Vzor citace: ŠNOBLOVÁ, Z., NĚMČÁK, V. Insolvenční správce. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, 284 s

Vzor citace: ŠNOBLOVÁ, Z., NĚMČÁK, V. Insolvenční správce. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, 284 s.

Jednotlivé kapitoly zpracovali: Mgr. Zuzana Šnoblová: kapitoly 1, 2, 3 (mimo 3.2.2), 5, 6 Mgr. Bc. Vítězslav Němčák: kapitoly 3.2.2., 4, 7, 8, 9, 10, 11

Právní stav publikace je k 31. 8. 2014 Recenze: Ing. Bc. Radomír Daňhel Mgr. Jakub Juřena © Mgr. Zuzana Šnoblová, Mgr. Bc. Vítězslav Němčák, 2014 ISBN 978-80-7357-914-2 (brož.) ISBN 978-80-7478-608-2 (e-pub) Vydává Wolters Kluwer, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, v roce 2014 jako svou 1076. publikaci. Odpovědná redaktorka Jiřina Šišková. Obálka Nikola Štefanová. Vydání první. Stran 284. Sazba PageDTP.cz. Tisk Serifa, Jinonická 80, 150 00 Praha 5. e-Book k dostání na www.wolterskluwer.cz/obchod www.wolterskluwer.cz, e-mail: [email protected], tel.: 246 040 405, 246 040 444, fax: 246 040 401

Obsah

Seznam použitých zkratek �� 9 Úvodní slovo �� 11 Kapitola 1 Zkouška insolvenčního správce �� 13 1.1 Základní podmínky pro možnost konání zkoušky �� 14 1.2 Žádost o vykonání zkoušky �� 15 1.3 Požadavek odborné praxe a její prokazování �� 17 1.4 Písemná a ústní část zkoušky �� 19 1.4.1 Písemná část zkoušky �� 21 1.4.2 Ústní část zkoušky �� 27 1.5 Protokol o průběhu zkoušky a osvědčení �� 31 1.6 Praktické poznatky k přípravě na zkoušku �� 32 1.6.1 Základní studijní materiály ke zkoušce �� 32 1.6.2 Obsah a organizace zkoušky �� 35 1.7 Žádost o opakování zkoušky �� 41 1.8 Žádost o stanovení jiného nebo jiného náhradního termínu zkoušky 43 1.9 Přehled lhůt a poplatků za zkoušku �� 49 1.10 Nejčastější otázky a odpovědi �� 50 1.11 Užitečné odkazy �� 56 1.12 Statistiky úspěšnosti uchazečů u zkoušek �� 57 Kapitola 2 Zvláštní zkouška insolvenčního správce �� 2.1 Základní podmínky pro možnost konání zvláštní zkoušky �� 2.2 Žádost o vykonání zvláštní zkoušky �� 2.3 Konání zvláštní zkoušky �� 2.4 Protokol o průběhu zvláštní zkoušky a osvědčení �� 2.5 Praktické poznatky k přípravě na zvláštní zkoušku �� 2.5.1 Základní studijní materiály ke zkoušce �� 2.5.2 Obsah a organizace zvláštní zkoušky �� 2.6 Žádost o opakování zvláštní zkoušky �� 2.7 Žádost o stanovení jiného nebo jiného náhradního termínu zvláštní zkoušky ��

60 61 62 65 70 70 70 73 75 76 5

Insolvenční správce

2.8 Přehled lhůt a poplatků za zvláštní zkoušku �� 79 2.9 Užitečné odkazy �� 80 2.10 Statistiky úspěšnosti uchazečů u zvláštních zkoušek �� 81 Kapitola 3 Povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce a zvláštní povolení insolvenčního správce �� 82 3.1 Povolení k výkonu činnosti fyzické osoby �� 82 3.1.1 Podmínky pro vydání povolení fyzické osoby �� 83 3.1.2 Návrh na vydání povolení fyzické osoby �� 89 3.1.3 Správní řízení o návrhu na vydání povolení fyzické osoby �� 91 3.1.4 Omezená platnost povolení fyzické osoby �� 93 3.2 Zvláštní povolení k výkonu činnosti fyzické osoby �� 96 3.2.1 Podmínky pro vydání zvláštního povolení fyzické osoby �� 96 3.2.2 Bezpečnostní způsobilost insolvenčního správce �� 100 3.2.3 Návrh na vydání zvláštního povolení fyzické osoby �� 103 3.2.4 Správní řízení o návrhu na vydání zvláštního povolení fyzické osoby �� 106 3.2.5 Omezená platnost zvláštního povolení fyzické osoby �� 106 3.3 Povolení k výkonu činnosti v. o. s. �� 107 3.3.1 Podmínky pro vydání povolení v. o. s. �� 109 3.3.2 Návrh na vydání povolení v. o. s. �� 112 3.3.3 Správní řízení o návrhu na vydání povolení pro v. o. s. �� 114 3.3.4 Omezená platnost povolení v. o. s. �� 114 3.4 Zvláštní povolení k výkonu činnosti v. o. s. �� 115 3.4.1 Podmínky pro vydání zvláštního povolení v. o. s. �� 115 3.4.2 Návrh na vydání zvláštního povolení v. o. s. �� 118 3.4.3 Správní řízení o návrhu na vydání povolení v. o. s. �� 119 3.4.4 Omezená platnost zvláštního povolení v. o. s. �� 120 3.5 Vydání nového povolení a nového zvláštního povolení v. o. s. �� 120 Kapitola 4 Uznávání odborné kvalifikace �� 4.1 Obecně k uznávání kvalifikace insolvenčních správců �� 4.2 Schéma procesu uznávání �� 4.3 Jaké podmínky pro vydání povolení je možné uznat �� 4.4 Žádost o uznání zkoušky nebo zvláštní zkoušky insolvenčního správce �� 4.4.1 Náležitosti žádosti �� 4.4.2 Posuzování žádosti ministerstvem �� 4.4.3 Rozhodnutí o žádosti o uznání odborné kvalifikace �� 6

124 124 125 125 127 127 129 130

Obsah

4.5 Kompenzační opatření �� 4.5.1 Rozdílová zkouška �� 4.5.2 Adaptační období �� 4.6 Závěrečné rozhodnutí o uznání �� 4.6.1 Rozhodnutí o uznání �� 4.6.2 Lhůty pro rozhodnutí o uznání kvalifikace �� 4.6.3 Obrana proti rozhodnutí o (ne)uznání kvalifikace �� 4.7 Žádost o uznání dokladu o bezúhonnosti �� 4.7.1 Náležitosti žádosti �� 4.7.2 Rozhodnutí o uznání �� 4.7.3 Obrana proti rozhodnutí o (ne)uznání �� 4.8 Uznávání odborné kvalifikace u v. o. s. ��

131 132 132 133 133 134 134 134 135 136 136 137

Kapitola 5 Seznam insolvenčních správců �� 5.1 Funkce seznamu insolvenčních správců �� 5.2 Členění seznamu �� 5.2.1 Obecná část seznamu �� 5.2.2 Zvláštní část seznamu �� 5.2.3 Seznam hostujících insolvenčních správců �� 5.2.4 Užitečné odkazy ��

138 138 139 140 145 149 150

Kapitola 6 Sídlo, provozovna a přidělování věcí insolvenčním správcům �� 6.1 Sídlo insolvenčního správce �� 6.2 Provozovna insolvenčního správce �� 6.3 Nejčastější dotazy k provozovnám �� 6.4 Statistické údaje k provozovnám ke dni 31. 7. 2014 �� 6.5 Přidělování věcí insolvenčním správcům ��

151 151 154 160 161 164

Kapitola 7 Pozastavení a zánik práva k výkonu činnosti �� 7.1 Pozastavení práva k výkonu činnosti insolvenčního správce �� 7.1.1 Pozastavení práva k výkonu činnosti ze zákona �� 7.1.2 Pozastavení práva k výkonu činnosti rozhodnutím ministerstva �� 7.2 Zánik a zrušení práva k výkonu činnosti �� 7.2.1 Zánik práva k výkonu činnosti ze zákona �� 7.2.2 Zrušení povolení rozhodnutím ministerstva ��

169 169 170 175 180 181 185

Kapitola 8 Informační povinnosti insolvenčního správce �� 189 8.1 Obecně k informačním povinnostem �� 189 8.2 Oznámení skutečností podle § 9 zák. o ins. správcích �� 192 7


8.3 8.4 8.5 8.6 8.7 8.8

Oznámení skutečností podle § 10 zák. o ins. správcích �� Oznámení skutečností podle § 12 zák. o ins. správcích �� Oznámení skutečností podle § 13 zák. o ins. správcích �� Informování o změně údaje zapsaného v seznamu �� Povinnost předložit doklad o pojištění odpovědnosti za škodu �� Přehled informačních povinností �� 8.8.1 Insolvenční správce – fyzická osoba �� 8.8.2 Insolvenční správce – v. o. s. ��

194 195 197 201 202 202 202 204

Kapitola 9 Dohled ministerstva �� 208 9.1 Dohled a kontrola obecně �� 208 9.2 Předmět kontroly �� 209 9.3 Dopad kontroly na insolvenční správce �� 210 9.4 Postup při výkonu kontrolních pravomocí �� 211 9.5 Skončení řízení o kontrole a námitky kontrolovaného �� 213 Kapitola 10 Správní delikty �� 10.1 Správní delikty obecně �� 10.2 Sankce a postihované skutky �� 10.3 Pravidla pro ukládání sankcí �� 10.4 Řízení o udělení sankce ��

215 215 215 216 218

Kapitola 11 Hostující insolvenční správce �� 11.1 Obecně k institutu hostujícího insolvenčního správce �� 11.2 Oznámení o zahájení činnosti hostujícího insolvenčního správce na území ČR �� 11.3 Vznik práva k výkonu činnosti hostujícího insolvenčního správce �� 11.4 Hostující zahraniční společnost �� 11.5 Seznam hostujících insolvenčních správců a přidělování věcí �� 11.6 Pozastavení a zánik práva k výkonu činnosti �� 11.6.1 Pozastavení práva hostujícího insolvenčního správce �� 11.6.2 Zánik a zrušení práva k výkonu činnosti hostujícího insolvenčního správce �� 11.7 Informační povinnosti hostujícího insolvenčního správce �� 11.8 Správní delikty hostujícího insolvenčního správce ��

219 219 221 224 225 226 226 226 227 232 234

Přílohy �� 236 Rejstřík �� 281 8

Seznam použitých zkratek

Zkratky právních předpisů insolvenční zákon

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

kontrolní řád

zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)

obč. zák.

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

spr. řád

zákon. č. 500/2004 Sb., správní řád

s. ř. s.

zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

vyhláška č. 312/2007 Sb.

vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců

vyhláška č. 355/2013 Sb.

vyhláška č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně

zák. o ins. správcích

zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích

zák. o ochraně utajovaných informací

zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

zák. o spr. poplatcích

zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

zák. o uznávání odborné kvalifikace

zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace)

z. o. k.

zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) 9


Ostatní zkratky ČNB

Česká národní banka

ekonomicky významný dlužník

dlužník, jehož úpadek je řešen reorganizací, nebo jehož roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru

ministerstvo

ministerstvo spravedlnosti

OS

okresní soud

seznam

seznam insolvenčních správců

v. o. s.

veřejná obchodní společnost a zahraniční společnost podle zákona č. 312/2006 Sb.

zkouška

zkouška insolvenčního správce

zvláštní zkouška

zvláštní zkouška insolvenčního správce

10

Úvodní slovo

Po několikaletém působení na ministerstvu spravedlnosti jsme se rozhodli zúročit zkušenosti a představit prostřednictvím této publikace právní úpravu a aplikační praxi týkající se profese insolvenčního správce, zejména právní úpravu obsaženou v zákoně č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, a v prováděcích vyhláškách, která doznala v posledních letech mnoha zásadních změn. Vytvořili jsme proto tuto příručku pro budoucí i stávající insolvenční správce. Podrobně se věnujeme zkoušce insolvenčního správce a dáváme rady a tipy, jak se na ni připravit. Pro stávající insolvenční správce pak budou cenné například zevrubné informace o provozovnách a souvislostech s novým způsobem určování insolvenčních správců v insolvenčním řízení. Komplexně se pak věnujeme také informačním povinnostem insolvenčních správců. Přehledně je zpracována také kapitola o kontrole insolvenčních správců nebo o správním trestání. Naším cílem bylo vedle tohoto podrobného přehledu také zachytit stále se vyvíjející praxi správy a dohledu nad touto profesí ze strany ministerstva spravedlnosti, která může být díky tomu podrobena širší diskuzi a kritice. Pevně věříme, že tato příručka bude praktickým společníkem všech čtenářů. Zuzana Šnoblová Vítězslav Němčák autoři

11

KAPITOLA 1

Zkouška insolvenčního správce

Právní úprava: § 24 zák. o ins. správcích, vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců (dále jen „vyhláška č. 312/2007 Sb.“) Zkouška jako předpoklad pro vydání povolení vykonávat činnost insolvenčního správce

Vykonání zkoušky insolvenčního správce (dále též „zkouška“) je jedním z předpokladů pro to, aby fyzické osobě mohlo být vydáno povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. Další předpoklady pro vydání povolení vykonávat činnost insolvenčního správce jsou popsány v kapitole 3. Výkon činnosti insolvenčního správce je vysoce specializovanou činností, který má dosah do majetkové sféry dlužníka i jeho věřitelů, a proto je oprávněný zájem na tom, aby tuto činnost vykonávala osoba náležitě odborně vybavená. Z uvedeného důvodu jsou na uchazeče o výkon této činnosti kladeny nároky v podobě příslušného vzdělání, odborné praxe a znalostí v oblastech souvisejících s činností insolvenčního správce. V této kapitole jsou tedy popsány všechny informace potřebné pro čtenáře, který má zájem o vykonání zkoušky. Snahou je vytvořit ucelenou představu o náročnosti a organizaci této zkoušky, o roli ministerstva a komunikaci s ním a o všech požadavcích, které jsou v průběhu zkoušky na uchazeče kladeny. Podrobně jsou tedy popsány jednotlivé podmínky pro konání zkoušky, které uchazeč prokazuje v žádosti o vykonání zkoušky, obsah jednotlivých částí zkoušky, podklady k přípravě, postupy ministerstva, lhůty, způsob konání zkoušky a také řešení různých situací, které mohou nastat od podání žádosti o vykonání zkoušky po vydání osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky. Veškeré informace jsou v závěru doplněny praktickými poznatky, statistikami, odpověďmi na nejčastější otázky a užitečnými odkazy.

13


1.1 Základní podmínky pro možnost konání zkoušky Aby mohl uchazeč uvažovat o podání žádosti k vykonání zkoušky insolvenčního správce, musí splňovat následující základní podmínky, které prokazuje v žádosti o vykonání zkoušky: 1. vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu – uchazeč prokazuje, že získal na vysoké škole v členském státě nebo mu bylo členským státem uznáno1 vysokoškolské vzdělání v (jakémkoliv) magisterském studijním programu, – doklad o dosaženém vzdělání je jednou z povinných příloh k žádosti o vykonání zkoušky; 2. tříletá odborná praxe v oblasti související s výkonem funkce insolvenčního správce, zejména v oblasti práva, ekonomie, daňového poradenství, účetnictví, auditu nebo řízení podniku – mezi profese, které lze uvést jako oblasti související s činností insolvenčního správce, můžeme demonstrativním způsobem zařadit například odborné zaměstnance soudů (soudce, asistenty soudců, justiční čekatele, vyšší soudní úředníky), státních zastupitelství (státní zástupci, asistenti, vyšší úředníci státního zastupitelství, právní čekatelé), dále praxe advokáta a advokátního koncipienta, notáře, notářského kandidáta, notářského koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta nebo jejich odborné zaměstnance, daňového poradce auditory, likvidátora, správce podniku, znalce, zaměstnance ve finančním či bankovním sektoru. Jako vodítko pro uznávání odborné praxe může sloužit úprava uznávání odborné praxe ve výše zmíněných profesích, která je upravena v příslušných zákonech. Za praxi může být dále uznáváno členství v řídících orgánech společností nebo jiné manažerské funkce,2 Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice: a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno, b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program, a to podle § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Do úvahy přichází také uznání vzdělání ministerstvem přímo na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a jež zakotvuje uznání vzdělání bez nutnosti vedení řízení o tomto uznání. 2 Viz k tomu blíže důvodová zpráva k zákonu č. 185/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku 1

14


– důvodem pro zavedení povinné odborné praxe bylo podle zákonodárce zjištění, že povolení pro výkon činnosti insolvenčního správce získávají v některých případech osoby bez předchozí náležité praxe, tedy absolventi vysokých škol, nebo osoby působící např. v lékařských, pedagogických či filosofických oborech. Předpokládá se tedy, že jakákoli činnost ve výše uvedených oblastech, která alespoň částečně souvisí s činností insolvenčního správce, bude jako odborná praxe uznána, – bude také pravidlem, že uznávána bude odborná praxe vykonaná v oblastech vyžadujících vysokoškolské vzdělání až po ukončení vysokoškolského vzdělání, – doklady prokazující tuto odbornou praxi jsou dalšími z povinných příloh k žádosti o vykonání zkoušky.

1.2 Žádost o vykonání zkoušky Řádně sepsaná žádost o vykonání zkoušky s připojenými přílohami vyžadovanými vyhláškou č. 312/2007 Sb. doručená ministerstvu je základním předpokladem pro možnost konání zkoušky. Náležitosti žádosti o vykonání zkoušky (viz také příloha č. 1): ■ jméno, příjmení, rodné číslo (příp. datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno) uchazeče; ■ adresa trvalého pobytu (příp. adresa bydliště, nemá-li uchazeč trvalý pobyt); ■ adresa pro doručování písemností, pokud je odlišná od adresy trvalého pobytu nebo od adresy bydliště, příp. elektronická adresa pro doručování písemností (to neplatí, má-li žadatel datovou schránku3); ■ souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely zkoušky a pro účely vydání povolení vykonávat činnost insolvenčního správce; ■ datum a podpis. a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 3 Pokud má podatel datovou schránku, nemůže požadovat, aby jí správní orgán doručoval na v podání uvedenou adresu pro doručování písemností, příp. elektronickou adresu pro doručování písemností, protože správní orgán je podle § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, obecně povinen doručovat prostřednictvím datové schránky, umožňuje-li to povaha dokumentu. Tento zákon totiž způsob doručování podle jiných právních předpisů výslovně vylučuje. K adrese pro doručování uvedené v žádosti o vykonání zkoušky by tedy ministerstvo nepřihlíželo, zjistilo-li by, že uchazeč má zpřístupněnu datovou schránku.

15


Povinné přílohy k žádosti o vykonání zkoušky: o dosaženém vzdělání – uchazeč prokazuje, že získal na vysoké škole v členském státě nebo mu bylo členským státem uznáno vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu; ■ doklady prokazující odbornou praxi – uchazeč prokazuje tříletou odbornou praxi v oblasti související s výkonem funkce insolvenčního správce, zejména v oblasti práva, ekonomie, daňového poradenství, účetnictví, auditu nebo řízení podniku podle § 4a vyhlášky č. 312/2007 Sb. dokumenty, které osvědčují formu, obsah a dobu vykonávané odborné praxe, odborná praxe ukončená před více než 10 lety přede dnem podání žádosti o vykonání zkoušky se do odborné praxe vyžadované zákonem nezapočítává; ■ doklad o zaplacení poplatku 5 000 Kč – uchazeč, který hodlá konat zkoušku, musí zaplatit zákonem stanovený poplatek ve výši 5 000 Kč, a to před podáním žádosti o vykonání zkoušky na účet ministerstva (číslo účtu 19-5120001/0710) s tím, že jako variabilní symbol uvede uchazeč své rodné číslo. ■ doklad

Doručení ministerstvu: – písemně na adresu Vyšehradská 16, 128 10, Praha 2 (nebo ústně do protokolu na téže adrese), – do datové schránky ministerstva, – v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem na elektronickou adresu [email protected]. Důsledkem zaslání žádosti způsobem, který je v rozporu s § 37 odst. 4 a 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „spr. řád“), je nepřihlížení k žádosti. Důsledkem nekompletní žádosti, ve které chybí některá náležitost stanovená v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 312/2007 Sb., bude výzva ministerstva k doplnění žádosti, příp. odstranění nejasností. Důsledkem nekompletní žádosti, ke které není připojena některá z povinných příloh – dokladů uvedených v § 4 odst. 2 vyhlášky č. 312/2007 Sb., je nepřihlížení k žádosti. Aktualizace údajů obsažených v žádosti o vykonání zkoušky

Uchazeč o vykonání zkoušky by měl každou změnu údajů obsažených v žádosti o vykonání zkoušky oznámit ministerstvu. Zejména pak změnu příjmení a změnu trvalého bydliště (jedná se o údaje, které jsou následně uváděny v osvědčení 16


o vykonání zkoušky) a adresu pro doručování. Pokud uchazeč neoznámí změnu adresy pro doručování, bude mu bezúspěšně doručována pozvánka ke zkoušce, čímž uchazeč marně ztratí termín zkoušky. Zpětvzetí žádosti o vykonání zkoušky

Uchazeč o vykonání zkoušky může vzít svou žádost zpět. Je však v této možnosti limitován. Žádost o vykonání zkoušky totiž nelze vzít zpět kdykoli, ale pouze do okamžiku, než se o vykonání zkoušky pokusí. Ustanovení § 5 vyhlášky č. 312/2007 Sb. uvádí, že je tak uchazeč oprávněn učinit nejpozději před zahájením písemné části zkoušky. Smyslem ustanovení je zamezit možnému zneužití a kalkulaci ze strany uchazeče, kdy je např. již seznámen s konkrétním obsahem zkoušky (testem, případovou studií, otázkami zkušební komise) nebo kdy je hodnocen v některé části zkoušky stupněm „neuspěl“. Ustanovení tedy směřuje k prvnímu možnému zahájení písemné části zkoušky (ustanovení nelze vykládat jako zahájení opakované písemné části zkoušky). Uchazeč tak může prakticky vzít svou žádost zpět nejpozději v den konání písemné části zkoušky, a to před jejím zahájením (tj. před spuštěním testu na počítači). Pokud vezme uchazeč žádost o vykonání zkoušky zpět, poplatek za připuštění ke zkoušce ve výši 5 000 Kč se nevrací.

1.3 Požadavek odborné praxe a její prokazování Prokazování odborné praxe

Z přiložených dokladů prokazujících odbornou praxi musí být zejména patrné: – v jaké pracovní pozici byla odborná praxe vykonávána (zaměstnanec, vedoucí pracovník, koncipient, OSVČ, atd.), – na základě jaké právní skutečnosti (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, živnostenské nebo jiné oprávnění, atd.), – v čem tato odborná praxe spočívala (podrobný popis vykonávané činnosti vyplývající mimo jiné z pracovní náplně), – v jaké délce byla odborná praxe vykonávána (ministerstvo však uznává pouze odbornou praxi vykonávanou po skončení vysokoškolského vzdělání magisterského stupně, jelikož profese insolvenčního správce se obtížností zkoušky, povinnou odbornou praxí, povinným pojištěním, náročností a zodpovědností blíží právnickým profesím, např. advokacii, tedy i splnění podmínky odborné praxe ministerstvo vykládá analogicky, přičemž právnické 17


profese vyžadují doložení koncipientské či obdobné praxe absolvované až po dosažení magisterského titulu. Ministerstvo tedy vychází z předpokladu, že uchazeč nejdříve musí získat potřebné teoretické znalosti a až poté se může v plném rozsahu věnovat jejich aplikaci. Výjimkou z této zásady je taková odborná praxe, kterou lze plnohodnotně konat s nižším stupněm vzdělání,4 jako např. daňové poradenství.) Příklady nejčastější odborné praxe a osvědčujících dokladů ■ Advokát,

daňový poradce, auditor, exekutor, notář – osvědčení o zápisu do příslušného seznamu vydané profesní komorou ■ Koncipient, čekatel, kandidát – výpis koncipientských praxí, který vystavuje příslušná komora, popřípadě osvědčení o vykonání odborné zkoušky ■ Konkursní, resp. insolvenční správce – výpis ze seznamu insolvenčních správců ■ Zaměstnanec v případě již skončených pracovních poměrů – zápočtový list a pracovní posudek, náplň práce nebo pracovní smlouva, není-li konkrétní obsah vykonávané práce dostatečně popsán v zápočtovém listě ■ Zaměstnanec v případě dosud neskončených pracovních poměrů – pracovní smlouva a aktuální potvrzení zaměstnavatele, že tento pracovní poměr nebyl ukončen a pracovní posudek nebo náplň práce, není-li konkrétní obsah vykonávané práce dostatečně popsán v pracovní smlouvě ■ Osoba samostatně výdělečně činná – výpis z příslušného rejstříku a další dokumenty prokazující konkrétní obsah vykonávané odborné praxe K posuzování splnění podmínky odborné praxe

Ministerstvo posuzuje splnění podmínky tříleté odborné praxe z přiložených dokumentů k řádně zaslané žádosti o vykonání zkoušky, a to vždy individuálně s ohledem na specifika prokazované odborné praxe. Z hlediska obsahu odborné praxe ministerstvo zejména požaduje, aby odborná praxe skutečně bezprostředně souvisela s výkonem funkce insolvenčního správce a měla praktický, nikoli pouze teoretický charakter. Viz např. § 4 a 5 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, nebo § 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).

4

18

aby odborná praxe skutečně bezprostředně souvisela s výkonem funkce insolvenčního správce a měla praktický, nikoli pouze teoretický charakter. Zkouška insolvenčního správce V případě, kdy ministerstvo vyhodnotí, že délka nebo obsah vykonávané činnosti neodpovídá zákonem požadované praxi vyhodnotí, potřebné prožemožnost konáníobsah zkoušky, ministerstvo V případě, kdy odborné ministerstvo délka nebo vykonávané podatele informuje o nevyhovění jeho žádosti o vykonání zkoušky spolu s uvedením důvodů. činnosti neodpovídá zákonem požadované odborné praxi potřebné pro možnost Současně bude žadateli vrácen poplatek ve výši 5 000 Kč za připuštění ke zkoušce. konání zkoušky, ministerstvo podatele informuje o nevyhovění jeho žádosti

Vo vykonání případě, kdy ministerstvo odbornáSoučasně praxe není dostatečně zkoušky spolu vyhodnotí, s uvedenímžedůvodů. bude žadateli prokázaná, vrácen tj.poplatek uchazeč ve výši k žádosti5 000 Kč o vykonání zkoušky přiloží dokumenty, které vykonání odborné praxe za připuštění ke zkoušce. dostatečně neosvědčují, ministerstvo vyhodnotí, podatele vyzve k doplněnípraxe žádostinení a určí mu k tomu V případě, kdy ministerstvo že odborná dostatečně přiměřenou Nebude-lik žádosti ve stanovené lhůtě žádost o vykonání zkoušky doplněna,které nebude prokázaná,lhůtu. tj. uchazeč o vykonání zkoušky přiloží dokumenty, jeho žádosti o vykonání zkoušky vyhověno a žadateli bude vrácen poplatek ve výši 5 000 Kč vykonání odborné praxe dostatečně neosvědčují, ministerstvo podatele vyzve za připuštění ke zkoušce.

k doplnění žádosti a určí mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nebude-li ve stanovené

Jak bylo popsáno výše, je izkoušky zde nezbytné zdůraznit, že nevyhovění žádosti o vykonání lhůtě žádost o vykonání doplněna, nebude jeho žádosti o vykonání zkoušky není rozhodnutím podle správního řádu a není proti tomu přípustný opravný zkoušky vyhověno a žadateli bude vrácen poplatek ve výši 5 000 Kč za připušprostředek. tění ke zkoušce.

ustanovení k podmínce praxe KK přechodnému přechodnému ustanovení k podmínce odborné odborné praxe

Uchazeči, kteří podali žádost o vykonání zkoušky do 31. 7. 2013, nemusí spl-

Uchazeči, kteří podali žádost o vykonání zkoušky do 31. 7. 2013, nemusí splňovat podmínku ňovat podmínku odborné praxe.5 Tyto osoby mohou vykonat zkoušku a moodborné praxe.5 Tyto osoby mohou vykonat zkoušku a mohou navrhnout vydání povolení hou navrhnout povolení vykonávat činnost insolvenčního správce bez vykonávat činnost vydání insolvenčního správce bez prokázání odborné praxe. Rovněž insolvenčním prokázání Rovněž insolvenčním již zapsaným správcům jižodborné zapsanýmpraxe. v seznamu insolvenčních správcůsprávcům nebude rušeno povolení zv sedůvodů znamu insolvenčních správců nebude rušeno povolení z důvodů nesplnění nesplnění podmínky odborné praxe. Na ně se podmínka odborné praxe zpětně nevztahuje.

podmínky odborné praxe. Na ně se podmínka odborné praxe zpětně nevztahuje.

1.4 Písemná a ústní část zkoušky

1.4 Písemná a ústní část zkoušky

Zkoušku organizuje ministerstvo. Zkoušku organizuje ministerstvo.

Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemná část zkoušky část se skládá z testusea skládá případové Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemná zkoušky studie. z testu a případové studie.

zkouška

písemná část ústní část

test případová studie

Podle přechodného ustanovení novelynovely zák. o zákona ins. správcích (zákon č. 185/2013 Sb.)(zákon platí, že fyzická osoba, Podle přechodného ustanovení o insolvenčních správcích č. 185/2013 která podala žádost o vykonání zkouškypísemnou do dne nabytí účinnosti tohoto zkoušky zákona, nemusí Sb.) platí,písemnou že fyzická osoba, která podala žádost o vykonání do dnesplňovat napodmínku podle § 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této bytí účinnosti tohoto zákona, nemusí splňovat podmínku podle § 6 odst. 1 písm. e) zákona novely. 55

č. 312/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této novely. 10

19


V rámci celé zkoušky (ve všech jejich částech6) se za účelem prověření znalostí uchazeče potřebných k výkonu funkce insolvenčního správce zjišťují znalosti z následujících oblastí: ■ občanského, obchodního a pracovního práva, ■ občanského práva procesního, ■ insolvenčního práva, ■ správního práva včetně správního řízení, ■ finančního práva včetně daňového řízení, ■ řízení podniku a ■ účetnictví a financování podniku. Prokázání znalostí z insolvenčního práva je elementárním předpokladem pro úspěšné vykonání zkoušky. Znalosti z ostatních oblastí jsou prověřovány zejména ve vztahu k výkonu funkce insolvenčního správce. Při zkoušce se tedy znalosti uchazeče z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva, občanského práva procesního, správního práva včetně správního řízení a finančního práva včetně daňového řízení prověřují v rozsahu potřebném pro insolvenční řízení. Před zahájením každé části zkoušky prokazuje uchazeč svoji totožnost příslušnému pracovníkovi / pracovnici Justiční akademie, resp. ministerstva, v rámci prezence účastníků. Zkouška se koná v českém jazyce. Uchazeč je povinen při zkoušce pracovat samostatně. V průběhu písemné části zkoušky může uchazeč použít jako pomůcky znění právních předpisů a kalkulátor. Jiné pomůcky (např. komentovanou literaturu, mobilní telefon, internet) není oprávněn používat. V průběhu ústní části zkoušky uchazeč využívá a disponuje pouze takovými podklady a materiály, které obdrží od členů zkušební komise. Uchazeč, který v průběhu zkoušky porušil svoji povinnost pracovat samostatně nebo jinak rušil průběh zkoušky, může být ze zkoušky vyloučen. Pokud byl uchazeč ze zkoušky vyloučen, hodnotí se stupněm „neuspěl“. Advokáti, daňoví poradci, auditoři nebo notáři od 1. 8. 2013 nejsou povinni (a ani oprávněni) vykonat namísto zkoušky insolvenčního správce rozdílovou zkoušku insolvenčního správce (tj. zkoušku, jejíž obsah byl oproti zkoušce insolvenčního správce zúžen), tito konají zkoušku v plném rozsahu stejně jako ostatní uchazeči, rozdílové zkoušky již nemohou konat ani uchazeči, kteří podali žádost o vykonání rozdílové zkoušky přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o insolvenčních správcích (tj. před 1. 8.2013), vyplývá to z přechodného novely vyhlášky (č. 197/2013 Sb.), podle kterého platí, že na obsah a další náležitosti zkoušky konané po dni nabytí účinnosti této novely se vztahují ustanovení vyhlášky č. 312/2007 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této novely.

6

20


Uchazeč je oprávněn od zkoušky odstoupit, a to kdykoli v jejím průběhu, tj. v průběhu kterékoli její části. Pokud však uchazeč v průběhu písemné nebo ústní části zkoušky od zkoušky odstoupí, hodnotí se stupněm „neuspěl“. S ohledem na skutečnost, že je písemná část zkoušky hodnocena jako celek, pak odstoupení od zkoušky v průběhu vypracovávání případové studie znamená, že je uchazeč hodnocen stupněm „neuspěl“ v celé písemné části zkoušky a v případě jejího opakování musí opakovat také test. 1.4.1 Písemná část zkoušky Písemná část zkoušky: – koná se v Justiční akademii v Kroměříži; – je neveřejná; – celá písemná část zkoušky (test i případová studie) se koná v jeden den a trvá nejdéle 6 hodin, nejpozději po uplynutí této doby je uchazeč povinen písemnou práci odevzdat, a to i v případě, že není dokončena. Pozvánka k písemné části zkoušky

Fyzické osobě, která podala kompletní žádost o vykonání zkoušky se všemi náležitostmi a přílohami dokládajícími splnění zákonných podmínek, ministerstvo umožní do 6 měsíců od doručení písemné žádosti zkoušku vykonat. Uchazečům je přitom umožňováno konat zkoušku podle pořadí doručených žádostí o vykonání zkoušky a podle kapacitních možností Justiční akademie v Kroměříži, ve které se písemná část zkoušky uskutečňuje. Pozvánku na zkoušku s uvedením termínu, času a místa konání písemné části zkoušky zašle ministerstvo uchazeči nejpozději 4 týdny přede dnem konání písemné části zkoušky. Zde je nezbytné zdůraznit, že vyhláška č. 312/2007 Sb. ukládá ministerstvu pozvánku ve stanovené lhůtě uchazeči zaslat, nikoli doručit. Test

Testová část spočívá ve vyplňování správných odpovědi na zadané otázky, a to jak z insolvenčního práva, tak i z dalších oblastí uvedených ve vyhlášce č. 312/2007 Sb. ve stanoveném rozsahu. Každému uchazeči je na přiděleném počítači vygenerován individuální test (v den konání zkoušky jsou tedy všechny vygenerované testy různé). Ke každé zadané otázce je pět navrhovaných odpovědí. Převážnou část testových otázek tvoří otázky z insolvenčního práva. Zbylou část testových otázek pak z větší části tvoří otázky z občanského práva 21


hmotného a procesního, obchodního práva a pracovního práva, menší část je pak tvořena testovými otázkami z finančního práva, účetnictví, řízení podniku a financování podniku. Písemný test tvoří 70 testových otázek, u nichž musí uchazeč zvolit z navržených odpovědí tu správnou / ty správné (je možné, že žádná z navržených odpovědí není správná, nebo je správná jen jedna, více nebo jsou správné všechny navržené odpovědi). Uchazeč musí správně zodpovědět 80 % otázek testu.7 Z celkových 6 hodin vymezených na celou písemnou část zkoušky se předpokládá, že uchazeč využije k vyplnění testu maximálně 3,5 hodiny. Pokud uchazeč věnuje testovým otázkám více času, s velkou pravděpodobností nestihne důkladně vypracovat případovou studii, jejíž pracnost je odhadována na více než dvě hodiny. Je však na uchazeči, jak si rozvrhne svůj čas. Na testovou část bezprostředně navazuje vypracování případové studie. Případová studie8

V rámci případové studie uchazeč vypracovává příslušné dokumenty, popisuje postupy či řeší situace, a to podle obsahu zadání případové studie. Zadání případové studie tedy obsahuje modelový případ či situaci, se kterou se v rámci své činnosti insolvenční správce v insolvenčním řízení setkává nebo může setkat (např. přezkum přihlášek pohledávek, odpůrčí žaloba, soupis majetkové podstaty, řešení pracovněprávních vztahů, posouzení účetnictví apod.). Úkolem uchazeče pak je případ či situaci posoudit a vypracovat řešení, příp. uvést další postup nebo provést právní rozbor, není-li možné další postup jednoznačně určit. Případové studie jsou koncipovány tak, že jejich důkladné zpracování vyžaduje přibližně 2,5 hodiny. Uchazeči s praktickými zkušenostmi však pravděpodobně zvládnou vypracovat případovou studii rychleji. Případovou studii mohou vypracovat všichni uchazeči, kteří absolvovali v daném termínu písemné části zkoušky testovou část. Hodnoceny (tedy předány Celkový počet testových otázek, jednotlivé počty testových otázek z příslušných prověřovaných oblastí a způsob bodového hodnocení závisí zcela na určení ze strany ministerstva (nevyplývá z právního předpisu), může se tedy podle potřeby měnit. Vyhláška č. 312/2007 Sb. určuje pouze procentní minimální hranici úspěšnosti (80 % správně zodpovězených otázek). 8 Případovou studii, která byla zavedena novelou vyhlášky č. 312/2007 Sb., konají od 1. 8. 2013 všichni uchazeči, tedy i ti, kteří podali žádost o vykonání zkoušky přede dnem nabytí účinnosti novely vyhlášky č. 312/2007 Sb. (tj. před 1. 8. 2013), případovou studii tak budou vypracovávat i ti uchazeči, kteří podali žádost o vykonání zkoušky před 1. 8. 2013 a písemnou část zkoušky ještě nekonali nebo u ní neuspěli a před 1. 8. 2013 podali žádost o opakování zkoušky (viz přechodné ustanovení vyhlášky č. 197/2013 Sb.). 7

22


komisi pro hodnocení případových studií) však budou pouze vypracované případové studie těch uchazečů, kteří testovou část vykonali úspěšně. Zadání případové studie je tvořeno speciálně pro každý termín písemné části zkoušky a je tedy každý termín písemné části zkoušky jiné. Případová studie se vypracovává na počítači, a to jako volný text vytvořený uchazečem. Po vypracování případové studie, příp. po uplynutí doby určené pro písemnou část zkoušky jsou oba uchazečem vytvořené dokumenty (test i případová studie) „uzamčeny“ proti změnám v systému Justiční akademie a zpřístupněny ministerstvu. Vypracovaná případová studie uchazečů, kteří úspěšně vykonali testovou část, je následně zaslána komisi pro hodnocení případových studií, a to v anonymizované podobě. Komise pro hodnocení případových studií jsou dvoučlenné. Členy komise jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Podle odůvodnění vyhlášky č. 197/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, se předpokládá, „že členy komise bude tvořit vždy jeden soudce a jeden akademik, případně zaměstnanec ministerstva“. Vyhláškou č. 312/2007 Sb. není zavedena stálá komise pro hodnocení případových studií, proto konkrétní komise pro hodnocení případových studií jsou sestavovány vždy pro jednotlivý termín písemné části zkoušky z osob jmenovaných ministrem spravedlnosti. Členové komise pro hodnocení případových studií pro jednotlivý termín písemné části zkoušky nejsou uchazečům předem známí. Současně členové komise pro hodnocení případových studií získávají k hodnocení anonymní vypracované případové studie, na písemnou část zkoušky tedy nelze aplikovat ustanovení o námitce podjatosti členů komise pro hodnocení případových studií. Členové komise pro hodnocení případových studií provádí hodnocení vypracovaných případových studií samostatně. Každý člen komise při hodnocení případové studie posuzuje úroveň řešení zadaného problému nebo modelové situace, schopnost aplikace základních zásad a ustanovení insolvenčního zákona a znalostí potřebných k výkonu funkce insolvenčního správce a způsob písemného projevu uchazeče. Oba členové komise pro hodnocení případových studií vyhotoví k hodnocené případové studii posudek, který obsahuje zejména stručné posouzení případové studie a hodnocení v rozmezí 0 % – 100 % a zašlou jej ministerstvu nejpozději do 1 týdne ode dne konání písemné části zkoušky. Ministerstvo následně oznámí výsledek písemné části zkoušky a založí posudky členů komise pro hodnocení případových studií do osobních spisů uchazečů.

23


Uchazeč úspěšně vykonal případovou studii, pokud celkové hodnocení vypracované případové studie, určené jako aritmetický průměr hodnocení případové studie obou členů komise dosáhlo alespoň 80 %. Pro zvýšení objektivity je stanoven kontrolní mechanismus, podle kterého se ta vypracovaná případová studie, která byla jedním hodnotitelem hodnocena jako úspěšná, a přesto v celkovém hodnocení uchazeč neuspěl, předloží ke konečnému posouzení výsledku hodnocení zkušební komisi pro zkoušky, která do 5 týdnů ode dne konání písemné části zkoušky posoudí nadpoloviční většinou hlasů svých členů, zda uchazeč vykonal písemnou část zkoušky.9 Uchazeč není u posuzování hodnocení případové studie zkušební komisí pro zkoušky přítomen. S ohledem na skutečnost, že test i případová studie tvoří písemnou část zkoušky jako celek, pak i v případě, že uchazeč správně zodpoví 80 % testových otázek, ale konečné hodnocení jeho případové studie nedosáhne alespoň 80 %, pak bude povinen opakovat celou písemnou část zkoušky, tj. test i případovou studii. Praktické poznámky ke konání jak testové části, tak případové studie, informace k testovým otázkám, nejčastější otázky a odpovědi k písemné části zkoušky a k možnostem „přezkumu“ výsledku některé části písemné části zkoušky naleznete v kapitole „Praktické poznatky k obsahu a organizaci zkoušky“. Písemná část zkoušky test

hodnocení případové studie

ústní část zkoušky

alespoň 80 % správných odpovědí

aritmetický průměr dvou hodnocení alespoň 80 %

rozhodnutí zkušební komise podle § 9 odst. 6 vyhlášky č. 312/2007 Sb.

Informace o výsledku písemné části zkoušky a pozvánka k ústní části zkoušky

Uchazeči nejsou o výsledku písemné části zkoušky a o termínu ústní části zkoušky písemně zvlášť vyrozumíváni. Uchazeči jsou o výsledku této části zkoušky informováni na internetových stránkách www.insolvencni-zakon.justice.cz, a to Na nejbližším termínu ústní části zkoušky je anonymní případová studie včetně posudků obou hodnotitelů předložena zkušební komisi pro zkoušky, která posoudí hodnocení obou hodnotitelů a přikloní se svým rozhodnutím k hodnocení jednoho z nich.

9

24


v sekci Insolvenční správci a další odborná veřejnost, a v podsekci Výsledky zkoušek insolvenčních správců. Na těchto stránkách jsou zveřejňovány informace o jednotlivých termínech zkoušek, a to – výsledky písemné části zkoušky (výsledky testu a celkové hodnocení případové studie); – informace o navazující ústní části zkoušky (termín, čas a místo konání ústní části zkoušky). Je tedy nezbytné sledovat uvedené stránky. Výsledky písemné části zkoušky a informace o navazující ústní části zkoušky jsou uváděny vždy k číslům jednacím (uchazeč zná své číslo jednací z pozvánky k písemné části zkoušky, na této pozvánce je číslo jednací uvedeno v horní části pozvánky „NAŠE čj.:“). Uvedené informace jsou zveřejňovány nejpozději 3 týdny přede dnem konání ústní části zkoušky, nejdříve však po obdržení posudků komise pro hodnocení případových studií, které má tato komise povinnost zaslat ministerstvu nejpozději do 1 týdne ode dne konání písemné části zkoušky. Ústní část zkoušky se koná nejpozději do 5 týdnů ode dne konání písemné části zkoušky. Výsledky písemné části zkoušky a informace o navazující ústní části zkoušky jsou zveřejňovány na webu: http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/vysledky-zkousek-insolvencnich-spravcu.html; a to v současnosti následujícím způsobem: Výsledek písemné zkoušky Číslo jednací 1240/2011-LO-INSO

Test

případová studie

výsledek

Ano

87,5%

Uspěl

Termín a čas konání ústní části zkoušky, která se koná v Justiční akademii v Praze (Hybernská 18, P-1)

Výsledek ústní zkoušky

10. 10. 2010 od 9,00 hod.

Poznámka

V případě, že v době zveřejnění výsledku písemné části zkoušky není znám konečný výsledek písemné části zkoušky některého uchazeče, a to proto, že výsledné hodnocení komise pro hodnocení případových studií nedosáhlo potřebných 80 %, ale zároveň jeden člen komise hodnotil vypracovanou případovou studii alespoň 80 %, pak se tato skutečnost projeví ve zveřejnění výsledku písemné části zkoušky poučením uchazeče, že jeho případová studie bude předložena zkušební komisi pro zkoušky, která má do 5 týdnů ode dne konání písemné části zkoušky posoudit, zda uchazeč

25


vykonal, nebo nevykonal písemnou část zkoušky. Ministerstvo současně dotčeného uchazeče spolu s výsledkem písemné části zkoušky informuje o termínu posouzení vypracované případové studie zkušební komisí pro zkoušky. Po posouzení této případové studie zkušební komisí pro zkoušky ministerstvo doplní informace o konečném výsledku písemné části zkoušky uchazeče, příp. o navazující ústní části zkoušky, která se v takovém případě koná do 5 týdnů ode dne posouzení případové studie zkušební komisí pro zkoušky.

Výsledek písemné části zkoušky uchazeče, jehož výsledné hodnocení nedosáhlo potřebných 80 %, ale zároveň jeden člen komise hodnotil vypracovanou případovou studii alespoň 80 %, se zveřejňuje na webu: http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/vysledky-zkousek-insolvencnich-spravcu.html; a to v současnosti následujícím způsobem: Výsledek písemné zkoušky Číslo jednací 1240/2011-LO-INSO

Test

případová studie

výsledek

Ano

79%

Neuspěl *



10. 10. 2014 od 9,00 hod.

* Výsledné hodnocení komise pro hodnocení případových studií nedosáhlo potřebných 80 %, ale zároveň jeden člen komise hodnotil vypracovanou případovou studii alespoň 80 %. Vypracovaná případová studie bude předložena zkušební komisi pro zkoušky insolvenčních správců, která do 5 týdnů ode dne konání písemné části zkoušky posoudí, zda uchazeč vykonal písemnou část zkoušky (§ 9 odst. 6 věty druhé vyhlášky č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců). Termín posouzení vypracované případové studie zkušební komisí byl stanoven na den xx.

Konečný výsledek je buď potvrzen (tedy, že uchazeč neuspěl), nebo zveřejněn spolu s informací o navazující ústní části zkoušky, a to v současnosti následujícím způsobem: Výsledek písemné zkoušky Číslo jednací 1240/2011-LO-INSO

26

Test

případová studie

výsledek

Ano

79%

Uspěl *

Termín a čas konání ústní části zkoušky, která se koná v Justiční akademii v Praze (Hybernská 18, P-1) 10. 10. 2014 od 9,00 hod.



Další zveřejňované skutečnosti: Na internetových stránkách http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/vysledky-zkousek-insolvencnich-spravcu.html je dále zveřejňován ke konkrétnímu datu písemné části zkoušky také přehled uchazečů (pod jednotlivými čísly jednacími), kteří neuspěli u této zkoušky podle ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 312/2007 Sb., tedy z důvodu neomluvené neúčasti. 1.4.2 Ústní část zkoušky Ústní část zkoušky: – může vykonat pouze uchazeč, který úspěšně vykonal písemnou část zkoušky; – se koná nejpozději do 5 týdnů ode dne konání písemné části zkoušky, příp. do 5 týdnů ode dne posouzení případové studie zkušební komisí pro zkoušky; – se koná před zkušební komisí pro zkoušky; – trvá nejdéle 2 hodiny; – je veřejná; – ústní část zkoušky se zpravidla koná v Justiční akademii v Praze. Výjimečně je tato část zkoušky organizována na ministerstvu, o čemž jsou uchazeči informováni na výše uvedených stránkách. Pozvánka na ústní část zkoušky

Pozvánka na ústní část zkoušky není zasílána uchazečům, kteří před konáním ústní části zkoušky úspěšně vykonali písemnou část zkoušky – tito jsou o termínu, čase a místě konání ústní části zkoušky informováni na stránkách http:// insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/vysledky-zkousek-insolvencnich-spravcu.html. Pozvánka na ústní část zkoušky je zasílána pouze těm uchazečům, kteří písemnou část zkoušky úspěšně vykonali již v minulosti a navazující ústní části zkoušky se nezúčastnili nebo při ní neuspěli. Na ústní část zkoušky jsou tedy zváni v opravném termínu nebo v jiném termínu nebo v jiném náhradním termínu pozvánkou s uvedením termínu, času a místa konání ústní části zkoušky, kterou ministerstvo zašle uchazeči nejpozději 3 týdny přede dnem konání zkoušky. Zde je nezbytné zdůraznit, že vyhláška č. 312/2007 Sb. ukládá ministerstvu pozvánku ve stanovené lhůtě uchazeči zaslat, nikoli doručit. Ministerstvo pak zasílá pozvánku na adresu uvedenou v žádosti o vykonání zkoušky jako adresu 27


doručovací (má-li uchazeč datovou schránku, zasílá se mu pozvánka do této datové schránky). Zkušební komise

Zkušební komise pro zkoušky jsou pětičlenné. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Členové zkušební komise musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru ekonomie nebo v oboru právo. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně 3 její členové. Zkušební komise pro zkoušky není stálá, proto je vždy sestavována ad hoc pro konkrétní termín ústní zkoušky z osob jmenovaných ministrem spravedlnosti. V jednom termínu ústní části zkoušky může být sestaveno také více zkušebních komisí pro zkoušky, je-li to pro velkou úspěšnost u písemné části zkoušky nezbytné, nebo je-li to v možnostech členů zkušebních komisí pro zkoušky. Zkušební komise pro zkoušky se skládá z předsedy, který je zvlášť jmenován ministrem spravedlnosti, a dalších čtyř členů. Předseda zkušební komise10 pro zkoušky řídí průběh zkoušky. Z důležitých důvodů, kdy není možné zajistit přítomnost předsedy, řídí průběh zkoušky za nepřítomnosti předsedy jím pověřený člen zkušební komise pro zkoušky. Uchazečům jsou před zahájením ústní části zkoušky předsedou představeni členové zkušební komise pro zkoušky s tím, že uchazeči jsou současně poučeni o možnosti vznést námitku podjatosti. Po zahájení ústní části zkoušky jsou jednotlivým uchazečům sděleny otázky nebo témata z jednotlivých prověřovaných oblastí (cca deset otázek či témat) a poskytnut čas na přípravu. V průběhu ústní části zkoušky uchazeč využívá a disponuje pouze takovými podklady a materiály, které obdrží od členů zkušební komise. Informace o výsledku ústní části zkoušky

Zkušební komise pro zkoušky rozhodne o výsledku ústní části zkoušky jednotlivých uchazečů na základě neveřejné porady zpravidla bezprostředně po skončení ústní části zkoušky, tedy po ukončení prověřování znalostí všech uchazečů ústní části zkoušky. Zkušební komise pro zkoušky rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Předsedou zkušební komise pro zkoušky jsou v současné době jmenováni zástupci ministerstva, zástupce krajského soudu a zástupce Vrchního soudu v Praze. Dalšími členy zkušební komise pro zkoušky jsou v současné době jmenováni zástupci České advokátní komory, Komory daňových poradců ČR, Komory auditorů ČR a Exekutorské komory ČR.

10

28


Výsledek zkoušky oznámí zkušební komise pro zkoušky uchazečům bezprostředně po poradě konané po ústní části zkoušky ústním vyhlášením. Výsledek ústní části zkoušky je následně pro informaci zveřejněn na webu: http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/ vysledky-zkousek-insolvencnich-spravcu.html; a to doplněním u čísla jednacího uchazeče posledního údaje Výsledek ústní části zkoušky, a to v současnosti následujícím způsobem:

Test

případová studie

výsledek


Ano

79%

Uspěl *

1. 11. 2010 od 9,00 hod.

Výsledek písemné zkoušky Číslo jednací

1240/2011-LO-INSO

Výsledek ústní zkoušky uspěl

V případě uchazečů, kteří konali ústní část zkoušky v opravném termínu nebo jiném termínu nebo jiném náhradním termínu, je výsledek ústní části zkoušky uveden samostatně u jednotlivých čísel jednacích, a to v současnosti následujícím způsobem: Číslo jednací

Termín, místo a čas konání ústní části zkoušky


Č.j.: 1111/2011-LO-INSO

11. 1. 2011 od 9,00 h. Justiční akademie Praha

Uspěl

Další zveřejňované skutečnosti: Na internetových stránkách http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/vysledky-zkousek-insolvencnich-spravcu.html je dále zveřejňován ke konkrétnímu datu ústní části zkoušky také přehled uchazečů (pod jednotlivými čísly jednacími), kteří neuspěli u této zkoušky podle ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 312/2007 Sb., tedy z důvodu neomluvené neúčasti. Námitka podjatosti

Vyhláškou č. 312/2007 Sb. je upravena také situace, kdy jsou na straně zkušební komise, resp. jejího člena, pochybnosti o nepodjatosti ve vztahu k některému uchazeči. Skutečnosti, které by mohly vést k těmto pochybnostem, jsou členové zkušební komise povinni ministerstvu sdělit a uchazeči je jsou oprávněni namítnout. 29


Členové zkušební komise znají jména uchazečů pozvaných k ústní části zkoušky před jejím konáním. V případě pochybností o své nepodjatosti jsou povinni nejpozději před zahájením zkoušky tuto skutečnost sdělit ministerstvu. Ministerstvo následně příjme opatření např. výměnou člena zkušební komise. Uchazeči jsou seznámeni se zkušební komisí, resp. jejími členy, v den konání zkoušky. V případě, že v den konání zkoušky prověřuje znalosti uchazečů více zkušebních komisí, jsou uchazeči přiřazení k jednotlivým komisím losem. Ačkoli se tedy uchazeči seznámí se jmény členů přidělené zkušební komise bezprostředně před zahájením zkoušky, mají právo vznést námitku podjatosti k osobám členů zkušební komise téměř ve stejný okamžik, tedy nejpozději před zahájením zkoušky; o tom musí být předsedou zkušební komise poučeni. S ohledem na skutečnost, že ve chvíli vznesení námitky podjatosti ze strany uchazeče nelze důvodnost této námitky posoudit, stanovuje vyhláška č. 312/2007 Sb. mechanismus, který umožňuje ministerstvu námitku podjatosti vyhodnotit a současně zamezit možnému zneužití (např. skrze námitku podjatosti vyřadit člena zkušební komise). Vznesená námitka podjatosti tedy nebrání vykonání zkoušky, a to ani před členem zkušební komise, jehož podjatost byla namítána. V závislosti na důvodnosti námitky podjatosti však může být výsledek zkoušky tzv. anulován. Je-li vznesena před zahájením zkoušky námitka podjatosti a chce-li uchazeč po vykonání zkoušky anulovat výsledné hodnocení zkoušky, pak je povinen písemné odůvodnění námitky podjatosti zaslat ministerstvu nejpozději do 10 dnů ode dne konání zkoušky, a to včetně uvedení člena zkušební komise, proti kterému námitka podjatosti směřuje, a důkazů, které dokládají tvrzenou podjatost. Pokud se ale uchazeč následně rozhodne vznesenou námitku ministerstvu neodůvodnit, nebo ji neodůvodní řádně a včas, k vznesené námitce podjatosti se nepřihlíží. Předpokládá se tedy, že uchazeč zašle písemné odůvodnění námitky podjatosti zejména v situaci, kdy bude u ústní části zkoušky hodnocen stupněm „neuspěl“. Řádně a včas odůvodněnou námitku podjatosti ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne jejího doručení posoudí a současně zašle uchazeči vyrozumění o způsobu jejího vyřízení. Lhůta 5 pracovních dnů je tedy ministerstvu stanovena jak pro vyhodnocení, tak pro zaslání vyrozumění o způsobu vyřízení námitky. Uchazeč tak bude o způsobu vyřízení námitky podjatosti informován v krátké době. Je-li námitka podjatosti důvodná (tj. ministerstvo jí vyhoví), k hodnocení zkoušky se nepřihlíží a ministerstvo umožní uchazeči vykonání zkoušky 30


v nejbližším náhradním termínu; členem zkušební komise nebude osoba, jejíž podjatost byla namítána. V takovém případě možnost vykonání zkoušky v nejbližším náhradním termínu není zpoplatněna. Není-li však námitka podjatosti důvodná (tj. ministerstvo jí nevyhoví), hodnocení zkoušky zůstává zachováno s tím, že byl-li uchazeč hodnocen stupněm „neuspěl“, je oprávněn zkoušku opakovat pouze na základě včas a řádně podané žádosti o opakování (kterou je nezbytné zaslat ve lhůtě počítané ode dne konání ústní části zkoušky, nikoli ode ve lhůtě počítané ode dne konání ústní části zkoušky, nikoli ode dne oznámení vyřízení dnezaslat oznámení vyřízení vznesené a odůvodněné námitky podjatosti). S ohledem vznesené a odůvodněné námitky podjatosti). S ohledem na skutečnost, že vyřízení námitky na podjatosti skutečnost, že vyřízení námitky podjatosti není rozhodnutím ve správním není rozhodnutím ve správním řízení, není proti němu opravný prostředek řízení, není proti němu opravný prostředek přípustný. přípustný.

Zkouška

Uspěl/ neuspěl

Námitka podjatosti

Vykonání

Ústní část zkoušky

Vyřízení námitky podjatosti

Hodnocení

Vyhověno Nevyhověno

Další postup

Vykonání nové zkoušky Osvědčení / žádost o opakování

1.5 Protokol o průběhu zkoušky a osvědčení 1.5 Protokol o průběhu zkoušky a osvědčení Protokol o průběhu zkoušky

O průběhu zkoušky se pořídí protokol, který obsahuje jméno, popřípadě Protokol o průběhu zkoušky jména, příjmení uchazeče, datum narození uchazeče, adresu trvalého pobytu O průběhua nemá-li zkoušky seho, pořídí protokol, obsahuje jméno,a místo popřípaděkonání jména, písemné příjmení uchazeče, adresu jehokterý bydliště, datum uchazeče, datum narození uchazeče, adresu trvalého pobytu uchazeče, a nemá-li ho, adresu části zkoušky, datum a místo konání ústní části zkoušky, pokud uchazeč tuto jeho bydliště, datum a místo konání písemné části zkoušky, datum a místo konání ústní části částzkoušky, zkoušky vykonal, písemné zkoušky, zkušební pokud uchazeč bodové tuto část ohodnocení zkoušky vykonal, bodové části ohodnocení písemné části otázky ústní části zkoušky, výsledek zkoušky, jména, příjmení členů zkušební zkoušky, zkušební otázky ústní části zkoušky, výsledek zkoušky, jména, příjmení členů zkušební komisepodpisy, a jejich podpisy, popřípadě další důležité skutečnosti. komise a jejich popřípadě další důležité skutečnosti. Přílohami protokolu jsou písemný test, případová studie a posudky Přílohami protokolu jsou písemný test, případová studie a posudky členů komisečlenů pro hodnocení případových studií. komise pro hodnocení případových studií. Protokol o průběhu zkoušky je součástí spisu uchazeče má Protokol o průběhu zkoušky je součástí osobního osobního spisu uchazeče a ten má právoa ten do něj nahlédnout. spisy uchazečů evidovány na ministerstvu, na které na ministerje možné se právo do nějOsobní nahlédnout. Osobníjsou spisy uchazečů jsou evidovány v případě zájmu nahlédnutí spisu obrátit. stvu, na které jeomožné se do v případě zájmu o nahlédnutí do spisu obrátit. Osvědčení o vykonání zkoušky

31

Uchazeč při zkoušce (jako celku) uspěl, pokud byl hodnocen stupněm „uspěl“ v jejích jednotlivých částech, tedy pokud uspěl v písemné i ústní části zkoušky. Uchazeči, který při


Osvědčení o vykonání zkoušky

Uchazeč při zkoušce (jako celku) uspěl, pokud byl hodnocen stupněm „uspěl“ v jejích jednotlivých částech, tedy pokud uspěl v písemné i ústní části zkoušky. Uchazeči, který při zkoušce uspěl, vydá ministerstvo osvědčení. Vyhotovené osvědčení, které je dokladem o úspěšném vykonání zkoušky, zašle ministerstvo uchazeči do 3 týdnů od vykonání zkoušky. Osvědčení obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení uchazeče, datu jeho narození, adrese jeho trvalého pobytu, a nemá-li ho, o adrese jeho bydliště, druhu vykonané zkoušky, datu jejího vykonání, datu vydání osvědčení a podpis ministra spravedlnosti. Osvědčení o vykonání zkoušky obsahuje také evidenční číslo, které se následně uvádí jednak v návrhu na vydání povolení (k tomu více viz kapitola 3), a jednak v případné žádosti o vykonání zvláštní zkoušky (k tomu více viz následující kapitola 2).

1.6 Praktické poznatky k přípravě na zkoušku 1.6.1 Základní studijní materiály ke zkoušce Základní právní předpisy, jejichž znalost je nutná ke zkoušce

– zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“ – zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob – zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) – zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí – zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí 32


– zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – prováděcí předpisy k základním zákonům, a to např.: – vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona; – vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů; – vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců; – vyhláška č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně (dále jen „vyhláška č. 355/2013 Sb.“); – nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách); – nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob; – vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. – nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém řízení. Další právní předpisy ke zkoušce (základní orientace)

– zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) – zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor – zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev – zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech – zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový – zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech – zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí) 33


– zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním – zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém – zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích – zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí – zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů – zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu – zákon č. 500/2004 Sb., správní řád – zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Judikatura

– významná rozhodnutí vrchních soudů nebo Nejvyššího soudu ČR k určité právní otázce zejména v oblasti insolvenčního práva, příp. ostatních oblastech práva, jejichž znalost je při zkoušce prověřována. Poznámka

U zkoušky jsou ověřovány znalosti příslušného právního předpisu, a to vždy ve znění aktuálně účinném. V některých případech jsou ověřovány znalosti platné právní úpravy, která v den konání zkoušky ještě nenabyla účinnosti, jejíž znalost je však pro budoucí činnost insolvenčního správce zásadní. V případě zásadních legislativních změn hmotněprávní povahy, kdy se na základě přechodných ustanovení uplatní jak právní úprava ve znění před nabytím účinnosti změn (tj. „stará“ právní úprava), tak právní úprava po nabytí účinnosti změn (tj. „nová“ právní úprava), mohou být ověřovány znalosti právní úpravy před i po nabytí účinnosti změn. Posledně uvedený případ se může týkat zejména zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dalších právních předpisů přijatých v jeho souvislosti (účinných od 1. 1. 2014), a to zejména s ohledem na ustanovení § 3028 a obč. zák. nebo ustanovení § 775 a násl. z. o. k., apod.

Informace k přípravě na zkoušku

Užitečnou pomůckou pro přípravu na zkoušku pak mohou být materiály zveřejněné na stránkách ministerstva http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/terminy-zkousek-a-dalsi-dokumenty-ke-stazeni. html pod názvem: 34


– Testové otázky platné od 1. 1. 2014 – oblast auditorská, daňová, obecného práva, exekucí a insolvence – jedná se o kompletní soubor otázek bez vyznačených správných odpovědí. – Ukázka testu písemné části zkoušky. – Aktualizované okruhy pro ústní část zkoušky platné od 1. 1. 2014 – jedná se však pouze o orientační podklad ke studiu, kterým není zkušební komise pro zkoušky vázána. Zkouška insolvenčního správce je poměrně obtížnou zkouškou s ohledem na vědomostní nároky kladené na uchazeče. Vzhledem k potřebě vysoké odborné kvalifikace insolvenčního správce jsou prověřovány znalosti z relevantních odvětví potřebných pro výkon funkce. Způsob prověřování znalostí v rámci ústní části zkoušky zkušební komisí je možné zjistit osobní účastí na této zkoušce jako veřejnost. Veřejnost je na ústní části zkoušky pravidelně přítomna. Uchazeč se tak může seznámit s charakterem kladených otázek a rozsahem požadovaných znalostí. 1.6.2 Obsah a organizace zkoušky Písemná část zkoušky

Písemná část se koná celkem 6 hodin. Jak již bylo uvedeno, doporučuje se věnovat se testu ideálně 3,5 hodiny, maximálně pak 4 hodiny, v opačném případě se snižuje pravděpodobnost úspěchu vypracované případové studie. Test i případová studie se vypracovávají na jednom počítači. Testové otázky jsou sestavovány pro každého uchazeče individuálně a jsou součástí interního systému Justiční akademie. Zadání případové studie je v daném termínu pro všechny stejné a je uchazečům rozdáno v listinné podobě na vyžádání. Aby mohl uchazeč vyhodnotit své možnosti a zvolit postup, umožňuje Justiční akademie všem uchazečům ve stejný okamžik (pouze jednou po 4 hodinách) zjistit počet bodů v testu. Uchazeč tak může zjistit, zda již překročil požadovanou hranici a může se věnovat případové studii, příp. zjistit kolik bodů do požadované hranice chybí. Test

Obtížnost testu může uchazeč zjistit na internetových stránkách www.insolvencni-zakon.justice.cz, a to v sekci Insolvenční správci a další odborná veřejnost, a v podsekci Termíny zkoušek a další dokumenty ke stažení. Zde jsou zveřejněny testové otázky a možné odpovědi bez vyznačení jejich správnosti. Jak bylo popsáno v kapitole 1.4, správná nemusí být žádná odpověď, jedna správná, 35


více správných nebo všechny správně. Je tedy nezbytné při přípravě zjišťovat správnost každé navržené odpovědi. Testové otázky prověřují znalost právních předpisů, ze kterých lze při přípravě na test vycházet. Ministerstvo neposkytuje správné odpovědi na testové otázky, a to ani na žádost o poskytnutí informace zaslanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na základě zákona č. 106/1999 Sb. je ministerstvo povinno poskytovat jen ty informace, které přímo souvisí s plněním jeho úkolů. Správné odpovědi testových otázek písemné části zkoušky nelze považovat za informaci vztahující se k působnosti ministerstva, neboť správné odpovědi vyplývají z veřejně dostupných právních předpisů. Má-li však uchazeč v průběhu přípravy pochybnosti o jednoznačnosti a srozumitelnosti testové otázky, příp. jednotlivých odpovědí, což vede k nejistotě ohledně správnosti jím zvoleného řešení, může se podáním obrátit na ministerstvo s žádostí o prověření formulace testové otázky a odpovědí s odůvodněním pochybností. Ministerstvo podání prověří a vyrozumí podatele o vyřízení, tedy o tom, zda přistoupilo ke zpřesnění formulace či nikoli. Nelze se však na ministerstvo obracet v případě, kdy si uchazeč není správností odpovědi jistý z důvodu nedostatečné znalosti právní úpravy. Je však nezbytné zdůraznit, že ministerstvo má na vyřízení podání obecnou lhůtu podle správního řádu, tedy 30 dnů. Koncepce tvorby testových otázek

Testy jsou nastaveny tak, že každá testová otázka má vždy 5 variant odpovědí s tím, že vždy musí být alespoň jedna varianta označená jako správná. Většina testových otázek má proto vedle čtyř „plnohodnotných variant odpovědí“ pátou „doplňkovou variantu odpovědi“ s textem „žádná odpověď není správná“, která může být v některých případech ta jediná správná. V některých případech má pak otázka i všech pět „plnohodnotných variant odpovědí“ s tím, že minimálně jedna z nich musí být správná. K tzv. výčtovým otázkám je nezbytné uvést, že správnost tzv. úplného výčtu nebo i pouhého částečného výčtu je nezbytné vyvodit z formulace návětí otázky (např. „úplný výčet způsobů provedení exekuce je:“) nebo z formulace odpovědí [Dluh musí být splněn: a.) „pouze řádně“]. Každou testovou otázku je nezbytné posuzovat podle formulace. Je-li formulace otázky koncipována jako dotaz na obecné pravidlo s tím, že toto obecné pravidlo je současně formulováno v návrhu některé odpovědi, nelze např. vyznačit „žádná odpověď není správná“ pouze proto, že z daného obecného pravidla existuje výjimka. 36


Například: – tvrzení „platí, že insolvenční správce je ustanoven v rozhodnutí o úpadku“ by mělo být označeno jako správné, protože není směřováno na ověření znalosti možnosti vydání předběžného opatření; – naopak tvrzení „platí, že insolvenční správce je ustanoven výhradně v rozhodnutí o úpadku“ není správné, neboť v některých případech může být insolvenční správce ustanoven před rozhodnutím o úpadku, slovo výhradně tak činí tvrzení nesprávným. Případová studie

Případová studie je koncipována jako část činnosti insolvenčního správce, resp. určitý problém, který musí insolvenční správce řešit. Jedná se například o přezkum přihlášek pohledávek – primární činnost insolvenčního správce. Zadáním tedy mohou být několik přihlášek pohledávek s přílohami a popisem stavu insolvenčního řízení. Uchazeč tak má za úkol přezkoumat přihlášené pohledávky a navrhnout další postup, případně jej zpracovat (předložení k odmítnutí insolvenčnímu soudu, vypracování přezkumného listu, formulace výzvy věřiteli apod.). Členové komise pro hodnocení případových studií pak hodnotí zejména správnost zvoleného řešení, úroveň jeho zpracování a právní argumentaci. Případové studie – zadání budoucí ani minulá – zveřejňovány nejsou. Případové studie se tvoří pro každý termín zkoušky zvlášť a jedná se o popis modelové situace, kterou řeší nebo může řešit insolvenční správce při výkonu funkce, ke které jsou připojeny potřebné dokumenty. Uchazeč pak musí vypracovat zvolený postup pro řešení modelové situace. Typickou činností insolvenčního správce pak je přezkum přihlášených pohledávek, posuzování pohledávek vůči němu uplatněných a soupis a zpeněžení majetkové podstaty. Jedinou možnou přípravou na případovou studii je seznámení se s aplikační praxí (např. studiem odborných publikací a insolvenčních spisů v insolvenčním rejstříku) a orientace v judikatuře vrchních soudů a Nejvyššího soudu. Ústní část zkoušky

Jak již bylo uvedeno výše, zkušební komise pro ústní část zkoušky je pětičlenná a každý z členů pokládá uchazeči otázky z určité prověřované oblasti. Uchazeči mohou být předloženy také dokumenty k rozboru (přihláška pohledávky, výkazy, apod.). Uchazeči je pak dán čas k přípravě (většinou po dobu zkoušení jiného uchazeče) a následně prostor pro vlastní zodpovězení otázek či témat. Poté mohou být kladeny doplňující otázky. Konání ústní části zkoušky je možné sledovat jako veřejnost ve vypsaných termínech. 37


Příklady kladených otázek zkušební komise pro zkoušky Oblast

Příklad č. 1

Příklad č. 2

Insolvenční právo

Hlasovací práva věřitelů

Odpůrčí žaloba

Odměna insolvenčních správců

Vedlejší úpadkové řízení

Občanské, obchodní a pracovní právo

Smlouva o smlouvě budoucí

Náhrada škody

Způsoby skončení pracovního poměru

Úloha odborové organizace podle zákoníku práce

Finanční právo, daňové řízení

Zásady daně silniční

Daňová přiznání v průběhu insolvenčního řízení

Opravné a dozorčí prostředky

Krizové řízení podniku

Externí zdroje financování Účetnictví

Exekuční právo

Uzavírání účetních knih

Základní struktura legislativy v účetnictví

Účetní závěrky

Náklady a výnosy

Notářský a exekutorský zápis

Rejstřík zahájených exekucí

Souběh insolvence a exekuce

Vespolné zástavní právo

Komunikace s ministerstvem

Uchazeč o vykonání zkoušky směřuje veškerá podání týkající se zkoušky ministerstvu. Žádosti, omluvy, dotazy, námitky, příp. dotazy apod. je tedy nezbytné adresovat ministerstvu, a to v souladu se správním řádem a příslušnými ustanoveními zákona o insolvenčních správcích a vyhlášky č. 312/2007 Sb. upravujícími náležitosti podání. V případě např. žádosti o opakování nebo omluvy pak mohou být důsledky neúplného nebo nesprávně zaslaného podání pro účastníka nepříznivé. Podle § 37 spr. řádu je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Z podání musí být patrno: a) kdo je činí (fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování např. místo skutečného pobytu nebo elektronickou adresu; to neplatí, má-li podatel datovou schránku), b) které věci se týká (zkouška insolvenčního správce, písemná část zkoušky ze dne…), 38


c) co se navrhuje (žádost o opakování, vznesení námitky podjatosti…), a musí také obsahovat: d) označení správního orgánu, jemuž je určeno (ministerstvo spravedlnosti), e) další náležitosti stanovené zvláštním předpisem (§ 24 zák. o ins. správcích, vyhláška č. 312/2007 Sb.), f) podpis osoby, která je činí. Správní řád dále stanoví, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže ministerstvo podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Jedná se zejména o situaci, kdy je podání vnitřně rozporné, neobsahuje právním předpisem určené náležitosti nebo není jednoznačné, čeho se podatel domáhá. Současně je ale nezbytné zdůraznit, že vyhláška č. 312/2007 Sb. obsahuje zvláštní úpravu, podle které nejsou-li k žádostem podle § 4 připojeny příslušné doklady, pak se k těmto žádostem nepřihlíží (viz § 4 odst. 5 vyhlášky č. 312/2007 Sb.). Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. Správní řád současně upravuje možné způsoby, kterými je nezbytné podání vůči správnímu orgánu učinit tak, aby s tímto úkonem byly spojeny právní účinky. Podání je možno učinit: a) písemně nebo ústně do protokolu, b) prostřednictvím datové schránky (takový úkon má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný), anebo c) v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, případně d) pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu, ovšem za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným pod písmeny a) až c). Teprve až ve chvíli, kdy je podání v uvedené lhůtě potvrzeno, popřípadě doplněno písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky, je podání řádně učiněno, a to se zpětnou platností, což má význam pro zachování lhůty pro učinění úkonu. Ke způsobu, kterým je podání vůči ministerstvu činěno, je nezbytné shrnout, že ministerstvo se zabývá pouze podáními, která jsou činěna výše uvedeným způsobem. K podání, které je ministerstvu zasláno elektronickou komunikací bez uznávaného elektronického

39


podpisu a které není do 5 dnů doplněno o tento podpis (příp. potvrzeno písemně nebo ústně do protokolu), ministerstvo nepřihlíží, neboť není řádně učiněno. Totéž platí o žádostech podle § 4 vyhlášky č. 312/2007 Sb., a to i když byly podány řádně, pokud k nim nebyly připojeny požadované přílohy. Jedná-li se o podání podle zákona o insolvenčních správcích nebo vyhlášky č. 312/2007 Sb., které je řádné a úplné, ministerstvo uchazeči nezasílá potvrzení či jinou reakci, v opačném případě ministerstvo vyzve v přiměřené lhůtě k doplnění (nejedná-li se o absenci povinných příloh k žádostem podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 312/2007 Sb. – k žádosti bez přiložené přílohy se nepřihlíží). Jedná-li se o dotaz či jiný požadavek, ministerstvo zašle odpověď bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů. Obecné dotazy ministerstvo zodpovídá také telefonicky. Telefonicky lze současně dohodnout termín nahlédnutí do testu, vypracované případové studie, posudků členů komise pro hodnocení případové studie a protokolu o vykonání zkoušky. Telefonicky však nelze činit jiná podání – omluvy, sdělení o změně korespondenční adresy a podobně.

Na tomto místě je nezbytné zdůraznit, že žádné úkony ministerstva nebo ministerstvem jmenovaných osob v průběhu zkoušky nebo v průběhu její organizace nejsou rozhodnutím podle správního řádu. Proti způsobu vyřízení podání ministerstvem nebo proti úkonu ministerstva nebo ministerstvem jmenovaných osob v průběhu zkoušky nebo v průběhu její organizace není přípustný žádný opravný prostředek. Vyplývá to zejména z rozhodnutí Ústavního soudu, ve kterém mimo jiné uvedl, že: „Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí či jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Za takovýto akt orgánu veřejné moci nelze považovat rozhodnutí zkušební komise (…), o tom, že stěžovatel u dané zkoušky neuspěl. Stěžovatel totiž nemá subjektivní veřejné právo na udělání zkoušky, kterému by zmíněná zkušební komise musela vyhovět. Závěr, zda stěžovatel u zkoušky uspěl či nikoli je na uvážení této komise. Z toho vyplývá, že ústavně právní přezkum není v této části ústavní stížnosti v kompetenci Ústavního soudu.“ (Viz rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1910/09.)

40


Náhradník

S ohledem na dlouhou „čekací dobu“ na jiný nebo jiný náhradní termín v případě omluvené neúčasti na zkoušce nebo opravný termín v případě neúspěšně konané zkoušky způsobenou velkým počtem žádostí o vykonání zkoušky a vysokou mírou neúčasti na zkouškách ministerstvo umožňuje zájemcům o vykonání zkoušky účastnit se zkoušky jako tzv. náhradník. Uchazeče, který projeví zájem být náhradníkem (písemně nebo telefonicky), ministerstvo kontaktuje v případě uvolnění termínu, tj. v případě předem oznámené neúčastí na zkoušce ze strany některého pozvaného uchazeče. Pokud se uvolní termín konání zkoušky, uchazeč musí již formálně bezvadným podáním vyjádřit souhlas s tím, že bude na tento termín pozván v rozporu s vyhláškou č. 312/2007 Sb. (tj. uchazeči bude zaslána pozvánka ke zkoušce po stanovené lhůtě – nikoli včas). Uchazeči tak může být sdělen termín zkoušky až pár dní přede dnem konání zkoušky, s čímž musí počítat, má-li zájem mít možnost dřívějšího konání zkoušky.

1.7 Žádost o opakování zkoušky Neúspěšný uchazeč o zkoušku

Uchazeč je u zkoušky (resp. některé její části) hodnocen stupněm „neuspěl“, jestliže – správně nezodpoví alespoň 80 % otázek testu, – celkové hodnocení vypracované případové studie nedosáhlo alespoň 80 %, příp. o nevykonání písemné části zkoušky se následně usnese zkušební komise pro zkoušky, – se tak usnese zkušební komise pro zkoušky v rámci ústní části zkoušky, – uchazeč v průběhu písemné nebo ústní části zkoušky od zkoušky odstoupí, – uchazeč byl ze zkoušky vyloučen z důvodu porušení povinnosti pracovat samostatně nebo z důvodu jiného rušení průběhu písemné nebo ústní části zkoušky, – se uchazeč zkoušky nezúčastní a svou neúčast řádně a včas neomluví. Možnost opakování zkoušky

Uchazeč, který u zkoušky (některé její části) neuspěje, může zkoušku (příslušnou část) opakovat. Opakovat zkoušku lze však pouze dvakrát. Tato možnost je stanovena pro zkoušku jako celek. Uchazeč, který již jednou opakoval písemnou část zkoušky, může ústní část zkoušky opakovat pouze jednou, a pokud 41


písemnou část zkoušky vykoná až v rámci druhého opakování, nemá již možnost opakovat ústní část zkoušky. Uchazeč opakuje vždy pouze tu část, u které neuspěl, opakuje ji však kompletně, tj. celou písemnou část opakuje i v případě úspěšného zvládnutí testu a následného neúspěšného konání případové studie. Lhůta pro podání žádosti o opakování zkoušky

Ten, kdo při zkoušce neuspěl, může do 30 dnů ode dne jejího konání písemně požádat ministerstvo, aby mu umožnilo její opakování. Písemná žádost musí splňovat náležitosti podání (viz příloha), musí k ní být připojena předepsaná příloha a musí být ministerstvu řádně zaslána v souladu se správním řádem. Lhůta 30 dnů začíná běžet ode dne následujícího po dni konání zkoušky (příslušné části zkoušky), u které uchazeč neuspěl. Zákon tedy výslovně uvádí jako relevantní datum pro počátek běhu lhůty den konání zkoušky, ačkoli v případě písemné části zkoušky se uchazeč, který úspěšně absolvoval její testovou část, výsledek hodnocení případové studie dozví až po 7 dnech od konání písemné části zkoušky. Uchazeč si tak musí být vědom toho, že má v tomto případě fakticky kratší lhůtu pro podání žádosti o opakování. Problémem však v případě počátku běhu této lhůty může být situace, kdy sice celkové hodnocení vypracované případové studie nedosáhlo alespoň 80 %, ale jeden z hodnotitelů hodnotil vypracovanou případovou studii alespoň 80 % a o nevykonání písemné části zkoušky se usnese až zkušební komise pro zkoušky v průběhu 5 týdnů ode dne konání písemné části zkoušky. Tuto situaci z hlediska lhůty pro podání žádosti o opakování zkoušky zákon o insolvenčních správcích neupravuje. Jeví se však absurdní, aby byl uchazeč nucen podávat žádost o opakování zkoušky ještě před konečným posouzením výsledku písemné části zkoušky. Praxe ministerstva tedy aplikuje zákon o insolvenčních správcích ve prospěch uchazečů s ohledem na smysl právní úpravy, kdy je žádost o opakování zkoušky, kterou uchazeč podal ve lhůtě 30 dnů ode dne posouzení výsledku písemné části zkoušky zkušební komisí pro zkoušky, považována za včasně podanou. Ten, kdo nepodal ve stanovené lhůtě žádost o opakování zkoušky, nemá jinou možnost, než podat zcela novou žádost o vykonání zkoušky, a to až po uplynutí 3 let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl, s tím, že následně koná všechny její části.

42


Předpoklad pro vyhovění žádosti o opakování zkoušky

Ministerstvo umožní opakování zkoušky žadateli, který: – řádně a včas požádal ministerstvo o opakování zkoušky, a zejména doložil, že – uhradil ministerstvu poplatek za umožnění opakování této zkoušky ve výši 7 000 Kč. Uchazeči je umožněno opakovaně vykonat zkoušku nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl (resp. ode dne konečného posouzení písemné části zkoušky zkušební komisí pro zkoušky, a to s obdobnou argumentací jako v případě počátku běhu lhůty pro podání žádosti o opakování). Neumožnění opakování zkoušky

Ministerstvo neumožní opakování zkoušky tomu, kdo: – nepodal ve stanovené lhůtě žádost o opakování zkoušky,11 – neuspěl při zkoušce ani při jejím druhém opakování. V těchto případech uchazeč může podat zcela novou žádost o vykonání zkoušky až po uplynutí 3 let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl (resp. ode dne konečného posouzení písemné části zkoušky zkušební komisí pro zkoušky, a to s obdobnou argumentací jako v případě počátku běhu lhůty pro podání žádosti o opakování). Podání nové žádosti o vykonání zkoušky pak znamená žádost o konání všech jejích částí. Výše uvedené vyplývá z ustanovení § 24 odst. 2 a 3 zák. o ins. správcích a § 4 odst. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 312/2007 Sb.

1.8 Žádost o stanovení jiného nebo jiného náhradního termínu zkoušky Právní úprava neúčasti na zkoušce (na některé její části) řádně pozvaných uchazečů byla několikrát měněna s cílem řešit vysokou míru této neúčasti, kterou uchazeč neohlásí ministerstvu přede dnem konání zkoušky. Důsledkem této praxe je narůstající počet uchazečů čekajících na termín zkoušky a náklady ministerstva na organizaci těchto zkoušek. V současné době je situace taková, Zde je nezbytné opětovně zdůraznit, že k žádosti o opakování zkoušky, ke které uchazeč nepřiloží doklad o zaplacení poplatku ve výši 7 000 Kč, se podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 312/2007 Sb. nepřihlíží, tedy hledí se na ni jako na nepodanou do doby jejího doplnění, což může způsobit marné uplynutí lhůty.

11

43


že uchazeče, který se ze zkoušky řádně a včas omluví, je možné z kapacitních důvodů ke zkoušce pozvat až po více než jednom roce. K tomuto faktickému důsledku přibyl platnou právní úpravou stanovený finanční důsledek, a to poplatek za náhradní termín. I přes tyto skutečnosti je míra neúčasti na zkoušce stále značná, ačkoli zájem o vykonání zkoušky přetrvává. Možnost a lhůta omluvy neúčasti na zkoušce

Uchazeč, který se nemůže písemné nebo ústní části zkoušky ve stanovém termínu zúčastnit, se může ze zkoušky omluvit. Omluvit neúčast na některé části zkoušky však uchazeč může jen z vážných důvodů. Ministerstvo již netoleruje omluvy neúčasti z důvodu obecného tvrzení pracovní vytíženosti, rodinných důvodů (nejedná-li se o doložený důvod jako např. pohřeb apod.), nedostatečný časový prostor pro přípravu a jiné. Omluva neúčasti bez uvedení důvodu se nepovažuje za omluvu. Naproti tomu se jako důvod první omluvy zásadně uznává pracovní cesta, dlouhodobě zaplacená dovolená, lékařské vyšetření, pracovní neschopnost, hospitalizace, nařízené soudní jednání atd. Přísnější režim je však v případě opakované neúčasti. Pokud se uchazeč nemůže dostavit k písemné nebo ústní části zkoušky ani v jiném termínu (tedy nově stanoveném ministerstvem), může se ze zkoušky omluvit pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných. Vychází se z předpokladu, že uchazeč o zkoušku si vymezí časový prostor pro možnost konání této zkoušky. Mohou se sice vyskytnout vážené důvody pro nemožnost konání zkoušky, ale pokud se tyto důvody opakují, nelze je již omlouvat, nejedná-li se o důvod zvláštního zřetele hodný. Mezi tyto důvody již nelze zásadně řadit např. nařízené soudní jednání nebo pracovní cestu. Uznáno může být zejména lékařské vyšetření, pracovní neschopnost, hospitalizace. Ministerstvo posuzuje vážné důvody a důvody zvláštního zřetele hodné neúčasti na zkoušce vždy v individuálním případě. Uchazeč se musí omluvit písemně – omluva musí obsahovat identifikaci uchazeče, omluvu ze zkoušky s odůvodněním, podpis a musí být ministerstvu doručena v listinné podobě, datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem (nebo jiným správním řádem předpokládaným způsobem). Uchazeč se musí omluvit včas – omluva musí být ministerstvu zaslána: – bez zbytečného odkladu poté, co se o důvodech neúčasti uchazeč dozví, – nejpozději však v den termínu písemné nebo ústní části zkoušky, – z důvodů zvláštního zřetele hodných spolu s žádostí o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu. 44


Právní úprava neúčasti na zkoušce předpokládá, že se uchazeč jednak omluví, a jednak požádá o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu. Jedná se o dva úkony, které mají rozdílné náležitosti, ale které lze za určitých okolností sloučit do jednoho podání. – Pokud uchazeč onemocní těsně před konáním zkoušky a nebude schopen zajistit zaslání všech požadovaných dokladů, které jsou potřebné pro stanovení nového termínu, zašle před konáním zkoušky (nejpozději v den konání zkoušky) písemnou omluvu s uvedením nemoci jako důvodu neúčasti na zkoušce. Vše potřebné následně zašle v žádosti o nový termín (viz níže). – Pokud však uchazeč již s předstihem ví, že se zkoušky nebude schopen zúčastnit (např. z důvodu služební cesty, nařízeného jednání, apod.), je povinen se omluvit bez zbytečného odkladu. V takovém případě, má-li uchazeč současně k dispozici doklad o nemožnosti účasti na zkoušce (příkaz k cestě, letenky, rozhodnutí soudu), je praktické spolu s omluvou zaslat rovnou žádost o nový termín s předepsanými přílohami. Je-li však zjevné, že o své neúčasti uchazeč věděl s předstihem, ale omluvu ministerstvu zaslal s prodlením (např. až v den konání zkoušky), ministerstvo bude považovat takto zaslanou omluvu za opožděnou s důsledky neomluvené neúčasti (viz níže). – Pokud se však uchazeč nedostaví ke zkoušce z důvodu události, která mu znemožní omluvit se včas (tedy před zkouškou nebo v den konání zkoušky), např. z důvodu havárie při cestě na zkoušku nebo návštěvy lékaře či hospitalizace v den zkoušky, pak je uchazeči umožněno omluvit se spolu s žádostí o nový termín ve lhůtě stanové pro zaslání této žádosti. Lhůta pro podání žádosti o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu

Ten, kdo se nedostaví ke zkoušce, nebo ten, kdo se nedostaví ke zkoušce v jiném termínu, může do 5 dnů ode dne jejího konání písemně požádat ministerstvo, aby mu umožnilo její vykonání v jiném termínu nebo v jiném náhradním termínu. Písemná žádost musí splňovat náležitosti podání (viz příloha), musí k ní být připojeny předepsané přílohy a musí být ministerstvu řádně zaslána v souladu se správním řádem. Lhůta 5 dnů začíná běžet ode dne následujícího po dni konání zkoušky (příslušné části zkoušky), které se uchazeč nezúčastnil. K žádosti o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu je uchazeč povinen připojit doklad prokazující důvod neúčasti na zkoušce a doklad o zaplacení poplatku za umožnění vykonání této zkoušky v jiném termínu nebo v jiném náhradním termínu. V samotné omluvě zaslané samostatně lze tedy důvod neúčasti pouze uvést, v žádosti o nový termín zkoušky je však 45


nezbytné v omluvě tvrzený důvod prokázat (např. dokladem o pracovní neschopnosti, potvrzením o návštěvě lékaře, apod.). Žádost o nový termín však může obsahovat také samotnou omluvu. Pokud se však jedná o případ, kdy je omluva spojená se žádostí o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu po termínu konání zkoušky, je nezbytné, aby z dokladu vyplýval i důvod této pozdní omluvy. K žádosti, ke které uchazeč nepřipojí některý z výše uvedených dokladů, se nepřihlíží. Předpoklad pro vyhovění žádosti o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu

Ministerstvo stanoví jiný termín zkoušky žadateli, který: – se řádně a včas omluvil, – řádně a včas požádal ministerstvo o stanovení jiného termínu, – prokázal vážné důvody své neúčasti a doložil, že – uhradil ministerstvu poplatek za umožnění vykonání této zkoušky v jiném termínu ve výši 7 000 Kč.12 Ministerstvo stanoví jiný náhradní termín zkoušky žadateli, který: – se řádně a včas omluvil, – řádně a včas požádal ministerstvo o stanovení jiného náhradního termínu, – prokázal důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti a doložil, že – uhradil ministerstvu poplatek za umožnění vykonání této zkoušky v jiném náhradním termínu ve výši 10 000 Kč. Důsledky neomluvené neúčasti, příp. nepodání žádosti o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu

Pokud uchazeč svoji neúčast na zkoušce řádně a včas neomluví, hodnotí se stupněm „neuspěl“. Stupněm „neuspěl“ je tedy uchazeč hodnocen, neomluvil-li se vůbec, nebo se neomluvil včas anebo důvody jeho omluvy nebyly vážné, příp. hodné zvláštního zřetele. Pokud je uchazeč z důvodu neomluvené neúčasti hodnocen stupněm „neuspěl“, je oprávněn požádat o opakování zkoušky (nejedná-li se o neúčast na zkoušce v rámci druhého opakování). K žádosti o opakování zkoušky viz výše. Povinnost zaplatit stanovený poplatek vzniká až při neúčasti na zkoušce konané po dni 1. 8. 2013 s tím, že neúčast na zkoušce konané po dni 1. 8. 2013 se považuje za první neúčast (bez ohledu na počet neúčastí před 1. 8. 2013), uchazeč platí vždy nejprve poplatek za stanovení jiného termínu.

12

46


Informace o hodnocení uchazeče stupněm „neuspěl“ z důvodu neomluvené neúčasti je zveřejněna spolu s výsledky zkoušky v daném termínu na internetových stránkách http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/vysledky-zkousek-insolvencnich-spravcu.html, a to v současnosti následujícím způsobem: Číslo jednací

Termín, místo a čas konání ústní části zkoušky


Č.j.: 1004/2013-LO-INSO

12. 2. 2014 od 9,00 h. Justiční akademie Praha

Neuspěl (podle § 11 odst.1 vyhlášky č. 312/2007 Sb.)

Tomu, kdo se sice řádně a včas omluvil, ale nepodal ve stanovené lhůtě žádost o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu (nebo k ní nepřiloží požadované přílohy), nebude stanoven jiný nebo jiný náhradní termín zkoušky. Tento uchazeč pak nemá jinou možnost, než podat zcela novou žádost o vykonání zkoušky s tím, že následně koná všechny části zkoušky. Výše uvedené vyplývá z ustanovení § 24 odst. 4 a 5 zák. o ins. správcích, § 11 a § 4 odst. 1, 4 a 5 vyhlášky č. 312/2007 Sb. Zpětvzetí žádosti o opakování a žádosti o stanovení jiného nebo jiného náhradního termínu

Ačkoli zákon o insolvenčních správcích ani vyhláška č. 312/2007 Sb. tuto problematiku neupravují (na rozdíl od zpětvzetí žádosti o vykonání zkoušky a zvláštní zkoušky), lze dovodit s ohledem na jiná ustanovení uvedených právních předpisů následující. Podanou žádost o opakování a žádosti o stanovení jiného nebo jiného náhradního termínu lze vzít zpět pouze do konce lhůty pro podání těchto žádostí. V průběhu běhu těchto lhůt uchazeč disponuje právem žádost podat, či nikoli, a v případě jejího podání také vzít tuto žádost zpět. Jedná se tedy pouze o situaci, kdy uchazeč doručí řádně a včas jak samotnou žádost, tak i její zpětvzetí. V případě žádosti o opakování se jedná o lhůtu 30 dní ode dne konání té části zkoušky, při které uchazeč neuspěl, a v případě žádosti o stanovení jiného nebo jiného náhradního termínu je lhůta výrazně kratší, a to 5 dnů ode dne konání té části zkoušky, které se uchazeč neúčastnil. Pokud uchazeč vezme zpět svou žádost o opakování nebo žádost o stanovení jiného anebo jiného náhradního termínu ve výše uvedené příslušné lhůtě, mělo by ministerstvo současně vrátit příslušný poplatek (7 000 Kč, resp. 10 000 Kč). Včas a řádně doručené zpětvzetí těchto žádostí vede k tomu, že se na nastalou 47


situaci hledí, jakoby žádost o opakování nebo žádost o stanovení jiného anebo jiného náhradního termínu nebyla podána s tím, že v případě neúspěšně vykonané zkoušky může uchazeč podat zcela novou žádost o vykonání zkoušky až po uplynutí 3 let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl; v případě omluvené neúčasti na zkoušce nebude uchazeči stanoven jiný nebo jiný náhradní termín (jedinou možností pak je podle současné právní úpravy podat zcela novou žádost o vykonání zkoušky) a v případě neomluvené neúčasti (kdy součástí žádosti byla také odůvodněná dodatečně zaslaná omluva) hodnocení stupněm „neuspěl“ s možností podat žádost o opakování. Zpětvzetí uvedených žádostí, které nebylo učiněno řádně a v příslušné lhůtě, však výše uvedené důsledky nevyvolává a ministerstvo k němu nebude přihlížet. Pozvánka na písemnou nebo ústní část zkoušky v opravném termínu na základě žádosti o opakování zkoušky nebo v jiném termínu anebo jiném náhradním termínu na základě žádosti o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu Pozvánku na písemnou část zkoušky v opravném termínu, jiném termínu nebo jiném náhradním termínu zašle ministerstvo uchazeči nejpozději 4 týdny přede dnem konání písemné části zkoušky s uvedením termínu, času a místa konání této zkoušky. Pozvánku na ústní část zkoušky v opravném termínu, v jiném termínu nebo jiném náhradním termínu zašle ministerstvo uchazeči nejpozději 3 týdny přede dnem konání ústní části zkoušky s uvedením termínu, času a místa konání této zkoušky. Zde je nezbytné zdůraznit, že vyhláška č. 312/2007 Sb. ukládá ministerstvu pozvánku ve stanovené lhůtě uchazeči zaslat, nikoli doručit. Žádost o vykonání zkoušky do 6 měsíců

písemná část = test

Žádost o opakování

48

alespoň 80 %

alespoň 80 %

případová studie

méně než 80 %

ústní část

méně než 80 %


uspěl

osvědčení

neuspěl


Neomluvená neúčast na zkoušce Odstoupení od zkoušky Vyloučení ze zkoušky

neuspěl



1.9 Přehled lhůt a poplatků za zkoušku Lhůty pro uchazeče o vykonání zkoušky

– zpětvzetí žádosti o vykonání zkoušky – nejpozději před zahájením písemné části zkoušky – žádost o opakování – do 30 dnů ode dne konání příslušné části zkoušky, resp. 30 dnů ode dne posouzení výsledku písemné části zkoušky (hodnocení případové studie) zkušební komisí pro zkoušky – omluva ze zkoušky – bez zbytečného odkladu poté, co se uchazeč dozví o důvodech neúčasti, nejpozději však v den termínu písemné nebo ústní části zkoušky – žádost o stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu – do 5 dnů ode dne konání příslušné části zkoušky, ke které se uchazeč nedostaví – vznesení námitky podjatosti k osobám členů zkušební komise – nejpozději před zahájením zkoušky – písemné odůvodnění námitky podjatosti – do 10 dnů ode dne konání zkoušky – nová žádost o vykonání zkoušky v případě nepodání žádosti o opakování nebo v případě neúspěchu při druhém opakování – po uplynutí 3 let ode dne konání zkoušky, při které uchazeč naposled neuspěl Lhůty pro ministerstvo

– umožnění prvního vykonání zkoušky – do 6 měsíců od doručení písemné žádosti o vykonání zkoušky – umožnění opakování zkoušky – nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky, při které uchazeč neuspěl – zaslání pozvánky na písemnou část zkoušky – nejpozději 4 týdny přede dnem konání písemné části zkoušky – zveřejnění termínu navazující ústní části zkoušky na internetových stránkách – nejpozději 3 týdny přede dnem konání ústní části zkoušky – zaslání pozvánky na ústní část zkoušky v opravném termínu nebo v jiném anebo jiném náhradním termínu – nejpozději 3 týdny přede dnem konání ústní části zkoušky 49


– posouzení námitky podjatosti a zaslání uchazeči vyrozumění o způsobu vyřízení této námitky – do 5 pracovních dnů ode dne jejího doručení – zaslání osvědčení – do 3 týdnů od úspěšného vykonání zkoušky Poplatky Žádost

Poplatek

o vykonání zkoušky

5 000 Kč

o opakování zkoušky

7 000 Kč

o stanovení jiného termínu zkoušky

7 000 Kč

o stanovení jiného náhradního termínu zkoušky

10 000 Kč

K žádosti, ke které uchazeč nepřipojí doklad o zaplacení poplatku vyžadovaného zákonem, se nepřihlíží. Pokud vezme uchazeč žádost o vykonání zkoušky zpět, poplatek za připuštění ke zkoušce se nevrací.

1.10 Nejčastější otázky a odpovědi K žádosti o vykonání zkoušky

Je podepsanou a následně naskenovanou žádost nebo jiné podání možné zaslat prostřednictvím e-mailu? Podepsaná a následně naskenovaná žádost o vykonání zkoušky zaslaná bez dalšího e-mailem nesplňuje základní náležitost podání, kterým je podpis podatele. Je-li takový dokument zasílán v elektronické podobě, pak je zejména nezbytné, aby samotný e-mail byl podepsán uznávaným elektronickým podpisem. Co přiložit jako doklad prokazující splnění podmínky odborné praxe, spočívala-li tato praxe ve výkonu činnosti konkursního / insolvenčního správce? Zde postačí pouhý odkaz na seznam insolvenčních správců, který je součástí insolvenčního rejstříku a který obsahuje také jména insolvenčních správců se zaniklým právem vykonávat činnost insolvenčního správce s daty vzniku a zániku tohoto práva. Vyplývá-li tedy z těchto údajů, že osoba vykonávala činnost konkursního a následně insolvenčního správce minimálně po dobu tří let, je tato skutečnost dostačující.

50

Vzor citace: ŠNOBLOVÁ, Z., NĚMČÁK, V. Insolvenční správce. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, 284 s

Recommend Documents