Význam reputačního rizika pro bankovnictví

3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí

Ostrava 6.-7. září 2006

Význam reputačního rizika pro bankovnictví Dana Forišková, Libor Svoboda1

Abstrakt Příspěvek se zabývá jedním z rizik, které se vyskytují v bankovnictví a tím je reputační riziko. Reputační riziko začíná nabývat na významu a má dopad i do hospodaření banky. V bankovní praxi se dosti často reputační riziko zařazuje pod operační riziko a rovněž i Basel II neobsahuje samostatný kapitálový požadavek pro toto riziko, ale je s ním počítáno v rámci operačního rizika. Jedná se o těžko identifikovatelné riziko, z kterého se vyvozují závěry až po jeho vzniku a následně se provádí až jeho klasifikace. Klíčová slova Finanční rizika, operační riziko, reputační riziko, metody řízení

1 Úvod Každé odvětví a samozřejmě i bankovnictví se při provádění svých činností a nabízení finanční produktů setkává s celou řadou rizik, které významnou měrou ovlivňují hospodaření bank, jejich důvěryhodnost a postavení v rámci finančního systému. Expozice konkrétních bank vůči jednotlivým rizikům se však mohou významně lišit, neboť každá banka se angažuje v jednotlivých druzích činnosti v různé míře. Skutečná expozice banky vůči daným rizikům také odráží úroveň řízení těchto rizik. Jak velký význam mají finanční rizika na bezpečnost a stabilitu finančního systému je možné zjistit ze skutečnosti, že metody měření, postupy řízení a regulace rizik jsou podchyceny v právních dokumentech a zabýval se s nimi i Basilejský výbor pro bankovní dohled a další mezinárodní finanční instituce. I v České republice je v posledních letech věnována velká pozornost řízení rizik nejen regulátorem - centrální bankou, ale i samotnými jednotlivými bankami, které používají různé metody k řízení jednotlivých rizik. Každou finanční instituci ohrožuje jiný typ rizika, která mají svou významnost a důležitost. V bankovnictví patří k nejhlavnějším rizikům úvěrové riziko, tržní riziko a v posledních letech i operační riziko, ale činnost bývá ovlivněna i reputačním rizikem nebo obchodním rizikem.

2 Druhy finančních rizik v bance a přístupy k řízení rizik V důsledků činností, které jsou prováděny v bankovnictví a nabízeným bankovním produktům můžeme finanční rizika rozdělit dle obr. č.1

Obr.č. 1: Druhy finančních rizik v bankovnictví 1

Ing. Dana Forišková, Ph.D., VŠB-TUO, Ekonomická fakulta, Sokolská tř. 33, 708 00 Ostrava, mail: dana. [email protected]. Ing. Libor Svoboda, ČSOB, a.s., Poštovní spořitelna, Roztylská 1, Praha 4, mail: [email protected] 75



Finanční rizika v bankovnictví

Úvěrové riziko

Tržní riziko

Likvidní riziko

Přímé úvěrové riziko

Úrokové riziko

Riziko tržní

Měnové riziko

Riziko financování

Riziko úvěrové angažovanosti

Operační riziko Riziko systémové

Obchodní riziko Právní riziko Daňové riziko

Riziko transakční

Komoditní

Reputační riziko Riziko operačního řízení

Akciové riziko

Riziko pohromy

Korelační riziko Riziko země

V praxi dochází v mnoha případech k začlenění reputačního rizika a obchodního rizika do operačního rizika, neboť operační riziko je mnohdy těžko identifikovatelné. Paradigma řízení bankovních rizik zahrnuje následující složky: • přístup k identifikaci a měření rizik, •

analýza struktury limitů a směrnic řídících podstupování rizik,

•

sledování rizika-vyhodnocování indikátorů,

•

interní kontrola a manažerský informační systém pro kontrolu, sledování a reportování rizik. S cílem zvýšit bezpečnost a stabilitu finančních systémů, posílit konkurenční rovnost mezi bankami a umožnit používání komplexnějších přístupů řízení rizik pro regulatorní účely vypracoval Basilejský výbor návrh nových pravidel pro stanovení potřebné minimální výše kapitálu, který bývá označován jako BASEL II. 2.1 Podstata Basel II Basel II nahradí dosud platný Basel Capital Accord, který zahrnuje stanovení kapitálových požadavků na úvěrové a tržní riziko. Hlavní důraz klade Basel II. na citlivější a přesnější měření rizik a podporu zlepšování řízení rizik v bankách. Rozdíl mezi Basel I. A Basel II. je nejen ve větší komplexnosti a flexibilitě možností pro měření podstupovaných rizik, ale také v zahrnutí dalšího rizika a to operačního rizika. Došlo i k rozšíření působnosti Accordu tak, aby plně pokrýval nejen riziko banky samotné, ale zároveň riziko celé bankovní skupiny. Koncept by měly uplatňovat na konsolidované bázi mezinárodně aktivní banky. V členských zemích EU, se předpokládá plošná aplikace nových pravidel na všechny banky. Aby však bylo možné zohlednit rozdílné podmínky v jednotlivých zemích, obsahuje BASEL II. v řadě oblastí možnost volby ze dvou i více variant postupu pro příslušný, národní orgán dozoru (tzv. národní diskrece). Z obdobných důvodů jsou zahrnuty diskrece pro banky. Pro Českou republiku je a bude nadále určující podoba Basel II po transformaci do unijního práva. Basel II je založen na třech pilířích: 1. pilíř – minimální kapitálové požadavky

76



První pilíř je přímým pokračováním Basel I, nově zahrnuje operační riziko a poskytuje širší nabídku metod měření rizik, včetně vlastních modelů. Modely, které budou jednotlivé banky používat pro výpočet kapitálového požadavku k jednotlivým rizikům budou muset být schváleny regulatorním orgánem. Pro úvěrové produkty, které nebudou splňovat požadavky na měření rizik dle stanovených modelů, budou banky nuceny vytvářet výrazně vyšší rezervy, než tomu bude u produktů splňujících kritéria daná Basel II. 2. pilíř – proces dozoru Je zaměřen na proces hodnocení dostatečnosti kapitálu dané banky orgánem dozoru a na spolehlivost a kvalitu řídících a kontrolních mechanismů banky. Banka by měla mít zavedeny odpovídající vnitřní procesy, které jí umožní vyhodnotit adekvátnost jejího interního kapitálu s ohledem na postupovaná rizika. 3. pilíř – tržní disciplína Řeší problematiku transparentnosti a zveřejňování informací bankami a cílem je prohloubit tržní disciplínu tím, že banky budou o sobě uveřejňovat více informací, aby všichni účastníci trhu získali lepší přehled o rizikovém profilu banky a adekvátnosti její kapitálové pozice.

3 Operační riziko, reputační riziko Stále větší pozornost bank a bankovních regulátorů je věnována operačnímu riziku a metodám jeho kvantifikace. Tento typ rizika se vztahuje ke všem procesům bankovní instituce a může tak nepříznivě zasáhnout banku v libovolném bodě a jako takové není zcela přesně vymezeno. Pro vymezení operačního rizika existuje celá řada definic. Podle Basel Committee se operačním rizikem rozumí riziko ztráty v důsledku nedostatečnosti nebo selhání interních procesů, osob, systému nebo kvůli externím událostem. Uvedená definice v sobě zahrnuje rizika právní, rizika spojená se souladem s právními předpisy, ale i riziko reputační, ale nezahrnuje např. riziko strategické spojené s obchodním rozhodováním. Pod operační riziko můžeme zahrnout i chybování zaměstnanců, selhání automatizovaného systému, komunikačních sítí. Operační riziko proto můžeme chápat jednak v širším a užším pojetí. Podle širšího pojetí můžeme operační riziko definovat jako riziko, které není úvěrové, tržní a likvidní a tudíž je pod operační riziko zahrnuto i riziko reputační. Podle užšího pojetí je operačním rizikem riziko, které plyne z operací provozu firmy ( např. ztráta obchodní smlouvy, chybný výpočet velikosti úroků, chybné odeslání peněz z účtu, atd.). Podle tohoto pojetí není v operačním riziku zahrnuto reputační riziko. Z definic opět vyplývá, že často dochází ke splývání operačního rizika s rizikem reputačním nebo právním a obchodním, neboť je velmi těžko identifikovatelné z dané rizikové situace vyvodit o jaký typ rizika se jednoznačně jedná. V sektoru bankovnictví roste závislost na informačních technologiích a automatizovaných systémech, dochází k rozvoji internetového bankovnictví, banky nabízejí nové produkty, proto se řízení operačního rizika, ale i reputačního rizika přikládá stále větší význam. Také využívání outsourcingu spojeného s technologickými službami přispívá k nutnosti zabývat se vážně těmito riziky. 3.1 Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku Basel I vycházel z předpokladu, že vyšší kapitálový požadavek k úvěrovému riziku pokryje i další rizika, to znamená i operační riziko. Basel II je sofistikovanější a požaduje kalkulaci specifického požadavku také k operačnímu riziku, ale zároveň i k dalším rizikům,

77



např. reputačnímu, právnímu, obchodnímu atd. Basel II vymezuje pro kalkulaci kapitálového požadavku tři metody: Základní přístup (BIA-Basic Indicator Approach) – způsob kalkulace kapitálového požadavku je velmi jednoduchý. Kapitálový požadavek podle tohoto základního ukazatele je roven 15 % z hodnoty relevantního ukazatele (relevantní ukazatel se stanovuje jako tříletý hrubý příjem, který je roven tříletému průměru součtu čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu). Druhým přístupem je standardizovaný přístup (TSA) metoda vychází z předpokladu, že operační riziko spojené s různými skupinami aktivit má často odlišný charakter a intenzitu. Proto dělí bankovní aktivity na osm obchodních linií, přičemž každé přiřazuje vlastní koeficient beta (β). Tab.č. 3.1 dokumentuje beta faktory přiřazené jednotlivým obchodním liniím. Tab.3.1 Rozdělení obchodních linií a beta faktor Obchodní linie – Linie podnikání Seznam činnosti Podnikové financování Upisování finančních nástrojů na základě neodvolatelného závazku, poradenství v obl.kapitálové struktury Obchodování na finančních trzích Obchodování na vlastní účet, peněžní zprostředkování Retailové makléřství Přijímání a zpracování příkazů vztahujících se k jednomu či více finančním nástrojům Podnikové bankovnictví Přijímání vkladů od veřejnosti, Retailové bankovnictví Činnosti pro jednotlivé fyzické osoby Zúčtovací služby pro třetí osoby Úschova a správa finančních nástrojů Obhospodařování aktiv Obhospodařování portfolií, obhospodařování podílů ve fondech kolektivního investování Pramen čerpání: www.čnb.cz

Beta faktor 18 %

18 % 12 % 15 % 12 % 15 % 12 %

Indikátorem je opět hrubý příjem, ale měřený zvlášť pro jednotlivé obchodní linie. Princip výpočtu je podobný jako u základního přístupu, ale roční hodnoty určené k průměrování se sčítají z výsledků za jednotlivé obchodní linie. Pro členění do linie jsou stanoveny požadavky, např. že činnosti by se neměly překrývat, ale žádná činnost by neměla být vynechána. Z tabulky je patrné, že určité činnosti, které jsou začleněny do jednotlivých linií, by mohly spadat i pod reputační riziko, z čehož je patrné, že Basel II stanovuje pouze přístupy kapitálových požadavků pod operační riziko. Rovněž i náš regulatorní orgán ČNB má v připravovaném návrhu vymezení požadavku na jednotlivé přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a nikoliv k riziku reputačnímu. Kapitálový požadavek k tomuto riziku není zvlášť stanoven. Třetím přístupem je alternativní standardizovaný přístup (ASA) – podle tohoto přístupu se kapitálový požadavek určuje podle ustanovení pro standardizovaný přístup s odchylkami při výpočtu kapitálového požadavku pro linie podnikání retailové bankovnictví nebo podnikové bankovnictví. Pro tyto linie lze nahradit relevantní ukazatel alternativním ukazatelem, který odpovídá normalizovanému ukazateli výnosů, který je roven součtu koeficientu 0,035 a tříletého průměru dlužné částky poskytnutých úvěrů v linii podnikání retailové bankovnictví nebo podnikové bankovnictví.

78



Sofistikovanějším přístupem je pokročilý přístup (AMA) a požadavky na jeho používání jsou kvalitativní a kvantitativní. Pro používání tohoto přístupů bude muset být systém řízení operačního rizika náležitě zdokumentován (užití interních dat, externích dat, analýzy scénářů a podchycení faktor, které ovlivňují podnikatelské prostředí) a budou muset existovat tříletá historická data. Banka bude muset být rovněž schopná zařadit svá data o historických ztrátách do linií podnikání a do typů událostí, které jsou přesně regulatorním orgánem schváleny ( např. vnější nekalé jednání jsou ztráty, které jsou způsobené třetí osobou, jehož úmyslem bylo uskutečnit podvod, zpronevěřit majetek). 3.2 Reputační riziko Reputační riziko můžeme vymezit jako vykonávání podnikatelské činnosti v souladu s dobrými mravy a ke spokojenosti zákazníků i všech zúčastněných stran. Nebo reputačním rizikem můžeme chápat riziko ztráty ze změny reputace na trzích, které jsou způsobené zejména nekvalitním poskytováním služeb, nedodržováním smluvních podmínek se všemi obchodními partnery a nerespektováním dobrých mravů při podnikání. V bankovnictví se stává reputace jedním z nejvýznamnějších konkurenčních faktorů a banky věnují řízení reputačního rizika velké úsilí, neboť zjistily, že reputace má značný vliv na hospodářský výsledek bank. Reputační riziko je součástí ekonomického kapitálu banky, ale na rozdíl od tržních a úvěrových rizik je těžko identifikovatelné a měřitelné a dosti často se dostává pod operační riziko. Je obvyklé, že reputačním rizikem se začíná vrcholový management zabývat až ve chvíli, kdy dojde k významné události, kterou lze jako reputační riziko definovat. Pro řízení reputačního rizika je možné vycházet z metodiky analýzy scénářů, která se používá pro operační riziko a je založena na následujících krocích: • nejprve si identifikovat rizikové oblasti a faktory, které způsobují reputační riziko, •

následně je možné navrhnout scénáře vývoje faktorů,

•

posledním krokem by bylo vytvoření akčních plánů, navržení lepších scénářů, které by minimalizovaly reputační riziko. Pro řízení reputačního, ale také operačního rizika by bylo možné si vytvořit diagram reputačního rizika, který by měl následující strukturu obr.č.2. Obr.č.2: Diagram reputačního rizika Riziko Popis vzniku Popis rizika důsledků rizika

Nakládání s rizikem

Upřednostňována alokace rizika Veřejný sektor

Linie podnikání Kategorie typu události O jaké riziko Jak riziko se jedná vzniká

Co riziko způsobí

Jak lze dopad rizika omezit

Sdílené riziko

Soukromý sektor

Kdo je vlastníkem rizika

Diagram rizika může být přehledným nástrojem, který umožní určit typ rizika, determinovat příčiny vzniku, určit faktory, které vyjadřují skutečný obsah rizika pro dobrou pověst. Dále umožní začlenit rizika do linií podnikání a zároveň určit beta faktor, který je stanoven regulujícím orgánem a vymezit jednotlivé kategorie typu událostí. Po zjištění faktorů, které reputační riziko a operační riziko způsobují, je vhodné stanovit hierarchicky přístupy, které budou daná rizika eliminovat ( např. akční plány, řešení stížností, scénáře). Finanční dopad poškození dobrého jména je dlouhodobou záležitostí, je velmi obtížně matematicky vyjádřit velikost reputačního rizika, ale na základě analýzy přístupů (scénářů) a

79



dat, která se budou shromažďovat v diagramu, by bylo možné provést odhad dopadu jednotlivých faktorů na dobrou pověst banky a také přímý dopad do hospodaření banky. Z dat obsažených v diagramu by se dal vypočítat kapitálový požadavek k reputačnímu riziku banky, ale i k operačnímu. Pro výpočet kapitálových požadavků se bude postupovat jako u požadavků u operačního rizika a na základě stanovených metod.

4 Závěr S postupným vývojem bankovních produktů a služeb dochází i k zpřesňování řízení rizik v bankovnictví a objevuje se snaha věnovat pozornost řízení i reputačního rizika. Reputační riziko bývá sice řazeno pod obchodní rizika, ale v praxi dochází k začlenění tohoto rizika pod operační riziko, které je určitým způsobem někdy těžko identifikovatelné. I nová Basilejská dohoda Basel II ve druhém pilíři upozorňuje na skutečnost, že banky by si měly vytvořit minimální kapitálovou výši, která by pokrývala nejenom operační riziko, ale i reputační, strategické a další rizika. V bankovnictví se spolu se standardizací produktů stává reputace jedním z nejvýznamnějších konkurenčních faktorů a banky věnují řízení reputace velké úsilí. Pro řízení reputačního rizika by bylo dobré si vytvořit diagram reputačního rizika, z kterého by se daly vyvodit faktory a četnost jejich výskytu, které způsobují vznik reputačního rizika, umožnit začlenit rizika dle linie podnikání a zjistit o jaký typ události se jedná. Data obsažena v diagramu by posloužila k výpočtu kapitálového požadavku banky. V současné době je v bankách reputační riziko sice vnímáno, ale konkrétní opatření se řeší ad hoc, např. jako reakce na negativní informace nebo utrpěnou ztrátu, která se projeví v budoucnu.

Literatura [1] JÍLEK, J.: Finanční rizika. GRADA Publishing, Praha, 2000. [2] Hill& Knowlton: Global survey of financial analysts opinion on corporate reputational management. Mori, 2006. [3] LITOŠOVÁ, R.: Řízení rizik a kapitálové požadavky ve finančních sektorech. Bankovnictví, 2003, číslo 3, str. 18 – 19. [4] NEVICKÝ, P.: Řízení reputačního rizika a reputační kapitál. Bankovnictví, 2006, číslo 5, str.26. [5] Basel Committee on Banking Supervision: International Convergence of Capital Standards. Brusel, Jun, 2005 [6] VOJÁČEK, J.: Operační riziko: s čím konkrétně přichází Basel. Bankovnictví, 2005, číslo 2, str.32. [7] www.cnb.cz/bankovni dohled. [8] www.aon.com/Reputation Risk Management

Summary The benefit deal with one of hazard which befound in banking and this is reputation risk. Reputation hazard begins put on of meaning and have impact to the economy bank’s too. In bank’s practice a good many times reputation hazard enlistment below surgical hazard and

80



take with him in terms of surgical diversification. It’s heavy identifiable hazard which from deduce conclusions as after his rise and consequently pursue as his classification

81

Význam reputačního rizika pro bankovnictví

Recommend Documents