titulu cestovních náhrad podrobněji viz [¶1936]. Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci: – při pracovní cestě (§ 41 ZP), – při cestě mimo pravidelné pracoviště, – při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, – při dočasném přidělení (§ 43a ZP [¶1957]), 79

1294 § 152 ZP


1296

– – – § 156 ZP


při přeložení, při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru, anebo při výkonu práce v zahraničí.

zaměstnanci lze poskytnout tyto náhrady cestovních výdajů: – náhradu jízdních výdajů, – náhradu výdajů za ubytování, – náhradu zvýšených stravovacích výdajů označovanou jako stravné, u zahraničních služebních cest i kapesné až do výše 40 % stravného, – náhradu nutných vedlejších výdajů a – náhrady jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny. Výši sazeb náhrad cestovních výdajů upravuje zákon a v některých případech také vyhlášky, které bývají vydávány většinou s účinností na kalendářní rok. pro rok 2015 platí tyto vyhlášky: –

pro stanovení výše průměrných cen pohonných hmot a stravného při tuzemských pracovních cestách (§ 189 odst. 1 ZP) vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 328/2014 sb. [¶2920],

–

pro základní sazby stravného v cizí měně při zahraničních pracovních cestách (§ 189 odst. 4 ZP) vyhláška ministerstva financí č. 242/2014 sb. [¶2921].

O jednotlivých cestovních náhradách podrobněji viz [¶1936]. § 182 ZP

Veškeré náhrady cestovních výdajů lze také paušalizovat. při výpočtu paušální částky vychází zaměstnavatel z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců z výše cestovních náhrad a z očekávaných průměrných výdajů tohoto zaměstnance nebo této skupiny zaměstnanců. současně se určí způsob krácení paušální částky za dobu, kdy zaměstnanec nevykonává práci. pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka náhrad stanovena, měl by zaměstnavatel tuto částku přezkoumat a upravit.

3.3 Ochranné pracovní prostředky, pracovní oblečení § 6 odst. 7 písm. b) ZDP

pro zaměstnavatele vyplývají povinnosti k ochraně zdraví zaměstnanců v důsledku ustanovení zp. hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zp a souvisejícími předpisy není pro zaměstnance zdanitelným příjmem.

1296

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené nařízením vlády.

P O Z N á mKA

technické požadavky na osobní ochranné prostředky stanoví nařízení vlády č. 21/2003 sb. 80



1298–1304

UPOZORNěNÍ I při poskytování ochranných pomůcek musíme být obezřetní. Speciálně upozorňujeme na to, že zaměstnavatel nesmí nahrazovat poskytování osobních ochranných pracovních prostředků finančním plněním.

§ 104 odst. 5 ZP

zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždícími látkami. aktuální předpis, který toto upravuje, je nařízení vlády č. 495/2001 sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami lze poskytovat i ochranné nápoje. rozsah a podmínky stanovuje nařízení vlády č. 361/2007 sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

1298 § 104 odst. 3 ZP

1300

zdanitelným příjmem zaměstnance nejsou ani přijaté částky na udržování osobních ochranných pracovních prostředků. Obdobná úprava jako pro osobní ochranné pracovní prostředky platí i pro poskytované stejnokroje, pracovní oblečení a pracovní obuv, určené zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, a pro příspěvky na jejich udržování. ani v těchto případech nejde u zaměstnance o zdanitelný příjem. povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní oblečení a obuv v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, vyplývá přímo ze zákona.

1302

§ 104 odst. 4 ZP

poskytnutí stejnokroje souvisí s prezentací dané společnosti na veřejnosti, ale zákon povinnost poskytnutí stejnokroje nenařizuje. V praxi bývají určité problémy v případech, kdy by stejnokroj mohl být zaměnitelný s běžným občanským oblečením. blíže viz [¶1992].

3.4 Zálohy poskytnuté zaměstnanci, náhrada výdajů předmětem zdanění u zaměstnance nejsou ani případné zálohy poskytnuté zaměstnanci za účelem, aby je jeho jménem vydal. POZNámKA

ani stálá provozní záloha poskytnutá zaměstnanci není považována za příjem ze závislé činnosti.

UPOZORNěNÍ Pozor však na případy, kdy je takto maskována např. zápůjčka. Pak by správce daně mohl posoudit situaci jako formálně zastřený stav (§ 8 odst. 3 DŘ) se všemi důsledky.

81



1306–1308


dále zaměstnanec nezdaní ani částky, jimiž zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele zaměstnanec vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. PřÍKLAD

zaměstnanec-správce počítačové sítě použil vzdálený přístup do podnikové sítě svého zaměstnavatele přes internet ze svého bydliště, aby odstranil problémy se zálohováním dat. zaměstnavatel mu proplatil alikvotní část měsíčních nákladů na soukromé připojení k internetu vzhledem k času, který zaměstnanec strávil odstraňováním problémů. z hlediska zaměstnance nejde o příjem podléhající dani ze závislé činnosti, u zaměstnavatele bude poskytnutá náhrada plně daňově účinným nákladem.

3.5 Náhrady za vlastní nářadí 1306 § 6 odst. 7 písm. d) ZDP § 190 ZP

předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti nejsou ani náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů ve vlastnictví zaměstnance, které zaměstnanec použil pro výkon práce u svého zaměstnavatele. zaměstnavatel by měl v takovém případě použití zaměstnancova nářadí, zařízení a předmětů se zaměstnancem sjednat (vnitřním předpisem stanovit nebo individuálně písemně) včetně podmínek, výše a způsobu poskytnutí náhrad. UPOZORNěNÍ Náhradu za použití vlastních automobilů zaměstnance k pracovním cestám podle tohoto ustanovení nelze použít, neboť toto je řešeno přes náhrady cestovních výdajů podle ZP.

3.6 Vytváření pracovních podmínek zaměstnavatelem § 6 odst. 7 písm. e) ZDP

1308

§ 2 z. č. 309/2006 Sb.

U zaměstnance nebudou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti rovněž ani povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce, stanovená právním předpisem. tímto předpisem může být např. z. č. 309/2006 sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který pro zaměstnavatele specifikuje např.: –

požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (např. zajištění prostor pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování, vč. odpovídajícího vybavení, zajištění dostatečného zásobování vodou apod.), nebo

–

požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi. PřÍKLAD

zaměstnanci žádné zdanění nehrozí v situaci, kdy zaměstnavatel v zázemí výrobní haly zřídil plně vybavenou kuchyňku (vč. sporáku, lednice, mikrovlnné trouby, myčky nádobí apod.), kterou může zaměstnanec během přítomnosti v práci využívat.

82



1310

3.7 Paušalizace náhrad příjemné pro zaměstnavatele je ustanovení zdp, jež umožňuje zaměstnancům paušalizovat výdaje, které nejsou považovány za zdanitelný příjem zaměstnance.

§ 6 odst. 8 ZDP

1310

POZNámKA

paušalizace náhrad cestovních výdajů poskytnutých podle zp je možná podle samostatného ustanovení v zp (§ 182 ZP [¶1292]).

hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci uvedené výdaje (náhrady) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpisu zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. dojde-li ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven, je třeba změnit i kalkulaci. pokyn Gfř k problematice hrazení výdajů paušálem říká, že v případech výdajů na udržování jednotného pracovního oblečení je třeba změnit výši paušálu s účinností od počátku měsíce, který následuje po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo. tento striktní výklad „až od následujícího měsíce“ nemusí být v konkrétních situacích nejvhodnější (např. změní-li se ceny v důsledku změny dph od ledna, měnit paušál až od února nemusí být správné). proto doporučujeme případné úpravy paušálu řešit individuálně. PřÍKLAD

zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je 2x až 3x týdně objíždět obchůdky zaměstnavatele rozmístěné po celém městě a kontrolovat stav zboží na prodejnách, má stanovenu paušální náhradu za použití dopravního prostředku městské hromadné dopravy ve výši 720 kč/měsíc. Výpočet byl odvozen od ceny přestupní jízdenky místní hromadné dopravy (24 kč) a od 30 jízd (tj. předpokladu 2–3x týdně 3 jízdenky). z důvodu změny ceny jízdenky od března 2015 z 24 kč na 26 kč je třeba přepočítat paušál. ten bude nově 780 kč a zaměstnavatel proto bude od března 2015 vyplácet zvýšenou částku.

POZNámKA

V případě, že jde o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

83

pokyn GFŘ D-22 bod 4 k § 24 odst. 1


1312–1316


KAPItOLA 4

Osvobození od daně 4.1 Obecně k osvobozeným příjmům zaměstnance § 6 odst. 9 ZDP

1312

V případě příjmů ze závislé činnosti lze kromě obecných případů osvobozených příjmů fyzických osob (§ 4 ZDP a § 4a ZDP [¶1018]) využít i speciální možnosti osvobození příjmů zaměstnance. nutno předeslat, že zatímco z hlediska zaměstnance se za splnění dále uvedených podmínek jedná o příjem osvobozený, který také nevstupuje do vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění (ani u zaměstnance, ani pro odvody za zaměstnavatele), související výdaj (náklad) na straně zaměstnavatele již nemusí být daňově účinným nákladem.

4.2 Vzdělávání zaměstnanců § 6 odst. 9 písm. a) ZDP

1314

Osvobozeným příjmem u zaměstnance jsou nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na: – odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, anebo – rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti. Osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům. toto ustanovení má úzkou vazbu na pracovněprávní předpisy. Odborným rozvojem zaměstnanců se rozumí podle zákoníku práce:

§ 228 odst. 1 ZP

–

povinné zaškolení nebo zaučení zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace,

§ 229 odst. 1 ZP

–

odborná praxe absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol,

§ 230 odst. 3 ZP

–

účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace (prohloubení kvalifikace bylo v předchozích letech tím nejběžnějším případem osvobozeného vzdělávání zaměstnance),

§ 231 odst. 2 ZP

–

zvyšování kvalifikace, kterým je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

1316

Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala.

§ 108 z. č. 435/2004 Sb.

84



1318–1321

při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. jak již bylo řečeno, vzdělávání, které je rekvalifikací, se považuje za osvobozený příjem zaměstnance. je ale třeba zdůraznit, že musí být splněny další předpoklady zákona č. 435/2004 sb., o zaměstnanosti, zejména z pohledu subjektu, který je oprávněn rekvalifikaci provádět.

§ 108 odst. 2 z. č. 435/2004 Sb.

daňový náklad zaměstnavatele v souvislosti se vzděláváním zaměstnanců je upraven na podobných principech [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP [¶1986]].

4.3 stravování zaměstnanců, poskytování nápojů 1318

Osvobozeným příjmem je u zaměstnance také hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem: – ke spotřebě na pracovišti nebo – v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů.

§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP

ze strany zaměstnavatele přitom může jít o daňově účinný výdaj pouze v případě závodního stravování [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP [¶1969]]. také nealkoholické nápoje, které zaměstnavatel poskytne (jako nepeněžní plnění) zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, jsou osvobozeným příjmem zaměstnanců. pro zaměstnavatele se nebude jednat o daňově účinný výdaj [§ 25 odst. 1 písm. zm) ZDP].


POZNámKA

nezaměňujme toto ustanovení s povinností zaměstnavatele podle zp k poskytnutí ochranných nápojů v případech stanovených nařízením vlády č. 361/2007 sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. V takových případech jde u zaměstnance o nepeněžní příjem, který není předmětem daně [§ 6 odst. 7 písm. b) ZDP [¶1296], [¶1300]], a z hlediska zaměstnavatele půjde o plně uznatelný daňový výdaj.

4.4 Plnění z fondů, ze zisku nebo jako nedaňový náklad zákon o daních z příjmů stanoví několik dalších případů osvobozených příjmů zaměstnanců, kterými se rozumí následující plnění: 1. plnění z fondů: – z fondu kulturních a sociálních potřeb (vyhl. č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb), nebo POZNámKA

Vyhláška se vztahuje na hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

–

ze sociálního fondu, nebo 85

1321


1322–1326


2. plnění ze zisku: – ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, nebo 3. plnění jako nedaňový náklad: – na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

1322 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

Osvobozeným příjmem je nepeněžní plnění spočívající v možnosti využívání různých rekreačních či kulturních zařízení či akcí, konkrétně: –

v možnosti používat zaměstnancem rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, nebo

–

ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce,

přičemž při poskytnutí rekreace a zájezdů je u zaměstnance osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 kč za kalendářní rok. P O Z N á mKA

jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance, vždy však musí jít o nepeněžní plnění.

1324 § 6 odst. 9 písm. g) ZDP

Osvobozeným příjmem je i hodnota nepeněžního bezúplatného plnění (daru), a to až do úhrnné výše 2 000 kč ročně u každého zaměstnance. stejně jako v předchozím případě jde o nepeněžní bezúplatné plnění (nepeněžní dar) poskytnuté z výše uvedených zdrojů (fksp, sociální fond, zisk po zdanění anebo nedaňový výdaj).

1326 § 6 odst. 9 písm. o) ZDP

pokud z výše uvedených zdrojů zaměstnavatel poskytne zaměstnanci sociální výpomoc, bude se jednat o osvobozený příjem zaměstnance za splnění těchto podmínek: –

jde o pomoc do výše 500 000 kč, P O Z N á mKA

zde zákon nehovoří o nepeněžním plnění, jsou tedy myslitelné i finanční výpomoci. Limit není omezen kalendářním rokem, případně zdaňovacím obdobím, vazba je na každou jednu konkrétní událost.

–

je poskytnuta v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. P O Z N á mKA

podle čl. 5 ústavního z. č. 110/1998 sb., o bezpečnosti České republiky, může vláda vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

86



1328–1330

4.5 Zápůjčky zaměstnancům podobnou možností jako v předchozím [¶1326] je poskytnutí zápůjčky zaměstnancům. zaměstnancům by mohl vzniknout nepeněžní příjem v případě, kdy by zápůjčka byla sjednána: – jako bezúročná anebo – s úrokem nižším než obvyklým.

1328

Od roku 2015 dochází opět ke změně pohledu na takové zápůjčky, proto si raději připomeňme i režim minulých let: –

do konce roku 2013 byla osvobozena návratná zápůjčka poskytnutá zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 kč (u zaměstnance postiženého živelní pohromou bylo možné limity desetinásobně navýšit), a to bez ohledu na to, zda byla, či nebyla bezúročná,

–

v roce 2014 byly (bez ohledu na účel či výši zápůjčky) bezúročné zápůjčky vyjmuty z předmětu zdanění a u zápůjček s úrokem nižším než obvyklým se dodaňoval rozdíl mezi úrokem obvyklým a úrokem nižším, za který bude zápůjčka poskytnuta.

Od roku 2015 platí, že: –

u zápůjček s úrokem nižším než obvyklým se bude dodaňovat (a rovněž odvádět pojistné) rozdíl mezi úrokem obvyklým a úrokem nižším, za který bude zápůjčka poskytnuta, a to opět bez ohledu na účel či výši (tj. stejný přístup jako v roce 2014), a

–

v případě bezúročných zápůjček bude u zaměstnance osvobozen majetkový prospěch, ale jen při zápůjčkách v úhrnné výši jistin do 300 000 kč od jednoho zaměstnavatele.

§ 6 odst. 9 písm. v) ZDP

Úrokem obvyklým lze v těchto případech označit takový úrok, který je v daném čase obvykle používán peněžními ústavy, s přihlédnutím k výši, účelu či délce splácení. zaměstnavatel by měl reagovat i na změny úrokových sazeb v průběhu splácení zápůjčky zaměstnancem. UPOZORNěNÍ Do kdy by se měla zápůjčka splatit, zákon neomezuje, ale pozor na to, aby v jednání nebyl správcem daně spatřen zastřený stav (např. signalizující dopředu poskytnutou mzdu), pokud by splatnost byla neúměrně dlouhá.

4.6 Příspěvek na spoření na penzi a soukromé životní pojištění pro zaměstnance je osvobozeným příjmem též příspěvek zaměstnavatele na spoření na penzi a na soukromé životní pojištění, a to na: – penzijní připojištění se státním příspěvkem, – doplňkové penzijní spoření, – penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, nebo – soukromé životní pojištění. 87

1330 § 6 odst. 9 písm. p) ZDP


1331–1334


přispívat může zaměstnavatel na jeden či více z uvedených titulů, avšak pouze do určité výše. tou je (v úhrnu na zmíněné tituly) hranice 30 000 kč ročně od jednoho zaměstnavatele. § 6 odst. 9 písm. p) bod 1 ZDP

V případě hrazení příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, příp. na doplňkové penzijní spoření, je postačující, když je tento příspěvek hrazen zaměstnavatelem přímo na účet zaměstnance u příslušné tuzemské penzijní společnosti.

§ 6 odst. 9 písm. p) bod 2 ZDP

nutným předpokladem pro osvobození příjmu u zaměstnance v případě, kdy mu zaměstnavatel přispívá na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění je skutečnost, že smlouva mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění (nebo jinak sjednaná účast zaměstnance na tomto zahraničním penzijním pojištění) plní tyto podmínky: –

výplata plnění z penzijního pojištění je sjednána až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a

–

právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění.

Úhrada musí pochopitelně směřovat přímo na příslušný účet zaměstnance u instituce penzijního pojištění. P O Z N á mKA

1331

Instituce penzijního pojištění je vymezena jako poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který: – je provozován na principu fondového hospodaření, – je zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě dohody nebo smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho přímo vyplývající, a – je povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě eU nebo některém ze států ehp (v případě Lichtenštejnska až po ratifikaci smlouvy o zamezení dvojímu zdanění) a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

§ 6 odst. 16 ZDP

1332

soukromé životní pojištění je definováno jako pojištění: – pro případ dožití, nebo – pro případ smrti nebo dožití, nebo – na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve 3. stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti.

§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP

1334

aby byl příspěvek zaměstnavatele hrazený pojišťovně za zaměstnance na zaměstnancovo soukromé životní pojištění osvobozen od daně z příjmů zaměstnance, musí být splněny tyto další následující podmínky: –

88

musí existovat pojistná smlouva uzavřená mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky (podle z. č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví), případně se musí jednat o pojišťovnu usazenou na území jiného členského státu eU nebo státu ehp (v případě Lichtenštejnska až po ratifikaci smlouvy o zamezení dvojímu zdanění),



1336

–

právo na plnění má pojištěný zaměstnanec, a v případě, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, tak osoby určené v souladu s ustanoveními § 2829 a násl. nOz (pojistník si může obmyšleného určit, neučiní-li tak, pak zákon stanoví postup, jak se vybere, tj. postupně druhý z manželů, děti, rodiče atd.), kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

–

ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a

–

musí platit, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. POZNámKA

zákaz výplaty jiného než pojistného plnění ze soukromého životního pojištění byl do zákona přidán od roku 2015 z důvodu zabránit zneužívání tohoto pojištění k výplatě příjmů, které by nebyly zdaněny jako příjmy ze závislé činnosti (příjem byl zdaňován srážkovou daní jako příjem z kapitálového majetku). zákon proto zároveň nově říká, že v případě porušení podmínek (dřívější výplata, která není pojistným plněním, nebo předčasné ukončení smlouvy) osvobození zanikne a příjmem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP, [¶1264]) v roce porušení podmínek budou nejen příspěvky zaměstnavatele v daném roce, ale i deset let zpátky. takový příjem si zohlední zaměstnanec sám ve svém přiznání (§ 38g odst. 6 ZDP, [¶1084]) Čl. II body 7 a 8 z. č. 267/2014 Sb.

toto se navíc od roku 2015 bude aplikovat i u smluv uzavřených do 31. 12. 2014.

příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění nebo na soukromé životní pojištění hrazený za zaměstnance je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, a to bez omezení. podmínkou je, že si tuto povinnost zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem v pracovní nebo obdobné smlouvě anebo v kolektivní smlouvě. zaměstnavatel to může také stanovit interním předpisem.

§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP

4.7 Přechodné ubytování 1336

Přechodné ubytování, které by poskytl zaměstnavatel jako nepeněžní plnění zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce (např. formou poskytnutí ubytovny, bytu apod.), bude u zaměstnance osvobozeným příjmem, pokud: – obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště a – maximálně ve výši do 3 500 kč měsíčně.

§ 6 odst. 9 písm. i) ZDP

POZNámKA

V tomto případě se nejedná o případy ubytování na pracovní cestě, které řeší zp jako náhradu cestovních výdajů u zaměstnance nezdaňovanou podle § 6 odst. 7 písm. a) zdp [¶1954].

na straně zaměstnavatele půjde o daňově účinný náklad, a to bez jakéhokoliv omezení. zaměstnavatel ale musí povinnost k zajištění přechodného ubytování sjednat v kolektivní smlouvě nebo přímo v pracovní smlouvě se zaměstnancem, případně stanovit podmínky interním předpisem. 89

§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP


1338


4.8 Ostatní osvobozená plnění 1338 § 6 odst. 9 písm. t) ZDP

mezi ostatní osvobozené příjmy zaměstnanců, které jsme nezmínili v předchozím výkladu, se běžně řadí ještě tyto osvobozené částky: –

vynaložené na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy, se srážkami ze mzdy, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.

Ostatní osvobození příjmů ze závislé činnosti jsou určena pouze úzkým skupinám poplatníků a v určitých v zákoně přesně vymezených situacích, např.: –

osvobození příjmu za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy [§ 6 odst. 9 písm. l) ZDP],

–

bezplatné nebo zlevněné jízdenky pro zaměstnance a jejich rodiny zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu [§ 6 odst. 9 písm. e) ZDP],

–

náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2005 [§ 6 odst. 9 písm. ch) ZDP],

–

peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů, včetně náhrady majetkové újmy [§ 6 odst. 9 písm. h) ZDP],

–

zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo bezpečnostních sborů mimo území České republiky, po dobu působení v zahraničí [§ 6 odst. 9 písm. m) ZDP],

–

mzdové vyrovnání vyplácené horníkům ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění [§ 6 odst. 9 písm. j) ZDP],

–

naturální plnění pro představitele státní moci a některých státních orgánů a soudcům [§ 6 odst. 9 písm. r) ZDP], a dále také náhrada prokázaných výdajů těchto představitelů, pokud jde o v zákoně přesně definované tituly [§ 6 odst. 9 písm. r) ZDP],

–

náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zp za dobu před 1. 1. 1989 a vyplácená po 31. 12. 1992 [§ 6 odst. 9 písm. k) ZDP],

–

příjmy ze závislé činnosti nerezidentů v České republice [¶1030] od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, a to za práci v tuzemsku, pokud nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích (a nejde o příjmy z osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby, nebo o příjmy z činnosti vykonávané ve stálé provozovně) [§ 6 odst. 9 písm. f) ZDP].

90



1340–1342

KAPItOLA 5

srážková daň 5.1 Koho se srážková daň týká jednou z odlišných možností, jak můžeme zdanit určité příjmy ze závislé činnosti, je zdanění v podobě srážkové daně. tato možnost se ale netýká všech příjmů ze závislé činnosti [¶1264], ale pouze zaměstnanců pracujících pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce (§ 75 ZP, [¶1434]).

§ 6 odst. 4 ZDP

1340

abychom mohli srážkovou daň aplikovat, musí být splněny ještě tyto další podmínky: – příjem zúčtovaný nebo vyplacený zaměstnavatelem nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 kč, a – zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP [¶1360] a [¶1374]). PřÍKLAD

zaměstnanci je vyplacena odměna na základě dohody o provedení práce ve výši 8 000 kč. zaměstnanec pro svého zaměstnavatele nepodepsal prohlášení. zdanění bude probíhat takto: – základ daně [příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP] 8 000 kč – 15% zvláštní sazba daně 1 200 kč – k vyplacení zaměstnanci (8 000 – 1 200) 6 800 kč

aplikace srážkové daně se může také týkat zaměstnanců, kteří jsou nerezidenty v České republice [¶1030], pokud existuje a stanoví tak příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění s daným státem, v němž je zaměstnanec rezidentem, anebo v případech uvedených v § 22 zdp, které zmiňujeme v souvislosti s aplikací zdanění ze superhrubého základu [¶1274].

§ 6 odst. 14 ZDP

5.2 Princip stanovení srážkové daně za splnění výše uvedených podmínek lze daňovou povinnost vyrovnat odvedením srážkové daně ve výši 15 %.

§ 36 odst. 2 písm. p) ZDP

1342

základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP [¶2184] a [¶2222]) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. rovněž daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

§ 36 odst. 3 ZDP

daň odvede zaměstnavatel coby plátce [¶1034], a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku, a zbylou část ve výši 85 % vyplatí zaměstnanci.

§ 38d odst. 3 ZDP

POZNámKA

Častou chybou je překročení limitu 10 000 kč v případech, kdy je zaměstnanci vyplácena částka za delší než měsíční období – např. dva měsíce po 8 000 kč, tj. celkem 16 000 kč 91


1344


najednou. pokud by byly výplaty provedeny v každém měsíci zvlášť, limit by překročen nebyl. při výplatě najednou již srážkovou daň použít nelze.

5.3 Výhody a nevýhody, roční zúčtování 1344

Použití srážkové daně může být pro zaměstnance výhodné v případech, kdy jde o příjem vyplácený souběžně od druhého či dalšího zaměstnavatele, kdy by při běžném způsobu zdanění [¶1348] a násl. toto vyvolalo nutnost podat daňové přiznání [¶1082]. řádným a včasným provedením srážky daně je daňová povinnost zaměstnance z takového příjmu splněna [výjimka v § 38d odst. 4 písm. a) ZDP popsána dále]. pro zaměstnavatele se snižuje administrativa (jednoduchý výpočet), tento způsob zdanění je možné uvažovat v určitých případech u dohod konaných mimo pracovní poměr [¶1432]. příjmy zaměstnance, z nichž je odvedena srážková daň, nevstupují do dílčího základu daně podle § 6 zdp, a tudíž se z nich neodvede ani solidární daň (§ 16a ZDP [¶1114]). neuvažujeme-li solidární daň, pak lze říci, že vzhledem k jednotné dani (§ 16 ZDP [¶1110]) není z pohledu daňového zatížení rozdíl mezi zdaněním příjmů v obecném základu anebo srážkovou daní. ale při zdanění srážkovou daní poplatník neuplatňuje žádnou ze slev na dani (§ 35ba ZDP, [¶2308] a násl.). to může vést v případech, kdy zaměstnanec má celkově nižší příjmy a možnosti významných slev (např. student [¶2312]), k horšímu výsledku.

§ 38d odst. 4 písm. a) ZDP

V takovém případě má poplatník (zaměstnanec) následující možnosti: –

dodatečně podepsat prohlášení k dani (§ 38k odst. 7 ZDP) za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena – plátce daně (zaměstnavatel) k tomu přihlédne při ročním zúčtování [¶1370]; srážková daň se v takovém případě chápe jako záloha na daň, která je vyúčtována v rámci ročního zúčtování, a případný přeplatek je poplatníkovi vrácen,

–

podat si sám daňové přiznání [¶1082] a zohlednit v něm příjmy na základě dohod o provedení práce [¶1434], z nichž byla sražena zvláštní sazba daně podle § 6 odst. 4 zdp [¶1340]; pro tento účel je třeba si od zaměstnavatele vyžádat potvrzení [¶2287], které bude povinnou přílohou podávaného přiznání, PřÍKLAD

student vysoké školy jarda si o prázdninách (červenec–srpen) přivydělával u dvou zaměstnavatelů (označme je „a“ a „b“). V obou případech se jednalo o práci na základě dohody o provedení práce, přičemž:

92

–

u zaměstnavatele „a“, kde byla odměna 8 000 kč/měsíc, jarda podepsal prohlášení [¶1360], a proto obdržel jak za červenec, tak za srpen vždy plnou částku 8 000 kč, neboť 15% daň mu pokryla základní sleva na poplatníka,

–

u zaměstnavatele „b“, kde byla odměna rovněž 8 000 kč/měsíc, jarda prohlášení už podepsat nemohl [¶1356], a proto obdržel jak za červenec, tak za srpen vždy jen 6 800 kč (tedy po sražení 1 200 kč).



1348–1352

jelikož jarda již neměl žádné jiné příjmy, není povinen za rok 2015 podat přiznání [¶1084]. pokud se však k podání přiznání rozhodne a zohlední si i příjmy od zaměstnavatele „b“, obdrží od správce daně přeplatek 2 400 kč (neboť z jeho základní slevy na dani [¶2308] 24 840 kč zbude dost i na „pokrytí“ daně z příjmu od zaměstnavatele „b“).

–

podat si sám daňové přiznání a zohlednit sraženou daň může i fyzická osoba, která není tuzemským rezidentem [¶1030] v případech, kdy je jí na příjmy ze závislé činnosti aplikována srážková daň podle § 6 odst. 14 zdp [¶1274].

KAPItOLA 6

Vybírání daně srážením záloh 6.1 Výpočet měsíčních záloh pokud plátce (zaměstnavatel) nesráží a neodvádí srážkovou daň (§ 6 odst. 4 ZDP [¶1340]), je povinen srážet zaměstnanci z příjmů ze závislé činnosti zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti. její výše se určí dále uvedeným způsobem ze základu pro výpočet zálohy (dříve označovaného jako zdanitelná mzda), kterým se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma již zmíněných příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně: – snížený o osvobozené částky (§ 6 odst. 9 ZDP [¶1312]) a – zvýšený o částky povinného pojistného [¶1272].

§ 38h odst. 1 ZDP

1348 1350

POZNámKA

V případech, kdy by se u zaměstnance část příjmů zdaňovala zvláštní sazbou daně (§ 6 odst. 4 ZDP [¶1340]) a z části počítala záloha na daň, tak v situaci, kdy zaměstnancův příjem již dosáhl maximálního vyměřovacího základu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, zvýší se o povinné pojistné nejdříve základ pro výpočet zálohy na daň.

pro určení základu pro výpočet zálohy upozorňujeme i na zahrnování příjmů vyplacených do 31. 1. následujícího kalendářního roku (§ 5 odst. 4 ZDP [¶1274] – Upozornění). Záloha na daň ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného do 100 kč na celé koruny nahoru a nad 100 kč na celé stokoruny nahoru za kalendářní měsíc činí 15 %. zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. PřÍKLAD

zaměstnanec měl v měsíci březnu 2015 příjem ze závislé činnosti 20 000 kč, z toho činilo zdravotní a sociální pojištění stržené zaměstnanci dohromady 2 200 kč a hrazené zaměstnavatelem 6 800 kč. zaměstnanec nepodepsal prohlášení.

93

1352 § 38h odst. 2 a 3 ZDP


1353–1356


jeho základ pro výpočet zálohy na daň bude 26 800 kč (určeno jako 20 000 + 6 800), a záloha tak vychází 4 020 kč. protože zaměstnanec nepodepsal prohlášení, srazí se mu záloha na daň 4 020 kč a vyplaceno dostane 13 780 kč (výpočet 20 000 – – 2 200 – 4 020).

§ 38ha ZDP

1353

V letech 2013 až 2015 musí zaměstnavatel řešit u zaměstnanců s vyššími příjmy také solidární zvýšení daně u zálohy. a to v těch případech, kdy měsíční příjem zaměstnance převýší 4násobek průměrné mzdy (§ 23b odst. 4 z. č. 589/1992 Sb.), v roce 2015 je to částka 106 444 kč. solidární zvýšení daně u zálohy pak činí 7 % z tohoto převýšení. jak ukazuje i následující příklad, do výpočtu se nezahrnuje (a solidární zvýšení daně u zálohy neovlivní) povinné pojistné. PřÍKLAD

zaměstnanec měl v měsíci dubnu 2015 příjem ze závislé činnosti 120 000 kč, povinné pojistné (34 % hrubé mzdy) z toho činilo 40 800 kč. zaměstnavatel vypočte: – zálohu na daň jako 15 % ze superhrubé mzdy = 0,15 × (120 000 + 40 800) = = 0,15 × 160 800 = 24 120 kč, – solidární zvýšení daně u zálohy jako 7 % z rozdílu hrubé mzdy a 48násobku průměrné mzdy = 0,07 × (120 000 – 106 444) = 0,07 × 13 556 = 948,92 kč ≈ 949 kč (zaokrouhleno nahoru na koruny podle § 146 odst. 1 dř). záloha na daň zaměstnance za duben 2015 tedy bude 25 069 kč (výpočet 24 120 + + 949). § 38h odst. 4 ZDP

1354

V případě, že zaměstnanec podepíše prohlášení [¶1360] na příslušný měsíc (zdaňovací období), plátce nejprve sníží vypočtenou zálohu v případech, kdy má zaměstnanec nárok, o prokázanou částku měsíční základní slevy [¶2308], na jeho invaliditu [¶2310] či na studenta [¶2312], a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě [¶2318]. takto snížená záloha se nazývá záloha po slevě. P O Z N á mKA

zálohu však nelze snížit o slevu na dani na manžela (manželku) či jeho (její) invaliditu [¶2314] a o slevu za umístění dítěte [¶2316]. nárokovat snížení daně z tohoto důvodu může zaměstnanec pouze při ročním zúčtování anebo v přiznání za daný rok, které by si podal sám. § 38h odst. 13 ZDP

§ 38k odst. 6 ZDP

1356

U nerezidenta v Čr se ke snížení zálohy na daň přihlédne pouze z titulu základní slevy a slevy na studenta. k dalším slevám se ale nepřihlédne (neaplikují se žádné další slevy na dani ani daňové zvýhodnění). Vše může uplatnit tento zaměstnanec, je-li rezidentem z jiného členského státu eU nebo státu ehp (v případě Lichtenštejnska až po ratifikaci smlouvy o zamezení dvojímu zdanění) v přiznání za daný rok, které by si podal sám, přičemž u slev a daňového zvýhodnění, které nemohl uplatnit v jednotlivých měsících, se při podání daňového přiznání přihlédne, pokud nerezident dosáhne alespoň 90 % všech svých zdaňovaných příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 35ba odst. 2 ZDP, § 35c odst. 5 ZDP), vyjma těch, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně.

zaměstnanec může v daném měsíci podepsat prohlášení pouze pro jednoho plátce. proto pobírá-li mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc, pouze jeden zaměstnavatel může zálohu snížit o slevy uvedené v předchozím. 94



1358–1362

speciální výpočet se týká případů, kdy zaměstnavatel (plátce daně) vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období. pokud je to pro poplatníka výhodnější, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících.

1358 § 38h odst. 8 ZDP

POZNámKA

při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění srážkovou daní [¶1340].

6.2 Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani aby mohl zaměstnavatel přihlédnout při srážení měsíčních záloh ke slevám na dani na poplatníka-tuzemského rezidenta, jeho invaliditu nebo jeho studium [¶2308] a násl. a k daňovému zvýhodnění [¶2318], musí k tomu mít podepsané písemné prohlášení zaměstnance (poplatníka), které obsahuje prohlášení o tom, jaké jsou u zaměstnance dány skutečnosti pro přiznání slevy na dani a pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě [¶2318].

§ 38k odst. 4 ZDP

1360

zaměstnanec musí prohlášení podepsat nejpozději: – do 30 dnů po vstupu do zaměstnání, – každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období, a dále písemně hlásí změny vždy do konce kalendářního měsíce, v němž nastaly.

§ 38k odst. 8 ZDP

není-li prohlášení podepsané, bere zaměstnavatel při srážení záloh v úvahu pouze osvobozené částky a částky pojistného (viz předchozí). k prohlášení existuje speciální tiskopis vydaný ministerstvem financí (číslo 25 5457 mfin), jehož vzor spolu s příkladem vyplnění je uveden v [¶2880]. zaměstnanec podepíše prohlášení v částech i. a ii. tiskopisu, neboť část iii. je určena pro případné prohlášení pro roční zúčtování záloh (§ 38k odst. 5 ZDP [¶1374]). nepodepíše-li zaměstnanec toto prohlášení ve stanovené lhůtě nebo neprokáže-li skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek dalšími doklady [¶1394], nemůže zaměstnavatel tyto skutečnosti při výpočtu záloh zohlednit.

§ 38k odst. 7 ZDP

přihlédne k nim až počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly doloženy a bylo podepsáno prohlášení, nebo při ročním zúčtování záloh, za podmínek uvedených v [¶1370].

6.3 Povinnost odvodu záloh 1362

Povinnost srazit zálohu na daň (příp. navýšenou o solidární zvýšení daně u zálohy) vzniká při výplatě nebo připsání mzdy (příjmů ze závislé činnosti) poplatníkovi (zaměstnanci) k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. provádí-li se zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zaměstnavatel zálohu při zúčtování mzdy.

§ 38h odst. 7 ZDP

95


1364–1370

1364 § 38h odst. 10 ZDP


zaměstnavatel jakožto plátce provede odvod záloh, resp. odvede úhrn sražených záloh (nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, vč. případného navýšení o solidární zvýšení daně u záloh) od všech zaměstnanců nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. je to termín shodný s odvodem pojistného na sociální a zdravotní pojištění z mezd (tedy jak části, kterou hradí zaměstnavatel, tak části stržené zaměstnanci). PřÍKLAD

Částku úhrnu sražených záloh ve mzdách za duben 2015 odvede zaměstnavatel do 20. 5. 2015.

V případě příjmů vyplacených prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2 ZDP [¶1288]) je lhůta pro odvod úhrnu částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž zaměstnavatel o dluhu účtuje. P O Z N á mKA

správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnavatel nebude mít v případě, pokud: – mzda půjde k tíži stálé provozovny poplatníka (právnická osoba či fyzická osoba, která je rezidentem v České republice) umístěné v zahraničí (§ 38h odst. 11 ZDP), nebo – zruší-li správce daně na žádost plátce povinnost srážet zálohy z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí (§ 38h odst. 12 ZDP).

KAPItOLA 7

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění 7.1 Koho se týká 1370 § 38ch odst. 1 ZDP

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění se týká takového zaměstnance, který: –

ve zdaňovacím období (kalendářním roce) pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně (zaměstnavatelů) postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených mu těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost [¶1264],

–

podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 [¶1360] a § 38k odst. 5 zdp [¶1374],

–

písemně požádá o provedení ročního zúčtování záloh posledního z jeho plátců daně nejpozději do 15. února po uplynutí kalendářního roku,

96



1372–1374

VýjImKA § 38ch odst. 2 ZDP

poplatníkovi, který ve zdaňovacím období neuplatňoval nárok na měsíční slevy na dani nebo měsíční daňové zvýhodnění v měsíčních mzdách u žádného plátce daně, provede roční zúčtování na jeho žádost poslední plátce daně ve zdaňovacím období, u něhož podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zdp. nemůže-li poplatník požádat posledního plátce o roční zúčtování záloh (z důvodu zániku plátce bez právního nástupce), požádá o provedení správce daně místně příslušného podle svého bydliště.

–

nepodává (dobrovolně nebo povinně) daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob [¶1082].

pokud poplatník o roční zúčtování záloh nepožádá, je sraženými zálohami na daň ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání (§ 38g ZDP [¶1084]).

§ 38h odst. 9 ZDP

7.2 Co podepsat a doložit Zaměstnanec k žádosti o roční zúčtování doloží doklady za uplynulý rok od všech předchozích plátců o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani a vyplacených měsíčních daňových bonusech. tyto doklady musí zaměstnanec předložit také nejpozději do 15. února následujícího roku.

1372 § 38ch odst. 3 ZDP

POZNámKA

nepředloží-li zaměstnanec v dané lhůtě tyto doklady, roční zúčtování záloh mu zaměstnavatel neprovede.

V prohlášení k ročnímu zúčtování sdělí zaměstnanec svému zaměstnavateli skutečnosti rozhodné pro roční zúčtování daně, a to: –

že lze provést roční zúčtování, tj. že nenastaly podmínky, za kterých by si musel daňové přiznání podat sám zaměstnanec [¶1084],

–

výši částek ke zdanění od ostatních plátců, včetně zaplacených záloh na dani, přičemž skutečnosti dokládá doklady od těchto plátců (§ 38ch odst. 3 ZDP),

–

v případě, že chce uplatnit slevu na dani na manželku (manžela) [¶2314], že neměla (neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 kč (podmínka k uplatnění částky),

–

jakou částku vynaložil za umístění dítěte v předškolním zařízení, chce-li si uplatnit slevu za umístění dítěte [¶2316],

–

v jaké hodnotě poskytl bezúplatná plnění (dary), o které lze snížit základ daně [¶2222],

–

v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z hypotečního úvěru nebo úvěru poskytnutého ze stavebního spoření anebo z jiného souvisejícího úvěru (§ 15 odst. 3 a 4 ZDP [¶2186] a násl.), a to včetně informace, že je předmět bytové potřeby užíván v souladu se zákonem (§ 15 odst. 4 ZDP [¶2186]) a o tom, 97

1374 § 38k odst. 5 ZDP


1376–1378


kolik činí úhrn úvěrů osob žijících v jeho domácnosti (resp. že v souhrnu se neuplatní v rámci domácnosti vyšší nezdanitelná částka než 300 000 kč), –

v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění, pojistné na své soukromé životní pojištění, členské příspěvky jako člen odborové organizace a v jaké výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,

–

zda ve zdaňovacím období uplatňoval měsíční slevy na dani nebo daňové zvýhodnění u předchozích plátců.

prohlášení učiní zaměstnanec na stejném tiskopise (číslo 25 5457 mfin), jako učinil prohlášení podle § 38k odst. 4 zdp [¶1360], ale v části iii. tiskopisu. prohlášení je třeba podepsat do 15. února za předchozí kalendářní rok. zaměstnanec je povinen doložit skutečnosti podle § 38l zdp [¶1394], pokud tak již neučinil v průběhu roku.

7.3 Způsob provedení ročního zúčtování 1376

na provedení výpočtu a ročního zúčtování záloh má zaměstnavatel čas do 31. 3. za předchozí kalendářní rok.

§ 38ch odst. 4 ZDP

PřÍKLAD

roční zúčtování za rok 2014 se provede do 16. 3. 2015 (neboť 15. 3. 2015 je neděle, a lhůta se tak posouvá na nejbližší pracovní den).

zaměstnavatel provede roční zúčtování na základě doloženého úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnanci všemi plátci postupně, a to i případně za období, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost. Vypočítá částku daně dle obecných zásad (§ 16 ZDP [¶1110]). V rámci ročního zúčtování záloh přihlédne zaměstnavatel také k částce druhého z manželů [§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP [¶2314]], k případné slevě za umístění dítěte (§ 35bb ZDP [¶2316]) a nezdanitelným částem základu daně , tj. hodnotě poskytnutých bezúplatných plnění (§ 15 ZDP, [¶2184] a [¶2222]). Veškeré skutečnosti musí být doloženy (§ 38l ZDP [¶1394]). VýjImKA § 38g odst. 2 ZDP

Výjimka u ročního zúčtování zaměstnance-nerezidenta v České republice viz [¶1438].

38ch odst. 5 ZDP

Vznikne-li poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně (vč. solidárního zvýšení) ve prospěch poplatníka, tj. přeplatek daně, který je vyšší než 50 kč, vrátí jej plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen.

1378

přeplatek lze vrátit i ve mzdě za únor, pokud to zaměstnavatel stihne. 98



1380–1382

POZNámKA

případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se zaměstnanci nesráží. pokud nebrání provedení ročního zúčtování jiné skutečnosti (např. povinnost podat přiznání z důvodů jiných příjmů, viz [¶1082], [¶1084]), je v zájmu zaměstnance požádat o roční zúčtování vždy.

plátce daně provádí roční zúčtování většinou pro více poplatníků (zaměstnanců). O přeplatek, který na základě výpočtu musí zaměstnancům vrátit, si může plátce daně snížit nejbližší odvody záloh, nejdéle do konce zdaňovacího období.

38ch odst. 5 ZDP

zaměstnavatel také může požádat správce daně o vrácení přeplatku (§ 155 odst. 2 DŘ). POZNámKA

V takovém případě ale musí počítat s alternativou, že správce daně použije přeplatek nejprve na případné nedoplatky na jiných daních, existují-li, případně i s dalším zdržením, bude-li chtít oprávněnost přeplatku správce daně prověřovat.

V případě, že poplatník (zaměstnanec) uplatňoval v daném kalendářním roce daňové zvýhodnění, je postup mírně odlišný a rozebíráme ho samostatně v [¶2323].

§ 35d odst. 6 až 9 ZDP

KAPItOLA 8

Povinnosti zaměstnavatele 8.1 Základní povinnosti zaměstnavatele zaměstnavatel má spoustu povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů (zz a zp, vč. jejich prováděcích vyhlášek a příslušných nařízení vlády).

1380

Povinnosti zaměstnavatele jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti

1382

povinnost srážet a odvádět zálohy na daň ze závislé činnosti specifikujeme v [¶1348], povinnost srážet a odvádět srážkovou daň viz [¶1340]. plátce podává vyúčtování o sražených částkách způsobem popsaným v [¶1420]. na požádání zaměstnance a při splnění zákonných podmínek provádí plátce i roční zúčtování daně [¶1370]. další povinnosti viz [¶1384] a násl.

99


1384–1388


8.2 Další povinnosti plátce 1384

zaměstnavatel coby plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je povinen vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy nebo srážkovou daň: – mzdové listy, – rekapitulaci o sražených zálohách na daň, – rekapitulaci o dani srážené podle zvláštní sazby daně, a to za každý kalendářní měsíc, i za celé zdaňovací období.

§ 38j odst. 1 ZDP

1386 § 38j odst. 2 ZDP

mzdový list musí pro účely daně obsahovat: 1. základní údaje o poplatníkovi (jméno, též i dřívější, rodné číslo, bydliště, u nerezidentů viz [¶1438]), 2. jména a rodná čísla osob, na které poplatník uplatňuje slevu na dani a daňové zvýhodnění, 3. výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání, 4. den nástupu zaměstnance do zaměstnání, 5. za každý kalendářní měsíc: – úhrn zúčtovaných mezd (peněžních i nepeněžních), – z toho částky osvobozené od daně [¶1312], – základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, – vypočtenou zálohu na daň (vč. jejího solidárního zvýšení) nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně, – měsíční slevu na dani (§ 35ba ZDP [¶2308] a násl.), – výši měsíčního daňového zvýhodnění, měsíční slevy na dani, měsíčního daňového bonusu (§ 35c ZDP, [¶2322]) a – skutečně sraženou zálohu, – a to vše podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně, 6. součet číselných údajů za zdaňovací období, 7. úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů a 8. údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. zaměstnavatel údaje ve mzdovém listu průběžně aktualizuje, a to na základě prohlášení zaměstnance (§ 38k odst. 4 a 5 ZDP), zúčtovaných mezd a změn rozhodných skutečností pro výpočet záloh na daň hlášených poplatníkem.

§ 38j odst. 3 ZDP

1388

požádá-li zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit pro zaměstnance nejpozději do deseti dnů doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. P O Z N á mKA

děje se tak zejména v případech, kdy zaměstnanec podává daňové přiznání sám, nebo pro jiného plátce, který mu provede roční zúčtování záloh. 100



1394

pro případnou kontrolu ze strany správce daně musí zaměstnavatel uschovat kopii dokladu vystaveného zaměstnanci.

pro účely sledování dosažení maximálního vyměřovacího základu na sociální pojištění [¶1280] a maximálního základu pro pojistné na důchodové spoření je dále zaměstnavatel povinen zaměstnanci na jeho žádost písemně potvrdit úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do osmi dnů ode dne obdržení žádosti (zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení).

§ 15a odst. ZPSZ, § 5 z. č. 397/2012 Sb.

povinností plátce je též podat: – vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně [¶1420], – vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh [¶1422] a – vyúčtování pojistného na důchodové spoření [¶1423], které lze podat pouze elektronicky (§ 26 z. č. 397/2012 Sb.). podrobněji viz dále.

KAPItOLA 9

Kontrola 9.1 Způsob prokazování nezdanitelných částek, slev a zvýhodnění Poplatník (zaměstnanec) je povinen svému zaměstnavateli prokázat, že má nárok: – na nezdanitelné částky (§ 15 ZDP [¶2184] a [¶2222], [¶1396] a násl.), – na slevu na dani (§ 35ba ZDP [¶2308] a násl., [¶1408] a násl.) a – na daňové zvýhodnění [¶2318] a [¶1418], které požaduje, aby mu zaměstnavatel zohlednil ve zdanitelné mzdě [¶1350] nebo v ročním zúčtování [¶1370].

1394 § 38l ZDP

neprokáže-li (nedoloží-li) skutečnosti, zaměstnavatel k nim nepřihlédne. potřebné dokumenty, jimiž se prokazování děje, platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. V některých případech (viz dále) ukládá zákon opakované předkládání dokumentů. další povinnost má poplatník (zaměstnanec) v případě, jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně, slevy na dani nebo daňového zvýhodnění. V takovém případě předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet. POZNámKA

i když náležitosti jsou uváděny v části věnované závislé činnosti a zaměstnaneckému poměru, obdobně musí prokázat nárokované skutečnosti fyzická osoba, která si nezdanitelné 101

§ 38l odst. 5 ZDP


1396–1398


části, slevy na dani nebo daňové zvýhodnění nárokovala v daňovém přiznání, pokud ji k tomu vyzve správce daně (např. v rámci daňové kontroly). některé doklady jsou u fyzických osob, které si samy podávají daňové přiznání, povinnou přílohou tohoto přiznání. Viz poučení k přiznání. Obecně k prokázání nezdanitelných částek fyzickými osobami viz [¶2184].

9.2 Prokázání nezdanitelných částí základu daně dále uváděný způsob prokázání nezdanitelných částek základu daně zaměstnancem zaměstnavateli je popsán v § 38l odst. 1 zdp. připomeňme, že nezdanitelné části základu daně lze nárokovat pouze v ročním zúčtování daně ze závislé činnosti anebo v případě, kdy si poplatník sám podá daňové přiznání.

1396 § 15 odst. 1 ZDP, § 38g odst. 2 ZDP

1398 § 38l odst. 1 písm. b) až g) ZDP

jde-li o nezdanitelnou částku z důvodu poskytnutí bezúplatného plnění (daru) [¶2222], platí, že pokud si chce zaměstnanec uplatnit snížení základu daně, donese potvrzení příjemce bezúplatného plnění nebo pořadatele veřejné sbírky o jeho výši a účelu. V případě, že by zaměstnanec poskytl bezúplatné plnění (dar) právnické nebo fyzické osobě z jiného členského státu eU nebo státu tvořícího ehp, nelze toto v ročním zúčtování zohlednit, zaměstnanec ale může takové bezúplatné plnění uplatnit v přiznání, které si sám podá. poměrně složité je prokazování odpočtu nezdanitelné částky v případě uplatňování úroků z úvěru na bytové potřeby. je třeba znát účel použití [¶2186] a podle toho předložit: 1. smlouvu o úvěru, 2. výpis z listu vlastnictví z katastru nemovitostí [v případě odpočtu podle § 15 odst. 3 písm. b) a c) ZDP], 3. stavební povolení nebo ohlášení stavby [pro odpočet dle § 15 odst. 3 písm. a) a b) ZDP] a po dokončení stavby výpis z listu vlastnictví [pro odpočet dle § 15 odst. 3 písm. a) ZDP], 4. v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) zdp: – výpis z listu vlastnictví u bytového domu, rodinného domu nebo bytové jednotky [¶1041], anebo – nájemní smlouvu, jde-li o jednotku v nájmu, anebo – doklad o trvalém pobytu (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání, 5. potvrzení právnické osoby, že je poplatník jejím členem [u úvěru na účel podle § 15 odst. 3 písm. d) a g) zdp], 6. v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f) zdp: – výpis z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo bytovou jednotku, anebo – potvrzení právnické osoby o členství, jde-li o podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu. P O Z N á mKA

V případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby je možné úrok uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, kdy poplatník užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo 102



1400–1406

prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených stavebním zákonem pro užívání staveb (např. na základě kolaudačního souhlasu).

Uvedené doklady k prokázání úroků z úvěrů na bytové potřeby mají trvalou platnost (není-li na nich časově omezena). dále však musí zaměstnanec dokládat každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z daného úvěru, nebo potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru, pokud uplatňuje nezdanitelnou část základu daně z titulu úroků na bytovou potřebu [¶2186]. POZNámKA

toto potvrzení slouží pro roční zúčtování. je proto třeba jej předložit do 15. února za uplynulý kalendářní rok.

pro účely ročního zúčtování doloží zaměstnanec smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo potvrzení instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění (trvalá platnost). dále pak potvrzení tuzemské penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění [¶1331] o příspěvcích zaplacených poplatníkem na uplynulé zdaňovací období (do 15. 2. následujícího roku).

1400 § 15 odst. 5 ZDP

POZNámKA

jedná se o případ, kdy si příspěvek platí zaměstnanec sám. pokud přispívá zaměstnavatel, jde o zcela jiný případ, viz osvobozený příjem zaměstnance [¶1330].

také pojistné na soukromé životní pojištění lze uplatnit až při ročním zúčtování [¶1370]. zaměstnanec dokládá smlouvu o soukromém životním pojištění nebo pojistku (§ 2775 NOZ), vše má „trvalou“ platnost, a dále každoročně (do 15. 2.) doloží potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období, případně potvrzení o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období. Částku odpočtu za zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci, kterou lze (do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně ale 3 000 kč za zdaňovací období) uplatnit, doloží zaměstnanec potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém kalendářním roce (taktéž do 15. 2.). pokud zaměstnanec uplatňuje odpočet z úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání, doloží potvrzení o výši zaplacené úhrady. V případě, že požaduje odpočet vyšší z důvodů zdravotního postižení, musí doložit: –

jedná-li se o těžší zdravotní postižení, doloží potvrzení nebo rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, že byl uznán invalidním ve 3. stupni,

–

jedná-li se o ostatní případy zdravotního postižení, doloží potvrzení nebo rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, že byl uznán invalidním v 1. nebo 2. stupni, anebo rozhodnutí úřadu práce, že byl uznán zdravotně znevýhodněnou osobou.

103

1402 § 15 odst. 6 ZDP

1404 § 15 odst. 7 ZDP

1406 § 15 odst. 8 ZDP

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Vzor citace: Meritum Daň z příjmů Praha: Wolters Kluwer, a. s., s. 600

Recommend Documents