Vzdělávání podporuje začleňování komunit Ausbildung unterstützt die Integration von Minderheiten

Vzdělávání podporuje začleňování komunit Ausbildung unterstützt die Integration von Minderheiten

Soubor příspěvků projektu „Vzdělávání podporuje začleňování komunit“ s registračním číslem CZ 0327 realizovaném v rámci programu Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013. Das Gesamtprojekt „Ausbildung unterstützt die Integration von Minderheiten“ mit Registriernummer CZ 0327 wird in Rahmen des Programms der Europäischen territorialen Zusammenarbeit Österreich – Tschechische Republik 2007 – 2013 realisiert.

Kolektiv autorů

Brno

srpen 2014

Autorenkollektiv

Brno

August 2014

Složení autorského kolektivu: Autoren: Mgr. Veronika Kollárová Hofrat Mag. Gerhard Antl RNDr. Josef Pitner RNDr. Eva Toušková RNDr. Jana Marková PhDr. Jiřina Kolčavová Bc. Radan Mach Mgr. Radana Stýblová Mgr. Michal Kiesel Mgr. Radoslav Klepáč Mgr. Petr Kostík

Publikace je výstupem v rámci projektu „Vzdělávání podporuje začleňování komunit“ s registračním číslem CZ 0327, realizovaném v rámci programu Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 20072013 financovaném z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje. Projekt realizovala Krajská hospodářská komora jižní Moravy ve spolupráci s Bundeshandelsakademie und Bundeshandelsschule Gänserndorf v roce 2014. Die Publikation ist das Ergebnis des Projekts „Ausbildung unterstützt die Integration von Minderheiten“ mit der Registrierungsnummer CZ 0327, die im Rahmen der Europäischen Territorialen Zusammenarbeit Österreich - Česká Republika 2007-2013 realisiert und durch den Europäischen Fonds für regionale Entwicklung finanziert wurde. Das Projekt hat die Wirtschaftskammer von Südmähren in Zusammenarbeit mit Bundeshandelsakademie und Bundeshandelsschule Gänserndorf im Jahr 2014 verwirklicht.

Obsah Inhalt Azylová a integrační politika České republiky....................................................................................................................5 Mgr. Veronika Kollárová Vzdělání podporuje integraci menšin.................................................................................................................................7 Hofrat Mag. Gerhard Antl Situace cizinců a příslušníků komunit na trhu práce v ČR .................................................................................................9 RNDr. Josef Pitner Změny v kvalifikační skladbě cizinců na trhu práce v ČR a Jihomoravském kraji..........................................................11 RNDr. Eva Toušková Celoživotní vzdělávání a jeho možnosti i pro cizince.......................................................................................................14 RNDr. Jana Marková Vzdělávání příslušníků komunit na střední škole – situace v ČR, specifické problémy.................................................18 PhDr. Jiřina Kolčavová Živnostenské podnikání cizinců v ČR................................................................................................................................20 Bc. Radan Mach Jednotná kontaktní místa (JKM)........................................................................................................................................22 Mgr. Radana Stýblová Podpůrné informační služby Evropské unie se zaměřením na cizince...........................................................................24 Mgr. Michal Kiesel Vzdělání jako předpoklad sociální integrace ...................................................................................................................26 Mgr. Radoslav Klepáč Vzdělávání cizinců v oblasti podnikatelských aktivit......................................................................................................28 Mgr. Petr Kostík Asyl – und Integrationspolitik in der Tschechischen Republik........................................................................................31 Mgr. Veronika Kollárová Bildung unterstützt die Integration von Minderheiten...................................................................................................33 Hofrat Mag. Gerhard Antl Die Situation der Ausländer und Angehörigen der Minderheitenam Arbeitsmarkt in der Tschechischen Republik ........35 RNDr. Josef Pitner Veränderungen in der Qualifikationsstruktur der Ausländer auf dem Arbeitsmarkt in der Tschechischen Republik und in Südmähren...........................................................................................................37 RNDr. Eva Toušková Lebenlanges Lernen und seine Möglichkeiten auch für Ausländer ...............................................................................40 RNDr. Jana Marková Bildung der Minderheiten – Mitglieder an der Fachschule – die Situationin der Tschechischen Republik, spezifische Probleme..........................................................................................................................................................44 PhDr. Jiřina Kolčavová Geschäftsaktivitäten von Ausländern in der Tschechischen Republik...........................................................................46 Bc. Radan Mach Einheitliche Kontaktplätze (JKM).......................................................................................................................................48 Mgr. Radana Stýblová Hintergrundinformative Dienst der Europäischen Unionmit Schwerpunkt auf Ausländer..........................................50 Mgr. Michal Kiesel Ausbildung als Grundvoraussetzung für soziale Integration .........................................................................................53 Mgr. Radoslav Klepáč Bildung der Ausländer in Geschäftsaktivitäten................................................................................................................55 Mgr. Petr Kostík

Azylová a integrační politika České republiky Mgr. Veronika Kollárová Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Přestože procentuelní zastoupení cizinců není v naší zemi nijak závratné (v roce 2012 to bylo 4,17 %), tvoří cizinci od konce 90. let narůstající skupinu obyvatel. Vzhledem k  této skutečnosti přijala v  roce 2000 usnesením vláda České republiky Koncepci integrace cizinců, jejímž cílem bylo přijmout účinná opatření, která budou podporovat řízenou legální migraci a zároveň minimalizovat migraci nelegální. Gestorem migrační politiky se stalo Ministerstvo vnitra České republiky, které společně s dalšími resorty (MV, MPSV, MŠMT, MOP, MZD, MMR a MK) a partnery (NNO, regionální a lokální správa, organizace cizinců apod.) naplňuje úkoly vyplývající z Koncepce. Velký vliv na současnou podobu migrační politiky České republiky má mimo jiné také její členství v  Evropské unii a  účast v  schengenském prostoru. Ačkoliv si ČR zachovává významný díl suverénního vlivu, slaďuje svou politiku s požadavky EU tak, aby byla schopna flexibilně reagovat na změny v migrační realitě Evropské unie. Migrační politika ČR se tak zaměřuje na dvě oblasti: mezinárodní ochranu (azyl a doplňková ochrana) a integraci cizinců ze třetích zemí (země mimo EU). Právě na tyto kategorie cizinců jsou zaměřena opatření azylové a integrační politiky. Cizinci – občané členských států EU – jsou z integrace vyňati, neboť dle obecně přijatého úzusu podporu při integraci nepotřebují.

Azylová politika Ačkoliv se Česká republika jako člen Evropské unie zavázala ke spolupráci v oblasti azylu, pravidla pro přiznání národního statusu azylanta si stejně jako ostatní státy určuje sama. Základním právním předpisem který se jimi zabývá, je zákon č. 325/1999 Sb., o azylu. Tento zákon stanoví pravidla pro podání žádosti o přidělení mezinárodní ochrany formou azylu a také práva azylantů (cizinců s již přiznaným azylem) na pomoc při začlenění do společnosti. Nástrojem k začleňování se stal Státní integrační program, který deklaruje pomoc azylantům od státu v oblasti zajištění bydlení, výuky českého jazyka a uplatnění na trhu práce. V případě přidělení azylu získá cizinec obdobná práva jako držitel trvalého pobytu: má právo pracovat bez pracovního povolení (zaměstnavatel pouze nahlásí jeho nástup na příslušný úřad práce), je zařazen do veřejného zdravotního pojištění, má nárok na sociální zabezpečení obdobně jako občané České republiky. V  případě, že při posuzování žádosti o  mezinárodní ochranu nebudou shledány důvody pro udělení azylu, přezkoumají se ještě důvody, pro něž lze udělit alespoň ochranu doplňkovou, jakožto nižší formu ochrany (např. z důvodu špatného zacházení, sloučení rodiny apod.). Díky stávajícímu nastavení azylové politiky zájemců o udělení mezinárodní ochrany v České republice meziročně ubývá. Podle údajů z roku 2012 o ni podalo žádost celkem 753 osob, azyl byl udělen ve 49 případech a doplňkovou ochranu získalo 149 žadatelů. Výrazně větší skupinou cizinců jsou cizinci ze třetích zemí, kteří nejsou žadateli ani držiteli mezinárodní ochrany. Těch bylo ke konci roku 2012 více než 438 tisíc. A právě jim jsou určena opatření integrační politiky.

Integrační politika Integrace cizinců má zásadní význam pro sociální soudržnost a hospodářský rozvoj společnosti. Z  tohoto důvodu je podpora začleňování legálně pobývajících cizinců do společnosti, zejména podpora prevence případných problémů, vnímána jako nedílná součást legální migrační politiky a z této perspektivy je k ní také přistupováno. Specifická opatření, která mají sloužit jako klíčové předpoklady úspěšné integrace, byla formulována jako cizincova znalost českého jazyka, ekonomická soběstačnost, orientace ve společnosti a na vzájemné vtahy cizinců a majoritní společnosti. 5

Jelikož se integrace odehrává v  místech, kde cizinci žijí nebo pracují, hraje významnou roli zejména lokální politika integrace. Z tohoto předpokladu vycházelo Ministerstvo vnitra, když od roku 2009 podporuje zřizování regionálních Center na podporu integrace cizinců. Tato centra mají cizincům sloužit jako informační střediska, která poskytují např. kurzy českého jazyka, sociální a právní poradenství, nebo sociokulturní kurzy. Cílem center je také průběžný monitoring situace cizinců a podpora rozvoje občanské společnosti prostřednictvím vytváření příležitostí pro setkávání cizinců s majoritou. Jako první se k zodpovědnosti za lokální integrační politiku přihlásil Jihomoravský kraj, když od roku 2009 provozuje Integrační centrum v Jihomoravském kraji.1 V následujícím roce přistoupil k vypracování lokální integrační strategie prostřednictvím přijetí střednědobého dokumentu „Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015“. Tento dokument mapuje situaci cizinců v kraji a cílí integrační snahy na základě zjištěných potřeb. Doposud je však iniciativa Jihomoravského kraje mezi kraji ojedinělou a lokální integrační politika tak v České republice zůstává pouze vágním pojmem.

1 Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců vzniklo v roce 2009 za podpory Evropského integračního fondu.

6

Vzdělání podporuje integraci menšin Hofrat Mag. Gerhard Antl ředitel BHAK & BHAS Gänserndorf V Rakousku má migrace dlouhou tradici. Zejména v roce 2014 si tato země připomíná cílený nábor převážně tureckých dělníků, který proběhl přesně před 50 lety. V  této první vlně přišli původně jako dočasní pracovníci v  době ekonomické konjunktury, z  nichž mnoho pracovníků z bývalé Jugoslávie. V průběhu desetiletí došlo ke sloučení rodin a původní přechodný pobyt se stal trvalým. Později přišly další velké migrační vlny, které byly způsobeny politickými konflikty v jihovýchodní Evropě, a až po přistoupení Rakouska k Evropské unii v roce 1995 to byly hlavně německé národnosti, které v Rakousku hledaly práci. V číslech vyjádřeno žilo v Rakousku v roce 1961 asi 100 000 cizích státních příslušníků, v roce 2010 již 1,4 milionů lidí s migračním pozadím. Největší skupiny migrantů (k 01.01.2010) 213.000 z Německa 207.000 ze Srbska, Černé Hory, Kosova, 183.000 z Turecka 130.000 z Bosny 70.000 z Chorvatska Původně byli dělníci určeni především jako nekvalifikovaní dělníci na jednoduché činnosti a  pro pomocné práce, znalost německého jazyka nehrála zvláštní roli. To vedlo v  posledních desetiletích, a to zejména u lidí s tureckými kořeny k problému, který postihuje i děti zde narozené, a  tím představuje výzvu pro rakouský vzdělávací systém. Politika řeší tento problém a chce v budoucnosti zajistit, aby všechny děti při vstupu do základní školy (ve věku 6 let) měly dostatečné znalosti němčiny. Proto byl zavedený rok povinné školky (2009), a je plánováno rozšíření tohoto závazku na dva roky u velkých jazykových deficitů. To má velký význam zejména pro Vídeň, protože počet obyvatel s migračním pozadím je zde mimořádně vysoký. Po mateřské školce je pak úkolem rakouské školy zajistit pomocí nabídky široké škály dlouhodobě dobré vyhlídky na trhu práce. Co se týče trhu práce samého, je zde uvedeno několik čísel z okresu Gänserndorf. V současné době je v této oblasti 41 200 zaměstnanců, z nichž 5 535 cizinců. Je zde i 3 367 nezaměstnaných, z nichž 1 486 lidí nemají jiné vzdělání než povinnou školní docházku. Z těchto 1 486 lidí bez práce a odborné přípravy je 648 cizinců. Z těchto údajů lze jasně vyčíst důležitost dobrého vzdělání pro budoucnost. Proto jsou k dispozici v Rakouské republice nabídky se širokým spektrem, ve kterých by mělo být zejména odborné vzdělání zdůrazněno. Jedná se o největší školní systém pro střední školy, ve kterém je asi 80% 15 – 19letých studentů vyučováno. Speciální recept na úspěch je také systém tzv. „výuka“, kde probíhá vzdělání v kombinaci s praktickou přípravou v podnicích s povinnou odbornou školní docházkou. Kromě toho je zde střední odborný a vyšší vzdělávací systém, který lze v podstatě rozdělit do technických, odborných a obchodních humanitních škol. Šíře sortimentu je v tomto případě zvláště podtrhnuta skutečností, že existuje nabídka o necelých 700 různých vzdělávacích programů. Dále budou představeny především obchodní školy. Je možné toto pojmout jako centrum kompetencí v případě, že se jedná o výuku řízení podniků a národních ekonomických znalostí. Navíc je kladena velká hodnota na týmovou práci, sociální dovednosti, podnikání a odpovědnost. To má také velmi dobrý vliv na problémové oblasti, jako jsou jazykové deficity, kulturní rozmanitost a náboženské rozdíly, které mohou vzniknout u žáků s migračním pozadím. Praktická obchodní škola nabízí tříletou školní formu, která umožňuje odbornou přípravu a po ukončení povinné školní docházky je nejrychlejší cestou k dokončení odborného vzdělávání. Je ukončena závěrečnou zkouškou a umožňuje pokračovat v širokém spektru obchodních činností. 7

Kromě toho je dobrým základem pro pozdější samostatné výdělečné činnosti, jelikož tento stupeň zkoušky nahrazuje podnikatelskou zkoušku. Obchodní akademie je školící pětiletý program a nabízí vedle odborné přípravy také možnost ke studiu na vysoké škole. Je ukončená maturitní zkouškou a diplomovou zkouškou, kdy diplomová zkouška je v rámci Evropské unie totožná s nejméně jedením rokem, anebo s méně než třemi lety terciárního vzdělávání. Tím vzdělávání poskytuje vícenásobnou kvalifikaci s ukončením odborného vzdělání, právo na studium na vysokých školách a možnost následného osamostatnění.

8

Situace cizinců a příslušníků komunit na trhu práce v ČR RNDr. Josef Pitner Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně Demografická prognóza pro ČR není příznivá. Bez zahraniční migrace stát přijde do konce roku 2050 o nejméně 2,1 mil. osob, tedy o 20 % současné populace. To by se nutně výrazně projevilo ve snížení objemu disponibilní pracovní síly s negativním dopadem v národním hospodářství a následně v poklesu životní úrovně obyvatelstva. Předpokládá se, že zahraničním stěhováním může stát zpět získat cca 1,5 mil. osob, což představuje zhruba 0,8 mil. pracovních sil. Tím by se hrozící ztráty obyvatelstva podařilo snížit o zhruba tři čtvrtiny. Prakticky v žádné vyspělé evropské zemi nebude nastolována otázka, zda emigranty přijímat, ale jak je možno zapojovat je co nejefektivněji do společnosti a na trh práce. Nepříznivou bilanci v demografické skladbě vykazuje nyní většina evropských zemí. Dle poslední demografické projekce OSN větší populační ztráty než ČR zaznamená do roku 2050 (bez započtení migrace) například Estonsko (pokles populace o 46 %), Bulharsko (pokles o 43 %), Ukrajina (o 40 %), Rusko (28 %) či Itálie (25 %), obdobná situace bude v například Rakousku (pokles o 20 %). Podstatně nižší úbytek obyvatelstva pravděpodobně zaznamená Německo (pokles o 14 %), ale především například Dánsko (o 5 %) či Velká Británie (pokles obyvatelstva o pouhé 1%).

Cizinci na trhu práce v ČR a občané ČR pracující v zahraničí V průběhu výrazných změn v systému organizačního uspořádání veřejných služeb zaměstnanosti a v systému práce úřadu práce, ke kterým došlo na jaře 2011, přestaly být postupně sledovány téměř všechny statistiky o zaměstnanosti cizinců. Proto většina národních dat o jejich zaměstnanosti je vztažena k 31.12.2011, výjimečně pak k 31.12.2012. V řadě případů je proto vhodné čerpat aktuálnější údaje tohoto druhu z databází Eurostatu. Podle posledních dostupných statistických dat (Eurostat, stav k 31.12.2012) žije v ČR celkem 438,1 tis. cizinců, z čehož 160,9 tis. (tj. 37 %) je občanů jiného státu Evropské unie a 277,2 tis. osob (tj. 63 %) pochází z nečlenských zemí Unie. Na celkovém obyvatelstvu ČR se cizinci podílejí 4,15 %. Podle posledních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (za rok 2011) vyvíjí na trhu práce činnost celkem 310,9 tis. zahraničních pracovníků, což představuje jejich podíl na pracovní síle ve výši 5,6 %. Intenzita nárůstu počtu zaměstnaných cizinců v ČR je značná. Za posledních 10 let se jejich počet dvojnásobil. Tak například koncem roku 2001 bylo u nás zaměstnáno 167 652 cizinců, v roce 2005 již 218 982 a v roce 2008 dokonce už 361 709. Za sedm let se tedy jejich počet zvýšil o skoro 120 %. Nástup hospodářské recese trend v zaměstnanosti cizinců změnil. V průběhu roku 2009 se jejich počet snížil o více než 40 tis. a během roku 2010 o dalších více než 10 tis. Poté ovšem počet zaměstnaných cizinců u nás začal opět narůstat. Nejvíce cizinců zaměstnaných v ČR pochází ze Slovenska. Podle posledních údajů jich je cca 120 tis. Na druhém místě následují občané Ukrajiny (70 tis.) a na třetí pozici jsou občané Vietnamu (skoro 60 tis.). Na dalších místech s velkým odstupem následuje Polsko (20 tis.), Bulharsko (8 tis.), Rumunsko (7 tis.), Německo (5 tis.), dále Rusko, Mongolsko a Velká Británie. Česká republika je výrazně imigrační zemí. Občanů ČR pracujících v zahraničí je zhruba čtyřikrát méně, než cizinců pracujících v ČR. V Evropské Unii je nyní zaměstnáno pouze cca 75,0 tis. občanů ČR, tj. zhruba jen 1,4 % z celkového počtu pracovníků v národním hospodářství.

Cizinci v Evropské unii Koncem roku 2012 žilo v zemích EU celkem 34,3 mil. občanů jiné národnosti. Z nich 13,6 mil. (tj. 40 %) bylo občany jiného státu EU a 20,7 mil. osob (60 %) pocházelo ze zemí mimo EU. V pěti nejlidnatějších zemích Unie (Německo, Velká Británie, Itálie, Francie a Španělsko) žijí více než tři čtvrtiny z celkového počtu těchto cizinců. Z hlediska absolutních počtů nejvyšší počty cizinců vykazuje Německo, v němž v prosinci 2012 jich žilo 7 409,8 tis., dále Španělsko (s 5 562,1 tis. cizinci), Itálie (4 825,6 tis. cizinců) a Velká Bri9

tánie (4 802,3 tis. cizinců). Z největších evropských států nejméně cizinců vykazuje Francie, v níž jich žije 3 858,3 tis., s velkým odstupem pak následuje Belgie (1 224,9 tis. cizinců), Řecko (975,4 tis.) a desátou pozici uzavírá Rakousko (947,7 tis.). Naopak nejméně cizinců (v absolutním vyjádření) žije na Maltě (20,5 tis.), v Lotyšsku (20,6 tis.), Chorvatsku (23,3 tis.), Rumunsku (36,5 tis.) a v Bulharsku (42,4 tis.). Velmi málo cizinců vykazují i tři středoevropské země Polsko (57,5 tis.), Slovensko (70,7 tis.) a Slovinsko (85,6 tis. cizinců). Vzato relativně nejvyšší podíl cizinců na celkové populaci v  zemích EU má Lucembursko, v němž se na celkovém stavu obyvatelstva cizinci podílejí 43,8 %. Na dalších místech následuje Kypr (20,0 %), Lotyšsko (16,3 %), Estonsko (15,7 %), Španělsko (12,0 %) a Rakousko (11,2 %). Naopak relativně nejméně cizinců v populaci vykazují mezi státy Unie nové země z východní a střední Evropy. Na prvním místě v tomto ohledu je Polsko, v němž se cizinci na celkových stavech populace podílejí pouze 0,1 %. Dále následuje Rumunsko (0,2 %), Chorvatsko (0,5 %), Bulharsko (0,6 %), Litva (0,7 %) a také Slovensko (1,3 %).

10

Změny v kvalifikační skladbě cizinců na trhu práce v ČR a Jihomoravském kraji RNDr. Eva Toušková Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně Počet cizinců dlouhodobě pobývajících na území České republiky vzrostl za posledních 20 let více než pětinásobně. Ke 31.12.2012 zde legálně žilo celkem 438,1 tisíc cizinců, z toho téměř polovina (48,4 %) měla v ČR trvalý pobyt. Cizinci přicházejí do ČR především za prací, na trhu práce jich podle posledních dostupných údajů (r.2011) působilo 310,9 tis., tedy 71,3%. Na celkovém počtu obyvatel se cizinci podílejí 4,15%, na pracovní síle pak 5,6%. Na počátku ekonomické transformace rychle rostl počet cizinců přicházejících do ČR za prací a pobývajících v ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu (nad 90 dní); v letech 1993– 1996 jejich počet narostl o více než 100 tis. osob a v roce 1996 cizinci s dlouhodobým pobytem představovali téměř 77% cizinců žijících v ČR. V dalších letech počet těchto cizinců víceméně kopíroval ekonomický vývoj. K prvnímu poklesu došlo po ekonomických problémech po roce 1998, od roku 2000 však již jejich počet opět postupně rostl, nejrychleji v letech 2006 – 2008, kdy přibylo dalších téměř 100 tis. osob. Po nástupu ekonomické krize v roce 2008 počet cizinců s dlouhodobým pobytem výrazně poklesl – z 267 tis. (2008) na cca 212 tis. (2012), a to zejména díky zpřísnění podmínek pro vydávání pracovních povolení. Naproti tomu počet cizinců s trvalým pobytem roste od roku 1993 setrvale a dynamika tohoto nárůstu se po vstupu ČR do EU výrazně zvýšila. Zatímco v  první dekádě (1993 – 2003) přibylo v ČR pouze 50 tis. cizinců s trvalým pobytem, v letech 2003 – 2012 jich přibylo již 131 tisíc, tedy více než 2,5 krát více. Vedle členství v EU zde sehrává roli také skutečnost, že řada cizinců z třetích zemí, působících zde původně na pracovní povolení (+povolení k dlouhodobému pobytu), v současné době již splňuje podmínky pro udělení trvalého pobytu, a po zpřísnění podmínek pro vydávání pracovních povolení (v roce 2009) řeší situaci touto cestou.

Dostupnost informací Informace o cizincích sledují jednotlivá ministerstva podle svého oboru působnosti. Český statistický úřad tyto informace shromažďuje a zpracovává. Od roku 2001 vydává publikaci „Cizinci v České republice“, která zahrnuje informace o cizincích, kteří v ČR mají trvalý nebo dlouhodobý 11

pobyt, kteří zde pracují nebo podnikají, nebo požádali o azyl. Sledovány jsou různé aspekty života cizinců (demografické, ekonomická aktivita, vzdělávání, kriminalita, zdravotní péče, nelegální migrace). – viz stránky ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/cizinci_uvod. Zaměstnanost cizinců je sledována ve dvou oddělených evidencích: 1) Ministerstvo práce a sociálních věcí sleduje prostřednictvím Úřadů práce údaje o cizincích v postavení zaměstnanců (a od roku 2004 také společníků obchodních společností a členů družstev). Data byla sledována od roku 1993, za období 2001 – 2011 jsou k dispozici velmi podrobné statistiky (profesní, odvětvové, kvalifikační atd.). Od r. 2012 oficiální statistiky neexistují v důsledku změny programového vybavení Úřadu práce za éry ministra Drábka. * Pozn.: Dne 24.6.2014 nabyla platnosti novela zákona o pobytu cizinců, na základě které část agendy pracovních povolení (nově tzv. Zaměstnanecké karty) přechází pod Ministerstvo vnitra. Jakým způsobem budou data o cizincích nadále sledována, není v současné době jasné. 2) Ministerstvo průmyslu a obchodu sleduje data za cizince s platným živnostenským oprávněním (počty a typy živností dle regionů, celostátně počty dle občanství podnikatelů). Data jsou sledována od roku 1993. Do roku 2007 byl sledován i obor činnosti, od r. 2008 již bohužel nikoli.

Změny v kvalifikační struktuře cizinců V období 1996 – 2004 byla struktura cizinců na trhu práce relativně stabilní. S výjimkou pracovníků ze Slovenska, kteří působili především v dělnických profesích ve stavebnictví a strojírenství, byl vstup cizinců z  ostatních zemí účinně regulován vydáváním pracovních povolení. Ze zemí bývalého východního bloku přicházely do ČR legálně především kvalifikované dělnické profese, které byly na zdejším trhu práce nedostatkové (strojírenští dělníci, svářeči, kvalifikovaní stavební dělníci). Podíl zcela nekvalifikované nebo málo kvalifikované pracovní síly byl poměrně malý. Ze západní Evropy a USA pak přicházeli téměř výlučně vysoce kvalifikovaní pracovníci (učitelé jazyků, manažeři, obchodní zástupci). Zlomovým rokem byl rok 2004, kdy ČR jednak vstoupila do EU a otevřela svůj trh práce pro občany EU, a jednak vstoupil v platnost nový Zákon o zaměstnanosti ( 435/2004 Sb.). Tento zákon upravil vydávání pracovních povolení pro společníky a členy družstev, čímž sice na jedné straně podchytil již zde působící cizince v tomto postavení, na straně druhé zároveň otevřel dveře pro příliv nekvalifikované pracovní síly, a to jak ze zemí bývalého východního bloku, tak později některých asijských zemí, které tuto formu vstupu na trh práce začaly také využívat. V letech 2007 – 2008 vrcholí příliv cizinců zejména do nekvalifikovaných a málo kvalifikovaných profesí (pomocní dělníci ve stavebnictví a  průmyslu, montážní dělníci, baliči, pracovníci úklidových služeb). V  důsledku hospodářské krize dochází v  letech 2009 – 2011 jednak k  částečnému poklesu poptávky po této pracovní síle (úbytek pracovních míst zejména v průmyslu), jednak ke zpřísnění podmínek pro vydávání pracovních povolení. Zároveň roste počet pracujících cizinců ze zemí EU, ve kterých je situace na trhu práce ještě horší než v ČR (zejména roste počet Slováků, ale také např. občanů Španělska). Ze západní Evropy však přichází především kvalifikovaná pracovní síla, která nachází uplatnění v zahraničních firmách lokalizujících v ČR svá mezinárodní vývojová a servisní centra. V důsledku tohoto vývoje se kvalifikační struktura cizinců na trhu práce v ČR výrazně zlepšuje. V Jihomoravském kraji je trend ve změně kvalifikační struktury ještě výraznější než v ČR jako celku. Je to dáno tím, že v letech 2004 – 2010 byl v kraji extrémně vysoký podíl nekvalifikované pracovní síly díky vysokému počtu pracovních povolení pro tzv. „družstevníky“. (Na konci roku 2010 působilo v kraji 54,6% cizinců – „družstevníků“ z celé ČR.) Vedle legislativních změn a ekonomických faktorů má vliv na situaci v kraji zejména geografická blízkost Slovenska a přítomnost významných zahraničních zaměstnavatelů v oblasti IT v Brně, kteří přitahují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu nejen z EU ale i z mimoevropských zemí. Aktuálně působí na trhu práce v kraji cca 36,2 tis. cizinců (cizinci registrovaní úřadem práce a cizinci podnikající na živnostenská oprávnění), přes 70% z nich je koncentrováno do města Brna. Většinu cizinců v současné době představují cizinci ze zemí EU (50 – 60%), a to zejména Slováci (80%). Na pracovní povolení nyní působí na trhu práce v kraji pouze 4 – 5% cizinců. 12

Cizinci jsou obsazována jednak kvalifikovaná pracovní místa, na která není dostatek vhodných uchazečů (odborníci v IT, učitelé jazyků, kvalifikované dělnické profese, zejména ve strojírenství, lékaři), jednak nekvalifikované profese, o které čeští uchazeči při současném nastavení systému sociálních dávek nemají zájem, neboť se jedná o málo placenou a často fyzicky namáhavou práci (dělníci na stavbách, sezónní pracovníci v zemědělství a lesnictví, montážní a pomocní dělníci v průmyslu, uklízeči).

13

Celoživotní vzdělávání a jeho možnosti i pro cizince RNDr. Jana Marková ředitelka Střední školy potravinářské, obchodu a služeb Brno

Vzdělávací systém v ČR

Počáteční vzdělávání Vzdělávací systém poskytující tzv. formální vzdělávání, v případě úspěšného ukončení posledního ročníku příslušného druhu a typu školy je výsledkem vzdělávání dosažení stupně vzdělání. Dosažené stupně vzdělání: Primární stupeň • Základy vzdělání – ZŠ speciální • Základní vzdělání – ZŠ Sekundární stupeň • Střední vzdělání – OU • Střední vzdělání s výučním listem – SOU • Střední vzdělání s maturitní zkouškou – gymnázia, SOŠ Terciální stupeň • Vyšší odborné vzdělání – VOŠ – DiS. • Vysokoškolské vzdělání – VŠ – Bc., Mgr.; doktorský studijní program – PhD.

Celoživotní učení a další vzdělávání Další vzdělávání navazuje na počáteční vzdělávání ve školách a školských zařízeních. Umožňuje se, aby každý, kdo dosáhl alespoň základního vzdělání, mohl konat jednotlivou zkoušku závěrečnou, maturitní zkoušky – důležité z hlediska požadavků trhu práce. Motivem konání jednotlivé zkoušky může být: • Snaha uchazeče prokázat vůči zaměstnavateli znalosti a dovednosti v rozsahu zkoušky (výhoda při hledání zaměstnání) • Srovnatelnost dřívějších absolventů s „čerstvými“ absolventy (zejména nové pojetí ZZ, maturitní zkoušky,…) Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se však nezíská stupeň vzdělání. Získání stupně vzdělání se váže na: • absolvování vzdělávacího programu v plném rozsahu – tj. úspěšným vykonáním zkoušek ze všech předmětů nebo jiných ucelených částí učiva stanovených RVP i ŠVP za všechny ročníky studia a úspěšným vykonáním zkoušky, jíž se studium řádně ukončuje. Stále častěji 14

bývají v  současné době nabízeny středními školami rovněž možnosti zkráceného studia pro ty, kteří již získali střední stupeň vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou. V tomto případě je studium zaměřeno na odborné předměty a získávání praktických dovedností a odborných kompetencí ve zkrácené formě studia (získání středního vzdělání s výučním listem – 1 rok denní formy studia pro absolventy s výučním listem nebo maturitní zkouškou, získání středního vzdělání s maturitní zkouškou – 2 roky denní formy studia pro absolventy s maturitní zkouškou) • v případě získání středního vzdělání s výučním listem (s platností od 1. 8. 2007) rovněž úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky po získání stanovených profesních kvalifikací, v souladu se zákonem o uznávání výsledků vzdělávání. Do části týkající se dalšího vzdělávání jsou zařazeny také odborné kurzy, kurzy jednotlivých předmětů, specializační kurzy a předpokládají se nově rovněž kurzy za účelem přípravy k získání profesních kvalifikací, příp. úplných kvalifikací (např. formou modulárního způsobu výuky). Kurzy neposkytují stupeň vzdělávání, slouží zejména k doplňování a prohlubování kvalifikací v  rámci celoživotního vzdělávání, jako příprava na složení zkoušek profesních kvalifikací nebo jako kurzy rekvalifikační. V  souladu se zákonem o  č. 179/2006 Sb., se rozumí dalším vzděláváním vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláváním. Možnosti CŽV v návaznosti na uplatnění na trhu práce a možnosti dosažení středního stupně vzdělání s výučním listem:

Příklad pro získání úplné profesní kvalifikace povolání Pekař 1. Úspěšné vykonání nezbytných zkoušek profesních kvalifikací a) Výroba chleba a běžného pečiva b) Výroba jemného pečiva 2. Vykonání závěrečné zkoušky na SŠ – obor vzdělání Pekař. Uchazeči přihlášeni ke zkoušce po předložení osvědčení o  úspěšném vykonání předepsaných zkoušek profesních kvalifikací mají stejné podmínky a požadavky jako žáci SŠ, zkouška je konána v termínu stanoveném školou. V případě úspěšného vykonání závěrečné zkoušky (písemná část, praktická část a ústní část) obdrží uchazeči výuční list a získávají střední vzdělání s výučním listem – na vysvědčení je uvedena poznámka, že zkouška byla konána v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, v platném znění. Požadavky pro konání zkoušek profesních kvalifikací

15

Možnosti pro cizince Systém počátečního vzdělávání i celoživotního vzdělávání je přístupný i všem cizincům, pro konání zkoušek je nutnou podmínkou vždy nostrifikovaný doklad o dosaženém stupni vzdělání. Dle vlastních zkušeností se jedná často o největší problém. Cizinci nemají doklad – doklady, které by bylo možno nostrifikovat a tudíž nemohou zkoušky konat. Druhý problém vidíme často v jazykové bariéře. Kurzy CŽV a DV Kurzy organizované naší školou pro získání profesních kvalifikací nejsou povinnou součástí přípravy na zkoušku PK. Jak se zájemce o PK připraví, je jeho věc. Ke zkoušce se může přihlásit každý, plní-li základní předpoklady a požadavky pro umožnění konání zkoušek profesní kvalifikace. Kurzy však doporučujeme z důvodu seznámení s požadavky, prostředím, přístroji a zařízením, apod. Záleží však na každém uchazeči, zda a jak nabídek školy využije – každý si je hradí v případě zájmu sám. Kurzy jako placená služba, kterou hradí: 1. Úřad práce 2. Z projektů (např. s podporou EU) 3. Zájemci si platí sami (Ad 1, ad 2 – je nutno dodržet pravidla pro tzv. rekvalifikace (min. rozsah hodinových dotací, apod.) Cena kurzů je smluvní a vychází vždy z nezbytných nákladů souvisejících s vlastní výukou pod vedením lektora jak v teoretickém vyučování, tak praktickém procvičování dovedností.

Problémy související s celoživotním vzděláváním a realizací kurzů CŽV z vlastních zkušeností: • Zaměstnavatelé nevyžadují ověřování odborných dovedností a kompetencí pro jednotlivá povolání, pracovní činnosti formou profesních kvalifikací, často se setkáváme s  názory: „My si je zaškolíme sami, nepotřebujeme žádné doklady, je to ztráta času a  zaměstnanci musí pracovat“ – nevidí v tom motivační systém pro vlastní zaměstnance. • Minimální hodinové dotace pro rekvalifikační kurzy jednotlivých profesních kvalifikací ne vždy odpovídají požadavkům na získávání odborných kompetencí v rámci rekvalifikačních kurzů (na jedné straně u některých profesních kvalifikací příliš vysoké hodinové dotace, na druhé straně nízké) – bylo by vhodné za účasti poskytovatelů vzdělávání a požadavků zaměstnavatelů tyto hodinové dotace upravit dle potřeby. U některých povolání chybí úzká spolupráce potenciálních zaměstnavatelů a škol poskytujících vzdělávání, ať již počáteční, tak celoživotní – domnívám se, že většina škol se spolupráci v žádném případě nebrání, ba naopak ji vítají. • Pro toho, kdo vypisuje výběrové řízení na dodávku rekvalifikačních kurzů pro úřady práce, nerozhoduje kvalita poskytovaného vzdělávání, ale prozatím vždy pouze cena. Jsou zadávány veřejné zakázky v souladu s právními předpisy, ale zadávací dokumentace je zpracovávána tak, že nejčastěji jediným kritériem pro výběr dodavatele je pouze cena. Zakázky tak realizují vzdělávací organizace s minimálními náklady a ve většině zakázek pak dochází k tomu, že jsou účastníci rekvalifikačních kurzů rozdělováni v rámci praxe do provozů, kde se jim nevěnuje lektor, ale pracují „pouze“ v provozu, bez jakékoliv praktické výuky. U zkoušek profesních kvalifikací si pak stěžují, že se jim nikdo nevěnoval, nikdo jim nic nevysvětlil, neukázal, často bývají pouze „levnou pracovní silou“ na rozdíl od realizace praktické výuky ve školách, kde se snažíme realizovat kurzy tak, aby praktická výuka zahrnovala alespoň částečně (minimální hodinové dotace pro praktickou výuku) přímou výuku pod vedením lektora a teprve následně po získání základních praktických dovedností jsou účastníci začleňováni do výroby nebo běžné činnosti jako ostatní žáci. I v tomto případě však na jejich činnost dohlíží lektor – učitel odborného výcviku. Z těchto důvodů jsou pak ceny, které nastavují školy jako účastníci veřejných zakázek pro úřady práce z hlediska výše cen pro vypisovatele výběrových řízení neakceptovatelné a tudíž se nemohou na realizaci rekvalifikačních kurzů jako dodavatelé podílet. Školy v tomto ohledu nabízí spolupráci ÚP v nastavení alespoň minimálních parametrů pro vypisované veřejné zakázky na dodávky rekvalifikačních kurzů. 16

• Právní předpisy související s nutností nostrifikace dokladů o dosaženém stupni vzdělání pro cizince – cizinci nemají prvotní doklady a  nejsou schopni je před konáním zkoušky předložit – nemožnost konání zkoušek profesních kvalifikací • Jazyková bariéra cizinců.

Co nabízí SS POS? • Poskytování počátečního vzdělávání v různých formách, zkrácená forma studia pro absolventy se středním vzděláním s výučním listem a maturitní zkouškou • Poskytování celoživotního vzdělávání – kurzy, zkoušky profesních kvalifikací, rekvalifikační kurzy • Poskytování služeb gastronomických, kadeřnických, kosmetických, fotografických • Spolupráce se sociálními partnery, možnosti rozšiřování spolupráce • Spolupráce s úřady práce • Trh práce, uplatnitelnost absolventů • Zkušenosti z konání zkoušek profesních a úplných kvalifikací

Co na závěr? SŠ potravinářská, obchodu a služeb Brno se vždy ráda zúčastní všech jednání, příprav a realizace spolupráce se zúčastněnými stranami – firmami, zaměstnavateli, sociálními partnery, hospodářskou komorou, úřady práce apod. tak, abychom si mohli stanovit a následně i naplnit společné cíle v oblasti poskytování kvalitního jak počátečního vzdělávání, tak také dalšího – celoživotního vzdělávání všem zájemcům, zejména evidovaných na úřadech práce a současně tak i zkvalitnit přípravu našich absolventů v rámci počátečního vzdělávání a zvýšit tak jejich uplatnitelnost na trhu práce dle požadavků zaměstnavatelů. Bližší informace naleznete na www.ssposbrno.cz.

17

Vzdělávání příslušníků komunit na střední škole – situace v ČR, specifické problémy PhDr. Jiřina Kolčavová Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno Střední škola potravinářská, obchodu a služeb v Brně je jednou z největších středních škol v České republice. V současnosti ji navštěvuje přibližně 2 500 žáků, kteří se vzdělávají v tříletých učebních oborech, zakončených závěrečnou učňovskou zkouškou a v oborech čtyřletých s maturitní zkouškou. Studium je organizováno formou denní a jako studium při zaměstnání. Škola má dlouholetou tradici, vznikla již po druhé světové válce a s různými obměnami existuje stále. Od roku 1967 sídlí v Brně - Černovicích, Charbulova 106. Každým rokem opouští zdi školy mnoho úspěšných absolventů, kteří se v různých oborech služeb uplatňují doma i v zahraničí, mnozí z nich vystudovali vysoké školy a následně někteří z nich pracují v řídících funkcích různých podniků.

Cizinci ve škole V současné době navštěvuje školu přibližně 40 cizinců a pro školu je velmi důležité, aby se tito žáci cítili dobře. Škola klade důraz na budování otevřených přátelských a bezpečných vztahů mezi žáky ve třídách i v celém společenství školy. Chce tak předcházet případným nepříjemným zkušenostem a psychickým traumatům, která by mohla mít dlouhodobé následky pro kolektiv ve třídě, ve škole, pro zdravé fungování člověka ve společnosti a pro jeho efektivní integraci v novém prostředí. Žák má mít ve škole pocit bezpečí, aby se mohl harmonicky rozvíjet a úspěšně učit. Školní řád v souladu se školským zákonem určuje žákům jak se chovat ke spolužákům a pracovníkům školy. Morální kodex určuje pravidla chování zaměstnanců k žákům a jejich rodinám. Škola bere v potaz zvyklosti vázané na národnost a víru žáka, na druhou stranu trvá na pracovitosti, odpovědnosti a perfektním chování žáka. Škola spolupracuje s rodinami žáků, s jejich tlumočníky, lidmi, kteří se o žáky starají, ale nejsou členy jejich rodiny. V péči o cizince jedná a spolupracuje s mnoha institucemi, např. s pedagogicko psychologickými poradnami, odbory sociální péče o rodinu a děti, s orgány sociální prevence, policií České republiky a dalšími. Zásadním problémem, se kterým se škola u některých žáků potýká, je malá, pro vzdělávání na střední škole nedostačující, znalost českého jazyka. Žáci mají mezery především ve slovní zásobě. Zvláště v odborných předmětech musejí pracovat s mnoha odbornými názvy a specifickými znalostmi např. technologických postupů. Tehdy narážejí na svůj hendikep v řeči. Proto ihned na začátku studia se žákům nabízí kurz českého jazyka jako nepovinný předmět, ve kterém mohou s pedagogem procházet jazykové jevy, kterým nerozumějí. Na počátku studia jsou informace o žácích s jiným mateřským jazykem než češtinou sděleny všem pedagogům, aby mohli ve vyučování se žáky dobře pracovat. Věnují se potom výkladu významů slov a odborných termínů, rozšířeně pečují o rozvoj komunikačních dovedností žáků zvláště v odborných předmětech. Někteří cizinci se v České republice již narodili, absolvovali mateřskou a základní školu a naučili se výborně česky, jiní tu jsou kratší dobu a češtinu dobře neovládají. Někdy je to i tím, že mimo školu žijí v uzavřené komunitě a jejich rodiče česky mluvit neumějí. Škola tedy musí se svými žáky pracovat individuálně podle jejich osobitých potřeb a také zohlednit situaci žáka při klasifikaci. Tam, kde žák nemusí zcela porozumět zadání, je mu zadání úkolu podrobně vysvětleno, jindy dostává více času na zpracování úkolu, aby se zohlednilo to, že musí psát latinkou. Bere se ohled na jeho menší slovní zásobu, u maturitní zkoušky mívá prodloužen čas na přípravu odpovědí na základě pedagogicko psychologického posudku jeho specifických vzdělávacích potřeb. Ve škole funguje školní poradenské pracoviště, ve kterém pracuje školní psycholožka, tři výchovné poradkyně a tři metodici prevence sociálně patologických jevů. Tito pracovníci jsou připraveni žákům školy pomoci v jakýchkoliv nesnázích, pomáhají ve výchovném působení rodinám žáků, rádi s nimi spolupracují. 18

Žáci – cizinci nemají se spolužáky problémy, které by byly podmíněny národností. Pracovníci školy jsou v tomto ohledu velmi ostražití a jakékoliv projevy případné nesnášenlivosti jsou schopni okamžitě řešit. Na možné situace jsou připravování v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Výchovné problémy se u žáků – cizinců objevují pouze výjimečně a jde jen o drobné přestupky, které se podobají přestupkům majoritních žáků. Rodiny cizinců jsou vesměs velmi zaměřeny na kvalitní vzdělání svých dětí a snažíme se v tomto směru odvádět dobrou práci. O tom svědčí výborné uplatnění absolventů školy v praktickém životě. Víc informací o škole naleznete na stránce www.ssposbrno.cz.

19

Živnostenské podnikání cizinců v ČR Bc. Radan Mach Živnostenský úřad města Brna Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Živnostenské podnikání představuje nejrozšířenější formu podnikání v České republice a je definováno jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnostenské podnikání tak zahrnuje široké spektrum činností od volné živnosti, jejíž součástí je například velkoobchod a maloobchod, realitní činnost, stavba a výroba plavidel, přes živnosti řemeslné (hostinská činnost, zednictví, holičství, kadeřnictví), živnosti vázané (geologické práce, oční optika), až po živnosti koncesované (služby soukromých detektivů, provozování cestovní kanceláře). Naopak živností není např. pracovněprávní vztah, provozování činnosti vyhrazené státu, využívání duševní tvůrčí činnosti, činnost lékařů, znalců, bank, výroba elektřiny a zprostředkování zaměstnání. Živnostenský zákon rozděluje subjekty na zahraniční osoby a osoby české, přičemž zahraniční osobou se myslí fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá na území České republiky sídlo. Podle § 5 odst. 2 živnostenského zákona mohou zahraniční osoby na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako osoby české, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného (Živnostenský zákon například jinak stanovuje vznik živnostenského oprávnění některých zahraničních fyzických osob). Zahraniční fyzické osoby, které mají povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů, nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a  její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky. Živnosti může zahraniční osoba ohlásit nebo zažádat o koncesi na jednom z 227 obecních živnostenských úřadů v České republice. Při předkládání dokladů potvrzujících určité skutečnosti živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi, musí být tyto doklady předloženy v originále, opatřeny překladem do českého jazyka provedeným tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů vydaných v zahraničí musí být ověřena tzv. superlegalizací. Tato povinnost se nevztahuje na doklady předložené občany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace, stejně tak na právnické osoby se sídlem v členském státu Evropské unie, kteří mohou předložit doklad včetně neformálního překladu do českého jazyka. Superlegalizace se nevyžaduje tam, kde tak stanoví bilaterální mezinárodní smlouva, nebo od osob ze zemí, které přistoupily k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (Haagská úmluva). Ohlášení nebo žádost o koncesi musí být předloženo na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Do formulářů je třeba vyplnit zákonem požadované údaje, přičemž v současné době není nezbytně nutné formulář vyplňovat vlastnoručně, formulář za ohlašovatele může elektronicky na přepážce vyplnit registrační pracovník živnostenského úřadu. K  ohlášení nebo k žádosti o koncesi musí podatel zahraniční fyzická osoba doložit doklad o bezúhonnosti, tj. výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem, u fyzických osob, které jsou občany Evropské unie výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem, nebo členského státu posledního pobytu nebo výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je osoba občanem nebo členského státu posledního pobytu. Ohlašovatel dále musí doložit doklady prokazující odbornou způsobilost, pokud ji zákon vyžaduje, doklad o pobytu, má-li fyzická osoba povinnost mít k pobytu na území České republiky povolení (tato povinnost se nevztahuje na občany členského státu Evropské unie), doklady prokazující právní důvod pro užívání prostor do nichž umístil sídlo (liší-li se od bydliště nebo má-li bydliště na adrese ohlašovny pobytu), doklad o zaplacení správního poplatku za ohlášení živnosti, který je při vstupu do živnostenského podnikání 1000,- Kč, posléze 500,- Kč, prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, pokud je odpovědný zástupce ustanovován, s tím, že 20

podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, není-li učiněn osobně před živnostenským úřadem a konečně platná plná moc, je-li živnost ohlašována prostřednictvím zmocněnce. V návaznosti na jiné právní předpisy mohou být vyžadovány i jiné doklady, a to zejména u živností koncesovaných. Současně s ohlášením živnosti může zahraniční fyzická osoba podat přihlášku k daňové registraci, oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti orgánu sociálního zabezpečení, oznámit vznik pracovního místa nebo jeho obsazení Úřadu práce České republiky, nebo podat oznámení zdravotní pojišťovně. Tato možnost je využívána spíše zahraničními fyzickými osobami, které jsou občany členského státu Evropské unie. V případě splnění zákonem požadovaných podmínek vzniká živnostenské oprávnění dnem fyzické osobě ohlášení (neplatí u  osob ze třetích zemí), živnostenský úřad zapíše skutečnosti do živnostenského rejstříku a vydá výpis do pěti pracovních dnů ode dne ohlášení živnosti. U zahraničních fyzických osob vzniká živnost při splnění zákonných podmínek dnem doložení dokladu o pobytu. Z uvedených a dalších odlišností lze vysledovat mezi zahraničními fyzickými osobami, ale i mezi zahraničními osobami právnickými jejich rozdělení na zahraniční osoby ze třetích zemí a zahraniční osoby z Evropské unie. Fyzické osoby z Evropské unie mají oproti zahraničním fyzickým osobám ze třetích zemí výhodu, že je jim živnostenské oprávnění vydáváno na dobu neurčitou, nepotřebují pobyt na území České republiky, překlad listin nemusí být ověřený, pravost razítek a podpisů nemusí být ověřena, doklady o vzdělání nemusí být opatřeny nostrifikační doložkou. Obdobné výhody mají i právnické osoby z Evropské unie. V  Jihomoravském kraji je cizinců podnikatelů okolo 7  000 (podle stavu ve druhém čtvrtletí 2014), což je okolo 8% cizinců podnikatelů v České republice. Podle občanství je v České republice nejvíce podnikatelů z Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska. Ze západních zemí je podnikatelů méně, například z Rakouska jich je necelých 500.

21

Jednotná kontaktní místa (JKM) Mgr. Radana Stýblová Živnostenský úřad města Brna

1) Právní úprava Právní úprava institutu volného pohybu služeb a svobody usazování je obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie, Směrnicí o službách na vnitřním trhu 2006/123/ES a směrnicí 2005/36/ ES o uznávání odborných kvalifikací. Činnost jednotných kontaktních míst je vymezena zákonem č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 248/2009 Sb. byl stanoven jejich seznam. V rámci České republiky působí celkem 15 jednotných kontaktních míst, a to při živnostenských úřadech, konkrétně v těchto městech: Brno, Olomouc, Černošice, Ostrava, České Budějovice, Pardubice, Hradec Králové, Plzeň, Jihlava, Praha 1, Karlovy Vary, Praha 7, Liberec, Ústí nad Labem a Zlín. Podnikatel se může obrátit na kterékoliv JKM bez ohledu na své sídlo. Činnost JKM dopadá na veškeré služby, a to i služby mimo režim živnostenského zákona /např. zprostředkování zaměstnání, poskytování zdravotních služeb, výroba elektřiny a plynu, zemědělství apod./. JKM jsou součástí celoevropské sítě a jejich podoba je v každém členském státě odlišná.

2) Hlavní činnost – informační činnost Činnost JKM je vymezena v § 14 a násl. zákona o volném pohybu služeb. Činnost lze v zásadě rozlišit dvojího druhu, a sice činnost zprostředkovatelskou a činnost informační. V praxi JKM je převažující činnost informační, a to zejména z těchto okruhů poskytovaných informací: • informací nezbytných pro získání oprávnění k poskytování služby v ČR • kontaktních údajů osob, které mohou poskytovatelům či příjemcům poskytovat praktickou pomoc • obecných informací o poskytování služeb v jiných členských státech Posledně zmíněný okruh informací je předmětem vůbec nejčastějších dotazů ze strany podnikatelů. Na JKM Brno se obrací čeští podnikatelé, kteří mají zájem poskytovat své služby /nejčastěji spadající pod řemeslné činnosti/ zejména v Rakousku, na Slovensku a v Německu. O podnikání v České republice mají největší zájem slovenští podnikatelé. Jaké jsou možnosti českého podnikatele /občana ČR či české právnické osoby/, pokud zamýšlí podnikat v některé zemi Evropské unie, EHP /Norsko, Island, Lichtenštejnsko/ či Švýcarsku? Českým podnikatelům je právem EU umožněno poskytovat své služby zákazníkům v jiné členské zemi Evropské unie, EHP či Švýcarské konfederace na základě českého oprávnění k podnikání (tzv. přeshraniční poskytování služeb) nebo mohou podnikatelé v jiném členském státě získat zahraniční oprávnění k  podnikání, na základě kterého tam budou vykonávat své podnikatelské aktivity (tzv. usazení). Přeshraničním poskytováním služeb se rozumí dočasné nebo příležitostné poskytování služeb na území jiného čl. státu v rozsahu a na základě oprávnění státu usazení. Skutečnost, že je služba poskytována dočasně nebo příležitostně se posuzuje individuálně s  ohledem na povahu, dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost poskytování této služby. Obecně je tak zavedena možnost občas získat zakázku v  jiném členském státě, aniž by subjekty zakládaly pobočku a  plnily formality s tím spojené Usazením se rozumí skutečné provozování výdělečné činnosti poskytovatelem po neurčitou dobu a prostřednictvím stálé infrastruktury, tedy situace, kdy si podnikatel vyřídí oprávnění přímo v daném státě.

22

3) Příklad z praxe Př. česká právnická osoba získala dvouměsíční zakázku v Rakousku v oboru pokrývačství /přeshraniční poskytování služeb + vysílání pracovníků/ Obor pokrývačství je v  Rakousku podřazen pod regulovanou profesi Dachdecker /profesi vyžadující odbornou způsobilost/, proto je podnikatel povinen provést ohlášení kvalifikace na rakouském Ministerstvu pro vědu, výzkum a hospodářství, a to před započetím činnosti. Formulář určený pro ohlášení kvalifikace vyplní v němčině a doplní požadovanými dokumenty o kvalifikaci a činnosti podniku. Ohlášení má platnost 1 rok, poté je třeba jej prodloužit. Protože podnikatel bude k  realizaci zakázky vysílat své pracovníky, je třeba aplikovat navíc i  směrnici o  vysílání pracovníků v  rámci poskytování služeb 96/71/ES. Na Zentrale Koordinationsstelle des Bundesministeriums für Finanzen je podnikatel povinen oznámit vyslání pracovníků a dále musí dodržovat rakouské pracovně právní předpisy ohledně výše minimální mzdy (často stanovena kolektivními smlouvami), dodržení délky pracovní doby, minimální doby odpočinku a délky dovolené... Pro zaměstnance je třeba vyřídit potřebné dokumenty, např. formulář A1, který je potvrzením o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení. Dále je třeba zjistit, jaká jsou pravidla pro daň z příjmu podniku i vyslaného zaměstnance a pro daň z přidané hodnoty, a postupovat v souladu s nimi. Ověřit, zda v dané zemi existuje institut dovolenkové pokladny a v neposlední řadě vybavit zaměstnance kopiemi pracovních smluv, kopií smlouvy o dílo a doklady o mzdě…. Dovolujeme si upozornit, že zpracované resumé obsahuje pouze dílčí informace k dané problematice. Pro komplexní řešení konkrétního dotazu se prosím obraťte přímo na JKM – [email protected], 542173344/75.

23

Podpůrné informační služby Evropské unie se zaměřením na cizince Mgr. Michal Kiesel EUROPE DIRECT Brno

Právo na volný pohyb pro cizince Příspěvek se věnuje problematice „volného“ pohybu cizinců ze třetích zemí po Evropské unii a podpůrným službám Evropské unie, které poskytují informační služby i osobní poradenství. Občanům třetích zemí, kteří sice pobývají legálně na území České republiky, jsou v tomto smyslu přisuzována jen omezená práva ve srovnání s  občany EU1. Občané nabývají svých práv na základě doplňkového občanství Evropské unie k občanství národnímu. Občané třetích zemí mají právo setrvat po dobu až 90 dní2 každého půl roku na území jiného státu než je ten, ve kterém legálně pobývají. Z  evropské legislativy pro ně již nevyplývá právo přestěhovat se do jiné země, ucházet se na trhu práce o zaměstnání, či dlouhodobě zde pobývat například za účelem studia. Na druhou stranu připisuje Unie řadu práv cizincům ze třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska nebo Islandu. Definice rodinného příslušníka je v právních předpisech EU zcela jasně vymezena. Za rodinné příslušníky jsou dle Směrnice 2004/38/ES „o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států“ považováni následující subjekty. Nejvyšší míru práv získávají nejbližší příbuzní občana EU, který se rozhodl žít v jiné zemi, než je jeho domovský stát. Jsou jimi manžel/manželka, registrovaný partner/registrovaná partnerka3 (RP), přímí potomci mladší 21 let a závislí na jednom z partnerů. V neposlední řadě pak závislí předci (prarodiče, rodiče). Nehraje roli, zda jsou předci či potomci závislí na občanu EU nebo občanu třetí země, který jej doprovází. Usnadněný vstup a pobyt je umožněn i dalším příbuzným, pokud jsou členy domácnosti, jsou na daném jedinci závislí, nebo kvůli zdravotním potížím potřebují jeho péči. Dále je usnadněný vstup umožněn registrovaným partnerům do států, ve kterých není RP uznáno za rovnocenné institutu manželství, nezávislým dětem a rodičům, pokud žijí ve společné domácnosti a partnerům, se kterým má občan řádně doložený vztah. Při vstupu občanů jsou orgány jednotlivých států povinny provést rozsáhlé posouzení osobních poměrů příbuzných. Případné odepření pobytu musí být odůvodněné, oznámené písemně a lze se proti němu odvolat. Další práva rodinným příslušníkům občanů EU jsou připisována i v případě, že dojde k úmrtí občana, na základě kterého se odvozují práva cizince, nebo v případě rozvodu s ním. Jedná se zejména o práva zachování pobytu. Na dlouhodobý pobyt v  jiné zemi, než je ta, kde legálně pobývá, nemá cizinec dle právních předpisů EU automatický nárok. Při záměru usadit se na území dalších členských států Evropské unie je tedy třeba přihlédnout k tomu, ze které země cizinec pochází a od toho odvozovat režim vstupu a pobytu na území. Pro cestování po zemích EU potřebují cizinci pas nebo vízum. V případě rodinných příslušníků občanů EU by mělo být získání víza, podle směrnice 2004/38/ES, bezplatné a vyřízeno v co nejkratší době v urychleném řízení. Pro cestování po schengenském prostoru mohou navíc rodinní příslušníci nahradit vízum “Průkazem o pobytu rodinného příslušníka občana EU“. Sankce za nesplnění některé z administrativních povinnosti, vztahující se k legalitě přechodného pobytu na území EU, musí být přiměřené a nediskriminační. Samotné vyhoštění za takovýto prohřešek nesmí být sankcí. Prostřednictvím následujících tří služeb je možné informovat se o  možnostech vyplývajících z práv Evropské unie, případně osobně konzultovat konkrétní případ. 1 2 3

24

Obdobná práva se vztahují též na občany Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. Pobyt na území více států schengenského prostoru se sčítá. Pouze v zemích, kde je registrované partnerství uznáno na roveň s manželstvím.

Europe Direct Europe Direct je primárním informačním zdrojem Evropské unie směřující k občanům. Poskytuje informace o možnostech, které vyplývají z členství ČR v EU, studijních pobytech, stážích, dobrovolnictví, výměnných pobytech, práci v jiných zemích Evropské unie, fondech EU, životních situacích občanů, politikách EU, fungování Evropské unie a podobně. Skládá se ze dvou základních částí: Informační linka Centrální informační linka je umístěna v Bruselu a přístup k ní probíhá prostřednictvím telefonu, emailu, ale také chatu a SMS. Volání na telefonní číslo 00 800 6 7 8 9 10 11 je bezplatné. Komunikace probíhá v jakémkoli úředním jazyce, automat spojí občana s operátorem hovořícím stejným jazykem na základě předčíslí, ze kterého je voláno. Informační střediska v regionech Informační střediska jsou dislokována ve všech zemích Evropské unie. Na těchto místech je možné se informovat o konkrétní problematice. Střediska jsou umístěna v prostorech hostitelské organizace na základě víceletého grantu. Se středisky úzce spolupracuje Evropská komise, respektive Zastoupení Evropské komise v jednotlivých státech. V Evropské unii je více než 470 jednotlivých středisek, která se od sebe liší hostitelskou organizací. Hostitelskými organizacemi jsou neziskové organizace, orgány státní správy a místní samosprávy, školy, knihovny, rozvojové agentury a podobně. V ČR se nachází 13 středisek.

Solvit Velmi významnou službou Evropské unie, která pomáhá řešit životní situace občanů i ostatním obyvatelům žijícím na území Evropské unie, je Solvit. Solvit je zastupuje ve sporech s veřejnoprávním orgánem, pokud tento nepostupoval podle práva EU. Solvit má mandát komunikovat s veřejnoprávními orgány v zemích EU a sjednává nápravu, pokud jsou občanům upírána práva, vyplývající z předpisů Evropské unie. Podmínky využití služby Solvit jsou následující: případ musí být ve vztahu k veřejnoprávnímu orgánu (1), porušena musí být některý legislativní dokument Evropské unie (2) a případ musí mít přes-hraniční dimenzi. Oblasti působení služby: uznávání odborných kvalifikací a diplomů, přístup ke vzdělávání, povolení k pobytu, volební práva, sociální zabezpečení, zaměstnanecká práva, řidičská oprávnění, registrace motorových vozidel, hraniční kontroly, přístup výrobků na trh, přístup služeb na trh, usazení jako osoba samostatně výdělečně činná, zadávání veřejných zakázek, daně nebo volný pohyb kapitálu nebo plateb.

Eures Služba Eures podporuje mobilitu na vnitřním pracovním trhu Evropské unie. Pomáhá s vyhledáváním pracovních míst, informováním o administrativních náležitostech pobytu v zahraničí, poskytuje informace o sociálním a zdravotním zabezpečení, uznávání odborných kvalifikací a podobně. Služba se skládá z portálu pracovní mobility Eures, jejíž zásadní součástí je databáze aktuálních volných pracovních míst na pracovních trzích v  Evropské unii. Regionální poradci Eures fungují v České republice při Úřadech práce a jsou připraveni k osobním setkáním s klienty, kteří hledají práci v zahraničí.

Vaše Evropa Služba Vaše Evropa zpřístupňuje srozumitelné texty, které seznamují obyvatele Evropské unie s jejími právními předpisy. Texty jsou seřazeny v databázi podle životních situací. Součástí služby je poradenství, které je možné využít prostřednictvím elektronické komunikace. Témata: Cestování, práce, důchod, pobyt v jiné zemi, vzdělávání, zdraví, rodina, spotřebitelská práva. Zvláštní kategorii tvoří portál Vaše Evropa zaměřený na podnikání. 25

Vzdělání jako předpoklad sociální integrace Mgr. Radoslav Klepáč ředitel oddělení vnějších vztahů, Veletrhy Brno, a.s. Ve své přednášce na téma začleňování komunit bych se rád zaměřil na oblast vzdělávání jako jeden z nejdůležitějších kvalifikačních předpokladů pro získání pracovního uplatnění a tím větší šanci na začlenění jednotlivců či skupin migrantů do společnosti.

I. Pracovní uplatnění díky jazykové znalosti Jako první bod bych rád zmínil jazykové znalosti. Obecně lze říci, že znalost češtiny je pro skupiny zahraničních přistěhovalců v tzv. první generaci nulová, či v lepším případě velmi slabá. Navíc lze předpokládat, že i po absolvování kurzů češtiny dosáhnou jejich komunikační schopnosti, až na výjimky, pouze omezené úrovně. Ta pak může negativně ovlivnit jejich snahu o získání pracovního uplatnění, nejčastěji ve smyslu akceptování práce pod úrovní jejich vzdělání. Tento jev je však běžný na trhu práce ve všech srovnatelných zemích. Častým jevem je však ta skutečnost, že migranti v druhé generaci, tedy děti přistěhovalců, naopak dosahují dobrých či velmi dobrých jazykových dovedností a to nejenom ve vztahu k češtině, ale i  k  dalším cizím jazykům. To může být zapříčiněno jejich přirozenou bilingvální výchovou a rovněž častým ale i přirozeným tlakem ze strany rodičů, kteří se snaží motivovat své děti k získání dobrého vzdělání, které jim dává lepší šanci na integraci do společnosti, než jakou měli oni. Ve vztahu k dalším cizím jazykům však lze říci, že děti migrantů mají stejné šance jako jejich vrstevníci z  ryze českých rodin, až na zmíněnou přirozenou schopnost vnímání dvojjazyčného prostředí. Rozdílná nicméně může být míra uvědomění si nutnosti komunikace v cizím jazyce, která je u dětí migrantů výrazně podpořena osobní životní zkušeností. Dále bych se rád zaměřil na pracovní uplatnění díky jazykové znalosti a znalost cizích jazyků ve vztahu k současné situaci na trhu práce. Česká republika se od roku 1990 stala cílem obrovského počtu zahraničních investorů, kteří využili a nadále využívají příznivých ekonomických faktorů českého podnikatelského prostředí, včetně úrovně vzdělání a dovedností pracovní síly, zejména v tradičních oborech ekonomiky jakými jsou strojírenství, elektrotechnický, chemický, potravinářský, sklářský či jiný průmyslový obor. Nezbytným předpokladem pro získání pracovního uplatnění se čím dál více stává znalost cizího jazyka, v převážné většině angličtiny. Na tuto potřebu reagoval i systém vzdělávání, ať již ve své původní podobě základních a středních škol či univerzit, nebo v podobě privátních vzdělávacích zařízení zaměřených na výuku cizích jazyků. Zájem studujících a tomu odpovídající nabídka studia se však orientovala v naprosté většině případů na výuku angličtiny. Argumentem pro výklad tohoto vývoje je přirozená geopolitická dominance anglického jazyka v současném světě businessu i politiky, podpořená faktem, že angličtina plní funkci univerzálního komunikačního jazyka i pro mluvčí jiných významných světových jazyků, jakými jsou španělština, francouzština, němčina, ruština či jazyky významných asijských ekonomik. Výsledkem pak je tvrzení, že anglicky je možno komunikovat s kterýmkoliv zaměstnavatelem či obchodním partnerem, neboť i pro něj je angličtina cizím jazykem, což zároveň vyrovnává podmínky na hracím, tedy komunikačním poli. To je sice do jisté míry pravda, nicméně z profesně-kvalifikačního hlediska může být tato situace nevýhodná, a to vždy, když se kvalifikovaná česká pracovní síla uchází o zaměstnání u zahraniční firmy s nutností zaškolovacího pobytu v mateřské firmě, která v domácím prostředí preferuje komunikaci pouze v jazyce dané země. Typickým příkladem mohou být pracovní příležitosti u  firem z  německy mluvících zemí, ať již při školícím pobytu u mateřské firmy, nebo při pracovním uplatnění pro takovouto firmu v tuzemsku. Dle vyjádření Německo-české hospodářské komory DTIHK se sídlem v Praze je tato situace zvláště markantní u pracovníků s nižším či středním odborným vzděláním, kteří jsou výborně vybaveni technickými dovednostmi a znalostmi, ale chybí jim znalost německého jazyka. Vezmeme-li do úvahy, že největší podíl zahraničních zaměstnavatelů v ČR tvoří firmy z německy mluvících zemí a že v sousedství ČR žije bez mála sto milionů německy hovořícího obyvatelstva, je neznalost právě němčiny výrazným hendikepem pro pracovní uplatnění, ať již v tuzemsku, nebo právě v těchto zemích.

26

II. Veletrhy studijních a pracovních příležitostí, informační zdroje Pomineme-li zmíněnou jazykovou vybavenost, další cestou k  získání pracovního uplatnění a tím přirozené integrace do prostředí dané země jsou informační zdroje o studijních, kvalifikačněvzdělávacích a pracovních příležitostech. Zde bych chtěl zmínit veletrhy studijních a pracovních příležitostí, např. veletrh Gaudeamus, který se pravidelně koná v Praze i v Brně, nebo veletrh Job Fair MSV. Na těchto veletrzích najdou uchazeči ucelené informace o vzdělávacích i pracovních příležitostech jak v tuzemsku, tak i zahraničí, viz www.gaudeamus.cz, www.jobfairmsv.cz Na tomto místě bych se rád zmínil o informačních zdrojích, které se nabízí občanům ČR jakožto členské země EU. Jednou ze základních svobod občanů z členských zemí EU je garance volného pohybu v rámci unie. To se týká jak turistického pohybu, tak i pohybu pracovních sil. Pro lepší orientaci v otázkách spojených s volným pohybem osob provozuje EU informační sítě, kde občané zemí EU najdou informace k tomuto tématu. Rád bych zde několik z nich zmínil: EURODESK je informační síť pro mládež, která poskytuje informace o studiu, dobrovolnictví, cestování a práci v rámci EU, www.eurodesk.cz EURES je informační systém podporující volný pohyb pracovních sil po zemích EU, www.eures.cz YOUR EUROPE je vícejazyčný portál, který rovněž poskytuje informace pobytu, pohybu, práci a podnikání v EU, http://ec.europe.eu/youreurope/ SKILLSNET je specializovaný portál pro monitorování vývoje kvalifikačních a profesních potřeb pro uplatnění na trhu práce EU, www.cedefop.europa.eu/skillsnet

III. Závěr Závěrem bych rád podtrhnul, že úspěšná cesta k sociální integraci menšin vede zcela nepochybně přes výchovu a vzdělávání. Ať již se jedná o dobré manuální schopnosti jedince, nebo vyšší odborné vzdělání, popř. nejvyšší kvalifikaci a vzdělání v daném oboru, vždy bude platit, že toto vzdělání doplněné o jazykové znalosti dává ten nejlepší předpoklad k získání odpovídajícího zaměstnání a tím i adekvátního začlenění do společnosti, ať již v tuzemsku či zahraničí.

27

Vzdělávání cizinců v oblasti podnikatelských aktivit Mgr. Petr Kostík ředitel Krajské hospodářské komory jižní Moravy Hospodářská komora jako celek má ve svém zákoně č. 301/1992 Sb. povinnost vzdělávat své členy, ale také v systému nepovinného členství i ostatní podnikatele. Samostatnou skupinou jsou cizinci. Je potřebné tyto národnosti a příslušníky k různým etnickým skupinám rozlišovat. Základním členěním je i příslušnost země ze které přicházejí, i ve vazbě na Evropskou unii. Občané přicházející ze zemí EU mají uznatelné vzdělání jak z pohledu základního, tak následně i odborného. Komora na úrovni krajské a  okresní vytváří kurzy jednak pro začínající podnikatele, kde se předpokládá odborná zkušenost, ve které chce zájemce rozvíjet svoji samostatnou činnost. Pro uvedenou skupinu cizinců jsou akreditované kurzy, ve kterých se účastníci seznamují formou přednášek jednotlivých odborníků z oblasti práva, a to jak živnostenského, závazkového, pracovního a zahraničních obchodních vztahů. Dále jsou seznámeni v rámci přednášek s praktickými zkušenostmi účetnictví včetně výkazů a příkladů z praxe. Je obvyklé, že i do těchto kurzů jsou zařazeny profese psychologie, zaměřené na personální vztahy, ale také i na obchodní vyjednávání. Dále jsou účastníci seznámeni i s postupem vyjednávání a s různými zvyklostmi v zahraničním obchodě. V případech zapojení cizinců do kurzu je samozřejmě přihlédnuto k jejím specifickým zkušenostem v rámci podnikání v ČR a popřípadě i zkušeností odborných i podnikatelských v zemích jejich původu, na kterých se dá stavět při přípravě dalšího zaměření. Samostatnou částí spíše formou seminářů se posluchači seznamují se zásadami business plánu, ke kterému je celý proces kurzu zaměřen. Každý účastník má za povinnost předložit zpracovaný postup a zaměření podnikatelského záměru. Zde je žádoucí, aby byl celý kurz zaměřen k získání co nejvíce informací k předloženému vlastnímu podnikatelskému záměru. Struktura tohoto kurzu je následující: 10 dnů teoretické přípravy, ve které jsou zahrnuty jak odborné přednášky, tak i semináře na daná témata. Následuje poté individuální příprava na zpracování podnikatelského záměru, ve které může každý účastník konzultovat se všemi přednášejícími, a tak doplnit svůj záměr o důležité zkušenosti a informace, které uvedení odborníci ve své podnikatelské praxi získali. Po předložení svého záměru vyhodnocují přednášející návrh. Absolventi kurzu mají obhájit svůj business plán před komisí a musí reagovat při své obhajobě na konkrétní dotazy členů komise. Absolventi zejména z řad cizinců velice oceňují při takto připraveném kurzu možnost individuálních konzultací z důvodu získání a utvrzení se v určitých konkrétních zásadách jak právního systému, tak postupech v  podnikatelském účetnictví. Mezi cizinci je tento způsob získávání kvalifikace velice oblíbený. Ze strany účastníků cizích národností se takto vytvoří i hlubší vztah k přednášejícím a pro obě strany vzdělávacího cyklu je to velkým přínosem, a to zejména pro poznávání jinde nabytých zkušeností a zatříďování do našich zvyklostí. Další obsáhlou oblastí, na které se Hospodářská komora ČR podílí, prosazuje, a především tento systém stále doplňuje, je oblast celoživotního vzdělávání (CŽV), a to konkrétně v systému Národní soustavy kvalifikací (NSK). Zejména tento systém CŽV umožňuje cizincům navázat na své praktické zkušenosti z mateřské země, popřípadě získané zkušenosti na území ČR. Je nutné zmínit, že uvedená struktura CŽV navazuje na požadavky EU z let, kdy do r. 2008 především byl masový nedostatek odborníků na požadované profese v rámci celé EU. V roce 2006 byl přijat zákon č. 179, který vytvořil zásady pro nabývání a získávání profesní kvalifikace (dříve dílčí kvalifikace). Zákonem byla definována struktura a způsob získání konkrétní kvalifikace. Konkrétně Krajská hospodářská komora jižní Moravy se zapojila do několika oblastí prosazování tohoto vzdělávacího celoživotního systému. Ve spolupráci s dalšími partnery vytvořila vzdělávací kurzy k 30 profesním kvalifikacím v rámci obchodu a cestovního ruchu. Uvedený záměr vytvořil: 28

a. Studijní materiály: uvedená materie měla především seznámit absolventa kurzu připravujícího se na složení zkoušky z dané profesní kvalifikace, na její základní principy a rozpracovat detailní osnovu, která je vytvořena popisem dané profesní kvalifikace; b. Metodiku: především slouží jednotlivým přednášejícím k  rozvržení přednášeného tématu a naplnění struktury vycházející z popisu profesní kvalifikace; c. Přílohy, které rozšiřovaly a doplňovaly studijní materiál: zde autoři měli volnou ruku jak pro počet příloh, jejich obsah, ale hlavně vytvoření legislativního zázemí pro uvedenou profesi. Zde se nejčastěji uváděly zákony, odborné normy a odkazy na publikovanou literaturu, již specializovanou na jednotlivé kroky dané profese tak, aby posluchač kurzu měl možnost okamžitě si doplnit základní přednášený text. Tvůrci tohoto záměru si i prakticky ověřili možnost využitelnosti těchto kurzů na jednotlivých skupinách posluchačů ve vybraných profesích. Na úspěšně realizovaný záměr v rámci NSK zaměřený na obchod a cestovní ruch následovalo zpracování 25 profesních kvalifikací v oblasti stavebnictví. Struktura byla totožná s tím, že na jednotlivé profese byly zrealizovány kurzy, ve kterých se účastníci nejen že seznámili s danou profesí, ale přednášející si mohli v rámci výuky odzkoušet zpracované materie. Další významnou aktivitou je způsob informování jednotlivých podnikatelských subjektů o možnostech využívání celého systému NSK v rámci firmy. Jedná se tedy o vzdělávací kurzy a na to následující složení zkoušky pro vlastní zaměstnance, které zaměstnavatel potřebuje pro svoji výrobu. Další možností je využití tohoto systému při získávání nových zaměstnanců, po kterých je možné požadovat nejen výuční list v oboru, ale také složení zkoušky v rámci NSK. Dalším přínosem, konkrétně pro personalisty, je využití popisu jednotlivých profesních kvalifikací, které jsou systémově zpracovány a je možné je použít i při vytváření pozic u jednotlivých zaměstnavatelů. Takto zpracované karty zaměstnanců vyhovují i požadavkům kontrolních orgánů, jako je inspektorát bezpečnosti práce. Uvedený způsob především napomáhá i cizincům, kteří tak mohou získat profesní kvalifikaci bez složitého způsobu uznávání dřívějšího vzdělání v jiné zemi než ČR.

29

30

Asyl – und Integrationspolitik in der Tschechischen Republik Mgr. Veronika Kollárová Südmährische Regionalzentrum für die Unterstützung der Integration von Ausländern Obwohl der Anteil von Ausländer in unserem Land nicht sehr hoch ist (im Jahr 2012, waren es 4,17%) sind Ausländer seit den späten 90er Jahren eine wachsende Bevölkerungsgruppe geworden. Aufgrund dieser Tatsache hat im Jahr 2000 von der tschechischen Regierung die Integration von Ausländern Auflösung aufgenommen, die wirksame Maßnahmen einnehmen sollte, um gesteuerte legale Migration und die Minderung der illegalen Migration zu unterstützen. Der Garant der Migrationspolitik ist das Ministerium des Innern der Tschechischen Republik geworden, das gemeinsam mit anderen Ministerien (Innenministerium, Ministerium für Arbeit und Soziales, Ministerium für Bildung, Jugend und Sport, Ministerium für Regionalentwicklung, Ministerium für Industrie und Handel, Das Wirtschaftsministerium und Ministerium für Kultur) und Partner (NNO, regionalen und lokalen Verwaltung, Organisation der Ausländer, etc.) die Aufgaben, die sich aus der Strategie ergeben, erfüllen. Großen Einfluss auf die aktuelle Form der Migrationspolitik der Tschechischen Republik haben unter anderem die Mitgliedschaft der EU und die Teilnahme am Schengen-Raum. Obwohl sich die Tschechische Republik ein erhebliches Teil des souveränischen Einflusses behält, stimmt ihre Politik mit den EU-Anforderungen so ab, dass sie auf Veränderungen in der Migrations-Realität der Europäischen Union flexibel reagieren kann. Migrationspolitik der Tschechischen Republik konzentriert sich so auf zwei Bereiche: der internationale Schutz (Asyl und subsidiärer Schutz) und die Integration von Ausländern aus Drittländern (außerhalb der EU). Gerade auf diese Kategorien von Ausländern sind die Maßnahmen zur Asyl-und Integrationspolitik gezielt. Ausländer - Bürger der EU-Mitgliedstaaten - sind von der Integration ausgenommen, weil nach dem allgemein akzeptierten Usus, brauchen sie bei der Integration keine Hilfe.

Asyl Politik Obwohl sich die Tschechische Republik als Mitglied der Europäischen Union zur Zusammenarbeit im Asylbereich verpflichtet ist, bestimmt sie in der Regel die Gewährung der nationalen Asylsuchenden-Status, ebenso wie andere Staaten, selbst. Der Haupt-Gesetzgebung, der sich damit beschäftigt, ist das Gesetz Nr. 325/1999 Slg.. über Asylum. Dieses Gesetz legt die Regeln für die Beantragung über Zuteilung von internationalen Schutz in Form von Asyl und die Rechte der Flüchtlinge (Ausländer bereits Asyl gewährt), bei der Integration in die Gesellschaft zu unterstützen. Instrument für die Integration ist das staatliche Integrationsprogramm geworden, der die AsylUnterstützung vom Staat in der Bereitstellung von Wohnraum, die Vermittlung der tschechischen Sprache und den Arbeitsmarkt deklariert. Bei der Zuteilung von Asyl bekommt der Ausländer ähnliche Rechte als Inhaber des ständigen Wohnsitzes: sie haben das Recht, ohne Arbeitserlaubnis zu arbeiten (Arbeitgeber meldet nur den Antritt am zuständigen Arbeitsamt), bekommen gesetzliche Krankenversicherung, haben das Recht auf soziale Sicherheit, wie die Bürger der Tschechischen Republik enthalten. In dem Fall, wenn bei der Prüfung des Antrags für internationalen Schutz keine Gründe für die Gewährung von Asyl gefunden werden, werden noch weitere Gründen überprüft, durch die zusätzlicher Schutz zumindest als untere Schutzform erteilt werden kann. (z.B. durch Misshandlungen, Familienzusammenführung, etc.) Mit der aktuellen Einstellung der Asyl Politik, wird die Anzahl von den Interessanten, die sich um die Erteilung des internationalen Schutzes in der Tschechischen Republik erfordern, immer weniger. Nach den Daten aus dem Jahr 2012 haben einen Antrag insgesamt 753 Personen gestellt, Asyl wurde in 49 Fällen zugeteilt und ergänzender Schutz haben 149 Antragsteller bekommen. 31

Deutlich größere Gruppe der Ausländer sind Ausländer aus Drittländern, die keine Antragsteller oder Inhaber des internationalen Schutzes sind. Das waren am Ende des Jahres 2012 mehr als 438 Tausend. Und gerade sie sind die integrationspolitischen Maßnahmen bestimmt.

Integrations–Politik Integration von Ausländern ist von wesentlicher Bedeutung für den sozialen Zusammenhalt und wirtschaftlicher Entwicklung der Gesellschaft. Aus diesem Grund wird die Unterstützung der Integration von legal ansässigen Ausländern in die Gesellschaft, insbesondere auf die Prävention von möglichen Problemen, als integraler Bestandteil der Rechtsmigrationspolitik wahrgenommen, und aus dieser Perspektive ist es auch abgerufen. Besondere Maßnahmen, die als wichtigste Voraussetzungen für eine erfolgreiche Integration dienen sollten, wurden als die Kenntnis der tschechischen Sprache eines Fremden formuliert, weiter als die Ausrichtung des Unternehmens und die gegenseitigen Beziehungen der Ausländer und die Mehrheit der Gesellschaft. Da die Integration erfolgt in Bereichen, in denen Ausländer leben oder arbeiten, spielt eine wichtige Rolle, vor allem lokale Integrationspolitik. Aus dieser Annahme wurde auf der Basis des Innenministeriums, während seit 2009 die Einrichtung von regionalen Zentren unterstützt, um die Integration von Ausländern zu fördern. Diese Zentren sollen für die Ausländer als Informationszentren dienen, die z.B. Kurse der tschechischen Sprache, Sozial-und Rechtsberatung, oder sozio-kulturelle Kurse anbieten. Das Ziel des Zentrums ist auch eine kontinuierliche Überwachung der Situation von Ausländern und die Unterstützung der Entwicklung der Zivilgesellschaft durch die Schaffung von Möglichkeiten für die Erfüllung Ausländer mit der Mehrheit. Als erste hat sich zur Verantwortung für die lokale Integrationspolitik südmährischer Region gemeldet, wenn er ab 2009 Integration Centrum in südmährischen Region in Betrieb gesetzt hat. Im folgenden Jahr kam die Entwicklung der lokalen Integration durch die Annahme eines mittelfristigen Strategie-Dokuments „Programm der gezielten und langfristigen Unterstützung für die Integration von Drittstaatsangehörigen für den südmährischen Region 2011 – 2015“. Dieses Dokument beschreibt den Status von Ausländern in dem Region und Zielintegrationsbemühungen auf Basis vom ermittelten Bedarf. So weit, bleibt die Initiative des südmährischen Region zwischen den Regionen einzigartige und lokale Integrationspolitik, bleibt so in der Tschechischen Republik nur ein vages Konzept.

32

Bildung unterstützt die Integration von Minderheiten Hofrat Mag. Gerhard Antl Direktor der Bundeshandelsakademie und Bundeshandelsschule Gänserndorf In der Republik Österreich hat Migration eine lange Tradition. Gerade im Jahr 2014 erinnert sich das Land an die gezielte Anwerbung von vornehmlich türkischen Gastarbeitern vor genau 50 Jahren. Außerdem kamen in dieser ersten Welle von ursprünglich als temporären Arbeitern in Zeiten wirtschaftlicher Hochkonjunktur auch viele Arbeiter aus dem früheren Jugoslawien. Im Laufe der Jahrzehnte kam es zu Familiennachzug und aus dem ursprünglich von beiden Seiten angedachten temporären Aufenthalt wurde ein permanenter. Später kamen weitere große Migrationswellen verursacht durch politische Konflikte in Südosteuropa dazu, nach dem Beitritt Österreichs zur Europäischen Union im Jahre 1995 waren es vor allem deutsche Staatsangehörigkeiten, die in Österreich Arbeit suchten. In Zahlen ausgedrückt waren im Jahr 1961 etwa 100 000 ausländische Staatsangehörige in Österreich wohnhaft, 2010 bereits 1, 4 Millionen Personen mit Migrationshintergrund. Größte Migrantengruppen (1.1.2010) 213.000 aus Deutschland 207.000 aus Serbien, Montenegro, Kosovo, 183.000 aus der Türkei 130.000 aus Bosnien 70.000 aus Kroatien Ursprünglich waren die Gastarbeiter in erster Linie als ungelernte Kräfte für einfache Tätigkeiten und Hilfsarbeiten vorgesehen, wobei Kenntnisse der deutschen Sprache keine besondere Rolle spielten. Daraus entstand in den letzten Jahrzehnten vor allem bei Personen mit türkischen Wurzeln ein Problem, das auch hier geborene Kinder betrifft und damit eine Herausforderung für das österreichische Bildungssystem darstellt. Die Politik hat sich dieses Problems angenommen und will in Zukunft sicherstellen, dass alle Kinder bei Eintritt in die Volksschule (im Alter von 6 Jahren) über ausreichende Deutschkenntnisse verfügen. Dafür wurde ein verpflichtendes Kindergartenjahr eingeführt (2009) und es ist geplant, bei großen sprachlichen Defiziten diese Verpflichtung auf zwei Jahre auszudehnen. Dies hat vor allem für Wien große Bedeutung, da dort die Anzahl von Bürgerinnen und Bürgern mit Migrationshintergrund besonders hoch ist. Nach dem Kindergarten ist es dann die Aufgabe des österreichischen Schulwesens, durch ein breitgefächertes Angebot langfristig gute Chancen auf dem Arbeitsmarkt sicher zu stellen. Was den Arbeitsmarkt selbst betrifft, seien hier einige Zahlen aus dem Bezirk Gänserndorf angeführt. Zurzeit sind in diesem Gebiet 41 200 Beschäftigte tätig, davon sind 5535 Ausländer. Es gibt aber auch 3367 Arbeitslose, davon haben 1486 Personen außer der Pflichtschule keine weitere Ausbildung. Unter diesen 1486 Personen ohne Job und Ausbildung sind wieder 648 Ausländer. Aus diesen Zahlen lässt sich eindeutig die Bedeutung einer guten und zukunftsorientierten Ausbildung ablesen. Dafür gibt es in der Republik Österreich ein breitgefächertes Angebot, bei dem vor allem das Berufsbildende Schulwesen hervorgehoben werden muss. Es handelt sich dabei um das größte Schulwesen für die Oberstufe, in dem etwa 80% der 15 – 19jährigen Jugendlichen unterrichtet werden. Ein besonderes Erfolgsrezept ist dabei auch das System der sogenannten „Lehre“, wo die Ausbildung in Kombination von praktischer Ausbildung im Unternehmen und einem verpflichtenden Berufsschulbesuch erfolgt. Darüber hinaus gibt es das Berufsbildende mittlere und höhere Schulwesen, das sich grundsätzlich in Technische, Humanberufliche und Kaufmännische Schulen unterteilen lässt. Die Breite des Angebots wird dabei besonders dadurch unterstrichen, dass ein Angebot von knapp 700 verschiedenen Lehrplänen existiert. Hier sollen besonders die kaufmännischen Schulen vorgestellt werden. 33

Diese verstehen sich als Kompetenzzentren, wenn es um die Vermittlung von betriebswirtschaftlichem und volkswirtschaftlichem Wissen geht. Darüber hinaus wird auf Teamfähigkeit, soziale Kompetenz, unternehmerisches Denken und Verantwortungsbewusstsein großer Wert gelegt. Dadurch können auch die Problemfelder wie sprachliche Defizite, kulturelle Diversitäten und religiöse Unterschiede, die sich bei Schülerinnen und Schülern mit Migrations-hintergrund ergeben können, sehr positiv beeinflusst werden. Die Praxishandelsschule ist eine dreijährige Schulform, die eine abgeschlossene berufliche Erstausbildung ermöglicht und nach der Pflichtschule der rascheste Weg zu einer abgeschlossenen Berufsausbildung ist. Sie endet mit einer Abschlussprüfung und ermöglicht die Ausübung der unterschiedlichsten kaufmännischen Berufe. Außerdem ist auch ein guter Grundstein für eine spätere selbstständige Tätigkeit gelegt, da das Abschlusszeugnis auch die Unternehmerprüfung ersetzt. Die Handelsakademie ist eine fünfjährige Ausbildung und bietet neben der abgeschlossenen beruflichen Erstausbildung auch die Berechtigung zum Studium an einer Universität. Sie wird mit einer Reife- und Diplomprüfung abgeschlossen, wobei die Diplomprüfung innerhalb der Europäischen Union einer mindestens einjährigen und weniger als dreijährigen tertiären Ausbildung gleichgestellt ist. Dadurch bietet diese Ausbildung eine Mehrfachqualifikation mit abgeschlossener Berufs-ausbildung, der Studienberechtigung an Universitäten und der Möglichkeit einer späteren Selbstständigkeit.

34

Die Situation der Ausländer und Angehörigen der Minderheiten am Arbeitsmarkt in der Tschechischen Republik RNDr. Josef Pitner Arbeitsamt der Tschechischen Republik – Regionalbüro in Brünn Demografische Prognose ist für die Tschechische Republik nicht positiv. Ohne ausländische Migration kommt der Staat bis Ende des Jahres 2050 mindestens um 2,1 Millionen Menschen, also etwa 20% der aktuellen Population. Dies hätte sich unbedingt erheblich bei der Verringerung der Menge an verfügbaren Arbeitskräften mit negativen Auswirkungen auf die Volkswirtschaft und damit zu niedrigeren Lebensstandard der Bevölkerung ausgewirkt. Es wird erwartet, dass der Staat kann durch Zuwanderung von Ausländern wieder rund 1,5 Millionen Menschen zurückbekommen, das sind ca. 0,8 Mio. Arbeitskräfte. Dadurch könnte der drohende Verlust etwa um drei Viertel reduziert werden. Praktisch wird in keinem entwickelten europäischen Land von der Frage, ob Einwanderer empfangen werden, aber wie sie effektiv in die Gesellschaft und am Arbeitsmarkt eingliedern werden können. Ungleichgewicht in der demographischen Zusammensetzung zeigen nun die meisten europäischen Länder. Nach den neuesten Bevölkerungsprojektionen der OSN größere Bevölkerungsverluste als in der Tschechischen Republik bedeuten bis Jahr 2050 (ohne Migration) z.B. Estland (Bevölkerungsrückgang von 46%), Bulgarien (Rückgang 43%), Ukraine (40%), Russland (28%) oder Italien (25%), ähnlich der Situation in Österreich, zum Beispiel (ein Rückgang von 20%). Deutlich geringere Bevölkerungsrückgang dürfte Deutschland (Rückgang von 14%) zu erhalten, aber vor allem Dänemark (5%) und Großbritannien (Bevölkerungsrückgang von nur 1%).

Ausländer auf dem Arbeitsmarkt in der Tschechischen Republik und die tschechische, im Ausland arbeitende Staatsbürger Während der großen Veränderungen in der Organisationsstruktur der öffentlichen Arbeitsverwaltung und dem System der Arbeit des Arbeitsamtes, die im Frühjahr 2011 stattgefunden haben, wurden nicht mehr in fast allen Statistiken die Beschäftigung von Ausländern kontrolliert. Daher beziehen sich die meisten nationalen Daten über ihre Beschäftigung bis 31.12.2011 auf, nur in Ausnahmefällen bis 31 Dezember 2012. In vielen Fällen ist es angebracht, mehr aktuellen Daten dieser Art aus der Eurostat-Datenbank herauszuziehen. Nach den letzten verfügbaren Statistiken (Eurostat, zum 31. Dezember 2012) leben in der Tschechischen Republik 438 100 Ausländer, von denen 160 900 (dh. 37%) ist ein Bürger eines anderen Landes der Europäischen Union und 277 200 Personen (63%) kamen aus Nicht-EU-Ländern. An der Gesamtbevölkerung der Tschechischen Republik beitragen die Ausländer 4,15%. Nach den neuesten Daten des Ministeriums für Arbeit und Soziales (2011) entwickelt sich die Arbeitsmarktaktivität von insgesamt 310 900 ausländischen Arbeitnehmern, was entspricht dem Anteil an der Erwerbsbevölkerung von 5,6%. Die Intensität von Anstieg in der Zahl der beschäftigten Ausländer ist beträchtlich. In den letzten 10 Jahren hat sich die Zahl verdoppelt. Zum Beispiel am Ende des Jahres 2001 waren es nur 167  652 Ausländer beschäftigt im Jahr 2005 waren es 218  982 und im Jahr 2008 sogar schon 361 709. Seit sieben Jahren hat sich ihre Zahl um fast 120% erhöht. Der Beginn der WirtschaftRezession hat den Trend in der Beschäftigung von Ausländern geändert. Im Jahr 2009 sank die Zahl um mehr als 40 Tausend und im Jahr 2010 weiter um mehr als um 10 Tausend. Dann aber begann die Zahl der beschäftigten Ausländer in unserem Land wieder zu steigen. Die meisten beschäftigten Ausländer in der Tschechischen Republik kommen von der Slowakei. Nach den letzten Zahlen sind es etwa 120 000 Personen. Auf dem zweiten Platz sind die Ukrainern (70 Tausend) und an der dritten Position sind Bürger von Vietnam (fast 60 Tausend). An anderen Stellen mit großem Abstand folgen Polen (20 Tausend), Bulgarien (8 Tausend), Rumänien (7 Tausend), Deutschland (5 Tausend), Russland, die Mongolei und Großbritannien. Tschechische Republik ist deutlich ein Einwanderungsland. Arbeitende Bürger aus der Tschechischen Republik im Ausland sind etwa viermal weniger als beschäftigte Ausländer im Land. In 35

der Europäischen Union sind jetzt nur etwa 75 Tausend beschäftigte tschechische Bürger, also nur etwa 1,4% der Gesamtzahl der Beschäftigten in der Volkswirtschaft.

Ausländer in der Europäischen Union Am Ende des Jahres 2012 gab es in der EU insgesamt 34,3 Mio. Bürger anderer Nationalität. Davon sind 13,6 Millionen (dh. 40%) waren Bürger eines anderen EU-Mitgliedstaat und 20,7 Millionen Menschen (60%) kamen von außerhalb der EU. In den fünf größten EU-Ländern (Deutschland, Großbritannien, Italien, Frankreich und Spanien) leben mehr als drei Viertel der Gesamtzahl dieser Ausländer. In absoluten Zahlen die höchste Zahl der Ausländer berichtet Deutschland, im Dezember 2012, lebten hier 7 409 800 Ausländer, weiter Spanien (5 562,1 Tausend Ausländer), Italien (4 825,6 Tausend Ausländer) und Großbritannien (4 802,3 Tausend Ausländer). Von den größten europäischen Ländern hat Frankreich ein Minimum von Ausländern, hier leben 3 858,3 Tausend Ausländer, mit großem Abstand gefolgt von Belgien (1 224,9 Tausend Ausländer), Griechenland (975,4 Tausend Ausländer) und zehnte Position schließt Österreich (947,7 Tausend Ausländer). Die wenigsten Ausländer (in absoluten Zahlen) leben in Malta (20,5 Tausend), Lettland (20,6 Tausend), Kroatien (23,3 Tausend), Rumänien (36,5 Tausend) und Bulgarien (42,4 Tausend Ausländer). Sehr wenige Ausländer haben auch drei mitteleuropäischen Ländern, Polen (57,5 Tausend), die Slowakei (70,7 Tausend) und Slowenien (85,6 Tausend Ausländer). Relativ gesehen ein hoher Anteil der Ausländer an der Gesamtbevölkerung in der EU hat Luxemburg, wo der Gesamtzustand der Ausländer in der Bevölkerung 43,8% beteiligt ist. An anderen Stellen, gefolgt von Zypern (20,0%), Lettland (16,3%), Estland (15,7%), Spanien (12,0%) und Österreich (11,2%). Im Gegensatz dazu relativ wenig Ausländer in der Bevölkerung zwischen den Staaten der Europäischen Union haben neue Länder aus Ost-und Mitteleuropa. An dem ersten Platz in dieser Hinsicht ist Polen, wo die Ausländer an der Gesamtbevölkerung des Staates nur 0,1% machen. Weiter folgen Rumänien (0,2%), Kroatien (0,5%), Bulgarien (0,6%), Litauen (0,7%) und die Slowakei (1,3%).

36

Veränderungen in der Qualifikationsstruktur der Ausländer auf dem Arbeitsmarkt in der Tschechischen Republik und in Südmähren RNDr. Eva Toušková Arbeitsamt der Tschechischen Republik – Regionalbüro in Brünn

Anzahl der Personen in Tausend

Die Zahl der Ausländer mit langem Aufenthalt in der Tschechischen Republik erhöhte sich in den letzten 20 Jahren mehr als fünfmal. Den 31. Dezember 2012 lebten hier rechtlich insgesamt 438.100 Ausländer, von denen fast die Hälfte (48,4%) einen festen Wohnsitz in der Tschechischen Republik haben. Ausländer kommen in die Tschechischen Republik vor allem wegen der Arbeit, auf den Arbeitsmarkt, nach den neuesten verfügbaren Daten (Jahr 2011), gab es 310,9 Tausend Ausländer, also 71,3%. An der Gesamtbevölkerung beteiligen sich der Ausländer in 4,15%, an der Erwerbsbevölkerung dann 5,6%. Zu Beginn der wirtschaftlichen Transformation wuchs schnell die Zahl der Ausländer in der Tschechischen Republik, die wegen der Arbeit und dem Aufenthalt auf der Grundlage eines langfristigen Aufenthalt (über 90 Tage) gekommen sind; in Jahre 1993 – 1996 ist ihre Zahl um mehr als 100.000 Menschen gestiegen und im Jahr 1996 haben die Ausländer mit ständigem Wohnsitz fast 77% der Ausländer in der Tschechischen Republik vertreten. In den folgenden Jahren hat die Zahl der Ausländer mehr oder weniger die wirtschaftliche Entwicklung kopiert. Der erste Rückgang erfolgte nach wirtschaftlichen Problemen nach dem Jahr 1998, seit dem Jahr 2000 hat sich ihre Zahl wieder allmählich erhöht, am schnellsten in den Jahren 2006 – 2008, wann fast 100 Tausend Menschen zugenommen sind. Nach dem Ausbruch der Wirtschaftskrise im Jahr 2008 ist die Zahl der Ausländer mit ständigem Wohnsitz deutlich gesunken – von 267 Tausend (2008) auf etwa 212 Tausend (2012), wegen der Verschärfung von Bedingungen für die Erteilung einer Arbeitserlaubnis. Im Gegensatz dazu steigt die Zahl der Ausländer mit ständigem Wohnsitz seit dem Jahr 1993 stetig, und die Dynamik des Anstiegs hat sich nach dem Beitritt der Tschechischen Republik zur EU deutlich erhöht. Während in den ersten zehn Jahren (1993 – 2003) nur 50.000. Ausländer mit ständigem Wohnsitz in der Tschechischen Republik zugenommen sind, in den Jahren 2003 – 2012 waren es schon 131.000, also mehr als 2,5-mal mehr. Neben der Mitgliedschaft in der EU spielt hier auch eine Rolle die Tatsache, dass eine Reihe von Ausländer aus den Drittländern kommen, wirkend hier ursprünglich auf eine Arbeitserlaubnis (+ Erlaubnis zum langfristigen Aufenthalt), die derzeit bereits die Bedingungen für die Gewährung ständigen Wohnsitz erfüllen, und nach der Verschärfung der Bedingungen für die Erteilung einer Arbeitserlaubnis (im Jahr 2009) mit der Situation nach dieser Weise umgehen können.

daueraufenthalt

langfristiger Aufenthalt

37

Die Verfügbarkeit von Informationen Informationen über Ausländer verfolgen einzelnen Ministerien nach ihrem Zuständigkeitsbereich. Tschechisches Amt für Statistik sammelt und verarbeitet diese Informationen. Seit 2001 ist die Publikation „Ausländer in der Tschechischen Republik“ veröffentlicht, die Informationen über die Ausländer in der Tschechischen Republik beinhält, die einen dauerhaften oder langfristigen Aufenthalt haben, und auch die, die hier arbeiten oder Geschäfte machen, oder einen Asylantrag gestellt haben. Überwacht werden verschiedene Aspekte des Lebens von Ausländern (demografische, wirtschaftliche Aktivität, Bildung, Kriminalität, Gesundheitswesen, illegale Einwanderung). - Siehe unter: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/cizinci_uvod Beschäftigung von Ausländern wird in zwei getrennten Registern untersucht: 1) Ministerium für Arbeit und Soziales: beobachtet die Daten von Arbeitsamt über Ausländer als Arbeitnehmer (und seit 2004 auch von anderen Unternehmen und Mitglieder von Genossenschaften). Die Daten sind seit 1993 überwacht worden, für den Zeitraum 2001 bis 2011 sind sehr detaillierte Statistiken (Berufs-, Industrie-, Fähigkeiten, etc.) verfügbar. Seit dem Jahr 2012 existieren offizielle Statistiken nicht mehr aufgrund von Änderungen in dem Programm des Arbeitsamtes von der Ära von Minister Drabek. * Hinweis: Am 24. Juni 2014 trat in Kraft eine Änderung des Ausländergesetzes, nach der ein Teil der Tagesordnung der Arbeitserlaubnis (heute Mitarbeiterkarten) unter des Innenministeriums vorübergeht. Wie werden die Daten über Ausländer weiterhin überwacht werden, ist es derzeit nicht klar. 2) Ministerium für Industrie und Handel: beobachtet werden Daten für Ausländer mit gültigen Gewerbeschein (Zahlen und Arten von Gewerben nach Region, gesamtstaatlich die Zahl nach der Staatsangehörigkeit von Unternehmer). Die Daten werden seit dem Jahr 1993 überwacht. Bis Jahr 2007 wurde auch der Bereich der Tätigkeit ausgewertet, seit dem Jahr 2008 leider nicht mehr.

Änderungen in der Qualifikationsstruktur für Ausländer Im Zeitraum 1996 – 2004 war die Struktur der Ausländer auf dem Arbeitsmarkt relativ stabil. Mit Ausnahme der Arbeitnehmer aus der Slowakei, die in erster Linie in fachlichen Jobs in Bau-und Engineering tätig waren, war die Einreise von Ausländern aus anderen Ländern effektiv mit Erteilung von Arbeitsgenehmigungen geregelt. Unter den Ländern des ehemaligen Ostblocks kamen in die Tschechische Republik rechtlich besonders Facharbeiter, die in den lokalen Arbeitskräftemangel (Maschinenarbeiter, Schweißer, Bau-Facharbeiter) waren. Der Anteil der völlig ungelernten oder gering qualifizierten Arbeitskraft war relativ klein. Aus Westeuropa und der USA kamen dann fast ausschließlich hochqualifizierte Arbeitskräfte (Sprachlehrer, Manager, Vertriebsmitarbeiter). Wendepunkt war im Jahr 2004, als auf der einen Seite die Tschechische Republik in die EU beigetreten ist und öffnete so ihren Arbeitsmarkt für Bürger der EU, aber auch dass in die Kraft der neue Beschäftigungsgesetz eingetragen wurde (435/2004 Slg). Dieses Gesetz änderte die Erteilung von Arbeitsgenehmigungen für Partner und Mitglieder von Genossenschaften, der auf der einen Seite die Ausländer hier in dieser Position erfasst hat, auf der anderen Seite zur gleichen Zeit öffnete die Tür für den Zustrom von ungelernten Arbeitskräften. Wie aus den Ländern des ehemaligen Ostblocks, später auch einige asiatische Länder, die diese Form des Einstiegs in den Arbeitsmarkt zu nutzen begannen. In den Jahren 2007 – 2008, war der Höhepunkt des Zuzugs von Ausländern vor allem in ungelernten und gering qualifizierten Berufen (Arbeiter in Bau und Industrie, Montagearbeiter, Verpacker, Reinigungsdienstleistungen-Arbeiter). Aufgrund der Wirtschaftskrise gab es in den Jahren 2009 – 2011 erstens ein Teilrückgang der Nachfrage für den Arbeitsmarkt (Arbeitsplatzverluste, vor allem in der Industrie), und zweitens wurden die Bedingungen für die Erteilung von Arbeitsgenehmigungen festgezogen. Gleichzeitig ist die Zahl von Ausländern aus EU-Ländern gewachsen, in denen die Arbeitsmarktsituation noch schlimmer war als in der Tschechischen Republik (vor allem wachsende Zahl der Slowaken, aber auch, zum Beispiel Bürger von Spanien). Aus der Westeuropa kamen aber vor allem qualifizierte Arbeitskräfte, die in ausländischen Firmen, die in der Tschechischen Republik ihre internationale Entwicklung 38

und Service-Zentren lokalisieren, Anwendung gefunden haben. Als Ergebnis dieser Entwicklung hat sich die Qualifikationsstruktur von Ausländern auf dem tschechischen Arbeitsmarkt deutlich verbessert. In der Südmähren ist eine Trendwende in der Änderung von Qualifikationsstruktur noch stärker ausgeprägt, als in der Tschechischen Republik. Dies ist aufgrund der Tatsache, dass in den Jahren 2004 – 2010 war im Land ein extrem hohen Anteil an ungelernten Arbeitskräften wegen der hohen Zahl der Arbeitsgenehmigungen für sogenannte „Genossenschaften“. (Am Ende des Jahres 2010 gab es in der Region 54,6% Ausländer -. „Genossenschaften“ aus dem ganzen Land) Neben den Gesetzesänderungen und wirtschaftlichen Faktoren, beeinflusst die Situation in dem Region ins besonders die geografische Nähe der Slowakei und das Vorhandensein von bedeutenden ausländischen Arbeitgebern im IT-Bereich in Brünn, die hoch qualifizierte Arbeitskräfte nicht nur von der EU, sondern auch außerhalb Europas anzieht. Derzeit befinden sich aktiv auf dem Arbeitsmarkt in der Region etwa 36.200 Ausländer (registrierte Ausländer bei Arbeitsamt und Ausländer, die sich selbständig auf Grund eines Gewerbescheins machen), mehr als 70% von ihnen sind in die Stadt Brünn konzentriert. Die meisten Ausländer sind derzeit Ausländer aus EU-Ländern (50 – 60%), vor allem Slowaken (80%). Die Arbeitserlaubnis benutzen für die Arbeit jetzt auf dem Arbeitsmarkt nur 4 – 5% Ausländer. Ausländer sind erstens in qualifizierte Arbeitsplätze gesetzt, für die es nicht genügend geeignete Bewerber gibt (IT-Profis, Sprachlehrer, Facharbeiter, vor allem im Maschinenbau, Ärzte) sowie ungelernte Berufe, die für tschechische Antragsteller unter dem derzeitigen System der Sozialleistungen nicht interessant sind, weil es sich um wenig bezahlte und oft körperlich anstrengende Arbeit (Baustellenarbeiter, Saisonarbeiter in der Landwirtschaft und Forstwirtschaft, Montage und Arbeiter in der Industrie, Reinigungsarbeiter) handelt.

Hilfs-ungelernte Arbeiter Anlagen und Maschinenbediener Handwerker und Fach-Hersteller Facharbeiter in der Landwirtschaft Betriebsarbeiter in Dienstleistungen und Handel Untere administrative Arbeiter Techniker, Mediziner, Pädagogen Wissenschaftler, berufliche Geistesarbeiter Gesetzeber, Manager, Führungskräfte

39

Lebenlanges Lernen und seine Möglichkeiten auch für Ausländer RNDr. Jana Marková Direktor der Fachschule für Lebensmittel, Handel und Dienstleistungen Brünn

Das Bildungssystem in der Tschechischen Republik

Erstausbildung Das Bildungssystem, das formale Bildung ergibt, im Fall des erfolgreichen Abschluss des letzten Jahrganges von der Art und Typ der Schule ist das Bildungsstand-Ergebnis der Bildung. Die erreichten Bildungsniveaus: Primärstufe: • Grundausbildung – Special • Grundausbildung Sekundarstufe • Sekundarschulbildung – OU • Sekundarschulbildung mit Berufsabschluss – SOU • Sekundarschulbildung mit Abitur – Gymnasium, SOŠ Tercialstufe • Höhere Fachausbildung – VOŠ – DiS. • Hochschulbildung – VŠ – Bc., Mgr.; Promotionsstudium – PhD.

Lebenslanges Lernen und Weiterausbildung Weiterausbildung baut auf Grundbildung in den Schulen und schulischen Einrichtungen. Ermöglicht, dass alle, die zumindest die Grundbildung erreicht haben, die Abschlussprüfung ablegen können, Abitur-Abschlussprüfung - wichtig in Bezug auf die Anforderungen des Arbeitsmarktes. Das Motiv der einzelnen Tests kann sein: • Der Versuch, dem Arbeitgeber Kenntnisse und Fähigkeiten im Bereich der Prüfung beweisen (ein Vorteil bei der Suche nach Jobs) • Die Vergleichbarkeit der ehemaligen Absolventen mit „frischen“ Absolventen (vor allem neue Konzepte ZZ, Abschlussprüfungen, ...) Mit dem erfolgreichen Abschluss des einzelnen Tests ist der Ausbildungsniveau nicht erhalten. 40

Das Grund-Bildungssystem knüpft an: • Ableistung des Bildungsprogramm im vollen Umfang – dh. erfolgreiche Ablegung von Prüfungen in allen Fächern oder anderen Teilen des Lehrplans vorgesehen von RVP und ŠVP für alle Jahrgänge des Studiums und erfolgreichen Bestehen der Prüfung, die ordnungsgemäß abgeschlossen ist. Zunehmend werden derzeit in Schulen auch verkürzte Studienmöglichkeiten für diejenigen, die Sekundarschulbildung mit Berufsabschluss oder Abschluss abgeschlossen haben, angeboten. In diesem Fall wird die Studie auf berufliche Fäche und praktische Fähigkeiten und fachliche Kompetenzen in Kurzform konzentriert (Sekundarstufe II mit einem Berufsabschluss - 1 Jahr, Tagschule Ausbildung für Absolventen mit einem Berufsabschluss oder einer Abschlussprüfung, eine Sekundarschulbildung zu erhalten, mit einer Abiturprüfung - 2 Jahre Tagschule für Absolventen mit Abitur) • im Fall der Sekundarschulbildung mit einem Berufsabschluss (gültig ab 1. 8. 2007) auch erfolgreich bestandener Abschlussprüfung nach Einholung einer Reihe von Berufsqualifikationen, in Übereinstimmung mit dem Gesetz über die Anerkennung von Lernergebnissen. In dem Teil der Weiterbildung sind auch Berufskurse, Einzelkurse, Fachkurse enthalten und es wird auch davon ausgehen, dass neue Kurse, die für eine berufliche Qualifikation vorbereiten werden, bzw. Vollqualifikationen entstehen (z.B. in Form von modularen Lehrmethode). Kurze bieten keine Ausbildungsniveau, in erster Linie dienen die Kurze im Rahmen des lebenslangen Lernens als Vorbereitung für das Bestehen der Prüfung von Berufsqualifikationen oder Umschulung, ergänzen und erweitern die Qualifikationen. In Übereinstimmung mit dem Gesetz Nr. 179/2006 Coll. bedeutet Weiterbildung Bildungsaktivitäten, die nicht Teil der Anfangs-Schulbildung zu verstehen sind. Möglichkeit der LLP im Zusammenhang mit dem Arbeitsmarkt und die Möglichkeit des Erreichens der Mittelstufe-Ausbildung mit einem Zertifikat:

1. Beispiel für den Erhalt einer vollen Berufsqualifikation Beruf „Baker“ Erfolgreiche Durchführung von Tests erforderlichen beruflichen Qualifikationen a) Produktion von Brot-und Backwaren b) Herstellung von Backwaren 2. Ausführung der Abschlussprüfungen für die Sekundarstufe I - Bereich der Bildung Bäcker. Angemeldete Bewerber, die ein Zertifikat von erfolgreichem Bestehen den vorgeschriebenen Prüfungen der beruflichen Qualifikationen vorlegen, haben die gleichen Bedingungen, wie Schülerinnen und Schüler der Sekundarstufe I, der Test wird in einem von der Schule festgelegten Termin geschrieben. Im Falle einer erfolgreichen Abschlussprüfung (schriftlicher Teil, praktischen und mündlichen Teil) werden die Bewerber eine Bescheinigung über die Ausbildung erhalten und gewinnen Sekundarbildung mit einem Berufsabschluss - das Zertifikat beinhält ein Hinweis, dass der Test in Übereinstimmung mit dem Gesetz Nr. 179/2006 Coll. durchgeführt wurde, Beglaubigung und Anerkennung des Ergebnisses der Weiterbildung, in der geänderten Fassung. Voraussetzungen für die Prüfung–Ablegung von Berufsqualifikationen 41

Möglichkeiten für die Ausländer Die anfängliche Bildung und das lebenslanges Lernen sind für alle Ausländer zugänglich, die Prüfungen sind immer eine Voraussetzung für das Anerkennungsverfahren des Befähigungsnachweises. Nach meinen eigenen Erfahrungen, ist es oft das größte Problem. Ausländer haben keine Nachweis - Dokumente, die nostrifiziert werden könnten und daher können die Ausländer die Prüfungen nicht ablegen. Das zweite Problem, das wir in der Sprachbarriere oft sehen. Kurse CŽV und DV Die Kurse, die von unserer Schule organisiert sind, um die berufliche Qualifikation zu erlangen sind, sind ein obligatorischer Teil der Prüfungsvorbereitung PK, wie sich der Interessant vorbereitet, ist seine Sache. Zu einer Prüfung kann sich jeder anmelden, er muss aber die Grundannahmen und Anforderungen erfüllen, die ermöglichen die Prüfung der beruflichen Qualifikation zu ablegen. Kurse werden wegen der Vertrautheit mit den Anforderungen, Umwelt, Apparate und Geräte, etc. empfehlen - aber es hängt von jedem Kandidaten ab, ob und wie er das Angebot der Schule nutzt - jeder bezahlt bei Interesse die Kurse selbst. Kurse als bezahlte Dienstleistung, die bezahlt werden: 1) Aus dem Projekt (z.B. mit Unterstützung der EU) 2) Interessant bezahlt selbst 3) Arbeitsamt (Ad 1 Ad 2 – es ist nötig die Regeln für die Umschulung zu halten (Mindestunterrichtsangebot, etc.) Der Kurs-Preis ist vertraglich und ist immer auf notwendige Ausgaben basierend, die mit dem eigenen Unterricht durch Lehrer sowohl in der theoretischen Ausbildung als auch in der praktischen Übung der Fähigkeiten zusammenhängen.

Probleme mit der Umsetzung des lebenslangen Lernens und Realisation der Kurse aus eigenen Erfahrungen: • Die Arbeitgeber erfordern nicht die Überprüfung der Fähigkeiten und Kompetenzen, für jeden Beruf, Arbeit in Form von Berufsqualifikationen, oft hören wir Meinungen: „Wir werden sie uns selbst schulen, wir brauchen keine Beweise, es ist eine Verschwendung von Zeit und Mitarbeiter müssen arbeiten“ – sie sehen da kein Motivationssystem für ihre Mitarbeiter. • Die Dotation der Mindeststundenzahl für die Umschulung von einzelnen Berufsqualifikationen stimmen nicht immer mit den Anforderungen für den Erwerb beruflichen Kompetenzen innerhalb des Kurses (an einer Seite sind für einige Berufsqualifikationen zu hohe Stundenvergütungen, auf der anderen Seite wieder zu niedrige) - es wäre angebracht, mit der Beteiligung von Anbieter der Bildung und Anforderungen des Arbeitgebers diese Dotationsstunden nach Bedarf zu anpassen. Bei einigen Berufen fehlt engere Zusammenarbeit mit potenziellen Arbeitgebern und Schulen, die Ausbildung anbieten, ob Anfangs-oder lebenslanges Lernen - ich glaube, dass die meisten Schulen die Zusammenarbeit in keinem Falle wiedersetzten, im Gegenteil, sie bewillkommen sie. • Für diejenigen, die Anwendungen für die Bereitstellung von Ausbildungsprogrammen für Arbeitsamt ausschreiben, entscheidet nicht die Qualität der Bildung, sondern bisher im42

mer nur der Preis – es werden öffentliche Aufträge in Übereinstimmung mit dem Gesetz eingeben, aber die Ausschreibungsunterlagen sind so verarbeitet, dass häufig das einzige Kriterium für die Auswahl von Auftragnehmer nur der Preis ist. Verträge werden so durch Bildungs​​organisation mit minimalen Kosten realisiert und in den meisten Verträgen kommt dann dazu, dass die Ausbildungskurse-Teilnehmer in der Praxis in verschiedene Betriebe verteilt werden, bei denen sie den Lehrer nicht zugeordnet bekommen, sondern sie arbeiten „nur“ in den Betrieb, ohne jede praktische Ausbildung. Bei den Berufsqualifikationen-Tests beschweren sie sich dann, dass sich niemand ihnen gewidmet hat, erklärte und zeigte niemand nichts, dass sie oft nur „billige Arbeitskräfte“ im Gegensatz zu der Realisierung der praktischen Ausbildung in den Schulen waren. In dem Unterricht versuchen wir die Kurse mindestens teilweise den praktischen Unterricht anpassen (Mindeststundenzahl für die praktische Ausbildung) es geht um direkte Lehre von dem Lehrer und anschließend nach dem Erwerb von grundlegenden praktischen Fähigkeiten werden die Teilnehmer in die Produktion und der normalen Tätigkeit der Integration als andere Schüler eingegliedert. Auch in diesem Fall führt über ihre Aktivitäten der Lehrer Aufsicht- Lehrerausbildung. Aus diesen Gründen, sind die Preise, die die Schule als Teilnehmer bei der öffentlichen Auftragsvergabe für die Arbeitsamte in Bezug auf das Preisniveau für die Veranstalter Ausschreibung eingestellt, nicht akzeptabel und daher können sie sich an der Realisation der Ausbildungskurse als Lieferant nicht beteiligen. Schulen bieten den Arbeitsamsten in dieser Hinsicht eine Unterstützung bei der Einstellung des Parameters für öffentliche Auftragsvergabe für Ausbildungskurse-Zulieferung. • Gesetzgebung auf die Notwendigkeit der Validierung Befähigungsnachweis für Ausländer Ausländer haben keine Quelldokumente und sind nicht in der Lage, vor der Prüfung sie zu unterbreiten - die Unmöglichkeit der Abhaltung von Prüfungen der beruflichen Qualifikationen • Sprachbarriere der Ausländer.

Was bieten wir an? • die Bereitstellung von Ausbildung in verschiedenen Formen, verkürzte Form für Absolventen der Sekundarstufe II mit einem Berufsabschluss und Abschlussprüfung • Bereitstellung von lebenslangen Lernen - Kurse, Tests von Berufsqualifikationen, Umschulungen • Bereitstellung von Catering-, Friseur-, Kosmetik-, Fotograph • Zusammenarbeit mit den Sozialpartnern, die Möglichkeit der Ausweitung der Zusammenarbeit • Zusammenarbeit mit den Arbeitsamten • Der Arbeitsmarkt, die Beschäftigungsfähigkeit der Absolventen • Erfahrung aus der Abhaltung von Prüfungen und vollständigen beruflichen Qualifikationen

Zum Schluss? Sekundäre Lebensmittel, Handel und Dienstleistungen Schule Brno ist immer gerne an allen Sitzungen, Vorbereitung und Durchführung der Zusammenarbeit mit den Beteiligten - Unternehmen, Arbeitgeber, Sozialpartner, die Handelskammer, Arbeitsämter, etc. beteiligt, so dass wir feststellen können und nach folglich gemeinsame Ziele erfüllen können in Bereich von QualitätsBereitstellung sowohl in der Erstausbildung als auch in den anderen - lebenslangen Lernen für alle Beteiligten, insbesondere die bei den Arbeitsämtern und in der gleichen Zeit registriert sind und bessere Vorbereitung für die Absolventinnen und Absolventen im Rahmen der Erstausbildung und so ihre Beschäftigungsfähigkeit auf dem Arbeitsmarkt erhöhen, nach den Anforderungen der Arbeitgeber. Weitere Informationen unter www.ssposbrno.cz

43

Bildung der Minderheiten–Mitglieder an der Fachschule - die Situation in der Tschechischen Republik, spezifische Probleme PhDr. Jiřina Kolčavová Fachschule für Lebensmittel, Handel und Dienstleistungen Brünn Fachschule für Lebensmittel, Geschäft und Dienstleistungen in Brünn ist eine der größten Schulen in der Tschechischen Republik. Derzeit besuchen sie rund 2500 Studenten, die entweder in einem Drei-Jahres-Programme, der mit Lehrabschlussprüfung beendet ist oder in einem Bereich mit Vier-Jahres-Abitur-Abschluss teilnehmen. Die Studie wird in einer täglichen Form und als Studenten bei Arbeit (Teil-Zeit) organisiert. Die Schule hat eine lange Tradition, wurde nach dem Zweiten Weltkrieg gegründet, mit verschiedenen Veränderungen existiert sie bis heute. Seit 1967 siedelt sie in Brno – Černovicích, Charbulova 106. Jedes Jahr verlassen Wände der Schule viele erfolgreiche Absolventen, die in verschiedenen Bereichen der angewandten Dienstleistungen im In-und Ausland arbeiten, viele von ihnen legen Abitur ab und dann sind einige von ihnen in verschiedenen Firmen beschäftigt.

Ausländer in der Schule Derzeit besuchen diese Schule etwa 40 Ausländer und für die Schule ist es sehr wichtig, dass sich diese Schüler wohl fühlen. Wir legen Wert auf die Schaffung einer offenen freundlichen und sicheren Beziehung zwischen Schüler im Klassenzimmer und in der gesamten Schulgemeinschaft. Wir wollen so den unangenehmen Erfahrungen und psychischen Traumata vorhergehen, die langfristigen Folgen für das Team in der Klasse, in der Schule haben könnte, für die gesunde Funktion der menschlichen Gesellschaft und für ihre effiziente Integration in eine neue Umgebung. Der Schüler soll in der Schule ein Gefühl der Sicherheit haben, um sich harmonisch zu entwickeln und erfolgreich zu lernen können. Unsere Schulregeln in Übereinstimmung mit dem Schulgesetz legt den Schülerinnen und Schüler fest, wie sie sich zu den Mitschülern und Mitarbeiter der Schule verhalten sollen. Moralkodex legt die Regeln für das Verhalten der Mitarbeiter zu den Studenten und ihrer Familien ein. Wir berücksichtigen die Gewohnheiten der Schüler, ihre Nationalität und Glauben, mit den sie verbunden sind, auf der anderen Seite, bestehen Sie auf Fleißigkeit, Verantwortung und perfekten Verhalten der Schüler. Die Schule arbeitet mit den Familien der Schüler, mit ihren Dolmetscher, Menschen, die sich über die Schüler kümmern, sind aber nicht Mitglieder ihrer Familien zusammen. In der Betreuung von Ausländern handeln wir mit vielen Einrichtungen, wie z.B. der Bildungs-psychologischen Beratung, Abteilungen der Sozialarbeit für Familie und Kinder, Behörden mit sozialer Prävention, Polizei der Tschechischen Republik und andere. Das grundlegende Problem mit dem einige unserer Studenten zusammenkommen, ist für Bildung an unserer Schule unzureichende Kenntnisse der tschechischen Sprache. Die Schüler haben Schwierigkeiten, vor allem im Wortschatz. Vor allem in technischen Kursen müssen sie mit vielen Berufsbezeichnungen und spezifischen Benennungen arbeiten, wie z.B. technologische Verfahren. In diesem Punkt konfrontieren sie sich mit ihrem Handicap in der Rede. Deswegen bieten wir gleich am Anfang des Studiums Kurse der tschechischen Sprache als Wahlfach, in dem sie mit dem Lehrer die sprachlichen Phänomene besprechen und verstehen können. Am Anfang der Studie, werden alle Lehrer über Schülerinnen und Schüler mit einer anderen Sprache als Muttersprache Tschechisch Informationen bekommen, um im Unterricht mit den Schülern gut arbeiten zu können. Sie analysieren und interpretieren die Bedeutung der Wörter und Begriffe, erweitern die Entwicklung der Kommunikationsfähigkeit der Schüler, vor allem in den beruflichen Fächer. Einige Ausländer wurden in der Tschechischen Republik geboren, besuchten Kindergarten und Grundschule und lernten sehr gut tschechisch, andere sind hier nicht so lange und können Tschechisch nur wenig sprechen. Manchmal ist es auch der Grund, dass die Kinder außer Schule in einer geschlossenen Community leben und ihren Eltern können nicht Tschechisch sprechen. Die Schule muss mit den Studierenden individuell nach ihrer unterschiedlichen Bedürfnisse arbeiten 44

und auch die Situation der Schüler in der Klassifizierung berücksichtigen. Dort wo ein Schüler die Aufgabe nicht vollständig versteht, wird seine Aufgabe im Detail erklärt, manchmal bekommt er mehr Zeit, um die Aufgabe zu verarbeiten, es wird berücksichtigt, dass er mit lateinischen Alphabet schreiben muss, wir berücksichtigen auch seinen kleineren Wortschatz, bei der Abiturprüfung bekommt er tendenziell längere Zeit zur Vorbereitung der Antworten basierend auf pädagogischpsychologischen Gutachtens die besonderen pädagogischen Bedürfnissen unterliegen. In der Schule funktioniert eine Abteilung der Schulberatung, in der Schulpsychologen, drei Bildungsberater und drei Methodiker Prävention von sozio-pathologischen Erscheinungen arbeiten. Diese Arbeiter sind bereit, Schülerinnen und Schüler in Schwierigkeiten zu helfen. Wir helfen den Familien in der Erziehung von Studenten, wir mitarbeiten mit ihnen gerne. Unsere Schüler - Ausländer haben mit Klassenkameraden keine Probleme, die mit der Nationalität zusammenhängen würden. Schulpersonal ist in dieser Hinsicht sehr wachsam und ist in der Lage, alle möglichen Anzeichen von Intoleranz sofort zu lösen. Auf mögliche Situation sind sie in dem System der Weiterbildung von Lehrern vorbereitet. Pädagogische Probleme erscheinen bei unseren Schülern – bei Ausländer nur in Ausnahmefällen und es handelt sich nur um geringfügige Probleme, die ähnlich sind, wie bei den MehrheitStudenten. Wir wissen, dass die Familien von Ausländern in der Regel sehr auf Qualität der Ausbildung ihrer Kinder konzentriert sind und wir bemühen uns in dieser Richtung gute Leistung zu schaffen. Dies wird durch den hervorragenden Einsatz unserer Absolventen im praktischen Leben gezeigt.  www.ssposbrno.cz

45

Geschäftsaktivitäten von Ausländern in der Tschechischen Republik Bc. Radan Mach Das Gewerbe-Büro in Brünn Handelsgeschäft wird durch das Gesetz 455/1991 Coll. (Gewerbegesetz) geregelt, in der geänderten Fassung. Handel ist die häufigste Form von Wirtschaftsunternehmen in der Tschechischen Republik und ist definiert als eine systematische Tätigkeit, die unabhängig voneinander betrieben wird, im eigenen Namen, auf eigene Verantwortung für Gewinn und unter den von dem Gewerbegesetz festgelegten Bedingungen. Handel und Gewerbe umfasst ein breites Spektrum von Aktivitäten, angefangen mit Freihandel, ihr Teil ist zum Beispiel, Groß-und Einzelhandel, Immobilien, BauProduktionsbehältern, über ein Handwerk (Gastronomie, Mauerwerk, Friseurläden), reglementierten Gewerben (geologische Arbeiten, Optiker) bis auf die konzessionierten Gewerben (private Detektivdienste, Reisebüro). Im Gegensatz dazu keine solchen Gewerbe ist z.B. Beschäftigungsverhältnis, eine Tätigkeit, die den Staat beschränkt, die Verwendung von kreativen geistigen Tätigkeit, die Arbeit von Ärzten, Experten, Banken, Elektrizitätserzeugung und Arbeitsvermittlung. Das Handelsgesetz teilt die Subjekte auf Ausländer und tschechische Personen, wobei mit den ausländischen Person wird eine physische Person gemeint, die nicht in der Tschechischen Republik einen Wohnsitz hat oder eine juristische Person, die in der Tschechischen Republik keinen Sitz hat. Nach § 5 Abs. 2 des Gesetzes, dürfen sich die fremde Personen auf dem Gebiet der Tschechischen Republik selbstständig machen um das Geschäft unter den gleichen Bedingungen und im gleichen Umfang wie tschechische Personen bedienen, soweit das Gesetz nichts anderes bestimmt (das Handelsgesetz bestimmt die Genehmigung des Handels bei bestimmten ausländischen Personen anders). Ausländische physische Personen, die verpflichtet sind eine Genehmigung zu haben um auf dem Gebiet der Tschechischen Republik bleiben zu dürfen, müssen bei der Gewerbeberechtigung ein Zertifikat haben, der auf ein Visum für einen Aufenthalt von höchstens 90 Tagen oder einer Daueraufenthaltsgenehmigung beweist. Eine physische Person, die Asyl oder subsidiären Schutz gewährt hat, können auch ihre Familienmitglieder ein Unternehmen unter den gleichen Bedingungen wie die tschechischen Bürger betreiben. Einen Handel kann ausländische Person melden oder eine Konzession in einem der 227 lokalen Gewerbeämter in der Tschechischen Republik beantragen. Bei der Einreichung von Unterlagen zum Nachweis bestimmter Tatsachen dem Gewerbeamt, bei der Deklaration eines Handels oder der Beantragung einer Lizenz, müssen alle folgende Dokumente in Original eingereicht werden und mit einer Übersetzung ins Tschechische von einem Dolmetscher, der im Register der Sachverständige und Dolmetscher eingeschrieben ist, die Echtheit der Unterschrift und Stempel auf im Ausland ausgestellten Originaldokumenten muss überprüft werden durch sog. Superlegalisation. Diese Verpflichtung gilt nicht für Dokumente, die von den Bürgern der Europäischen Union, dem Europäischen Wirtschaftsraum und der Schweizerischen Eidgenossenschaft eingereicht werden sowie der juristischen Person, die in einem Mitgliedstaat der Europäischen Union den Sitz hat, die den Nachweis erbringen kann und auch informelle Übersetzung ins Tschechische vorlegen kann. Superlegalisierung ist nicht erforderlich, wenn dies in bilateralen internationalen Vertrag festgestellt ist oder durch Personen aus den Ländern, die dem Abkommen über die Aufhebung der Anforderung von ausländischer öffentlicher Dokumenten (Haager Abkommen) unterzeichnet sind. Anmeldungen oder die Beantragung einer Lizenz muss auf einem Formular vom Ministerium für Industrie und Handel eingereicht werden. Die Formulare müssen mit den gesetzlich erforderlichen Informationen ausgefüllt werden, wobei ist es zur Zeit nicht notwendig, das Formular selbst ausfüllen, Formulare für den Anmelder können die Arbeiter des Arbeitsamtes elektronisch ausfüllen. Die Anmeldungen oder die Beantragung einer Lizenz müssen ausländische physische Personen darlegen, wie Dokumente der Integrität, d.h. aus dem Strafregister oder gleichwertige Bescheinigung des Staates, dessen Staatsangehörigkeit diese Personen sind, bei den physischen Personen, die die Bürger der Europäischen Union sind, Auszug aus dem Strafregister oder gleichwertige Bescheinigung des Staates, dessen Staatsangehörigkeit diese Personen sind oder des Mitgliedstaates des letzten Wohnsitzes oder eines 46

Auszugs aus dem Strafregister mit Anhang, der die Informationen enthält, die in dem Strafregister eines Mitgliedstaats eingetragen sind, von denen die Personen Bürger sind oder ein Mitgliedstaat des letzten Wohnsitzes. Ein Anmelder muss auch Unterlagen zum Nachweis der fachlichen Eignung vorlegen, wenn es nach Gesetz erforderlich ist, den Nachweis des Wohnsitzes, wenn die physische Person verpflichtet ist, für einen Wohnsitz auf dem Gebiet der Tschechischen Republik ein Erlaubnis zu haben (dies gilt nicht für Staatsangehörige eines Mitgliedstaates der Europäischen Union) Unterlagen zum Nachweis der Rechtsgrund für die Nutzung der Räumlichkeiten, wo der Sitz ist (falls abweichend von Wohnsitz ist oder wenn der Aufenthalt bei Zulassungsstellen angemeldet ist), Nachweis der Zahlung der Gebühr für die Benachrichtigung über den Handel, die bei Beginn der Gewerbe 1000 Kronen beträgt, schließlich von 500 Kronen gefolgt, verantwortlich repräsentative Aussage von einem Vertreter, dass er mit der Funktion stimmt, wenn der zuständige Vertreter abhebt, muss die Unterschrift auf der Erklärung erst anerkannt werden, falls es nicht persönlich bei der Zulassungsstelle des Arbeitsamtes gemacht wurde und schließlich auch die gültige Vollmacht, wenn der Handel durch einen Bevollmächtigten angekündigt wird. Im Verhältnis zu anderen Rechtsvorschriften können auch andere Dokumente, vor allem beim zulassungspflichtigen Handel, erforderlich sein. Gleichzeitig mit der Ankündigung der Gewerbe kann die ausländische physische Person einen Antrag auf Steueranmeldung einzureichen, die Selbständigkeit dem sozialen Sicherheitsorgan zu berichten, eine Schaffung von Job erkundigen oder diese Besetzung dem Arbeitsamt der Tschechischen Republik Bescheid geben oder die Krankenversicherung zu informieren. Diese Möglichkeit wird mehr bei ausländischen physischen Personen verwendet, die die Staatsangehörigkeit eines Mitgliedstaats der Europäischen Union haben. In dem Fall, wenn alle Bedingungen von Gesetz vollgebracht werden, tritt die Gewerbe an dem Anmeldungstag in die Kraft (gilt nicht für Personen aus Drittländern), das Gewerbeamt legt diese Fakten in das Handelsregister ein und diese stellt eine Bescheinigung, innerhalb von fünf Arbeitstagen nach Mitteilung des Handels. Bei ausländisch physischen Personen entsteht die Gewerbe bei Erfüllung von gesetzlichen Bedingungen am dem Tag, wenn der Nachweis des Wohnsitzes beigelegt wird. Für diese und andere Unterschiede kann man zwischen den ausländischen physischen Personen, aber auch zwischen den ausländischen juristischen Personen, deren Zuordnung zu ausländischen Personen aus Drittländern und ausländischen Personen aus der Europäischen Union gut erkennen. Ausländische Personen aus der Europäischen Union haben verglichen mit den ausländischen Personen aus Drittländern einen Vorteil, dass sie die Gewerbe auf unbestimmte Zeit ausgestellt bekommen, ohne einen Wohnsitz in der Tschechischen Republik zu haben, die Übersetzung von Dokumenten muss nicht authentifiziert übersetzt werden, die Echtheit von Stempel und Unterschriften müssen nicht überprüft werden, Nachweis der Ausbildung muss nicht durch eine Anerkennungsklausel begleitet werden. Ähnliche Vorteile haben auch juristische Personen aus der Europäischen Union. In den Südmähren ist die Zahl von Ausländer-Unternehmer rund 7.000 (nach dem zweiten Quartal 2014), was bedeutet etwa 8% der ausländischen Unternehmer in der Tschechischen Republik. Nach Staatsangehörigkeit sind in der Tschechischen Republik die meisten Geschäftsleute aus der Ukraine, Vietnam und der Slowakei. Aus den westlichen Ländern sind es weniger Geschäftsleute, zum Beispiel aus Österreich gibt es weniger als 500.

47

Einheitliche Kontaktplätze (JKM) Mgr. Radana Stýblová Das Gewerbe-Büro in Brünn

1) Gesetzgebung Gesetzgebung des Instituts von freien Dienstleistungsverkehr und der Niederlassungsfreiheit ist in dem Vertrag über die Arbeitsweise der EU, Richtlinie über Dienstleistungen im Binnenmarkt 2006/123/ES und die Richtlinie 2005/36/ES über die Anerkennung von Berufsqualifikationen inbegriffen. Die Aktivitäten der einheitlichen Kontaktplätze ist definiert durch das Gesetz Nr. 222/2009, über die Freizügigkeit von Dienstleistungen, in der geänderten Fassung und des Dekrets Nr. 248/2009 wurde ihre Liste bestimmt. In der Tschechischen Republik sind insgesamt 15 einheitlichen Kontaktplätze, insbesondere in den folgenden Städten: Brno, Olomouc, Černošice, Ostrava, České Budějovice, Pardubice, Hradec Králové, Plzeň, Jihlava, Praha 1, Karlsbad, Prag 7, Liberec, Ústí nad Labem und Zlín. Unternehmer können sich an jede JKM unabhängig von ihrem Wohnsitz wenden. Aktivität der JKM wirkt auf alle Dienste auf, auch außerhalb des Handelsgesetzes / z.B. als Arbeitsvermittlung, Gesundheitsversorgung, Strom und Gas, Landwirtschaft, etc. /. JKM sind ein Bestandteil des gesamteuropäischen Netzes und ihre Form ist im jeden Mitgliedstaat unterschiedlich.

2) Hauptaktivität – Informierungsaktivität Die Aktivitäten der JKM sind in § 14 und fg. Gesetz über die Freizügigkeit von Dienstleistungen definiert. Aktivitäten sind grundsätzlich in zwei Arten zu unterscheiden, nämlich Vermittlungsaktivität und Informationsaktivität. In der Praxis der JKM ist die vorherrschende Informationsaktivität überwiegend, insbesondere aus den Bereichen der bereitgestellten Informationen: • Notwendige Informationen, um eine Lizenz für Dienstleistungen in der Tschechischen Republik zu erhalten • Kontaktdaten von Personen, die den Dienstleistungserbringer oder-Empfänger praktische Unterstützung bieten • Allgemeine Informationen über Dienstleistungen in anderen Mitgliedstaaten Die letzten Bereiche von Informationen unterliegen den häufigsten Fragen von Unternehmen. An die JKM Brno wenden sich die tschechischen Unternehmer, die Interesse an der Erbringung ihrer Dienstleistungen haben / am meisten unterliegen unter handwerkliche Tätigkeiten / vor allem in Österreich, der Slowakei und Deutschland. Unternehmen in der Tschechischen Republik ist vor allem für die slowakischen Unternehmer interessant. Welche Möglichkeiten sind für die tschechischen Unternehmer / Bürger der Tschechischen Republik oder juristische Personen /, wenn er vor hat ein Business in einem Land der Europäischen Union auszuüben, den EWR / Norwegen, Island, Liechtenstein/ oder die Schweiz? Den Tschechischen Unternehmer ist es durch EU-Recht ermöglicht, ihre Dienstleistungen für Kunden in anderen Mitgliedstaaten der Europäischen Union anzubieten, EWR oder der Schweizerischen Eidgenossenschaft auf der Grundlage der tschechischen Business-Lizenz (die grenzüberschreitende Erbringung von Dienstleistungen) oder sie können auch in einem anderen Mitgliedstaat eine fremde Business-Lizenz für ihre Geschäftsaktivitäten erhalten, auf der Grundlage, dass sie ihre Geschäftsaktivitäten bereitstellen (die Einrichtung). Unter grenzüberschreitende Erbringung von Dienstleistungen werden vorläufige oder gelegentliche Dienstleistungen auf dem Gebiet eines anderen Mitgliedstaates im Umfang und auf der Grundlage einer Berechtigung des jeweiligen Staates verstanden. Tatsache, dass die Dienstleistungen vorübergehend oder gelegentlich angeboten werden, wird individuell in Bezug auf Art, Dauer, Häufigkeit, Regelmäßigkeit und Kontinuität dieser Service bewertet. 48

Allgemein ist eine Möglichkeit eingeführt, gelegentlich einen Job in einem anderen Staat zu bekommen, ohne Zweigniederlassung und ohne damit verbundenen Formalitäten zu erledigen müssen. Unter Etablierung wird die tatsächliche Ausübung einer wirtschaftlichen Tätigkeit auf unbestimmte Zeit und mittels einer festen Infrastruktur verstanden, also eine Situation, in der der Unternehmer die Berechtigungen direkt in dem Staat erledigt.

2) Beispiele aus der Praxis z.B. Tschechische juristische Person hat einen Zwei-Monats-Vertrag in Österreich im Bereich Dacheindeckung erhalten / grenzüberschreitende Erbringung von Dienstleistungen + Aussendung des Arbeiters/ Branche Dachdecker wird in Österreich unter einem reglementierten Beruf Dachdecker untergeordnet / Beruf erfordert professionelle Kompetenz / deswegen ist der Unternehmer verpflichtet, die Ankündigung Qualifikation auf das österreichische Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft zu machen, vor dem Beginn der Aktivität. Formular für die Meldung von Qualifikation in Deutsch ausgefüllt und die erforderlichen Unterlagen für die Qualifikation einer Unternehmung belegen. Die Erklärung ist für ein Jahr gültig, dann soll sie verlängert werden. Der Unternehmer wird für die Durchführung des Vertrags seine Arbeitnehmer aussenden und deswegen ist es notwendig, zusätzliche Richtlinie über die Entsendung von Arbeitnehmern im Rahmen der Erbringung von Dienstleistungen 96/71/ES. Die Zentrale der Koordinationsstelle ist Bundesministeriums für Finanzen, der Unternehmer ist verpflichtet, die Entsendung von Arbeitnehmern zu melden und muss den österreichischen Arbeits-Gesetze über Mindestlohn folgen (oft durch Tarifverträge festgelegt), die Einhaltung der Arbeitszeiten, Mindestruhezeiten und die Dauer der Ferien ... Es müssen für die Mitarbeiter die notwendigen Dokumente ausgeführt werden, wie z.B. Formular A1, der eine Bestätigung der Zugehörigkeit zum Sozialversicherungsrecht dient. Es ist auch notwendig zu wissen, welche Regel für Einkommensteuer von Unternehmen und Mitarbeiter und für Mehrwertsteuer zu befolgen ist. Prüfen Sie, ob im Land das Institut Ferien-Kassen existiert und letztlich die Mitarbeiter mit Kopien, Arbeitsverträgen, eine Kopie der Arbeit und zahlen schlüpfen.... auszustatten. Bitte beachten Sie, dass das verarbeitete Resume nur unvollständige Informationen über die Angelegenheit enthält. Für eine umfassende Lösung für eine bestimmte Abfrage kontaktieren Sie bitte die JKM - [email protected], 542173344/75.

49

Hintergrundinformative Dienst der Europäischen Union mit Schwerpunkt auf Ausländer Mgr. Michal Kiesel EUROPE DIRECT Brünn

Das Recht auf Bewegungsfreiheit für Ausländer Mein Beitrag wird sich mit dem Thema „freie“ Bewegung von Drittstaatsangehörigen in der Europäischen Union und den Unterstützungsleistungen der Europäischen Union befassen, die Informationsdienstleistungen und persönliche Beratung anbieten. Drittstaatsangehörige, die sich rechtmäßig in der Tschechischen Republik befinden, sind in diesem Sinne nur eingeschränkte Rechte zugeschrieben gegenüber den EU-Bürgern. Die Bürger bekommen ihre Rechte auf der Grundlage zusätzlicher Bürgerschaft der Europäischen Union zur nationalen Staatsbürgerschaft. Drittstaatsangehörige haben das Recht, im Hoheitsgebiet eines anderen Landes verbleiben, als dem, in dem sie sich rechtmäßig für bis zu 90 Tage pro Halbjahr aufhalten. Die Europäische Gesetzgebung hat für sie nicht das Recht, sich in ein anderes Land zu bewegen, um auf dem Arbeitsmarkt für eine Beschäftigung oder für einen längeren Aufenthalt zum Beispiel zu studieren, zu konzentrieren. Auf der anderen Seite legt die EU eine Reihe von Rechten für Drittstaatsangehörige, die Familienangehörige von EU, Schweiz, Liechtenstein, Norwegen oder Island sind. Die Definition von Familienangehörigen ist in der EU-Gesetzgebung klar definiert. Als Familienangehörige sind in Einklang mit der Richtlinie 2004/38/ES „über das Recht der Unionsbürger und ihrer Familienangehörigen sich im Hoheitsgebiet der Mitgliedstaaten frei zu bewegen und aufzuhalten“, so werden die folgenden Subjekte betrachtet. Die höchste Ebene der Rechte erworben nächsten Verwandten von dem EU-Bürger, die in einem anderen als ihrem Heimatland leben wollen. Es sind Ehemann / Ehepartner, eingetragene Lebenspartner / eingetragener Partner (RP), direkte Nachkommen, die der unter 21 Jahre alt sind und abhängig von einem der Partner sind. Schließlich, abhängige Vorfahren (Großeltern, Eltern). Es spielt keine Rolle, ob die Vorfahren oder Nachkommen von der EU-Bürger oder Bürger eines Drittlandes abhängig sind, die sie begleiten. Erleichterung der Einreise und Aufenthalt ist auch anderen Verwandten ermöglicht, falls sie Mitglieder der Haushalt sind, abhängig von der Person sind oder wegen gesundheitlicher Probleme in der Betreuung bedürfen. Es ist erlaubt, die Einreise von eingetragenen Lebenspartnern in Ländern, in denen RP nicht als gleichwertig mit der Institution der Ehe anerkannt ist, unabhängigen Kinder und Eltern, nur wenn sie im gleichen Haushalt leben und Partner, mit denen der Bürger in einer ordnungsgemäß bescheinigten Beziehung lebt. Beim Eintritt von Bürgerinnen und Bürger sind die nationalen Behörden verpflichtet, eine umfassende Studie der persönlichen Beziehungen Verwandten zu machen. Jede Leugnung des Aufenthalts muss begründet werden, schriftlich mitgeteilt und kann Berufung eingelegt werden. Weitere Rechte von Familienangehörigen von EU-Bürgern sind auch für den Fall des Todes eines Bürgers gutgeschrieben, auf der Grundlage der die Rechte von Ausländern stammen, oder im Fall der Scheidung. Insbesondere geht es um das Gesetz von der Erhaltung von dem Aufenthalt. Für einen langfristigen Aufenthalt in einem anderen Land, als in welchem Land der gesetzlicher Wohnsitz ist, hat der Fremde, nach EU-Recht keinen automatischen Anspruch. Wenn sich der Fremde im Hoheitsgebiet der anderen Mitgliedstaaten der Europäischen Union niederlassen möchte, wird daher darauf geachtet, aus welchem Land der Fremde kommt und davon den Modus für die Einreise und den Aufenthalt in dem Gebiet ableitet. Für Reisen in den EU-Ländern benötigen Ausländer einen Reisepass oder ein Visum. Im Fall von Familienangehörigen von EU-Bürgern sollte ein Visum, gemäß der Richtlinie 2004/38/ES, frei und in einem beschleunigten Verfahren behandelt werden, als bald wie möglich zu erhalten. Für 50

Reisen innerhalb des Schengen-Raums können auch Familienmitglieder das Visum mit „Aufenthaltskarte für Familienangehörige von EU-Bürgern“ ersetzen. Die Strafen für die Nichteinhaltung einiger der administrativen Aufgaben im Zusammenhang mit der Rechtmäßigkeit des vorübergehenden Aufenthalts in der EU sollen angemessen und nicht diskriminierend sein. Die tatsächliche Ausweisung einer solchen Straftat darf nicht Strafe sein. Durch folgende drei Dienste ist es möglich, sich über die Möglichkeiten, die sich aus den Rechte der Europäischen Union oder persönlich zu einem bestimmten Fall konsultieren informiert werden.

Europe Direct Europe Direct ist eine primäre Informationsquelle der Europäischen Union gerichtet zu den Bürgern. Bietet Informationen über die Möglichkeiten, die sich aus der Mitgliedschaft in der EU, Studienaufenthalte, Praktika, Freiwilligenarbeit, Austausch, Arbeit in anderen EU-Ländern, EUFonds, Lebenslagen der Bürgerinnen und Bürger, EU-Politik, die Arbeitsweise der Europäischen Union und dergleichen entstehen. Es besteht aus zwei Hauptteilen: Hotline Zentrale Informations-Linie befindet sich in Brüssel, und der Zugang zu ihr ist per Telefon, EMail, aber auch Chat-und SMS. Anrufen können Sie die Telefonnummer 00 800 6 7 8 9 10 11 kostenlos. Kommunikation kann in jeder Amtssprache stattfinden, ein Automat verbindet den Bürger dem Bediener der gleichen Sprache auf der Grundlage der Vorwahl, aus dem er aufgerufen wird. Informationszentren in den Regionen Informationszentren sind in allen Ländern der Europäischen Union stationiert. In diesen Orten ist es möglich, sich zu bestimmten Themen zu erkundigen. Die Zentren werden in den Bereichen der Aufnahmeorganisation im Rahmen des Mehrjahres Zuschuss untergebracht. Mit den Zentren arbeitet eng zusammen die Europäische Kommission, bzw. die Vertretung der Europäischen Kommission in den einzelnen Staaten. In der Europäischen Union gibt es mehr als 470 einzelnen Zentren, wo sich die Aufnahmeorganisation voneinander unterscheiden. Aufnahmeorganisationen sind gemeinnützige Organisationen, staatliche und lokale Behörden, Schulen, Bibliotheken, Entwicklungsagenturen und dergleichen. In der Tschechischen Republik gibt es 13 Zentren.

Solvit Sehr wichtiger Dienst der Europäischen Union, der Lebenslagen der Bürgerinnen und Bürger und anderen Einwohner, die in der Europäischen Union leben, zu lösen hilft, ist SOLVIT. SOLVIT ist bei Streitigkeiten mit Behörden, wenn die nicht dem EU-Recht vorgeht, vertreten. SOLVIT hat den Auftrag, mit den Behörden in der EU zu kommunizieren und auf Schadensersatz klagen, wenn sie die Rechte, die sich aus den Bestimmungen der Europäischen Union verweigert. Bedingungen für Nutzung Solvit Dienstleistungen sind wie folgt: Der Fall muss in Bezug auf eine Behörde sein (1) verstößt muss ein gesetzgeberisches Dokument der Europäischen Union (2) und der Fall muss eine grenzüberschreitende Dimension haben. Tätigkeitsbereiche von Dienstleistungen: Anerkennung von Berufsqualifikationen und Diplomen, Zugang zu Bildung, Aufenthaltsgenehmigungen, Stimmkraft, soziale Sicherheit, Arbeitsrechte, Führerscheine, Kfz-Zulassung, Grenzkontrolle, Zugang zum Markt, Zugang zu Dienstleistungen auf dem Markt, Etablierung als Selbstständige, öffentliches Beschaffungswesen, Steuer-oder Kapitalverkehrsfreiheit oder Zahlungen.

Eures EURES unterstützt die Mobilität in den internen Arbeitsmarkt der Europäischen Union. Hilft bei der Suche nach Jobs, bei der Informierung über Verwaltungsformalitäten im Ausland, gibt Informationen über die sozialen und gesundheitlichen Sicherheit, Anerkennung von Berufsqualifikationen und dergleichen. 51

Der Service besteht aus dem EURES-Portal der beruflichen Mobilität, da ein wesentlicher Teil der offenen Stellen auf dem Arbeitsmarkt in der Europäischen Union ist. Regional EURES-Berater, die in der Tschechischen Republik beim Arbeitsamt sind und sind bereit, für ein persönliches Gespräch mit Kunden, die im Ausland Arbeit suchen.

Ihr Europa Service Ihr Europa macht die Texte zugänglich, die Bürger der Europäischen Union mit ihren Gesetzen und Vorschriften bekannt macht. Die Texte werden in der Datenbank nach Situationen aufgelistet. Ein Bestandteil dieser Dienste ist Beratung, die von der elektronischen Kommunikation verwendet werden kann. Themen: Reisen, Arbeit, Einkommen, Wohnort in einem anderen Land, Bildung, Gesundheit, Familie, Verbraucherrechte. Sonderkategorie wird aus dem Portal Ihr Europa erschaffen, der für Geschäftsreisende ausgerichtet ist.

52

Ausbildung als Grundvoraussetzung für soziale Integration Mgr. Radoslav Klepáč Direktor der Abteilung für Auslandsbeziehungen, Messe Brünn AG Sehr geehrte Damen und Herren, In meinem Beitrag zum Thema Eingliederung von Minderheiten möchte ich den Bereich der arbeitsorientierten Bildung und beruflichen Qualifikation aufgreifen. Gute Ausbildung ist eine der wichtigsten Voraussetzungen für dieSuche nach einer entsprechenden Arbeitsstelle und dadurch auch einer leichteren sozialen Eingliederung.

I. Bessere Arbeitschancen durch Sprachkenntnisse Als Erstes möchte ich die Sprachkenntnisse erwähnen. Im allgemeinen kann man sagen, dass die Kenntnis der tschechischen Sprache bei ausländischen Migranten der sog. ersten Generation entweder gleich Null oder im besseren Fall sehr mangelhaft sind. Auch nach Monaten langen Besuchen von Tschechisch-Sprachkursen erreichen ihre Kommunikationsfähigkeiten, bis auf Ausnahmen, nur ein ziemlich niedriges Niveau. Dies hat eine negative Auswirkung auf ihre Bemühungen, eine Arbeitsposition zu finden und oft sehen sie sich gezwungen, eine Stelle zu suchen und anzunehmen, die weit unter ihrer Qualifikation liegt. Diese Erscheinung ist jedoch auf den Arbeitsmärkten von allen vergleichbaren Ländern zu beobachten. Allerdings Migranten der zweiten Generation, nämlich die Kinder der immigrierten Eltern, erzielen sehr häufig gute oder sehr gute Sprachkenntnisse, und das nicht nur in Bezug auf die tschechische Sprache, sondern auch auf andere Sprachen. Der Grund dafür liegt einerseits in der natürlichen bilingualen Erziehung in der eigenen Familie, andererseits auch in der häufigen Bestrebung der Eltern, die Kinder zu einer guten Ausbildung zu motivieren, damit sie eine bessere Chance zur Integration bekommen. In Bezug auf andere Fremdsprachen sollte noch erwähnt werden, dass die Kinder aus immigrierten Familien die gleichen Chancen heben, wie die heimischen Schüler, bis auf die schon erwähnte Fähigkeit, sich im bilingualen Umfeld leichter zu bewegen. Darüber hinaus ist bei den Kindern aus immigrierten Familien die Wahrnehmung der Notwendigkeit, in einer fremden Sprache zu kommunizieren, vonder eigenen Lebenssituation sehr stark geprägt. Ferner möchte ich ein paar Worte zum Thema Erfolg bei der Arbeitssuche dank Sprachkenntnissen und Sprachkenntnisse in Bezug auf die Situation auf dem Arbeitsmarkt. Die Tschechische Republik wurde seit 1990 zum Ziel vieler Auslandsinvestoren, die aus mehreren positiven Wirtschaftsfaktoren profitiert haben. Zu den zählen gute manuelle Geschicklichkeit der Arbeitskraft mit Fachausbildung, insbesondere in traditionellen Wirtschaftsbereichen wie z.B. Maschinenbau, elektrotechnische oder chemische Industrie, Nahrungsmittel- oder Glasindustrie. Für das Finden einer passenden Arbeitsstelle sind gute Sprachkenntnisse zunehmend von großer Bedeutung, hauptsächlich die Kenntnis der englischen Sprache. Diese Notwendigkeit spiegelte sich auch im Bildungssystem wider, und zwar auf allen Stufen, von Grund- und Mittelschulen, an den Unis oder im Angebot der privaten Bildungseinrichtungen mit Sprachunterricht. Es ist aber das Englisch wofür das grösste Interesse der Studierenden besteht. Diese Erscheinung erklärt sich durch die natürliche geopolitische Domination der englischen Sprache in der Welt von Business und Politik, unterstützt durch die allgemeine Kommunikationsrolle der englischen Sprache auch in Ländern mit anderen wichtigen Weltsprachen sowie Spanisch, Französisch, Deutsch oder Russisch, oder in vielen Ländern Asiens. Auf Englisch kann man also mit jedem Arbeitgeber oder Geschäftspartner kommunizieren und am besten mit so einem, für den Englisch auch eine Fremdsprache ist. Dies mag zwar im Wesentlichen stimmen, nur aus der beruflichen Sicht kann dies auch zum Nachteil werden, vor allem dort wo qualifizierte tschechische Arbeitskraft eine Position bei ausländischen Firmen mit Sitz in Tschechien sucht. Die Anstellung erfordert aber eine Eischulung bei der Mutterfirma, die aber im heimischen Umfeld, die Landessprache präferiert. Ein typisches Bespiel sind Arbeitsmöglichkeiten bei Firmen aus deutsch sprachigen Ländern. Laut Information der DeutschTschechischen Industrie- und Handelskammer ist diese Situation besonders deutlich zu sehen bei Arbeitnehmern mit mittlerer Fachschulbildung, die zwar sehr gute technische Fertigkeiten erweisen, haben jedoch keine oder nur sehr mangelhafte Kenntnis der deutschen Sprache. 53

Angesichts der Tatsache, dass der Großteil der ausländischen Arbeitgeber in Tschechien gerade aus deutschsprachigen Ländern kommt und dass in der unmittelbaren Umgebung fast hundert Millionen Menschen leben, ist die Kenntnis der deutschen Sprache unerlässlich.

II. Job- und Bildungsmessen, Informationsquellen Abgesehen von den notwendigen Sprachkenntnissen, der weitere richtige Weg zum Erfolg bei der Job-Suche und dadurch zur sozialen Integration sind Informationen über Neuheiten und Trends in der Bildungsbranche und die Situation auf dem Arbeitsmarkt. Hier möchte ich die Messe für Fachbildung und Studium Gaudeamus und die Messe Job Fair MSV erwähnen, die regelmäßig in Prag und Brünn stattfinden. Auf diesen Fachmessen finden die Besucher Informationen über die Bildungs- und Arbeitsmöglichkeiten sowohl hierzulande als auch im Ausland, siehe www.gaudeamus.cz, www.jobfair.cz. Jetzt möchte ich einige Informationsquellen erwähnen, die der tschechischen Öffentlichkeit dank der Mitgliedschaft in der EU angeboten werde. Eines der grundlegenden Prinzipien der EU ist die Freizügigkeit der Arbeitnehmer in allen Mitgliedsländern. Um sich bei den Fragen der Arbeitnehmerrechte und der gewährleisteten Freizügigkeit orientieren zu können, gibt es in jedem EU-Land Fachstellen für internationale Arbeit, wo die Burger Beratungsdienstleistungen in Anspruch nehmen können. EURODEST – Fachstelle für Internationale Jugendarbeit, www.eurodesk.cz EURES – Informationsstelle für Freizügigkeit, www.eures.cz YOUR EUROPE – Info-Portal für Arbeitnehmer und Arbeitgeber in der EU, http://ec.europe.eu/ youreurope/ SKILLSNET – Fachstelle für die Entwicklung von Qualifikationsbedürfnissen auf dem Arbeitsmarkt der EU Länder, www.cedefop.europa.eu/skillsnet

III. Abschluss Abschließend möchte ich betonen, dass der erfolgreiche Weg zur sozialen Integration von Minderheiten zweifelsohne im Bereich der Erziehung und Bildung liegt. Ob manuelle Geschicklichkeit, höhere Fachbildung oder die höchste Qualifikation im gegebenen Arbeitsfach, es gilt immer, dass gute Ausbildung ergänzt durch Fremdsprachen die beste Voraussetzung für die erfolgreiche Arbeitsuche und die soziale Eingliederung in der Gesellschaft sind, sei es im eigenen Land oder im Ausland.

54

Bildung der Ausländer in Geschäftsaktivitäten Mgr. Petr Kostík Direktor der Regionalen Wirtschaftskammer in Südmähren Wirtschaftskammer als Ganzes hat in dem Gesetz Nr. 301/1992 Coll. Pflicht, ihre Mitglieder und auch in dem System der freiwilligen Mitgliedschaft auch andere Unternehmer zu erziehen. Eine separate Gruppe sind die Ausländer. Es sollten diese Nationalitäten und Mitglieder der verschiedenen ethnischen Gruppen unterschieden werden. Die grundlegende Aufteilung ist auch die Staatsangehörigkeit des Landes, aus dem sie kommen, und auch in Bezug auf die Europäische Union. Bürger aus EU-Ländern haben förderfähige Bildung, sowohl in Bezug auf grundlegende als auch auf professionelle Hinsicht. Kammer an der Regional-und Bezirksebene schafft sowohl Kurse für angehende Unternehmer, wobei angenommen wird, dass der Bewerber Berufserfahrung hat, in dem Bereich, in dem er sich seine selbständige Tätigkeit zu entwickeln wünscht. Für die Gruppe der Ausländer sind akkreditierten Kurse, wo die Teilnehmer durch Vorträge von verschiedenen Experten im Gesetz, in Handels-, Vertrags-, Beschäftigungsgesetz und Außenhandelsbeziehungen eingeführt werden. Im Folgenden werden ihnen in den Vorlesungen die praktischen Erfahrungen in der Buchhaltung, einschließlich Aussagen und Beispiele aus der Praxis vorgestellt. Es ist üblich, dass auch in diesen Lehrveranstaltungen der Beruf Psychologie inbegriffen ist, die sich auf persönliche Beziehungen, aber auch in Geschäftsverhandlungen orientiert. Weiter sind die Teilnehmer mit dem Fortschritt der Verhandlungen und die unterschiedlichen Praktiken im Außenhandel vertraut gemacht. In dem Fall der Beteiligung von Ausländern in dem Kurs werden natürlich ihre spezifischen Erfahrungen in der Wirtschaft der Tschechischen Republik berücksichtigt und gegebenenfalls berufliche und unternehmerische Erfahrung in ihren Herkunftsländern, auf denen man für die nächste Ausrichtung bauen kann. Ein separater Teil ist in Seminar-Form, wo sich die Schüler mit den Grundsätzen des Geschäftsplanes vertraut machen, worauf das Verfahren des Kurses konzentriert ist. Jeder Teilnehmer ist verpflichtet, eine detaillierte Vorgehensweise und den Fokus des Business-Plan vorlegen. Hier ist es wünschenswert, dass der gesamte Verlauf so gezielt ist, so viel wie möglich Informationen über den eigenen Business-Plan zu erhalten. Der Aufbau des Kurses ist wie folgt: 10 Tage theoretische Ausbildung, weiter fachliche Vorträge und Seminare zu diesen Themen. Dann folgt die individuelle Vorbereitung des Businessplans, in der jeder Teilnehmer mit allen Referenten sein Projekt besprechen kann, und so seine Absicht durch wichtige Erfahrungen und Informationen ergänzen kann, die die Experten in ihrer beruflichen Praxis gewonnen haben. Nach der Präsentation seines Plans bewerten die Lehrer die Vorschläge. Die Absolventen müssen ihren Business-Plan vor der Kommission verteidigen und müssen auf spezifische Fragen von Ausschussmitgliedern reagieren. Absolventinnen und Absolventen vor allem die Ausländer schätzen sehr viel an einer solchen Schulung die individuellen Beratungen, wegen der Erhaltung bestimmten Prinzipien, wie das Rechtssystem und die Praxis in der Buchhaltung. Unter den Ausländern ist diese Methode der Gewinnung von Qualifikation sehr beliebt. Von den Teilnehmern der ausländischen Nationalitäten wird eine tiefere Beziehung mit Lehrer herausgebildet, dies ist für beide Seiten des Bildungszyklus ein großer Vorteil, und vor allem für die Erfahrung, die an einer anderen Stelle kennengelernt wurde und für Klassifikation in unsere Praxis wichtig ist. Weiteres umfangreiche Bereich, an dem sich die Wirtschaftskammer der Tschechischen Republik beteiligt, fördert und vor allem das System immer noch vervollständigt in den Bereich des lebenslangen Lernens (LLL), und zwar im Nationalen Qualifikationsrahmen (NQR). Insbesondere das System der lebenslangen Bildung ermöglicht den Ausländern, sich auf ihre praktische Erfahrung aus der Heimat oder der Erfahrung aus der Tschechischen Republik anzuknüpfen. Es ist notwendig zu erwähnen, dass die oben genannte Struktur LLL den Anforderungen der EU folgt, wenn im Jahr 2008 ein Massen Mangel an Fachkräfte in Rahmen der ganzen EU war. Im Jahr 2006 55

wurde das Gesetz Nr. 179, übernommen, in dem die Grundsätze für den Erwerb und den Erwerb der beruflichen Qualifikation (früher Teilqualifikationen) gegründet wurde. Das Gesetz hat die Struktur und ein Verfahren zur Gewinnung einer bestimmten Qualifikation definiert. Genauer gesagt, die Wirtschaftskammer Südmähren wurde in mehreren Bereichen der Förderung des lebenslangen Bildungssystems beteiligt. In Zusammenarbeit mit anderen Partnern haben sie 30 Fortbildungskurse für Berufsqualifikationen in Handel und Tourismus entwickelt. Der Plan hat erstellt: A. Studienmaterial: die Materialen sollen vor allem die Absolventen mit der Vorbereitung auf die Prüfung der fachlichen Voraussetzungen, mit den Grundprinzipien vertraut zu machen und die Entwicklung einer detaillierten Übersicht, die von der Beschreibung der beruflichen Qualifikation erstellt wird; B. Methodik: in erster Linie dient sie den individuellen Vorträger bei der Verteilung von Vorlesungsthema und Erfüllung der Strukturen auf der Grundlage der Beschreibung von Berufsqualifikationen; C. Anhang, der den Studienmaterial erweitern und ergänzen: Die Autoren haben hier freie Hände, für die Anzahl der Anlagen, deren Inhalt, aber auch eine Rechtsgrundlage für diesen Beruf zu schaffen. Hier sind die am häufigsten berichteten Gesetze, professionelle Standards und Verweise auf Literatur, die sich in den verschiedenen Stufen des Berufs spezialisiert, so dass die Lernende die Möglichkeit haben, sich unverzüglich die Grundtexte zu ergänzen. Die Schöpfer dieses Projekts konnten sich auch praktisch die potentielle Anwendbarkeit dieser Kurse zu verschiedenen Gruppen von Studenten in ausgewählten Berufen überprüfen. Der innerhalb NSK erfolgreich umgesetzter Plan konzentriert sich auf Handel und Tourismus, gefolgt von der Verarbeitung 25 Berufsqualifikationen im Bereich des Bauwesens. Die Struktur war identisch damit, dass für jede einzelne Berufe Kurse organisiert wurden, in denen die Teilnehmer nicht nur mit dem Beruf vertraut wurden, aber die Lehrer konnten sich auch durch die Testverarbeitung die Materialen ausprobieren. Eine weitere wichtige Aktivität ist eine Möglichkeitsmethode, wie die verschiedenen Geschäftseinheiten informieren über die Möglichkeiten innerhalb der Firma, Nutzung des gesamten Systems NSK, es handelt sich also um Ausbildungskurse, am Schluss mit der Prüfung, für eigene Mitarbeiter, die der Arbeitgeber für seine Produktion braucht. Eine weitere Möglichkeit ist es, dieses System bei der Gewinnung neuer Mitarbeiter zu nutzen, bei denen es möglich ist, nicht nur eine Bescheinigung über die Ausbildung im Bereich, aber auch die Prüfung innerhalb von NSK zu erfordern. Ein weiterer Vorteil, speziell für Personalistin ist, die Beschreibung der einzelnen Berufsqualifikationen, die systematisch bearbeitet werden und es ist möglich es bei der Schaffung der Positionen der einzelnen Arbeitgeber zu verwenden. Solche Kartenverarbeitung der Mitarbeiter erfüllen die Anforderungen der Aufsichtsgremien, wie dem Arbeitssicherheitsinspektorat. Diese Methode hilft vor allem den Ausländern, die eine berufliche Qualifikation ohne komplizierter Art und Weise der Anerkennung von früher Bildung in einem anderen Land als dem tschechischen Land erhalten können.

56