Vzdělávací instituce. Libereckého kraje

Tima Liberec Výzkumná a poradenská agentura

Erbenova 2, 460 08 Liberec 8 tel./fax: 485 151 742 - e-mail: [email protected]

Vzdělávací instituce Libereckého kraje

Zpráva z průzkumu

„Analýza a evaluace aktivit v oblasti dalšího vzdělávání v Libereckém kraji“ CZ.1.07/3.2.01/01.0028

Duben 2011, aktualizace prosinec 2011

OBSAH strana

A B

Účel a metodika akce Základní informace o vzdělávacích institucích

1 2

B.1 B.2

Charakter a zaměření organizací Hlavní skupiny vzdělávacích institucí

2 5

C

Kapacity vzdělávacích institucí

7

C.1 C.2 C.3 C.4 C.5

Prostorové a technické kapacity Lidské zdroje Finanční zdroje Členství v asociacích Vývoj v posledním roce

7 7 9 11 12

D

Současná nabídka vzdělávacích programů

14

D.1 D.2 D.3 D.4

Účastníci a témata Formy výuky a používané studijní materiály Prostředky využívané k nabídkám Příklady kurzů

14 15 16 16

E

Názory a návrhy

23

E.1 E.2

Akreditace vzdělávacích programů Názory zástupců vzdělávacích institucí na vzdělávání dospělých Pomoc profesnímu vzdělávání ze strany Libereckého kraje, úřadů práce a Krajského úřadu

23 24

E.3

F F.1 F.2 F.3

Finanční prostředky pro další vzdělávaní v Libereckém kraji Dosavadní podpora dalšího vzdělávání pomocí projektů spolufinancovaných Evropskou unií K otázkám budoucí podpory DV K přílohám

Přílohy P.1 P.2 P.3

Přehled projektů s tématikou dalšího vzdělávání v Libereckém kraji Základní informace o pěti největších projektech financovaných z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a realizovaných v Libereckém kraji Projekty nejvýznamnějších subjektů zaměřené na další vzdělávání v LK

27

31 31 32 33

Tima Liberec

A


str. 1

Účel a metodika akce

Průzkum spadá do projektové aktivity, která hodnotí nabídku dalšího vzdělávání ze strany vzdělávacích institucí (VI) na území Libereckého kraje 1. Účelem bylo zmapovat základní situaci v nabídce dalšího (především profesního) vzdělávání a jeho poskytování různým skupinám obyvatel. Průzkum mezi vzdělávacími institucemi se týkal těchto tématických okruhů 2: - základní informace o instituci - kapacity vzdělávacích institucí - nabídky vzdělávání vzdělávacími institucemi - hodnocení vybraných názorů na další vzdělávání v ČR - návrhy a doporučení pro pomoc ze strany úřadů práce, krajského úřadu a dalších institucí - základních údajů o dotazovaných organizacích Hlavní dotazování bylo zahájeno v březnu 2011 a probíhalo do poloviny dubna. Z databází nositelů akreditovaných i neakreditovaných vzdělávacích programů byl pořízen seznam vzdělávacích institucí, které na území Libereckého kraje poskytují další vzdělávaní (cca 120 subjektů). Z těchto subjektů byla vytvořena databáze 99 vzdělávacích institucí se sídlem nebo zastoupením na území kraje a všechny byly kontaktovány s žádostí o vyplnění dotazníků. Celkem bylo z cílové skupiny dotazovaných získáno 39 odpovědí (konečná návratnost činí 39%). V listopadu a prosinci 2011 proběhlo doplňkové dotazování, v němž bylo získáno 22 odpovědí. Jeho účelem bylo ověřit a doplnit některé informace. V obou průzkumech jsme použili postup běžný u tohoto typu dotazování: 1. rozesílka hromadným e-mailem s žádostí o vyplnění (buď v zaškrtávací verzi dotazníku pro vrácení e-mailem, nebo v tištěné verzi pro zaslání běžnou poštou), 2. telefonická urgence, příp. nabídka na osobní návštěvu tazatele, popřípadě vyplnění po telefonu, 3. osobní návštěvy s rozhovorem nad dotazníkem (použito v Jablonci n. N. a Liberci). Akceptovali jsme přitom rozhodnutí kontaktované osoby – např. že si nepřeje návštěvu a chce zaslat dotazník e-mailem. Na dotazování se podíleli dva pracovníci Timy Liberec a externí tazatelka. Nejčastějším důvodem odmítnutí účasti na průzkumu byla časová zaneprázdněnost kontaktovaných osob. Vyplněné dotazníky byly kontrolovány na chybovost, následně zpracovány do excelové matice dat, která byla poté čištěna a zpracována s pomocí softwaru PASW (IBM SPSS), pořízeného z rozpočtu projektu. Z každé VI jsme získali až 230 různých údajů.

1

Součást projektu Analýza a evaluace dalšího vzdělávání v Libereckém kraji, nositel Tima Liberec, Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR a Technická univerzita Liberec, reg. číslo CZ.1.07/3.2.01/01.0028. 2 Podobný průzkum se uskutečnil v letech 2006-8 v Královéhradeckém kraji s návratností 31%. Viz Analýza nabídky a poptávky po dalším profesním vzdělávání, v Královéhradeckém kraji, Olga Čermáková (vydavatel), Hradec Králové 2008.

Tima Liberec

B


str. 2

Základní informace o poskytovatelích DV

B.1 Charakter a zaměření organizací Mezi dotazovanými poskytovateli DV jsou zastoupeny rozmanité právní formy. Nejčastější je příspěvková organizace kraje, města nebo obce - 28% (převážně školy) a společnosti s ručením omezeným - 26%. Dále byly 18% procenty zastoupeny podnikající fyzické osoby a 13% občanská sdružení. Ostatní byly z řad akciových společností, obecně prospěšných společností, veřejných obchodních společností a veřejných vysokých škol. Pět organizací (13 %) je pobočkou organizace, která sídlí mimo Liberecký kraj. Mezi dotazovanými bylo celkem 19 škol, z nichž 74% jsou střední školy, 5% vyšší odborné školy a 21% školy vysoké. Soukromé školy byly ve výzkumu zastoupeny 28%, což je 5 škol. Dotazované vzdělávací instituce realizují pro dospělou populaci různé činnosti, jejich přehled obsahuje graf: další profesní vzdělávání (realizace, organizace)

84,6

jiné vzdělávání (zájmové a občanské)

15,4

69,2

poradenství

30,8

48,7

publikační činnost

51,3

17,9

jiné činnosti

82,1

28,2 0%

10%

71,8 20%

30%

40%

50%

ano

60%

70%

80%

90%

100%

ne

Profesní vzdělávání zajišťuje, resp. nabízí cca 80% dotazovaných škol a 90% ostatních VI, poradenství 15% škol a 80% ostatních, publikační činností se zabývá 20% škol a 15% ostatních VI . Pokud jde o jiné než profesní vzdělávání, je častější na školách (84% z nich), než v jiných VI (55%). Poradenství poskytují podle očekávání především jiné organizace (80%), nikoliv školy (16%). Mezi dalšími činnostmi jmenovaly VI například vysokoškolské vzdělávání, rekvalifikaci, outdoor vzdělávání aj. Ponechali jsme tento údaj samostatný, i když většinu lze zařadit do některé z dříve uvedených druhů aktivit. Profesní vzdělávání poskytují instituce v průměru od roku 2000, medián je v roce 2001. Nejdéle poskytuje organizace tento druh vzdělávání od roku 1989, nejpozději

Tima Liberec


str. 3

začínali dotazovaní s touto činností v roce 2010. Nejvíce organizací (5) poskytuje další profesní vzdělávání od roku 1990. Dle očekávání sídlí vzdělávací instituce především ve větších městech Libereckého kraje: počet Liberec Česká Lípa Jablonec nad Nisou Nový Bor Turnov Semily Stráž nad Nisou celkem

% 20 7 6 2 2 1 1 39

51,3 17,9 15,4 5,1 5,1 2,6 2,6 100,0

Toto rozmístění, jakož i struktura vzorku dotazovaných v jiných hlediscích, je ovšem pod vlivem primární ochoty VZ k poskytování informací dotazníkem nebo rozhovorem a nemůžeme tvrdit, že v jiných městech a obcích VI nejsou. Přesto lze předpokládat, že průzkum zachytil typický vzorek aktivních VI v kraji. Vyplývá to z porovnání všech dosažitelných VI (celkem 99) s těmi, které odpověděly. Kontaktovali jsme všechny dostupné VI. Z velkých poskytovatelů DV odpověděly všechny kromě Centra vzdělanosti Libereckého kraje (CVLK), jehož představitel odmítl přes opakované žádosti otázky zodpovědět. Seznam dotazovaných VI je rozdělen na „mimoškolské“ subjekty – podnikatelské i nepodnikatelské – a na školy všech typů. Mezi oběma skupinami jsou totiž některé významné rozdíly z hlediska kapacit, nabídky vzdělávacích programů i názorů na otázky DV. Podnikatelské a nepodnikatelské subjekty AABYSS s.r.o. Aperta, s.r.o. Centrum Kašpar, o. s. Commerce Base, s.r.o. D.I.E.C. s.r.o. (Dokumentační informační evropské centrum) Jana Brožová Kateřina Vavrinčiková - kadeřnické studio Mateřské centrum Koblížek,o.s. Mgr. Jaroslav Havelka - BeDeS Mgr. Lada Vlčková - Pořádání odborných kurzů a školení včetně lektorské činnosti NTI - consulting, s.r.o. Oblastní spolek Českého červeného kříže Liberec Petr Dobeš PhDr. Jana Ambrožová - PSYCHO SERVIS REGIOINFO, spol. s r.o. S&T CZ s.r.o. Studio Radost - Radka Bockschleiderová SVT - Středisko vzdělávání a testování, s.r.o. Vzdělávací centrum Turnov, o.p.s. Základní organizace Svazu účetních v Liberci

místo Liberec Liberec Liberec Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Liberec Česká Lípa Nový Bor Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Jablonec nad Nisou Liberec Stráž nad Nisou Liberec Liberec Turnov Liberec

Tima Liberec


Školy Akademie Jana Amose Komenského, o.s., oblast Česká Lípa BIVS a.s., konzultační středisko Jablonec nad Nisou Euroškola Česká Lípa střední odborná škola s.r.o. Gymnázium Ivana Olbrachta, Semily, příspěvková organizace Metropolitní univerzita Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, p.o. Obchodní akademie, Česká Lípa, příspěvková organizace Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola Turnov, přísp. organizace Soukromá hotelová škola Hergesell, spol. s r. o. SPoSŠ Česká Lípa v.o.s. SPŠ Česká Lípa SPŠS Liberec Střední odborná škola, Česká Lípa Střední škola řemesel a služeb, Jablonec nad Nisou SZŠ a VOŠ zdravotní Liberec Technická univerzita v Liberci - centrum dalšího vzdělávání VOŠ mezinárodního obchodu a obchodní akademie Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola, Nový Bor

str. 4

místo Česká Lípa Jablonec nad Nisou Česká Lípa Semily Liberec Liberec Česká Lípa Turnov Liberec Česká Lípa Česká Lípa Liberec Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Liberec Jablonec nad Nisou Nový Bor

Základní průzkum mezi VI jsme realizovali na přelomu března a dubna 2011 na souboru 39 VI. Na počátku prosince 2011 jsme se na VI obrátili opět, ovšem již jen s několika vybranými dotazy, a získali odpovědi od 22 VI. Vzorek z obou akcí se však liší a proto je nemůžeme libovolně srovnávat nebo slučovat. Jde především o rozdílný podíl školských zařízení, jejichž účast v dalším vzdělávání je specifická (úsilí o rozběh center celoživotního učení na SŠ). Zatímco v prvním šetření byla mezi dotazovanými polovina školských zařízení, ve druhém jich byla pouze třetina. Druh vzdělávací instituce: 2011a 49 51

školské zařízení (SŠ, VOŠ, VŠ) jiná organizace, zaměřená na vzdělávání dospělých

listopad 2011; 32%

duben 2011; 49% duben 2011; 51%

listopad 2011; 68%

školské zařízení (SŠ, VOŠ, VŠ)

jiná organizace, zaměřená na vzdělávání dospělých

2011b 32 68

Tima Liberec


str. 5

Odlišná struktura ovlivnila některé celkové výsledky a vzhledem k tématicky rozsáhlejšímu zjišťování v prvním průzkumu prezentujeme v této zprávě přednostně tehdejší, jarní výsledky. K aktualizačnímu průzkumu z konce r. 2011 se obracíme jen v případech, kdy je to významné pro prezentaci výsledků. To je jmenovitě u ilustrací rozdílů mezi školskými a ostatními zařízeními v počtech lektorů DV a v hodnocení změn za uplynulý rok (kdy data z prvního průzkumu chybějí).

B.2 Hlavní skupiny vzdělávacích institucí Jak je vidět ze seznamu VI, jde o velmi rozmanitý soubor subjektů. Abychom lépe porozuměli informacím o kapacitách, o nabídce vzdělávacích programů a názorům na další vzdělávání, rozdělujeme je příležitostně podle 4 kritérií, která podle našeho názoru diferencují mezi dotazovanými subjekty. Proto rozlišujeme: • školy a ostatní VI (podle otázky č. 3) • podle otázky č. 12 na malé a velké VI (tzn. podle obratu ze vzdělávání dospělých včetně přijatých grantů na vzdělávací činnost) - malé - obrat do 0,5 mil. Kč, velké obrat nad 0,5 mil. Kč • podle otázky č. 1 na subjekty podnikatelské (s.r.o., a.s a FO) a nepodnikatelské (převažují školy, jako příspěvkové organizace) • podle otázky č. 10: nepříjemci a příjemci (nebo partneři příjemců) v projektech spolufinancovaných EU • podle sídla, resp. provozovny VI v LK: v Liberci a mimo Liberec Soubor dotazovaných se podle těchto kritérií rozděluje vždy přibližně na dvě poloviny. To pak umožní porovnávat dvě odlišné kategorie VI. Druh VI

Počet

škola jiná VI celkem Velikost obratu do 0,5 mil Kč = „malá VI“ nad 0,5 mil Kč = „velká VI“ celkem

Počet

Podnikatelský subjekt ano (s.r.o., a.s. aj.) ne celkem

Počet

Příjemce grantu z EU ano ne celkem

Počet

19 20 39

% 48,7 51,3 100,0

17 17 34

% 50,0 50,0 100,0

18 21 39

% 46,2 53,8 100,0

19 19 38

% 50,0 50,0 100,0

Tima Liberec

Vzdělávací instituce Libereckého kraje Sídlo organizací Liberec mimo Liberec celkem

Počet 20 19 39

str. 6 % 51,3 48,7 100,0

Kromě oslovených VI je zřejmě mnoho takových, které mají sídlo jinde než v Libereckém kraji, a přitom jsou významnými poskytovateli vzdělávacích služeb pro podniky všech velikostí. Poskytují DV především v oborech, které místní VI nenabízejí, ale které jsou často klíčové pro konkurenceschopnost podniků. Jde například o problematiku řízení jakosti (systémy six Sigma, Kaizen a mnohé další), specializovaného SW pro řízení firem, štíhlé výroby, FTA (metoda vyhodnocování výrobkových rizik), nástrojů pro řešení problémů jako 5Why, Ishikawa, 5M, 8D, ale dokonce i tak „běžných“ témat, jako je materiálový tok provozem nebo metodika zavádění nových produktů. Zvyšování kvalifikační úrovně v těchto tématech je dnes pro řadu firem, které soutěží na otevřeném, celoevropském trhu, naprosto zásadní. Nejde přitom jen o firmy ze segmentu automobilové výroby, ale rovněž sklářské, textilní a dalších.

Tima Liberec

C


str. 7

Kapacity vzdělávacích institucí

Kapacity VI – lidské, prostorové, technické, finanční aj. - samozřejmě závisí na řadě okolností, např. na dlouhodobých cílech VI, tématickém zaměření vzdělávacích programů aj. Vybrali jsme charakteristiky, které jsou podle našeho názoru podstatné pro efektivní nabídku vzdělávacích programů: kapacitu učeben, technické vybavení, počty lektorů a dalších pracovníků, využívání grantů EU a členství v AIVD a dalších profesních sdružení a asociací. C.1 Prostorové a technické kapacity Většina dotazovaných (54%) uvádí, že školí pouze ve vlastních nebo dlouhodobě pronajatých učebnách. Pouze cizí učebny využívá 8% dotazovaných a ostatní (35%) kombinuje vlastní učebny s těmito cizími. Využívání učeben souvisí často s velikostí organizace a také s oborem, ve kterém daná instituce školí. Žádná VI neškolí pouze v prostorách zákazníka. Výhradně vlastní učebny využívá pro DV 80 % škol, kdežto jen 30% ostatních VI. U nich převládá využívání vlastních i cizích učeben. Dále byly zjišťovány kapacity vlastních učeben. Celkem dotazované organizace uvedly ve vlastních učebnách 2087 míst. O jejich struktuře vypovídá následující tabulka. počítačové učebny jazykové učebny učebny pro „soft skills“ ostatní učebny

počet 24 18 16 29

průměrný počet míst 17 19 24 33

K vybavení téměř všech VI patří dataprojektor (91%) a většinou i počítače nebo terminály pro účastníky kurzů (71%). Polovina dotazovaných vlastní interaktivní tabuli a čtvrtina má speciální vybavení pro výuku jazyků. Zhruba každá desátá VI vlastní hlasovací zařízení. Vybavení je pochopitelně závislé na oboru, v němž VI působí. C.2 Lidské zdroje VI Kolik pracovníků nyní VI mají v oblasti dalšího profesního vzdělávání? Rozlišili jsme tři skupiny: interní lektory, externí lektory a ostatní (organizační a administrativní) personál. Kmenovým pracovníkem se rozumí pracovník v evidenčním stavu organizace. Vzhledem k tomu, že průzkum obsáhl 39 organizací, z nichž dvě (pracoviště TUL) mají extrémně rozsáhlé personální zázemí, které bohužel zahrnuly celé do průzkumu k DV, nemůžeme použít aritmetický průměr početního stavu, nýbrž pouze medián. (Medián jak známo, dělí vzestupně uspořádaný soubor dotazovaných na dvě stejné poloviny. Vidíme například, že polovina zkoumaných VI má 4 nebo méně externích lektorů a polovina 4 nebo více.)

Tima Liberec


str. 8

medián 2,5 4,0 1,0

počet kmenových pracovníků vyučujících v dalším profesním vzdělávání počet externích pracovníků vyučujících v dalším profesním vzdělávání počet kmenových pracovníků zajišťujících administrativní činnosti v dalším profesním vzdělávání

Více než 30 interních lektorů uváděly Technická univerzita v Liberci - Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická, VOŠ a OA Liberec, Obchodní akademie a Jazyková škola Liberec, SPŠS Liberec a Technická univerzita v Liberci - Centrum dalšího vzdělávání. Jak vidíme, jde o střední a vysoké školy, které disponují rozsáhlý lektorským sborem. Z něho se však patrně ne všichni věnují vzdělávání dospělých. Tyto okolnosti jsou právě důvodem k používání mediánu místo průměru, neboť medián přece jen s vyšší pravděpodobností eliminuje riziko nesprávné interpretace. Více než 10 externích lektorů využívá šest organizací: obě zmíněná pracoviště TUL, dále Akademie J. A. Komenského v České Lípě, Základní organizace Svazu účetních v Liberci, Vzdělávací centrum Turnov a SVT - Středisko vzdělávání a testování. Z těchto přehledů plyne, že mezi největšími VI v kraji nejsou pouze liberecké organizace a nejsou to pouze školy. Pozoruhodný je nízký počet ostatních pracovníků (mimo lektory): čtvrtina VI takové nemá vůbec – možná tedy veškerou organizaci kurzů, marketing, administrativu apod. zajišťuje některý z lektorů? V počtech kmenových a externích lektorů jsou zásadní rozdíly mezi oběma druhy institucí: školy pracují především s vlastními zaměstnanci (učiteli), kdežto ostatní, na DV specializované instituce mají mnohem častěji externí lektory. Je to zřejmé z tabulky, v níž si všímáme rozdílů v aritmetických průměrech, mediánech i směrodatných odchylkách. K výpočtům jsme použili data z prosince 2011. lektoři v DV kmenoví pracovníci počet VI ar. průměr směr. odchylka medián počet VI externí pracovníci ar. průměr směr. odchylka medián

školy

ostatní

celkem

7 17,43 19,831

15 2,27 2,120

22 7,09 12,946

8,00 7 0,86 1,215

2,00 15 12,53 15,802

3,00 22 8,82 14,067

0,00

5,00

2,00

Většina škol vůbec nemá externí lektory (proto je také její nabídka tématicky velmi omezena). Naproti tomu disponuje velkým počtem vlastních pedagogů (které někdy příliš ambiciózně pokládá za lektory využitelné pro vzdělávání dospělých). V počtech kmenových pracovníků jsou mezi školami mnohem větší vnitřní rozdíly než je tomu u ostatních VI (viz směrodatné odchylky), v případě externích pracovníků je tomu však

Tima Liberec


str. 9

naopak. To nepřímo svědčí o větších možnostech (pružnosti, kapacitách) ostatních VI ve srovnání se školami. C.3 Finanční zdroje O finanční síle VI vypovídají podle našeho názoru dvě skutečnosti: roční příjem (obrat) a fakt, zda organizace čerpá nebo nečerpá grant poskytnutý na další vzdělávání z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Grant – i poměrně menšího rozsahu – totiž zásadně mění situaci VI: není v DV závislá pouze na volné poptávce na trhu, nýbrž má (slíbené) peníze a v souladu se schváleným projektem je může použít jak na vlastní vybavení, odměny a nákupy služeb, tak samozřejmě na nabídku bezplatného vzdělávání různým cílovým skupinám. Školské organizace patří z hlediska obratu ve vzdělávání dospělých spíše mezi menší (2/3 mají obrat nižší než 500 tis. Kč), naopak ostatní VI mají většinou (ze 2/3) obrat vyšší než 500 tis. Kč. Třetina dotazovaných VI podala žádost o finanční prostředky ze strukturálních fondů, z nich 70% bylo úspěšných. Další pětina se podílí na realizaci těchto projektů jako partnerská organizace. Téměř 40% institucí však o tyto prostředky nežádalo.

Pouze šest subjektů je příjemcem grantů na projekty financované v tomto období z EU (prakticky jen z Evropského sociálního fondu). Přitom kromě TUL jen jedna instituce (Aperta) vykázala více než jeden podpořený projekt. Celkově dotazované organizace realizují 20 projektů. Ostatní VI, respektive podnikatelské subjekty, častěji nežádaly (60%), škol nežádalo pouze 17%. Školy jsou však častěji než ostatní partnery v projektech (39%), ostatní jsou partnery pouze v 5%. Zhruba polovina VI, která má prostředky z fondů EU, je přímo příjemcem a více než polovina je v nich partnerem v některém z projektů.

Tima Liberec


str. 10

Jsou tedy významné rozdíly mezi oběma druhy VI. Pro školy je typické, že jsou partnery v projektu jiného příjemce (byly např. začleněny do projektu CVLK), kdežto pro ostatní VI je typické spíše to, že o grant vůbec nežádaly (60% těchto VI). Tři projekty jsou financovány z OP LZZ a 17 z OP VK. Pouze u 13 projektů jsme obdrželi údaje o výši rozpočtu (přestože by měl být běžně zveřejňován). Tyto rozpočty se pohybují od 1 700 000 po 14 718 608 Kč, s průměrem 4 098 267 Kč. Základní přehled poskytuje tabulka: název projektu Systém zvyš. kvality AJ Moderní učitel - pedagogické kurzy pro učitele ZŠ a SŠ Lib. kraje Využití počítače a internetu ve výuce Inovace vzdělávání v oboru čeština jako druhá jazyk Implementace nových forem výuky ve speciální pedagogice Podpora osobnostní a sociální výchovy v inkluzivním vzdělávání Dětský koutek TUL krátkodobá péče o děti zaměstnaných a studujících rodič

zdroj (OP)

realizace od – do *

celkový rozpočet (Kč) *

OP VK

2009 - 2012

www projektu (originální nebo obligátní) www.vctu.cz/anglic tina

OP VK

09/09 - 01/12

www.fp.tul.cz/cs/fa kulta/esf

OP VK OP VK

05/09 - 04/12

OP VK

09/10 - 08/13

www.fp.tul.cz/cs/fa 14 718 608 kulta/esf www.fp.tul.cz/cs/fa 6 812 308 kulta/esf

OP VK

10/10 - 06/12

www.fp.tul.cz/cs/fa 4 548 960 kulta/esf

OP LZZ

10/10 - 09/13

Rodina a práce s Kašparem

OP VK OP LZZ

07/09 - 06/11

Kurz aktuálních gramotností

OP VK

05/10 - 12/12

Aperta - inovativní vzdělávání

OP VK

08/10 - 07/12

Výchovné problémy ZŠ Moderní vzdělávací technologie v Aperta, s.r.o. Transakční analýza v dalším vzdělávání Klíčové kompetence za SOŠ LK

OP VK

10/08 - 07/11

OP VK

01/11 - 06/13

www.fp.tul.cz/cs/fa 4 039 657 kulta/esf http://www.opvk.eu /Default.aspx?alias =www.opvk.eu/trat 3 928 588 ex www.centrum3 800 000 kaspar.cz http://www.cdv.tul. cz/mod/resource/vi ew.php?id=52&pag 2 926 400 e=3 www.opvk.eu/eape 2 600 000 rta http://www.cdv.tul. cz/mod/resource/vi ew.php?id=52&pag 2 102 952 e=2 www.opvk.eu/eape 2 100 000 rta

OP VK

09/11 - 11/12

2 000 000

OP VK OP LZZ

09/10 - 12/11

Neformální vzdělávání vzdělavatelů „Tradiční textilní technik"

Rodičovské Ladění

09/09 - 08/10

www.opvk.eu/kom 2 000 000 petencenasos www.cprkoblizek.c 1 700 000 z/index.php?menu=

Tima Liberec

Vzdělávací instituce Libereckého kraje zdroj (OP)

název projektu

celkový rozpočet (Kč) *

realizace od – do *

Nově a jinak v MŠ

OP VK

2010-2012

Rovné příležitosti Rozvoj žák. komp. v hotel. a CR pro Evropu Rozvoj komp. dospělých v hotel. a CR pro Evropu

OP VK

2008-2011

str. 11

OP VK

www projektu (originální nebo obligátní) Rodicovske_ladeni &xid=39 www.vctu.cz/mater skeskoly www.vctu.cz/psych olog

7 546 040

OP VK

* Údaje nebyly poskytnuty

V části F zprávy jsou další informace o schválených projektech, které se týkají DV v Libereckém kraji. C.4 Členství VI v asociacích Informačními zdroji VI jsme se podrobně nezabývali – rozhodující je jejich výsledná nabídka, nikoliv to, odkud čerpají informace. Učinili jsme výjimku pouze u členství VI v profesních asociacích a sdruženích. Členství je jednak příznakem aktivity VI, která jde nad jejich běžnou činnost, jednak je to užitečný údaj pro další práci s VI, např. pro provoz portálu www.dvlk.cz. Přehled o členství v profesních organizacích poskytuje graf. Zkratky znamenají: Asociace institucí vzdělávání dospělých AIVD ČR ČSRLZ Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů ATKM Asociace trenérů a konzultantů managementu ČAS Česká andragogická společnost

AIVD ČR

23,8

5,9

ČSRLZ

ATKM 0

42,9

23,5

70,6

12,5

87,5

ČAS 0 6,3

0%

33,3

93,8

10%

20%

ano, jsme členy

30%

40%

50%

ne, ale uvažujeme o tom,

60%

70%

80%

90%

100%

ne, zatím o tom neuvažujeme

Je tedy mnoho (43%) dotazovaných organizací, které dosud členy AIVD nejsou, avšak „uvažují o tom“. Prakticky však většina VI není sdružena v žádné asociaci. To je, domníváme se, známka toho, že v tržním segmentu DV není vnímaná a neexistuje ani objektivní potřeba společného postupu. Na druhé straně ani členství v AIVD (přes své výhody) není rozhodující silou pro posílení poskytovatelů DV. V jiných segmentech vidíme opačné tendence, a to i v případě dobrovolných členství: podnětem bývá potřeba

Tima Liberec


str. 12

společně lobovat za profesní zájmy (často jde o legislativu), bránit se proti nekvalitní nebo podvodné nabídce na trhu (viz oborové standardy kvality zboží a služeb), čerpat výhodu ze společného postupu vůči klientům (jde-li o komplexní poptávku, kterou většina dodavatelů samostatně neuspokojí) atd. Nic z toho zatím není na trhu DV dostatečně silným motivem ke sdružování. C.5 Vývoj v posledním roce Na přelomu listopadu a prosince 2011 jsme se dotázali 22 vzdělávacích institucí (7 SŠ a 15 ostatních), co se za posledních 12 měsíců v jejich činnosti zlepšilo, zhoršilo anebo zůstalo zhruba stejné. K pozitivním změnám docházelo nejčastěji v odborné a didaktické úrovni lektorů: zhruba polovina dotazovaných uvádí její zvýšení a druhá polovina beze změn. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je počet provedených školení a kurzů: ve třetině VI se zvýšil, ve čtvrtině snížil, ve zbývajících 40% zůstal stejný. Jinak je tomu s tržbami za akce DV, s počtem zakázek mimo Liberecký kraj a s aktivitou zadavatelů (ÚP, podniků) při upřesňování zadání či v přípravě vzdělávacího programu. V těchto třech případech se především vyskytla menšina VI, které na otázky neodpověděly, byly to však jak školy, tak ostatní VI. Když tyto případy z dalšího zpracování odstraníme, vyjasní se podíly těch, které uvádějí zlepšení, a které uvádějí zhoršení. Stejný podíl (40%) dotazovaných VI uvádí zvýšení a snížení tržeb za akce DV. Snížení počtu zakázek mimo Liberecký kraj hlásí dvakrát více VI než zvýšení počtu. A také aktivita zadavatelů se v posledním roce spíše snížila. Graf celkových výsledků (z těch VI, které se k věci vyjádřily):

70,6

11,8

aktivita zadavatelů počet zakázek mimo Liberecký kraj

57,1

14,3

tržby za akce dalšího vzdělávání

28,6 26,3

36,8

odborná a didaktická úroveň vašich lektorů

17,6

36,8 54,5

45,5

počet provedených školení a kurzů

40,9

36,4

0%

10%

20%

30%

40%

zlepšilo se, zvýšilo

50%

60%

zhruba stejné

22,7 70%

80%

90%

100%

zhoršilo se, snížilo

Důležité poznatky mohlo přinést rozdělení zkoumaných VI na školská zařízení (SŠ) a ostatní VI („agentury“ specializované na vzdělávání dospělých). Ukázalo se však, že tyto rozdíly (postavené na málo početných datech) jsou vesměs statisticky a většinou i meritorně nevýznamné.

Tima Liberec


str. 13

Statisticky nevýznamné rozdíly jsou z hlediska počtu provedených školení. Školy uvádějí častěji zvýšení počtu akcí, u ostatních VI tyto počty většinou stagnují. Dotazovaní podle očekávání neuváděli celkové zhoršení v odborné a didaktické úrovni lektorů, nýbrž pouze zlepšení nebo setrvání beze změny. Podíl škol, v nichž se úroveň zlepšila, je však ve srovnání s ostatními VI jen poloviční. Může to být sice způsobeno méně kritickým sebehodnocením ze strany ostatních VI, mnohem spíše však skutečně větší tendenci ke zlepšování v soukromém sektoru, než ve školách, které jsou většinou příspěvkovými organizacemi kraje, příp. měst. Málo průkazné jsou rovněž rozdíly mezi oběma druhy VI z hlediska dosahovaných tržeb: Třetina v každé skupině oznamuje zvýšení tržeb a zatímco zhoršení hlásí polovina škol, mezi ostatními VI je to pouze třetina. Avšak i tyto rozdíly jsou statisticky nevýznamné (test chí2 a nevýznamná, nízká míra asociace lambda). tržby za akce dalšího vzdělávání zlepšilo se, zvýšilo zhruba stejné zhoršilo se, snížilo

školy ostatní VI 33,3% 38,5% 16,7% 30,8% 50,0% 30,8%

celkem 36,8% 26,3% 36,8%

Tima Liberec

D


str. 14

Současná nabídka vzdělávacích programů

D.1 Účastníci a témata Cílovými skupinami jsou nejčastěji širší veřejnost, resp. jednotliví zaměstnanci podniků, které své pracovníky vysílají na školení a do kurzů. Tyto cílové skupiny mají tři čtvrtiny VI. Pro více než polovinu jsou cílovou skupinou (rovněž) zaměstnanci firem a nezaměstnaní prostřednictvím ÚP. Jen okrajově pracují VI pro studenty. V jakých oblastech VI nabízejí další vzdělávání a které z nich jsou pro ně nosné? Jako nosné jsme definovali ty tématické oblasti, které jsou dlouhodobě nabízené a jejichž realizace se opakuje.

nabízí (%) počítače a komunikační technologie jazyková výuka účetnictví management personalistika administrativní činnosti mimo veř. správu jiné (než sociální) služby řemeslné práce sociální služby marketing obsluha strojů a zařízení výkon veřejné správy jiné (komerční bezpečnost, příprava na VŠ, DVPP)

56,8 43,2 40,5 27,0 27,0 27,0 27,0 24,3 18,9 13,5 13,5 10,8 26,3

je nosná pro… (%) 65,0 68,8 56,3 72,7 41,7 50,0 70,0 60,0 62,5 33,3 66,7 16,7 80,0

Tři obory DV jsou nejčastější: počítačové a komunikační technologie, jazyková výuka a účetnictví. Tyto obory nabízí významná menšina a v případě počítačů dokonce většina organizací. Jsou zahrnuty jak ve firemních kurzech, tak v rekvalifikacích a v nabídce pro širší veřejnost. Méně jsou zastoupeny ostatní obory a témata. Ta se většinou nabízejí jen jedním nebo dvěma „kanály“ (ve firmách na klíč, pro zájemce z řad veřejnosti nebo pro rekvalifikace). Kdo je typickým poskytovatelem DV v jednotlivých tématických oborech? Tématiku počítačů a komunikačních technologií, jakož i jazykovou výuku nabízejí podstatně častěji školy než ostatní VI, v nabídce účetnictví je podíl obou zhruba stejný. Jazyky nabízí 71% škol, ale jen 20% z ostatních VI, počítače 82% škol a 35% z ostatních, kdežto účetnictví zhruba 40% z obou skupin VI. Další charakteristiky jsou v tabulce na následující straně.

Tima Liberec

tématická oblast počítače a komunikační technologie jazyková výuka


celkem nabízí (%) 56,8

str. 15

účetnictví management

40,5 27,0

personalistika administrativní činnosti mimo veř. správu sociální služby marketing výkon veřejné správy

27,0 27,0

častěji nabízejí: 82 % škol, 72 % příjemců grantů z EU, 63 % institucí mimo Liberec 71 % škol, 61 % příjemců grantů z EU, 58 % institucí mimo Liberec 69% velkých VI, ale jen 19 % malých VI 50% velkých VI, ale jen 6 % malých VI, 47% podnikatelských subjektů, ale jen 10 % nepodnikatelských 44 % velkých VI -

18,9 13,5 10,8

33 % VI se sídlem v Liberci 25 % velkých VI -

43,2

Jiný obrázek poskytuje sloupec s údaji, pro kolik dotazovaných organizací je ta která tématická oblast nosná, hlavní. Ukazuje se, že většina VI je relativně (nikoliv absolutně!) závislá na pěti oborech, především v tématice managementu, jazyků, výuky jiných než sociálních služeb, počítačů a obsluhy strojů a zařízení 3. Mezi tyto obory nyní nepočítáme DV pedagogických pracovníků, neboť jde o specifický obor. Nepotvrdila se domněnka, že kurzy pro řemeslníky a výuku jiných než sociálních služeb poskytují především školy. Například řemeslné práce nabízí 5 ze 17 školských institucí a 4 z 20 mimoškolských zařízení. Rozdíl mezi nimi (tj. 29, resp. 20%) není statisticky významný. Podobně nejsou rozdíly mezi poskytovateli s různým obratem, sídlem (v Liberci nebo mimo) apod. Jinými slovy, není skupina VI, jejichž charakteristickou nabídku by tvořila právě tato řemesla a služby. D.2 Formy výuky a používané studijní materiály Prezenční formu výuky používá 87% dotazovaných VI, distanční 3% a kombinovanou (kdy bývá výrazně omezená prezenční výuka, důraz na samostudium nebo studium s elektronickou podporou) používá 28%. Pochopitelně, řada VI využívá více forem, proto nelze uváděné počty sčítat. Které druhy studijních materiálů přitom VI využívají? Při prezentační výuce je to vždy tištěný studijní text a v méně než 50% též CD ROM (?!), při kombinované výuce se uplatňují většinou jak tištěné texty, tak CD-ROM a e-learningové aplikace:

3

V novém dotazování na konci r. 2011 považovalo všech 22 kontaktovaných VI za svůj nosný vzdělávací obor sociální služby (!) a v o něco menší míře (77%) též počítače.

Tima Liberec


str. 16

*/ Zvláštním webovým prostředím míníme aplikaci pro e-learningovou formu výuky. Stránkami s obsahem kurzu se naopak nemíní pouhé odkazy na další informace o tématice, nýbrž uvedení studijních materiálů.

D.3 Prostředky využívané k nabídkám Jakými způsoby nabízejí VI zaměstnavatelům nebo úřadům práce své kurzy? Nejvíce (70%) se používají vlastní internetové stránky, zhruba polovina VI rozesílá nabídky poštou nebo e-mailem, vzdělávací programy nabízejí osobně nebo telefonicky anebo využívají partnerské organizace, které je doporučují. f) vlastní internetové stránky a) nabídku rozesíláme poštou nebo e-mailem c) osobní nebo telefonická nabídka b) využíváme naše partnerské organizace (poskytování referencí) d) leták, plakáty, billboardy e) inzerce v médiích g) na specializovaných portálech k profesnímu vzdělávání, které obsahují seznam nabídek více vzdělávacích institucí h) jiný zdroj informací

69,4% 52,8% 52,8% 47,2% 33,3% 27,8% 25,0% 16,7%

Mezi jiné zdroje informací patří inzerce v městských autobusech, rozhlas a regionální televize. Některé VI reagují na výběrová řízení. U třech nejčastějších prostředků jsme hodnotili rozdíly mezi jednotlivými skupinami VI (viz oddíl B.2). Rozesílku nabídek poštou nebo e-mailem používají více neškolské organizace a velké VI se sídlem v Liberci. Osobní nebo telefonické rozhovory používají velké nepodnikatelské organizace. Vlastní internetové stránky s nabídkou mají především neškolské organizace, resp. velké organizace z Liberce. Marketingové schopnosti VI však mohou být v současné době významně posíleny aktivitami v projektu KONCEPT Národního ústavu odborného vzdělávání, který pro VI vydal „marketingovou kuchařku“ 4.

4

Viz http://www.nuov.cz/uploads/koncept/Marketing_kucharka_final.pdf .

Tima Liberec


str. 17

D.4 Příklady kurzů Zpracovali jsme informace o 100 kurzech, které dotazované VI v roce 2010 realizovaly s celkovou časovou dotací alespoň 20 hodin výuky. Z nich bylo 68 (tedy i 68%) prezenčních, 31 kombinovaných a 1 distanční. 15 kurzů patří do povinného profesního vzdělávání, 44 do rekvalifikačního, 35 do ostatního dalšího vzdělávání (ať už profesního, nebo zájmového) a o 6 kurzech chybí v tomto směru informace. Z tématických oblastí jsou nejčastěji (24%) zastoupeny počítače a komunikační technologie. Poměrně četné jsou také kurzy různých služeb, z nichž početně vynikají kurzy manikúry a pedikúry.

jazyková výuka počítače a komunikační technologie management personalistika účetnictví administrativní činnosti mimo veř. správu sociální služby jiné služby obsluha strojů a zařízení řemeslné práce pedagogická příprava ostatní celkem

počet (%) 11 24 3 1 5 7 8 13 5 7 9 7 100

Mezi ostatními je například Pokročilá matematika nebo Začínáme podnikat, ale také Univerzita třetího věku, která byla prezentována jako jeden kurz v rozsahu 180 hodin. Ze seznamu kurzů je 68 akreditovaných, kromě tří případů na MŠMT. 27 není akreditovaných a o 5 jsme informace nezískali. Čísla tématických oblastí: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

jazyková výuka počítače a komunikační technologie management marketing personalistika účetnictví výkon veřejné správy administrativní činnosti mimo veř. správu sociální služby jiné služby obsluha strojů a zařízení řemeslné práce DV pedagogických pracovníků a ostatní témata

Vzhledem k počtu případů a některým odlehlým (číselně extrémním) hodnotám, které vychylují aritmetický průměr, použili jsme jako základní charakteristiku medián. Polovina

Tima Liberec


str. 18

kurzů má hodnoty nižší nebo rovny mediánu, druhý polovina má hodnoty vyšší nebo rovné mediánu. Typický prezenční kurz trvá (uvádíme medián!) 120 hodin, kombinovaný 156 hodin. Medián průměrného počtu absolventů v jednom běhu je u prezenčního studia 10 osob (polovina kurzů měla nejvýše 10 a polovina nejméně 10 absolventů), u kombinované formy 8 osob. Tyto hodnoty však zvyšují především kurzy manažerských a komunikačních dovedností, jichž dotazovaný ohlásil celkem 50 s úhrnným počtem 4000 absolventů (tedy průměrem 80 osob na kurz). Škoda, že většina VI bývá značně skoupá na poskytování informací a nemohli jsme proto u řady kurzů ověřit podrobnosti. Nejvíce absolventů vyprodukovala tématická oblast managementu (řídicích a komunikačních dovedností). Nejvyšší průměrné počty absolventů jednoho běhu jsou dále v tématických oblastech personalistiky, účetnictví, administrativy a sociálních služeb (průměr 12-28 osob, medián 12-15). Mediánem pro délku kurzů je v jazykové výuce 120 hodin (v aritmetickém průměru 164 hod.), v kurzech ICT 80 hodin (v průměru 100) a v účetnictví 120 hodin (v průměru naopak pouze 93). K časově nejnáročnějším patří kurzy sociálních služeb, DV pedagogických pracovníků a obsluhy strojů a zařízení. Akreditované jsou především delší kurzy – s průměrným rozsahem 156 hodin a mediánem 135 hodin. Naproti tomu neakreditované kurzy mají v průměru sice vyšší počet hodin (175), ale medián je velmi nízký, pouze 52 hodin. Znamená to, že až na výjimky jsou neakreditované kurzy skutečně kratší než akreditované. Oba typy kurzů však mají zhruba stejný průměrný počet účastníků – dvanáct. U některých však nevíme, zda jsou akreditovány Některé souhrnné charakteristiku kurzů jsou v tabulce. Bereme-li v úvahu všech 100 vzdělávacích programů, absolvovalo v 354 bězích (jednotlivých kurzech) celkem 6548 osob:

rozsah (hod.) počet běhů v roce 2010 celkový počet absolventů průměrný počet absolventů na kurz

aritm. průměr 158,63 3,65 73,57 11,64

medián 120,00 2,00 16,00 8,86

součet 354 6548 -

Průměrný počet absolventů na kurz se ovšem nedá odvodit z průměrného počtu běhu a absolventů (v tabulce uvedených 73,57 a 3,65), nýbrž je počítán za každý vzdělávací program zvlášť.

Tima Liberec


název kurzu Anglická konverzace Anglický jazyk Cizí jazyky Čeština pro cizince Jazykové kurzy Kurz aktuálních gramotností Kurzy anglického jazyka Rozšiřující studium angl. jazyka pro 2. stupeň ZŠ Ruský jazyk pro začátečníky Výuka AJ Administrativní pracovník Čtení a kreslení technické dokumentace Internet a elektronická pošta Kurzy výpočetní techniky Obsluha NC a CNC strojů Obsluha NC a CNC strojů Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače CAD/CAM Obsluha PC dle osnov ECDL Obsluha PC pro mírně pokročilé s ECDL Start Počítačové kurzy pro pokročilé Práce s PC pro pokročilé Pracovník grafického studia Praktické využití PC v podniku Programátor WWW aplikací Příprava prezentací

forma prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční kombinované prezenční kombinované prezenční prezenční prezenční prezenční kombinované prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční kombinované prezenční prezenční prezenční kombinované

str. 19 oblast počet hodin počet běhů/rok 1 34 1 1 120 2 1 250 5 1 50 1 1 120 8 1 528 1 1 70 2 1 320 1 1 40 1 1 80 3 2 400 1 2 50 5 2 52 1 2 80 13 2 200 1 2 250 3 2 80 10 2 90 3 2 40 1 2 150 2 2 90 6 2 80 1 2 80 2 2 120 5 2 80 1 2 120 5 2 52 1

počet absolventů 10 0 37 2 80 0 12 32 8 15 12 50 8 100 10 24 100 25 8 25 58 14 15 50 9 50 8

akreditace ne ne ano ne ano ano ne ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ne ano ne

Tima Liberec


název kurzu Tabulky a zpracování dat Tvorba WWW stránek Základní obsluha osobního počítače Základy obsluhy osobního počítače Základy obsluhy osobního počítače Základy práce s PC Zpracování a tvorba textových dokumentů Bankovní management Manažerské a komunikační dovednosti Psychologie kontaktu se zákazníkem Personalistika Personalistika Novinky v oblasti daní a účetnictví Účetnictví Účetnictví Účetnictví Účetnictví Administrativa s AJ Administrativní pracovník Dispečer logistiky Manažer logistiky Obchodní zástupce Příprava dokladů pro účetnictví a daňovou evidenci Vzdělávejte se Aktivní naslouchání Intervenční metody v penitenciární praxi Kvalifikační kurz pro pracovníky v soc. službách se

forma kombinované prezenční prezenční prezenční prezenční kombinované kombinované kombinované prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční kombinované prezenční kombinované kombinované kombinované

str. 20 oblast počet hodin počet běhů/rok 2 52 2 2 120 5 2 40 10 2 40 2 2 50 7 2 52 1 2 52 2 3 240 6 3 40 50 3 80 1 5 16 5 5 120 1 6 35 1 6 60 2 6 130 3 6 120 3 6 120 2 8 200 1 8 120 1 8 120 2 8 120 2 8 120 1 8 52 2 8 2500 50 9 24 1 9 100 1 9 160 1

počet absolventů 16 50 100 18 62 8 16 20 4000 8 80 12 100 30 12 48 12 20 14 28 30 13 16 300 16 16 20

akreditace ne ano ano ano ano ne ne ano ano ne ne ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano

Tima Liberec


název kurzu zaměřením na osoby se zdravotním postižením Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách se zaměřením na resocializační péči Manažerská psychologie v penitenciární péči Pracovník sociální péče Pracovník v sociálních službách - Pečovatel/ka Specifické metody práce s odsouzenými Doplňkové kurzy modeláže nehtů Holičské a kadeřnické práce Kosmetické služby Kulič Kurz prodlužování vlasů Malíř skla Manikúra včetně nehtové modeláže Manikúra včetně nehtové modeláže Masér pro sportovní a rekondiční masáže Motivační kurzy Pedikúra včetně nehtové modeláže Pedikúra a manikúra včetně nehtové modeláže Profesní vzdělávání ve výrobě Příprava pokrmů studené kuchyně Příprava teplých pokrmů Zdravotník zotavovacích akcí Obsluha křovinořezu a motorové pily Seřizování sklářských strojů Strojník sklářských zařízení Úvod do strojírenství

forma

kombinované kombinované prezenční prezenční kombinované prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční kombinované prezenční kombinované kombinované prezenční prezenční prezenční prezenční prezenční

str. 21 oblast počet hodin počet běhů/rok

9 9 9 9 9 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 11 11 11 11

160 150 150 204 100 20 300 300 0 20 0 140 140 150 45 140 190 520 60 60 40 50 150 0 150

1 1 7 2 1 2 2 3 0 2 0 10 3 3 5 4 5 1 1 1 5 2 1 0 1

počet absolventů

9 9 110 24 13 2 8 8 0 2 0 10 6 8 62 16 20 20 6 6 80 20 6 0 8

akreditace

ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ne

Tima Liberec


název kurzu Výroba a zušlechťování skleněné bižuterie Holičské a kadeřnické práce Kurzy na motorovou pilu Manikúra včetně nehtové modeláže Podlahářske práce Rozpočtování staveb Zvyšování kvalifikace v oboru instalatér Kurz pedagogické přípravy pro učitele 2. stupně ZŠ Kurz pedagogické přípravy pro učitele SŠ Kurz pedagogické přípravy pro vychovatele a pedagogy volného času Kurz pro výchovné poradce Muzikoterapie v edukační praxi Pečovatelka o děti ve věku 3-15 let Pedagogické studium ke splnění kvalifikačních předpokladů Pokročilá matematika Příprava z matematiky k přijímacím zkouškám na VŠ pro studenty 4. ročníku a oktávy Rozšiřující studium speciální pedagogiky Speciální pedagogika Výchovné problémy ZŠ Začínáme podnikat Osvědčení o odborné způsobilosti "Detektiv" Osvědčení o odborné způsobilosti "Strážný" Univerzita třetího věku

forma prezenční prezenční prezenční kombinované kombinované distanční prezenční kombinované kombinované

str. 22 oblast počet hodin počet běhů/rok 11 150 1 12 300 0 12 61 3 12 140 12 12 300 1 12 20 1 12 110 1 13 250 2 13 250 2

počet absolventů 7 0 70 26 1 1 8 0 14

akreditace ne ano ano ano ano ne ne ano ano

kombinované kombinované kombinované prezenční

13 13 13 13

250 250 320 170

2 2 1 1

16 20 0 22

ano ano ano ano

kombinované prezenční

13 13

252 20

2 2

0 9

ano ne

prezenční kombinované kombinované kombinované kombinované prezenční prezenční prezenční

13 13 13 13 13 13 13 13

40 250 250 156 52 21 22 180

1 1 1 1 1 2 4 1

8 0 0 0 8 18 80 40

ne ano ano ano ne ano ano ne

Tima Liberec


str. 23

E Názory a návrhy E.1 Akreditace vzdělávacích programů Akreditace nejsou nástrojem zjišťování kvality vzdělávacího programu, nýbrž zárukou dodržení minimálních požadavků, které mají programy splňovat a které mohou klienti očekávat. Podle dosavadní praxe se zdá, že získání akreditace je převážně snadné, dokáže-li uchazeč odstranit často formální nedostatky své žádosti. V průzkumu byl zmíněn i prvek pracnosti přípravy. Je podle názoru VI snadné získat akreditaci pro vzdělávací program? Čtvrtina dotazovaných organizací akreditační žádosti nepodává. Zbývající mají tyto zkušenosti:

Pochopitelně, nejméně zkušeností s akreditacemi mají školy. Třetina z nich dosud o akreditaci nežádala. Zkušenosti příjemců grantů z ESF jsou zhruba vyvážené – pro některé bylo získání akreditace snadné, pro jiné obtížné. Co je podle dotazovaných VI největší překážkou pro získání akreditace? Obtížnost a formální náročnost: • na MV - formuláře a slovíčka, na MŠMT a MPSV - formuláře • zbytečná byrokracie, komplikované formuláře, na MŠMT i poplatek • složitost žádostí • akreditace na MŠMT tak obtížná nebývá, problém byl pouze na MMR • náročné vypracování podkladů • velice rozsáhle papírovaní • dle stávající metodiky příliš administrativy při zpracování žádosti • administrativní náročnost • u našich žádostí jsou občas vytýkány pouze formality, které doplníme nebo opravíme • v procesu získávání akreditace není žádná významnější překážka. Jediným nedostatkem je častější obměna formulářů pro žádost o akreditaci.

Tima Liberec


str. 24

Lhůty a termíny: • nízká četnost zasedání akreditační komise - zdlouhavost • vytíženost MŠMT • časová náročnost • malý počet termínů podání žádostí • dlouhá lhůta k vyjádření MŠMT (proti roku 2008) • čas na přípravu Ostatní: • nedostatek informací se strany některých ministerstev udělujících akreditaci, získání vhodného odborného garanta vzdělávacího programu • dostatečný počet lektorů s vyšším a vysokoškolským vzděláním • finanční náročnost na ověřování dokumentů - přitom MŠMT veškeré doklady má

Otázka akreditací byla diskutována i na setkání vzdělávacích institucí 16. května 2011 v Liberci. Z názorů vybíráme: -

Převážil názor, že akreditace obecně není snadná Akreditace není hlídačem kvality, je určitým sítem a pokud předkladatel doloží, co požaduje zákon, je složité akreditaci zamítnout Napoprvé získá akreditaci 30 – 40 % žadatelů, ostatní se vrací k přepracování Akreditace jsou svázány s Národní soustavou kvalifikací Kdo bude akreditovat „měkké kompetence“? Ty nelze akreditovat, ale umí se dobře školit Měkké dovednosti nevedou samy o sobě ke kvalifikaci samostatně uplatnitelné na trhu práce, proto nemohou být samostatným předmětem akreditace U sociálních pracovníků jsou však akreditovány i soft skills (MPSV)

E.2 Názory zástupců VI na vzdělávání dospělých Dotazovaným jsme předložili pět názorů a u každého měli vyjádřit míru svého souhlasu nebo nesouhlasu. Hlavní výsledky jsou v grafu:

a) Obsah a účinnost vzdělávání určuje hlavně nabídka, na kterou organizace reagují. b) Chybí ucelený (nový) zákon o dalším, především profesním vzdělávání dospělých, který by určil minimální požadavky na stát, zaměstnavatele i zaměstnance (tedy že dosavadní předpisy jsou neúplné, nedostatečné). c) Chybí provázanost dalšího vzdělávání (profesního vzdělávání dospělých) na počáteční vzdělávání, tj. vzdělávání na základních a středních školách. d) Podíl dospělého obyvatelstva zapojeného do dalšího vzdělávání je příliš nízký. V rámci celé ČR by se mělo celkově vzdělávat více dospělých, než je tomu doposud. e) Chybí nástroje a podmínky, které by stimulovaly občany k dalšímu profesnímu a osobnostnímu rozvoji (například kdyby se vzdělávali, získali by odpočitatelnou položku z jejich daní nebo by dostali příspěvek na vzdělávání nebo by byli jinak zvýhodňováni). 0%

určitě souhlasím

spíše souhlasím

20%

spíše nesouhlasím

40%

60%

určitě nesouhlasím

80%

100%

Tima Liberec


str. 25

Ke zpřehlednění jsou v další tabulce sloučeny obě souhlasné a obě nesouhlasné odpovědi. Je vidět, že všechny předložené názory získaly mezi VI jasnou podporu. souhlasí a) Obsah a účinnost vzdělávání určuje hlavně nabídka, na kterou organizace reagují. b) Chybí ucelený (nový) zákon o dalším, především profesním vzdělávání dospělých, který by určil minimální požadavky na stát, zaměstnavatele i zaměstnance (tedy že dosavadní předpisy jsou neúplné, nedostatečné). c) Chybí provázanost dalšího vzdělávání (profesního vzdělávání dospělých) na počáteční vzdělávání, tj. vzdělávání na základních a středních školách. d) Podíl dospělého obyvatelstva zapojeného do dalšího vzdělávání je příliš nízký. V rámci celé ČR by se mělo celkově vzdělávat více dospělých, než je tomu doposud. e) Chybí nástroje a podmínky, které by stimulovaly občany k dalšímu profesnímu a osobnostnímu rozvoji (například kdyby se vzdělávali, získali by odpočitatelnou položku z jejich daní nebo by dostali příspěvek na vzdělávání nebo by byli jinak zvýhodňováni).

nesouhlasí

84,8

15,2

79,4

20,6

80,0

20,0

89,2

10,8

91,9

8,1

Největší podporu má názor, že „chybí nástroje a podmínky, které by stimulovaly občany k dalšímu profesnímu a osobnostnímu rozvoji“. Právě tímto nástrojem se měl stát národní projekt individuálního vzdělávání občanů (PIVO) v oblasti podpory 3.1 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Původně mělo být podpořeno 1,8 mil. občanů v úhrnném finančním objemu přes 4 miliardy Kč. Záměr byl však v přípravné fázi zrušen a nyní se realizuje náhradní varianta s alokací pouze 100 mil. Kč; může tak být podpořeno pouze 10-50 projektů. Bylo zde však přijato 282 projektů v celkovém objemu 1339,6 mil. Kč, tedy 13x vyšším, než bylo pro tuto jedinou výzvu stanoveno. Mezi jednotlivými skupinami VI většinou nejsou v názorech rozdíly – míra jejich souhlasu je většinou stejná. Pouze školské organizace častěji souhlasí (v poměru 16:1) s tím, že chybí ucelený zákon o dalším, především profesním vzdělávání… zatímco institucím neškolského typu chybí mnohem méně (2:1). Zcela stejný rozdíl je i mezi příjemci grantů (opět souhlas v poměru 16:1) a nepříjemci (2:1): Chybí ucelený zákon o dalším vzdělávání (názor b) souhlasí nesouhlasí celkem

příjemce grantu z EU ano ne 94,1% 64,7% 5,9% 35,3% 100,0% 100,0%

celkem 79,4% 20,6% 100,0%

Těm, kteří grant získali, chybí uvedený zákon podstatně častěji. Další charakteristické rozdíly se objevují v názoru, zda chybí nástroje a podmínky pro stimulaci zájmu občanů o další vzdělávání. Odpovídalo 17 podnikatelských subjektů a 20 nepodnikatelských (hlavně příspěvkových organizací a NNO). Uvedený názor podporují mnohem častěji nepodnikatelské subjekty (100%). Podobné je to při rozdělení VI na

Tima Liberec


str. 26

příjemce a nepříjemce grantů z EU. Z příjemců podporuje myšlenku stimulace 100% dotazovaných, kdežto z nepříjemců 83%. Dva z uvedených pěti názorů jsme předložili nejen zástupcům vzdělávacích institucí, nýbrž při dotazování v létě 2010 i reprezentativnímu vzorku dospělého obyvatelstva kraje (průzkum uskutečněn na vzorku 424 obyvatel ve věku 25-64 let). Pochopitelně, formulace nemohly být identické – širší veřejnost potřebuje stručnější, názornější a jednodušší vyjádření. Přesto jsou výsledky dobře porovnatelné. vzorek zástupců vzdělávací institucí d) Podíl dospělého obyvatelstva zapojeného do dalšího vzdělávání je příliš nízký. V rámci celé ČR by se mělo celkově vzdělávat více dospělých, než je tomu doposud. e) Chybí nástroje a podmínky, které by stimulovaly občany k dalšímu profesnímu a osobnostnímu rozvoji (například kdyby se vzdělávali, získali by odpočitatelnou položku z jejich daní nebo by dostali příspěvek na vzdělávání nebo by byli jinak zvýhodňováni).

souhlas

nesouhlas

vzorek dospělého obyvatelstva Libereckého kraje V rámci celé ČR by se mělo celkově vzdělávat více dospělých, než je tomu doposud. Dospělí lidé by měli být k dalšímu vzdělávání víc motivovaní. Například kdyby se vzdělávali, získali by odpočitatelnou položku z daní nebo by dostali finanční příspěvek.

souhlas 84,1

nesouhlas 15,9

78,7

21,3

89,2

10,8

91,9

8,1

Srovnání názorů obyvatel a vzdělávacích institucí je v následujících grafech. Názor: „Podíl dospělého obyvatelstva zapojeného do dalšího vzdělávání je příliš nízký. V rámci celé ČR by se mělo celkově vzdělávat více dospělých, než je tomu doposud.“

obyvatelé souhlasí nesouhlasí vzdělávací instituce

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Názor: „Dospělí lidé by měli být k dalšímu vzdělávání víc motivovaní. Například kdyby se vzdělávali, získali by odpočitatelnou položku z daní nebo by dostali finanční příspěvek.“

Tima Liberec


str. 27

obyvatelé souhlasí nesouhlasí vzdělávací instituce

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Závěry jsou zřejmé: 1. Nejen odborná veřejnosti (VI), ale i občané se převážně domnívají, že by se mělo vzdělávat více dospělých, než je tomu doposud. Rozdíly mezi oběma zkoumanými skupinami nejsou významné. 2. V obou skupinách jasně převažuje názor, že chybí prostředky stimulace občanů k dalšímu vzdělávání. Ve skupině VI tento názor převažuje v poměru 12:1, zatímco mezi obyvatelstvem v poměru 4:1. Nicméně je patrné, že jasnou převahu mají souhlasné odpovědi.

E.3 Pomoc profesnímu vzdělávání ze strany Libereckého kraje, úřadů práce a Krajského úřadu Dotazovaní se v šetřeních v dubnu i v listopadu 2011 vyjádřili k tomu, jaké možnosti v pomoci profesnímu vzdělávání vidí ze strany úřadu práce, ale také Libereckého kraje, resp. jeho krajského úřadu. Jejich odpovědi jsme bez úprav utřídili do tématických podskupin takto: a) Možnosti v pomoci profesnímu vzdělávání ze strany úřadu práce: motivace lidí: • pomoci lidem se základním vzděláním získat kvalifikaci /rekvalifikaci/, motivovat je pro vzdělávání, nečekat, až se nezaměstnaný sám do kurzu přihlásí, ale pracovat s ním na možnostech uplatnění v zaměstnání. • lépe motivovat lidi, lépe proplácet v případě zájmu o vzdělávání • vytvořit systém, který by motivoval lidi k vzdělávání • zajišťují větší počet zájemců, ale bohužel vzhledem k rostoucím nákladům pro mne příliš nevyhovující, neboť toto bývá prodělečné. Preferuji samoplátce - více se jim věnuji a spokojenost je oboustranná. Je to dáno i mou profesí pedagoga - mám s rekvalifikačními středisky špatné zkušenosti. I já kurzy absolvovala - za mnoho peněz nesplněné ani z 1/4 vyučovací hodiny vzdělávání: • Úřad práce má jedinečnou možnost řízení směru profesního vzdělávání vzhledem ke své funkci a znalosti požadavků pracovních míst na trhu práce. • při výběru vzdělávací instituce přihlížet na obsahovou stránku vzdělávání

Tima Liberec

•

•


str. 28

vzdělávat pouze ty, u nichž to má skutečný smysl; nikoli vzdělávání pro vzdělávání. Tomu také přizpůsobit kvalitu vzdělávání, která je dnes povětšinou nedostatečná. Je třeba aby ÚP zajištoval kurzy kvalifikovanými subjekty. pružnější reakce na poptávku a potřeby trhu, odstranění diskriminace v podmínkách zadávání veřejných zakázek

finance: • prosazovat, aby bylo vzdělávání oproštěno od DPH - i pro firmy, úřady, školy…. • u nás žádné ÚP nechce proplácet rekvalifikační kurzy tohoto zaměření přesto,že lidé mají zájem, ale potom si to musí uhradit sami • dotace, úlevy, • dle přidělených finančních prostředků propagace, informace • informace týkající se potřeb trhu práce, tj. požadavků zaměstnavatelů na rekvalifikace jejich zaměstnanců. • zveřejňování nabídek profesního vzdělávání s ohledem na potřeby zaměstnavatelů. • propagace možností dalšího profesního vzdělávání • informace o struktuře a potřebách trhu práce, podpora účastníků dalšího vzdělávání, podpora při rekvalifikaci pro uchazeče, kteří se účastní rekvalifikačních kurzů z projektů ESF • větší angažovanost při propagaci profesního vzdělávání. • v možnosti informace o naší činnosti a pořádaných akcí • provázanost, informovanost spolupráce: • pružnější reakce na poptávku dalšího profesního vzdělávání, zejména s ohledem na situaci na trhu práce a pracovních sil • Úřady práce by mohly více oslovovat konkrétné školy - zázemí, pomůcky, personální zabezpečení - pro nabízené rekvalifikační či jiné kurzy. Školy nemají příliš prostoru pro vlastní akvizici. • zkvalitnit spolupráci s odbornými školami. • zlepšit spolupráci se zaměstnavateli v rámci přípravy mladé generace na budoucí povolání tj. např. aby se o své budoucí zaměstnance zajímali dříve než jsou profesně připraveni tj. pomocí stáží, stipendii, nabídky praxí atd. Více využívat všechny možnosti a finanční podpory z EU. b) Možnosti v pomoci profesnímu vzdělávání ze strany Libereckého kraje a krajského úřadu: vzdělávání: • organizace kurzů, zajištění koncepčního systému vzdělávání • Liberecký kraj by mohl od naší organizace přímo objednávat kurzy pedagogických pracovníků. • je třeba, aby pro vzdělávání pedagogických pracovníků byl vypracován systém. Je to celostátní problém • správné fungování CVLK

Tima Liberec

•


str. 29

začít nejprve u sebe a umožnit všem zaměstnancům krajského úřadu účast v jazykových kurzech jako součást zaměstnaneckého benefitu, poté například zajistit rekvalifikační kurzy cizích jazyků pro uchazeče ÚP, znalosti uchazečů jsou bídné a určitě zlepší jejich konkurenceschopnost a uspění v hledání práce

finance: • finanční podpora • podpora škol, které profesní a další vzdělávání nabízejí. • z našeho pohledu například v širší nabídce grantových titulů. • podpora firemnímu vzdělávání zaměstnanců, zvyšování jejich kvalifikace. Proklamované inovace a rozvoj hospodářství kraje nelze dělat bez kvalifikované pracovní síly. • alespoň malá finanční pomoc při zařizování středisek-nikdy se investice nevrátí; prezentace firmy - bohužel není levná záležitost ani přes úřad… • podpora malých a středních vzdělávacích institucí propagace, informace: • zřízení koncepce, podpora vzdělávacích organizací • možnost zveřejnit nabídku na centrálním krajském místě. • aktuální informace o poptávce a nabídce dalšího vzdělávání v Libereckém kraji, v členění podle obcí, okresů. • analýzy potřeb profesního vzdělávání v konkrétních odborných oblastech. • informace o trhu práce, podpora organizacím poskytujícím poradenství o trhu práce a dalším vzdělávání, rozšíření nabídky dalšího vzdělávání na školách zřízených LK • v možnosti informace o naší činnosti v rámci působnosti LK • informace o možnostech DV • propagace DV spolupráce a pomoc: • pomoc při zpracování projektu pro EU. • vytvořit podmínky pro aktivní partnerství v procesu spolurozhodování o strategických prioritách a směrech rozvoje LR. • možnost koordinace vzdělávacích středisek v kraji. • udělat něco s naším ÚP ať lidé mohou tuto profesi provozovat,protože chtějí a mají o ni zájem • určitě může kraj a jeho různé organizace oslovovat při potřebě vzdělávání speciálně místní firmy. • předně je třeba, aby kraj sám poznal a respektoval potřeby zaměstnavatelů, následně se je snažil podpořit a byl pojítkem se vzdělávacími institucemi • sběr a analýza údajů od zaměstnavatelů, škol, ÚP ČR o poptávce a hnacích trendech v dalším vzdělávání, organizace kulatých stolů na dané téma (za účasti všech stran) • větší komunikace • komunikace, zájem o DV, podpora místních institucí v rámci projektových zakázek, transparentní činnost Rady pro RLZ

Tima Liberec

•

•


str. 30

větší míra spolupráce, aktivní zapojení jako partneři, spravedlivější přístup k organizacím - nepreferovat konkrétní firmy, ale vše veřejně vyhlašovat, transparentní podmínky aj. spolupráce s úřadem práce

c) Další zkušenosti a návrhy k problematice profesního vzdělávání: k zaměstnavatelům: • je důležité ze strany zaměstnavatelů a státních institucí zvýšit motivaci; legislativně zjednodušit oblast uznávání neformálního vzdělávání. • větší podpora dalšího vzdělávání ze strany státu a zaměstnavatelů. • zaměstnavatelé se zdráhají investic do lidských zdrojů Raději zainvestují do strojů, kde je výsledek okamžitě hmatatelně vyšší - lehčeji měřitelné. ke vzdělávání: • byla by fajn porada s reálnými výstupy • úzce zaměřená odborná specializace s kvalitním vybavením přináší velice kladné výsledky. • systémovost • malá nabídka, soustředění nabídky dalšího vzdělávání do jednoho zdroje, nezávislé poradenství pro zájemce o vzdělávání. • na základě našich zkušeností se vzděláváním jsme dopěli k názoru, že vzdělávání je efektivnější, pokud je co nejvíce přizpůsobené vybrané cílové skupině, např. pokud je cílené dospělým, mělo by být ve večerních hodinách a se zajištěným hlídáním dětí. Osvědčilo se nám provádět u cílových skupin dotazníková šetření preferencí vzdělávacích seminářů a kurzů. • často vzdělávání poskytují nekvalifikované subjekty bez zkušeností, čemuž pak odpovídá "úroveň a kvalita" dalšího vzdělávání. • ze strany nadřízených orgánů bychom navrhovali méně administrativy a více praktické výuky. • pokud úřad práce vypisuje veřejnou zakázku na rekvalifikaci 1 - 3 osob, nelze kurz realizovat. Cena kurzu je příliš vysoká pro velmi malý počet osob. • očekáváme poptávku • spíš by mě zajímalo, co bude s profesním vzděláváním, až skončí dotace z ESF a v rámci úsporných opatření bude tato položka firem i ÚP krácena na minimum. Bude další vzdělávání pro stát prioritou?

Tima Liberec


str. 31

F Finanční prostředky pro další vzdělávaní v Libereckém kraji F.1 Dosavadní podpora dalšího vzdělávání pomocí projektů spolufinancovaných Evropskou unií V průběhu prací vznikla přirozená otázka, kolik projektů a v jaké celkové částce se v současné době realizuje v oblasti dalšího vzdělávání ve prospěch účastníků z Libereckého kraje. Pokusili jsme se o takový odhad. Vzali jsme přitom v úvahu pouze projekty spolufinancované Evropským sociálním fondem (ESF) v posledních třech letech. Prakticky jde o operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) a operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) 5. Oporou pro výběr byl kompletní seznam všech projektových žádostí, které obsahuje informační systém Monit7+. Výsledné seznamy těchto projektů jsou v příloze. Projekty realizované v OP VK V systému MONIT7+ bylo k 11. 5. 2011 ve všech oblastech podpory evidováno 13 825 žádostí. Z těchto žádostí jsme vybrali projekty, které již byly ukončené nebo se ještě realizují (4 507 projektů). Z nich se 214 uskutečňuje v Libereckém kraji. Projektů s tématikou dalšího vzdělávání (v oblastech podpory 1.3, 3.1, 3.2 a 4.1) je 38. Jejich celková rozpočtová hodnota činí 120 mil. Kč Projekty realizované v OP LZZ V systému MONIT7+ bylo k 12. 5. 2011 evidováno 8 581 žádostí. Z nich jsme vybrali projekty, které již byly ukončené nebo ještě probíhají (2 950 projektů). Z těchto projektů se 461 realizuje nebo realizovalo v Libereckém kraji alespoň částečně v oblasti dalšího vzdělávání – tj. v oblastech podpory 1.1, 1.2, 2.1, 2.2, 3.1, 3.2, 3.4, 4.1. Pro zařazení projektů jako vzdělávacích byl rozhodující název projektu. Z technických důvodů totiž nebylo možné získat ke všem projektům příslušné žádosti anebo monitorovací zprávy. S větší určitostí tak můžeme říci, že dalším vzděláváním se zabývá alespoň 291 projektů. U těchto projektů jsme ověřovali, zda jsou realizované plně ve prospěch účastníků z Libereckého kraje, anebo i z jiných krajů. Mnoho projektů předkládaných v OP LZZ je totiž realizováno ve více krajích. Je to například tehdy, když projekt realizuje příjemce s celostátní působností anebo má pobočky ve více krajích. 5

Do oblastí podpory 1.1 OP LZZ a 3.2 OP VK, které se primárně zabývají dalším vzděláváním, se do 2.1. 2012 v celé ČR zapojily organizace s 5 401 projekty o úhrnném rozpočtu (odhadem) 34 194,5 mil. Kč. Z toho bylo 3586 projektů o souhrnné výši 26 080 mil. Kč realizováno z OP LZZ 1.1 a 1815 projektů v celkové výši 8 114 mil. Kč z OP VK 3.2. Podrobnější analýzu projektů jsme však provedli již v květnu 2011 a proto další informace se budou vztahovat ke staršímu datu.

Tima Liberec


str. 32

Pro přesnější odhad prostředků, které směřují do oblasti vzdělávaní Libereckého kraje, jsme u každého projektu zjistili, v kolika krajích je realizován a do objemu prostředků na projekty dalšího vzdělávání jsme započítali pouze podíl odpovídající jednomu kraji. Znamená to, že v těchto případech jsme odhad vynaložených prostředků adekvátně snižovali a například z projektů avizovaných pro celou ČR mimo Prahu jsme započítali pouze 1/13. Uvedených 291 projektů dalšího vzdělávaní je realizováno v celkovém objemu 7 008 352 159 Kč. Z toho podíl prostředků pro samotný Liberecký kraj je dle našeho odhadu 947 834 216 Kč. Celkově tak do Libereckého kraje podle stavu k 12. květnu 2011 směřují na další vzdělávání finanční prostředky ve výši 120 + 948 = 1068 mil. Kč. Na jednoho občana ve věku, na nějž se další vzdělávání propočítává, tj. 25-64 let, tedy připadá 4 191 Kč. A to ovšem není konec celému období 2007-13, v němž lze prostředky z obou OP získávat. F.2

K otázkám budoucí podpory DV

Uvedená čísla vypovídají o tom, že k nejzávažnějším otázkám patří: a) koordinace vzdělávacích projektů, tj. zda je vůbec možná a jak by měla být prováděna za účelem vyšší efektivnosti investic z ESF, b) celková účinnost vzdělávacích aktivit, tzn. jaký je poměr mezi konečným užitkem a vynaloženými náklady – jaký přínos měl v průměru každý tisíc Kč na zvýšení zaměstnatelnosti občanů, na zvýšení zaměstnanosti, na vyšší produktivitu práce apod. Bohužel právě k oběma těmto otázkám nemáme uspokojivou odpověď. Monitoring finanční podpory DV nasvědčuje tomu, že prostředky jsou vynakládány nekoncepčně a živelně v tom smyslu, že se sice poskytují podle předem určených pravidel, avšak nekoordinovaně a bez řádného ověřování efektivity (společenské návratnosti). Pro poskytovatele grantů, tj. Evropskou unii reprezentovanou Evropskou komisí, a pro Českou republiku, reprezentovanou MŠMT a MPSV, víceméně stačí, plní-li podmínky poskytování podpory a dosahují-li předem stanovených výstupů a výsledků. To souvisí s celkovou logikou podpory: Potřebnost konkrétních vzdělávacích aktivit identifikuje žadatel a to, že zjistí určitou potřebu, na kterou požaduje financování, neznamená, že neexistují mnohem hlubší a přednější potřeby, která však „nemají svého žadatele“. Jde tu ovšem o teoretickou úvahu, protože k více koncepčnímu a koordinovanému postupu by musela na počátku období nebo periodicky vznikat solidní a technicky těžko realizovatelná kompletní studie vzdělávacích potřeb jak ve firmách, tak v domácnostech celého kraje. A tak je i nadále každá podaná žádost posuzována izolovaně, nepřihlíží se k tomu, zda dva subjekty chtějí realizovat tématicky podobné aktivity na stejném území, příp. na stejné cílové skupině (hlavně když prokáží plánované počty účastníků), ani k tomu, že jiní žadatelé identifikovali závažné potřeby, avšak protože ostatní části jejich projektu již nebyly dostatečně kvalitní, žádosti byly zamítnuty a původně doloženou potřebou se již nikdo nezabývá. Zdá se, že určitým východiskem pro další období by bylo široké využívání nástroje, který EU navrhuje pod názvem komunitně řízený místní rozvoj. V oblasti DV by jistě nešlo o

Tima Liberec


str. 33

převažující způsob implementace podpory, avšak v řadě případů by napomohl ke koncepčnějšímu a více koordinovanému postupu alespoň na (sub)regionální úrovni. Návrh Obecného nařízení k CSF fondům 6 totiž v čl. 28-31 umožňuje financování strategií místního rozvoje prostřednictvím skupin pro místní akce (MAS, local action group). Jde o zobecnění metody Leader vzniklé v EU po roce 1990 pro rozvoj venkova. V regionech (patrně menším než kraj, ale větším než většina dosavadních svazků obcí nebo obvodů ORP) mohou vzniknout mezisektorová partnerství místních subjektů ve formě MAS, které vypracují věcně komplexní nebo i tématicky zaměřenou strategii místního rozvoje. Její součástí mohou být vzdělávací aktivity ve prospěch místních obyvatel, a to jak v segmentu profesního, tak občanského vzdělávání (např. u etnických menšin včetně cizinců). Komunitně řízený místní rozvoj by se mohl uplatnit v problematice, která: a) je lokalizovaná do určitého regionu nebo velkého města, b) je poměrně složitá, mnohostranná, c) vyžaduje aktivní účast mnoha především místních subjektů, d) předpokládá koordinovaný postup pro úspěšné řešení problému či dosahování cílů strategie. Důležité je, že tato strategie bude vznikat „zdola“, vyjasněním potřeb regionu, na nichž se shodne založené mezisektorové partnerství. Strategie se bude realizovat především pomocí dílčích projektů nebo dodávek. Nástroj komuně řízeného místního rozvoje tak může pomoci ke koordinovanějšímu postupu na regionální úrovni i v oblasti DV – vezmeme-li v úvahu potřeby místních podniků, nižší sklon obyvatel k migraci a dynamicky se měnící kvalifikační potřeby v průmyslu i ve službách. Je však třeba zde správně pochopit účel DV. Ponecháme-li stranou zájmové vzdělávání a celou oblast informálního vzdělávání, je DV vůči konečným sociálním a ekonomickým cílům společnosti v instrumentální pozici - je to prostředek ke zvýšení zaměstnanosti, k sociálnímu začlenění, k výkonnější veřejné správě atd. Především další profesní vzdělávání představuje jeden z hlavních nástrojů dosahování požadovaných změn na trhu práce i v boji s chudobou a sociálním vyčleněním. F.3

K přílohám

V oddíle F.1 jsme došli k závěru, že do Libereckého kraje – podobně jako do ostatních – proudí velké množství prostředků určených na další vzdělávání obyvatel. Jde převážně o profesní vzdělávání (z toho především o podnikové vzdělávání), z něhož po věcné stránce vyniká další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Ale rovněž podpůrné vzdělávací a další aktivity jsou přítomny ve velkém rozsahu. Nabízí se přirozená otázka, 6

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council laying down common provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund, the European Agricultural Fund for Rural Development and the European Maritime and Fisheries Fund covered by the Common Strategic Framework and laying down general provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund and the Cohesion Fund and repealing Regulation (EC) No 1083/2006 {SEC(2011) 1142 final} z 6. října 2011, čl. 28-31.

Tima Liberec


str. 34

nakolik účelně, účinně a úsporně (princip 3 Ú) jsou využívány. Na to však není tento projekt primárně zaměřen. Abychom zpřístupnili informace o stovkách projektů, které se v Libereckém kraji realizují v oblastí dalšího vzdělávání, provedli jsme v průběhu roku 2011 řadu zjišťování jak u řídícího orgánu OP VK a v centrálních databázích projektů, tak u rozhodujících příjemců grantů. V příloze P.1 je na 26 stranách přehled projektů s tématikou dalšího vzdělávaní v Libereckém kraji, které byly k 12.5.2011 schváleny v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnosti a OP Lidské zdroje a zaměstnanost. V příloze P.2 prezentujeme na 10 stranách informace o pěti nejvýznamnějších projektech financovaných z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, zaměřených na DV a realizovaných v Libereckém kraji. Jde o čtyři projekty s rozpočtem vyšším než 5 mil. Kč a dále o projekt CVLK, který je sice objemově menší, avšak týká se klíčového tématu – podpory DV, kterou má projekt poskytnout jak pracovníkům vzdělávacích institucí, tak samotným účastníkům. Můžeme tak říci, že tento projekt je tématicky nejbližší naší práci. V příloze P.3 popisujeme projekty čtyř nejvýznamnějších subjektů, kteří pro DV v kraji získávají nejvíce prostředků. Jsou to Centrum vzdělanosti Libereckého kraje (CVLK), Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), Úřad práce v Liberci a Liberecký kraj (zde jen odkazy na webové stránky projektů). Jejich podpora znamená celkem řádově desítky mil. Kč, které byly nebo mají být vynaloženy pro potřeby DV. Z projektů, které se zabývají problematikou DV v Libereckém kraji je třeba zvlášť jmenovat největší a nejaktuálnější projekt KONCEPT – Koncepce dalšího vzdělávání 7. Projekt Koncept má podobný účel jako projekt CVLK, uvedený v příloze P.2. Má pomoci k tomu, aby lidé měli k dispozici dostatek hodnověrných informací, poradenské služby a širokou nabídku kvalitních kurzů, které odpovídají potřebám trhu práce. Projekt Koncept je prvním projektem po r. 1990, který řeší problematiku DV komplexně. Jeho cílem je navrhnout systémové prostředí pro oblast DV, a to v následujících oblastech: • • • • • • • •

uznávání výsledků dalšího vzdělávání; stimulace poptávky po dalším vzdělávání jednotlivců i podniků; sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce; podpora nabídky dalšího vzdělávání; kvalita dalšího vzdělávání (bude vyvinut rating kvality vzdělávacích služeb); podpora vzdělávání zaměstnanců malých a středních podniků; monitoring dalšího vzdělávání; informační a poradenská podpora dalšího vzdělávání.

Koncept je tedy určen především pro potenciální účastníky DV, dále pro vzdělávací instituce a pro zaměstnavatele, kteří chtějí podporovat vzdělávání svých zaměstnanců. Jde tedy o ambiciózní projekt, který se skládá ze šesti aktivit: 7

Viz http://www.nuov.cz/koncept, odkud je většina dále uváděných informací. Jak to je v ČR obvyklé, projekt nepublikuje celkovou výši rozpočtu. Je však známo, že byl zahájen v červenci 2009 a jeho celkový rozpočet je 70,041 mil. Kč.

Tima Liberec


str. 35

1. Analyticko-koncepční práce 2. Sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce 3. Kvalita v dalším vzdělávání (obsahem je tvorba nástrojů pro sebehodnocení/hodnocení kvality vzdělávací instituce, popř. kvality interního firemního vzdělávacího systému, tvorba nástrojů pro získání kvalifikace lektora vzdělávání dospělých (popř. i manažera vzdělávání dospělých), spolupráce při rozvoji resortních akreditačních systémů, motivace vzdělávacích institucí pro zapojování do systému hodnocení kvality). 4. Podpora nabídky dalšího vzdělávání (zahrnuje pilotní ověření a realizaci vývoje systému monitoringu dalšího vzdělávání, marketingu vzdělávacích potřeb institucí poskytujících další vzdělávání a tvorbu programů dalšího vzdělávání ve vazbě na Národní soustavu kvalifikací) 5. Vzdělávání zaměstnanců malých a středních podniků (dle vyvinuté a zde ověřované metodiky) 6. Informační a poradenská podpora DV Pro nás je zajímavé, že pro pilotní aplikaci průběžně vyvíjených metod a řešení si NÚOV zvolil právě Liberecký kraj. První aktivita měla proběhnout v prvním roce trvání projektu, ostatní aktivity ve druhém a třetím roce. V lednu 2012 má sice určité zpoždění, ale řada materiálů, analytických i metodických, již byla publikována a VI i veřejná správa je mohou využívat.

Vzdělávací instituce. Libereckého kraje

Recommend Documents