Význam jednotlivých skupin skladištních členovců jako producentů alergenů do uskladněného obilí v České republice

Význam jednotlivých skupin skladištních členovců jako producentů alergenů do uskladněného obilí v České republice Current Importance of Various Groups of Arthropods as Sources of Allergens in Stored Grain in Czech Republic JAN HUBERT, VÁCLAV STEJSKAL, JAN LUKÁŠ Výzkumný ústav rostlinné výroby, oddělení ochrany zásob, Praha SOUHRN Přestože bylo prokázáno, že skladištní členovci (tj. roztoči a hmyz) mohou vyvolávat u člověka závažné alergické reakce, chybí základní informace o současném rozsahu zamoření zemědělských potravinářských komodit v ČR. Proto bylo cílem této studie vyhodnotit aktuální výskyt (tj. druhové složení, častost /= frekvenci/ výskytu a populační výši /= abundanci/) potenciálně alergenních členovců ve skladovaném potravinářském obilí. Tyto informace mají sloužit pro hodnocení a predikci rizik zamoření cereálních potravin a vzdušného prostředí sil a skladů alergeny členovců v ČR. Bylo odebráno a analyzováno 379 vzorků z uskladněného obilí (1 vzorek = 1 kg) ze sil a podlahových skladů z celého území ČR. Ve studovaném materiálu bylo zjištěno cca 130 000 jedinců skladištních škůdců v 56 druzích. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v abundanci a frekvenci různých skupin skladištních členovců. Roztoči infestovali 64 % vzorků, zatímco pisivky 19 % a brouci 30 %. Roztoči jsou nejvíce abundantní skupina (91 % jedinců) a převládají nad pisivkami (4 %) a brouky (5 %). Skladištní členovci se vyskytovali v uskladněném obilí v agregacích; průměrná abundance je 308 roztočů, 10 pisivek a 19 jedinců brouků na jeden obilní vzorek. Maximální nalezené počty v jednom vzorku jsou: 25 500 roztočů, 1957 pisivek a 2012 brouků v 1 kg obilovin. Více než 100 jedinců roztočů bylo nalezeno v 22 % obilných vzorků. Z těchto výsledků vyplývá, že roztoči jsou nejvýznamnějšími donory alergenů do skladovaného obilí. Podle abundance a nejvyšší frekvence ve vzorcích jsou nejvíce důležité tyto druhy: (i) roztoči Acarus siro > Tydeus interruptus > Lepidoglyphus destructor > Tyrophagus putrescentiae > Tarsonemus granarius; (ii) pisivky Liposcelis decolor > L. entomophila > L. paeta; (iii) brouci Tribolium castaneum > Cryptolestes ferrugineus, Oryzaephilus surinamensis, Sitophilus oryzae, Rhyzopertha dominica. Výsledky této práce indikují, že nejvíce nebezpeční z hlediska produkce alergií v cereálních potravinách jsou roztoči. Nicméně chemická (fumigace) kontrola skladištních členovců na farmách je zaměřena na nápadné brouky (2 mm), zatímco mikroskopičtí roztoči kontrolováni nejsou. Klíčová slova: bezpečnost potravin, roztoči, brouci, pisivky, alergie, skladování, obilí SUMMARY There is well documented that the storage pest arthropods (mites and insects) cause an important allergy troubles in human population. In spite of this fact, we have a little information on the extent of infestation of food grain stored in the Czech Republic (CZ). The aim of this study is to evaluate the actual occurrence of stored product pests in stored grain. The species composition, frequency (occurrence in the cores of stored grain) and pests’ abundance (population density) are evaluated and compared. These data would help to predict the risk of storage pests contamination of food and grain stores by allergens in CZ. Three hundred seventy nine samples of stored grain (weight of sample – 1kg) were collected in silos and storey brice (flat) stores in CZ. Fifty-six pests species in about 130 000 individuals were sampled. Their abundance and frequency were evaluated. The mites infested 64% of samples were, while only 19 and 30% by psocids and beetles. 22% of grain contained more than 100 mites. The mites were the most abundant group, followed by psocids and beetles (91, 4 and 5% respectively). The pests imoportance according to abundance and frequency decreased in the following order: (a) mites Acarus siro > Tydeus interruptus > Lepidoglyphus destructor > Tyrophagus putrescentiase > Tarsonemus granarius; (b) psocids Liposcelis decolor > L. entomophila > L. paeta; (c) beetles Tribolium castaneum > Cryptolestes ferrugineus, Oryzaephilus surinamensis, Sitophilus oryzae, Rhyzopertha dominica. The occurrence of all pests was strongly aggregated, the mean abundance was 308, 10 and 19, maximal abundance = 25 500 mites, 1957 psocids, 2012 beetles per kg of the grain. The findings of this study suggest that mites are the most important source of allergens in stored grain in the conditions stored grain in Central Europe. Notwithstanding to these facts, the chemical pest control measures are aimed at the beetles. Key words: food safety, mites, beetles, psocids, allergy, storage, flat store, grain

Úvod Skladištní škůdci Ve skladech a potravinářských provozech ČR se vyskytuje řada druhů škůdců (viz 37, 39, 40), kteří škodí jednak přímým žírem, jednak kontaminací. Škůdci kontaminují pracovní prostředí aero-alergeny a potravinářské produkty mikrobiálními patogeny a alergeny. Nebezpečí výskytu alergenů členovců v skladovaných potravinách způsobuje větší znehodnocení uskladněných obilovin, než hmotnostní ztráty vzniklé žírem

škůdců. Ve skladech potravinářských obilovin se vyskytují dvě nejzávažnější skupiny skladištních členovců: (i) roztoči (Acari: Prostigmata a Astigmata) (ii) hmyz (Insecta). Z hmyzu jsou to skupiny pisivky (Psocoptera), brouci (Coleoptera), zavíječi (Lepidoptera) a švábi (Blattodea). Hmyz a roztoči se zcela zásadně liší svojí bionomií a také strategií kontroly v uskladněném obilí. Přestože bylo prokázáno, že výše uvedené skupiny skladištních členovců způsobují závažné alergické reakce člověka, chybí základní informace o současném rozsahu zamoření zemědělských potravinářských komodit v ČR. Proto bylo cílem této studie vyhodnocení aktuálního výskytu (tj. druhového složení, častosti/= frekvence/výskytu a populační výše/= abundance/) alergenních členovců ve skladovaném potravinářském obilí. Tyto informace mají sloužit pro hodnocení a predikci rizik zamoření cereálních potravin a vzduš- ného pracovního prostředí sil skladů alergeny produkovanými členovci v ČR.

Riziko produkce alergenů Bylo prokázáno, že konzumace potravin kontaminovaných skladištními škůdci může zvyšovat riziko vzniku alergií. Podrobně jsou dokumentovány případy alergických reakcí ve vztahu ke skladištním roztočům (4). Za jednu z hlavních skupin alergenů jsou považovány trávicí enzymy, produkované trávicím traktem roztočů. Závažné je zjištění, že trávicí enzymy jsou v aktivní (alergenní) formě přítomny i v exkrementech roztočů (3, 42, 43). Alergeny různých druhů skladištních roztočů (Acarus siro, Lepidoglyphus destructor a Tyrophagus putrescentiae) si jsou biochemicky velmi podobné. Dále vykazují křížovou reakci k alergenům „prachových roztočů“ (Dermatophagoides pteronyssinus, D. farinae) (41, 42, 44). Informace o ostatních druzích skladištních škůdců, jako původců alergií, jsou prozatím velmi omezené (1, 6, 7, 22, 27, 35). Riziku vzniku alergie jsou kromě konzumentů vystaveni zejména lidé přicházející do styku s kontaminovaným substrátem během procesu skladování a zpracování obilovin. V odborné lékařské literatuře jsou popsány výskyty alergií u všech čtyř základních povolání spojených s výše uvedeným potravinářským technologickým procesem: 1) farmářů (15, 17, 20, 46, 4, 25), 2) pracovníků velkokapacitních obilných sil (31), 3) mlynářů (2), 4) pekařů (32, 45). Vnímavost na alergeny produkované skladištními roztoči je rozšířena i mezi obyvateli měst (11, 14, 9, 21). Je doloženo několik případů anafylaktické reakce konzumentů po požití potravy kontaminované skladištními roztoči (8, 10, 28, 34, 36) a případ astmatické reakce po požití kontaminované ječné mouky (47).

Cíl práce Na pracovišti oddělení ochrany zásob VURV existují data o populacích skladištních roztočů a hmyzu v uskladněném obilí z let 1996-1998. Cílem analýzy těchto dat bylo zjistit: a) jaké druhy skladištních škůdců jsou nejvýznamnějším zdrojem alergenů v cereálních produktech ČR a vzdušném prostředí skladů a potravinářských cereálních provozů, b) jaká je současná četnost a frekvence výskytu alergenních členovců ve skladech a silech.

Materiál a metodika Během tříletého studia (1996-1998) bylo odebráno 379 vzorků potravinářského obilí (1 vzorek = 1 kg) v silech a podlahových skladech v ČR. Roztoči a pisivky byli ze vzorků extrahováni v Berlese-Tullgrenově přístroji, brouci a ostatní hmyz prosevem vzorku přes síta. Všechny druhy byly určeny a dokladový materiál je uložen ve sbírkách VURV. Abundance skladištních členovců byla přepočítána na jeden kilogram substrátu. Četnost (abundance) skladištních škůdců byla analyzována Kruskal-Wallisovým testem, frekvence jednotlivých skupin skladištních škůdců v nalezených vzorcích byla porovnána pomocí c2 testu v proceduře kontingeční tabulky s použitím software STATISTIKA.

Výsledky Roztoči jsou nejvíce početnou a nejčastěji se vyskytující skupinou skladištních škůdců, napadající uskladněné potravinářské obilí v silech a podlahových skladech. Pisivky a brouci jsou méně početní (obr. 1). Z celkového počtu 379 vzorků bylo 243 napadeno roztoči, 73 pisivkami a 114 brouky. Signifikantně více (c2df=2 = 140, p > 0,001) bylo napadeno obilí roztoči než brouky a pisivkami. Celkový počet roztočů byl 116 655, pisivek 5631 a brouků 7037. Velikost populace roztočů ve sledovaných vzorcích byla signifikantně vyšší než populace brouků a pisivek (Kruskal-Wallis test, H (2; N=1137) = 240, p > 0,001). Průměrná četnost roztočů byla 308 jedinců na vzorek (1 kg obilí). Více než 22 % vzorků bylo napadeno populacemi roztočů s více než 100 jedinci a 4 % vzorků populacemi s více než 1000 jedinci. Zatímco průměrná četnost pisivek byla 15 jedinců na vzorek, u brouků bylo zjištěno průměrně 19 jedinců na vzorek. Četnost pisivek a brouků přesahující 100 jedinců na vzorek byla konstatována u 2 % vzorků v případě pisivek a u 3 % vzorků v případě brouků (obr. 2). Významnost jednotlivých druhů podle četnosti jedinců je u roztočů následující (tab. 1): Tydeus interruptus, Acarus siro, Tarsonemus granarius, Tyrophagus putrescentiae, Lepidoglyphus destructor, Cheyletus eruditus, Acarus farris, Haemogamassus pontiger, Cheyletus aversor, Caloglyphus oudemansi, Cheyletus malaccensis, Acaropsellina docta a dalších 13 druhů (obr. 3). Podle výskytu ve vzorcích (frekvence) je významnost

následující: Lepidoglyphus destructor, Acarus siro,Cheyletus eruditus, Tyrophagus putrescentiae, Tydeus interruptus, Tarsonemus granarius, Cheyletus aversor, Acarus farris, Acaropsellina docta, Haemogamassus pontiger, Androlaelaps casalis, Cheyletus malaccensis. U pisivek jsou nejvýznamnější druhy podle četnosti a frekvence v pořadí: Liposcelis decolor, L. entomophila, L. paeta, Lachesilla pedicularia, Liposcelis corrodens a další 4 málo abundantní druhy (obr. 4). Mezi brouky, seřazenými podle četnosti, jsou nejvýznamnější druhy: Tribolium castaneum, Rhyzopertha dominica, Cryptolestes ferrugineus, Oryzaephilus surinamensis, Sitophilus oryzae, Sitophilus granarius, Typhaea stercoraria, Lathridius minutus, Cryptolestes pusillus, Ahasverus advena a dalších 12 málo abundantních druhů (obr. 4). Podle frekvence výskytu ve vzorcích je významnost následující: Sitophilus oryzae, Sitophilus granarius, Oryzaephilus surinamensis, Cryptolestes ferrugineus, Tribolium castaneum, Rhyzopertha dominica, Ahasverus advena, Typhaea stercoraria, Cryptolestes pusillus, Lathridius minutus. Současná praxe kontroly populací skladištních škůdců v uskladněném obilí se zaměřuje pouze na ochranu proti skladištním broukům, zatímco roztoči jsou naprosto opomíjeni (tab. 2).

Diskuze Frekvence výskytu a populační hustota alergenních členovců je závažným indikátorem zamoření prostředí alergeny. Lze předpokládat, že čím je populační hustota a frekvence výskytu škůdce ve vzorcích vyšší, tím je tento škůdce z hlediska produkce alergenů závažnější. Výše uvedené údaje o frekvencích výskytu a populačních hustotách alergenních škůdců v obilovinách a v obilných skladech mají proto význam pro hodnocení významu jednotlivých skupin, jako producentů alergenů v obilovinách skladovaných v ČR. Pro hodnocení a srovnávání rizik infestace je důležité používat stejné metodické postupy při odběru vzorků. Například rozdílné metodické přístupy ke vzorkování roztočů a brouků způsobují problémy při porovnávání četnosti, kterou zjistili různí autoři. Roztoči jsou obvykle extrahováni ze substrátu v Berlese-Tullgrenových přístrojích a výsledky se vyjadřují v počtech jedinců na kilogram vzorku. Podle jiné metodiky se extrakce provádí prosevem vzorku (i v případě luxování roztočů z matrací) a výsledky jsou uváděny v počtu jedinců na gramy prachu (12, 20). Váha 1 m-3 obilného zrní od 730 do 850 kg je při koncentraci prachu okolo 0,96 % (7,6 kg prachu). Předpokládáme tedy, že 1 kg zrní obsahuje 9,64 g prachu (24). Na různých švédských farmách bylo v uskladněných

zrninách zjištěno 75 až 150 000, 660 až 200 500,430–195 400 roztočů/g prachu (14, 16, 19). To je mnohem více, než bylo pozorováno v této studii, kde se výskyt pohyboval v rozsahu 0 až 25 500 roztočů kg-1 zrní, respektive po přepočtu 0–2550 roztočů g-1 prachu. Rovněž průměrné počty roztočů na vzorek byly nižší anebo srovnatelné s rozsahy napadení obilí na sledovaných německých farmách, kde průměry četnosti byly od 30,8 jedinců.g-1 do 488 jedinců.g-1 (12). Četnost roztočů v podlahových skladech a silech byla dosti podobná situaci na dánských farmách (20). Z hlediska produkce alergenů jsou nejvíce nebezpečné vysoké populační hustoty roztočů. Vystavení se více než 10 mg.g-1 skupiny nebo 500 roztočů.g-1 prachu představuje riziko vzniku akutního astmatu (26, 29, 30). Anafylaktická reakce po požití roztoči kontaminované potravy byla pozorována u následujících populačních hustot roztočů: 5000 a 7115 - Dermatophagoides farinae jedinců g-1 (10, 36); 5000–52 200 (Dermatophagoides pteronyssinus, D. farinae, Thyreophagus entomophagus) jedinců. g-1 (8); 5000 (D. farinae a Aleuroglyphus ovatus) jedinců. g-1 mouky (33); 140 000 (Tyrophagus putrescentninae) jedinců. g -1 „hot-cake powder“ (28). Nižší populační hustoty roztočů mohou být potencionálně nebezpečné, jestliže se roztoči v napadeném obilí dále množí. K tomu dochází za příznivých vlhkostních a teplotních podmínek (16). Hodnocení rizik musí zahrnovat i analýzu druhového složení infestací skladištních škůdců. Jednotlivé druhy mohou mít odlišný význam jako producenti alergenů. Druhové složení roztočů ve skladech a silech v ČR je podobné jako na dánských farmách (20), avšak jiné významné druhy roztočů byly nalezeny v německých farmách (12). Překvapivá je vyšší četnost roztočů druhu Tydeus než Acarus, Lepidoglyphus a Tyrophagus. Roztoči rodu Tarsonemus a Tydeus jsou málo prostudováni jako producenti alergenů ve srovnání s astigmátními druhy (Acarus, Lepidoglyphus a Tyrophagus). Roztoči rodu Tarsonemus byli nalezeni v prachu postelí několika farmářů (13, 23, 18), nicméně jejich význam z hlediska produkce alergenů je nejistý. Význam roztočů jako původců alergií je velmi dobře dokumentován. Obtížnější je interpretace alergenních rizik spojených s výskytem skladištního hmyzu. Nejvíce četné a nejčastěji se vyskytující druhy brouků jsou známé jako možní původci inhalační alergie: Tribolium castaneum (6), příbuzný druh T. confusum see (1,35), Cryptolestes ferrugineus (5), Oryzaephilus surinammensis (7), Rhyzopertha dominica (5), Sitophilus oryzae (22). Informace o významu pisivek jako původců alergií chybí. Pouze příbuzný druh nalezených pisivek (Liposcelis bostrychophilus) je označován jako možný původce alergií (6). V porovnání významu brouků, roztočů a pisivek jako producentů alergenů v uskladněném obilí je zřejmá vyšší významnost roztočů a pisivek vzhledem k jejich častějšímu výskytu a vyšším populačním hustotám. Z hlediska ochrany obilí před alergeny je prioritní provádění ochrany proti populacím skladištních roztočů.Podle našich zjištění (Hubert, Stejskal, nepublikované výsledky) však převládá stav, kdy se zpracovatelé zaměřují na výskyt a ošetření pomocí fumigantů (38) výhradně proti populacím skladištních brouků (zejména rody Sitophilus, Rhyzopertha, Oryzaephilus, Cryptolestes.) Vysvětlení tohoto chování je ve velikosti roztočů (délka těla = 0,2-0,6 mm), kteří nejsou vidět pouhým okem. Jak ukazují výsledky této studie, stávající praxe ošetřování proti skladištním škůdcům není z hlediska ochrany uskladněného obilí před kontaminací artropoalergeny příliš efektivní.

Závěr Prokázali jsme, že z 379 vzorků uskladněného potravinářského obilí v ČR je napadeno 64 % alergenními roztoči, 19 % pisivkami a 30 % brouky. Roztoči dosahovali nejvyšších populačních hustot (tj. max. 25 500 jedinců) na 1 kg uskladněného obilí. Jako nejznámější a z hlediska možné alergenní kontaminace uskladněného obilí potencionálně nejnebezpečnější druhy byly zjištěny tyto druhy roztočů: Acarus siro, Tyrophagus putrescentiae, Lepidoglyphus destructor. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že bezpečnost cereálních potravin v ČR je z hlediska jejich kontaminace artropoalergeny nejvíce ovlivněna infestacemi roztočů. Je však na pováženou, že v současné době farmáři hubí pomocí fumigace viditelné velké druhy brouků a nevšímají si okem neviditelného napadení roztoči.

Poděkování: Tento výzkum byl financován z prostředků projektu výzkumný záměr 350/3335.

Jan Hubert Výzkumný ústav rostlinné výroby oddělení ochrany zásob Drnovská 506 161 06 Praha 6 - Ruzyně e-mail: www.vurv.cz/orl/ooz; [email protected]

LITERATURA 1. Alanko K, Tuomi T, Vanhanen M, Pajari-Backas M, Kanerva L, Havu K, et al. Occupational IgE-mediated allergy to Tribolium confusum (confused flour beetle). Allergy, 2000; 55: 879-882. 2. Alvarez MJ, Tabar AI, Quirce S, Olaguibel JM, Lizaso MT, Echechipia S, et al. Diversity of allergens causing occupational asthma among cereal workers as demonstrated by exposure procedures. Clin. Exp Allergy, 1996; 26: 147-153. 3. Ando T, Homma R, Ino Y, Ito G, Miyahara A, Yanagihara T, et al. Trypsin-like protease of mites: purification and characterization of trypsin-like protease from mite faecal extract Dermatophagoides farinae. Relationship between trypsin-like protease and Der f III. Clin Exp Allergy, 1993; 23: 777-784. 4. Arlian LG, Vyszenski-Moher DL, Johansson SG, Hage-Hamsten M. Allergenic characterization of Tyrophagus putrescentiae using sera from occupationally exposed farmers. Ann Allergy Asthma Immunol, 1997; 79: 525-529. 5. Bellas, T. E. Inhalt allergy to insects. 3(Proceedings of the Sydney Allergen Group), 1983; 48-55. Ref Type: Conference Proceeding. 6. Bellas TE. Occupational inhalant allergy to arthropods. Clin Rev Allergy, 1990; 8: 15-29. 7. Bernton HS, Brown H. Cockroach allergy II: the relation of infestation to sensitization. South. Med. J., 1967; 60: 852-855. 8. Blanco C, Quiralte J, Castillo R, Delgado J, Arteaga C, Barber D, et al. Anaphylaxis after ingestion of wheat flour contaminated with mites. J Allergy Clin Immunol, 1997; 99: 308-313. 9. Boquete M, Carballada F, Armisen M, Nieto A, Martin S, Polo F et al. Factors influencing the clinical picture and the differential sensitization to house dust mites and storage mites. J. Investig Allergol Clin Immunol, 2000; 10: 229-234. 10. Castillo S, Sanchez-Borges M, Capriles A, Suarey-Chacon R. Systematic anaphylaxis after ingestion of mite-contaminated flour. J. Allergy Clin Immunol, 1995; 95: 304. 11. Ebner C, Feldner H, Ebner H, Kraft D. Sensitization to storage mites in house dust mite (Dermatophagoides pteronyssinus) allergic patients. Comparison of a rural and an urban population. Clin Exp Allergy, 1994; 24: 347-352. 12. Franz JT, Masuch G, Musken H, Bergmann KC. Mite fauna of German farms Allergy, 1997; 52: 1233-1237. 13. Griffiths DA, Wilkin DR, Southgate BJ, Lynch SM. A survey of mites in bulk grain stored on farms in England and Wales. Ann Appl Biol, 1976; 82: 180-184. 14. Hage-Hamsten M, Johansson E. Clinical and immunologic aspects of storage mite allergy. Allergy, 1998; 53: 49-53. 15. Hage-Hamsten M, Johansson E, Wiren A, Johansson SG. Storage mites dominate the fauna in Swedish barn dust. Allergy, 1991; 46: 142-146. 16. Hage-Hamsten M, Johansson SG. Storage mites. Exp. Appl. Acarol., 1992; 16: 117-128. 17. Hage-Hamsten M, Johansson SG, Zetterstrom O. Predominance of mite allergy over allergy to pollens and animal danders in a farming population. Clin Allergy, 1987; 17: 417-423. 18. Hallas TE. Mites of stored hay in Iceland. J Agr Res Icel, 1981; 13: 61-67. 19. Harfast B, Johansson E, Johansson SG, Hage-Hamsten M. ELISA method for detection of mite allergens in barn dust: comparison with mite counts. Allergy, 1996; 51: 257-261. 20. Iversen M, Korsgaard J, Hallas T, Dahl R. Mite allergy and exposure to storage mites and house dust mites in farmers. Clin Exp Allergy, 1990; 20: 211-219. 21. Kanceljak-Macan B, Macan J, Buneta L, Milkovic-Kraus S. Sensitization to non-pyroglyphid mites in urban population of Croatia. Croat Med J, 2000; 41: 54-57. 22. Kleine-Tebbe J, Jeep S, Josties C, Meysel U, O’Connor A, Kunkel G. IgE-mediated inhalant allergy in inhabitants of a building infested by the rice weevil (Sitophilus oryzae). Ann Allergy, 1992; 69: 497-504. 23. Korsgaard J, Hallas TE. Tarsonemid mites in Danish house dust. Allergy, 1979; 34: 225-232. 24. Kozminová NP. Organisace a technika skladování obilnin, luštěnin a olejnin. Praha: SZN; 1957; 279. 25. Kronqvist M, Johansson E, Pershagen G, Johansson SG, Hage-Hamsten M. Increasing prevalence of asthma over 12 years among dairy farmers on Gotland, Sweden: storage mites remain dominant allergens. Clin Exp Allergy, 1999; 29: 35-41. 26. Lau S, Falkenhorst G, Weber A. High mite-allergen exposure increases the risk of sensitization in atopic children and young adults. J.Allergy Clin Immunol, 1989; 84: 718-725. 27. Malkusová I, Panzner P, Gutová V, Hanzlíková J, Haschová M. Švábi - opomíjení původci alergií a astmatu. Alergie, 2001;186-190. 28. Matsumoto T, Hisano T, Hamaguchi M, Miike T. Systemic anaphylaxis after eating storage-mite-contaminated food. Int Arch Allergy Immunol, 1996; 109: 197-200. 29. Platts-Mills TA, Thomas WR, Aalberse RC, Vervloet D, Champman MD. Dust mite allergens and asthma: report of a second international workshop. J Allergy Clin Immunol, 1992; 89: 1046-1060. 30. Radon K, Schottky A, Garz S, Koops F, Szadkowski D, Radon K et al. Distribution of dust-mite allergens (Lep d 2, Der p 1, Der f 1, Der 2) in pig-farming environments and sensitization of the respective farmers Allergy, 2000; 55: 219-225. 31. Revsbech P, Andersen G. Storage mite allergy among grain elevator workers. Allergy, 1987; 42: 423-429. 32. Revsbech P, Dueholm M. Storage mite allergy among bakers. Allergy, 1990; 45: 204-208. 33. Sanchez-Borges M, Capriles-Hulett A, Capriles-Behrens E, Fernandez-Caldas E. A new triad: sensitivity to aspirin, allergic rhinitis, and severe allergic reaction to ingested aeroallergens. Cutis, 1997; 59: 311-314. 34. Scala G. House-dust mite ingestion can induce allergic intestinal syndrome. Allergy, 1995; 50: 517-519. 35. Schultze-Werninghaus G, Zachgo W, Rotermund H, Wiewrodt R, Merget R, Wahl R, et al. Tribolium confusum (confused flour beetle, rice flour beetle)—an occupational allergen in bakers: demonstration of IgE antibodies. Int. Arch. Allergy Appl Immunol, 1991; 94: 371-372. 36. Spiegel WA, Anolik R, Jakabovics E, Arlian LG. Anaphylaxis associated with dust mite ingestion. Ann. Allergy Asthma Immunol, 1995; 74: 56. 37. Stejskal V. Ochrana před potravinovými a hygienickými škůdci. Praha: Vyšehrad;1998; 112.

38. Stejskal V, Adler C. Fumigace a řízené atmosféry. Praha: DDD; 1997; 128. 39. Stejskal V, Tolar V, Verner P. Ochrana před hlodavci šváby. Praha: UZPI; 1993; 280. 40. Stejskal V, Verner P. Long-term changes of cockroach infestations in Czech and Slovak food-processing plants. Medical and Veterinary Entomology, 1996; 10: 103-104. 41. Stewart GA, Bird CH, Krska KD, Colloff MJ, Thompson PJ. A comparative study of allergenic and potentially allergenic enzymes from Dermatophagoides pteronyssinus, D. farinae and Euroglyphus maynei. Exp Appl Acarol, 1992; 16: 165-180. 42. Stewart GA, Hage-Hamsten M, Krska KD, Thompson PJ, Olsson S. An Enzymatic Analysis of the Storage Mite Lepidoglyphus destructor. Comp Biochem Physiol, 1998; 119B: 341-347. 43. Stewart GA, Lake FR, Thompson PJ. Faecally derived hydrolytic enzymes from Dermatophagoides pteronyssinus: physicochemical characterisation of potential allergens. Int Arch Allergy Appl Immunol, 1991; 95: 248-256. 44. Tee RD. Allergy to storage mites. Clin. Exp. Allergy, 1994; 24: 636-640. 45. Tee RD, Gordon DJ, Hage-Hamsten M, Gordon S, Nunn AJ, Johansson SG, et al. Comparison of allergic responses to dust mites in U.K. bakery workers and Swedish farmers. Clin Exp Allergy, 1992; 22: 233-239. 46. Terho EO, Vohlonen I, Husman K, Rautalahti M, Tukiainen H, Viander M. Sensitization to storage mites and other work-related and common allergens among Finnish dairy farmers. Eur J Respir Dis Suppl, 1987; 152: 165-174. 47. Vidal C, Gonzalez-Quintela A. Food-induced and occupational asthma due to barley flour. Ann Allergy Asthma Immunol, 1995; 75: 121-124.