Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovního managementu
Význam penzijního připojištění v ČR Bakalářská práce
Autor:
Michal Caro Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Dr. Ivan Jandejsek
Duben 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze, 4.4.2009
Michal Caro
2
Poděkování Za odborné vedení, pomoc a podporu při psaní Bakalářské práce, chci vyjádřit svoje poděkování vedoucímu práce Dr. Ivanu Jandejskovi. Mé poděkování patří i mým kolegům a ostatním studentům za vzájemné přínosné konzultace.
3
Anotace Jak vyplývá ze samotného názvu Bakalářské práce, jejím obsahem je problematika penzijního připojištění a vlivu tohoto produktu na důstojné zajištění občanů v důchodovém věku. Nejdříve se snažím v práci poskytnout dostatek informací pro přehled o tomto produktu a skutečnostech, které na něj mají vliv. Po poskytnutí dostatečného množství informací přecházím k výpočtům a hodnocení penzijního připojištění. V samotném závěru je shrnutí nedostatečnosti tohoto produktu, při současných parametrech, pro kompenzaci propadu příjmu občanů při odchodu do důchodu.
Anotation As it comes from the theme of the of this Bachelor thesis it’s content is importance of retirement insurance and influence of this product to funding sufficiently people in retirement age. From the beginning I’m providing product overview with enough information which has an influence on this product. Then I come to calculation and product classification. In the end is summary where we can find inadequacy of this product, with current parameters, to compensate the income decrease when we retire.
4
Obsah
1 Penzijní systém v ČR.............................................................................................. 7 Popis systému ........................................................................................................... 7 Důchody a státní rozpočet ČR................................................................................ 10 Penzijní fondy ......................................................................................................... 11 Asociace penzijních fondů ...................................................................................... 11 Stručný vývoj penzijních fondů v ČR ...................................................................... 12 Aktuální data penzijních fondů ............................................................................... 15 Bonus ...................................................................................................................... 20 2
Zákon o penzijním připojištění ....................................................................... 22 Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem .................. 23 Obecné informace................................................................................................... 23 Statut a penzijní plán .............................................................................................. 24 Vznik penzijního připojištění .................................................................................. 26 Výpověď penzijního připojištění............................................................................. 27 Formy výplaty penzijního připojištění.................................................................... 28 Jednorázové vyrovnání ........................................................................................... 30 Odbytné................................................................................................................... 31 Výpisy ..................................................................................................................... 31 Příspěvky penzijního připojištění ........................................................................... 32 Hospodaření penzijního fondu ............................................................................... 33 Umístění peněžních prostředků .............................................................................. 34
3
Demografický vývoj v ČR a ve světě............................................................... 35
4
Hodnocení penzijního připojištění .................................................................. 40
5
Perspektiva penzijního připojištění ................................................................ 44 Seznam použité literatury ....................................................................................... 47 Zákony .................................................................................................................... 47 Seznam webových adres ......................................................................................... 47 Seznam tabulek, grafů a schémat ........................................................................... 47
5
Úvod
„Důchod“ slovo jenž všichni velice dobře známe. Pro každého z nás má trochu jiný význam, trochu jiný nádech. Nicméně všichni ho máme spojený s podzimem našeho života, kdy často přichází velká změna našeho životního stylu. Výpadek finančního příjmu z našeho zaměstnání je většinou nahrazen starobním důchodem. Ten nám má ve stejné nebo podobné míře poskytnout finanční zázemí pro uspokojení našich stávajících potřeb. Jelikož se tak většinou neděje a starobní důchod nestačí k udržení našeho životního standardu, je nutno tento finanční propad mezi náklady na naše běžné potřeby a příjmovou stranou ve stáří reprezentovanou starobním důchodem vyrovnat nebo alespoň snížit jiným způsobem na minimum. Jednou z možností je od roku 1994 penzijní připojištění se státním příspěvkem. V této práci se pokusím ukázat jak dobře jsou nastaveny parametry tohoto státem striktně regulovaného produktu a jak významnou roli pro nás hraje či může hrát pro již zmíněné vyrovnání propadu příjmů při přechodu na starobní důchod. Pojďme se společně podívat kde je zakopán pes. A to postupně od přehledu a obecných produktových informací až k samotnému vyhodnocení a závěru. V něm se budu snažit formulovat jasnou odpověď na otázku definovanou jako cíl bakalářské práce. Vyhodnotit význam a perspektivu penzijního připojištění v ČR pro důstojné zajištění potřeb občana v důchodovém věku. Toto téma je v současné době velice aktuální vzhledem k často v mediích diskutované problematice důchodové reformy. V té hrají velice významnou roli mimo pragmatického přístupu a kvalitně zpracované analýzy různých návrhů důchodové reformy i politické zájmy jednotlivých stran. Klíčovým důvodem jsou vysoké náklady na jednotlivé návrhy důchodové reformy a s nimi spojený potenciální propad volebních preferencí. A to zejména u skupiny voličů, která je nedostatečně informována o nutnosti uskutečnění této změny penzijního systému v České republice. Naopak vhodnou komunikací jen dílčích faktů je možné velice jednoduše vytvářet populistická hesla, která jsou zejména účinná v případě již zmíněné skupiny českých voličů. Bohužel tato skupina je velice početná a je schopna významně ovlivnit rozložení politického spektra v naší vlasti. Toho jsou si samozřejmě vědomy všechny politické strany. Jak je patrné na problematiku penzijního připojištění v České republice působí mnoho vlivů. Mou snahou bude posoudit všechny co nejobjektivněji na základě podložených informací a
6
dat. Nicméně je potřeba mít stále na paměti, že jde o soukromý názor jehož ambice nejsou čtenáře ovlivnit nýbrž obohatit. Možná i pomoci v rozhodování, zda produkt Penzijního připojištění využít a stát se klientem některého z deseti penzijních fondů na českém trhu. A pokud ano, tak jaké parametry si nastavit pro splnění osobních cílů a to nejen v důchodovém věku.
1 Penzijní systém v ČR Pojďme se teď podívat na náš sociální a hlavně penzijní systém v České republice. Ukážeme si pár statistických dat, predikcí a marketingových průzkumů. To nám dá základní obrázek o dané problematice a pomůže nám s vnímáním a vyhodnocením dalších kapitol. V této kapitole se budu více opírat o externí zdroje informací. Důvodem jsou mé nedokonalé znalosti státní správy a neúplné informace o penzijním systému v ČR.
Popis systému Český stát garantuje penzijní systém právně i ekonomicky. Celý penzijní systém v České republice se skládá ze dvou částí, takzvaných pilířů.
Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění. Hlavními znaky tohoto pilíře je průběžné financování a dávkové vyplácení. Legislativa je jednotná pro všechny pojištěnce s cílem zabezpečit všechny ekonomicky aktivní občany. Jedinou výjimkou jsou tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, hasiči). Ze základního důchodového pojištění se poskytují následující důchody: •
starobní
•
plný invalidní
•
částečný invalidní
•
vdovský a vdovecký
•
sirotčí
7
Vypočtená částka pro výplatu důchodu se skládá ze dvou částí: •
základní výměr
•
procentuální výměr
Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky, které byly završeny v roce 1995 přijetím zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Řada dílčích reformních kroků pak byla přijata i za účinnosti tohoto zákona.1
Již jsem zmínil dva základní principy důchodového pojištění, průběžné financování a dávkové vyplácení. Další principy jsou: •
sociální solidarita
•
povinný systém
•
dynamičnost (přizpůsobení ekonomickému vývoji)
•
jednotnost
Je důležité ještě zmínit postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. V případě mužů o 2 měsíce za rok a v případě žen o 4 měsíce každý rok. Druhým důležitým parametrem je postupné prodlužování období, za která jsou zjišťovány příjmy pro výpočet výše důchodu. Cílem je vzít v úvahu celoživotní ekonomickou aktivitu, pro kterou bylo stanoveno cílové období na 30 let.2 Pro celkovou představu uvedu několik konkrétních parametrů starobního důchodu. Zdrojem jsou stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz
První pilíř je v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
Dalším pilířem je penzijní připojištění se státním příspěvkem. V terminologii Evropské unie je to tzv. třetí pilíř. Druhý pilíř, na rozdíl od našich slovenských sousedů, penzijní systém České republiky postrádá. Třetí pilíř si spojujeme především 1
Převzato z webu http://www.mpsv.cz/cs/617
2
Převzato z webu http://www.mpsv.cz/cs/617
8
s působností penzijních fondů jejichž klienty je většina z nás. Na penzijní fondy se zaměřím o pár kapitol dále. Všechna specifika třetího pilíře rozeberu detailně v jedné z dalších sekcí nazvané „č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem“. Tento pilíř je v působnosti Ministerstva financí.
V krátkosti shrnu tři pilíře důchodového systému. •
Základní povinný důchodový systém
•
Skupinový dobrovolný penzijní systém
•
Individuální dobrovolný penzijní systém - penzijní připojištění se státním příspěvkem
Schéma 1 – Tři pilíře důchodového systému Zdroj – prezentace kolegy R.Hamáčka
V ČR není II. pilíř zastoupen
III. pilíř
I. pilíř
Základní Povinný důchodový systém
Skupinový dobrovolný penzijní systém
Individuální dobrovolné penzijní systém
9
Důchody a státní rozpočet ČR Jako první tu máme graf3 ukazující výdaje ze státního rozpočtu na jednotlivé položky související s tématem. My se zaměřme na červeně vyznačenou výši výdajů na důchody, které dosáhly v roce 2007 ohromných 282 miliard korun českých. Tato částka odpovídá 7,9 % hrubého domácího produktu naší země. Pokud si uvědomíme, že celkový příjem státního rozpočtu za rok 2007 byl 949 miliard Kč4. Zjistíme jak zásadní vliv měla tato položka na státní rozpočet České republiky. Důležitá je též strmá tendence růstu této nákladové složky státního rozpočtu.
Graf číslo 1 - Výdaje sociálního systému Zdroj – prezentace kolegy R.Hamáčka
600 000
579 119 Sociální výdaje celkem Z toho Důchody Z toho Nemocenská Z toho Zdravotnictví
500 000
281 599
300 000
184 000
200 000
100 000
34 800
3 4
prezentace mého kolegy R. Hamáčka http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stat_rozp_29642.html
10
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
0 1990
mil.Kč
400 000
Penzijní fondy První penzijní fondy v novodobé historii vznikli v roce 1994 spolu se zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Od 25. června 1996 jsou penzijní fondy sdruženy v dobrovolném zájmovém sdružení zájmových osob Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR)5.
Asociace penzijních fondů Asociace penzijních fondů si klade za cíl následující poslání: •
koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy svých členů
•
propagovat myšlenku penzijního připojištění
•
připomínkovat legislativní návrhy a jiná opatření, která se týkají oblasti penzijního připojištění a jiných zájmů penzijních fondů a iniciovat jejich změny
•
působit jako poradenské a informační centrum
•
podporovat a organizovat vzdělávací a vědeckou činnost
•
reprezentovat společné zájmy svých členů vůči zahraničí, navazovat a rozvíjet styky s obdobnými institucemi v zahraničí a participovat na procesu přibližování podmínek penzijního připojištění ČR standardům Evropské unie
•
dbát na dodržování etiky vztahů mezi členy Asociace penzijních fondů ČR a účastníky penzijního připojištění
•
působit k odstraňování rozporů mezi členy Asociace penzijních fondů ČR, organizovat odbornou, právní a věcnou součinnost při řešení procesů slučování, splývání a zániku penzijních fondů s cílem eliminovat případné negativní důsledky pro image penzijního připojištění a jeho účastníky
Členství v Asociaci penzijních fondů ČR je dobrovolné a má v souladu s platným zněním stanov dvě formy.
První formu prezentuje řádné členství, které je určeno penzijním fondům vzniklým na 5
zdroj http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=zakladni.php
11
základě zákona č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění. Řádné členství vzniká na základě jednostranného přistoupení penzijního fondu.
Druhou formou členství je členství přidružené, jež je otevřeno pro právnické osoby, působící v oblastech navazujících na penzijní připojištění nebo s ním úzce souvisí. Přidružené členství vzniká na základě žádosti o členství, po jejím schválení prezídiem Asociace penzijních fondů ČR.6
Stručný vývoj penzijních fondů v ČR Trh penzijních fondů byl velice dynamický. Po počátečních letech 1994 až 1996 kdy vzniklo několik desítek fondů se postupnými fúzemi k 1. lednu 2008 vytřídilo deset penzijních fondů, které jsou zároveň i stálými členy Asociace penzijních fondů.
V následující tabulce najdete aktuální seznam penzijních fondů působících na českém trhu i s přesnou webovou adresou, kde najdeme aktuální informace a nabídky jednotlivých fondů. Pro přehled uvádím i rok vzniku jednotlivých fondů. V něm si všimněme především penzijního fondu AEGON Penzijní fond, a.s. založeného až v roce 2007. U tohoto fondu neproběhla žádná fúze ani převzetí a proto chytře využil zanedbatelného počtu klientů získaných v prvním roce a navýšením z vlastních zdrojů dosáhl téměř dvojnásobného zhodnocení vkladu klientů proti konkurenčním fondům, celých 4,5 %. Průměrné zhodnocení ostatních fondů za rok 2007 bylo 2,72 %. Tuto zajímavou dočasnou konkurenční výhodu využil v následujícím roce k další akvizici klientů.
6
zdroj http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=zakladni.php
12
Tabulka 1 – Seznam penzijních fondů Zdroj – APF a webové stránky jednotlivých fondů
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Fond ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s. ČSOB Penzijní fond Progres, a. s. Generali penzijní fond a.s. ING Penzijní fond, a. s. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Penzijní fond České spořitelny, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a. s. AEGON Penzijní fond, a.s. Allianz penzijní fond, a. s. AXA penzijní fond a.s.
na trhu od Web 1994 http://www.csobpf.cz/pfcz/cz/Stabilita/ 1995 http://www.csobpf.cz/pfcz/cz/Progres/ 1995 http://www.generalipf.cz/ http://www.ing.cz/cz/produkty-a-sluzby/penzijni1995 pripojisteni/ 1994 http://www.pfcp.cz/ 1995 http://www.pfcs.cz/ 1994 2007 1997 1994
http://www.pfkb.cz/ http://www.aegon.cz/produkty.php http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/penzijni-fond/ http://www.axa.cz/
V tabulce jsme si mohli všimnout, že trh penzijního připojištění v České republice se značně koncentroval. Penzijní fondy se staly součástí velkých nadnárodních korporací a finančních skupin. Ty mohou širokému portfoliu klientů penzijních fondů nabídnout i další produkty a díky tomuto snadnému kanálu tak snížit své náklady na akvizici nových klientů. To vše samozřejmě s ohledem na zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Který přísně reguluje podmínky nakládání s klientskými daty, oslovování klientů a především diskriminaci jednotlivých skupin klientů v portfoliu. To znamená, že nabídka určitých služeb, produktů, výhod a speciálních parametrů musí být dostupná všem klientům v určité skupině. Což v některých případech může být značně limitující.
V další tabulce se pro informaci podíváme na nejvýznamnější fúze. Z této tabulky je vidět, jak většina stávajících penzijních fondů šla cestou akvizice již existujícího portfolia klientů jiného penzijního fondu. Tento postup s sebou nese úskalí dobře zvládnuté akvizice. Mnoho klientů je spjato s již etablovanou značkou a stávajícím nastavením produktu. V případě špatně zvolené nebo žádné komunikace je tu vysoké riziko, že část klientského portfolia fondu odejde k fondu konkurenčnímu. Což má za následek pokles zisku a dodatečné náklady na akvizici nových klientů. Částečně 13
by mohla tento problém vyřešit jedna z navrhovaných zákonných úprav. Návrh obsahuje zpoplatnění přechodu mezi konkurenčními penzijními fondy. Hlavním důvodem vzniku tohoto návrhu jsou finanční poradci, kteří za vidinou provize za uzavření nové smlouvy o penzijním připojištění lákají klienty k jiným fondům. Bohužel ne vždy za podmínek pro klienta výhodnějších. To má za příčinu zvýšené náklady fondu, které mají vliv na všechny účastníky. A to buď okamžitě nebo rozpuštěné v nákladech budoucích. Součástí je i návrh umožňující klientům výběr z několika investičních strategií. To umožní klientům ochotným akceptovat vyšší míru rizika mnohem vyšší potenciální výnos. Díky tomu bude moci mít osmnáctiletý účastník nastavenu agresivní investiční strategii, kterou postupem let může měnit na vyváženou a s blížící se maturitou své smlouvy o penzijním připojištění na konzervativní, která mu zajistí takzvané uzamykání výnosů realizovaných v letech minulých.
Tabulka 2 – Akvizice penzijních fondů Zdroj – webové stránky jednotlivých fondů
Fond 1
ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s.
2
ČSOB Penzijní fond Progres, a. s.
3 4 5 6 7 8 9
Generali penzijní fond a.s. ING Penzijní fond, a. s. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Penzijní fond České spořitelny, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a. s. AEGON Penzijní fond, a.s. Allianz penzijní fond, a. s.
10 AXA penzijní fond a.s.
akvírovaný penzijní fond Českomoravský penzijní fond, a.s. Občanský penzijní fond, a. s., Český penzijní fond Zdraví, a. s., Penzijní fond Spokojenosti Hornický penzijní fond Ostrava Zemský penzijní fond, a.s. XXX Průmyslový penzijní fond. XXX XXX XXX XXX Allianz-HYPO penzijní fond, a. s. Živnobanka - penzijního fondu, a. s. Winterthur penzijní fond a.s. Vojenský otevřený penzijní fond a.s. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PENZIJNÍ FOND A.S. Penzijní fond Energie, a.s.
14
Aktuální data penzijních fondů Další tabulka nám ukazuje počet aktivních účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech a jejich celkový počet v České republice. Jak je patrno celkový počet aktivních účastníků 4 295 603 se na celkovém počtu obyvatel České republiky (10 467 542 obyvatel k 31.12. 2008)7 podílí velice významně a to celými 41%. V poměru k počtu občanů ve věku 18 + což je skupina, která dle zákona si může uzavřít penzijní připojištění je to 51 %. V této skupině je 8 419 387 obyvatel.8 Nejzajímavější je poměr k užšímu cílovému segmentu věkové kategorie 25 – 59 let. Ten je 80 % a obsahuje 5 360 975 obyvatel9. Z toho je patrná značná saturace českého trhu penzijního připojištění a omezené možnosti pro další akvizici. Naopak přímo vybízí k přetahování a převádění klientů z konkurenčních penzijních fondů. K tomuto účelu v posledních letech penzijní fondy připravují více než zajímavé klientské nabídky i trochu nekalé praktiky finančních poradců. Pro shrnutí uvádím první trojici penzijních fondů z pohledů počtu aktivních klientů: •
Penzijní fond České pojišťovny, a.s. (1 160 860 účastníků)
•
Penzijní fond České spořitelny, a.s. (750 212 účastníků)
•
AXA penzijní fond a.s. (560 449 účastníků)
Druhý sloupec nám ukazuje celkové klientské prostředky, které jednotlivé fondy spravují a to v milionech CZK. Celková částka 186 119 milionů CZK je z pohledu jednotlivce částka úctyhodná, ale z pohledu výdajů státního rozpočtu na důchody nijak výrazná pokud si uvědomíme, že by měla dorovnat životní úroveň 4,3 milionů občanů po celý jejich podzim života. Níže jsou uvedeny první tři fondy z pohledu evidovaných prostředků ve prospěch účastníků. •
Penzijní fond České pojišťovny, a.s. (43 865 mil. CZK)
•
AXA penzijní fond a.s. (33 841 mil. CZK)
•
Penzijní fond České spořitelny, a.s. (29 574 mil. CZK)
7
Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide 9 Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide 8
15
Tabulka 3 – Výsledky fondů za čtvrté čtvrtletí roku 2008 10 Zdroj – webové stránky Asociace penzijních fondů ČR
Počet aktivních účastníků
Prostředky evidované ve prospěch účastníků v milionech CZK
AEGON PF
44 830
581
Allianz PF
123 075
6 679
Axa PF
560 449
33 841
ČSOB PF Progres
267 012
6 951
ČSOB PF Stabilita
408 503
15 775
Generali PF
37 341
1 651
ING PF
452 103
21 505
PF České pojišťovny
1 160 860
43 865
PF České spořitelny
750 212
29 574
PF Komerční banky
491 218
25 698
4 295 603
186 119
Název penzijního fondu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
CELKEM
Rád bych přidal i tabulku s velice zajímavou věkovou skladbou klientů penzijních fondů. Jak se dá předpokládat, věková skupina 18 - 29 let je zastoupena výrazně méně. Pro občany v této věkové kategorii je slovo důchod velice vzdálené a stáři je něco nemyslitelného. Pokud jsou účastníky penzijního připojištění, tak velice často na tom mají zásluhu rodiče, kteří během jejich studií platí příspěvky penzijního připojištění. 10
http://www.apfcr.cz/cz/index.php
16
Nebo v horní hranici této věkové skupiny zaměstnavatel, který platí svým zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění a jehož benefit by bylo hloupé nevyužít. Tato věková skupina se vyznačuje i nižším průměrným příspěvkem. Další dvě skupiny 30 – 39 let a 40 – 49 let jsou zastoupeny relativně rovnoměrně a to ve vzájemném poměru i v poměru k celku. Toto jsou dvě věkové skupiny u kterých předpokládáme vlastní příjem. První skupina je součástí životního cyklu, kdy účastník zakládá rodinu, začíná myslet na budoucnost a pokouší se budoucnost svoji i svých blízkých zajistit. Nicméně je to obecně skupina velice finančně zatížená výdaji na potomky, bydlení, automobil i seberealizaci. Průměrný příspěvek je proto stále nižší. Na druhou stranu můžeme počítat s příspěvkem zaměstnavatele u více než 30% účastníků. Stejně jako ve skupině 40 – 49 let. Tato skupina si může dovolit více spořit, protože její rodina je již většinou zabezpečená. Blíží se vidina podzimu života a s tou stoupá potřeba zajistit se. Příspěvek této skupiny je většinou vyšší než průměr. Skupina 50-59 let je v počtu účastníků penzijního připojištění zastoupena o poznání výrazněji. Je to skupina velice podobná předcházející. Rozdílem je výrazně nižší zatížení rodinného rozpočtu dětmi a fakt, že důchodový věk se velice přiblížil. Znovu je to skupina s nadprůměrným příspěvkem penzijního připojištění. Jistým faktorem je i vidina spoření s kratším tenorem oproti skupinám předcházejícím. Poslední skupina 60 a více let je velice specifická. Tito občané již dosáhli věkově na nárok výplaty naspořené částky. Častým jevem je podání žádosti o jednorázové vyrovnání a paralelní uzavření nové smlouvy za účelem dalšího spoření. Penzijní fond nazývá tento jev recyklace maturujících smluv. Na recyklaci (obnově) smluv má značný zájem. V opačném případě by ztratil klienta úplně. Tato skupina je ze všech skupin druhá nejpočetnější.
17
Tabulka 4 – Věková skladba účastníků penzijního připojištění 2005 – 2007 11 Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008
Věková skladba účastníků k 31. 12. 2007 k 31. 12. 2006 k 31. 12. 2005
18 - 29 let 12,63 12,6 11,63
30 - 39 let 19,98 19,09 18,35
40 - 49 let 19,74 20,46 21,5
50 - 59 let 25,31 26,91 28,38
60 a více 22,32 21,38 20,14
Než se dostaneme ke klíčové informaci jakou je roční zhodnocení prostředků vložených do penzijních fondů, tedy k jejich výkonnosti. Musíme se podívat kam penzijní fondy svěřené prostředky investují. Za rok 2007 nám to detailně ukáže následující tabulka a k ní patřící graf s legendou. Je jasně vidět, že dominantním investičním instrumentem jsou dluhopisy zastoupené téměř 74 %, na druhém místě peníze na účtech a termínovaných vkladech zastoupené z téměř 10 %. Pak teprve následují akcie s podílem 6,1 % a podílové listy zastoupené ze 4,7 %. Je nutné si uvědomit, že hospodaření penzijního fondu je velice striktně regulované zákonem o penzijním připojištění a částečně se této regulaci zmíním v příslušné kapitole.
Tabulka 5 – Složení portfolia penzijních fondu za rok 2007 dle investičních instrumentů12 Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008
Složení portfolia PF Dluhopisy Podílové listy Akcie Ostatní aktiva Nemovitosti Pokladniční poukázky Peníze na účtech a termínovaných vkladech
11 12
http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=rocenka.php Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008
18
73,7% 4,7% 6,1% 0,9% 0,7% 3,9% 9,9%
Graf číslo 2 - Složení portfolia penzijních fondu za rok 2007 dle investičních instrumentů13 Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008
Složení portfolia PF 1%
4%
10%
1% 6% 5%
73% Dluhopisy
Podílové listy
Akcie
Ostatní aktiva
Nemovitosti
Pokladniční poukázky
Peníze na účtech a termínovaných vkladech
Poslední, ale pro účastníka velice důležitá informace na kterou se podíváme, je roční zhodnocení připisované jednotlivými fondy za poslední čtyři roky a jejich průměr. V tabulce nazvané „Roční zhodnocení jednotlivých fondů“ vidíme, že nejvýkonnější byl nově vzniklý AEGON Penzijní fond a.s.. O důvodech chytře, ale uměle vytvořeného vysokého zhodnocení 4,5 % jsme si již psali. Takže za nejvýkonnější lze označit ČSOB Penzijní fond Progres a. s. s průměrným zhodnocením za rok 2004 až 2007 ve výši 3,75 %. Naopak nejhorší průměrné zhodnocení za stejné období má AXA penzijní fond a.s. V případě tohoto fondu je to i nejhorší zhodnocení v loňském roce, které činí 2,2 %. Špatné výsledky AXA penzijního fondu by mohly být pro pozorovatele znalého finančního trhu překvapením, protože skupina AXA je čtvrtým největším správcem aktiv na světe. Takže dostatek zkušeností tu jistě je. Nicméně nesmíme zapomenout na ostatní parametry, které mají vliv na připsané zhodnocení. Tím je souhrnná položka nákladů, do které je potřeba především započíst správu stávajících klientů a náklady na 13
Zdroj – Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008
19
akvizici klientů nových. V této položce jsou především provize obchodníkům, protože jak vidíme respektive nevidíme, jsou náklady na marketing penzijních fondů v médiích velice nízké oproti ostatním produktům.
Bonus Pojďme se trochu podívat co nám fondy nabízejí speciálního a co ještě může ovlivnit naše rozhodování při uzavírání nové smlouvy penzijního připojištění nebo při převodu smlouvy stávající. Jednou velmi zajímavou věcí je bonus za sjednání nebo převedení smlouvy. Například Penzijní fond Komerční banky a. s. v současné době nabízí bonus až 500 Kč pro nové klienty za sjednání smlouvy. Další velice atraktivní bonus je od Penzijního fondu České pojišťovny a.s. Ta nabízí klientům, kteří převedou svou stávající smlouvu o penzijním připojištění do jejího portfolia až 2% z naspořené (převedené) částky, maximálně však 10.000 Kč. Podmínkou je setrvání u tohoto penzijního fondu až do dne maturity smlouvy. On-line přístup k detailním informacím finančních prostředků evidovaných na účtů penzijního připojištění již nabízí několik penzijních fondů. Ale opravdu zajímavou a rozmáhající se novinkou je platební karta, která vám spoří na důchod. Zajímavý nápad, který poprvé představila AXA penzijní fond a.s. v roce 2007. Jde o jednoduchý princip, kdy se část poplatku, který si mezi sebe dělí vydavatel karty (issuer), příjemce karty (acquirer) a organizace procesující transakce připíše držiteli karty na účet jeho penzijního připojištění. Původně to bylo 0,3 % z částky transakce. V současné době všechny čtyři penzijní fondy nabízejí 1 % z placené částky. Jsou to: •
ING Penzijní fond a. s.
•
AXA penzijní fond a.s.
•
Penzijní fond České spořitelny a.s.
•
Penzijní fond České pojišťovny a.s.
Pokud je klient aktivním uživatelem platební karty, je to zajímavý způsob jak dlouhodobě zvýšit svůj příspěvek penzijního připojištění. Většina karet se primárně nabízí jako kreditní, nicméně pokud klient neprojde scoringem banky je mu ve většině
20
případů nabídnuta karta pre-paidová. Tj. karta, kterou je potřeba před použitím tzv. nabít. Nebo-li zaslat na její účet finanční prostředky. Každý fond přistupuje k dodatečným bonusům trochu jinak. Ale obecně platí využívání dalších partnerů k dodatečným slevám pro držitele karty. V případě penzijního fondu České Spořitelny je poskytnuta sleva X % a o tu ponížena finální cena nákupu. V případě penzijního fondu AXA je dodatečná sleva X % poskytnuta na účet penzijního připojištění účastníka. Jen krátký modelový příklad. V případě průměrné útraty 15 000 Kč měsíčně AXA kartou získá držitel na svůj účet penzijního připojištění 150 Kč. V případě plateb u partnerů AXA může být tato částka až 1 200 Kč (8 %). Tento dlouhodobý benefit byl za poslední dva roky jedním z nejvýznamnějších prvků v diferenciaci produktové nabídky, i když penetrace karet v celkovém počtu účastníků penzijního připojištění je relativně nízká. Souvisí to s omezeným mediálním rozpočtem fondů a s tím spojenou nízkou informovaností klientů penzijního připojištění o tomto benefitu. Vysokou penetrací platebních karet v celé České republice a to k 31.12.2008 7 220 667 debetních karet, 1 276 714 kreditních karet a 434 491 charge karet14. A také s odměřeným přístupem starší generace k platebním kartám a kartám kreditním především. Na druhou stranu tyto fondy mají vysoké procento aktivovaných karet u nových účastníků penzijního připojištění. Z toho můžeme usuzovat na výraznější zvýšení penetrace těchto karet u účastníků penzijního připojištění v následujících letech.
Na závěr ještě přidám informaci nebo spíše řekněme predikci zhodnocení za rok 2008. Vzhledem k následkům finanční krize je toto zhodnocení v některých případech varovné, tj. rovné nule. V případě všech fondů se bude jednat o zhodnocení od 0,0 % do 1,1 %. Jak víme penzijní fond nesmí připsat účastníkům záporné zhodnocení. Proto se nám objeví za minulý rok v některých případech „pouze“ již zmíněná 0,0 %. Informace za předcházející roky následuje v již zmíněné tabulce.
14
http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm
21
Tabulka 6 – Roční zhodnocení jednotlivých fondů od 2004 do 200715 Zdroj – APF a webové stránky jednotlivých fondů
Roční zhodnocení jednotlivých fondů Fond ČSOB Penzijní fond Stabilita a. s. ČSOB Penzijní fond Progres a. s. Generali penzijní fond a.s. ING Penzijní fond a. s. Penzijní fond České pojišťovny a.s. Penzijní fond České spořitelny a.s. Penzijní fond Komerční banky a. s. AEGON Penzijní fond a.s. Allianz penzijní fond a. s. AXA penzijní fond a.s.
2004 4,30% 5,30% 3,00% 2,46% 3,50% 3,74% 3,50%
2005 4,00% 5,00% 3,80% 4,20% 3,80% 4,03% 4,00%
2006 2,80% 2,30% 3,74% 3,60% 3,30% 3,04% 3,00%
2007 2,40% 2,40% 4,10% 2,50% 2,40% 3,07% 2,33% 4,50% 3,00% 3,00% 3,11% 3,05% 3,11% 3,74% 2,50% 2,20%
průměr 3,38% 3,75% 3,66% 3,19% 3,25% 3,47% 3,21% 4,50% 3,04% 2,89%
2 Zákon o penzijním připojištění V této kapitole se podíváme na fakta a parametry Penzijního Připojištění v České Republice regulované zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Zjistíme co je Statut a Penzijní plán, co vše musí obsahovat a jak důležité jsou to materiály pro klienta. Rozeberu možnosti ukončení smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Zaměřím se na výhody jež tento produkt přináší pro nás jako fyzické osoby a vysvětlím parametry jednotlivých benefitů jako je nárok na státní příspěvek a daňovou úlevu. Jak je to s příspěvkem zaměstnavatele a třetí osoby, případně zmíním konkurenční akce Penzijních Fondů v České republice. Ty jsou někdy velice zajímavé a občané z nich mohou významně profitovat nad rámec benefitů státem garantovaných. Dotkneme se i téma penzijních fondů jako společností. Jaké jsou nároky na vznik a regulaci těchto společností a které ukazatele jsou důležité při jejich výběru. Ale především popíši současnou situaci našeho pojistného trhu, jehož součástí jsou i finanční poradci. Musíme si upřímně přiznat, že v pojištění platí následující rčení: 15
APF a webové stránky jednotlivých fondů
22
„Pojištění se nekupuje, pojištění se prodává“. Pokud budete oponovat, tak jen pro úplnost dodám. Ano existují výjimky a těmi jsou produkty neživotního pojištění jako například pojištění domácnosti, pojištění nemovitosti, havarijní pojištění motorových vozidel a pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Do skupiny výjimek je potřeba pro úplnost zařadit i cestovní pojištění.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem Tento zákon z roku 1994 upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem. Stručná definice penzijního připojištění dle zákona je následující. „Shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.“16 Doporučuji alespoň zběžné prostudování tohoto zákona všem účastníkům penzijního připojištění. Investovaný čas nám pomůže odolat tlaku finančních poradců a umožní nám rozhodnutí na základě skutečných možností produktu. To nám může ušetřit nejedno nemilé překvapení v budoucnu.
Obecné informace Penzijní připojištění smějí vykonávat pouze penzijní fondy. Účastníkem může být pouze fyzická osoba starší 18 let: •
S trvalým pobytem na území České republiky
•
S bydlištěm v EU, pokud je účastníkem důchodového a zdravotního pojištění v ČR,
která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění. I v případě tak širokého spektra potenciálních účastníků je trh značně saturovaný, jak jsme si již ukázali v tabulce číslo 4. Účast na penzijním připojištění je dobrovolná. V penzijním připojištění je zakázána jakákoliv diskriminace. Jedinou výjimkou je použití úmrtnostních tabulek zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. 16
zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
23
Peněžní prostředky účastníků shromažďuje penzijní fond. Penzijní fond je akciovou společností se sídlem na území České republiky a poskytuje produkt penzijního připojištění v souladu se zákonem. Penzijní fond musí mít svou banku, která pro něj vykonává funkci depozitáře. V této bance nesmí mít přímo ani nepřímo podíl na základním kapitálu přesahující 10%. Dále musí akciová společnost obsahovat v názvu označení „Penzijní fond“. Základní kapitál fondu musí být alespoň 50 miliónů Kč a musí být tvořen pouze peněžitými vklady. K převodu akcií ve větším rozsahu než 10% základního kapitálu musí dát souhlas Ministerstvo financí. Ke vzniku potřebuje Penzijní fond příslušné povolení, které uděluje Ministerstvo Financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry. O žádosti rozhodne Ministerstvo do 60 dnů od doručení příslušné žádosti. Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy. Počet jejích členů musí být dělitelný třemi. Dále platí, že Penzijní fond je povinen si zřídit u svého depositáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro: •
Přijímání a vracení příspěvků účastníkům
•
Poskytovaní a vracení příspěvků
•
Financování činnosti penzijního fondu
•
Umisťování a ukládání prostředků penzijního fondu
Statut a penzijní plán Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Všechny úpravy statutu a penzijního plánu upravují stanovy penzijního fondu. Změny musí být vždy schváleny ministerstvem.
Statut musí obsahovat: •
rozsah činnosti penzijního fondu
•
zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků fondu
•
způsob použití zisku
•
obchodní firmu a sídlo depositáře 24
•
způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informací o tom, kde lze tyto zprávy obdržet
Penzijní plán musí obsahovat: •
druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění
•
podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu
•
způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění
•
důvody vypovězení penzijního připojištění
•
výši příspěvků
•
podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků
•
pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků
•
zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu
•
podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároku na základě tohoto převzetí17
Penzijní plán musí dále obsahovat podmínky nároku účastníků na starobní penzi a jednorázové vyrovnání. Tyto podmínky mohou být i výhodnější než zákon upravuje. S ohledem na cíle účastníků získat z produktu penzijního připojištění maximální možnou finanční částku jsou následující informace klíčové. Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku od kterého se poskytuje penze. Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu.18
17 18
zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
25
Vznik penzijního připojištění Produkt penzijního připojištěním vzniká smlouvou mezi penzijním fondem a fyzickou osobou způsobilou být účastníkem. Smlouva může být uzavřena i prostřednictvím finančního poradce (zprostředkovatele) s příslušným povolením k činnosti. Každý účastník musí být před uzavřením smlouvy seznámen se statutem a penzijním plánem. Penzijní fond se zavazuje poskytnout účastníkům dávky starobní penze za podmínek ve smlouvě a penzijním plánu stanovených. Starobní penzi je potřeba ve smlouvě sjednat vždy. Ostatní formy výplaty penze jako je penze výsluhová a invalidní je možné sjednat dobrovolně. Výsluhová penze opravňuje účastníka nejdříve po 15 letech trvání smlouvy o penzijním připojištění inkasovat maximálně polovinu všech naspořených prostředků včetně státních příspěvků. Zhodnocení a příspěvky zaměstnavatele se však poníží o daň z příjmu. To vše za předpokladu, že dříve nenastane nárok na penzi invalidní nebo starobní. Po minimální době spoření (dle zákona 36 měsíců) má účastník nárok na penzi invalidní. A to i za předpokladu, že v invalidním důchodu byl již v době podpisu smlouvy o penzijním připojištění. Je důležité vědět, že pokud účastník má nárok na invalidní penzi a využije ho, ztrácí nárok na výplatu penze starobní ze stejné smlouvy o penzijním připojištění. Z tohoto důvodu je potřeba uzavřít smlouvu novou. Zároveň platí, že účastník neztrácí nárok na výplatu invalidní penze ani pokud přestane být plně invalidní nebo mu vznikl nárok na starobní důchod. Účastník může pro případ svého úmrtí ve smlouvě určit osobu, které budou finanční prostředky vyplaceny, tzv. odbytné. Pokud účastník určí více osob může definovat i poměr rozdělení. Pokud chceme určit například 100% nárok pro dvě osoby postupně tak vyplníme jména obou a osobě s vyšší prioritou přiřadíme 100% částky. V praxi bude v případě úmrtí účastníka vyplaceno 100% naspořených prostředků osobě s vyšší prioritou. Pokud v době úmrtí účastníka bude i osoba s vyšší prioritou po smrti připadne 100% prostředků druhé osobě. Pokud vyplníme osoby s nulovým nárokem dvě a více budou mezi ně prostředky rozděleny rovnoměrně. Tímto vždy dodržíme pravidlo, že součet všech podílů v procentech nesmí být vyšší než 100. Praktický příklad je uvedení manžela nebo manželky jako osoby se 100% nárokem a dětí jako dalších osob
26
s nulovým nárokem. Tento krok umožní rovnoměrné rozdělení finančních prostředků mezi potomky v případě předčasné smrti účastníkova partnera. V případě změn penzijního plánu, které se týkají výplaty dávek je potřeba všechny účastníky informovat písemnou formou.
Výpověď penzijního připojištění Každý účastník může penzijní připojištění vypovědět a to znovu písemnou formou. Maximální výpovědní lhůta je dva kalendářní měsíce počínaje prvním kalendářním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zároveň i penzijní fond může účastníkovi vypovědět smlouvu a to za následujících podmínek. •
Pokud po dobu delší než šest kalendářních měsíců neplatil příspěvky nebo pokud nesplnil některou z povinností vyplývajících z penzijního plánu
•
Pokud účastník při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje a ty mají vliv na výplatu dávek nebo poskytnutí státního příspěvku
•
Pokud nesplňuje podmínky stanovené zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, aby se stal účastníkem penzijního připojištění
Tyto podmínky neplatí, pokud účastník penzijního připojištění již splnil podmínku pro vznik nároku na penzi.19
Uvedeme i několik dalších případů kdy může smlouva účastníka penzijního připojištění zaniknout. Jsou to případy, kdy dojde k následujícím skutečnostem:
19
•
Ukončení výplaty poslední penze
•
Výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze
•
Účastník a penzijní fond se písemně dohodli
•
Bylo vypovězeno z již popsaných důvodů
•
Výplatou odbytného při zániku fondu
•
Ukončením trvalého pobytu účastníka na území ČR
zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
27
•
Pokud účastník zemře
•
Pokud ztratí trvalé bydliště na území členského státu EU nebo přestane být účastníkem důchodového nebo zdravotního pojištění v ČR20
Dále jsou ještě případy, kdy může účastník penzijní připojištění přerušit. To se stane vždy prvním dnem měsíce následujícího po písemném oznámení. Možné je to, ale pouze v následujících případech: •
Pokud platil příspěvky penzijního připojištění minimálně 36 kalendářních měsíců
•
Pokud platil příspěvky penzijního připojištění minimálně 12 kalendářních měsíců v případě dalšího přerušení u stejného penzijního fondu
Jsou tu i podmínky za kterých může účastník uzavřít další smlouvu o penzijním připojištění. Obecně platí, že nemohou existovat dvě aktivní smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem paralelně uzavřené stejným účastníkem. Tyto podmínky jsou: •
Již uzavřená smlouva o penzijním připojištění zanikla
•
Již uzavřená smlouva o penzijním připojištění byla přerušena, někdy nazýváno zamražena
•
Účastník penzijního připojištění, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění požádal o výplatu dávky. Novou smlouvu lze uzavřít nejdříve následující kalendářní měsíc po žádosti o výplatu.21
Formy výplaty penzijního připojištění Asi nejvíce každého účastníka penzijního připojištění zajímá, kdy a za jakých podmínek bude moci své naspořené finanční prostředky inkasovat. Samozřejmě až po informaci kolik tato částka celkem činní. Všechny dávky je penzijní fond povinen vyplácet na základě žádosti účastníka a za podmínek zakotvených v penzijním plánu.
20 21
zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
28
V následujících řádcích se tedy podíváme z jakých penzí a dávek můžeme vybírat a za jakých podmínek.
Účastník penzijního připojištění může vybírat z těchto dávek: •
Penze, nebo-li doživotní pravidelná výplata přesně definované částky
•
Jednorázové vyrovnání
•
Odbytné22
Účastník penzijního připojištění může vybírat z těchto penzí: •
Starobní penze, podmínkou je dosažení věku stanoveného penzijním plánem
•
Invalidní penze, podmínkou je přiznání plného invalidního důchodu z penzijního připojištění
•
Výsluhová penze, podmínkou je dosažení doby stanovené penzijním plánem
•
Pozůstalostní penze, podmínkou je úmrtí účastníka23
Pro přiznání těchto druhů penzí účastníku penzijníkovi připojištění platí několik následujících podmínek: •
Jednou z podmínek je placení příspěvků penzijního připojištění po minimální dobu stanovenou penzijním plánem. Tato doba stanovená penzijním plánem nesmí být kratší než 36 měsíců a delší než 60 kalendářních měsíců.
•
Další podmínkou je minimální délka pojištění účastníka. Ta nesmí být v penzijním plánu stanovena kratší než 60 měsíců a delší než 120 kalendářních měsíců
•
Dále je to nutnost dosažení určitého minimálního věku pro vznik nároku na starobní penzi. Ten musí být stejný pro muže i ženy a penzijní plán nesmí stanovit věkovou hranici nižší než 60 let.
•
Předcházející body neplatí pro penzi invalidní a penzi výsluhovou. Podmínkou pro získání výsluhové penze je mimo jiné, aby pojištěná doba byla minimálně 180 kalendářních měsíců. V případě invalidní
22 23
zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
29
penze je to 60 kalendářních měsíců. Obě tyto lhůty nesmějí být penzijním plánem sníženy. •
Účastníkovi, kterému vznikl nárok a nemá trvalé bydliště na území České republiky je penzijní fond povinen vyplácet dávky do zahraničí a to ve lhůtách, které penzijní plán stanoví. Stejná podmínka platí i pro bydliště mimo členský stát Evropské unie.
•
Starobní, invalidní a výsluhová penze může být přiznána pouze účastníkovi penzijního připojištění.
•
Poslední bod hovoří o pozůstalostní penzi. Ta náleží fyzické osobě, kterou účastník ve smlouvě o penzijním připojištění určil. Samozřejmě to může být i více fyzických osob. O poměru dělení jsme už hovořili.24
Jednorázové vyrovnání Další důležitý pojem pro každého účastníka penzijního připojištění je jednorázové vyrovnání. To náleží každému účastníkovi za podmínek stanovených penzijním plánem. Jde především o dosažení požadovaného věku, který je 60 let, minimální délce spoření 5 let a doručení písemné žádosti o výplatu penzijnímu fondu. Penzijní fond vyplatí celkovou naspořenou částku účastníka včetně výnosů, státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele a třetích stran, případně dalších bonusů. A to do konce čtvrtletí následujícího po posledním zaplacení příspěvku. V případě jednorázového vyrovnání podléhají výnosy a příspěvky zaměstnavatele dani z příjmu. Tento způsob výplaty naspořených prostředků upřednostňuje drtivá většina účastníků a tvoří více jak 90% všech žádostí o výplatu. Je to logické a pochopitelné. Vidina finančních prostředků okamžitě k dispozici je příliš lákavá než, aby se jí dalo odolat. Penzijním fondům to však dělá nemalé starosti a snaží se klienty, zatím neúspěšně, motivovat k upřednostnění výplaty formou starobní penze. Důvodem je jednorázový dramatický pokles aktiv pod správou penzijního fondu. V současné době penzijní fondy neúspěšnou snahu motivovat klienta k výplatě formou starobní penze nahrazují novými aktivitami k udržení finančních prostředků alespoň v rámci finanční skupiny. Jak již víme z přehledu penzijních fondů, všechny se staly součástí velkých nadnárodních korporací a finančních skupin. Jejich cílem je najít synergii 24
zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
30
k maximalizaci zisku v rámci celé skupiny a jednou z velice zajímavých, potenciálně velice lukrativních cest je již zmíněné oslovení a prodej dalších produktů 4,3 miliónům klientů penzijních fondů.
Odbytné Další způsob výplaty je formou odbytného. Podmínkou pro výplatu je placení příspěvků po dobu minimálně 12 kalendářních měsíců. V případě výplaty formou odbytného jsou účastníkovi vyplaceny naspořené prostředky včetně zdaněného zhodnocení, ale státní příspěvek je do tří měsíců vrácen zpět ministerstvu. Finanční prostředky je fond povinen vyplatit do 3 měsíců od přijetí žádosti účastníka penzijního připojištění. Výplata formou odbytného připadá v úvahu i tehdy pokud účastník zemře a nemá ve smlouvě sjednánu výplatu formou pozůstalostní penze. Nebo v případě, kdy se oprávněné osoby pozůstalostní penze vzdaly. Tato forma výplaty je nejčastější u skupiny účastníků s podprůměrným příspěvkem penzijního připojištění, účastníků ze severních Čech a Moravy. Dále dramaticky stoupá počet účastníků žádajících o tuto formu výplaty s počtem vyživovaných dětí. Takže obecně můžeme konstatovat, že o tuto formu výplaty mají zájem účastníci s akutní potřebou hotovosti. Pokud stávající účastník penzijního připojištění zemře a není nárok na odbytné a pozůstalostní penze nebyla sjednána, stává se částka vypočtená dle příslušného penzijního plánu předmětem dědictví.
Výpisy Jednou z důležitých podmínek, které penzijním fondům stanoví zákon, je zasílání ročních výpisů všem účastníkům penzijního připojištění v jejich portfoliu. Výpisy se zasílají písemnou formou. Výpis musí být zaslán do jednoho měsíce od konání valné hromady a musí obsahovat informaci o výši všech evidovaných prostředků účastníka a výši procenta připsaného zhodnocení za loňský rok. Většinou jsou tyto výpisy distribuovány během prázdninových měsíců, července a srpna.
31
Příspěvky penzijního připojištění Další samostatnou kapitolou, velice důležitou pro všechny účastníky penzijního připojištění je výše měsíčního příspěvku účastníka. Ten nesmí být nižší než minimální částka pro přiznání státního příspěvku. Její výše je v současné době 100 Kč. Zároveň platí, že účastník může přispívat pouze na jedno penzijní připojištění. Příspěvek je nutné zaplatit do konce kalendářního měsíce na který je určen a to na účet vedený u depositáře penzijního fondu. Příspěvek je možné sjednat i na delší období než jeden měsíc, např. čtvrtletí nebo rok. Každý účastník je oprávněn si výší příspěvku změnit a to vždy od následujícího měsíce. Za účastníka je oprávněna platit příspěvky penzijního připojištění i třetí osoba po jeho souhlasu. Totéž platí i pro účastníkova zaměstnavatele. Příspěvky jsou pro účastníky tak důležité mimo jiné i z důvodu připisování státních příspěvků. Ty jsou závislé na přispívané částce a mohou činit až 150 Kč měsíčně. Tyto příspěvky se poskytují ze státního rozpočtu a každý účastník má na ně ze zákona nárok. Každý měsíc přísluší jednomu účastníku jeden státní příspěvek. Státní příspěvky se připisují čtvrtletně a penzijní fond s nimi hospodaří jako s příspěvky účastníka. To znamená, že je investuje a snaží se o maximální zhodnocení. O příspěvek je nutno písemně požádat Ministerstvo financí v měsíci následujícím po příslušném čtvrtletí a to souhrnně za všechny účastníky. Ministerstvo zašle státní příspěvky penzijnímu fondu do konce druhého měsíce po čtvrtletí za které se žádá. Částky poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu do 30 dnů od zjištění této skutečnosti. Právo vymáhat tyto částky se promlčuje za deset let od jejich poukázání ministerstvem na účet penzijního fondu. Finanční prostředky, které penzijní fond nepoužije na výplatu odbytného nebo zemře-li účastník a částka se stane předmětem dědictví je povinen vrátit ministerstvu a to v následující lhůtách: •
Do 6ti měsíců od zániku penzijního připojištění pokud se jedná o odbytné nebo dědictví
•
Do 60ti měsíců od zániku penzijního připojištění pokud účastník neměl nárok na odbytné a nepožádal o převod finančních prostředků k jinému penzijnímu fondu
Jak již bylo zmíněno výše státního příspěvku závisí na výši měsíčního příspěvku účastníka penzijního připojištění. V případě, že účastník penzijního připojištění platí na delší období než je kalendářní měsíc stanoví se výše státního příspěvku dle průměrné 32
měsíční výše příspěvku připadající na jeden měsíc. Pro účely výpočtu výše státního příspěvku je příspěvek účastníka zaokrouhlen na celé koruny směrem dolů. Státní příspěvek může být nařízením vlády zvýšen. Závislost výše příspěvku penzijního připojištění a státního příspěvku je podchycena v následující tabulce.
Tabulka 7 – Výše příspěvku účastníka v Kč a závislost výše státního příspěvku v Kč25 Zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
výše příspěvku účastníka 100 až 199 200 až 299 300 až 399 400 až 499 500 až
výše státního příspěvku 50 + 40% z částky nad 100 Kč 90 + 30% z částky nad 200 Kč 120 + 20% z částky nad 300 Kč 140 + 10% z částky nad 400 Kč 150 Kč
Hospodaření penzijního fondu Toto je jedna z citlivých a velice diskutovaných otázek. V zákoně o penzijním připojištění je definováno následující. „Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.“26 Což se především v loňském roce stalo pro mnoho penzijních fondů tvrdým oříškem. Jak všichni víme, hospodaření má dvě strany. Výnosovou, která je v tomto případě reprezentována výnosy plynoucími z investiční strategie fondu. Druhá strana nákladová je reprezentována náklady fondu jako jsou systémy, mzdy zaměstnanců, komunikace s klienty, pobočková síť, tedy náklady udržovací. Dále pak náklady na akvizici nových klientů, kde se jedná především o zprostředkovatelské provize finančních poradců. Zákon dále stanovuje pro hospodaření penzijních fondů následující podmínky: •
Pokud penzijní fond není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout příslušná opatření k nápravě a
25
26
Zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem zdroj Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
33
neprodleně informovat ministerstvo. V případě pochybností o této skutečnosti může ministerstvo na svůj náklad nechat ověřit způsobilost penzijního fondu ke krýtí nároků nezávyslím znalcem •
Penzijní fond nesmí nakládat se svým majetkem v rozporu se zájmy účastníků penzijního připojištění
•
Penzijní fond může vykonávat jinou činnost pouze pokud bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním
Umístění peněžních prostředků Na umístění peněžních prostředků účastníků penzijního připojištění se vztahují přísné regule. Především peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem musí být umisťovány tak, aby byla zaručena jejich bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku. Peněžní prostředky mohou být umístěny zejména do: •
Dluhopisů jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů za které se zaručil členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.
•
Dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem
•
Podílových listů otevřených podílových fondů
•
Cenných papírů s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
•
Movitých věcí, které představují záruku bezpečného uložení peněžních prostředků
•
Nemovitostí, které představují záruku bezpečného uložení peněžních prostředků a slouží převážně k bydlení nebo podnikání
•
Finanční prostředky účastníků mohou být shromážděny též na vkladových účtech, vkladních knížkách a vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem. Podmínkou je banka nebo pobočka zahraniční banky na území České republiky. Výše takto uložených prostředků nesmí být více než
34
10% majetku penzijního fondu nebo 20 000 000 Kč nebo ekvivalent této částky v cizí měně •
Penzijní fond musí nakupovat cenné papíry za cenu nejnižší možnou při tzv. vynaložení odborné péče a prodat za nejvyšší možnou cenu při vynaložení odborné péče. Tyto skutečnosti je fond povinen po příslušné žádosti dokázat
•
Před nákupem nemovitých věcí je penzijní fond povinen provést ocenění. Toto ocenění musí dále provádět ve stanovených lhůtách. Nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provádí dle platných předpisů nebo nezávislým soudním znalcem
•
Zajišťovací finanční operace zejména derivátové a opční pouze pokud slouží ke snížení rizik. Například kurzů cenných papírů, úrokových měr, devizových kurzů, atd. Podmínkou je možnost kdykoliv takovou transakci zúčtovat za tržní hodnotu
Další body kterými se zabývá zákon o penzijním připojištění bych nazval spíše technické detaily a nepovažuji za nutné je zde publikovat. V případě zájmu je Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem publikován na webových stránkách Asociace penzijních fondů České republiky. http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=dokumenty.php
3 Demografický vývoj v ČR a ve světě V této podkapitole bych rád prezentoval velice zajímavá data týkající se demografického vývoje populace v České republice, Evropské unie a celého světa, které mají zásadní vliv na současný penzijní systém v České republice. Po podrobné analýze si jistě začneme klást otázky směřující k udržitelnosti současného stavu a možnosti řešení této situace. Ta je značně rozdílná ve vyspělých zemích a zemích rozvojových. Následující graf27 nazvaný „Predikce demografického vývoje v ČR“ nám představuje snižující se počet ekonomicky aktivní části populace v následujících letech 27
prezentace mého kolegy R.Hamáčka
35
a zároveň dramatický růst počtu osob v důchodovém, tedy postproduktivním věku. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že v roce 2010 připadne 2,8 produktivních osob na jednoho důchodce. Ale v roce 2050 to bude už pouhých 1,4 obyvatel, kteří musejí absorbovat ekonomickou zátěž spojenou s financováním důchodového zabezpečení jedné osoby v postproduktivním věku.
Graf číslo 3 - Predikce demografického vývoje v ČR Zdroj – prezentace kolegy R.Hamáčka
12 000
Celkem Produktivní (od 15 do 65 let)
Předproduktivní (do 15 let) Poproduktivní (nad 65 let)
10 000 10 290 10 312
mil. osob
8 000 6 100
6 559
10 305 6 509
10 404 6 096
10 376
5 906
10 231
5 396
6 000 3 037
4 000 2 200
2 163
2 322
10 065
5 059
3 462
2 761 3 604
2 000 1 990 0 1990
1 590
1 474
1 547
1 433
2000
2010
2020
2030
36
1 373
1 402
Zhoršující se „poměr závislosti“
2040
2050
Další tabulka, kterou jsem nazval jak stárne Evropa28 nám ukáže jaký je vývoj počtu osob starších 65 let a to především v EU. V tabulce je zachyceno procento osob ve věku nad 65 let v roce 2008 a 2060. Povšimněme si především České republiky, kde se tato věková skupina starší 65 let ve zkoumaném časovém úseku více něž zdvojnásobí (129% nárůst) a průměru Evropské unie nad nímž se drží velice výrazně. Pořadí jednotlivých zemí je seřazeno dle procenta osob starších 65 let v roce 2060.
Tabulka 8 – Jak stárne Evropa Zdroj – prezentace kolegy R. Hamáčka
pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 28
stát Polsko Slovensko Rumunsko Litva Lotyšsko Bulharsko Česká republika Slovinsko Itálie Německo Malta Španělsko Maďarsko Řecko Portugalsko Estonsko Průměr EU 27 Rakousko Finsko Nizozemí Švédsko Belgie Kypr Francie Irsko Dánsko V.Británie Lucembursko
prezentace kolegy R.Hamáčka
37
2008 13,5 12,0 14,9 15,8 17,3 17,3 14,6 16,1 20,1 20,1 13,8 16,6 16,2 18,6 17,4 17,2 17,1 17,2 16,5 14,7 17,5 17,0 12,4 16,5 16,2 15,6 16,1 14,2
2060 36,2 36,1 35,0 34,7 34,4 34,2 33,4 33,4 32,7 32,5 32,4 32,3 31,9 31,7 30,9 30,7 30,0 29,0 27,8 27,3 26,6 26,5 26,2 25,9 25,2 25,0 24,7 23,6
Poslední graf, který bych rád prezentoval je grafické vyjádření věkového složení populace v roce 2000 a predikce v roce 2050 rozděleno do 4 kategorií. Od shora je to: •
Svět celkem
•
Více rozvinuté země
•
Méně rozvinuté země
•
Nerozvinuté země
Každý graf je rozdělen na levou a pravou část. V levé části jsou muži a v pravé ženy. Rostoucí číslo vyjadřuje procento věkové skupiny v populaci. Od spodu jsou to jednotlivé věkové kategorie po deseti letech, kdy každou věkovou kategorii reprezentuje jeden pás.
38
Graf číslo 4 - Predikce demografického vývoje ve světě Zdroj – prezentace kolegy R.Hamáčka
A ge
2050
W o r ld
2000 10 0+ 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
M a le s
8
6
4
2
0
2
4
6
8
8
F e m a le s
6
Pe rc e nt a ge o f p o p u l a ti o n
2000
8
6
4
2
0
2
4
6
8
8
6
4
2
0
4
2
4
20 00
6
4
2
0
6
8
0
2
4
6
8
6
8
8
6
4
2
0
2
4
6
8
2
4
6
8
P e r c e n ta g e o f
205 0
L e a s t d e v e lo p e d c o u n t ri e s
10 0+ 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 8
4
20 50
Pe rc e nt ag e o f p o p u l a ti o n
Ag e
2
L e s s d e v e lo p e d r e g io n s
2000
6
2
P e rc e nt ag e o f p o p u l a ti o n
10 0+ 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 8
0
2050
M o r e d e v e lo p e d re g io n s
P e r c en t ag e o f
A ge
2
P e rc e nt ag e o f
10 0+ 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Ag e
4
2
4
6
8
8
6
4
2
0
P e rc e n t a g e o f
P e rc e n ta g e o f p o p u l a ti o n
39
Jak je dle předcházejících informací patrno, obecným a prohlubujícím problémem ve vztahu k penzijnímu systému je vzrůstající procento části populace v důchodovém věku a klesající procento ve věku produktivním. Díky tomuto problému se dostávají do úzkých penzijní systémy podobné našemu prvnímu pilíři a existuje potřeba tuto závislost výdajů sociálního systému na příjmech produktivní části populace omezit a nakonec oddělit. Jedním z kroků je náš třetí pilíř důchodového systému, kterým je penzijní připojištění se státním příspěvkem. Dále se pokusím zhodnotit nakolik může tento pilíř dorovnat náš životní standard v důchodovém věku. Na závěr je potřeba upozornit, že bez dalších reforem je třetí pilíř jen pouhým doplňkem stávajícího penzijního systému v České republice a nebude mít vliv na odlehčení státnímu rozpočtu a vyrovnané hospodaření sociálního zabezpečení.
4 Hodnocení penzijního připojištění Do této chvíle jsme vstřebávali všechny informace týkající se penzijního připojištění se státním příspěvkem. Parametry smlouvy, na co si dát pozor, kolik si průměrně spoříme atd. Znalost všech těchto informací byla nutná ke správnému pochopení a vnímání této závěrečné kapitoly. V té se podíváme na penzijní připojištění jako na spořící a investiční produkt a pokusíme se definovat, jak nastavit jeho parametry pro splnění klíčového cíle, který jsem si stanovil. Tím je „Vyhodnotit význam a perspektivu penzijního připojištění v ČR pro důstojné zajištění potřeb občana v důchodovém věku“. Jak jsem již nastínil v samém úvodu práce, jde o posouzení zda je penzijní připojištění schopno vykompenzovat výpadek příjmů při přechodu do důchodu. V tomto modelovém příkladu budu pracovat s průměrným občanem České republiky. Tj. pro výpočet použiji průměrnou mzdu, průměrný důchod a průměrné příspěvky penzijního připojištění, to vše za rok 2007. Za tento rok jsou již dostupná všechna data. Nejdříve začneme seznamem použitých parametrů.
29 30
•
Průměrný příspěvek účastníka 450 Kč29
•
Průměrný příspěvek zaměstnavatele 535 Kč30
•
Průměrný věk kterého se dožíváme 76 let31
http://www.apfcr.cz/cz/index.php http://www.apfcr.cz/cz/index.php
40
•
Průměrné zhodnocení finančních prostředků účastníků 3 % (2,9 %32)
•
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda 23 435 Kč 33
•
Čistý příjem po odečtení soc. a zrav. pojištění a daně 17 820 Kč
•
Průměrný důchod 8 747 Kč34
Takže jsme si definovali průměrnou částku, kterou by jsme rádi zachovali i po odchodu do důchodu a tou je 17 820 Kč. Průměrný důchod činí 8 747 Kč. To znamená, že nám jde o pokrytí rozdílu mezi těmito dvěma částkami z naspořené celkové částky penzijního připojištění. Rozdíl je 9 073 Kč. K výpočtu této částky můžeme použít jakoukoli kalkulačku penzijního připojištění, která je na webových stránkách většiny fondů. Pro přesnost použiji k výpočtu 3 kalkulačky a případné rozdíly zprůměruji. Zjistit chceme jednorázové vyrovnání, které je nejvyužívanější formou výplaty penzijního připojištění. Kalkulovat budu 6 variant. Tři pouze s průměrným příspěvkem účastníka a tři, kde bude zahrnut i příspěvek zaměstnavatele. V každé ze tří variant bude postupně zachycen počátek penzijního připojištění ve 20, 35 a 50 letech účastníka.
Tabulka 9 – Naspořené prostředky v 60 letech Zdroj – kalkulačky penzijního připojištění následujících fondů ČSOB Penzijní fond Progres, a. s., ING Penzijní fond, a. s. a Penzijní fond České spořitelny, a.s.
Varianta (věk účastníka + parametr)
naspořené prostředky v Kč v 60 letech 546 449
20 let 264 228 35 let 83 081 50 let 1 038 089 20 let + příspěvek zaměstnavatele 501 954 35 let + příspěvek zaměstnavatele 50 let + příspěvek zaměstnavatele
157 830
31
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide http://www.apfcr.cz/cz/index.php 33 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace 34 http://www.cssz.cz/cz/informace/informacni-materialy/vyrocni-zpravy.htm 32
41
Pro příklad přidávám i jeden vzorový print screen kalkulačky penzijního připojištění. ČSOB Penzijní fond Progres, a. s.
Print screen 1 - kalkulačka penzijního připojištění. ČSOB Penzijní fond Progres, a. s.
Vzhledem k průměrnému dožitému věku občanů, který je 76 let, bude vypočtená částka potřeba na dorovnání životního standardu po následujících 16 let. Tj. na následujících 192 měsíců. Při předpokladu odchodu do důchodu v 60 letech.
42
Tabulka 10 – Měsíční částka pro dorovnání životního standardu z popsaných forem penzijního připojištění Zdroj – předcházející tabulka a parametr 192 měsíců v důchodovém věku
Varianta (věk účastníka + parametr) 20 let 35 let 50 let 20 let + příspěvek zaměstnavatele 35 let + příspěvek zaměstnavatele 50 let + příspěvek zaměstnavatele
částka na 1 měsíc 2 846 Kč 1 376 Kč 433 Kč 5 407 Kč 2 614 Kč 822 Kč
Z této tabulky jasně vidíme, že všechny varianty nám poskytnou naprosto nevyhovující měsíční částku pro dorovnání životní úrovně. Jediná varianta, která přesáhne 50 % cílové částky, kterou jsme vypočetli na 9 073 Kč měsíčně, má velice náročné parametry a tím je podmínka účasti v penzijním připojištění 40 let a průměrnou spořící částku 450 Kč včetně průměrné měsíční podpory zaměstnavatele 535 Kč.
Pojďme teď na to obráceně a podle potřebné měsíční částky na dorovnání životní úrovně nastavme parametry produktu penzijního připojištění jako je věk a příspěvek účastníka včetně příspěvku zaměstnavatele. Dle výše nastavených parametrů je tato částka 1 742 016 Kč. V další tabulce vidíme výsledek. Jako reálné je možné do budoucna považovat délku spoření maximálně 25 let. Při této délce spoření nám vyšla částka potřebná ukládat měsíčně na účet penzijního připojištění ve výši 3 800 Kč. Zdržím se dlouhých polemik zda je tato částka vysoká či ne. Jistě je to otázka aktuální finanční situace účastníka penzijního připojištění. Ale je nutné si uvědomit, že tato částka je 21 % z průměrné mzdy v České republice. V tomto poměru je to částka jistě vysoká. Avšak s přihlédnutím k délce spoření, je dle mého názoru, částka nereálná.
43
Tabulka 11 – Měsíční částka potřebná vkládat na účet penzijního připojištění pro dosažení investičního cíle, kterým je dorovnání životního standardu
Délka spoření v letech (věk účastníka) 40 (20 let) 25 (35 let) 10 (50 let)
Měsíční příspěvek v Kč 1 800 3 800 12 500
5 Perspektiva penzijního připojištění Blížíme se k samotnému závěru a zde je potřeba se podívat na perspektivu penzijního připojištění jako celku. Nejdříve naváži na již prezentované příklady v předcházející kapitole a postupně se přesunu k penzijnímu systému celkově. Podíváme se i na velice důležitou informaci, jakou je informovanost občanů o problematice důchodového systému a to dle věku a vzdělání. Reálnou částku měsiční úložky považuji do 5 % z průměrné mzdy. Horní hranice této částky je 891 Kč za předpokladu účastníka s vlastním příjmem. Z těchto faktů nám vychází, že pro občana s průměrným příjmem je penzijní připojištění pouze doplňkem a není schopno samostatně plně vyvážit výpadek příjmů v důchodovém věku. Pro tuto adekvátní protiváhu je nutno využít jiné produkty jako například Životní pojištění, investici do podílových fondů nebo jiné způsoby spoření. Bohužel v případě těchto produktů narazíme na stejný problém a tím je nedostatek volných finančních prostředků, které můžeme dlouhodobě postrádat a použít pro zajištění našeho stáří. Z toho vyplývá, že toto je jeden z důvodů pro reformu důchodového systému. Ten by se měl stát průhlednější a soběstačný. Tento fakt se opírá o demografický přehled a současné nastavení prvního pilíře. Většina těchto reforem by měla být celistvější a komplexně využít všechny obecně používané pilíře. Proto je důležitou součástí nastartování i druhého pilíře, případně na základě stávajících zkušeností u nás i v zahraničí i změna parametrů pilíře třetího, tedy penzijního připojištění se státním příspěvkem.
44
Bohužel tyto kroky nikdy nejsou výsledkem pouze pragmatické finanční analýzy a ekonomického rozhodování ve prospěch občanů na straně výdajové a státního rozpočtu na straně příjmové, ale i cílů politických stran, politických lídrů, vzdálenosti voleb a preferencí politických stan. Je nutné si dále uvědomit jeden velice důležitý fakt a tím je velice nízká informovanost občanů o problematice důchodového systému. Dle následujícího grafu nemá více než 60 % občanů starších 15 let informace o důchodové problematice v České republice. Na základě této informace si můžeme představit jak jednoduché je ovlivňovat většinu občanů (voličů) podáváním pouze kusých informací. Občan bez zkušeností si nedokáže představit celkové souvislosti jaké zdánlivě pozitivní číslo nebo fakt bude mít vliv na systém jako celek.
Graf 5 – Informovanost občanů o problematice důchodového systému dle věku a vzdělání Zdroj – prezentace kolegy R.Hamáčka
45
Závěr Co říci závěrem k tématu tak důležitému pro každého z nás. Všichni si chceme minimálně udržet svůj životní standard i po odchodu do důchodu. To nám umožní pouze dorovnání rozdílu příjmů mezi mzdou a důchodem. V předcházejících bodech jsme si ukázali že produkt penzijního připojištění je pro tyto účely nedostatečný a při současných produktových parametrech a průměrné mzdě v České republice, poskytuje pouze částečnou kompenzaci zmíněného rozdílu. Pokud jsme dokonce v příjmové skupině vyšší než je reprezentovaná průměrnou mzdou bude propad větší. A to přímo úměrně s narůstajícím příjmem. Výhodnost tohoto produktu při měsíčním příspěvku 500 Kč, tj. maximálním státním příspěvku 150 Kč, je neodiskutovatelná. Je důležité vstoupit do třetího pilíře reprezentovaného penzijním připojištěním se státním příspěvkem co nejdříve. Tím využijeme státního příspěvku po maximální dobu a budeme těžit z dlouhodobých výnosů penzijního fondu. Zároveň musíme využít dalších spořících a investičních produktů pro větší minimalizaci propadů příjmů v přechodu do důchodu. Bohužel, vzhledem k politické situaci v naší zemi, nemůžeme v krátkodobém horizontu spoléhat na otevření druhého pilíře a dokonce ani na samotné úpravy zákona o penzijním připojištění a tím nastavení progresivnějších parametrů. Penzijní připojištění v ČR je výhodnou součástí zajištění potřeb občana v důchodovém věku, avšak při současném nastavení a ekonomické situaci pouze doplňkovou částí.
46
Seznam použité literatury Publikace Asociace penzijních fondů České republiky - duben 2008 Penzijní připojištění – 2.aktualizované vydání, autor: Jaroslav Šulc
Zákony Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
Seznam webových adres http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stat_rozp_29642.html http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=zakladni.php http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=zakladni.php http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide http://www.apfcr.cz/cz/index.php http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=rocenka.php http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=dokumenty.php http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide
Seznam tabulek, grafů a schémat Schéma 1 – Tři pilíře důchodového systému
Graf číslo 1 - Výdaje sociálního systému Graf číslo 2 - Složení portfolia penzijních fondu za rok 2007 dle investičních instrumentů Graf číslo 3 - Predikce demografického vývoje v ČR Graf číslo 4 - Predikce demografického vývoje ve světě Graf 5 – Informovanost občanů o problematice důchodového systému dle věku a vzdělání
47
Tabulka 1 – Seznam penzijních fondů Tabulka 2 – Akvizice penzijních fondů Tabulka 3 – Výsledky fondů za čtvrté čtvrtletí roku 2008 Tabulka 4 – Věková skladba účastníků penzijního připojištění 2005 – 2007 Tabulka 5 – Složení portfolia penzijních fondu za rok 2007 dle investičních instrumentů Tabulka 6 – Roční zhodnocení jednotlivých fondů od 2004 do 2007 Tabulka 7 – Výše příspěvku účastníka v Kč a závislost výše státního příspěvku v Kč Tabulka 8 – Jak stárne Evropa Tabulka 9 – Naspořené prostředky v 60 letech Tabulka 10 – Měsíční částka pro dorovnání životního standardu z popsaných forem penzijního připojištění Tabulka 11 – Měsíční částka potřebná vkládat na účet penzijního připojištění pro dosažení investičního cíle, kterým je dorovnání životního standardu
Print screen 1 - kalkulačka penzijního připojištění. ČSOB Penzijní fond Progres, a. s.
48
